Včelařská konference

Kdesi jsem cetl,ze velutina neprezije nasi zimu,tedy tu klasickou,kdy mrzne az prasti.JosPr

Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů, který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů při stříhání živého plotu.

Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat česna.

?

Tel-Rehov mám pročtený. To co vykopaly u nás je z pálené hlíny tak 2cm silná stěna a nejspíš to bylo zavěšené na větvi. Když jsem to viděl, tak první i druhý dojem je, že v tom určitě včelařit šlo, bylo to logiké a v době kdy tohle vzniklo, byla hlína na zpracování mnohem pohodlnější materiál než práce se dřevem.

Neco podobneho najdes,kdyz nagooglujes vykopavky v Tel-Rehov.U nas o nicem takovem nevim,i kdyz archeologicke stranky rad projizdim,coz mi tak nedrasa nervovou soustavu,jako mit archeology na stavbe a bojovat s nima o kazdy ctverecni metr..No zas jsem mel cas poznat jednu sympatickou kreslicku...U nas bych to tipl spis na klaty,urcite to bylo pro brtniky jednodussi,dosmykat z lesa spalek nez slapat hlinu a vyrabet uly z hliny,asi taky klat snasel lepe nase podnebi.JosPr.

Děkuji za odkaz. Trubkovité úly a celé zídky z nich jsou v Egyptě dost známé a podle fotek co jsem viděl si myslím, že jsou používané dodnes. Egypťané měly tyto úly i na lodích a kočovaly po Nilu za snůškou.
To co je ve střední Evropě známo o historii včelařství začíná u klátů,košnic a tím vymazávání hlínou. Já jsem teď vytáhnul ze "šuplíku" několik fotek hliněné nádoby cca 3-4tis. let staré nalezené na Moravě, druhá je v Německu, o které si archeologové myslí, že je to úl. Nebylo to, ale laboratorně rozborem prokázáno.

Koupím staré úly z počátku století
Moravský stojan,klát,úly Ječmínek,Hospodář,atp.
m./725 258 644/

Něco je možná tzady:
http://www.beesfordevelopment.org/uploads/Wall%20Hives%20and%20Wall%20Beekeeping.pdf

Stojan a ležan se rozlišuje cca posledních 150 let, s vznikem plástu. Dříve, jak se využívala divoká stavba, to bylo jedno.
Čistě hliněné úly jsou v Evropě záležitost Středozemí, používalo se něco jako hliněné vypálené roury položené na ležato a naskládané na sebe tak, že vytvořily zeď. Dokonce se tomu snad mělo říkat včelařská zeď. Včely se do nich měly usazovat samovolně roji a majitel tak mohl jen vybírat med, který přinesly.. Včelařské zdi by dneska měly být ještě k vidění v méně rozvinutých oblastech Středozemí, protože se takhle mělo přestat včelařit jen před pár desítkami let.

Víc na sever je čistě jen vypálená hlína pro včely příliš studený materiál. Hlína či jemný jíl třeba u nás se kdysi měl používat jako pomocný materiál. Třeba pro výmaz slaměných nebo proutěných košnic na včely, aby takový úl déle vydržel. U klátů se jílem lepily praskliny a štěrbiny nebo nadstavovala velikost česen a taky lepila a utěsňovala zadní dvířka do klátu.

Odkaz nevím, před cca 10 - 20 lety bylo něco buď ve Včelařských překladech nebo v nějakém turistickém časopise, Lidé+Země nebo 100 + 1 Zahraničních zajímavostí .....

Dobré ráno, dovoluji si oslovit radu starších o pomoc v nalezení nějakého odkazu na historické úly z hlíny. Co jsem našel je samozřejmě Egypt a trubkovité ležany, potom něco z Izraele nález 5tis. let starého včelínu. V tom Izraely mělo jít o džbány, ale píšou, že byly poskládány nad sebou a obrázek ještě z nevykopaného naleziště ukazoval na použití zase jako ležan. A mě jde o to jestli není někde nějaká zmínka o stojanech.Ptám se, protože bych potřeboval porovnání s nálezy na evropském kontinentu.
Předem děkuji.

Včelí vosk jde rozpustit v terpentýnu. Do terpentýnu se postupně přidává vosk a míchá se dokud není vytvořena řídká kaše, která se do dřeva kulatou štětkou zatupuje a po vyschnutí terpentýnu leštit. Terpentýn smrdí a dost, určitě bych to nedělal v zavřené místnosti, to by mohlo jít o zdravý.
Ještě jeden recept je rozpustit ve vodní lázni vosk v lněném oleji, na stejnou konzistenci kaše a za tepla zatupovat do dřeva, ale to nemám zatím vyzkoušeno.

http://cestadreva.cz/page/obchod/prirodni-oleje-na-drevo

Lenže niektorí tú cestu hľadajú celý život a vôbec ju nenájdu. Vidieť to aj na týchto zbytočných radách pod titulkom "vosk". Sú to zbytočné exhibície, hodnotené nízkymi bodmi. Vašk si nakoniec urobí podľa svojho.

Pratele se nehadaji,jen probiraji svoje zkusenosti.Zadne stanoviste neni stejne,takze i kdyby jsi jejich postrehy zobecnil,stejne budes muset najit vlastni cestu,tak jako ji nasel ve svych zacatcich kazdy z nich...JosPr

"Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil."
On jinak kupovat ten vosk ani potřeba zvlášť nutně není. Klidně můžeš v předjaří vybrat ze spodního nástavku z každého včelstva takových 5 nejtmavších plástů nebo slabá včelstva rovnou zůžit na jeden nástavek 39x24, plásty vytavit na vosk a ten vyměnit za mezistěny. Ty nechat včelám postavit a v červnu a červenci zase stáhnout po vytočení nejtmavší plásty a zase vyvařit na vosk. Potom zase norské zimování a při troše štěstí jdeš do zimy se včelami na nových plástech a ještě máš nějaké další plásty navíc.
Akorát s tím voslem koupeným najednou dopředu je to pohodlnější.....

Normy byly 16 mezistěn na rámky 39 x 24 do kila. Dneska přirozeně nejsou závazné a tak si to každý dělá jak chce.
Výrobci přirozeně protlačují mezistěny silnější, protože méně mezistěn do kila pro ně znamená méně práce a tím mohou na kilo mezistěn nadstavit lepší cenu. Tuším jsem viděl 14 mezistěn do kila.

Co se týká "umělé snůšky" kvůli stavění plástů, včely se nechovají proto, aby stavěly plásty. Takže když není snůška, tak prostě jen kvůli stavění dalších plástů není důvod do nich cpát cukr a dělat cukráře, kontaminovat tím cukrem med z případné další snůšky. Důvod by byl třeba při odchycení roje, kdy je vhodné využít stavební pud roje i za cenu krmení cukrem, když není snůška. Nebo při odchovu matek, kdy oddělky vyžadují pravidelný přísun zásob.
Případně by byl důvod při norském zimování, které se v tomto případě může brát jako způsob, jak v roce se slabou snůškou a slabou stavbou získat ke konci sezóny v červenci nebo srpnu dostatek vystavených mezistěn.

Co se týká snůšky na místě, jaká bude nebo nebude, kdyby tam byla trvale špatná snůška, včelaři by tam včely nechovali. Dokud to pár let nevyzkoušíš, přesně to vědět nebudeš. Je ale možné, že to bez kočování bude jen pro med pro rodinu a pár kilo navíc na prodej a rentabilní to nebude ani náhodou.

Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil.Samozřejmě že mám včelaře,který mi jak se říká,vede ruku.To že potřebuju koupit mezistěny mi jaksi vychází z těch desítek článků o včelaření.Takže není potřeba se tady přít jestli jsou potřeba nebo nejsou.V každém případě děkuju za rady.

Vašek

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Je to krásné příteli Molčíku, ale když je řidičák v čistírně tak je to vše na h.... a nenaděláš nic. Hektary malin a les smrků, nebo javorů sice můžeš vysázet, když budeš mít kam, ale snůšky se z nich dočkají tak akorát vnuci a ti už mohou mít také jiné zájmy. Tak já se musím spokojit s tím co je.

J.P.

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Abych upřesnil snůšku.Takže podle místních včelařů je potřeba časný jarní rozvoj,protože je zde "jistá"jarní snůška z květů pak nic a potom možná les.Proto jsem se taky rozhodl pro ED velké plodiště a medník polonástavky.Upřesním ještě n.v. 398m/m.

Ať dá mezistěny nebo ne ,stejně ty včely musí všechno postavit, na ty dna buněk zdaleka nespotřebují tolik vosku, kolik je ho v mezistěnách
Síla té mezistěny je kompromisem mezi tím co potřebují včely a co vyhovuje včelaři.
Proto ten rozdíl není tak významný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 04.11.2012 12:01:55
> ----------------------------------------
> Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na
> divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely
> stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky
> nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu.
> Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále
> možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
>
> Pepan
>
> ----------
>
> To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto
> období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a
> včely skutečně opravují bílým voskem vše.
>
> Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do
> nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.
>
> A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
> Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud
> najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na
> válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné
> hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.
>
> Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.
>
> Karel
>
>
>

 
From: "R. Pol�ek"
Subject: Re: vosk..

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10
průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných
včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu
kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.


----------------------------------
 
Nedostáváli se včelám při zvíšené produkci vosku bílkovin, jsou nuceny jej čerpat z vlastního těla.
 
Včely přikrmované pylem spotřebovaly na výrobu vosku až o 50% méně medu.(zdroj R.J)
 
Podobnou reakci vyvolává medopylová směs, která je příliš hustá nato, aby ji včely mohli přenášet do buněk . Takže jsou nuceny ji zužitkovat pro svou výživu.
Vydatnější výživa vede pak k zvýšenému odměšování vosku i krmné štávy.
 
T.P

39x30 jsou dost neobratné rámky.
S přidáváním mezistěn bych nijak nespěchal. Ony by ty včelky klidně vydržely i na několik let neměněném díle a v podstatě nic by se jim nestalo. Pokud se jinak udržují silné. Jen by trochu vosku přišlo nazmar, ale zas ne moc, protože včelky nejsou hloupé a když nemají kde stavět, tak produkci vosku zase omezí. Co se týká nákaz, tak neměnění plástů zhoršuje nákazovou situaci jen o nějaká procenta a o něco zhoršuje výtěžnost vosku z takových plástů. Až teprve 5 - 10 let pořád plodované a neměněné plásty může být větší problém. Z hlediska nebezpečí podtržení vývoje včelstva a tím omezení medného výnosu je jako začátečník rozhodně lepší plásty za mezistěny měnit a nechat je tak stavět méně než více.
V tom nebyl problém v zadovácích, protože tam se dalo přidávat po plástech a tudíž dlouhodobě přidávat klidně i každý třetí čtvrtý den 1 mezistěnu, ony ji vždycky za ty tři dny vystavěly a tak nikdy v úlu nebylo větší množství nevystavených mezistěn. U nástavků se musí přidávat celý nástavek.

Pokud nemáš plásty navíc, tak podle mně klidně můžeš během března až dubna takové 2- 4 neobsazené prázdné plásty na kraji spodního nástavku nahradit mezistěnami. V teplém počasí a za snůšky po polovině dubna nebo na začátku května ty mezistěny šoupnout vždy po jedné do horního nástavku na kraj plodového hnízda, aby je vystavěly. Po cca polovině května, až budou všechny takhle přidané mezistěny vystavěny, můžeš takhle získané původní plásty prostřídat mezistěnami a přidat tak celý třetí nástavek. Víc než 3 nástavky po 9 plástech 39x30 podle mně ani nemusí být potřeba, pokud včely nebudou extrémně silné.
Během léta potom můžeš hodně tmavé plásty po vytočení nahradit dalšími mezistěnami. Případně ke konci léta provést norské zimování a tak za cenu nějakého kila cukru majednou nahradit celý jeden nástavek starých plástů.

Jestli máš potřebu jít z Brenera na OjroDadant můžeš hned nad ním stavět NN medníky pro Dadant.

Ale Ojro dadnt bych nevolil, jelikož to je český spotvořenec.
Proč ne originální Dadnd (Tedy Blat) nebo Langovu modifikaci.

Chceš si celý život všechno bastlit nebo nakupovat hotové?

Natření Dadant Medníky i s hřebeny jsen viděl na výstavcě v Itálii za 8Euro.

Ojro Dadant je nabastleý na českého Adamce - to ty nemáš, tak proč na hybrid?

Píšu Ojro, protože EuroDadnt je jen marketingový výraz pro český dadant z dob, kdy EU byla mezi včelůři populární.
Dnes by to byl marketingově i všcnš správně anitieurodadant.
39cm není Euro míra. 43,5cm ano.

Karel

Wau to je věcí a názorů.Pokusím se odpovědět.Začínám na třech Brennerech.Mám je na dvou nástavcích(9 rámků 30*30)což je 54 mezistěn jen na obsazení medníků.A co výměna díla.Počítám podle názorů jiných v plné snůšce +dva medníky.Souše nemám vlastně žádný.
Vím,že na tenhle počet včel by 20kg vosku stačilo,ale počítám s tím že bych něco rozšířil.Ale nechci pokračovat v brennerech ale přejít na eurodadant.Takže pokud by se podařilo tak z každého jeden oddělek a už potřebuju další mezistěny(13rámků 39*30).Pokud bych to udělal rovnou,že budu dávat medníky ED(39*15) tak je to ještě víc a nepostaví mi plodiště.
Jestli by se vyplatilo nechat si rovnou z toho vosku udělat mezistěny nevím.Asi ano.Ale nevím jestli je tady v okolí nějaký výrobce.A vést to někam dál a nebo posílat se asi nevyplatí.Vosk by měl snad být v pořádku.Je od včelaře,který má 60 včelstev.

Znám včelaře, který kočuje s osmi včelstvy. Doma na zahradě by měl max. řepku. Takže vyjede na jaře do lesa na javory, vykočuje na řepku a potom do smrčin na les a vrací se na zimu na zahradu.
Když jsem měl včely doma, tak jsem byl se snůškou na tom stejně, nic, řepka a zase nic. Byl jsem rád když postavily na mezistěnách jeden nástavek. Teď mám javory, řepku a lípu. Dost času, aby postavily víc i bez mezistěn. Říkávalo se, že benzín je nejlevnější krmení. Dnes ten benzín není také už nic levného, ale na rozmanitost a dobu trvání snůšky by se to i při malém počtu včelstev mohlo vyplatit.

RP:
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného ...

---------
To je akademická otázka díky existenci MS ji nikdo nemusí zas tak řešit, protože ty pokusy z minula byly pro tvorbu vosku bez MS.

Dokonce je možné vypozorovat, že včely s dostatekem díla staví méně než ty co jej mají málo. Mají dost rozumu, takže vše s MÍROU.

A že včely nenosí když to nemají kam ukládat, na to stačí zkušenosti těch co přecházeli na novou rámkovou míru.
Je to prostě na výnosu dost vidět. Moje zkušenost. A co jsem slyšel, i většiny ostatních.

Karel

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
Podle mně kolik dokáží vystavět mezistěn a to bez pozorovatelné ztráty medného výnosu podle mně nejvíc závisí na tom, jak je na stanovišti silná další květnová a raná červnová snůška po řepkové. Protože v květnu a v první polovině června nejvíc staví. Ale hlavně v první polovině řepkové snůšky se mezistěny musí vkládat opatrně a pomalu, protože je v noci i přes den ještě nízká teplota a větší množství vložených mezistěn by ochladilo plodiště a včely zpomalilo.

Josef, máš pravdu pokud máš na jaře dost díla.
O tom to je.

Taky nemám problém, dokonce si ulehčuji práci i velkým podílem volné stavby, ale na jaře mi nestaví, až později.
Karel

Nechavam vcely stavet na maximum co dovedou,rocne 2 nastavky na vcelstvo,a nejspis se mi to moc nepromita do vynosu.Spis mi to znacne usnadnuje praci.Jarni rozsirovaci nastavky jsou kombinaci panenskych sousi,mezisten a stavebnich ramku nad puvodnim zimnim vcelstvem.Snuska z nich matku stejne vytlaci dolu,po vytoceni se do nich vrati,vcely do nich znovu ukladaji zasoby,a pro me neni pak nic jednodusiho,nez vcelstvo preskladat.Horni nove 2 nastavky s plodem a zasobami dolu,mrizku,na to 2-3 zimni nastavky,vyradit co se loni pri stavbe nepovedlo,nahradit to opet mezistenami a mam cely rok pokoj.JosPr

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

----------

To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a včely skutečně opravují bílým voskem vše.

Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.

A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.

Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.

Karel

"Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc"

Ono to částečně platí, že pokud se budou včely "zdržovat" stavbou mezistěn, odrazí se to na medném výnosu a částečně neplatí. Záleží jak se jim mezistěny vkládají, kdy se jim vloží atd.
Pokusů, jak ušetřit mezistěny nebo vosk, bylo už hodně, zkoušelo se zavěšovat jen pásky, zavěšovat jenom proužek nahoře, nebo se do mezistěn vykrajovaly několik centimetrů velké díry.... Mně se to vždy odrazilo na kvalitě vystavených plástů, čím víc se šetřilo, tím tam bylo víc kiksů, voští sjetého dolů po drátku, trubčiny, děr... Rámky musí být přesné na zlomek milimetru a úhlového stupně a úl musí být přesně vodorovně, aby se při šetření mezistěnami minimalizovalo množství kiksů.
Naopak jiná období, kdy bylo vosku nadbytek, se spekulovalo se silnějšími mezistěnami,aby se včelky tolik nenamáhaly a plásty byly kvalitnější. Běžně a tuším je na to i nějaká oborová norma, je z kila vosku 16 mezistěn 39x24 , to je skutečný rozměr nějak 36x22 cm. Síly mezistěn se tedy zvětšovala až k pouhým 10 mezistěnám z kila vosku, což je hranice rentability, protože kilo vosku se vyvaří v průměru právě z 10 starších plástů.

Naprosto zbytečně vyhozené peníze!!
Z toho množství se vyrobí nejméně 200 mezistěn. což stačí pro minimálně pro 6 včelstev při kompletní obnově díla. V běžném provozu je to dávka pro 20 a více včelstev. Normální včelstvo ti pak každý rok vyprodukuje na víc i 1/2 kg vosku.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 03.11.2012 22:56:49
> ----------------------------------------
> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři
> včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a
> potom postupně nakupovat další.
>
>
>

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Jež <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 03.11.2012 22:14:18
> ----------------------------------------
> Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat.
> Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a
> budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati
> mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych
> vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu
> tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen
> prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech.
> Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne
> nesidil..... petr j.
> Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):
>
> > Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi
> > řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je
> > snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč
> > je docela zajimavé.
> >
>
>
>

To bude na troje vcely stacit bohate :) 1kg vosku je pres 10 mezisten pro
ramek 39x24...
Dne 3.11.2012 22:56 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):

> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři
> včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a
> potom postupně nakupovat další.
>

To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a potom postupně nakupovat další.

Miloslave, zkus si pročíst toto: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://planetwhizbang.blogspot.com/2009/05/make-your-own-planet-whizbang-handle.html&prev=/search%3Fq%3Dhttp://planetwhizbang.blogspot.cz/2009/05

J.P.

Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat.
Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a
budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati
mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych
vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu
tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen
prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech.
Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne
nesidil..... petr j.
Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):

> Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi
> řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je
> snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč
> je docela zajimavé.
>

Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč je docela zajimavé.

Kapoun:
Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.
--------

Když nepočítám ty co vybírají příspěvky ze včelstva, tak jsou navíc spokojeni i roztoči a další včelí patogeni.

Cca každých pět let nám to dávají poněkud výrazně najevo.
:-)

Karel

Znovu jsem si pohral s cisly v onom teoretickem rozboru.Autor to hezky nalajnoval od stolu,dokonce vypocetl,ze vcelar si koupi 125 sklenic,jez naplni medem a proda ho.Z ceho ovsem vyrobi onech 30 litru medoviny,kdyz vsechen med proda,to je mi tedy zahada.A o medu pro vlastni potrebu ani zminka.Asi je lepsi podobne studie necist,proto jsem psal,ze doufam,ze to zadny zacatecnik necetl...Naprosto chybi polozka nakup vcelarske literatury,vzdelavani,naradi na udrzbu,atd.Za to je tam nakup nadratkovanych ramku,jako nejdrazsi mozna varianta...Nevim jak by se zamlovala autorovi varianta:za par set koupit vcelstvo od konciciho vcelare,sklepnout si ramky,nadratkovat,udelat si 5 ulu,ono koupene vcelstvo rozdelit do oddelku,ucit se na nich,zdarne zazimovat 5 kvalitnich vcelstev s mladou matkou a pristi sezonu mit naklady zpatky.JosPr

Zdravím priateľov včelárov potrebujem poradiť ako vyrobiť voskovú politúru na drevo,chcem natrieť obklad v podkroví.
Vopred Ďakujem.

Miloslav

Pokud se medovina nedolihovává na víc %, (třeba methylem) a nedělá se jí víc než 2000lt, není problém. A nemusí být ani registrace. Spíš hrozí přiznání k dani.

Nemám rád slovo moderní, protože se historie neustále opakuje. V těch knížkách co mám z let 1900 jsou podobné počty o ekonomice pro začínající včelaře a také se stejným výsledkem, jako normálnímu člověku ekonomicky nedostupné v případě pořízení nového zařízení.
Znám to u sebe když jsem začínal, to jsem "potřeboval" každou blbost. Teď jedinou vymoženost co mám je Jenter rámek a to pro úsporu času, abych mohl být v práci. A další věci co plánuji budou v podobném duchu, ale to jsou záležitosti kolem zpracování medu. Kolem medu jsou náklady větší než na samotný chov včel.

Ono náklady na 5 včelstev můžu vypočítat i dost podstatně nad 50 tisíc stejně tak jako zakoupením levně nějakého dědictví po včelaři a vlastní samovýrobou, kde zhodnotím staré dřevo nebo dřevo z vlastního lesa a jako truhlářský kutil bez nároků na vyčíslení nákladů na práci třeba i jenom na 5 tisíc.

Ale jednu chybičku tam podle mně má, a sice přínos za medovinu. Všechno ostatní se dá legálně prodávat, ale medovina bez registrace coby výrobce lihu ne.

Vycházel jsem z jeho údajů ve VF. Svazový časopis je pro mě nedosažitelný. Ale zjišťuji, že autor březnovou diskuzi zohlednil v nových propočtech. I když se moc nepolepšil. Spočítal to stejně tak, aby to vyšlo dle jeho tvrzení, tak nějak "statisticky".

Za včelstvo počítá 2000, za úl 2500. To je dá se říct horní hranice ceny, silné včelstvo na začátku května, které zajišťuje okamžitě medný výnos a umístěné v novém poněkud dražším úlu.
Teoreticky to je správně, realita je, že včelař leckdy získá včelstvo tak, že za 200 koupí od souseda včelaře právě složený oddělek s 3 plásty a jeden rok silné včelstvo jen vychovává nebo koupí za 200 včelstvo končícího starého včelaře v 50 let starém úlu.

A na včelstvo počítá 20 hodin práce ročně, to je tak reálné pro včelaře s 2 nebo s 5 včelstvy, který do těch včel skutečně chodí a sleduje je. Při více včelstvech už je tlak snižovat spotřebu práce, tam nakonec "včelař" jen přehazuje bedničky nástavků , točí med a dávkuje do sklenic, s vlastními včelami prakticky nepracuje.

Je správná? Asi jsi se řádně nezačetl do "ekonomiky" autora. Pokud je to stejné, to co v březnu s deseti včelstvy, tak nákup jednoho včelstva 3000Kč. Za blbost se platí. Pracovní čas na jedno včelstvo 25 hod. To by Kolomý musel vzít deset brigádníků na 10hod prac. dobu a devět měsíců v roce. To že počítá dojezd na včelnici a přitom by tam jel stejně na chalupu, i když asi míň krát. Navíc nekalkuluje s případnými ztrátami.
Obyčejný člověk, který si udělá spoust věcí sám, se do tohoto modelu nehodí, protože tím snižuje cenu medu.
Cenu kterou stanovil právě ten vidlák.
Je to taková Kalouskova ekonomika, co by bylo, kdyby bylo, a co bych rád?
Naprosto, ale s tebou souhlasím, co se týká běžného člověka. Smutný je, že "ekonomiku" neprezentuje "běžný člověk".

A ostatně 50 tisíc Kč je jen o trošku víc než dva průměrné měsíční platy.
Takže když se řekne , že vstupní náklady na včelaření s 5 včelstvy jsou o trošičku víc než dva průměrné měsíční platy, zní to podstatně přijatelněji než těch 50 tisíc?

Ta kalkulace je formálně správná.
Jenže je dělaná teoretikem od stolu, protože platí jen pro vidláka, který sáhne do peněženky a koupí všechno nové, případně všechno speciálně určené pro včelaření..
Běžný člověk se snaží snížit náklady a tak hledá, kde by co koupil použité nebo třeba z dědictví levněji.
Běžný člověk taky ví, že se obor prvních pár let bude učit a tak prvních pár let nebude počítat pracovní čas. A často drahé zařízení, určené speciálně ke včelaření a tudíž oproti levnějším třeba bez chyb a kompromisů, bude pořizovat až po těch pár letech.

Také se mi slovo "moderní" v souvislosti se včelařením moc nezamlouvá. I proto neodebírám Moderního včelaře. Podle mne by se spíše hodilo slovo "pokrokový", ale to by se zase někomu mohlo zdát slovo zprofanované.
Jiří je asi tak trochu provokatér, asi sám neprozradí zda včelaří a kde a za kolik prodává med aby šel příkladem.
JosPr mne překvapil, když v souvislosti s článkem o ekonomice začínajícího včelaře píše, že doufá, že to bude číst málo včelařů (asi že by je to odradilo. Protože jsem měl dojem, že razí heslo: čím méně včelařů, tím lépe (pro ostatní). Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.

U studovaného člověka se předpokládá jistá úroveň myšlení.To však není případ autora. Již 2.3.2012 s podobnými počty exeloval na VF. Teď jen "změnil působiště", upravil počet včelstev a dál se považuje za "cenového" odborníka s 2 letými zkušenostmi. Člověk, který perfektně(díky vysokým nákladům) zrekonstruoval starý včelín, ale s názory žije v jiném světě, nakonec přizná, že mu podobné špičkování působí vcelku radost.

Přístup k tomu budou mít zemědělci (možná omezeně)


Tedy kdo bude garantovat a položí hlavu na špalek, že se tyto citlivá data nedostanou ven

T.P

ano Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: pavel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 11. 2012

Předmět: včelařství
"Dobrý den přátelé včelaři,došlo vám listopadové včelařství?"

Tak nějak nemám rád slovo MODERNÍ. Většina světa nebo aspoň Evropy včelaří v Langstrotech a nebo Dadantech. Optimal je záležitost ČR. Tím nechci jednu sestavu vyzdvyhovat a druhou zavrhovat. Všechno jsou to tenkostěné sestavy a podle mě pro kterou se rozhodnu je naprosto jedno.

----
Kolegovi to myslím bylo taky jedno, on to porovnával s takovými pěknými zateplenými, palubkovými, s plným neoddělitelným utepleným dnem úly. Hlavně když jsou uteplená hoblinami a dobře těžké, hlavně na jaře od vlhka aby se blbě kradli.

:-)

Karel

Příteli Ondřeji V.

několik aktivních bl... z údolí dutých hlav, již věc dala do pohybu.

Takže dočkejte času všechno bude !
T.P
---------
Nevím jestli dobrá zpráva, ale mapa prý nebude veřejná, jen pro státní správu.

Pokud je kolega z Libereckého kraje, tam je ale bez ptaní včelařů na krajském webu. Nebo byla, včetně VD v zimní měli pod označením "Onemocněšní varoázou". :-)

Karel

Dobrý den přátelé včelaři,došlo vám listopadové včelařství?

Tak nějak nemám rád slovo MODERNÍ. Většina světa nebo aspoň Evropy včelaří v Langstrotech a nebo Dadantech. Optimal je záležitost ČR. Tím nechci jednu sestavu vyzdvyhovat a druhou zavrhovat. Všechno jsou to tenkostěné sestavy a podle mě pro kterou se rozhodnu je naprosto jedno.

Zkuste se na to Jiri podivat z jineho pohledu.Par let se muj prodej medu v drobnem pohybuje kolem 2t,mam li je.Bylo to tak,kdyz jsem daval za 80,pak za 100 a stejne,kdyz jsem sel na 110 nebo 120,i kdyz jsem byl drazsi nez okoli,ktere brzy dorovnalo.Ted hypoteticky nasadim cenu 150 a vys.Co se stane?Prijde zakaznik pro 10 kilo na nez je rocne zvykly,bude pocitat ze zaplati 1000 kc,tuto castku je taky ochotny rocne do medu investovat.A BUM.Cena bude o 50% vyssi,logicky si vezme medu min,opet v relaci 1000 kc,bude setrit.Tim klesne muj prodej,2t neprodam,i kdyz financne na tom budu stejne.Pak mam 2 moznosti.1 nepotrebuju vsech 30 vcelstev,protoze jejich med nedokazu prodat ze dvora.Nebo za 2.jsem nucen hledat odbyt jinde,tim padem vyradit jine vcelare ze hry.Proto radsi primerene nizsi cenu a prodej veskereho medu v drobnem.Pokud uznam,ze nedokazu mit naklady na soucasne urovni,pak zvysim primerene cenu.JosPr