76370

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(193.179.175.210) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127)

Příteli Holube, kde se ty málo obydlené oblasti s krutými podmínkami vyskytují a v čem se tam ta včelstva ukrývají. Kruté podmínky si já dovedu představit v tundře, nebo tajze. Tam jsou samozřejmě také mezi jiným hmyzem také včely, ale pouze samotářky. U nás těžko ulétlý roj najde vhodný ubytovací prostor, v kulturní krajině tyto včely nenaleznou zdroje sladiny, takže v pozdním létu již mají to co si donesly spotřebováno, velmi silně pochybuji, že jsou v takové síle, aby provozovaly loupež a s příchodem podzimu - chlad a mokro - jdou pod kytičky. Mohlo by se diskutovat o tom, zda takto uhynulé včelstvo neni zdrojem nákazy, protože je tam určitě nějaký plod, který chladem odumřel. rozkládá se, vzniká živná půda pro bacouchy a t.d. Nechme to probádat těm co na to mají vzdělání a podmínky. S tím rojením je to samozřejmě nadsázka. Rýpnul jsem si jen proto, že když je na toto téma diskuse, tak nikdo nemá, nebo neměl léta roj a těm co se to rojí se předhazuje, že jsou to včelařští nepoučitelní amatéři, ne-li přímo debilové. Příroda má obrovskou moc ve směru rozmnožování, jen my lidé si stále něco namlouváme a máme snahu ji dirigovat.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122) (59127)

Nejde srovnávat nesrovnatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122)

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Příteli J.P.
Tím chcete říci, že bez vás (tím myslím obecně všechny včelaře) by včala vyhynula. Já si myslím, že ne. Výmluvný je např. ten fakt, že v některých neobydlených a oblastech bez včelařů včely navzdory krutým podmínkám žijí.
Nerojivá včelstva sama o sobě, bez odpovídající péče, jsou iluzí. Výmluvou u těch výjimek, co značí matky, jsou tiché výměny, já tomu říkám "tiché rojení" :-)
Těch "tvrdě rojení bránících" včelařů je statisticky velmi poskrovnu. To se i na včelařských fórech ozývá argumentace "a co bych s těmi oddělky dělal?, kam bych je dával?"
Přiznejme si, že úroveň včelaření je žalostná a stát, kraje podporují nové majitele včelstev, tedy tu bídu, aniž by proti tomu adekvátně podpořily vzdělávání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (91.239.236.109) --- 27. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59122)

J.P. : Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme.
Co se týká rojů s vámi vůbec nesouhlasím
Neumím odhadnout počet rojů za rok ale jedná se o tisíce až desetitisíce.
Masm zkušenost že mi volal syn že mu visí na zahradě sousedův roj že mu o něm říkal a soused že řekl že není jeho že se mu rojily včera a uletěly do lesa. Druhý den jsem přišel v okamžiku když se zvedaly že odletí a také odletěly. v ten samý okamžik se sousedovy rojily další včely a byly ve vzduchu, sedly si pak u nej (nechal je tam do druheho dne až odletěly)
Ale to není vše v tom okamžiku kdy vzlétly oba roje přez ně a částečně skrz ně přželetěl roj cizí, třetí.
Jen mi dalo potíž uvědomit si že včely se v roji tří rojů bezpečně orientovaly a sedly nebo letěly přesně kam které ctěly.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114) (59116) (59124)

Vážený příteli číslo , ke starým příspěvkům se nevracím. Pokud něčemu nerozumíš tak to ocituj nebo vlož celý původní příspěvek. Na léčení varoázy není co měnit a principy se kterých vycházejí jsou dané samými brouky a včelami a z toho je nutné vycházet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;
>        vcely_identify <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 18:43:06
> ----------------------------------------
> příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.
>
> J.P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114) (59116)

příteli Menšíku, přečti si co jsi napsal před deseti dny.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.15.64) --- 26. 10. 2012
Re: Varoaza, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59119) (59120)

Počítám často, několik let a pořád v tom nevidím nic zásadního od čeho se odrazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095)

Příteli Holube, kde se ta volně žijící a kolabující včelstva berou? Dnes volně žijící včely o vhodný bejvák nezakopnou, takže je tady téměř nula včelstev. Jinak se můžou vyskytovat ulétlé roje, tady bych podotknul, že tato možnost je také nulová, protože všichni chováme "nerojivá" včelstva a když, tak jim v tom tvrdě bráníme. Já si osobně myslím, že ještě nikdo nevybádal, proč se tak děje. Dokud se situace výrazně nezlepší, tak si budu stále myslet, že se tady okolo toho jen "chytře" debatuje. Ještě tady nikdo nepředložil údaje z mnohaletého výzkumu na několika stech včelstvech v různých podmínkách.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav H. (85.70.25.139) --- 26. 10. 2012
Re: Evropské dotace. (59108)

Dle informace na ČSV v Praze do týdne budou rozesílat rozhodnutí o přiznání dotace na technickou pomoc,letos výše dotace vychází na 42,55 %

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59119)

Dne Friday 26 of October 2012 15:44:06 A.Tur?áni napsal(a):
> ú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje
> majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si
> myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho
> napadnutia plodu klieštikom.

zato treba u nas mame hodne dutych kamenych zdi, nektere chranene jako
kulturni pamatka, nebo zazdene vyklenky, kde je jim dobre.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104)

Svetlých roztočov na podložke som sledoval sledoval niekoľko rokov a hľadal som príčinu prečo je to tak. V tom čase som v úľovom dne celoplošnú sieť, takže na podložke sa zachovalo všetko, čo cez ňu prepadlo. Okrem svetlých roztočov som na podložke nachádzal i svetlé nožičky včelích imág.

Preto som príčinu hľadal na plástoch s plodom, kde som našiel čerstvé odstraňovanie plodu včelami. V otvorených bunkách sa mi nepodarilo vidieť ani dobre vyvinutého ani svetlého klieštika, ale museli tam byť, no boli včelami vyhodený alebo sa samičky presunuli na včely.

Takže príčina padanie bielych klieštikov môže byť aj inde, ako v rabovaní včiel vo voľne žijúcich včiel. Ja bývam na okraji lesa, ktorého rozloha je obrovská, ale aby som našiel v strome čo i len jediný uletený roj som sa nestretol. U vás sú predsa len kultivovanejšie lesy, tak odletené roje majú predsa len menšiu možnosť si adoptovať nejakú vhodnú dutinu.Preto si myslím, že nejaké spady bielych roztočov na dne úľa môžu mať pôvod väčšieho napadnutia plodu klieštikom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 26. 10. 2012
Re: Evropské dotace. (59108) (59115)

Technická pomoc nevím. Racionalizace kočování se krátilo cca na 85%, tj. asi 42% z celkové ceny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114) (59116)

Když se na to podívám z jiného úhlu pohledu, je pro mne současná metidika potírání škůdce svým způsobem výhodná. Jednou za pět let zkrachují všichni škůdci včelaření, protože příroda je přeci jenom moudřejší no, a kdo ví, zda to není záměrem současných výzkumníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113) (59114)

Nevím co je na tom nejasného spočítali vývojovou křivku a z ní odvodili pravděpodobnost účinného zásahu.
z toho pak odvodili kdy a jak. stálým následným výzkumem se to pak upřesňuje a vylepšuje.
Nikdy jsem, ale nenapsal, že již to jiní vyřešili. dnes se akorát tak mění přípravky, avšak s těmi temíny to platí stále a i v jednotlivých obcích mohou být různé což závisí nad nadmořské výšce, poloze včelnice, snůškovými podmínkami, skladbou flóry a tak podobně.
A jak píšeš, je na každém, aby si to ohlídal včelař sám. Tady mu ale nepomůže jen počítání brouků, ale hlavně znalost podmínek daného místa a vývojový stav včelstev. V neposlední řadě je také nutné znát jak probíhá cyklus i u kleštíka jako celku. z toho se pak odvozuje kritická doba pro včelstvo a zahajuje léčba. Když se pak spolehneme na počítání, tak již je nejspíš pozdě. A už vůbec nefugiují nějaké komise, kdy včelařům do úlů dávkují léčiva podle nějakého stanoveného mustru, nebo rozdávají varidor v učené dni po kapkách. V těchto hloupostech se pak musí hledat původ neúspěchu.
Základem je jedině, období výchovy zimní generace, včasné podchycení doby kdy nasadit preventivní léčbu a je úplně jedno jestli je to ten či onen gabon nebo ta či ona kyselina. všechny ostatní jsou již jen takovým doladěním úspěšné preventivní léčby. Tím se rozumí, stav neohrožující vývoj včelstva. Léčit důsledky tady nejde.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 11:04:24
> ----------------------------------------
> No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je
> zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s
> přesností + - moc.
>
> Pepan
>
> ---------
>
> Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že
> je to zemědělství.
>
> Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom
> hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
> Že už to jiní vyřešili.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 26. 10. 2012
Re: Evropské dotace. (59108)

Také jsem se pak tom pídil a dostala se mi následující odpověď:

Dobrý den,
čekáme na Rozhodnutí a na finanční prostředky od SZIFu.
Pak půjdou na jednotlivé žadatele dopisy a dotace na čú,
Které jste uvedl v požadavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112) (59113)

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.

Pepan

---------

Pak ti nerozumím, říkáš že to spočítali jiní, pak že to nemůže platit, že je to zemědělství.

Takže nakonec to je na každém, aby si to ohlídal sám a když je o tom hlídání tady řeč, tak píšeš, že to nemá cenu.
Že už to jiní vyřešili.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110) (59112)

No jestli si myslíš že to zachráníš ty, tak ti to přeji. Ale včelaření je zemědělský obor a v jako takovém není nic jistého. Tady se počítá s přesností + - moc.To není šroubek kterých ti automat naseká statísíce, pokud bude mít z čehos přesností 0,001. V tom výzkumu pak jde jen o to to malinko vylepšit a nebo potvrdit stálou účinnost v dříve uvedeném průměru.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 26.10.2012 10:36:46
> ----------------------------------------
> Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci
>
> --------
>
> Kteří výzkumníci?
>
> A co objevili?
>
> Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.
>
> Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
> Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?
>
> A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné
> výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.
>
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107) (59110)

Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci

--------

Kteří výzkumníci?

A co objevili?

Asi jim to taky nesedí, když pořád počítají a zkoumají.

Včetně VÚD DOL - například smyv roztočů na včelách v posledních letech.
Proč by to dělali, když by si to spočítali pomocí jednoduché rovnice?

A už vůbec by se nedalo vysvětlit proč má ta rovnice každý rok jiné výsledky a každý pátý obzvlášť vysoký.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 26. 10. 2012
Čínská konkurence

Čínská konkurence
http://www.novinky.cz/cestovani/282586-zlute-kvety-repky-olejky-zaplavily-cinska-udoli.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104) (59107)

To počítání ve své podstatě nemá smysl pokud se budete držet vývojových cyklů. Stejně v podstatě dospějete do stejného bodu jen s větší pracností. Také ta počítání již před vámi provedli výzkumníci a právě podle těch výpočtů byly nastaveny dnešní postupy. Netěšte se, že objevíte ameriku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:26:09
> ----------------------------------------
> Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny
> přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to
> nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59106)

V podstatě oba použil jsem i zbytk z loňska kdy se u nás 2 roky používal 90 a letos znova 92. který se zase bude používat několik let. Rozdíl ve spadu po nich nebyl žádný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 22:10:19
> ----------------------------------------
> Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval
> fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě
> rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že
> jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo
> PA?._gp_
>
>
> .....
> /činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
> Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu
> nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14
> dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM
> jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi
> včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten
> rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho
> nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Varo?za,
> > Datum: 25.10.2012 09:07:54
> > ----------------------------------------
> > Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> > .........
> > (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> > Re: Varo?za, (59089) (59091)
> >
> > Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> > důvod.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (91.235.183.14) --- 26. 10. 2012
Evropské dotace.

Přátelé, nevíte již někdo, jak to letos vypadá s dotacemi dle nařízení č. 197/2005, především v oddíle 4 - technická pomoc?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104)

Tak dobře. Budeme pak počítat ty "samečky". Těch by mělo v průběhu sezóny přibývat úměrně s aktuální populací roztočů ve včelstvu. To by bylo to nejpřesnější sledování. Bohužel tomu tak není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094)

Pepane prosímtě. Trochu obšírněji, jaký to byl Gabon co jsi potom ztvrzoval fumigací? Jinak VM přesně takto funguje. Vícedenní spad se samozřejmě rozpočítává na dny, není nutné denně chodit kolem stanoviště a jsem rád, že jsi ho v podstatě také provedl. Teď mne jen zajímá ten Gabon byl to PF nebo PA?._gp_


......
/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103) (59104)

Tak pozor.Samečka já bez lupy ani nenajdu, brýle mi nestačí. Asi to bude tím, že je pro mě miniaturní.Neoplozená samička je ale stejně velká,jako oplozená. Ale světlá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101) (59103)

Tak pozor! Ti údajně nevyvinutí světlí roztoči jsou samečci kteří již splnili svoji povinnost a umřeli. Oplodněné samičky pak zase položí první vajíčko samčí a další jsou samičí Samečci pak ještě v buňce oplodní samičky a umřou. světlí jsou proto, že se u nich nevyvíjí chitinová vrstva protože ji při svém několika denním životě nepotřebují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 20:11:20
> ----------------------------------------
> Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých
> nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí
> populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je
> předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po
> vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý
> efekt.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101)

Pokud by se roztoč činil i na jaře, byl by odpovídající spad světlých nevyvinutých jedinců. To ale nenastává. Ústup populačního vrcholu včelí populace doprovázený přerušeným plodováním, nízkou či žádnou snůškou je předzvěstí prvních vyloupených volně žijících včelstev (většinou těch po vyrojení) často i těch "volně u včelařů žijících". To je pak ten strmý efekt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100) (59101)

"cim silnejsi vcelstvo,tim lip pro klestika" a taky pro vcely! Cim vic plodu,tim vetsi sance,ze se narodi vic "neocumlanych"zdravych zimnich vcel nez tam,kde je tak malo plodu,ze ho klestik skoro vsechen napadne a pocucha zimni generaci...Po 1.varidolu spokojenost,par desitek spadlych roztocu znaci dobrou ucinnost gabonu PF 90.Osobne povazuju za rozumnejsi gabony prostridat a pak rok vynechat,a pouzit KM,aby si klestik odpocal od gabonu a nezvykal si na ne...Je celkem zvlastni,ze u nas nepredstavovala varoa nikdy nejaky zavazny problem a jinde kolabuji vcelstva uz na podzim...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59100)

Ten jarní pomalý nárust odpovídá populační křivce roztoče ale protože má před sebou ještě víc jak polovinu života tak to na denní spadu není znát.
Ten prudký nárust v červenci zase souvisí s rozdílností populačních křivek hostiele a škůdce. u včel poulační křivka klesá a u kleštíka stále roste. To pak svádí k té doměnce o invazi z venčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:52:46
> ----------------------------------------
> Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok
> spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po
> fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
> Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm
> nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v
> červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096)

Proč tedy v oblastech po kolapsech a totálním vyvraždění jsou celý rok spady do jedničky (tedy jsou tam, ve včelstvech) a na konci spady po fumigaci do 50? Tam by bezpečně včelstva příští sezónu přežila.
Proč je na jaře nárůst roztočů ve včelstvu tak pomalý, když je v něm nejvíce trubčího plodu a proč je nárůst populace roztočů tak vysoký v červenci a srpnu, kdy ve včelstvu prakticky není trubčí plod?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096) (59098)

uvádí se na trubcích až 5 samiček To je právě ta situace která mnohé svádí k myšlence že trubci jsou pastí na VD, ale pravdou je že jsou množárnou. Proto jsem uvedl ty 4.. Ta samička má opravdu jen 3 rep. cykly a však dále pokračují její dcery. To máš pak 3 dcery + matka = 4. Proto jsem také uvedl, že ta teorie díky Bohu nefunguje tak docela. Ale líbí se mi ten příměr, že Každá včela tak může mít svého Váňu :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 13:05:10
> ----------------------------------------
> Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé
> konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
> Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3
> reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
> Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období
> jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v
> srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095) (59096)

Trochu nerozumím té první generaci se 4 potomky. Myslím, že při příznivé konstelaci,tam budou jen dvě plodné samičky.
Včely mají sice 7 reprodukčních období do gabonů, ale samička Vd jen 3 reprodukční cykly a spíš míň. A navíc, jde jen 70% úpěšnost reprodukce.
Navíc z těch 10 přeživšich zimu, budou plodne tak dvě-tři. To zimní období jim taky moc neprospívá.Takže teorie nebude tak katastrofická, přesto tam v srpnu může být "Váňů džokejů" na kolaps včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.179.78.90) --- 25. 10. 2012
GM v medu jako na přírodní produkt

http://www.hof-bischof.at/Zeitungsartikel.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094) (59095)

1) žádné léčivo není 100% účinné Kdyby tam zůstalo 1% Při počítaných spadech 1000 roztočů ti jich tam zústolo 10.
2) matky začínají klást koncem ledna
3) v 1 generaci může mít VD 4 potomky, samičky v jedné buňce
4) těch generací mají včely cca 7 do konce července
5) počet I g. 10 * 4 = 400; II g. 400 * 4 = 1600; III g. 1600 * 4 = 1600 * 4 = 6400 * 4 = 20600
Teoreticky by v konci cyklu připadal 1 roztoč na 1 včelu než nasadíme gabon Chvála Bohu se mu to tak nedaří, pokud k tomu nemá podmínky. Tou podmínkou pak nejspíše může být včelařovo stanoviště. Nakonec by asi mohlo platit, Čím horší stanoviště a včelař - tím horší pro kleštíky. Nebo. Čím mohutnější včelstvo - tím líp pro kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 11:10:56
> ----------------------------------------
> """"Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
> Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou
> rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče       neumožňuje
> přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty
> kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě
> na nulu.
> Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál,
> nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev,
> nebo obojí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093) (59094)

""""Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím."""
Kdyby nebyla invaze, stačilo by ošetřovat jednou za dva roky s velkou rezervou. U normálních včelstev, biologická reprodukce roztoče neumožňuje přemnožení v kratším čase. Kolaps by přišel nejdříve třetím rokem. A my ty kolapsy máme každým čtvrtým rokem i přesto, že ošetřujeme celý rok a v zimě na nulu.
Je tady tedy něco špatně. Buď tu máme dramaticky mizerný chovný materiál, nebo to způsobuje invaze z početných kolabujících volně žijících včelstev, nebo obojí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092) (59093)

/činnost gabonu nesleduji protože mu věřím.
Sledoval jsem vztah mezi léčením gabonem a 1 fumigací zvláště když se tu nabídla situace kdy ve všech úlech byly podložky na odběr měli po dobu 14 dní. Jde tady o úplně jiný pohled na věc který se nám tady nabídnul. U VM jde o denní spad a toto byl spad za 14 dní. O právě ten rozdíl mezi včelstvy od téměř nuly až po200 a následný po ošetření varidolem kdy ten rozdíl mezi včelstvy byl téměř nulový. Já z toho vyvozuji, že ten VM mnoho nevypovídá. Osobně na nějaké masívní invaze z venčí moc nevěřím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 09:07:54
> ----------------------------------------
> Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
> .........
> (e-mailem) --- 25. 10. 2012
> Re: Varo?za, (59089) (59091)
>
> Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím
> důvod.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091) (59092)

Takže co se sleduje, když nevíš ani to?
..........
(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091)

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 10. 2012
Re: Varo?za, (59089) (59091)

Ani nevím . U nás ho střídáme a já to neřeším, protože pro to nevidím důvod.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varo?za,
> Datum: 25.10.2012 08:21:50
> ----------------------------------------
> O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
> ....
> pepan
> Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
> V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v
> září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 25. 10. 2012
Re: Varoáza, (59089)

O jaký Gabon šlo PF PA?_gp_
.....
pepan
Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 24. 10. 2012
Re: léčení včelstev (58976) (58982) (58984) (58991) (58992)

"po celou sezonu spad nula, v červenci aplikace KM 65%140 gr na 10 dnů.spad průměr 10 ks na včelstvo.V září denní spad 1-2 roztoči,Ihned aplikace KŠ za 4 dny opakována aplikace KŠ,průměr spadu u těchto dvou odhadem 600-800.Ostatní okolo 100-300..."
Pavel Z.
---------------------------------------------------------

Nerozumím...proč druhá sublimace po 4 dnech ??

Děkuji za osvětu.

T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 10. 2012
Varoáza,

Naskytla se nám zvláštní příležitost ku sledování napadení VD.
V souvislosti s povinným plošným vyšetřením na MVP v okolí jsme měli v září14 dní zasíťované podložky v úlech hned krátce po aplikaci gabonu. Samozřejmě jsem pečlivě sledoval v odebírané měli počet roztočů. po 14 dnech byl přirozený spad od 5 do 150 kusů. Včera byly teprve příhodné podmínky pro první fumigaci dnes jsem kontroloval spad po aplikaci varidolu. Pohyboval se mezi 50 - 200 kleštíky na včelstvo. Poměr spadu ale neodpovídal předcházejícím počtům. Jsem zvědav na další kolo za 14 dní.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 23. 10. 2012
Modry a zeleny med

modrý a zelený med včel

Včelaři ze severovýchodní Francie jsou znepokojeni faktem, že jejich včely jim začaly produkovat med v poněkud nepřirozených barvách.
Včely vyrobily med v barvě modré, zelené i s nádechem fialové.
5.10.2012 15:26 |

Ačkoli může mít přírodní med celou škálu barev od bílé přes žlutou až po tmavě hnědou, produkce modrého a zeleného medu byla i pro zkušené včelaře novinkou.

Ukázalo se, že za podivným zbarvením medu zřejmě stojí nedaleká bioplynová stanice. Ta zpracovává i sladký odpad jedné velké čokoládovny. Včely si tak zřejmě našly sladké zbytky cukrovinek M&Ms, které se vyrábějí v zářivých barvách.

Provozovatel bioplynové stanice této situace lituje. Již zavedl takové postupy, aby propříště včelám kradoucím odpadní cukr zabránil v jejich počínání. „Objevili jsme problém ve stejnou dobu jako včelaři,“ řekl agentuře Reuters mluvčí společnosti Philippe Meinrad.

Originální zpráva Reuters
» Print

This copy is for your personal, non-commercial use only. To order presentation-ready copies for distribution to colleagues, clients or customers, use the Reprints tool at the top of any article or visit: www.reutersreprints.com.
Blue and green honey makes French beekeepers see red
Thu, Oct 4 2012

By Patrick Genthon

MULHOUSE, France (Reuters) - Bees at a cluster of apiaries in northeastern France have been producing honey in mysterious shades of blue and green, alarming their keepers who now believe residue from containers of M&M's candy processed at a nearby biogas plant is the cause.

Since August, beekeepers around the town of Ribeauville in the region of Alsace have seen bees returning to their hives carrying unidentified colorful substances that have turned their honey unnatural shades.

Mystified, the beekeepers embarked on an investigation and discovered that a biogas plant 4 km (2.5 miles) away has been processing waste from a Mars plant producing M&M's, bite-sized candies in bright red, blue, green, yellow and brown shells.

Asked about the issue, Mars had no immediate comment.

The unsellable honey is a new headache for around a dozen affected beekeepers already dealing with high bee mortality rates and dwindling honey supplies following a harsh winter, said Alain Frieh, president of the apiculturists' union.

Agrivalor, the company operating the biogas plant, said it had tried to address the problem after being notified of it by the beekeepers.

"We discovered the problem at the same time they did. We quickly put in place a procedure to stop it," Philippe Meinrad, co-manager of Agrivalor, told Reuters.

He said the company had cleaned its containers and incoming waste would now be stored in a covered hall.

Mars operates a chocolate factory near Strasbourg, around 100 km (62 miles) away from the affected apiaries.

Bee numbers have been rapidly declining around the world in the last few years and the French government has banned a widely used pesticide, Cruiser OSR, that one study has linked to high mortality rates.

France is one of the largest producers of honey within the European Union, producing some 18,330 tonnes annually, according to a recent audit conducted for national farm agency FranceAgriMer.

Ribeauville, situated on a scenic wine route southwest of Strasbourg, is best known for its vineyards. But living aside winemakers are about 2,400 beekeepers in Alsace who tend some 35,000 colonies and produce about 1,000 tonnes of honey per year, according to the region's chamber of agriculture.

As for the M&M's-infused honey, union head Frieh said it might taste like honey, but there the comparison stopped.

"For me, it's not honey. It's not sellable."

(Additional reporting and writing By Alexandria Sage; Editing by Catherine Bremer and Paul Casciato)

© Thomson Reuters 2011. All rights reserved. Users may download and print extracts of content from this website for their own personal and non-commercial use only. Republication or redistribution of Thomson Reuters content, including by framing or similar means, is expressly prohibited without the prior written consent of Thomson Reuters. Thomson Reuters and its logo are registered trademarks or trademarks of the Thomson Reuters group of companies around the world.

Thomson Reuters journalists are subject to an Editorial Handbook which requires fair presentation and disclosure of relevant interests.

This copy is for your personal, non-commercial use only. To order presentation-ready copies for distribution to colleagues, clients or customers, use the Reprints tool at the top of any article or visit: www.reutersreprints.com.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (193.165.147.174) --- 23. 10. 2012
Re: Vynálezci a zlepšovatelé Trenčín 19. až 21.10. 2012 (59083) (59084) (59085)

Jsou to medomety od firmy Lyson,polsko.Za ty prachy je to super.Mam od nich zvratny na 12v na baterii a jsem snim velice spokojeny.Objednaval jsem ho pres ceskeho distributora.Doporucuji objednat drive ja cekal 3 mesice..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T.Polách (93.99.69.80) --- 23. 10. 2012
Re: tavba vosku (58929) (58931) (59067) (59068)

Jde právě o tu pracnost a časovou náročnost při vytápění většího počtu rámků na parním vyvíječi.

At už jde o vanu, konickou či izolovanou kruhovou nádobu, vždy je potřeba dlouhý časový interval, než se dávka např. 40-60 souší parou vytopí.
Právě u většího počtu rámků, které jsou potřeba celkově vytopit vznikají u tohoto systému prostoje a to nezanedbatelné.

Dalším úkonem je pracnost. Co vznikne v nádobě když se parou vytopí staré dílo všichni víme a na to navazuje další pracovní úkon- čištění rámečku od zbytků košilek.
Pracuje se rychle tak ,aby zbytky košilek které ulpí na rámcích šli dobře čistit ,ještě před tím něž se ochladí poslední rámky v nádobě.

Dalším věcí při tomto postupu je výtěžnost.Tedy kolik vosku zůstává v hromadě košilek na dně nádoby.

Možným krokem jak tyto ztráty eliminovat je tyto zbytky shromáždit ,rozvařit je v kotli a vylisovat. Je zajímavé sledovat, kolik vosku ještě vyteče.
Nicméně jde o další pracovní úkon.
---------------------------------------T.P--------





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepa99 (178.40.29.60) --- 23. 10. 2012
Re: Vynálezci a zlepšovatelé Trenčín 19. až 21.10. 2012 (59083) (59084)

Děkuji za info, chci si objednat přes e - shop

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.244.91) --- 22. 10. 2012
Re: Vynálezci a zlepšovatelé Trenčín 19. až 21.10. 2012 (59083)

furák je spolahlivý,flexibilný,ochotný..len pozor,neobjednávajte len ústne,ale aj písomne,aby vám nebol dodaný iný tovar,než ste si objednali..(samozrejme neumyselne),vyhnete sa zbytočným problémom..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa99 (178.40.29.60) --- 22. 10. 2012
Vynálezci a zlepšovatelé Trenčín 19. až 21.10. 2012

Byl jsem na výstavě v Trenčíne. Bylo to velkolepé. Zajímavé byly hlavně medomedy - Slováci je prodávají levněji.
Tyto mě zajímají:
http://www.furak.sk/index.php?route=product/product&filter_name=W2013&product_id=434
http://www.furak.sk/index.php?route=product/product&filter_name=W2013&product_id=410
Nemáte někdo s tímto dodavatelem zkušenosti?
Když jsem se s nimi mluvil na výstavě, tak mi řekli, že doprava domů je zdarma a mohu platit i naší měnou.
Co jsi o tom myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 10. 2012
Re: turbo oplod???ek (59071) (59072) (59073) (59074) (59075) (59079) (59080)

Já bych toulovení ptáky nepokládal za úplnou blbost. Moskrát jsem pozoroval Když bývá zimní prolet, rojení nebo jaka koliv zvýšená aktivita před úly vždy před úly začne zvýšení provoz i ptáků určitě tam pozoruji vlaštovky a žlunu, jak opakovaně prolétají před česny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: turbo oplod???ek
> Datum: 22.10.2012 07:31:47
> ----------------------------------------
> Takže to co popisuje Radim není sekce ale množárna! Sekce byly takové pidi
> zasklené krabičky v zatepleném futrálu a trochou včel. Byly hodně pohodlné
> na práci, ale vynikaly velkými ztrátami, takže se dnes prakticky
> nepoužívají. Co se týká ztrát matek buď jejich zalétnutím, nebo ulovením
> ptáčky je v literatuře spousta zmínek, ale v praxi až na zanedbatelné
> vyjímky je to blbost, která pouze svědčí o kvalitě spisovatele. Anton to
> napsal naprosto správně. Chceme li, aby se matky s téměř 100% jistotou
> vracely, potřebují od nás pouze na chov naladěný úlek, zásoby a klid po
> delší dobu. Ten klid podtrhuji a dávám za něj 10 vykřičníků!! Tedy žádné
> rozebírání žádné chození před česny apod! Rovněž ptáčkové neobstojí. Jak je
> možné, že s pomocí matečníku za dodržení určitých zásad do produkčního
> včelstva můžeme přidávat matky s jistotou nemající daleko od 100%? Jak je
> možné, že ztráty matek v oplodňáčkách jsou udávané v oné literatuře kolem
> 30%? Znamená to tedy, že matky z oplodňáčků jsou o 30 % atraktivnější?? Asi
> těžko, že. No vidíte a takových nesmyslů se traduje a někteří aktivní
> spisovatelé si v nich přímo rochní! Kdo má obavy se zalétáváním matek,
> doporučuji navštívit chovatelskou farmu př. Strnada ve Štíhlicích a
> rozhlédnout se. Třeba změníte názor! Vaše ztráty matek jsou ve vašich
> rukách a ve způsobu uvažování! No za pár měsíců to zase začne! Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Štefan (193.86.121.128) --- 22. 10. 2012
Re: Cizí blanokřídlý v úlu. (59077) (59078)

Dvě podobné potvůrky jsme měli usmrcené v oddělku, patrně je to drvodělka fialová - největší (samotářská) včela žijící v ČR.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.179.161.201) --- 22. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073) (59074) (59075) (59079)

Takže to co popisuje Radim není sekce ale množárna! Sekce byly takové pidi zasklené krabičky v zatepleném futrálu a trochou včel. Byly hodně pohodlné na práci, ale vynikaly velkými ztrátami, takže se dnes prakticky nepoužívají. Co se týká ztrát matek buď jejich zalétnutím, nebo ulovením ptáčky je v literatuře spousta zmínek, ale v praxi až na zanedbatelné vyjímky je to blbost, která pouze svědčí o kvalitě spisovatele. Anton to napsal naprosto správně. Chceme li, aby se matky s téměř 100% jistotou vracely, potřebují od nás pouze na chov naladěný úlek, zásoby a klid po delší dobu. Ten klid podtrhuji a dávám za něj 10 vykřičníků!! Tedy žádné rozebírání žádné chození před česny apod! Rovněž ptáčkové neobstojí. Jak je možné, že s pomocí matečníku za dodržení určitých zásad do produkčního včelstva můžeme přidávat matky s jistotou nemající daleko od 100%? Jak je možné, že ztráty matek v oplodňáčkách jsou udávané v oné literatuře kolem 30%? Znamená to tedy, že matky z oplodňáčků jsou o 30 % atraktivnější?? Asi těžko, že. No vidíte a takových nesmyslů se traduje a někteří aktivní spisovatelé si v nich přímo rochní! Kdo má obavy se zalétáváním matek, doporučuji navštívit chovatelskou farmu př. Strnada ve Štíhlicích a rozhlédnout se. Třeba změníte názor! Vaše ztráty matek jsou ve vašich rukách a ve způsobu uvažování! No za pár měsíců to zase začne! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 21. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073) (59074) (59075)

Akorát že v množárně je třeba chovat matky pouze takové, které mají dobrý orientační smysl, jinak jsou velké ztráty zalétáváním, zatímco u čtyřoplodňáčku v nástavku s cesny každé na jinou stranu to není tak potřeba. R.P.

Radime prepáčte, že som k môjmu komentáru vybral túto jedinú vetu, ale nie celkom s ňou súhlasím. Prečo? Mám dlhoročné skúdenosti s chovom matiek v komorách na dva celé plásty ("množárna") 21 letáčíkov (každých 14 cm) na prednej strane a 21 na zadnej strane chovných úľov.

Strata matiek minimálna a ak, tak vtedy keď zlyhá ľudský faktor, pridanie MB či mladej M musí do komory 100%-né (plásty, včely a zásoby), potom sa M vždy vrátia do letáča odkiaľ na orientačný, či snubný let vyleteli.

Hľadať matky so 100 %-ným orientačným zmyslom, je podľa mňa asi ťažké, lebo ony ten zmysel majú a získali ho od svojej M.
Samozrejme každý vychádzame so svojich skúseností, moje sú takéto. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.48.1) --- 21. 10. 2012
Re: Cizí blanokřídlý v úlu. (59077)

Máte Radime možnost poslat fotku na email?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 10. 2012
Cizí blanokřídlý v úlu.

Tak jsem vybíral podložku z včerejší první fumigace a koukám, cosi se mně tam připletlo. Původně jsem myslel, že to je nějaký velký střevlík nebo něco takového, podívám se blíž a on to je zbytek nějakého blanokřídlého. Je to asi 1.5x delší než včela, podstatně robustnější, zadeček to má zhruba 2x širší než včela, hlavu a hruď to má širší tak 1.7x než včela. Nemá to už křída nějakou nohu a je to celé leskle černé jako kvalitní ostravské černé uhlí. Kolem spojnice hrudi a zadečku je trošku bilé, možná plíseń?
Je to obyčejný sršeň, kterého včely uvnitř úlu zlikvidovaly a vlivem fermentace z hniloby nebo z propolisu změnil barvu z černožluté na černou nebo to je něco jiného?
Setkal jste se s tím někdo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Šimko (88.83.187.3) --- 21. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073) (59074) (59075)

Díky za názory. Myslím si, že jsem to špatně vysvětlil. Měl jsem skutečně na mysli sdružený oplodňáček. Myslím, žeho vyrábí pan Břinek. Jsou tam čtyři oddíly, v každém jsou dva plástečky. Uprostřed je sklenice jako krmítko. zatím používám jednotlivé oplodňáčky nebo plemenenáče. Prostě jsem jen přemýšlel, jestli nezkusím něco nového. Díky, každý názor dobrý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073) (59074)

" A z popisu jsem si domyslel, že jde o oplodňáček venku samostatně postavený, asi na výšku polonástavku a se čtyřmi boxy, kdy každý má česno vždy na jednu stranu a uvnitř uprostřed je jedna láhev na krmení pro všechny čtyři boxy. Tohle jsem používal. To co jste Radime popsal, to mi připomíná množárnu. Ležan s přepážkami."


Já to slučuji, protože mně připadá, že to má mnohem víc podobného než rozdílného. Akorát že v množádně je třeba chovat matky pouze takové, které mají dobrý orientační smysl, jinak jsou velké ztráty zalétáváním, zatímco u čtyřoplodňáčku v nástavku s cesny každé na jinou stranu to není tak potřeba.
1 krmítko pro všechny 4 oddělky mně připadá spíš jako komplikace než ulehčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.15.160) --- 20. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072) (59073)

Název turbooplodňáček jsem také neslyšel, myslím že se tomu říká sdružený oplodňáček. A z popisu jsem si domyslel, že jde o oplodňáček venku samostatně postavený, asi na výšku polonástavku a se čtyřmi boxy, kdy každý má česno vždy na jednu stranu a uvnitř uprostřed je jedna láhev na krmení pro všechny čtyři boxy. Tohle jsem používal. To co jste Radime popsal, to mi připomíná množárnu. Ležan s přepážkami. Teď jako náhradu sdruženého oplodňáčku mám udělané nízké dno se třemi přepážkami a česnem na jednu stranu, říká se tomu čtyř dno, a na to nástavek, folii, víko. Je to v podstatě stejné jako ten sdružený oplodňáček, ale s možností krmení jen těsten namáčknutém do uličky. Já tam vkládám raději jeden plně zavíčkovaný rámek se zásobami a jinak už nekrmím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071) (59072)

Dávno známá věc, dřív ještě před samostatnými oplodňáčky se takhle běžně dělaly matky ve včelínech. Akorát se tomu neříkalo "turbooplodňáček", ale "sekce" . Proti samostatným oplodňáčkům je tam trochu jiný způsob práce, pro všechny díly sekce se ošetřování provádí najednou , odběr matek taky najednou. Běžný byl způsob, že se ke konci sezóny odebraly všechny matky kromě jedné a z celé sekce se potom vytvořilo jedno včelstvo, které se nechalo normálně přezimovat. Na jaře se rozplodované včelstvo zase rozdělilo do jednotlivých sekcí oplodňáčků. Byly tam trochu komplikace s navykáním létavek na jednotlivá česínka jednotlivých oddělků, ale dalo se to zvládnout. Takže z chovných včelstev se odebíral jen chovný materiál, žádné včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.10.224) --- 20. 10. 2012
Re: turbo oplodňáček (59071)

Měl jsem tento typ oplodňáčku a práce stejná jako se samostatnými oplodňáčky a nevýhoda stejná jako u všech sdružených oplodňáčků nebo plemenáčů. Pokud potřebuji přenést na usazení do sklepa, tak musím celý i s tím osazenstvem které to nepotřebuje. Ale krmení z lahve mi přišlo lepší než těstem, ovšem s podmínkou, že nedával jsem roztok cukru, ale rozpuštěný med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Šimko (88.83.187.3) --- 19. 10. 2012
turbo oplodňáček

Dobrý večer
Nemáte někdo zkušenosti s tzv. turbo oplodňáčky? Jak jsou spojené čtyři oddíli v sobě, mají společné krmítko.
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.203.176.19) --- 19. 10. 2012
Re: zasítóvané dno (59065) (59066) (59069)

Dna jsem si přizpůsobil k dnešním potřebám. Přístupu pro kontrolu, léčení,čistění,uteplování a výměnu dílů. Na dřevě uvnitř není vidět nic, ale na skle v podmetu se ukáže i problém včel, ale sklo snadno vytáhneme a vyčistíme octem.

http://leteckaposta.cz/226077070

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.14.128) --- 18. 10. 2012
Re: zasítóvané dno (59065) (59066)

S používáním kyseliny, síta dole reznou. A protože budu muset dna renovovat, tak je předělám úplně na základní rám a vymenitelné rámy dole, abych mohl kombinovat podle potřeby- pevné dno, pevné dno+síto plast, síto kov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76370 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 59069 do č. 59129)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu