Archiv Včelařské konference

Tohle je všecko pravda!
Ale i tak to rozvodné závody neopravňuje k tomu páchat škodu na cizím
majetku a pokud ji způsobí, jsou povinni ji nahradit.
Myslím, že je tam i ustanovení, že pokud už musejí na cizím pozemku uvést do
původního stavu.
Že se tak neděje a že si dělníci rozvodných závodů často počínají jak
prasata je záležitost obecně špatné vynutitelnosti práva tohohle podivného
státu!
Je fakt, že jsem s mimi měl problémy též a pokud jsem konzultoval svoje
práva s právníkem, není jejich omezování práv jiných účastníků a vlastníků
pozemku, přes které vedou jejich koridory tak jednoznačně na straně
rozvodných závodů.
Bohužel si někdy člověk nemůže vybrat jestli být či nebýt v jejich
problematickém sousedství.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 6:20 PM
Subject: RE: Magnetické pole


Nazdar přátelé!
Chtěl bych reagovat na starší příspěvek. Protože jsem
elektrotechnik-projektant, nechtěl jsem reakci odfláknout nějakými nejasnými
formulacemi, a k tomu abych si našel příslušný předpis se mi zatím
nedostávalo času. :-))

Chtěl bych trochu připomenu ty jiné nebezpečí v blízkosti
vysokonapěťových(VN) vedení.

Jde mi předevší o §46 Ochranná pásma, Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28.
listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů
Lze si přečíst například na :
http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/zakony/222_1994.html
a nebo
http://www.eru.cz/zak_458_2000.htm

Je zde zajímavý odstavec 4, který v lesních průsecích stanovuje povinnost
provozovatele vedení udržovat volný pruh pozemků a majiteli pozemku, mu toto
umožnit.

Z toho vyplývá pro včelaře a jeho včely nebezpečí, že při této údžbě volného
pruhu někdo doje k újmě.

Z vyprávění: Včelnice byla na kraji lesa - v blízkosti vedení VN,
pravděpodobně na hranici ochranného pásma. Včelař nebyl majitelem pozemku a
tudíž nebyl informován o provedení údržby porostů. Pracovníci pověření
energetickým podnikem ořezali větve přesahující dovnitř ochranného pásma.
Práce byly provedeny v zimě v době vegetačního klidu porostů. Uřezané větve
padaly na úly. Poté byly odtaženy a v blízkém okolí spáleny. Včelař, i jeho
včely, mněli smůlu. Vše se odehrávalo v blízkosti včelnice. Ze 6 přítomných
včelstev přežily dvě. Postižený včelař, znechucen, již dnes nevčelaří.

Rovněž odstavec 8 zakazuje, bez vědomí vlastníka vedení, cokoli stavět v
tomto ochranném pásmu.
:-)) včetně úlů, lze se však dohodnout dle odstavce 11

Ještě bych chtěl připomenout, že na území ČR jsou v provozu VN vedení nejen
22kV ale i s vyšším napětím. A tím i širším ochranným pásmem. (všechny v
zákoně jmenované)
:-)) Rozepisovat se o nebezpečí "drátů na zem spadlých" a o jiných
možnostech úrazu elektrickým proudem nebudu. To jistě dnes již znají
všichni. :-))

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá


Dne ne 7. březen 2004 14:09 J.Horký napsal(a):
> Přátelé máte někdo znalosti s problematikou magnetického pole a
bezpečností
> včelnice v blízkosti vysokého napětí 22kV.Jaký má vliv magnetické pole na
> včely?Jaká jiná nebezpečí hrozí pro včelaře? Díky

Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):

> No asi je to podle toho, že katr, nebo pila to má vždycky otočené takhle
> :o)!
> Ještě jsem nikde neviděl, aby měl někdo otočený list pily rovnobě s podlahou
> :o)! ALe možná to taky existuje. Nejsem včeználek :o)!

http://www.vcely.ic.cz/


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981.
Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
kmene na prkna.
Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
strana prkna je ta,
která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
obě strany levé??!!
A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
středu ven a levá strana
prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost:
pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky
prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
pátrám roky :o)))!

K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po octu (a
taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a pak to
dlouho nepotřebuje :o) )!.
Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I stavební silikon na spáry :o) )

Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak široká
deska se tím dá udělat?


Arnošt

----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981.
Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
kmene na prkna.
Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
strana prkna je ta,
která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
obě strany levé??!!
A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
středu ven a levá strana
prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost:
pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky
prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

Svorec na spárovku není nic jiného, než šroub s trapézovým závitem a
protikus - ocelová kostička.
Obojí je možno zasunout do otvoru cca 20 mm v prkně. To znamená, že
šířka spojovaných prken závisí
na délce použitých svorných prken. Podle délky spojovaných prken se volí
počet těchto svorců.
Mě stačí na 1/2 m dlouhá prkna dva svorce - na každou stranu jeden.

Cena za dva komplety svorců a za jednu kličku je cca 300 Kč - viz můj
předchozí příspěvek.
K vidění např. zde:
http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky

K tomu lepidlu - mělo by mít v návodu vždy uvedeno "třída D3" - tj.
odolné vlhku i dočasně vodě.


Milan



-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:42 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
pátrám roky :o)))!

K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po
octu (a taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a
pak to dlouho nepotřebuje :o) )!. Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I
stavební silikon na spáry :o) )

Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak
široká deska se tím dá udělat?


Arnošt

----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
z roku 1981. Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany
popisující řezání kmene na prkna. Zde píší, že pravá strana prkna je ta,
která je blíže ke středu a levá strana prkna je ta, která je dále od
středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich obě strany
levé??!! A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se
vydouvá ve středu ven a levá strana prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje
se vychlipují ven).

Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
úplně opačnou zkušenost: pravá strana se mi uprostřed prkna bortí
dovnitř a ne ven.

A to mne mate!

A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
mi Ponal) se dají zbytky prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns
truhlářskými potřebami se dají zakoupit tzv. svorce na spárovku. Pak už
stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců, natřít
lepidlem prkna a celé stáhnout.

Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na

http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky


Co vy na to?

Milan





-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


Emanuel Veselý napsal(a):

>>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
>
> podle
>
> Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).

> Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti

to tutlají :-))

PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

Profi svěrky (
http://www.khnet.cz/DetailPage.asp?DPG=26407&catid=3317&rootid=3251&snamecat2=PROFI )
tlačí na desku i kolmo k rovině plochy, takže výsledek bude rovnější a míň
se při následném rovnání prohobluje.



Svorec na spárovku není nic jiného, než šroub s trapézovým závitem a
protikus - ocelová kostička.
Obojí je možno zasunout do otvoru cca 20 mm v prkně. To znamená, že
šířka spojovaných prken závisí
na délce použitých svorných prken. Podle délky spojovaných prken se volí
počet těchto svorců.
Mě stačí na 1/2 m dlouhá prkna dva svorce - na každou stranu jeden.

Cena za dva komplety svorců a za jednu kličku je cca 300 Kč - viz můj
předchozí příspěvek.
K vidění např. zde:
http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
1&snamecat2=Figova%E8ky

Myslím ,že mikrovlny nezničí např. spory,právě proto,že vody obsahují velmi málo vody.Plamen,nebo žár z el. opalovačky to ale zvládnou.

Tak já jsem jeden takový katr viděl v Maďarsku v jednom skanzenu a líbilo se mi,jak to bylo jednoduché.Myslím ,že druhý takový je i ve skanzenu Veselý kopec,ale to si už nejsem zase tak moc jistý.Mimochodem tam je zcela určitě krásný včelín i s medometem.

Milan Valenta napsal(a):
> Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
> z roku 1981.
> Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
> kmene na prkna.
> Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
> strana prkna je ta,
> která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
> obě strany levé??!!
> A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
> středu ven a levá strana
> prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).
> Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
> úplně opačnou zkušenost:
> pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.
Špatně se díváš, určitě !

Když si položím prkno příčnou hranou proti sobě, abych viděl letokruhy a
obloučky letokruhů budou jako duha , ne jako miska, pak se prkno zkrouti
tak, že se ty letokruhy jakoby snaží narovnat, tedy v našem případě
kraje nahoru, střed dolu.

Nebo jinak řečeno, pravá strana se vyduje, levá prohloubí.


> A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
> mi Ponal) se dají zbytky
> prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
> dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
> Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
> natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.

Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou stranu.

Zdraví PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

S Jornem (autor software) jsem ve spojení a dělám něco jako
beta-testera na českých Windows. Problém je, že teď byl Jorn na 14 dní
v Rumunsku na včelařské exkursi, vrátit se má někdy dnes či zítra a já
na to budu mít čas až příští týden :-(
Jinak verze 7 celkem ujde, ale má ráda MSIE 6, na verzi 5 a nižší
není tak stabilní a některé funkce nefungují (část SW napsal Jornovi
někdo z JAR a bohužel používá šestkové knihovny). Osmička na tom asi
bude ještě víc závislá.

Připomínky je možné psát na mě (česky), nebo přímo Jornovi (anglicky,
německy) na adresu v programu.

Pro Radima: není to jen evidence včelstev. Je to databáze, která po
řádném nakrmení daty pomocí indexů hodnotí včelstva a matky. Těch
hodnotících položek je asi 60. Samozřejmě to má větší cenu pro velký
počet včelstev, kdy ve spojení se čtečkou čárového kódu v palmtopu a
nástavky tímto kódem olepenými to funguje rychle a pohodlně skoro
samo.

Domlouvali jsme s ČSV, že českou verzi (včetně návodů apod.) dáme na
web ČSV, ale nedopadlo to z kapacitních důvodů webu. Program má kolem
20 MB, měl by být ke stáhnutí na http://apimo.dk/programs/beekeping_hivenote.exe
Kdo chce českou prezentaci pro Powerpoint, napište mi (2,2 MB), pošlu.

Ahoj Ivan

Program Bidata poprvně jsem stahoval 25.4.2004 z dánských stránek a na stránce bylo tvrzeno že jde o verzi 7.0.x.x a po stažení a instalaci v menu napoveda/o programu bylo označení verze 8.0.1.0. Název stahovaného souboru beekeping_hivenote.exe a jeho velikost 20 981 806. Soubor ze slovenského serveru byl zabalen v rar a název taktéž beekeping_hivenote.exe a velikost 20 460 597
Program jsem instaloval poprvé, předchozí verze jsem neměl. Po odinstalaci verze 8.0.1.0 , se kterou jsem měl potíže, jsem vymazal i zbylé adresáře databází a instalační adresář, adresář Program Files\Apimo Biavl\ a soubor winnt\BidataWin98_XP.INI, takže PC bylo asi čisté. Po té jsem instaloval soubor ze slovenského serveru www.vcely.sk (omlouvám se verze tam umístěná je nakonec 7.0.1.4, překoukl jsem se). Vše bylo v pohodě až na ten datum.
To přehození datumu ve verzi 7.0.1.4 mělo určitý algoritmus. Bylo provedeno tak, že datum byl změněn adekvátně ke dnům v týdnu dle května. Např. úl.poznámka z 18.4. neděle byla změněna na 23.4., 23.den v květnu je neděle. U dalších úl.poznámek to bylo stejné(23.4.pá na 28.4.). Úl. poznámky jsem nakonec opravil a zatím se program chová normálně, uvidím další měsíc.
Jinak konfigurace mého PC-OS W2k, IE 6 SP1 CZ včetně aktual.záplat.
Mějte se hezky
Pavel Benda

> Program Bidata poprvně

Vypada to jako pomlouvani, ale neni. je to pouze kostatatovani fakt.

Ja znam Jörna monoho mnoho et. Spoluzakladali jsme spolu Beenet. Uz
kdysi davno (10-15 let tomu nazad) mi posilal Bidata (verze 1,2; 1.3
atd). a POKAZDY se to zakouslo. Den po tom co jsem dostal novou verzi
jsem dostal bugfix. Kdyz sem dostal treti bugfix tak jsem se naucil
NIKDY neninstalovavatt novou verzi, ale pockat 2-3 dny na bugfixy.
Ten program nikdy poradne nefungoval a moje predpoved je ze nikdy ani
nebude.

Proc marnit cas na neco na co se neda spolehnout...

\vov

Existuju aj dalsie programy napr. BeeKeeper3.0.3 Hobby (a Professional)
ak by bol zaujem poslem to na www.vcely.sk velkost je 5,7 MB

S pozdravom Laco Sebosik
www.vcely.sk





----- Original Message -----
From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 10:04 PM
Subject: Včelařský software


> Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela
> potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem
> nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o
> skladové hospodářství jednotlivých nástavků. Nefungovaly tam nějaké
příkazy
> např. rušení úlové poznámky a neustále docházelo k hláškám poruchy
> struktury klíčů a následné složení programu. Ten bylo možné spustit jedině
> po úplném restartu PC. Nakonec jsem to vzdal. Na slovenském serveru
> WWW.vcely.sk je k dispozici asi předchozí verze 7.0.1.0, která je o
poznání
> odolnější, neobsahuje výše zmíněný sklad nástavků, ale teď jsem narazil na
> problém, že si při přechodu do nového měsíce změnila datumy úlových
> poznámek. Ručně jsem je opravil, ale zase po zadání nových úlových
poznámek
> do května došlo k výše uvedeným hláškám a následnému zkolabování programu.
> Přivítám vaše zkušenosti a postřehy. Nevíte o nějakém jiném „odolnějším“
> včelařském programu?
> S pozdravem Pavel Benda
>

OV> Ten program nikdy poradne nefungoval a moje predpoved je ze nikdy ani
OV> nebude.
To jsou cenné zkušenosti, opravdu, zatím vždy tam něco bylo, a
protože program dělá vlastně jeden člověk sám, asi i stále bude. I
přes to se mi ZATÍM jeví jako nejužitečnější, z toho, co jsem na inetu
našel.
Laco, dej prosím Beekeeper na vcely.sk, možná to bude zajímat nejen
mě.
Zdravím
Ivan

P.S.
Všem, co mi napsali, odpovím přes víkend, teď budu mimo síť.

Ja dokonca poznam jedneho "umelca", ktory koc.voz zhlobil klincami a teraz
sa cuduje ze sa mu rozpada aklince vytahuju.

Takze stale plati ze clovek sa uci na chybach ale iba hlupak na chybach
svojich.






PISTA

To je dobrý :o)))!

Prý první chyba je pokus který nevyšel, ale druhá stejná chyba už je známka
blbosti :o)!
Ale je fakt lepší se učit na cizích chybách :o)!
Po ránu prima moto :o)!

Hezký den ¨!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 9:08 AM
Subject: RE: Dřevo na úly


Ja dokonca poznam jedneho "umelca", ktory koc.voz zhlobil klincami a teraz
sa cuduje ze sa mu rozpada aklince vytahuju.

Takze stale plati ze clovek sa uci na chybach ale iba hlupak na chybach
svojich.






PISTA

Priatelia,

mam problem a nemam cas na spekulacie ako to spravit. Nemate niekto
"patent", ako pripevnit sklapacie, polohovatelne podpery na kocovny voz? V
literature ktoru mam (Kocovne vcelarenie) je nejake foto ale necitatelne.
Nenaslo by sa nieco?

Diky



PISTA

Rouno tl. 20 mm (po mírném smáčknutí, 200 g/m2) mne dnes stálo v podnikové
prodejně Silonu 22,- Kč / m2. Mají ještě poloviční tloušťku, která vychází
13,30/m2. Obojí v rolích š. 150 nebo 200 cm.

Cena je včetně DPH a je stejná jako před 1.5. - jen na účtence je DPH 19%,
takže Silon nejspíš v tichosti o pár desetníků na m2 podražil ..

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Hruka Z." <hruskaz3/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 19. března 2004 20:38
Subject: Izolace úlů


> Též jsem řešil otázku materiálu izolace úlů.
> Tchán používá polystyrén, ale ten mají rádi mravenci.
> U jiných včelařů vídávám různé druhy skelných izolací - ty se mi nezdají
> vhodné z hygienických důvodů a také nemusí být hydrofobizované -
> nenasákavé.
> Nejvíce mi vyhovuje rouno (praxe nevykazuje žádné nedostatky) - materiál,
> který se běžně používá jako izolace do oblečení - bundy, oteplovačky a
pod.
> Vyrábí ho Silon Planá n. Luž. a je běžně k dostání. Materiál tvoří umělá
> vlákna, je nenasákavý, lehký, dobře izoluje a hmyz se mu vyhýbá. Vyrábí se
> v tl. 2 a 4 cm, je poddajný a dobře vyplňuje prostor. Cena se pohybuje
> okolo 30 Kč/m2.
> Mohu vřele doporučit.
>

tak už někdo vytáčel?Jaký letos je?

ten trapézový šroub můžete skvěle nahraditdvěma klíny utahují se vždy 2a2
proti sobě
----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:42 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Dnes se mi ta konference fakt líbí.Dozvěděl jsem se, po čem v literatuře
> pátrám roky :o)))!
>
> K tomu lepidlu Ponal.... jdou taky dvě. Jedno je do vlhka a smrdí po octu
(a
> taky se dá octem udržet v tekutém stavu, když to člověk koupí a pak to
> dlouho nepotřebuje :o) )!.
> Co je do vlhka, to smrdí po octu. ( I stavební silikon na spáry :o) )
>
> Co přibližně stojí ty svorce na spárovku? Jak je to velké? Myslím jak
široká
> deska se tím dá udělat?
>
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:29 PM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Nedalo mi to a zalistoval jsem v literatuře - příručka pro domácí dílnu
> z roku 1981.
> Absolutně nepoužitelná knížka až na první dvě strany popisující řezání
> kmene na prkna.
> Zde píší, že pravá strana prkna je ta, která je blíže ke středu a levá
> strana prkna je ta,
> která je dále od středu kmene. Ale pozor, středové prkno má podle nich
> obě strany levé??!!
> A podle nákresů je to asi proto, že pravá strana prkna se vydouvá ve
> středu ven a levá strana
> prkna se vydouvá dovnitř (tj. kraje se vychlipují ven).
>
> Takže podle literatury by to kroucení mělo být jasné, ale já mám z praxe
> úplně opačnou zkušenost:
> pravá strana se mi uprostřed prkna bortí dovnitř a ne ven.
>
> A to mne mate!
>
> A co se týká spárovky, je to skvělá věc - s dobrým lepidlem (osvědčil se
> mi Ponal) se dají zbytky
> prken slepovat natupo a drží. V obchodě ns truhlářskými potřebami se
> dají zakoupit tzv. svorce na spárovku.
> Pak už stačí vzít dvě dvojice prken s otvory pro zasunutí těchto svorců,
> natřít lepidlem prkna a celé stáhnout.
>
> Celá tato sranda vyjde na cca 300 Kč i s kličkou a je k vidění např. na
>
> http://www.khnet.cz/Default.asp?seznam=1&CatID=3294&TYPTREE=1&rootid=325
> 1&snamecat2=Figova%E8ky
>
>
> Co vy na to?
>
> Milan
>
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:58 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Dřevo na úly
>
>
> Emanuel Veselý napsal(a):
>
> >>Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A
> >
> > podle
> >
> > Ale nesmí ti s tou kládou někdo nepozorovaně otočit o 180 stupňů :-).
>
> > Nerozumím truhlařině, ale nejsou ty strany vnitřní a vnější?
> Ano, a jedna je levá, druhá pravá, která je která vědí jen truhláři a ti
>
> to tutlají :-))
>
> PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>

vodorovné katry existují také a používají se na velké průměra a odřezávají
jen jedno prkno
----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 12:01 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
>
> > No asi je to podle toho, že katr, nebo pila to má vždycky otočené takhle
> > :o)!
> > Ještě jsem nikde neviděl, aby měl někdo otočený list pily rovnobě s
podlahou
> > :o)! ALe možná to taky existuje. Nejsem včeználek :o)!
>
> http://www.vcely.ic.cz/
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>

A proč to lepit já úly nelepím spáry si včely zatmelí kde potřebují samy
Čím širší prkno slepíte tím se vystavujete většímu riziku zkroucení. Právě
proto se vyrábí laťovka .Úly které dříve dělalo včelařské družstvo byly
právě z těchto důvodů je z 5cm latěk . Můžete tak zpracovat i nekvalitní
dřevo ze středové části kmene samotný střed je vhodný akorát tak na topení

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 11:08 AM
Subject: Re: Dřevo na úly


> To by mě zajímalo, jak takové držáky vypadají.
> Možná i víc lidí. Nedalo by se to ofotit? Možná by se to dalo připojit k
> návodům na výrobu nástavků ve včel.novinách.
>
> Já vím, že to dělal strejda (ten to se dřevem uměl-taky si vyráběl úly),
že
> to lepil tehdy herkulesem.
> Nejdřív se ale musejí po straně hoblíkem prkna dobře srovnat aby k sobě
> sedla. Lepil to normálně natupo.
>
> Matně si vzpomínám, že se ty slepované desky daly na jiné desky, které
mely
> jako zarážky pevně připevněné špalíky.
> mezi ty špalíky se vložily slepované desky a proti těm šlalíkům se
> vyklínkovaly.
>
>
> | || || | / klínky
> -+------------v^+-
> | || || |
> | || || |
> | || || |
> | || || |
> -+------------v^+- --- deska zespodu prken se špalíky na koncích jako
> zarážka klínků
> | || || |
>
>
> Ale jak zajistil, aby se to nevyboulilo to nevím. Možná nějak ztuřidly.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 04, 2004 10:44 AM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Mě to lepí soused truhlář. Má na to takový držáky, aby to bylo v rovině.
> Myslím, že asi po 3 hodinách po slepení se s tím dá dělat. Když na něj
> koukám vůbec mi to nepřijde pracné.
>
> Prkno po slepení opravdu vypadá jak maluje Arnošt. Já z toho dělám
> nástavky vysoké 25cm a vyjde to vždy asi ze 3 prken.
>
> Lepení vidím jako velmi dobrou věc. Prkna se slepí do tabule asi 120 cm
> široké. Z toho nařežu prkna 25cm široká a to co mi zbyde přilepím zase k
> další várce, takže skoro žádný odpad.
>
> Zdravím
> František
>
> >>>>Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak
> to určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek zmasivu :o)! Je to děsně
> pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem. Ale i tak si
> myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě zajímalo, jak
> dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška nástavku 241 mm.
> Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně seskládané. Též
> jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
> říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
> slepování něco je :o)... Má s tím někdo zkušenost?
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.676 / Virová báze: 438 - datum vydání: 3.5.2004
>
>

Již delší dobu si všímám v obchodních řetězcích prodeje medu. Zaregistroval jsem jednu maličkost žádný z distributorů nemá odvahu používat značku Český med a to ani včelař pan Kolomý to mluví snad samo za sebe

Myslím, že to ani není jádro pudla.
Řetězce nám spotřebitelům byl čert dlužen. Nejsou totiž k naší spokojenosti,
ale hlavně větším a stále větším ziskům jejich akcionářů prostřednictvím
kapes zákazníků. Reklamy jsou je pozlátko a psychologický tlak. Platí si
výzkumy,jak má být co umístěno aby si zákazník koupil to zboží, které oni
chtějí a místa která jsou z hlediska zákaznické psychologie lépe hodnocená
jsou za cenu ústupků a lepších dodavatelských podmínek.

Ale hlavně vyvíjí velký psychologický a ekonomický nátlak na dodavatele a
výrobce. Četl jsem v posledním včelařství článek od paní ředitelky Včelpa a
běhal mi mráz po zádech. Opět nám budou chtít stlačovat výkupní ceny medu,
protože oni se taky s řetězci rozumně nedomluví. A upřímně řečeno ... kdo
dnes diktuje cena? ... NO trošku stát, ale myslím, že se hlavně každý dívá,
za kolik to dostane v hyper super.
A bohužel pro nás spotřebitele si řežeme jako zákazníci větev na které
sedíme. Čím víc nakupujeme v řetězcích, tím menší šance postupem času máme
si vybrat a musíme kupovat ten čím dál větší hnůj, který do svých regálů
navážejí. Proč? Protože tlaku na snižování cen nikdo nemůže dlouho odolávat.
Buď "zahyne" nebo se jim přizpůsobí a dělá to jako všichni. Když nemůže
dosáhnou rozumné ceny při udržení kvality, tak snižuje náklady na úkor
kvality. Myslím tím i kdyby snížil výstupní cenu cenou levné suroviny z
pochybných zemí.
Bude hůř... pokud se bavím s majiteli obchodů, které ještě přežili cenou
válku s řetězci tak těm zasadil poslední ránu náš skvělí pan předseda vlády
se svou partou. Vyhání je na stánky a ke krachu. Takže to vypadá, že má
zákazník dost malou volbu. Nějaké úřady pro obranu spotřebitel je jen
náplast na zalepení pus nespokojencům.
Jaký to má dopad na prvovýrobce vidí dnes člověk sám. Ani to nemusím moc
rozebírat.
Bohužel malý český člověk není dost sebevědomý a dnes ani důvěřivý na to,
aby se zakládala svépomocná družstva a abychom si zorganizovali odkup a
vývoz apod. sami. Opět to necháme těm větším kteří nám potom dají cenu,
jakou chtějí oni a ne mi.
Asi to dělají velkovčelaři...Ale o tom typu spolupráce nemluvím.

Má někdo zkušenost, že by někde nějaký spolek dal dohromady prostředky a
zorganizoval si odbyt?

Díky za pozornost :o)! A i přesto hezký den :o)!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 6:41 PM
Subject: Český med


Již delší dobu si všímám v obchodních řetězcích prodeje medu. Zaregistroval
jsem jednu maličkost žádný z distributorů nemá odvahu používat značku Český
med a to ani včelař pan Kolomý to mluví snad samo za sebe

Ten program BeeKeeper3.0.3 Hobby mě docela zajímá. Také se přimlouvám za jeho umístění na webu(www.vcely.sk nebo www.vcely.or.cz) či jestli je ho možné stáhnout někde jinde. Mám několik otázek. Předpokládám, že verze Hobby je možno otestovat nějakou dobu zdarma. Pokud je to stabilní software, dalo by se uvažovat o jeho zakoupení. Je k tomu česká či slovenská lokalizace? Díky za informace.
S pozdravem
Pavel Benda
PS: Dneska holky krásně létaly :-)

Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí přimíchávat žádné
látky. Přímou konkurenci medu v supermarketech jsou za prvé sladké věci, co
se dají mazat na chleba, nebo rohlík. Jsou to marmelády, džemy, nutely a
podobně. Dále to jsou látky, které se přidávají do čaje, nebo třeba
minerálky kvůli ochucení. To jsou různé sirupy, koncentrované šťávy, cukry
řepný, přírodní atd až po různé instantní nápoje.

Stačí se podívat, jak po půl roce v regálu vypadá med. Tak polovina flašky
je plná nějaké nevábné krystalické hmoty a nad ní je nějaká hustá tekutina
připomínající barvou a konzistencí nepoužitý motorový olej. To u zboží
konkurujícímu medu není. Marmeláda vypadá a chutná stejně ( někdy hnusně ),
ať už je nová, nebo ať v regálu leži třeba dva roky. Sirup se rozpustí v
čaji stejně rychle, ať je právě vyrobený, nebo starý. A to proto, protože v
nich jsou přimíchány látky, které tuto konzistenci udržují.

Med v supermarketech je upravovaný. Právě dovezený je krásně čirý a
průhledný. Je pravděpodobné, že takový med už nejméně jednou zkrystalizoval.
Med se nemá zahřívat na vyšší teplotu, než 45 - 50 st C. Aby
zkrystalizovaný med byl zase čirý, musí se zahřát na teplotu vyšší než 50
st. C. Asi správně jen krátkou dobu, ale musí. Tyto medy se taky filtrují.
Nejsou tam pak drobné pevné příměsi, které urychlují krystalizaci, protože
působí jako krystalizační centra, ale je tím pádem odstraněn i pyl. Příměs
pylu v medu působí protialergicky. Je to ještě pořád přírodní med?

Proč do supermarketového medu třeba nepřidávat látky třeba na bázi škrobu?
Pochybuji, že by tyto látky nějak ničily cenné látky v medu. Vždyť to, že
některé tmavé medovicové krystalizují jemně v celé hmotě a zůstavají trvale
měkké a mazatelné na chleba způsobují právě látky podobné škrobům, konkrétně
některé složené vysokomolekulární cukry. Med by pak mohl v supermarketech
konkurovat aspoň dlouhodobým vzhledem a použitelností, když už z principu
nemůže konkurovat cenou. Přirozeně nemyslím případy, kdy někdo falšuje -
pančuje med třeba kukuřičným fruktózovým sirupem nebo jinými levnými cukry.

Takže Český med, tak jak je definován, má podle mne svoje místo při prodeji
přímo od včelařů, protože včelaři nemají (neměli by mít) ani vybavení, ani
znalosti k přimíchávání dalších látek do medu a dále pouze v prodejnách
zdravé výživy, protože tam jsou kupující zvyklí na potraviny vzhledově nic
moc, takže prodávající nemají zájem medy ohřívat, rozpouštět a podobně. Ale
chtít, aby se Český med ve smyslu kvality této obchodní značky prodával v
běžných marketech a supermarketech, je lhaní do kapsy.

To je asi tak zhruba můj názor tady k tomu.

R. Polášek

P.S. Asi to bude zajímavá diskuze.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 7:10 PM
Subject: Re: Český med


> Myslím, že to ani není jádro pudla.
> Řetězce nám spotřebitelům byl čert dlužen. Nejsou totiž k naší
spokojenosti,
> ale hlavně větším a stále větším ziskům jejich akcionářů prostřednictvím
> kapes zákazníků. Reklamy jsou je pozlátko a psychologický tlak. Platí si
> výzkumy,jak má být co umístěno aby si zákazník koupil to zboží, které oni
> chtějí a místa která jsou z hlediska zákaznické psychologie lépe hodnocená
> jsou za cenu ústupků a lepších dodavatelských podmínek.
>
> Ale hlavně vyvíjí velký psychologický a ekonomický nátlak na dodavatele a
> výrobce. Četl jsem v posledním včelařství článek od paní ředitelky Včelpa
a
> běhal mi mráz po zádech. Opět nám budou chtít stlačovat výkupní ceny medu,
> protože oni se taky s řetězci rozumně nedomluví. A upřímně řečeno ... kdo
> dnes diktuje cena? ... NO trošku stát, ale myslím, že se hlavně každý
dívá,
> za kolik to dostane v hyper super.
> A bohužel pro nás spotřebitele si řežeme jako zákazníci větev na které
> sedíme. Čím víc nakupujeme v řetězcích, tím menší šance postupem času máme
> si vybrat a musíme kupovat ten čím dál větší hnůj, který do svých regálů
> navážejí. Proč? Protože tlaku na snižování cen nikdo nemůže dlouho
odolávat.
> Buď "zahyne" nebo se jim přizpůsobí a dělá to jako všichni. Když nemůže
> dosáhnou rozumné ceny při udržení kvality, tak snižuje náklady na úkor
> kvality. Myslím tím i kdyby snížil výstupní cenu cenou levné suroviny z
> pochybných zemí.
> Bude hůř... pokud se bavím s majiteli obchodů, které ještě přežili cenou
> válku s řetězci tak těm zasadil poslední ránu náš skvělí pan předseda
vlády
> se svou partou. Vyhání je na stánky a ke krachu. Takže to vypadá, že má
> zákazník dost malou volbu. Nějaké úřady pro obranu spotřebitel je jen
> náplast na zalepení pus nespokojencům.
> Jaký to má dopad na prvovýrobce vidí dnes člověk sám. Ani to nemusím moc
> rozebírat.
> Bohužel malý český člověk není dost sebevědomý a dnes ani důvěřivý na to,
> aby se zakládala svépomocná družstva a abychom si zorganizovali odkup a
> vývoz apod. sami. Opět to necháme těm větším kteří nám potom dají cenu,
> jakou chtějí oni a ne mi.
> Asi to dělají velkovčelaři...Ale o tom typu spolupráce nemluvím.
>
> Má někdo zkušenost, že by někde nějaký spolek dal dohromady prostředky a
> zorganizoval si odbyt?
>
> Díky za pozornost :o)! A i přesto hezký den :o)!
>
> Arnošt

Moc prosím přítele Emanuela Veselého, aby se mi ozval na adresu ales.linka/=/preciosa.com , nemohu z konference vytáhnout vaši adresu. Děkuji.
Ostatnim se omlouvám, že zde otravuji.

To že něco "ošklivě-nepěkně-zkrystalizovaně" vypadá neznamená že se to bude špatně prodavát. Třeba takový sýr s ušlechtilou plísní se prodává dobře. Ani vysoká cena neznamená že se to bude špatně prodávat. Příkladem mohou být stolní vody jejichž kvalita není "o mnoho" lepší než voda z kohoutku. Obdobný problém byl u vína lidé kupovali levné stolní vino, ovšem tam se situace změnila a do společnosti pronikla "kultury" vína, jako cosi prestižního a lide začinají kupovatlepší vína i když drtivá vetšina lidí (včetně mě) to není schopna rozlišit.

Značka český med sama o sobě nic nezaručí pokud o ní nikdo neví a navíc není ani takový med k dostání. Zatím jsem ještě v obchodě toto označení neviděl. Pokud se zeptáte lidí kteří se o problematiku nezajímají musí zákonitě pokrčit rameny. Aby se zvýšil prodej medu musela by být větší informovanost, zvýšit "společenská" prestiž, vytvořit jakousi image a to lze vytvořit jen pomocí televize. Vinaři tento pořad měli, jmenoval se putování za vínem. Muj názor je tedy že pokud se nepodaří dostat "med" do TV je jakákoliv snaha zvýšit prodej a zákonitě cenu medu v podstatě marná. Na některé lidi například mají vliv osobnosti ale také jsem zatím nezanamenal že by nějaká celebrita hovořila o medu. Neškodilo by takové malé okénko v "nějakém časopise" kde by byla otázka na někoho slavného proč jí med, proč sladí medem, a který med má nejraději. Lidi a tudíž zákazníci rádi kopírují ale tohle všechno vlastně víte... takže jsem vás jen možná okradl o čas, ale musel jsem se vypovidat

>Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí >přimíchávat žádné látky.

Radime to asi nemyslíš vážně. Med je med. Netvrdím, že přimícháním něčeho vznikne vždy něco nekvalitního a hůře prodejného (naopak), ale nebude to už med. Někdo má rád taky víc nugát, než med. Ono se ale všechno jednou přejí.

Mě zase vadí, že na obalech není napsáno z jakého medu a kolik % to je smícháno. Český med, tak jako české pivo má nějaké záruky kvality, nějaká specifika a tradici. Když se smíchá s čímkoli, chci to jako zákazník vědět.
A to filtrování medu se dělá proto, aby nebylo možné podle pylu dokázat z jakých končin světa ten med pochází. To by měli zakázat. Ve Švédsku prý jiný, než zkrystalizovaný med (pastovaný) nekoupí, jsou už tak naučení. U nás je to problém solventnosti zákazníků, informovanosti o zdravé výživě, návyků, výchovy a to se tak rychle nezmění.
V supermarketu, když začne krystalizovat med, tak ho jako zkažený a neprodejný vrátí. Kdo tomu rozumí, kupuje u svého včelaře a kdo ne, tak to chce mít "kvalitní" a průhledné. Nejlépe tmavé, paní. Chuť a vůně je hlavní, a nějaké enzymy, bílkoviny, hormony, vitaminy, antioxidanty, minerály - fuj, kdo to kdy viděl? Je z toho všude jen samá alergie.

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): med v supermarketech
Datum (Date): 6. 5. 2004 0:17
==================================================

> Já si myslím, že je chyba v tom, že se do medu nesmí přimíchávat žádné
> látky. Přímou konkurenci medu v supermarketech jsou za prvé sladké věci, co
> se dají mazat na chleba, nebo rohlík. Jsou to marmelády, džemy, nutely a
> podobně. Dále to jsou látky, které se přidávají do čaje, nebo třeba
> minerálky kvůli ochucení. To jsou různé sirupy, koncentrované šťávy, cukry
> řepný, přírodní atd až po různé instantní nápoje.
>
> Stačí se podívat, jak po půl roce v regálu vypadá med. Tak polovina flašky
> je plná nějaké nevábné krystalické hmoty a nad ní je nějaká hustá tekutina
> připomínající barvou a konzistencí nepoužitý motorový olej. To u zboží
> konkurujícímu medu není. Marmeláda vypadá a chutná stejně ( někdy hnusně ),
> ať už je nová, nebo ať v regálu leži třeba dva roky. Sirup se rozpustí v
> čaji stejně rychle, ať je právě vyrobený, nebo starý. A to proto, protože v
> nich jsou přimíchány látky, které tuto konzistenci udržují.
>
> Med v supermarketech je upravovaný. Právě dovezený je krásně čirý a
> průhledný. Je pravděpodobné, že takový med už nejméně jednou zkrystalizoval.
> Med se nemá zahřívat na vyšší teplotu, než 45 - 50 st C. Aby
> zkrystalizovaný med byl zase čirý, musí se zahřát na teplotu vyšší než 50
> st. C. Asi správně jen krátkou dobu, ale musí. Tyto medy se taky filtrují.
> Nejsou tam pak drobné pevné příměsi, které urychlují krystalizaci, protože
> působí jako krystalizační centra, ale je tím pádem odstraněn i pyl. Příměs
> pylu v medu působí protialergicky. Je to ještě pořád přírodní med?
>
> Proč do supermarketového medu třeba nepřidávat látky třeba na bázi škrobu?
> Pochybuji, že by tyto látky nějak ničily cenné látky v medu. Vždyť to, že
> některé tmavé medovicové krystalizují jemně v celé hmotě a zůstavají trvale
> měkké a mazatelné na chleba způsobují právě látky podobné škrobům, konkrétně
> některé složené vysokomolekulární cukry. Med by pak mohl v supermarketech
> konkurovat aspoň dlouhodobým vzhledem a použitelností, když už z principu
> nemůže konkurovat cenou. Přirozeně nemyslím případy, kdy někdo falšuje -
> pančuje med třeba kukuřičným fruktózovým sirupem nebo jinými levnými cukry.
>
> Takže Český med, tak jak je definován, má podle mne svoje místo při prodeji
> přímo od včelařů, protože včelaři nemají (neměli by mít) ani vybavení, ani
> znalosti k přimíchávání dalších látek do medu a dále pouze v prodejnách
> zdravé výživy, protože tam jsou kupující zvyklí na potraviny vzhledově nic
> moc, takže prodávající nemají zájem medy ohřívat, rozpouštět a podobně. Ale
> chtít, aby se Český med ve smyslu kvality této obchodní značky prodával v
> běžných marketech a supermarketech, je lhaní do kapsy.
>
> To je asi tak zhruba můj názor tady k tomu.
>
> R. Polášek
>
> P.S. Asi to bude zajímavá diskuze.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 05, 2004 7:10 PM
> Subject: Re: Český med
>
>
Milý příteli,
Váš článek má báječnou úroveň a věřím,že by stálo zato ,aby jste se jej pokusil někde zveřejnit.Jistě by to prospělo nám všem.
Zdraví
J.Malý
,












z

,
> >

>
>

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742&section=/

Máte někdo zkušenosti s prodejem medu do zahranici?? Konkretne me zajima nemecko, blizke vykupny... cena... atd. Diky za info. (nejlepe na mail)

Dnes som poslal softver pre evidenciu chovu vciel BeeKeeper 3.0.3
na www.vcely.sk je tam Hobby a Professional .
Su v sekcii Download http://www.vcely.sk/download/index.php
BeeKeeper 3.0.3 su iba trial verzie a k dispoziici je len anglicka verzia ,
ja som ich este netestoval , ak by niekto
mal teraz cas a par riadkov ohladom tychto programov napisal, moze mi to
poslat do redakcie www.vcely.sk , tak to potom hned zverejnim

S pozdravom Laco Sebosik
redakcia/=/vcely.sk



----- Original Message -----
From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 05, 2004 9:22 PM
Subject: Re: Včelařský software


> Ten program BeeKeeper3.0.3 Hobby mě docela zajímá. Také se přimlouvám za
> jeho umístění na webu(www.vcely.sk nebo www.vcely.or.cz) či jestli je ho
> možné stáhnout někde jinde. Mám několik otázek. Předpokládám, že verze
> Hobby je možno otestovat nějakou dobu zdarma. Pokud je to stabilní
> software, dalo by se uvažovat o jeho zakoupení. Je k tomu česká či
> slovenská lokalizace? Díky za informace.
> S pozdravem
> Pavel Benda
> PS: Dneska holky krásně létaly :-)
>


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32
part000.txt - is OK

Dne čt 6. května 2004 18:02 Jiøí Matouek napsal(a):
> Máte někdo zkušenosti s prodejem medu do zahranici?? Konkretne me zajima
> nemecko, blizke vykupny... cena... atd. Diky za info. (nejlepe na mail)

Dobry den,

to by mne zajimalo take, a mozna i ostatni, dale by take asi byla zajimava
otazka, jestli je nutno pro obchod ze surovinou mit nejake zvlastni osveceni,
nebo je v EU opravdu volny obchod.

Honza

> to by mne zajimalo take, a mozna i ostatni, dale by take asi byla zajimava
> otazka, jestli je nutno pro obchod ze surovinou mit nejake zvlastni osveceni,
> nebo je v EU opravdu volny obchod.

Ted varim trochu z vody, ale volny obchod neznamena, ze si muzu delt co
chci. Urcita pravidla je treba dodrzovat a v Unii urcite prisneji, nez
to bylo dosud, viz clanek O.V. nedavno.

Zdravi PP.



>
> Honza

Nemohl jsem ten soft, tam odtud ani stáhnout - link na ten soubor
neexistuje - je někde jinde?

Marek M.

-----Original Message-----
From: Ivan Cerny [mailto:i_c/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, May 04, 2004 4:43 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Včelařský software


S Jornem (autor software) jsem ve spojení a dělám něco jako
beta-testera na českých Windows. Problém je, že teď byl Jorn na 14 dní
v Rumunsku na včelařské exkursi, vrátit se má někdy dnes či zítra a já
na to budu mít čas až příští týden :-(
Jinak verze 7 celkem ujde, ale má ráda MSIE 6, na verzi 5 a nižší
není tak stabilní a některé funkce nefungují (část SW napsal Jornovi
někdo z JAR a bohužel používá šestkové knihovny). Osmička na tom asi
bude ještě víc závislá.

Připomínky je možné psát na mě (česky), nebo přímo Jornovi (anglicky,
německy) na adresu v programu.

Pro Radima: není to jen evidence včelstev. Je to databáze, která po
řádném nakrmení daty pomocí indexů hodnotí včelstva a matky. Těch
hodnotících položek je asi 60. Samozřejmě to má větší cenu pro velký
počet včelstev, kdy ve spojení se čtečkou čárového kódu v palmtopu a
nástavky tímto kódem olepenými to funguje rychle a pohodlně skoro
samo.

Domlouvali jsme s ČSV, že českou verzi (včetně návodů apod.) dáme na
web ČSV, ale nedopadlo to z kapacitních důvodů webu. Program má kolem
20 MB, měl by být ke stáhnutí na
http://apimo.dk/programs/beekeping_hivenote.exe
Kdo chce českou prezentaci pro Powerpoint, napište mi (2,2 MB), pošlu.

Ahoj Ivan

Máte někdo osvětšený recept jak "odradit" mravence. Úly mám na kovovách paletách a mravenci lezou přes nohy palet do úlů. Druh neznám, jsou malý a černý.

Ať to bzuří Riči

Nezná někdio osvědčený racept jak odpudit mravence. Úly mám na kovovách paletách a mravenci lezou do úlů. Druh neznám. Jsou malý a černí.

Ať to bzučí Riči

Med je název pro včelí produkt, z české a moravské krajiny je označen jako "Český med". Jedná se o značku kvality čistého včelího produktu. Nemám nic proti výrobě produktů z medu, ale ta věc již není med.
Z hlediska kvality krystalizace neni vadou, taktéž pylová zrnka nesnižují kvalitu medu.
Jedná se o názor včelaře amatéra.
S pozdravem Rozmánek.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

naliat do mravenisk vriacu vodu, alebo ak maju palety nohy postavit tieto
do plechovic s olejom

Matej




"R.imko"
<vcelar.rs/=/ti An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
scali.cz> Kopie:
Thema: Mravenci
08.05.2004
20:29
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Máte někdo osvětšený recept jak "odradit" mravence. Úly mám na kovovách
paletách a mravenci lezou přes nohy palet do úlů. Druh neznám, jsou malý a
ÄŤernĂ˝.

Ať to bzuří Riči

Protože máme Evropskou unii socialistickou a plnou byrokratů, tak volný obchod je téma nadpozemské. Předpisy jsou tvořeny tak, aby vyhovovaly pouze velkým firmám (které mají dost peněz na přehnané hygienické předpisy - obzvláště u nás, kde z nás "rádoby ochránci našeho zdraví=hygienici" dělají přecitlivělé tvory, kteří se za chvíli "sesypou" při doteku na např. lahvičku medu, kterou předtím držel v ruce nějaký bezdomovec :-)). Tento styl se zalíbil západoevropským mocipánům (kteří jsou napojeni na různé velké firmy), takže možnost nějakého obchodu pro drobného pěstitele bude spíš v oblasti podloudného obchodu..:-((.

Pokud je myslen vodni katr, tak ten na Veselem kopci je, ale nefunguje
(zatim).

Zdenek Cejka

-----Original Message-----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
Sent: 4.5.04 13:21:39
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dřevo na úly

Tak já jsem jeden takový katr viděl v Maďarsku v jednom skanzenu a
líbilo
se mi,jak to bylo jednoduché.Myslím ,že druhý takový je i ve skanzenu
Veselý kopec,ale to si už nejsem zase tak moc jistý.Mimochodem tam je
zcela
určitě krásný včelín i s medometem.

Nové články:
===========

Budeme krmit včely na zimu slámou?
Autor: Radim Polášek
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004051001

S pozdravem
redakce

Ústřední kontrolní revisní komise ÚKRKČSV
...Nedílnou součástí každé řídící a org.práce je kontrolní a revisní činnost...Zatím však stále ještě bývá kritický pohled zaměřen na ty druhé a pokud jde o vlastní chyby,jsou zvyklí přivírat nad mnohým oko.Odstranit za léta zakořeněné zlozvyky nebude snadné.To ostatně zdůraznilo i páté zasedání ÚVKSČ v březnu 1987.Bude k tomu potřeba velkého úsilí a času.Zlepšit kádrovou práci,vybrat a postavit na odpovědná místa schopné,smělé a socialismu oddané,politicky vyspělé lidi.Je také nezbytné,i když jde o zájmovou činnost,upevnit kázen,organisovanost a hospodárnost...Setkáváme se stím,že celá činnost komise spočívá v tom,že členové dvakrát do roka zkontrolují hospodaření organisace a domnívají se,že tím také svoje poslání splnili,ostatní činností se nezabývají.
V kontrole vždy pracovali pracovali politicky angažovaní lidé,kteří intenzivně žili problémy doby a svou prací usilovali být jejími aktivními účastníky.Každý z nás musí pocitovat osobní spoluzodpovědnost za to,aby závěry XVII.sjezdu KSČ,rozpracované na podmínky jednotlivých org.ČSV,byly důslednou prací a se skutečnou náročností bez odkladu naplnovány.
Včelařství 1988 předseda ÚKRK ČSV Zdeněk Dobišek


Hospodářská činnost byla je na posledním místě
na prvním místě je ideologie
Né volbou,ale kádrovou prací vybírat schopné,smělé,socialismu oddané,politicky vyspělé,s věrší inciativou v plnění přijatých usnesení strany a rozpracované do jednotlivých orgánů ČSV.

Pro členy včelařské organisace existence ÚKRK této zkameněliny trapná.
Pro členy nejvýše postavené v ČSV,dlouhodobé funkcionáře néé nezvolitelné je asi nutností.

Sebelepší komise účet nepředělá
Dobré účty dělají dobré přátele franta

Tomu nelepení desek na nástavky nerozumím, jak takový úl vypadá?

mp

>>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou stranu.


S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou) stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.

mp

Michal Pol napsal(a):
>>>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou
>
> stranu.
>
>
> S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou)
Ctem kazdy jine knizky :-)

> stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a
> levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.
pri nestridani pak velika miska, potazmo oblouk

Zdravi PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Dle chytré knihy je to s tím lepením ještě složitější:

-lepit dohromady by se měla zvlášť krajová, středová a dřeňová prkna, neboť
maji léta rozdílně orientovaná a dřevo pracuje v každém směru jinak
intenzivně
-u dřeňových prken (v kmeni ty úplně ze středu, které obsahují dřeň) by se
dřeň měla vyříznout, neboť ráda praská
-středová prkna (v kmeni těsně vedle dřeňových prken, léta napříč) by se
měla lepit k sobě vždy dřeň na dřeň a běl na běl
-krajová prkna (všechny ostatní prkna z kmene, léta víceméně podélně) bz se
měla lepit tak, že se otáčí střídavě pravá a levá strana proti sobě.

Lepení krajových prken, při kterém se prkna neotáčí pravou a levou stranou
střídavě by se mělo používat výhradně k dekoračním účelům, protože je jedna
strana na pohled hezčí. Ale v tom případě by měla být výsledná deska ještě
zvlášť přichycena, aby se nadměrně nedeformovala.

Milan

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 10, 2004 10:21 AM
Subject: Re: Dřevo na úly


> >>Doporučuje se lepit spárovku z užších prken a střídat levou a pravou
> stranu.
>
>
> S tím nesouhlasím, podle literatury i logiky je lepší dávat jednu (pravou)
> stranu při lepení nahoru a potom (na nástavku) ven. Při střídání pravé a
> levé strany vznikne velké prohnutí, asi jako sinusoida.
>
> mp
>

Teorie i praxe je taková, že dřevo pořezané na malé kousky a slepené na střídačku ("Dle chytré knihy" jak psal Milan) vzájemně vyruší své dílčí pohyby vyvolané změnou vlhkosti, teploty atd. tak, že se nehýbá = nepracuje. Správně slepené dřevo se chová jako mrtvé.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

Zkus se obrátit na přítele Tomana v Nýrsku, Nádražní ul. Běžně prodává
oddělky. Ale někdy je méně pružný, tak bych počítal spíš s červnem.

František

-----Original Message-----
From: Novotná Jindřika [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, May 10, 2004 2:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Koupě včel


Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.677 / Virová báze: 439 - datum vydání: 4.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.677 / Virová báze: 439 - datum vydání: 4.5.2004

Myslím si, že kritikou supermarketů a velkoobchodních řetězců pláčeme sice moc hezky, ále v podstatě jsme si spletli hrob a mám dojem, že i hřbitov.Je to celosvětový trend a nářek včelařů je prakticky směšný. Navíc nakupujeme v nich všichni.Já osobně, když potřebuji cukr dojednám si v takovém zařízení cenu i množství. Ceny vyjdou levněji než u výkupců "levný cukr", paletu mi šoupnou na vozík za auto a tak mi v celku nevadí. Co mě však silně vadí a také zde vidím silné pochybení spícího ˇvedení ČSV je nová a stále nesmyslně doplňovaná vyhláška o potravinách živočišného původu, která prakticky všechny drobné včelaře odstavuje od obchodní sítě. Žel jediný partner, který by pro nás jednodušší podmínky s Veterinární správou mohl vyjednat je právě ČSV, který tuto vyhlášku navíc vůbec nepřipomínkoval.

Vyráběl někdo Langstrothy podle plánku otištěného ve včelařství? Máte k němu nějaké výhrady nebo náměty na vylepšení?

mp

Doc. František Krčma prodá 12 včelstev - telefon: 543241374
Vše dobré,
VP

Co se dá dělat se včelstvem v němž je trubčice?

Podle mne nejlepší ochranou před mravenci je sucý dobře větraný úl, kde se
nevyskytují žádné plísně a jiné druhy hub. to je jejich hlavní potrava .
----- Original Message -----
From: "R.imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 08, 2004 8:33 PM
Subject: Mravenci


> Nezná někdio osvědčený racept jak odpudit mravence. Úly mám na kovovách
> paletách a mravenci lezou do úlů. Druh neznám. Jsou malý a černí.
>
> Ať to bzučí Riči
>

On Mon, 10 May 2004, Novotná Jindřika wrote:

> Kdo prodá během května na Klatovsku včely?

Soused má zdravotní potíže, omezuje včelaření, možná by odprodal včelstva
už teď. Stanoviště: Přešticko.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

To je pravda, že prodej v supermarketech je dnešní trend. A to hlavně
proto, že supermarket nakupuje ve velkém a tudíž silně stlačuje nákupní a
potom i prodejní cenu dolů. Ale pro prodej medu od běžných včelařů se
nehodí. Jen pár velkovčelařů v České republice může dát dohromady takovou
dávku medu jednoho druhu z jednoho místa dostatečně velikou do supermarketu
( a možná ani ti ne ). Supermarkety tedy nakupují med od výkupčích, kteří ho
nakupují všude možně. Proto je tam většinou jen med světlý, tmavý a míchaný,
snad maximálně ještě akátový nebo řepkový. Správně by měl výkupčí, ať už od
jednoho neznámého včelaře vykoupí 50 kilo nebo tisíc kilo, tak by měl tu
dávku zahřát, rozpustit, zvlášť promíchat, aby vyloučil, že někdo nalije na
spodek konve špatný med a dolije kvalitním a pak provést testy na rezidua
antibiotik, na HMF a podobně, aby takový med vyloučil. Pochybuji, že to
výkupčí dělají, zvedli by asi o dost náklady. Proto bude podle mne kvalita
takového medu vždycky riziková, at´ už se míchá s nějakým nekvalitním
dovozovým medem, nebo ne.
Třeba víno, jako další relativně přírodní výrobek prodávaný v supermarketech
je něco jiného. Hlavní rozdíl je v tom, že z jednoho hektaru vinice se
sklidí i více než desítka tuny hroznů. Stačí potom několikahektarová vinice
třeba Milera, aby z ní vinař vyrobil dostatečné množství pro dodávku do
supermarketu. Přirozeně, že to nenazve " České bílé víno polosuché ", ale
bude tam třeba Miler Turgau, vinařství Novák a syn, vinice Horní Mouchov na
Bzenecku. A v regálu ho uloží třeba vedle dalších deseti podobně popsaných
Milerů. Potom analogie prodávaných medů v supermarketech je ve vinařství
krabicové víno. To se taky dělí jen na červené,bílé, ovocné a české, italské
a španělské.
Zas na druhé straně výhoda těch výkupčích je, že když zjistím na jaře, že
med už neprodám a budu potřebovat prázdné nádoby, tak ho odvezu do výkupu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "R. Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 11, 2004 7:29 AM
Subject: Prodej medu.


>
>
> Myslím si, že kritikou supermarketů a velkoobchodních řetězců pláčeme sice
> moc hezky, ále v podstatě jsme si spletli hrob a mám dojem, že i
hřbitov.Je
> to celosvětový trend a nářek včelařů je prakticky směšný. Navíc nakupujeme
> v nich všichni.Já osobně, když potřebuji cukr dojednám si v takovém
> zařízení cenu i množství. Ceny vyjdou levněji než u výkupců "levný cukr",
> paletu mi šoupnou na vozík za auto a tak mi v celku nevadí. Co mě však
> silně vadí a také zde vidím silné pochybení spícího ˇvedení ČSV je nová a
> stále nesmyslně doplňovaná vyhláška o potravinách živočišného původu,
která
> prakticky všechny drobné včelaře odstavuje od obchodní sítě. Žel jediný
> partner, který by pro nás jednodušší podmínky s Veterinární správou mohl
> vyjednat je právě ČSV, který tuto vyhlášku navíc vůbec nepřipomínkoval.

Přátelé,
otvírám po delší odmlce periodicky se objevující téma - medovina. Tentokrát si nevím rady s jedním demižónem, ve kterém se mi objevila plíseň. Jde jen malý povlak na povrchu. Za prvé nevím, jak se tam mohla dostat, zadruhé přemejšlím, co s tím.
Napadá mě:
1. přepálit obsah obsah na medovec - asi nejrozumější - plíseň se tepelně zničí
2. opatrně z hladiny odsát plísňový povrch, obsah přetočit do čistého demižónu, přidat šťávu z citrónu - zvýšit kyselost.
Máte někdo nějakou zkušenost?
Díky, Pavel

Toto téma se tady průběžně objevuje, propátrej archiv konference.
Nejjednodušší metoda ve zkratce:
Úl z trubčicí odnes někam mimo, na jeho místo postav prázdný s oddělkem nebo nějaké slabší včelstvo s normální matkou. Včely původního úlu vysyp na plachtu nebo na nějaký větší papír. Vrátí se po čase do úlu na původním stanovišti (do toho nového), trubčici už dovnitř nepustí.
Pavel

> Co se dá dělat se včelstvem v němž je trubčice?
>

Nové články:
===========

Včely a lidé
Autor: Josef Kala
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004051002

S pozdravem
redakce

Kristl Pavel napsal(a):
> Přátelé,
> otvírám po delší odmlce periodicky se objevující téma - medovina. Tentokrát si nevím rady s jedním demižónem, ve kterém se mi objevila plíseň. Jde jen malý povlak na povrchu. Za prvé nevím, jak se tam mohla dostat, zadruhé přemejšlím, co s tím.
> Napadá mě:
> 1. přepálit obsah obsah na medovec - asi nejrozumější - plíseň se tepelně zničí
> 2. opatrně z hladiny odsát plísňový povrch, obsah přetočit do čistého demižónu, přidat šťávu z citrónu - zvýšit kyselost.
> Máte někdo nějakou zkušenost?
> Díky, Pavel
>

Vsechny zdroje vzdy radi celou potravinu vyhodit, nebot aflatoxiny jsou
uz v cele hmote. Co to udela pri destilaci nevim.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Nový vynos Mp Sr 806/2004 - 100 je na tejto adrese:
http://www.vcely.sk/aktuality/vynos80604.php



Laco Sebosik



-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

K článku ve Včelařských novinách bych chtěl dodat:

Úspěšný včelař ze záliby by neměl mít problémy s odbytem medu.
Problémem mohou být výkupní ceny, za které komerční včelaři, nebo překupníci
med vykupují, a málo informovaná veřejnost - tedy potencionální zákazník.
Také mnoho starších včelařů má bohužel mylnou představu, že se o slušnou
úroveň výkupních cen postará někdo jiný, např. vláda, nebo ČSV.
Rozhodl jsem se na to nespoléhat, sepsal jsem dva krátké článečky a nabídl
je ( bez nároku na honorář ) ke zveřejnění do regionálního tisku.
Protože si myslím, že to je vhodná forma nevtíravé propagace spotřeby medu,
poskytuje i prostor pro změnu myšlení lidí ke konzumaci květového ztuhlého
nebo pastovaného ) medu.

Do Včel. novin jsem to poslal proto, že by některým včelařům mohly články
pomoci jako inspirace pro vlastní tvorbu. A tím i propagaci včelích produktů
i včelaření. Jsou samozřejmě k volnému použití všem zájemcům, kteří jistě
rádi upozorní na specifické vazby včel a životního prostředí vlastního
mikroregionu.
Články jsou ( zatím ) dva, protože dlouhý text žádná redakce nechce. Ale
přináší to i důležitou psychologickou výhodu: čtenář krátkého článku snáze
udrží pozornost. Pokud článečky vyjdou s odstupem např. jeden měsíc, čtenář
si na předchozí informace vzpomene (byť jen z části ) a vnímá další
informace jako pokračování něčeho, o čem už slyšel. Z ohlasu mohu potvrdit,
že články četlo mnoho čtenářů a hlásili se ke mně i lidé, které jsem dosud
neznal. Ano, propagoval jsem med i ostatních včelařů, ale to mi nevadí.
Autorství článku dá přecejen dost významnou výhodu. Koneckonců mohl se
stejným nápadem přijít kdoko-li z nich.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 12, 2004 8:41 AM
Subject: Včelařské noviny Info ze dne 2004-05-12


Nové články:
===========

Včely a lidé
Autor: Josef Kala
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004051002

S pozdravem
redakce


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.677 / Virová báze: 439 - datum vydání: 4.5.2004

> kterém se mi objevila plíseň. Jde jen malý povlak na povrchu.
> Za prvé nevím, jak se tam mohla dostat, zadruhé přemejšlím, co s tím.

Křísovatění (franc. piqúre) je nemoc způsobená kva­sinkami, které rozkládají alkohol na ocet a přitom vytvářejí na povrchu mázdrovitý povlak - křís

Příčiny: Nedostatečná sterilizace pomůcek při výrobě (zátka atd), přístup vzduchu (demižon není zcela naplněn). Podívám se večer do chytré knihy, co se s tím dá dělat.
Eman

Vylévat medovinu nebude třeba, tokajská vína také dozrávají v neplných sudech za přístupu vzduch - vytvoří se jim křís, za kterého tokajské víno lépe dozraje. Medovina a tokajské víno jsou si podobné velkým obsahem cukrů. Pokud by se vyrábělo suché víno byl by křís problém.

Doporučoval bych medovinu přetočit do čistého demižonu, zasířit (standartní dávkou - podle vinařské literatury) a doplnit úplně demižon převařenou vodou. Oxid siřičitý rozpuštěný v medovině zvýší redukční potenciál (rH), a brzdí vývoj mikroorganismů potřebujících kyslík (kvasinky v křísu).

Jirka


-----------------------------------
> kterém se mi objevila plíseň. Jde jen malý povlak na povrchu.
> Za prvé nevím, jak se tam mohla dostat, zadruhé přemejšlím, co s tím.

>Křísovatění (franc. piqúre) je nemoc způsobená kva­sinkami, >které rozkládají alkohol na ocet a přitom vytvářejí na >povrchu mázdrovitý povlak - křís

Včera som sa vratil z Južného Holandska. Navštívil som dvoch včelárov, každý
obhospodaruje 20 včelstiev. Jarný rozvoj závisí len od medovania vrb, ktoré
rastu všade. Včelári prevážajú úle počas kvitnutia do ovocných sadov, kde na
každý započatý hektár osadzujú dva ule. Farmár platí včelárovi za
umiestnenie jedneho včelsva 22 E. Sú to náklady za prísun, inštalaciu na
podstavec a odvoz. V miestnych podmienkach vykuju med za 5 E/kg.
Z ovocných sadov včelstvá presúvajú na dateliny, ktorú pestujú na
semeno.
Ceny medu v obchodnej sieti sú nasledovné. Odpísal som priamo z
etikety na sklenenom obale.
Bloomen creme honing 900 g / 5,95 E , Acacia honing 450 g/4,95 E,
Klaver honing 450g /4,50 E, Thym honing 450 g/5,50 E. V supermarketoch
predávajú aj med s označením firmy napr. Mker honing z dovozu 500 g / 3,55
E.
Gabriel Kominek

Časopis Včelár č.5/2004, Slovenský zvaz včelárov pokračujúc v dlhodobej
tradícii po vzájomnej dohode medzi vedením ČZV a SZV pripravuje medzinárodnú
konferenciu v dňoch 1. až 3.10.2004 v areali Výstaviska Agrokomplex v Nitre.
Vystavované exponáty referáty prihlasujte do 31,7,2004 písomnou
formou na adrese : Slovenský zvaz včelárov, Svrčia č.14, 842 08 Bratislava.
E-mail: szv-vcelari/=/stonline.sk. Prihlasení dostanú podrobné informácie po
upresnení prípravy celého programu.
Z článku výňatok, Gabriel Komínek

Dnes jsem obdržel pozvánku na XXII Ogólnopolskich Dni Pszczelarza "Olešnica 2004" na dny 17.92004 až 19.9.2004 v Olešnici, což je město asi 30km od Wroclavi.Je to pojato velkoryse s návštěvami kostelů a okolních včelařských Pasiek. Oficielní část začíná v pátek v 15 hod mší,od 17 do 22 vystoupením hostu, sobota 8-22 vystoupením včelařských odborníků a kulturním programem a neděle 8-13.hod. Vítání jsou všichni včelaři z okolních zemí. Zdraví Vašek Ducháč.

Vysypat vcely mimo úl , dát tam novou matku treba oddelkem a osvedcilo se
mi kapnout do ulu nebo dat na nejakou odparnou desku trochu alkoholu (
staci slivovice ) - narusí to pry feromonove vazby v ule a vcely novou matku
snaze prijmou. Je to popsano i v knizce Vcelarstvi.
Martin Hromadko



----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 11, 2004 7:18 PM
Subject: Trubčice


> Co se dá dělat se včelstvem v němž je trubčice?

Úplně normálně jen je to trochu náročnější na složení aby se to nerozdělilo

pepan

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 10, 2004 10:16 AM
Subject: Re: D?evo na ?ly


>
> Tomu nelepení desek na nástavky nerozumím, jak takový úl vypadá?
>
> mp
>

Pozor, je rozdíl trubčice jako trubcokladná matka, která se třeba vylíhla v
předjaří a nemohla se oplodnit a trubčice jako včely dělnice přeměnené
konzumací mateří kašičky.
V prvním případě platí postup pro výměnu matky.
V druhém případě stačí někdy co 3-5 dnů dodávat do úlu rámek s mladým
plodem. Přebytek mateří kašičky se využije pro krmení plodu, trubčice se
přemění zase zpátky na normální včely a včelstvo na plodu narazí matečníky.
Někdy ale trubčice cizí plod vykoušou.

Snůška tohoto roku je nejspíš ztracena, včelstvo se dá hodnotit jako
maximálně větší oddělek s přestárlými včelami. Ostatní včelstva dožene silou
asi tak v červenci nebo srpnu.

r.Polášek

----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 12, 2004 9:14 PM
Subject: Re: Trubčice


> Vysypat vcely mimo úl , dát tam novou matku treba oddelkem a osvedcilo se
> mi kapnout do ulu nebo dat na nejakou odparnou desku trochu alkoholu (
> staci slivovice ) - narusí to pry feromonove vazby v ule a vcely novou
matku
> snaze prijmou. Je to popsano i v knizce Vcelarstvi.
> Martin Hromadko

Vitaj Gabi
naspat na Slovensku !!!
ako si sa mal ???

Dufam ze mas plne medniku repkoveho medu , tak ako teraz kvitne repka okolo
Kosic to ti mozem iba zavidiet, az na to
po... pocasie.


Laco




-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Vím o čem mluvíš. a mám také pocit, že je to tak.

Však uvidíme....

Ahojky Mirek

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Bedriska
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, May 09, 2004 7:53 PM
Subject: Re: Výkup medu v Nemecku


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline

Protože máme Evropskou unii socialistickou a plnou byrokratů, tak volný
obchod je téma nadpozemské. Předpisy jsou tvořeny tak, aby vyhovovaly pouze
velkým firmám (které mají dost peněz na přehnané hygienické předpisy -
obzvláště u nás, kde z nás "rádoby ochránci našeho zdraví=hygienici" dělají
přecitlivělé tvory, kteří se za chvíli "sesypou" při doteku na např.
lahvičku medu, kterou předtím držel v ruce nějaký bezdomovec :-)). Tento
styl se zalíbil západoevropským mocipánům (kteří jsou napojeni na různé
velké firmy), takže možnost nějakého obchodu pro drobného pěstitele bude
spíš v oblasti podloudného obchodu..:-((.

MÍŠA JE NEJPAMPELIŠKOVATĚJŠÍ PAMPELIŠKA!

Dobré dopoledne,
máte někdo zkušenosti se zátkováním lahví korkovým špuntem? Dočetl jsem se, že je dobré před zátkováním špunt dezinfikovat ve vařící vodě. Nevím, ale jak dlouho ho tam nechat. Má se zátkovat ještě vlhkým špuntem, nebo počkat, až vyschne?Dík Tomáš

Dej špunty do hrnce s vodou, přikrej poklicí a postav na sporák. Nech to chíli (asi 5 minut) vařit. Pak je můžeš postupně brát a hned špuntovat. Když vyschnou, jsou tvrdé a nelezou tak dobře špuntovačkou.
Já už dnes sypu špunty do rychlovarné konvice, nechám je tam pak chvíli vypařit. Občas znovu zapnu. Pak zašpuntuju flašky. A pokud potřebuju špunty zavoskovat (medovina, sirupy, víno), dělám to až když vyschnou, většinou druhý den.
Pavel

> ... špunt dezinfikovat ve vařící vodě. Nevím, ale jak dlouho ho tam nechat. Má se zátkovat ještě vlhkým špuntem, nebo počkat, až vyschne?

Díky za radu.T.

Máte někdo s tímto zařízením nějaké ať už kladné nebo záporné zkušenosti? Osobně si myslím,že je to zbytečné vyhazování peněz, ale co kdyby. Díky Ruda.

Podívejte se na moje stránky, kde prezentuji softwarový "detektor" rojové nálady.
www.sweb.cz/jjvcela
Honza

Ve Včelařství 3/2003 doc. Ptáček popisuje metodu vyhledávání divokých
včelstev v přírodě, jak ji používají sportovní stopaři včel.
Jeden z amerických včelařských svazů, EAS, bude na své konferenci v
srpnu pořádat soutěž v takovém včelolovu jako doprovodný, a jak jsem
pochopil, i mírně recesistický program. Na stránkách
http://www.bee-quick.com/bee-quick/500
jsou informace, pravidla i vše vysvětlující animace. Pojali to jako
něco mezi golfem a orientačním během, nebo spíš chůzí.
Škoda, že u nás je zavčelení tak husté, že by to asi nebylo k
ničemu...

Zdravím
Ivan

> Dej špunty do hrnce s vodou, přikrej poklicí a postav na sporák.
> Nech to chíli (asi 5 minut) vařit. Pak je můžeš postupně brát a hned
> špuntovat. Když vyschnou, jsou tvrdé a nelezou tak dobře
> špuntovačkou.

Když se špunty nedávají přímo do vařící vody, ale do páry (např.
napařovač na ohřívání knedlíků), tak po vychladnutí a vyschnutí
netvrdnou.



J. P. Baudiš

Zdravím Vás Všechny přátelé,
rád bych letos začal s pastováním medu. Nemám žádné jiné studijní materiály k této činnosti mimo tohoto http://www.sweb.cz/vitavydra/pastovani.html# ze Švédska převzatého článku. Můžete mi poskytnout rady na co si dát pozor, v čem může být problém případně doporučit studijní zdroj?
Děkuji
Langi

http://www.vcelarskenoviny.cz/result-csv.php?clanek=pastov

> rád bych letos začal s pastováním medu. Nemám žádné jiné studijní
materiály

Potřeboval bych vědět,jak nejlépe skladovat medovinu v zazátkovaných lahvích. Je lepší láhev položit vodorovně, aby byl špunt stále navlhčován medovinou? Díky T.

Děkuji

Skladovat přírodní medovinu v lahvích je vždy riskantní. Známý si uskladnil 5 lahví 1 rok staré medoviny ve sklepě a 4 lahve mu v létě "vystřelily". Proč ta jedna ne, je nám záhadou. Profíci do ní dolévají líh na 18%. To se mi ale nelíbí, nevím co je to za líh, kdo to zaručí?
Eman

Víte někdo jak měřit obsah lihu v % v medovině? Koupeným lihoměrem to nejde, protože měření je závislé na hustotě a naměřilo mně to nesmysl. Prý by to mělo jít kapilární metodou. Je založeno na vzlínání kapaliny. Na Moravě se prý prodává na měření vína ve speciálních vinařských prodejnách. Když je to na víno tak by to možná šlo. Máte s tím někdo zkušenosti? Víte, kde by to šlo objednat na dobírku? Chtěl bych si po každé várce obsah zkontrolovat sám.
Díky Tonda.

Pro ty, co maji rychly spojeni (ADSL) :

http://www.olympus.co.jp/en/magazine/pursuit/200301/movie/movie_mp_b.h
tml

\vov

Každý lihoměr je založený na hustotě. Musí to být lihoměr se stupnicí do
maximálně tak 20 % lihu, ten se používá i na to víno. Lihoměr určený na
měřený pálenky má stupnici příliš hrubou a nelze použít. Změřit to asi
nejde, když v medovině zůstane hodně nezkvašeného cukru.
Pokud je násada kvasinek čistá, platí dost přesně, že z jednoho procenta
cukrů vznikne půl procenta lihu. Aby tedy ve 100 litrech vznikla po
vykvašení 12 % medovina, musí se tam dát 24 kg cukru nebo 30 kg medu (
počítám s 20 % vody v medu). 12 % lihu po vykvašení je asi tak optimální.
Pod 8 % lihu se medovina a obecně každý kvas rychle kazí a hodí se hlavně
pro okamžitou spotřebu. 10% stačí vinařům. Ti ale kvasinky z vína filtrují a
víno ošetřují sířením a případně oxidem uhličitým. Nad 12% lihu je působení
kvasinek hodně zpomalováno alkoholem, kvašení tedy trvá hodně dlouho.
Hlubokoprokvášející kvasinky jsou k působení alkoholu odolnější. Nad 18 %
lihu by měly všechny kvasinky hynout.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 17, 2004 12:27 PM
Subject: Obsah lihu v medovině.


> Víte někdo jak měřit obsah lihu v % v medovině? Koupeným lihoměrem to
> nejde, protože měření je závislé na hustotě a naměřilo mně to nesmysl. Prý
> by to mělo jít kapilární metodou. Je založeno na vzlínání kapaliny. Na
> Moravě se prý prodává na měření vína ve speciálních vinařských prodejnách.
> Když je to na víno tak by to možná šlo. Máte s tím někdo zkušenosti? Víte,
> kde by to šlo objednat na dobírku? Chtěl bych si po každé várce obsah
> zkontrolovat sám.
> Díky Tonda.

Dnes jsem našel na smrcích velké množství Puklice smrkové, už roní hodně medovice a mravenci mají hody, jak je tomu u Vás? Zdraví Vašek Ducháč.

a kde se vyskytla puklice smrková?

Fakt dost dobrý. Jen si nejsem jist, zda by sršně takhle dokázaly zdecimovat celé včelstvo... Ale jinak je to super natočené... Tomáš

Já mám jiná čísla a metody než Radim:
1. Obsah cukru v medu je 60- 70%, tedy ve 30 kg je to 18-21 kg cukru.
2. Z 1 kg cukru vznikne asi 600 ML alkoholu.

Přesné určení % lihu se dělá destilací medoviny. Srovnávací metodou to lze určit dost přesně.
Myslím, že hustoměrem ve sladké medovině naměřite nesmysly.

Další metodu bez destilace, co jsem vymyslel (možná to je blbost),je ve stejnou hodinu a na lačno vypít 2 dcl medoviny a změřit si promile alkoholu v krvi. Druhý den vypít za stejných podmínek 12% roztok alkoholu ve vodě, změřit po stejné době a porovnat. Alkoholoměry pro řidiče se už prodávají.
mrkněte se na:
http://www.wino.art.pl/frames/cukromierz.htm

Dne út 18. května 2004 06:12 Tomá Ustohal napsal(a):
> Fakt dost dobrý. Jen si nejsem jist, zda by sršně takhle dokázaly
> zdecimovat celé včelstvo... Ale jinak je to super natočené... Tomáš

Dobry den,
film jsem jeste nevidel, ale videl jsem porad o hmyzu v TV a v Japonsku (podle
domeny jp predpokladam ze se jedna o film z Japonska) maji se srsni velke
problemy. Ve filmu, co jsem videl bylo videt jak vcely likviduji srsne tak,
ze ho v ulu obali sami sebou a ohrejou tak, ze se zaziva uvari .


Honza

O této "tepelné zbrani" japonských včel jsem už také někde kdysi četl. (Snad
v některých starších Odborných překladech). Úspěšně využívají i poměrně
malého rozdílu v odolnosti proti teplu mezi japonskou včelou a japonským
sršněm - snad jen asi 2 nebo 3 ° C. Naše včela takový obranný mechanismus
nemá. Naštěstí ani naši sršně tak agresivní "povahu".
S pozdravem
Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 2:22 PM
Subject: Re: Film


Dne út 18. května 2004 06:12 Tomá Ustohal napsal(a):
> Fakt dost dobrý. Jen si nejsem jist, zda by sršně takhle dokázaly
> zdecimovat celé včelstvo... Ale jinak je to super natočené... Tomáš

Dobry den,
film jsem jeste nevidel, ale videl jsem porad o hmyzu v TV a v Japonsku
(podle
domeny jp predpokladam ze se jedna o film z Japonska) maji se srsni velke
problemy. Ve filmu, co jsem videl bylo videt jak vcely likviduji srsne tak,
ze ho v ulu obali sami sebou a ohrejou tak, ze se zaziva uvari .


Honza

Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu, která by včelám nevadila.

O škodlivosti a agresivitě sršňů vůči lidem a včelám už se ńapovídalo spousty nesmyslů. Rád bych uvedl příklad, že vše může být jinak. Kdysi, je to už asi 25 let si v jednom mém kočovném voze udělěli sršni hnízdo. Vůz byl zvláštní tím, že měl odklápěcí střechu a hnízdo bylo právě na ní.Radost jsem z toho rozhodně neměl,ale ovlivněn články o užitečnosti srňů jsem je nechal být. Sršňě jsem převážel, jako podivín jsem si s nimi povídal, střechu odklápěl a s včelami normálně pracoval. Z kraje jsem měl samozřejmě strach, ale pak jsem si zvykl. Za celou tu dobu jsem nedostal jediné žihadlo a v podstatě nebyl s nimi žádný problém.Ke konci jsem je jako strašidelnou raritu měl docela rád. Jelikož jsem na jaře všechny vozy prodal, v zimě jsem hnízdo přenesl do kůlny, abych zachránil matku, ale nepodařilo se.ˇAgresivitu vůči včelám jsem nepozoroval. Zdraví Ruda.

Příjemný den vespolek,

mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?

Letos jsem se rozhodl přesunout část včelstev ze zahrady na lesní
stanoviště. Přesun jsem provedl v dubnu a od té doby jsem se třikrát
pokoušel zkontrolovat jejich stav a vždy to bylo dobrodružství.

Jedno ze včelstev přišlo o matku (tam bych ještě přechodné zvýšení
ostrosti pochopil), ale zbytek má (dle dnešní kontroly) matky v pořádku
značené z loňska a předloňska. Snůšku mají, opozdil jsem se s přidáváním
nástavků, takže někde už byly naražené matečníky. Ostrá jsou všechna
včelstva na stanovišti bez výjimky, bez ohledu na pořadí prohlídky.

První žihadla jsem dostal už při nakouknutí před česna, další smršt se na
mne vrhla okamžitě po odklopení víka. Pokud jsem chtěl přebrat rámky v
plodišti, musel jsem nástavek odnést asi 10 m stranou, zahnat létavky
kouřem a pak teprve přebírat rámky. Během prohlídky pěti včelstev jsem
dostal nejméně 20 žihadel, což byla v předchozích letech asi tak dávka za
rok.

Přibližně stejná skupina včelstev zůstala v zahradě, tyto včely jsou
nadále mírné jako v předchozích letech, během práce dostanu zcela
výjimečně žihadlo, většinou pokud nějakou včelu omylem přimáčknu. Matky
jsou v obou skupinách zhruba stejné, část nakoupena od chovatele, část
vlastní chov. Ostrost včelstev se změnila až po přesunu, loni s nimi
nebyly žádné problémy.

Vzdálenost obou stanovišť je asi 1.5 km, snůškové podmínky obdobné -
ovocné zahrady, louky, les okolo, řepka asi 2 km. Žádné rušivé prvky v
okolí nejsou (komunikace, el. vedení vedení a pod.).

Napadá někoho, proč k tomu zdivočení došlo a co by se s tím dalo udělat ?
Nerad bych chodil ke včelám ve skafandru.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Prosim mrkni do archivu, probiralo se to tady nekolikrat.

Zdravi PP.


Nátěr napsal(a):
> Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu, která
> by včelám nevadila.

Mam jednu zkusenost, kdy na podzim "normalni" vcely se zjara chovaly
podobne , utocily uz po otevreni vika na 1 cm. Musel jsem si pozvat na
prohlidku zkusenejsiho kolegu. Ale v prubehu roku se to "srovnalo".
Vysvetleni nemam, docetl jsem se, ze sperma trubcu neni ve spermatece
matky rozptyleno pravidelne, ale ve shlucich, od kazdeho trubce jaksi
pospolu. Jako kdyz date do sklenicky nekolik bilku, tak se taky
nesmichaji. No a podle toho kterou "davkou" je provadeno oplozovani,
takove se lihnou vcely.
Ale vsechny na jednom stanovisti by zrovna najednou lihly bodave ?

Take na to udajne maji vliv zemni zony, na zone jsou vcely bodave, ale
aktivnejsi a vykonnejsi.

Prodavam jak jsem koupil

Zdravi PP.

Jiri Borik napsal(a):

> Příjemný den vespolek,
>
> mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?
>

> Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu, která
> by včelám nevadila.

Doporučuje se Dixol - kvalitní nátěr, průdyšný (lazura), neškodný
(vhodný i pro dětské hračky), vodou ředitelný. Použít barevný odstín
(tj. nikoliv bezbarvý). Cena je rozumná. Pozor teplota při natírání
musí být nad 10 stupňů! Udělat více vrstev nátěrů (pro první vrstvu
ředit barvu vodou - přidat asi 10 procent vody - kvůli vsakování).


J. P. Baudiš

troufám si říci, že agresivita postupně vymizí po snůšce z řepky.
Už ta burcuje ve včelách zvýšené rozčilení.
Další řádky nejsou tvrzením, které bych mohl doložit horou důkazů, ale
uvažuji takto:
Některé přezimující dělnice ( nebo ty, které se vylíhly na jaře, ale byly
již zalétané na původním stanovišti ) přežívají až do května. V každém úlu
jich může být ještě několik.
Přesun včelstev v rozmezí doletové vzdálenosti ( 1,5km) jim může dělat
zmatky v orientaci v terénu vůči obloze.
Pro zvýšení ostražitosti celého včelstva obvykle stačí jedna tímto zmatkem
rozčilená ( přesnější by byl méně kultivovaný výraz ).
Až se tyto staré dělnice upracují, myslím, že bude klid. Generace dělnic,
které se líhly po datu přemístění už jsou zalétány na nové místo a mírnost
bude závislá jen na genetické výbavě.
Chci tím říci jen to, že kdybys včelstva přesunul např. na vzdálenost 5km,
tak by se podobný problém asi neprojevil.
Pepa Kala


----- Original Message -----
From: Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 8:24 PM
Subject: Ostré včely


Příjemný den vespolek,

mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?

Letos jsem se rozhodl přesunout část včelstev ze zahrady na lesní
stanoviště. Přesun jsem provedl v dubnu a od té doby jsem se třikrát
pokoušel zkontrolovat jejich stav a vždy to bylo dobrodružství.

Jedno ze včelstev přišlo o matku (tam bych ještě přechodné zvýšení
ostrosti pochopil), ale zbytek má (dle dnešní kontroly) matky v pořádku
značené z loňska a předloňska. Snůšku mají, opozdil jsem se s přidáváním
nástavků, takže někde už byly naražené matečníky. Ostrá jsou všechna
včelstva na stanovišti bez výjimky, bez ohledu na pořadí prohlídky.

První žihadla jsem dostal už při nakouknutí před česna, další smršt se na
mne vrhla okamžitě po odklopení víka. Pokud jsem chtěl přebrat rámky v
plodišti, musel jsem nástavek odnést asi 10 m stranou, zahnat létavky
kouřem a pak teprve přebírat rámky. Během prohlídky pěti včelstev jsem
dostal nejméně 20 žihadel, což byla v předchozích letech asi tak dávka za
rok.

Přibližně stejná skupina včelstev zůstala v zahradě, tyto včely jsou
nadále mírné jako v předchozích letech, během práce dostanu zcela
výjimečně žihadlo, většinou pokud nějakou včelu omylem přimáčknu. Matky
jsou v obou skupinách zhruba stejné, část nakoupena od chovatele, část
vlastní chov. Ostrost včelstev se změnila až po přesunu, loni s nimi
nebyly žádné problémy.

Vzdálenost obou stanovišť je asi 1.5 km, snůškové podmínky obdobné -
ovocné zahrady, louky, les okolo, řepka asi 2 km. Žádné rušivé prvky v
okolí nejsou (komunikace, el. vedení vedení a pod.).

Napadá někoho, proč k tomu zdivočení došlo a co by se s tím dalo udělat ?
Nerad bych chodil ke včelám ve skafandru.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.683 / Virová báze: 445 - datum vydání: 12.5.2004

Kdysi jsme měli mírné včely, mohli jsme se doma před úly procházet a
neútočily. Pak otec udělal kočovný včelín, úly se do něho umístily a včelín
se převezl asi 10 km na řepku. Po pár dnech jsme tam přijeli a ty včely
útočily na vše v okruhu 15 metrů, co se pohybovalo. Časem se zklidnily a už
nikdy nebyly takhle divoké jako po tom prvním převozu. Nevím proč. Možná tam
byla nějaká zóna, na kterou si zvykly. Nebo i na převozy si musí včelstva
zvyknout.
Nyní už třetí rok mám včely v létě na stanovišti cca 1, 5 km od zimního a
vypadá to taky, že na tomto stanovišti jsou obvykle divočejší. Možná
létavky, i když jsou zalétané na nové stanoviště, poznávají krajinu pod
sebou z doby, kdy byly na zimním stanovišti a působí to na ně rušivě.
Každopádně mě připadá, že i klidné včely se dají dlouhodobě přeměnit na
divoké, když se ošetřují často v nevhodnou dobu, třeba v podvečer. Taky se
mně párkrát stalo, že když jsem obvykle klidné včelstvo rozebíral jako
poslední v podvečer nebo před bouřkou, včely byly rozzuřené a nešťastnou
náhodou jsem zamáčknul matku, včelstvo s nově vychovanou matkou bylo vždy
zřetelně divočejší.
Myslím si taky, že nějakou úlohu v tom mají i včely bez žihadla, které už
bodly. Některé z nich si zřejmě vytrhnou žihadlo tak "šikovně" že jim to
jinak nevadí a normálně žijí dál. Už jsem takové včely zaregistroval i 14
dní po tom, co jsem včely na stanovišti rozebíral. Pokud tyto včely ve
včelstvu existují, tak obvykle vylétají a snaží se napadat včelaře jako
první. Pokud předpokládáme, že tyto včely mají pořád pachové žlázy, kterými
označkují vetřelce - včelaře a kterými v mateřském včelstvu šíří poplach,
máme mechanizmus, proč je jinak klidné včelstvo divoké dlouho po nějakém
nešetrném zásahu do včelstva.
Divočejší jsou taky, když jim něco vadí. Třeba létavky přes noc se nevejdou
do úlu, úl má škvíry, které dosud nezalepily, mravenci v úlu, možná nevhodné
stanoviště, kde třeba profukuje vítr, nebo naopak kde je ráno hodně
chladno,vlhko a rosa atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 8:24 PM
Subject: Ostré včely


Příjemný den vespolek,

mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?

Letos jsem se rozhodl přesunout část včelstev ze zahrady na lesní
stanoviště. Přesun jsem provedl v dubnu a od té doby jsem se třikrát
pokoušel zkontrolovat jejich stav a vždy to bylo dobrodružství.

Jedno ze včelstev přišlo o matku (tam bych ještě přechodné zvýšení
ostrosti pochopil), ale zbytek má (dle dnešní kontroly) matky v pořádku
značené z loňska a předloňska. Snůšku mají, opozdil jsem se s přidáváním
nástavků, takže někde už byly naražené matečníky. Ostrá jsou všechna
včelstva na stanovišti bez výjimky, bez ohledu na pořadí prohlídky.

První žihadla jsem dostal už při nakouknutí před česna, další smršt se na
mne vrhla okamžitě po odklopení víka. Pokud jsem chtěl přebrat rámky v
plodišti, musel jsem nástavek odnést asi 10 m stranou, zahnat létavky
kouřem a pak teprve přebírat rámky. Během prohlídky pěti včelstev jsem
dostal nejméně 20 žihadel, což byla v předchozích letech asi tak dávka za
rok.

Přibližně stejná skupina včelstev zůstala v zahradě, tyto včely jsou
nadále mírné jako v předchozích letech, během práce dostanu zcela
výjimečně žihadlo, většinou pokud nějakou včelu omylem přimáčknu. Matky
jsou v obou skupinách zhruba stejné, část nakoupena od chovatele, část
vlastní chov. Ostrost včelstev se změnila až po přesunu, loni s nimi
nebyly žádné problémy.

Vzdálenost obou stanovišť je asi 1.5 km, snůškové podmínky obdobné -
ovocné zahrady, louky, les okolo, řepka asi 2 km. Žádné rušivé prvky v
okolí nejsou (komunikace, el. vedení vedení a pod.).

Napadá někoho, proč k tomu zdivočení došlo a co by se s tím dalo udělat ?
Nerad bych chodil ke včelám ve skafandru.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Každý považuje na úly to svoje za nejlepší. Vodouředitelné nátěry si myslím,
že se špatně nasávají do dřeva oproti rozpouštědlovým, jako je třeba ta
fermež.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 10:40 PM
Subject: Re: úlů



> Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu,
která
> by včelám nevadila.

Doporučuje se Dixol - kvalitní nátěr, průdyšný (lazura), neškodný
(vhodný i pro dětské hračky), vodou ředitelný. Použít barevný odstín
(tj. nikoliv bezbarvý). Cena je rozumná. Pozor teplota při natírání
musí být nad 10 stupňů! Udělat více vrstev nátěrů (pro první vrstvu
ředit barvu vodou - přidat asi 10 procent vody - kvůli vsakování).


J. P. Baudiš

Rovněž já mám se sršni vcelku dobré zkušenosti. CCa před 2 lety ve včelíně postavili v rohu hnízdo. Poučen o užitečnosti sršňů (jedná se o chráněná zvířata) jsem hnízdo ponechal. To do srpna dorostlo až do velikosti lidské hlavy a početně dosahovalo společenstvo několik stovek jedinců. Žihadlo jsem dostal jednou do ruky a to hned zpočátku po otevření dveří včelína, kdy zřejmě náhlá změna světelných podmínek vyvolala obranný reflex. Příště jsem otevíral dveře pomalu a nic se nedělo. Určitým problémem bylo kálení z hnízda na úl pod ním. Proto jsem se snažil hnízdo přesunout do prázdného úlu, ale neúspěšně. Dočetl jsem se, že sršni jsou inteligentní a v podstatě mírumilovný hmyz, který bodá pouze v sebeobraně, což je i má zkušenost. Bodnutí je podobné jako u vosy, ani jsem neotekl, dle literatury má míst sršeň méně jedu než včela a složení podobné jako vosy. Ve srovnání s rozrušenými včelami je setkání s rozrušenými sršni úplná pohoda. Pokud útočí krouží kolem vás a nesnaží se zalézt kam se dá jako včely. S pozdravem.

Priatelia,

opat standardna tema. Vcera som sondoval aktualne ceny medu vo vykupe. Cena este nie je definitivna stanovena, ale predpoklad je okolo 50 - 55 Sk. Oproti vlanajsku to znamena znizenie takmer o 50 %. Vlani sa mi podarilo predat po 95,- repkovy a 120,- agat.

Ako to vyzera v Cechach? Vseobecne, tato cena, pri sucasnej cene cukru sa mi vidi takmer likvidacna.

P.

U nas je to obdobne, cena jeste není stanovena a predpolad je 45 Kc. Coz je pri soucasnem kurzu 0,79 témer stejne jako na Slovensku.

František




Priatelia,

opat standardna tema. Vcera som sondoval aktualne ceny medu vo vykupe. Cena
este nie je definitivna stanovena, ale predpoklad je okolo 50 - 55 Sk.
Oproti vlanajsku to znamena znizenie takmer o 50 %. Vlani sa mi podarilo
predat po 95,- repkovy a 120,- agat.

Ako to vyzera v Cechach? Vseobecne, tato cena, pri sucasnej cene cukru sa
mi vidi takmer likvidacna.

P.

Štátna poľnohospodárska a potravinárska inšpekcia v Českej republike
prikázala stiahnuť z predaja sedem druhov medu od spoločnosti JSG FOOD
Radobyčice Plzeň , nakoľko v tzv.mede sa nachádzal nedovolený prídavok
cukru. Tento med predávajú v slovenskej sieti TESCO. Niektoré šarže tohoto
medu Slovenská veterinárna služba, ktorá kontroluje kvalitu stiahla , ale
v apríli v jednom zahraničnom mede zistila antibiotické liečivo
chloranfenykol.
Falšovaný med nie je zdraviu škodlivý, ale títo výrobcovia sa
neoprávnene obohacujú a tým ekonomicky poškodzujú poctivých výrobcov, ktorí
sa k falšovaniu medu neuchyľujú.
Umelý med, alebo zriedený med nemôže používať štatút Včelý med, veď je
to v rozpore jednak s národným a europskym zákonodárstvom.
Obchodná sieť TESCO predáva aj pravý včelý med v cene od 285- 340 sk.
Je mnoho podobných prípadov, rôzny darebáci a pofiderné firmy takto
znevažujú prácu poctivých včelárov a zpracovateľov pravého včelieho medu.
Podľa TASR niektoré myšlienky spracoval Gabriel Komínek

Testuji pruchodnost zprav. Nektere mi totiz z konference neprosly pres postovni server.

Kde,že to je ?

Je v lese na smrku, předpokládám že v celé ČR, jen ji umět nalézt. Tato moje zjištění je z podhůří Orlických hor. Vašek Ducháč.

Myslím, že to souvisí s těmi matečníky popisovanou rojovou náladou.
I podle literatury jsou včely v rojové náladě bodavější. A pokud je v téhle
náladě víc včelstev, tak se možná přenášejí feromony i na ty ostatní.
K rojové náladě přispívá tohle počasí. Včelstva jsou v síle a když prší,
nemůžou za snůškou a nemají co dělat.
Slyšel jsem v rádiu včelaře, který si stýskal, že bude málo medu, že jsou
včely v síle a nemůžou za snůškou a proto bude hodně rojů.
Moc váhy zprávám z rádia a televize nedávám. Ale asi na tom něco bude
(myslím na tom rojení), protože jsem u jednoho včelstva našel matečníky už
před 10 dny a přelétával jsem je. Nemohl jsem to z časových důvodů dodělat
a včera jsem našel krásné matečníky v přesunuté části včelstva. Asi se už
nevyrojí, ale pro jistotu jsem plásty s matečníky zodděkoval.

Chystám se prohlídnout i ostatní, aby nebyl malér.

Ale hlavně jsem u tohoto včelstva zapsal opravdu velikou snahu bodat!!!
Takže matku utratím i přesto, že to možná s geny nesouvisí. Ale jistota je
jistota.

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 8:24 PM
Subject: Ostré včely


Příjemný den vespolek,

mohl byste mi někdo vysvětlit, proč mi zdivočely včely ?

Letos jsem se rozhodl přesunout část včelstev ze zahrady na lesní
stanoviště. Přesun jsem provedl v dubnu a od té doby jsem se třikrát
pokoušel zkontrolovat jejich stav a vždy to bylo dobrodružství.

Jedno ze včelstev přišlo o matku (tam bych ještě přechodné zvýšení
ostrosti pochopil), ale zbytek má (dle dnešní kontroly) matky v pořádku
značené z loňska a předloňska. Snůšku mají, opozdil jsem se s přidáváním
nástavků, takže někde už byly naražené matečníky. Ostrá jsou všechna
včelstva na stanovišti bez výjimky, bez ohledu na pořadí prohlídky.

První žihadla jsem dostal už při nakouknutí před česna, další smršt se na
mne vrhla okamžitě po odklopení víka. Pokud jsem chtěl přebrat rámky v
plodišti, musel jsem nástavek odnést asi 10 m stranou, zahnat létavky
kouřem a pak teprve přebírat rámky. Během prohlídky pěti včelstev jsem
dostal nejméně 20 žihadel, což byla v předchozích letech asi tak dávka za
rok.

Přibližně stejná skupina včelstev zůstala v zahradě, tyto včely jsou
nadále mírné jako v předchozích letech, během práce dostanu zcela
výjimečně žihadlo, většinou pokud nějakou včelu omylem přimáčknu. Matky
jsou v obou skupinách zhruba stejné, část nakoupena od chovatele, část
vlastní chov. Ostrost včelstev se změnila až po přesunu, loni s nimi
nebyly žádné problémy.

Vzdálenost obou stanovišť je asi 1.5 km, snůškové podmínky obdobné -
ovocné zahrady, louky, les okolo, řepka asi 2 km. Žádné rušivé prvky v
okolí nejsou (komunikace, el. vedení vedení a pod.).

Napadá někoho, proč k tomu zdivočení došlo a co by se s tím dalo udělat ?
Nerad bych chodil ke včelám ve skafandru.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Podíval jsem se na to. Nejedná se o naše sršně ale je to viditelně jiný
druh. zdá se, že je ten film sice zdramatizovaný střihem, ale má to reálný
základ. Sršně ( nebo nějaká jiná štíhlopasá potvůrka ) očividně agresivní
byly, což se zinscenovat nedá. U nás jsou sršně ( ta sršeň nebo je správně
ten sršeň ??? ) většinou velice mírné, jak jsem se přesvědčil.


----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 18, 2004 2:46 PM
Subject: Re: Film


> O této "tepelné zbrani" japonských včel jsem už také někde kdysi četl.
(Snad
> v některých starších Odborných překladech). Úspěšně využívají i poměrně
> malého rozdílu v odolnosti proti teplu mezi japonskou včelou a japonským
> sršněm - snad jen asi 2 nebo 3 ° C. Naše včela takový obranný mechanismus
> nemá. Naštěstí ani naši sršně tak agresivní "povahu".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 18, 2004 2:22 PM
> Subject: Re: Film
>
>
> Dne út 18. května 2004 06:12 Tomá Ustohal napsal(a):
> > Fakt dost dobrý. Jen si nejsem jist, zda by sršně takhle dokázaly
> > zdecimovat celé včelstvo... Ale jinak je to super natočené... Tomáš
>
> Dobry den,
> film jsem jeste nevidel, ale videl jsem porad o hmyzu v TV a v Japonsku
> (podle
> domeny jp predpokladam ze se jedna o film z Japonska) maji se srsni velke
> problemy. Ve filmu, co jsem videl bylo videt jak vcely likviduji srsne
tak,
> ze ho v ulu obali sami sebou a ohrejou tak, ze se zaziva uvari .
>
>
> Honza
>
>

Také se spíąe přikláním k rozpouątědlovým. Je vąak třeba si důkladně přečíst
sloľení, případně si sehnat technický list. Zvláątě v některých nátěrech a
lazurách bývají různé fungicidy a přídavky proti modrání a pod. o jejichľ
případném vlivu na včely se toho mnoho neví. Je totiľ něco jiného, pokud je
takovou lazurou natřen třeba altán, nebo oplocení. Tam můľe být neąkodnost
včelám nezpochybnitelná, ale co to dělá pokud jsou tím natřeny nástavky,
nebo letáky ůlú či včelínů? Já jsem před třemi roky natřel včelín jinak
skvělým Xyladekorem. A začínám si myslet, ľe přetrvávající neúspěch na tomto
jediném ze tří stanovią» můľe mít souvislost. Nevím jakou, ale říkám to
proto, ľe je lépe důkladně se seznámit s obsahem látek v nátěrech. Běľné
lazury bez různých fungicidních přídavků si myslím, ľe jsou pro přímý styk
se včelami vhodné.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Radim Polá?ek <polasek/=/e-dnes.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 19, 2004 3:14 AM
Subject: Re: úlů


> Každý považuje na úly to svoje za nejlepší. Vodouředitelné nátěry si
myslím,
> že se špatně nasávají do dřeva oproti rozpouštědlovým, jako je třeba ta
> fermež.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 18, 2004 10:40 PM
> Subject: Re: úlů
>
>
>
> > Myslíte, že můžu natřít úly fermeží? Poraďte mi prosim nějakou barvu,
> která
> > by včelám nevadila.
>
> Doporučuje se Dixol - kvalitní nátěr, průdyšný (lazura), neškodný
> (vhodný i pro dětské hračky), vodou ředitelný. Použít barevný odstín
> (tj. nikoliv bezbarvý). Cena je rozumná. Pozor teplota při natírání
> musí být nad 10 stupňů! Udělat více vrstev nátěrů (pro první vrstvu
> ředit barvu vodou - přidat asi 10 procent vody - kvůli vsakování).
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.683 / Virová báze: 445 - datum vydání: 12.5.2004

Souhlasím, že by v barvách na úly neměl být žádný fungicidní přípravek na
ochranu dřeva. Sice nyní už tyto látky nepáchou jako kdysi karbolin ( kdysi
byl doporučován na úly a včelíny s tím, že se před usazením včel musí aspoń
půl roku vyvětrat), ale i když se natírají jen nadstavky a česno ne, nedá se
zabránit styku včel třeba s odloupnutou barvou nebo s vodou stékající při
šikmém dešti po stěně na česno. Takové látky mohou včely dlouhodobě
rozrušovat a zvyšovat bodavost.

Taky jde i o vliv na člověka. Přes med, propolis atd se stopová množství
těchto chemikálií dostávají do organismu člověka a přičítají se k chemické
zátěži z třeba pracích prášků, desodorantů, přísad do potravin a dalších
produktů, které nám moderní spotřební společnost přináší.

Docela vhodná se mně zdá taky řada Luxolů z Balakomu Komárov Fungicid
obsahuje jen jeden z řady a mají se vyrábět v rozpouštědlové i
vodouředitelné verzi. Technické listy se dají stáhnout po internetu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 19, 2004 11:09 PM
Subject: Re: úlů


> Také se spíše přikláním k rozpouštědlovým. Je však třeba si důkladně
přečíst
> složení, případně si sehnat technický list. Zvláště v některých nátěrech a
> lazurách bývají různé fungicidy a přídavky proti modrání a pod. o jejichž
> případném vlivu na včely se toho mnoho neví. Je totiž něco jiného, pokud
je
> takovou lazurou natřen třeba altán, nebo oplocení. Tam může být neškodnost
> včelám nezpochybnitelná, ale co to dělá pokud jsou tím natřeny nástavky,
> nebo letáky ůlú či včelínů? Já jsem před třemi roky natřel včelín jinak
> skvělým Xyladekorem. A začínám si myslet, že přetrvávající neúspěch na
tomto
> jediném ze tří stanovišť může mít souvislost. Nevím jakou, ale říkám to
> proto, že je lépe důkladně se seznámit s obsahem látek v nátěrech. Běžné
> lazury bez různých fungicidních přídavků si myslím, že jsou pro přímý styk
> se včelami vhodné.
> Pepa Kala

Nové články:
===========

včelař na dálnici D1 - Josef Janoušek
Autor: Mgr. Vlastimil Protivínský
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004052001

S pozdravem
redakce

Nové soubory:
============

Včelařské noviny 4/2004:
Tištěná podoba VN - 4/2004
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=13

Včelařské noviny 4/2004 CB:
Tištěná podoba VN - 4/2004 - černobílé provedení
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=14

S pozdravem
redakce

Za jak dlouho bude med zralý k vytáčení,když mám zavíčkováno průměrně ze 1/4 až 1/3 plástu?

Ja testuji zralost medu tim, ze trnu plastem ve vodorovne poloze. Pokud med vystrikuje z plastu je nezraly, pokud drzi, tak lze vytacet. Vickovani plastu byva nespolehlive, zvlaste kdyz byva slabsi snuzka.

Kuba

================= Původní zpráva =================
Od (From): "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): med
Datum (Date): 20. 5. 2004 8:16
==================================================

> Za jak dlouho bude med zralý k vytáčení,když mám zavíčkováno průměrně ze
> 1/4 až 1/3 plástu?

____________________________________________________________
5 důvodů, proč se připojit k internetu přes seznam.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73730&section=/

uz je zrely
pokial nie je znaska vyssia ako 1 kg denne mozez uz tocit

Matej




havlĂ­k
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: med
20.05.2004
08:16
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Za jak dlouho bude med zralý k vytáčení,když mám zavíčkováno průměrně ze
1/4 až 1/3 plástu?

Neviete kvoli comu je vykupna cena medu tak nizko
?Nemate niekto kontakt na nejakeho predajcu, ktory by
ponukal lepsiu cenu ?

Peter Mal

--- František_Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz> wrote:
> U nas je to obdobne, cena jeste není stanovena a
> predpolad je 45 Kc. Coz je pri soucasnem kurzu 0,79
> témer stejne jako na Slovensku.
>
> František
>
>
>
>
> Priatelia,
>
> opat standardna tema. Vcera som sondoval aktualne
> ceny medu vo vykupe. Cena
> este nie je definitivna stanovena, ale predpoklad je
> okolo 50 - 55 Sk.
> Oproti vlanajsku to znamena znizenie takmer o 50 %.
> Vlani sa mi podarilo
> predat po 95,- repkovy a 120,- agat.
>
> Ako to vyzera v Cechach? Vseobecne, tato cena, pri
> sucasnej cene cukru sa
> mi vidi takmer likvidacna.
>
> P.
>



       
              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Domains – Claim yours for only $14.70/year
http://smallbusiness.promotions.yahoo.com/offer