Archiv Včelařské konference

Jestli Vám ve vašem okolí v hyper prodají jakékoliv množství cukru tak to máte dobré
-----

Obecně nejlepší ale považuji se domluvit s nějakým spotřebitelem cukru co jej nakupuje aco mu jej vozí v pytlích - pekárna atd.

Ale když bylo třeba, tak jsem operativně nakoupil v Albertu a jediný problém byl to odtahat ve vozícch. Do jednoho se dá naložit (opakovaně 300kilo) Jezdím se dvěma. Na parkovišti zvědavců vykládám, že bude dražší, nebo že nebude vůbec.

Pamětníci časů nedostatku pak někdy podlehnou panice a nakupují taky. :-)

Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: CUKR
> Datum: 13.7.2011 08:37:27
> ----------------------------------------
> Minulý týden jsem kupoval v Náchodě za 20,- 200kg bez problémů. Je to sice
> drahé, ale levnější jsem nepotkal.
>
>
>

od 15.7.2011 v GLOBUSU podle letáku cukr krystal 1kg za 17,50Kč (omezení na max.10ks/osoba).

Pěkný den všem.

Vašek

kde mám sehnat formulář,a kdo mi vyplatí příspěvek když kočuji

čauky chtel bych od vas radu v jednom ule sem nasel hrboplod trubcokladnou matku co mam tedkon delat?nekdo mi rikal že je po včelstvu abych ho vymetl a plasty dal ostatnim?a jeste se chci zeptat mam nedaleko včelnice vysetou asi 30ha hořčice a pravě začina kvest meduje bude zni med a jakej je jako řepka?diky za rady

vyméstopodál do trávy nejlépe k večeru, aby neotravovaly celý den. Plásty podle toho jak vypadají přidat jinam, ty z převahou trubčiny to tavidla. Med z hořčice je podobný řepce, nebývá ho tolik jako ze řepky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: matka
> Datum: 13.7.2011 20:44:43
> ----------------------------------------
> čauky chtel bych od vas radu v jednom ule sem nasel hrboplod trubcokladnou
> matku co mam tedkon delat?nekdo mi rikal že je po včelstvu abych ho vymetl
> a plasty dal ostatnim?a jeste se chci zeptat mam nedaleko včelnice vysetou
> asi 30ha hořčice a pravě začina kvest meduje bude zni med a jakej je jako
> řepka?diky za rady
>
>
>

Zkuste se na vyplacení příspěvku za opylení zeptat toho komu patří kultura, kterou Vaše včely opylovaly a vsadím se, že jste tam kočoval naposled. Tyhle příspěvky jsou minulostí z dob JZD. Nejaká dotace byla, šlo o 50Kč na včelstvo a vyplácelo se to přes ČSV, ale tuším že už to skončilo.

Ministerstvo zemědělství a Český včel. svaz je v otázce cukru absototně netečný, je jim to úplně jedno.
budou se do nekonečně bavit o dotačích ale že si včelař nemůže kpoupi potřebný cukr pro včely jer jim tak jako celé včřelařství úplně "volné" je jim to úplně jedno .

Podle mého názoru je to od těchto dvou subjektů neslušné, sprosté, nemorální a hloupé.
J.B.

Mám po vložení gabonu za 24 hodin 0 až 200 spadlých roztočů.
nevím proč u včelstev s nulou až 10 rotročú za 24 hodin mám dál nechávat gabon ve včelstvech.
může mi to někdo vysvětli doporučřit či zakázat
J:B:

Z jakého důvodu by mělo ministerstvo nebo svaz obstarávat včelařům cukr? Vždyť ho vůbec používat nemusí, nikdo je k tomu nenutí, můžete klidně zimovat na medu. Když ho včelař chce použít, tak ať si ho obstará. To bych mohl zachvíli nadávat, at mi ministerstvo nebo svaz chovatelů obstará seno, senáž a zrno na krmení... Neberte to jako útok na vaši osobu, ale občas mi přijde, že někteří včalaři dokážou jen nadávat a kritizovat, ale když by pro to měli něco udělat, to ne (osobní zkušenost se včelaři)... I kdyby jste včelařům dovezl cukr až před barák za 15Kč/kg, stejně budou remcat... Ne všichni samozřejmě, ale najdou se tací a ani nemusíte moc hledat. A druhá věc, nepovyšujte chov včel nad chov něčeho jiného, to prostě nejde (vidíte jen to svoje).

------------ Původní zpráva ------------
Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: CUKR
Datum: 13.7.2011 22:16:04
----------------------------------------
Ministerstvo zemědělství a Český včel. svaz je v otázce cukru absototně
netečný, je jim to úplně jedno.
budou se do nekonečně bavit o dotačích ale že si včelař nemůže kpoupi
potřebný cukr pro včely jer jim tak jako celé včřelařství úplně "volné" je
jim to úplně jedno .

Podle mého názoru je to od těchto dvou subjektů neslušné, sprosté,
nemorální a hloupé.
J.B.

"čauky chtel bych od vas radu v jednom ule sem nasel hrboplod trubcokladnou matku co mam tedkon delat?nekdo mi rikal že je po včelstvu abych ho vymetl a plasty dal ostatnim?"

Jestli tam je ještě hodně včel, neřádí tam zavíječi a máš třeba málo včelstev, můžeš zkusit do nich přidávat každý týden 1 - 2 plásty s vajíčky a larvičkami, plásty uvažuji o velikosti 39x24, jiné přepočíst na stejnou plochu. Obvykle už na druhé sadě přidaných plástů se objeví matečníky. Pak je buď možné standartním způsobem zrušit matečníky a přidat oplozenou matku, ale s tím nemám zkušenosti. Nebo ještě za týden a potom 14 dní přidávat další plásty s plodem, aby se to nepřevrátilo zpátky k trubčicím a kvůli posílení a přidání neupracovaných včel a máš z toho větší oddělek. Který, pokud bude mít malé česno a blízko místa, kde se oplozená matka rozklade , dokážou včely toho společenstva v síle většího oddělku ubránit před zlodějkami a ještě během srpna a září zesílit a zdárně přezimovat.

Pokud se ti s tím nechce piplat, nechce využít napůl upracované včely z tohoto trubcokladného včelstva, nechce sbírat občas zajímavé zkušenosti a takový odchovaný oddělek nemá pro tebe valnou cenu,klidně včely setřepej na nějakoui podložku nebo zem, zásoby, pokud jsou, vytoč a plásty poděl ostatním včelám k vylíhnutí. Co se týká trubčiny, já jsem pro nechat vylíhnout všechen plod z trubcokladného včelstva, včely si už to přeberou, jestli se jim prakticky hotoví trubci, do kterých už bylo vloženo spousty energie, k něčemu hodí. A ani se nebráním nechat plásty s trubčinou ve včelstvech klidně přes zimu, případně dokonce na jaře nechat zaplodovat, převěsit do medníku a potom vyřadit až po vytočení první nebo druhé snůšky. Ale klidně je možné tyto plásty nechat vylíhnout a potom přemístit někde na kraj spodního nástavku a prázdné potom na podzim nahradit kvalitním plástem.

Ještě loni se vyplácela dotace 50,- na včelstvo za jedno přistavení, max
ale 150kč na včelstvo na sezonu za tři přistavení včel k různým plodinám.

Tato dotace ale skončila, tak jako dotace na trator :) holt český
včelař který kočoval s jedním včelstvem a koupil si papírově děsně
předražený trator aby mu ho dotace krásně zaplatila celý už to přehnal a
dotace se dost omezily :)

Jinak s žádostí o dotaci za kočování se dávala kopie souhlasu s
kočováním od SVS (nutné doložit OK vyšetření na mor a varoázu) a pak
taky potvrzení o přistavení včestev do katastru obce - to Vám měl vypsat
příslušný obecní úřad, na který máte posílat oznámení o
umístění-kočování včestev. Součástí toho potvrzení musely být i možná
fotky a určitě nějaký náčrtek v mapě, kde ty včely vlastně jsou.


to že dotace na kočování a traktory je zrušená, se dočtete v tom
letošním včelařství, ve kterém je vnitřní příloha věnovaná dotacím....

petr j.



Dne 13.7.2011 21:16, Ale Molčík napsal(a):
> Zkuste se na vyplacení příspěvku za opylení zeptat toho komu patří kultura,
> kterou Vaše včely opylovaly a vsadím se, že jste tam kočoval naposled.
> Tyhle příspěvky jsou minulostí z dob JZD. Nejaká dotace byla, šlo o 50Kč na
> včelstvo a vyplácelo se to přes ČSV, ale tuším že už to skončilo.
>

tak je asi vymetu ven a trubcinu dam dovilyhnout ostatnim do medniku a pak to dam do tavidla,

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: j.kolman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p??sp?vek na opylov?n? kultur
> Datum: 13.7.2011 20:29:33
> ----------------------------------------
> kde mám sehnat formulář,a kdo mi vyplatí příspěvek když kočuji
>
>
>
místně příslušná ZO ČSV KDE MÁŠ VČELY REGISTOVANÉ nebo jsi členem. Formulář je ve včelařství nebo na netu ČSV.

PEPAN

Záleží natom.
Jde li o oddělek tak ano. Jestli je to staré včelstvo tak připravuje tichou výměnu. Zkrátit se to dá Výměnou matky, přidáním oddělku nebo roje. Nebo starou matku zrušit a vložit čerstvě zakladený plást z jiného včelstva, či případně spojit s jiným.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: matka
> Datum: 13.7.2011 20:44:44
> ----------------------------------------
> čauky chtel bych od vas radu v jednom ule sem nasel hrboplod trubcokladnou
> matku co mam tedkon delat?nekdo mi rikal že je po včelstvu abych ho vymetl
> a plasty dal ostatnim?a jeste se chci zeptat mam nedaleko včelnice vysetou
> asi 30ha hořčice a pravě začina kvest meduje bude zni med a jakej je jako
> řepka?diky za rady
>
>
>

Zatím nic neskončilo a jmenujes ta dotace 1D a nárok na ni mají všichni včelaři. Žádost se podává u místní ZO ČSV kde jsou včelstva registrována. PLATÍ TO I PRO NEČLENY. Obvykle se částka pohybuje mezi 130- 150 Kč na včelstvo Které je do zimy zazimováno nejméně na 7 rámcích adamcovy míry.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p??sp?vek na opylov?n? kultur
> Datum: 13.7.2011 21:17:24
> ----------------------------------------
> Zkuste se na vyplacení příspěvku za opylení zeptat toho komu patří kultura,
> kterou Vaše včely opylovaly a vsadím se, že jste tam kočoval naposled.
> Tyhle příspěvky jsou minulostí z dob JZD. Nejaká dotace byla, šlo o 50Kč na
> včelstvo a vyplácelo se to přes ČSV, ale tuším že už to skončilo.
>
>
>

Včelařství je zájmová nebo i podnikatelská činnost jako každá jiná. Zásobování včelařů je pak otázkou pro odborné prodejny a je na každém jak si to který včelař zařídí. Organizované nákupy pro včelaře , zahrádkáře nebo jiné zájmové spolky na úrovni ÚV skončila PŘED 20 LETY a je dnes jen námětem činnosti pro ZO. příděly cukru, nebo příspěvky na cukr vznikly za I světové války a skončili definitivně v roce 2000. Socializmus je pryč a sním i věci které nám stát zařizoval. Musíš se stát kapitalistou a být svého štěstí strůjcem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: CUKR
> Datum: 13.7.2011 22:16:05
> ----------------------------------------
> Ministerstvo zemědělství a Český včel. svaz je v otázce cukru absototně
> netečný, je jim to úplně jedno.
> budou se do nekonečně bavit o dotačích ale že si včelař nemůže kpoupi
> potřebný cukr pro včely jer jim tak jako celé včřelařství úplně "volné" je
> jim to úplně jedno .
>
> Podle mého názoru je to od těchto dvou subjektů neslušné, sprosté,
> nemorální a hloupé.
> J.B.
>
>
>

Gabon se umisťuje přímo do plodového hnízda a ponechává se ve včelstvu 4 týdny, Na na řízení SVS to může být i 6 týdnů s kontrolou umístění a případném přemístění zase do plodového hnízda Všady jinde je gabon neúčinný. Umísťuje se do mírně roztažených uliček tak aby včely krmičky kolem něj tak akorát prolezly a otírali se o něj a to 2 kusy na 1. zaplodovaný nástavek. Jeho působení je preventivní, krmičky jej zanášejí do buněk s plodem a zabraňují tak právě poškození zimní generace včel.Ten okamžitý spad je jen jeho vedlejším jevem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: LIECENIE
> Datum: 13.7.2011 22:24:53
> ----------------------------------------
> Mám po vložení gabonu za 24 hodin 0 až 200 spadlých roztočů.
> nevím proč u včelstev s nulou až 10 rotročú za 24 hodin mám dál nechávat
> gabon ve včelstvech.
> může mi to někdo vysvětli doporučřit či zakázat
> J:B:
>
>
>

Tad je ten příklad kdy radi zaměňuje trubcokladnou matku za trubčici. pozor na to jsou to dva různé pojmy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka
> Datum: 13.7.2011 23:48:10
> ----------------------------------------
> "čauky chtel bych od vas radu v jednom ule sem nasel hrboplod trubcokladnou
> matku co mam tedkon delat?nekdo mi rikal že je po včelstvu abych ho vymetl
> a plasty dal ostatnim?"
>
> Jestli tam je ještě hodně včel, neřádí tam zavíječi a máš třeba málo
> včelstev, můžeš zkusit do nich přidávat každý týden 1 - 2 plásty s vajíčky
> a larvičkami, plásty uvažuji o velikosti 39x24, jiné přepočíst na stejnou
> plochu. Obvykle už na druhé sadě přidaných plástů se objeví matečníky. Pak
> je buď možné standartním způsobem zrušit matečníky a přidat oplozenou
> matku, ale s tím nemám zkušenosti. Nebo ještě za týden a potom 14 dní
> přidávat další plásty s plodem, aby se to nepřevrátilo zpátky k trubčicím a
> kvůli posílení a přidání neupracovaných včel a máš z toho větší oddělek.
> Který, pokud bude mít malé česno a blízko místa, kde se oplozená matka
> rozklade , dokážou včely toho společenstva v síle většího oddělku ubránit
> před zlodějkami a ještě během srpna a září zesílit a zdárně přezimovat.
>
> Pokud se ti s tím nechce piplat, nechce využít napůl upracované včely z
> tohoto trubcokladného včelstva, nechce sbírat občas zajímavé zkušenosti a
> takový odchovaný oddělek nemá pro tebe valnou cenu,klidně včely setřepej na
> nějakoui podložku nebo zem, zásoby, pokud jsou, vytoč a plásty poděl
> ostatním včelám k vylíhnutí. Co se týká trubčiny, já jsem pro nechat
> vylíhnout všechen plod z trubcokladného včelstva, včely si už to přeberou,
> jestli se jim prakticky hotoví trubci, do kterých už bylo vloženo spousty
> energie, k něčemu hodí. A ani se nebráním nechat plásty s trubčinou ve
> včelstvech klidně přes zimu, případně dokonce na jaře nechat zaplodovat,
> převěsit do medníku a potom vyřadit až po vytočení první nebo druhé snůšky.
> Ale klidně je možné tyto plásty nechat vylíhnout a potom přemístit někde na
> kraj spodního nástavku a prázdné potom na podzim nahradit kvalitním
> plástem.
>
>
>

díky Pepane, to máš pravdu, to je naprosto zásadní. Psal jsem to v kalupu, ale počítám, že se jedná o trubčice nikoli trubcokladnou matku. Upřímně řečeno jsem trubcokladnou matku viděl pouze párkrát, trubčice jsou běžnější nález. Takže, abych se poopravil, pokud tam je matka a je trubcokladná a stačí ji vyměnit za oplodněnou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka
> Datum: 14.7.2011 07:11:09
> ----------------------------------------
> Tad je ten příklad kdy radi zaměňuje trubcokladnou matku za trubčici. pozor na
> to jsou to dva různé pojmy.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka
> > Datum: 13.7.2011 23:48:10
> > ----------------------------------------
> > "čauky chtel bych od vas radu v jednom ule sem nasel hrboplod trubcokladnou
> > matku co mam tedkon delat?nekdo mi rikal že je po včelstvu abych ho vymetl
> > a plasty dal ostatnim?"
> >
> > Jestli tam je ještě hodně včel, neřádí tam zavíječi a máš třeba málo
> > včelstev, můžeš zkusit do nich přidávat každý týden 1 - 2 plásty s vajíčky
> > a larvičkami, plásty uvažuji o velikosti 39x24, jiné přepočíst na stejnou
> > plochu. Obvykle už na druhé sadě přidaných plástů se objeví matečníky. Pak
> > je buď možné standartním způsobem zrušit matečníky a přidat oplozenou
> > matku, ale s tím nemám zkušenosti. Nebo ještě za týden a potom 14 dní
> > přidávat další plásty s plodem, aby se to nepřevrátilo zpátky k trubčicím a
> > kvůli posílení a přidání neupracovaných včel a máš z toho větší oddělek.
> > Který, pokud bude mít malé česno a blízko místa, kde se oplozená matka
> > rozklade , dokážou včely toho společenstva v síle většího oddělku ubránit
> > před zlodějkami a ještě během srpna a září zesílit a zdárně přezimovat.
> >
> > Pokud se ti s tím nechce piplat, nechce využít napůl upracované včely z
> > tohoto trubcokladného včelstva, nechce sbírat občas zajímavé zkušenosti a
> > takový odchovaný oddělek nemá pro tebe valnou cenu,klidně včely setřepej na
> > nějakoui podložku nebo zem, zásoby, pokud jsou, vytoč a plásty poděl
> > ostatním včelám k vylíhnutí. Co se týká trubčiny, já jsem pro nechat
> > vylíhnout všechen plod z trubcokladného včelstva, včely si už to přeberou,
> > jestli se jim prakticky hotoví trubci, do kterých už bylo vloženo spousty
> > energie, k něčemu hodí. A ani se nebráním nechat plásty s trubčinou ve
> > včelstvech klidně přes zimu, případně dokonce na jaře nechat zaplodovat,
> > převěsit do medníku a potom vyřadit až po vytočení první nebo druhé snůšky.
> > Ale klidně je možné tyto plásty nechat vylíhnout a potom přemístit někde na
> > kraj spodního nástavku a prázdné potom na podzim nahradit kvalitním
> > plástem.
> >
> >
> >
>
>
>

"Tad je ten příklad kdy radi zaměňuje trubcokladnou matku za trubčici. pozor na to jsou to dva různé pojmy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: matka
> Datum: 13.7.2011 23:48:10
> ----------------------------------------
> "čauky chtel bych od vas radu v jednom ule sem nasel hrboplod trubcokladnou
> matku co mam tedkon delat?nekdo mi rikal že je po včelstvu abych ho vymetl
> a plasty dal ostatnim?""

Jo, moje chyba, souhlasím, nedočetl jsem do konce.

Jinak se ale nic moc nezmění. Akorát pokud se má toto včelstvo likvidovat, je možné nechat létavky odletět a vžebrat se do úlů a mlaďušky ošetřující plod potom setřepat a rovnou posílit jimi nějaké slabší včeltvo. Trubčice v nich nejsou, takže matka takto posíleného včelstva je v bezpečí.

Pokud tam je stále dost včel, varianta vytvoření oddělku na přezimování je dokonce snadnější a rychlejší, stačí jen zamáčknout trubcokladnou matku a přidat plod,aby si na něm vytvořily matečníky. V hodně příznivém případě, pokud je matka stoprocentně trubcokladná, neklade žádná dělničí vajíčka, může přidání mladých larviček a vajíček plodového plástu vyvolat tichou výměnu, což je úplně nejoptimálnější varianta. S trochou štěstí včely z několika matečníků tiché výměny vyberou ten nejlepší a matka se dobře oplodní, takže další rok to bude rozvíjející se včelstvo s hodně kvalitní matkou.

"V hodně příznivém případě, pokud je matka stoprocentně trubcokladná, neklade žádná dělničí vajíčka, může přidání mladých larviček a vajíček plodového plástu vyvolat tichou výměnu, což je úplně nejoptimálnější varianta."

_____________________________


Souhlas, jen ještě ve všech těchto případech předtím doporučuji projít všechny rámky a vylámat matečníky, které si včely narazily na neoplozeném vajíčku. Z těchto matečníků se samozřejmě nikdy nevylíhne matka, ale mnohdy vypadají "sebezáchovně" a včely se k nim takto chovají. Pak začasté na přidaném dělničím plodu odchovají jen dělnice a kvalitní matečníky nenarazí. Nikdy se tedy neřídit heslem "nějaké matečníky tam jsou, je to dobré". Je z toho jen zklamání.

S tím vylamováním dosáhnete jen oddálení zlepšení stavu pokud nemáte náhradní matku.
Příprava na tichou výměnu je následující matka přestane klást dělničí plod a položí s předstihem větší plochu jen trubčiny později založí včely matečníky a matka je zaklade. Vše je v úlu načasováno tak aby trubci i matka dozráli zárověyń. Celé se to tak děje kvůli rozdílné době vývoje a dozrávání trubců a matky. Všechno je v nejlepším pořádku dokud se nedostaví chytrý včelař. Pak už je to jen katastrofa. Pokud však včelstvo umře, žádná hrůza v tuto dobu. Při sundávání medníků je možnost vytvořit ještě smetenec a do něj koupit matku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka
> Datum: 14.7.2011 10:16:27
> ----------------------------------------
> "V hodně příznivém případě, pokud je matka stoprocentně trubcokladná,
> neklade žádná dělničí vajíčka, může přidání mladých larviček a vajíček
> plodového plástu vyvolat tichou výměnu, což je úplně nejoptimálnější
> varianta."
>
> _____________________________
>
>
> Souhlas, jen ještě ve všech těchto případech předtím doporučuji projít
> všechny rámky a vylámat matečníky, které si včely narazily na neoplozeném
> vajíčku. Z těchto matečníků se samozřejmě nikdy nevylíhne matka, ale mnohdy
> vypadají "sebezáchovně" a včely se k nim takto chovají. Pak začasté na
> přidaném dělničím plodu odchovají jen dělnice a kvalitní matečníky
> nenarazí. Nikdy se tedy neřídit heslem "nějaké matečníky tam jsou, je to
> dobré". Je z toho jen zklamání.
>
>
>

"Souhlas, jen ještě ve všech těchto případech předtím doporučuji projít všechny rámky a vylámat matečníky, které si včely narazily na neoplozeném vajíčku. Z těchto matečníků se samozřejmě nikdy nevylíhne matka, ale mnohdy vypadají "sebezáchovně" a včely se k nim takto chovají. Pak začasté na přidaném dělničím plodu odchovají jen dělnice a kvalitní matečníky nenarazí. Nikdy se tedy neřídit heslem "nějaké matečníky tam jsou, je to dobré". Je z toho jen zklamání."

Souhlasím. Moje skušenosti, z asi dvou případů, jsou jinak takové, že včelstvo se stoprocentně trubcokladnou matkou se snaží stále odchovat z plodu novou matku a tak neustále narážejí matečníky na tichou výměnu. Vždycky udělají matečník nad plodem, pár dnů ho ošetřují a pak dojdou zřejmě k závěru, že ta larvička je vadná, neoplozená, tak ho přestanu ošetřovat a narážejí na vhodném plodu další matečník. Nevím, jestli by nebyly zlákány kvalitou přidaného plodu a nenarazily matečníky na něm vedle matečníků na svém trubčím plodu, určitě je ale jistější ty matečníky na trubčině společně s matkou zlikvidovat

"Při sundávání medníků je možnost vytvořit ještě smetenec a do něj koupit matku."

I tak lze.
Nebo trubcokladnou matku odchytit, včely střepat do rojáku, přitřepat k nim odhadem tak kilo a půl, 2 kila dalších včel, přidat kvalitní matku, usadit na mezistěny a krmit, aby mezistěny vystavily. Do zimy a pak na jaře, podle množství smetených včel, toto společenstvo může jít klidně v síle plnohodnotného včelstva.

U smetenců vřele doporučuji uložit ho na jednu noc do sklepa (či jiné chladnější místnosti), matku nechat uvězněnou v klícce mezi včelami. Usadit až druhý den a klícku nechat na těsto. Pak je úspěch zaručen, s nějakou superdrahou matkou bych to ani jinak nedělal.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Thursday, July 14, 2011 11:42 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: matka

"Při sundávání medníků je možnost vytvořit ještě smetenec a do něj koupit matku."

I tak lze.
Nebo trubcokladnou matku odchytit, včely střepat do rojáku, přitřepat k nim odhadem tak kilo a půl, 2 kila dalších včel, přidat kvalitní matku, usadit na mezistěny a krmit, aby mezistěny vystavily. Do zimy a pak na jaře, podle množství smetených včel, toto společenstvo může jít klidně v síle plnohodnotného včelstva.

"Nevím, jestli by nebyly zlákány kvalitou přidaného plodu a nenarazily matečníky na něm vedle matečníků na svém trubčím plodu, určitě je ale jistější ty matečníky na trubčině společně s matkou zlikvidovat"

______________________________

Na toto jsem se letos u jednoho oddělku, kde byl hrboplod, pokusil spolehnout. Po vymetení jsem nechal vše, jak je, přidal rámek s vajíčky, ale výsledkem byla opravdu jen výchova dělničího plodu. Problém je, že když by si to včelstva zřejmě už rozmyslela, jsou vajíčka ve stadiu několikadenních larev a tedy již nevhodná k výchově matky.

U jiného oddělku se stejným problémem jsem jejich matečníky založené na neoplozeném vajíčku odstranil a již druhý den založili na přidaném plodu několik matečníků. Včelař není vševěd, ale občas může pomoci.

A co tak brakovat nevyhovující včelstva , to Vám nic neříká?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka
> Datum: 14.7.2011 13:25:40
> ----------------------------------------
> "Nevím, jestli by nebyly zlákány kvalitou přidaného plodu a nenarazily
> matečníky na něm vedle matečníků na svém trubčím plodu, určitě je ale
> jistější ty matečníky na trubčině společně s matkou zlikvidovat"
>
> ______________________________
>
> Na toto jsem se letos u jednoho oddělku, kde byl hrboplod, pokusil
> spolehnout. Po vymetení jsem nechal vše, jak je, přidal rámek s vajíčky,
> ale výsledkem byla opravdu jen výchova dělničího plodu. Problém je, že když
> by si to včelstva zřejmě už rozmyslela, jsou vajíčka ve stadiu
> několikadenních larev a tedy již nevhodná k výchově matky.
>
> U jiného oddělku se stejným problémem jsem jejich matečníky založené na
> neoplozeném vajíčku odstranil a již druhý den založili na přidaném plodu
> několik matečníků. Včelař není vševěd, ale občas může pomoci.
>
>
>

"A co tak brakovat nevyhovující včelstva , to Vám nic neříká?"

_____________________


Proč brakovat oddělky, když se jim neoplodní nebo ztratí matka? Mně se zatím ve většině případů osvědčil druhý pokus, nejčastěji a nejvýhodněji přidáním zralého matečníku od kvalitního včelstva.

"A co tak brakovat nevyhovující včelstva , to Vám nic neříká?"

Brakování znamená, že se zruší včelstvo s nevyhovující matkou a na jeho místo se postaví oddělek nebo nové včelstvo s jinou kvalitní matkou.
Neboli včely zůstávají, matka se mění.
To je v případě zrušení trubcokladné matky a dodání plodu k vychování nové matky přece úplně totéž.

To co píšeš je zavádějící. Musíš napsat, že stratíš měsíc času, nejmíň 14 dní pokud dáš matečník. To v součtu s úbytkem včel bez náhrady znamená, že kdybys to zrušil hned a včely využil jinde, možná bys udělal víc štěstí. Navíc s epokoušet o vychování žebráka v půlce července je leda pro zoufalce. Samozřejmě, že účel světí prostředky a já bych to uměl udělat i za měsíc, ale tak v situaci, kdy bych věděl, že na jaře dobře prodám včelstva...¨
rozhodně ne pro sebe na jarní snůšku.
¨Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka
> Datum: 14.7.2011 20:30:10
> ----------------------------------------
> "A co tak brakovat nevyhovující včelstva , to Vám nic neříká?"
>
> Brakování znamená, že se zruší včelstvo s nevyhovující matkou a na jeho
> místo se postaví oddělek nebo nové včelstvo s jinou kvalitní matkou.
> Neboli včely zůstávají, matka se mění.
> To je v případě zrušení trubcokladné matky a dodání plodu k vychování nové
> matky přece úplně totéž.
>
>
>

"To co píšeš je zavádějící. Musíš napsat, že stratíš měsíc času, nejmíň 14 dní pokud dáš matečník. To v součtu s úbytkem včel bez náhrady znamená, že kdybys to zrušil hned a včely využil jinde, možná bys udělal víc štěstí. Navíc s epokoušet o vychování žebráka v půlce července je leda pro zoufalce. Samozřejmě, že účel světí prostředky a já bych to uměl udělat i za měsíc, ale tak v situaci, kdy bych věděl, že na jaře dobře prodám včelstva...¨
rozhodně ne pro sebe na jarní snůšku."

Jednoznačně je to pracné a vzhledem k množství zlodějek v tomto období i nebezpečné. Minimálně v nástavcích, kde se nedá zužovat ani prostor ani běžným způsobem česno a kde je pro slabé včelstvo v době slídění velký problém vysoké dno. V zadovácích s tím nebyl žádný problém, se prostě zůžíl úl , třeba na přechodnou dobu i třeba jenom na 3 rámky, podle počtu včel, a zůžilo česno na jednu včelu a potom se jen počkalo, jestli se nová matka oplodní nebo ne. Když se oplodnila a rozkladla, rozšířilo se včelstvíčko na minimálně 6 plástů 39x 24, což je minimální velikost, kterou přezimují a na jaře byl k dispozici rychle se rozvíjející oddělek. Nebo se rozšířlo i na víc, podle toho, kolik včel dokázala mladá matka ještě udělat. V polovině, konci května příštího roku je z takového oddělku to plnohodnotné včelstvo.
Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v době chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.

Obchodní řetězce prodávají 10 kg na osobu a den. Vám se to zdá normální točit se okolo pokladny jako myška tanečnice.
tento jejich předpis je jen reklamním tahem těchto společností.
Něco jako když chtějí některé zboží zdražit.
Například cukr:
nyní stojí 19.90 od zítřka na regál napíší škrtnuté 28,90 ,akce a nová cena 24,90 jen 10 kg na vozík na den .
A my zákazníci se mužeme potlouct abychom zlevněný zdražený cukr koupili.
J.B.

ano, ale kromě 1D tu byla i dotace přímo na kočování, za jeden přísun
včelstva k plodině 50kč, max. se vyplácelo 150kč na včelstvo za rok. Pro
její získání bylo třeba mít potvrzení od obcí, do jejichž katastru
kočuji, že včelstva byla opravdu přistavena. Myslím že to bylo vypláceno
z evropských peněz, v rámci racionalizace včelařství a podpory kočování,
nebo tak nějak....

loni byla, letos myslím že je zrušená i s dotací na traktory a jiné
samohyby...

petr j.



Dne 14.7.2011 06:33, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Zatím nic neskončilo a jmenujes ta dotace 1D a nárok na ni mají všichni včelaři. Žádost se podává u místní ZO ČSV kde jsou včelstva registrována. PLATÍ TO I PRO NEČLENY. Obvykle se částka pohybuje mezi 130- 150 Kč na včelstvo Které je do zimy zazimováno nejméně na 7 rámcích adamcovy míry.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Ale Mol??k<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: p??sp?vek na opylov?n? kultur
>> Datum: 13.7.2011 21:17:24
>> ----------------------------------------
>> Zkuste se na vyplacení příspěvku za opylení zeptat toho komu patří kultura,
>> kterou Vaše včely opylovaly a vsadím se, že jste tam kočoval naposled.
>> Tyhle příspěvky jsou minulostí z dob JZD. Nejaká dotace byla, šlo o 50Kč na
>> včelstvo a vyplácelo se to přes ČSV, ale tuším že už to skončilo.
>>
>>
>>

JB:
Obchodní řetězce prodávají 10 kg na osobu a den. Vám se to zdá normální točit se okolo pokladny jako myška tanečnice.
tento jejich předpis je jen reklamním tahem těchto společností.
-----------
A vám se zdá normální nakupovat jen v hypermarketech atd.?Když mi to nevyhovuje jdu jinam.

Osobně se domnívám, že když zajdete do normálního obchodu, tak si pan/í/ vedoucí bude jen mnout ruce, když si u něj objednáte paletu, dvě, atd. A třeba od vás bude brát do obchodu med - na oplátku.

Vy neprodáváte med v obchodech?


Karel

V čase vytáčania medu, doteraz neviem z čoho (med je tmavo hnedý a s ostrou chuťou a nekryštalizuje), som vytadil asi 100 starších vyradených plástov v slnečnom tavidle. Tavidlo je na 4 B plásty, dá sa nastavovať slnečným lúčom vo vertikálnom a horizontálnom smere, teda jeho zasklená plocha putuje postupne za slnkom. Výťažnosť je o niečo horšian ako odstredivkou, ale na druhej strane mám energiu zadarmo, času mám taktiež dosť a cez slnečný deň som vytavil 20 ks plástov a dá sa ešte o 4 plásty viac, ak si rozvrhnem správne čas tavenia.

Je známe, že zo slnečného tavidla získame z plástov pekne žltý vosk, no v mojom prípade to neplatí, vosk nie je žltý, preto sa pýtam, v čom je príčina jeho hnedej farby. Pri vyváraní voštín v hrnci sa často získava tmavo sfarbený vosk, vždy sa to odôvodňuje, že včelár požíva kovový smaltovaný hrniec, ktorý má porušený smalt, ktorý je hrdzavý a jeho kysličník farbí vosk do tmava, ale zdôrazňujem, slnečné tavidlo má tanier na odvádzanie vosku do nádobky je vyhotovený z hliníka. Tak ako je to?

Ahoj a to se Ti stalo poprvé, předtím byl vosk ze stejného tavidla světlý? Já mám kovové součásti myslím pocínované, měl jsem i pozink plech a bez problému, krásný vosk.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 15.7.2011 08:26:46
> ----------------------------------------
> V čase vytáčania medu, doteraz neviem z čoho (med je tmavo hnedý a s ostrou
> chuťou a nekryštalizuje), som vytadil asi 100 starších vyradených plástov v
> slnečnom tavidle. Tavidlo je na 4 B plásty, dá sa nastavovať slnečným lúčom
> vo vertikálnom a horizontálnom smere, teda jeho zasklená plocha putuje
> postupne za slnkom. Výťažnosť je o niečo horšian ako odstredivkou, ale na
> druhej strane mám energiu zadarmo, času mám taktiež dosť a cez slnečný deň
> som vytavil 20 ks plástov a dá sa ešte o 4 plásty viac, ak si rozvrhnem
> správne čas tavenia.
>
> Je známe, že zo slnečného tavidla získame z plástov pekne žltý vosk, no v
> mojom prípade to neplatí, vosk nie je žltý, preto sa pýtam, v čom je
> príčina jeho hnedej farby. Pri vyváraní voštín v hrnci sa často získava
> tmavo sfarbený vosk, vždy sa to odôvodňuje, že včelár požíva kovový
> smaltovaný hrniec, ktorý má porušený smalt, ktorý je hrdzavý a jeho
> kysličník farbí vosk do tmava, ale zdôrazňujem, slnečné tavidlo má tanier
> na odvádzanie vosku do nádobky je vyhotovený z hliníka. Tak ako je to?
>
>
>

Ahoj a to se Ti stalo poprvé, předtím byl vosk ze stejného tavidla světlý? Já mám kovové součásti myslím pocínované, měl jsem i pozink plech a bez problému, krásný vosk.
Radek

Áno Radek, tavidlo na 4 plásty miery B som si pripravil túto zimu,takže prvýkrát! Ale myslím si, že hliníkový plech vosk nefarbí, preto si počkám na možno tú pravú príčinu tmavnutia vosku a príčinu mi niekto pomôže odhaliť. Viem, že by mal byť žltý, no nie je! Anton

Ahoj, mám obavu, že by to mohlo být tím hliníkem, ale nejsem si 100% jistý. Další jediná možnost je, že byl vosk obarven pylem. To zjistíš snadno, když dáš vytavit panenskou souš bez pylu. Druhá možnost je, že to po pár cyklech nebude dělat až se plech zoxiduje.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 15.7.2011 09:02:48
> ----------------------------------------
> Ahoj a to se Ti stalo poprvé, předtím byl vosk ze stejného tavidla světlý?
> Já mám kovové součásti myslím pocínované, měl jsem i pozink plech a bez
> problému, krásný vosk.
> Radek
>
> Áno Radek, tavidlo na 4 plásty miery B som si pripravil túto zimu,takže
> prvýkrát! Ale myslím si, že hliníkový plech vosk nefarbí, preto si počkám
> na možno tú pravú príčinu tmavnutia vosku a príčinu mi niekto pomôže
> odhaliť. Viem, že by mal byť žltý, no nie je! Anton
>
>
>

Ze slunečního tavidla opravdu tečou vosky od téměř bílé barvy až po hnědou. To vše se pak dá snadno vyčistit roztavením v v dešťové vodě. Zrovna tak bývají vosky s patních tavidel od žluté přes šedou až do zelené barvy a vyčištění je naprosto stejné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 15.7.2011 08:35:56
> ----------------------------------------
> Ahoj a to se Ti stalo poprvé, předtím byl vosk ze stejného tavidla světlý? Já
> mám kovové součásti myslím pocínované, měl jsem i pozink plech a bez problému,
> krásný vosk.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 15.7.2011 08:26:46
> > ----------------------------------------
> > V čase vytáčania medu, doteraz neviem z čoho (med je tmavo hnedý a s ostrou
> > chuťou a nekryštalizuje), som vytadil asi 100 starších vyradených plástov v
> > slnečnom tavidle. Tavidlo je na 4 B plásty, dá sa nastavovať slnečným lúčom
> > vo vertikálnom a horizontálnom smere, teda jeho zasklená plocha putuje
> > postupne za slnkom. Výťažnosť je o niečo horšian ako odstredivkou, ale na
> > druhej strane mám energiu zadarmo, času mám taktiež dosť a cez slnečný deň
> > som vytavil 20 ks plástov a dá sa ešte o 4 plásty viac, ak si rozvrhnem
> > správne čas tavenia.
> >
> > Je známe, že zo slnečného tavidla získame z plástov pekne žltý vosk, no v
> > mojom prípade to neplatí, vosk nie je žltý, preto sa pýtam, v čom je
> > príčina jeho hnedej farby. Pri vyváraní voštín v hrnci sa často získava
> > tmavo sfarbený vosk, vždy sa to odôvodňuje, že včelár požíva kovový
> > smaltovaný hrniec, ktorý má porušený smalt, ktorý je hrdzavý a jeho
> > kysličník farbí vosk do tmava, ale zdôrazňujem, slnečné tavidlo má tanier
> > na odvádzanie vosku do nádobky je vyhotovený z hliníka. Tak ako je to?
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: p??sp?vek na opylov?n? kultur
> Datum: 14.7.2011 23:32:38
> ----------------------------------------
> ano, ale kromě 1D tu byla i dotace přímo na kočování, za jeden přísun
> včelstva k plodině 50kč, max. se vyplácelo 150kč na včelstvo za rok. Pro
> její získání bylo třeba mít potvrzení od obcí, do jejichž katastru
> kočuji, že včelstva byla opravdu přistavena. Myslím že to bylo vypláceno
> z evropských peněz, v rámci racionalizace včelařství a podpory kočování,
> nebo tak nějak....
>
> loni byla, letos myslím že je zrušená i s dotací na traktory a jiné
> samohyby...
>
> petr j.
>
>
>
> Dne 14.7.2011 06:33, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Zatím nic neskončilo a jmenujes ta dotace 1D a nárok na ni mají všichni
> včelaři. Žádost se podává u místní ZO ČSV kde jsou včelstva registrována. PLATÍ
> TO I PRO NEČLENY. Obvykle se částka pohybuje mezi 130- 150 Kč na včelstvo Které
> je do zimy zazimováno nejméně na 7 rámcích adamcovy míry.
Jenže tazatel se ptal na dotaci na opylování a ne na kočování. To byly 2 různé dotace.On právě to kočování vnímal jako podmínku pro nárokování a u koho.

pepan


> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Ale Mol??k<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: p??sp?vek na opylov?n? kultur
> >> Datum: 13.7.2011 21:17:24
> >> ----------------------------------------
> >> Zkuste se na vyplacení příspěvku za opylení zeptat toho komu patří kultura,
> >> kterou Vaše včely opylovaly a vsadím se, že jste tam kočoval naposled.
> >> Tyhle příspěvky jsou minulostí z dob JZD. Nejaká dotace byla, šlo o 50Kč na
> >> včelstvo a vyplácelo se to přes ČSV, ale tuším že už to skončilo.
> >>
> >>
> >>
>
>
>

Koncem června jsem zkusil spojit obsah plemenáče, kde byl již hrboplod s
obsahem oplodňáčku s kladoucí matkou. Při spojení jsem obsah oplodňáčku
vložil do propícháného papírového pytle zhotoveného z novin.
Kontroloval jsem dvakrát. Mladá matka běhala po hrboplodu.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2011 10:03 PM
Subject: Re: Re: matka


> "To co píšeš je zavádějící. Musíš napsat, že stratíš měsíc času, nejmíň 14
> dní pokud dáš matečník. To v součtu s úbytkem včel bez náhrady znamená, že
> kdybys to zrušil hned a včely využil jinde, možná bys udělal víc štěstí.
> Navíc s epokoušet o vychování žebráka v půlce července je leda pro
> zoufalce. Samozřejmě, že účel světí prostředky a já bych to uměl udělat i
> za měsíc, ale tak v situaci, kdy bych věděl, že na jaře dobře prodám
> včelstva...¨
> rozhodně ne pro sebe na jarní snůšku."
>
> Jednoznačně je to pracné a vzhledem k množství zlodějek v tomto období i
> nebezpečné. Minimálně v nástavcích, kde se nedá zužovat ani prostor ani
> běžným způsobem česno a kde je pro slabé včelstvo v době slídění velký
> problém vysoké dno. V zadovácích s tím nebyl žádný problém, se prostě
> zůžíl
> úl , třeba na přechodnou dobu i třeba jenom na 3 rámky, podle počtu včel,
> a
> zůžilo česno na jednu včelu a potom se jen počkalo, jestli se nová matka
> oplodní nebo ne. Když se oplodnila a rozkladla, rozšířilo se včelstvíčko
> na
> minimálně 6 plástů 39x 24, což je minimální velikost, kterou přezimují a
> na
> jaře byl k dispozici rychle se rozvíjející oddělek. Nebo se rozšířlo i na
> víc, podle toho, kolik včel dokázala mladá matka ještě udělat. V polovině,
> konci května příštího roku je z takového oddělku to plnohodnotné včelstvo.
> Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v
> době
> chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší
> poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6295
> (20110714) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Já jsem pražák a v Praze žádné normální obchody nejsou jen hyper a Vietkong.
Medu,=včel+ ceny mám tak abych to prodal sám a prodám to za 120,-
Za to tu ale máme ministerstva, mafii, prostitutky a hodně veryimportantpersons.
J.B.

Jenže tazatel se ptal na dotaci na opylování a ne na kočování. To byly 2 různé dotace.On právě to kočování vnímal jako podmínku pro nárokování a u koho.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: p??sp?vek na opylov?n? kultur
> Datum: 15.7.2011 09:24:42
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: p??sp?vek na opylov?n? kultur
> > Datum: 14.7.2011 23:32:38
> > ----------------------------------------
> > ano, ale kromě 1D tu byla i dotace přímo na kočování, za jeden přísun
> > včelstva k plodině 50kč, max. se vyplácelo 150kč na včelstvo za rok. Pro
> > její získání bylo třeba mít potvrzení od obcí, do jejichž katastru
> > kočuji, že včelstva byla opravdu přistavena. Myslím že to bylo vypláceno
> > z evropských peněz, v rámci racionalizace včelařství a podpory kočování,
> > nebo tak nějak....
> >
> > loni byla, letos myslím že je zrušená i s dotací na traktory a jiné
> > samohyby...
> >
> > petr j.
> >
> >
> >
> > Dne 14.7.2011 06:33, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > > Zatím nic neskončilo a jmenujes ta dotace 1D a nárok na ni mají všichni
> > včelaři. Žádost se podává u místní ZO ČSV kde jsou včelstva registrována.
> PLATÍ
> > TO I PRO NEČLENY. Obvykle se částka pohybuje mezi 130- 150 Kč na včelstvo
> Které
> > je do zimy zazimováno nejméně na 7 rámcích adamcovy míry.
> Jenže tazatel se ptal na dotaci na opylování a ne na kočování. To byly 2 různé
> dotace.On právě to kočování vnímal jako podmínku pro nárokování a u koho.
>
> pepan
>
>
> > >
> > > Pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Ale Mol??k<e-mail/=/nezadan>
> > >> Předmět: Re: p??sp?vek na opylov?n? kultur
> > >> Datum: 13.7.2011 21:17:24
> > >> ----------------------------------------
> > >> Zkuste se na vyplacení příspěvku za opylení zeptat toho komu patří
> kultura,
> > >> kterou Vaše včely opylovaly a vsadím se, že jste tam kočoval naposled.
> > >> Tyhle příspěvky jsou minulostí z dob JZD. Nejaká dotace byla, šlo o 50Kč
> na
> > >> včelstvo a vyplácelo se to přes ČSV, ale tuším že už to skončilo.
> > >>
> > >>
> > >>
> >
> >
> >
>
>
>

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2011 10:03 PM
Subject: Re: Re: matka


> "To co píšeš je zavádějící. Musíš napsat, že stratíš měsíc času, nejmíň 14
> dní pokud dáš matečník. To v součtu s úbytkem včel bez náhrady znamená, že
> kdybys to zrušil hned a včely využil jinde, možná bys udělal víc štěstí.
> Navíc s epokoušet o vychování žebráka v půlce července je leda pro
> zoufalce. Samozřejmě, že účel světí prostředky a já bych to uměl udělat i
> za měsíc, ale tak v situaci, kdy bych věděl, že na jaře dobře prodám
> včelstva...¨
> rozhodně ne pro sebe na jarní snůšku."
>
> Jednoznačně je to pracné a vzhledem k množství zlodějek v tomto období i
> nebezpečné. Minimálně v nástavcích, kde se nedá zužovat ani prostor ani
> běžným způsobem česno a kde je pro slabé včelstvo v době slídění velký
> problém vysoké dno. V zadovácích s tím nebyl žádný problém, se prostě
> zůžíl
> úl , třeba na přechodnou dobu i třeba jenom na 3 rámky, podle počtu včel,
> a
> zůžilo česno na jednu včelu a potom se jen počkalo, jestli se nová matka
> oplodní nebo ne. Když se oplodnila a rozkladla, rozšířilo se včelstvíčko
> na
> minimálně 6 plástů 39x 24, což je minimální velikost, kterou přezimují a
> na
> jaře byl k dispozici rychle se rozvíjející oddělek. Nebo se rozšířlo i na
> víc, podle toho, kolik včel dokázala mladá matka ještě udělat. V polovině,
> konci května příštího roku je z takového oddělku to plnohodnotné včelstvo.
> Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v
> době
> chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší
> poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6295
> (20110714) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan Burgel
Sent: Thursday, July 14, 2011 10:33 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: CUKR

Obchodní řetězce prodávají 10 kg na osobu a den. Vám se to zdá normální točit se okolo pokladny jako myška tanečnice.
tento jejich předpis je jen reklamním tahem těchto společností.
Něco jako když chtějí některé zboží zdražit.
Například cukr:
nyní stojí 19.90 od zítřka na regál napíší škrtnuté 28,90 ,akce a nová cena 24,90 jen 10 kg na vozík na den .
A my zákazníci se mužeme potlouct abychom zlevněný zdražený cukr koupili.
J.B.

Pozastavuji se nad Tvojí poslední větou:

Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v době chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
Jak jsi na to přišel, prosím. Mám zkušenost, že matky oplodněné brzy začátkem sezóny jsou dobré, odůvodňuji si to tak, že brtníci ještě nemají trubce v těch svých žebráčcích. Naopak koncem sezóny mají trubce i všelijak na jaře bídná včelstva - hlavně nosematická, různě osiřelá, pořádná včelstva se jich začínají nyní pomalu zbavovat. u mě je pozdní matka záruka větší bodavosti a horších vlastností. Pěkně děkuji za takovou větší rozmanitost genů....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Re: matka
> Datum: 15.7.2011 10:18:31
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 14, 2011 10:03 PM
> Subject: Re: Re: matka
>
>
> > "To co píšeš je zavádějící. Musíš napsat, že stratíš měsíc času, nejmíň 14
> > dní pokud dáš matečník. To v součtu s úbytkem včel bez náhrady znamená, že
> > kdybys to zrušil hned a včely využil jinde, možná bys udělal víc štěstí.
> > Navíc s epokoušet o vychování žebráka v půlce července je leda pro
> > zoufalce. Samozřejmě, že účel světí prostředky a já bych to uměl udělat i
> > za měsíc, ale tak v situaci, kdy bych věděl, že na jaře dobře prodám
> > včelstva...¨
> > rozhodně ne pro sebe na jarní snůšku."
> >
> > Jednoznačně je to pracné a vzhledem k množství zlodějek v tomto období i
> > nebezpečné. Minimálně v nástavcích, kde se nedá zužovat ani prostor ani
> > běžným způsobem česno a kde je pro slabé včelstvo v době slídění velký
> > problém vysoké dno. V zadovácích s tím nebyl žádný problém, se prostě
> > zůžíl
> > úl , třeba na přechodnou dobu i třeba jenom na 3 rámky, podle počtu včel,
> > a
> > zůžilo česno na jednu včelu a potom se jen počkalo, jestli se nová matka
> > oplodní nebo ne. Když se oplodnila a rozkladla, rozšířilo se včelstvíčko
> > na
> > minimálně 6 plástů 39x 24, což je minimální velikost, kterou přezimují a
> > na
> > jaře byl k dispozici rychle se rozvíjející oddělek. Nebo se rozšířlo i na
> > víc, podle toho, kolik včel dokázala mladá matka ještě udělat. V polovině,
> > konci května příštího roku je z takového oddělku to plnohodnotné včelstvo.
> > Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v
> > době
> > chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší
> > poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6295
> > (20110714) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Já mám na tavení pozink a vosk od světle žluté až do takové nějaké tmavě oranžova. Pyl který by zabarvyl vosk do hněda se snad u Vás nevyskytuje? Takže jestli není chyba v tom hliníku a také z čeho máte nádobu do které vosk kape?

Hliník nevadí, s ním mám dobrou zkušenost a pylem to taky nebude (navíc vosk obravený pilem a zničený oxidy je velice rozdílný). I z úplně černých souší se nechá získat krásný vosk. Viděl bych problém v nádobě, do které to kape. Nebo ten hliník není hliník.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
Datum: 15.7.2011 11:18:45
----------------------------------------
Já mám na tavení pozink a vosk od světle žluté až do takové nějaké tmavě
oranžova. Pyl který by zabarvyl vosk do hněda se snad u Vás nevyskytuje?
Takže jestli není chyba v tom hliníku a také z čeho máte nádobu do které
vosk kape?

"Pozastavuji se nad Tvojí poslední větou:

Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v době chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
Jak jsi na to přišel, prosím. Mám zkušenost, že matky oplodněné brzy začátkem sezóny jsou dobré, odůvodňuji si to tak, že brtníci ještě nemají trubce v těch svých žebráčcích. Naopak koncem sezóny mají trubce i všelijak na jaře bídná včelstva - hlavně nosematická, různě osiřelá, pořádná včelstva se jich začínají nyní pomalu zbavovat. u mě je pozdní matka záruka větší bodavosti a horších vlastností. Pěkně děkuji za takovou větší rozmanitost genů...."

Odchov matek v tuto dobu je obtížnější, znatelně víc odchovů se nepovede a oddělek zkolabuje. Matky, které se povede odchovat, jsou potom úrovní více rozhozeny směrem dolů i nahoru. Horší matky jsou často horší, než ty květnové, ale lepší matky jsou často znatelně lepší než ty květnové. A na nekvalitní matky je potom brakování, na podzim i případně na jaře, takže pokud se brakuje, je takový pozdní odchov docela přínos. Mnohaletá zkušenost......

hm, teoreticky by měl vadit i pozink, protože zinek je podstatně reaktivnější kov než železo. Rozdíl je akorát v tom, že zinečnatá mýdla vosku s kovem jsou bílá, zatímco železnatá černá nebo šedozelená. Takže zinečnatá mýdla jsou ve vosku málo vidět. Pozná se to pak asi podle toho, že ten pozink poměrně rychle z té nádoby sleze. Kolik dávek vosku bylo zatím v té pozinkované nádobě zpracováváno?
Hliník by vadit neměl, protože hliník má na povrchu velice odolnou vrstvičku oxidu hlinitého. Ale zase v přítomnosti nějakých i slabších kyselin může být oxid hliníku narušen a hliník bude potom velice rychle korodovat a reagovat s voskem. Ještě rychleji než zinek. Třeba kdyby se zpracovával vosk s nějakým starým rozkvašeným medovým zbytkem, tam by slabé kyseliny být mohly. Jenže zase hlinitá mýdla jsou taky bílá, takže by ve vosku taky nebyla vidět.
Jinak podle mých zkušeností větší množství kovových mýdel ve vosku se pozná tak, že když se jakoby přečištěný vosk roztaví , tak v něm zůstanou neroztavené nad teplotou tavení takové jakoby měkké rosolovité zbytky.

Jinak co se týká barvy vosku, já tavím cca v dvoukilových dávkách v hliníkovém odšťavovací hrnci, takže různých dávek zpracovávám hodně. Vypadá to tak, že výrazný vliv má kvalita taveného voští. Ze starého voští je automaticky tmavší vosk. Nejvíc tmavý vosk je z voští hodně porušeného zavíječi, kde odhaduji, že do vosku přechází vedle barviv ze starých košilek i nějaká tmavá barviva z trusů zavíječů. U novějšího voští má potom vliv příměs pylu, vosk bývá nazelenalý, načervenalý atd.....Nejkvalitnější vosk je z víček a z vyřezané divočiny.
Třídím to už dopředu, odřezky světlého voští, víčka, dovočina je na vosk k uložení, staré dílo a dílo s zavíječem je na vosk na na výměnu za mezistěny.

Myslí , že stěmi brtníky jste asi hodně zahleděný do své popularity. já jako důvěrník vidím hodně včelnic a asi by jste se divil jaká mají na jaře ti brtníci včelstva. A znám i jednoho včelaře amatéra se 100kg výnosy ze včelstva a to ze 160 budečáků. ve vozech.
Já vůbec nechápu jak to zvládá.
Možná by jste v jeho očích byl také brtník.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: matka
> Datum: 15.7.2011 10:30:11
> ----------------------------------------
> Pozastavuji se nad Tvojí poslední větou:
>
> Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v době
> chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší poněkud
> odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
> Jak jsi na to přišel, prosím. Mám zkušenost, že matky oplodněné brzy začátkem
> sezóny jsou dobré, odůvodňuji si to tak, že brtníci ještě nemají trubce v těch
> svých žebráčcích. Naopak koncem sezóny mají trubce i všelijak na jaře bídná
> včelstva - hlavně nosematická, různě osiřelá, pořádná včelstva se jich začínají
> nyní pomalu zbavovat. u mě je pozdní matka záruka větší bodavosti a horších
> vlastností. Pěkně děkuji za takovou větší rozmanitost genů....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka
> > Datum: 15.7.2011 10:18:31
> > ----------------------------------------
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 14, 2011 10:03 PM
> > Subject: Re: Re: matka
> >
> >
> > > "To co píšeš je zavádějící. Musíš napsat, že stratíš měsíc času, nejmíň 14
> > > dní pokud dáš matečník. To v součtu s úbytkem včel bez náhrady znamená, že
> > > kdybys to zrušil hned a včely využil jinde, možná bys udělal víc štěstí.
> > > Navíc s epokoušet o vychování žebráka v půlce července je leda pro
> > > zoufalce. Samozřejmě, že účel světí prostředky a já bych to uměl udělat i
> > > za měsíc, ale tak v situaci, kdy bych věděl, že na jaře dobře prodám
> > > včelstva...¨
> > > rozhodně ne pro sebe na jarní snůšku."
> > >
> > > Jednoznačně je to pracné a vzhledem k množství zlodějek v tomto období i
> > > nebezpečné. Minimálně v nástavcích, kde se nedá zužovat ani prostor ani
> > > běžným způsobem česno a kde je pro slabé včelstvo v době slídění velký
> > > problém vysoké dno. V zadovácích s tím nebyl žádný problém, se prostě
> > > zůžíl
> > > úl , třeba na přechodnou dobu i třeba jenom na 3 rámky, podle počtu včel,
> > > a
> > > zůžilo česno na jednu včelu a potom se jen počkalo, jestli se nová matka
> > > oplodní nebo ne. Když se oplodnila a rozkladla, rozšířilo se včelstvíčko
> > > na
> > > minimálně 6 plástů 39x 24, což je minimální velikost, kterou přezimují a
> > > na
> > > jaře byl k dispozici rychle se rozvíjející oddělek. Nebo se rozšířlo i na
> > > víc, podle toho, kolik včel dokázala mladá matka ještě udělat. V polovině,
> > > konci května příštího roku je z takového oddělku to plnohodnotné včelstvo.
> > > Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v
> > > době
> > > chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší
> > > poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
> > >
> > > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6295
> > > (20110714) __________
> > >
> > > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> > >
> > > http://www.eset.cz
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Hliník nevadí, s ním mám dobrou zkušenost a pylem to taky nebude (navíc vosk obravený pilem a zničený oxidy je velice rozdílný). I z úplně černých souší se nechá získat krásný vosk. Viděl bych problém v nádobě, do které to kape. Nebo ten hliník není hliník.

Honzova odpoveď je celkom triezva, aj ostatní sa snažíte mi odhaliť tajomstvo sfarbenia vosku zo slnečného tavidla. Nič také v konštrukcii tavidla nie je, čoby potvrdilo, že prečo je vosk tmavohnedý. Ja ešte doplním technické "vybavenie" tavidla, postupne ho ručne presúvam za dráhou slnka ručne, ale upravovať sa dá i d po vertikálnej dráhe, takže sklená plocha (dvojitá) sa dá postaviť kolmo na dopadajúce slnečné lúče, teplota v mieste uloženia plástov je vysoká, nemeral som ju.

Štyri plásty (každý bol zaplodovaný aspoň 30 krát) sú na ploche taniera uložené v sieťových kazetách a kazety sú uložené na troch 3 mm hrubých drôtoch. Každé "deko" vosku je v dotyku s nejakým, kovom len niekoľko minút, pretože rýchlom tečie do zbernej nádoby. Snažím sa vám priblížiť stav, aby ste mohli adekvátne reagovať a pomôť odhaliť príčinu hnedho medu, keď sa v slenečnom tavidle dá vytaviť žltý vosk. Kde robím chybu? Anton

"V čase vytáčania medu, doteraz neviem z čoho (med je tmavo hnedý a s ostrou chuťou a nekryštalizuje), som vytadil asi 100 starších vyradených plástov v slnečnom tavidle. Tavidlo je na 4 B plásty, dá sa nastavovať slnečným lúčom vo vertikálnom a horizontálnom smere, teda jeho zasklená plocha putuje postupne za slnkom. Výťažnosť je o niečo horšian ako odstredivkou, ale na druhej strane mám energiu zadarmo, času mám taktiež dosť a cez slnečný deň som vytavil 20 ks plástov a dá sa ešte o 4 plásty viac, ak si rozvrhnem správne čas tavenia.

Je známe, že zo slnečného tavidla získame z plástov pekne žltý vosk, no v mojom prípade to neplatí, vosk nie je žltý, preto sa pýtam, v čom je príčina jeho hnedej farby. Pri vyváraní voštín v hrnci sa často získava tmavo sfarbený vosk, vždy sa to odôvodňuje, že včelár požíva kovový smaltovaný hrniec, ktorý má porušený smalt, ktorý je hrdzavý a jeho kysličník farbí vosk do tmava, ale zdôrazňujem, slnečné tavidlo má tanier na odvádzanie vosku do nádobky je vyhotovený z hliníka. Tak ako je to? "

Intenzívně má barvit vosk do tmava pyl z tabáku. Takže nebyly ty plásty v poslední době, možná ale i minulé roky někde blízko kvetoucího porostu tabáku?

Chyba musí být v tavidle a materiálu. Já tavidlo využívám hodně, mám ho na 10 rámků 448x285 uvnitř všechno buď dřevo nebo pozink a pájeno cínem. A plodištní tmavé plásty, druhou sezónu jdou do tavidla. Celou dobu jsou jen v plodišti, kde je matka pořád zakladá hned jak se vylíhne jedna "snůška" mladušek, zaklade znova. Takže druhou sezónu jsou plásty tm. hnědé a vosk je z nich z tavidla s odstínem žluté jak má být.
Píšete Anton o nějaké sítované kazetě uvnitř. To síto je z jakého materiálu?
A jestli jsem pochopil správně Váš popis, tak dílo je nejdelší dobu v kontaktu s tou kazetou a rozehřátý vosk může ovlivnit dál jen jímací nádobka dole, jestliže tavící plotna je z hliníku ten ji podle zkušenosti jiných zde nezabarvý. Nehledal bych chybu v plástech i tmavý plást dá přiměřeně světlý vosk. Musí být chyba někde na straně materiálu. Takže vyzkoušet něco odstranit,začal bych nahoře u těch kazet ze síta, protože si myslím, že to tavidlo pojede i bez nich.

Ještě, co si pamatuji ze zkušeností se slunečním tavidlem, vosk z něho byl krásně žlutý i z hodně tmavého voští, když v těch plástech nebyla vlhkost nebo medné zásoby. Jak se jednalo o vlhké zbytky vosku nebo vosk se zbytky medu, vosk byl tmavší.
Odpovídá tomu i příslušná chemie, vosk jakožto ester příslušné kyseliny a alkoholu se hydrolyzuje jedině za přítomnosti vody nebo vlhkosti a teprve potom vzníká volná "vosková" kyselina, která může reagovat s příslušně reaktivním kovem za vzniku kovového mýdla.
Za sucha může vosk reagovat jedině se rzí, ve které jednak volná vlhkost vžy trochu je, jednak to jsou chemickým složením hydroxidy železa, které mají tu vlhkost vázanou ve vzorci.

Já jsem tavidlo používal dost často, ale je to moc pomalé na zpracování 400 rámků a proto jsem toho nechal. Když však čtu vaše úvahy kde hledat chybu tak mám dojem, že jste to ani neviděli. V tavidle jsem měl vaničku na 2 kg vosku a tavil jsem 2 - 3 plásty naráz. jedno je jisté každá ta dávka měla jinou barvu od téměř bílé až po hnědou. Záleželo to na rychlosti tavení , stáří plástů, zbytcích zásob.atd. podle kostky šlo snadno spočítat kolikrát se tavidlo plnilo. bylo to pruhované jak tygří kožich. Po následném přetavení v horké lázní byl vosk jak cumel. Údaj, že z tavidla je vosk krásně žlutý je pravdivý tak ze 70%..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 15.7.2011 17:47:58
> ----------------------------------------
> Chyba musí být v tavidle a materiálu. Já tavidlo využívám hodně, mám ho na
> 10 rámků 448x285 uvnitř všechno buď dřevo nebo pozink a pájeno cínem. A
> plodištní tmavé plásty, druhou sezónu jdou do tavidla. Celou dobu jsou jen
> v plodišti, kde je matka pořád zakladá hned jak se vylíhne jedna "snůška"
> mladušek, zaklade znova. Takže druhou sezónu jsou plásty tm. hnědé a vosk
> je z nich z tavidla s odstínem žluté jak má být.
> Píšete Anton o nějaké sítované kazetě uvnitř. To síto je z jakého
> materiálu?
> A jestli jsem pochopil správně Váš popis, tak dílo je nejdelší dobu v
> kontaktu s tou kazetou a rozehřátý vosk může ovlivnit dál jen jímací
> nádobka dole, jestliže tavící plotna je z hliníku ten ji podle zkušenosti
> jiných zde nezabarvý. Nehledal bych chybu v plástech i tmavý plást dá
> přiměřeně světlý vosk. Musí být chyba někde na straně materiálu. Takže
> vyzkoušet něco odstranit,začal bych nahoře u těch kazet ze síta, protože si
> myslím, že to tavidlo pojede i bez nich.
>
>
>

Priatelia, aby ste boli v obraze, posielam vám opis ako sm to uzavreli na vcely.sk

Tirili napísal:
Zdravím, ja si myslím že to môže byť vysokou teplotou a pritom sa do vosku dostava aj propolis a ten ho zafarbi do hneda. Možno sa mýlim...


Nie nemýliš sa Tirili, si trieda, propolis (a možno i zbytky peľu) skutočne zohráva hlavnú rolu pri sfarbení vosku do tmavohnedej farby. Nemyslel so so si, že niekto na tento fenomén vôbec príde. Už storočie včelári často poukazujú na neprirodzenú farbu vosku, čo vždy pripisovali hlavne otlčeným nádobám, ktoré sú postihnuté oxydom železitým Fe203a že vraj ten zapríčiňuje hnednutie vosku.

Každý kto taví plásty v slnečnom tavidle môže vidieť usadnuté nánosy propolisu. Tie sa v plástoch rozpúšťajú pri vysokej teplote, ktorá môže dosiahnuť v dobre konštruovaných tavidlách aj viac ako 140°C. Môj "voskostroj" s vloženými 4 plástami (sú v sieťových kazetách a na nad tanierom 3 mm čo umožňuje rozpustenému vosku odtekať pod plástami) sa otáča horizontálne za slnkom a vertikálne o 45-50°C od horizontálnej roviny, takže sleduje dráhu slnka. Časť proplisu odteká (to by chcelo chemický rozbor) s roztaveným voskom do nádoby na vosk.

Takže propolis, ale môžete si dať otázku, prečo?. Nuž propolis v živote včiel hrá veľkú úlohu, veď okrem plátania medzier v úli (je to opatrenie v úli proti kladeniu vajíčok nešťastnej vijačky), potom dezinfekcie všetkého nového čo je v styku s včelami, pred kladením vajíčok, či uložením nektáru do buniek včely potiahnu tenkou vrstvou propolisu a toto všetko nie raz, ale napr. plodové bunky za tri roky v plodisku to robia aj 30 krát. Tým sa stane , že nielen košieľky pri vývoji nového imága-včely. Myslím si, že farbu do prostredia odovzdávajú i košieľky.

Ja som npr. (a nielen ja) často v nedokonalo tavnom slnečnom zariadení dosiahol často žltý vosk (nemyslím tým teraz na odviečkovance), pretože som kládol plást na tanier a roztavený propolis sa nedostal do odtečeného vosk, propolis zostal na košieľkach.
Prečo je vosk z odviečkovancov žltý, preto, že odviečkovacou vidličkou zberáme len viečka nad plodom, ktoré nie sú potiahnuté kvôli dýchaniu imág propolisom, ak zrezávame viečka hlabšie nožom, tak zrežeme i časť bunky a vtedy je farba takéhoto vosku nie celkom žltá.

Tento proces sa odohráva i pri tavení plástov vo vriacej vode, nielen v tavidlách, kde navyše sa rozvarí i ponechaný peľ v bunkách, košieľky po plode v bunkách a výsledok je tmavý vosk. Takto sfarbený vosk výrobne medzistienok neodmietajú, lebo práve kyselinou sírovou dokážu z vosku odstrániť všetky organické zvyšky a práve peľ tak i propolis v ňom pomerne jednoducho odstránia. Tým len chcem povedať, že nie oxidy železa ako sa doteraz tvrdilo, ale organické zbytky, ktoré sa nachádzajú v plástoch.
Možno bude treba vysvetliť ešte veľa, preveriť tvrdenie či ide naozaj o propolis a peľ (elektrónkový mikroskop), ale myslím si, že je to originálne vysvetlenie a môže byť pravdivé.

Doplnenie
Musím sa ospravedlniť Jankovi Medveďovi, ktorý veľmi presne špecifikoval prečo to sfarbenie vzniká. Všetky príspevky som si neprezrel, "stačil" mi posledný!?.

medmed

Co firma Kellmann z Německa kontaktoval je někdo.Já jim poslal objednávku a žádná odpověď možná by to chtělo na Polské stránce.Máte někdo jiné poznatky?

Co firma Kellmann z Německa kontaktoval je někdo.
------

Na mail neodpověděli, na kontakt přes web.form. poslali ceník pro ČR. Mají jen invert ze škrobu, z cukru vyprodán.
Asi nestíhají.

Ceník je na
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Invertni-invertovany-cukr?pid=12328#pid12328

příspěvek ze 7.7., ale musíte se tam přihlásit.

Komunikovala se mnou paní Ewa:
e.styrnal/=/kellmann-vertrieb.de

Karel

Kanister 14 kg
ab 50 kanister 0,88 / kg
ab 100 kanister 0,86 / kg
ab 200 kanister 0,84 / kg

Im Palettentank*
1450kg 0,82 ˆ/ kg + tank 49E


Ab Hof
ab 1kg 0,79 ˆ/ kg
ab 250kg 0,77 ˆ/ kg
ab 1000kg 0,75 ˆ/ kg

Ceny v Eurech.

Takže pro včelaře v jejich okolí zajímavá varianta - kilo za dvacku. Chtělo by to tady taky nějaké Tankstelle.:-)

Karel

Prosím o radu,co s plásty od medu po vytočení?Když je dám přes mřížku nad včelstvo většinou je vyčistí,ale tento med v těchto plástech většinou zanechají koncentrovaný na malou plochu.Podotýkám,že jsem malovčelař-3 včelstva,takže se jedná o 1VN a2NN nástavky na každdé včelstvo/39-24/.Podsazení kvůli váze/2VN/je problematické/záda/.Jaký postup je nejlepší když tyto nástavky s plásty na zimu uskladnuji do komínů.Děkuji za příspěvky.

Tak to nechte tak. Světlé nezaplodované dílo uskladnit a tmavé vyřadit. Já používám dílo zvlášť pro plodiště a medník a dílo nezaplodované z medníku po vytočení jde uložit do komínů, bez vyčištění a dalšího ošetření sírou proti zavíječi. A nestalo se mi, že by se do toho zavíječ pustil. Ale pokud jsem skladoval dílo i jednou zaplodované, tak to jsem si bez síry nemohl dovolit uskladnit.

Pokud je dáváte vyčistit do medníku tak jen několik plástů. To pak všechno odnesou pokud však narovnáte plný medník tak to vnímají jako úlový prostor.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: oldman <jitesar/=/centrum.cz>
> Předmět: Pl?sty po vyto?en?.
> Datum: 16.7.2011 12:23:18
> ----------------------------------------
> Prosím o radu,co s plásty od medu po vytočení?Když je dám přes mřížku nad
> včelstvo většinou je vyčistí,ale tento med v těchto plástech většinou
> zanechají koncentrovaný na malou plochu.Podotýkám,že jsem malovčelař-3
> včelstva,takže se jedná o 1VN a2NN nástavky na každdé
> včelstvo/39-24/.Podsazení kvůli váze/2VN/je problematické/záda/.Jaký postup
> je nejlepší když tyto nástavky s plásty na zimu uskladnuji do komínů.Děkuji
> za příspěvky.
>
>
>

Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je i víc medu.
Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro oko a chuťové buňky.
Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku. Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly tabákem sami.
Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního, konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás nevyskytuje.

Je to dost možné, ale zase se mi nezdá, že by sluneční tavidlo dosahlo teploty, kdy cukr resp. med karamelizuje (netuším při jaké teplotě se tak děje). Jinak karamel je úžasné barvivo, stačí se podívat na Colu... Já tavím vosk vždy ve vodní lázní, takže max teplota je pro mne něco málo přes 90°C, ale tuhle teorii večer ověřím, ohřeju med a vosk (krásný žlutý již vytavený v kostce) na 150°C a uvidíme, jestli se zbarví.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
Datum: 16.7.2011 13:56:51
----------------------------------------
Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek
nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla
směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před
obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle
žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím
zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je
i víc medu.
Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak
ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro
oko a chuťové buňky.
Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a
vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku.
Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a
propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o
něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na
školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly
tabákem sami.
Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném
hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže
šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního,
konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás
nevyskytuje.

Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.

Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před doděláním, aby nezačal se připalovat.
Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že propolis má vyšší bod tání.
Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.

podle mne ty vysoké teploty v tavidle zanesou do vosku další rozpuštěné látky a ne, že by se žlutý vosk teplem zabarvil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 14:34:33
> ----------------------------------------
> Je to dost možné, ale zase se mi nezdá, že by sluneční tavidlo dosahlo teploty,
> kdy cukr resp. med karamelizuje (netuším při jaké teplotě se tak děje). Jinak
> karamel je úžasné barvivo, stačí se podívat na Colu... Já tavím vosk vždy ve
> vodní lázní, takže max teplota je pro mne něco málo přes 90°C, ale tuhle teorii
> večer ověřím, ohřeju med a vosk (krásný žlutý již vytavený v kostce) na 150°C a
> uvidíme, jestli se zbarví.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 13:56:51
> ----------------------------------------
> Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek
> nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla
> směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před
> obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle
> žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím
> zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je
> i víc medu.
> Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak
> ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro
> oko a chuťové buňky.
> Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a
> vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku.
> Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a
> propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
> Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o
> něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na
> školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly
> tabákem sami.
> Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném
> hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže
> šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního,
> konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás
> nevyskytuje.
>
>
>
>
>

v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 16:59:02
> ----------------------------------------
> Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
>
>
>

To je hloupost Pokud jsou v plástech zbytky medu tak v tavidle se od vosku odělí a ne smíchá s voskem vzdy v nádobce z voskem zůstávají kapsy z medem. Med jako takový přece není rozpustný ve vosku. mějte rozum.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 17:55:21
> ----------------------------------------
> Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to
> neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě
> rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i
> vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou
> rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso
> dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před
> doděláním, aby nezačal se připalovat.
> Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že
> propolis má vyšší bod tání.
> Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do
> hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.
>
>
>

Po stuhnutí jsou oddělené protože med a vosk má rozdílnou hustotu, ale při tavení to jsou dvě kapaliny a navzájem se ovlivňují. Kdyby to tak nebylo, tak vosk má jednotnou barvu.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 22:31:52
> ----------------------------------------
> To je hloupost Pokud jsou v plástech zbytky medu tak v tavidle se od vosku odělí
> a ne smíchá s voskem vzdy v nádobce z voskem zůstávají kapsy z medem. Med jako
> takový přece není rozpustný ve vosku. mějte rozum.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 17:55:21
> > ----------------------------------------
> > Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to
> > neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě
> > rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i
> > vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou
> > rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso
> > dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před
> > doděláním, aby nezačal se připalovat.
> > Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že
> > propolis má vyšší bod tání.
> > Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do
> > hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.
> >
> >
> >
>
>
>

Rozdíl mezi světlou a tmavou pozná i pes a nemá barevné vidění.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 22:24:05
> ----------------------------------------
> v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 16:59:02
> > ----------------------------------------
> > Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> > vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
> >
> >
> >
>
>
>

To máš tak, že se tu bavíme o vosku je objektivní pravda
Ale jestli ten vosk je žlutý ,jasně žlutý či jiného odstínu žluti, to pravdu je subjaktivní vjem závisící na vjemu toho kterého oka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 23:58:35
> ----------------------------------------
> Rozdíl mezi světlou a tmavou pozná i pes a nemá barevné vidění.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 22:24:05
> > ----------------------------------------
> > v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > > Datum: 16.7.2011 16:59:02
> > > ----------------------------------------
> > > Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> > > vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

To jak kdo vidí barvu je rozdíl jednoho stupně odstínu. A špatnou barvou vosku se zabývá ten, kdo má vosk v pořádku a něco změní, třeba pořídí tavidlo, a najednou je něco jinak. Pochybuji o tom, že by Anton před tím neviděl vosk a nevěděl jakou má barvu. A je také jasné, že včelaři ze stejné oblasti mají i stejné odstíny vosku.

Shaním el. pařák na vosk,

Shaním el. pařák na vosk,

Chlapci odchádzam z domu, tak len tak na rýchlo. Novokoštruované tavidlo má asi špeciálny charakter npr, vosk steká pod tanierom voľne, tanier je vyhrievaný aj odspodu, dovoľujem si tavidlo nakloniť kolmo na dopad slnečných lúčov, čiže ďalší faktor oproti tradičným, na ktorých môže propolis sedimentovať atď. Preto vylúčte všetky špekulácie o zbytkoch medu, peľu (plásty vyčistili včely na voľnom priestranstve), takže sú v nich len košieľky, ktoré môžu byť znečistené larvami plodu?) s povlakmi propolisu. Jeden postreh, vosk plásty boli v tavidle, slnko sa skrylo za oblak, teplota poklesla, ale zotrvačnosťou posledný vosk na tom tmavom bol žltý. Totiž vosk od predminulého dňa nebol v zbernej nádobe roztavený. To, že je vosk tmavý nezapríčiňuje slnko, to je všade rovnaké, takže ostáva len propolis (vložil som svetlý plást v ktorom plod nikdy nebol, keď sa roztavil na sieti zostala vrstva propolisu, čiže ten tam je! Anton

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Co vás k tomu vede? Kdyžtak už bych přecházel na Langa nebo Optimal. 39cm je málo, sám přecházím z 39 na Langa.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Pepa <nuki.axi/=/seznam.cz>
Předmět: ?ly
Datum: 17.7.2011 12:05:48
----------------------------------------
Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

"Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?"

Kvůli dvěma centimetrům délky? Jedině že by ty rámky 39x24 a nástavky byly darovány nebo jinak získány zdarma. Když už, tak má smysl k nástavkům 37x30 přidělat nástavky 37x15.
Nebo přejít na ty langstrothy.

Dobrý den přátelé včelaři,můžete někdo podle vlastních zkušeností porovnat matky vigor s singer? Mám inseminovanou matku prímo od Čermáka a ta je absolutně nejhorší ze třiceti včelstev v rozvoji i v medném výnosu. Dala jen 20kg medu a stěží naplnila prostor 2x 39x24 a 1x 39x17.Přitom průměr včelnice je nějakých 65kg medu.

Mám dvě inseminované Vigor také přímo od ing. Čermáka. Jinak na včelnici chovám Singer. Snůškově zatím Vigor i Singer srovnatelné. Spad roztočů také. Na hodnocení letošního roku je u mne zatím brzo. Nechávám to na dlouhé zimní večery. Avšak zatím jsem nezjistil rozdíly. Květnové matky odchované od Vigor utvořily silné oddělky schopné samostatného zazimování.

Doplňuji: inseminované Vigor jsem do včelstev přidával v červenci 2010.

Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.

V pátek jsem ukončil letošní vytáčení.Letošní sezona byla o něco slabší,než ta v minulá,ale jsem i tak spokojen.Toto je
ale vedlejší.Jedná se totiž o toto.U všech vytáčených včelstev byl med hustý(medovice),špatně protýkal sítem,ale
zamíchání lžící to stále šlo.Až u jednoho včelstva nepomohla
ani lžice.Síto nateklo plné a přes veškeré míchání už neprotekla ani kapka.Tak jsem toto plné(nerezové)vymněnil za umnělohmotné a poslední vč.dotočil.Doma při omývání jsem
zjistil,že celý vnitřek byl potažený asi 1mm hnědou vrstvou čehosi podobného klihu.Pod proudem vody se to loupalo po kusech dolů a rozpustilo se to.Med má chut jako od ostaních
včelstev,pouze je hustší.Za celou dlouhou dobu co včelařím
jsem se s ničím podobným nesetkal,ale posledních 5let jsem
zmněnil stanoviště(českolipsko).Víte někdo příčinu vzniku
té hnědé vrstvy? šila

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
------
pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
:-(
37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150 let)
A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže bedna od ryb:-)
A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo otočeno normální přirozené plodiště do té doby víc jak 100 let používané.

Karel

Velikost rámků nemá an medný výnos žádný vliv. Je to jen o množství práce, fyzické námaze, a množství dílů které ti dají stejný prostor pro včely. Jde jen o to si dobře vybrat podle své kondice a pamatovat také na to že jednou zestárneš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <nuki.axi/=/seznam.cz>
> Předmět: ?ly
> Datum: 17.7.2011 12:05:48
> ----------------------------------------
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
>
>
>

To, že matka inseminovaná je ve svém produkčním věku horší a až dcery ukážou co v nich je , bych zas tak netvrdil. Dovedu si představit, že z důvodu umělé inseminace nemá matka tolik spermatu ve vejcovodech, jako při volném páření s nekolika trubci. Takže by se mělo projevit nejspíš to, že se dřív "vyklade", třebaže jinak fyziologicky je v pořádku. Pokud po matce a jejím včelstvu není nic, tak tyto geny nese dál, pokud dřív nezasáhne včelařuv palec.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:matka Vigor
> Datum: 17.7.2011 21:32:15
> ----------------------------------------
> Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam
> ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v
> lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.
>
>
>

To je přesně ono Insiminovaná matka také není určena na metrákové výnosy medu, ale na rozchov matek. To je to, co právě mnoho chovatelů nechápe.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:matka Vigor
> Datum: 17.7.2011 21:32:15
> ----------------------------------------
> Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam
> ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v
> lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.
>
>
>

Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší sklony k rojení....
Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv nízkonástavkový systém.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 00:02:37
> ----------------------------------------
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> ------
> pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> :-(
> 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> let)
> A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> bedna od ryb:-)
> A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
>
> Karel
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 08:06:48
> ----------------------------------------
> Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší
> sklony k rojení....
> Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv
> nízkonástavkový systém.
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > ----------------------------------------
> > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.

Pepan

> > ------
> > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > :-(
> > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> > let)
> > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> > bedna od ryb:-)
> > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu vychvaloval, publikoval ...

Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE

Pavel:
1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
2/ je nutno vyzkoušet její dcery

Křapka 2010
máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
1 rok pro hodnocení je málo.

JosPr
v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém s melicitozou.


Molčík:
Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní prodal)
Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
Menšík:
Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií ošetřování .
Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého stanoviště.
Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro stanoviště (produkcí trubců)

Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.

J.B.

Mám 39x24, pár let jsem měl na druhém stanovišti 37x30 a rozdíl to byl markantní. Ve prospěch 37x30. Pokud jsi silně závislý na medném výnosu, pak jsou nezbytné nástavky a tam už rámková míra hraje menší roli, i když ne nulovou.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa
Sent: Sunday, July 17, 2011 12:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: úly

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Vůbec nejde srovnávat různá stanoviště v poměru na rámky. To jde objěktivně posoudit jen a jednom stanovišti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: úly
> Datum: 18.7.2011 10:20:33
> ----------------------------------------
> Mám 39x24, pár let jsem měl na druhém stanovišti 37x30 a rozdíl to byl
> markantní. Ve prospěch 37x30. Pokud jsi silně závislý na medném výnosu, pak jsou
> nezbytné nástavky a tam už rámková míra hraje menší roli, i když ne nulovou.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa
> Sent: Sunday, July 17, 2011 12:04 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: úly
>
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve
> výnosu medu a jarním rozvoji ?
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 09:35:50
> ----------------------------------------
> Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky
> (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu
> vychvaloval, publikoval ...
>
> Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi
> deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
> PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE
>
> Pavel:
> 1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
> 2/ je nutno vyzkoušet její dcery
>
> Křapka 2010
> máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
> 1 rok pro hodnocení je málo.
>
> JosPr
> v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém
> s melicitozou.
>
>
> Molčík:
> Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v
> produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní
> prodal)
> Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
> Menšík:
> Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
> Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky
> více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

Pepan

> Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií
> ošetřování .
> Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní
> prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého
> stanoviště.
> Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
> Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a
> jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro
> stanoviště (produkcí trubců)
>
> Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení
> nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.
>
> J.B.
>
>
>

Pardon, špatně jsem to umístil tak znovu:

>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:16:42
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 09:35:50
> > ----------------------------------------
> > Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky
> > (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu
> > vychvaloval, publikoval ...
> >
> > Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi
> > deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
> > PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE
> >
> > Pavel:
> > 1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
> > 2/ je nutno vyzkoušet její dcery
> >
> > Křapka 2010
> > máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
> > 1 rok pro hodnocení je málo.
> >
> > JosPr
> > v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém
> > s melicitozou.
> >
> >
> > Molčík:
> > Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v
> > produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní
> > prodal)
> > Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
> > Menšík:
> > Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
> > Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky
> > více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
> >>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
> Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Pepan
>
> > Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií
> > ošetřování .
> > Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní
> > prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého
> > stanoviště.
> > Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
> > Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> > nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a
> > jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro
> > stanoviště (produkcí trubců)
> >
> > Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení
> > nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.
> >
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Nece to dejít a hlásíto chybu.
Text jsem špatně umísti tak znovu:

>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem, vcely/=/v.or.cz

Pepan

On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:

> Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
> F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
"When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
the "F2" (second filial) generation."

Petr

to je zase imbríding

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:35:16
> ----------------------------------------
> On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
>
> > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> the "F2" (second filial) generation."
>
> Petr
>
>
>
>
>
>
>

Co se týká snůšky medu, vysoké rámky jsou na stanoviště, kde jsou těžiště produkce medu včelaře 1 - 2 velké nárazové snůšky, ze které vybirá med a nějaké nízké malé snůšky mezi těmi velkými včelař nechává včelám. Nízké rámky jsou naopak na stanoviště, kde výrazné velké snůšky nejsou, ale těžiště včelařova medobraní jsou spíš dlouhodobé, ale relativně málo intenzívní snůšky od května po červenec.
Vysoké rámky pro dlouhodobou, ale relativně slabou snůšku nejsou dobré, protože se dlouho zaplňují a jsou pak problémy s mateří mřížkou či zaplodováváním , takže se plásty vybírají hodně prázdné, vychází velké množství plástové plochy a tím zbytečné pracnosti na málo vytočeného medu. Nízké rámky pro velice nárazovou intenzívní snůšku nejsou dobré, protože kvůli přerušované plástové ploše je v nich pomalejší rozvoj do síly do snůšky a během vlastní snůšky je množství rámečků a nízkých nástavků zbytečně pracné.
37x30 je vysoký rámek vhodný do silných nárazových snůšek, 39x24 je kompromis vhodný do všeho ale zároveň méně vhodný než vysoké plásty do velkých snůšek či nízké plásty do málo intenzívních dlouhodobých snůšek.

Takže jestli jsou vhodnější plásty 37x30 nebo 39x24, závisí na konkrétním stanovišti a pozná se to definitivně až po nějakých letech souběžného provozování obou systémů vedle sebe. Protože na každém stanovišti jsou obvykle obojí snůšky a ty ještě v jednotlivých letech kolísají.

Systém Dadant, plásty 30 cm vysoké v plodišti a 15 cm vysoké v medníky kombinuje přednosti obou, ale zase přináší kvůli dvěma rámkovým mírám další problémy.

Ach ta terminologie,
Petr má pravdu, že pokud mluvíme o Mendelových zákonech, tak Rodičovská generace (P) jejich děti F1 (1. dceřinná a pak když se dál množí děti mezi sebou tak F2,3...
U včel se motá páté přes deváté. Sám si nejsem teď z hlavy jistý, co je správně, nicméně běžně se dcerám po inseminované matce, které jsou již přirozeně spářené v naší hantýrce říká F1 (F jedničky). To jak vyplývá z výše popsaného nemá s Mendelovými zákony pranic společného. Dále se užívá s tím spojeného pojmu imbreeding pro označení zužování genotypu při umělého oplodnění bratry panušek, což odpovídá významu slova asi proto, že ho běžní včelaři neužívají a tedy nebylo zkomoleno...
Nevím jestli jsem Ti odpověděl, nečetl jsem předchozí příspěvky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:35:15
> ----------------------------------------
> On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
>
> > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> the "F2" (second filial) generation."
>
> Petr
>
>
>
>
>
>
>

Děkuji za vysvětlení.
Petr

On Mon, 2011-07-18 at 11:53 +0200, Radek Hubač wrote:
> Ach ta terminologie,
> Petr má pravdu, že pokud mluvíme o Mendelových zákonech, tak Rodičovská generace (P) jejich děti F1 (1. dceřinná a pak když se dál množí děti mezi sebou tak F2,3...
> U včel se motá páté přes deváté. Sám si nejsem teď z hlavy jistý, co je správně, nicméně běžně se dcerám po inseminované matce, které jsou již přirozeně spářené v naší hantýrce říká F1 (F jedničky). To jak vyplývá z výše popsaného nemá s Mendelovými zákony pranic společného. Dále se užívá s tím spojeného pojmu imbreeding pro označení zužování genotypu při umělého oplodnění bratry panušek, což odpovídá významu slova asi proto, že ho běžní včelaři neužívají a tedy nebylo zkomoleno...
> Nevím jestli jsem Ti odpověděl, nečetl jsem předchozí příspěvky.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 11:35:15
> > ----------------------------------------
> > On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> >
> > > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> > F1. Ale to tak vůbec není
> > > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> >
> > > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
> >
> > Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> > http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> > "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> > the "F2" (second filial) generation."
> >
> > Petr
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >

Ten se pak zase využívá k ustálení vybraných vlastností. Následně pak po mnona letech brakování dostanete novou linii. A pokud dosáhne vikajících a jedinečných vlastností budou z vás boháči.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:39:07
> ----------------------------------------
> to je zase imbríding
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 11:35:16
> > ----------------------------------------
> > On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> >
> > > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace
> po
> > F1. Ale to tak vůbec není
> > > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec
> F1.
> >
> > > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
> >
> > Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> > http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> > "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> > the "F2" (second filial) generation."
> >
> > Petr
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem zjistil, že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do 7-8 NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil plod na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle včelstva nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět. Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě koukání na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím způsobem, že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším a včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad jak je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal za úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl začátkem července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek končí, krmit je nebudu, mají dost medu.
Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky....
Radek
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 08:17:43
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > ----------------------------------------
> > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší
> > sklony k rojení....
> > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv
> > nízkonástavkový systém.
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > ----------------------------------------
> > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> rozdíl
> > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida
> kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
>
> Pepan
>
> > > ------
> > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > :-(
> > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> > > let)
> > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> > > bedna od ryb:-)
> > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

ještě dodávám, že za posledních asi 7-8 let, co tam to včelstvo táta má, jsem 2x přivezl matku na výměnu.... jinak žádná péče a průměrný výnos 35kg.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 14:02:59
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem zjistil,
> že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do 7-8
> NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil plod
> na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle včelstva
> nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět.
> Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě koukání
> na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné
> matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a
> práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy
> vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic
> nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím způsobem,
> že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším a
> včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva
> potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se
> více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad jak
> je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos
> jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal za
> úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl začátkem
> července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden
> nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek končí,
> krmit je nebudu, mají dost medu.
> Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací,
> kteří každý týden vylamují matečníky....
> Radek
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 08:17:43
> > ----------------------------------------
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > > ----------------------------------------
> > > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj,
> větší
> > > sklony k rojení....
> > > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo
> jakýkoliv
> > > nízkonástavkový systém.
> > > Radek
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: ?ly
> > > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > > ----------------------------------------
> > > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> > rozdíl
> > > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> > Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida
> > kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
> >
> > Pepan
> >
> > > > ------
> > > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > > :-(
> > > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23.
> (150
> > > > let)
> > > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám
> beden
> > > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne,
> takže
> > > > bedna od ryb:-)
> > > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let
> používané.
> > > >
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."

_______________________

Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování léčiva. Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to znamená zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy zbytečná zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař na své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.

nepoužívám aerosol většinou, kyselina mravenčí je těžká, klesá dolu, použití je bezproblémové,na fumigaci 4 kapky stačí což používá řada včelařů v mnohem menších úlech a léčím pokud je třeba, ne bezhlavě, takže Tvoje souše jsou silněji kontaminované, nehledě na to, že pro med používám většinou panenské souše, které se do styku s léčivem nikdy nedostanou, neboť je skladuji přes zimu mimo. U táty což mám dnes 600km daleko se s tím nemůžu pupínkovat a med etiketami táta nepolepuje, neboť se sní v rodinném kruhu a i tam byla polovina medu z panenských souší. To jest můj názor, jsem učitel včelařství, který už 10 propaguje panenské souše na med(průměrný včelař obvykle není schopen pochopit ani to, že lze vytáčet panenské souše...), pastování medu, Kvasinky Power jsem pro medovinu objevil taky já, jen pro informaci. Bohužel mám zkušenost, že kopa včelařů pro jistotu dávkuje léčivo cca 2x víc, dílo neobměňuje, léčí nahodile nebo vůbec, dokud není průser.... a pak dostane dotaci za spálená včelstva a pokračuje stejným stylem dál. Otázka co je lepší - včelařit jednoduše, nebo brtničit? Zákazníků mám dostatek leckdy skoro až moc, jezdí ke mně i 100km pro med, mezi nimi třeba i Wabi Daněk, který bez mého pastovaného medu nezazpívá....
omlouvám se za styl odpovídající Tvému, diskutovat ano ale hádat se nebudeme, souhlas?
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 15:00:18
> ----------------------------------------
> R. Hubač: "Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to
> bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu..."
>
> _______________________
>
> Vše má svá pro a proti. Chtěl bych kupříkladu vidět to dávkování léčiva.
> Formidol prakticky nepoužitelný a u podzimního léčení Varidolem to znamená
> zvýšit expozici aspoň o dvacet vteřin, takže jedna minuta. A tedy zbytečná
> zátěž vosku rezidui. Toť cena za bezpracnost, se kterou se ovšem včelař na
> své etiketě zřejmě chlubit nebude. Můj názor.
>
>
>

Souhlas, já se sem rozhodně nechodím hádat, a to s nikým. Rozhodně s Vámi nepolemizuji v nepřátelském duchu a pokud to tak vyznělo, nebylo to mým záměrem.
Mám ovšem tendenci dodržovat metodické postupy, a to především u léčení. Nezdá se mi prozíravá snaha mnoha včelařů v této oblasti experimentovat, neboť ve většině případů je to dost kontraproduktivní (tím nemyslím zvážení, zda nasadit či nenasadit konkrétní léčivo, ale spíše upravovat jeho dávkování podle "selského rozumu"). Pouze proto si myslím, že když se píše dvě kapky na nástavek, u včelstva zimovaného ve dvou nástavcích pak kapky čtyři (u aerosolu 30s expozice jako základ, u dalšího nástavku pak přidat 10s), mělo by se to dodržet. A pouze proto jsem takto reagoval na Váš příspěvek, resp. na větu o postupu s rámky 24*39), kdy jsem zmínil jednu z možných nevýhod. Také vytáčím s klidem panenské souše, ale při Vámi zmiňovaném způsobu, kdy se přidá pouze jeden nástavek v květnu (stále hovořím pouze o postupu s vysokými rámky) mi prostě nevycházelo, že by med byl produkován převážně z panenských souší. Martin.

Pavle matka nedělá včelstvo sama.Jde o mnoho dalších vlivů.Všechny moje ins.matky Vigor jsou cca 50% lepší než jejich dcery.klidně je mám v produkčním včelstvu i 3-4 roky.hledej chybu i jinde ne jen v matce.

To je možné Peggi,ale za ten hrboplod může snad matka,od inseminované matky a ještě k tomu od takové kapacity jako je ing. Čermák bych čekal mnohem víc. Jediné co na ní můžu ocenit je mírnost,jinak kdyby to byla matka z mého chovu tak už to má dávno zasebou. Mám od ní 8 dcer v oddělcích,ty zatím vypadají dobře,hezky kladou,ale jak jsou kvalitní to ukáže až příští rok.

>Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky.... Radek <
------------------------------------------------------------
6 NN 42 x 17, nyní zakvétá slunečnice. Zítra rozbalém medárnu a vložím výkluzy. Pozítří to spustím, protože očekávám ještě jedno vytáčení v polovině srpna z bodláků.
Jinak metodika chovu velmi obdobná s použitím stavebních rámků.
JK

Díky za odpověď, jak jsem napsal v dubnu jsem tam dal už pár mezistěn, počet nevím. Samozřejmě do vrchních nástavků, kdo by lezl dolů. 5. nástavek šel jako druhý shora a při medobraní byly skoro 3 nástavky od shora plné medu. V tom 3. byl i nějaký plod. Bohužel část medu už zkrystalizovala, tak jsem nemohl vytočit vše, proto pouze necelých 30 kg ze 2 nástavků. Proto minimálně polovina vytočených rámků byla panenských. Metodika by se měla dodržovat, trochu si v tomhle ohledu myslím, že vím víc než průměrný včelař, jsem lékař epidemiolog a Hlavní veterinář armády s jeho podřízenými byli moji podřízení... Protože bohužel obecná metodika není bez chyb, protože např. v nížině po polovině října může být dost plodu a ze 3 předepsaných léčení se "chytne" třeba jen to poslední... Já sleduji situaci a pokud si to troufnu tak udělám třeba jen to poslední, které u běžného včelaře při 3 léčeních skutečně funguje. Toto se bohužel nedá zohlednit a zobecnit všude, proto veterina dělá co může. Ale vloni na jednom stanovišti jsem léčil 3x, protože si denně přinášely z loupeží kvanta roztočů... Mimochodem víš, jak jsem poznal, že loupí moje včely? Ono to tak pozdě v říjnu není až tak markantní. Chytil jsem včelku, která právě dosedla na česno a zmáčkl její zadeček proti nehtu aby mě nebodla a ona mi vyvrhla obsah medového váčku.. Snůška v té době u nás není....
Pokud jde oVAridol, je to odzkoušené, zbytečné dávat víc a aerosoluji taky od shora, čas si nepamatuji, dělal mi to kolega. Roztoči zatím moc nejsou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 15:40:00
> ----------------------------------------
> Souhlas, já se sem rozhodně nechodím hádat, a to s nikým. Rozhodně s Vámi
> nepolemizuji v nepřátelském duchu a pokud to tak vyznělo, nebylo to mým
> záměrem.
> Mám ovšem tendenci dodržovat metodické postupy, a to především u léčení.
> Nezdá se mi prozíravá snaha mnoha včelařů v této oblasti experimentovat,
> neboť ve většině případů je to dost kontraproduktivní (tím nemyslím
> zvážení, zda nasadit či nenasadit konkrétní léčivo, ale spíše upravovat
> jeho dávkování podle "selského rozumu"). Pouze proto si myslím, že když se
> píše dvě kapky na nástavek, u včelstva zimovaného ve dvou nástavcích pak
> kapky čtyři (u aerosolu 30s expozice jako základ, u dalšího nástavku pak
> přidat 10s), mělo by se to dodržet. A pouze proto jsem takto reagoval na
> Váš příspěvek, resp. na větu o postupu s rámky 24*39), kdy jsem zmínil
> jednu z možných nevýhod. Také vytáčím s klidem panenské souše, ale při Vámi
> zmiňovaném způsobu, kdy se přidá pouze jeden nástavek v květnu (stále
> hovořím pouze o postupu s vysokými rámky) mi prostě nevycházelo, že by med
> byl produkován převážně z panenských souší. Martin.
>
>
>

díky za povzbuzení už jsem si myslel, že jsem divný... Vřele doporučuji u silných včelstev vyzkoušet v polovině květu řepky dát až 8 nástavků.. Byl jsem překvapen.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 18:15:12
> ----------------------------------------
> >Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden
> vylamují matečníky....        Radek &lt;
> ------------------------------------------------------------
> 6 NN 42 x 17, nyní zakvétá slunečnice. Zítra rozbalém medárnu a vložím
> výkluzy. Pozítří to spustím, protože očekávám ještě jedno vytáčení v
> polovině srpna z bodláků.
> Jinak metodika chovu velmi obdobná s použitím stavebních rámků.
> JK
>
>
>

to je mi jasdné ale já jsem to takto nepřesně zjednodušil.
Není to F2,F3 je to guláš.
J.B

Potřeboval bych poradit jako začínající včelař, proč mi včely v tomto období postavily misky, ale nezakladly a proč mi najednou začaly znovu stavět trubčinu, která už je zakladená?
Dále bych potřeboval vědět na jaké minimální ploše mohou přezimovat?

"Ono to tak pozdě v říjnu není až tak markantní. Chytil jsem včelku, která právě dosedla na česno a zmáčkl její zadeček proti nehtu aby mě nebodla a ona mi vyvrhla obsah medového váčku.. Snůška v té době u nás není...."

No, považovat přínos sladiny automaticky za loupež, i když je druhá polovina října, to bych považoval za hodně odvážné. Stačí, když v předchozích cca 14 dnech nebyly žádné mrazíky nebo v noci jen slabé, jednotky pod nulou, není nějaké extrémní sucho a v průměrné přírodě se objeví opět všelijaké podzimní květy a z nich nějaký přínos sladiny a pylu. Musel bych mít okruh takového kilometru kolem včelstev projitý křížem krážem co pár metrů, abych spolehlivě vyloučil nějakou trošku větší koncetraci takových kvetoucích rostlin.
Pokud ovšem se neobjevuje vysoký spad roztočů, což ukazuje na to, že někde v doletové vzdálenosti, podle polední teploty to v druhé polovině října může být třebas jen 500 metrů, kolabuje nějaké roztoči poškozené včelstvo.

Co se týká onoho včelaření, je zapotřebí stanoviště se stálou, i když třeba občas poměrně slabou snůškou. Potom v málo rojivých letech a s včelstvy vybrakovanými od včelstev náchylných k rojení se zvládne rojení pouze v oněch kritických cca 14 dnech v květnu a potom je pro letošní léto v podstatě klid. U zadováků to potom znamená, že se jen co 2 - 3 týdny vybírá med. Neboli vyberou z medníku plásty s medem k vytočení, ty se napůl nahradí vytočenými plásty a napůl plásty s plodem z plodiště. A do plodiště se dají taky vytočené plásty plus nějaké mezistěny k vystavění.
U nástavků se prostě udělá tak velký prostor, že se tam vejde celá zásoba medu, který včelky donesou za dva, možná i tři měsíce. Takže je možné vybírat med třeba jen jednou nebo dvakrát za léto....
Na takovém stanovišti je dobrý včelař potom každý včelař, který svými zásahy nezvyšuje rojivost včelstev. A má vybrakovány slabá včelstva či matky, které snižují medný průměr.
Takové včelaření není, po pravdě řečeno, nic moc nového. V zadovácích ho pamatuji už před takovými 35 lety.

Interspaar Prostejov,krystal 19,90 bez omezeni.JosPr

Nevim,jestli ten ktery ramek je urcen pro ty a ty snuskove pomery,ale vim,ze na dobrem stanovisti je nejdulezitejsim prvkem mit "nekonecny" prostor ulu.Straslive to zjednodusi osetrovani vcelstev.Zustavam na 39x24-pro mne idealni,i kdyz jsem letos zkousel 39x30 na 11 ramku na 3 nastavky.Mednik uzdvihnu hrave i kdyz uz 40 klepe na dvere,ale trhnuti plnym mednym plastem,to je teda maso! Nizke ramky to pro mne taky neni nic lakaveho.Proste mi kominy 39x24 sedi..JosPr

Radek Hubač napsal:
Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky....
--------------------------------------------------------------
A jelikož se říká, že potrefená husa se ozve, tak jsem tady a ozývám se. (-;
Včelařím podobně + v květnu vylamuju matečníky. Včely mají prostoru dost (3+2 nástavky Lang 3/4), snůška je zde průběžně furt, žádná nárazovka typu řepka. Matky Singer F1 od p.kolegy Ing.Janšty. Oddělky jsem dělal (věnoval). Včely daly medu zhruba 2x tolik co píšeš ty. Kdybych ty matečníky nevylamoval, vytočil bych půlku, možná něco přes. Ale možná taky ne, já to totiž tak jistě nevím, jsem totiž ještě mladej a blbej včelař. Hodně prostoru pro včely? Souhlas. Ale není to tak černobílý jak mi to přijde z Tvého textu. Já bych se byl bejval neozejval, ale mě přišlo, že nám tady dogmaticky tvrdíš, že 7nn řeší každý rojení a kdo je tam nemá, vylamuje matečníky.....možná u Tebe v Tvých podmínkách ty nástavky fungujou, ale o pár kilometrů jinde může být jiná pylová snůška a s rojením může být všechno jinak. Atakdál, atakdál, že ano.
Apropo, až mě vylamování matečníků přestane bavit, nebo na to prostě nebudu mít čas, tak je prostě vylamovat přestanu a bude to. Já z toho vědu nedělám. Ve včelách se taktéž nutně imrvére vrtat nemusím. Ale u mně je to prostě takhle a ten med....ten jsem chtěl. (-:
Ať se daří, potrefená husa Libor.