Archiv Včelařské konference

Protože v podletí už trochu lajdačím, není vzácným případem, že přes zimu na některých úlech zůstane krmný nástavek, což je plastová nádoba volně položená na rámcích a kolem jsou dost velké mezery a kolem rám 10 cm vysoký jen z coulových prken. Když to před komorováním sundávám vždy je v úle sucho a bez plísní.Při převládajícím způsobu zimování je vlhko a sem tam zplesnivělý plást dost často k vidění. Nejvíce v podstaveném polonástavku pod plodištěm. Možná se tomu budu časem i věnovat, teď mají přednost důležitější věci. Zdraví R. Stonjek

Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře vypořádat se všemi našimi skvělými nápady. Hlavně aby mely nejméně 7 kg zásob a jara se dožijí téměř spolehlivě. Naše dobré nápady bývají tou největší pohromou. Na druhém místě jsou lumpi kteří si je bez dovolení odvezou. Na třetím je to závist a zloba. Teprv pak nemoci.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Uteplen? v?elstev, f?lie
> Datum: 24.10.2010 18:39:49
> ----------------------------------------
> Tak nevím, jak to udělat přes zimu?
> Jestli tam nechat fólii přes celou zimu?
> Kdy dát ty uteplivky? Popřípadě jestli nezateplit nějak víc (polystyren,
> vata,...)? Josef
>
> V prvom rade treba posúdiť silu včelstiev (a je jedno či sú to kmeňové
> včelstvá alebo odložence-oddělky) a hlavne dostatok zásob (ak sú zásoby v
> blízkosti chumáča- hrozen), 8-12 kg tak je to ok.
> Posúdiť silu včelstva na zimu ide podľa obsadnutia plástových uličiek, ak
> ich nepr. 3 rpimerane obsadnutých, včelstvo dokáža prezimovať, lepšie je
> keď ich 5 ale ešte lepši ak ich je 6-7 plus primerané zásoby (15 kg im
> istotne postačia až do repkovej znášky). To je základný faktor
> prezimovania.
>
> Ako utepliť včelstvo z hora: už neraz som písal tu o tom, že včelstvo v
> akomkoľvek úli priestor mimo chumáča-hrozen "nevykuruje" a tak isto smerom
> kolmo hore nejak teplotou neuvolňuje, iné je to s vlhkosťou (vzniká
> konzumovaním zásob a aj vnikaním vlhkého vonkajšieho vzduchu), ktorá stúpa
> najskôr smerom hore a potom zapĺňa voľný priestor okolo včiel, kde sa
> ukladá na steny úľa a plásty.
>
> Ak vodným parám zahradíme včelám fóliou(takže nad včelami žiadna fólia a
> nepoužívam ju ani v lete) nuž tak sa presýtený vzduch zráža na nej. Preto
> ja už roky kladiem na vrchné latky rámikov obyčajnú látku a na tú 3
> koberčeky, ktoré vyradila manželka so svojho inventára. Nieto nič lepšie
> aby úľ bol suchý ako priepustný materiál vodných pár nad zimujúcimi
> včelami.Ako uteplivka nad zimujúcimi včelami môže byť npr. i filc, ale i
> deky a pod. Polystyrén v žiadnom prípade by som nedával, nie je potrebný.
> Moje dlhoročné záznamy hovoria o zimnej spotrebe pri takto uteplení
> povaly-stropu úľa od 1.11 do 28.2 celkove 3,2 do 3,8 kg.
>
>
>

Nejzákladnější postřehem, z mého padesátiletého včelaření v úlech od moravského stojanu přes budečáky. lesany, pětiletky ,moravské a české universály až po dnešní tenkostěnné úly se síty nebo bez nich, je to , že jeto úplně fuk. Je to jen o fyzické námaze a časové náročnosti pro včelaře. To ostatní je včelám úplně šuma-fuk. Kdyby si ovšem přečetly Poláčkovy rozbory možná by změnily názor ;-o

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: virové nákazy
> Datum: 25.10.2010 09:53:25
> ----------------------------------------
> Pane Dvorský, Vaše odpověď má jednu dost podstatnou vadu - a tou je, že
> diskuse slouží k výměně názorů. Takže je nesmysl tvrdit, že nemůžete s
> někým diskutovat, protože nemá dostatečné znalosti, nebo zkušenosti.
> Diskuse je právě o předávání těchto znalostí a zkušeností. A s tím
> můžete něco udělat právě Vy.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 25.10.2010 8:28, Leo Dvorský napsal(a):
> > Pane Gruna, pokud nejste ani podle fotek schopen rozezenat o co se jedná,
> > je mi vás skutečně líto, zvláště kdyř pokoušíte včelařům radit právě v této
> > oblasti. Vaše znalosti ani zkušenosti zřejmě nejsou ani na elementární
> > úrovni, abychom spolu mohli diskutovat. S tím skutečně nic nenadělám. V
> > tom máte naprostou pravdu. Tak ať se vám daří.
> >
>
>
>

---
Jan Bűrgel:
1/Pane Vaclavek kolik včelstev podrobujete technoligii "Včelaření s komíny" já včelařím se včelami ne s komíny(42x17)?
---

Předně chci upozornit, že název článku „Včelaření s komíny“ je dvojznačný. V terminologii mnou zavedené je označením „komín“ myšlen neuteplený úlový strop s větracím průduchem velké plochy (nikoliv malá škvíra či otevřené očko). Naproti tomu mezi NN včelaři se zažilo označovat „komínem“ vysoký úl (složený z několika nástavků). Oboje interpretace názvu článku jsou v podstatě správné. Prodyšné stropy u nízkých úlových sestav pozbývají na významu. Mnou navržená technologie je mířena zejména na vysoké (několikapatrové) úly. Je diametrální rozdíl, zda jsou včelstva v 1 NN nebo v 9 NN.

Technologie je testována sezóně na 4-6 včelstev s obměnami po dobu 3 let, takže rozhodně ještě není ověřená, prozkoušená, optimalizovaná a ustálená. Nejde o nic převratného. Chtěl jsem jen ukázat, do jaké míry jsem se zbavil předsudků vůči neuteplení a průvanu (průvanem nemyslím vítr!), a případně inspirovat k něčemu podobnému i ostatní. Nepozoruji, že by tato technologie včelám vadila.

---
2/ Pane Václavek sít neodstranujet ani po začátku plodování v březnu ?
---

Neustále to zdůrazňuji, v článku jsem taky to taky podtrhoval, v předjaří (od plného rozkvětu lísky obecné nebo olše lepkavé do rozkvětu třešně ptačí, zpravidla celý březen) stropní ventilaci všeho druhu ruším. Na strop pokládám folii a na ni desku styroduru (polystyrenu). Jak jsem tu minule psal o tom vytváření nálad ve včelstvech, tak tohle je dokonalý příklad. Včelám tím podstatně zlepším podmínky pro plodování a tím podpořím start rozvoje (neznám lepší podporu plodovaní v předjaří než uteplení a utěsnění stropu).

Začátkem jara (rozkvět třešně ptačí) nasazuji medníky (zpřeházím nástavky a sestavu doplním rozšiřovacími nástavky s mezistěnami a panenskými soušemi), přičemž zároveň nasazuji „komíny“ (obnovuji stropní ventilační soustavu). Takže „komíny“ jsou vyjma předjaří neustále v provozu.

---
3/ , Cituji " V prubehu sez.mam prod. vc. v 9 NN"
to vam neverim. Ja mam od roku 1984 v Optima NN prumerne 5,5 NN.Opravdu vaše včely obsedaji 9NN Co mate za vcelu ?<
---

Opět se dostáváme k hraní si se slovy. To, že napíšu, že v průběhu sezóny mám včelstva v 9 NN, neznamená, že včelstva hustě obsedají 9 NN. Hustě obsedají nanejvýš tak 6 NN, zbytek slaběji. Každopádně kdybych je srazil na 5 NN, včely by se vyvěšovaly v podmetu. Příští rok po spojení v předjaří budou včelstva v 8 NN, od začátku jara v 10 NN a po odběru oddělku v 7 NN. Vytáčím med dvakrát do roka, takže potřebuju vysokokapacitní medníky (pro jarní snůšku se u mých včelstev jeví 3 NN jako naprosté minimum).

Úl se živými včelami je ideální místo ke skladování nástavků s dílem, zvláště skladujete-li tmavé dílo (v mém případě to budou reservní medníky s tmavým dílem, které od příštího roku začnu používat). Pokud máte nasazené „komíny“, tedy máte neuteplené prodyšné stropy, je z hlediska úniků tepla v podstatě naprosto jedno nejen to, kolik nástavků máte pod včelstvem (to platí pro každý tenkostěnný úl s drátěným dnem), ale je jedno i to, kolik nástavků máte nad včelstvem. Naopak přítomnost těchto reservních nástavků je pozitivní, neboť díky nim se včely nemusí tísnit se u drátěného dna, respektive tisknout se ke komínu. Navíc zároveň tyto reservní prostory slouží jako expanzní prostor v průběhu růstu a snůšky. Včelař se pak nemusí o nic starat, protože rozšiřování včelstva probíhá samovolně do jím předem přichystaných prostor.

---
4/p. Vaclavku Citace: "prostředí zasažené plísněmi má negativní vliv na včely."
Sam se s touto otazkou trapim skoro 50 let, jiz nyni jsou
okrajove plasty jemne pokryty plisni Botrytis cinerea Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je nepohlavní stadium životního cyklu hub Botryotinia fuckeliana. A ja nevim jak je to , pri tom vcela a plisen spolu v zime ziji, bojuji tak dlouho. Je to jen fraze nebo o tom neco muzete rici?
---

Fráze to není, je to prostý fakt. Plísně jsou zdrojem toxinů, které nejen včelám škodí. Oslabují jejich obranyschopnost, vytvářejí stres ve včelstvu a přispívají k propuknutí infekčních onemocnění. Pokud chcete nějakou fundovanější odpověď, obraťte se na nějakého odborníka přes biologii a včelaření.

Při včelaření s komíny je v úle sucho, tedy dílo neplesniví.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Zdravím, moje letošní zkušenosti s kleštíkem. Včelařím kousek od Uh. Hradiště. Při sledování přirozeného spadu, téměř nula. Spad při gabonech 40-80 denně. Fumigaci jsem dělal u některých včelstev v den vyndání gabonů. Průměrný spad byl 44 roztočů. Další fumigace za 3 týdny, spady 20 -450 roztočů. Mám zkušenost,že kmenová včelstva už koncem srpna jsou bez, nebo téměř bez plodu. V letošním roce jsem měl naprosto nezvladatelné rojení (alspoň pro mne). Rojili se i loňské oddělky na mezistěnách. Tipuji, že tento a příští rok bude bude asi krušný.
Marcel

""Při včelaření s komíny je v úle sucho, tedy dílo neplesniví. """
Jó jo, to období lepkavé olše, to je problém, z úlů teče a plásty plesniví, jsme na tom stejně, s komíny i bez komínů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?tu , ?tu a zb?vaj? mi jen ot?zky.
> Datum: 25.10.2010 17:47:02
> ----------------------------------------
> ""Při včelaření s komíny je v úle sucho, tedy dílo neplesniví. """
> Jó jo, to období lepkavé olše, to je problém, z úlů teče a plásty plesniví,
> jsme na tom stejně, s komíny i bez komínů.
>
>
>
Píše se Olše lepkavé, Tak se prostě strom jmenuje. Pepan

---
Pavel Holub:
Jó jo, to období lepkavé olše, to je problém, z úlů teče a plásty plesniví, jsme na tom stejně, s komíny i bez komínů.
---

Chce to vystihnou tu správnou dobu, vystihnout ten pravý začátek předjaří (líska nakvétá poměrně dlouhou dobu, někdy už v únoru, často potom následuje delší perioda chladného počasí, olše na tom není o moc lepší). V průběhu skutečného fenologického předjaří je již povícero slunných dní, v průběhu kterých jsou včelstva roztáhnutá, silná obsedají celý nebo většinu půdorysu nástavku, takže zároveň vysbírávají veškerou kondenzovanou vodu nejen u stropu, ale i u stěn. Výhodnější v tomto směru jsou tenkostěnné nástavky, protože se snadno prohřívají a ohřívají vnitřek úlu, čímž se v úle vytváří poměrně teplo, byť venku může být docela i chladno. Úlový komín tento proces narušuje, přispívá k tomu, aby včelstvo bylo v chladu, tedy ve větším klidu, což je velmi výhodné v zimě (naopak v předjaří je vzhledem k nástupu intenzivního plodování kontraproduktivní nechávat komíny nasazené). Pokud se omezení stropního větrání provede příliš brzy, tedy ještě před definitivním začátkem předjaří, pochopitelně nastanou problémy s plísněmi.

Voda, která z úlů tzv. vytéká (hromadí se u dna), je nadbytečná a musí se dostat ven. Proto i v předjaří nemá cenu zadělávat drátěné dno či zužovat hlavní česno. Uteplování a utěsňování stropů je něco jiného. Spodní neobsazené či málo obsazené nástavky nechávám s otevřenými očky. Má to význam nejen kvůli jejich provětrávání, ale taky kvůli zkrácení přístupové cesty dovnitř úlu k sedisku včelstva. Za chladných předjarních dní včely často hlavní česno vůbec nevyužívají, mají-li tu možnost lítat očky.

//\/\\//

Martin, aj je pravdou, že Váš vek je medzi 20 a 25-timi rokmi máte veľkú perspektívu, ak ju podporíte dlhodobým štúdiom o včelej problematike. Zatiaľ pri krátkej praxe pri včelách, Vaše revolučné myšlienky postrádajú rozumné argumenty.Mladícka nedočkavosť môže včelárovi skôr uškodiť, ako pomôcť.

Ak napíšem vetu " Má to význam nejen kvůli jejich provětrávání, ale taky kvůli zkrácení přístupové cesty dovnitř úlu k sedisku včelstva", musím poznať niečo viac, ako len vidieť, že úľové včely vysedávajú na letáči úľa a to aj vtedy, keď keď mám otvorené očká vpredu či vzadu úľa.
Včelstvo ako také nemá problémy v zateplených či jednoduchých úľoch s odvetrávaním vnútorných priestorov úľa,
dokážu to jednoduchým odsávaním vnútorného vzduchu. Vidíme to na letáčovej pätke ako sa dokážu zoradiť desiatky včiel pred letáčom,hlavami natočenými smerom k letáču a tak isto i v úli a kríddlami, čím vytvárajú podtlak, čím si vzduch doslova podávajú krídlami a ženú ho von z úľa. Nikdy som nezaznamenal preto úhyn plodu a 4-5 debničkách miery "B", ani pri vonkajších teplotách nad 30°C.
Týmto spôsobom dokážu udržať v úli udržateľné podmienky.

Ak napíšem, že očká v úľových stenách pomáhajú ku skráteniu času pri odlete z úľa, musím to aj odôvodniť. Skutočnosť môže byť aj iná.
Tento názor som akceptoval i ja niekedy v začiatkoch prechodu zo zateplených úľoch na jednoduché a v čase znášky som im otváral očká, aby mali kratšiu cestu k plástom, do ktorých ukladali nektár. Cez očká včely nelietali a nachádzali sa len niekedy npr. pri vetraní, jednoducho lietali len hlavným letáčom.
Samozrejme, že som zisťoval prečo a náhoda ma priviedla k správnemu riešeniu.

Môj spôsob vedenia včelstva do znášky aj pri 3-4 debničkách sa zakladal na uloženia debničky tzv plodisko uložil na dno úľa, materskú mriežku a nad ňu tzv. medník 2-3 debničky. Ak do toho času lietali len cez hlavný letáč, tak to dodržovali aj pri najsilnejšej znáške a to mali otvorené očká na medníkových debničiek. Prečo ich včely nevyužívali?

Včela ako tvor žijúci v spoločenstve, je spájaná do jedného celku vďaka neustálemu kolovaniu materskej látky (ML) vo včelstve. Včela ju musí neustále prijímať aby si utvrdila identitu ku konkrétnemu včelstvu a to aj pred odletom z úľa. Keďže plodisko bolo od ostatnej časti úľa oddelené mater. mriežkou (Mmr.) na najnižšom bode úľa, každá včela pri odlete za povinnosťami navštívila miesto kde sa zdržuje matka a preto z úľa odlieta a prilieta do úľa cez hlavný letáč, očká z tohoto dôvodu nepotrebuje.

Inak sa včela chová vo včelstve, keď včelár nepoužíva Mmr.matka využíva úľový priestor na kladenie vajíčok, môžu včely získať ML všade tam kde je otvorený plod. Potom naozaj včely s peľom či s nektárom využívajú aj očká, teda tú najkratšiu cestu.
Príklad: včelár, ktorý používa vysokú NN úľovú zostavu s očkami, ale s matkou obmedzenou Mmr v 2-3 deb. (ja v jednej) sa často stáva, že z očka debničky nad Mmr vyletú a priletujú včely s peľom, vždy to signalizuje, že v medníkovej debničke ploduje mladá druhá M.
Priatelia, prepáčte za tento neprimerane dlhý traktát.

Leoš Dvorský: Pane Gruna, pokud nejste ani podle fotek schopen rozezenat o co se jedná, je mi vás skutečně líto, zvláště kdyř pokoušíte včelařům radit právě v této oblasti. Vaše znalosti ani zkušenosti zřejmě nejsou ani na elementární úrovni, abychom spolu mohli diskutovat. S tím skutečně nic nenadělám. V tom máte naprostou pravdu. Tak ať se vám daří.
--------
Pane Dvorský,
asi nejste schopen nebo ochoten vést diskusi ve věcné rovině. V tom případě vás žádám, aby jste neužíval mého jména ve svých textech zde na včelařské konferenci ani na svých stránkách.

Antone musím s tebou souhlasit, co se týká oček funguje to u mě stejně a proto jsem je také přestal používat a do úlů zbytečně vrtat díry. Když jsem však zkoušel nezateplené úly, situace byla přesně opačná. Včelky dávaly přednost očkům na úkor hlavního česna a to dost překvapivě. Dodnes si to neumím vysvětlit. Samozřejmě matka stažená mřížkou na spodní dva nástavky. To vše na jedné včelnici. Takže musím skromě připustit že neexistuje jednotná pravda, ale že si včelky naproti našemu přání a spoustě popsaného papíru dělají co chtějí. A je to tak dobře! Zdraví R. Stonjek

Rudla (dúfam, že je to správne oslovenie), pripúšťam, že je to možné, ale vždy je tu známe "ale".
Sú isté možnosti prečo to môže byť aj inak, ale v podstate prv popísaný princíp platí:

- v prípade, že včelstvo vo viac debničiek sa od zimy do úpravy zostavy úľa vyvíjalo vo viacerých deebničkách (lietalo aj cez očká), preto tieto "naučené" včely po uložení plodiska na úľové dno, to včely využívali. Po príleve nových včiel to vždy ustane, lebo tie využívajú už hlavný letáč a výlet a prílet cez očká prestane.

- môže sa to stať aj vtedy, keď je nad Mmr. náhodná ešte neoplodnená mladá M. Stalo sa to párkrát aj mne. Neraz sa mi stalo, že do včelstva nad Mmr sa votrela do úľa mladá vonkajšia M, npr. pri ošetrovaní vyrojeného včelstva, mladá M práve vyliahnutá z MB odletí a hľadá svoju príležitosť. Práve vyliahnutá M má ešte dostatok energie, aby to uskutočnila. Anton

No hezky se takové odpovědi čtou ale nejednalo se o pokus s jedním úlem, ale s 10. Včelstva se chovala úplně stejně ve všech 10. Takže teorie o náhodných matkách by byla asi hodně naivní. Dále jsem to nijak nehrotil, včelstva v masivu nedávala výnosy jak měla, a tak šly úly do světa.Proto také nikomu neradím, jaké úly jsou nejlepší apod. Pouze vím, že u mě to bylo takto a je mi jasné, že o 100 m. vedle to může být přesně naoopak. a o univerzálních moudrech si tedy myslím svoje! Zdraví R. Stonjek

Mám také jeden poznatek: Celoročně mám otevřená hlavní česna a nad nimi ještě ve třech NN očka. (Mateří mřížky jsou uloženy někde ve skladu). Včely využívají převážně otevřených oček. Když počnou vyletovat i z hlavního česna vím, že musím včelstvo rozšířit o další nástavek. Co je ale zajímavé, po podzimním vytáčení podkládám medníkové nástavky pod včelstva a u těch jsou očka zavřena. Nástavky s otevřenými očky jsou tak přeloženy o dva až tři nástavky výše nad úlové dno. Včely svá očka bez problémů naleznou a používají je nadále. I když zpočátku naletují v letové hladině na místa původních oček cca do dvou hodin v převážné míře využívají opět ta svá, nyní na vyšší pozici. Když však již medníkové nástavky odebírám a nástavky s otevřenými očky jsou opět přeloženy na původní místo, včely již nebloudí v prázdném prostoru a neomylně naleznou svá očka. Zde je možné vysvětlení tohoto jevu takové, že vletové otvory (očka) jsou pachovými žlázami včel označeny a proto je včely bez problémů naleznou. Při tom se jedná o vertikální pohyb o 34 - 51 cm. Jak píše níže Pepan: "Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře vypořádat se všemi našimi skvělými nápady".
JK

taky se mi radeji zamlouva konzervovat cukrem nez chemii.

dalsi cukr - otazka je kolik?


Nasycený rostok vznikne,přestane-li se přidávaný cukr
rozpouštět. Výhoda je,že v případě potřeby se jen zředí
a je použitelný.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nespotrebovany roztok-uskladneni
Datum: 20.10.2010 - 15:12:19

> taky se mi radeji zamlouva konzervovat cukrem nez
> chemii.
>
> dalsi cukr - otazka je kolik ?
> V 10 l. roztoku je 8,3 kg cukru a 5,5 litru vody.
> Zkusim zahrat roztok a na
> 10 l. pridat dalsi 4 kg cukru , pak bude 12,3 kg
> versus 5 l. vody. Necham v
> chladu ve sklepe uzavrene a snad to da jara
> vydrzi. Snad se to podari za
> tepla rozmichat.
>
> Pokud by nekdo nasel info o min pomeru cukr/voda
> aby se to pri teplote 10
> st. neskazilo, tak bych byl vdecny.
>
> P.
>
> P.

mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost zavádějící.
J.B.

Za 1) včely nezajdou, ale umírají. Vyjadřujeme tímto spojením úctu k nim,
2) Při takových dávkách cukru chyba byla jistě jinde.
V padesátých letech dělal včelařská stanice na Běleckém Mlýně měření spotřeby u zimujících produkčních včelstev v Mor, univerzálech a došla k závěru že byla spotřeba do konce března 5,5 až 6,5 kg Ty ostatní kila která se dnes dávají jsou pro jarní rozvoj , aby se nemuselo na jaře podněcovat a přikrmovat. Dříve se běžně krmilo těch 7 kilo na konci srpna a na jaře se dávalo těsto a sojapyl. Jinak když se do včel dnes v půlce července narve 20 kg tak také nakonec zimují na pár kilech, protože značnou část proplodují v podletí. Do jednoho rámku se vejde 1 kg a rezervní matky se zimují v oddělcích od 3 do 6 rámků a také přežijí.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Uteplen? v?elstev, f?lie
> Datum: 26.10.2010 18:03:56
> ----------------------------------------
> mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
> vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost
> zavádějící.
> J.B.
>
>
>

Josef. Menšík :Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře vypořádat se všemi našimi skvělými nápady. Hlavně aby mely nejméně 7 kg zásob a jara se dožijí téměř spolehlivě. Naše dobré nápady bývají tou největší pohromou. Na druhém místě jsou lumpi kteří si je bez dovolení odvezou. Na třetím je to závist a zloba. Teprv pak nemoci.

Josef.Menčík :Za 1) včely nezajdou, ale umírají. Vyjadřujeme tímto spojením úctu k nim,
2) Při takových dávkách cukru chyba byla jistě jinde.
V padesátých letech dělal včelařská stanice na Běleckém Mlýně měření spotřeby u zimujících produkčních včelstev v Mor, univerzálech a došla k závěru že byla spotřeba do konce března 5,5 až 6,5 kg Ty ostatní kila která se dnes dávají jsou pro jarní rozvoj , aby se nemuselo na jaře podněcovat a přikrmovat. Dříve se běžně krmilo těch 7 kilo na konci srpna a na jaře se dávalo těsto a sojapyl. Jinak když se do včel dnes v půlce července narve 20 kg tak také nakonec zimují na pár kilech, protože značnou část proplodují v podletí. Do jednoho rámku se vejde 1 kg a rezervní matky se zimují v oddělcích od 3 do 6 rámků a také přežijí.

J.B.:Kdyby jste to napsal takto tak bych se neozval.
7 kg je ....
Včely si taky nemusí k těm zásobám sednout i když jich je 18 kg.

Josef. Menšík :Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře vypořádat se všemi našimi skvělými nápady. Hlavně aby mely nejméně 7 kg zásob a jara se dožijí téměř spolehlivě. Naše dobré nápady bývají tou největší pohromou. Na druhém místě jsou lumpi kteří si je bez dovolení odvezou. Na třetím je to závist a zloba. Teprv pak nemoci.

Josef.Menčík :Za 1) včely nezajdou, ale umírají. Vyjadřujeme tímto spojením úctu k nim,
2) Při takových dávkách cukru chyba byla jistě jinde.
V padesátých letech dělal včelařská stanice na Běleckém Mlýně měření spotřeby u zimujících produkčních včelstev v Mor, univerzálech a došla k závěru že byla spotřeba do konce března 5,5 až 6,5 kg Ty ostatní kila která se dnes dávají jsou pro jarní rozvoj , aby se nemuselo na jaře podněcovat a přikrmovat. Dříve se běžně krmilo těch 7 kilo na konci srpna a na jaře se dávalo těsto a sojapyl. Jinak když se do včel dnes v půlce července narve 20 kg tak také nakonec zimují na pár kilech, protože značnou část proplodují v podletí. Do jednoho rámku se vejde 1 kg a rezervní matky se zimují v oddělcích od 3 do 6 rámků a také přežijí.

J.B.:Kdyby jste to napsal takto tak bych se neozval.
7 kg je ....
Včely si taky nemusí k těm zásobám sednout i když jich je 18 kg.

Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy , chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji přes jemný uhelon.
Díky za zkušenosti.
Jakub

Já zkrmuji maximálně do 10 kg cukru po celou dobu co se zabývám včelami a
žádné úhyny z tohoto důvodu jsem neměl. Krmím pomalu po delší dobu malými
dávkami, takže včely mají dostatek času, aby si zásoby postupně ukládaly
do prostoru, kde vytváří zimní chomáč.
Ani není možné aby se do osmi nebo devíti rámků 39x 24 vešly zásoby z 20 kg
cukru. Jarní podněcovací snůšku mám ale brzo, včelařím v teplé oblasti.
Haf
----- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <janburgel/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 26, 2010 7:13 PM
Subject: Re: Uteplen? v?elstev, f?lie


> Josef. Menšík :Kouzlo včelaření je v tom, že se včely dokáží dobře
> vypořádat se všemi našimi skvělými nápady. Hlavně aby mely nejméně 7 kg
> zásob a jara se dožijí téměř spolehlivě. Naše dobré nápady bývají tou
> největší pohromou. Na druhém místě jsou lumpi kteří si je bez dovolení
> odvezou. Na třetím je to závist a zloba. Teprv pak nemoci.
>
> Josef.Menčík :Za 1) včely nezajdou, ale umírají. Vyjadřujeme tímto
> spojením
> úctu k nim,
> 2) Při takových dávkách cukru chyba byla jistě jinde.
> V padesátých letech dělal včelařská stanice na Běleckém Mlýně měření
> spotřeby u zimujících produkčních včelstev v Mor, univerzálech a došla k
> závěru že byla spotřeba do konce března 5,5 až 6,5 kg Ty ostatní kila
> která
> se dnes dávají jsou pro jarní rozvoj , aby se nemuselo na jaře podněcovat
> a
> přikrmovat. Dříve se běžně krmilo těch 7 kilo na konci srpna a na jaře se
> dávalo těsto a sojapyl. Jinak když se do včel dnes v půlce července narve
> 20 kg tak také nakonec zimují na pár kilech, protože značnou část
> proplodují v podletí. Do jednoho rámku se vejde 1 kg a rezervní matky se
> zimují v oddělcích od 3 do 6 rámků a také přežijí.
>
> J.B.:Kdyby jste to napsal takto tak bych se neozval.
> 7 kg je ....
> Včely si taky nemusí k těm zásobám sednout i když jich je 18 kg.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5565
> (20101026) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Já vám věřím
10 kg do 8x 39x24 ( nenapsal jste kdy jim to dáte)

já mám 3x11, respektive 2x11x42x17. a krmím 22kg v červenci až řijnu.

Záleží na tom dalším jak silné včely budeme mít každý jeden v červnu a kolik přinesou.
( Příspěvek na opyleni snad dostaneme stejny. )
J.B.

Ahoj,

k očkování použij na konev alespoň 1 kilo medu a důkladně zamíchej. Dobře sleduj druhý až 3 den by se měl po zamíchání dát do flašek když ještě teče.
Já ale upřednostňuji (nerad rozpouštím med z důvodů kvality, tvrdím lidem, že předností pastovaného medu je , že nikdy nebyl rozpuštěný teplem, že obsahuje i tu smetanu, která jinak zbyd včelařovi doma) v Tvojí situaci jinou metodu a to, že spirálou částečně rozpustím med, který jsem předtím nechal cca 2 dny v teplém pokoji apak do něj vlítnu s nerezovou vrtulí a po zamíchání šup do sklenic. Výsledek je pastovaný med mírně hrubší konzistence, zákazníky po objasnění bez protestů opakovaně kupovaný. Barva není úplně bílá. Dělal jsem vždy hodně pastovaného medu, letos jsem udělal jen trochu medovicového pastovaného, kvěťák jsem neměl.

Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Pastovan? kv?tov? med
> Datum: 26.10.2010 19:19:44
> ----------------------------------------
> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před       ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>
>
>

Také je možné poslední konev pastovaného medu rozdělit na poloviny, dolít rozpuštěným medem a důkladně promíchat. Tato směs de dá ihned stáčet, nebo ponechat "dozrát" v nádobě. Za asi 2 týdny, kdy pastovaný med dozraje, je možné tento postup zopakovat. Je třeba se smířit s tím, že medu již rozpuštěného nelze dosáhnout tak jemného krému jako u pastování po vytočení.
Broněk

mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost zavádějící. J.B

Otázka nestojí takto, ja v začiatkoch včelárenia som dával na zimu včelstvám len skutočných 7 kg a nestalo sa mi, aby mi uhynulo čo i len jedno včelstvo.

Preto pokračujem otázkou, tých 18 kg podaných zásob mali včelstvá naozaj k dispozícii? Nestala sa z vašej strany technologická chyba ich uloženia prípadne neboli vyrabované alebo neuhynuli pre niečo iné, npr. nesprávne ošetrené proti Vd a následne vyrabované? To som zažil na svojej včelnici aj ja. Prísť na koreň veci je ťažké, hlavne vtedy, keď si poškodený neuvedomí prípadné svoje chyby, ktorých sa mohol nevedomky dopustiť?
Ja i teraz nedávam včelstvá na zimu viac zásob ako 15 kg a glycidové zásoby si včelstvo prenáša do znášky z agátu.

>mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost zavádějící. J.B<
------------------------------------------------------------
Pro zajímavost: Včelstva dokrmuji tak aby v polovině září měla 23 až 25 kg zásob. Mám novou digitální hračku (váhu) za 1 200 Kč. Potřebu dodávaných zásob jsem proto zjistil vážením každého včelstva. (Dodáno od 5 kg do 17 kg na včelstvo). Letošní rok jsem prvně prováděl převažování včelstev 23.10. při odnímání podstavených medníků. Zjistil jsem úbytek zásob o 4 - 5 kg. Do výpočtu zásob jsem zahrnul i úbytek letních včel (cca 2 kg) které se zimování nezúčastní. Předpokládal jsem, že včelstva ještě nějaké zásoby donesou. Bohužel se tak nestalo u všech včelstev - zemědělci počali na místo hořčice (hnojení na zeleno)k odplevelení pozemků používat chemii. Jinak v přírodě žádný jiný zdroj, který by stál za řeč, nebyl. Tudíž, včelstva mají k datu vážení od 17,1 do 25,5 kg/včelstvo zimních zásob. Již nepředpokládám na zásobách žádný dramatický úbytek. Jsem zvědav, zda spotřebované zásoby v březnu budou korespondovat s údaji v literatuře. Spotřebu předpokládám tak 6 kg. Jaká bude skutečnost to uvidíme. Kdo si hraje nezlobí.
JK

Krmil jsem od první třetiny srpna do druhé třetiny září. V červenci byla
ještě slabší snůška ze slunečnice. Zimuji ve dvou nástavcích.
Haf
----- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <janburgel/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 26, 2010 8:10 PM
Subject: Re: Uteplen? v?elstev, f?lie


> Já vám věřím
> 10 kg do 8x 39x24 ( nenapsal jste kdy jim to dáte)
>
> já mám 3x11, respektive 2x11x42x17. a krmím 22kg v červenci až řijnu.
>
> Záleží na tom dalším jak silné včely budeme mít každý jeden v červnu a
> kolik přinesou.
> ( Příspěvek na opyleni snad dostaneme stejny. )
> J.B.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5565
> (20101026) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

JK:
....
Mám novou digitální hračku (váhu) za 1 200 Kč.....

--------------
Dobré ráno,
šlo by to trochu rozvést, za chvíli budeme psát Ježíškovi o dárky, tak trocha inspirace neškodí.
:-)
Děkuji


Karel

Mám stejnou zkušenost, že 18 kg paušálně podaných v červenci nemusí stačit, protože jde obvykle o silná včelstva, která zvláště pokud jsi je důkladně vytočil, nebo nebyla v létě snůška, dokážou z těch 18 kg proplodovat v podletí a na podzim. Druhá část problému je, že část včelstev zvláště v sizuaci, kdy dojde např,. v únoru-březnu k oteplení, založí velké plochy plodu a do konce dubna je daleko a tak začátkem dubna klidně hladoví. Včelař, který nezkontroluje stav zásob je pak nemile překvapen, pokud kontroluje včely podle česen jednou za 2 týdny, přijde až na uhynulé včelstvo - obvykle silné.
Je to k pláči...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Uteplenie v?elstiev, f?liov
> Datum: 26.10.2010 21:42:58
> ----------------------------------------
> mne zašlo 13 včelstev nakrmených 18 ti kg!!!!!!!!!!!!!!!!
> vašich 7 kg je pro mne nepochopitelných a hlavně pro širší veřejnost
> zavádějící. J.B
>
> Otázka nestojí takto, ja v začiatkoch včelárenia som dával na zimu
> včelstvám len skutočných 7 kg a nestalo sa mi, aby mi uhynulo čo i len
> jedno včelstvo.
>
> Preto pokračujem otázkou, tých 18 kg podaných zásob mali včelstvá naozaj k
> dispozícii? Nestala sa z vašej strany technologická chyba ich uloženia
> prípadne neboli vyrabované alebo neuhynuli pre niečo iné, npr. nesprávne
> ošetrené proti Vd a následne vyrabované? To som zažil na svojej včelnici aj
> ja. Prísť na koreň veci je ťažké, hlavne vtedy, keď si poškodený neuvedomí
> prípadné svoje chyby, ktorých sa mohol nevedomky dopustiť?
> Ja i teraz nedávam včelstvá na zimu viac zásob ako 15 kg a glycidové zásoby
> si včelstvo prenáša do znášky z agátu.
>
>
>

Šlo by to na této adrese:

http://www.almvizovice.cz/vahy/

Ta váha je za 1291,- Kč. Používám ji zavěšenou na manipulačním zařízení (zvedáku).
JK

Takže jde o digitální mincíř.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uteplenie v?elstiev, f?liov
> Datum: 27.10.2010 09:05:48
> ----------------------------------------
> Šlo by to na této adrese:
>
> http://www.almvizovice.cz/vahy/
>
> Ta váha je za 1291,- Kč. Používám ji zavěšenou na manipulačním zařízení
> (zvedáku).
> JK
>
>
>

Denní spotřeba včelstva s plným množstvím plodu je takových 0,75, někdo uvádí až 1 kg zásob.
Včelstvi plně ploduje do cca 15 srpna. Částečně denně ploduje do poloviny , konce září. Nárazově ploduje říjem¨, listopad, prosinec do mrazů.
Pokud někdo zakrmí na zimu do třeba 15 července, - 10 července navalí 10 - 15 litrů roztoku, 15 července dalších 10 - 15 litrů roztoku, spotřebují včely do 15 září 22.5 kilo zásob. Od 15 srpna do 30 září spotřebují v průměru řekněme 0.3 kg zásob denně, to je celkem 13.5 kilo zásob. Říjen, listopad, prosinec plodují včely odhadem ve dvou plodových vlnách po 14 dnech krmení plodu, kdy spotřebují denně na krmení a teplo řekněme 0,2 kg zásob, to je 1.4 kg zásob. Na přežití zimních mrazů v prosinci, lednu únoru až březnu spotřebuje včelstvo 3 - 4 kila zásob, pokud je masívnější oteplení a ony plodují, spotřebuje dalších 1 - 3 kilo zásob.
Na jarní rozvoj v březnu a dubnu potřebují včely 5 - 10 kilo zásob. To je celkem mezi 47 - 55 kily zásob.
A teď se podívejte, co všechno kvete v červenci, srpnu a září, později snad jen hořčice na zelené hnojení a potom co kvete v březnu a dubnu kolem stanoviště. Pokud by tam nemedovalo vůbec nic, potřebujete v červenci na zimování jednoho včelstva cca 40 - 50 kilo zásob. Jinak řečeno, krmení na zimu je obvykle jen malý díl z všech zásob, co včely na zimu nasbírají.
Záleží už potom jen na stanovišti, jestli včely v červenci srpnu a září nasbírají těch 30 - 40 kilo zásob, z toho jim ke konci září zbude takových 15 - 20 kilo a potom v březnu a dubnu nasbírají ještě nějaká kilíčka z nějakých medujících jehněd a předjarních květů nebo jestli jim včelař med v plástech, který nestihly spotřebovat, sebere a nahradí cukrem nebo na úplně nejchudších stanovištích by musel včelař dát včelám celou dávku 40 - 50 kilo zásob. A taky pyl, přirozeně, protože bez odhadem aspoň několik kilogramů pylu by včelstvo zkolabovalo.
Úplně jednoduché počty......

Tak, a teď mudrujte, jestli včelám stačí 13 kilo nebo musí mít 30 kilo.....

Med pastuji ze zcela ztekuceného stavu. Med skladuji v potravinářkých konvích, ve kterých je přecezen hustým válcovým cedníkem. Před ztekucováním seškrábnu bílou vrstvu na povrchu medu a ztekucuji v termoboxu vlastní konstrukce. Kromě práce mě stál 100 Kč. Teplotu vzduch lze nastavit regulátorem plynule od 10 do 60°C. Ztekucuji při 45 °C. Během ztekucování sbírám ještě pěnu z povrchu konve. Občas obsah konve promíchám pro urychlení ztekucení. Ztekucení trvá v průměru 36 hod. Med nechám vychladit a opět seberu pěnu. Poté začnu s pastováním. Je zapotřebí pastovat med při teplotě alespoň 15°C, aby měl vhodnou viskositu pro promíchávání. Pastuji i v létě za vyšších teplot ale proces trvá déle. K pastování používám plochou dřevěnou tyč z tvrdého dřeva o rozměrech 4x1 cm. Pastování spočívá v promíchání obsahu konve několikrát za den. Po několika
dnech se začne med kalit a zvyšovat viskositu a začíná proces vzniku mikroskopických krystalů.
S pastováním pokračuji do stavu, aby se dal med dobře plnit do sklenic. Ve sklenicích dále probíhá nastartovaný proces řízené krystalizace medu, což se projevuje zesvětlováním obsahu sklenic. Po
delší době se na povrchu sklenic vytvoří slabá bíla vrstvička, snad je to vosk. Po několika letech prodeje jsem přesvědčil zákazníky o přednostech pastového medu a tekutý ani nepožadují. Je vhodný k dlohodobému uskladnění a často si ho kupují větší množství. Ohlasy na pastováný med od zákazníků mám pozitivní. Ať se daří.
Haf
http://pictureup.cz/picture/verejny/10061006ter1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/402402ter2.jpg

No, já ztekucuji ve flaškách od okurek a to cca 24 hodin na stav, kdy med začíná být tekutý , případně kdy nějakou vařečkou stačí teplý med trochu pošťouchat a on začíná být tekutý a z flašky vyteče. To je ještě daleko předtím, než je med čirý, průhledný a všechny krystaly jsou v něm rozpuštěny.
Z takové flašky seberu vrch, kde bývá pěna i trochu nečistot, a potom med za tepla přeleju párkrát z jedné flašky do druhé. Med se tím zhomogenizuje a celistvější hrudky zmizí. Potom ho naliji do sklenic a mám hotovo. Drobné krystaly, co zbudou nerozpuštěné v medu a dělají jeho zakalení a jeho přelévání mezi sklenicemi udělá takový polopastovaný stav medu .
Pokud to je v zimě a je to v místnosti s nízkou teplotou, tak pokud je med řidší, několikanásobným přeléváním teplého medu dojde i k určitému menšímu od paření vody a k zahuštění.

>Tak, a teď mudrujte, jestli včelám stačí 13 kilo nebo musí mít 30 kilo.....<
------------------------------------------------------------
To, co předchází této poslední větě je velice správná úvaha.
K tomu nelze nic dodat.
JK

O tom tady nemá cenu diskutovat protože každé stanoviště nebo oblast jsou jiné. Jde nejen o přezimování, ale i časnost nástupu hlavní snůšky po začátku plodování. Na přezimování jim stačí těch 7 kg a 7 rámků, ale aby přinesly z řepky metrák musím již v červenci zkrmit 25, a zimovat ve 3 nástavcích. Když v okolí tak ranné snůšky nejsou je zbytečné tolik zkrmovat. Holt, každý musí dobře znát úživnost na svém stanovišti a tomu se přispůsobit. Hledá li pak radu musí ji hledat u souseda a ne na netu. Tady mu nic nebudou platné informace z Ameriky, i když je to dnes IN.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Uteplenie v?elstiev, f?liov
> Datum: 27.10.2010 10:52:46
> ----------------------------------------
> >Tak, a teď mudrujte, jestli včelám stačí 13 kilo nebo musí mít 30
> kilo.....<
> ------------------------------------------------------------
> To, co předchází této poslední větě je velice správná úvaha.
> K tomu nelze nic dodat.
> JK
>
>
>

"O tom tady nemá cenu diskutovat protože každé stanoviště nebo oblast jsou jiné. "

No, cenu o tom diskutovat má, ale musí se v tom příspěvku uvést příslušné doplňující informace.
Napsat dvě jednoduché holé věty jako řešení něčeho se snadno napíše, rychle přečte, nemusí se nic chápat a nad ničím přemýšlet, ale kolikrát je to úplně k ničemu, chybí ty doplňující informace.....

Provedl jsem diagnostiku spadu roztočů po letním léčemí KM. Kyselinu jsem alikoval počátkem srpna a počátkem září odpařovačem nassenheider v množství 140 ml. Gabony jsem dal do skříně. Včely zimuji ve dvou K-39 ve včelíně, umístěny jsou na východ a západ. Letos byl spad o řád vyšší než v předchozích dvou létech, kdy jsem je doslova hledal. Ze 34 včelstev bylo ve skupině 20 až 100 roztočů 22 včelstev, ve skupině 101 až 300 roztočů 12 včelstev. Vyšší spad vykazovala včelstva směrovaná k západu.
Haf

Kdyz ceskemu cloveku svitne sance dostat penize tak proda i vlastni kuzi s ledvinami.
Na Orlickuustecku se ma kvuli penezum z EU kacet 160 obrovskych lip. Pry vadi na silnici.
Situace, ktera jiste neni v ceske kotline ojedinela.
Proti kaceni je nyni petice na internetu.

Clanek o problemu zde:

http://zpravy.idnes.cz/za-stromy-u-pastvin-bojuje-caslavska-ci-hutka-byli-tu-vubec-divi-se-starosta-17h-/domaci.asp?c=A101026_120016_pardubice-zpravy_meb

Petici lze podepsat zde:
http://www.petice.nazory.cz/petice/petice-detail.php?id=320

František Hazdra napsal:

>Provedl jsem diagnostiku spadu roztočů po letním léčemí KM. Kyselinu jsem alikoval počátkem srpna a počátkem září odpařovačem nassenheider v množství 140 ml. Gabony jsem dal do skříně. Včely zimuji ve dvou K-39 ve včelíně, umístěny jsou na východ a západ.
>Letos byl spad o řád vyšší než v předchozích dvou létech, kdy jsem je doslova hledal. Ze 34 včelstev bylo ve skupině 20 až 100 roztočů 22 včelstev, ve skupině 101 až 300 roztočů 12 včelstev. Vyšší spad vykazovala včelstva směrovaná k západu.
Haf
...........

Jen pro jistotu - to je spad nasčítaný při a po aplikaci kyseliny v období cca 1 měsíce?
Nebo je to spad po kontrolní fumigaci?

Jaký je současný přirozený spad?

Díky za upřesnění.

Radek Krušina

Na fotce na přiloženém odkazu jsou javory a pokud si ten vyfocený úsek pamatuji, tak tam jsou hlavně kleny...

Jezdil jsem tamtudy hrozně rád, vždy raději než po po paralelní 11-ce. Právě kvůli rázu krajiny s alejí stromů. Nevím, jestli je rozšíření cesty mezi poměrně malými obcemi opravdu nutné... Navíc se může ukázat, že po vykácení aleje nebude na pokračování ve stavbě silnic dost peněz (tak jsou mezi Opavou a Ostravou oholené kopce a teď se tam nic neděje).

Ale zima je tady a třeba potřebuje někdo dřevo na topení...

Letos jsem dělal 4 oddělky pro sebe a 2 pro tátu do Hořic, které tamtéž odcestovaly v půli června.
Mé oddělky (Trutnov 500mnm) v červnu až srpnu až září vykazovaly přirozený spad roztoče nulaceláněcomálo a pár dní po první fumigaci spadlo průměrně 10 až 20 roztočů ze včelstva.
U tátových oddělků v témže čase po 1. fumigaci spadlo 50 roztočů z jednoho a 170 roztočů z druhého včelstva.
Zavčelení okolo mých včel je cirka 10x menší, než u táty....
Jsou to všechno počty zanedbatelné, jen jsem chtěl poukázat na přímou úměrnost, která je zde viditelná - 10x menší zavčelení, 10x nižší zavšivení.
Ať se daří, Libor.

Fumigoval jsem v neděli, odpočet jsem provedl v úterý, tedy asi po 48 hod.
Podložky byly před fumigací očištěny. Po odečtu jsem opět podložky vyčistil.
Nemám varoa dna ale nyní
se na dnech už nic neděje co by mohlo odečet zkreslovat, tak bych mohl
provést opakovanou
kontrolu spadu.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 27, 2010 1:40 PM
Subject: Re: Léčení KM


> František Hazdra napsal:
>
>>Provedl jsem diagnostiku spadu roztočů po letním léčemí KM. Kyselinu jsem
> alikoval počátkem srpna a počátkem září odpařovačem nassenheider v
> množství
> 140 ml. Gabony jsem dal do skříně. Včely zimuji ve dvou K-39 ve včelíně,
> umístěny jsou na východ a západ.
>>Letos byl spad o řád vyšší než v předchozích dvou létech, kdy jsem je
> doslova hledal. Ze 34 včelstev bylo ve skupině 20 až 100 roztočů 22
> včelstev, ve skupině 101 až 300 roztočů 12 včelstev. Vyšší spad vykazovala
> včelstva směrovaná k západu.
> Haf
> ..........
>
> Jen pro jistotu - to je spad nasčítaný při a po aplikaci kyseliny v období
> cca 1 měsíce?
> Nebo je to spad po kontrolní fumigaci?
>
> Jaký je současný přirozený spad?
>
> Díky za upřesnění.
>
> Radek Krušina
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5567
> (20101027) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Petici jsem si precetl a podepsal.
Petr

"Letos jsem dělal 4 oddělky pro sebe a 2 pro tátu do Hořic, které tamtéž odcestovaly v půli června.
Mé oddělky (Trutnov 500mnm) v červnu až srpnu až září vykazovaly přirozený spad roztoče nulaceláněcomálo a pár dní po první fumigaci spadlo průměrně 10 až 20 roztočů ze včelstva.
U tátových oddělků v témže čase po 1. fumigaci spadlo 50 roztočů z jednoho a 170 roztočů z druhého včelstva.
Zavčelení okolo mých včel je cirka 10x menší, než u táty....
Jsou to všechno počty zanedbatelné, jen jsem chtěl poukázat na přímou úměrnost, která je zde viditelná - 10x menší zavčelení, 10x nižší zavšivení.
Ať se daří, Libor. "
------------------------------------------
může to být rozdílným zavčelením, ale zrovna tak i něčím jiným.
V loňském roce jsem přecházel na jinou rámkovou míru metodou př. Zeleného - zaklíckování matky a následné přemetení bezplodého včelstva na mezistěny. Přemetl jsem 4 včelstva, přeléčil a v srpnu 1 z nich vykazovalo nejvyšší spad z celé včelnice(vyšší než další 4 v původních úlech), zbylá 3 přemetená byla bez roztočů.
V letošním roce se na mé včelnici projevila jiná anomálie, nejvyšší spad první den po fumigaci mělo včelstvo nejblíže živému plotu (stovky), druhé mělo zhruba 100-200, další do sta rozročů a zbylých 7 v řadě do 20.

může to být rozdílným zavčelením, ale zrovna tak i něčím jiným
---------
Před lety (asi pěti - tedy 2 roky předy 2007) jsem s kolegou kočoval na svazenku. CCa 7km. Skupina úlů co tam byla vykazovala o řád(y) vyšší spad po první fumigaci. Některá z nich byla ta rekordní s tisícovým spadem, doma desítky.
Myslím, že to bylo nejen okolním zavčeleníém, ale umístěním v poli svazenky a nepříznivé počasí - časté bouřky - mohlo způsobit, želétavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů. Ale to je hypotéza. Vyšší spad je fakt.
S kolegou jsme asi dva km od sebe a oba jsme zaregistrovali vyšší spad u včelstev z kočování.
Tedy 2km X 7km. Zamoření může být asi velmi lokální záležitostí.

Karel

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Videa-s-vcelarskou-tematikou?pid=700#pid700

""Myslím, že to bylo nejen okolním zavčeleníém, ale umístěním v poli svazenky a nepříznivé počasí - časté bouřky - mohlo způsobit, želétavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů. Ale to je hypotéza. Vyšší spad je fakt. ""

Asi budeš blízko pravdě, tyto indicie se množí. Na problém je ale třeba hledět i z jiného úhlu. Počet roztočů spadlých po ošetření nemusí vždy být údajem vypovídajícím o podstatě, o ohrožení včelstva. Roztoči na létavkách pravděpodobně nejsou aktivní, neúčastní se reprodukce, jinak by se ani na létavce neobjevili. Problém se odehrává rotací přes mladé včely. Proto stále a donekonečna budu tvrdit - významné je též sledování spadu světlých roztočů. To je pravdivý ukazatel reprodukce aktivní části populace roztočů.

ve švédsku udělají cestu vedle, a stávající cestu upraví jako cyklostezku,ale mi ve východním bloku EU na tohle nemáme....ne v peněženkách,ale v hlavách máme nasraný....

Zřejmě pozemky ktterá jsou ve směru budoucího rozšíření patří někomu vlivnému a ten chce výhodně prodat.
Pokud však ten obrázek bala opravdu ta alej, tak její životnost pomalu končí. Na frekventovaných místech stárnoucí stromy nemají co dělat. Předejde se tak mnoha neštěstím. Ti aktivisté si pak zodpovědnost za ně nevezmou na sebe. Viz: Kauza Zlín.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 07:23:02
> ----------------------------------------
> ve švédsku udělají cestu vedle, a stávající cestu upraví jako
> cyklostezku,ale mi ve východním bloku EU na tohle nemáme....ne v
> peněženkách,ale v hlavách máme nasraný....
>
>
>

No, vysoké stromy, zvláště stromořadí na vyvýšených místech přispívají k samočisticí schopnosti krajiny.
Zvláště tady na Ostravsku se zdá, že schopnost krajiny zachytávat prach je už vyčerpaná. Pokud se nemá zvýšit rozšiřováním takových porostů, jak že na to to zatím nevypadá, nejspíš se bude znečišťování ovzduší tady řešit tvrdě na úkor někoho nebo něčeho jiného . Buď firem, což se odrazí v pracovních místech, nebo lidí, což se odrazí na zdražení lokálního vytápění nebo dopravy, což se odrazí ve firmách i na lidech....
Co se týká konkrétního stromořadí, je třeba znát konkrétní podmínky. O takové stromořadí je třeba se starat celá desetiletí průběžně, průběžně odstraňovat špatné stromy a místo nich dosazovat nové, to se unás obvykle v posledních desetiletích nedělo a stromořadí tak proto bývají přestárlá.

Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.

Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 28.10.2010 12:04:00
> ----------------------------------------
> Z fotky u článku v Mf mně kácení připadá spíš oprávněné, ono skutečně
> stromy těsně u asfaltu dostávají pořádně zabrat. Jejich vykácení a nasázení
> nových za příkopem cesty bude asi správné řešení.
>
>
>

Prosíme o tichou vzpomínku či modlitbu za ing. Řeháčka (velkého propagátora a zakladatele DADANTKLUBU), který 26.10.2010 zemřel. Pohřeb 1.11.2010 od 14.00 hod v Plané u Mariánských Lázní.

PROSÍM bez komentářů. J.Tlapa Vodňany

TRI VYZVY predsedy CSV- PROFESIONALNIM VCELARUM 2009/9/249
2.8.2009 Seminar CECHU na vceli farme P.Vydry ve Svojanove.
Prvni vyzva: Profesionalni vcelari by se meli podilet na vzniku prirucky,ktera by obsahovala mapy,kde bude zaznamenano,kde ktery peofesional pracuje, cim se konkretne zabyva,co muze vcelarum prinest prospesneho a kontaktni udaje. Tato publikace by byla dana k dispozici vsem clenum CSV. Jste predvojem znalosti a dovednosti ktere byste meli predavat dal-vyzvedl pritel Sojka.

Druha vyzva se tyka prezentace CSV na kongresu Apimondie.Mam predstavu, jeden z posteru by mel patrit profesilnalnim vcelarum. Do tydne predlozte prostrednictvim CECHU konkretni namet.

Treti vyzva se tyka vnitrniho zivota svazu.Meli byste se vyraznym zpusobem zviditelnit navrhem zmen stanov a podilet se na zmenach organisacni struktury.Vize tu je.Pred casem ji prezentoval Petr Taborsky a da se z ni vyjit. Mate spoustu napadu,ktere prispeji,ze se svaz nekam posune.Jde o slozitou zalezitost,Generace petasedesatniku bude ve funkcich koncit a proto je zapotrebi hledat jejich mlade nastupce.Premyslejte ! Jste lide napaditi,mate spoustu myslenek,urcite je dejte na papir a predejte prislusne komisi.-SVAZ nemuze jit cestami,kterymi se potaci dvacet let a ridit se takovymi uzkoprsymi stanovami,ktere nedavaji sanci cinitelum udelat neco o vlastni vuli a o kazde hloupůstce se musi radit.Jsou to chyby,ktere se museji odstranit- podtrhl pritel Sojka.

CECH Valna hromada ..nyni ma cech 52 clenu,hlavnim tematem byl sjezd,prizvali vzacne hosty:Predsedu CSV Sojku,predsedu UKRK Sciskalu, predsedu priprav stanov Balika.
Navrh zmen sekretar P.Taborsky www.apiscech.cz :
1.Mandat radovych delegatu UV omezit na 3roky.Na tuto dobu i sjezdove obdobi.
2.Volitelnost funkcionaru omezit na 2obdobi.Vek voleneho nesmi prekrocit na konci obdobi 65 let.
3.UV vybavit rozhodovacimi pravomocemi.UV volit z krajskych nominaci sjezdem.
4.UV umoznit volbu presidenta a dozor nad dodrzovanim prijatych zasad v cinnosti svazu
5.predsednictvo UV zrusit.
6.Na krajskych vyborech vytvorit post placene funkce-krajskeho zastupce svazu. Krajske vybory vytvorit ze zastupcu okresu.Ty volit ZO.

(Vcelarstvi: redakcne upraveno a zkraceno )

"Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému. Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."

V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol, trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech suché listí drží dokonce celou zimu.

Tady nejde o to co spadne na pole ale o údržbu kterou sice stejně nikdo nedělá Vysázením stromů k sousedovi ho nutím k zodpovědnosti za ně. Věc se má tak, že za údržbu svahu vodoteče, což je i příkop u silnice, zodpovidá majitel pozemku nad ním, a patří mu i případný užitek z něj. To samé platí i pro různé meze v terasách polí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: k?cen? 160 velk?ch lip na Orlicko?stecku
> Datum: 29.10.2010 12:43:17
> ----------------------------------------
> "Jenže to má zase jiný háček. Druhá strana za příkopem patří někomu jinému.
> Tomu pak znepříjemňuje obdělávání polí."
>
> V tom článku je napsáno, že starostové obcí, kde je ta alej vysázení nových
> stromků za příkopem slíbili. Tak snad to mají vyřešené.
> Jinak je přirozeně vždy něco za něco. U nás zemědělci obvykle sami uhnou se
> stroji stromům vyrůstajícím u silnic, aby si je neničili větvemi. Jinak
> vliv takových solítérů jako jsou stromořadí na vedlejší pole asi není ještě
> definitivně zhodnocen. Třeba zrovna v tuto dobu je vidět, že listí z
> takových solitérů zhusta nebývá pod stromy, zvláště když pod stromem je
> rovnější plocha a nejsou křoviny, ale bývá rozfoukáno daleko do polí a
> přináší tak na pole organickou hmotu. Zejména to jsou dřeviny, kde listí
> více drží na stromech, tam zaschne a teprve potom je podzimním větrem
> orváno. Z včelařských dřevin je to třeba lípa, hodně toto dělá buk a topol,
> trochu taky třešeň ptačí, jabloň, hrušeň, myrobalán, na některých dubech
> suché listí drží dokonce celou zimu.
>
>
>

Hm, do toho zas tak moc nevidím. U nás v poslední době hodně příkopů mimo obec asi udržují nezaměstnaní, hluboko do lesa jsou pečlivě prohloubené jakoby ručně na šířku rýče a křoví je vyčištěné, dokonce jsem nějaké lidi s bezdomoveckou vizáží a ručním nářadím okolo těch příkopů viděl. Skoro mi bylo líto těch křovin a trní, některé pamatuji před 40 lety jako kluk prakticky na stejném místě a ve stejném tvaru jako nyní a oni je vysekali...jinde zas jsem kdysi v rámci zlepšení pastvy osazoval příkopy potajnu malinami, ty se pěkně rozrůstaly a oni je taky vysekávají...

Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf

Osobně druhou kontrolu po (1)fumigaci nedělám je jen procentuelním obrazem první, a to jak jsou rámečky pod sebou nebo jak se včely v ůle pohybují.

Chtěl bych poprosit př. Pavla Holuba aby se vyjádřil k bílým roztočům.

Mám problémy sledovat bílé roztoče !
Jednak mám poměrně málo hnědých roztočů, a když jsem se o to hledání pokusil bylo jich asi 10 x méně.

potom vidět bílého roztoče je asi tak 5x težší než vidět hnědého.
A v neposlední řadě mi uniká důležitost, vývojové vztahy roztořů v jednotlivých obdobích .
Udělejte nán školeni.
Děkuji
J.B.

Karel : časté bouřky - mohlo způsobit, že létavky co tam byly na pastvě se raději vnutily do úlů na poli, než aby riskovaly let v dešti domů.
Holub: ... asi budes blízko pravdě tato indicie se
množí....

P. Holub asi reagujete, odpovídáte na něco jiného než já???

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.

Přijeďte v lednu do Brna, tam to vysvětlím. Je to o imigraci roztočů, trvale a dočasně foretických, o plodných a neplodných roztočích, o plodování a neplodování včelstva, plodovém rytmu včelstva, populačních vlnách roztoče, o spadu po hubení roztoče. To vše je potřeba vysvětlit v souvislostech na konkrétních případech.

Já se počítáním na včelnici nezdržuji, smetu spad do skleniček, doma vzorky nechám vyschnout a pak jeden večer obětuji na vyhodnocení. Separuji roztoče flotací v jedlém oleji. Tak získám i ty velmi světlé.

Já nereaguji přímo na ty bouřky (já to ale nevylučuji, nevím to), ale na zalétávání jako takové. Včelstva v koridorech se zdají být více napadena převážně foretickými roztoči. Pak je disproporce mezi reprodukcí, spadem a absolutním počtem roztočů ve včelstvu. Právě v tom lze udělat jasněji viz výše.

P .Karel vaše uvažování je asi tak rozumné jako bych řekl šel jsem na schuzi včelařů a protože pršelo skončil jsem na schůzi komunistů.
Takovéto zalétání včel není absolutně možné.
J.B.
-----------
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích
----
1 vylučuji,
4 vzhledem k akčnímu radiusu trubců a rozdílu zamoření doma a na kočování a taktéž že trubce nezajímá svazenka ale něco jiného :-) - taktéž málo pravděpodobné
2a - jak často přijdou včely spolu do kontaktu na květech?
2b - někde dělali rozbor DNA létavek ve včelstvu a myslím, že značná část neměla nic společného s matkou.
Já zalétávání včel v době snůšky považuji za možné.

Stejně jako to že někdo skončí na schůzi komunistů místo včelařů - nemusí pršet, stačí se trochu zamyslet a člověk ani neví kam vlastně šel. A ani nemusí pršet:-) Hospoda jako hospoda.

Karel

Ahoj Karle,
ještě jsi opomněl loupež....vyloupí Ti někde nějaký roj v lípě a vrátí se Ti zavšivený jak z obecný školy. ((-:
To Jan Burgel:
S tou schůzí komunistů - nevím sice, jak moc to bylo trefný, ale každopádně jsem se moc zasmál. ((-:
------------------------------------------------------------
KaJi napsal:
Napadají mi tak 4 možnosti jak se tam mohli roztoči dostat -
1 - pěšky,
2 - na včelách 2a vlastních na které přelezli VD když se potakli na květech, nebo na schůzi
2b na cizích
3 - na trubcích

To Jan Burgel:
Ještě bych to rozvedl - pokud Vám v tom dešti půjde o život - i schůze komunistů Vám bude dobrá. ((((-:
Ať se daří, Libor.

Tenhle víkend jsem si vyhradil na relaxaci, tedy na včelaření. Konečně si na chvíli oddychnu od úmorné jaderňácké matiky. Včera jsem se hrabal v plemenáčích se záložními matkami a dělal poslední definitivní úpravy před zimou. Dnes budu tavit plásty.

Večer jsem se dozvěděl o jedné velmi zajímavé diskuzi:
„Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz“
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prakticke-vyuziti-prirozene-dynamiky-vceliho-dila-pri-potlacovani-chorob-a-parazitoz?page=3
Zatím jsem si to jen letmo projel, ale o to víc se těším, až si to celý pročtu.

Název diskusního vlákna zde na Konferenci jsem úmyslně zkrátil a přeformuloval, protože tak vystihuje přesně to, co chci řešit. Nejde mi o praktické využití přirozené dynamiky včelího díla potlačování chorob a parazitóz, ale o PRAKTICKÉ POTLAČOVÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH CHOROB. Zcela teď pomíjím to, zda Rašovská metoda má či nemá vliv na tlumení varroázy (nepotvrdilo se mi, že včelstva na panenském díle mají pozdější nástup plodování, ale věřím, že někomu to může v některých lokalitách a v některých úlech při konkrétní metodice fungovat… ale upřímně řečeno, je mi to v celku ukradené)

Př. Linhart je mistr na vytváření sporných a scestných teorií, kterými až přespříliš kazí lesk jeho brilantním včelařským metodikám. Ani sebevětší zástup sebevětších odborníků s ním spolupracujících na tom nic nezmění.

Měl by už konečně přiznat, že si tu jeho „přirozenou“ dynamiku vymyslel. Nebo by ji aspoň měl přestat obhajovat v diskuzi, zvláště pokud jde o diskuzi s dlouholetými praktiky, kteří mají mnohonásobně více zkušeností s divoce žijícími včelstvy, zvláště pak kraňskými (!!!), má-li vůbec př. Linhart nějaké. Pokud se mýlím, tak ho žádám, ať veřejně doloží, jak k těm „poznáním“ došel. Pak se mu za tyto silná slova hluboce omluvím. Chci konkrétní odkazy, konkrétní výsledky výzkumu, nikoliv sporné či náhodné úkazy, vytržené věty z kontextu, rysi jiných včelích plemen, výmluvy a výkruty.

Opravdu př. Linhartovi vřele doporučuji, aby konečně už přestal si zbytečně komplikovat život těmi svými hypotézami a více se soustředil na propagaci jeho metod (jak Rašovské metody, tak LBV). Bude to mnohem produktivnější a prospěje tak včelařům daleko více. Zviditelnil se už dost, takže nemusí na sebe nadále upozorňovat svými kontroverzními teoriemi.

Nepochybně umí vést diskuzi i na praktické úrovni. Viz zde:

(tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde.“

Ano, ano, přesně tak!!! Vše ostatní je jen hašteřeni, spekulace, teorie, … NAPROSTO MARGINÁLNÍ OTÁZKY, KTERÉ PRAKTICKY SMÝŠLEJÍCÍ VČELAŘE NEZAJÍMAJÍ!!!

Sám na to upozorňuju v podstatě už od začátku.

Prostě dostáváme se k jádru věci:

Nechť máme množinu včelstev vedených tak, aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody). Vyvraťte mi, že TAKOVÁTO VČELSTVA NEMOHOU UHYNOUT NA MOR.

JE MI UKRADENÉ TO, ŽE JSOU VE VČELSTVECH SPORY, JE MI UKRADENÉ, ŽE OJEDINĚLE SE OBJEVÍ KLINICKÉ PŘÍZNAKY.

Proč by to mělo vadit? Když objevíte ve včelstvu roztoče, hned včelstvo spálíte (a pro jistotu vypálíte rovnou celé stanoviště) jenom kvůli tomu, že jsou tam přítomni, přitom včelstva jsou v naprosto standardní kondici a bez známek jakékoliv ujmy, tedy zdravá?

Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

MV:
aby každoročně u nich došlo k jednorázové obměně díla v plodišti (alfa a omega Rašovské metody).

----------------
Proti obměně díla nic nemám a považuji za nomrální že včely(stvo) dostanou 0,5-1kg mezistěn a ještě pár rámků na volnou stavbu - ať už půlených mezistěn, nebo celé.

Ale Rašovská metoda je snad o tom jak vyměnit celé plodiště a zimovat na panenském díle, které nechám na zimu "plné zásob nad tmavším plodištěm".

Pokud je to tak, pak bych používal pojem Rašovská metoda pro toto.
Není mi úplně jasné, jak ji realizovat ve vícenástavkovém systému.
Pokud mluvíme o radikální obměně díla, tak to tak nazývejme.

Ale skutečně by mě zajímaly praktické zkušenosti se 100% Rašovskou metodou. A pokud je zde někod, kdo to může popsat, budu velmi vděčný, když se podělí.

Karel

tyto věty př. Linharta by se měly tesat do kamene a zvýrazňovat zlatým písmem)
„Každý si může ověřit že nikde netvrdíme, že v panenském díle nejsou žádné spory moru. Ale pouze to, že zde nejsou v nebezpečném počtu, který je schopen vyvolat nemoc. A o to nám jako praktikům jde."

Ani toto tvrdenie nemusí byť pravdivé a potom stačia na jeho uvedenie aj obyčajná čierno tlač.
Porozprávam vám o skutočnom prípade, ktorý sa stal v blízkom Maďarsku . Navštívil som včelára, ktorý v r. 1999 postupne zmenil rámikovú mieru na nízkonadstavkovú(42x18 mm), včelstvá boli v treťom roku vývoja, všetky (200 úľových zostáv) dostali do vienka Ms, čiže v podstate boli na panenskom diele. Bolo to vzorové hospodárastvo, včelnica postavená v borovom lese včelár pravidelne kočoval, med vytáčal doma.Práve v ten rok mal skutočný priemer 120 kg na včelstvo.

Tri roky po mojej návšteve, včelnicu musel zlikvidovať práve moru včelieho plodu a začať znovu. Vplyvom neobjasnených činiteľov, včelstvá začali kolabovať.
Môže mi to vysvetliť p. Linhart?
Asi pre tromi rokmi bol jeho traktát uverejnený na stránkch vcely.sk. Tieto jeho state som pravidelne komentoval a vyvracal, škoda, že na ne nereagoval. Páve aj mojími argumentami boli jeho "1oo%-né" pravdy, ktoré si niekde náhodou našiel a dedukoval z nich svoje závery. Nuž tak.

Děkuji Karlovi za dobrou připomínku.

Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceni přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě.

Taky by mě zajímaly zkušenosti se 100 % Rašovskou metodou. Objevují se diskuze o tom, že s tím přechodem to selhává (Tomáš Heřman). Ale těžko se to porovnává, když dotyčný má naprosto jinou rámkovou míru.

Dílčí otázka zůstává stále stejná: uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

//\/\\//

Zalétávání včel bylo už dávno zkoumáno. Co si z toho pamatuji, dělalo se to takovým způsobem, že jedněm včelám byl podán roztok označeného cukru. Během pár hodin se tento označený cukr objevil ve všech úlech na stanovišti, i když nebyla pozorována žádná loupež. To se bralo jako důkaz, že včely na jednom stanovišti se stále vzájemně "navštěvují" a tudíž mohou si vzájemně vyměňovat i roztoče. Akorát, že co si pamatuji, bylo to zkoumáno na stanovišti, kde včely byly ve včelíně, takže česna těsně u sebe v nějaké rovné stěně včelínu to zalétávání zvyšovalo.
Jinak ve včelíně bylo viditelně vidět, že krajní včely, poslední po převládajícím směru větru byly vždy silnější. Pamatuji si, že jsem jednou ve včelíně i vliv větru pozoroval, závan větru vždy přistávající včelky posunul o jedno nebo dvě česna ve směru větru, některé na cizí leták evidentně sedaly a pokud přinášely zásoby, byly do cizího úlu vpuštěny.
Na stanovišti s nástavkovými úly bude takové zalétávání menší a bude souviset s tím, jak tam ty úly jsou. Jestli jsou ve skupinkách, odděleny třeba nějakým stromem nebo keřem, bude zalétávání menší, pokud jsou v souvislé řadě natlačené vedle sebe, bude zalétávání větší.
Co se týká zalétáváni v poli, zdá se mně to docela pravděpodobné. Jedná se podle mně o cizí úly, které jsou ve směru letu včel nebo hlavně jsou umístěny v koridoru, nad kterým jiné včely létají za snůškou. Zdálky včely vidí stejný tvar jako je jejich úl, bedničky jako bedničky a možná některé sletí dolů cizí úly podrobněji prozkoumat. Pokud jsou příliš obtížené nasbíranými zásobami, mohou se pokusit přistát a vnutit se do cizího úlu. Totéž v případě náhlého zhoršení počasí.

MV:
uhyne nakažené včelstvo časem na mor, i když je mu každoročně JEDNORÁZOVĚ obměněno dílo v plodišti, tedy každoročně podstoupí radikální obměnu díla?

---------------
Když na to přijde veterinář, tak určitě:-)

Dokonce i včelstva v nových úlech na novém díle - nového včelaře, když se tam najde jedna buňka, a k tomu uhynou i včelstva staršího včelaře na stejné zahradě, i když je to z hlediska registrace jiné stanoviště a nic tam nenajdou.

Za stávající situace v ČR to je teoretická diskuze, na jedné straně legsilativa naprosto nechává naprostou volnost šiřitelům moru - ohniskům, na druhé straně to pak bere po pořadě jak sapér Vodička.

Staré dílo, staré úly, nové úly, nové dílo.

Ale tohle necháme profíkům docela by mě zajímalo s jakýmiu návrhy přichází.

Karel

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo typ na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...

Já mám pro tuto dobu pro včelky vysazené hvězdnice (astry). Je jich vícero druhů jak barevných, tak i výškových. Lehce se rozmnožují a proto nejsou cenově náročné. Spíše jich lze získat od někoho kdo jich pěstuje, protože se rozmnožují od kořene rozrůstáním.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 10. 2010
Zdroj pylu v říjnu a listopadu.

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo tip na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?

Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní, zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. Letos totiž poslední soused, která ještě jakžtakž nechával na zahradě přírodní trávník s jetelem a pampeliškami a pododbně, ho zhobloval sekačkou, skalky a jiné okrasné porosty, kterých bylo dříve v okolí na zahradách dost, už nejsou a včelky jsou tak odkázány jen na kousky u chodníků a příkopů, na které se sekačkou zapomněli.
Mě napadá ze snadno dostupných setých jedině hořčice a afrikány, ale ty obojí jsou citlivé na mráz a afrikány se musí rozsazovat a z trvalek vřesy a vřesovce, ty jsou ale náročné na pěstování a musí to být ten správný kultivar, který kvete ve správnou dobu...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Afrikány už mi pomrzly a bylo jen těsně pod nulou. Horčice drží ... Vřesy kvetou, ale včely jsem na nich neviděl. Vřesovce to rozbalí až v únoru. Patologicky kvetou některé květiny, které mají kvést až na jaře. To ale není výjimka bývá to občas a je jich málo. Ještě topinambury ... Nicméně: včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají. Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to mohlo být? Jiří

""""""""Já rozhodně neprovozuji 100% Rašovskou metodu a ani nemůžu (mám jen NN úly). Tmavé dílo odstraňuji na podzim, takže včely jsou nuceny přezimovat na panenském díle. Letos dělám menší výjimku: u dna zůstává jeden nízký nástavek s tmavým dílem, který příští rok bude sloužit jako medník. Takže jsem se trochu více přiblížil 100% Rašovské metodě. """""
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

Dne 31.10.2010 10:59, J. Matl napsal(a):
> Nicméně:
> včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
> množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
> Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
> mohlo být? Jiří
>
>
Co třeba Břečťan?

Milan Čáp

Milan Čáp (e-mailem) --- 31. 10. 2010
Re: Zdroj pylu v říjnu a listopadu. (47835) (47837)

Dne 31.10.2010 10:59, J. Matl napsal(a):
> Nicméně:
> včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
> množství.
>
Co třeba Břečťan?

Milan Čáp
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jo, na ten jsem koukal, ale na něm už včely nebyly, myslím už dokvetl tak před třemi nedělemi ... Právě vylezlo sluníčko, tak to ještě prověřím ... Možná ale kvete jinde mimo můj dosah ... Za polende na sluníčku ještě kus doletí. I když často k večeru stihnou doletět na leták a tam to (obalené pylem) už dál nezvládnou, chybí jen pár kroků ... smutný pohled, když je tam ráno najdu ...

Chtěl jsem se zeptat, máte někdo tip na nějakou takovou rostlinu nebo keřík?
Měla by přežít období ranních mrazíků aspoň -5 st C a v počasí, jako je nyní, zase obnovit kvetení a produkovat nějaký pyl. Přitom by měla jít snadno pěstovat na obyčejné zahradě a být snadno k sehnání. J.Matl

Jedna z takýchto rastlín je astra vŕbolistá /Aster salignus/, vysoká až 1,5 m, začínajúca kvinúť začiatkom septembra a kvitne sporadicky ešte i teraz. Dáva mnoho peľu a niečo nektáru, ľahko sa rozmnožuje podzemnými trsmi, meisto výsadmi môže byť aj vlhké, astre to len prospieva.Najlepšie ju presádzať v tomto čase, za 5 rokov vytvorí ž 2 árovú enklávu. Vie sa prispôsobiť , dokáže potlačiť všetky buriny, vytvára bohaté enklávy, šíri sa aj bez prispenia človeka semenami, ktoré vietor hlavne v zime roznáša po snehu do okolia. Niekedy je taká hojná, že je až nepríjemná, ľudia ju trpia len preto, že je to príjemný kvet.

Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med , ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu vdecny za kazdou informaci. Josef

Pavel Holub:
Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj. V tomto smyslu bych stál o vysvětlení.

____________________________________________________________

Opět to opakuji, já žádný brzký jarní rozvoj nepotřebuji a nechci, takže nepotřebuji a nechci jak zimní plodování, tak ani pyl v zimních zásobách. Příští rok začátkem předjaří posilním včelstva oddělky, respektive "včelstva včelstvy" (letos jsem nedělal klasické oddělky, ale půlil včelstva, takže teď mezi oddělky a produkčními včelstvy nemám rozdíly (kromě stáří matky). Minulé čtyři sezóny jsem spojování prováděl již na podzim v říjnu, ale letos mimo jiné vzhledem k tomu, aby se mi spojování nekřížilo s první fumigací, jsem vše odložil až na příští rok. Vystačím si s pozvolným rozvojem v souladu s fenologickým rozvojem přírody, tady i se snůškovými zdroji.

Brzký nástup intenzivního plodování je u velmi silných včelstev kontraproduktivní a nepotřebný. Rychlý rozvoj přibližuje nástup rojové nálady. Zbytečně urychluje odchod zimních včel, které by jinak díky svým tukobílkovinným zásobám mohly dlouhou dobu plnit funkci létavky. Místo toho se z nich stanou krmičky a z nich krátkověké létavky, které rychle odejdou. Budou se sice po čase líhnout kvanta nových generací, ale ty kvůli tomu, že byly produkovány v překotném rozvoji (méně kvalitní krmná strava) budou krátkověkké (ve funkci létavky vydrží sotva dva týdny), takže ve výsledku sice včelstvo vychová mnohem více plodu, ale nebude silnější, nebude mít více létavek, nepřinese více medu, naopak přinese míň medu a ještě k tomu budou mít větší spotřebu a aby toho nebylo málo, ještě k tomu takováto včelstva zazimovávají slabší. To je stav, kterého se sérií metodik vyhýbám. Výsledkem jsou 60 kg výnosy z řepky.

MV

doberá uřimnost;+ děkuji každý med snad krystalizuje-i agátový x let. jinak je přehřátý) v malém omjemu jsemnepastoval nelepší je řepkový tomu se nic nevírovná naini opampeliškový chce to mýchat hnet po vyčeření čistota-jemnost ´=ocenění redonální výrobemk pod cizím jménem

Spojit dvě plnohodnotná včelstva-nakrmená,proléčená,převedená zimou a mít výnos z rebky 60kg.To znamená 30kg na včelstvo.To dokáže kde kdo v univerzálu.Pak se bát rojení a muset honem dělat oddělky v pracovní špičce když se vytáčí jarní med.Takovéto čachrování se dá dělat možná do 60včelstev,určitě ne u 300včelstev.Včelařením se živín,ale v tomto sistemu nevidím žádnou ekonomickou výhodu.Jenom spoustu zbytečné práce.S tim spojováním a znovu tvoření oddělku je více práce než celoroční ošetřování dvojnásobného počtu včelstev při dvouleté výmněně matek.Na srpen si obědnám třebas 100matek za 100kč za kus i s klíckou a poštovným,v poklidu vymněním matky kde to mám v plánu a není co řešit.

s oddělkama je naprosto zásadní ,aby vyšli až po řepce,tzn. je mít po zimě v určité vychytané síle,aby byly v řepce v tahu,tu se nabízí možnost to po zimě doladit s oddělků a jiné kejkle ,jde o TO umět to odhadnout,nesleduju tím žádnou metodiku,používám oddělky(matky) kde potřebuju ,protože včelařův rok nabízí bezpočet situací,u kterých je oddělek(matka) řešením,navíc málokdy původnímu včelstvu vracím oddělek,už solidní mladé včelstvo schopnýho výkonu...

"Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med , ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu vdecny za kazdou informaci. Josef"

Když mluvíte s někým tváří v tvář, automaticky se mu v odpovědích přizpůsobujete. Vidíte, jak je starý, jak je vzhledem k stáří nebo jiným okolnostem oblečený, jestli odpoví na nějakou banální věc lehce a bez přemýšlení nebo i banální odpověď doluje s velkým úsilím a sotva ji dá dohromady... Jinak pak odpovíte člověku na první pohled inteligentnímu a s velkým rozhledem v daném tématu a jinak třeba nějakému prosťáčkovi a ani o tom nepřemýšlíte.
Tady v diskuzi se nic takového poznat nedá. Jen je vidět, jestli to, co napíše, je v pořádku nebo ne, jestli ten člověk dělá hrubky v textu nebo ne, případně trochu se dá poznat z výběru slov, jinak nic. Jestli tedy někdo se v příspěvku v diskuzi dopouští hrubek a všelijakých zhůvěřilostí v textu, bývá mu automaticky odpovídáno jako prosťáčkovi, už proto, že se z jeho textu předjímá, že by něco složitějšího ani nepochopil.
Přirozeně, nějaký překlep, pokud je evidentně náhodný, se nebere v úvahu.

U pastování, podle mně docela stačí čerstvý průhledný med hlídat a v době , kdy průhlednost začíná mizet, med se začínající krystalizací zakaluje, ale stále je tekutý, ho ten kritický týden, dva týdny přelévat z láhve do láhve. Dokud med neztuhne natolik, že už sám od sebe neteče a přelévat nejde. Je to takové "soft" pastování, které sice není úplně rovnocenné s pravým pastováním, ale je nenáročné na zařízení a dostatečně změkčuje ztuhlý med, takže se takový med nabírá podobně dobře jako pastovaný. U čtyřlitrových flašek jako "velkobalení" medu by pak připadalo v úvahu med, až přestane téct, přendat do nějakých kilových a podobných sklenic, které jsou pro spotřebu výhodnější.
Takhle manipulovat s medem by si podle mně měli zvyknout všichni, kdo nakupují od včelařů čerstvý nezkrystalizovaný a nepastovaný med. Je rozdíl mít měkčí med, který se dá nabrat lžičkou a podobně a tvrdý ztuhlý med, který se musí doslova sekat nebo dokonce ztekucovat vyšší teplotou v flašce.
Co se týká pastování šlehačem, mělo by se dát pozor na vmíchávání bublinek vzduchu do medu, ty v tuhém medu zůstávají a mají údajně snižovatdobu skladování medu.

....
Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami diskutovat!!!

Amen

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je mor, je prostě zakázané.
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
Pepa

Sroll Josef:
Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle.

---

To je relativní tvrzení. Co je mor v „plné“ síle? Vymírající včelstvo, nebo klinický nález pár buněk nakaženého plodu?
Jak tak pozoruji, jak to chodí, spíše to vidím na tu druhou variantu.

Znám dobře, o čem je řeč. Jednak jsem vyškolený prohlížitel včelstev a jednak mám přímé zkušenosti s morem. Byl nalezen ve včelstvech pana Sehnoutky, u kterého jsem začínal včelařit. Měl tehda něco přes 30 včelstev. Po tři roky jsem u něho včelařil. Za tu dobu jsem prolezl skoro každé jeho včelstvo a ani v jednom jsem na nic nenarazil.
V okolí jeho včelstev se objevilo ohnisko a následovala řada plošných vyšetřeních měli. Z nich vyplynuly nálezy i u pana Sehnoutky. Měl tak nízký stupeň moru, že prohlížitel musel pečlivě hodiny prohlížet jeho včelstva, než něco našel. Nakonec přece jenom pár buněk objevil. Kvůli těmto pár buňkám musela všechna jeho vzorně vedená včelstva do ohně.

Tehda byly ve stejné vesnici objeveny celkem 4 ohniska, z nich některá obsahovala včelstva již ve vrcholných fázích moru, takže si asi dovedete představit, jak silnému infekčnímu tlaku musela být včelstva př. Sehnoutky vystavena.

MV

PS
Mimochodem, pokud ty staré úly byly po morových včelstvech, není žádný zázrak, že v nich hned propukl mor. Ale v jaké míře? Typuji, že by ty včelstva vydržela minimálně 3 roky, i kdyby v nich za tu dobu nikdo nevyměnil ani jeden plást.

Z Včelař:
Spojit dvě plnohodnotná včelstva-nakrmená,proléčená,převedená zimou a mít výnos z rebky 60kg.To znamená 30kg na včelstvo.To dokáže kde kdo v univerzálu.Pak se bát rojení a muset honem dělat oddělky v pracovní špičce když se vytáčí jarní med

---

No právě rojení se bát nemusím, protože v půlce jara včelstva půlím. Včely zůstanou po celou sezónu ve snůškové kondici, na rojení nebudou mít ani pomyšlení, protože propásnou vhodné termíny. Standardním výnosy z řepky okolních včelařů jsou kolem 20 kg.
Chov matek provádím přímo v bezmatečných oddělcích na nastartované misky ze sádky. Sice je to primitivní způsob chovu, ale je to nenáročné, flexibilní a výsledky jsou zcela uspokojivé.

MV

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pastovani medu.
> Datum: 31.10.2010 19:01:19
> ----------------------------------------
> Casto hledam inspiraci a snazim se vzdelavat . Rad ctu nektere postrehy
> zkusenych vcelaru a bohuzel je mi smutno ze nekdy nekterym jde vice o
> tecku carku ci preklep , nez podstatu teto konference. Jsem zacinjici
> vcelar a nenapadlo me ze budu tady necim prispivat, kdyby. Kdyby med ,
> ktery jsme si nechali pro svou potrebu nejevil znamky zacinajici
> krystalizace. Manzelka v kuchyni ma maly slehac do nej jsem si udelal nerez
> nastavec a velmi jednoduse promichavam v jednotlivy 4l lahvich med. Jde to
> vyborne. Ma-li nekdo zkusenosti s pastovanim v tak malych objemech budu
> vdecny za kazdou informaci. Josef
>
>
>

Ono to očkování zní jednoduše, ale zas tak úplně jednoduché není. Co já jsem očkoval v čtyřlitrovkách, tak zkrystalovaný med se musí rozmělnit v 2 - 4 násobku tekutého medu a potom prolít přes hrubé sítko, aby se tam nedostaly větší kusy zkrystalovaného medu. Teprve potom přijde řada na míchání, aby ten naočkovaný tuhý med byl v tom tekutém rovnoměrně rozložený. Už je pak vcelku jedno, jestli to bude převrácením sklenic nebo přeléváním medu mezi sklenicemi nebo třeba mícháním nějakou tyčkou nebo vařečkou.

Co je mor v "plné" síle?

Ojedinělé napadené buňky - klinický nález v počátečním stadiu
Souvislé napadené plochy - "v plné síle"
Stačí?
Pepa

U velkých objemů to asi chce nějaké to vybavení, ale pokud chcete pastovat ve 4litrových sklenicích, tak není nic jednoduššího. Sklenice mám uzavřené plastovým víčkem a po naočkování malým množstvím krystalického medu je 2x nebo 3x za den převalím, a tím se to promíchá samo.Je pravda, že sklenice nemohou být zcela plné, ale tak do 4/5objemu. Při pokojové teplotě za 2 dny hotovo. Je to absolutně čistá a lehká práce .
Zdraví Kor.

Páni, myslím si, že to čo píšete nie celkom korenšponduje s tým, v čom spočíva krémovanie či pastovanie medu. Potiaľ je to poriadku, pokiaľ píšeme, že zrýchľujeme pochod kryštalizácie vhodného medu npr. ovocného, aj to je v poriadku, keď krémujeme med, ktorý má do kryštalizácie ďaleko a pritom doňho pridáme "zaočkujeme" krémový med, ktorý to urýchľuje.

K tomu aby došlo k dokonalému premiešaniu medu však musíme použiť vhodné miechadlo, aby začal žiadaný proces, pripraviť jemný krémový med. Keďže nie každý med (možno len repkový) kyštalizuje jemno, niektorý vytvára hrubé kryštaly (npr. medovicový), takýto krémový-pastovaný med nespĺňa tieto parametre.

Používanie najčastejšie drevených obdĺžnikových hranolov z z tvrdého dreva nemá len med miešať, ale hlavne má častým premiešavaním rozbíjať väčšie tvoriace sa kryštalky ovocného a hroznového cukru, aby bol jemným. Dokonca je normou daná aj veľkosť kryštalkov a len takto pripravený med môžeme označiť ako krémový respektívne pastovaný.
Všetko ostatné je len skryštalizovaný med.

No No. Rozvoj moru ve včelstvu probíhá několik let a ne okamžitě. Poslední výzkumy ve světě ukazují, že ve stěrech ze stěn úlů se nachází tak málo spor, že to není možné. Za hlavní šiřitele moru jsou podezírání trubci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Praktické potlačování chorob a parazitóz aneb Pojďme konečně k
> jádru věci!
> Datum: 01.11.2010 09:52:16
> ----------------------------------------
> ....
> Zajímá mě jenom to, zda včelstva časem uhynou, nebo ne. To je to hlavní, to je
> alfa omega, to je to jediné, co má význam řešit a o čem má cenu mezi praktikami
> diskutovat!!!
>
> Amen
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
> Na tohle ti nikdo nemůže zodpovědně odpovědět, chovat včelstva, ve kterých je
> mor, je prostě zakázané.
> Samotná obměna díla určitě nestačí. Znám případ (na trutnovsku), kde včelař
> osadil staré (prázdné) úly a okamžitě v nich propukl mor v plné síle. V okolí se
> mor nevyskytoval. Bylo to přes třicet let po válce, úly po Němcích pohozené
> desítky let ve stodole. Takže pouhá výměna díla určitě nestačí.
> Pepa
>
>

Tak to je dobré. U mě v maringotce vyjímečně pár, ale doma 3 včelstva desítky a čtvrté stovky.. Světlého jsem nenašel žádného, všechno dospělci. mám pocit, že někde loupily..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci
> Datum: 29.10.2010 19:32:30
> ----------------------------------------
> Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po
> prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné
> počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle
> žlutý pyl. Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
>
>
>

No já už jedu v daleko větších mnopžstvích pastovaného medu, Takže pastovací kombajn, plnění lahví tlakem apod. Ale princip je v podstatě stejný. Mě se nejlépe osvědčilo pastovat řepkový med, protože to jde samo, pak květový a lesní jde nejhůř, ale ten by pastoval pouze ... že? Med se musí 100% rozppustit a pak až vychladne naočkovat ho nějakým malým množstvím pastovaného medu. Na konev asi tak 3 polévkové vrchovaté lžíce a míchat. Stačí 1 x deně. Med je napastován, až když na jazyku necítíte krystalickou strukturu. Pro chuť a přesvědčení nových zákazníků není špatné do řepky šoupnout asi 1/7 medovice. Pak se jedná o výraznější chuť. V malém se plní nejlépe hotový, ten se nahřeje na 30 stupňů a pak se nalévá jako med střihacím ventilem. Zákazníci si zvyknou a pak odbyt stále stoupá. Tak ať je to tak vždycky. Zdraví R. Stonjek

Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.

František Hazdra napsal:

>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3 dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich nosilo světle žlutý pyl.
>Výsledek sčítání byl následující:
0 až 10 roztočů 19
11 až 20 roztočů 9
21 až 30 roztočů 6
Většina roztočů bylo světlých
Haf
....................

Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to bylo po fumigaci do 300 ks.
To asi kyselina dobře zabrala.
Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn. svědčící o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení a je mi to těžko vyhodnotit :) )

Díky za upřesnění.

RK

Pyl v ůle ?
Holub :Mě není jasná jedna věc. Jak se při takové metodě (totální obměny díla) dostane do nového díla dostatek pylu pro jarní rozvoj
Sám o sobě nemám zimní plodování rád.
Zdá se mi jako neumerně nákladné vynaložení energie.
Ze včely rády, často plodují i v unoru je všem praktikům jasné.
a já to včelám rozmlouvat nebudu.
Při slovech "totální obměna díla" mne napadají souvislosti s totalitou jak nacistickou ( konečné řešení)tak komunistickou, .
Myslím si že v přírodě se totálně nechová skoro žádný organismus (vyjma lidí).
J.B.

Doplním proč následná kontrola po 1. fumigaci je u mne asi zbytečná.
Fumigace je velmi učinná.
1.Fumigace 17.9 až21.9.22.9.10 ( BEZ PLODU)       
PRVNÍ SLOUPEC 24H PO FUMIGACI ( JEDNOTLIVÁ VČELSTVA)
DRUHÝ SLOUPEC 48H PO FUMIGACI
420 15
435 6       
222 5
227 0              
70                     
500       
165 40
205 5       
270
65
335 4              
87       
80 + 70=150 6       
300 6
400 6       
590+23=613 2              
560+16=576 2       

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady.
J.Chramosta.

K tavení díla používám generátor páry, kterou vháním do speciálního parního bubnu se soušemi.
Viz:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204645457&cat=parove-tavidlo-vosku-s-bubnem

Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:

Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě.

Oficiálně ohlašuji, že opouštím tábor zastánců plastových mezistěn a celoplastových rámků. Letos jsem zkoušel vytáčet panenské dílo bez drátků. Při standardním postupu 3etapového vytáčení nedocházelo k žádnému poškození i u velmi přeplněných plástů. To mě přesvědčilo vydat se cestou dřevo plus přilepená vosková mezistěna.

//\/\\//

Roztoči měli světle hnědou barvu.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 01, 2010 7:41 PM
Subject: Re: Následná komtrola spadu roztočů po fumigaci


> František Hazdra napsal:
>
>>Dnes jsem provedl opakovanou kontrolu spadu roztočů po fumigaci. Tedy 3
> dny po prvním sčítáním. Sčítání spadu jsem vykonal dopoledne, odpoledne
> bylo úžasné počasí, včely dělaly prolety, doslova to jen hučelo. Dost jich
> nosilo světle žlutý pyl.
>>Výsledek sčítání byl následující:
> 0 až 10 roztočů 19
> 11 až 20 roztočů 9
> 21 až 30 roztočů 6
> Většina roztočů bylo světlých
> Haf
> ...................
>
> Tak to vypadá, jestli jsem to dobře spočítal, že ve všech včelstvech to
> bylo po fumigaci do 300 ks.
> To asi kyselina dobře zabrala.
> Škoda že nemáte k dispozici přirozený spad před fumigací.
> Ti světlí roztoči jsou myšleni průhlední (nedokonale vyvinutí tzn.
> svědčící
> o plodování včelstva), nebo světle hnědí? (což je jaksi subjektivní určení
> a je mi to těžko vyhodnotit :) )
>
> Díky za upřesnění.
>
> RK
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5582
> (20101101) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci?
Díky za všechny rady. J.Chramosta.

Všeobecne sa vie, že ťažba vosku zo starších plástov tradičným parákom je pomerne nízka. Zlepšiť sa do dá rozvarením vyrezaných plástov v kotli vo vriacej vode, "brečku" preložiť do vreca - pytle, preložiť do koša paráka, uzavrieť a nechať poriadne prejsť parou, použiť tzv samotok, až prestáva prirodzene vytekať vosk do sedimentačnej nádoby, začať obsah lisovať. Takto získate maximum obsahu vosku v plástoch. Kým sprcúvate voštiny v paráku, pripravte si ďalšie plásty v počte tak 10-12 ks.

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>

"Dobrý den, pořídil jsem si starší pařák na vosk.
Poradí někdo, jak s ním dosahnout maximální výtěžnosti,jak nadělat co nejméně nepořádku, popř.jaké zásady je nutno dodržovat při práci? "


Vařák se dá používat pro rychlé získávání vosku, kdy ve zbytcích toho hodně zbude stejně tak jako pro pomalé vyvařování, kdy ve zbytcích není skoro nic. Protože když se naplněný vařák vaří a postupně se utahuje, furt až hodiny nějaký vosk teče. Kdysi byla cena práce 5 - 10 Kč za hodinu, cena uhlí nebo elektřiny nízká a vosk se vykupoval za cca 60 Kč za kilo, takže se vyplácelo vyvařovat pomalu a důkladně. Dnes je cena práce při minimální mzdě okolo 50 Kč za hodinu, vosk se vykupuje za cca 80 kč za kilo a energie je drahá, je tedy výhodné vyvařovat rychle a s nižší účinností.
Na práci v vařákem je nutná nějaká pracovní místnost, kde nevadí rozšlapání vosku po podlaze, protože tomu se nevyhne. Pro rychlou práci jsou třeba nejméně dvě vnitřní kovové vložky, jedna se lisuje a druhá se venku chladí a čistí v nějaké vaniče od vylisovaného voští. Do každé vložky jsou třeba takové 3 pytlíky do vařáku na voští, prodávají se ve včelařských potřebách. Ty umožňují vytahovat vylisované voští najednou. A potom až 4 kruhové pomocné vložky, ty se dříve třeba vázaly z proutí, dávaly se mezi pytlíky a při lisování odváděly vylisovaný vosk z prostředku vložky ven, bez nich se se muselo lisovat a vařit víc a vosk tekl pomaleji.
Práce při vyvařování velkého množství vosku potom spočívala v tom, že na peci se ve velkém hrnci ve vodě rozvařovalo voští. To se potom vařící nalévalo do pytlíků do kovové vložky do vařáku, jednotlivé pytlíky se prokládaly těmi proutěnými vložkami. Jak byl vařák plný, lisovalo se a horkou párou z vařáku ještě zahřívalo. Hlavní lisování trvalo 15 minut, půl hodiny ? než se to parou z vařáku pořádně prohřálo a potom vylisovalo, pak se ale mohlo furt dolisovávat a dotahovat a furt tekl vosk. Jak bylo hotovo, vytáhla se celá kovová vložka ven, do vařáku vložila druhá, na dno proutěná vložka, na to pytlík, do něho vařící voští , na pytlík proutěná vložka, na to další pytlík, do něho vařící voští......
Za den se takhle mohlo vyvařit desítky kilo vosku....pokud se moc nečekalo, až "všechen" vosk vyteče.
Pokud to je kvalitní nerezový vařák, mohlo by stačit vytékající vosk dát do izolované nádoby nebo přihřívat, aby dávka zůstala tekutá a potom celá nalít ideálně do nějaké hranaté plastové krabice, která tu teplotu vydrží a nechat v klidu co nejpomaleji ztuhnout. Z kostek ztuhlého vosku se v ideálním případě jen oškrábe zespodu usazená vrstva nečistot a je v jedné operaci hotový čistý vosk. Do hranaté krabice proto, protože z kulatých kusů vosku se blbě dělá balík pro zasílání poštou. Pokud je vařák pocínovaný poškozenější nebo se vosk v nádobě při zahřívání vařil, bude asi třeba vosk znova převařovat, opravovat kyselinou a čistit, oškrabovat nečistoty možná i vícekrát. To byla maximalistická možnost vyvařování.
Minimalistická je, že se do kovové vložky do pytlíků nacpe studené voští, aby se tam toho vešlo co nejvíc, tak asi drti, případně se během vyvařování přidá další pytlík studeného voští a proutěná vložka. Voští se prohřívá parou a taví jen ve vařáku, takže jedna dávka trvá až dvě hodiny ? než se to všechno prohřeje a vylisuje. Pak se vymění kovová vložka a zase cpou pytlíky se studeným voštím. Takhle se udělá méně, ale taky méně zašpiní okolí voskem a vosk je kvalitnější, protože voští není vařené s vodou, ale je jen vytavováno parou. Zvláště by to mělo být poznat v nerezovém vařáku.

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář

"Slíbil jsem, že dám vědět, jak dopadne můj experiment s tavením díla s plastovou mezistěnou v tomto aparátu. Takže do toho:
Výsledek byl naprosto jednoznačný: plastové mezistěny nelze dlouhodobě vystavovat účinkům páry, jinak dojde k jejich totální destrukci. Z mezistěn se staly pouhé neforemné krouceniny naprosto nevyužitelné v dalším provozu.
Ty, kteří uvažují o pořízení celoplastových rámků či plastových mezistěn, upozorňuju na to, že jejich čištění bude problematické. Pouhé „špachtlování“ sice teoreticky stačí, ale neprobíhá při tom dezinfekce (zůstává na povrchu vosk a propolis), takže se efektivita obměny díla podstatně zhoršuje. Otázka je, zda a jak by se plastové mezistěny daly louhovat. Taky to budu zkoušet, ale vidím to černě"

Já myslím, že není co zkoušet. Pokud se mají plastové mezistěny čistit párou, musí mít přiložený atest, že vydrží teplotu takových 110 - 120 st C. To je strašně snadné, vylisovat z nějakého plastu levné mezistěny, ony napoprvé taky dobře vypadají, ale ta podmínka přežít čištění parou je na plast, který má být levný, dost náročná.
Velkoprovozy jsou jiná věc, tak se dá použít aparatura, která čistí rámky třeba horkou vodou 70 st C teplou, taková teplotu by měl už levný plast vydržet bez větších problémů, ale zase musí být relativně náročná aparature, která hlídá tu teplotu čerpané vody.

"U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono."

No, vratič mám pocit, že včely ani neláká, protože moc zapáchá. nepamatuji si, že bych naněm nějaké včely sledoval. U nás už dávno odkvetl.

Ještě bych chtěl dodat, že pokud je ten starý vařák pocínovaný a více rezavý, tak v tom bych viděl dost problém, vosk bude dost porušován. A i když se opraví kyselinou, už bude na navrácení do včel na mezistěny méně vhodný.
Jedině snad že by se voští nejdřív vytavilo ve slunečním tavidle nebo parou a získal se tak vosk na mezistěny a ze zbytků by se vosk vytavil v tom poškozeném vařáku a získal vosk na svíčky a jiné použití mimo včely. Jenže ty zbytky jsou napadány zavíječi a plísněmi, muselo by se vyřešit jejich skladování.

Určitě jsi patřičně sám se sebou spokojen, jak dobře jsi nakoupil, ale je tomu tak opravdu? V první várce se to chce přesvědčit, jaký vosk mi vytéká. Není li žlutý, ale např do šeda, klidně si nech z vařáku víko a šroub, ten se hodí vždy a ostatní odnes do zběrných surovin, to je neopravitelná závada a hlavně velmi pravděpodobná. Šroubovat lisem se musí velmi s citem, protože jinak se utrhne letování a to se dá opravit pouze špatně. Kupovat si nový z anticora je vyhazování peněz, protože dnes už jsme dál. Za ty peníze se dají koupit dva parní taviče, kde se celé plásty naskládají a za hoďku je hotovo a drátky zůstávají. Výtěžnost i bez lisování je o něco lepší. To je způsob jak pro malého tak většího včelaře velmi výhodný a vyhovuje i přes 100 včelstev. Nedáno jsem dělal pořádek v kůlně a bez sebemenší lítosti jsem pařák hodil do kontejneru.Někomu by se možná do skanzenu hodil, ale v běžném provozu je to nepoužitelný krám. Rád bych byl poslem příznivějších zpráv! Zdraví R. Stonjek

V mém případě to byl spad po první fumigaci, ale předtím bylo léčeno KM. V
jediném případě jsem měl spad kolem 300 roztočů, jinak podstatně nižší.
Haf
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 7:57 AM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 01.11.2010 19:30:20
> ----------------------------------------
> Vidím to ze svého pohledu asi takto - vše co je do 300 po fumigaci, to je
> nízký spad a na loupež kolabujícího včelstva to nevypadá.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5583 (20101101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

No, výtěžnost vosku v pařáku , kde se vosk získává parou a potom ještě lisuje, je jaksi už logicky větší než výtěžnost parou, kde se vosk získává jen parou. Akorát se s tím pařákem musí umět dělat neboli trochu chápat souvislosti. Pokud spěchám a nenechám uvnitř pařáku páru proniknout do voští a roztavit ho, tak logicky ta výtěžnost je mizerná. Ono voští je už z principu izolační materiál, takže nějakou dobu trvá, než setou párou prohřeje.... Podobně tak jako když lisuji najednou celý obsah vařáku a navíc jsem tam dal voští rozbité na drobné kousky, takže vosk v pařáku je sice roztavený , ale cestu ven z vložky pařáku má ucpanou drtím ze zbytků voští a košilek, takže neteče.....
Jinak s tím "rezem" souhlasím, je to velký problém pocínovaných pařáků. A oprava je složitá a nákladná. Ovšem do mého pařáku se dává kovová vložka a lisuje se v ní,hlavně ta musí být nezávadná a potom jen spodek vařáku, kde vosk z té vložky stéká a odpouštěcí trubka, kterou vosk z vařáku odtéká, ostatní může být rezavé
Taky souhlasím s tím, že práce s pařákem je podstatně pracnější než práce třeba s parním tavičem. V dnešní době, kdy vosk je vzhledem k práci a energii levný, vychází vyvařování vosku pařákem hůře než dříve....A je třeba uvažovat věci kolem toho, klasické vyvařování na peci, kdy kvůli vyvařování vosku v zimě vyhřívám nějakou dílnu na dvorku a to teplo nechám potom utéct, nevyužiji ho na třeba nějakou další následnou práci na něčem, najednou vychází poměrně draho.....
Jak nad tím uvažuji, pařák mám taky totiž doma, jen jsem ho dlouho nepoužil, tak snad nejlevnější bude dnes pařák mít na elektrický ohřev, zvenku případně ještě masívně izolovaný nějakou textilní izolací a tavit voští v létě, kdy je teplo a průběžně jen parou uvnitř, když se sejde těch několik kilo na jednu dávku....

kovarpe (e-mailem) --- 2. 11. 2010
Re: Zdroj pylu v ??jnu a listopadu. (47835) (47837)

včely nosí za poledne při dobré teplotě jasně žlutý pyl v docela slušném
množství. Už to tu vícekrát padlo. Nepřišel jsem na to, odkud jej mají.
Kvetou ještě astry, brutnák, měsíčky, moc už toho ale není ... Odkud by to
mohlo být? Jiří
----------------
U nás hlavně různé druhy aster, polygonum a dokvétá vratič - to by mohlo být ono.
P. Kovář
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl, břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic ... kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli aster ...:-) ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...:-)
Klidný den všem!
Jiří

Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4 díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40 roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli. Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9 kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru. Po prvním zakrmení se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na Varroózu.

Zdravím všechny, co říkáte na tato listopadová tepla? U nás je teď právě na Trutnovsku v poledne 12°, v novinách jsem četl že je někde snad i 15°.....Produkční včelstva jsem v půli srpna zakrmil 20ti kily cukru a jestli bude takhle celý listopad jak je vyhrožováno, tak začínám mít pochybnosti, jestli bude zakrmeno dost. Ať se daří, Libor.

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.

Díky, Petře. Astry nevylučuji, vratič je už u nás mimo úvahu, už odkvetl,
břečťan doslova hučel včelami na začátku října, ale teď je už ticho, ani
včelka. Polygonum: které myslíte? Je jich hodně. Ale u nás stejně už nic
.. kromě hořčice, kterou mám vysetou kousek od úlů, kvete, ale včely na ní
nejsou ... A těch aster ... Ptal jsem se jich dokonce (tedy včel, nikoli
aster ... ), leč žádná odpověď. Asi jsem je naštval fumigací ...
Klidný den všem!
Jiří
------------
Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu. Ten Vratič mám na zahradě, je to nějaký ozdobnější druh a lítají na něj taky, ale pomálu. Ten žlutý pyl typuji na 99% na ty astry, protože jsou skoro na každé zahrádce a ta trocha co mám na té své, je když počasí dovolí doslova obsypaná včelami. Plánuji v nejbližší době udělat pořádný záhon různých druhů trvalek a astry v něm budou hojně zastoupeny.
Pěkný den, Petr

No to bych se silně podivil, kdyby Radim zase neopravoval a neoblboval svými teoriemi. Proč je výtěžnost větší je jasné. Nejdřív se napaří košilky, ty pak nenasají tolik vosku a vosk odchází z plástu bez nejmenšího odporu. To se nedá říct o lisovacím pařáku. Než jsem si pařící hrnec obstaral, půjčil jsem si ho a vzniklý odpad znovu prohnal pod sítem a porovnal s odpadem z lisovacího pařáku. Ten měl cca o 1/3 víc vosku nad sítem. Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. Na výtěžnost vosku je podle mého nejlepší vyhřívaná odstředivka, potom upravená modifikace vyváření pod sítem a pak náš pařící hrnec. Rozdíly nejsou nijak velké, stačí vyzkoušet! Zdraví R. Stonjek

Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>

Myslel jsem P. Baldschuanicum - snad jsem to napsal ok. - u sousedů roste a když vysvitne slunce, včel je na něm dost, ale ne tolik, jak bývá na Břečťanu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polygonum Baldschuanicum - rdesno baldžuánské. Ano, to u sousedů na plotě také kvetlo, ale tak před měsícem. Asi to fakt budou ty astry. Nebo měsíčky ...? Dnes to v poledne bylo opět velmi dobře vidět. Značný přínos pylu. Ačkoli chodím po zahradě a velmi hledím, nikde včelu nevidím. Létají jinam. Asi jsem je fakt tou chemií naštval ... :-)
Jiří

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877)

Tady na Ostravsku v podbeskydí v sobotu a neděli na teploměru, čidlo na jižní straně baráku půl metru od stěny 1,80 metru vysoko, 18 - 20 st C. V noci 14 - 15 st C, kolikrát je v létě v noci i chladněji. Právě teď na teploměru 20,6 st C.
Včely bezesporu obnoví plodování a budou spotřebovávat zásoby na zimu.
xxxxxxxxxxxxxxx
U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6 stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu, kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
Jiří

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota měřit. :-)
Kdyby vyhláška říkala, že včely nesmí býti semknuty těsně v chomáči, to by se to večer po proletu léčilo. :-) A podle typu uteplení úlu by si s tím člověk musel pospíšit či nikoli.

Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.

Karel