Archiv Včelařské konference

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota měřit. :-)
Kdyby vyhláška říkala, že včely nesmí býti semknuty těsně v chomáči, to by se to večer po proletu léčilo. :-) A podle typu uteplení úlu by si s tím člověk musel pospíšit či nikoli.

Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.

Karel

Nektere vcely pyl nosi to ano, ale mel jsem o vikendu rozebrane ctyri
oddelky, abych jeste zuzitkoval letosni matky (vigorky) a jen v jednom byly
dve bunky zavikovaneho plodu tesne pred lihnutim. Kdyz jsem nekdy pred
mesicem naposledy koukl do dvou produkcnich tak byly uz tehdy bez plodu.


Mesic bez zihadla, neveril bych, ze to vydrzim :-)

T.H.



> xxxxxxxxxxxxxxx
> U nás v údolí dolní Mže (ouředně Berounky), ale vlastně i v celých středích
> Čechách bylo v posledních dnech jinak, zima, teploty tak kolem 5 - 6
> stupňů, ráno lehce pod nulou. Byl problém na sobotní fumigaci najít dobu,
> kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota, protože tam, kde
> svítilo slunce, to bylo ještě cítit. Nicéně i teď padají světlí roztoči. A
> přínos pylu, jak jsem byl popsal níže, je za poledne značný ...
> Jiří
>

Vidis aspon si je nerusil zbytecne, neco ti to dalo :-))

Ted me napadlo ze zkusim na sklenej ul poradne zabouchat jestli ta rada ma
sve opodstatneni...

T.H.


>
> Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé
> oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále
> šrumec.
> Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
> Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr
> nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
>
> Karel
>

KaJi (212.77.163.104) --- 2. 11. 2010
Re: Vysoké listopadové teploty (47877) (47878) (47883)

JM:
kdy včely přestaly létat a byla ještě přijatelná teplota,
------------
To je problém všech přesných BEFELů a předpisů.
V podstatě jsou nesmyslné. Nikde neříkají kde se má teplota
Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec.
Z dob, kdy jsem včely často rušil jsme si tento poznatek odnesl. :-)
Včera večer jsem proto prvně léčil s baterkou v zubech a na teploměr nehleděl. Protože včely přes den létaly. A to by mělo stačit.
xxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Karle, přesně tak. Neřešil jsem to zase až tak, ačkoli teplota prudce klesla, jakmile zmizelo sluníčko. Na někerých úlech mám vzadu okénka. Bylo vidět, že uvnitř panuje čilý ruch, ačkoli teplota teoreticky byla hluboko pod hranicí, kterou uvádí návod na fumigaci ... Kromě toho s Grifinem je to, myslím, i stran vztahu účinnosti a teploty trochu jiný příběh ... Ostatně spad i po 2. fumigaci to snad potvrzuje (viz VMS).
Jiří

Karel

Tak už je rozhodnuto dotace na jedno včelstvo je 133,- kč

"Ono než psát blbosti, chce to víc myslet a občäs udělat nějaký ten pokus. "

S tím plně souhlasím. Je třeba myslet, aby člověk nepsal blbosti. U zbytků z vyvařování vosku je ta věc, že pokud se vezmou jakékoliv zbytky z jakékoliv metody, vždy se dalším vyvařením získá další vosk. Kdo si to neuvědomí, tak udělá pokus a potom si myslí, že to, co si myslí, je nejlepší. Platí to hlavně pro metody, kde se vosk získává horkou vodou nebo párou. Výjimky jsou sluneční tavidlo, má tak mizernou účinnost, že ze zbytků z jiné metody už žádný voskj nedostane a potom odstředivka má naopak tak vysokou účinnost, že z jejich zbytků se žádnou vodou nebo párou ani lisováním další vosk nedostane.
Jinak vařák či pařák mám doma někdy od roku 1975 ? a vyvařování vosku v pařicím hrnci provozuji někdy od roku 1990 - 1995 ? přesně to už nevím. Zbytky z pařicího hrnce mají vždy v sobě víc vosku než zbytky z pařáku. Ovšem pařicí hrnec je "lajdákovzdorný". Voští či celé plásty se do něho nahážou a potom už pracuje jen zařízení a pára. Pařák je nutno poměrně pečlivě naplnit, voští prokládat, aby vosk při lisování měl kde unikat a nezůstával uvnitř a taky člověk musí být trpělivý a čekat , až se všechno voští pořádně napaří a prohřeje a teprve potom lisovat. Teprve potom se mu pařák odmění vysokou účinností, rozhodně lepší než prosté vyvařování parou. Kdo je netrpělivý, naháže to tam a chce mít všechno honem, tak pro toho pařák není.

Jinak ovšem je to každého jeho problém, jak si voští vyvaří. Podle mně vyvařování celých plástů, v dávce po 10 - 12 plástech, je slepá ulička, objem nádoby je příliš velký a je tak zbytečně velká tepelná ztráta.

"Bohužel nemám ještě skleněný úl, ale docela by mě zajímalo, jestli majitelé oken mohou potvrdit můj názor, že pár hodin po proletu je v úle stále šrumec. "

Podle mých zkušeností to není pravidlem. Šrumec v úlu je tehdy, jestli se má během krátké doby měnit počasí. Pokud to je uprostřed stálého počasí, tak je ten šrumec podstatně menší.
Například teď jsem funigoval 29 před začátkem toho větru, který u nás byl v sobotu a v neděli 30 a 31. V pátek byl klid , možná v dálce hory trochu hučely a jak jsem dával odpoledne podložky a večer fumigoval, včelky při obojím okamžitě vyběhly. Jako kdyby tam ten teplý vítr už byl.
Z hodně dřívější doby, kdy se fumigovalo i při teplotách kolem nuly, si pamatuji rozdíl mezi fumigací uprostřed stálého počasí, denní teploty 5 - 8 st C, noční kolem nuly a fumigací, kdy toto počasí končilo a měl přijít vítr a sněžení, včelky byly znatelně neklidnější.

Pozdní výměny matek nedávej do souvislosti s počtem roztočů. Pokud jde o metodiku krmení, nevím, co je to zač, ale já krmím dvěmi dávkami a 12 kg klidně s odstupem jen 2 týdnů a výsledek je dobrý. Krmím u nás v nížině brzy, většinou v červenci obě dávky.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 02.11.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Jak počítáte roztoče? U většího počtu to už jde asi o nervy :-). Já jsem
> po první fumigaci smetl roztoče na hromádku. Tu jsem nožem rozdělit na 4
> díly. Jeden díl jsem spočetl, vynásobil čtyřmi a dělil počtem včelstev. U
> prvního stanoviště jsem měl průměr 400 roztočů, druhého stanoviště jen 40
> roztočů. Přitom ošetřuji všechny stejně. Průměrný zimní spad na každém
> stanovišti jsem měl do 2 roztočů (hlášeno na schůzi ZO ČSV). Začátkem srpna
> jsem ošetřil Formidolem místo Gabónu, který jsme už druhým rokem neměli.
> Zakrmeno podle metodiky uvedené v časopise včelařství. V 1. týdnu srpna 9
> kg cukru, v posledním týdnu srpna dalších 9 kg cukru.       Po prvním zakrmení
> se včely mohutně rozplodovaly. Začátkem října jsem měnil na obou
> stanovištích několik matek. U těchto včelstev byl větší spad po druhém
> léčení. Průměrné spady po 2. léčení: první stanovitě 27 roztočů, druhé
> stanoviště 37 roztočů. Pozdní výměna matek asi není vhodná s ohledem na
> Varroózu.
>
>
>

Plastové mezistěny obecně nejsou vyráběny z plastů, které by snesly vařící vodu, pařák nebo sluneční tavidlo. Certifikace se týká použití hmoty pro styk s potravinami, nikoliv tepelné odolnosti. Čistí se seškrábnutím voskového díla, ponořením do vody cca 65 st C teplé a okartáčováním. Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou. Podrobnosti a zatím ani osobní zkušenosti s těmito metodami zatím neznám. Po odzkoušení se rád o zkušenosti podělím. Zatím hledám informace na zahraničních stránkách.

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Pokud by se plásty od medu skladovaly přes zimu v suché místnosti a v průvanu, v komínu nástavků, kde zespodu a shora je síto, měly by teoreticky zbytky medu naopak ještě vysychat a tak by se v nich nemělo nic namnožit. V praxi ale při změnách počasí se to nemusí podařit.
Co se mně takhle zaopatřit plásty, přidával jsem je normálně do včel a nezaznamenal jsem žádný problém. Ale byly to vždy jednotlivé rámky, ne všechny přidávané rámky a čistit ty plásty musela být pro včely občas docela nepříjemná práce.
Proto v poslední době vždy radím plásty dát na zimu včelám, aby je od zbytků medu vyčistily.
Dokonce, pokud tomu nebude bránit třeba nedostatek nástavků nebo přepravní problémy na vzdálenější stanoviště, když ještě teď jsou plásty od medu, poradil bych na cca 14 dní, měsíc podstavení nástavků s těmito plásty pod úly, aby je včelky ještě před zimou vyčistily. Přirozeně s ohledem na možnost vzniku loupeže, ta ale bude dnes mnohem menší než byla možnost vzniku loupeže v září.
Jinak mám takový pocit, že protože já se přikláním tady k tomu, někteří jiní včelaři tady budou mít přesně opačný názor, budeš si muset vybrat.

"Údajně se také dají po seškrábnutí vosku vyčistit vysokotlakou myčkou."

Vysokotlakou myčkou jsem čistil dřevo. Až třísky létaly a to byla ta nejlevnější myčka ze supermarketu. Použitá myčka tedy musí mít bezpodmínečně regulaci tlaku, jinak z něčeho takového jako plastové mezistěny nadělá cáry, případně i možnost stříkat teplejší vodu. Tudíž to musí být jednoznačně nějaká ta dražší myčka.

Bez obav. Včely vždy plást vždy pečlivě vyčistí a potáhnou buňky propolisem. Samozřejmě je lepší aby se to nestalo , včely však mají vyvinuté mechanizmy které jim různým poškozením ze stran plísní, kvasinek a jiných patogenů hrozí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslav Malý <jarda.maly/=/seznam.cz>
> Předmět: Dotaz
> Datum: 03.11.2010 06:19:59
> ----------------------------------------
> Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před
> loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich
> zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely
> ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
> Díky za každou radu
> J.M.
>
>
>

nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou,mám na to fintu ,topím na jedné straně,kde je silnej var,ten vytlačí vosk z hladiny jak je ta voda dokopečka a tam vkládám a vytahuju absolutně čisté rámky,nestane se,že bych je po cestě z vody z kotle navoskoval a navíc ten var odnese i chcuchvalce košilek z drátu,vosk zchládne,dám ho do pytle zatížím na dno kotle zaliju vodou ,vařím a mám to absolutně čistý,vosk projde přes pytel ale všechen odpad podrží,druhej den máte krásný žlutý kolo vosku jen vyměnit za MS

Tak s ní honem do supermarketu. :-)

http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem

Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.

Karel

Pastováním musí vzniknout produkt o velikosti krystalů 10 mikronů neboli
0,01 milimetru. Při požití medu nesmí být patrné v medu žádné krystalky, dá
se to přirovnat třeba k nugátové pochoutce.
Takový produkt lze získat pouze z určitých druhů medů dokonale ztekucených
procesem řízené krystalizace (pastováním). Mě se to občas nezdaří a získám
jemně krystalický med.
Haf
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2010 3:15 PM
Subject: Re: Pastovaný květový med


Ahoj,

loni jsem mel stejne otazky, letos jsem docela rad, ze jsem nemel co
pastovat. Medovice je uzasny med, jeste nyni jde bez rozehrivani nalivat.

Loni co jsem nestihl napastovat hned pri prirozene krystalizaci jsem pozdeji
v zime malinko nahral na odhadem 30stupnu aby to bylo podajnejsi a slo
ihned pastovat. Vysledek byl uchazejici, barva uplne stejna jako vzdy,
akorat byla pasta hrubsi na jazyku. Vrtel jsem ale mene - 1xdenne ci
obden.

Uplne med ztekutit a pak naockovat ci pockat az to zacne krystalizovat samo
jsem nezkousel. Vysledek by asi byl jeste o trochu lepsi.
Med nefiltruju a penu po rozehrivani jsem mozna ani nesbiral.

T.H.

2010/10/26 Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>

> Prosím o radu zkušenější. Přestože jsem napastoval proti jiným létům
> dvojnásobek květového medu, poptávka stále roste a zásoby se tenčí. Máte
> někdo zkušenost s výrobou pastovaného medu z již přirozeně
> zkrystalizovaného květového medu (event. květového + řepka)? Mám na mysli
> vzít např. konev krystalického, rozehřát v termokomoře při 45°C, sebrat
> pěnu a po schlazení naočkovat malou dávkou pastovaného a pak postupovat
> jako při pastování čerstvého medu. Nevím, jak rychle probíhá krystalizace
> takovéto "očkované" směsi, jak vypadá konečný produkt z hlediska barvy ,
> chuti, celkového vzhledu a viskozity v porovnání s medem pastovaným "za
> čerstva". Něco asi bude jinak, protože i při šetrném ohřevu se nějaká pěna
> vytvoří a něco tedy z medu bude odstraněno. Podotýkám, že před ponecháním
> medu přirozené krystalizaci při teplotách ca. 10-15°C seberu šum a
> filtruji
> přes jemný uhelon.
> Díky za zkušenosti.
> Jakub
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5584 (20101102)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Minulý týden byly v Tesku kupy cukru za 11,90 Kč, kdo chtěl, mohl se
zásobit.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 8:16 AM
Subject: Re: Dotace


> Tak s ní honem do supermarketu. :-)
>
> http://ekonomika.idnes.cz/cukr-je-nejdrazsi-za-30-let-kilogram-je-za-temer-
> dvanact-korun-plk-/eko-zahranicni.aspx?c=A101102_162311_ekonomika_vem
>
> Cena surového cukru vystoupila nejvýše za posledních 30 let. Na burze v
> Londýně se dostala až na 30,55 centu za libru (asi 11,90 Kč/kg). Proti
> pondělním hodnotám to byl nárůst o více než tři procenta.
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5586
> (20101102) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája

Včelky mohou z akátu přinést klidně 30-40kg, záleží na poloze, počasí, síle včel...
Vaše otázka je tak obecně postavená, těžko odpovědět, když nevím, jestli jste vytáčeli jarní med před akátem, aby jste věděli, kolik akátu míváte, protože pokud to víte, je Vaše otázka těžko pochopitelná.
Radek Hubač
Učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dolet včel za snůškou je 5 kilometrů kolem, účinný dolet včel takové cca 3 kilometry kolem. Pokud v okruhu 1 - 3 kilometrů žádná jiná včelstva nejsou nebo je tam jen malý počet, tak šestero včelstev v průměrné krajině by se mělo vcelku v pohodě uživit i bez akátů.
Trochu čísel: Hektar monokultury nějaké včelařské rostliny, jako je akát, řepka, javor klen, lípy, maliník ... má dávat mezi cca 500 - 1200 kg sladiny. Ostatní kvetoucí rostliny dávají, ty nejhorší okolo 50 kg z hektaru, průměrně ale okolo takových 200 - 400 kg z hektaru. Spotřeba jednoho včelstva v sezóně denně je okol 0,75 - 1 kg sladiny, takže za rok to je cca 100 - 120 kilo sladiny, pro 6 včelstev je to 600 - 720 kilo pro sebe plus 100 - 200 - 300 kilo medu pro včelaře. Šestero včelstev tedy potřebuje mít k dispozici v přírodě zdroje minimálně jednoho tisíce kilo sladiny, to je v případě takových průměrných rostlin asi 5 hektarů kvetoucí monokultury rostlin. Plus mínus .....
Přitom pokud se vezme účinný dolet včel 3 kilometry daleko od stanoviště, sbírají včely sladinu z plochy cca 2800 hektarů.
Máte li tedy v okolí včelstev na těch cca 2800 hektarech "rozfrcané" množství kvetoucích rostlin aspoň z těch 5 hektarů, včely se uživí i bez akátů. V praxi zřejmě ne všechna produkovaná sladina je včelami posbíraná, na druhé straně v kvalitní krajině s vyšší diverzitou by mělo být těch kytek mnohonásobně víc.
Přesněji se to určit nedá, pro základní odhad by se muselo okolí včelstev docela podrobně zmapovat v rastru jednotek až desítek metrů a stejně potom by se to muselo definitivně ověřit několika roky včelaření na tom místě....

Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z n.v.280m ze střední Moravy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz>
> Předmět: ??m nahradit ak?t
> Datum: 03.11.2010 10:46:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které
> jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou
> však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se
> nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak
> výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
> Děkuji.
> Mája
>
>
>

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of J. Matl
Sent: Wednesday, November 03, 2010 12:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: čím nahradit akát

Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, kterou však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším okolí se nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě přesunuly. Jak výrazně se mi bez akátu sníží výnosy?
Děkuji.
Mája
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Vmísím se, ač elév, zkušenější jistě dají lepší rady. Ale: akát je sice skvělý, dá cený a nezastupitelný med, ale často se také nezadaří, doba jeho květu proprší (třeba částečně letos), takže přínos je minimální ... Na Vaši otázku je tedy těžká odpověď. Když je dobrý rok, je to síla a věru cvrkot, když ne, tak není skoro nic ...Včely si jistě najdou jinou snůšku, jste-li v "normální" včelařské krajině. Ale na druhé straně: co je to za "nevládní organizaci"? Proč chtějí odtranit akáty? Dá se s nimi mluvit a vysvětlit jim problém? Lze najít kompromis? Co na to ostatní včelaři v okolí, jsou-li? Což se spojit a mluvit s nimi o tom? A ještě jinak: akát je nezdolný. Nezlomí ho ani nevládní organizace, a to je co říct ...:-) Znám to dobře z mého okolí ...
Hodně štěstí!
Jiří

Dřív se akát vysazoval kvůli silnému kořenovému systému, zpevňovaní svažitých skalnatých terénů a kvůli tomu, že na suchých štěrkovitých půdách dosáhl kořeny hodně hluboko až na spodní vodu a netrpěl tedy nedostetkem vláhy. Taky kvůli specifickému tvrdému dřevu....
Nyní je myslím už oficiálně invazivní rostlina, takže se omezuje i na vládní úrovni, nejen nevládní...

Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako dřevina to je plevel. Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a nektaru v časném jaře. Na straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a to asi stačit nebude.
Pepa
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ... Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když jej na jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu měli víc mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-)
Jiří

To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.

Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.

Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch fumigáciách je priemer 83 Vd.
Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine podložiek nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.

Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste úľovej zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč nelietajú.
Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
(nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.

AT:
Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd, natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
-------
Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
:-)
Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní neduživí chcípáčci nepřežijí.

A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.

------------
Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)

Karel

Moc teoretizujete a vymýšlíte místo toho aby jste použily ty hloupé a zastaralé metody z Dolu. Já ty blbosti používám a při první fumigaci mám šílené množství do 200 a při druhé 0 - 20. Dnes již jsem připravoval k provozu ten strašně špatný kompresor.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 03.11.2010 19:36:24
> ----------------------------------------
> AT:
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> -------
> Anton, čo to táráš, náš systém nám závidí celý svět.
> :-)
> Účiným trávením roztočů jsme vyšlechtili pořádnou rasu. U nás žádní
> neduživí chcípáčci nepřežijí.
>
> A kdo přežije naši inbrední slekci z let kdy jich málo, to už je skutečně
> dobrý základ pro chovné roky, kdy se nám roztoč začne křížit a množit.
>
> ------------
> Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení.
> A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-)
>
> Karel
>
>
>

>Tak jsem dnes netrpělivě koukl s baterkou na pár podložek po prvním léčení. A kdyby dávali desetník za jednoho, tak nemusím mít dotace :-) Karel<
------------------------------------------------------------
A takových včelstev s vysokými spady bude po letošních fumigacích více. Zvláště tam, kde nebyl použit gabon.
JK

Doplňuji: a nebyl sledován spad - viz varroamonitoring.
JK

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nvim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Reaguji na posledních pět příspěvků. Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo. Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže. Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.

Děkuji všem za poskytnuté rady.Bylo jich sice málo,ale pomohly mi se uklidnit.Zajímal by mne i názor na př.pana Turčányho,ale ten se neozval.Tak ještě jednou díky.
Zdraví
J.M.

Kdo letos na severní Moravě nenechal na druhou polovinu května ve včelách více zásob nebo je v následujícím deštivém období nepodněcoval, nejpíš měl ve včelách ke konci května a v červnu dost masívní přestávku v plodování. Potom se léčit nijak zvlášť nemuselo, ani kyselinou mravenčí, ani Gabony a přesto spad roztočů letos byl nebo bude malý.

"nejlepších výsledků jsem dosáhl,tak že vosk rozpustím z rámkuv kotlu s vodou"

No, kotel s vařící vodou, do kterého se ponořují rámky, je vhodný pro jednorázové zpracování takových 500 a víc rámků, za den by jich mělo jít zpracovat možná i několik tisíc.
Vařák v klasickém způsobu , kdy se časně ráno roztopí v nějaké dílně pec, připraví hrnce, vana na zbytky a podobně a celý den vyvařuje, je na zpracování voští z takových 100 - 1000 rámků, záleží na způsobu práce.
Pařicí hrnec pro celé plásty, pokud se má vyvařovat větší dávka najednou, za den zpracuje 100 - 200 plástů. Pokud se vyvařuje předem vyřezané voští, možná by to šlo dotáhnout až na 400 plástů.
Ale pařicí hrnec je možné provozovat docela dobře taky tak, že jak se nashromáždí voští na jednu dávku, vyvařuje se průběžně ihned po celý rok.
Stejně tak se dá provozovat pařák, pokud se jedná o pařák vytápěný elektricky, pokud se nepoužívá rozvařování voští v hrnci, ale rozehřívá se parou přímo uvnitř pařáku. A když se pařák ještě nějak tepelně zaizoluje a použije se nějaká regula vytápění, spotřeba elektřiny zas tak velká není.

Plásty myslím plásty míry 39x24.

Pane Turčáni,
mám dojem , že jste smíchal obsah dvou komentářů dohromady. Výsledky spadu
po použití KM jsem uváděl já v tabulce a byly v rosahu desítek až stovek
roztočů. Spad tísíce roztočů byl jiný případ. Nelze to spojovat dohromady.
Plod jsem zatím nikdy nenatíral.
Haf
----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci


> To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
>
> Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
>
> Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> fumigáciách je priemer 83 Vd.
> Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> podložiek
> nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
>
> Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> úľovej
> zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> nelietajú.
> Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> (20101103) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal Prosím máte-li někdo zkušenost,poraďte.Při posledním vytáčení jsem z obavy před loupeží,která se projevovala,nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil.Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M..Obávám se,aby při jarním rozšíření těmito plásty nebyky včely ohroženy,nebo nedošlo k narušení chuťových vlastností následné snůšky.
Díky za každou radu
J.M.

Nie celkom rozumiem slovám "nechal panenské plásty se zbytky medu,který v nich zkvasil", neviem kde Ste ich "nechal" a kde tieto plásta sa nachádzali, keď včelstvá kŕmil. Mladé plásty s neinvertovanými cukrovými zásobami, môžu skvasiť, ale ak ich včely obohatili emzýmami, tak sa tým zásobám nemôže do jari nič skaziť. Uložte ich do skrine a na jar ich použite na rozširovanie včelstiev.

Ešte na margo lúpeže včiel, primerane silné včelstvá s matkou, cudzie včely nemôžu rabovať. Každý rok kŕmim do zimy vyše 70 včelstiev, bez zúžených letáčov, roztok podávam väčšinou cez deň a nestalo sa mi, aby mi cudzie včelstvá napádali kŕmené večelstvá.
Pre upokojenie samého seba, v budúcnosti si letáče zúžte na primeranú šírku, aby bol obsadený včelami.

Dúfam, že na včelnici je už všetko v poriadku, pekný deň.

Pán Hazdra, ja som citoval vetu Radka Hubača z 2.11

Pane Turčáni,
ve vší úctě, Váš komentář je hodně zavádějící.
1.Nátěr plodu dělám jen když veterina nařídí(letos ano), KM většinou paušálně nepoužívám a už vůbec ne 2x, gabony, fumigace a aerosol dle nařízení.
2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... V maringotce vzdálené cca 2km, kde mám po říjnovém spojení 19 včelstev je spad minimální po více let, takže to asi tak špatně nedělám. Doma na zahradě jsou pouze 4 včelstva po spojení, jsem uprostřed vsi a nechci problémy a opakovaně přes všechnu snahu jsou problémy, které se snažím řešit. Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno a tak minimální spady až do konce srpna odpovídají správně provedenému nařízenému jarnímu nátěru plodu a gabonům v podletí. Potom však podle mého názoru moje dobře a včas nakrmená včelstva dostala příležitost a vyloupila asi kde co a roztočů je kopa( loupení mých včel jinde jsem objevil). Nechápu, že neloupí včely z maringotky, když je tak blízko, nechápu, že včelaři, se kterými jsem v kontaktu říkají, že problém letos nemají - vloni na tom byl soused podobně. O dalších včelařích nemám přehled. Zimování se nebojím, včelstva jsou silná, svétlé roztoče jsem neviděl, doufám, že už brzy skončí prolety, abych mohl před zimou zbavit aerosolem zbylých roztočů.
Můj závěr je, že v okolí je hodně velký infekční tlak, bydlím v blízkosti Hradce a Pardubic, kde je velké množství včelstev a tak dokud nevymřou další včelaři, kteří produkují kvanta rojů a třeba i mizerně léčí, tak budu každý rok válčit s roztoči. Maringotka je sice blízko, ale koncentrace včelstev kolem maringotky je podstatně nižší, než v okolí mojí zahrady.
Radek Hubač




> ----- Original Message -----
> From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, November 03, 2010 7:04 PM
> Subject: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
>
>
> > To už ale byla 2. fumigace, po první bylo tisíce...Radek H.
> >
> > Táto strohá veta ma zaujala, hlavne slová "bylo ich tisíce". Ak je to
> > možné, keď čítam vaše komentáre, tak nemálo času venujete práve Vd,
> > natieranie plodu, KM aj dvakrát a nakoniec po prvej fumigácii je ich na
> > podložke tisíce. Niekde robíte chybu.
> >
> > Ja v závere sezóny robím len tri fumigácie (nič viac) a môj priemer na
> > vče70 včelstiev je väčšinou pod 100 ks, vlani 135, tohoto roku po dvoch
> > fumigáciách je priemer 83 Vd.
> > Dnes som pripravoval podmetové podložky na tretiu FUM. Je 34 dní od druhej
> > fumig., prekontroloval som všetky podmetové podložky a na väčšine
> > podložiek
> > nebol ani jeden klieštik, na niekoľkých jeden a na dvoch po 3 ks.
> >
> > Zdôrazňujem, že ak neodnosili z podložiek Vd mravce, tak včely ich
> > neodnosili, pretože moje včelstvá sú umiestnenené v najvyššom mieste
> > úľovej
> > zostavy, pod plodiskom je debnička zo zásobnými plástami, cez hlavný letáč
> > nelietajú.
> > Zajtra urobím posledný zásah do včelstva a to tretiu fumig.
> > (nič viac) komplexnú správu podám po zbere a dozbere Vd po fumigácii.
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5588
> > (20101103) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pavel Holub napsal:

>Snaha o nulu vůbec nic neřeší, když máte za humny několik přeživších rojů po půdách atd. Někdo má to štěstí, že se volně žijící roje v jeho blízkosti nevyskytují, nebo prostě nemají šanci přežít zimu, jiný to štěstí nemá. Stačí, když po snůšce včelstvo oslabený roj vyloupí a je hotovo.
>Za jediný den si mohou přinést několik set roztočů. Každých 16 dnů se jejich počet může zdvojnásobit (když jsou vitální a mají podmínky) snadno si tu geometrickou řadu dopočítáte do konce září. Kdo nemonitoruje, může jeho včelstvo do podzimu mít na kahánku a může se stát obětí jiné loupeže.
>Je to domino efekt. Funguje hlavně tam, kde se více kočuje a kde je vysoké měrné zavčelení území a kde mají roje podmínky pro přežití. Pak ten kompresor je opravdu k .....
Kdo to alespoň elemetárně pochopil, tak je mu jasné, že se roztoč hubí tehdy, když je to potřeba a ne tehdy, kdy už je po bitvě.
…………………………..

Zkusím své zkušenosti k tomu domino efektu.
Mám včely na dvou stanovištích po 10 včelstvech, a docela se mi to co píšete, nepotvrzuje.

Jedno stanoviště 10 včelstev 450 mnm, v katastru cca 40 včelstev včetně těch mých, výsledky zimní měli jsou celorepublikově každoročně cca průměrné. V r.2007 u mě kolaps stanoviště, podobné problémy s přemnoženým roztočem a úhyny včelstev i u ostatních mimo jednoho s deseti včelstvy, který žádné problémy neměl. Tehdy tam zřejmě ten domino efekt nastal. Podobná situace s nárůstem a množstvím roztočů se mi tu jeví i v letošním roce, ale na rozdíl od roku 2007 (kdy jsem se spoléhal na gabon) tu léčím pouze KM a zatím při poslední návštěvě stanovitě v říjnu jsem tam měl všechna včelstva.
:)

Druhé stanoviště 10 včelstev cca 200 mnm, v katastru cca 1000 včelstev, výsledky zimní měli tu máme každoročně nejhorší z celé republiky, i nějaký úhyn tu každoročně někoho postihne, do roku 2007 kdy jsem léčil všechna včelstva v červnu formidolem a potom gabonem, při první fumigaci vždy padalo roztočů jako máku, ale nikdy mi tu včelstva nehynula na varroázu, ani v roce 2007.
Tím chci říct, že nemusí vznik domino efektu souviset s hustým zavčelením tak, že víc včelstev – domino efekt, ale možná i naopak – infekční tlak se naředí na to velké množství včelstev.

Samozřejmě je ale pravda, že kdybych sledoval spad už v r. 2007, asi bych odhalil včas i to totální selhání gabonu a nemusel jsem o včelstva přijít.

Radek Krušina

sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7 dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila

Burgel:
u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234 roztočů.
loni i letos bez gabonu.
Také si to neumim vysvetlit,

1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.

2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
J.B.

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=12392


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 10:46:21
> ----------------------------------------
> sedmilhar:Dnes dopoledne jsem provedl kontrolu spadu roztočů po včerejší
> druhé fumigaci.Po první fumigaci byl spad u mých 12včelstev nulový.Dnes
> jsem napočítal celkem tři roztoče,a to ve vč.č.4 jeden,a ve vč.č.7
> dva.Nikdy jsem neměl vysoké spady.Pohybovaly se skoro vždy ty nejvyšší mezi
> 100 až 200ks.Lečím klasicky 2x Fumigace a poslední aerosol.Letos
> Varidol.Vloni Fumigace M P 10.Nevim proč je jich letos tak
> málo.Vysvětlí mně to někdo?Děkuji a zdravim.sila
>
> Burgel:
> u mne je to přesně naopak, loni průmer po 1 fumigaci 16 a letos 234
> roztočů.
> loni i letos bez gabonu.
> Také si to neumim vysvetlit,
>
> 1/Pravdepodobne je to shoda vnějších vlivů, stanoviste, snusky,pruběhu
> počasi atd které roztocům u mne lépe u vás hůře vyhovovaly.
>
> 2/ten rozdíl průměrů 16 a 234 je rozdíl desítek a stovek ale vejde se do
> (jak popisuje ing. Holub... "nizký spad)" nizkého stupně napadení roztočem.
> J.B.
>
>
>

Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících). Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
Má to i kladný efekt. Selektují se trubci pro volné páření.

PSNV-CZ pro vás připravila akci, která se neopakuje každý rok. Nenechejte si ujít příležitost účastnit se jí. Každý je vítaný!!!

K dispozici již je aktuální program. Vyjde také brzy v novém Moderním včelaři

Pavel Holub napsal:

>Domino efekt funguje tam, kde je výskyt neošetřovaných včelstev (je jedno, jestli chovaných či volně žijících).
>Pokud je zavčelení vysoké, je vysoká i pravděpodobnost a intenzita zmíněného efektu.
...........

To je právě věc, se kterou jsem si dovolil polemizovat.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 40 včelstev těch zalétlých rojů bude ročně spíš na jednotky - běžně tam s varroázou probém nebyl až do roku 2007 - kde to padalo jak domino. Přitom zavčelení nízké a neošetřovaná včelstva v jednotkách.

Na stanovišti v katastru, kde je těch cca 1000 včelstev je těch zalétlých rojů desítky až stovky, a přitom se to projevuje spíš zvýšením průběžného stavu roztočů mimo jiné v zimních vzorcích, či ve spadhc po fumigaci, než vylupováním včelstev v podletí a dominovým efektem.

Jinak řečeno, když už to začne v létě kolabovat, je otázka, jestli se to domino procentuálně víc neprojeví právě tam, kde je těch včeltev míň, popřípadě v těsné blízkosti.

Ale jinak je to jedno. :)
Sledovat spad je velmi doporučeníhodné. :)

Radek Krušina

2. děkuji za ohodnocení, že to dělám špatně... R.H.

Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.

Aby som veľa zbytočne nepísal, zhrniem môj "boj" s Vd do celku z troch fumigácií (nič iné nepraktikujem), aby Ste sa presvedčili, že sa to dá robiť síce s chémiou (ale šetrnou na úľové prostredie a med) k spokojnosti mojej a včelstiev

a.turčány napsal:

....Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru, na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem, niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
...........

Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na ošetřování proti roztoči.
:)

s pozdravem

Radek Krušina

Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně všechno…
--------------------------------------------------
Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.

Dobrý den, dovoluji se pánové připojit do diskuze o roztoči VD ačkoliv jsem doposud jen přihlížel. A k úvodu se jen ve stručnosti představím. Je mi 33 let, včelařím deset let s třiceti včelstvy v okolí Tovačova na Přerovsku. Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu. O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení. Měl jsem možnost tehdy tuto situaci s několika včelaři, kterých se to přímo týkalo, prodiskutovat takže slovo anarchie je tu na místě. A vždy za to mohl někdo nebo něco. A řešení aby se tato situace už neopakovala je, opravdu a ne jenom na papíře, dodržovat postupy léčení. Já považuji za hlavní část úspěchu likvidovat roztoče letním léčením a podzimní je jen na uklízení toho zbytku. Před lety jsem udělal pokus kdy jsem některá včelstva v létě neléčil a výsledek po první fumigaci byl od několika desítek až po stovky oproti v létě léčených, kdy jde ve spadu o kusy, a to deset kusů je už hodně. A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Vaší úvaze Radku rozumím. V krajním případě 1 + 1 to s vysokou pravděpodobností dopadne špatně ale domino končí. Samozřejmě je to o náhodě, snůšce, klimatických podmínkách atd. Zpravidla mají větší problémy nížinné a silně zavčelené oblasti.
V mých podmínkách skoro čisté včelstvo na základě přirozené reprodukce za rok nepadne. Nejdříve za dva. V tomto smyslu mají pravdu ti, co tu stále dokola říkají, že stačí i méně než tři fumigace na podzim a nic víc. Tikající bombou jsou neošetřovaná včelstva s vysokým počtem roztočů, která tak tak přežijí zimu a pak jsou vyloupena.
Rok 2007 v některých oblastech volně žijící včelstva úplně zdecimoval. Panika mezi včelaři zdecimovala chemickým útokem veškeré roztoče (to je prvotní strategie, praxe ukázala že z dlouhodobého pohledu neúčinná). Někde se objevil roztoč až letos.
Jestli pro přežití letošní úrody rojů bude optimální zima a hlavně jaro, bude příští rok veselo:-)

Ahojj, mam problem koupil jsem si zesilovac TX-1000 a nevim jak ho zapojit mam ho bez kabelaze.. poslal by jset mi na e-mile foto jak to je zapojeny??? a nejaky popisek k tomu?? budu vam moc vděcny diky.
-RUFFNECK-/=/seznam.cz

Bohužel včelaři o kterých vím v okolí většinou ani nechovají matky, ani nedělají oddělky, jen sbírají málem denně roje. \nemůžeš po nich chtít nějaké složitosti....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 14:59:08
> ----------------------------------------
> Taky už jsem napsal, že letos se u nás většině včelařů vyrojilo úplně
> všechno…
> --------------------------------------------------
> Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do
> plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám
> problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy
> je něco za něco.
>
>
>

Aleš napsal:

>Ve Vaší diskuzi řešíte neustále pouze podzimní léčení, ale moje zkušenosti s likvidací VD jdou spíš směrem letního léčení a to použití Formidolu a Gabonu.
>O tom, že v roce 2007 Gabon nefungoval jak měl, pochybuji a problém bych vyděl v anarchii léčení.
..................

Myslím, že tu všichni neřeší stále jen podzimní léčení a minimálně od přítele Holuba tu zaznělo něco jiného - ve smyslu že podzimní léčení je mnohdy již vytahování těžké munice na nepřítele, který nám zdecimoval vojsko.

To s neúčinným gabonem je prostě v některých místech fakt. Kdo neuvidí v době, kdy má vyndávat gabon z ozdravěných včelstev, prázdný úl s gabonem visícím mezi uhynulým plodem tomu možná nevěří, ale jsou včelaři kteří to viděli, a ti vědí své.
A v loňském roce se to netýkalo gabonu 90 ale i 92.

Ale osobně bych se spíš přikláněl k vaší myšlence vyhledávání odolnějších včelstev a linií. Jen dokud se nepřipojí alespoň 50% včelařské obce, je to nekonečný příběh.
:)

A kdo si zkusí tipnout, kolik % včelařů se už připojilo?
:))))

(osobně tipuji že to bohužel zatím není v procentech).

Radek Krušina

Aleš: A rovněž jsem si všiml, rozdílu mezi liniemy, takže k výběru chovného materiálu bych přikládal rovněž nemalé zásluhy. S pozdravem Aleš

Burgel: nemůžeš ty rozdíly mezi liniemi trochu rozvést.
mám také 30 včelstev a 2-3 inseminované matky a následně jejich dcery F1.
Jejich rozdíly v chování ohledně VD jsem si ale nevšiml.
J.B.

4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?

>Mám dotaz, zda u vás někdo používá metodu vkládání stavebních rámků do plodiště pro zabránění rojení. Co používám tuto metodu tak s rojením nemám problémy. Zdá se mi, že se ale tím zvýšil spad roztočů po 1. fumigaci. Vždy je něco za něco.Honza<
------------------------------------------------------------
Je to pochopitelné. V období od letního slunovratu do cca poloviny července je třeba trubčí plásty (i smíšené) s plodem odstranit ze včelstev (vyvařit, vytavit). Tím odstraníte i podstatnou část roztočů "lapených" pod víčky.
Při této opraci zároveň upravíte plodiště pro zmování.
JK

No právě to je ten problém. Možná jejich pramáma do pátýho kolena je shodná a k tomu výběr podle nevhodných kritérií. Mám to štěstí že mohu přes trubce 20 let vysávat a myslím si že už i šířím šťastné geny. Mé kriterium je takové, jak mi příroda sama napovídá a v tom smyslu nekompromisní - varroatolerance, vitalita, výnos (3V) a ostatní mi nezajímá.

4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?

Trúdy na podložke vždy v tomto čase signalizujú poruchu vo včelstve, tak prečo by bol problém pri týchto teplotách, ktoré panujú, nemôže byť problém. Ale zistiť vo včelstve corpus delicti t. j. skutočný stav, stojí za to, pretož, ebudete mať čisté svedomie a možno zachránite schopné včelstvo. Tento zjav sa často vyskytuje a vzniká pri pôzdnej strate M vo včelstve, následného chovu pri výskyte vhodnej larvičky, nasleduje vyliehnutie M, len chybí pri tom trúd na trúdich zhromaždiskách a M ostane panna. Škoda, že M neostane do jari príde o svoju virginitu- panenstvo a po zime kladie len neoplodnené vajíčka.

Včelstvo ako také, prežije s neoplodnenou M zimu, ale po oteplení bude klásť len trúdie vajíčka a preto treba pamätať na jej odobranie a pridanie oplodnenej, ešte skôr, ako začne plodovať. V tomto čase ak máte schopnú oplodnenú M treba ju včelstvu pridať, teraz s tým nebude problém, len (ak je to pravda čo opisujem) ju treba odobrať M a pridať novú.

brouky svádím na trubce,trubce svádím na pohanku,šak pokapou všichni.... akorat pan Václavek má trubce přes zimu

Ale osobně bych se spíš přikláněl k vaší myšlence vyhledávání odolnějších
včelstev a linií. Jen dokud se nepřipojí alespoň 50% včelařské obce, je to
nekonečný příběh.
-----------------------
U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom nechtějí bavit.
P. Kovář

Rozdíl v chování jednotlivých linií vůči VD jsem nepozoroval, ale spad si znamenán a chovné matky ze šlechtitelského chovu nechávám tři roky plus záznamy o produkci dcer. A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je. Takže plně se přikláním k tomu co tu zaznělo o tom V3 geny nikdo nepřepere i kdyby se na hlavu postavil. A jak dostat vhodný chovný materiál mezi min. 50% včelařů? Jsou takový, kteří do toho nejdou, protože jsou spokojeni se stávajícím stavem a neví, že by na tom mohly být líp. U takových to dělám tak, že tu mladou matku mu nabídnu zadarmo a ještě mu ji i jedu přidat do včelstva, protože většinou jde o staršího včelaře který to prostě neumí. Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely. Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu. Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš

sak nejen pan Vaclavek.

Zhruba pred tremi roky jsem si precetl obdobny prispevek o trubcich a
nerovnovaze a vydesenej jsem premyslel co budu delat. Nechal jsem to
tenkrat byt, ale po tri roky si vsimam pres zimu trubcu a kdyz ho na
podlozce najdu hned si udelam poznamku, abych si na jare potvrdil
bezmatecnost. Neco delam blbe, vzdycky tam na jare ta matka i pres ty
trubce na podlozce byla a krasne fungovala.

Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

T.H.



2010/11/5 P.K. <e-mail/=/nezadan>

> brouky svádím na trubce,trubce svádím na pohanku,šak pokapou všichni....
> akorat pan Václavek má trubce přes zimu
>

U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom nechtějí bavit.
P. Kovář

A myslíte si, že raz dôjdu do cieľa? Je to len prelud, ktorý si prajú niektorí nadšenci či fanatici (nakoniec každý objav vznikol vďaka fanatikom).
Od času, keď človek bližšie spoznal biológiu včely medonosnej, vyskúšal všetky genotypy aby "vypestoval" včely, ktoré sa zabudnú rojiť a nechajú to na včelárov. "Prevychovali" už niekde túto včelu, ktorá by splnila náš sen sa nerojiť. Ja o tom neviem.
My skôr našimi zásahmi naučíme klieštika sa prispôsobovať novým podmienkam. Ani on nespí. Bolo by to krásne. Čo tak vrátiť Vd tam odkiaľ prišiel?!

Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru. Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.

Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.

"4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975 a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"

Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní a ti trubci byli zalétlí.
Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou matku teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost zima.
Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne počasí, jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela radost.
Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.

Tato slova mohu potvrdit. Na stanovištích, kde zimuju ve 3 a více nástavcích a krmím v červenci jsou i nyní trubci skoro v každém včelstvu a není to žádný problém. U včel krmených v srpnu/září do 2 nebo 1 nástavku jsou trubci jen výjimečně a tam je na místě provést kontrolu.
------------------
Tomáš Heřman:
Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

V tomto se spolu nedohodnem, na Vas popud jsem se o trubce na podlozce pres
zimu pred casem zacal zajimat a bohudik to u mych vcel nefunguje tak jak
pisete.

T.H.



> Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo
> včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru.
> Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v
> druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou
> výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.
>
> Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj
> tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som
> našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.
>

Prosím o recept na výrobu propolisové tinktury

Aleš Molčík napsal:

>Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou ve včelstvu včely.
>Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
>Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
................

Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?

Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení (téměř) nepotřebují.
Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme čekat od látek, které proti roztoči používáme.

A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)

Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.


Radek Krušina

Díky Radku za upřesnění.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: N?sledn? komtrola spadu rozto?? po fumigaci
> Datum: 04.11.2010 13:52:55
> ----------------------------------------
> a.turčány napsal:
>
> ...Prepáčte Radku, ja som si len vybral príhodnú vetu z vášho komentáru,
> na ktorý som reagoval. Nešlo o Vás osobne (veď vás skoro 5 rokov cez
> Konferenci a teraz i na vcely.sk), písal som všeobecne, pretože sa čudujem,
> niektorým komentárom kde sa tento postup v likvidovaní Vd často uvádza.....
> ..........
>
> Nechci Vám do toho moc vstupovat, ale na slovenské konferenci se setkáváte
> asi spíš se mnou, ne s Radkem Hubačem.
> Nechtěl bych Radka Hubače kompromitovat u slovenských kolegů mými názory na
> ošetřování proti roztoči.
> :)
>
> s pozdravem
>
> Radek Krušina
>
>
>

Pane Turčáni, nemám důvod nevěřit vaši zkušenosti na vašem stanovišti. Ale připusťte, že jinde to může být jinak. U včel téměř vše platí jen místně.
Z biologického hlediska může být pro včelstvo výhodné udržovat malé množství trubců i přes zimu, protože říjné matky se vyskytují i na podzim a zjara. Pokud přeje počasí, mají tito trubci velkou šanci šířit své geny.
Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců dovolit.
---------------------------
Včelstvo ako také, nechová trúdy len preto, že má dosť potravy, trúdy vo včelstve včely ošetrujú z prísnej biologickej podstaty a nie z rozmaru. Vždy ide o prirodzené delenie včelstva pri rojení (zachovanie rodu) a v druhom prípade pri jeho záchrane, keď rojenie zlyhá chce ho nahradiť tichou výmenou matky. Vtedy vždy zakladá chov trúdov a to aj v pôzdnom lete.

Vždy keď som v zime našiel na podložke trúda, vždy išlo o stratu matky, aj tu môže byť výnimka (čo sa mi stalo) vo včelstve s trúdom na podložke som našiel M, ale žiaľ bola neoplodnená. A pritom bola taká krásna.

Dovolím si v této souvislosti upozornit na můj článek "K účinnosti PA92" v Moderním včelaři č. 2/2010. Problém vidím asi takto: Gabon v mých podmínkách uspokojivě účinkuje jen na roztoče, kteří se neúčastní reprodukce. Před účinky jsou dobře chráněny jak samičky kleštíka pod víčky, tak také ty na včelach, pokud jsou aktivní a pokračují v reprodukci. Problém je ten, že při počtech kleštíků do 3-5 tisíc se reprodukuje většina samiček kleštíka. V takové situaci je účinnost gabonu PA92 v mých podmínkách méně než 50 %. Teprve pokud včelstvo omezí plodování, zvyšuje se i účinnost gabonu. Nechci tvrdit, že je gabon zcela vez vlivu na přežití silně napadených včelstev. Při včasném nasazení a souhře dalších příznivých okolností může pomoci včelstvo zachránit. Domnívám se ale, že kyselina mravenčí vhodně aplikovaná prokáže lepší službu.
-------------------
Radek Krušina:
A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
:)
Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14 dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že to nedělal podle metodiky?
Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.

V tomto se spolu nedohodnem, na Vas popud jsem se o trubce na podlozce pres zimu pred casem zacal zajimat a bohudik to u mych vcel nefunguje tak jak pisete.T.H.

Tomáš, ale takto to platí na celom svete nie len u mňa a tak je vo všetkých jazykoch v knižkách, ktoré napísali renomovaní odborníci, nie len aby knihu napísali, ale to všetko na základe dlhých pozorovaní a na základe pokusov.
No keď na tom trváte, nebudem Vám brať váš názor, na to máme všetci právo.
Čo tak, keby sa vyjadril odborník ing. Čermák ako arbiter.

R. K.:
Myslím, že tu všichni neřeší stále jen podzimní léčení a minimálně od přítele Holuba tu zaznělo něco jiného - ve smyslu že podzimní léčení je mnohdy již vytahování těžké munice na nepřítele, který nám zdecimoval vojsko.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V této souvislosti si co elév dovolím možná i provokativní otázku: jak se díváte na léčení v jiných obdobích než na podzim? Nemyslím teď jen na podletí. Myslím zejména na teorie,které považují za klíčové období pro vývoj roztoče a pro ošetření jaro ...
Díky předem na názory.
Jiří

Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců dovolit.

Samozrejme, a v poslednom príspevku tieto možnosti uviedol, protestujem len preto, že v normálnom včelstve cez zimné obdobie, vo včelstve trúdy nemajú čo hľadať, ani len z rozmaru.
V tomto čase ako autor píše nevylučujem pozostatok trúdov na podložke tým, že mohlo ísť o poslednú možnosť sebazáchrany včelstva, ktoré stratilo M v tomto pôzdnom čase.

Mal som prípad, keď som umiestnil pred fumigáciou niekoľko matiek (keby niekoľko, ale 28)vložil do klietok, do ktorých nebol prístup včiel. Včely to považovali za núdzový stav, "vôňa" M im nestačila a k feromónu ML sa nemohli dostať. Včely okamžite robili náhradný-nouzový chov M, M sa vyliahli ale už nebolo trúdov a ostali trúdokladné (lenže to zistil až na jar). Včelstvá žili normálnym životom a na jar ako trúdokladné, kládli do buniek len neoplodnené vajíčka. Šťastie, že to boli dvojvčelstvá, tak po odstránení neoplod. M som tieto včelstvá pospájal a bolo to O.K.

Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky. Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do nich valit horem dolem.
Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro varroázu.
Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo? Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 08:17:15
> ----------------------------------------
> U nás v organizaci je nás 5, možná 6, kteří jdou tímto směrem, zbytek (asi
> 20) včelařů to vůbec neřeší a cpou to tam horem dolem a ani se o tom
> nechtějí bavit.
> P. Kovář
>
> A myslíte si, že raz dôjdu do cieľa? Je to len prelud, ktorý si prajú
> niektorí nadšenci či fanatici (nakoniec každý objav vznikol vďaka
> fanatikom).
> Od času, keď človek bližšie spoznal biológiu včely medonosnej, vyskúšal
> všetky genotypy aby "vypestoval" včely, ktoré sa zabudnú rojiť a nechajú to
> na včelárov. "Prevychovali" už niekde túto včelu, ktorá by splnila náš sen
> sa nerojiť. Ja o tom neviem.
> My skôr našimi zásahmi naučíme klieštika sa prispôsobovať novým podmienkam.
> Ani on nespí. Bolo by to krásne. Čo tak vrátiť Vd tam odkiaľ prišiel?!
>
>
>

Ta míra se nazývá adamcova
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 08:36:00
> ----------------------------------------
> "4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na
> třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975
> a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo se
> na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"
>
> Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní a
> ti trubci byli zalétlí.
> Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí
> trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou matku
> teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost
> zima.
> Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná
> už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní
> velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne počasí,
> jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela
> radost.
> Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval
> bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a
> vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost
> velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného
> včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.
>
>
>

Jiří Mátl napsal:

>V této souvislosti si co elév dovolím možná i provokativní otázku: jak se díváte na léčení v jiných obdobích než na podzim? Nemyslím teď jen na podletí.
>Myslím zejména na teorie,které považují za klíčové období pro vývoj roztoče a pro ošetření jaro ...
Díky předem na názory.
Jiří
................

Také se cítím v netradičních přístupech spíš jako začátečník a jsem zvědav, kdo co k tomuto tématu napíše.
Ale z mé letošní zkušenosti léčení KM v Hustopečích toto:

Na jaře jsem léčil 3 včelstva, která v dubnu vykazovala spad vyšší než 1ks/den, KM opakovaným použitím houbičky nad plod 65% KM.
Jedno z ošetřených včelstev bylo to, které vzniklo spojením na spad v loňském roce nejhorších včeltev.

Žádné z těchto tří na jaře KM ošetřených včeltev nemělo až do vrcholu v září přirozený spad vyšší než 4,5 roztoče za den. Potom šel spad dolů. Kdybych v jednom z těchto včeltev neměnil matku, už bych je vůbec během roku neošetřoval.
Stávající spad je u všech třech už od října pod hranicí 1ks/den.

více viz www.varroamonitoring.cz

Z toho mi plyne naděje, že hypotézy tvrdící smysluplnost jarního ošetření KM mohou mít něco do sebe.

Uvidíme s přibývajícími zkušenostmi.
:)

Radek Krušina

Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci. V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 09:25:51
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Gabon- neůčinost gabonu se nedá posoudit tím, že po měsíční léčbě nejsou
> ve včelstvu včely.
> >Aby došlo k uhynu včelstva následkem přemnožení VD musí docházet k chybě
> léčení v delším časovém úseku, takže i kdyby se gabon nedal do včelstva
> vůbec, tak to nevede k uhynu, jestliže nedošlo k chybě léčení v předešlém
> roce a zůstatku většího počtu roztočů na startu.
> >Je to chyba a bylo uhyny dokázáno, že zásadní. S pozdravem Aleš
> ...............
>
> Jak se tedy podle Vás dá posoudit neúčinnost gabonu, když ne přítomností
> roztočů po léčení, popřípadě neexistujícím včelstvem, které zničili Ti
> roztoči, před kterými měl gabon včelstvo ochránit?
>
> Směr je jasný - snažme se objevit a rozchovat včelstva, která léčení
> (téměř) nepotřebují.
> Ale když už potřebujeme hubit roztoče, potom je dobré mít jasno, co můžeme
> čekat od látek, které proti roztoči používáme.
>
> A já (a nejen já) už gabonu nevěříme.
> :)
>
> Jen takový malý příklad, který si můžete dohledat v okolí Brna z letošního
> roku na varroamonitoringu - co byste řekl účinnosti gabonu, když měsíc
> léčíte gabonem a denní spady u včeltev se Vám celý srpen po dobu aplikace
> pohybují od cca 2 do cca 50 ks za den, potom ihned nasadíte KM a denní
> spady se Vám zvednou u některých včelstev až na cca 600ks za den a po 14
> dnech vám napadají v některých včelstvech tisíce roztočů?
> Že gabon byl účinný a dotyčný včelař měl léčit celý rok před tím? A víte že
> to nedělal podle metodiky?
> Kdyby nenasadil KM, podle mě už teď zřejmě nemá co fumigovat.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

Jaro není klíčové. U kleštíka včelího zdá se že červenec.

To co popisuje Pan Turčány platí pro celý rod včelovitých a řád hmyzu. Samečci od koce srpna mizí a objevují se noví až na jaře. Přezimují jen samičky. Ve včelstvech to ukazuje na nenormální situaci která někdy bývá i způsobena pozním přidáním matky. I to není situace normální.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 12:20:35
> ----------------------------------------
> Pokud však včelstvo žije v nouzovém režimu, nemůže si vydržování trubců
> dovolit.
>
> Samozrejme, a v poslednom príspevku tieto možnosti uviedol, protestujem len
> preto, že v normálnom včelstve cez zimné obdobie, vo včelstve trúdy nemajú
> čo hľadať, ani len z rozmaru.
> V tomto čase ako autor píše nevylučujem pozostatok trúdov na podložke tým,
> že mohlo ísť o poslednú možnosť sebazáchrany včelstva, ktoré stratilo M v
> tomto pôzdnom čase.
>
> Mal som prípad, keď som umiestnil pred fumigáciou niekoľko matiek (keby
> niekoľko, ale 28)vložil do klietok, do ktorých nebol prístup včiel. Včely
> to považovali za núdzový stav, "vôňa" M im nestačila a k feromónu ML sa
> nemohli dostať. Včely okamžite robili náhradný-nouzový chov M, M sa
> vyliahli ale už nebolo trúdov a ostali trúdokladné (lenže to zistil až na
> jar). Včelstvá žili normálnym životom a na jar ako trúdokladné, kládli do
> buniek len neoplodnené vajíčka. Šťastie, že to boli dvojvčelstvá, tak po
> odstránení neoplod. M som tieto včelstvá pospájal a bolo to O.K.
>
>
>

Josef Menšík napsal:
Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely vychovávají zimní generaci.
...............

>Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče, kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
>Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní generace není roztoči ohrožena.

....................

Josef Menšík napsal:
>V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně bolí. :-))
pepan
.....................

To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem výrobce.
Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v rozporu s návodem.
:)

Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))

"Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří. Samozřejmě , že se může objevit něco náhodného co nám pomůže. Pak by chom zase museli porušit veterinární předpisy a donášet na včelnici roje z volné přírody o kterých víme dlouhodobě (znamená to důkladnou znalost okolí a to je zase spousta času) Také by jsme museli přesně znát a použít včelstva těch lajdáků jejichž včelstva jakš takš přežívají, a hlavně by jste museli zapomenou na výnosy, a med si koupit od nich. Jakékoliv zachraňování kolabujících včelstev vyloučit , brakovat a brakovat nevyhovující matky. Být vděčný za každý roj, neboť čím větší množství rojů tím větší pravděpodobnost kladného výsledku. Jinak Vám nezbývá nic jiného než to do nich valit horem dolem.
Dnešní způsob včelaření je totiž jen vytváření příhodných podmínek pro varroázu.
Chce se to také zamyslet, Proč se tak nákaza rozšířila? Co jí dříve vadilo? Co jí začalo vyhovovat? Není to právě moderní způsob včelaření? Nemůže za to právě ta naše chamtivost? A proč tedy tomu tak je?"

Já už jsem to tady psal víckrát. Kdyby takhle zavčelené území, jako je tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5, možná za 20 let.
Podobně by muselo fungovat skutečně solidní šlechtění k toleranci na varaózu. Udělat v květnu,každý rok řekněme takových 100 oddělků, červen, červenec, srpen vyhodnotit jejich toleranci, spad roztočů a podobně, přirozeně by se ty oddělky musely dělat a ošetřovat tak, aby všechny měly vzhledem k varaóze rovné podmínky. Potom vybrat na toleranci nejlepší, každý řekněme desátý, ostatní vybrakovat, těch deset včelstev nakrmit na zimu, na jaře řekněme ještě dvě včelstva z těch 10 vybrakovat a z těch 8 včelstev zase další rok udělat dalších 100 oddělků. A zase cyklus opakovat.....Jedině potom by byl selekční tlak takový, aby za pár let, za 20 let.... bylo vidět nějaký výsledek. Jenže to byla jen čistá investice, medu a dalších produktů by takový chov vytvářel minimálně.
Současný systém, kdy se udělá na 10 chovanýchh včelstev přes zimu 12 - 14 oddělků a brakují se 2 - 4 matky z tohoto chovu, vytváří tak malý selekční tlak, že asi výsledky nepřináší. O masívním nakupování chovných matek a tím přerušení selekce ani nemluvě.
Co se týká selekce druhé strany, roztočů, tak současný systém léčení zhruba takový selekční tlak na odolnost roztočů vytváří. Z každé stovky roztočů přežívá po léčení jeden dva tři? nejodolnější roztoči, kteří se další rok zase namnoží na tu stovku roztočů, a z nich zase po léčení přežijí 1 - 2 - 3 nejodolnější roztoči... a to už takových nejméně 20 let.....

To není mýtus. Jako důvěrník občas něco vidím na vlastní oči Př. loni zemřel jedem včelař který trousil stále nějaká moudra. Rodina mně pak pozvaal k dokončení léčby. Gabon byl vložen v horním nástavku místo dvou vyjmutých rámků plodiště bylo samozřejmě dole. Tam na ten gabon včela nezabloudila ani omylem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 13:26:05
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> Velkým omylem je si myslet, že nám některý přípravek něco vyhubí. Gabon
> jako takový je určen jako prevence a ne k usmrcení rostočů když včely
> vychovávají zimní generaci.
> ..............
>
> >Já to dodnes chápu tak, že ochrana zimní generace spočívá právě v tom, že
> ve vhodnou dobu nám nějaké přípravky vyhubí s nějakou účinností roztoče,
> kteří by nám jinak poškodili zimní generaci včel.
> >Když tam roaztoči nejsou, potom samozřejmě nemusíme nic hubit a zimní
> generace není roztoči ohrožena.
>
> ...................
>
> Josef Menšík napsal:
> >V každém případě záleží na jeho umístění ve včelstvu a bohatě stačí dva
> pásky umístěné přesně v plodové části roje. Účinkuje hlavně na nejranější
> stádia vývoje roztočů. roznáší ho po buňkách krmičky a ty se v jiné části
> úlu nevyskytují. >Všudy jinde nebo v nesprávný čas třebas i 10 pásků je pak
> k ničemu. Divili by jste se, čeho jsou i zkušení včelaři schopni při svém
> vynalézání. Nestačí se pak divit a chybu nikdo nehledá u sebe. Asi to hodně
> bolí. :-))
> pepan
> ....................
>
> To, kde mají být gabony umítěny je bez diskuse a je to dáno návodem
> výrobce.
> Jen je zajímavá víra těch, kteří, aby udrželi mýtus účinného gabonu, ví, že
> ti, komu gabon zimní generaci neochránil, za to můžou jeho aplikací v
> rozporu s návodem.
> :)
>
> Těžko se loučit s vlastními mýty. Asi to hodně bolí. :))
>
>
>

Také znám včelaře, kteří to dělali všelijak (a poučeni přírodním výběrem už to tak většinou nedělají), to ale neznamená, že to tak dělají všichni, kterým gabon neochránil včely.
Minimálně mě osobně nepřesvědčíte. :)
Vím jak jsem v r.2007 gabon do včel dával. :)

RK

RP: Kdyby takhle zavčelené území, jako je tento stát, bylo bez včelařů napadeno něčím takovým jako varaózou, první reakce během 2 - 3 let by byly úhyny 90 - 95 nebo ještě víc procent včelstev. Na takovém počtu by to zůstalo viset a postupně, jak by se čím dál víc prosazovala určitá odolnost proti roztoči, počet včelstev by se postupně zvyšoval, až by vznikly včely tolerantní k varaóze. Možná za 5, možná za 20 let.
--------------------------------------------------------

zajímavý článek na wikipedii:
Invaze králíka divokého v Austrálii

Cituji: "Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace."

A u nás se očkuje a očkuje a pořád umírají...

Pepan: Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří
----------------------------------------------------------
Než tady spekulovat, co si zajet příští týden poslechnout "borce", kteří to v zahraničí zkoušejí? A úspěchy již mají...

Tady je pozvánka:

Já jsem měl vloni začátkem října také zajímavý případ s trubci. Byla o tom
určitá diskuse v konferenci. Konkrétní závěr z ní nevzešel. Na podložce jsem
našel výhozený trubčí plod.
Včelstvo jsem prohlédl a našel jsem nepravidelný trubčí plod v dělničích
buňkách o velikosti dlaně, zavíčkovaný a nezavíčkovaný. Více jsem nezjistil.
Spojil jsem včelstvo přes papír a mřížku s oddělkem. Oddělek nahoře bez
výletu. Asi za dva týdny jsem našel výhozený trubčí plod a uhynulou matku.
Asi po týdnu jsem mřížku odstranil. Matka byla dvouletá, zřejmě
trubcokladná. Myslím, že to včelstvo nepovažovalo za krizový stav, pouze se
zbavovalo trubců, jak to běžně dělá a vyzimovalo by bez problému.
Haf
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 05, 2010 12:43 PM
Subject: Re: trubci


Ta míra se nazývá adamcova
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 05.11.2010 08:36:00
> ----------------------------------------
> "4.11.2010, u jednoho včelstva po fumigaci na podložce trubci,včelstvo na
> třech nastavcich budečakove míry.Jsem začátečník včelařím jen od roku 1975
> a pořád nejsem dost chytrý, co radíte,rozdělat včelstvo,prohlédnout,nebo
> se
> na to vykašlat / již se mně do toho nechce/ ?"
>
> Tak asi 1:10 - 1:50 je pravděpodobnost, že matka tam je v pořádku původní
> a
> ti trubci byli zalétlí.
> Na zbytek případů připadá nová neoplozená matka nebo dokonce kladoucí
> trubčice. Zvlášť trubčice jsou docela problém, protože běžně přidanou
> matku
> teď na podzim zlikvidují a na klasické metody eliminace trubčic je už dost
> zima.
> Radím počkat na teplé počasí kolem poledne, v jižní části republiky možná
> už dnes nebo zítra v sobotu, a prohlédnout. Včely jsou už v zimní
> velikosti, takže nebude větší problém najít matku a pokud jim sedne
> počasí,
> jsou v tuto dobu taky velice mírné, takže taková prohlídka je docela
> radost.
> Pokud budou nalezeny trubčice neboli trubčí hrboplod od nich, doporučoval
> bych v případě dostatku včelstev na stanovišti zvážit zrušení včelstva a
> vytřepání včel před úly na nějakou sluncem ohřátou podložku. Proti dost
> velkému riziku likvidace přidávané matky a jistému úhynu trubcokladného
> včelstva v zimě je tady plus posílení ostatních včelstev o vžebrané včely.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5593 (20101105)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Dobrý večer pánové, chtěl bych také přidat svou trochu do mlýna. Vzhledem k podezření na neúčinnost gabonů, byl podmínkou pro objednání gabonů příslib sledování spadu po jednotlivých léčeních. Ze 13 včelařů z naší dědiny se rozhodlo pro gabony 8, včetně závazku monitoringu. Zajímavé bylo, že někteří mi nevyplněné formuláře začali odevzdávat už s žádostma na dotace. Během dvou měsíců zapoměli k čemu je mají. Dá se říci, že 2 včelaři, včetně mě, toto sledování provádíme.
Během aplikace gabonů jsem měl denní spad 20-80 roztočů. V den, kdy jsem vyndal gabony ze včel jsem u náhodně vybraných včelstev provedl fumigaci. Spad po 24h. byl 10-105 roztočů. Průměr byl na 10 včelsvech 44. Při fumigaci asi za měsíc mělo jedno takto přeléčené včelstvo 450 roztočů. Chtěl bych říct, že se tu vůbec nezohledňuje možnost reinvaze. To, že si včelstva pěkně přeléčím v pozním létě, neznamená, že mi zdravé dlouhověké včely nemůže poškodit roztoč během silné reinvaze. Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, a nemusí být starý, mám pochybnosti o rošíření a udržení takto vyšlechtěných včel. Na druhou stranu, já bych si tuto včelu rád rozchovával.

Potvrzuji potvrzené. (-:
Zimuji ve 4 nástavcích a trubci jsou ještě teď v kdejakém včelstvu. Proč tomu tak je, osobně nevím.
Když si včely poslechnu, jsou v absolutním klidu a nemám důvod je teď rušit hledáním matky. A naopak - tím hrabáním se v nich tu matku třeba i nechtěně zlikvidovat. A pokud to na jaře bude jinak, tedy trubcokladně, bezmatečně nebo tak nějak, klidně se přiznám a osobně si před panem Poláškem posypu hlavu popelem. (-:
----------------------
Bronislav Gruna napsal:
Tato slova mohu potvrdit. Na stanovištích, kde zimuju ve 3 a více nástavcích a krmím v červenci jsou i nyní trubci skoro v každém včelstvu a není to žádný problém. U včel krmených v srpnu/září do 2 nebo 1 nástavku jsou trubci jen výjimečně a tam je na místě provést kontrolu.
------------------
Tomáš Heřman:
Netreba se tim stresovat hlavne kdyz pisete, ze jde o vcelstvo na 3N.
Takove vcelstvo dobre a vcas nakrmene si zdrejme ten luxus nakeho toho
trubce muze dovolit - tak to vidim ja - signal rovnovahy, signal ze jsem je
dobre osetril :-)

Samozrejme vcelstvo zuzene v podleti ze 2-3N do jedne bedne, ktere 3-5dni
ceka na cukr, protoze si preci donese se chova o dost jinak, rekl bych
nekompromisne :-)

"""Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, a nemusí být starý, mám pochybnosti o rošíření a udržení takto vyšlechtěných včel. Na druhou stranu, já bych si tuto včelu rád rozchovával.""

Čím větší bordelář, tím blíže je přírodnímu výběru - pokud ale nedostane do ruky těžký kalibr, jako je amitraz. V tom je ten bordel.
Pokud takový bordelář zůstane závislým jen na kyselině mravenčí a thymolu, tak jako je to na západ od nás, bude mít buď velký problém, nebo bude mít velké štěstí. To není fikce, to je realita. Bez takto nastavené reality se nic nepohne.

Ak niekto robí zber zabitých klieštikov (natierením plodu, KM, Gabonom, fumigáciou amitrazom a aerosolovanie) môže si porovnať úspešnosť svojho boja s Vd s mojimi výsledkami.

I. fumigácia tzv. odľahčovacia 20.8: priemer na včelstvo 13,7 Vd
II. fumigácia -"- -"- 30.9: priemer -"- -"- 69,8 Vd
III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
-------------------------------------------------------------------
Spolu priemer za rok 2010 90,5 Vd

Odpad Vd v jednotlivých včelstvách:

0 Vd v 30-tich včelstvách
1 Vd v 8-ich -"-
2 Vd v 6-tich -"-
3 Vd v 4-och -"-
4-5 Vd v 4-och -"-
6-10 Vd v 6-tich -"-
11-20 v 3-och -"-
21-50 v 4-och -"-
51-80 v 3-och -"-
V priemere je to oproti vlaňajšku menej o 69,8 Vd

Cez moju záchytnú sieť (3 fumig.) prepadli len Vd z prirodzeného odpadu.

Dobré výsledky pripisujem týmto okolnostiam:
- amitraz ako fumigant je stále účinný preparát a ak sa robí včas, hlavne jeho záverečná fáza bez zaviečkovaného plodu.

- ak sa dávky zbytočne nezvyšujú, 2 kvapky a dosť.

- k nízkemu zamoreniu mohlo pomôcť i bohaté rojenie, za ktorým nasledovali aj mesačné prestávky, kým nové M začali klásť vajíčka. Je to prirodzené opatrenie, keď v čase začínajúceho rozvoja novej generácii samičiek Vd, je ich reprodukcia bez plodu nemožná. Potom nástup rýchleho vzostupu gradoval pravdepodobne oveľa pomenej ako vo včelstvách, ktoré nemali nútenú prestávku. Možno by sa tento poznatok dal využiť i pri umelom prerušení plodovania v čase nástupu Vd, t.j. v polovici júna až do polovici júla, možno aj skôr.

Marcel napsal:

>Během aplikace gabonů jsem měl denní spad 20-80 roztočů. V den, kdy jsem vyndal gabony ze včel jsem u náhodně vybraných včelstev provedl fumigaci. Spad po 24h. byl 10-105 roztočů. >Průměr byl na 10 včelsvech 44. Při fumigaci asi za měsíc mělo jedno takto přeléčené včelstvo 450 roztočů. Chtěl bych říct, že se tu vůbec nezohledňuje možnost reinvaze.
>To, že si včelstva pěkně přeléčím v pozním létě, neznamená, že mi zdravé dlouhověké včely nemůže poškodit roztoč během silné reinvaze.
..............

O tom, že si včely můžou naloupit roztoče se tu také debatuje často, ne že vůbec :)
Ale to nic nemění na té věci, že je dobré neházet za hlavu varování těch, které to již postihlo - v některých místech se gabonu nedá věřit.

Díky za připomínku stavu při užívání gabonů - slib monitoringu při gabonech. Dost by pomohlo, kdyby to uživatelé gabonu poctivě dělali, ale jak píšete, paměť je často ošidná. :)

Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.

A těch 450ks u nejhoršího včelstva je krásné číslo. Při tom včely zřejmě nezkolabují. :)

Radek Krušina

nic nevidím
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 05.11.2010 16:16:54
> ----------------------------------------
> Pepan: Myšlenka je to velmi správná. Jenže to má mnoho úskalí. Rozhodně to
> není práce pro pár amatérů. Je k tomu potřeba spousta znalostí, vybavení
> (mikroskopy a pod.), času (možná i 50 let), Rozhodně k tomu nestačí ke
> včelám přijet, možná, o příštím víkendu. Musí se sledovat jak který klon se
> dlouho vyvíjí a jakého se včely v daném úlu dožívají stáří
> ----------------------------------------------------------
> Než tady spekulovat, co si zajet příští týden poslechnout "borce", kteří to
> v zahraničí zkoušejí? A úspěchy již mají...
>
> Tady je pozvánka:
>
> [odkaz]
> [obrázek]
>
>
>

Radku K. přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky. Nikde Gabon neoznačuji za mýtický lék. Takže mne nemá co bolet. Ale psal jsem o tom, že na Gabonu nezáleží uhyn včelstev na varroázu. Žádný používaný lék nemá 100% účinek. Já první léčení dělám Formidolem po vytočení řepky a to dvakrát v odstupu sedmi dnů, je to v době kdy je ve včelstvu nejvíce plodu a roztoč má neomezené možnosti množit se, druhé přichází po posledním vytočení tj. polovina srpna Gabonem a to dva pásky do dvou uliček ve středu plodového hnízda. Ošetření Varidolem řeším podle venkovní teploty, první po desátém říjnu většinou stačí fumigací, ale na další dvě už bývá chladno, takže v odstupu dvou týdnů to řeším aerosolem. Takže nic vyjmečného. Stejně jako Já to dělá celá ZO kde jsem členem s výsledkem nejlepší ZO co do průměru spadu na okrese Přerov a to dlouhodobě. Takže já jsem přesvědčen, že kombinací léčiv a dodržení metodiky je možné roztoče omezit tak aby neškodil. A praxe mi to dokazuje. Ale nebráním se novým věcem chemie v úlu mi moc nevoní. Včelaři kterým včelstva uhynula v roce 2007 a hovořil jsem s nimi, tak ty bych rozdělil do dvou skupin, ta první sváděla situaci na neůčinost jednoho léku a to Gabonu a u té druhé skupiny za to mohl veterinář, který jim Gabon nepředepsal. Je to trošku v rozporu. Selekce včel na varroatoleranci nějakou metodou přirozeného výběru " co přežije vyhrává" už v pokusech různých ústavů po světě již proběhla a vždy s nulovým výsledkem. Ve své původní domovině se včely zbavují roztoče tak, že opustí dílo, plod a roztoče zavíčkovaného u plodu. V našich podmínkách si myslím , že jde o dlouhý proces spojený se selekcí a umělou inseminací. Ale na co konkrétního se při selekci zaměřit je otázkou. Nízký spad může mít několik příčin od odolnosti roztoče vůči léčivům, přes nízkou plodnost včelstva a tedy příležitost roztoče se množit až po to že ve včelstvu je roztočů málo, protože léčiva účinkují. Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš

Aleš Molčík napsal:

>Radku K. přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky. Nikde Gabon neoznačuji za mýtický lék.
>Takže mne nemá co bolet.
........................

Rád bych aby to nevyznělo jinak, než to myslím - gabony byly a jsou nabízeny k hubení roztočů v době po vytočení medu, mají nějakou deklarovanou účinnost (není to 100%).
Někteří včelaři, kteří se na to spolehli v roce 2007 přišli o včely.
Prostě s vámi souhlasím v tom, že gabon není 100% přípravek, ale na druhou stranu tvrdím, že jsou místa kde selhal v tom co od něho včelaři očekávají a nedá se to svést na to, že včelaři neléčili podle metodiky.
RK
...............


Aleš Molčík napsal:
>Ale psal jsem o tom, že na Gabonu nezáleží uhyn včelstev na varroázu. Žádný používaný lék nemá 100% účinek.
.......

To že žádný přípravek není 100% v tom se shodujeme.
Ale pokud mi někdo nařizuje něco dávat do včel, abych o ně nepřišel, já dám navíc před tím i doporučenou kyselinu, přijdu po vyjmutí gabonů o téměř všechny včely, a potom mi někdo vysvětluje, že za to nemůže neúčinnost onoho předepsaného přípravku, tak s ním minimálně budu nesouhlasit. :)))
Teď už se tomu jen směju.

Ale v tomto se neshodneme. Na gabon se místně nedá spolehnout. Berte to jako dobře míněnou radu k opatrnosti a monitorujte.
:)

RK

>Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.<
------------------------------------------------------------
Zde by bylo na místě si připomenout, že gabon působí kontaktně. Gabonové pásky zavěšené v plodovém tělese včely poťapou, tím ťapáním po páscích včely na nožičkách přenáší léčivo a s ním, léčivem tak přichází do styku foretičtí roztoči. Protože gabony jsou ve včelstvu nejméně 24 a nejvíce 30 dnů a každý den se ze zavíčkovaného plodu líhnou nové mladušky a ssebou i vynášejí staré i mladé samičky roztočů, jsou tyto evidentně vystaveny účinkům léčiva. Teoreticky by tak měly s léčivem přijít do styku všechny samičky roztoče, které se v době léčení nachází ve včelstvu. Protože však v době použití gabonů probíhá snůška a včely, buňky po vylíhlých mladuškách zanášejí sladinou, stěhuje se i plodové těleso(zkušenost). Proto je třeba, zhruba v "poločase", zavěšení gabonových pásků zkontrolovat a popřípadě i nově upravit zavěšení pásků tak, aby pásky toto plodové těleso sledovaly. Při tom není od věci si vzít k ruce střípek skla, truhlářskou svidřinku, ostrý ševcovský knajp... a gabonové pásky zbavit (oškrabat)od včelami provedeného potahu vosku a propolisu, který účinky léčiva snižuje (izoluje). Pokud toto neprovedeme, roztoči tak přicházejí do styku s podprahovými dávkami léčiva a tak si mohou vytvořit k léčivu rezistenci. Mám vypozorováno, že je to problém zvláště u silných včelstev v nástavkových úlech. Při této příležitosti se nechci zabývat těmi včelaři, kteří ponechávají gabony v rozporu s metodikou ve včelstvach až do jarní prohlídky. Tam je to jasné. Trénují roztoče na rezistenci k léčivu.
Přeji všem klidné a úspěšné zimování. JK

Nikde jsem neviděl popis mechanismu, jakým vlastně varaóza způsobuje kolaps včelstva. Podle spadu při léčeních včelstev, která později padnou, kolaps nastává v nejnepříznivějším případě, pokud je ve včelstvu pár stovek roztočů. Běžně nastává, pokud je ve včelstvu několik tisíc roztočů, třeba spad je 2000 roztočů.
A jeden vylíhlý roztoč znamená jednu poškozenou včelu, při hustším napadení, kdy se několik roztočů líhne v jedné buňce, je na jednu napadenou včelu těch roztočů několik.
Na vrcholu populace je ve včelstvu takových 60 tisíc včel, v srpnu odhaduji počet včel ve včelstvu takových 30 - 40 tisíc.
Obecně, kdyby včelstvo v době, kdy se zakládá zimní generace, přišlo o pár tisícovek včel, nic se vůbec nestane, včely prostě založí tu zimní generaci o to slabší a jinak přezimují v pohodě. Staří chovatelé kdysi to "úspěšně" provádeli každý rok, když v srpnu zůžili včely v zadováku z plného počtu na 7 - 8 rámků 39x24 a přebytečné včely tak byly nuceny venku na česně vymřít zimou a deštěm.
I kdyby v srpnu v silném včelstvu bylo 20 tisíc roztočů, pokud by mechanismus poškozování včelstva byl jen v prostém poškozování včel, tak i takové včelstvo by zimu přežilo, sice jen v síle oddělku, ale přežilo.
Jenže ono stačí na kolaps včelstva v nepříznivém případě pár stovek roztočů....
Takže kolaps včelstva evidentně přímo na počtu roztočů ve včelstvu nezávisí. Závisí na něčem dalším, co z počtu roztočů vychází a co zatím není jednoznačně určeno. Kolaps včelstva v době léčení Gabonem tedy vůbec neukazuje na neúčinnost Gabonu. Neboli na to, že Gabon roztoče ve včelstvu nevytrávil.
Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho....

Pepan: nic nevidím

> Tady je pozvánka:
>
> [odkaz]
> [obrázek]

Tato konference trochu "zkrouhne" data posílaná na maily, jak je vidět. We webovém rozhraní je vše, ale pro Ty, kteří používají mailové rozhraní konference doplňuji tento odkaz:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=193&catid=36:psnv&Itemid=92

Je tam pozvánka a aktuální informace ohledně Mezinárodní včelařské konference, kterou pořádá příští sobotu PSNV-CZ. Přijedou zahraniční včelaři, kteří se varroatolerancí zabývají. Bude možné se jich i ptát v rámci diskuse po každé přednášce.

""Selekce včel na varroatoleranci nějakou metodou přirozeného výběru " co přežije vyhrává" už v pokusech různých ústavů po světě již proběhla a vždy s nulovým výsledkem."""
Není to tak. Chybí jen vůle včelařů přejít na nové způsoby ošetřování. Oželet nějaké to kilo výnosu, oblékat si mundůr a naučit se protirojová opatření. To možná jen pro začátek. časem by se včelaření vrátilo do původních kolejí. Přijďte si poslechnout Dr. Kefusse do KMCT na Konferenci 10 let PSNV příští sobotu.

""" Ve své původní domovině se včely zbavují roztoče tak, že opustí dílo, plod a roztoče zavíčkovaného u plodu."""
V domovině se roztoč reprodukuje pouze na trubčím plodu. To je ten zásadní vliv. Např. viz Dr. Martin o afrikanizovaných včelách v Mexiku - v tomto smyslu zásadní poznatky souvislostí A.cerana-AHB-EHB.

""V našich podmínkách si myslím , že jde o dlouhý proces spojený se selekcí a umělou inseminací.""
Ano, bude to dlouhý proces selekce včelařů, šlechtitelů a myšlení lidí. Jinak včely to umí bez nás. Podívejte se na můj spad na VMS, jaký byl na jaře a jaký ve vrcholu sezóny, to je polovina září, to bez jakéhokoliv chemického zásahu. VMS je cestou k poznání, jak na to. Ale z VMS také poznávám, jak chybí vůle. Vkládám naději do mladých začínajících včelařů, kterým nevlezlo pod kůži pohodlí chemického ošetřování.

"" Ale na co konkrétního se při selekci zaměřit je otázkou. Nízký spad může mít několik příčin od odolnosti roztoče vůči léčivům, přes nízkou plodnost včelstva a tedy příležitost roztoče se množit až po to že ve včelstvu je roztočů málo, protože léčiva účinkují.""
Správná úvaha. Cestou je méně "léčit" a více se učit. Ale včelař to může dělat jen tehdy, když má včelstva spolehlivě pod kontrolou (výhoda VMS), nikdy to nesmí nechat dojít do kolapsu a loupeže (což se spolehlivě stává i klasickým léčitelům).

""Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš"""
Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.

Zapomněl jsem se podepsat :-)
Pavel Holub

III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
Také mi to nedalo a udělal jsem včera III. fumigaci i když se doporučuje až po 20.11. Udělal jsem ale předem kontrolu, zdali je ve včelstev plod. V kmenových včelstvech plod není. Není ani v květnovém oddělku, který je ve dvou nástavcích. Plod byl v polovině včelstev, kde jsem měnil v říjnu matky. Ty budu muset přeléčit později. Včely byly hezky roztáhlé a k večeru ustal vítr. Zajímavé je, že včely nyní ukládají sladinu do sediště, některé i pyl. Jako by si dělaly nad sebou větší zásoby. Přihlédnu-li k tomu že hraboší venku dělají větší hromádky, tak to přijde ochlazení, nebo tuhá zima.

Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho.... R.P.

Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.
Budem jednoducho dokumentovať na mojich skúsenostiach ako a kedy ten kolaps vzniká a ako mu predísť.

1./ AK včelár zanedbá ošetrenie včelstva pred zimným obdobím a po zime nechá včelstvo napospas osudu.

2./ Expanzia rozmnožovania Vd má potom zrýchlené tempo a v čase keď sa začínajú tvoriť dlhoveké včely (od polovice júla-července) je vo včelstve taký vysoký počet Vd, že pri počte denne nakladených vajíčok matkou, sa do buniek s budúcimi dlhovekými včelami dostáva stovky samičiek Vd. Ešte nie do každej, ale tam kde sa vyvíjajú spolu s Vd, tie aj keď sa vyliahnu, dlho nežijú, lebo sú poškodené. Ak včelár nič nerobí, tak začína kolaps včelstva.

3./ Počet klieštika neustále narastá, ale sila včelstva postupne klesá, prežívajú len včely, ktoré neboli ním napadnuté.

4./ V tomto čase t.j koncom júla a skôr, nevložíme 2 Gabony do uličky v stred plodového telesa, toto včelstvo zachránime (aj keď nebude až také silné), pretože ďalšie vyliahnuté Vd budú acrinathrinom zničené a od toho okamihu budú i včely z týchto vajíčok ochránené a životaschopné. Takže kolaps včelstva zastavíme a včelstvo môže ísť do zimy silné.

5./ Ak v stave uvedenom v bode 2./ s vložením Gabonu otáľame po 15.8 a ešte na nesprávne miesto alebo ho vôbec nevložíme (je tu ešte možnosť KM a fumigácia), tam nemôže včelár očakávať nič inšie ako skolabovanie včelstva do konca augusta-srpna, prípadne tak zdevastovaného, že nemáme čo pripraviť do zimy.

6./ Včelári čo zažili kolaps svojich včelstiev, vždy majú argumentáciu, npr. veď som ich kŕmil a roztok vždy odobrali. Áno, to je pravda, ale túto prácu robili staré letné včely, ktoré už včelstvo nemohli zachrániť a mladé, ktoré aj keď sa ešte liahli, pri prvých orientačných preletoch vychádzali na letáč, padali do trávy a hynuli. Takže rezultát prehry včelstva a včelára je jasný.

7./ Ten kto vsádza na Gabon (a verím, že je kvalitný) musí ho vkladať včas, už okolo 15.7 najpozdejšie 25.7, ak vsádza na niečo iný prípravok tak použiť ten. Dôležité je kde vkladáme Gabon, nikdy nie do letáče, medníka, k bočnej stene úľa, ale rovno do stredu plodového telesa a do rozšírenie uličky na 16 mm a nesmie byť jednou stranou opretý o plást, približne 5-7 cm od prednej a zadnej stene úľa.Gabon použiť len v dobe jeho respiračnej účinnosti.

8./ Aj napriek týmto zásadám, je Gabon čiastočne priepustný a odporúčaná doba respirácii vo včelstve 24-28 dní krátka. Ing. Veselý to priznal, ale nedoporučil ponechanie Gabonu vo včelstve dlhšie ako zmienených 24-28 dní. Osobne odporučil radšej vložiť o jeden Gabon (zvlášť do silných včelstiev) o jeden Gabon viac, ale o dve uličky ďalej od prvej kde je gabon.

""Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval. S pozdravem Aleš"""
Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.

Ale to ešte nie je dôkaz, že to robili včely a zároveň s cieľom sa zbaviť roztočov. Poškodené Vd mohli prísť k tomtuto "úrazu" aj inou cestou. Dokážte to záberom keď včela drží Vd v hryzadlách. Silu by aj mala, len to nedokáže využiť?!.

Nejak tak ako sa to podarilo mne a kolegovi, keď som pri pokuse dokumentoval odnášanie mŕtvych klieštikov z podložky mravcami, len mi chýbal fotografický dôkaz.

Tento získal môj priateľ L.Šebošik, admino vcely.sk, ktorému sa to podarili natočiť na mobil.

"Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.
Budem jednoducho dokumentovať na mojich skúsenostiach ako a kedy ten kolaps vzniká a ako mu predísť.

1./ AK včelár zanedbá ošetrenie včelstva pred zimným obdobím a p"

V podstatě jste popsal to, co napsali lidi z VUVČ v Dole, když kdysi Gabony zaváděli. Jediné, co nevěděli, byl právě ten kritický počet roztočů. A právě to mně zaráží, že vzhledem ke včelám je dneska ten kritický počet roztočů několikrát menší než by měl být. Vždyť pokud je ve včelstvu na včelách třeba tisíc roztočů, denně se do buněk plodu páří takových odhaduji 200 - 300 roztočů, zbývající buňky plodu jsou bez roztočů a tudíž by z nich měly být včely v pořádku. A dospělé včely by neměly být roztoči nějak zásadně poškozovány. Že by se to svedlo na viry?

"Kdybyste měl zájem, pošlu vám foto fyzicky poškozených roztočů z mých včelstev.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane inženýre, ta nabídka je sice určena jinému kolegovi, ale já bych (s dovolením), měl také zájem o foto poškozených roztočů, mohu-li poprosit. Registruji je také a pomohlo by mi srovnání. Zkusím je také vyfotit, jestli je v archivu (v krabičce od sirek:-) ) najdu a revanšoval bych se. Nebo je mohu poskytnout k podstatnějšímu zkoumání.(gegorius/=/centrum.cz) Co je zajímavé: ty poškozené jsem nacházel převážně ve včelstvu, které je z řady důvodů jinak dosti problematické. Proto jsem je také zachoval ... Mimochodem: Váš spad na VMS sleduji už delší dobu a jeví se mi býti velmi zajímavým. No: vloni jsem na tom byl podobně, ale to byla zcela jiná situace ...
Díky.
Jiří

Já provedl včera druhou fumigaci a v průměru včelnice mě vyšel spad na podložkách po dvacetičtyř hodinách tři roztoče.Což je po mnohastovkových počtech při první fumigaci velmi potěšující a ukazujeto na vysokou účinnost amitrazu ve varidolu.Plod se mě nepodařilo najít ani u včelstev s červnovýma matkama.Dnes skoro všechny včelstva přinášely žlutý pyl z hořčice,což k dnešnímu datu v mých desetiletých záznamech jsem nikde neobjevil.
S pozdravem.
P.Z.
U.Hradiště

Pán Polášek ja som pri svojich včelstvách zažil čo je to kolaps včelstva v r. 1998.

Ospravedlňujem sa za chybu, rok kolapsu u mňa bol v rok 1988 keď mi uhynulo 70% včelstiev, ešte do konca 9 mesiaca. To čo prežilo bolo životaschopné a včelstvá priniesli i med.

Reaguji na výzvu p. Turčániho. V roli arbitra jsem ještě nebyl :-)
Každoročně pozoruji, že část včelstev si do podzimu ponechává nevelký počet trubců a už léta to nepovažuji za nic neobvyklého či za signál nějakého problému s matkou - jednoznačně ověřeno. Vysvětluji si to tak, jak už zde někdo napsal, že při způsobu vedení včelstev takovém, že mají vždy hojnost potravy a prostoru, nejsou nucena po skončení snůšky vyhnat všechny trubce. Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila.
Moje včelstva mají skoro pořád dostatek zásob, protože poslední med jim odebírám během srpna i za cenu, že ho část snědí a v den odebrání medu hned dostávají velkou dávku cukerného sirupu. Nemají tedy důvod k nekompromisnímu vyhnání každého trubce.
Rovněž si myslím, že tolerance včel k trubcům po sezoně záleží i na chovaném (geno)typu včel. Některé typy skutečně vyženou všechny trubce nejpozději po skončení snůšky, někdy už při jejím zeslábnutí.
Ještě jeden aspekt - trubci v úlu dlouho do podzimu svědčí i o jejich značné dlouhověkosti, kterou mají danou mj. geneticky, proto z tohoto hlediska je to positivní úkaz.

Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila.

Nemôžem nereagovať, veď nejaký ten čas som pri včelách (od r. 1955), veď prečo by sa evolúcia spamätala až posledné desaťročie? U mňa ani to nie je pravda.
Moje včelstvá ani pred 20-timi rokmi nehladoveli a tak isto i teraz. Vyháňanie trúdov zo včelstiev som si aj tohoto roku starostlivo kontroloval, tam kde včelstvo bolo skonsolidované (spokojnosť s M, prípadne mali mladú M), tam začali trúdy vyháňať z úľov už začiatkom júla-červenca, tam kde z nejakých dôvodov nemali M, trúdov si chránili, kým som im ju nepridal, až potom odrazu trúdy z včelstva vymizli. Letáče neustále pozorujem a tak isto podložky v úľoch, ale, žeby čo len náznak po trúdoch som nezaznamenal. Moje včelstvá asi nezachytili nové trendy.

Nuž chcel som arbitra, tak ho mám, ale stále si myslím, že trúdy sú vo včelstve hierarchicky v jasnom postavení, sú vo včelstve nato, aby oplodňovali matky.Teda sú vo včelstve vždy vtedy, keď tento dominantný prvok-oplodnenná M vo včelstve chýba, alebo už nie vhodná.

Myslíte, že by si výskumné ústavy vo svete nevšimli a nenapísali správu? Veď by sa tým zviditeľnili, veď vlastne je už skoro všetko vysvetlené. Už čakáme na všemocnú genetiku, ktorá zmení včelu na baránka božieho a budú sekať už len dobrotu. Prestanú pichať, rojiť sa a nosiť med rovno do sudov.

"Vysvětluji si to tak, jak už zde někdo napsal, že při způsobu vedení včelstev takovém, že mají vždy hojnost potravy a prostoru, nejsou nucena po skončení snůšky vyhnat všechny trubce. Nakonec i z biologického hlediska je to žádoucí, aby byli trubci pro spáření se s matkami z pozdních výměn v doletu, v dané populaci a tak to tedy evoluce zařídila."

Asi to bude i doklad spořivosti daného genotypu včel. Pokud mají dostatek zásob a prostoru, nechají dané trubce dožívat mezi včelami a přitom vyrábět teplo, i když třeba trubci to teplo mohou vyrábět méně efektivně než včely. Ale když mají dostatek zásob.... úsilí a materiál vložený do výchovy trubců v létě je tak více využit... A zimní včely se o to více šetří a méně namáhají....

Marcel: Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, ...

Burgel : Myslím si to samé.

Co si myslíte vy?

Letos mela naše ZO nařizen gabon a hledal se dobrovolník který napíše tiskopis sledování spadu. Z 20ti členů byl jen jeden kdo provádí sledováni spadu (já jsem nechtel protože jsem nechtel gabon užít, nakonec jsem gabon ale použil)

40 let jsem prováděl selekci na medný výnos, (sledovat medný výnos je daleko jednodušší než sledovat varroa).
Výnos sel nahoru jen velmi pomalu a po 40ti letech jsem přešel pro zvýšení výnosu na inseminované matky užívající heterozního efektu.

AM: Jednu dobu byla určitá teorie, že včelstva roztoče sami likvidují, ale nějak jsem už tyto články v současnosti moc neregistroval.

Moderní včelař - www.modernivcelar.eu - 1/2009, str. 26, Lze selektovat na grooming? - toto počtení mě zaujalo, chytré myšlenky. Ale trochu jsem se vylekal, že varroatoleranci lze hledat jen takto - pro hobby včelaře - složitě.

Naštěstí varroatolerance je soubor mnoha vlastností
a) aktivních (např. grooming, likvidace napadeného plodu...)
b) pasivních (např. průběh a množství plodování, plodové pauzy, dlouhověkost...)

a hobby včelaře zajímá výsledek. Proto mě letos na jaře zaujal Zápisník moderního včelaře - http://www.n-vcelari.cz, který umožní každému včelaři jen ze spadu napovědět o větší či menší varroatoleranci konkrétního včelstva. Nemusím se tak "hrabat" ve včelstvech a koukat plást po plástu, zda ze sebe včely roztoče strhávají...

Mimochdem: Kdo zadává spad do VMS - www.varroamonitoring.cz, může si díky poměrně nové funkci - grafy - nechat data zobrazit v grafu (stejném jako je v Zápisníku).

AM: A po třech letech záznamů hodnotím a výsledky spadu jasně odpovídají tomu, že rozdíl mezi liniemi je.

Nevím, zda se tu již na to někdo neptal, možná jsem přehlédl... Asi to bude zajímat více včelařů. Mohl by jste to nějak konkretizovat?

Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety. A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo. Odolnost roztočů vůči léčivům a jejich přemnožení nad hranici životaschopnosti včelstva, už je jen následek a z toho co tu Radek psal mi vyšlo,že neléčí jinak než já, tak mě zajímají zkušenosti čeho se vyvarovat. Dále, jestli mohu, bych se ještě obrátil na Pavla Holuba o rozšíření jeho příspěvku, stačí bodově, ve kterém píše o nových způsobech ošetřování, selekci včelařů, myšlení a o tom, že roztoče včely zvládnou samy a bez chemie. I jiné možnosti mě zajímají. Dnes jsem byl zkontrolovat spad, 12 dní od ometení podložek po první fumigaci a druhá ještě neproběhla, s nálezem do dvou kusů roztočů na včelstvo a zajímavé je to, že nález byl u stejných včelstev jako den po fumigaci. Ostatní včelstva po fumigaci i dnes na nule. Oběma osloveným předem děkuji. S pozdravem Aleš

Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety. A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo. Odolnost roztočů vůči léčivům a jejich přemnožení nad hranici životaschopnosti včelstva, už je jen následek a z toho co tu Radek psal mi vyšlo,že neléčí jinak než já, tak mě zajímají zkušenosti čeho se vyvarovat. Dále, jestli mohu, bych se ještě obrátil na Pavla Holuba o rozšíření jeho příspěvku, stačí bodově, ve kterém píše o nových způsobech ošetřování, selekci včelařů, myšlení a o tom, že roztoče včely zvládnou samy a bez chemie. I jiné možnosti mě zajímají. Dnes jsem byl zkontrolovat spad, 12 dní od ometení podložek po první fumigaci a druhá ještě neproběhla, s nálezem do dvou kusů roztočů na včelstvo a zajímavé je to, že nález byl u stejných včelstev jako den po fumigaci. Ostatní včelstva po fumigaci i dnes na nule. Oběma osloveným předem děkuji. S pozdravem Aleš

Aleš Molčík napsal:

>Dobrý večer, dnes bych chtěl požádat Radka Krušinu o úvahu, proč došlo k úhynům před třemi lety.
>A nemyslím tím pouze Radkovo stanoviště, ale spíš mě zajímá širší okruh včelarů, kde k úhynům došlo.
..................

Omlouvám se, ale dnes asi tu úvahu moc nerozvedu.
Právě jsem přijel z chalupy z onoho stanoviště, kde jsem měl v roce 2007 úhyn a vůbec se mi to nelíbí.
Jak už jsem někde říkal, připomíná mi to tam ten rok 2007, ale to jsem tam v tuto dobu už měl jen dvě torza z devíti včelstev a náhradní matku.
Dával jsem dnes podložky. Je to na chalupě cca 80 km daleko (Vranová okres Blansko)
Příští týden spočítám spad, a pokud bude co, budu asi fumigovat.

V tom roce 2007 jsem měl docela dobrý pocit z toho jak léčím. Podzim před tím předepsaná fumigace, na jaře výsledky cca v normě (na rozdíl od Hustopečí, kde jsem měl tehdy tuším 6ks na včelstvo), v červnu formidol, v srpnu gabon, v půlce září gabon ven (po 30dnech aby nevznikla rezistence). Při vyjímání gabonu v půlce září žila ještě všechna včelstva z devíti, ale dvě v budečácích se mi nezdála - byla zesláblá. Gabon již u nich nevisel uprostřed plodu.
U ostatních včelstev byl gabon ještě v plodovém tělese a nic se mi nezdálo podezřelého. Jen jsem se divil, že v půlce září měly včely ještě tolik plodu.
Celkově jsem měl z léčení toho roku dobrý pocit jak jsem psal, snažil jsem se podle metodiky.
Při další návštěvě stanoviště v první půlce října bylo 6 úlů z devíti bez včel (oba nástavkové které jsem tam tehdy měl a 4 budečáky), zásoby ještě něbyly vyloupeny, tři včelstvíčka která stále ještě plodovala, jsem rozdělal, rozdrásal plod, dvakrát po dvou dnech zafumigoval.
Tehdy jsem ještě nepočítal spad, ale po fumigaci bylo roztočů na podložce jako máku, byli i v plodu. Jedno z těch včelstvíček nepřežilo fumigaci, dvě dožila jara na 3 uličkách a bez problému se rozvíjela. Donesla v dalším roce ještě i med.

Proč došlo ke kolapsu, nevím.
Jsou to dohady - v každém případě to byl velký tlak roztočů. Možná to bylo ono domino, o kterém se tu zmiňoval přítel Holub, určitě nezabraly gabony jak by měly, zřejmě i včelstva, která jsem choval (a z velké většiny stále chovám) nemají nejvhodnější vlatnosti v odolnosti proti roztoči.

Takže uričtě za to můžou v první řadě roztoči, v druhé řadě na roztoče citlivá včelstva, také já, že jsem slepě věřil metodice a namlouval si, že mám včelstva ošéfovaná, za třetí myslím i ta metodika, které většina včelařů dosud věří, (ale já už ne, :) ), a také každé léčivo, na které se spolehneme a které je neúčinné, v tomto případě gabon.

Možná, že letos mě čeká něco podobného, uvidíme, ale už to nevidím jako tragídii. Pokud moje včelstva nevydrží i při léčení (letos KM) určitý tlak roztoče, asi nemají nárok na život, přírodní výběr by je už dávno vyřadil. Takže potom se budu rozhodovat, jak budu spojovat, popřípadě množit, nebo od koho nakupovat matky.

No nakonec z toho jakási úvaha byla, tak snad vám to k něčemu bude.

s pozdravem

Radek Krušina

PS - ve Vranové pokud vím jsme tehdy na tom byli podobně 3 z 5 včelařů. včelstva od sebe cca v okruhu 500m.
v Hustopečích jsem zatím nikdy s roztoči podobné problémy neměl, ale kolegové každý rok něco hlásí. Nebudu konkrétní, protože se to netýké mě. Doufám, že je to pochopitelné.
:)

Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází Sklenár co do výnosu medu, mírnosti a průměru spadu roztoče na včelstvo. Druhá je linie Praděd a nejhorší zkušenosti mám s linií Singer, letošní spad mám hlavně u této linie a v jednom případě u Pradědky. Takže příští rok u mne Singer skončí. Letos jsem si koupil inseminovanou Dolku tak mám příští sezónu co zkoušet. S pozdravem Aleš

AM:
Něco ve stručnosti k liniím co chovám: nejlépe mi vychází
.....

Tak jsem tak včera měl chvilku a koukl na podložky.

I u dcer jedné ins. matky v oddělcích jsou velké rozdíly, řekl bych řádové.

Podle některých podložek bych byl vzorný včelař,podle jiných lajdák.
Vzhledme k tomu, že oddělky většinou vytvářím ze směsných oddělků - kde se včely z více včestev promíchají, nemyslím, že by výchozí stav napadení byl jediným možným důvodem.

Na druhou stranu, jsem zvědav jak to dopadne. V minulosti jsem takové spady taky zažíval, a včely přežívaly.

K 2.léčení se nedostanu dřív jak za 14dní, tak uvidím, jak zabralo 1. léčení.
Toto byl podstatný rozdíl 2007 proti jiným letům - možná plodováním včel, možná účinností léčiva, ale spad po druhém léčení byl srovnatelný s prvním spadem.


Ale to je prostě příroda :-)

Karel

Já jsem jen zvědav, jestli letos budou zase po pár letech úhyny, jak příští rok vygraduje léčení.
Jak veterina nařídí zvýšit intenzitu léčení, předepíše všude Gabon nebo ještě další léčení a všichni včetně těch lajdáků začnou na nějaký rok léčit pořádně. Takže další rok zas bude rekodně malé napadení roztočů a zase všichni začnou postupně v léčení polevovat a roztoči se zase množit....
A o kolik bude to vygradování léčení zbytečné, protože nejhorší roztoči či chovy na nejhorších místech z hlediska rozšiřování roztoče či z hlediska metodiky včelaře budou v podstatě ozdraveny hynutím včelstev, se kterými z velké části vyhynou i ti problémoví roztoči.....