Archiv Včelařské konference

Je mi 65 let a už jsem se mnohokrát v životě střetl s nádorovým onemocněním svých přátel a také těch nejbližších. Z této pozice mám k používání polystyrénu ve včelařství velmi negativní stanovisko:
Varoázy se v doohledné době nezbavíme. Je také všeobecně známo, že mor plodu se nejčastěji objevuje u včelstev zeslabených varoázou, čili nebezpečí moru je trvalé a mor může potkat každého. U nás měl mor na včelnici i veterinář. Nedávno (možná dva či tři roky) likvidovali mor na Olomoucku spálením 456 včelstev. Teď si představte tu ekologickou bombu, až budete pálit na stanovišti polystyrénové úly.
Proto jsem přijal zákon - polystyrén do včelařství nepatří ! a držím se přírodních materiálů.
Na závěr ještě jeden slogan - "nejlepší med je med prodaný". Chci tím říct, že při dobré technologii včelaření není problém med vyprodukovat, ale problémem zůstává med prodat za optimální cenu a nerozhoduje nějaký ten kilogram cukru navíc při zimním krmení.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.545 / Virová báze: 339 - datum vydání: 27.11.2003

> Nedávno (mo ná dva i t i roky) likvidovali mor na Olomoucku spálením
> 456 v elstev. Te si p edstavte tu ekologickou bombu, a budete pálit
> na stanovi ti polystyrénové úly. Proto jsem p ijal zákon - polystyrén
> do v ela ství nepat í ! a dr ím se p írodních materiál .

Polystyrenova molekula se sestava s uhliku a vodiku, cili pri jeho
spalovani (nehlede na prisady a plnidla) nemohou vznikat ekologicky
katastrofy.

Naopak pri spalovani dreva vznika dioxin a v mnoha okresech ve
svedsku je zakazano topit v krbech protoze je to zamorovani zivotniho
prostredi.

\vov

Pořád tu někdo tvrdí, že polystyren hoří za vzniku CO2 a H2O
Doporučuji se podívat do uč. chemie nebo stačí zde na netu - www.mvcr.cz popis jednoho z požárů "při hoření vznikají zejména oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a aldehydy." O pár řádek dál "nejnebezpečnější je styren, který působí dráždivě" Jinde je možno se dočíst že může vyvolat vážné neurologické potíže již v množstvích 250 a 500 ppm na m3. Aby shořel na neškodné součásti je třeba teplota 2200 až 2500C?????????

Není uhlovodík jako uhlovodík

Zdraví Richard

> Není uhlovodík jako uhlovodík

pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.

podivej se na LD 50 dioxinu.

\vov

Ona by Oldo asi byla lepší argumentace, kolik a jakých splodin dá spálení 1
kg polystyrenu a 1 kg dřeva 'táborákovým' způsobem. A taky kolik kg dřeva a
kolik kg polystyrenu představuje kterej typ úlu.

Když napíšeš, že polystyren je přece taky uhlovodík (jako vláknina ve
dřevě), vyvolává to onu známou pseudoekofobii z plastů, postavenou na
pocitu, že hořící dřevo 'voní', kdežto hořící polystyren 'smrdí'.

Pravda je, že ani dřevo (dokonce natřené kde čím), ani polystyren bychom,
pokud chceme být šetrní k prostředí, neměli spalovat na otevřeném ohni, ale
nějak zrecyklovat nebo odvézt do spalovny (která zaručuje vysokou teplotu,
má nějaký ty filtry a kde se také za likvidaci platí).

Honza

P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící se
hořáku na zemní plyn) lze po větší část doby hoření dosáznout při cca 1000°C
i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se prodávají
v OBI v akci ..

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 29. listopadu 2003 22:23
Subject: Re: Polystyren


> > Není uhlovodík jako uhlovodík
>
> pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
>
> podivej se na LD 50 dioxinu.
>
> \vov
>
>
>
>
>

Pánové,
než tady vznikne podobná diskuze jako uteplené verzus neuteplené úly. tak
to trochu vyjasním.
Většina plastů obsahuje pouze uhlík, vodík a popřípadně kyslík. Takže při
dokonalém spálení by měla vznikat jen vodní pára a oxid uhličitý. Problém
je v tom, že v plastech je obvykle přebytek uhlíku oproti vodíku, takže při
spalování volně na vzduchu obsah kyslíku ve vzduchu nestačí a plasty hoří
nedokonale. Uhlík se uvolňuje jako saze a oxid uhelnatý a zároveň vzniká
řada různých rozkladných produktů, z nichž je většina zdraví škodlivých,
některé jsou karcinogenní atd. Ty jsou nejvíc naabsorbované v těch sazích.
Jaké látky to jsou, zálěží konkrétně na tom, jaký plast se pálí. Nejméně
škody při pálení nadělá polyetylén a polypropylen, respektive igelit ( ten
se už dávno nedělá z PVC). Ten obsahuje hlavně lineární polyolefinové
řetězce podobné třeba parafínu. Polystyren obsahuje velké množství uhlíku,
proto taky vytváří dost sazí. Monomer polystyrenu styren při spalování může
taky vznikat, ale kdo jednou pracoval s polyesterovými pryskyřicemi, kde se
používá jako rozpouštědlo, nadýchal se ho více, než se kdy nadýchá při
spalování polystyrenu. Při nedokonalém spalování polyuretanu nebo molitanu
vznikají silně páchnoucí látky a silně jedovaté látky na bázi kyanovodíků
atd. Škodlivost těchto látek při volném spalování na vzduchu je víceméně
srovnatelná se spalováním uhlí, asfaltu atd volně na vzduchu. ( nebo v
kouřícím kotli ). Pokud se už mají plasty spalovat volně na vzduchu, tak s
příměsí dřeva atd, tak aspoň na 1 kg polystyrenu 10 kg dřeva, tím by se měla
tvorba sazí omezit.
Něco jiného jsou dioxiny. Jsou to látky silně jedovaté, tuším jedovatější
než kyanovodík a zároveň mají v půdě velice dlouhý poločas rozpadu, tak od
15 do cca 90 let. Vznikají při tepelném rozkladu organických látek za
přítomnosti chloru, v rozmezí tak od 200 do cca 1000 st.C. ( Výroba
herbicidů ve Spolaně, výroba Agent Orange v USA atd )
Velké množství dioxinů vzniká při spalování PVC, to obsahuje jednotky až
desítky hmotnostních procent chlóru. ( z PVC se tuším vyrábí i takzvaný
nehořlavý polystyren ). Protože chlór je ale skoro ve všem, vznikají dioxiny
při spalování skoro všeho, ale v nepoměrně menším množství. V České
republice byly dioxiny objeveny i v prachu v komíně při zkouškách s
peletkami z energetických rostlin.( Ale řádově více vzniká dioxinů při
spalování obyčejného uhlí.)

Myslím si, že plasty bez obsahu chlóru jsou pro výrobu úlů relativně
použitelné. Pokud bude nutné tyto úly spálit, zatíží okolní prostředí
podobně jako třeba týden - měsíc topení uhlím. PVC pro výrobu úlů zásadně
nepoužívat!
U dřevěných úlů vybírat barvy, lepidla atd raději bez obsahu chlóru, protože
dřevěné úly stejně obvykle končí v peci.

R Polášek


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 29, 2003 4:35 PM
Subject: Re: polystyren ve v ela stvĄ


> Polystyrenova molekula se sestava s uhliku a vodiku, cili pri jeho
> spalovani (nehlede na prisady a plnidla) nemohou vznikat ekologicky
> katastrofy.
>
> Naopak pri spalovani dreva vznika dioxin a v mnoha okresech ve
> svedsku je zakazano topit v krbech protoze je to zamorovani zivotniho
> prostredi.
>
> \vov

Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi 1000
st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC, měly
by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo dřevu
přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2003 2:20 AM
Subject: Re: Polystyren


> Honza
>
> P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
se
> hořáku na zemní plyn) lze po větší část doby hoření dosáznout při cca
1000°C
> i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
prodávají
> v OBI v akci ..
>
> ----- Original Message -----
> From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: 29. listopadu 2003 22:23
> Subject: Re: Polystyren
>
>
> > > Není uhlovodík jako uhlovodík
> >
> > pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> > aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
> >
> > podivej se na LD 50 dioxinu.
> >
> > \vov
> >
> >
> >
> >
> >
>

Přátelé,
nezlobte se na mne, ale tahle debata mi připadne opravdu dost vytržená.
Vy diskutujete, jakoby hlavní náplní včelaře bylo denně pálit hory
styrenu, polystyrenu, PVC a jiných "ohavností".

Přitom co okolo nás všechno hoří a emituje - auta, elektrárny všech
druhů, krávy - metan, vypalované brazilské pralesy... . Co všechno chrlí
průmysl jakéhokoliv typu. Kdybyste skutečně chtěli chránit životní
prostředí od "škodlivin", museli byste se už ihned po narození vzdát
veškeré činnosti a co nejrychleji zemřít. A stejně byste tím to
prostředí zatížili. Takže já vidím jedinou cestu, odejít ze zeměkoule,
ale kam a jak. Atd.

Takže ty dva úly, řekněme ročně, natřené zvětralou fermeží s klidným
svědomím spálím v kuchyni a uvařím si na nich kafe.
Jen tak mimo, kdopak ví, co se uvolňuje pálením propolisu, vzhledem k
jeho složení to asi nebude nic moc ekologicky čistého.

Zdraví PP.

> Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi 1000
> st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC, měly
> by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
> těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo dřevu
> přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
> Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.
>
>>
>>P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
> 1000°C
>
>>i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
>
> prodávají
>
>>v OBI v akci ..
>>>pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
>>>aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.

(řešíme tu spoustu "nedůležitých" problémů)

Přesto chci poděkovat př. Poláškovi
je dobré to znát i když úly nepalíme každý den. Včelařina by měla být
šetrná a včelař taky. Topíme a pálíme skoro všichni.
Je z toho zřejmé co každý cítil ( intuitivně i nosem ) - co je přírodě
blízké je většinou k ní i šetrnější.



----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2003 11:45 AM
Subject: Re: Polystyren


> Přátelé,
> nezlobte se na mne, ale tahle debata mi připadne opravdu dost vytržená.
> Vy diskutujete, jakoby hlavní náplní včelaře bylo denně pálit hory
> styrenu, polystyrenu, PVC a jiných "ohavností".
>
> Přitom co okolo nás všechno hoří a emituje - auta, elektrárny všech
> druhů, krávy - metan, vypalované brazilské pralesy... . Co všechno chrlí
> průmysl jakéhokoliv typu. Kdybyste skutečně chtěli chránit životní
> prostředí od "škodlivin", museli byste se už ihned po narození vzdát
> veškeré činnosti a co nejrychleji zemřít. A stejně byste tím to
> prostředí zatížili. Takže já vidím jedinou cestu, odejít ze zeměkoule,
> ale kam a jak. Atd.
>
> Takže ty dva úly, řekněme ročně, natřené zvětralou fermeží s klidným
> svědomím spálím v kuchyni a uvařím si na nich kafe.
> Jen tak mimo, kdopak ví, co se uvolňuje pálením propolisu, vzhledem k
> jeho složení to asi nebude nic moc ekologicky čistého.
>
> Zdraví PP.
>
> > Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi
1000
> > st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC,
měly
> > by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
> > těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo
dřevu
> > přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
> > Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.
> >
> >>
> >>P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
> > 1000°C
> >
> >>i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
> >
> > prodávají
> >
> >>v OBI v akci ..
> >>>pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> >>>aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.544 / Virová báze: 338 - datum vydání: 25.11.2003

Příští týden budeme udit. Už se těším na to dioxinové uzené.Ten dřevný dioxin to musí být něco velice vzácného, když to uzené bývá tak dobré, že? Je pravdou, že na polystyrenu jsem udit ještě nikoho neviděl, ale vidím , že ve Švédsku jsou zřejmě mnohem dál. Možná se ,, švédské uzené ,, prodává i v supermarketech - proto je to takový hnus.

Ať žije přírodní ekologický polystyren a syntetické včely.
.... blbost kvete v každém věku.

> Ať žije přírodní ekologický polystyren a syntetické včely.
> .... blbost kvete v každém věku.

kazda zeme ma neco. na novym zelandu platej sedlaci dane za kravsky a
ovci prdy protoze to jsou sklenikovy plyny (prevazne metan).

\vov

Tady bych spis videl slavne
"Pecunia non olet", Novy Zeland sam to asi nezachrani, ale vlada
potrebuje prachy.

Zdravi PP.

Olda Vancata napsal(a):
> kazda zeme ma neco. na novym zelandu platej sedlaci dane za kravsky a
> ovci prdy protoze to jsou sklenikovy plyny (prevazne metan).

Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního, něco k užitku všem. Z tohoto světa, ať to má smysl.

Třeba toto:

zkoušel jsem se zeptat na možnost čerpání dotací pro budování včelařského provozu, zatím to nejde, je třeba vyčkat.

Zveřejňuji odpověď:

Dobrý den,

v souvislosti s Vaším dotazem konstatuji následující:
- v návaznosti na strukturální fond EU Evropský zemědělský záruční a
orientační fond (EAGGF), by bylo možné po schválení jeho implementace v ČR
pod názvem Operační program rozvoje zemědělství čerpat investiční dotace i
na Vámi zmiňovaný projekt.
- V současné době je obsahová stránka tohoto Operačního programu v
připomínkování Evropské komise.
- Doporučuji sledovat internetové stránky Ministerstva zemědělství
www.mze.cz kde naleznete po schválení tohoto operačního programu další
instrukce.

Nevím jesli jsem dokázal správně zodpovědět Váš dotaz, proto mě můžete
samozřejmě znovu kontaktovat.

S pozdravem

Jan Vavřina
MZe ČR
Regionální pracoviště Agentury SAPARD
Kotlářská 53
Brno

Zajímám se o jednotlivé typy úlů. Rád bych měl i jejich plánky pro jejich výrobu. Nevím jestli je zpracována historie a vývoj jednotlivých typů úlů.
S pozdravem Květoslav Skála

> Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
> Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního,

Příteli Vodičko, pokud ti některá témata nic neříkají, prostě si jich nevšímej. To vzkazuji všem, kterým občas ujedou nervy a začnou tímto stylem mentorovat.
Mě zase vůbec nezajímá problém dotací z EU (stejně jako asi většinu zde diskutujících). Já si svůj "včelařský provoz" dokážu dotovat z medu a medoviny. Ale otázky účinků a likvidace umělých hmot a životního prostředí by měly zajímat každého,... i velkovčelaře.
Eman

Emanuel Vesely napsal(a):

>>Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
>>Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního,
>
>
> Příteli Vodičko, pokud ti některá témata nic neříkají, prostě si jich
> nevšímej. To vzkazuji všem, kterým občas ujedou nervy a začnou tímto stylem
> mentorovat.
> Mě zase vůbec nezajímá problém dotací z EU (stejně jako asi většinu zde
> diskutujících). Já si svůj "včelařský provoz" dokážu dotovat z medu a
> medoviny. Ale otázky účinků a likvidace umělých hmot a životního prostředí
> by měly zajímat každého,... i velkovčelaře.

Měly zajímat každého - to už je podle mne mentorovani a neguje vše výše
uvedené. Odporuješ si na třech větách

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Děkuji př. ing. Čermákovi za jeho slova.

> * Informace na webu PV Zubří "Pokus s uteplenými úly" není dle mě v
> rozporu s jejím obsahem. Pokud mám v provozu 100 úlů jednostěnných a
> potom zařadím 14 úlů uteplených pro srovnání, tak je ten název
> myslím výstižný.

Moje návrhy přejmenování názvu pokusu nebyly míněny jako útok na onen
pokus, ale jako demonstrace toho, jak mohou být z různých stran věci
viděny různě. Tolik věcí je záležitostí úzu nebo interpretace! I v
případě takové věci jako je uteplený úl.

Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
půli cesty.

Ale kdokoliv jiný to může vidět jinak... Kombinace uteplení s očky by
snad mohla mít nějaké opodstatnění při silné snůšce.

> Zdůrazňuji, že jde o stručnou informaci, detaily
> budou popsány jindy a jinde.

Těším se, upřímně.

> * Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit

Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
proti nasáknutí vodou?

Při 8 cm PS by mělo být vlhnutí vnitřních stěn omezeno na minimum, ale
to neplatí, jsou-li přítomna očka. A jestli na stěnách nějaká voda
kondenzuje, pak při nenasákavé stěně krůpěje vlhkosti stečou dolů.
Jenže jestli stěna nasaje vlhkost, pak ji včelstvo musí svým teplem
zase vysušit - pak taková voda ve stěně při vysychání spolkne
skupenské teplo (na přeměnu vody v páru) - pamatuji si to správně z
fyziky? (Efekt ledničky) A to je citelná tepelná ztráta. (U
tenkostěnného dřevěného nástavku je ještě naděje, že část vody ze
stěny se difúzí vytratí přes stěnu do okolí nebo že ji vysuší to
oblíbené jarní sluníčko. Tím by situace v tenkostěnném úlu mohla být v
tomto ohledu příznivější než situace úlu s vlhkou vnitřní dřevěnou
stěnou pod důkladnou izolací.)

> a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v Pekařově. Dno (v
> Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka stále v
> provozu.

to jsou důležité informace pro interperetaci naměřených výsledků. Díky
za ně!


> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí

Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
teplota než venku.

Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
níže klesají venkovní teploty.

> a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3
> včely.

Ano, ale podívejme se na začátky plodování v brzkém jaru. Včely se k
očku ještě nedostanou. Tím se v úlu stále větrá, efekt uteplení se tím
(částečně) ruší. Bez očka by včely možná už vyhřály vnitřek úlu a
rozvolnily chumáč = obsedly větší objem = zaplodovaly větší plochu.
Otevřené očko tento proces oddálí. Zvláště za větrného počasí. To je
hypotéza.

Budu sledovat příští rok na jaře, kdy včely začnou kontrolovat
procházení vzduchu očky.

> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj
> začíná v horním nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám
> sotva může vadit.

Úvaha: Když vezmeme v úvahu, jaká je plodovací teplota a jaké teploty
jsou v tu dobu venku, tak včely musejí vytvořit poměrně značnou
izolaci. I když je dno dosti vzdálené, včely musejí izolovat plod od
studeného dna vlastními těly, což může omezovat rozvolnění chumáče,
zmenšovat obsednutou plochu a tím i omezovat plodování. Exaktní
pozorování jsem na toto téma nevedl. Když jsem začal zkoušet 8 cm PS
úly, měl jsem tam původně 10 cm vysoký podmet, pak jsem ho zkusil
zrušit zasunutím laminované vysoké desky PS do prostoru dna (tím se
zároveň vytvořilo lomené česno), což jsem pak zavedl u všech těchto
úlů, protože jsem při jarní prohlídce došel k závěrů, že se tato
včelstva rozvíjejí znatelně rychleji. Smělý pozoroval, že včely při
utepleném a nízkém podmetu kontrolují jen linii oblasti česna, zbytek
utepleného dna nechávají být a uvolněné včely se mohou věnovat něčemu
jinému (např. péči o plod). Kdežto u vysokého studeného dna, včely
izolují zespoda každou meziplástovou uličku.

Ale pravdou je, že moje včely nebyly tak vysoko ode dna jako u Vás ve
třetím nízkém nástavku.

Díky všem za polemiku. Těším se na další příspěvky.


J. P. Baudiš

Jenom pro zajímavost. Léčím včely aerosolem v celé naší ZO Ronov n.D. Náhodou jsem v sobotu narazil na včelaře z Prahy, který má umístěna včelstva v našem katastru a já jsem je léčil. Říkal, že má jeden úl zhotovený přesně podle př. Smělého, ale maximální výnos v něm měl 40 kg. Včelaří v něm již několik let. Celkem má 6 úlů. V ostatních pěti úlech má výnosy stejné. Chtěl na tyto úly přejít, ale po těchto zkušenostech ponechává původní. Má normální uteplené nástavkové úly.

Na stránkách PSNV-CZ www.n-vcelari.cz najdete seznam distributorů časopisu MODERNÍ VČELAŘ a také obsah ukázkového čísla.

Vojta Protivínský, redakce MV
www.modernivcelar.cz

Jako zatím nezúčastněný sleduji Vaši diskuzi na téma silně uteplených úlů. Protože včelařím "víkendově" na stanovišti vzdáleném cca 80 km od místa bydliště a ještě takřka přes odpor rodiny, přešel jsem v letošním roce na chov z českých univerzálů na nástavkové tenkostěnné úly (20 mm) na rámkovou míru 39x30 plodiště+ medníky 39*15, s tím že úly mám umístěny ve čelíně. Protože většina popisů technologie včelaření se týká včelnicového včelaření, zajímal by mne Váš názor, na to, jak by se měla lišit technologie nástavkového včelaření ve včelíně. Ja vhodné pro zajistění jarního rozvoje mít uteplené úly, pokud ano, jak silné uteplení stěn nástavků, jak s velikostí česna, silné uteplení stropu, používání fólie? Díky za vaše názory.

I tento argument se mě nezdá na své smesici úlů to nepozoruji

pepan

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 11:03 AM
Subject: Uteplen? vs. neuteplen?


> Zdravíčko,
>
> snad ještě jednu věc (pak definitivně tento žabomyší spor ignoruji). Jsem
> zvědav, jestli a jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail",
> jako je fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla"
k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na zdravější
> "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném Langst. možnost
> se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
> (když výzkum, tak pořádně, ne?)
>

Poměr v počtu pokálených úlů byl umne asi tak stejný ale právě u zateplených
byly 2 tak pokálené že jsem je spálil.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 12:00 PM
Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené


> jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...

Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :

1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
požadavek.

2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.

Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
je tam jsou spadlé včely atd.)

Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
tvrzení nějak schází.

Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.

Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
včelstev).

Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.


J. P. Baudiš

Ten se nemusí počítat na to jsou přístroje kteé jej umnějí prostě změřit a
toto by zase měl být námět pro výzkumák aby to změřil a hotová data předal
včelařské veřejnosti. Ale mám takový dojem že jsem to již někde viděl ,
nejspíše vnějakých stavebních tabulkách?

pepan

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 11:46 AM
Subject: Re[5]: O včelařské ideologii


Myslím, že to je dobrý nápad. Ale realizovat jej je asi možno jen v
prostředí Výzkumných ústavů. Třeba si tohoto námětu naši výzkumníci
všimnou a budou-li kapacity na tento výzkum, tak...

Já bych se na výsledky moc těšil (ať už budou jakékoliv).


> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.

> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.

> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.

> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.

> \vov

J. P. Baudiš

Já této metodě výzkumu říkám česky metoda pokusů a omylů (jestli tomu dobře
rozumím)

pepan

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 9:10 AM
Subject: Re: Re[3]: O v?ela?sk? ideologii


> > >Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8
> > >cm polystyrenu? V čem je problém?
>
> > Mohu odpovědět otázkou - proč bychom měli zvolit zrovna 8 cm PS?
>
> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.
>
> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.
>
> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.
>
> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.
>
> \vov
>
>
>
>
>

Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují. Byl to snad výsledek
nějakého výzkumu, snad ve VUVČ v Dole. Přirozeně tehdy ještě nechovají plod.
Pokud plod chovají, je otázka, jaká část včelstva je potřebná k výchově
plodu a jaká část včelstva nadále pouze zimuje. Podotýkám, že včely mohou
svými těly izolovat třeba jen jednu jedinou uličku , kde je plod..

Co se týká těch prvních jarních výletů, myslím si, že u tenkostěnných úlů
včely vyletují tehdy, když je venku více dnů po sobě přes poledne slunce a
teplota 5 - 10 st C. Potom je na přední stěně úlů teplota minimálně 30 st C,
která se dostane přes stěnu úlu dovnitř a "vyžene " včely ven. Nezáleží na
tom, jestli je třeba konec ledna nebo polovina dubna a jestli je v noci
mráz.
U uteplených úlů včely vyletují tehdy, když v noci ani ve dne není příliš
velký mráz a ve dne je světlo - svítí slunce. Vylétají více v dubnu než v
lednu, protože v dubnu svítí slunce déle.
Takže pokud se zima "zlomí" rychle, vyletí spíš včelstva v tenkostěnných
úlech. Sníh už ale obvykle není, takže včely v něm nehynou.
Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve dne i v
noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech. Obvykle je ale
sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů, mám
tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.
Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty pro
zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou nadstavené pro
zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.

R.Polášek


----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 8:41 PM
Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené


> Poměr v počtu pokálených úlů byl umne asi tak stejný ale právě u
zateplených
> byly 2 tak pokálené že jsem je spálil.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 27, 2003 12:00 PM
> Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené
>
>
> > jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> > fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> > proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> > zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> > Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
>
> Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
> nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :
>
> 1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
> zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
> zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
> takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
> medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
> požadavek.
>
> 2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
> vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
> Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
> potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
> izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
> že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.
>
> Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
> v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
> proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
> úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
> nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
> protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
> zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
> jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
> je tam jsou spadlé včely atd.)
>
> Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
> prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
> při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
> stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
> tvrzení nějak schází.
>
> Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
> trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
> tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
> 2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
> vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
> člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
> melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
> dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
> přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
> pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
> určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
> tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
> většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.
>
> Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
> kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
> tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
> včelstev).
>
> Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
> melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
> zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
> tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
> zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
> většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
> izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
> proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
> údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>

Zdravím,
Přítel Čermák se ve své knize o nástavkovém včelaření zmiňuje o výrobě nástavků v kombinaci dřeva, sololitu a polystyrénu ,.o použití tkaniny organtýn.Zajímalo by mne o co se jedná ? Je to běžná perlinka, která se používá na zateplování fasád? Jakou mají životnost takto vyrobené nástavky?.
Za odpovědi děkuji Vašek Tomeš

Promińte mi nepříjemné téma. Nedaleko Přelouče se v září našel mor včelího plodu. Klinický nález byl ve 2 včelstvech z 15 a měla být nejdřív likvidována pouze tato 2. Pak ale někdo (moudrý) rozhodl vyšetřit od každého včelstva rámek glycidových zásob (to se dříve nedělávalo!) a ejhle, našel se mor ve většině včelstev.
Spálilo se tedy vše. Postižený včelař byl přitom velmi pečlivý, včelstva měl v zánovních úlech a ve vzorném pořádku a čistotě (i barevně označené rámky podle stáří). Odkud se to tam vzalo? Určitě by bylo nejlepší laboratorně vyšetřit na mor vzorky zásob (nebo měli) všech včelstev v okolí. Ale kdo to zaplatí? Na tyto akce by byla potřeba dotace! Je to povinnost místních včelařů - komise "neodborníků" - hrabat se v podezřelých včelstvech, nebo státem placených veterinářů? Bojím se, že to tu budeme mít za pár roků zpátky.
Eman

V které obci to bylo? Jsme blízko a dva včelaři v našem katastru jsou z Přelouče.
Tonda.

Na poslední schůzi jsem do našich "staříků" hřímal aby dotaci použily na výměnu starých úlů za nástavkové. Alespoň na několik. Přesvědčoval jsem je, že v těch jejich starých almárkách nikdo z jejich potomků včelařit nebude a nikdo z "mladých" ani nebude sám do výměny tolik investovat. Nevím zdali se mi je podařilo přesvědčit, aby peníze nepoužili na husu k objedu na neděli.
Sám jsem se rozhodl jinak. Na loňské výstavě Prago Agro mě nijak zvlášť nezaujalo použití sponkovačky pro sbíjení rámků rakouských vystavovatelů, ale letos když jsem měl začít sbíjet stovky rámků jsem se rozhodl. V Hornbachu jsem nalezl sponkovačku KN 26 od firmy Güde (http://www.unicore.cz) za slušných 3990,-Kč. Sponkovačka umí sponky 5x25 mm a funguje báječně.
Honza

Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí používají zásadně neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod takové životnosti dřeva uvadějí, že je důležité porazit strom ve správný čas.

S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované našimi předky.
Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.

Pro zajímavost některé termíny uvádím-

* Dřevo, aby nehnilo, má být těženo ve dvou posledních dnech v březnu (plovoucí stavby v Benátkách)

* Dřevo, které nehoří (např. na stavbu dřevěných krbů), se má těžit jenom jeden den v měsíci březnu, a to nejlépe po západu slunce 1. března

* Palivové dřevo, které naopak velmi dobře hoří, se má těžit v prvních sedmi dnech po říjnovém novoluní

* Těžit dřevo, aby nebylo rozpraskané a pukající (nábytkářství), se má před novoluním a v listopadu

* Těžit dřevo, aby se nelámalo, se má 24. června mezi 11. a 12. hodinou (topůrka)

* Vánoční stromečky - jedle, podřezaná tři dny před jedenáckým úplňkem roku, si podrží jehličí velmi dlouhou dobu (i 30 let)

* Blesk udeří vždy do levotočivého stromu. Pokud vás zastihne v lese bouřka, postavte se pod strom pravotočivý nebo rovně rostoucí.

-------
Pokud by to fungovalo, znamenalo by to pro včelaře možnost postavit si dřevěné úly s velmi dlouhou životností a nebylo by třeba je ani natírat :))

Michal

... mam obavy ze ak by sa vysetrili glycidove zasoby vsetkych vcelstiev v
republike / CR aj SR / a pozitivne by sa likvidovali tak by asi vela
vcelstiev nezostalo.

Ak sme v minulosti liecili preventivne antibiotikami, tak to bolo podobne
zakryvanie oci ako ked sa tvarime ze teraz ten problem nie je.
Dopovanie vcelstiev antibiotikami je rovnaky nezmysel ako bezhlave palenie,
len preto ze glycidove zasoby obsahuju spory. Aj pri "prichode" kliestika
sa napadnute vcelstva palili a dnes sme sa snim naucili vcelku uspesne
spoluzit.

Myslim ze Mor vcelieho plodu / podobne aj hniloba / su casto strasiakom bez
riesenie, o ktorom mnohy ani nevedia ako vyzera. Ked tvrdime vcelarom ze
jedine riesenie je ohen, potom sa nedivme ze vcelari radsej budu chorobu
roky tajit nez by mali o vsetko prijst. Za dobu zatajenej choroby sa
samozrejme nakazi "vsetko" v okoli.
Tu by sa ziadalo viac osvety pre vcelarov o potrebe dezinfekcie ulov,
ramikov a ostatneho vcelarskeho naradia. Ak by sme dali vcelarom navod ako
moru ci hnilobe uspesne predchadzat, ako osetrovat / rozumej zachranit /
vcelstvo pri prvych priznakoch tak by sme dosiahli ovela lepsie vysledky
ako ked ich dnes drzime v nevedomosti a tvrdime ze jedine riesenie je ohen.
V zahranici su choroby a ich prevencia ci liecenie tema cislo 1, no nase
casopisy akoby poznali len kliestika.

Matej





Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list
<eman.v/=/email <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Mor na Pøelouèsku
02.12.2003
06:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Promińte mi nepříjemné téma. Nedaleko Přelouče se v září našel mor včelího
plodu. Klinický nález byl ve 2 včelstvech z 15 a měla být nejdřív
likvidována pouze tato 2. Pak ale někdo (moudrý) rozhodl vyšetřit od
každého včelstva rámek glycidových zásob (to se dříve nedělávalo!) a ejhle,
našel se mor ve většině včelstev.
Spálilo se tedy vše. Postižený včelař byl přitom velmi pečlivý, včelstva
měl v zánovních úlech a ve vzorném pořádku a čistotě (i barevně označené
rámky podle stáří). Odkud se to tam vzalo? Určitě by bylo nejlepší
laboratorně vyšetřit na mor vzorky zásob (nebo měli) všech včelstev v
okolí. Ale kdo to zaplatí? Na tyto akce by byla potřeba dotace! Je to
povinnost místních včelařů - komise "neodborníků" - hrabat se v podezřelých
včelstvech, nebo státem placených veterinářů? Bojím se, že to tu budeme mít
za pár roků zpátky.
Eman

Když jsem tak četl články př. Smělého za posledních 20 let ve včelařství,
jeví se mně jeho metoda intenzívního včelaření ještě pracnější, než
včelaření v zadovácích. Proto si myslím, že včelaření v zadovácích je jedna
z docela dobrých alternativ intenzívního včelaření s menším počtem včelstev.
Už taky proto, že zadovák umožňuje plynulé zmenšování a zvětšování úlového
prostoru po rámcích, př Smělý to provádí vytahováním rámků a vkládáním
uteplivek místo rámků. Podívejte se na první stranu Včelařství 12/03 (
12/2003/293), renomovaný včelař přešel k stáru z nadstavků na zadováky,
protože už nemohl přenášet nadstavky.

Nad podobnou sponkovačkou jsem taky uvažoval, ale já zas tolik úlů nedělám,
takže by se mně nevyplatila. Používám tak dva roky pérovou sponkovačku Novus
z Bauhausu, stála tehdy 1190 a umí sponky třídy A H D G 11 mm do délky 14 a
hřebíky E do délky 16. Sponky, co používám, vyjdou tak od 5 do 15 haléřů za
kus. Používám ji na 3 mm sololit a zdá se, že se bude hodit i na nízké
rámky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 8:59 AM
Subject: Dotace - co s nimi


> Na poslední schůzi jsem do našich "staříků" hřímal aby dotaci použily na
> výměnu starých úlů za nástavkové. Alespoň na několik. Přesvědčoval jsem
je,
> že v těch jejich starých almárkách nikdo z jejich potomků včelařit nebude
a
> nikdo z "mladých" ani nebude sám do výměny tolik investovat. Nevím zdali
se
> mi je podařilo přesvědčit, aby peníze nepoužili na husu k objedu na
neděli.
> Sám jsem se rozhodl jinak. Na loňské výstavě Prago Agro mě nijak zvlášť
> nezaujalo použití sponkovačky pro sbíjení rámků rakouských vystavovatelů,
> ale letos když jsem měl začít sbíjet stovky rámků jsem se rozhodl. V
> Hornbachu jsem nalezl sponkovačku KN 26 od firmy Güde
> (http://www.unicore.cz) za slušných 3990,-Kč. Sponkovačka umí sponky 5x25
> mm a funguje báječně.
> Honza

Já na vliv měsíce nevěřím, ale vím, že od cca září do listopadu prožívají
stromy období klidu, kdy nerostou, nejsou aktivní a většinu živin a
zásobních látek stahují ze dřeva do kořenů. Konkrétní délka a termín tohoto
období závisí na druhu stromu, asi to je památka na prostředí, kde se ten
který druh stromů vyvinul a na konkrétním dlouhodobém vývoji počasí. Konec
tohoto období se prodlužuje o mrazy, jakmile mrazy v zimě a na jaře skončí,
stromy začnou rašit.
Pokud se pokácí dřevo v době klidu, obsahuje minimum živin a je pro hmyz a
dřevokazné houby dost nezajímavé. Pokud se kácí třeba v dubnu, obsahuje
množství živin a vůní láká hmyz z daleka. Ta atraktivita zůstane i po
vyschnutí dřeva.
Dříve každý, kdo se živil prací s dřevem, toto věděl. V boji o plnění plánu
a dnes v boji o výdělek tyto znalosti vymizely.

Ty usedlosti v Alpách byly podle mne ošetřeny přípravky typu volské žluči
nebo volské krve. Tyto přípravky hmyz pouze odpuzují. V kombinaci se
správnou dobou porážky dřeva, možná výběrem jednotlivých stromů podle
stanoviště atd to ale stačilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 9:22 AM
Subject: Méně známé zajímavosti o dřevě


>Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si
všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí >používají zásadně
neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod
takové životnosti dřeva uvadějí, že >je důležité porazit strom ve správný
čas.

>S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou
dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované >našimi předky.
>Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé
těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.


>Michal

Můj strýc - tesař vždycky říkal, že nejlepší je dřevo plavené, zbavené tímto
všech parazitů.
Asi se utopili. :-)
Libor Jarolím
Stará Bělá

Libor Jarolím napsal(a):

> Asi se utopili. :-)
Taky ze jo. Bez legrace.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

> Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

> Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
> uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
> nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
> spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují.

Důvěřoval bych instinktu včel, že si v úle budou udržovat takovou
teplotu, jaká je pro jejich zimovaní optimální (pokud jim takovou
regulaci tepla umožní izolace úlu).

Mnoho se nemluví o tom, že pokud se docílilo toho, aby včely
spotřebovaly méně cukru přes zimu a v časném jaře, tak je to nejen
úspora cukru pro včelaře, ale mohlo by to být i šetření zimujících
včel. Čím méně včela přes zimu musí strávit cukru a přeměnit to na
teplo - tím méně se opotřebovává, a proto by mohla na jaře déle
vydržet.


> Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve
> dne i v noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech.
> Obvykle je ale sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

> Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
> zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
> skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
> úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů, mám
> tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
> předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.

Rozlišujme uteplené zadováky a nástavkové PS úly se stěnou pouze z PS.
V Budečáku (i když má ve dvojitých stěnách nějakých pár cm PS)
navlhnou přes zimu vnitřní dřevěné stěny. A pokud jsou ještě ke všemu
ve stěnách místo PS jako izolace - např. hobliny, pak navlhne i tato
izolace - a takový úl se na jaře vůbec nechová jako teplý a izolovaný
ale spíše jako lednička.

Zkušenosti se zimováním v klasických zadovácích asi nelze přenášet na
silnostěnném PS nástavky.

> Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty
> pro zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou
> nadstavené pro zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.


Nu, představme si klasickou prostornou dutinu ve starém stromu -
klasické přírodní obydlí divokých včel. Síla stěny - 30 cm dřeva (a
třeba i více). Do tohoto "úlu" je jako jediný vstup - jediný otvor (a
to dosti malý - pokud je díra do stromu větší, včely ji zalepují). Na
dně dutiny je tlející troud, který tlením vydává teplo. Při zimování
stéká kondenzovaná voda na troud, který tím více "topí".

Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...

J. P. Baudiš

No nevím,
řekl bych, že včely moc nezajímá, jestli je zimujeme v zadováku nebo
nadstavkovém úlu, ale spíš jaké v tom úlu mají podmínky. A já si nemůžu
pomoct, uteplený zadovák v zimě se mně jeví stejný jako PS úl. Vidím jediné
dva rozdíly, za prvé v PS úlu vlhkost prochází prodyšným stropem, v zadováku
zadem kolem okének a prodyšnou zadní izolací a druhý rozdíl v tom, že
uvnitř zadováku je dřevo a ne natřený PS. Pokud Vám to dřevo uvnitř úlu
vadí, je třeba to napsat.
Co se týká oněch izolací z hoblin, tak to byla záležitost tak 50 let, ale
velice rychle se zjistily nedostatky této izolace a je to tak 40 let mrtvá
záležitost. Ostatně ty úly jsou někdy z této doby a jestli se je rozhodnu
ponechat, tak asi ještě 50 let vydrží.( v dobrém včelíně). Asi část
zlikviduji a pár si jich nechám.

Co se týká oné klasické prostorné dutiny ve starém stromě, mám pocit, že
dutina ve stromě bude buď prostorná nebo bude mít 30 cm silné stěny. ( V
tabulkách jsem si našel, že PS má 4 - 5 x lepší izolační schopnosti než
dřevo) Budiž. Ten troud, který topí ve stromě, si moc představit nedovedu.
Budiž Ale dovedu si představit, že ta dutina bude třeba dvakrát tak velká,
než včelstvo potřebuje. Potom včelstvo v létě obsadí polovinu dutiny, v zimě
to bude polovina až třetina z té poloviny, to je 1/4 až 1/6 objemu. Pokud
dutina bude přiměřená ve smyslu dnešních nadstavkových úlů. Pak bude
včelstvo obsedat v létě celou dutinu, v zimě1/3 - 1/2 objemu dutiny.
Pokud bude dutina malá, včelstvo se přizpůsobí v létě počtem včel a na
základě toho vychová i pro zimu menší počet včel. I v takové dutině včelstvo
neobsadí v zimě více než polovinu objemu dutiny. V přírodní dutině nikdy
včelstvo v zimě neobsazuje celý prostor.
Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je přizpůsobení
velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly celý prostor úlu a
tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Takže zimování v dutém starém stromě se mně nezdá jako uteplené zimování.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 1:23 PM
Subject: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené


> Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

> Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
> uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
> nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
> spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují.

Důvěřoval bych instinktu včel, že si v úle budou udržovat takovou
teplotu, jaká je pro jejich zimovaní optimální (pokud jim takovou
regulaci tepla umožní izolace úlu).

Mnoho se nemluví o tom, že pokud se docílilo toho, aby včely
spotřebovaly méně cukru přes zimu a v časném jaře, tak je to nejen
úspora cukru pro včelaře, ale mohlo by to být i šetření zimujících
včel. Čím méně včela přes zimu musí strávit cukru a přeměnit to na
teplo - tím méně se opotřebovává, a proto by mohla na jaře déle
vydržet.


> Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve
> dne i v noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech.
> Obvykle je ale sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

> Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
> zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
> skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
> úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů,
mám
> tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
> předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.

Rozlišujme uteplené zadováky a nástavkové PS úly se stěnou pouze z PS.
V Budečáku (i když má ve dvojitých stěnách nějakých pár cm PS)
navlhnou přes zimu vnitřní dřevěné stěny. A pokud jsou ještě ke všemu
ve stěnách místo PS jako izolace - např. hobliny, pak navlhne i tato
izolace - a takový úl se na jaře vůbec nechová jako teplý a izolovaný
ale spíše jako lednička.

Zkušenosti se zimováním v klasických zadovácích asi nelze přenášet na
silnostěnném PS nástavky.

> Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty
> pro zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou
> nadstavené pro zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.


Nu, představme si klasickou prostornou dutinu ve starém stromu -
klasické přírodní obydlí divokých včel. Síla stěny - 30 cm dřeva (a
třeba i více). Do tohoto "úlu" je jako jediný vstup - jediný otvor (a
to dosti malý - pokud je díra do stromu větší, včely ji zalepují). Na
dně dutiny je tlející troud, který tlením vydává teplo. Při zimování
stéká kondenzovaná voda na troud, který tím více "topí".

Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...

J. P. Baudiš

> Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Ve spravnym ulu vcely NIKDY nevytapej celej ul. Ty vytapej jenom
zimni chumac a zimni chumac musi bejt zakonite mensi nez ul, protoze
kdyby byl zimni chumac objemove velikej jako ul, tak by se tam ty
vcely pred utvorenim chumace nevesly. A paklize by vcely vyhrejvaly
celej ul, tak by se do toho chumace neztahly a behaly by kolem a
spotrebovavaly zimni zasoby.

\vov

Takže to prodyšné víko na strůpek je prostě dřevěný rámeček,dno a víko rámečku by mohlo být zakryto např. silonovou sítí a prostor je vyplněný PS kuličkami?Když projde pára,neuteče mi s ní i teplo?Jak asi silné by takové víko mělo být?

Základní poučka o statistice.STATISTIKA JE SOUŠET NEPŘESNÝCH ČÍSEL!!!

Pepan


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 28, 2003 11:52 AM
Subject: Re: ing.Smely


> Též můžou být i statistiky, které se tváří průkazně naprosto neprůkazné
> protože jsou nesprávná data nabo matoda, pomocí kreté se data získala,
> nebo je vadná statistická metoda.
>
> Metody tvoří lidi a ti jsou omylní.
>
> Hezký den
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 27, 2003 10:59 PM
> Subject: Re: ing.Smely
>
>
> > Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> > Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> > souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> > všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).
>
> Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
> přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
> průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.
>
> Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
> např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
> pravidla pro matematickou statistiku porušena.
>
> Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
> nebo na ni nějak konkrétně navázat...
>
> J. P. Baudiš
>
>

>Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
>tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
>problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
>ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
>stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
>že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
>půli cesty.
Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře rozšiřování
po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
ty, kdo mají čas hrát si včelama.
2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat kvůli
rozšíření.
Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
(vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
konferenci.

>>Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
>>nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
>Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
>proti nasáknutí vodou?
Natřený byl sololit vždy. V uteplených i jednostěnných úlech bývá v zimě v
rozích vlhko, v některých úlech více, jinde méně. Když se takové působení
vlhkosti opakuje několikrát (více let), sololit se poškodí. Dřevo vydrží
mnohem více, přitom nebylo natíráno - včely si ho samy potáhly propolisem.

>> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
>Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
>zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
>toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
>úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
>které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
>úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
>teplota než venku.
Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv. "odpadní"
teplo, jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve velkém úle ne (je ho
málo na ohřátí několikanás. většího prostoru). Kdyby včelstvo úl v zimě
potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i v prostorném a neutepleném úlu,
ale to nečiní (není proč). Je známo, že kousek od včel je v úlu v zimě mráz.

>Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
>v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
>pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
>celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
>níže klesají venkovní teploty.
Neřekl bych, že tu teplotu včelstvo reguluje - viz výše. V případě silného
uteplení a malého česna může být teplo uvnitř
úlu v zimě signálem nedostatečné výměny vzduchu, což může včelám škodit víc
než mráz blízko chomáče.

K. Čermák

Najde se dobrovolník, který by mi nahrál (audio nebo video) přednášku na téma Zakládání profesionálních včelích farem a účast kraje při rozvoji včelařství? Nemám možnost se zúčastnit.

Michal

Mám v plánu tam jet. Pokud něco natočím, tak to zveřejním.
Zdravím Honza

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
Subject: Význam polystyrenu


> >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
> >tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
> >problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
> >ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
> >stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
> >že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
> >půli cesty.
> Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře
rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat
kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
> pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
> (vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
> polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
> konferenci.
>
> >>Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> >>nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
> >Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
> >proti nasáknutí vodou?
> Natřený byl sololit vždy. V uteplených i jednostěnných úlech bývá v zimě v
> rozích vlhko, v některých úlech více, jinde méně. Když se takové působení
> vlhkosti opakuje několikrát (více let), sololit se poškodí. Dřevo vydrží
> mnohem více, přitom nebylo natíráno - včely si ho samy potáhly propolisem.
>
> >> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
> >Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
> >zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
> >toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
> >úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
> >které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
> >úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
> >teplota než venku.
> Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv.
"odpadní"
> teplo, jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve velkém úle ne (je ho
> málo na ohřátí několikanás. většího prostoru). Kdyby včelstvo úl v zimě
> potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i v prostorném a neutepleném úlu,
> ale to nečiní (není proč). Je známo, že kousek od včel je v úlu v zimě
mráz.
>
> >Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
> >v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
> >pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
> >celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
> >níže klesají venkovní teploty.
> Neřekl bych, že tu teplotu včelstvo reguluje - viz výše. V případě silného
> uteplení a malého česna může být teplo uvnitř
> úlu v zimě signálem nedostatečné výměny vzduchu, což může včelám škodit
víc
> než mráz blízko chomáče.
>
> K. Čermák
>

Plný souhlas - intenzívní x extenzívní ošetřování včelstev.
Podobně jsem napsal do konference 26 11.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
Subject: Význam polystyrenu


> >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
> >tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
> >problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
> >ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
> >stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
> >že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
> >půli cesty.
> Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře
rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat
kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
> pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
> (vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
> polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
> konferenci.
>

A to je právě to intenzívní včelaření. Jak včely vychovají ve dvou - třech
nadstavcích zimní generaci a odejdou, včelař vezme nadstavky a zmenší plochu
úlu na míru zimního chumáče. A potom v předjaří a na jaře zase sleduje včely
a postupně přidává.
Podle"O Ing. Václavu Smělém: Včelaření v polystyrenových úlech (Včelařství
č. 4 / 1995) (článek - dvě stránky - barevně): vc95-4a.jpg (284 k),
vc95-4b.jpg (260 k) " zimuje př. Smělý v 1 nadstavku 39x24 nebo ve dvou
39x18.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 4:22 PM
Subject: Re: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené


> > Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> > přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> > celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.
>
> Ve spravnym ulu vcely NIKDY nevytapej celej ul. Ty vytapej jenom
> zimni chumac a zimni chumac musi bejt zakonite mensi nez ul, protoze
> kdyby byl zimni chumac objemove velikej jako ul, tak by se tam ty
> vcely pred utvorenim chumace nevesly. A paklize by vcely vyhrejvaly
> celej ul, tak by se do toho chumace neztahly a behaly by kolem a
> spotrebovavaly zimni zasoby.
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Omlouvám se, omylem jsem poslal odpověď dvakrát a jednou dokonce bez reakce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 9:11 PM
Subject: Re: Význam polystyrenu


>
> ----- Original Message -----
> From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
> Subject: Význam polystyrenu
>
>
> > >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku

Před 5 lety, když jsem dělal uteplené nástavky pro pokus, jem organtýn
sháněl, ale bylo mi řečeno, že už se nevyrábí. Byla to taková řídká tkanina
jako gázovina, ale trochu drsnější - vlákna byla silnější a tvrdší. Použil
jsem jinou řídkou tkaninu, ale hůř se s ní pracovalo - špatně přiléhala při
lepení na polystyren (lepil jsem to Latexem). Zpevnění povrchu ale nebylo
dokonalé, ale vcelku postačující pro běžné zacházení. Perlinka by se asi
nehodila, lepší je savý materiál.
Lepší je obít zvenčí úl (nástavek) když ne dřevem (palubky) tak třeba
sololitem.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Václav Tomeš" <tomes/=/c-box.cz>
To: "včelaři K." <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 12:46 AM
Subject: organtýn

Zdravím,
Přítel Čermák se ve své knize o nástavkovém včelaření zmiňuje o výrobě
nástavků v kombinaci dřeva, sololitu a polystyrénu ,.o použití tkaniny
organtýn.Zajímalo by mne o co se jedná ? Je to běžná perlinka, která se
používá na zateplování fasád? Jakou mají životnost takto vyrobené
nástavky?.
Za odpovědi děkuji Vašek Tomeš

Snad vás to bude zajímat:
Ptal se mě p. Podhájecký, jak je to s využitím inseminovaných matek v běžném chovu. Dosud měl tři inseminované matky a žádná mu nevydržela víc než rok. Potom ve Včelařství 8/2003 v rozhovoru p.Sedláček odpovídá, že včelař s 10 - 20 včelstvy a s jednou ins. matkou nedosáhne úspěchu. K tomu navíc p. Lněnička před časem zde v konferenci napsal, že je to škoda práce inseminátora, aby si ins. matky kupovali včelaři.
Je pochopitelné, že takto kterýkoliv včelař může pochybovat o užitečnosti inseminovaných matek ze šlechtitelských chovů. P. Lněnička nám snad napíše přesněji, jak to myslel. Pan Sedláček v uvedeném rozhovoru podle mého odhadu měl na mysli to, že jedna ins. matka ještě není automaticky zárukou toho, že její dcery budou lepší, než je třeba průměr včelnice u kupujícího včelaře. Dodal bych, že pokud ale má štěstí a dostane matku geneticky kvalitní, může s ní mít úspěch. V průměru je genetická kvalita inseminovaných matek určitě vyšší než matek nešlechtěných. Pokud má včelař možnost vybrat si ze 2-3 ins. matek, má už velkou pravděpodobnost, že najde kvalitní matku k rozchovu.
Jestliže ze tří ins. matek se žádná nedožije víc než jednoho roku, je to buď shodou okolností smůla anebo je někde chyba (ve fyzické kvalitě matek). Při dnešní technice inseminace se ins. matky skoro vyrovnají volně pářeným matkám co do dlouhověkosti. A co do výkonu jejich včelstev (plodnost a síla včelstev, medná užitkovost) se jim mohou i vyrovnat. Dokonce když jsem nedávno porovnával mednou produkci včelstev s volně pářenými matkami (dcerami od inseminovaných) se včelstvy s matkami inseminovanými - z údajů za několik let zpět, vychází mi v průměru, že ins. matky mají o 16 % lepší výnosy medu! Je to z dat jen z našeho pracoviště (Zubří) + od vlastních včelstev. K tomu je důležité uvést, že ins. matky jsou záměrně inseminovány tak, aby se předcházelo úzké příbuzenské plemenitbě a tím inbrední depresi.

K. Čermák

Mam kupene dosky na ule podla vsetkeho mam ostat pri starich uteplenich uloch.
Mali byt umiestnene v 650m n.m.

Stefan

> Co se týká oněch izolací z hoblin, tak to byla záležitost tak 50
> let, ale velice rychle se zjistily nedostatky této izolace a je to
> tak 40 let mrtvá záležitost.

Bohužel ne tak docela. Před deseti lety jsem zjistil, že jeden z mých
Budečáků, které jsem vzal od starého včelaře ve vsi, má tuto izolaci.
A ještě koncem 80. let jsem slýchal od včelařů, jak mají tuto izolaci.
Takže mezi používanými úly se tato izolace asi stále ještě vyskytuje.

> Ostatně ty úly jsou někdy z této doby a jestli se je rozhodnu
> ponechat, tak asi ještě 50 let vydrží.( v dobrém včelíně). Asi část
> zlikviduji a pár si jich nechám.

Já taky. Mám baterii osmi Budečáků pod stříškou a zatím si je nechávám
(spíše z romantiky).


> Co se týká oné klasické prostorné dutiny ve starém stromě, mám pocit, že
> dutina ve stromě bude buď prostorná nebo bude mít 30 cm silné stěny.

V dobách, kdy se včelám utvářely jejich instinkty, nerostly v lesech
jen taková párátka jako v dnešních průmyslových lesech. A vzhledem k
tomu, že dutiny se vyskytují hlavně u starých - a tudíž i mohutných -
stromů, je předpoklad prostorných dutin s nejméně 30 cm silnou stěnou,
myslím, dosti reálný...

> V přírodní dutině nikdy včelstvo v zimě neobsazuje celý prostor. Ale
> jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Nikdy jsem netvrdil, že jarní zužování je něco přirozeného. Jen jsem
si dovolil vyslovit úvahu, že dnešní tenkostěnné nástavkové úly nemají
s přirozeným životem včel mnoho společného.

Včely v přírodě nikdo nezužuje, ale také od nich nechce maximální
výnos z jarní snůšky.


> Takže zimování v dutém starém stromě se mně nezdá jako uteplené zimování.

Opět jen podotknu, že jsem netvrdil, že zimování ve starém stromě je
totožné s tím, čemu dnes říkáme "uteplené zimování". Napsal jsem jen:

>> Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
>> přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...



J. P. Baudiš

> Takže to prodyšné víko na strůpek je prostě dřevěný rámeček,dno a víko
> rámečku by mohlo být zakryto např. silonovou sítí

Nahoře stačí, ale dole se Vám bude všelijak prohýbat nebo vytrhávat -
chtělo by to něco pevnějšího.

> a prostor je vyplněný PS
> kuličkami?Když projde pára,neuteče mi s ní i teplo?

Myslím, že jen nepatrně. Voda se dostává ven přes prodyšný materiál
hlavně difúzí.

> Jak asi silné by takové
> víko mělo být?

Co jsem tak kde viděl, používá se síla od 5 do 10 cm. Asi spíše těch
10 cm.

J. P. Baudiš

>>> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
>>Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
>>zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
>>toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
>>úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
>>které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
>>úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
>>teplota než venku.
> Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv.
> "odpadní" teplo,

Dovolte otázku - proč tedy rozdíl mezi teplotou v neobsazené uličce
utepleného úlu a venkovní teplotou roste tím více, čím níže klesá
venkovní teplota. Z toho se zdá, že včelstvo má zájem aktivně
ovlivňovat teplotu v úle. Samozřejmě, v zimě nevytápí úl na plodovací
teplotu, ale zdá se, že existuje jakási teplota, která je pro zimování
chumáče včel optimální, a té se snaží včely aktivně dosáhnout - proto
uvolní více či méně tohoto "odpadního tepla".

> jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve
> velkém úle ne (je ho málo na ohřátí několikanás. většího prostoru).

Možná to není otázka ani tak velikosti prostoru, jako jeho tepelné
izolovanosti od vnějšího prostředí.

> Kdyby včelstvo úl v zimě potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i
> v prostorném a neutepleném úlu, ale to nečiní (není proč).

Možná se o to snaží, ale vzhledem k masivnímu úniku tepla očky a
tenkými stěnami nemůže na regulaci teploty stačit to "odpadní teplo" -
resp. to množství tepla, které na to včely chtějí věnovat.

Třeba mají včely své instinkty trochu propracovanější, než si myslíme.
Mají způsob, jak bez velké spotřeby zásob, přihřát prostor, ve kterém
zimují. Pokud kvůli absenci teplené izolace toto přihřívání nepřináší
žádný efekt, tak do přihřívání zimovacího prostoru další zdroje
neinvestují. V podnikatelském prostředí bychom tomu řekli investiční
limit. Kdyby se snažili přihřívat neizolovaný prostor, tak by na to
spotřebovali více zásob než když na přihřívání rezignují. Naopak - v
izolovaném prostředí jim přihřívání přinese efekt menší spotřeby
zásob.

> Je známo,
> že kousek od včel je v úlu v zimě mráz.

V neizolovaném úlu.

Zdravím

J. P. Baudiš

Dobry den,

uvazuji o stacirne medu, zajimalo by mne, co vsechno musi tato splnit, aby
byla uznana hygienou, veterinou, ... netusim cim jeste. Zajimaji mne
predevsim rozmery, nutnost propojeni se skladem a dalsi. Doufam, ze se zde
tim uz nekdo zabyval a rad se o zkusenosti podeli. Nejradeji by jsem to
realizoval formou pojizdne stacirny ( neco takoveho jsem vydel ve filmu pr.
Jindry "Navsteva u pr. Kolomeho") kvuli moznosti odectu od dani ( pokud se
nepletu, podle stavajici upravy odpisu dani bych to v pripade nove stavby
odepisoval 30 (ma byt snad 50) let, nehlede na problemy se st. povolenim a
spol).Nevite co pojizdne stacirne rika EU ? Se stacirmou zatim nemam v umyslu
kocovat, stala by doma " na spalkach".Doufam, ze na rozdil od problemu s
polistyrenem to bude , vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho, mimochodem
tam muze byt jak drevo, tak izolace z polistyrenu).Co sem se koukal, tak
valnik na znackach ( podle platneho sil. zakona, pokud bude tazen traktorem,
nemusi mit zem. prives znacku) se da sehnat kolem 10-15 000, bez znacek mozna
i min. A naka unimobunka by se do 20000 urcite sehnala taky.Tekouci vodu
vyresi cisterna na strese, a elektrinu nuze zajistit elektrocentrala, nebo 12
V. No a naklad do 40000 je na svete ( odecita se okamzikem nakupu).


--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Přeji dobrý den.
Ne nadarmo se říká, že všechno souvisí se vším.
Myslím, ale že není příliš vhodné porovnávat zájmový či "výnosný" chov včel s jejich přirozeným způsobem života v dutinách stromů. Pochybuji totiž, že přírodní včelstva dosahují takové síly, jako včelsta chovaná včelaři.
Při porovnávání života včel v úlu a v přírodních podmínkách je také třeba brát v úvahu nejen izolaci vnitřního prostoru, ale také s tím souvisí rámková míra. Jak často asi byla v přírodě byla k dispozici dutina stromu umožnující vytvořit 600-700 dm2 plástové plochy a to i přesto, že stromy byly mohutnější než dnes. Pokud prostor nepostačoval, včelstvo se prostě vyrojilo.
Rovněž pochybuji, že se včely mohli usadit v dutině o průměru 39-45 cm. Takže nevím z čeho propagátoři dlouhých rámkových měr usuzují, že ta jejich nejlépe vyhovuje přirozenému životu včel. Rovněž je zajímavé jak se došlo k závěru, že rámková míra 39*xx je vhodná pouze pro "nástavkový" chov středně slabých včelstev.
S trochou nadsázky lze říci že přírodním podmínkám se nejvíce přibližují z rozběrných úlů úly typu "Gerstunek" používané v českoněmeckém pohraničí, tj. úly na úzkovysoké rámky s dřevěným rámem a slaměnými stěnami. Ale tudy asi cesta k modernímu včelaření nevede.

Nabízí se kromě již položeních otázek J.P.Baudiše celá řada dalších otázek:

- lze závěry z pokusu ing. Čermáka s uteplenými a neuteplenými Optimaly zobecnit také pro pro úly s naší nejpoužívanější rámkovou mírou 39*xx?
-lze závěry z téhož uplatnit také pro úly umístěné ve včelíně nebo v kočovném voze, nebo platí pouze pro včelnicové včelaření?
-neměl by se samostaně posuzovat vliv uteplení pro přezimování (v době plodové přestávky) a vliv uteplení v době jarního rozvoje?

Na toto téma byl již v konferenci příspěvek J.P.Baudyše 26.4.2003 jako zápisky z kurzu "Marketing medu" pořídaného v VÚVč v Dole. Zkuste v archivu konference zadat dotaz na téma "medárna"

Včely uletěly na křídlech filmu.

Povím Vám pravdivý příběh, který se stal v roce 2003 ve Vamberku . Od zimy jsem začal sbírat jednotlivé záběry o včelách pro rodinný dokument. Děda je totiž zkušený včelař, který převzal tuto činnost od svého táty a o včely se stará 50 roků. Má již 71 let a zatím nevychoval následovníka. Chtěl jsem vytvořit dokument o průběhu včelařova roku.

Náhoda tomu však chtěla , že jsem v Potštejně potkal starého známého pana Jiřího Urbana. Vyprávěl mi o amatérské soutěži Rychnovská 8. Domluvili jsme se , že zkusíme štěstí a film připravíme společně pro soutěžní promítání. Děda s natáčením souhlasil a výborně spolupracoval. Léto bylo teplé a včelky pracovité . Vzhledem k brzké uzávěrce přihlášek jsme pozměnili téma a do soutěže jsme vstoupili se snímkem Rojení.

Film byl přijat kladně . K naší velké radosti jsme za Rojení získali Cenu města Rychnova n.Kn. a kromě diplomu ještě krásný pohár. To co se stalo za další měsíc si dodnes nedokážu rozumně vysvětlit. Po nakrmení včel na zimu došlo k napadení včelstev cizími včelami a postupně v průběhu 10 dnů byla všechna 4 včelstva útočníky zdecimována a úplně vykradena. A já nenatočil ani záběr , protože jsem byl na cestách.

Ani si nedokážete představit, jak vypadá včelař, kterému uletěly včely. Celý měsíc děda málem s nikým nepromluvil. V literatuře jsem se dočetl, že se to někdy výjimečně stane, ale takto masivní včelí loupež žádný pamětník v okolí nepamatuje. Dnes se již děda smířil s osudem, vyčistil úly , pěkně je natřel a příští rok si snad koupí nová včelstva.

Pro mě však ve vzduchu visí nikdy nepoložené otázky. Neuletěly snad včely na křídlech našeho filmu? Co když se nějaká ta včelka dostala na veřejné promítání ? Spikly se včely proti nám, že jsme nahlíželi do jejich soukromí? Co všechno ještě nevíme o těchto pilných tvorech?

Předkládám Vám, milovníkům včel snímek Rojení k posouzení. Odborná filmová porota doporučila snímek k výchovným účelům. Možná se bude líbit i laické či včelařské veřejnosti. Veškerý výtěžek z prodeje videokazet, CD a DVD bude předán dědovi - panu Zdeňku Černochovi ve Vamberku na nákup nových včel. Doporučená cena 250,- Kč včetně DPH.

Ve Vamberku dne 1.12.2003
Ing. Zdeněk Sršeň , Vamberk
bzuk/=/iol.cz
mobil 608 922 041

Jestli máte obavu z toho , že jste je natáčením nějak "uřknul", sebral
jim duši, nebo něco jiného, buďte bez obav.
Masivní slídění a loupeže byly průvodním jevem letošního podletí téměř
všude. Letošní rok byl zvláštní z pohledu včelaření a takovéto příhody
se stávají.

Zdraví PP.


> Ani si nedokážete představit,       jak vypadá včelař, kterému uletěly včely.
> Celý měsíc děda málem s nikým nepromluvil. V literatuře jsem se dočetl, že
> se to někdy výjimečně stane, ale takto masivní včelí loupež žádný
> pamětník v okolí nepamatuje. Dnes se již děda smířil s osudem, vyčistil
> úly , pěkně je natřel a příští rok si snad koupí nová včelstva.
>
> Pro mě však ve vzduchu visí nikdy nepoložené otázky. Neuletěly snad včely
> na křídlech našeho filmu? Co když se nějaká ta včelka dostala na veřejné
> promítání ? Spikly se včely proti nám, že jsme nahlíželi do jejich
> soukromí? Co všechno ještě nevíme o těchto pilných tvorech?
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Priatelia,
niekedy pred desiatimi rokmi náš priateľ Gabriel Komínek z Košic doniesol 5-6 inseminovaných matiek od Ing.Čermáka k nám do dedinky Štos asi 40 km od Košic. Včelárime v horách s ihličnatými lesmi. Daroval nám 4 matky, zbytok si ponechal.
Matky nám vydržali viac ako dva roky. Jarný rozvoj v druhom roku bol vynikajúci, včelstvo sa nerojilo a výnosy boli zreteľne vyšie ako u domácich matiek.
Môžeme potvrdiť, že z tých inseminovaných matiek sa preniesol genofond na ďaľšie potomstvo. U jedneho starého včelára sa potlačilo aj zváenatenie včelieho plodu. Viete čo je mať v uli mladú matku keď príde poriadna medovicová znáška ? Je to bomba.
S pozdravom Michal Seničan
____________________________________________________________
PC DEXX za 16.990 s DPH! Athlon XP 2200+, CDRW, 80G, 17" monitor. Poslední
levný nákup před Vánoci! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=65991%26url=http://www.dexx.cz/frame_Narsil_16a.htm

>vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
> ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho, mimochodem

Zrušení prodeje ze dvora je nesmysl. Zdůvodńovat zrušení hygienickými požadavky je další nesmysl. Tak vytáčet med mohu třeba na hnoji, ale slévat ho do lahviček (což dokáže v čisté kuchyni spolehlivě každý) jen v certifikované stáčírně? Tak si to představte: Odvíčkuji a vytočím plásty do čistých plastových věder s víky a kvůli "hygieně" nebudu moci prodat ten "nehygienický" med přímo. Ale budou mě nutit ho slít do nějakých konví a prodat pod cenou nějakému podnikateli. Ten nad ním asi udělá čáry máry a med bude rázem hygienický, schopen dalšího prodeje. Vždyť je to na první pohled nesmysl. Kdyby se to vzalo do důsledku, tak by musel mít každý včelař certifikovanu vytáčírnu medu i s medometem, síty a možná i s úly, s atesty na mor, nosemu atd.

Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal dańové kontrole. S hygienou to nemá co dělat. Nebo mě to někdo vysvětlete.
Eman

Přeji všem dobrý den.

Po strýci, dlouholetém včelaři, jsem kromě včelařského zázemí a včelaření, zdědil také formu na ruční výrobu mezistěn. Forma je vyrobena z mědi a je potažena měděnkou. Máte někdo zkušenosti s výrobou mezistěn tímto způsobem. Potřeboval bych poradit s následujícími problémy:
-je nezbytné formu vyčistit od měděnky a pokud ano, tak jakým způsobem?
-je nezbytné formu nějakým způsobem separovat
-jaké množství vosku je nezbytné na vvárobi 1 dm mezistěny tímto způsobem
-jaký je výrobní postup, musí bát forma ohřívána?

Předem děkuji

> ... mam obavy ze ak by sa vysetrili glycidove zasoby vsetkych vcelstiev v
> republike / CR aj SR / a pozitivne by sa likvidovali tak by asi vela
> vcelstiev nezostalo.

Matěji, to jsou asi jen tvé spekulace, nebo na to máš nějaký pádný důkaz? Fám je v našem tisku síce dost, ale určitě by se tvého příspěvku chytly nějaké noviny "Katastrofa!! Většina našich včelstev je napadena nebezpečným morem. Včelaři jsou zoufalí".

> Tu by sa ziadalo viac osvety pre vcelarov o potrebe dezinfekcie ulov,
> ramikov a ostatneho vcelarskeho naradia. Ak by sme dali vcelarom navod ako
> moru ci hnilobe uspesne predchadzat, ako osetrovat / rozumej zachranit /
> vcelstvo pri prvych priznakoch tak by sme dosiahli ovela lepsie vysledky
> ako ked ich dnes drzime v nevedomosti a tvrdime ze jedine riesenie je ohen.

Tak sem s tou prevencí moru a jak spolehlivě zachránit včelstvo bez antibiotik! Ale raději s nějakými věrohodnými a uznávanými referencemi a spolehlivými zkouškami. Určitě o to bude velký zájem mezi včelaři. Nedrž nás v nevědomosti! /Anebo nám tu neblbni hlavu./
Díky
Eman

Dne čt 4. prosinec 2003 09:14 Emanuel Vesely napsal(a):

Dobry den

>
> Zrušení prodeje ze dvora je nesmysl. Zdůvodńovat zrušení hygienickými
> požadavky je další nesmysl. Tak vytáčet med mohu třeba na hnoji, ale slévat

Toto jsem psal podle jednoho prispevku zde v konferenci, takze to byla
informace typu jedna pani .... Dle sdeleni veterinaru se o nicem takovem
neuvazuje a v EU je to bezna forma prodeje medu.

Na svou otazku si odpovim castecne sam :

Jak jsem se dozvedel na veterine,

Pokud si to budu delat doma, muzu to mit v unimobunce a
dulezite jsou tyto mistnosti :
1. stacirna
2. medarna (plneni sklenic)
3. sklad obalu a naplnenych obalu s medem


bod 1 a 2 je mozno spojit ( rekl jsem , ze ma 14 vcelstev a planuji plnit cca
400 -600 kg medu rocne), sklad musi byt oddeleny, nemusi vsak primo sousedit
s plnirnou. vsechny 3 mismosti museji splnovat hyg. predpisy - hlavne cistota
( ty kachlicky do 2 M) a zamezeni vstupu hlodavcum.

V kazdem pripade zalezi na posouzeni veteriny, takze se nejdrive zeptat a pak
az stavet. Pri tomto vybaveni muzete prodavat pri\imo do obchodu, nebo na
trhu.



--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Dne čt 4. prosinec 2003 11:43 Jan Cervenka napsal(a):

> sousedit s plnirnou. vsechny 3 mismosti museji splnovat hyg. predpisy -
> hlavne cistota ( ty kachlicky do 2 M) a zamezeni vstupu hlodavcum.

tady mi to ujelo, ve skladu mozna by nemuseji -na to jsem se konkretne neptal.

S pozdravem

                     Jan Cervenka

Spory moru včelího plodu - Paenibacillus larvae larvae lze najít téměř
všude. Jak nám minulou neděli zopakovali na přednášce. Záleží jen na jejich
množství, zda nákaza propukne a nebo ne.
A v případě, že propukne, jsou některá včelstva schopna tuto nákazu
zvládnout bez cizí pomoci a některá ne. Souvisí to s jejich čistícím pudem.
ZO ČSV DOKSY (VIZ http://pes.eunet.cz/zviretnik/clanky/11381_65_0_0.html )
si udělalo kontrolu na mor včelího plodu v zimní měli. Bohužel však nemůžu
nikde najít výsledky rozboru. Viděl jsem však osvědčení, že na tomto
(konkrétním a jediném) stanovišti původce moru nebyl nalezen. Což odporuje
mojí první větě. :-)) i Matějovu tvrzení.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> > ... mam obavy ze ak by sa vysetrili glycidove zasoby vsetkych vcelstiev
v
> > republike / CR aj SR / a pozitivne by sa likvidovali tak by asi vela
> > vcelstiev nezostalo.
>
> Matěji, to jsou asi jen tvé spekulace, nebo na to máš nějaký pádný důkaz?
> Fám je v našem tisku síce dost, ale určitě by se tvého příspěvku chytly
> nějaké noviny "Katastrofa!! Většina našich včelstev je napadena
nebezpečným
> morem. Včelaři jsou zoufalí".

V.Hájek napsal(a):

> Přeji všem dobrý den.
>
> Po strýci, dlouholetém včelaři, jsem kromě včelařského zázemí a včelaření,
> zdědil také formu na ruční výrobu mezistěn. Forma je vyrobena z mědi a je
> potažena měděnkou. Máte někdo zkušenosti s výrobou mezistěn tímto způsobem.
> Potřeboval bych poradit s následujícími problémy:
> -je nezbytné formu vyčistit od měděnky a pokud ano, tak jakým způsobem?
Nevim, asi ano

> -je nezbytné formu nějakým způsobem separovat
Ano, pouziva se poleva z lihu a medu a vody.

> -jaké množství vosku je nezbytné na vvárobi 1 dm mezistěny tímto způsobem
> -jaký je výrobní postup, musí bát forma ohřívána?
zpocatku ano, pak spise chlazena.

Doamci vyroba je nezvykly postup uz radu let, nejlepsi bude si precist
nejakou starou encyklopedii, tam to je popsane.


Zdravi PP.


>
> Předem děkuji
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Máme rovnaké niekolkoročné skúsenosti s inseminovanými matkami od ing. Čermáka s jeho líniou Vigor. Pri objavení zvápenatenia plodu , sme vždy zrušili starú matku , ihneď nasadili matku od inseminovanej Vigor a jej včelstvo sa úplne zbavilo zvápenatenia plodu . Áno sú minimálne rojivé , pri včasnom jarnom rozširovaní priestoru včelstva absolutne neroja.
Sú mierne a nerozliezavé , sedia na rámikoch.
Ja osobne neznášam dobre pichnutie viac včelami.
Preto oceňujem takéto matky .
S pozdravom, Marian Vrbovský.

--- Pôvodná správa ---
Odosielateľ: Michal Seničan <Senican/=/seznam.cz>
Dátum a čas: 04.12.2003 09:59
Adresát: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Predmet: Re: Využití inseminovaných matek

Priatelia,
niekedy pred desiatimi rokmi náš priateľ Gabriel Komínek z Košic doniesol 5-6 inseminovaných matiek od Ing.Čermáka k nám do dedinky Štos asi 40 km od Košic. Včelárime v horách s ihličnatými lesmi. Daroval nám 4 matky, zbytok si ponechal.
Matky nám vydržali viac ako dva roky. Jarný rozvoj v druhom roku bol vynikajúci, včelstvo sa nerojilo a výnosy boli zreteľne vyšie ako u domácich matiek.
Môžeme potvrdiť, že z tých inseminovaných matiek sa preniesol genofond na ďaľšie potomstvo. U jedneho starého včelára sa potlačilo aj zváenatenie včelieho plodu. Viete čo je mať v uli mladú matku keď príde poriadna medovicová znáška ? Je to bomba.
S pozdravom Michal Seničan
____________________________________________________________
PC DEXX za 16.990 s DPH! Athlon XP 2200+, CDRW, 80G, 17" monitor. Poslední
levný nákup před Vánoci! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=65991%26url=http://www.dexx.cz/frame_Narsil_16a.htm

Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.

Podle mých, ale bohužel neoficiálních informací, nebyly nalezeny ve
vzorcích měli ZO ČSV DOKSY žádné spory moru a všichni jsme obdrželi
osvědčení, které je k dispozici v archivu konference na adrese
http://www.vcely.or.cz/files/Osvedceni-mor2.jpg. Pravěpodobně množství
spor u nás nepřekračují mez, která by rozpoutala hnilobu, ale to jsou
jen dohady. Více informací dostaneme jedině od některého ze zástupců
VÚVč v Dole, kde vzorky měli včelstev naší organizace byly na přítomnost
moru prověřovány.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

> Souvisí to s jejich čistícím pudem. ZO ČSV DOKSY (VIZ
> http://pes.eunet.cz/zviretnik/clanky/11381_65_> 0_0.html ) si
> udělalo kontrolu na mor včelího plodu v zimní
> měli. Bohužel však nemůžu nikde najít výsledky rozboru. Viděl
> jsem však osvědčení, že na tomto (konkrétním a jediném)
> stanovišti původce moru nebyl nalezen. Což odporuje mojí

Vazeni pratele, pred casem jsem od nekoho dostal nacrtek klicky vhodne na zazimovani matek tzv. banka matek. Ted, kdyz jsem se rozhodl, ze si je vyrobim, nakres nemohu najit. Pokud nekdo tento nakres vlastnite prosim o zaslani. Dekuji.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz

Chtěla bych se zepta, kde je možné v Praze koupit pláty včelího vosku?Díky Tamar

Dne čt 4. prosinec 2003 13:09 Tamara napsal(a):
> Chtěla bych se zepta, kde je možné v Praze koupit pláty včelího vosku?Díky
> Tamar
Dobry den,
Treba v Kremencove ulici ve vcelarske prodejne, nebo u p. Lofellmana v
Belehradske (nevim cislo, ale je to dole naproti LPG pumpe. u rest. Koliba).

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Mezistěny jsem vyráběl asi 8 roků.Mé skušenosti.
1) Lis není potřeba čistit od měděnky.Ta tam bude vždycky.
2) Lis rýžákem,nebo sil.kartáčem umyjeme saponátem,opláchneme a je připraven.
3) Potřebujeme.Hrnec na kamnech,asi 10 l velký s rospuštěným voskem.
4) Stůl vedle kamen s lisem a prostor pro ukládání opláchnutých mezistěn,nejlépe do talíře na odvíčkovávání medu.
5) Kastrol s mlékem,asi 2l, běžné zobchodu,teplé.
6) Nádobu na oplachování čerstvých mezistěn,nejlépe vaničku s vodou.
7)Zběračku na vosk,asi 0,5 l velkou,nůž a pak už snad jen jehlu na čištění lisu,když se nám zašvihne.
Výroba: Do zahřátého lisu kolem 40 stupňů přibližně,nalejeme teplé mléko,lis zavřeme,několikrát pootevřeme a zase zavřeme aby se obě strany řádně namočily mlékem.Ze zavřeného lisu mléko jedním rohem vylejeme spátky do kastrolu.Lis položíme na stůl,otevřeme a zběračkou nalijeme vosk.Měl jsem tokový zvyk,že jsem vosk rozlil do takové podkovy.Lis ihned zavřeme a řádně přitlačíme víko po celé ploše.Nesprávné přitlačení spůsobí,že mezistěna bude zdvojená.Rovný stůl nutností.Přebytečný vosk se vytlačí do postranního prostoru.Lis zvedneme a přebytečný vosk nalijeme jedním rohem spátky do hrnce s voskem.Zbylý vosk v postranních žlábkách hned ztuhne.Lis oklopíme částečně víkem dolů a dno odložíme.Obřízneme hrany víka,sundáme mezistěnu a opláchneme ve vaničce s vodou.Ukládáme do pekáče.Opět vypláchneme mlékem a.t.d.Po výrobě asi 20 mezistěn mezistěny opláchneme ještě jednou v čisté vodě a stavíme na hranu aby odkapaly.
Nebezpečné chyby:
Lis mezi jednotlivými mezistěnami zapomeneme vypláchnout mlékem.Při vylévání vosku do lisu se dnem zběračky dotkneme některé desky lisu.Do zběračky nabereme kousky nerozpuštěných proužků vosku a nalijeme do lisu.Dbát nato aby v mléce neplavaly kousky vosku a nepřilepily se do lisu.Na kamnech se vosk nevaří ale jen rozehřívá.Práce provádíme bez zbytečného zdržování aby lis zbytečně nechladl.Ohříváme jenom vosk vše ostatní si udržuje teplptu samo.Množství vosku odhadneme podle toho aby přebytečný vosk tvořil asi 1/3 prostoru pro odpad 29*24 asi 0,15kg.Málo vosku znamená,že mezistěna nebude celá,nic jiného.Zalepení lisu znemená číštění jehlou delší dobu.Někdo teké pužívá k vyplachování vody s lihem v tom nemám skušenosti.Snad bych jen doporučil změřit velikost buněk a pokud by jich bylo na 27cm více jak 50,tak bych jich velkou zásobu nedělal.

Hodně úspěchů přeje V Banýr.

Kupříklavu ve Včelařské prodejně a bistru, Křemencova 8, Praha 1 (přímo
proti hospodě U Fleků).

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Tamara [mailto:termo/=/centrum.cz]
> Sent: Thursday, December 04, 2003 2:09 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: včelí vosk
>
>
> Chtěla bych se zepta, kde je možné v Praze koupit pláty
> včelího vosku?Díky Tamar
>

> Na toto téma byl již v konferenci příspěvek J.P.Baudyše 26.4.2003 jako
> zápisky z kurzu "Marketing medu" pořídaného v VÚVč v Dole. Zkuste v archivu
> konference zadat dotaz na téma "medárna"


Je to i na:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm#3

To ma podržte chlapi.
Teší ma, že chlapci zo Štosu si spomenuli na mna a hlavne na
Ing,Čermáka a hlavne na liniu VIGOR. Škoda, že Ing. Čermák už matky na
Slovensku nechová, ale z jeho šľachtenia , linie VIGOR túto rozchovávajú
včelári na Slovensku napr. pán
Vladimír Sokola z Raslavíc pri Bardejove a Ing. Igor Dibus z Banova pri
Nových Zámkov.
Po dlhšej prestávke spôsobenou operáciou kolena / Paraglaiding/ som
začal znovu včeláriť a môžem potvrdiť, že moji priatelia potvrdili, že
terajšia linia má lepší čistiaci inšting a to je prevencia proti moru a
zvápenateniu včelieho plodu.
Hlavne, že včely sú kľudné, pokiaľ majú dostatok priestoru tak sa
neroja. Samozrejme, že trochu pichajú, ale nie su útočné. Pokiaľ je dobrá
znáška tak to vidno v medníku.
Gabriel Kominek

Je dost pravděpodobné, že ta vyloupená včelstva rychle slábla kvůli
přemnožení varroa roztočů a tak byla snadno vyloupena... Právě v době po
zakrmení se toto stává nejčastěji.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Sreň Zdeněk Ing." <bzuk/=/iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 03, 2003 10:04 PM
Subject: Film a včely


> Včely uletěly na křídlech filmu.
>
> Povím Vám pravdivý příběh, který se stal v roce 2003 ve Vamberku . Od
> zimy jsem začal sbírat jednotlivé záběry o včelách pro rodinný
dokument.
> Děda je totiž zkušený včelař, který převzal tuto činnost od svého táty a o
> včely se stará 50 roků. Má již 71 let a zatím nevychoval následovníka.
> Chtěl jsem vytvořit dokument o průběhu včelařova roku.
>
> Náhoda tomu však chtěla , že jsem v Potštejně potkal starého známého pana
> Jiřího Urbana. Vyprávěl mi o amatérské soutěži Rychnovská 8. Domluvili
> jsme se , že zkusíme štěstí a film připravíme společně pro soutěžní
> promítání. Děda s natáčením souhlasil a výborně spolupracoval. Léto bylo
> teplé a včelky pracovité . Vzhledem k brzké uzávěrce přihlášek jsme
> pozměnili téma a do soutěže jsme vstoupili se snímkem Rojení.
>
> Film byl přijat kladně . K naší velké radosti jsme za Rojení získali Cenu
> města Rychnova n.Kn. a kromě diplomu ještě krásný pohár. To co se stalo za
> další měsíc si dodnes nedokážu rozumně vysvětlit. Po nakrmení včel na zimu
> došlo k napadení včelstev cizími včelami a postupně v průběhu 10 dnů byla
> všechna 4 včelstva útočníky zdecimována a úplně vykradena. A já
nenatočil
> ani záběr , protože jsem byl na cestách.
>
> Ani si nedokážete představit, jak vypadá včelař, kterému uletěly včely.
> Celý měsíc děda málem s nikým nepromluvil. V literatuře jsem se dočetl,
že
> se to někdy výjimečně stane, ale takto masivní včelí loupež žádný
> pamětník v okolí nepamatuje. Dnes se již děda smířil s osudem, vyčistil
> úly , pěkně je natřel a příští rok si snad koupí nová včelstva.
>
> Pro mě však ve vzduchu visí nikdy nepoložené otázky. Neuletěly snad včely
> na křídlech našeho filmu? Co když se nějaká ta včelka dostala na veřejné
> promítání ? Spikly se včely proti nám, že jsme nahlíželi do jejich
> soukromí? Co všechno ještě nevíme o těchto pilných tvorech?
>
> Předkládám Vám, milovníkům včel snímek Rojení k posouzení. Odborná
> filmová porota doporučila snímek k výchovným účelům. Možná se bude líbit i
> laické či včelařské veřejnosti. Veškerý výtěžek z prodeje videokazet, CD
> a DVD bude předán dědovi - panu Zdeňku Černochovi ve Vamberku na nákup
> nových včel. Doporučená cena 250,- Kč včetně DPH.
>
> Ve Vamberku dne 1.12.2003
> Ing. Zdeněk Sršeň , Vamberk
> bzuk/=/iol.cz
> mobil 608 922 041

Nezůstává mi nic jiného než s Matějem souhlasit. Zúčastnil jsem se přednáškového dne v německém Donaueschingen - před 3 lety a tam angličané a HLAVNĚ američané hovořili stejně. Cesta je ve včelaření, ošetřování, způsobu vytáčení, desinfekci, obměně .... nedá se zkrátka kalkulovat, že úl vydrží 50 let už z hygienických důvodů. Právě dodělávám kalkulace včelařského provozu a závěry jsou velmi zajímavé, nad nimiž jsem byl překvapen i já.

Předem snad jen to, že zatím si troufnu říci, že 99 % včelařů, když poví že vydělává, tak je to založeno na tom, že vydělává sám na sobě, nemá prostě zaplacenu svoji práci a dlouhodobý majetek --- další složitá kapitola. atd...
Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

Při mém intenzivním způsobu včelaření, kdy se snažím pomocí všech získaných
vědomostí o co nejlepší výsledky s malým počtem včelstev, si nedokážu
představit, že bych se obešel bez inseminovaných matek.
S poměrně vysokou jistotou jsem se tím zbavil ( postupně, během několika
roků ) občasnému nenadálému propuknutí nosemy u včelstev, stejně jako
zvápenatění. Navíc meziroční nárůst výnosů mne donutil na dvou z mých třech
stanovišť uvažovat i o změně dosavadního úlového systému na nízkonástavkový.
( Dosud 39x24 uteplené nástavky jsou už ve čtyřech či pěti patrech dřina,
ale výnos je asi trojnásobný, proti mým včelařícím předkům na stejných
stanovištích ).
Takže aktuálně a vzhledem k téměř celorepublikově rozšířenému roztoči V.D.
se u svých včelstev hodlám více zabývat i selekcí a vyhledáváním takových
včelstev, která si sama ze své přirozené podstaty umí omezit posnůškové
reprodukční touhy svých parazitů. To patří mezi důvody, které mne vedly k
nákupu několika inseminovaných Vigorek. Srovnávací kritéria mezi
inseminovanými matkami jednotlivých chovatelů jsou neúplná a subjektivní.
Tak jsem volil podle toho, kde včelstva dobře prosperují i při vysoké
intezitě napadení roztočem ( podle údajů, které chovatelé zveřejnili ) a
popis vlastností jarní rozvojové fáze splňoval dlouhodobou znalost mých
stanovišť.

Domnívám se, že to je v dlouhodobé perspektivě mého včelaření nejúčinnější
cesta, jak získávat kvalitní med bez veterinárních a hygienických problémů,
a možná v konečném důsledku i méně pracná.

Abych získal údaje pro rozhodnutí, od kterých matek mám dál na konkrétním
stanovišti odchovávat volně pářené dcery pro produkční včelstva zaujala mne
možnost a vypovídací schopnost sledování letního spadu roztočů. Tomu jsem i
podřídil návrh konstrukce úlového dna. Dno téměř celoplošně zasíťované
včelotěsným pletivem tak, abych spad mohl orientačně porovnávat třeba každý
víkend a to bez kouře a vyrušování včelstva. Takové úlové dno má př. Čermák
účelně i z výrobního hlediska optimálně konstruováno.

Myslím, že to je i námět k zamyšlení pro výrobce úlových sestav ( bude-li o
takovou produkci zájem je však úzce spojeno s propagací uceleně řešených
metodik chovu - nebo dokonce technologií ( to mi hrůzně připomíná
průmyslovou výrobu pomocí živých tvorů, byť pouhého hmyzu )).

Nikomu nic nemám zapotřebí vnucovat, jen sděluji své úvahy proto, že bych
byl rád, kdyby nalezly v prostředí včelařské konference odezvu, z níž se
nejen já budu moci poučit.
Přeji všem hezký ( sice bez mrazu a sněhu ) předmikulášovský večer.
pepa.kala/=/volny.cz





---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

V osmdesátých letech jsem se podílel na prohlídkách na okrese Olomouc a Šumperk.V našich podmínkách i v zájmu našeho včelařství nelze než schvalovat náš veterinární zákon a stanovené postupy.Domnívám se,že nyní,po novelizaci zákona,není jasné,kdo zodpovídá,organizuje a provádí prohlídky v ochranném pásmu a od toho se odvíjí vlažný postoj některých OVZ a OV ČSV k novým ohniskům moru.Mám informace,že někde nebyly prohlídky prováděny vůbec.Tam je hlavní problém moru,včasné odhalení ohnisek a jejich neodkladná likvidace.Ostatní věci,chovatelské záležitosti,jsou dávno řečeny a známy a měly by být běžnou praxí.Na závěr chci dodat,že od oněch osmdesátých let byl na Šternbersku zjištěn mor včelího plodu až letos,kdy sem byl zavlečen novým včelařem,který nakoupil včelastva v bývalém ohnisku na opačném okraji okresu Olomouc.

>----- Original Message -----
>From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Thursday, December 04, 2003 7:41 AM
>Subject: Re: Film a včely
>
>
>
>Jestli máte obavu z toho , že jste je natáčením nějak "uřknul", sebral
>jim duši, nebo něco jiného, buďte bez obav.
>Masivní slídění a loupeže byly průvodním jevem letošního podletí téměř
>všude. Letošní rok byl zvláštní z pohledu včelaření a takovéto příhody
>se stávají.
>
>Zdraví PP.



Teplé počasí bylo o 14 dní, měsíc déle, zatímco podzimní snůška z květů
proběhla a skončila až o měsíc rychleji než jindy. V druhé polovině září a
začátku října se již vytratilo hodně letních včel, kdo zimuje bez zužování,
u toho včely přestaly obsedat všechny rámky a uvolnily některé i s částí
zásob. Jiné roky již bylo dost zima, včely byly méně pohyblivé, loupež buď
neproběhla, nebo proběhla málo a nepozorovaně nebo loupily jen vosy a tyto
zásoby přispěly k rozvoji včelstva na jaře. Letos tyto uvolněné zásoby
podnítily hromadnou loupež. Zvláště, pokud bylo otevřené očko i hlavní
česno a ve stejné velikosti jako v létě.
Při krmení a snůšce je mnoho včel zaměstnáno v úlu zpracováním sladiny. Tu
zpracovávají ještě týden - 3 týdny po ukončení krmení, respektive snůšky.
Poté jsou všechny létavky, každopádně všechny letní včely a zřejmě i část
zimních včel, připraveny při prvním signálu vyletět ke zdroji sladiny. Jiné
roky, kdy bylo chladněji, u těchto včel převládl instinkt vytváření zimního
chumáče, letos převládl instinkt shánět zásoby.
V době, kdy jsem choval včely v baterii zadováků, se mi párkrát stalo, že
matky sestry, vychované z jedné násady vajíček a hlavně oplodněné ve stejnou
dobu zřejmě trubci ze stejných včelstev měly pravděpodobně podobnou vůni.
Pokud byly tyto včelstva umístěna vedle sebe, docházelo k většímu zalétávání
létavek než u jiných včelstev, snadněji se u těchto včelstev vyvinula loupež
atd. Dokonce docházelo k náznakům posilování jednoho včelstva na úkor
druhého. U nadstavkových úlů jsem zatím nic takového nezpozoroval, ale ty
obvykle nejsou přiraženy úplně k sobě. Pokud ale na stanovišti má většina
včelstev takové matky - sestry, mohlo to loupež podnítit.

Závěr.
Pokud nastanou takové podmínky jako letos, bude asi nutné provádět opatření
proti loupeži. Preventivně aspoň po zpracování zásob do ochlazení omezit
vletové otvory na jeden a ten zůžit asi tak, aby při největším letu včel
vznikla ještě akceptovatelná ( mírná) tlačenice.
Pokud již otevřená loupež probíhá, tak odebrat ze včelstva neobsednuté
rámky, respektive odebrat nadstavky a na pár dnů zúžit česno na průchod 1
včely, bez ohledu na to, jaká je na česnu tlačenice. Nadstavky se mohou po
fumigaci přidat zpátky a ušetří se aspoň na léčivu.
Loupež by mohlo taky omezit přesunutí zpracování části zásob, maximálně 1/3
na období okolo poloviny září. Tady ale oslabujeme zimní včely a pokud se
počasí obrátí opačně, budou včelstva tyto zásoby obtížně zpracovávat.
Nejlepší by bylo, kdyby na stanovišti v tuto dobu byla ještě mírná přirozená
květová snůška.

Kažkopádně podle různých článků se klima mění a takové počasí jako letos v
podletí bude častěji. Je třeba "mít v zásobě" taková opatření, aby k těmto
zbytečným ztrátám loupežemi při takovém teplém počasí nedocházelo.

R. Polášek

Toto je parketa ing. Titěry - doporučuji ptát se přímo jeho na to, co přesně
vás zajímá.
Z toho co si pamatuji: Včelstvu s klinicky zjištěným morem plodu se v
medných zásobách vždy našly spory původce, ale pokud byl diagnostikován
původce moru v zásobách, neznamenalo to vždy, že se zjistil i ve včelstvu
klinicky.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 1:25 PM
Subject: RE: Mor nielen na Preloucsku

>Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.

Jsou věci, k nimž najdeme poučení jinde anebo i v minulosti. Jako malý příspěvek k diskuzi o významu uteplení zde uvádím příklad z doby před asi 130 lety. Objevitel principů dědičnosti, Johann Gregor Mendel, se ve svém klášterním včelíně v Brně zabýval řadou paktických otázek včelaření. Ze zachovalých zpráv se o tom můžeme dozvědět:
"Mendelovo pojetí chovu silných včelstev obzvláště zajímavým způsobem zasahuje do jeho názorů na zimování včelstev. Mendel vyzkoušel nejrůznější způsoby zimování jak ve včelínu, tak v suchém sklepu s větráním na způsob stébníku. Zvláštního ocenění si zasluhuje Mendelova několikaletá práce na problémech tak zvaného studeného zimování. Po řadu let se Mendel totiž potýkal s vlhkostí a plísní v úlech po vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopatřením ponechal ve stébníku po celou zimu úl v šikmé poloze pod úhlem 30 ° (česnem k zemi). K překvapení Mendelově toto včelstvo vyzimovalo na rozdíl od ostatních suše a později se velmi dobře rozvíjelo. Mendel si tento úkaz správně vyložil zlepšenou ventilací v nakloněném úlu a začal zkoušet zimování se zvýšenou výměnou vzduchu a s menším uteplením. Zjistil, že silná včelstva takto upravená zimovala klidněji, suše a na jaře se dobře rozvíjela. Po několikaletých zkušenostech došel k závěru, že silná včelstva zimují nejlépe ve včelínu bez uteplení a s malou štěrbinou v horním česně... Ve Včele brněnské na str. 66-67 z roku 1876 čteme o Mendelových zkušenostech: 'Po těchto již po 3 léta vždy s dobrým výsledkem opakovaných zkouškách , důst. p. prelát nikdy jinak než 'chladně' včely zimovati nechce, vždy ale o to se postará, aby proti větrům a chladnému vzduchu chráněny byly...' "
Zdroj: Rozman, Veselý, Kühr: Johann Gregor Mendel a včelařství, Praha 1965.

K. Čermák

> Po adu let se Mendel toti pot kal s vlhkostí a plísní v úlech po
> vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopat ením ponechal ve
> stébníku po celou zimu úl v ikmé poloze pod úhlem 30 ( esnem k
> zemi). K p ekvapení Mendelov toto v elstvo vyzimovalo na rozdíl od
> ostatních su e a pozd ji se velmi dob e rozvíjelo.

Ja uz jsem tady o tom psal pred lety, ale je mozna na miste to
zopakovat.

Vcely spotrebovavaj cukr a spalujou to na vodu a co2. cili voda v ule
je. je otazkou jak ji dostat pryc.

bylo tady mnoho zastancu pomocnyho vetrani pomoci ocek a nebo pomoci
polopropustnyho stopu.

Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
celni a zadni strane.

TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
padem jsem mel uly prikryty mravenistem.

\vov

Na základě žádostí některých funkcionářů jsem na www.beekeeping.cz/svaz
do podsekce formuláře umístil formuláře Seznam včelařů žádajících o
podporu na obnovená včelstva za včelstva uhynulá v zimním období roku
2003 a Návrh na udělení vyznamenání Českého svazu včelařů.

Oba jsou jako šablony pro MS Word a Open Office + k ručnímu vyplnění
jako soubor pro Adobe Acrobat.

S pozdravem

Lněnička

Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".

Zadnej ul neni optimalni.

Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.

To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
optimalni ani v zime a ani v lete.

Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
sbirat nektar.

A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
oteviral ul a rusily vcely.

A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.

Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
zacit se divat na problematiku ulu.

Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
namlouvame.

\vov

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

Stavba medárny je teď problém, který stavebně řeším v suterénu rodinného domku a mohu konstatovat, že nevím jak to v podstatě dopadne.Důvodem takovéto trudomyslnosti je silně pochybná vyhláška, která údajně přesně nařizuje jak má takové zařízení vypadat chci li dodávat med do obchodní sítě. V podstatě se jedná a nepoužitelný paskvil neboť vůbec nic přesně nedefinuje a vše nechává na úřednících OVS. S jistou nadsázkou se dá říct,že někde vyhovuje vyčištěný kozí chlívek natřený omyvatelnou barvou a vybaven teplou vodou. Takovou medárnu jsem skutečně viděl. Někde úředníci OVS tvoří systémem, kdo, nic nepovolí nic nezkazí.

Ale abych uvedl příklad:Jak si vysvětlit sklad prázdných lahví? Je to místnost do dvou metrů vykachlíkovaná nebo stačí paleta s lahvemi přehozená mikrotenovou folií?Vyhláška praví specielní místnost, nebo odďelený prostor_, ale vůbec nic neříká jak je to ještě správně_a jak už ne. Poslední hitem v tomto problému je nutnost umístění bezdotykových baterií a tak bych neplanul přehnaným optimismem, že je možno správně stáčet med v nějakých provisoriích bunkách a podobně. S čím však můžeme počítat zcela jistě je absence jakákoliv snahy pomoci ze strany vedení ČSV .A tak co na závěr: Držte mi palce. Během několika dní se chci spojit s pracovníky OVS a budu se snažit zjistit co po mě vlastně chtějí.Zatím jsem mírný optimista a všem ostatním kteří mají stejný problém držím palce.

To ještě nikde neuvádíte, žemed je sám osobě desinfekční prostředek. Dokáží
vnšm pršžít jen bakterie způsobující choroby včel. Ty jsou zase neškodné pro
člověka .

Pepan


----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 10:14 AM
Subject: Re: Stacirna medu


> >vzhledem k tomu ze mozna zrusi "prodej ze dvora", vec,
> > ktera by mela zajimat kazdeho vcelare (nebo aspon skorokazdeho,
> mimochodem
>
> Zrušení prodeje ze dvora je nesmysl. Zdůvodńovat zrušení hygienickými
> požadavky je další nesmysl. Tak vytáčet med mohu třeba na hnoji, ale
slévat
> ho do lahviček (což dokáže v čisté kuchyni spolehlivě každý) jen v
> certifikované stáčírně? Tak si to představte: Odvíčkuji a vytočím plásty
do
> čistých plastových věder s víky a kvůli "hygieně" nebudu moci prodat ten
> "nehygienický" med přímo. Ale budou mě nutit ho slít do nějakých konví a
> prodat pod cenou nějakému podnikateli. Ten nad ním asi udělá čáry máry a
> med bude rázem hygienický, schopen dalšího prodeje. Vždyť je to na první
> pohled nesmysl. Kdyby se to vzalo do důsledku, tak by musel mít každý
> včelař certifikovanu vytáčírnu medu i s medometem, síty a možná i s úly, s
> atesty na mor, nosemu atd.
>
> Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal
> dańové kontrole. S hygienou to nemá co dělat. Nebo mě to někdo vysvětlete.
> Eman
>

Ako vyhubit srsne z podkrovia chaty? Mame s tym obrovske problemy hlavne na jar a jesen

mam na zahrade srsne, ako na nich?

Podle mého se věci mají následovně
Včelstvo musíte brát jako jeden organismus!
Pak se vkaždém organismu dá najít tak zvaně podprahové množství
škodlivých činitelů Které není pro daný organismus škodlivé, ba naopak
vybudí tento ke smýšené obraně. Buduje se imunita, Pak jeli toto množství z
důvodů oslabení vyšší dochází k překročení této hranice a začíná propukat
choroba. A i v tomto počátečním stádiu se s touto chorobu může ještě sám
vypořádat, má-li k tomu vhodné podmínky. Tento model je platný pro včely
zvířata rostliny ,nebo i vaši angínu.
Z toho vyplívá poučení. Nejlépe se ubráníme chorobám vytvářením nevhodných
podmínek k jejich vzniku a staneli se tak musíme vytvořit vhodné podmínky k
potlačení nákazy.
Určitě nejsou vhodné přehnané desinfekce .Ty pak vedou k nepřipravenosti
organismu na zákeřný útok škodlivého činitele.
Pepan

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 10:13 AM
Subject: Mor a jeho diagnostika


> Toto je parketa ing. Titěry - doporučuji ptát se přímo jeho na to, co
přesně
> vás zajímá.
> Z toho co si pamatuji: Včelstvu s klinicky zjištěným morem plodu se v
> medných zásobách vždy našly spory původce, ale pokud byl diagnostikován
> původce moru v zásobách, neznamenalo to vždy, že se zjistil i ve včelstvu
> klinicky.
>
> K. Čermák
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 04, 2003 1:25 PM
> Subject: RE: Mor nielen na Preloucsku
>
> >Očekávám, zda-li se k výsledkům nevyjádří fundovanější osoba.
>
>
>

Ahoj Pepo,
nemám k tomu moc co dodat. Sledování denního (u mně spíš 1 až 2
týdenního) spadu považuji dnes za nutnost. Vhodné úly s celoplošně
zasíťovaným dnem to udělají úplně jednoduché. Stav podložky je báječné
okno do úlu. Mám za sebou jednu sezónu zkušeností a zkusím shrnout:

- monitor celkové úrovně varroy. Dobré kritérium pro chov, spolu s
dalšími důležitými (tím myslím, že chcípáci sice mají málo VD, ale jen
proto, že jsou chcípáci a nic z nich není - na chov nebrat). Pokyn k
nasazení léčiva při vyšších úrovních. !Pozor, neřeší to nárazové
napadení při náletu trubců nebo loupeži. Nárůst se na podložce objeví,
až když už je pozdě a mladé (zimní) včely jsou poškozené.

- monitor stavu úlu. Podle měli je dobře vidět, co se dějě - jak a zda
nosí pyl, jestli staví, jestli naopak spotřebovávají zásoby...

- Pokyn k prohlídce úlu při objevení něčeho nestandardního.

- Past na zavíječe. Larvičky si v měli libují, nejsou tam obtěžovány
včelami. Ale pozor, když to nestihnu za čtrnáct dnů vyčistit, mám
místo pasti chovnou stanici.

Podložka se u mých úlů zasouvá asi 2 cm pod síť. Byl jsem překvapen,
že včely ji přesto považují za součást úlu a velmi se snaží tam
uklízet. Mám na tom papundeklu distanční síťku a pak síťku s menšími
oky, ale kdykoliv jsem se podíval, vždy se několik včel natahovalo
skrz oka a snažily se dosáhnout na dno. Jednou mezi síťky vlezla ze
strany vosa a zůstala tam - vykousaly a odnesly ji, kam až dosáhly.
Zkusil jsem potom u pár úlů natřít ten papundekl olejem, aby varroy zůstaly
přilepené. To funguje, ale je to pak všechno ohnusené. Plánuji příště
zkusit pečicí papír nebo tak něco, co by se pak snadno vyhodilo.
To je vše, co mě napadá.
Měj se a zdravím
Ivan

Přátelé,
myslel jsem sice svůj předchozí příspěvek soukromě, ale když už jsem
klikl vedle, tak jsem na vaše názory a případně poučení zvědavý stejně
jako Pepa Kala.
S přáním klidného zimování
Ivan

Přes zimu přežívají jednotlivé sršní samičky ztuhlé někde ve škvíře. Ty se
vzbudí někdy v dubnu - květnu, najdou si vhodné místo a začnou stavět
hnízdo. Pokud je podkroví volně přístupné a dá se prohlédnout, dá se vždy co
několik dnů malé hnízdo shodit nějakou delší tyčí. Sršně to za čas přestane
bavit a odstěhují se. Pokud se usidlují v nějaké dutině, je tak do dubna čas
dutinu zaplnit nějakým materiálem. Živí sršni tam teď nebudou, maximálně
bude někde v rohu zalezlá ztuhlá sršní samička.
Velké hnízdo se dá zničit sprejem na hmyz, podrobněji jsem o tom psal někdy
v září. Je to ale škoda, sršni spotřebují pro výchovu plodu dost škodlivého
hmyzu.
Jinak, co já mám zkušenosti se sršni, tak to jsou dost klidní živočichové a
jen tak snadno nezaútočí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantisek" <pittnerfrantisek/=/dol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2003 5:32 PM
Subject: srsne


> Ako vyhubit srsne z podkrovia chaty? Mame s tym obrovske problemy hlavne
na
> jar a jesen

Dekuji Ceskemu svazu vcelaru za kladne vyrizeni moji zadosti o prispevek na
skodu zpusobenou vandaly na vceline. Preji vsem vcelarum hodne zdravi do
noveho roku.
At nam to bzuci!
Jarmila

Souhlasím Ivane. Tvá reakce dobře doplnila a odpověděla můj dotaz. Že na ní
nebyl z konference ohlas je obvykle známkou souhlasného mručení :-) kdybych
napsal nějakou nehoráznost, tak se určitě hodně přátel ozve. To je to, co od
čtení příspěvků i vlastních reakcí a názorů očekávám.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2003 1:51 PM
Subject: Re: Letní spad roztočů




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. Byl na
úzkovysokou míru - 10 rámků 25 x 40 ( plodiště ). Na to se stavělo několik
medníčků s rámečky bez mezerníků r.m. 25 x 13 ( mohl sis zvolit, zda jich
tam dáš 10, nebo jen 9 i tak byly vždy plné zralého medu ). Včelí mezera
mezi plodištěm a medníkem byla asi 5cm, mřížka se nepoužívala, přesto matka
do medníků nikdy nenakladla. Byl to úl snad proti všem zásadám, o nichž si
tu vyprávíme. Ale medník se nasazoval často už v půli dubna pro snůšku z
pampelišky a ovocných stromů. Z toho úlu bylo každoročně nejvíc medu a
nejméně práce ( kdo to uměl se mohl dostat i na půl hodiny ročně na
včelstvo, když nebyl roj a běžně bylo 30 kg medu ). V zimě neexistovala
vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i poroj) -
tak bylo možno i jednoduše rozšiřovat včelstva - ono to sebrání roje nebylo
vždy jen trápení - je to vlastně už hotový oddělek i s matkou! Sebrat roj,
usadit a občas nahlédnout jak krásně staví - no prostě paráda - kdo nezažil
neví co je krása včelařiny. A úl sloužil desítky let bez nutnosti opravy. I
případná likvidace úlu by se obešla bez ekologických nejistot.
Dlouho jsem věřil, že modifikace tohoto úlu pro moderní matky plodařky by
byla řešením.
Se současnými matkami bych asi měl starostí s gerstungem víc, než užitku.
Takže přišlo řešení:
dosud mám v uteplených nástavcích 39x24 slušná včelstva ( téměř bez rojů ) s
výkonem nad 30kg ročně ( letos průměr asi 45 kg ). Ale už to nestačí - abych
mohl rozumně včelařit donutily mne okolnosti k tomu, že další včelstva už
půjdou do nízkých nástavků. Uvidím jak to spolu zvládneme. Budu porovnávat.
Dávám si tři roky na to, abych mohl soudit.

Nebo takový moravský univerzál - kdyby ho výrobce nezprznil polystyrénovou
izolací stěn, kdyby nebyl tak těžký medník, kdyby nebyl tak malý pro silná
včelstva, kdyby nebyl tak výrobně složitý. No třeba tenhle úl bych řadil
mezi úly špatné, ale stejně má řadu příznivců, kteří umí jeho několika
dobrých vlastností využít a ty špatné fikaně obelstít........

Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa podle
návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen jedním
úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.

A to mluvíme jen o úlech pro zdravé a mladé lidi. Je pravda, že ubývá těch,
kteří se těší na důchod ( stále se vzdalující ), kdy budou hledat úl pro
krásnou seberealizaci bez hrozby poškození páteře. ( zkouším Čejkův úl )

Kdybych měl vymyslet jakýsi vzorec pro celkovou celoroční spotřebu mé práce
(celkové náklady - protože i na úly, cukr a léčiva si musím vydělat ) na
výnos medu, asi bych jen u vyloženě špatných úlů pro zimování včel, nebo u
vyloženě špatných úlů pro letní práci včelaře došel k výrazně odlišnému
výsledku. Co vyjde líp - 20 včelstev po 40kg, nebo 40 včelstev po 20kg?

Vím - namítnete desítky argumentů proti a já budu souhlasit. Ideální úl je
něco jako hlasité ticho, či instantní voda, nebo největší trpaslík. Dnes by
ani takový gerstung ( můj milovaný :-)) neobstál. Ale nezmínit se o něm by
nebylo fér. Nenapsal jsem to proto, že bych nevěděl. Jen se rád na věci
dívám v širších souvislostech a bez předsudků.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 3:40 PM
Subject: Ulova otazka


> Kdyz se clovek zamysli, tak prijde na to ze si lzeme do kapsy. Ze se
> vzjemne balamutime tim, ze tvrdime ze ten ci onen ul je "nejlepsi".
>
> Zadnej ul neni optimalni.
>
> Nikdo me nepresvedci o tom, ze ul kterej je idealni pro letni obdobi
> je ten nejlepsi ul na prezimovani. A naopak.
>
> To co se "hleda" je vlastne kompromisni ul. A kompromis neni
> optimalni ani v zime a ani v lete.
>
> Proc neudelat neco co by bylo idealniho v zime (z toho vychazet) -
> treba pomoci extra prevleku a neco co by fungovalo v lete (americani
> tvrdej ze automaticky priotvirani strechy a nuceny vetrani vetrakem
> honenym sluncem pri plny snusce zvedne sklizen medu o 30%). A ja bych
> se moc nedivil, protoze misto toho aby vcely odparovaly vodu muzou
> sbirat nektar.
>
> A uz vubec nemame ul kde je mozny kontrolovat spad varroy aniz by se
> oteviral ul a rusily vcely.
>
> A zarovej ul kde by se dalo zavrit cesno, otevrit ventilace ve dne
> zakocovat nekam kde neco zajimavyho hodne kvete.
>
> Vono by bylo dobry udelat "seznam potreb a funkci" a pak dat
> dohromady skupinu lidi ktey vedej neco vo klimatizaci,
> vzduchotechnice, parcialnim tlaku plynu, sikovnyho konstruktera a
> zacit se divat na problematiku ulu.
>
> Ja si vubec nemyslim ze existuje jeden jedinej dobrej ul. To si jenom
> namlouvame.
>
> \vov
>
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Novinový papír je na podložku nejlepší.
Nemusí se pucovat, jen se vyhodí - nejlépe spálí.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zkusil jsem potom u pár úlů natřít ten papundekl olejem, aby varroy
zůstaly
> přilepené. To funguje, ale je to pak všechno ohnusené. Plánuji příště
> zkusit pečicí papír nebo tak něco, co by se pak snadno vyhodilo.

Dlouhý rámek-dlouhá horizontalní cesta zimování i rozvoje včelastva.
jedna s podmínek úspěšného šetření s energii.

Zimní a jarní otvor česno v hraně stropu a čelní stěny úlu.

V prúběhu jarního rozvoje,kdy zaplodován je celý nástavek a další průběh by pokračoval vertikalně v dalším nástavku,chovatel:rozdělí plodové rámky do dvou nástavků,zbývanící volný prostor doplní předpokládaným počtem mezistěn a novými soušemi.

Při nasazení medníkového nástavku,je strop i otvor česna mezi plodištěm a stropem ponechán.Cesno je vytvořeno prostřednictvím dvou klínů vložených mezi plodištní a medníkovou přírubu,bočních stěn nástavku.

Zatím co úl ve vnitřním prostoru u přední česnové strany je vertkalně nepřerušen,od zadní strany přerušuje vnitřní prostor vsunutý mezistrop,který vytváří horizontalně orientované boxy.

Při nasazení druhého medníkového nástavku v probíhající snůšce,se vsunutý mezistrop zruší,medníkové rámky se od sebe více rozestaví/ztluštělé/.

V podletí-po snůšce,plodové těleso je vertikalně protažené zasahující mezi medníkové plásty.
Spodní díl nástavkového úlu je obsluhou postupně vyprazdnován pro potřeby vylehajících včel a pro rámky které budou určené k odebrání z úlu.

Nezastupitelná je výhoda možnosti jednotlivého vyjmutí či přístupu rámku do spodní části nástavkového úlu,i za cenu případného provizoria.

Při zazimovávání,protažené plodové těleso je výhodné srovnat do horizontalní roviny,aby ideální tvar zimního sediska nastal později,v době mrazů.
K obdobnému výsledku dospějí včely samy,vložíli se v podletí do úlu opět mezistropy.Boxy vymezující:plod zásoby prostor k vyklizení.

Nehlídaná česna jsou od nejspodnějších rušena.
Nakonec je ponechán jen stropní větrací otvor z česnem do čelní strany úlu.

Sluncem prohřívaná česnová stěny v době zimování néni pro včelstvo přínosem.Dostačujícím kompromisem je,že úly jsou pootočeny a česnová stěna,néni tou stranou která je sluncem prohřívaná nejvíce.

Teplo odešlé stropem v pravý čas je Krásnou ztrátou !

Pro případ nepochopení co autor vlastně chtěl vyjádřit? :
Opak toho co prezentují včelařské kapacity :
...biologicky výhodnýje vertikalně orientovaný a úzký ze stran zužený prostor...

v dobrém franta

Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita barvou,
byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.

Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky izolované
PS jsou u mne silně napadány mravenci .

Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a minimálně
zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora dolů
a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky pro
intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Ještě tak před 15 roky bych se i do krve pral za to, že nejlepší úl byl
> gerstung. Sestával ze slaměných rohoží v ráměčcích z latěk. V zimě
neexistovala
> vlhkost, nebo plesnivé plásty, včely měly nízkou spotřebu, v podmetu málo
> mrtvolek..... Za pět let dal ten úl i pět rojů ( někdy nic, někdy i
poroj) -
>
> Ke každému úlu totiž patří i návod k použití, tedy metodika - návod, jak
> včelař může reagovat na potřeby své a potřeby včel. Tyto věci se často od
> sebe odtrhují. Pak je to jako když se pokouším porozumět obsluze videa
podle
> návodu od mikrovlnky. Proto je spolehlivější obírat se všeobecně jen
jedním
> úlem, byť by měl z některých úhlů pohledu nějaké chyby.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde venku
na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.

Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma co
se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
cepem a nikoli mlátičkou.

Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo o
sobě.
Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože :o)....
Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
:o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 12:28 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Sláma - úl včely zevnitř vytmelí, ale protože je propolis trochu rozpustný
> ve vodě, vlhkost jím procházela. Venkovní stěna, pokud nebyla zalita
barvou,
> byla pro vodní páru maximálně propustná. Výsledek- v úlu bylo sucho,
> vlhkost, co prošla propolisem, se stačila přes venkovní stěnu pohodlně
> rozptýlit ven. Sláma nevlhla, neztrácela izolační schopnosti, včely ji
> nevykusují. Izolační schopnost slámy - cca 2-3x horší než polystyren.
> V těchto vlastnostech ideální materiál na úly, snad jedině na jaře byly
> včely nuceny vyletovat více pro vodu než v jiných úlech.
>
> Možná má čerstvá sláma i trochu odpuzující vliv na hmyz. Zadováky
izolované
> PS jsou u mne silně napadány mravenci .
>
> Jedině mechanická pevnost je minimální, musí se dávat do rámečků a
minimálně
> zvenku chránit pletivem proti ptákům. Pokud má sláma venku vydržet déle,
> nesmí být v nadstavku libovolně, ale musí tam být uložena směrem shora
dolů
> a možná by měla být z nedozrálého obilí. Dovedu si představit nadstavky
pro
> intenzívní včelaření sestavené rozebiratelně vruty z dřevěných rámků a
> pletiva o tloušťce stěny 5 - 8 cm vyplněné slámou. Každých třeba 5 let by
> včelař v zimě ty nadstavky rozebral a slámu tam vyměnil. Bylo by určitě
> zajímavé je porovnat s těmi polystyrenovými.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 07, 2003 11:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka

To se dělá tak, že po kombajnu, vyběhneš na pole Ty. S nůžkama v jedné ruce
a s pytlem v druhé ruce. A obilí, které polehlo tak, že ho už kombajn
nesebral, se tímto náčiním sklidí. Klasy do pytle a slámu na hromadu.

Marně dnes přemýšlím, proč to tak naši kdysi (před více než 1/4stoletím)
dělali. Možná byl problém v množství. Koupit míň než 50-ti kg pytel byl
problém. Možná byl problém v něčem jiném. Kdo si to má pamatovat. Zvláště
když mně to tehdy, coby malého kluka, nezajímalo.
Asi se musím zeptat.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Problém ale je, kde sehnat tu slámu.

Já tomu stejně neporozuměl.

A jsou nějaké doporučené rozměry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí ? Atd.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.

> A jsou n jaké doporu ené rozm ry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí
> ?

1,5-2 cm

\vov

Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně sklízená
ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.

Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za kombajnem,
prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.

Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly moc
použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.

Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až 2
metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.

R. Polášek.

Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
> vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
venku
> na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
>
> Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
co
> se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
> cepem a nikoli mlátičkou.
>
> Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
> pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo
o
> sobě.
> Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
:o)....
> Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
> :o)

U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v rádiu.
Staví se to snad někde u Blanska.
Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
> používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
sklízená
> ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
>
> Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
kombajnem,
> prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
>
> Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
> obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
> částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
> Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
moc
> použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
>
> Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až
2
> metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
>
> R. Polášek.
>
> Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
> na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
dal
> > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> venku
> > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> >
> > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
> co
> > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
mlácená
> > cepem a nikoli mlátičkou.
> >
> > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
stéblo,
> > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
samo
> o
> > sobě.
> > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> :o)....
> > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
cepem
> > :o)

Zdravím
Myslím, že můžu jedeno z přání vyřešit. Tady už ho vyřešili jiní přede mnou. Zasítujte si dno úlu po celém půdorysu a pod něj dejte podložku. Mám to takto u poloviny úlů a funguje to dobře. Spad se kontroluje bez otevření úlu. Vytáhnu podložku. Jinak souhlasím s tím, že žádný úl není ideální nebo nejlepší. Každý je jiný. Ale v některých bych nevčelařil ani za nic.

Ať to bzučí (na jaře)

Riči

Na problematiku použití slámy ( především ve vztahu k ekologicky
akceptovatelnému stavebnictví ) považuji v současnosti za nejzkušenějšího
znalce Víťu Vydru ( škoda, že se už delší čas neozval ).
Z vlastní zkušenosti mohu sdělit pouze:
na výrobu úlů je vhodná pouze sláma ručně mlácená, nebo nemlácená, ale
především bez klasů. Z kombajnu je nepožitelná. Vodo a vlhkupropustnou
tepelnou izolaci tvoři rohož ze svazků dutých stébel a mezer mezi stébly ve
svazku. Nerozdrcená stébla nejsou hygroskopická, spíš vlhkost odpuzují.
Rohož musí být alespoň 5 cm tlustá.
Ze svazků slámy velikosti hrsti ( střídavě tlustší a tenčí konce ) se v lisu
šily speciální jehlou rohože. Podrobný postup je popsán např. na mých
bohužel a mou vinou dlouho spících ) http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
Nemyslím, že by to někdo hned uchopil jako návod pro výrobu. Je to jen
historie, ale možná by stálo za pokus to trochu inovovat. Možná. Ale
velkovýrobní postupy si moc představit neumím.
Ve Včelařství asi před rokem či dvěma opravdu někdo inzeroval, že vyrábí
slaměné rohože.

Při volném celoročním umístění " pod širákem " údajně vydrží sláma téměř
tolik, jako dřevo. Hmyz ( především mravenci ), ani hlodavci či ptáci si
slámy vůbec nevšímají, pokud v rohoži není zapomenutý byť jen zbytek klasu.
S venkovním umístěním však osobní zkušennost nemám. U nás i v rodině bývalé
manželky se vždy včelařilo ve včelínech. Dobře ušité rohože ze slámy vydrží
v provozu desítky let ( ty které dosud užívám pro své čejkováky si můj děda
šil ve druhé světové válce ). Mám jich ještě asi 30 ks, ale z některých už
přecejen opadává slaměná drť .

A poškozená slaměná rohož se dá slušně zkompostovat - tedy ekologicky
zlividovat.

Víc mne k tomuto tématu momentálně nenapadá.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 4:05 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
> technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
> hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
> nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v
rádiu.
> Staví se to snad někde u Blanska.
> Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
> steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
> Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> > Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle
něho
> > používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
> sklízená
> > ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
> >
> > Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
> kombajnem,
> > prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
> >
> > Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> > Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky
z
> > obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a
jsou
> > částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení
domů.
> > Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
> moc
> > použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
> >
> > Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou
až
> 2
> > metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> > uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> > tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
> >
> > R. Polášek.
> >
> > Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> > ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí
byl
> > na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> > dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> > Subject: Re: Ulova otazka
> >
> >
> > > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
> dal
> > > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> > venku
> > > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> > >
> > > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková
sláma
> > co
> > > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí
a
> > > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
> mlácená
> > > cepem a nikoli mlátičkou.
> > >
> > > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se
dnes
> > > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
> stéblo,
> > > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
> samo
> > o
> > > sobě.
> > > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> > :o)....
> > > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
> cepem
> > > :o)
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Pokud někoho z vás čeká vyplňování formulářů "Seznam včelařů žádajících o podporu na obnovená včelstva ..." a uvítali byste prográmek, který to udělá za vás, dejte mi vědět, dotvořil bych ho do podoby použitelné pro všechny a dal na web.

Prográmek vytáhne databázi včelařů z programu ZOE a po doplnění počtu obnovených včelstev vytiskne kompletní sestavu formulářů, rozdělenou po obvodech.

Michal

Ty problémy s kondenzačními zónami jsou podobné u uteplených úlů i
uteplených bytů. V architektuře je takové řešení běžné, říká se tomu
odvětrávaná fasáda, odvětrávaná izolace apod.

Mně toto řešení připomíná zimování v izolovaném včelníku. Pokud bych ho ale
tam, kde včelařím já, nasadil dříve než tak v lednu, stal by se i optimálním
místem pro zimování myší. A to by pro včely nebylo zrovna optimální.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 12:40 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple? - pou enĄ z historie


> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.
>
> Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
> nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
> do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
> protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
> padem jsem mel uly prikryty mravenistem.
>
> \vov

> Mne toto reseni pripomina zimovani v izolovanem vcelniku. > Pokud bych ho ale tam, kde vcelarim ja, nasadil drive nez > tak v lednu, stal by se i optimalnim mistem pro zimovani > mysi. A to by pro vcely nebylo zrovna optimalni.

Neni to otazka spravny "protimysi" konstrukce?

\vov

To by bylo něco!
Přimlouval bych se ale, aby byla možnost zvolit buď všechno abecedně
nebo po obvodech.

PS.: Na nedávném předsednictvu kritizovali našeho předsedu (a ještě
další 2), že pro vyplacení dotací jsme použili seznamy vytištěné z programu
ZOE, místo oficiálních tiskopisů, zaslaných s Oběžníkem z Prahy.
Nevíte někdo něco bližšího? Jak to proběhlo u vás? Proč bych musel
zdlouhavě ručně vypisovat nějaké seznamy, když mi to po několika
kliknutích vyjede z tiskárny?
Prozatím si nedělám žádné závěry, protože nevím nic konkrétního, ale když
mi to předseda říkal, vzpomněl jsem si na debatu, která tady proběhla
ohledně digitální podoby Včelařství.

Zdraví Josef


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 10:03 PM
Subject: Prográmek


Pokud někoho z vás čeká vyplňování formulářů "Seznam včelařů žádajících o
podporu na obnovená včelstva ..." a uvítali byste prográmek, který to udělá
za vás, dejte mi vědět, dotvořil bych ho do podoby použitelné pro všechny a
dal na web.

Prográmek vytáhne databázi včelařů z programu ZOE a po doplnění počtu
obnovených včelstev vytiskne kompletní sestavu formulářů, rozdělenou po
obvodech.

Michal

----- Original Message -----
From: "Olda" <olda.vancata/=/quickent.se>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 11:21 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple?


> > Mne toto reseni pripomina zimovani v izolovanem vcelniku. > Pokud bych
ho
> ale tam, kde vcelarim ja, nasadil drive nez > tak v lednu, stal by se i
> optimalnim mistem pro zimovani > mysi. A to by pro vcely nebylo zrovna
> optimalni.
>
> Neni to otazka spravny "protimysi" konstrukce?
>
> \vov

Omlouvám se za předchozí příspěvek, uklepl jsem se.
R. Polášek

ahoj,

zda se mi to a nebo vcelari postizeni povodnemi byli ministerstvem v tichosti odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny od slova prach :-) ) supliku ?
mate nekdo nejake informace ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

>
> PS.: Na nedávném předsednictvu kritizovali našeho předsedu
> (a ještě další 2), že pro vyplacení dotací jsme použili
> seznamy vytištěné z programu ZOE, místo oficiálních
> tiskopisů, zaslaných s Oběžníkem z Prahy. Nevíte někdo něco
> bližšího? Jak to proběhlo u vás? Proč bych musel zdlouhavě
> ručně vypisovat nějaké seznamy, když mi to po několika
> kliknutích vyjede z tiskárny? Prozatím si nedělám žádné
> závěry, protože nevím nic konkrétního, ale když mi to
> předseda říkal, vzpomněl jsem si na debatu, která tady
> proběhla ohledně digitální podoby Včelařství.

Předsednictvu čeho? OV nebo ÚV ?

Pokud ÚV, tak se zeptám MVDr. Peroutky nebo RNDr. Šmieda o co šlo. Pokud
se jedná o OV tak nevím.

S pozdravem

Lněnička

Na poslednim zasedani UV CSV nas informovala mgr. Machova, ze vsechny pozadavky na svepomocny fod v souvislosti s povodnemi jsou v plne vysi vyrizeny.
Frantisek Rousek




ahoj,

zda se mi to a nebo vcelari postizeni povodnemi byli ministerstvem v tichosti odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny od slova prach :-) ) supliku ?
mate nekdo nejake informace ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Jsem na rozpacích,co chtěl vlastně autot říci,i když se to závěrem článku snaží vysvětlit.
Používá-li slovo nepravidla,tak to znamená,že pravidla jsou to,co hlásají dle něho kapacity a tak proč je u toho slovo plebejské,když je zřejmé,že takovým spůsobem včelaří i on sám.Nebo snad chtěl autor oslovit sám sebe? Pokud by ale chtěl vyjádřit to,co asi myslel,tak by to muselo být napsáno jinak.Ale takhle to stačí.

Hezké svátky. V Banýr