- Baudis Jan P. --- 24. 11. 2003
O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace
Nejprve uvádím plnou citaci ze stránky VÚVč v Zubří
http://web.quick.cz/pvzubri/ (tam je i srovnávací tabulka)
> Z výsledků je zřejmé, že ačkoliv byly výnosy medu v uteplených úlech > většinou vyšší, rozdíl není velký. V r. 2003 bylo dokonce více medu > v úlech jednostěnných. Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro > sebe! Z tohoto hlediska je užitečný i následující poznatek plynoucí > z našich měření: Pokud jsme včelstva rozdělili podle síly po > přezimování na silnější a slabší polovinu, potom u těch silnějších > nebyl žádný rozdíl ve výnosu medu mezi jednostěnnými a > polystyrenovými úly, zatímco u těch slabších včelstev byl rozdíl > větší, než jsou údaje v tabulce, ve prospěch úlů uteplených. Tedy - > uteplení napomáhá v jarním rozvoji slabším včelstvům, silnější ho > nepotřebují.
Nechávám nyní stranou otázku dalších parametrů pokusu, konstrukce těch k pokusu použitých uteplených úlů (např. provedení podmetu, provedení vnitřního povrchu stěn, víka, přítomnost či nepřítomnost očka v nástavcích, apod.), způsob ošetřování atd.
Také nelze nyní probírat vliv nadmořské výšky (lze jen obecně předpokládat, že čím vyšší nadmořská výška a čím slabší a časnější snůška, tím výraznější efekt přinese úlová izolace pro zvýšení medného výnosu a pro snížení spotřeby cukru).
Budu se níže věnovat jen úvahou nad naměřenými fakty (naměřenými tak vědecky, že je uzná i Vojta, který jiný výzkum neuznává ;-)
1. Jestli je naměřený rozdíl ve výnosu ohodnocen jako "velký" či jako malý resp. nevelký, je věcí interpretace. Přibližně lze říci, že pro dané případy (uvedené v tabulce) šlo o zvýšení výnosu vlivem úlové izolace o 10 procent! Již jsem dříve připomenul, jak se k tomu výsledku vyjádřil ing. Kamler na přednášce v Praze. Uvedl, že v zemědělské výrobě je zvýšení či snížení výnosů o 10 procent považováno za velice významné! I já se k tomu přikláním.
Počítejte se mnou - mám-li výnos z úlu např. 40 kg, pak je rozdíl mezi utepleným a neutepleným 4 kg. U čtyřiceti včelstev (střední včelař, včelařící ze záliby nebo pro mírné zvýšení životní úrovně) to činí 160 kg. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale domnívám se, že by to mohlo mít pro některé včelaře význam - mít nebo nemít 160 kg medu (při prodejní ceně 1 kg za 80 kč, se sklenicí, etiketou atd. za 100 kč, je to čistých 12.800 Kč navíc - jen za to, že mám na úlech nějakou izolaci, - a to je výpočet podle výsledků výzkumu).
Tolik k první polovině citace.
2.) Ve druhé polovině se píše to, o čem v zásadě není sporu (a co jsem zde v podstatě také už psal někdy minule):
a) u silných včelstev není rozdíl ve výnosu (osobně se domnívám, že při jiné technologii ošetřování by i tady ten rozdíl mohl být, ale pokus byl nastaven tak, že součástí jeho vstupních parametrů byl stejný způsob ošetřování obou skupin včelstev, takže to musíme respektovat).
Jenže, je zcela oprávněné vyvodit z tohoto faktu závěr: k tomu, aby nebyl onen "žádný rozdíl" mezi včelstvy uteplenými a neuteplenými, bylo nutno zazimovat silná včelstva a to implikuje předpoklad hojného zakrmení před zimou. Tedy investice vložená do cukru na toto hojné krmení je tou cenou, která musela být zaplacena za to, aby včelstva neuteplená dala stejný výnos jako ta uteplená. Tj. aby se neutepleným včelstvům zdvihl výnos o cca 10 procent.
Předpokládejme, že neuteplená včelstva byla zakrmena 20 kg cukru (spíše však ještě více), kdežto uteplená (a zimovaná v menší síle) byla zakrmena 10 kg cukru (celá otázka je složitější, protože v silně uteplených nástavcích zbývá více medu ze snůšky a o to méně se pak krmí, ale to nyní zanedbáme). Rozdíl v ceně cukru spotřebovaného na zimní krmení při rozdílu 10 kg činí cca 180 Kč (při ceně cukru 18 kč na 1 kg). Takže do každého neutepleného úlu musí včelař nasypat každý rok nejméně 180 Kč, aby vykompenzoval chybějící izolaci. (To je u 40 včelstev 7.200 Kč - každý rok. Ta izolace stěn se tedy zaplatí asi za rok či 2 roky. Za ty peníze, které nasype tenkonástavkový včelař zbytečně do svých úlů, by je za dobu jejich životnosti mohl celé pozlatit... Za 20 let je to 3600 Kč na jeden jediný úl (počtem úlů ať si to vynásobí každý sám) - to je více než cena jednoho nebo dvou nových úlů - to jsou zbytečně vynaložené peníze, které by mu ušetřila tepelná izolace úlových stěn a které by mohl věnovat na pořízení nových úlů. Izolace nám tedy přinejmenším zaplatí obnovu úlů.)
(A to nemluvím o ušetřené práci s taháním metráků cukru.)
b) Zbylá část citace z výzkumu:
> u těch slabších včelstev byl rozdíl větší, než jsou údaje v tabulce, > ve prospěch úlů uteplených. Tedy - uteplení napomáhá v jarním > rozvoji slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují.
dokládá už jen to, co bylo řečeno výše.
Jinými slovy: pokud by byl pokus veden tak, že by jeho vstupní parametry byly nastaveny nikoliv dle požadavků včelstev v tenkostěnném úle, nýbrž podle standardu včelochovu v silně uteplených nástavcích, pak lze předpokládat, že by výsledky výzkumu byly daleko(!) výraznější než nyní. Včelstva v uteplených úlech by dala svůj standardní výnos, kdežto včelstva v neuteplená by za takových podmínek úplně propadla nebo by dokonce na jaře pošla hladem!
A ještě něco naznačuje tato poslední věta ze zprávy výzkumníků. Rozviňme předpoklad, že pokud se nějaké včelstvo v tenkostěnném úlu nepovede zazimovat v co největší síle nebo přes zimu zeslábne, tak by na jaře při srovnání s uteplenými včelstvy ve výnosu úplně propadlo (musí se mu tedy věnovat speciální péče nebo ho spojit apod.), a naproti tomu v izolovaných úlech se zazimovávají včelstva jen ve střední síle. Pak je nabíledni, že se určitě tenkonástavkovému včelaři nepodaří zazimovat v největší síle tak vysoké procento jeho včelstev, jaké procento včelstev se podaří zazimovat včelaři s uteplenými nástavky v síle střední - standardní pro tento způsob včelaření. To je důležitý faktor pro tzv. vyrovnanost včelstev, která citelně usnadňuje jejich ošetřování a obsluhu. (O této nevyrovnanosti včelstev v tenkonástavkových úlech ostatně hovoří i citovaná zpráva z provedeného výzkumu.)
Shrnuto z výzkumu VÚVč:
Aby bylo rentabilní chovat včelstva v tenkostěnných úlech, musejí se zazimovávat silná (se vším co k tomu patří - zvláště s vysokou spotřebou cukru) . I při tomto způsobu včelaření však ve výnosu většinou zaostávají za včelstvy uteplenými a to o cca 10 procent.
Včelstva středně silná (z hlediska tenkostěnného včelařství: slabá) nemají při chovu tenkých nástavcích žádnou šanci být srovnávána se včelstvy v uteplených úlech (ve kterých se včelstva takovéto síly běžně a rentabilně chovají - se všemi výhodami, které k tomu patří - hlavně s nižší spotřebou cukru a lepším využitím časné snůšky).
---------------------------------------
Závěrem: není potřeba zpochybňovat možnost extenzivního způsobu chovu včel v tenkostěnných úlech. Není to však (stejně jako všechny ostatní metody) metoda univerzálně nejlepší. A je to jen jedna z variant, jak je možno úspěšně a racionálně chovat včely. Mělo by se dostatečně (poctivě) uvádět, že je to metoda extenzivní, která má kromě výhod (podstatných hlavně pro velkovčelaře) i citelné nevýhody (citelné hlavně pro malovčelaře). Nemělo by se tajit, že extenzivní metoda připravuje malovčelaře buď o peníze na cukru nebo o med (v některých podmínkách a okolnostech - o obojí).
Zdá se mi, že se na tyto skutečnosti v opojení nad evropskou a světovou unifikací rádo zapomíná.
J. P. B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4553
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |