Archiv Včelařské konference

To ještě musíte vzít v úvahu že těch 6 kapek teré mu důvěrník nakape na knot se po cestě k úlům stejně vypaří a včelám zůstane jen ten smrad z toho knotu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: lkomisioneln? l??en? v?elstev
> Datum: 12.3.2010 21:31:57
> ----------------------------------------
> Plně se stavím za tento příspěvek. Komise zodpovídá, že bude v celé ZO
> provedeno řádné a účinné ošetřní včelstev / ne léčemí/ a ne, že bude léčit
> místo majitele. Ovšem majitel si může ošetření včelstev objednat a také
> zaplatit.
> Od doby, a to je již dávno, kdy jsme přestali blbnout s komiseni, roztočů
> máme nepatrně Zatím co dříve "léčila" skoro polovina včelařů /více než 3/
> letos jich léčí 5% /18 včelařů ze 350, a máme 51% s nulou ze 3.580 včelstev
> - to jen pro představu, že musí být prakse asi rozdílná, ale jedná se vždy
> o výsledek/.
> A ještě jeden dovětek - a proč by včelař se dvěma včelstvy si nemohl
> objednat jednu celou skleničku a ne potroublých šest kapek. Vládní nařízení
> přece říká: včelař si objedná.... a potom podepíše, včelstva řádně
> ošetřoval, dodaným léčivem, které bylo zlevněno o dotaci.Přece Varidol
> nemůže jinak zneužít, ale může ho použít na jaře, bude-li třeba, ošetřit
> roj, oddělek a pod. a také příští rok, vždyť se nezkazí. Proč si někde
> vymýšlíte pracné složitosti, vždy se musí jedna o výsledek a ne o způsob
> ošetřování.
>
>
>

Pozor na ten vžitý omyl.:-(
Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší jejich líheň. :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 21:41:17
> ----------------------------------------
> "To už by bylo moc, když jim na začátku července vezmu všechen plod s
> roztoči, nejdříve za 3 týdny se narodí první várka nových včel. Tím, že
> dělám tu fumigaci na panenském díle, tak jich hodně zničím. Kdybych měl
> ještě odstranit první zakladený plást, to by už bylo ma mě moc. "
> --------------------------
> a co takhle jim tam nechat 1 rámek s nezavíčkovaným plodem, nejlépe
> trubčinou a za týten ho prohnat tavidlem. Bylo ba to bez dalších ztrát.
>
>
>

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=170:vcely-at-mi-vlezou-na-hrb&ca

"Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší jejich líheň. :-)"
---------------------------------
chápu to tak, že roztoči upřednostnují trubčí plod pro jeho delší vývoj a včelař nemá žádný etický či profesní problém s jeho usmrcemím. Když toho využiju a zavíčkovanou trubčinu zlikviduji, stává se pastí.

Takže asi Pavle takto:
Mám odstranit všechen dělničí plod a ponechat jen jeden trubčí rámek s otevřeným plodem 5 dnů. Nedělat fumigaci a jen nakonci července vložit KM nebo Gabon. ..........................................................................................................................................................................V trubčině je delší vývojový cyklus, o tři dny. Takže je to ideální líheň pro varoa, než dělničina. Za pokus by to stálo. Je tak? P.S

Citujem:

To ještě musíte vzít v úvahu že těch 6 kapek teré mu důvěrník nakape na knot se po cestě k úlům stejně vypaří a včelám zůstane jen ten smrad z toho knotu.

pepan



... nezmysel! U(činná látka sa odparuje pri podstatne vyžšej teplote.
Inakby sme knoty nemuseli zapalovať!

Veel

Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 22:40:18
> ----------------------------------------
> "Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší
> jejich líheň. :-)"
> ---------------------------------
> chápu to tak, že roztoči upřednostnují trubčí plod pro jeho delší vývoj a
> včelař nemá žádný etický či profesní problém s jeho usmrcemím. Když toho
> využiju a zavíčkovanou trubčinu zlikviduji, stává se pastí.
>
>
>

"Takže asi Pavle takto:
Mám odstranit všechen dělničí plod a ponechat jen jeden trubčí rámek s otevřeným plodem 5 dnů. Nedělat fumigaci a jen nakonci července vložit KM nebo Gabon. ..........................................................................................................................................................................V trubčině je delší vývojový cyklus, o tři dny. Takže je to ideální líheň pro varoa, než dělničina. Za pokus by to stálo. Je tak? P.S
"
----------------------------
je to tak, jen bych to tam nechal déle než 5 dnů, prostě do zavíčkování.

"Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.

pepan"
------------------------
Jasně, ale při tom postupu, který navrhuji se ta nová generace vyklube až v tavidle nebo v kotli s horkou vodou.
výsledek pak není +nová generace, ale - stará generace.
Samozřejmě, kdybych v úle tu trubčinu nechal vylíhnout, byla by to jen množárna, jak píšete.

Ta vám nikdo nebere.
Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně.
Jde o vžitý omyl vyplývají ze skutečnosti , tam se ho více líhne a proto se tam také více vyskytuje, než se rozleze do celého včelstva. pak také když včely trubce vyženou tak to vyvolá dojem že si včely odněkud donesly velké množství brouků. Jde však o vlastní produkci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 22:55:03
> ----------------------------------------
> "Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky
> vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.
>
> pepan"
> ------------------------
> Jasně, ale při tom postupu, který navrhuji se ta nová generace vyklube až v
> tavidle nebo v kotli s horkou vodou.
> výsledek pak není +nová generace, ale - stará generace.
> Samozřejmě, kdybych v úle tu trubčinu nechal vylíhnout, byla by to jen
> množárna, jak píšete.
>
>
>

VORJA:
Na jednom semináři pořádaném ČSV,bylo přednášejícím sděleno, že jednomu spadlému roztoči v zimní měli odpovídá asi 30 roztočů na včelách. V únoru, když už včely plodují, pak tito roztoči jsou už pod víčky plodu a začíná jejich reprodukce. Proto bude i jejich přirozený spad téměř nulový. Za 12 dnů po položení vajíček přezimovaných roztočů se jejich populace znásobí (2-4x). Po pěti dnech dospívání i tito noví roztoči zalezou na plod a dál se množí. Přirozený spad jarních roztočů nastane, až skončí jejich reprodukční činnost (tj. samičky se vykladou a uhynou). Pokud je spad v zimní měli nulový , pak na včelách může být 0 až 30 roztočů. Co tedy s tím. Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV, zda léčit nebo neléčit v tomto případě.
-------------------------
No místo semináře by nebyl od věci spíš odkaz na vědecký výzkum. Já na seminářích slyšel už spousta věcí, které nebyly blízko pravdě :-)

Takže s čím jsem argumentoval.
S používáním absolutních přesných čísel mám vždy strach.
jak někod mohl stanovit že právě jeden VD zmanená 30VD.
Pokud by to bylo výsledkem nějakého zkoumání, asi by u toho bylo i např 30+-20 a za jakých podmínek se k tomu došlo. Pokud by to bylo nějak přesné, určitě by se více bazírovalo na přesné době vložení podložky.
Jinak to považuji za povídky podobné těm o atraktivitě trubčiny pro roztoče. Jednou prokázána mírná preference, jindy ne, a ještě tam jde asi o období kdy se to zkoumá. A taky jsme to nedjenou slyšel, ale i četl.


Nespochybňuji, že je mírně pravděpodobné, že z 30 roztočů jeden měsíčně uhyne a spadne.
ALe nemůžete zároveň u nástavkových úlů tvrdit, že roztoči co najdete za měsíc na podložce jsou právě ti co z těch živých roztočů na včelách. Z toho můžte ledatak usuzovat, že tito roztoči od listopadu do konce ledna ve včelstvu byli.
Tahle statisktika mohla fungovat u jendoprostorových úlů. Jinak stačí když si na podzim nadzvednete včelstvo.

Kolega sleduje spad po léčení u všech včelstev a i denní spad mezi léčením.

U jednoho včelstva měl stále spad, vypadalo to, že snad ještě plodují, léčení nezabírá atd.
A tak to včelstvo po druhém léčené rozberal, aby věděl zda je tam plod. Nebyl. Za dva dny na to bylo na podložce 40 roztočů a pak už nespadl žádný.
Takže takovému včelaři by na podložce toho včelstva taky mohlo spadnout po vánocích ještě deset VD a vy byste to násobil 30 a šel natírat.
Jiný kolega opět opakoval starý pokus, že do vzorků přidal přesně známý počet VD. Zkuste si tipnout spolehlivost vyšetření. :-)))
A zkuste si to za rok taky udělat, a vychladnete z nadšení.

No a co se stane když dám v únoru podložku a vysypu do oleje?
Pokud se ve včelstvu těch Xkrát 30 roztočů množí, tak bych na podložce měl najít světlé roztoče, tedy nejmladší sourozence těch co se líhnnou. A měl bych úplně přesné číslo, protože od poloviny ledna mi včelstva co mají v sobě teploměr zvýšila teplotu ke 30stC.
Naopak si (jen) myslím, tak samičky asi hynou po kladení vajíček v buňce a je vyšší pravděpúodobnost, že po právě dokončeném reprodukčním cyklu uhynou a spadnou na podložku.

Takže jaké jsou další důvody, proč není směrodatné svépomocné vyšetření v únoru? Třeba flotací, aby se viděli i světlí roztoči.

Karel

A ještě k tomuto:
Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV,

Proč ČSV? Nejsem člen. To je pro mě jako doporučení KDU ke zvýšení porodnosti:-)
Proč KVS která mi zakazuje léčit jinak než komisionélně. To bych taky měl brát vážně jako nezpochybnitelnou autoritu? :-) :-)

"Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně"
-------------------------------
To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval.

"To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval."
Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....

"Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu....."
-----------------------------
Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení.
Ke zmapování životního cyklu roztoče by bylo skutečně dobré podobný výzkum zopakovat, mohl by naznačit i jiné cesty k jeho likvidaci.

"Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně"
-------------------------------
To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval.
=======================================
Tohle je další argument proč nebrat nic vážně a spoléhat se na kritický úsudek.

Přitom o tom, jak VD preferuje trubčinu bylo mnohokrát psáno v časopise, povídá se to na seminářích a dokonce bych to možná našel v metodikách SVS.

Jak někde převzal Fascinovaný Eman V.: Nevěřím nikomu a sobě na 50%. :-)

Karel

Právě , že již se to znovu zkoumalo a zjistilo se, že se došlo k chybným závěrům. Novým závěrem pak bylo jako smyslupné označeno odstraňování trubčího plodu až po letním slunovratu. Tím se pak odstraní ta tak zvaná reinvaze.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 13.3.2010 08:56:21
> ----------------------------------------
> "To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože
> dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval."
> Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc
> roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče
> na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství
> trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a
> kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl
> založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou
> rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího
> plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí
> plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden
> výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba
> u světlého a hodně tmavého plástu.....
> Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a
> dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než
> na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa
> jakobsoni a ne varoa destructor....
> Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....
>
>
>

"Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení. "

A není jednodušší a účinnější prostě tam strčit knot a fumigovat? Jednou fumigací se toho léčiva zas tak moc do vosku nedostane.
Nebo na 3 dny místo na měsíc tam strčit Gabon?
O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.

Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití, ale prosím o radu zkušené včelaře.

Alena Vítková:
.... Chci se zeptat, jaký na to mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny i když z omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
--------------
Podle mě je to určitě rozumnější vynakládání veřejných peněz (těch co vám chybí na výplatní pásce nebo těch, o kolik víc zaplatíte při nákupu - daní) než plošná dotace každému kdo stihne vyplnit formulář a sehnat doklady.

A spravedlivost u dotací?
Ze svého principu jsou vždy nespravedlivé. Protože ty peníze musíte někomu napřed sebrat a pak z nich něco rozdáte.
Nechápu co je spravedlivéhop na rozdávání peněz na nákup úlů atd? Zvlášť když je to jen začínajícím včelařům.
Co když si někdo pořídil včely i úly za své před dvěma lety a teď je chce obnovit.
Co vlastně stát, kraj dostane za své peníze?
A jakým právem nám je bere aby je pak jako milostivý císař vyhazoval ze svého kočáru jásajícím davům?

To klidně sponzorovat tréninkový autodrom, koupaliště a jiné ptákoviny, tak jak se děje.

Karel

Ano, take nemam rad dotace, akorat krivi trh.

2010/3/13 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> Alena Vítková:
> ... Chci se zeptat, jaký na to mate názor?Nepovede to v budoucnu ke
> zneužívání a také k honbě za stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná
> šance pro všechny i když z omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na
> dotace nevyčerpá/
> --------------
> Podle mě je to určitě rozumnější vynakládání veřejných peněz (těch co vám
> chybí na výplatní pásce nebo těch, o kolik víc zaplatíte při nákupu - daní)
> než plošná dotace každému kdo stihne vyplnit formulář a sehnat doklady.
>
> A spravedlivost u dotací?
> Ze svého principu jsou vždy nespravedlivé. Protože ty peníze musíte někomu
> napřed sebrat a pak z nich něco rozdáte.
> Nechápu co je spravedlivéhop na rozdávání peněz na nákup úlů atd? Zvlášť
> když je to jen začínajícím včelařům.
> Co když si někdo pořídil včely i úly za své před dvěma lety a teď je chce
> obnovit.
> Co vlastně stát, kraj dostane za své peníze?
> A jakým právem nám je bere aby je pak jako milostivý císař vyhazoval ze
> svého kočáru jásajícím davům?
>
> To klidně sponzorovat tréninkový autodrom, koupaliště a jiné ptákoviny, tak
> jak se děje.
>
> Karel
>

Nejjednodušší rada .
KDYŽ TO POVAŽUJEŠ ZA NUTNÉ NEBO ÚČELNÉ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa ika <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: formidol
> Datum: 13.3.2010 09:34:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití,
> ale prosím o radu zkušené včelaře.
>
>
>

Karel:
Proč ČSV? Nejsem člen..........
Proč KVS která mi zakazuje léčit jinak než komisionélně. To bych taky měl brát vážně jako nezpochybnitelnou autoritu

J.B.: to co budu psát asi vše víte.
Pane Karel chci věřit že se jen nechcete vadit.
Nechci vás přemlouvat ke vstupu do ČSV. V ČSV je 97% včelařů okolo nás.
Doufám že přes to že nejste členem ČSV víte o nákazové situaci jejich členů okolo vás protože to je důležité ( ja se neco dovim na tech asi 4 schůzích ročně, nevím kde se co dovíte vy.)? a ošetření časově koordinované může být účinější než nekoordinované.
Stejně tak komisionelní ošetření by mělo byt opatřením proti nespolehlivým včelařům (mylim že jich je mezi námi dost), samozřejmě že je náročnější a mnoha důvodů těžko proveditelné a neprovádí se ale to vy jistě také víte.

Můj volnější přístup k jarnímu monitoringu je způsoben vlastní zkušeností dlouhodobějšího monitoringu a nízkého lonského napadení t.j. nizkého letního až podzimního přirozeného spadu VD, dále nizkého spadu po 1. fumigaci( 16roztoču/1 včelstvo). To je diky řádnému sledování v průběhu několika let a roku 2009. Nevylučuji že se může jednat i o okamžité štěsti a do problémů se můžu dostat díky nejaké chybě nebo smůle.

Pan Menšík odpověděl správně :-). Já jen dodávám, že použití formidolu
nepoškozuje med, a tak je jeho použití omezeno jen dostatečnou venkovní
teplotou.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Pepa ika" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 9:34 AM
Subject: formidol


Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití,
ale prosím o radu zkušené včelaře.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.
-----------------------------
A kys. mravenčí - proniká i pod víčka.
P.K.

Samozřejmě, že je tam důvěrník při každém léčení :-).
Jinak se ale domnívám, že je utopií domnívat se, že je v lidských silách
provést léčení za přítomnosti důvěrníka ve stejném termínu na celém
katastrálním území obce, uvažujeme-li o termínu jako o jednom dni, nebo i
víkendu, protože je nutno počkat na skončení letové aktivity včel, a pak již
mnoho času nezbývá - a to i kdyby se podařilo zajistit přítomnost
víkendových a registrovaných včelařů mnohdy půl republiky vzdálených (což je
další utopie :-) ). Samozřejmě - pokud by měl důvěrník na starosti jen 3 -
4 včelaře se třemi nebo čtyřmi včelstvy, stihnout by se to dalo, to ale asi
nebude běžný případ.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 12, 2010 7:49 PM
Subject: Re: ?lenstv? v ?SV


No vyhláška říká, že komise musí být u každého léčéní. To znamená že by tam
musel být důvěrník 3x.
Jak jinak číst toto:
"Léčebné ošetřování včelstev chemickými
přípravky (kromě odparných desek s
FORMIDOLEM) se provádí vždy komisionelně a
pod dohledem důvěrníků základních organizací
Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ZO ČSV) ve
stejném termínu a na celém katastrálním území
obce a v jejich místních částech, případně i na
celém území působnosti příslušné ZO ČSV." ...



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

No jo, ale obyčejný papír je matný. Nevypadá hezky. Hezčí je etiketa, která se leskne!

Nechci vás přemlouvat ke vstupu do ČSV. V ČSV je 97% včelařů okolo nás.
Doufám že přes to že nejste členem ČSV víte o nákazové situaci jejich členů okolo vás protože to je důležité ( ja se neco dovim na tech asi 4 schůzích ročně, nevím kde se co dovíte vy.)? a ošetření časově koordinované může být účinější než nekoordinované.
Stejně tak komisionelní ošetření by mělo byt opatřením proti nespolehlivým včelařům (mylim že jich je mezi námi dost), samozřejmě že je náročnější a mnoha důvodů těžko proveditelné a neprovádí se ale to vy jistě také víte.
--------------------
Nechci se vadit, jen bych chtěl normálně včelařit a nemuset při tom lhát, jak je vydáváno za normu.
Shodneme se, že tak to s tím komisionelním léčením je.

Nevím co myslíte najednou aplošně.
Asi se shodnem že v zimním období bez plodu.
Pokud za tu současnost a koordinovanost považujete takovou definici.
Pokud myslíte, že všichni o jednom předem naplánovaném víkendu, tak my musíte vysvětlit, ja může probíhat reinvaze v listopadu a prosinci. - téměř nulový výlet včel z úlu.

Pokud má někdo včely jen za plotem, určitě je v jejich zájmu se domluvit. Ale proč jim to nařizovat?

V ČSV jsem byl skoro dvacet let, takže vím jaké informace jsem se dozvídal o nákazové situaci.
Na výročce koloval papír s výsledky - jak jsou relevnatní jsem vysvětlil níže.
Že se 5km ode mě pálí na mor jsem se dozvěděl když jsme byl na exkurzi u Kolína.
Když jsem se přidal před minulým sjezdem ke skupině která chtěla změnu, tak jsem se opakovaně dočítal, že nám jde o koryta a funkce - Včelařství 2005.
A teď koukám, že ty samé návrhy předkládají jiní, i vysocí funkcionáři, a další návrhy byly potichu realizovány. Třeba svazové sklanice - podpora prodeje ze dvora. Krajské uspořádání, protože na krajích se rozhoduje o penězích.
Oboje najednou šlo, i bez nás Chytrolínů. Jak pěkně řekl pan předseda.

A osobně fandím všem včelařům, kteří se někde sdružují a něco dělají. Pro sebe i pro druhé. Jen chci podotknout, že to že mám či nemám nějakou legitimaci ze mě nedělá lepšího včelaře ani člověka.

Karel

Lesklý papír pro tisk na tiskárnách se prodává také

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Marketing - Etikety
> Datum: 13.3.2010 12:26:12
> ----------------------------------------
> No jo, ale obyčejný papír je matný. Nevypadá hezky. Hezčí je etiketa, která
> se leskne!
>
>
>

Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....

Už vtedy to bol Varroa destructor, len sme o tom nevedeli!
Ja sa každý rok snažím preveriť výskyt na trúďom plode (známym spôsobom nadvidhnutia trúdov s fialovým okom pomocou odviečkovacej vidličky), vari raz sa mi podarilo nájsť jedného Vd. To potvrdzuje moje predpoklady, že tam kde je nízky všeobecne výskyt Vd vo včelstve, je nízky výskyt i na trúďom plode. To len potvrdzuje Kaji-ho poznámku o prepiatom tvrdení o vysokom zamorení TP klieštikom.

Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?

"Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí."
No, záleží za jak dlouho tam ten jeden roztoč na podložce měl spadnout. Jestli za jeden den, tak potom průměrná doba života varoa je 310 dnů...... jestli za dva dny, je to 620 dnů..... A tak dále ...... Jestli nemyslel situaci v létě ve včelstvu na vrcholu.....
Nejspíš tlačil na pilu, aby se včelaři polekali a léčení neodflákli......

To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

Ahoj Pavle,nechci dělat dusno s Titěrou.Je tam i další, 10 roztočů za den na
podložce-1300 na dospělých včelách-4-5000 na plodu.Škoda že to je špatně k
rozeznání.Zkus (M.Pelikán pupek 73)Včelaření pod Přimdou.oblíbené
stránky,včelař Jindra.Příští týden mám doma kys.Měj se Zdeněk.
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 5:36 PM
Subject: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


> To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 5:36 PM
Subject: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


> To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

Vážení nemám zrovna příspěvek do této diskuse,ale musím vám oznámit že mi ukradli 25včelstev.Přišel jsem na to včera na večír.Dnešní dopoledne jsem strávil na policiji.Prosím vás všechny aby jste mněli oči otevřené.Ztratila se mi jen ta nej-nej nejlepší včelstva.U nás je ješte 30cm sněhu ale cesta byla kvuli těžbě dřeva protažena a sníh umrzlý tak že v pohodě unes auto.Jednalo se o uly zcela netipické,sistém dadant, rámková míra42x36 + 42x17 polomedník.Uly byli ruzných pastelových barev,byli zcela netipické mněli dvě očka ve vodorovné ose asi 25cm od sebe a boční stěny přesahují vuči předku a zadku asi o 8mm kvuli pevnosti spoje,síla stěny byla asi 22mm.Dna jsou též zcela netipická. Rám tvoří masivní hranol asi 5x5cm a do toho je vsazen sololit a má vykroužený otvor asi 22cm a zasítovaný.Sololit je vsazen výrazně šikmo dolu k česnu.Víka byla plechová -pozink.Prosím nehledejte jen tyto uly ale i podezřelý nárust včelstev.Doba je tak časná že se domnívám že by mohla být včelstva přemetena do jiných ulu. Kdyby něco tak muj telefon je 732900266-Barnat. Všem předem děkuji ale nedělám si žádné naděje.

> Ahoj Pavle,nechci dělat dusno s Titěrou.Je tam i další, 10 roztočů za den na
> podložce-1300 na dospělých včelách-4-5000 na plodu.Škoda že to je špatně k
> rozeznání.Zkus (M.Pelikán pupek 73)Včelaření pod Přimdou.oblíbené
> stránky,včelař Jindra.Příští týden mám doma kys.Měj se Zdeněk.

Uf, chvili trvalo nez mi to doslo, hledal jsem totiz na jjvcela :-) Diky za odkaz na nove stranky.

Divne pocty, to nesedi, alespon ne s mojia poznamkama, nebo jedine ze mam jeste nyni ve vcelach po fumigacich jeste par tisic roztocu :-)

T.H.

Ještě prosím kdo to ovládáte ,přepošlete tento vzkaz do všech možnejch včelařskejch stránek já jsem počítačově uplně neschopnej, já to neumim.

Odkud jste?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <vcelyzdenek/=/seznam.cz>
> Předmět: kr?de v?elstev
> Datum: 13.3.2010 18:38:25
> ----------------------------------------
> Vážení nemám zrovna příspěvek do této diskuse,ale musím vám oznámit že mi
> ukradli 25včelstev.Přišel jsem na to včera na večír.Dnešní dopoledne jsem
> strávil na policiji.Prosím vás všechny aby jste mněli oči otevřené.Ztratila
> se mi jen ta nej-nej nejlepší včelstva.U nás je ješte 30cm sněhu ale cesta
> byla kvuli těžbě dřeva protažena a sníh umrzlý tak že v pohodě unes
> auto.Jednalo se o uly zcela netipické,sistém dadant, rámková míra42x36 +
> 42x17 polomedník.Uly byli ruzných pastelových barev,byli zcela netipické
> mněli dvě očka ve vodorovné ose asi 25cm od sebe a boční stěny přesahují
> vuči předku a zadku asi o 8mm kvuli pevnosti spoje,síla stěny byla asi
> 22mm.Dna jsou též zcela netipická. Rám tvoří masivní hranol asi 5x5cm a do
> toho je vsazen sololit a má vykroužený otvor asi 22cm a zasítovaný.Sololit
> je vsazen výrazně šikmo dolu k česnu.Víka byla plechová -pozink.Prosím
> nehledejte jen tyto uly ale i podezřelý nárust včelstev.Doba je tak časná
> že se domnívám že by mohla být včelstva přemetena do jiných ulu. Kdyby něco
> tak muj telefon je 732900266-Barnat. Všem předem děkuji ale nedělám si
> žádné naděje.
>
>
>

Jo to jsem zapmněl jsem z Králík OKRES USTÍ NAD ORLICÍ

Nejde o čas teď,ale během roku.Od května dál.S mojí tabuklou spadu behem roku a po léčení to také nesedí.Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.

Vážení přátelé, dotace, to je téma.

Pravda o dotacích je že křiví trh. S tím si myslím že každý ekonomicky znalý souvislostí souhlasí, ale když je dávají všichni na světě, co pak? Budeme zase papežtější a řekneme že je nechceme nebo nepotřebujeme?

Pokud se podíváme na současný stav v oboru včelařství tak dotace jsou dvojí, jedny ze státního rozpočtu a druhé taky ze státního rozpočtu, ale přetransformovány přes brusel a vypláceny jako z EU.

Národní dotace d1 těch do 180 kč jsou tak směšné že ekonomiku včelařského hospodářství na nich nepostavíte. Jsou to 2 kila medu, ale já jich vytočím 30, takže jejich výše je skoro směšná. K čemu jsou výborné? jen k tomu že z nich uhradím členství ve svazu a nemusím sahat do své peněženky. Prospěch z nich má kdo? Asi jenom svaz, který z nich má luxusní příjem do rozpočtu. Funkcionáři v naší organizaci nám říkají že pracují bez nároku na honorář a pro naše dobro, tak mi jim věříme a jen kroutíme hlavou kde se ty peníze ztrácí protože těch včelařů je u nás 50 tis a včelstev 550 tis, takže po propočtení je to fůra peněz. !!!

Takže národní dotace s největší pravděpodobností udržují naše národní členství ve svazu, který prý funguje na světové urovni a se špičkovými výkony na světe. Někdy mám pocit jak to ti naši funkcionáři dělají, špičkové světové výkony a bez nároku na honorář.


A co se týká evropských peněz, tak ty jsou trošku lepší. Pokud se poohlédneme za důvod jejich vyplácení, tak jsou to jak jinak než nízké výkupní ceny. Argentina si usmyslela že bude včelařit a tak začala, ale kam s medem? Přece do evropy, tam lidé milují diskontní nákupy levných potravin, a kvalita, jaká pak kvalita. A nám včelařům vystál problém. Kam s medem? tradičně, ve výkupu světová cena čehosi která byla hrubě pod náklady, pro včelaře likvidační otázka, včetně jeho včelstev. Jak pomoci včelařům na které se vrhla tvrdá konkurence z jižní Ameriky nebo Číny? No přece dotacemi, nejjednodušší řešení a pak, ono to nějak dopadne. Jediné co dotace může ospravedlnit je to, že med dovezem, ale co se dovéz ještě nedá nebo nesmí, je opylovací činnost. Na dotace parádně zareagovali výrobci, kteří svá zařízení zdražili, takže výsledný efekt se ke včelaři vůbec nedostal.

Proto říkám, že dotace lepí něco, kde problém je někde úplně jinde. A včelař je ten poslední, který z nich něco má, pokud vůbec. Proto s dotacemi opatrně. Ty peníze se nám někde vzali aby se zase někomu mohli elegantně předat.
Proto přeji všem pěknou včelařskou sezónu a do budoucích i včelařských voleb hodně zdaru a zdravého rozumu.

Dal jsem vaši žádost na svoje stránky které navštěvuje také dost včelařů.Kéž by vám to pomohlo.
Míra

http://pupek73.blog.cz/

Schodneme se.
Potřeboval jsem od veterináře povolení převozu, veterinář ode mne chtěl písemné prohlášeni o léčení potvrzené ZO.
napsal jsem jej , důvěrník tam dal razítko, veterinář k ošetření připsal komisionelní a já povoleni dostal.
O ČSV se nebudu vyjadřovat protože se nechci zlobit.
J.B.-

Zdravím p.Kolego Z-včelaři, my dva se sice dá se říci v ničem neshodneme. V té situaci je solidní rozmíšky dát bokem. Pokud mi to dovolíte, rád bych tento příspěvek vyvěsil na svůj web a pokud jste dané úly i v minulosti vyfotil a pokud mi dané fotky pošlete na můj mail, uveřejním je na webu také. Iluze si dělat nemusíme, ale náhoda je blbec, třeba když se nenajdou včely, najdou se úly... Hlavu vzhůru, toto neštěstí se může stát každému z nás. Jako málokterý obor drží tak pospolu jako včelaři.
Zdraví P.S

Pošlete fotky e-mailem i sem, do konference. Podle návodu by to mělo fungovat takto:

U takového e-mailu by v "subjectu" (resp. "předmětu") mělo být: "Soubor pro vcelare", a posílejte jej na adresu: vcely-files(zavináč)or.cz

Je to moc smutné, že se najdou takový darebáci.
Neznám situaci, ale zkusil bych skočit aspon za hajným, a zjistit, kdo tam těžil a přibližoval dřevo, případně pálil klest. Prověřil bych tyto lidi, a v případě že nic, tak se od nich pokusit něco dozvědět. /zeptat se i myslivců/
Nejde mi do hromady, jak se zloději dozvěděli, že se tam zrovná těží dřevo. Že-by zloděj vyrazil na včely a náhodou se tam těžilo, se mě nezdá. Musel by to být někdo z blízka, nebo dostal echo.
Rád bych Vám pomohl, ale bohužel.

Dobry vecer,

jeste me dnes rano napadla jedna myslenka, tykajici se zamereni stanovist GSP a jeji uverejneni na internetu (anonymne). Ted jsem vecer zasedl k pocitaci, ze to jeste napisu sem do konference. A hle titulek kradez vcelstev, o ktere jsem zrovna mel v umyslu psat. Ne kazdy ma stesti a muze mit vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci budu bojovat proti zamereni stanovist !!!

PZ

Narovinu, hajný a myslivci řeknou, nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel. Muselo to být cílevědomé, dlouhodobě naplánované a těžaři vytvořili projetou cestou vhodné podmínky pro zcizení včelstev. Loni u nás na JMK, jednomu chlapíkovi ukraadli včelstva také, úly mu nechali, vykládal mi to jeden kolega, od kterého jsem si přivezl 4 včelstva. U známého na včelnici byli také, tam se ale náklaďák otočil a odjel pryč. Poznali jsme to na kolejích. Ten, kdo něco takového udělal by zasloužil vyslíct do trenek a hodit na něj roj včel, aby se vzpamatoval a dostal za uši. Nebo mu uvalit ruky v zápěstí. On ten středověk byl na něco dobrý. Horší je, kdyby odvezli celou včelnici. Zdraví P.S

Zdeněk Brentner napsal:

>Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.
>Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.
>Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.
>A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?
........................

Myslím, že to můžou být presentované výsledky projektu SMYV.
Na setkání VMS v Brně o tom měl přednášku kolega Ing. Titěry, pan Veverka.
Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry.

Už na VMS mě zaujalo, že to, co by podle toho vzorce mělo vycházet, vůbec nesedělo na výsledky mého loňského počítání roztočů na podložkách.
Podle přirozených denních spadů u mých včelstev by v září muselo být ve včelách několikanásobně víc roztočů, než mi spadlo za celý rok, a některá včelstva už by dávno byla zkolabovaná. :)
Přitom zatím mi přezimovala všechna i s těmi nejhoršími spady. :)
Ale možná to může sedět na jiná včetlsva v jiných lokalitách.

Na přednášce VMS toho bylo tolik, že jsem potom už nad SMYVEM neměl čas moc bádat, a sejde z očí sejde z mysli. :)

Tento příspěvek mi ale připomíná, že jsem to možná nepochopil špatně, a nějaké disproporce v počtech roztočů ve včelstvu v závislosti na spadu ve SMYVU opravdu jsou.

Máte k tomu někdo přesnější informace?

Radek Krušina

V Brně jsem byl také,v Lovosicích ne.Ale na webových stránkách níže,je foto při prezentaci ing.Titěry.Dávám Vám za pravdu a souhlasím s Vámi,že koeficienty u ně taky nesedí.Navíc,zúčastnil jsem se i SMYVU.A teď perlička.Udělal jsem 4 vzorky pro Dol,4 pro sebe.Vykoupal jsem roztoče a spad 3Vd ze 4 vzorků.Usušil jsem včely a udělal pátý s těmi 3Vd.Výsledků jsem se dočkal,koncem listovadu na mou výzvu.Výsledky-všude 0.Co říct víc.Příště asi zvážím své aktivity.

Myšlenka pro všechny, kteří nemají své úly za plotem.
Zloděje může od krádeže odradit, když je úl označen značkou, která se těžko odstaňuje - vypáleným cejchem.
PSNV začala shromažďovat seznam takových značek.http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=147&Itemid=96

Děkuji všem za názory !!!
Přeji pěkný večer.

___Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.___
Asi omyl, k této pravdě se nepřiznávám :-)
když už bych měl vyslovit čísla, tak 1 tmavý na podložce za den = 100 až 160 ve včelstvu komplet reprodukce schopných (foretické + v buňce), záleží na účinnosti sběru a jeho vyhodnocení (který je ještě tmavý).

Omlouvám se Pavle za mystifikaci.Špatně jsem si to zapamatoval(není se čemu divit)Po dohledání je to 100 Vd na plodu.Tudíž 140Vd komplet,a už jsem v toleranci.To medobraní je mé zjištění.

Jak pomoci včelařům na které se vrhla tvrdá konkurence z jižní Ameriky nebo Číny? No přece dotacemi, nejjednodušší řešení a pak, ono to nějak dopadne. Jediné co dotace může ospravedlnit je to, že med dovezem, ale co se dovéz ještě nedá nebo nesmí, je opylovací činnost. Na dotace parádně zareagovali výrobci, kteří svá zařízení zdražili, takže výsledný efekt se ke včelaři vůbec nedostal.
--------------------------------------------------
S 1D naprostý souhlas, ale mě zbývá skoro celá:-) Vedlejší efekt 3% menšiny.

K EU dotacím.
Asi nepochopení, vyplácí se jen ve východní EU.
Měly bý určeny k dorovnání rozdílného výchozího stavu včelařství.
O většině věcí, které jsou dnes dostupné jsme si mohli dát dřív jen zdát. Takže to měla být dotace na trochu rozdínou startovací úroveň vybavení.

Kam všude Eura jdou - to si každý může srovnat.
V podstatě z nich zůstane jen to co si zainvestují jednotliví včelaři - technická pomoc.
Zbytek se vesele projí - někde určitě vyšel přehled na co a kolik se dá.
Největší perlou je snad seminář funkcionářů ČSV - 50 000Kč za uspořádání jednoho.
No a 2013 dotace končí. A co z nich zbyde?
Teď se rozhoduje kolik do které kapitoly a na co.

Zajímavé je, že ta asi jediná dlouhodobě užitečná - technická pomoc je nedostatečně dotovaná, dotace se krátí.

Problém s "překladem" názvů titulů, vyškrtnutí varroaden a přelévání dotací do "formidolu". Nikoli třeba do Nassenheideru, který včelaři zůstane a může sloužit i v dalších letech po skončení dotací.

Přednášející za peníze EU musí přednášet v duchu stanov ČSV. O tom co kdo smí přednášet rozhoduje Předsednictvo ústředního výboru. /co mi top jenom připomíná:-) /

Viz třeba MV 2010/1

Asi by se v Bruselu divili, co dokážeme z dobře zrčených peněz vyfinancovat a jak si dokážeme ohlídat kam mají téci.
:-) :-(
Karel

"Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry. "

Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně. Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.

Řešení: Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly) u všech včelstev na stanovišti, a tak zjistíme, jak to s rozvojem nemoci ve skutečnosti je. Přirozený spad nikdy nevypovídá o aktuální situaci. Promítá se v něm velká míra individuality včelstev (čistící pud, varroatolerance), individuality roztočů (životnost, množivost) a časové zpoždění. Tím však netvrdím, že jsem proti němu. Naopak jsem jeho zastánce (včetně VMS). Jen chci zdůraznit to, že úplně se na něj spolehnout nedá. Ale rozhodně je mnohem spolehlivější než vyšetření zimní měli. Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Vypálený cejch na ulu je určitě dobrá věc ale moje uly jsou tak netipické že kdo je jedou uvidí poznal by je v celé evropě

Tyhle výpočty bych byl ochoten připustit.70-2,33 t.z.1Vd na podložce=30Vd na včelách.Zhruba to co udává P.Holub.ing.Titěra však 1Vd na podložce=310Vd na včelách.A to je to co nechápu.A nezáleží mi na délce života roztoče,ani danném období.Zhruba desetinásobek už není čím vysvětlit.Mimo plodu,jsem v loni vše ostatní investoval,a proto mě to zaráží.

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.

Zdravím, když tady ty správy čtu, je pro mne nepochopitelné, jak
může jeden včelař druhému něco takového provést... :-((
Myslím, že internet navštěvuje tak 50% včelařů a to si fandím, tak
doufejme, že si to mezi sebou všichni řeknou aspoň v místě vaší
činnosti. Přeji hodně úspěchu při hledání.
P. K.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <vcelyzdenek/=/seznam.cz>
> Předmět: kr?de v?elstev
> Datum: 13.3.2010 18:38:25
> ----------------------------------------
> Vážení nemám zrovna příspěvek do této diskuse,ale musím vám
oznámit že mi
> ukradli 25včelstev.Přišel jsem na to včera na večír.Dnešní
dopoledne jsem
> strávil na policiji.Prosím vás všechny aby jste mněli oči
otevřené.Ztratila
> se mi jen ta nej-nej nejlepší včelstva.U nás je ješte 30cm sněhu
ale cesta
> byla kvuli těžbě dřeva protažena a sníh umrzlý tak že v pohodě
unes
> auto.Jednalo se o uly zcela netipické,sistém dadant, rámková míra
42x36 +
> 42x17 polomedník.Uly byli ruzných pastelových barev,byli zcela
netipické
> mněli dvě očka ve vodorovné ose asi 25cm od sebe a boční stěny
přesahují
> vuči předku a zadku asi o 8mm kvuli pevnosti spoje,síla stěny byla
asi
> 22mm.Dna jsou též zcela netipická. Rám tvoří masivní hranol asi 5x
5cm a do
> toho je vsazen sololit a má vykroužený otvor asi 22cm a
zasítovaný.Sololit
> je vsazen výrazně šikmo dolu k česnu.Víka byla plechová -pozink.
Prosím
> nehledejte jen tyto uly ale i podezřelý nárust včelstev.Doba je
tak časná
> že se domnívám že by mohla být včelstva přemetena do jiných ulu.
Kdyby něco
> tak muj telefon je 732900266-Barnat. Všem předem děkuji ale
nedělám si
> žádné naděje.
>
>
>

Jen tak mimochodem, kdo je účastníkem VMS, tak už ty údaje zadával...
P.K.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 13.3.2010 22:26:17
> ----------------------------------------
> Dobry vecer,
>
> jeste me dnes rano napadla jedna myslenka, tykajici se zamereni stanovist
> GSP a jeji uverejneni na internetu (anonymne). Ted jsem vecer zasedl k
> pocitaci, ze to jeste napisu sem do konference. A hle titulek kradez
> vcelstev, o ktere jsem zrovna mel v umyslu psat. Ne kazdy ma stesti a muze
> mit vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!
>
> PZ
>
>
>

Sice nečekám, že by se ty úly objevily tady na severní Moravě, ale na fotky těch úlů bych se podíval.
Musely se ale objevit nějaké stopy, úly museli nakládat nejméně dva lidé, na přívěsném vozíku za auto by to bylo na několikrát, na náklaďáku jen jednou. Nebo vlečce za traktor... Pro těžký náklaďák by bylo to, že cesta byla vyhrnutá dřevaři, a že bylo zmrzlo, tam by asi normální osobák s malými koly a s přívěsným vozíkem měl problém. Když osobák, tak to v takovém terénu musel být nějaký džíp... Jak poznali, která včelstva jsou nejlepší, podle síly včelstev nyní nebo museli úly tajně prohlížet a včelstva tipovat už na podzim nebo dokonce v létě?
Úly byly natřené pastelovými barvami, asi to je důvod, proč se s úpravou nástavků venku v lese nijak zvlášť nemazlit, zloději raději vyberou včely v těch pěkných nebo evidentně strojně, draze a složitě vyrobených.

"it vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!"

To mě napadlo taky v době, kdy se VMS zavádělo a v diskuzi mně tehdy někdo odpověděl, že ty GPS souřadnice se znepřesňují na "nepřesnost" několik stovek metrů. Asi by to chtělo tady znova potvrdit.
Ale stejně kdo chce, tak i při takové nepřesnosti ty stanoviště v terénu najde. Tady by bylo na místě se tolik nechlubit, fotkami i jinak.....

>Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly).... Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora. S pozdravem M. Václavek<
------------------------------------------------------------
Souhlasím s př. Václavkem s malými výhradami. Podle mých zkušeností je třeba nasadit KM (Formidol), při zjištění spadu byť jedné samičky na podložku na stanovišti (VMS). Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. To i bez "vědecky podložených teoretických výpočtů pravděpodobnosti napadení". S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu. Tento prostředek má účinnost tehdy, je-li použit na co největší územní ploše (co největšího možného počtu stanovišť) a ve vhodném a stejném čase. O práci "komisí" mám dle zkušeností (i na základě příspěvků této konference) vážné pochybnosti. Proto musíme toto léčivo chránit před ztrátou účinnosti. Stavu správného nasazení léčiva Gabon se velmi přibližuje právě to "zavrhované" nařízení shora. Ale nikde není zakázána aplikace kyseliny mravenčí opakovaně.
JK

Do VMS se zadávají souřadnice právě s tímto ohledem jen přibližné.

""""""""""""Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. """""""""
Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.

S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu.
___________________________________________________________

Tím slovem "individuální" jsem myslel „stanoviště po stanovišti“. Léčení zdravých včelstev tvrdou chemií nemá smysl a jen prohlubuje problémy s rezistencí.

Zajištění správného komisionálního dohledu problém nepochybně je. Velkou nevýhodu letního monitoringu představuje to, že ho lze velmi jednoduše zfalšovat. Pavčelaři mohou před komisionálním odečtení spadu roztoče z podložek vyklepat, což je daleko jednoduší, než je zdlouhavě vyhledávat v zimní měli. I kdyby se podložky vůči tomu zabezpečili (lepivý kryt, ochranný obal), nikdo nám nezaručí, že pavčelaři po odchodu komise podložky vyndají a před příchodem komise je vsunou zpět. A aby to vypadalo „na oko“, posypou podložky mělí!
I komise by nemusela být 100% (jsou to přece jenom lidi :-).

Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami, jejichž zneužití a špatné užití může být každému z hlediska kontaminace včelích produktů a rizikovosti rezistence zcela lhostejné. Nicméně je to v podmínkách českého včelaření spolu se všemi zažitými standarty, praktikami a předsudky vůbec možné zrealizovat, aniž by došlo k masivnímu úhynu včelstev a dlouhodobému poklesu zavčelení ČR?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270)

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.


Zajímavý odkaz na stránkách K. Čermáka:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
Klidnou neděli.
Jiří

"Jak poznali, která včelstva jsou nejlepší, podle síly včelstev nyní nebo museli úly tajně prohlížet a včelstva tipovat už na podzim nebo dokonce v létě? "
--------------------
Taková perlička o zlodějině.
Přítel včelař z naší ZO koupil inseminovau matku, přivezl si ji a umístil v klícce do oddělku na svém stanovišti za obcí. Druhý den se šel podívat a jeho oddělek byl na místě, zavřený jako v předchozí den, ale tenčí o 2 rámky a novou matku...

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k
> Datum: 14.3.2010 10:38:42
> ----------------------------------------
> Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče
> neznám.
>
>
>

Pokud kolega přišel jen o ta nejlepší, je možné, že mu je zcizil někdo ze včelařů, který se s Z-včelařem zná, byl třeba i pozván na včelnici. Uviděl ta nej včelstva, mi včelaři se rádi podělíme o zkušenosti a jiné věci, pokud se mluvilo o daných včelstvech, je možné, že si daný zlosynvčelař pro daná včelstva došel. Včelstva se zcizují na zakázku, nemoho se prodávat na trhu jako zelenina. I zde bych se zamyslel, zda tudy cesta nevede. Jinak pokud se nenajdou daná včelstva, aspoň ty úly, ať se vám kolego vrátí. Je to velká ekonomická ztráta. Je to dále včelařovo další dítě, to pochopí jen včelař, piplání se s tím od oddělků po včelstvo, než se to zaplatí, smutné. Zdraví P.S

Díval jsem se na wikipedii na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD
a nezdálo se mi tam označení roztoč varoa jako jednoznačně nesprávné a označení kleštím varoa jako správné.
Nezdála se tam taky na pravém boku článku uvedená klasifikace, ve které chběli roztoči.
Pátráním po jiných českých i anglických stránkách jsem zjistil chybu v klasifikaci.
V článku je uvedena třída: Pavoukovci, řád: Mesostigmata, čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
V jiných článcích jsem zjistil, že to má být zřejmě jinak. třída: Pavoukovci, řád: roztoči(Acari), podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) a dále to je dobře čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
Takže se nedá říct, že označení Roztoč Varoa je proti označení Kleštík Varoa jednoznačně nesprávné. Je jenom méně přesné.
Je vidět, že do Wikipedie může psát každý, koho to napadne a upravovat tam , jak se mu zachce. Mám pocit, že čeština pro čeleď Varroidae původně neměla český název, kleštíkovití a kleštík je převzato ze slovenštiny

Dobrý večer,
minulý rok na podzim jsem zde předpovídal,že se bude na jaře 2010 opakovat situace ohledně úhynů včelstev na varoázu před třemi lety.Věděl jsem dobře,o čem mluvím. Je to nemilé,ale tahle prorocká slova se začínají do puntíku vyplňovat.Alespoň tu na jiho-vých.Moravy jsou hlášeny už teď značné úbytky včelstev.
Jako hlavní příčinu vidím v nemožnosti provádět kontrolu přirozeného spadu roztočů na podložky,dále ulehčování postupu danné metodiky léčení včelstev(teplota při fumigaci,zavěšování pásků a pod.), doslova neřízená přemíra chemie a také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv.Je to jen takový ode mne příspěvek a zamyšlení,nad kterým by se dalo snad i diskutovat.Já jsem měl na svém stanovišti minulý týden přítele z olomouce,který byl zvědav na mé skvěle vyzimované včelstva.Jedno si namátkově vybral a nadzvedl nejvyšší nástavek.To co viděl mu vyrazilo dech a doznal,že takové síly nedosahuje u mnohých včelstvech ani v plné síle.Samochvála někdy smrdí,tak se omlouvám,ale přesvědčuji se rok co rok,že když se chce,jde vše.Ale nikdy ne samo.
S pozdravem
P.Z.

"také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv."
Hm, pozdní krmení není v tom, že se nějaké tři týdny po posledním vytáčení nechají včely hladové bez zásob a teprve potom se začnou krmit. Pozdní krmení je v tom, že z nějakého důvodu se část cukru dává do včel v září, říjnu nebo listopadu. Napsal jsem část cukru, protože pokud se med vybere někdy v srpnu nebo dokonce ke konci července a včely by byly potom až do podání cukru takhle pozdě bez zásob, v podstatě to prakticky nepřežijí, zůstanou extrémně slabé a zpracování cukru za nízkých teplot na podzim je ještě dorazí.
Podmínkou správného pozdního krmení je mít ve včelách v srpnu a září přece jen pár kilo zásob. Buď se při posledním medobraní ty zásoby ve včelstvech nechají nebo stanoviště není převčeleno a tak se včely v srpnu a na začátku září stále uživí a donesou si, co potřebují anebo hned po medobraní se zásoby doplní zpracováním pár kilo cukru.....

Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená dvojnásobek populace.

Také jen tak mimochodem:

Na Liberecku funguje funguje tato služba:
http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/php/maps.php (odkaz Včelařství v
Libereckém kraji)
Je mi známa poloha jednoho stanoviště a na těchto mapách je zanesena
velmi přesně. Kdoví, jestli něco podobného nefunguje i v jiných
krajích?
Jinak se mi to moc líbí - je velmi přehledně vidět zavčelení krajiny,
výskyt varoázy, ale i přírodní poměry...
Martin Peterka

2010/3/14 kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>:
> Jen tak mimochodem, kdo je účastníkem VMS, tak už ty údaje zadával...
> P.K.
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: dotace
>> Datum: 13.3.2010 22:26:17
>> ----------------------------------------
>> Dobry vecer,
>>
>> jeste me dnes rano napadla jedna myslenka, tykajici se zamereni stanovist
>> GSP a jeji uverejneni na internetu (anonymne). Ted jsem vecer zasedl k
>> pocitaci, ze to jeste napisu sem do konference. A hle titulek kradez
>> vcelstev, o ktere jsem zrovna mel v umyslu psat. Ne kazdy ma stesti a muze
>> mit vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
>> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
>> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
>> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
>> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!
>>
>> PZ
>>
>>
>>
>

Zdravím vás,
Je trefné, co napsal níže kolega P.Z. Je nesmysl dělat zaměřování stanovišť včelstev na souřadnice a GPS. Všechna včelí stanoviště by měla být v klidu, bokem od ruch civilizace, stanoviště mezi poli, nebo dále v lese zajišťují včelám klid a bezpečí a částečně i samoty, anonimity. Pokud kolem včelnice projde někdo náhodou, není to problém, pokud kolem ní bude procesí, je to špatně. Pokud bude vše přes GPS, je to pozvánka pro zloděje a zlosyny, kteří buď včely odcizí, nebo je něčím povalí a způsobí tak včelaři ekonomické stráty. Mapování stanovišť přístupný veřejnosti je nesmysl. Tuto myšlenku bych podpořil jen tehdy, pokud by to byl jen interní materiál pro SVS a KVS, případně VUVC Dol. Veřejný přístup k těmto informacím zajistí akorát to, že si více zlodějů vyhlédne více stanovišť a tak špatně dopadne více včelařu, jako příkladně nyní kolega Z-včelař. Přeji všem klidný provoz včelstev, co nejméně karambolů, žádné zcizení provozu a dobrou sezónu. Zdraví P.S

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.

>Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.<
------------------------------------------------------------
Je třeba řádně provádět VMS. Jakmile se objeví samička na stanovišti, můžete vzít jed na to,že při aplikaci KM jich na podložkách naleznete desítky. Pošlete mi e-mail adresu, pošlu Vám výsledky loňského VMS kde je tato skutečnost velmi dobře patrná. Totéž jsem posílal v lednu MVDr. Klímovi před sjezdem VMS. Nevím však, zda můj mail obdržel. Neodpověděl.
JK

Opoměl jsem poslat můj e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
ruce byly opět rychlejší.
JK

nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 19:01:08
> ----------------------------------------
> Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování
> včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená
> dvojnásobek populace.
>
>
>

Odpovídáš si sám protože když se o tom nepíše tak ne.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 20:36:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem
> nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.
>
>
>

>Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami,...<
------------------------------------------------------------
Protože není nic ideální a protože Veterinární správa má zabezpečit dobrý zdravotní stav hospodářských zvířat a zamezit šíření nebezpečných nákaz, postupuje tak jak postupuje. Na lidi a zvláště některé včelaře, se spolehnout nemůže. Pokud vypukne někde nákaza, jsou to právě tito včelaři, kteří práci Vetrinární správy kritizují. "Veterinární správa nás zbytečně buzeruje" a organizuje nám léčení, to když o hrozící nákaze dosud nevíme. Jestliže je průšvih, hledá se viník. Já osobně bych za včelaře obecně, ruku do ohně nedal. Na chudý lid musí být přísnost, říká jedno letité pořekadlo. Ostatně nám nic jiného, než podřídit se nařízením, nezbývá.
JK

"nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu."
je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu, tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je úplně zanedbatelné.
Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.

"Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji."
Co si pamatuji, dává nektaru velmi málo, takže na nějakou snůšku by muselo být mnoho hektarů hrachu na málo včelstev a to ještě by musel být hrách blízko kolem včelstev, ne někde daleko. Měl by být ale dobrým zdrojem pylu.

Tak si tak maluji, za co utratit peníze za med, co ještě není. :-)
Filtraci medu mám slušně vyřešenou, zvažuji nějaké nádoby na čeření medu a pastování.
Jak tak koukám po české nabídce - nic moc. A dokonce ani můj dodavatel z NSR toho moc nemá v nabídce. Tedy konší taky u 50kg.

Co používáte vy? Pokud pastujetee a pokud čeříte med. (>50kilo)

Díky za názory a hlavně zkušenosti.

Karel

Radim Polášek napsal:

>Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně.
>Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
>Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.
....................

Ono právěže je problém, že u SMYVU přišli výzkuníci s výsledky, které neměly vyjít.
Pokud je opravdu prokazatelné, že na 1 mrtvého roztoče na podložce jsou 3 živí na 300 včelách. Potom v 30000 včelstvu je těch živých na včelách cca těch 300 a to už je cca 2x až 3x víc, než se v zahraničí předpokládá v celém včelstvu včetně plodu podle jejich zkušeností.
A včil co s tím. :)

Takže to asi s tím roztočem zase tak jednoduché není a jsem docela zvědavý, kam se to bude dál vyvíjet.
Možná to něco vypovídá o našich šlechtěných roztočích a nešlechtěných včelách, možná o něčem jiném.
Nu uvidíme. Nebo neuvidíme, kdo ví. :)

Radek Krušina

Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.

Zdravim,

premyslim o necem takovem, kapacita asi 600 kg. Ale jsou tam i jine velikosti.

http://shop.carl-fritz.de/index.php?cPath=16_22

PZ

PaveN: "Zloděje může od krádeže odradit, když je úl označen značkou, která se těžko odstaňuje - vypáleným cejchem."
_____________________

A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě? Nemám s tím zkušenosti, proto se ptám. Jinak bych se taky připojil k tomu, že případné fotografie úlů by mohly pomoci k případné identifikaci úlů, zvláště, když jsou tyto tak specifické.

Zdravím kolego. Cejchy jsou na WEBu PSNV - www.n-vcelari.cz

nebo v časopise MODERNÍ VČELAŘ 6/2009, str. 166, je tam popsán postup, vše. P.S

"A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě?"
--------------------------------------
Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi. Správná teplota se pozná tak, že se z označovaného dřeva, po přitisknutí cejchu, valí hustý žlutobílý dým. Během pár sekund se značka vypálí do hloubky 2-3 mm. Kdo chce hlouběji, prostě podrží déle.
Před pácháním značek na úly je potřeba provést pár pokusů na nějakých odřezcích. Značka musí být vypálená rovnoměrně a nemělo by zčernat celé její okolí. Celé je to otázka cviku.
Pro inspiraci se můžete podívat na nějaký film o divokém západu, kde honáci označují dobytek. Rozdíl je v tom, že úly nemusíte chytat a značka se dá vypálit hlouběji.

Roubuji teď vrbu jívu na vrbu košíkářskou a došel mi štěpařský vosk. Tak jsem si koupil nový, a když jsem jej doma otevřel, zjistil jsem, že je to skoro černá kapalina. Má s ním někdo zkušenosti?
Pepa

Vloni jsem měl takhle blízko hrách a snůška prakticky nula..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 21:40:26
> ----------------------------------------
> Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za
> naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole
> je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo
> jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je
> zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské
> stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.
>
>
>

Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.

Aj včelárska literatúra hrach siaty Pisum saiva L. zaraďuje medzi ojedinele medujúce rastliny a viac pozornosti im nevenuje a myslím si, že je zbytočné sa tešiť na nejaký prínos. Moja skúsenosť je podobná.
Včely často navštevujú hrachor jarný a lesný (rod Lathyrus), lenže ten sa vyskytuje len sporadicky

"Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi."
Já bych dělal cejch tak z jedna,pět , dvojky ocelového drátu, nejlépe svařovacího z céóčka nebo z obalované elektrody. Drát z těchto zdrojů má legovací příměsi, které zvyšují jeho tuhost a pevnost a taky elektrický odpor. Případně místo obyčejného ocelového nerezový, ten je sice dražší, ale má i větší elektrický odpor. Na rozžhavení by takových 30 cm drátu vyžadovalo napětí okolo 1 - 3 voltů a proud takových 20 - 50 ampér. Cejch by mohlo jít napájet z napětí + 5 nebo + 3,3 volt z silnějšího počítačového zdroje přes srážecí odpor tvořený delším slabším kabelem, ty proudové hodnoty takové počítačové zdroje mají.

Návod:
Takových 50 % kalafuny, 30 % včelího vosku, 10 % parafínu, zbytek pár procent kvalitního vyškvařeného sádla či loje, kousek asfaltu, suchý prosátý dřevný popel.
Do plechovky se nalije trochu, asi 5 - 20 % lihu, stačí denaturák, zahřeje opatrně k varu , vsype se kalafuna a míchá, až se rozpustní, za dalšího opatrného zahřívání se přidá ostatní a rozpustí se. Pro štěpařský vosk pro časné štěpování za nízké teploty se dává více lihu, pro štěpařský vosk pro roubování později na jaře se dává lihu méně.

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 21:02:08
> ----------------------------------------
> "nejen to.
> Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na
> jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou
> část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem
> starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají
> do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém
> stavu."
> je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu
> jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v
> měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové
> hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu,
> tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je
> úplně zanedbatelné.
> Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo
> okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě
> i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující
> plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší
> mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů
> teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující
> plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco
> zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.
>
>
>

On ten hrách je spíše dobrý jako vyplnění snůškové přestávky, pro posílení včel po jedné a přípravě na další intenzívnější snůšku, medu z něho na vytočení je minimum, ale že by včely u něho trpěly hladem, to zase ne. Hodně bude záležet na konkrétním počasí v době květu, pokud bude ideální, což u hrachu přesně nevím, jestli to je suché a teplé nebo spíše vlhčí a chladnější, nějaká snůška z něho bude, jinak ne. Plus k tomu vliv půdy, odrůdy a dalších místních podmínek. Ideální by byl při současné nebo hned následující medovicové snůšce, hrách by byl zdroj pylu a medovice zdroj sladiny.

Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.

Taky se používá latex

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 07:59:41
> ----------------------------------------
> Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.
>
>
> T

Na vrúbľovanie vŕb sa najlepšie osvedčuje hydrovosk.(predáva sa vo forme červených granuliek). Po zavrúbĺovaní sa miesto namočí do rozpusteného vosku. Ten však nesmie byť vriaci. Na upevnenie vrúbľa je najlepšie použiť
gumičku.Má to tieto výhody.
1. Vrúbeľ je chránený pred vyschnutím.
2. Vlhkosť sa nedostane na miesto vrúbľovanie.
3. Gumička sa časom rozpadne a netreba ju odstraňovať.

"Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna"
Já teda nevím, ale co si pamatuji z doby před takovými 25 lety, co jsem dělal důvěrníka, tak skoro všichni dokrmovali ještě při fumigaci v říjnu, vytahovali zúlů flašky od cukru.....
Podle mně si toho "všimli" "moderní včelaři" v nástavkových úlech, protože potřebovali snížit spotřebu času na krmení zaváděním velkoobjemových krmítek. A ty až na výjimky jsou dělány tak, že jak během srpna pominou letní vysoké teploty, nakrmit z nich prakticky nejde, popřípadě jen s vysokými ztrátami cukru i včelstev. Případně potřebovali zdůvodnit na převčelených nebo nevhodných stanovištích, kde v tuto dobu není pro včely nic, ukončení snůškového období už během července a nutnost následného nakrmení cukrem. A teorie "nakrmit se musí do konce srpna" vznikla dodatečně na podporu tady toho.
Jinak to vidím obecně jako syndrom všeználka. Člověk, který to nikdy nedělal a nevyzkoušel, protože se to podle jakési opisované teorie nedělá, ale vždy přesně ví, co se stane za průšvih,když to bude dělat někdo jiný.....
Já to prostě dělám, už takových 5 - 10 let a žádné problémy se včelami ani třeba s varaózou nemám. Je třeba jen včely trochu pozorovat a rozumět jim, nevyužívat jejich schopností a rezerv naplno, nejet na doraz, něco jim vždy nechat.....

No štěpařský vosk je pro zájmové sadaře. Pro profíky je asi práce s ním příliš zdlouhavá.

V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k dispozici....

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad) modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po znáškach a kŕmili až v septembri.
Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník", aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje argumenty.

Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej kondícii a o to ide.

Dlhé roky používam na tieto účely disperzné lepidlo Rakol, alebo Duvilax. Je to pravdepodobne podobné zloženie, ako Herkules od kolegu Holuba. Oproti vosku má výhodu v pohodlnejšom roztieraní a v dielni je vždy poruke. Nevýhodou je, že pri vytekaní miazgy v neskoršom reze ju táto riedi a tak nevytvorí dostatočne hrubú kožu.

Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím
> vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za
> tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

Mohu potvrdit, že pokud nejsou včelstva na očích, tak jsou bezpečnější. Jak
jsem zde již psal v listopadu, tak jsem také přišel o jedno včelstvo a pokus
o zcizení dalších dvou. Před tím jsem je měl v lese a hůře přístupném místě
13 let. Počátkem listopadu jsem jich 6 přemístil blíže k obci do obecní
třešňovky kudy vede cesta do místní pískovny, kam se vyváží dřevní odpad po
prořezávce stromů. Krajní úl byl od cesty 7 m i když krytý křovím a
prakticky do 14 ti dnů došlo ke krádeži. Oznámení policii, článek v místním
zpravodaji, článek na místní vývěsce, oznámení do všech ZO v okrese včetně
snímků zcizeného úlu nevedlo k tomu, že by se někdo ozval. A při tom museli
být nenechavci vyrušeni, protože odvezli pouze jeden úl, druhý rozsypali u
cesty a třetí měli zpola vytažený ze stojanu. Je to smutné, že k takovéto
lumpárně napomáhají sami včelaři, když jsou ochotni zakoupit kradená
včelstva bez potvrzení o koupi a veterinárním osvědčením, pokud to nekradou
přímo "přátelé" včelaři. Dovedu si představit jak dovede takováto ztráta na
okradeného působit.
Zdravím Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Streit Pavel
Sent: Sunday, March 14, 2010 8:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kráde včelstev

Zdravím vás,
Je trefné, co napsal níže kolega P.Z. Je nesmysl dělat zaměřování stanovišť
včelstev na souřadnice a GPS. Všechna včelí stanoviště by měla být v klidu,
bokem od ruch civilizace, stanoviště mezi poli, nebo dále v lese zajišťují
včelám klid a bezpečí a částečně i samoty, anonimity. Pokud kolem včelnice
projde někdo náhodou, není to problém, pokud kolem ní bude procesí, je to
špatně. Pokud bude vše přes GPS, je to pozvánka pro zloděje a zlosyny,
kteří buď včely odcizí, nebo je něčím povalí a způsobí tak včelaři
ekonomické stráty.

To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

"Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém."
Jediný spolehlivý způsob, jak zřídit, aby v době fumigace nebyl plod je klíckování matek. Nebo vyřezávání plodu. Nebo možná zimování včel někde na poušti, kde na podzim zaručeně nic nekvete. Viděl jsem už plod ve včelstvu i o vánočních svátcích, kdy mrazy v říjnu a listopadu několikrát spálily podzimní květy, ale kdy byl prosinec teplý a leccos kvetoucího se našlo a to bylo nejméně měsíc a půl od posledního krmení. Ostatně podobná situace byla i letos u jednoho mého včelstva, v zimní měli byly kukly plodu stejně tak jako mezi mrtvými včelami, které včely vyhrnuly z podmetu během prvního proletu, tuším někdy v polovině února.

"To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také."
Jestli to byla ta stejná, co jsem kdysi pěstoval, tak to, že mně odešla, nebylo možná jen špatnou podnoží.. Možná by byla cesta naopak naroubovat na velice nízkou podnož a stromek potom zasypat hlínou, aby vznikla pravokořenná rostlina, ta by možná byla mnohem životaschopnější. nebo udělat hřížení... Přirozeně by se musela směrem vzhůru potom vytvarovat nějakými výztuhami třeba podle technologie, jakou se vyrábějí bonsaje, protože tato převislá vrba do výšky neroste.
Skoro mám chuť tu jívu zakoupit a zase s ní experimentovat.

Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: t?pa?sk? vosk

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

"Co s tím tekutým voskem?"
Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření předčasně nezničilo...
Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně webové stránky výrobce...
Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne. Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....

Ta cena se řídí výškou kmínku ve specializovaných zahradnictvích ji pořídíš i s výškou 2,3 - 3 m samozřejmě s patřičnou cenou několika set korun.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Také jde použít kravěnec . ale to je již pro ty suprpraštěné ekology

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

dnec se právě používá jen ta páska a tekutým voskem se zakápnou jen ty příčné řezy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:15:06
> ----------------------------------------
> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....
>
>
>