Archiv Včelařské konference

V lese je asi těžko najdeš. U nás rostou hlavně ve volném prostoru, okolo cest a na mezích. Zakořeňují dost obtížně, musí to být loňské letorosty s průměrem nad 8 mm.
Obrať se na:
Čížková Luďka, Ing. , PhD. tel.572420912, 602565696       cizkova/=/vulhmuh.cz
http://www.vulhmuh.cz./
Kde je právě čas na objednání řízků:
vrba jíva - (sl. rakyta)(Salix caprea L. )typ S-026
Nezapomeň si přikoupit taky
vrba Smithova (S. x smithiana Willd. )       S-008
vrba trojmužná stálekvetoucí ( S. triandra L.
.Semperflorens' )S-430


Naposled jsem je kupoval za 4.-Kč / kus

milý NEZMARE.
BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem zúčastněným. kteří chtějí naslouchat.
Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení ze zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí rostliny bezcenné.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: jívy
> Datum: 20.2.2010 21:25:42
> ----------------------------------------
> Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou bilanci
> stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ...
> po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo -
> najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a nebo
> rovnou reagují urážlivě ....
> Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi - kolego,
> příteli Menšíku - nechybí
> Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak
> pevně věřím právě v této oblasti dostatečné.
>
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: jívy
> > Datum: 20.2.2010 21:08:26
> > ----------------------------------------
> > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I ZDROJEM
> > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
> >
> > PEPAN
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > Předmět: jívy
> > > Datum: 20.2.2010 20:57:37
> > > ----------------------------------------
> > > Zdravím!
> > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl
> > vydat
> > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si
> > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před
> > měsícem,
> > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to
> > nebylo
> > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně
> > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)?
> > >
> > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

"Pro R.P.
Tak jsem to prověřil, ty stránky chodí bezvadně i s Ad-blockem
I tak dobře. Nebudeš tam otravovat."
To by mě zajímalo, kdo to HR je. Slušný člověk se představí.

Na ruby je nejlepsi podzim. Napichal sem na podzim cca 30 rubu a uz sa zacinaju tlacit ocka. tato zima byla vzlast vhodna pro podzimni vysadbu, Paprna

Môže to byť predčasná radosť, to že sa tlačia budúce jahňady nič neznamená, reagujú len na vlhkosť. Rakyta Salix caprea za bežných okolností nezakorení, aj keď patrí medzi vŕby-jívy. Snahu som mal, ale nikdy sa nezakorenili, aj keď sa už zdalo, že som vyhral. Ak chce mať včelár v dosahu včiel niekoľko krov rakyty, je lepšie vyhľadať mladá semenáčiky a presadiť ich hneď z jara, aj za cenu, že všetky nebudú samčie jedince.

Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena.

Pepan, zabudol si na vynikajúci zdroj peľu kra Drieňa obecného-dříň Cornus mas L., ktorý kvitne ešte pre rakytou a nikdy nesklame, dá aj niečo nektáru. Jelšu a tak isto osiku nepovažujem za zdroj peľu, ja som ešte nevidel včely zbierať na ich kvetoch peľ, možno tam, kde je malý výskyt krov s dostatkom peľu.

kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí rostliny bezcenné.

Pepan, prečo bezcenné, veď aj samčie kvety hneď po opade krycích šupiniek sa ešte nedá zistiť, či bude samčia, možno je trochu pretiehlešia ako samčia.

Leoš Dvorský:
Musím řící, že hlavní podíl na tom má J.Jindra, který mě k tomu a) dokopal, b) je tak laskav, že je založil a vede.
____________________________________________________________

Očividně př. Jindra významnou měrou přispěl k založení Vašich stránek, za což mu patří veliké poděkování. Věřím, že nejen já se těším na zaplňování stránky dalšími podmětnými materiály, které jsou v ní bez dlouhého hledání krásně „po ruce“.

S pozdravem M. Václavek

PS
Kdybych byl na Vašem místě, diskuzi bych na webu nezaváděl, protože tato obtíž by ve výsledku mohla být kontraproduktivní, což by bylo škoda. Případné zájemce o Vaše metody včelaření odkazuji na Váš email (viz na http://dvorsky.leos.sweb.cz) . Pokud někdo chce sáhodlouze o tom filozofovat, může tak učinit třeba na Konferenci a nemusí tím zatěžovat Vaše stránky. Hodně štěstí Vám a Vašim stránkám.

Potřeboval bych poradit výrobce koše do medometu průměru 480mm, ale z černého železa.
Dělá to někdo. mně ukradnou i el. kabely z instalace ve včelínu natož nerez.

a ještě mám dotaz na vás kdo užíváte zvratné medomety :

jak dobře či špatně se manipulije s plásty při vkládání do zvratných medometů, když je tam ta úzká otočná klícka pro vložení rámků.
Není rychlejši bežný radialní koš kam se jednou rukou jeden s velkou vůlí a druhou rukou druhý plást vloží bez trefování ale musí se otáčet.To je + ruční otočení?
Já 42x17 oročím v medometu 39x24 bez vylahování plástů přímo v medometu.
J.B.

Máte někdo zkušenosti s léčením neduhů, různých bolestí atp. lidského těla včelími žihadly ? Já jsem asi před dvěma lety zkoušel na bolavá kolena aplikovat včelí žihadla a ty dva roky mám pokoj. Do každého kolena jsem postupně v nepravidelných časových intervalech (podle toho, jak jsem byl u včel)si nechal bodnout nejdříve jedno žihadlo a postupně i tři v jeden den. Mohlo to trvat 14 dnů a potom příležitostně. Pokud máte nějaké podobné zkušenosti budu rád, když se o ně podělíte.
Díky Jiří.

Bol by som rad keby pán Ing. Dvorský definoval ako chápe, čo to je hladujúce včelstvo, keď ho porovnáva so včelstvom s kŕmnou komorou.

Dobrý den,

s rouby jívy jde udělat jediné - naroubovat je na řízky jiné vrby (třeba košíkářské) a až poté zasadit.Jinak opravdu těžko (skoro vůbec) nezakořeňují. Vlastní zkušenost, Postup najdete v Vrby pro včelí pastvu, Mottl- Štěrba-Kodoň, ČSV, 1980.

V.jíva se dá množit i semenáčky (nechat vyklíčit jehnědy po odkvětu a případné potomstvo pak vyselektovat).

Doporučuji zvolit i křížence jívy či jiné klony vrb - viz www.vrbovna.cz. Ceny 0,80 Kč/ks za řízek.

S pozdravem

Radek K.

Přeji hezký den! Měl bych prosbu o zaslání plánú k samovýrobě úlu.Je jedno jaký ale měl bych představu o nástavkovém úle.Potřebuji inspiraci.Děkuji a zdravím všechny! P.S.Chci pomoci starému včelaři

Zdravím Vás, plánky s rozměry zde, nějaký pokec od pana Mately k sestavení je v dalším odkazu.

http://matela.wz.cz/index.php?clanek=planky
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast

Jedná se o úly Langstroth. Existují různé výšky nástavků Langstroth, inspiraci o výškách můžete vzít třeba zde:
http://www.mirzeleny.cz/?p=productsList&iCategory=16&sName=nastavky

Můj táta je podle těch výkresů relativně jednoduše vyrobil (složitou perodrážku vynechal - místo ní čelo s bokem spojil třemi kolíky, namazal polyuretanem D4 a sešrouboval natupo).
Ať se daří, Libor.

Musí dát zasítované podmety, aby měly vzduch a nelítaly pryč.
--------------------------
Zasítované podmety nejsou nijak nutnou podmínkou nerojení a ani naopak.

A matka dělá hodně. Řekl bych, že některým matkám co se vyšlechtí rozmnožováním rojových, nepomůže nic. Jen matka odjinud.
Jednou jsem převzal takhle pár včelstev, byla na stromě a ještě neměla ani pořádně zaplodované plodiště.
Jeden roj jsem si usadil do svého úlu, a tam mě to za rok překvapilo zase - a mohl jsem porovnávat při jaké síle se rojila ve srovnání s mými včelstvy.

Rojila se, když já se u svých chystal k chovu a měl obavy, jestli už mají chovnou náladu.

Karel

Třeba v downloadech této konference je toho dost, stačí se kouknout :-) A nebo Googl a jiné vyhledávače.

http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html

No ale starší včelař a nástavkové úly. To je o kondičce.

Na Slovenských webech - někde - jsem viděl úl myslím nazvaný Senior.
Dole velké plodiště a nad ním polomedníky.

Osobně bych si tam dal ještě ložiska aby ty polomedníky jezdily nad polodištěm, když se to pákou zvedne na ložiska nebo jiná kolečka a je to podle mě to nejlepší co si na stará kolena pořídit.

Karel

"Přeji hezký den! Měl bych prosbu o zaslání plánú k samovýrobě úlu.Je jedno jaký ale měl bych představu o nástavkovém úle.Potřebuji inspiraci.Děkuji a zdravím všechny! P.S.Chci pomoci starému včelaři"
Záleží, s čím ten včelař včelaří doteď. Pokud včelaří v zadovácích nebo univerzálech a manipuluje jen s jednotlivými rámky, asi nástavky vůbec nebude chtít, protože z jeho pohledu bude manipulace s nástavky ještě složitější než práce v klasickém zadováku. Spíš pokud včelaří s hodně velkými plásty, tak maximálně se mu bude hodit předělat medníky nebo celé úly na plásty nižší a lehčí, řekněme poloviční, aby mohl do medometu dávat dva vedle sebe.
Pokud bude souhlasit s nástavky, dříve se spíš stavěly závěsné drážky nad úly, dneska se spíše preferuje vozíček s nějakým uchopovacím zařízením na nástavek, obojím se nástavky zvedly z úlu a převezly na nějakou pracovní plochu, takže včelař manipuloval jen s jednotlivými plásty.

U jívy k řezu se cení délka nakvétajícího prutu a ty květy samičích rostlin jsou menší a výhony krátké. Nejzápadnější výskyt dřínu (Cornus mas) jsou Karpaty Na Moravě a v Čechách již v přírodě neroste. Z doslechu ale vím , že z něj je vynikající pálenka

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: j?vy
> Datum: 20.2.2010 22:35:38
> ----------------------------------------
> Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé
> druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory,
> jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena.
>
> Pepan, zabudol si na vynikajúci zdroj peľu kra Drieňa obecného-dříň Cornus
> mas L., ktorý kvitne ešte pre rakytou a nikdy nesklame, dá aj niečo
> nektáru. Jelšu a tak isto osiku nepovažujem za zdroj peľu, ja som ešte
> nevidel včely zbierať na ich kvetoch peľ, možno tam, kde je malý výskyt
> krov s dostatkom peľu.
>
> kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí rostliny bezcenné.
>
> Pepan, prečo bezcenné, veď aj samčie kvety hneď po opade krycích šupiniek
> sa ešte nedá zistiť, či bude samčia, možno je trochu pretiehlešia ako
> samčia.
>
>
>

Dřín se vidí volně v přírodě málo ale v Čechách se vyskytuje. Např. přírodní rezervace Kopeč severně od Prahy. V Českém krasu bude na vápencích určitě taky.
Pavel K

Dřín jarní je v přírodě ČR poměrně rozšířený, i když jen v teplých nížinách a pahorkatinách. Je nápadný - v předjaří můžete vidět nápadné žluté keře nejčastěji na skalnatých stepích a lesostepích. Více viz http://botany.cz/cs/cornus-mas/.

Na odběr roubů je opravdu lepší začátek zimy, ale ten sníh mě "vypekl" a tak jsem bohužel vyrazil až po první oblevě.
Jinak nejsem si jist jestli se vám řízky ujmou, pokud je to právě jíva. Ta se údajně nedá z dřevních řízků množit, ale
jako zahradník vám můžu říct, že pokud jsou podmínky pro množení ideání tak se vám chytne i jíva - jen počítejte s tím, že to bude jen cca 10-20%.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: jívy
> Datum: 20.2.2010 21:35:49
> ----------------------------------------
> Na ruby je nejlepsi podzim. Napichal sem na podzim cca 30 rubu a uz sa
> zacinaju tlacit ocka. tato zima byla vzlast vhodna pro podzimni vysadbu.
>
> 2010/2/20 nezmar <nezmart/=/email.cz>
>
> > Zdravím!
> > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl
> > vydat na toulku Kokořínskem, kde jsem si
> > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před
> > měsícem, ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I
> > dnes to nebylo jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí
> > mimořádně
> > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)?
> >
> > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> >
>
>
>

Od paní Čížkové jsem řízky koupil už dávno, dnes už mám nějaké kousky ze světa i vlastní, ale do volné přírody chci použít výběr ČR ideálně z naší oblasti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HR <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: j?vy
> Datum: 20.2.2010 21:36:07
> ----------------------------------------
> V lese je asi těžko najdeš. U nás rostou hlavně ve volném prostoru, okolo
> cest a na mezích. Zakořeňují dost obtížně, musí to být loňské letorosty s
> průměrem nad 8 mm.
> Obrať se na:
> Čížková Luďka, Ing. , PhD. tel.572420912, 602565696       cizkova/=/vulhmuh.cz
> http://www.vulhmuh.cz./
> Kde je právě čas na objednání řízků:
> vrba jíva - (sl. rakyta)(Salix caprea L. )typ S-026
> Nezapomeň si přikoupit taky
> vrba Smithova (S. x smithiana Willd. )       S-008
> vrba trojmužná stálekvetoucí ( S. triandra L.
> .Semperflorens' )S-430
>
>
> Naposled jsem je kupoval za 4.-Kč / kus
>
>
>

Ok tak příště jen brzděte s tím slovem "hloupost". Naprosto s vámi souhlasím, ale každý sledujeme své stanoviště a
jeho nedostatky. V některých oblastech je jarní rozvoj slabší a vrba je dobrá - rychle roste a vytrvá. Ale jinak souhlasím
potřeba je pestrost - proto mám na zahrádce i plané hrušně pro výsadbu do krajiny. Bohužel se vůbec netěším na to jak dopadnou. Už jsem zažil, že nějaký "pííííp" pokácel nádhernou cca 120 let starou planou hrušeň asi na zátop. Pravděpodobně jen proto, že na ní nebyly hrušky - což jsem já viděl jak přednost a pro bohatý květ jsem ji chtěl množit - už není co ...

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jívy
> Datum: 20.2.2010 21:57:20
> ----------------------------------------
> milý NEZMARE.
> BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem zúčastněným.
> kteří chtějí naslouchat.
> Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme
> pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé
> druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory,
> jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta
> včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení ze
> zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z
> estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí
> rostliny bezcenné.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > Předmět: Re: jívy
> > Datum: 20.2.2010 21:25:42
> > ----------------------------------------
> > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou bilanci
> > stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ...
> > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo -
> > najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a nebo
> > rovnou reagují urážlivě ....
> > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi -
> kolego,
> > příteli Menšíku - nechybí
> > Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak
> > pevně věřím právě v této oblasti dostatečné.
> >
> >
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: jívy
> > > Datum: 20.2.2010 21:08:26
> > > ----------------------------------------
> > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I ZDROJEM
> > > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
> > >
> > > PEPAN
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > > Předmět: jívy
> > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37
> > > > ----------------------------------------
> > > > Zdravím!
> > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se mohl
> > > vydat
> > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si
> > > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před
> > > měsícem,
> > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to
> > > nebylo
> > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně
> > > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)?
> > > >
> > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Pamartuj si jedno přísloví. Potrefená husa zakejhá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: jívy
> Datum: 21.2.2010 17:50:20
> ----------------------------------------
> Ok tak příště jen brzděte s tím slovem "hloupost". Naprosto s vámi souhlasím,
> ale každý sledujeme své stanoviště a
> jeho nedostatky. V některých oblastech je jarní rozvoj slabší a vrba je dobrá -
> rychle roste a vytrvá. Ale jinak souhlasím
> potřeba je pestrost - proto mám na zahrádce i plané hrušně pro výsadbu do
> krajiny. Bohužel se vůbec netěším na to jak dopadnou. Už jsem zažil, že nějaký
> "pííííp" pokácel nádhernou cca 120 let starou planou hrušeň asi na zátop.
> Pravděpodobně jen proto, že na ní nebyly hrušky - což jsem já viděl jak přednost
> a pro bohatý květ jsem ji chtěl množit - už není co ...
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: jívy
> > Datum: 20.2.2010 21:57:20
> > ----------------------------------------
> > milý NEZMARE.
> > BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem
> zúčastněným.
> > kteří chtějí naslouchat.
> > Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme
> > pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky
> různé
> > druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory,
> > jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta
> > včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení
> ze
> > zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z
> > estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí
> > rostliny bezcenné.
> >
> > pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > Předmět: Re: jívy
> > > Datum: 20.2.2010 21:25:42
> > > ----------------------------------------
> > > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou bilanci
> > > stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ...
> > > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo -
> > > najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a
> nebo
> > > rovnou reagují urážlivě ....
> > > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi -
> > kolego,
> > > příteli Menšíku - nechybí
> > > Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem
> jak
> > > pevně věřím právě v této oblasti dostatečné.
> > >
> > >
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re: jívy
> > > > Datum: 20.2.2010 21:08:26
> > > > ----------------------------------------
> > > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I
> ZDROJEM
> > > > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
> > > >
> > > > PEPAN
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > > > Předmět: jívy
> > > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Zdravím!
> > > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se
> mohl
> > > > vydat
> > > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si
> > > > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před
> > > > měsícem,
> > > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes to
> > > > nebylo
> > > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí mimořádně
>
> > > > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)?
> > > > >
> > > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Přemýšlel jsem jestli mám vůbec reagovat. Asi jste vybaven magickým zrakem
a nadpřirozenou moudrostí a prohlédl jste mou omezenost. Omlouvám se, nepochopil jsem,
že tato konference se během let posunula natolik, že sem jako včelař asi nezapadnu(?).

Přeju vám Pepane hodně úspěchů




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jívy
> Datum: 21.2.2010 20:09:07
> ----------------------------------------
> Pamartuj si jedno přísloví. Potrefená husa zakejhá
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > Předmět: Re: jívy
> > Datum: 21.2.2010 17:50:20
> > ----------------------------------------
> > Ok tak příště jen brzděte s tím slovem "hloupost". Naprosto s vámi souhlasím,
> > ale každý sledujeme své stanoviště a
> > jeho nedostatky. V některých oblastech je jarní rozvoj slabší a vrba je dobrá
> -
> > rychle roste a vytrvá. Ale jinak souhlasím
> > potřeba je pestrost - proto mám na zahrádce i plané hrušně pro výsadbu do
> > krajiny. Bohužel se vůbec netěším na to jak dopadnou. Už jsem zažil, že
> nějaký
> > "pííííp" pokácel nádhernou cca 120 let starou planou hrušeň asi na zátop.
> > Pravděpodobně jen proto, že na ní nebyly hrušky - což jsem já viděl jak
> přednost
> > a pro bohatý květ jsem ji chtěl množit - už není co ...
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: jívy
> > > Datum: 20.2.2010 21:57:20
> > > ----------------------------------------
> > > milý NEZMARE.
> > > BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem
> > zúčastněným.
> > > kteří chtějí naslouchat.
> > > Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme
> > > pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky
> > různé
> > > druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory,
> > > jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta
> > > včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což
> pramení
> > ze
> > > zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen
> z
> > > estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí
> > > rostliny bezcenné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > > Předmět: Re: jívy
> > > > Datum: 20.2.2010 21:25:42
> > > > ----------------------------------------
> > > > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou
> bilanci
> > > > stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ...
> > > > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se nezměnilo
> -
> > > > najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned napadají oponují a
> > nebo
> > > > rovnou reagují urážlivě ....
> > > > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi -
> > > kolego,
> > > > příteli Menšíku - nechybí
> > > > Nejsem zdaleka tak povrchní, jak jste asi předpokládal a mé znalosti jsem
> > jak
> > > > pevně věřím právě v této oblasti dostatečné.
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > > > Předmět: Re: jívy
> > > > > Datum: 20.2.2010 21:08:26
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I
> > ZDROJEM
> > > > > NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
> > > > >
> > > > > PEPAN
> > > > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > > > > Předmět: jívy
> > > > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37
> > > > > > ----------------------------------------
> > > > > > Zdravím!
> > > > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem se
> > mohl
> > > > > vydat
> > > > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si
> > > > > > loni vytipoval jívy v květu. Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už
> před
> > > > > měsícem,
> > > > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I dnes
> to
> > > > > nebylo
> > > > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí
> mimořádně
> >
> > > > > > krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)?
> > > > > >
> > > > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> > > > > >
> > > > > >
> > > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Třeba by šla vrba jíva dobře množit zelenými řízky v květnu až červnu. Určitě by to bylo lepší než pracně jívu přesévat a potom čekat, které rostlinky jsou ty správné samčí, nebo roubovat. Zkuste to někdo z oboru okomentovat.

Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby...
Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, ikdybyste je tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně a proto letí pryč. Zdraví P.S

Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby..P.S.

Aké jednoduché, ale vysvetlite mi, prečo sa v trópoch voľne žijúce včely (mimo dutiny) roja (a to i včela európska), keď majú vzduchu a priestoru pre svoj rozvoj nekonečne mnoho?
Včela na zemi nie je preto, aby nosila len med, ale hlavne preto aby prežila a to sa môže ďiať len ROJENÍM!

> Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního
> včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
> J.B.

Zdravim, take jsem byl opet velmi spokojen. Zejmena prednaska p. Pridala byla pro me velmi obohacujici, vetsinou uz se tolik novych veci nedozvim, ale tohle bych si s radosti poslechl znovu.

Zkusenosti p. Veseleho s morem jsou take k nezaplaceni, nedelam si iluze... Jak bylo receno, mor objevi v 99% poctivy vcelar a jeste z toho ve finale diky vztahum mezi vcelari vyjde nejhure...

T.H.

Primou zkusenost nemam, na ceske televizi bezel blahe pameti
porad o vcelach, kde nataceli mj. i na polske vceli farme
zamerene na lecbu kloubovych onemocneni vcelim jedem.

Pacienti tam podstupovali kury cca tydenni, nejprve pod dozorem
lekare byli vysetreni na alergii, pak se davali opichavat
vcelama. Vcely tam k pacientove kuzi prikladali pres ochrannou
sitku, takze se zihadlo do kuze nezaseklo a zivot vcely byl usetren.
Diky tomu taky mohli absolvovat cca 10 az 30 vpichu na jedno sezeni.

Na lecive ucinky vceli vody neverim (to se mi zda moct 'soft' :),
ale na lecive ucinky vceliho zihadla verim (co te nezabije, to te posili).

Martin

> Máte někdo zkušenosti s léčením neduhů, různých bolestí atp.
> lidského těla včelími žihadly ?

Na lecive ucinky vceli vody neverim (to se mi zda moct 'soft' :),
ale na lecive ucinky vceliho zihadla verim (co te nezabije, to te posili). M.O.

Ak by to tak bolo, tak by som žil dlho ako Matuzalem a zdravý. Ľudia radi veria na to, čo je pre nich neznáme, včely nikdy nemala jedové žihadlo na liečenie, ale na svoju obranu, teda jednoducho na zabíjanie. Prečo by si podnikavci nezarobil keď je to také jednoduché, peniažky nesmrdia.

Pavle, ještě že to tu včelky nečtou ... :-)
Klidný den!
Jiří


Streit Pavel (78.136.170.115) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249) (41264)

Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby...
Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, i kdybyste je tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně, a proto letí pryč. Zdraví P.S

A proč by to tak nemohlo být,jak píše Pavel.Naprosto s ním v těchto věcech souhlasím,což dokládá i má desetiletá v tomto směru ověřená praxe.Zamezení rojení by mělo být prvořadým úkolem v dnešní době nebezpečných nákaz a k tomu možnosti či vědomosti rozhodně máme.Pohodlnost a dogmatické myšlení je v nás pevně zakořeněné.Nevěřím tomu,že každý vyletěný roj je chycen a znovu usazen.To je nesmysl!
P.Z.

Těm reklamním banerům na "stránkách zadarmo" (webzdarma, sweb,...) se lze vyhnout i bez placení domény a hostingu, jako na zatím neoficiálních stránkách:
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/
autorovi stránek byl ale připoměl, že tag
<meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=windows-1250">
je třeba mít v hlavičce každé stránky, nikoliv jen na titulní, protože když si návštěvník otevře odkaz v novém okně, pak začne platit nová head a v ní informace o kódování chybí.
Přeji hodně vytrvalosti při údržbě těchto jinak pěkných stránek.
Pepa



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Saturday, February 20, 2010 12:08 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: nové stránky

Tak to je dobře :-)
--
Jen na okraj - .cz doména stojí 2 kg medu a obstojný hosting 4 kg medu...
Ale na druhou stranu chápu, že forma neřeší obsah a lepší něco než nic...

JD

-------------
-------------
Leoš Dvorský konečně pohnul svými stránkami, držím mu palce ať mu to vydrží.
http://dvorsky.leos.sweb.cz

Budu to muset dát přečíst včelám ony totiž nejsou schopny pochopit , že se mají rojit jen mor. univerzálů a ne z úlů ze sítem naspodu. Asi to bude chtít založit jim odbornou knihovnu.
Stejně! Nerojí se včely jen těm včelařům kteří je vidí jednou za 14 dní o víkendu. My co je máme doma, to vidíme i uprostřed týdna a proto máme ty rojivky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 22.2.2010 10:25:18
> ----------------------------------------
>
> Pavle, ještě že to tu včelky nečtou ... :-)
> Klidný den!
> Jiří
>
>
> Streit Pavel (78.136.170.115) --- 22. 2. 2010
> Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397)
> (41243) (41249) (41264)
>
> Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek,
> stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby...
> Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v
> nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, i kdybyste je
> tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně, a proto letí pryč. Zdraví
> P.S
>
>
>

Dostatek vzduchu je jen dodatečný protirojový prvek. Pokud matka a včelstvo je primárně nerojivé, žádné pevné dno a úl bez podmetu je k rojení nepřinutí. Pokud jsou rojivé, možná rojení urychlí o pár dnů nebo mimo dozor včelaře potom vyletí o jeden roj dříve, ale jinak nic víc. Aspoň moje cca 25 leté včelaření kromě nástavků s sítrem ve dně i v zadovácích bez síta a takzvaného podmetu, jaký je zvykem v nástavkových úlech, žádný výrazný vliv takzvaného nedostatku vzduchu neprokázalo. Navíc takzvaný nedostatek vzduchu platí snad jen v případě včelstva v hermetické dutině s jedním otvorem o průřezu jen pár centimetrů čtverečních, ale i v takovém případě včely umí velice účinně vzduch do úlu přivádět, je to jen otázka větší spotřeby zásob na větrání. Vyzkoušel jsem to.

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení. Přestože tato radikální opatření byla míněna zřejmě spíše jako doporučení pro oblasti v ochranném pásmu, budu se i já v této sezoně snažit o oběh rámků, nástavků a včelařského zařízení pouze v rámci jednotlivých stanovišť. Činím postupné kroky k tomu, uvyknout takovéto provozní praxi, která je sice méně pohodlná, ale zase pouze v souvislosti s ní má smysl další důležité poučení p. Veselého "z krizového vývoje", totiž mít při současném poustpu SVSČR svá včelstva rozmístěna (a hlavně evidována) na více stanovištích (on prý má tři, byť od sebe vzdálena jen asi 100 metrů).

Mám na zahradě velkou (sázel jsem ji asi před 50lety) samičí jívu. Každoročně bohatě kvete a je navštěvována včelami. Ale nic moc. V té době včely shání především pyl (a vodu). Uhlohydrátů by měli mít dost ještě od podzimního krmení, ale pyl jim chybí a tuková tělíska včel jsou skoro to jediné, co mají. Samčí jívy v okolí jsou v té době včelami doslova obalené.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Saturday, February 20, 2010 9:57 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: jívy

milý NEZMARE.
BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem zúčastněným. kteří chtějí naslouchat.
Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení ze zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí rostliny bezcenné.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: jívy
> Datum: 20.2.2010 21:25:42
> ----------------------------------------
> Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou
> bilanci stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ...
> po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se
> nezměnilo - najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned
> napadají oponují a nebo rovnou reagují urážlivě ....
> Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi -
> kolego, příteli Menšíku - nechybí Nejsem zdaleka tak povrchní, jak
> jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak pevně věřím právě v této
> oblasti dostatečné.
>
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: jívy
> > Datum: 20.2.2010 21:08:26
> > ----------------------------------------
> > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I
> > ZDROJEM NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
> >
> > PEPAN
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > Předmět: jívy
> > > Datum: 20.2.2010 20:57:37
> > > ----------------------------------------
> > > Zdravím!
> > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem
> > > se mohl
> > vydat
> > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si loni vytipoval jívy v květu.
> > > Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před
> > měsícem,
> > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I
> > > dnes to
> > nebylo
> > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí
> > > mimořádně krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)?
> > >
> > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Proboha... včely by mělY...

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Sroll Josef
Sent: Monday, February 22, 2010 10:59 AM
To: Včelařská konference
Subject: RE: jívy

Mám na zahradě velkou (sázel jsem ji asi před 50lety) samičí jívu. Každoročně bohatě kvete a je navštěvována včelami. Ale nic moc. V té době včely shání především pyl (a vodu). Uhlohydrátů by měli mít dost ještě od podzimního krmení, ale pyl jim chybí a tuková tělíska včel jsou skoro to jediné, co mají. Samčí jívy v okolí jsou v té době včelami doslova obalené.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Saturday, February 20, 2010 9:57 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: jívy

milý NEZMARE.
BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem zúčastněným. kteří chtějí naslouchat.
Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory, jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení ze zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí rostliny bezcenné.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: jívy
> Datum: 20.2.2010 21:25:42
> ----------------------------------------
> Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou
> bilanci stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ...
> po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se
> nezměnilo - najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned
> napadají oponují a nebo rovnou reagují urážlivě ....
> Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi -
> kolego, příteli Menšíku - nechybí Nejsem zdaleka tak povrchní, jak
> jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak pevně věřím právě v této
> oblasti dostatečné.
>
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: jívy
> > Datum: 20.2.2010 21:08:26
> > ----------------------------------------
> > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I
> > ZDROJEM NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
> >
> > PEPAN
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > Předmět: jívy
> > > Datum: 20.2.2010 20:57:37
> > > ----------------------------------------
> > > Zdravím!
> > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem
> > > se mohl
> > vydat
> > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si loni vytipoval jívy v květu.
> > > Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před
> > měsícem,
> > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I
> > > dnes to
> > nebylo
> > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí
> > > mimořádně krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě kvetoucí)?
> > >
> > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Vtip je také v tom že nálet včel na oboje pohlaví neprobíhá ve stejnou dobu pyl se z jehněd uvolňuje v poledních až odpoledních hodinách, kdežto nektar nektárija produkují v dopoledním čase. Mne však u všech vrb vůbec zaujal ten fakt, proč větrosnubné rostliny produkují nektar. Tuší to někdo?
Nebo je to proto aby se poletující pyl snadněji zachytil na blizně. To by pak i vysvětlovalo ten rozdílný čas. Napřed lepidlo a pak pyl.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: jívy
> Datum: 22.2.2010 11:01:51
> ----------------------------------------
> Proboha... včely by mělY...
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Sroll
> Josef
> Sent: Monday, February 22, 2010 10:59 AM
> To: Včelařská konference
> Subject: RE: jívy
>
> Mám na zahradě velkou (sázel jsem ji asi před 50lety) samičí jívu. Každoročně
> bohatě kvete a je navštěvována včelami. Ale nic moc. V té době včely shání
> především pyl (a vodu). Uhlohydrátů by měli mít dost ještě od podzimního krmení,
> ale pyl jim chybí a tuková tělíska včel jsou skoro to jediné, co mají. Samčí
> jívy v okolí jsou v té době včelami doslova obalené.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Saturday, February 20, 2010 9:57 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: jívy
>
> milý NEZMARE.
> BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem zúčastněným.
> kteří chtějí naslouchat.
> Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme
> pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé
> druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory,
> jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta
> včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení ze
> zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z
> estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí
> rostliny bezcenné.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > Předmět: Re: jívy
> > Datum: 20.2.2010 21:25:42
> > ----------------------------------------
> > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou
> > bilanci stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ...
> > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se
> > nezměnilo - najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned
> > napadají oponují a nebo rovnou reagují urážlivě ....
> > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi -
> > kolego, příteli Menšíku - nechybí Nejsem zdaleka tak povrchní, jak
> > jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak pevně věřím právě v této
> > oblasti dostatečné.
> >
> >
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: jívy
> > > Datum: 20.2.2010 21:08:26
> > > ----------------------------------------
> > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I
> > > ZDROJEM NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
> > >
> > > PEPAN
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > > Předmět: jívy
> > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37
> > > > ----------------------------------------
> > > > Zdravím!
> > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem
> > > > se mohl
> > > vydat
> > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si loni vytipoval jívy v květu.
> > > > Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před
> > > měsícem,
> > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I
> > > > dnes to
> > > nebylo
> > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí
> > > > mimořádně krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě
> kvetoucí)?
> > > >
> > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
Jaru blíž!
Jiří


NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

"Ak by to tak bolo, tak by som žil dlho ako Matuzalem a zdravý. Ľudia radi veria na to, čo je pre nich neznáme, včely nikdy nemala jedové žihadlo na liečenie, ale na svoju obranu, teda jednoducho na zabíjanie. Prečo by si podnikavci nezarobil keď je to také jednoduché, peniažky nesmrdia."
Nevím, zda včelí jed léčí nebo ne(revmatismus ke mě ještě nedorazil, tak nemuhu povrdit účinky), ale k vaší odpovědi musím dodat, že většina léků využívaných moderní medicínou jsou jedy. Zkuste si vzít víc tabletek než vám předepsal doktor, vlastně chci říct - nezkoušejte to!

To by nás vrátilo tak o 100 let zpět . To tehdy stály na zahradách úly různých konstrukcí a tam to ani nešlo zaměnit. A mor byl taky! :-/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: prednasky v Praze
> Datum: 22.2.2010 12:21:08
> ----------------------------------------
> Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je
> třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. Měli
> jsme se ho tam na to zeptat, škoda ...:-)
> Jaru blíž!
> Jiří
>
>
> NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
> Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916)
> (40935) (40943) (41171) (41278)
>
> Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes
> leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu
> neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování
> plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
> Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou
> včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet
> oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit
> následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné
> množství). U medování si pak důsledné sledování oběhu rámků nedovedu
> představit vůbec. Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit
> kompromisní řešení.
>
>
>

Ke mně revmatismus dorazil i přes ten jed.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??ba v?el?m jedem
> Datum: 22.2.2010 12:25:59
> ----------------------------------------
> "Ak by to tak bolo, tak by som žil dlho ako Matuzalem a zdravý. Ľudia radi
> veria na to, čo je pre nich neznáme, včely nikdy nemala jedové žihadlo na
> liečenie, ale na svoju obranu, teda jednoducho na zabíjanie. Prečo by si
> podnikavci nezarobil keď je to také jednoduché, peniažky nesmrdia."
> Nevím, zda včelí jed léčí nebo ne(revmatismus ke mě ještě nedorazil, tak
> nemuhu povrdit účinky), ale k vaší odpovědi musím dodat, že většina léků
> využívaných moderní medicínou jsou jedy. Zkuste si vzít víc tabletek než
> vám předepsal doktor, vlastně chci říct - nezkoušejte to!
>
>
>

No když bude mít včelař na všechny stanoviště jedno nářadí a třeba rozpěrák ( nebo dříve kleště na rámky) nebude vůbec čistit od propolisu nebo dokonce mezi návštěvami jednotlivých mít třeba desinfikovat v troubě, bude to totéž jako na jednom stanovišti plném různých atypických úlků, mor se rozšíří na všechno.
U plástů to je věc jiná, to je kompromis, ale nářadí může být na každé stanoviště jedno.

Málo jedu, nebo to nefunguje ;)
Až revma dorazí ke mě, udělám ze sebe pokusného králíka a dám vědět.
PavelN

"Ke mně revmatismus dorazil i přes ten jed.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN
> Předmět: Re: L??ba v?el?m jedem
> Datum: 22.2.2010 12:25:59
> ----------------------------------------
> "Ak by to tak bolo, tak by som žil dlho ako Matuzalem a zdravý. Ľudia radi
> veria na to, čo je pre nich neznáme, včely nikdy nemala jedové žihadlo na
> liečenie, ale na svoju obranu, teda jednoducho na zabíjanie. Prečo by si
> podnikavci nezarobil keď je to také jednoduché, peniažky nesmrdia."
> Nevím, zda včelí jed léčí nebo ne(revmatismus ke mě ještě nedorazil, tak
> nemuhu povrdit účinky), ale k vaší odpovědi musím dodat, že většina léků
> využívaných moderní medicínou jsou jedy. Zkuste si vzít víc tabletek než
> vám předepsal doktor, vlastně chci říct - nezkoušejte to!
>
>
>

"

Tak jsem si přečet nové Včelařsví a chytrolína přítele Streita tam pěkně rozebrali.Moc dobře to napsal přítel Sláma.Já jen dodám že Streita je třeba zavřít na pul roku do koncentráku aby na vlastní kuži pochopil co těm včelám dělá a ještě to veřejně propaguje.

V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy. Přemýšlím o tom již delší dobu, ale upřímně, nedovedu si dnes takovou včelařskou praxi vůbec představit. Vždyť, jak je možné poté vytvářet oddělky (z plodových plástů z několika včelstev) či těmito oddělky činit následně výměnu matek (a takových podobných úkonů je během roku nesmírné množství).
---------------------------------------

Tady jde o to, že technologie Včelař povaleč jde včelkám k duhu a v této souvislosti je i zdravotně nejméně škodlivá.
Je to nejen moje technologie, ale ověřená minimalistická - ve spoustě provozů ověřená.

Na jaře rozšiřuji - ale mezistěny, stavební a nedostavěné dílo z loňska.
A pak jen vytáčím.
Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného. To je výhoda neuspořádaného nepořádku, tedy úly ne v řadě, ale porůznu na paletách jak byla založena a případně rušena.
Většinou mám vedle místo. Zatímco bývají vojáci co mají úly jak na přehlídce mají v tomhle smůlu. Musí si psát čísla a být pedanti a vést si evidenci. Nehledě na vyšší zalétávání včel.

A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované.

Ale - ono jde o to, před čím se chráním. Pokud před klinikou, která se rozeběhla v jednom mém včelstvu, nebo před přínosem medu a spor z nějakého sousedního nakaženého včelstva co už "končí". Před tímhle není obrany. Tedy já nevím o žádné provozní metodě.

Obrannou tady asi je, když by se zavedlo pravidelné plošné vyšetření zimní měli na MVP určitého zlomku stanovišť. třeba 1/5, tedy za 5 let 100%.

Pak by se celkem vědělo, v jaké situaci se nákaza objevila.
Jestli jde o něco nového, vloni a v minulých letech zde bylo prokazatelně (!) čisto, tak se dá rovnou hledat nový zdroj.

Karel

Já jen dodám že Streita je třeba zavřít na pul roku do koncentráku aby na vlastní kuži pochopil co těm včelám dělá a ještě to veřejně propaguje.
----------------------
A vyloučit ze Strany, ze Svazu a taky nějaké petice, že dobře mu tak, že si včely nedáme rozvracet?

A na Norsko mezinárodní embargo, tam to prý dělají taky.

A co s tím časopisem, co to otiskl. Zakázat, redakci pozavírat?


:-)

--------------------
Proč by si to včely samy dělaly, když se rojí, kdyby to pro ně bylo tak "koncentráčnické"?

-----------------
Říká se, jaký pán, takový pes. Jak je to se včelama? Někde by mohly být hrozně bodavé a agresívní.

Karel

Me dostalo vyjadreni redakce, ze otiskli vyjadreni dvou odborniku, kteri se nevyjadrili :-) To je mazec :-))

A bud ma redakce pravdu a Pavel jim kecal (obrazek o Pavlovi uz jsme si tu udelat mohli :-) ) a nebo to na nej redakce tak trochu hodila, protoze asi meli na tema norsko co cist, nejen od obou vpodstate zneuzitych odborniku ale i zde na konferenci :-))

T.H.

Asi se nerojí na podzim. Ale to je snad včelařům jasné.
Tonda
>Proč by si to včely samy dělaly, když se rojí, kdyby to pro ně bylo tak "koncentráčnické"?

Tady pomůže jedině past na pomlázkomilce.Vysadit někde poblíž
na ráně vrbu proutkařskou.Několik kusů,aby se namlsali na těchto
proutkařských vrbách.Můžete věřit,že to funguje.Proutí z těchto
vrb je mnohem atraktivnější než
z jívy.Ideální je,když je postupně vytvarujete řezem do ladovských
tvarů.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: krmeni voda
Datum: 3.2.2010 - 22:41:45

> Zdravím vás, mě se stalo něco podobného, zasadil
> jsem
> nedaleko včelnice vrby, předloni a loni mě je někdo
> tak vošmikal, že jsem
> měl strach, že to nerozchodí. Budu je muset zasadit
> ještě snad na včelnici,
> tam si doufejme netroufnou. Člověk se s tím piplá,
> lítá okolo toho, zalívá
> to jak blbec, aby z toho něco vyrostlo a pak někdo
> příjde a uvalí to na
> velikonoce. Přerazit ruce je někdy málo. Chuděrky
> včeličky

KaJi napsal: 1)...Pokud by mě bolel přenos oddělky - tak je vytvářím nad včelstvem, nebo vedle a pak spojuji do stejného...

2) A vytáčení plástů - tohle je jeden z důvodů proč jdu na kombinovaný způsob. Tam budou medníkové většinou nezaplodované
_________________________________
ad 1) Pokud vytvářím oddělky na začátku května, v teplejších krajích možná již ve třetí dekádě dubna, nezdá se mi pro rozvoj včelstev vhodné z jednoho každého včelstva vytvářet vlastní oddělek, navíc v těsné blízkosti mateřského včelstva, ale spíše méně oslabit více včelstev a vytvořit tak oddělek sběrný.

ad 2) Ale nezaplodované plásty přeci neřeší roznesení případné choroby ve včelstvu, a tedy v medných zásobách - navíc, jak s takovým kombinovaným systémem provádět jednoduché výměny matek i s oddělkem, apod. Asi to jde, ale prevence to podle mě přílišná není.

Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný. Na subúrovni samotných včelstev si dnes asi nemá příliš smysl s tímto problémem lámat hlavu, neboť včelaři, u kterých se MVP vyskytl, musí stejně bez ohledu na zdravotní stav spálit všechna včelstva na stanovišti. (To bylo mimochodem snad nejdůležitější téma setkání, totiž skutečnost, že s klinicky nemocnými včelstvy dochází k pálení i včelstev, které kvalitu svých genetických vlastností prokázaly (alespoň prozatímní) svojí schopností tlaku onemocnění odolávat).

No, vzhledem k tomu, že pod článkem v únorovém včelařství stojí prohlášení, že věta "Způsob včelaření je velmi dobrý" je výňatkem z vyjádření soudního znalce v oboru včelařství Sedláčka, pak bych minimálně čekal, cituje-li někdo výňatek, že má vlastní text celého posudku k dispozici. Pakliže tomu tak není, zadělala si na problém redakce Včelařství sama a je to obtížně omluvitelná chyba.

Úkolem je, ale to je tak asi všechno. Když včely opravdu dělají to, co mají zažité, jak píše př. Turčáni, taky se potřebují rozmnožovat. Asi mají ony zakořeněnou tu pohodlnost a dogmatické myšlení.
Já mám langstrothy se sítem dole, 6-7 nástavků, stavět dávám hodně, (ale když je to pro ně přirozené, ne v zimě), a očka mám otevřená. Tak proč se taky chtějí rojit?
Kdybych nedělal oddělky, tak vylítají všechny. Vysvětluju jim to, ale číst jsem jim to ještě nedával.
Tonda
>A proč by to tak nemohlo být,jak píše Pavel.Naprosto s ním v těchto věcech souhlasím,což dokládá i má desetiletá v tomto směru ověřená praxe.Zamezení rojení by mělo být prvořadým úkolem v dnešní době nebezpečných nákaz a k tomu možnosti či vědomosti rozhodně máme.Pohodlnost a dogmatické myšlení je v nás pevně zakořeněné.Nevěřím tomu,že každý vyletěný roj je chycen a znovu usazen.To je nesmysl!

Nejen zahradníkovi.Běhají po světě babky,co jim zakoření i násada
od koštěte.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: krmen? voda
Datum: 4.2.2010 - 15:26:41

> Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny
> množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality
> výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony
> se množí řízkováním a nebo roubováním, tam
> pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo
> také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému
> zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: krmen? voda
> > Datum: 04.2.2010 13:15:45
> > ----------------------------------------
> > "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když
> > se všude píše , že se řízky
> > > nechytnou , tak mě se chytly."
> > Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože
> > díky větrosnubnosti se
> > > vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit.
> > "Jíva" potom může kořenit bez
> > > problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských
> > vrb, co mám,
> > > vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě
> > na jívu trochu zvláštního
> > > habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest.
> > Další klon, S021 vypadá
> > > čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
> > Stačí ale třeba špatně kořenící větévku,
> > třeba jívy dát do stejné vody ve
> > > váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory,
> > které vrby do vody uvolňují,
> > > by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný
> > účinek má údajně i kvalitní
> > > rašelina....
> > Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc
> > odolnou k prostředí, suchu a
> > > podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků
> > zakořeňující, asi bych ji
> > > rozšiřoval jako včelařskou jívu...
> >
> >
> >

> Šlo mi ale spíše o celkovou koncepci praktického včelaření, když si po léta
> zvykáme na množství modernizačních kroků, které vedou k nutnosti stále více
> unifikovat, zjednodušovat, tedy zda je v takových podmínkách provoz, který
> by respektoval samostatnost jednotlivých stanovišť vůbec možný.

Ja myslim ze jde o to udelat si system ktery minimalizuje riziko a ten se snazit drzet.

- kazde stanoviste ma svoje vybaveni - jasna vec

- nezamenovat plodove plasty - s tim take nemam problem, nedelam to. K zamysleni jsou oddelky. Ma zkusenost je taka ze v oddelku jsem objevil vir pytlickoveho plodu a vedel jsem odkud je tak jsem to nasel i v produkcnim vcelstu. Bez oddelku bych o tom nevedel, protoze bych produkcni detailne neprohlizel.
Tady se mi to sprajcuje, protoze se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko. Proto 5ti kilo rocne za rozbor se mozna vyplati, aby clovek vedel co si muze dovolit. (Rozbor na mor materialove udajne stoji desitku korun?? :-( )

- vracet vytocene plasty do stejnych ulu je jen otazka systemu a chute - je to boj ale da se na tom pracovat (pro zacatek (i kdyz blbe) oznacene ramky - pripinacky, fixa ci spise oznacene nastavky). Snadnejsi je ovsem rict ze toto lze do peti vcelstvev :-) Delal jsem to docela s uspechem u 20ti.

- zadny med vcelam - oblibene vylizovni vicek, vzdusne skladovani sousi apod :-)

- rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???

T.H.

AD NitraM
----------
Ad1 - Oddělek nad včelstvem které pod něj topí může být jen z plástů ze zdola. Ale je to o síle.

Ad2 -
Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený.

Včetně těch věcí kolem rojů. Někdo má nápad jak vyhubit volně žijící včelstva.
Tam spíš než mor je problém VD.
Pokud by byly problémem pro Mor, tak nemůžou nikdy zaniknut ohniska moru, protože by to bylo v těch divokých. Měl jsme z toho bobky, ale kolem mě je jednorozsáhlé ohnisko, a to zaniklo, když se zlikvidovala včelstva u včelařů, ne ta v lese.

Ad doba rojení - včelstva se rojí i v srpnu. Proč, to nikdo neví. :-)
Kdy př.Streit přesypává včely, nevím, poslední ročníky Včelařství jsem nečetl, ale pokud je to norské zimování, tak o tom psalo Včelařství v mnulosti mnohokrát, ale takovéto vášně to nikdy nevzbudilo.
Holt to nevyšlo v zimě, kdy je nuda:-)
:-)
Karel

Přátelé!
Jaké máte,prosím,zkušenosti s rostlinami na kterých včely zbírají
propolis?Zjišťoval vůbec někdo,které jsou pro včely nejatraktivnější?Nebo
je to úplně šumafuk!Díky za informace.
Standa.

Na metodě P. Streita se mi nelíbí jeho usilovné léčení, ale proti Norskému zimování tak velké výhrady nemám. Důležitý je termín provedení. Není to podzim, jak píšete, ale doba krmení po posledním medobraní, u mě konec července. Je to doba, kdy většina včelstev přijde o téměř všechny glycidové zásoby. Přenesení včelstva bez plodu na souše a mezistěny má viditelný zdravotní efekt - roztoče najdete jen ve včelstvu, které vyloupilo napadené slabochy (nemluvě o dalších nemocech). To je pro přežití zimní generace a dobrý jarní rozvoj včelstva obrovská výhoda, která převyšuje zvýšenou zátěž v červenci a v srpnu.

Zdravím,Ali!
Mám pouze v naší rodině dlouhá léta používaný recept.
Do 1/2 l hrnku dáte hrst sušeného květu BEZU ČERNÉHO,zalejete vroucí
vodou.Necháte louhovat 10 min.
Poté osladíte 2-3 lžícemi medu.Samozřejmě až bude mít teplotu,při
které se nezničí ten med.Vypít už v posteli.Připravit si další
pižamo.Budete se totiž potit jak vrata od chlíva.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ali" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Medicina
Datum: 10.2.2010 - 16:49:40

> Neznáte nějaký spolehlivý recept na nachlazení
> z medu, propolisu, vosku a
> pod. . V práci mi onemocněl kamarád - starý medař,
> med v čaji mu nepomáhá a
> nemůže se se z toho dostat. Za každou radu předem
> děkuji.

V tom máte naprostou pravdu - šlo by to. Ale kdo by budoval kvůli jívě množárnu. Jednodušší je ji naštěpovat.
Jednoduše pod ní dám "kousek" Smithiany nebo jakékoli, která dobře srůstá a koření a celé to píchnu jako řízek.
Pak je maličkost nepovolovat úvazek. Je to nejen jednodušší, jívu to "donutí" zpravokořenit a podnož přirozeně zajde :-)
Vše zvládne i člověk který není právě vyznavač zahradničení. Mám někde i fotky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: j?vy
> Datum: 21.2.2010 21:39:31
> ----------------------------------------
> Třeba by šla vrba jíva dobře množit zelenými řízky v květnu až červnu.
> Určitě by to bylo lepší než pracně jívu přesévat a potom čekat, které
> rostlinky jsou ty správné samčí, nebo roubovat. Zkuste to někdo z oboru
> okomentovat.
>
>
>

V příručce MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné opět píše:
Včelí jed má silný účinek baktericidní, hemolytický, hemorhadický, místně znecitlivující,snižující krevní tlak. Včelí jed působí dobře na svalový revmatizmus-myalgie a myositidy, neuralgie mezižeberní, trojklanný nerv, různé neuritidy, polyneuritidy, vertebrogenní syndromy a dekompenzace osteoartróz.
Včelím jedem nesmí být léčen nemocný trpící alergií na včelí bodnutí, dále pacienti s těžkou srdeční vadou a diabetici.
Množství vytvořeného jedu závisí na stáří a druhu včel, ale také na roční době a výživě včel.

Dobrá zkušenost! Tak dlouhodobé zkušenosti nemám, ale zatím jsem pozoroval totéž. Jen pro zajímavost ...
při mém hledání kdy preferuji hlavně mohutnější a vyšší jedince (důvod je prostý - dole to ohlodá čtyřnohá zvěř
a oláme dvounohá zvěř). A při mých cestách samice pravidelně byly užší a vyšší a samci naopak. Už z dálky
jsem odhadoval pohlaví rostliny. O to víc jsem si cenil výjimky.
Krásný den!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: jívy
> Datum: 22.2.2010 10:59:36
> ----------------------------------------
> Mám na zahradě velkou (sázel jsem ji asi před 50lety) samičí jívu. Každoročně
> bohatě kvete a je navštěvována včelami. Ale nic moc. V té době včely shání
> především pyl (a vodu). Uhlohydrátů by měli mít dost ještě od podzimního krmení,
> ale pyl jim chybí a tuková tělíska včel jsou skoro to jediné, co mají. Samčí
> jívy v okolí jsou v té době včelami doslova obalené.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Saturday, February 20, 2010 9:57 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: jívy
>
> milý NEZMARE.
> BOŽE SUĎ JESTLI JSEM TĚ CHTĚL URÁŽET Já se snažím hovořit ke všem zúčastněným.
> kteří chtějí naslouchat.
> Tak ale poraď jaké vynikající zdroje nektaru v době kvetení jívy si můžeme
> pořídit. Zdrojem bílkovin ve stejnou dobu jsou také topoly , lindy, osiky různé
> druhy vrb, olše, lísky, tisy.pak následují trnky, mirabolány, javory,
> jasany,dále již ovocné stromy a ostatní ta včelařům libá květena. Spousta
> včelařů si myslí a je to zakořeněno, že samičí jíva je bezcenná , což pramení ze
> zahradnických praktik, kdy se právě množí jen samčí rostliny a je to jen z
> estetických důvodů a kvůli řezu okrasného proutí, kde opravdu jsou samičí
> rostliny bezcenné.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > Předmět: Re: jívy
> > Datum: 20.2.2010 21:25:42
> > ----------------------------------------
> > Bože můj ... tak jsem asi hloupý, když potřebuju zlepšit bílkovinou
> > bilanci stanoviště pro jarní rozvoj (pyl) ...
> > po létech pošlu jeden příspěvek do konference a ejhle - nic se
> > nezměnilo - najdou se lidé kteří aniž by věděli souvislosti, hned
> > napadají oponují a nebo rovnou reagují urážlivě ....
> > Ano je pravda že samičí rosliny poskytují nektar, ale jeho zdroje mi -
> > kolego, příteli Menšíku - nechybí Nejsem zdaleka tak povrchní, jak
> > jste asi předpokládal a mé znalosti jsem jak pevně věřím právě v této
> > oblasti dostatečné.
> >
> >
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: jívy
> > > Datum: 20.2.2010 21:08:26
> > > ----------------------------------------
> > > HLOUPOSTÍ JE VYHLEDÁVANÍ JEN SAMČÍCH ROSTLIN PRO VČELAŘE. JÍVA JE I
> > > ZDROJEM NEKTARU . ALE JEN U SAMIČÍCH ROSTLIN
> > >
> > > PEPAN
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > > > Předmět: jívy
> > > > Datum: 20.2.2010 20:57:37
> > > > ----------------------------------------
> > > > Zdravím!
> > > > Tak se nám konečně oteplilo. Prolet sice nebyl, ale konečně jsem
> > > > se mohl
> > > vydat
> > > > na toulku Kokořínskem, kde jsem si loni vytipoval jívy v květu.
> > > > Odvahu si zajet pro rouby jsem měl už před
> > > měsícem,
> > > > ale v té sněhové nadílce jsem to nakonec v půlce cesty vzdal. I
> > > > dnes to
> > > nebylo
> > > > jednoduché, ale něco jsem přivezl. Nemáte někdo ve svém okolí
> > > > mimořádně krásnou jívu (samozřejmě samce, velkou zdravou a bohatě
> kvetoucí)?
> > > >
> > > > Ptáci už zpívají tak snad i ten prolet brzo bude ...
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

KaJi: "Pořád tady řešíte přenos. ODKUD?
Když si tohle vyřešíte, tak už není skoro co řešit.

Kdyby se zimní vzorky místo na nic neříkající počet VD vyšetřovali na mor, tak za pár let je to vyřešený."
________________________________

Pochopitelně se mi jedná o možný případný přenos mezi jednotlivými stanovišti, a jak toto nebezpečí co nejvíce eliminovat. To vše proto, aby člověk nebyl zaskočen tím, kdyby se ocitl v ochranném pásmu. Snažím se prostě o této neustále hrozící eventualitě přemýšlet předem a učinit maximum pro prevenci. Souhlasím, že testování vzorků by bylo mnohem účinnější, než varroáza, protože tu si nejlépe, protože mnohem přesněji vyhodnotím z podložky sám, navíc si mohu rozhodnout o nátěru plodu jen pro jednotlivá konkrétní napadená včelstva.

T. Heřman: "...se smesnymi oddelky se mi dobre pracuje, ale je to z tohoto pohledu nejvetsi riziko..."

"rusit spatna vcelstva. Co myslite patri sirny knot ke vcelareni???"
____________________

Ale zde bych to riziko neviděl tak veliké. V případě, že by takové směsné vzorky budou tvořeny pouze v rámci daného stanoviště (holt, všechny létavky se vrátí do mateřského včelstva, tomu se vyhnout nelze), pak závažné riziko neshledávám. Vždyť při současné praxi veterinární správy by přeci stejně došlo k likvidaci všech včelstev na stanovišti. Kdyby se rozlišovala jednotlivá včelstva na stanovišti, byla by tato diskuse zase o něčem jiném. Kéž by se tak mohlo dít, ale to by musela být objevena zřejmě nějaká jednodušší orientační metoda vyšetření.

Jestli si to dobře vybavuji, myšlenka nelítostné likvidace slabých včelstev sirným knotem zazněla i od pana Veselého jako doporučení. Mně se však toto nesmírně příčí. Vždyť věřím, že i přes značné rozšíření, je stále MVP přeci jen ještě jistou mimořádností, která zde sice neustále nad námi visí jako hrozba, pro kterou snad ale není tak úplně třeba přistupovat vždy k takto radikálnímu řešení. Je mi prostě těch včel líto, když může stačit prostě vyměnit matku (třebaže vím, že zastánci přírodního výběru by argumentovali, že v přírodě by stejně nepřežila - ale proto je tu ten přeci právě včelař, aby se pokusil zjednat nápravu. Kdyby můj pes ztratil zuby nebo ohluchl, taky by v přírodě nepřežil a přesto mu prostě nedám ránu z milosti. Zde se navíc jedná o nevratný proces stárnutí, zatímco včelstvo je organismus neustále se regenerující). Danou situaci by to přitom stejně neřešilo - to bych současně musel vše, co příslušelo danému včelstvu spálit.

jejich dědkovi roste marhula i na žebříku

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 22.2.2010 14:19:57
> ----------------------------------------
> Nejen zahradníkovi.Běhají po světě babky,co jim zakoření i násada
> od koštěte.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 4.2.2010 - 15:26:41
>
> > Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny
> > množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality
> > výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony
> > se množí řízkováním a nebo roubováním, tam
> > pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo
> > také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému
> > zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: krmen? voda
> > > Datum: 04.2.2010 13:15:45
> > > ----------------------------------------
> > > "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když
> > > se všude píše , že se řízky
> > > > nechytnou , tak mě se chytly."
> > > Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože
> > > díky větrosnubnosti se
> > > > vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit.
> > > "Jíva" potom může kořenit bez
> > > > problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských
> > > vrb, co mám,
> > > > vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě
> > > na jívu trochu zvláštního
> > > > habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest.
> > > Další klon, S021 vypadá
> > > > čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
> > > Stačí ale třeba špatně kořenící větévku,
> > > třeba jívy dát do stejné vody ve
> > > > váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory,
> > > které vrby do vody uvolňují,
> > > > by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný
> > > účinek má údajně i kvalitní
> > > > rašelina....
> > > Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc
> > > odolnou k prostředí, suchu a
> > > > podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků
> > > zakořeňující, asi bych ji
> > > > rozšiřoval jako včelařskou jívu...
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých pryskyřic z pupenů a nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným sajrajty. My se tím pak vesele pajcujeme

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: dotazy zvídavého začátečníka
> Datum: 22.2.2010 14:55:00
> ----------------------------------------
> Přátelé!
> Jaké máte,prosím,zkušenosti s rostlinami na kterých včely zbírají
> propolis?Zjišťoval vůbec někdo,které jsou pro včely nejatraktivnější?Nebo
> je to úplně šumafuk!Díky za informace.
> Standa.
>
>
>
>

NitraM (94.113.10.72) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278)

Souhlasím, že přednášky byly zajímavé. V části pana Veselého mi však dodnes leží v hlavě, jak zmínil, coby prevenci před nákazou morem, potřebu neprohazovat rámky (třeba při medobraní, ale výslovně hovořil o prohazování plodových rámků - tj. posilování slabších včelstev apod.) mezi včelstvy.
(…)
Domnívám se, že v praxi prostě nezbývá než volit kompromisní řešení.

J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: prednasky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (41171) (41278) (41286)
Přesně, tak, i mně to dodnes vrtá hlavou, ale v podstatě má pravdu, jen je třeba vymyslet ten fungující kompromis a pak ho držet ... půjde-li to. (…)

___________________________________________________________

Vymýšlet kompromisní řešení? Na co? Vždyť je to už vymyšlené: každoroční jednorázové převedení všech včelstev na panenské dílo.

Poslední dobou se př. Streitovi podařilo rozvířit, a tak oživit, někdy až skoro nudnou a věčně se opakující zaciklenou konferenční diskuzi, za což mu děkuji. Také mu děkuji za to, že „šel s vlastní kůží na trh“. Jak říká můj fyzikář (před zkoušením :-D): „Lid se chce bavit.“ Vzniklo povícero zajímavých a někdy mnohdy dost kontroverzních diskusních vláken. Z nich teď vytáhnu pár vztyčných tvrzení, se kterými se ztotožňuji.

Výchozí teze:
1.       Pravidelná obměna díla má prokazatelný kladný vliv na zdravotní stav včelstev
2.       Aby se docílilo efektivního ozdravení, je třeba provést odstranění veškerého tmavého díla v úle, a to při jednom zákroku, nikoliv praktikovat postupnou obměnu, byť i celého plodiště
3.       Systém jednorázové obměny díla může zamezit hynutí včelstev na infekční onemocnění (např. moru)
4.       Med z tmavého díla je chuťově zatížen výluhy z košilek

Náměty na pokusy:
1.       nalití čisté vody do tmavé souše a sledování změn v závislosti na čase
2.       očichávání díla po vylíhnutém plodu (bez předchozího zaplnění medem)
3.       ochutnávání a porovnávání medů z tmavého vs. panenského díla
4.       infikování včelstev morem a testování funkčnosti Linhartovy, Streitovi, popřípadě moji metody.

Jinak zas se mi ukázalo, jak velká demagogie je zimní uteplování. V neděli př. 3°C ve stínu jsem měl včelstva krásně roztáhnutá a ojediněle i vylétávaly jednotlivé včely ven na prolet. Bez problému se včely mohly přeorganizovat a posunout na vhodnější místo k sezení, bez problému si mohly přenést zásoby blíže k centru chumáče. To vše i když venku bylo jen pár stupňů nad nulou. Jak je to asi možné?

Tento týden meteorologové hlásí oteplení, tedy očekávám hromadný prolet. Při nejbližší vhodné příležitost rozeberu včelstva a změřím plochy plodu a jeho stáří, zdali tam vůbec nějaký bude.

Tak ať nám včelky šťastně bzučí i nadále!

S pozdravem M. Václavek

PS

Jestli někdo chce provádět pokus č. 4 a nemá doma ve vitríně vlastní infikovaný materiál (samozřejmě jen pro studijní účely :-D), můžu mu obstarat část morového plástu, teda jestli mi z něho něco zbude. email: disidenti/=/csv.cz
:-)

Co tím básník chtěl asi říci? Vířit se, vířit se, vířit se!

//\/\\//

včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých pryskyřic z pupenů a nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným sajrajty. My se tím pak vesele pajcujeme

Pepan
___________________________________________________________

Jo, a pak tím vytírají buňky po vylíhnutém plodu, aby byl med nedotčen. :-D

Nemáte někdo zkušenosti z úly vyrobené z překližky. Chtěl bych vyrobit kostru ze dřeva, uvniř polystyren a z vnitřní a vnější strany překližku. V současné době používám na nástavky palubky, ale překližka se mi zdá váhově přijatelnější. Jen nevím, jak reaguje na vlhkost, nebo sluneční záření, ať se úly nektoutí.

zdravím vás,
KÁji, Zvčelaři, na to mohu odpovědět jen stejnou mincí, jak jste staří, tak jste blbí. Za dnešní den jsem ještě nedostal ani jedinou negativní odpověď, i velcí včelaři mi fandí. Plnou verzi článku zaslanou dnes do redakce jsem oběma aktérům zaslal. Pánové se mají ještě hodně co učit. Oba dva.
Volal jsem dnes p. Titěru, bezúspěšně a p.Sedláčka. Ptal jsem se na stav věci. Poslouchejte
Zeptali se jej, zda mě zná. Odpověděl ano.
Zeptali se jej, zda navštívil moji včelnici. Odpověděl ne.
Nikdo se jej neptal, zda četl můj příspěvek do Včelařství
Zdělil mi, že se mu spousta věcí na mé metodě líbí, má jen drobné připomínky. Jednu věc mi řekl, kterou by nedělal, nerušil by plod a raději je dal do oddělků. Nic více
P. Sláma a Smělý, dostáli svým jménům, jeden má slámu v hlavě a druhý je smělý. O metodu se zajímalo mnoho velkých včelařů přes maily, i ti malovčelaři. Pokud si na mě udělá někdo názor, po zdělení mých argumentů, beru jej, ať má názor jakýkoliv. Pokud tak učiní z neznalosti, je přinejmenším hloupý, v tom horším případě pokrytec. Za tím, co jsem napsal si stojím, Ikdyž to kdokoliv překroutil. Dnes mi napsal jeden velký včelař, že už sem psát nebude, poněvadž jste cituji "paka a chytrolíni". Zůstane v anonimitě. Jinak p. Václavkovi za ta vypsaná témata děkuji, to už jsem jich nastolil tolik? To je úspěch. Nevěřte všem blábolům, co kdo o mě napíše. To zda redakce otiskne moji obhajobu se ukáže, její plnou verzi vám mohu poslat mailem, dnes jsem to již udělal skoro 300 krát. Na chvilku se odmlčím, došli další maily. Zdraví P.S

Streit Pavel:
P. Sláma a Smělý, dostáli svým jménům, jeden má slámu v hlavě a druhý je smělý.

___________________________________________________________

Uberte konfrontační tón, nebo se vám to časem nesčítá a stokrát vymstí. Tohle jste opravdu přehnal. Urážlivé osobní útoky jsou pěkně ubohé. Většinou to používají lidé, kteří nejsou schopni vytvořit relevantní argumenty a těmi obhájit svoje stanoviska, nebo si tím něco kompenzují (ve včelařství třeba malou praxi). Chcete se snad k nim řadit?

___________________________________________________________

Streit Pavel:
Za dnešní den jsem ještě nedostal ani jedinou negativní odpověď, i velcí včelaři mi fandí.
___________________________________________________________

Jste tím ustavičným sebevychvalováním někomu dost podobný. Víte aspoň komu?

//\/\\//

"včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých pryskyřic z pupenů a nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným sajrajty. My se tím pak vesele pajcujeme

Pepan"
Tak to jste ještě neviděl, kde si včely dokážou vzít vodu. Klidně rovnou z h.... ;o)

Každý se musí pochválit sám. Nikdo to za něj neudělá

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Streitova o?istn? kura
> Datum: 22.2.2010 21:02:46
> ----------------------------------------
> Streit Pavel:
> P. Sláma a Smělý, dostáli svým jménům, jeden má slámu v hlavě a druhý je
> smělý.
>
> ___________________________________________________________
>
> Uberte konfrontační tón, nebo se vám to časem nesčítá a stokrát vymstí.
> Tohle jste opravdu přehnal. Urážlivé osobní útoky jsou pěkně ubohé.
> Většinou to používají lidé, kteří nejsou schopni vytvořit relevantní
> argumenty a těmi obhájit svoje stanoviska, nebo si tím něco kompenzují (ve
> včelařství třeba malou praxi). Chcete se snad k nim řadit?
>
> ___________________________________________________________
>
> Streit Pavel:
> Za dnešní den jsem ještě nedostal ani jedinou negativní odpověď, i velcí
> včelaři mi fandí.
> ___________________________________________________________
>
> Jste tím ustavičným sebevychvalováním někomu dost podobný. Víte aspoň komu?
>
> //\/\\//
>
>
>

ale viděl a jak jim šmakuje

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 22.2.2010 21:07:31
> ----------------------------------------
> "včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých pryskyřic z pupenů a
> nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným sajrajty. My se tím pak
> vesele pajcujeme
>
> Pepan"
> Tak to jste ještě neviděl, kde si včely dokážou vzít vodu. Klidně rovnou z
> h.... ;o)
>
>
>

Bylo to ostré. Nemůžu si pomoct, ti pánové si to zasloužili. Kdyby mě alespoň jak ostatní slušní včelaři kontaktovali a poptali se více na metodu, neřeknu ani půl slova, ikdyby byl názor jakýkoliv. Vykládají tam holé nasmysly a ani si ten článek nepřečetli pořádně. Oběma pánům jsem poslal maily s vysvětlením a očekával jsem od rána odezvu. Do nyní mě nic neposlali, nemají odvahu, chovají se zbaběle. Vás zde si vážím, vy diskutujete, ikdyž třebas nesouhlasíte, oni diskutovat neumějí. To, že jsem napsal, že mi ještě dnes neodepsal nic negativního, je pravda, tak to píšu. Je to pravda, nic víc.

Zeptám se možná trochu hloupě. Čím Vás urazil třeba Kaji?

Souhlas s kritikou příliš konfrontačního a útočného stylu př Streita. Ať už na reakce na popis své metody stejně jako reakce na svého souseda ve Včelařství.
Co se týká metod včelaření, soudím podobně jako př Sláma, že pro chov podstatně většího množství než 13 včelstev časem některé kroky bude třeba vypustit, protože to prostě nebude časově ani ekonomicky možné. Výsledek bude muset být nakonec kompromis, to ale je běžný vývoj. Každý ze začátku, jak se něco víc o včelaření dozví, plánuje pro své včely spoustu krásných, složitých a podrobných zákroků. Postupně pod tlakem okolností od těch zákroků upouští, až nakonec zhusta skončí na úplně opačné straně, kde to je možné, nechat včely, ať si všechno zařídí samy.
Co se týká reakcí uveřejněných v časopise Včelařství, nepamatuji si, že bych někdy předtím viděl tak ukázkové sestřelení nového autora. Podle mně to není způsobeno jen konfrontačním stylem př Streita, ale taky snahou vedení ČSV, jehož je Včelařství hlásnou troubou, zachovat klidné stojaté nehnuté až zahnívající vody českého včelařství. Na lidi, kteří se toto snaží udržet, musel ten důsledně ve všem konfrontační styl zapůsobit jako červený hadr na býka. Zvláště když je nyní předsjezdová diskuze, která by měla být otevřená, ovšem výsledek po sjezdu by měl být zase jako po předchozích sjezdech Mírný pokrok v mezích ne zákona (viz Jaroslav Hašek), ale těch stojatých vod.

Nic se neděje, zeptat se je vaše právo. Vyloučit ze strany, ze svazu, petice, do koncentráku. Stačí to? Zdraví P.S

--------------------------------------------------------------------------------
KaJi napsal:
"Já jen dodám že Streita je třeba zavřít na pul roku do koncentráku aby na vlastní kuži pochopil co těm včelám dělá a ještě to veřejně propaguje. "
Opakoval výrok ZVčelaře, na který chtěl reagovat
----------------------
Dále napsal:
"A vyloučit ze Strany, ze Svazu a taky nějaké petice, že dobře mu tak, že si včely nedáme rozvracet?

A na Norsko mezinárodní embargo, tam to prý dělají taky.

A co s tím časopisem, co to otiskl. Zakázat, redakci pozavírat?


:-) "

To je ironie. Lidově řečeno, dělá si z výroků ZVčelaře srandu.
Není lehké čelit kritice, ale dělejte při tom to co chcete po ostatních - napřed číst, pak si to předbrat a teprve potom reagovat.

Souhlasím s vámi v tom, že s větším počtem včelstev to budu muset upravit. Ale pro malovčelaře je to metoda dobrá, nemoci pocházejí hlavně od nich. CHyba na mé straně není, je někde jinde. Těm dvěma pánům v článku to oplácím podobnou mincí. Vážím si každého, kdo se ptá na danou problematiku. Ti pánové neotevřeli ami ústa, ani nehlesli, aby se informovali. Pokud mě někdo něco řekl o nějakém chovateli matek, že je dobrý nebo špatný, beru to v potaz, ale přesvědčím se o kvalitě. Ti pánové se mi neozvali a nic mailem nenapsali. Proč redakce neotiskne nějaké kladné odezvy, protože má strach, jak jste to napsal, nechce rozvířit ty sypatické stojaté prohnilé vody svazu. O tom to je. Napsal jsem nekonfliktní obhajobu na tu kritiku, mají strach to otisknout!! Proto mi to nezveřejní. Jak za komunismu, všichni museli být průměr, běda jak někdo vybočil navrch, hned dostal přes prsty. Nedivím se těm starým totalitou poznamenaným pánům a v jistém smyslu je chápu. Kdysi mi někdo řekl,bude trvat než tak dvě generace lidí zakalí, než se to spraví, měl pravdu. Neberte to osobně. I mezi starou gardou jsou lidí pokrokoví a moderně myslící. Zdraví P.S

Už jsem si kolikrát říkal,že na tvé příspěvky už nebudu reagovat.Ty ve své sebevstřícné velikosti a neomylnosti,nedokážeš ani v klidu číst a přemýšlet.KaJi je na tvé straně,ale to ty nejseš schopen pochopit.Jaký velký rozdíl je mezi tebou a př.Václavkem.A to je on ještě mladší než ty,ale asi vyzrálejší.

Já to také napsal ironicky, lidově řečeno, vy jste ta slova ironicky nikdy neřekl? Na to se dá jen opět reagovat ironicky-lidově.P.S

Napsal jste:
"KÁji, Zvčelaři, na to mohu odpovědět jen stejnou mincí, jak jste staří, tak jste blbí."

ZVčelař Vás kritizoval, Kaji se Vás zastal. Proto jsou oba blbí?

HM, nyní jsem se na to podíval dlouze, je tam ta čára, PaveN, máte pravdu, to byl přestřel. Velký. P. KÁJI, HLUBOCE A UPŘÍMNĚ SE VÁM OMLOUVÁM, BYL TO ODE MĚ DO VÁS NEDOBRÝ ATAK, JEŠTĚ JEDNOU SE OMLOUVÁM, CHYBA SE VLOUDILA, ˇPROMIŇTE.
O to více to platí na toho druhého pána. Vám děkuji za připomínky. Beru je. Zdraví P.S

Asi začnu více sledovat rubriku Jak to dělám já ve Včelařství. Pánové Sláma a Smělý zde do omrzení opakují, že tímto způsobem nelze ošetřovat 150 včelstev a P.Streitem nejasně popsané části jeho provozní metody (snad vinou zkrácení redakcí) si vysvětlují po svém. Dožadují se odborných studií a přitom, jak píše P.Streit, nepožádali o žádné další informace k jeho článku. Redakce tomu hned v úvodu tleská.
Nesouhlasím se vším, co P.Streit prezentoval jako svou metodu, ale články těchto pánů jsou zde redakcí uvedeny jako jediná pravda pod sluncem a také je nemohu na 100% přijmout.
On to totiž opravdu každý dělá po svém a měl jsem zato, že tato rubrika v našem božském časopisu slouží k prezentaci takových vlasních metod a nikoli k hlásání svaté pravdy.

Zdravím, no vloni jsem nakoupil a zatím nevím. Ale jsou překližky
mnoha typů. Pro mou práci na dno jsem měl k dispozici vodovzdornou,
bez folie v nižší jakosti. Podle všeobecného názoru při koupi by to
prý mělo pro úl stačit, ale proto že to byla nižší jakost, tak
očekávám sem tam nějaké puchření kvůli blbě rozetřenému lepidlu. Asi
nejlepší je vzít odřezek z toho co chcete použít, ten namočit na týden
do vody a potom usušit. Takový materiál když vydrží bez zjevné chyby,
tak ten použít. Jestli to zpuchří nebo se překližka rozpadne, je pro
použití na úly kničemu.

_gp_

..........

2010/2/22 Ali <e-mail/=/nezadan>:
> Nemáte někdo zkušenosti z úly vyrobené z překližky. Chtěl bych vyrobit
> kostru ze dřeva, uvniř polystyren a z vnitřní a vnější strany překližku. V
> současné době používám na nástavky palubky, ale překližka se mi zdá váhově
> přijatelnější. Jen nevím, jak reaguje na vlhkost, nebo sluneční záření, ať
> se úly nektoutí.
>

Vážený pane Streite zdravím Vás, prosím otiskněte Svůj článek v úplné
podobě někde na internetu a dejte sem adresu nebo ho do Konference
přeneste v textové podobě pod novým tématem a můžeme tu znovu vklidu
diskutovat o svých zkušenostech a nezkušenostech. Také se můžete
kupříkladu určitě po registraci zviditelnit na Slovenském webu
vcely.sk a vedle svých kolegů.

Já Vás o nějakou rozumnou akci žádal už minule a podle Vašich reakcí
výsledek je stále nula. Takže máte tu jednu velkou negativní a jasnou
reakci od velkovčelaře.

Takže se nezlobte, že to znovu připomínám. Podotýkám, že čas.
Včelařství mne v dnešní době vůbec nezajímá a také ho jako nečlen
nedostávám a nečtu. Doufám že potom, co článek někde vklidu vcelku
zveřejníte, mi bude konečně známo očem tady vedete téma. Osobní
litánie okolo sporů si nechte pro jiné internetové příznivce. Jsme
doufám zde dospělí a budeme diskutovat rozumně. Děkuji.

_gp_


...........
2010/2/22 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>:
> zdravím vás,
> KÁji, Zvčelaři, na to mohu odpovědět jen stejnou mincí, jak jste staří, tak
> jste blbí. Za dnešní den jsem ještě nedostal ani jedinou negativní odpověď,
> i velcí včelaři mi fandí. Plnou verzi článku zaslanou dnes do redakce jsem
> oběma aktérům zaslal.

Pavle zbytečně kopeš kolem sebe a odháníš problémy do kterých jsi se dostal svojí hloupostí a neschopností přinést sebemenší důkaz pro svá tvrzení. Vždyť jsi začal tím jak panenské dílo ti zlikvidovalo roztoče, za týden jsme si se zájmem přečetli ve Včelařství kolik tě to stálo chemie a tak to jde celou diskuzi s tebou. Neustále odvoláváš předěláváš a upravuješ svá tvrzení a když jsi v koncích tak nám vytkneš že jsi začínající, ale nastoupená cesta je OK. Navíc teď to vypadá že uvedená hodnocení od Sedláčka a Titěry ti tam narouboval př. Prokeš aby podpořil tvojí genialitu. Př. Slámu neznám, ale musím uznat že jeho Kalendárium je z těch za posledních cca 10 let nejlepší co kdo napsal. Ing Smělý je hodně diskutabilní, já ho nemusím, ale vždy se k němu budu chovat slušně a s úctou a chtěl bych v jeho věku vypadat jak on. Nejhorší na tom je, že na tom co jsi napsal je hodně pravdy. Zásada stavět co nejvíc, když to nesnižuje výnosy je určitě jeden ze způsobů boje proti nemocem a zimovat tak, jsi li obklopen morem považuji za docela chytré. Současně ale nevím proč jsi to celé dohnal do takových konců. No jo prostě pitbul zakousnout a nemyslet.Příště zkus začít líp!!! Zdtraví R. Stonjek

Dobrý den, p. Pazderka aPavleN, já bych to klidně udělal, ale nevím jak nato s PC, takže pokud to někdo umíte, pošlete mi vy mail a já vám to přepošlu. Už na začátku mi zdělili lidi, že mi to redakce otiskne jen jednou. Proč se tak chová ke mě, nevím, asi jdu myšlenkově hodně dopředu, Co dělat se svazen a vedením ČSV, když jeho hlásná trouba, redakce, mě odmítá zveřejnit článek na obhajobu zmíněných dvou pánů. Já tam ani nepsal, že je to vhodné pro velkochov včel, ale pro malé včelaře to je dobré. Mor se u velkochovatelů neobjevuje, jen u malovčelařů. Jistě s počtem včel budu metodu upravovat, to je jasné. Ať to byl kdokoliv, pěkně to překroutil. Do výzkumáku volají včelaři, že tam jsou čuráci, nedivým se, že tedy couvli a Sedláčka z bučovic se ptali jen nato, zda mě zná a zda byl na mé včelnici. Neptali se jej, zda můj příspěvek metodiky nečetl. Řekl mi, že si z toho nemám nic dělat, že do Včelařství nepíše, nemají jej rádi, proto tak strohý výňatek. Důležité je, že jsem dostal myšlenku ven, mám pokračovat dál. Máme se setkat na jeho pozvání na kus řeči. Ve Včelařství je divoká cenzůra, cenzůra. To mi napsalo již mnoho včelařů, jak jsem říkal, beru vždy názory v potaz, ale chci se přesvědčit sám, přesvědčil jsem se. Článek v Předsjezdové diskusi nechali výceméně stejný, takže to je dobře. Jinak BídA.Zdraví P.S

EMAIL: streit.p/=/email.cz

Přeji pěkný den!

Psal jsem vám již dávno, že můžete celý text umístit na mé fórum. A to
dokonce dvakrát.
Měl jste ale pokaždé plnou mailovou schránku, tak jsem to již dále
nezkoušel.
Zaregistrován tam jste, tak máte možnost celý text zveřejnit.

Myslím, že na internetu je dost míst, kde jste mohl celý text zveřejnit již
dříve a předejít tak nedorozuměním.
Je jen otázka, proč jste tak neučinil.


S pozdravem!

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Streit Pavel
> Sent: Tuesday, February 23, 2010 8:47 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Streitova očistná kura
>
> Dobrý den, p. Pazderka aPavleN, já bych to klidně udělal, ale nevím jak
> nato s PC, takže pokud to někdo umíte, pošlete mi vy mail a já vám to
> přepošlu. Už na začátku mi zdělili lidi, že mi to redakce otiskne jen
> jednou. Proč se tak chová ke mě, nevím, asi jdu myšlenkově hodně dopředu,
> Co dělat se svazen a vedením ČSV, když jeho hlásná trouba, redakce, mě
> odmítá zveřejnit článek na obhajobu zmíněných dvou pánů. Já tam ani
> nepsal,
> že je to vhodné pro velkochov včel, ale pro malé včelaře to je dobré. Mor
> se u velkochovatelů neobjevuje, jen u malovčelařů. Jistě s počtem včel
budu
> metodu upravovat, to je jasné. Ať to byl kdokoliv, pěkně to překroutil. Do
> výzkumáku volají včelaři, že tam jsou čuráci, nedivým se, že tedy couvli a
> Sedláčka z bučovic se ptali jen nato, zda mě zná a zda byl na mé včelnici.
> Neptali se jej, zda můj příspěvek metodiky nečetl. Řekl mi, že si z toho
> nemám nic dělat, že do Včelařství nepíše, nemají jej rádi, proto tak
strohý
> výňatek. Důležité je, že jsem dostal myšlenku ven, mám pokračovat dál.
> Máme
> se setkat na jeho pozvání na kus řeči. Ve Včelařství je divoká cenzůra,
> cenzůra. To mi napsalo již mnoho včelařů, jak jsem říkal, beru vždy názory
> v potaz, ale chci se přesvědčit sám, přesvědčil jsem se. Článek v
> Předsjezdové diskusi nechali výceméně stejný, takže to je dobře. Jinak
> BídA.Zdraví P.S

Zdravím,
sleduji diskuze navozené přítelem Streitem jak tady, tak v časopise
včelařství.
S něčím souhlasím, s něčím ne, to jsem se už vyjadřoval.

Spíš co mne dost navíc negativně zaujalo, je všeobecná úroveň komunikace.

Chtěl bych všeobecně poprosit, zda by se nadále v příspěvcích nemohli
přestat objevovat osobní útoky, nadávky a pejorativní oslovení.
Zkusme se trošku povznést nad osobní injektivy a diskutovat věcně a slušně.

Myslím si (dosud), že nám všem jde o stejnou společnou věc. Tak nechme
každému jeho přístup a jen vypichujte věcně spíš své pochyby a pokud máte
své podložené zkušenosti, tak je slušně napište a osobně neútočte.

Už používám elektronické konference od roku 1990. Tenkrát se pošta předávala
pomocí telefonnů a modemů na BBS stanice. Každou konferenci hlídal určený
moderátor a bylo to dost účinné. Byla určené pravidla "RULES", pravidelně se
zveřejňovala a jejich porušení se sankciovalo. Škoda, že to tady tak
nefunguje. Podstatně by se zvedla kultivovanost, věcnost a přínosnost
příspěvků.
Klidně mohu nějaké RULES pro nás včelaře dát dohromady. Pokud se mi ozve
správce serveru této konference a dá mi příslušné nástroje, mohu dělat i
navazující služby.

S pozdravem
Pavel Votrubec

P. Streit: ...Já tam ani nepsal, že je to vhodné pro velkochov včel, ale pro malé včelaře to je dobré. Mor se u velkochovatelů neobjevuje, jen u malovčelařů....
______________________

Jak jste na to přišel, že se mor u velkochovatelů neobjevuje, jen u malovčelařů? Proč by tomu tak mělo být? Zkuste tuto svoji myšlenku rozvinout a dovysvětlit, prosím.

Počli mi to a za 10 minut fo visí a sem napíšu, kde.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Streit Pavel
Sent: Tuesday, February 23, 2010 8:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Streitova očistná kura

Dobrý den, p. Pazderka aPavleN, já bych to klidně udělal, ale nevím jak nato s PC, takže pokud to někdo umíte, pošlete mi vy mail a já vám to přepošlu. Už na začátku mi zdělili lidi, že mi to redakce otiskne jen jednou. Proč se tak chová ke mě, nevím, asi jdu myšlenkově hodně dopředu, Co dělat se svazen a vedením ČSV, když jeho hlásná trouba, redakce, mě odmítá zveřejnit článek na obhajobu zmíněných dvou pánů. Já tam ani nepsal, že je to vhodné pro velkochov včel, ale pro malé včelaře to je dobré. Mor se u velkochovatelů neobjevuje, jen u malovčelařů. Jistě s počtem včel budu metodu upravovat, to je jasné. Ať to byl kdokoliv, pěkně to překroutil. Do výzkumáku volají včelaři, že tam jsou čuráci, nedivým se, že tedy couvli a Sedláčka z bučovic se ptali jen nato, zda mě zná a zda byl na mé včelnici.
Neptali se jej, zda můj příspěvek metodiky nečetl. Řekl mi, že si z toho nemám nic dělat, že do Včelařství nepíše, nemají jej rádi, proto tak strohý výňatek. Důležité je, že jsem dostal myšlenku ven, mám pokračovat dál. Máme se setkat na jeho pozvání na kus řeči. Ve Včelařství je divoká cenzůra, cenzůra. To mi napsalo již mnoho včelařů, jak jsem říkal, beru vždy názory v potaz, ale chci se přesvědčit sám, přesvědčil jsem se. Článek v Předsjezdové diskusi nechali výceméně stejný, takže to je dobře. Jinak BídA.Zdraví P.S

Vezměte ten text a dejte ho sem jako nový příspěvek, pošlete ho panu Mirovskému, nebo ho dejte přímo na včelařské fórum, nejlépe jako samostatné téma.
pokud plná verze Vašeho článku obsahovala víc důležitých informací, než v časopisu zveřejněná část, je důležité to udělat, jinak budou pořád vznikat všelijaké zmatky. Udělejte to co nejdříve.

"Dobrý den, p. Pazderka aPavleN, já bych to klidně udělal, ale nevím jak nato s PC, takže pokud to někdo umíte, pošlete mi vy mail a já vám to přepošlu."
S PC dělat umíte, protože jste nějakým způsobem, předpokládám elektronicky, ne na papíru napsaném ručně nebo psacím strojem, napsal články a poslal je do redakce Včelařství, píšete tady do diskuze a máte mail.
Pro běžné uveřejnění stačí tedy mít text toho článku, v čistém textu bez jakéhokoliv formátování a vylepšování, na místo, kde má přijít případně nějaká fotografie nebo nákres nebo graf napsat "tady přijde foto... v takové a takové velikosti" a no a ty fotky a další věci taky mít.
Časopis Včelařství už dávno nemá monopol na zveřejňování, je tady papírový Moderní včelař, je tady v ČR odhaduji nejméně 20 webů jednotlivých včelařů i prosperující webové stránky některých ZO. Stačí tedy ve vyhledávači zadat postupně včely, včelaření, úly , medobraní a podobná včelařská hesla, jako výsledek vyjdou kromě jiného ty včelařské weby, není pak problém si jednotlivé stránky prohlídnout, na všech bude někde dole kontakt na včelaře či zřizovatele těch stránek, není problém jim poslat mail a zeptat se , jestli by nezveřejnili článek.....
Perpektivní byly svého času internetové Včelařské noviny, sám jsem do nich pár článků poslal, nyní ale mají nějaké problémy.
A internetové zveřejňování proti papírovému má výhody, nikdo se nemůže vymlouvat, že prostor na zveřejnění je omezen a tudíž na internetu není žádný důvod, aby někdo svévolně článek krátil a tím zmršil. Taky rychlost je výrazně vyšší, Včelařství má nejkratší termín pro uveřejnění běžných příspěvků 3 měsíce, pokud vím, na internetu to může být i v řádz hodin.
Ostatně zájemci o článek se už ozvali i tady v diskuzi....

Pokud mi to přijde, bude to viset na novém webu
http://ocistnakura.borec.cz/

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Sroll Josef
Sent: Tuesday, February 23, 2010 9:23 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Streitova očistná kura

Počli mi to a za 10 minut fo visí a sem napíšu, kde.
Pepa

Josefe, omlouvám se, ale v tomhle významu je to kúra s čárkovaným ú. Kůra patří ke stromu. Jinak super! Internet je svobodné medium. A pravda vyděsí ... :-) Klidný den!
Jiří
------------
Pokud mi to přijde, bude to viset na novém webu
http://ocistnakura.borec.cz/

Pepa

tak už je tam ú (s čárkou). Já tyhle vzrušené debaty většinou mažu bez čtení (v zájmu zachování duševního zdraví), tak fakt nevím, zda jde o kůru ze stromu či nějakou jinou. Mimochodem: kůra z vrb, o kterých tu šla řeč, má také jisté léčivé účinky.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of J. Matl
Sent: Tuesday, February 23, 2010 10:27 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: {Spam?} Re: Streitova očistná kura

Josefe, omlouvám se, ale v tomhle významu je to kúra s čárkovaným ú. Kůra patří ke stromu. Jinak super! Internet je svobodné medium. A pravda vyděsí .. :-) Klidný den!
Jiří
------------
Pokud mi to přijde, bude to viset na novém webu http://ocistnakura.borec.cz/

Pepa

Mor se u velkochovatelů neobjevuje, jen u malovčelařů. Jistě s počtem včel budu metodu upravovat, to je jasné. P.S.

Aké je nebezpečné tvrdiť niečo čo nemám overené, vám ponúknem moju skúsenosť, keď v Maďarsku bol zlikvidovaný veľkochov (ak 200 včelstiev považujete za veľa), asi 4 roky po obnove úľov a včelieho diela. Stanovište v obci Patak som navštívil s poľskými priateľmi v r. 2003, bolo čo vidieť a aj sa priučiť na ako podnikať s včelami, bola to včelárska moderna. Vďaka kočovaniu mal majiteľ pri počte 200 včelstiev v ten rok priemerný výnos 120 kg.
Dva roky na to sa dostala ku ne hodnoverná správa, že včelnica s 200 včelstvami bola zlikvidovaná pre výskyt MVP.

Použijem malú pararelu, človek žijúci v naprostej hygiene, životospráve z nenazdajky umrie a tak isto včely v prírode alebo v domácou chove aj napriek všetkým zásadám správneho ošetrovania sa dostanú do kolapsu či v malom alebo veľkom chove. Preto nie je nič jasné!

Snažím se stále přijít na to,k čemu se chce soudní znalec a profesionální farmář M.Sedláček vyjadřovat,nebo co by měl hodnotit a prohlížet u jiných včelařů(Včelařství č3-79),když před ne tak dávným časem oddělky od něho zakoupené ve mě i po těchto letech vyvolávají pocity hrůzy a beznaděje z budoucnosti.A to dodatečné jednání a korespondenční diskuzi s ním nepřeji nikomu!Reaguji tak na odezvy obyčejných malovčelařů ze "Včelařství" na kritiku cechu vzít věc do svých rukou.
S pozdravemP.Z.

Předávám Vám kontakt. Prosím zároveň tímto i admina konference ke
zveřejnění.Dané zaslané a zveřejněné soubory přispěvatelů jsou na
adrese http://vcely.or.cz/files/



Pokud byste chtěli dát ostatním včelařům k dispozici nějaký soubor,
zašlete jej v příloze e-mailu správci konference, který jej zpřístupní
(resp. jeho stažení všem umožní) přes webové rozhraní. U takového
e-mailu by v "subjectu" (resp. "předmětu") mělo být: "Soubor pro
vcelare", a posílejte jej na adresu: vcely-files/=/v.or.cz (pozn. mezi
"files" a "v" smažte zástupný antispam znak a vložte zavinac)

Takže pro Vašeho poštovního klienta to znamená příkaz odeslat nový
mail, vypsat adresu vcely-files(zav)v.or.cz, do předmětu Soubor pro
vcelare a přidat jako přílohu k mailu. Najděte tedy příkaz podobný
graficky sponce nebo text vložit přílohu a určete cestu na Vašem
úložišti dat a příkaz vložit. Do textu mailu napsat průvodní text.

Doufám, že jsem to sepsal náležitě a jednoduše. Děkuji.


_gp_



2010/2/23 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>:
> Dobrý den, p. Pazderka aPavleN, já bych to klidně udělal, ale nevím jak
> nato s PC, takže pokud to někdo umíte, pošlete mi vy mail a já vám to
> přepošlu.

Myslíme si,že už toho zviditelńování zde i v časopisu Včelařství bylo pro jednoho zarputilého člověka až příliš.
Doufáme,že každý soudný včelař si z těchto posledních příspěvků udělal úsudek sám podle svých zkušeností a zajisté toto nově vzniklé téma si uložil Ad akta,jiného to nezasluhuje.Vždy se najdou příznivci i odpůrci všech,kteří se za každou cenu chtějí zviditelnit.Tomuto člověku se to s podivem podařilo,pronikl i do redakce ústředního časopisu a po zkušenostech s ním se to snad nebude již opakovat.Jsou důležitější věci na pořadu dne pro náš časopis a ne tam přenášet zdejší konferenční praktiky a věnovat tomu několik zbytečných stránek.Jak toto vše vzniklo,zase rychle odezní a dojde k zapomění.A je to dobře,poněvadž revoluční přínos do čes.včelařství to není.Zde z tohoto člověka čiší pouze touha prosadit to své
co si zamanul,arogance k oponentům,nenávist k sousedům a dokonce snaha ovlivnit konání úřadů. Dokonce se zdá,že jeho vyjadřování je pod nějakým vlivem.Je to člověk asi zvláštní mysli a ještě nějaký čas bude obšťastňovat zdejší
včel.konferenci,tak ať se mu daří hlavně dobře včelařit.Netřeba si myslet,že by napáchal nějaké škody svými výzkumy,staří to hned pochopí a ti mladí začínající po čase přijdou na správnou cestu i když je to zdrží.

O co šlo konkrétně? Co bylo na oddělcích špatného (matky, plástve, včelstva nešla do síly, nebo co)? Takhle se z příspěvku nic nedozvídáme a informační hodnota je nulová...

.... já s panem Streitem jen v máločem souhlasím, tedy snad až na správnou zásadu dbát na výraznou obměnu díla (ovšem nikoli tak radikálně a drasticky, domnívám se já), nicméně nepřijde mi ani fér vytvářet něčí psychologický profil jen na základě rozvířené diskuse zde na konferenci. Notabene, Váš příspěvek mi připadá taky zbytečně útočný a už trochu začínám být alergický na to pohrávání si a urážení skrze jména účastníků diskuse (o to se však včera hloupým způsobem významně zasloužil i pan Streit). Internet obecně není vhodným pracovištěm psychologů/psychiatrů, a to ani amatérských...

Nechtěl by jste opravdu přibrzdit? Plácáte blbosti! Musím to tak napsat, protože z poklidné konference se stal horor. Jenom kolem sebe bez přemýšlení kopete.
Mimochodem u nás má mor právě chovatel s největším počem včelstev. Asi 200. Sám ještě přiznává, že si rozšíření na více stanovišť zavinil sám převážením nářadí.
Souhlasím s př. Stojnkem. Př. Sláma je kapacita a kdyby jste měl jenom trošičku sebekritiky, tak by jste pochopil, že mu nesaháte ani po podrážky. Př. Smělého taky nemusím, ale určitě bych se k němu choval slušně. Napsat to tam asi museli, protože časopis čtou i začínající včelaři. Neozvali se třeba proto, že vyjádřili svůj názor a nestojí o urážky, které by určitě z Vaší strany přišly, až by Vám došly argumenty. Což by bylo podle mne hned. ČSV bych do toho nepletl. To je zase vylévání zlosti na jiných.
Stavět nové dílo je určitě dobré, není to ani Vaše metoda, ale všeho s mírou. Jestli Vám to někdo schválí, třeba př. Sedláček, tak to určitě sám nedělá. Nechtějí se třeba zbavit konkurence? Ostatně za nějaký rok včelaření na to asi přijdete sám. Myslím, že už by to mělo skončit. Chtělo by to si sednou na delší dobu, zamyslet se a zklidnit jednání.
Tonda
>Mor se u velkochovatelů neobjevuje, jen u malovčelařů.

V předmětu se do loňkého roku nepoužívala ZNAMÉNKA. NĚKTERÉ PROHLÍŽEČE TO NEUMÍ A PAK SE MÍSTO TĚCHTO PÍSMEN OBJEVUJE ŘADA OTAZNÍKŮ a je to pak ještě horší

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: Re: Streitova očistná kura
> Datum: 23.2.2010 10:39:02
> ----------------------------------------
>
> tak už je tam ú (s čárkou). Já tyhle vzrušené debaty většinou mažu bez čtení (v
> zájmu zachování duševního zdraví), tak fakt nevím, zda jde o kůru ze stromu či
> nějakou jinou. Mimochodem: kůra z vrb, o kterých tu šla řeč, má také jisté
> léčivé účinky.
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of J. Matl
> Sent: Tuesday, February 23, 2010 10:27 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: {Spam?} Re: Streitova očistná kura
>
> Josefe, omlouvám se, ale v tomhle významu je to kúra s čárkovaným ú. Kůra patří
> ke stromu. Jinak super! Internet je svobodné medium. A pravda vyděsí .. :-)
> Klidný den!
> Jiří
> ------------
> Pokud mi to přijde, bude to viset na novém webu http://ocistnakura.borec.cz/
>
> Pepa
>
>
>

Účinky kůry s vrby sa rovnají téměř aspirinu = sallicilin má název odvozen vrby lať. Salix

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: Re: Streitova očistná kura
> Datum: 23.2.2010 10:39:02
> ----------------------------------------
>
> tak už je tam ú (s čárkou). Já tyhle vzrušené debaty většinou mažu bez čtení (v
> zájmu zachování duševního zdraví), tak fakt nevím, zda jde o kůru ze stromu či
> nějakou jinou. Mimochodem: kůra z vrb, o kterých tu šla řeč, má také jisté
> léčivé účinky.
> Pepa
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of J. Matl
> Sent: Tuesday, February 23, 2010 10:27 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: {Spam?} Re: Streitova očistná kura
>
> Josefe, omlouvám se, ale v tomhle významu je to kúra s čárkovaným ú. Kůra patří
> ke stromu. Jinak super! Internet je svobodné medium. A pravda vyděsí .. :-)
> Klidný den!
> Jiří
> ------------
> Pokud mi to přijde, bude to viset na novém webu http://ocistnakura.borec.cz/
>
> Pepa
>
>
>

Mě v tom časopise zaujala naprosto jiná věc a ne strajtoviny a to výzkum o očkování včel proti kleštíku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: trajtovina - achtovina
> Datum: 23.2.2010 11:10:56
> ----------------------------------------
> Myslíme si,že už toho zviditelńování zde i v časopisu Včelařství bylo pro
> jednoho zarputilého člověka až příliš.
> Doufáme,že každý soudný včelař si z těchto posledních příspěvků udělal
> úsudek sám podle svých zkušeností a zajisté toto nově vzniklé téma si
> uložil Ad akta,jiného to nezasluhuje.Vždy se najdou příznivci i odpůrci
> všech,kteří se za každou cenu chtějí zviditelnit.Tomuto člověku se to s
> podivem podařilo,pronikl i do redakce ústředního časopisu a po zkušenostech
> s ním se to snad nebude již opakovat.Jsou důležitější věci na pořadu dne
> pro náš časopis a ne tam přenášet zdejší konferenční praktiky a věnovat
> tomu několik zbytečných stránek.Jak toto vše vzniklo,zase rychle odezní a
> dojde k zapomění.A je to dobře,poněvadž revoluční přínos do čes.včelařství
> to není.Zde z tohoto člověka čiší pouze touha prosadit to své
> co si zamanul,arogance k oponentům,nenávist k sousedům a dokonce snaha
> ovlivnit konání úřadů. Dokonce se zdá,že jeho vyjadřování je pod nějakým
> vlivem.Je to člověk asi zvláštní mysli a ještě nějaký čas bude obšťastňovat
> zdejší
> včel.konferenci,tak ať se mu daří hlavně dobře včelařit.Netřeba si
> myslet,že by napáchal nějaké škody svými výzkumy,staří to hned pochopí a ti
> mladí začínající po čase přijdou na správnou cestu i když je to zdrží.
>
>
>

Dobrý den . Použijte místo překližky na vnější i vnitřní stranu úlu sololit.Když ho natřete nic nedělá. Jámám takové úly už 10 let a bez problémů. Kdo ale ví jak izoluje polistyrén vůči dřevu? Např. 1cm polisterenu izoluje jako x cm dřeva. Dík.

"Účinky kůry s vrby sa rovnají téměř aspirinu = sallicilin má název odvozen vrby lať. Salix"
Kůra z vrb obsahuje kyselinu salicylovou a jako taková je známá od starověku. Kyselina salicylová je ale hořká a dost dráždivá, takže pro dost lidí dlouhodobě nepoužitelná.
Přednost proto dostal blízký derivát kyseliny salicylové, kyselina acetylsalicylová (acylpyrin, aspirin plus celá rodina léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou) a když byla současně objevena její levná umělá výroba, stalo se žvýkání vrbové kůry jaksi zbytečným přežitkem.

Každopádně se ale takhle zájmový časopis nedělá. Zájmový časopis má otiskovat články, které jsou pro obor přínosné buď úplně bez výhrady nebo aspoň z části a pak se má ta kladná část nějak vydiskutovat. Články a příspěvky, které jsou vzápětí odborníky a odbornými kritiky sepsuty a znegovány do poslední nitky v zájmovém časopise nemají co dělat. Na to tam je nějaká redakce, která by měla být tak odborně na výši, aby takové články rozeznala a vůbec je do tisku nepustila. A pokud v případě nějakého mediálního ohlasu a podobně by byla redakce přece jen dotlačena něco takového otisknout, muselo by to být jako velice problematický text patřičně uvedeno nějakým zvláštním úvodníkem redaktora, včelařského odborníka a podobně.
Závěr je takový, že v případě popisu včelařských metod př. Streita redakce Včelařství odborně selhala. Anebo, jak už jsem psal dříve, schválně "zařízla".

Kdo ale ví jak izoluje polistyrén vůči dřevu? Např. 1cm polystyrenu izoluje jako x cm dřeva. Dík.
--------------------
Nejstarší sololit na nástavkových úlech - provozovaných venku je ze 70.let. A vypadá, že si klidně dalších 50let střihne.-)

jinak nahlížejte zde:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=1

http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=1&obor=9

a tady se dá vymyslet jakákoli stěna:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=68&h=38&obor=9

"Každopádně se ale takhle zájmový časopis nedělá. Zájmový časopis má otiskovat články, které jsou pro obor přínosné buď úplně bez výhrady nebo aspoň z části a pak se má ta kladná část nějak vydiskutovat. Články a příspěvky, které jsou vzápětí odborníky a odbornými kritiky sepsuty a znegovány do poslední nitky v zájmovém časopise nemají co dělat. Na to tam je nějaká redakce, která by měla být tak odborně na výši, aby takové články rozeznala a vůbec je do tisku nepustila. A pokud v případě nějakého mediálního ohlasu a podobně by byla redakce přece jen dotlačena něco takového otisknout, muselo by to být jako velice problematický text patřičně uvedeno nějakým zvláštním úvodníkem redaktora, včelařského odborníka a podobně.
Závěr je takový, že v případě popisu včelařských metod př. Streita redakce Včelařství odborně selhala. Anebo, jak už jsem psal dříve, schválně "zařízla"."
-----------------------------
Články v časopisu musí být samozřelmě odborně na výši. Rubriku "Tak to dělám já" ale chápu jako prostor pro zveřejnění lidové tvořivosti včelařské obce. Klidně ať je uvedena kouzelnou formulkou, že zveřejněné texty nebyly nikým připomínkovány a nemusí se shodovat s realitou, a já neví co ještě.
Nechápu ale, přoč v jednom čísle něco otisknou (snad dokonce jen část textu?) a v druhém čísle to totálně sestřelí dvěma texty, se kterými by se také dalo polemizovat.
Po téhle příhodě pár potenciálních autorů ztratí elán a budeme si číst články zbylých odvážlivců o tom, jak cedí voští. To totiž nikoho nepobouří. ;o)

Nechci se jich zastávat, ale tohle byla rubrika ,,Jak to dělám já". Tam bych otisknul to, co se mně zdá zajímavé, co někdo tvrdí, že je nová myšlenka. To, že na takový postup reagují odborníci velmi negativně, bych asi taky otiskl. Ať si potom včelaři sami vyberou. Na ostatních stránkách máte pravdu. Tam by už měli psát pouze odborníci, nebo by článek měl být posouzen. Tady nakonec byl taky posouzen i když asi nějak podivně. Moc jsem to ale zase nestudoval. Redaktor opravdu není odborníkem ve včelaření. Sám mně to kdysi potvrdil, a snad ani nemusí být. I když by to věci určitě prospělo. Tady jde spíš o způsob jednání pisatele. To, že ho někdo povzbudí, ještě neznamená, že s ním souhlasí. Spíš si chce taky přihřát svoji polívčičku.
Tonda
>Každopádně se ale takhle zájmový časopis nedělá. Zájmový časopis má otiskovat články, které jsou pro obor přínosné buď úplně bez výhrady nebo aspoň z části a pak se má ta kladná část nějak vydiskutovat. Články a příspěvky, které jsou vzápětí odborníky a odbornými kritiky sepsuty a znegovány do poslední nitky v zájmovém časopise nemají co dělat. Na to tam je nějaká redakce, která by měla být tak odborně na výši, aby takové články rozeznala a vůbec je do tisku nepustila. A pokud v případě nějakého mediálního ohlasu a podobně by byla redakce přece jen dotlačena něco takového otisknout, muselo by to být jako velice problematický text patřičně uvedeno nějakým zvláštním úvodníkem redaktora, včelařského odborníka a podobně.
Závěr je takový, že v případě popisu včelařských metod př. Streita redakce Včelařství odborně selhala. Anebo, jak už jsem psal dříve, schválně "zařízla".

Tento článek mě taky zaujal. Ne však samotné téma, to už jsem si přečetl na Fascinovaném včelaři. Zaujala mě opět profesionalita pana šéfredaktora Prokeše. Pominu detail, že trubec na fotce je nazýván včelou. Šéfredaktor není včelař, tak se to dá pochopit. Měl by ale být profesionálem v oboru žurnalistiky. Článek (překlad)je evidentně převzat z Fascinovaného včelaře (http://fcelar.blogspot.com/search?updated-max=2010-01-10T23%3A13%3A00%2B02%3A00&max-results=7). Je častým novinářským nešvarem převzít text a pozměnit jen občas nějaké to slovo. Zpočátku je ještě drobná změna téměř na každém řádku. Jak ale docházely síly, ke konci úž jsou celé odstavce do písmenka stejné. Včetně chyby, kdy Eman přeložil "$15 billion" jako "15 miliard dolarů". Nechci být hnidopych, ale myslím, že překlad je také duševní práce. Pan šéfredaktor si mohl zajistit vlastní překlad nebo alspoň ocenit Fascinovaného včelaře uvedením skutečného zdroje textu. Bronislav Gruna

-----------------------
Pepan: Mě v tom časopise zaujala naprosto jiná věc a ne strajtoviny a to výzkum o očkování včel proti kleštíku

Původní článek podle mého názoru byl zpracován dobře. Avšak přístup autora tady na netu zřejmě vyvolal to co se stalo.
Rubrika se také tak jmenuje TAK TO DĚLÁM JÁ a není na tom nic špatného jak to dělá. Že s tím někteří staří křeni nesouhlasí je jejich názor a jeto také jejich věc. Právě je však dobře , že se oba tyto názory střetávají na stránkách tohoto periodika. Toto periodikum není diplomová práce od které tu odbornost čekám ale právě ten střet názorů nastoluje nové myšlení a proto právě tu redakci patří pochválit a před léty jste také všichni po tom volali

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: bota ?asopisu V?ela?stv?.
> Datum: 23.2.2010 12:11:25
> ----------------------------------------
> Každopádně se ale takhle zájmový časopis nedělá. Zájmový časopis má
> otiskovat články, které jsou pro obor přínosné buď úplně bez výhrady nebo
> aspoň z části a pak se má ta kladná část nějak vydiskutovat. Články a
> příspěvky, které jsou vzápětí odborníky a odbornými kritiky sepsuty a
> znegovány do poslední nitky v zájmovém časopise nemají co dělat. Na to tam
> je nějaká redakce, která by měla být tak odborně na výši, aby takové články
> rozeznala a vůbec je do tisku nepustila. A pokud v případě nějakého
> mediálního ohlasu a podobně by byla redakce přece jen dotlačena něco
> takového otisknout, muselo by to být jako velice problematický text
> patřičně uvedeno nějakým zvláštním úvodníkem redaktora, včelařského
> odborníka a podobně.
> Závěr je takový, že v případě popisu včelařských metod př. Streita redakce
> Včelařství odborně selhala. Anebo, jak už jsem psal dříve, schválně
> "zařízla".
>
>
>

> Tento článek mě taky zaujal. Ne však samotné téma, to už jsem si přečetl na
> Fascinovaném včelaři.

Diky za upozorneni, to snad neni ani pravda!

Uz jen to jak se tam vymlouva k Streitovi na strane 79 je neuveritelne. Chtej nazor odbornika tak si napisou Streitovi aby jim to dolozil na cestne slovo autora clanku. Kde to jsme, asi opravdu na balkane...

Jak to udelat abych jako clen svazu neprispival na takoveho saska ??? Asi si zmenit casak na preklady :-(

T.H.

> Diky za upozorneni, to snad neni ani pravda!
>

Omlouvam se za predchozi svuj ulet. Zrovna jsem si rikal ze toto cislo vcelarstvi je nejake malinko lepsi a pak se dozvim, ze je to opsane...

T.H.

B. Gruna:....Včetně chyby, kdy Eman přeložil "$15 billion" jako "15 miliard dolarů". Nechci být hnidopych, ale myslím, že překlad je také duševní práce.....
____________________

Já taky nechci být hnidopych, ale myslím, že ten překlad je správně, protože mám dojem, že bilion se skutečně překládá jako miliarda. Jak byste to přeložil vy?

billion
to je trošku překladatelský oříšek. V US je to miliarda, v GB je to bilion. Zdrojový článek je na německých stránkách. Věta je o výdajích v US.