78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40662) (40665)
Jaký zmatek? Med obsahuje kyselou a enzymatickou složku, takovou jakousi specifickou enzymatickou aktivitu vykazuje i tmavá a černá souš a nové dílo spíše určitě nikoli. Pokud je dlouhodobě med skladován v takovém tmavém díle tak na 100% ze stěn buněk do medu něco určitě přejde. Otázkou je co přejde z mezistěn a co přejde ze staršího díla.
Normální zmatek může nastat, pokud si někdo myslí, že akát je zrovínka medem, který překypuje nějakou významnou a složitou složkou podporující abnormální enzymatickou aktivitu a stím tu absorbci z povrchu buněk. Akát je chudobný med a v žádném případě když je v plástech 14 dnů po ukončení snůšky moc ssebou ze stěn buněk do sebe určitě nenatáhne. Takže bavte se trochu logicky o problematice kvalit medů a toho, co a za jakou dobu med přejímá z díla něco do sebe.
Dle mých chabých senzorických schopností má vliv a kvalita včelího díla na med. To jsem si dal za rámeček. Ostatní se hádejte, bez chromatografů se o ničem kybicuje a kecá dobře.
_gp_
2010/2/5 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>: > Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je > vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu > v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i > len trochu tmavý med. > > Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev > odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane > exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy > nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod > košieľkou. > > Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z > plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté. > Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty > alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy > potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s > košieľkou! > Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s > nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede. > Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov. >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40669
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666)
Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit... Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí... Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt. K. Čermák
Radek Hubač napsal(a): > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem, > všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40668
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40662) (40665)
Antone, s tím akátem Ti věřím, je ho hodně, poznal jsem to vždy u menších snůšek. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila > Datum: 05.2.2010 19:44:14 > ---------------------------------------- > Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je > vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu > v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i > len trochu tmavý med. > > Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev > odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane > exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy > nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod > košieľkou. > > Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z > plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté. > Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty > alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy > potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s > košieľkou! > Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s > nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede. > Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40667
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664)
Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem, všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz> > Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila > Datum: 05.2.2010 19:36:49 > ---------------------------------------- > Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla > starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen > lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem > vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl > opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této > zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal. > Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor. > Zdraví P.S > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40666
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40662)
Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i len trochu tmavý med.
Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod košieľkou.
Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s košieľkou!
Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40665
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.135.145) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657)
Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal. Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40664
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 5. 2. 2010
Re: přidávání oddělků-dvojmatečné (40655)
. Turčani:.. 18 roků ...55 dvojvčelstev..
Velmi mne to zaujalo a mám nějaké dotazy .
Jedná se či nejedná se o dvoj matečné včelaření? J.Burgel
Pôvodne som tento spôsob nazval dvojmatečné, kým som neuvedomil, že po rozdelení materského na dve časti a pridaním tej časti včiel bez plodu som pridal M. Jt zjavný odloženec -oddělek, čiže samostatné včelstvo, len žijúce na tom istom mieste, oddelené medzidnom, ktoré má svoj letáč.
Pretoe som tento spôsob nazval systém dvoch včelstiev-SDV.
Dve sa,ostatné včelstvá sú od seba oddelené od 1.7 (je to len orientačný termín) až do DO 10-20.4 v budúcom roku.
Ešte dodávam, že nové včelstvo sa tvorí preložením jedného nadstavku s plástami a včelami na oddeliteľné dno BEZ PLODU, M v klietke sa pridáva asi úpo 3 hod. v klietke CMC a uzáver otvoríme, včely po 3-5 hod cesto vyjedia a M bezpečne včely prijmú. Do tejto oddelenej debničky sa oddelí medzidnom, všetky lietavky sa vrátia cez hlavný letáč k takto pridanej M. Pôvodné včelstvo s M sa ocitne nad medzidnom, a pokračuje na pôvodnom diele.
------------------------------------------------------------
matku oddelku jste dal do stropniho (povaloveho)krmitka kde k ni vcely mely pristup a zivily ji.
(jenom aby jste ji mel jako nahradu nebo mely vcely silny kontakt a uzival jste tak vlastne materi latku 2 matek k dobre kondici vitality vcelstva?
Jednu M, tú staršiu pri integrácii, musím odobrať a dočasne ju dávam v klietke tictac do povalového kŕmidla alebo do ukičky najvyššej debničky, kde sa o ňu včely starajú.
S materskou látkou od M v klietke je to trochu inak, ML včely získajú od M len vtedy, keď sú s ňou v priamom kontakte, v takomto prípade táto matka, včely nezásobuje včelstvo materskou látkou, preto nedochádza ku kolízii medzi M a včelami patriace k M v klietke.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40663
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661)
Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________
Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci infekčních (pro věcnou přesnost doplňuji) nemocí včelího plodu
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40662
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660)
Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________
Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40661
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657)
Souhlasím s Vámi. Takovým názorům se dá snadno oponovat: - včely ve výkalech nikdo nenutí žít, je to tak už miliony let, - exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic špatného, - komu by ta představa přesto vadila, tak víme, že ta troška výkalů je překryta košilkami po svlékání kukly, - je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly - mšic, puklic mer K. Čermák
Jan Burgel napsal(a): > Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji : > včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy > pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky - > naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho > nedopřát? > > "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera > > http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ > Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med, > nemohu ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych > vcel asi ho taky nikdy nevideli. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40660
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 5. 2. 2010
Re: přidávání oddělků-dvojmatečné (40655) (40656)
Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak mě to zajímá.Zdraví P.S.
___________________________________________________________
Med z panenského díla je o něco světlejší (v košilkách jsou barviva, které se dostávají nejen do vosku), ale není to nějak významný rozdíl. Otázka chuti je dost problematická, protože je to vysoce individuální záležitost (každému chutná něco jiného). Osobně mi připadá, že med ze starého díla má trpčí chuť. Někteří rozdíly nepociťují.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40658
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 5. 2. 2010
med z tamaveho verzus panenskeho dila
Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou chut, stejnou hodnotu.
Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.
Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky - naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho nedopřát?
"Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
nemohu ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych vcel asi ho taky nikdy nevideli.
Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
napiste vase nazory.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40657
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 5. 2. 2010
přidávání oddělků-dvojmatečné
a. Turčani:.. 18 roků ...55 dvojvčelstev..
Velmi mne to zaujalo a mám nějaké dotazy .
Jedná se či nejedná se o dvoj matečné včelaření?
V období asi 1.4 jste přidal plod oddělku k produkcnimu vcelstvu (a tak jej posilil)
matku oddelku jste dal do stropniho (povaloveho)krmitka kde k ni vcely mely pristup a zivily ji.
(jenom aby jste ji mel jako nahradu nebo mely vcely silny kontakt a uzival jste tak vlastne materi latku 2 matek k dobre kondici vitality vcelstva?
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40655
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jozef zurbej (92.245.8.210) --- 5. 2. 2010
Odchov vcelich matiek
Mozem odchovat mlade matky, z inseminovanej uz 15. Aprila, aby boli zrele matecniky k dispozicii na Majovy preletak produkcneho vcelstva, kde v priebehu Maja mlada matka vitvori plodove hniezdo ktore v Juni spojime z hniezdom starej matky. Zo starou matkou urobime 2 ramikovy odlozenec. Vsetko by malo prebiehat v jednom uli cez madzidna. Stara matka do Oktobra podnecovanim vytvori 1 nizky nadstavok, ktory zintegrujeme do zimneho sedenia vciel, staru matku zlikvidujeme, alebo cez matersku mriezku prezimujem ako dvojvcelstvo. Dakujem
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40652
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n? (40599) (40620) (40646) (40650)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n? > Datum: 05.2.2010 09:03:53 > ---------------------------------------- > Máoje zkušenosti s dvoumatečním včelařením jsou pozitivní. Záleží na > detailech. Všechny matky ale musí být kvalitní, jinak je včely nemilosrdně > proberou. Tato metoda se vyplatí, pokud je hlavní snůška později, tj. v > červnu a červenci. Dubnovou a květnovou snůšku lépe využijí jednomatečná > včelstva posílená oddělkem )technologie zpětně spojovací). Pro mě zásadní > nevýhodou dvoumatečného včelaření je ztráta možnosti hodnocení matek. > Vylučuje se tedy jakékoliv šlechtění. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40651
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 5. 2. 2010
Re: Přidávání odělků - dvoumatečné (40599) (40620) (40646)
Máoje zkušenosti s dvoumatečním včelařením jsou pozitivní. Záleží na detailech. Všechny matky ale musí být kvalitní, jinak je včely nemilosrdně proberou. Tato metoda se vyplatí, pokud je hlavní snůška později, tj. v červnu a červenci. Dubnovou a květnovou snůšku lépe využijí jednomatečná včelstva posílená oddělkem )technologie zpětně spojovací). Pro mě zásadní nevýhodou dvoumatečného včelaření je ztráta možnosti hodnocení matek. Vylučuje se tedy jakékoliv šlechtění.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40650
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 5. 2. 2010
Re: Přidávání odělků - dvoumatečné (40599) (40620) (40646)
Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za mřížku a přes noviny spojil. Aleš
Niečo o tomto spôsobe niečo viem, praktizoval som ho asi 18 rokov a úspešne. Tri roky som overoval spôsob, ako dve matky využiť na zvýšenie výnosu. Ročne som pripravil aj 55 dvojvčelstiev s mladými matkami (tvorba nový včelstiev je len vtedy úspešná, keď druhé včelstvo sa dokáže rýchlo na včelstvo, ktoré dobre prezimuje. Druhé včelstvo som budoval in situ- na mieste materského, dokonale prepracovaným technologickým postupom, takou úpravou materského a nového včelstva, aby M bola vždy na 100% prijatá, aj sa mi to darilo. Pri intergrácii som jednu M vždy! odobral, ak som náhodou M ponechal, včely ju vždy odstránili a z hľadiska znášky to nebol dobrý 5ah, 2-3 debničky boli nad materskou mriežkou určených na znášku. Odobraté M som umiestnil do klietok Tic tac a umiestnil do povalového kŕmidla, kde mohli žiť aj dva mesiace, ak som niekde M potreboval, tak som ich využil, ale to sú už detaily.
Poznámka: ak chce včelár racionálne tento systém využiť, musí mať jednotlivé zásahy mať overené na 100%.
Integráciu dvoch včelstiev som robil vždy v čase kvitnutia vŕb s pridaním 9 medzistein, teda každým rokom vybudovaním nového plodiska. Systém dvoch včelstiev (metóda SDV) so ukončil pre tromi rokmi, pretože je trochu náročnejší a posledné teplé roky dovolili sa včelstvu rýchlo rozvinúť do sily aj bez druhého včelstva. SDV mal mnoho výhod, pomôcť plodom a včelami slabším včelstvám, strata M n v niektorom včelstve nebol problém, M som mal v jarnom období k dispozícii.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40649
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 5. 2. 2010
Termín byl odložen kvůli sněhové kalamitě z 9. ledna na 13. února. Akce je určena pro členy VMS a některé pozvané hosty. Bez přihlášení nejezděte, konferenční místnost má omezenou kapacitu.
Ještě je pár míst volných, takže pokud je někdo z vás rozhodnut v příští sezóně monitorovat spad a zapojit se do VMS, můžete se ještě přihlásit na moji adresu b.gruna/zav./seznam.cz. Zašlu vám potřebné informace.
Do VMS (Varroa Monitoring Systém) se můžete zaregistrovat na adrese www.varroamonitoring.cz
Pokud vám připadá registrace obtížná, rád vám poradím.
Bronislav Gruna, jménem organizátorů
----------------------------------
Zdravím přátelé,
můžete zde někdo zveřejnit, zda tento termín platí,jaké jsou podmínky účasti na této akci (zda je možná účast i pro nečleny VMS), event. místo konání a další organizační záležitosti?
Díky
Svoboda
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40648
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n? (40599) (40620) (40646)
Ahoj, to co jsem psal o dvoumatečném včelaření nemusí být nutně v rozporu s Tvými zlušenostmi. Zkusím můj přístup vysvětlit na příkladu. Vloni na Pardubicku přišlo jaro tak brzy, že se prostě slabší včely nechytaly. Věřil jsem tomu, že bude v květnu snůška pokračovat a nakonec jsem tedy nerealizoval hromadné pospojování do dvoumatečných včelstev na začátku snůšky. Výsledek byl jasný. Slabší nepřinesly téměř nic, silné byly super. Problém byl, že se v květnu pomalu na 3 týdny ochladilo na 15 stupňů a potom už u nás na písku vše uschne a je konec. Podloží je u nás z větší části vátina... To spojení zase hromadně ruším cca po 14 dnech snůšky, takže s tím moc práce není a rojení je pro mě svátek (cca 1 včelstvo ze 30 za dva roky). Nikdy jsem na sebe nedával 2 silná včelstva. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ale <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n? > Datum: 05.2.2010 07:11:01 > ---------------------------------------- > Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale > nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na > matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za > mřížku a přes noviny spojil. Jsem víkendový včelař. První rok jsem udělal 5 > dvouvčelstev. 2 nástavky dolní, 2 nástavky horní a 2 medníky. Do prvního > medobraní se mi 4 vyrojily a 2 matky byly jen v jednom včelstvu (to jsem po > medobraní zrušil odebráním mřížky). Nějaký výrazně vyšší výnos jsem > nepozoroval. Druhý rok jsem takto utvořil 7 dvojvčelstev. > Každý týden jsem se v tom hrabal, aby se nerojily. > Výsledek - 2 dvouvčelstva se udržely do prvního medobraní (asi o 1/3 vyšší > výnos - místo 20, 30 kg), 2 včelstva měly po 14 dnech jen jednu matku a > zbývající 3 jsem po 3 týdnech zase rozhodil na 2, protože měly plno > nasazených matečníků (tam už jsem nezjišťoval, zda tam jsou ještě 2 matky). > Tak jsem toho zanechal. Udělal jsem si závěr - pracné, těžko ukočírovatelné > rojení (obyčejně u 30 včelstev 0-2 roje - kromě chovu od nasazení medníků > do prvního medobraní do včelstev nelezu) a výnos by byl od 14 samostatných > včelstev vyšší než od 7 dvouvčelstev. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40647
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš (193.85.238.34) --- 5. 2. 2010
Re: Přidávání odělků - dvoumatečné (40599) (40620)
Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za mřížku a přes noviny spojil. Jsem víkendový včelař. První rok jsem udělal 5 dvouvčelstev. 2 nástavky dolní, 2 nástavky horní a 2 medníky. Do prvního medobraní se mi 4 vyrojily a 2 matky byly jen v jednom včelstvu (to jsem po medobraní zrušil odebráním mřížky). Nějaký výrazně vyšší výnos jsem nepozoroval. Druhý rok jsem takto utvořil 7 dvojvčelstev.
Každý týden jsem se v tom hrabal, aby se nerojily.
Výsledek - 2 dvouvčelstva se udržely do prvního medobraní (asi o 1/3 vyšší výnos - místo 20, 30 kg), 2 včelstva měly po 14 dnech jen jednu matku a zbývající 3 jsem po 3 týdnech zase rozhodil na 2, protože měly plno nasazených matečníků (tam už jsem nezjišťoval, zda tam jsou ještě 2 matky).
Tak jsem toho zanechal. Udělal jsem si závěr - pracné, těžko ukočírovatelné rojení (obyčejně u 30 včelstev 0-2 roje - kromě chovu od nasazení medníků do prvního medobraní do včelstev nelezu) a výnos by byl od 14 samostatných včelstev vyšší než od 7 dvouvčelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40646
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lubo? Adamec (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinovn (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40591)
O směsi se Savem píše p. titěra v kapitole o dezinfekci medáren a voskáren, doporučuje na 10 litrů vody lahev přípravku Savo a 0,5 kg peciček louhu (chlornanu sodného), působí i proti sporám moru
----- Original Message ----- From: "PaveN" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz> To: "Velask mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, February 03, 2010 9:38 PM Subject: Re: Parafinovn
> Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve > včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008. > Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který > při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi > pochytil z jiného zdroje. > píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale > pokud > vím, používá se v Německu. > Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale > všeho, co s včelařením souvisí. > K dostání např zde > http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html > za 59,-
--------------------------------------------------------------------------------
Příchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno AVG - www.avg.cz Verze: 9.0.733 / Virová báze: 271.1.1/2667 - Datum vydání: 02/04/10 08:35:00
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40644
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (85.71.46.60) --- 4. 2. 2010
Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko
-----------------------------------------
mockrát děkuji za reakci. jedná se o toto?
http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/vlada/V-P_DOTACE-EU_FORMULARE_Technicka_pomoc_1-4.pdf
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40642
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)
Doplňuji slíbenou informaci o použití roztoku louhu a sava.
ve zmíněné publikaci se nepopisuje jak dlouho má tento roztok působit, v odstavci o desinfekci napajedel se hovoří o omývání v tomto roztoku.
Z toho plyne, že tento roztok je autory publikace doporučován pouze k povrchové desinfekci neporézních materiálů a nehodí se k aplikaci na nástavky a rámky.
Působení roztoku samotného louhu při teplotě 80°C je zde pouze zmíněno a nikde jsem nenašel doporučenou dobu působení.
Parafinování je věnována celá strana a doporučuje se zde teplota mezi 160-220°C, pro zničení spor MVP dodržovat vyšší hranici doba impregnace 2 minuty, pro zničení MVP 5 minut. Současně autoři upozorňují, že parafin při teplotě 260°C snadno vzplane.
Tolik mé výpisky z publikace "Dezinfekce ve včelařství".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40641
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: refraktometr (40635)
v žádném případě
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan> > Předmět: refraktometr > Datum: 04.2.2010 16:51:50 > ---------------------------------------- > Dobrý den. > Chci se zeptat jestli je možné požádat o dotaci na refraktometr který jsem > si koupil v roce 2008? > Jelikož mám objednaný medomet a budu na něj žádat o dotaci tak bych rád k > tomu připojil i fakturu(kterou se mi povedlo dohledat) od toho > refraktometru. > Co říkáte je to možné? > Díky za radu Míra > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40639
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: refraktometr (40635) (40636)
POZOR je tam mezera 14 dnů mezi roky Takže doklad mezi 1.1 - 15 .8. Já jsem škemral o nový účet-
pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: NitraM <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: refraktometr > Datum: 04.2.2010 17:19:59 > ---------------------------------------- > Je mi líto, ale jestli je řeč o tzv. Evropské dotaci, tak to jistojistě > nepůjde, protože je třeba zažádat vždy v dané sezóně (třeba v loňském roce > to bylo na věci zakoupené v době od 1.září 2008 do 31.srpna 2009). Žádosti > se posílaly do 30. června, originály dokladů o zaplacení do 31. srpna. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40638
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Richard Šimko (88.83.187.3) --- 4. 2. 2010
Re: dotace na medomet JČ kraj (40626)
Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40634
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda
V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustou korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé. Zakoření jich asi tak 50%, pro běžné rozmnožování je to ale málo. K zakořenění se však používají stimulátory. Inhibitory jsou lepší zase přkladně do topení.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: krmen? voda > Datum: 04.2.2010 15:49:34 > ---------------------------------------- > "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a > vitality výpěstků." > Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu > nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do > té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi > běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané > lepší země... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40633
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629) (40631)
V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustu korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: krmen? voda > Datum: 04.2.2010 15:49:34 > ---------------------------------------- > "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a > vitality výpěstků." > Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu > nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do > té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi > běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané > lepší země... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40632
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629)
"Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků."
Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané lepší země...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40631
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (213.226.254.30) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624) (40625) (40627)
Nechci se nikoho dotknout... ale ten odkaz tu visí už od včerejška... (a párkrát předtím). Navíc pokud se do vyhledávače zadá třeba logické "parafínování nástavků" anebo anglické "hot wax dipping"...
Zkrátka je dobré před ptaním se zkusit hledat sám - anebo alespoň číst, když už si ostatní dávají tu práci mi to předžvýkat. Ono napsat smysluplný příspěvek, který poskytne informaci, stojí nějaké úsilí - a trochu pak zamrzí, když je to házení hrachu na zeď...
JD
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40630
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622)
Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony se množí řízkováním a nebo roubováním, tam pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: krmen? voda > Datum: 04.2.2010 13:15:45 > ---------------------------------------- > "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky > nechytnou , tak mě se chytly." > Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se > vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez > problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám, > vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního > habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá > čistě jako vrba, ale koření dost špatně.... > Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve > váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují, > by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní > rašelina.... > Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a > podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji > rozšiřoval jako včelařskou jívu... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40629
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624)
"Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C"
odhad se nezdařil, přece už je to nějaké roky, co jsem v tabulkách ty hodnoty viděl....
Pro základní orientaci tyhle výpočty stačí, pro puntičkářský výpočet měrná tepelná kapacita se mění s teplotou, u vody směrem k vyšší teplotě znatelně klesá, u parafínu to asi bude podobně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40628
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.41.14.65) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606)
Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C potřebujeme dodat teplo: qv= (100-20)x4,2=336 kJ/kg. Pro ohřátí 1 kg parafinu pak: qp=(160-20)x3,24=454 kJ/Kg. Při ohřevu parafinu na 160 °C potřebujeme dodat o 35% více tepla, než při ohřevu vody do varu. Pokud nefouká vítr, pak spaliny z hořáku, nebo hoření dřeva, budou proudit kolem sudu vzhůru a spíše ho ohřívat než ochlazovat. Pro venek pak pomůže opláštění s mezerou pro spaliny. Sud při ohřevu přikrýt. Ale to už je kotel. Prodával se na ohřev vody :-).
Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40624
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613) (40618)
"Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz."
Asi máte pravdu, že 450 za vzorek není v porovnáním s náklady na vybavení tak mnoho, ale bohužel zde pořád uvažujeme směsný vzorek z celého stanoviště, protože jinak bychom se vždy museli pohybovat (na každém stanovišti) přibližně o jeden řád výše (a to každý rok). Ale děkuji za popis té obecné metody.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40623
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617)
"2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly."
Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám, vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují, by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní rašelina....
Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji rozšiřoval jako včelařskou jívu...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40622
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- al (62.245.121.130) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613)
myslim ze odpoved dava manual pro diagnozu
http://www.oie.int/eng/normes/mmanual/A_summry.htm
pokud podle těchto postupu bude vaše laboratoř certifikována můžete si provádět diagnozu
Introductory note on bee diseases
Chapter 2.2.1. Acarapisosis of honey bees
Chapter 2.2.2. American foulbrood of honey bees
Chapter 2.2.3. European foulbrood of honey bees
Chapter 2.2.4. Nosemosis of honey bees
......
dalsi info
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/priloha-osvedceni.pdf
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/mor.pdf
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40621
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 4. 2. 2010
Re: Přidávání odělků (40599)
Spojení můžete provést klidně dneska, nebrání-li Vám v tom sníh. :-)
Samozřejmě je lepší spojení provést až po proletu. Noviny a žádné jiné přepážky nejsou v předjaří potřeba. Matku z posilovaného včelstva každopádně hledejte a odstraňte ji. Píšete, že v oddělku je matka z vyššího chovu, tedy by bylo docela škoda, kdyby se jí včelstvo zbavilo. Pokud by byla v oddělku běžná matka, je to jedno. Nebude-li včelstvo rozděleno mateří mřížkou, respektive matky budou plodovat na stejné plodové ploše, pak je jen otázka času, než jednu z nich včely odstraní. Nikdo Vám nezaručí, že to bude ta neprošlechtěná.
Máte někdo zkušenosti s dvoumatečným včelaření (během snůšky dvě matky v jednom včelstvu oddělené mateří mřížkou)? Podle toho, co jsem se o tom zatím dozvěděl, to vypadá, že tato metoda výnos nezvedá o tolik, aby se to vyplatilo.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40620
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
dezinfekce x Sterilizace (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606)
Protože se stále zaměňuje dezinfekce a sterizace, zasílám pro zájemce link na jednu pěknou přednášku na dané téma od mojí bývalé šéfky.http://www.pmfhk.cz/Prednasky/Hartm_Dezinfekce.pdf - Jen bych chtěl zdůraznit, že vosk není ani vzduch ani nasycená pára. Teplota sterilizační pro vosk by pravděpodobně byla reálně mezi uvedenými hodnotami 121 a 160st. a to se již vosk ničí. Radek > > Zden?k HB napsal(a): > > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu > > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu > > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. > > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k > > nevratným změnám ve struktuře dřeva. > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40619
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613)
neznám metodu k tomuto účelu používanou, ale mohu zhruba popsat obecnou metodu stanovení mikroorganismů.
Vzorek, nebo část jeho roztoku (přesně změřená), se vloží na nějakou živnou půdu (např agar) a nechá se při určité teplotě kultivovat přesně stanovenou dobu (v případě MVP týden). Pro vámi sledovaný druh mikroorganismů se tak vytvoří přesně definované optimální podmínky pro rozmnožování a přesně víte, kolikrát víc je mikroorganismů po kutivaci než v původním vzorku. Potom následuje zjištění množství mikroorganismů. Metod je celá řada, přicházejí v úvahu optické, chemické, možná i jiné, o jejichž existenci nemám ponětí. Co se používá pro zjištění MVP vůbec netuším.
Takže krom znalosti (v neposlední řadě schopnosti, jak správně píšete) jak správně nakultivovat a zjistit množství bakterií, potřebujete inkubátor, dobrý mikroskop, laboratorní nádobíčko a hlavně místnost, kde budete udržovat sterilní prostředí, jinak si namnožíte jen bakterie či plísně z okolí a nic jiného v nich nenajdete.
Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40618
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.177.14.87) --- 4. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588) (40594)
To , že ti je ořežou , to je blbý , protože včely z toho nic nebudou mít. Vrbám to ale moc neublíží. Jestli si myslíš , že budou na včelnici více chráněné , tak to určitě není stoprocentní. Jinak loni jsem měl svoji jívu od větru vyvrácenou. Narovnal jsem ji , podepřel a ukotvil. Taky dost ořezal. 2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly. Bez stimulátoru a další péče. Paradoxně na mojí malé jívě je více čmeláků a různého jiného hmyzu než včel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40617
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vasilisa (78.99.148.166) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604) (40612)
Je zaujímavé, že len zo zahraničnej literatúry som sa dozvedel, že dezinfekciu s teplým (80ºC) luhom sodným 5%, treba po namočení do roztoku ponechať pôsobiť do druhého dňa, namočenie do roztoku opakovať a až na nasledujúci deň alebo po piatich hodinách opláchnuť ( umyť ) vodou. Len tak je zaručená dezinfekcia. Mnohí včelári tento postup vôbec nepoznajú.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40616
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- al (62.245.121.130) --- 4. 2. 2010
včelaření na zkoušku
zajímavý dopis o včelaření na zkoušku vyšel v listopadu v Moderním včelaři.
Jde o přilákání zájemců o včelaření aniž by se museli k něčemu zavazovat. Za poplatek je jim zapůjčen úl se včelami a každý týden probíhá setkání s vyukou stařšími včelaři.
celý článek je na adrese
http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2009_05_c157.pdf
myslím že by to mohlo bát zajímavé i u nás, co vy na to ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40615
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40602)
Pokud vím tak se sterilizuje v Autoklávech při 117°C po dobu 1 hodiny. Také se přidává Kyselina sírová k jeho vyčištění
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Re: Parafinov?n? > Datum: 04.2.2010 10:05:54 > ---------------------------------------- > Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není > pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako > zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk > při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy > nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami. > Dr.Radek Hubač > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz> > > Předmět: Re: Parafinov?n? > > Datum: 04.2.2010 09:59:52 > > ---------------------------------------- > > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu > > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu > > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. > > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k > > nevratným změnám ve struktuře dřeva. > > Zdeněk Sommer > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40614
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
K diagnostice z měli
Už delší dobu mi v hlavě leží jedna nejasnost, která se týče moru a jeho diagnostiky. Má někdo zkušenost, jak se provádí jeho laboratorní diagnostika z měli? Tuto otázku si kladu z toho důvodu, zda je nějak nesmírně náročná na vybavení, přípravu a vzdělání, nebo zda by ji po absolvování určitého "praktického cvičení", absolvování nějakého základního kurzu, bylo možno naučit (schopné nákazové referenty ZO nebo dokonce schopné a po prevenci vyšetřením na úrovni jednotlivých včelstev toužící včelaře)? Mohlo by se tak přispět k decentralizaci a méně byrokraticky zdlouhavému jednání. Samozřejmě, že potvrzování nákazy apod. by musela provádět nějaká uznávaná laboratoř, jedná se mi zde spíše o takovou průběžnou diagnostiku z měli, která by byla na vlastní vůli včelaře a která by mohla zjistit případnou přítomnost spor v předklinickém stadiu onemocnění, ale především na úrovni jednotlivých včelstev. Čili mne trápí úvaha, zda nemožnost takovéhoto nějakého zjišťování je ze samotné své podstaty neuskutečnitelná (nárokem na materiální vybavení apod.), či zda je motivována především snahou "nepouštět své know-how" z ruky... Ještě jednou zdůrazňuji, že vím, že by to nebylo pro každého, ale jen pro nejschopnější včelaře.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40613
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromír Marek (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604)
S teplotou jsem si taky hodně hrál, ale ne z pohledu spor moru. Rozmezí 130 až 160 je nejlepší, pod 130 zůstává na povrchu nástavku příliš velká vrstva parafinu. Při vyšší teplotě než 160 se začne vosk prskat jako když dáte kus masa na pánev s rozpáleným olejem. Délku jsem volil podle pěnění z čel prken, odchází asi nevázaná voda ze dřeva. Tedy když přestane pěnit chvíli počkat, vyndat a dát okapat. Na nejspodnějším rohu by neměla zůstat ztuhlá kapka parafinu, při správném prohřátí ani nic nekape. Při vyšších teplotách než 160 začne černat propolis. Jako ochrana proti sporům moru je patrně důležitější překrytím povrchu spor parafinem, zatím mi parafin včely nevykusovali a ani moc povrch nástavku nepotahovali propolisem. Ještě k množství, ponořím vždy celý nástavek (295) nebo dva polonástavky (168) a zatěžuji dalším nástavkem aby spodní neplaval. Před započetím díla doporučuji přečíst český překlad australského návodu na parafinovaní a bezpečnostní list parafinu. Ještě zkušenost, sololit lze běžně máčet, ale ne každá dřevotříska, mám z ní jednoduchá dna pod odělky, nasaje moc parafinu. Jaromír Marek
PavelN napsal(a): > rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou > teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to > nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu > okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP. > Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220. > > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4833 (20100203) __________ > > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus. > > http://www.eset.cz > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40612
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604) (40607)
Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec. V intervalu teplot, kde minimum by byla nejnižší možná teplota parafinu pro zničení spor a maximum pak nejvyšší teplota, která ještě nepoškodí dřevo, případně nezvýší riziko požáru. Z teploty parafinu a tloušťky stěny nástavku by si každý mohl snadno vypočítat dobu potřebnou pro ponoření.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40611
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40598) (40608)
Jak už napsal př Čermák, voda potřebuje na ohřátí podstatně víc tepla. Jedná se o to, že voda má podstatně vyšší takzvané měrné teplo na stupeň Celsia než uhlovodíky. Nějak asi dvakrát, čtyřikrát, matně tuším. Bude to v každých fyzikálních či chemických tabulkách nebo to možné bude i v technickém listu parafínu od výrobce. Spíš bude podstatnější únik tepla - ochlazování celého velkého rozehřátého sudu vzduchem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40609
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40609 do č. 40669)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu