Archiv Včelařské konference

>Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..

Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez zásob pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky nevím jak se to přesně dělá.
Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc, ale nic není zadarmo.
Eman

Sobě i blízkým včelřům jsem pomocí této metody pomohl při nedostatku souąí,
případně i ozdravění včelstva asi v 50 případech za posledních asi 15 roků.
Je to metoda určitě násilná, ale kdyľ pak po třech -čtyřech týdnech
pohlédneą do včelstva je obvykle ve velmi dobrém stavu. Ale uznávám, ľe je
to znouzecnost. Popsal jsem ji hlavně proto, ľe si v konferenci ( uľ nevím
kdo ) postěľoval, ľe si namnoľil tolik včelstev, ľe pro ně nemá dostatek
plástů. Letos jsem to provedl s jedním včelstvem, které bylo nosematické a
určitě by zimu zejména na původních plástech nepřeľilo. Takhle má téměř
jistou ąanci. Teď jsem mu jeątě vyměnil matku a podněcuji. Jen mám obavy,
aby si stihlo nanosit dostatek pylu - je sucho a moc zdrojů uľ nebude.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2003 12:32 PM
Subject: Re: cukor


> >Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..
>
> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Viz Včelařství č. 1/1990, strana 12:
Ing. Titěra: Neklidné zimování
". . . Tragické konce mělo použití některých typů krmiv na bázi
invertních cukrů. Zejména, když kromě sklonu ke krystalizaci měla krmiva
i vysoký obsah jedovatého vedlejšího produktu HMF, který vzniká v
cukerných roztocích při dlouhodobém zahřívání v kyselém prostředí. Také
přídavek soli nebo tuku je značně škodlivý. . . ." (= citace z článku).
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Čermák K. [mailto:beestn.zubri/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cukor
Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.

Priatelia,

otazocka pre odbornikov na farby-laky.
Obrusil som koc. voz tak ze kde stara farba drzala tak zostala. Cize
miestami ciste drevo mistami stara farba.. Napustil som to lanovou fermezou.
Do holeho dreva sa vpila ale do farby nie. Celkom logicke, ale: Ked to
zacnem natierat sayntetickou farbou na drevo chyti, ale chyti aj na tu staru
farbu natretu fermezou? Alebo to mam poutierat aby to nebolo mastne? Nebude
sa to potom z tej starej farby supit?

Dakujem


Pista

Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu. Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit i s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
Diky Honza

Nové články:
===========

Důkaz o doletu včel za snůškou:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091001

S pozdravem
redakce

Přidávám do roztoku pár kousků propolisu Jarka


----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2003 8:55 AM
Subject: Studené krmení


> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

Především používat čistou pramenitou vodu. Samozřejmě že i mít čisté
sklenice - vydesinfikovat třeba Savem (a pak dobře vypláchnout). Není-li k
dispozici čistá voda nebo nemáme-li jistotu že je vpořádku, mělo by pomoci
dát do každé sklenice pár kapek propolisové tinktúry.

K. Čermák


> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

Také se mi tato metoda nezamlouvá. Má smysl tam, kde není jarní snůška -
takové včelstvo má v rozvoji na jaře zpoždění, a také se používá k ozdravění
včelstva od nosemy. Je to ale pracný způsob její potlačování a pro včely
náročný. Jsem zastánce jiné cesty - chovat silná včelstva početně i kondičně
a také geneticky odolná. S tou kondicí souvisí dlouhověkkost včel - např.
včelstvo, jehož včely se v průměru dožijí vyššího věku při stejné pracovní
intezitě, nemusí tolik plodovat, tím pádem nemusí vykonávat tolik výletů v
kritické jarní době pro vodu a pyl. Šetří létavky, získává tak postupně
náskok, včely jsou zdravější atd. Včely s takovými vlastnostmi mají navrch v
drsnějších podmínkách - vyšší polohy nebo studená jara. Jsou takové včely v
rámci kraňské rasy - zakarpatské (Vučko), proto jejich vlastnosti využívám.
Poznámka: Zcela opačné tvrzení, pokud jde o souvislost dlouhověkkosti včel a
zdravotního stavu včelstva, najdete ve článku Dr. Liebiga v OVP č.1/2003.
str.190-193. Krátkověkkost včel je prý vlastností důležitou pro ozdravování
včelstva. To je postavené na hlavu! V tomtéž článku jsou i další velmi
diskutabilní tvrzení. Jejich vysvětelní by bylo na delší psaní...

K. Čermák


> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman

Dovoluji si upozornit na článek o škůdci Tumida na serveru státní veterinární správy ČR: http://www.svscr.cz/hlavni.php?co=clanek&AOID=3C1C7D4B-9189-47A4-B656-788982552465

jose

Dřevo se napouští tak, že se natře fermeží (nebo třeba lazurovacím lakem), počká se asi 15 minut až hodina a to co se nevsáklo do dřeva, se důkladně otře hadrem. Pokud se fermež neotře, utvoří se na povrchu blanka a pod ní fermež zasychá tak měsíc, nebo i déle.
Nejlepší bude blanku z fermeže seškrábat špachtlí nebo něčím takovým, měkkou fermež odstranit rýžovým kartáčem nebo něčím podobným a zbytek očistit hadrem namočeným v ředidle. Dřevo napuštěné fermeží má schnout tuším 48 hodin před dalším nátěrem, tolik bych nechal taky pro jistotu po očištění nevsáklé fermeže ředidlem.
Jako problém bych ale viděl ty místa se starým nátěrem. Píšeš, že teď starý nátěr drží, to ale nemusí být pravda za rok nebo dva. Mohlo by to dopadnout tak, že za ty dva roky bude nátěr na místech, kde se povedlo starou barvu sundat, perfektní a bude padat naopak na místech, kde stará barva zůstala a budeš včelín natírat znovu. Takže bude nejspíše lepší sundat dle možností i ten starý nátěr, který drží.
Pokud je dostupná siť 230 V, je možné starou barvu obrousit, nejlépe úhlovou bruskou nebo opálit horkovzdušnou pistolí ( barva změkne a dá se seškrábat), jinak použít odstraňovač barev.

> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

V prosakovacím krmítku je nad krystaly cukru voda jen trochu obohacená cukrem. To je ideální prostředí pro růst těchto hub. Vedle čistoty a použití propolisu k desinfekci roztoku je možné použít místo nerozpuštěného cukru přímo cukerný roztok nebo použít menší flašky.
Klasické prosakovací krmítko musí včelstvo stihnout vybrat tak do tří dnů, aby se voda nad cukrem nezkazila. Pokud je v noci chladněji, tak pod 15 - 20 st. C, slabší včelstva to už nestihnou.

Souhlasím s kolegy - je to drsňárna a nepoužívám to jako pravidelnou
metodu. Není ale třeba mít strach, včelstva to vždy velmi dobře
přestála a na jaře se rozjela jako divá.
Ivan

P.S. Zajímavost ke stavění/nestavění: tady http://www.honeybeeworld.com/diary/articles/fdnvsdrawn.htm
je namalováno, jak se zmenší výnos medu, když včely musí stavět z
mezistěn. Pak holt mají Američani mor skoro všude...

Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales

Za kolik je uvedeno v anketě ve Včelařských novinách.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: alesmolcik/=/t-email.cz [mailto:alesmolcik/=/t-email.cz]
> Sent: Friday, September 12, 2003 12:15 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: cena medu
>
>
> Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales
>

Za 100Kč..A stále ho mám málo..
Pavel

----- Original Message -----
From: <alesmolcik/=/t-email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 12:14 PM
Subject: cena medu


> Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.515 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Mám len kvalitnú medovicu takže za 130 Sk - ale to len
pre známych pretože to je pod cenu (ak zarátam zvýšenú
prácu).

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Zajímavé by bylo uvést taky místo. V Pardubicích 80 Kč květový, na vesnicích v okolí za 70 Kč. Tmavý by měl být za 100, ale je ho málo. To jen co se inzeruje u domků. V Praze mají lidi víc peněz, tak tomu odpovídá cena. Myslím, že to je u nás pod optimální cenou, ale říkejte to těm dědulům. Oni jsou rádi, že se toho zbaví za víc než dávají ve výkupu a bez běhání.
Eman

Také se dá použít vrtačka Narex s regulací otáček od nuly, přímo na hřídelku, žádný převod, uchycená do objímky stažená šroubem. Hlavička je na 13 mm , což je většina hřídelí košů. Vytáčí se tipováním- vypínačem nebo nastavením regulace. 1,5 sezony, žádný problém, nikdo zatím nic nehlásil. Použití třírámkový a čtyřrámkový klasický medomet.

Vodička

Při návštěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
republika, Argentina, Česká republika" apod., žádný med pouze domácí,
nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.
Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého lokálního medu by určitě
neměla být pod dvě stovky.
To je sice šílená představa (dnes), ale taky výzva pro marketing
každého z nás.
Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný, nezávisle na tom, jak dobře
si počíná u úlů.

Ivan

Myslím, ľe je to spíą o obchodním umění a sebevědomí.
Kdo si nevěří, prodá levně. Ovąem potom dělá medvědí sluľbu sobě i tomu
produktu.
Lidi jsou uľ takoví, ľe si toho co je levné neváľí.
Kdyľ mi někdo řekne, ľe se někde prodává za 50-60,-Kč, moje první myąlenka
je,
ľe to je nějaký brzy vytočený nakvyąený ąunt.
Nedegradujte hodnotu medu tím, ľe ho budete prodávat přílią lacino.
Zjistil jsem, ľe za ten rok prodám produkci, ikdybych ho prodával za 100,-
Kč.

Věřte tomu co produkujete, dělejte to co nejlíp a určitě budete mít hrdost
si říct odpovídací cenu.

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 2:54 PM
Subject: Re: cena medu


> Zajímavé by bylo uvést taky místo. V Pardubicích 80 Kč květový, na
> vesnicích v okolí za 70 Kč. Tmavý by měl být za 100, ale je ho málo. To
jen
> co se inzeruje u domků. V Praze mají lidi víc peněz, tak tomu odpovídá
> cena. Myslím, ľe to je u nás pod optimální cenou, ale říkejte to těm
> dědulům. Oni jsou rádi, ľe se toho zbaví za víc neľ dávají ve výkupu a bez
> běhání.
> Eman

Tak tenhle člověk mi mluví z duąe :o)!
Arnoąt
----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 6:33 PM
Subject: Re: cena medu


> Při návątěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
> 100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
> republika, Argentina, Česká republika" apod., ľádný med pouze domácí,
> nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.
> Z toho mi vychází, ľe cena naąeho dobrého lokálního medu by určitě
> neměla být pod dvě stovky.
> To je sice ąílená představa (dnes), ale taky výzva pro marketing
> kaľdého z nás.
> Pokud včelař dobře neprodá, není úspěąný, nezávisle na tom, jak dobře
> si počíná u úlů.
>
> Ivan

Prosím o pomoc odkud stáhnout poslední verzi programu evidence ZO ČSV. Dík

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

3844

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Program pro DOS je na http://home-1.worldonline.cz/~cz526166 ale mozna je nekde novejsi verze.

Pol

:>Při návštěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
:>100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
:>republika, Argentina, Česká republika" apod., žádný med pouze domácí,
:>nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.

Bylo by zajímavé vědět v jakém poměru jsou medy namíchány.
V únoru se čínský med dovážel za 17.- Kč/kg. Náš med se vyvážel za 60.-. Proto nemůžete od výkupců chtít vyšší ceny.

:>Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého lokálního medu by určitě
:>neměla být pod dvě stovky.

Určitě, kdyby ho za tu cenu někdo koupil.
Cenu určuje trh. Naše představy nikoho nezajímají.

:>ale taky výzva pro marketing
:>každého z nás.
:>Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný, nezávisle na tom, jak dobře
:>si počíná u úlů.

To uznávám, pokud někoho baví prodávat med, umí to a má na to vybavení podle předpisů.
99% procent včelařů takové vybavení nemá a nikdy mít nebude. Včelař je v prodeji závislý na tom, kdo si ho vyhlídne a jaké má kontakty, protože už inzerování ceny medu u silnice ("ze dvora") není legální, to je vlastně prodej.

Já myslím, že každý by měl dělat to, co umí, co mu přináší potěšení, na co má čas a co druzí ocení a v rámci zákona. Obchodníci se taky musí nějak živit. Jestliže trh nastavil cenu 130 - 150 Kč, tak včelař by měl dostat aspoń 70-80, ona ta manipulace, homogenizace, stáčení, skladování atd. taky něco stojí. Jestli včelař má dost času a chce si hrát na obchodníka, tak férově a s hygienicky schváleným vybavením. Jinak je to určitý druh parazitování na celkovém nepořádku.
Eman

Cena medu ať se nám to líbí nebo ne musí být
přijatelná pro českého zákazníka - cizina není
jistota. Osobně si myslím, že běžná kilovka by
měla být "zatím" do 100 Kč ( 90,95, 99 ...).
Nejen pro tu psychologickou hranici další nuly,
ale hlavně si myslím, že už je i pro nás
dostatečně zajímavá. Tj. Výkup alespoň 50-60 a
více.
Když už tu padlo téma vybavení - u nás už
veterinář začal "vyhrožovat",že časem začnou
kontrolovat provozy - prodej přebytků prý už
nepůjde. Takže už "našprtal" podmínky -
vykachličkovaná místnost ... oblé rohy ...
Trošku to chápu ( u větších provozů ) a trošku mě
z toho mrazí. Kdo to má a kdo bude včelařit až
budou takhle důslední ???
Zase jsme papežštější než papež

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
Datum: pondělí, 15. září 2003 v 6:56 dop.
Předmět: Re: cena medu

> :>Při návštěvě mega-super atd. marketů
> studuji nabízené medy. Zatím ve
> :>100 % jsem objevil pouze produkt s
> označením: "Země původu Čínská
> :>republika, Argentina, Česká republika"
> apod., žádný med pouze domácí,
> :>nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za
> 140,- Kč kilo.
>
> Bylo by zajímavé vědět v jakém poměru jsou
> medy namíchány.
> V únoru se čínský med dovážel za 17.- Kč/kg.
> Náš med se vyvážel za 60.-.
> Proto nemůžete od výkupců chtít vyšší ceny.
>
> :>Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého
> lokálního medu by určitě
> :>neměla být pod dvě stovky.
>
> Určitě, kdyby ho za tu cenu někdo koupil.
> Cenu určuje trh. Naše představy nikoho
> nezajímají.
>
> :>ale taky výzva pro marketing
> :>každého z nás.
> :>Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný,
> nezávisle na tom, jak dobře
> :>si počíná u úlů.
>
> To uznávám, pokud někoho baví prodávat med,
> umí to a má na to vybavení
> podle předpisů.
> 99% procent včelařů takové vybavení nemá a
> nikdy mít nebude. Včelař je v
> prodeji závislý na tom, kdo si ho vyhlídne a
> jaké má kontakty, protože už
> inzerování ceny medu u silnice ("ze dvora")
> není legální, to je vlastně
> prodej.
>
> Já myslím, že každý by měl dělat to, co umí,
> co mu přináší potěšení, na co
> má čas a co druzí ocení a v rámci zákona.
> Obchodníci se taky musí nějak
> živit. Jestliže trh nastavil cenu 130 - 150
> Kč, tak včelař by měl dostat
> aspoń 70-80, ona ta manipulace,
> homogenizace, stáčení, skladování atd. taky
> něco stojí. Jestli včelař má dost času a
> chce si hrát na obchodníka, tak
> férově a s hygienicky schváleným vybavením.
> Jinak je to určitý druh
> parazitování na celkovém nepořádku.
> Eman
>

Nové články:
===========

Kalendárium - srpen:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091501

S pozdravem
redakce

Dne po 15. září 2003 07:24 nezmart/=/quick.cz napsal(a):
Dobry den,

> veterinář začal "vyhrožovat",že časem začnou

to asi spis hygienik

> kontrolovat provozy - prodej přebytků prý už
> nepůjde. Takže už "našprtal" podmínky -
> vykachličkovaná místnost ... oblé rohy ...

netusite nahodou nekdo, kde se dozvim co vsechno je potreba pro stacirnu medu
(mysleno med do sklenic)
a pro vytacirnu medu ( mysleno med s plastu do konve ), treba i pojizdnou ?

po precteni ruznych clanku na tema EU si myslim, ze jinou dotaci, nez treba
prave prispevek na vybudovani stacirny, ci neceho podebneho, asi nedostanem.

> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)

jinak oble kachlicky dovnitr, ani ven jsem v obchode jeste nevidel.

S pozdravem

                     Jan Cervenka

Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU přestaneme dostávat naše známé
příspěvky.
Bude ale zase na druhou stranu možnost obdržení příspěvku (dotace) z fondů
EU, ale bude to zřejmě závislé na vybudování nějakého provozu (stáčírny,
plnírny a nevím co ještě...). Sám včelař, který má řekněme 5-30 včelstev na
to stačit nebude (jen možná kdyby to financoval z nějakého jiného zdroje). A
tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2, 3, 5, 10 v okolí a společné
vybudování takovéhoto provozu.
Otázkou je, kdo se do toho pustí ...

Zdeněk Čejka


> po precteni ruznych clanku na tema EU si myslim, ze jinou
> dotaci, nez treba
> prave prispevek na vybudovani stacirny, ci neceho podebneho,
> asi nedostanem.
>

Pozvánka inciativní skupiny včelařů z brněnska

Přípravný výbor Moravského sdružení produktivních včelařů svolává 4.3.1990 do Brna setkání kočovníků,včelařů z povolání a větších včelařů.Na programu je diskuse o formě - vytvoření zájmového spolku včelařů na Moravě - jeho vztah k čSV,způsoby čelení ekonomickému tlaku,problémy spojené s kočováním a jiné otázky.

Přípravný výbor:
Př.Kozon,ing.Holý,JUDr.Beránek,ing.Nehyba,př.Razsocha,př.Skřivánek,ing.Grim,ing.Malý.
Setkání řídil předseda ZO Brno-město ing.Malý,navrhl poslání.
Sjednocovat postup v rámci čSV i ve styku se státními orgány...
Koordinovat postup včelařů na trhu včelích produktů...
Organisovat setkání za ůčelem výměny názorů a informací...

ing.Holý navrhl tři alternatívy:
Založit vlastní akciovou společnost s rozhodujícím balíkem akcii...
Obnovit činnost včelařských družstev...
Novou emisi akcii rozšířit činnost sdružení Freecorp...

V diskusi první vystoupil ing.škrla,ředitel Včelpa a.s.Freecorp.Informoval o snaze po sjednocení s podnikem VčelaPředboj a o nutnosti vytvořit Jednotnou obchodní organisaci.
Př.Vašek František z Boskovic,a př.Veslý ze židlochovic žádali úplnou samostatnost od čSV,rozdělení majetku,vznik spolků a Zemských ústředí.
MVDr Peroutka /obrácen k řídícím setkání/ připoměl aby nezapoměli..a nenechali to dojít příliš daleko.Zdůraznil nutnost zachování jednotné organisace.UV usiluje o zachování struktůry čSV ve stávajícím uspořádání eventuelně zrušení KV.Nepovažuje za možné svolání nového kola okresních konferencí z org.a finančních důvodů.Otázku Moravských ZO by měla být řešena se státoprávním uspořádáním.Informoval o snaze UV vytvořit se svazy:myslivců,rybářů,zahradkářů,společnou platfrontu v parlamentě vyzval včelaře k podpisu na petici k podpoře této snahy.

V průzkumu názorů přítomných se většina vyslovila pro zachování jednotného svazu s českým a moravským ústředím.Z 240přítomných se do sdružení přihlásilo 220včelařů.

MSSPV Moravskoslezské sdružení produktivních včelařů
prozatím vzniká jako horizontalní zájmové sdružení v rámci čSV.Definitivní vztah bude dořešen až podle toho,jakým způsobem budou zájmy produktivních včelařů akceptovány v nových stanovách a v nové struktůře svazu.
Sdružení žádá provedení diskuse o návrhu nových stanov a svolání nového kola okresních konferencí.
Za jednu ze základních podmínek setrvání považuje změnu stanov v tom,že každý člen má při hlasování počet hlasů-rovný počtu včelstev.
Zádají odstranění nesmyslně tvrdých veterinárních opatření.Zaslán veřejný dopis Státní veterinární správě.

19.3.1990 byla na valné hromadě v Háji ve Slezsku ustavena slezská sekce sdružení.

3.4.1990 Pozváni tajemníkem Peroutkou na jednání se zástupci UVčSV.Předběžně bylo dohodnuto:
Komise nových stanov/JUDr.Marek,JUDr.Havlan,JUDr.Fencl,ing.Kolář,s.Sobota/ se rozšíří o JUDr.Beránka,a ing.Novotného.
Pověří JUDr.Kubína a JUDr.Beránka přípravou podkladků potřebných k jednání o vrácení majetku včelařských družstev.
Rozšíří předsednictvo UVčSV o ing.Holého,ing,Malého,př.Zídka

6.4.1990 Pozváni do Olomouce na poradu s OV čSV...

v dobrém franta

>Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU přestaneme >dostávat naše známé
>příspěvky.

Není to jisté, ale nějakou podporu dostávat můžeme, ale bude se to jinak jmenovat. Třeba ekologická podpora na zachování rázu krajiny.
Už letos jsme "přišli" o podporu na zazimování, která přešla do dotací léčiv. Tím se trošku relativně zvýhodnili nečlenové svazu. To je krok správným směrem Léčení by mělo být dotováno 100%, když už léčit musíme.

>A tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2, 3, 5, 10 v >okolí a společné vybudování takovéhoto provozu

To nepovažuju za reálné. Pokud na to někdo bude mít prostor a peníze, tak toho využije sám a "spolupráce" se včelaři bude možná jen ve výkupu medu. Návratnost takové investice je v nedohlednu. Kdybych na takovou investici měl, tak se pak hned postarám aby zmizely od silnic ty tabule co nabízí medy za 60 - 70 Kč. Nevím co dělá obchodní inspekce. Ale asi si nikdo nestěžuje.
Eman

opravdu tím "vyhrožoval" veterinář ... lépe
řečeno - komisař veterinární správy
a spolupráce více včelařů je přesně to co nabízel
a o čem já si myslím, že je ta největší utopie ...
stačí svazovej vařák a co je s tím problémů !
A teď si představte že to bude :

a) formální stavba - každej to bude stejně stáčet
doma - vyhozené peníze v už tak chudším státě

b) "všech" - nějaké "prasátko" v tom stočí
závadný med a všichni se s ním povezou ...

mě se líbilo když na akci o EU jeden mladý včelař
povídal o tom jak nákladně vybudoval podobný
provoz a když přijeli němci tak řekli - "hezké -
to mi ještě nemáme ( nemusíme mít ) .... "


apropo - už jste viděli v čem všem jsou včelaři
schopni stáčet ?



Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz
Datum: pondělí, 15. září 2003 v 10:05 dop.
Předmět: RE: cena medu

> Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU
> přestaneme dostávat naše známé
> příspěvky.
> Bude ale zase na druhou stranu možnost
> obdržení příspěvku (dotace) z fondů
> EU, ale bude to zřejmě závislé na vybudování
> nějakého provozu (stáčírny,
> plnírny a nevím co ještě...). Sám včelař,
> který má řekněme 5-30 včelstev na
> to stačit nebude (jen možná kdyby to
> financoval z nějakého jiného zdroje). A
> tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2,
> 3, 5, 10 v okolí a společné
> vybudování takovéhoto provozu.
> Otázkou je, kdo se do toho pustí ...
>
> Zdeněk Čejka
>
>
> > po precteni ruznych clanku na tema EU si
> myslim, ze jinou
> > dotaci, nez treba
> > prave prispevek na vybudovani stacirny, ci
> neceho podebneho,
> > asi nedostanem.
> >
>

nemáte někdy někdo vtíravý pocit, že tu vlasně
radikálně předěláváme něco co vlastně relativně
funguje na něco o čem ani v EU nevědí jak to
dopadne ????


"S EU na věčné časy a nikdy jinak .... "

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
Datum: pondělí, 15. září 2003 v 11:33 dop.
Předmět: Re: cena medu - EU a j.

> >Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU
> přestaneme >dostávat naše známé
> >příspěvky.
>
> Není to jisté, ale nějakou podporu dostávat
> můžeme, ale bude se to jinak
> jmenovat. Třeba ekologická podpora na
> zachování rázu krajiny.
> Už letos jsme "přišli" o podporu na
> zazimování, která přešla do dotací
> léčiv. Tím se trošku relativně zvýhodnili
> nečlenové svazu. To je krok
> správným směrem Léčení by mělo být dotováno
> 100%, když už léčit musíme.
>
> >A tak se nabízí otázka spolupráce včelařů -
> 2, 3, 5, 10 v >okolí a
> společné vybudování takovéhoto provozu
>
> To nepovažuju za reálné. Pokud na to někdo
> bude mít prostor a peníze, tak
> toho využije sám a "spolupráce" se včelaři
> bude možná jen ve výkupu medu.
> Návratnost takové investice je v nedohlednu.
> Kdybych na takovou investici
> měl, tak se pak hned postarám aby zmizely od
> silnic ty tabule co nabízí
> medy za 60 - 70 Kč. Nevím co dělá obchodní
> inspekce. Ale asi si nikdo
> nestěžuje.
> Eman
>

:>nemáte někdy někdo vtíravý pocit, že tu vlasně
:>radikálně předěláváme něco co vlastně relativně
:>funguje na něco o čem ani v EU nevědí jak to
:>dopadne ????

Já zase pochoppil, že se nic nepředělává a podle toho jak mluvil Dr.Peroutka na semináři tak se podpora včelaření státem zachová. Horší jsou nepřátelé zevnitř, například různé konkurenční spolky, které by chtěly taky peníze a tak nás pomlouvají.

:>apropo - už jste viděli v čem všem jsou včelaři
:>schopni stáčet ?

Právě že jo a proto považuju ty požadavky na stáčírnu trochu přehnané. Například nějaký včelař bude vytáčet mezi slepicemi, konve se znečistěným medem přenese k někomu, kdo bude mít atest na stáčírnu a ten klidně med prodá dál. Že by dělal bakteriologický rozbor medu od každého malododavatele, to bych pochyboval. Ale třeba se pletu.
Eman

Dekuji Vsem za odpoved.Jen jsem si chtel porovnat ceny. Prodavam pastovanou repku za 85 kc a byl jednim nazvan vydriduchem, ze on si sehnal med za 60 kc.Ale ti co koupili prisli si pro dalsi, tak ten muj med nebude snad zas tak spatnej. S pozdravem Ales

> Prodavam pastovanou repku za 85 kc a byl jednim nazvan
> vydriduchem, ze on si sehnal med za 60 kc.

Držím se zásady: chceš tak kup za cenu, kterou jsem si určil, nebo nechceš, nebudu se zlobit, když si seženeš levnější. Ale já hodnotu své práce u včel neznehodnocuju nízkou cenou medu.
Nikoho nenutím a nepřesvědčuju. Chceš - ber, nechceš - sežeň si jinde.
S přebytkama si nedělám hlavu, pár let už dělám medovinu a spíš mi na ni med schází. No a ti rejpalové, kterým se zdá med za 90 Kč drahý, rádi si ho odkoupí v medovině a paradoxně pak dají za stejné množství medu třikrát tolik.
Pavel

Zdravím

Chcel by som reagovať na článok, ktorý sa objavil vo
včelárskych novinách o zimovaní včelstiev. S
niektorými skutočnosťami nemôžem súhlasiť. Čo sa týka
uteplenia úľov z vlastnej skúsenosti viem, že v
uteplených úľoch (2,5 cm polystyrén) včelstvá
prezimujú v oveľa lepšej kondícii ako v neuteplených.
Dôležité je samozrejme aj uteplenie vrchu úľa - ja
dávam klasickú uteplivku (2cm hrubú) a ešte asi 0,5 cm
uteplivku. Je predsa logiské, že včelám v uteplenom
úli stačí produkovať menej tepla a tým spotrebovať
menej zásob (menšie presuny po úli) ako v
neuteplenom).
Taktiež nemôžem súhlsiť, že na silné prezimovanie
včelstva sú potrebné 2 nadstavky (výška r. 24 cm). Ja
mám 11 r. nadstavky o výške r. 27 cm a po dlhoročnom
testovaní som došiel k záveru, že lepšie prezimujú
včelstvá v 1 nadstavku.

Samozrejme v septembri a októbri je potrebné previesť
predymovanie proti klieštiku - v nedeľu som chcel
prvýkrát predymiť, ale zistil som, že včelstvá majú v
priemere ešte na takých 3 rámikoch plod. Tak som to
odložil o týždeň. Prekvapujúce je, že majú uzavretý a
čerstvý plod, ale skoro žiadne larvy.
Taktiež by ma zaujímalo či je polystyrén vhodný na
uteplenie vrchu úľ - ako je to s jeho priepustnosťou
vodných pár ?

Peter M.

--- Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz wrote:
> Nové články:
> ===========
>
> Kalendárium - srpen:
>
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091501
>
> S pozdravem
> redakce


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Predpokladám, že takýto systém aj sám používate. Zdá
sa mi to praktické a najmä ľahko zohnateľné. Zaujímalo
by ma ako to funguje - má tá vŕtačky nejakú
kontinuálnu reguláciu otáčiek alebo niekoľkostupňovú
nastaviteľnosť otáčiek. Bolo by fajn keby sa to dalo
stustiť a po vytočení vypnúť aby človek pri tom
nemusel stáť a regulovať otáčky a mohol odvýčkovavať.

Peter M.

--- Jaroslav Vodička <jar./=/vod.volny.cz> wrote:
> Také se dá použít vrtačka Narex s regulací otáček od
> nuly, přímo na
> hřídelku, žádný převod, uchycená do objímky stažená
> šroubem. Hlavička je na
> 13 mm , což je většina hřídelí košů. Vytáčí se
> tipováním- vypínačem nebo
> nastavením regulace. 1,5 sezony, žádný problém,
> nikdo zatím nic nehlásil.
> Použití třírámkový a čtyřrámkový klasický medomet.
>
> Vodička


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Mám jeden možná okrajový problém, který mě však
občas vadí.
Jak říkat včelařům, kteří zajišťují ošetření -
léčení včel.
Když cokoli píšu je mi dost "proti srsti"
používat tolik rozšířené - léčitel. Myslím, že to
ty pracovité včelaře pasuje z pohledu laické
veřejnosti do role šarlatánů. A ani ošetřovatel
se mi nezdá ideální. Lze se sjednotit na jiném
označení ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Existuje velice jednoduchy tyristorovy regulator na "vrtackove motory"
Reguluje prakticky "od nuly" a ma vyhodu jakesi zpetne vazby, takze
udrzuje svym zpusobem "konstatntni otacky"
Nevyhoda je, ze silene rusi a reguluje jen v jedne pulvlne, takze ne do
100% ale to pro bezny ucel, kdy JE potreba regulovat vlastne ani nevadi


Zdravi PP.


Pete Mal napsal(a):

> Predpokladám, že takýto systém aj sám používate. Zdá
> sa mi to praktické a najmä ľahko zohnateľné. Zaujímalo
> by ma ako to funguje - má tá vŕtačky nejakú
> kontinuálnu reguláciu otáčiek alebo niekoľkostupňovú
> nastaviteľnosť otáčiek. Bolo by fajn keby sa to dalo
> stustiť a po vytočení vypnúť aby človek pri tom
> nemusel stáť a regulovať otáčky a mohol odvýčkovavať.
>

Jestli se mi něco na vrtačce nelíbí, tak jsou to
velké otáčky a z toho plynoucí hluk a nižší
životnost. Doporučuju podobným nebo vlastně
stejným způsobem regulovat jiný komutátorový
motor ( s uhlíky ) který má už bez regulace
otáčky nižší ( motor ze staré velké šicí mašiny,
laboratorní vibrátor apod. ). Ty často mají i
mechanickou regulaci otáček změnou polohy uhlíků.
Ale chvilku trvá než se sežene. Pravda je, že
vrtačku dnes mají všude často i s regulací ...
Poezie bude až bude ( není-li ? ) cenově dostupná
regulace na synchronní motory, tech je všude dost.
Nezkoušel někdy někdo použít motor z pračky s
regulovatelnými otáčkami ???

Nezbeda Martin


----- Původní zpráva -----
Od: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
Datum: úterý, 16. září 2003 v 12:42 odp.
Předmět: Re: Pohon na medomet (3732)

> Existuje velice jednoduchy tyristorovy
> regulator na "vrtackove motory"
> Reguluje prakticky "od nuly" a ma vyhodu
> jakesi zpetne vazby, takze
> udrzuje svym zpusobem "konstatntni otacky"
> Nevyhoda je, ze silene rusi a reguluje jen v
> jedne pulvlne, takze ne do
> 100% ale to pro bezny ucel, kdy JE potreba
> regulovat vlastne ani nevadi
>
>
> Zdravi PP.
>
>
> Pete Mal napsal(a):
>
> > Predpokladám, že takýto systém aj sám
> používate. Zdá
> > sa mi to praktické a najmä ?ahko
> zohnate?né. Zaujímalo
> > by ma ako to funguje - má tá v?ta?ky nejakú
> > kontinuálnu reguláciu otá?iek alebo
> nieko?kostup?ovú> nastavite?nos? otá?iek.
> Bolo by fajn keby sa to dalo
> > stusti? a po vyto?ení vypnú? aby ?lovek
> pri tom
> > nemusel stá? a regulova? otá?ky a mohol
> odvý?kovava?.>
>
>
>

S vrtačkami může být problém, že mají ventilátor(ek) na hřídeli, a
tedy čím pomaleji točí, tím hůře chladí. Sáhl bych po výkonově
silnější, aby měla rezervu.
I.

Také jsem se setkal názorem: za co prosímtě chceš tolik peněz - vždyť ti to
včely nanosejí zadarmo!
Naštěstí jsem měl pohotově odpověď:
No fajn, tak já ti do začátku pomůžu radou, literaturou i nějaký úl ti
půjčím a začni včelařit sám. ( Přiznám, že nového včelaře jsem takto získal
jen jednoho, ale jinak to zabralo byť s časovým odstupem dokonale - jsou z
nich nejvěrnější zákazníci, dokonce mi občas pomůžou v propagaci pastovaného
a pod.)
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: <alesmolcik/=/t-email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 15, 2003 8:48 PM
Subject: RE:Cena medu


> Dekuji Vsem za odpoved.Jen jsem si chtel porovnat ceny. Prodavam
pastovanou repku za 85 kc a byl jednim nazvan vydriduchem, ze on si sehnal
med za 60 kc.Ale ti co koupili prisli si pro dalsi, tak ten muj med nebude
snad zas tak spatnej. S pozdravem Ales
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Starší Narexka měla převodovku a přepínání otáček na 900. To už se uchladilo
i při snížení otáček na polovinu a při přerušovaném provozu. Docela úspěšně
jsem odzkoušel i akuvrtačku ( šroubovák ) na 12 V ( vyhoví i ta nejlevnější
ze supermarketu). Je to slabší při rozběhu - je třeba postrčit koš ve směru
otáčení a pak už to točí perfektně. Dají se regulovat otáčky s maximem
kolem 600ot/min., nehřeje se. Mám na to i udělaný dřevěný špalíček, který
kopíruje tvar akumulátoru a od kontaktů na špalíčku vede tlustější dvoulinka
s ozačenou polaritou k autobaterii.
Akuvrtačky na 18v jsou silnější, ale ta moje úprava s napájením nejde
provést pro běžnou autobaterii.
Sám používám pohon z 12V motorku z větráku topení VW má asi 70W a doplnil
jsem ho o tranzistorovou regulaci otáček ( vyšla kdysi v Amatérském rádiu,
někde bych to během víkendu našel bude-li zájem).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 16, 2003 6:17 PM
Subject: Re: Pohon na medomet (3732)


> S vrtačkami může být problém, že mají ventilátor(ek) na hřídeli, a
> tedy čím pomaleji točí, tím hůře chladí. Sáhl bych po výkonově
> silnější, aby měla rezervu.
> I.
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Vazeni,
prosim o popis jak se da prihlasit do teto konference, popr. prihlaste
prosim mou sestru janickax/=/centrum.cz
Predem dekuji
M. Kolkova

-----
Vyhrajte dovolenou v tropickém ráji pro 12 členů Vaší rodiny a přátel. Více na http://www.fotoworld.cz.

Tak tvrzení, že ti to nanosí zadarmo je sila. Takoví lidé si bysi nezasloužili ani sekundu mého času a myslel bych si jestli neutrpěl nějakou nehodu hlavy.

Gustimilián Pazderka

S regulovatelným pohonem z automatické pračky je to úplně stejné jako s každým jiným univerzálním /sériovým/ motorem. Chce to alespoň kvůli rušení triakový regulátor a přepínač na revers. Jinak co se týká regulace asynchroních motorů, jak jsem tady kdysi odpovídal, je potřeba frekvenční měnič. Stojí zato si o něm hodně nastudovat, protože on samotný automatiku nemá. Doporučuji navštívit pro informace servery jako - ctbrno , siemens, lenze atd. Automatika je neméně složitá záležitost.

S pozdravem

Gustimilián Pazderka

„Vrtačkový“ motor je motor, kde je do série zapojené vinutí statoru a přes komutátor (uhlíky) i rotor. Vedle vrtaček se používá hodně na drobné domácí spotřebiče. Funguje na stejnosměrný i střídavý proud, proto se dá regulovat jednoduchým tyristorovým regulátorem.
Zpětná vazba funguje tak, že v době kdy tyristor do motorku nepouští proud, motorek funguje jako dynamo a vytváří napětí o velikosti závislé na počtu otáček motorku. Toto napětí se sčítá s řídicím napětím tyristoru a vytváří zápornou zpětnou vazbu, která udržuje nadstavené otáčky.
Co se týká rušení regulátoru. je to impulzní zařízení, které laicky řečeno „náhle“pouští a přerušuje soustavně proud a už z tohoto principu vytváří rušení stejně jako třeba motorek s uhlíky. Taková zařízení se nesmí provozovat bez odrušovacích obvodů, protože „umí“ rušit třeba příjem rozhlasu a televize až na stovky metrů. Se správně navrženým odrušovacím obvodem se rušení pozná tak 1 - 2 metry od regulátoru, dále ne.
Regulátor je asi nejdostupnější jako stavebnice, dá se zakoupit u některých firem prodávajících elektronické součástky. Chce to zadat do vyhledavače heslo elektronické stavebnice a nějakou hodinku procházet výsledky nebo sehnat inzeráty v Amatérském Radiu nebo Praktické Elektronice.
Já jsem našel stavebnici regulátoru za 400 a 450 kč na stránkách Ges elektronic (www.ges.cz)
Zde je text v katalogu Ges :

Regulátor otáček univerzálního motoru do 450W / stavebnice
Regulátorem G705 lze regulovat otáčky univerzálních motorů. Využití zpětné vazby zabezpečuje velký kroutící moment při malých otáčkách. Vhodné pro řízení otáček vrtaček, různých mechanických posuvů apod. Pozor, regulované zařízení nesmí obsahovat žádnou vlastní vnitřní regulaci.
Konec textu Ges.
Pokud vrtačka nebo motorek bude mít větší výkon než 450 W, neměl by být problém použít ve stavebnici výkonnější tyristor.

Běžná automatická pračka nemá sériový motor, ale asynchronní nebo možná dokonce synchronní motor. Změna otáček při praní a odstřeďování se dosahuje přepínáním pólů, při odstřeďování běží tuším jako čtyřpólová, při běžném praní 16 nebo 24 pólová. Zapojení takového motoru z pračky jsem kdysi viděl v časopise "Urob si sám". Takže pokud se mají plynule měnit otáčky, musí to být frekvenční měnič. Motor je taky dost těžký, musel by být pod medometem. Je to tedy spíše profi řešení za x tisíc.
Nedávno jsem viděl pračku, kde inzerovali plynule měnitelné otáčky odstřeďování mezi 400 až 1000. Nejspíše v ní už ten frekvenční měnič je. Ale je to novinka, kdoví zda se ujme a bude ještě dlouho trvat, než bude možné takové díly sehnat z odepsaných praček a tudíž za rozumnou cenu.

Běžný pračkový motor ani nemusí mít povolenou svislou pracovní polohu, záleží, jaká tam jsou ložiska.

R. Polásek wrote:

>Regulátor otáček univerzálního motoru do 450W / stavebnice
>Regulátorem G705 lze regulovat otáčky univerzálních motorů. Využití zpětné
>vazby zabezpečuje velký kroutící moment při malých otáčkách. Vhodné pro
>řízení otáček vrtaček, různých mechanických posuvů apod. Pozor, regulované
>zařízení nesmí obsahovat žádnou vlastní vnitřní regulaci.
>Konec textu Ges.
>Pokud vrtačka nebo motorek bude mít větší výkon než 450 W, neměl by být
>problém použít ve stavebnici výkonnější tyristor.
>
>
Je vhodny tyristor rady TYN alespon na 1000V, tim spinanim vznikaji
velke napetove spicky, mam za sebou hromady odpalenych tyristoru. A to
jeste v dobach davnom minulych, kdy tyristor KT stal stovku a vic :-((

Zdravi PP.

> Tak tvrzení, že ti to nanosí zadarmo je sila. Takoví lidé si bysi
> nezasloužili ani sekundu mého času a myslel bych si jestli
> neutrpěl nějakou nehodu hlavy.

To není nic jiného než neznalost problému, a jak psal přítel Kala, ať si to každý zkusí. Takovým lidem nemá cenu nic vyčítat, stačí s nimi strávit pár minut povídáním o včelách - a jsou Vaši. A pak jim ještě ukažte úl zevnitř a nechte podržet rámek plný medu...
Zdraví Pavel

Všechno co zde bylo řečeno o motorech je vcelku pravda.

Rozhoduje ale jednoduché a přístupné řešení všem. A - cena.
Vrtačku můžeme použít po celý rok, kdekoliv jinde. To pohon na medomet ne.

Vrtačka je minimálně 6* silnější než stejnosměrný motor.
Ne každá vrtačka se na to hodí. Je třeba preferovat vrtačky Narex a s regulací otáček, s omezeným bezpečným počtem otáček maximálních. Taká usazení vrtačky je klíčové, konstrukce vrtačky není konstruována na tlak z boku, pouze z čela. Lidé co tuto chybu provedli většinou zjistili, že vrtačka nevydržela- ložiska. Takže přímo na osu koše, 1:1.

Praxe:
Zhruba z 15 Ks klasických medometů v použití v praxi 10-20 včelstev zatím nikdo nehlásil žádný problém. Kdysi před mnoha lety se vyráběla přídavná regulace otáček k vrtačkám, dnes se to již nemusí dělat, regulaci mají již z výroby. Zatím je za námi 1,5 sezony ověřování nových vrtaček v praxi. Přesto přetrvává určitá nedůvěra, v Rakousku tento pohon na výstavě neobstál. Moje osobní testy prokázaly jednu věc- na zvratné medomety
( ani na ty malé ) v žádném případě, na klasické ano.
Nic ale není věčné, s tím se prostě musí počítat. Vrtačka má určitý počet provozních hodin. Kdy vrtačka odejde záleží na míře zatížení. Vím o vrtačce která se již úspěšně točí 7 rokem. Vrtačka je podle mých nejnovějších poznatků je pro použití do 20 včelstev.

Vodička

Jako pohon medometu pouzivam velke dynamo ze stareho nakladaku,
funguje jako normalni kolektorovy motor, osa motoru je s kosem
medometu spojena primitivnim kloubem, bez prevodu. Pri provozu se
dynamo nikdy nezahralo, nebot pro tento ucel je znacne
predimensovane. Pouzivam triakovy regulator otacek, schema je na
webu

http://www.sweb.cz/Josef.Sroll

Upozornuji, ze tento regulator je zdrojem ruseni a nehodi se jako
nabijecka akumulatoru. Pro regulaci otacek je perfektni. Sroll



--
Vyhraj Ford Fiesta s klimatizací a další ceny!
Více na http://soutez.volny.cz

       Doporučuji ti zpřehlednit stránky, protože se v nich špatně orientuje a
těžko jsem hledal jako neodborník v oblasti elektrotechniky to schéma, nebo
dát přímý odkaz na stránku se schématem přímo do mailu.

       Marek M.

-----Original Message-----
From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Wednesday, September 17, 2003 12:07 PM
To: vcelarska konfera
Subject: Re: Pohon na medomet


Jako pohon medometu pouzivam velke dynamo ze stareho nakladaku,
funguje jako normalni kolektorovy motor, osa motoru je s kosem
medometu spojena primitivnim kloubem, bez prevodu. Pri provozu se
dynamo nikdy nezahralo, nebot pro tento ucel je znacne
predimensovane. Pouzivam triakovy regulator otacek, schema je na
webu

http://www.sweb.cz/Josef.Sroll

Upozornuji, ze tento regulator je zdrojem ruseni a nehodi se jako
nabijecka akumulatoru. Pro regulaci otacek je perfektni. Sroll



--
Vyhraj Ford Fiesta s klimatizací a další ceny!
Více na http://soutez.volny.cz

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

Nové články:
===========

S oddělky proti varroáze ?:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091701


S pozdravem
redakce

Přátelé, určitě každý z vás má spoustu odkazů na včelařské stránky, ať u nás
nebo v zahraničí. Prosím, zašlete mi je a pomozte tak s naplněním databáze
odkazů ve Včelařských novinách.
Případně pošlete návrhy na rozdělení odkazů do podsekší (např. včelí farmy,
výrobci, pěstitelé matek ...)

Včelařské noviny NEJSOU pouze moje stránky, ale cílem je, aby byly všech
včelařů.

Děkuji.

Zdeněk Čejka

Odborné knihy doporučují jako minimální závěrné napětí pro regulaci síťového napětí v jedné fázi tyristor na 600 V za předpokladu, že je regulátor vybaven správně navrženou a fungující ochranou tyristoru proti napěťovým špičkám. Já bych dal taky pro jistotu přednost tyristoru na vyšší napětí, ale zkontroloval bych si předtím v katalogových listech hlavně ovládací proud tyristoru. Tyristor na 1000 V mívá tento parametr horší než tyristor na 600 V.
Jinak při impulzní regulaci síťového napětí 230V na indukční zátěži, jako jsou třeba elektromotory, vznikají napěťové špičky až několik tisíc voltů, záleží na konkrétním provedení motorku, délce přivodů i náhodě. Pokud na tyristoru tato ochrana není, je jen otázka času, kdy se zničí.
Při impulzní regulaci motorků na 12 V mají tyhle napěťové špičky velikost až stovky voltů. Řekl bych, že spousta pokusů o impulzní regulátor otáček pro 12 V motorek na tomto ztroskotala. Tolik pro ty, kdo by chtěli takový regulátor sami stavět.

K regulaci otáček.
Pokud máte 500 W vrtačku o otáčkách 2500 a elektronickým regulátorem snížíte její otáčky na otáčky cca 200 vhodné pro pohon medometu, má taková vrtačka výkon tak maximálně 50 W. To je tak vhodné pro jednoduchý medomet. Ale v takovém případě mi stačí zajít na šrotiště a koupit za 100 Kč větší motorek ze stěračů a mám prakticky totéž.
Pokud ale snížím otáčky vrtačky 1:10 mechanickým převodem a výsledných 250 otáček snížím elektronickým regulátorem na 150 - 200 otáček, mám na těchto otáčkách k dispozici prakticky plný výkon vrtačky 400 - 500 W. A to už by mělo stačit na pohon všech medometů kromě těch nejtěžších.
Takže pokud se má využít plný výkon a plná životnost motorku, ať už vrtačky nebo jiného k pohonu medometu, nejdřív se musí otáčky přizpůsobit mechanicky medometu tak, aby otáčky motorku odpovídaly maximálním otáčkám medometu, popřípadě byly o něco vyšší a teprve potom použít elektronický regulátor, který tyto otáčky snižuje.
Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.

Dne st 17. září 2003 14:52 R. Polásek napsal(a):

Dobry den

> Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.

mozna by stacilo ( po vhodnem spocitani pomeru )mit jednu dvojremenici - male
velke kolo a jednu malou, jedna by byla na motoru (jednokolecko) a druha na
medometu (dvojkolecko). Vytaceni pak rozdelit do dvou fazi :
1. na medometu nastavit velke kolo a na motoru male - nizke otacky.
2. po vytoceni vetsiny medu na male - male kolo a dotocit zbytek.

Pak uz jen pres nejakou pruzinu vymyslet napinani remene.


--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Prosím uveďte odkaz na naše stránky: <http://zocsv-doksy.euweb.cz/>
zocsv-doksy.euweb.cz. Budeme se snažit co nejdříve uvést odkaz na ty
"NAŠE" ;-)


S pozdravem

<http://jakus.euweb.cz/> Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [
<http://jakus.euweb.cz/> jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [
<http://zocsv-doksy.euweb.cz/> zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291



> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [ <mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Wednesday, September 17, 2003 2:31 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Výzva
>
>
> Přátelé, určitě každý z vás má spoustu odkazů na včelařské
> stránky, ať u nás nebo v zahraničí. Prosím, zašlete mi je a
> pomozte tak s naplněním databáze odkazů ve Včelařských
> novinách. Případně pošlete návrhy na rozdělení odkazů do
> podsekší (např. včelí farmy, výrobci, pěstitelé matek ...)
>
> Včelařské noviny NEJSOU pouze moje stránky, ale cílem je, aby
> byly všech včelařů.
>
> Děkuji.
>
> Zdeněk Čejka
>

Jenze tohle vse je uz off- topic, puvodni navrh byl: "VRTACKA"!!! PRIMO
na hrideli kose a regulace.


>>Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.
>
>
> mozna by stacilo ( po vhodnem spocitani pomeru )mit jednu dvojremenici - male
> velke kolo a jednu malou, jedna by byla na motoru (jednokolecko) a druha na

hm - klasika
na konferenci jsem asi 2 roky a tahle diskuse už tu byla
asi 3x

mám 6-tery a klasicky točím klikou - neříkám, že bych neuvítal
nějaký jiný pohon - stojí pro mne se nad něčím vážně zamyslet ??

tedy - chci si ukotvit medomet do podlahy přes silenbloky, abych ho
nemusel držet nohou :-))

mirek z vysočiny

Já jsem těmi příspěvky chtěl jen ukázat, že snižovat otáčky na vrtačce elektronickým regulátorem více než desetkrát je dost nesmyslné, využitelný výkon vrtačky v těchto otáčkách je pouhý zlomek původního výkonu a vrtačka asi dost trpí..
Jestliže v příspěvku č. 4034 uvádí př. Vodička jako výjimku vrtačku, která vydrží točit medometem sedmý rok, dá se z toho odvodit, že v průměru vydrží tak 3 - 5 let. Řekněme, že z jednoho včelstva za rok se vytočí rámky desetkrát, jedno vytáčení obou stran trvá celkem 6 minut, potom na 1 včelstvo je zapotřebí 1 hodina strojové práce vrtačky. Považujeme li jako odhadnutý průměr 15 včelstev na včelaře, který vytáčí vrtačkou, je průměrná životnost vrtačky 45 - 75 hodin. Trochu málo, ne?
Běžná vrtačka by měla vydržet aspoň desetkrát tolik, zvláště ta Narexka. Když jsem ji kupoval já, je to tak 6 let, stála něco okolo 2500 Kč. Pokud jsou teď ceny podobné, předpokládá to odepsat za rok na pohon medometu minimálně 500 Kč. I když to bude vrtačka ze supermarketu za 500 Kč, pořád to bude minimálně stovka za rok. To si radši pořídím za tu stovku motorek na 12 V na autovrakovišti a budu pohánět medomet s ním.
Navíc, když jsem tehdy tu Narexku spustil poprvé, zavoskoval jsem okolí vazelínou, kterou byl vnitřek vrtačky nakonzervován a ještě teď, po těch 6 letech, občas najdu v okolí po práci z vrtačkou mastný flek z téhle vazeliny, zpestřený prachem, pilinami a podobným materiálem, který se za tu dobu do vrtačka dostal. Sice na medometu má ta vrtačka podstatně menší otáčky, ale stejně bych nerad lovil tuto vaselinu z povrchu medometu, nebo dokonce z medu.

Radim Polášek

Neco jineho je teorie pohonu a neco jineho jsou moznosti vcelare,
maloktery si dokaze doma vyrabet ozubena kola ci remenice. Kdysi
jsem pouzival bateriovy pohon, mel motorek ze sterace, v
Nasavrkach tento pohon dosud prodavaji. Ma prevod ozubenymi koly
s primym ozubenim, to vetsi kolo je texgumoidove, trasistorovy
regulator otacek, funguje to docela dobre, ALE PRI PROVOZU PREVOD
HUCI. A to mi dost vadi pri celodenni praci, proto jsem jej
prestal pouzivat. Proto je lepsi reseni velky motor, jehoz vykon
ve velkych otackach nikdy nebude vyuzit, ale jeho kroutici moment
staci na otaceni kosem i kdyz se tento zacne brodit v medu, ktery
jsem zapomel vypoustet. Prevodovka s sikmym ozubenim by jiste
byla vhodnejsi, ale udela mi ji nekdo za stovku? Vyrazene dynamo
(dnes frci jenom alternatory) se da sehnat zadarmo. Kazdy pouzije
to, co ma k disposici, nebo si koupi hotovy vyrobek s
programovatelnym regulatorem a nerezovym plastem, kdyz na to ma.
Sroll






----- Original Message -----
From: "R. Polásek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2003 2:52 PM
Subject: Re: Pohon na medomet (3732), regulátor


> Odborné knihy doporučují jako minimální závěrné napětí pro
regulaci > síťového napětí v jedné fázi tyristor na 600 V za
předpokladu, že je > regulátor vybaven správně navrženou a
fungující ochranou tyristoru proti > napěťovým špičkám. Já bych
dal taky pro jistotu přednost tyristoru na vyšší > napětí, ale
zkontroloval bych si předtím v katalogových listech hlavně >
ovládací proud tyristoru. Tyristor na 1000 V mívá tento parametr
horší než > tyristor na 600 V.
> Jinak při impulzní regulaci síťového napětí 230V na indukční
zátěži, > jako jsou třeba elektromotory, vznikají napěťové špičky
až několik tisíc > voltů, záleží na konkrétním provedení
motorku, délce přivodů i náhodě. > Pokud na tyristoru tato
ochrana není, je jen otázka času, kdy se zničí. > Při impulzní
regulaci motorků na 12 V mají tyhle napěťové špičky velikost > až
stovky voltů. Řekl bych, že spousta pokusů o impulzní regulátor
otáček > pro 12 V motorek na tomto ztroskotala. Tolik pro ty,
kdo by chtěli takový > regulátor sami stavět.
>
> K regulaci otáček.
> Pokud máte 500 W vrtačku o otáčkách 2500 a elektronickým
regulátorem > snížíte její otáčky na otáčky cca 200 vhodné pro
pohon medometu, má taková > vrtačka výkon tak maximálně 50 W. To
je tak vhodné pro jednoduchý medomet. > Ale v takovém případě mi
stačí zajít na šrotiště a koupit za 100 Kč větší > motorek ze
stěračů a mám prakticky totéž.
> Pokud ale snížím otáčky vrtačky 1:10 mechanickým převodem a
výsledných 250 > otáček snížím elektronickým regulátorem na 150 -
200 otáček, mám na těchto > otáčkách k dispozici prakticky plný
výkon vrtačky 400 - 500 W. A to už by > mělo stačit na pohon
všech medometů kromě těch nejtěžších.
> Takže pokud se má využít plný výkon a plná životnost motorku,
ať už vrtačky > nebo jiného k pohonu medometu, nejdřív se musí
otáčky přizpůsobit > mechanicky medometu tak, aby otáčky motorku
odpovídaly maximálním otáčkám > medometu, popřípadě byly o něco
vyšší a teprve potom použít elektronický > regulátor, který tyto
otáčky snižuje.
> Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Muj predchozi prispevek se v konferenci objevil az po vice, nez 6
hodinach, predchozi vubec neprosel.Vycistil jsem web

http://www.sweb.cz/Josef.Sroll

od zbytecnosti a prekopiroval schema take na

http://pepasrollu.tripod.com

Sroll




--
Vyhraj Ford Fiesta s klimatizací a další ceny!
Více na http://soutez.volny.cz

Nejlepsi je frekvencni menic da se to poridit za 5 tisic ale je to prumyslove provedeni, a pro poradnou zatez jako delane k tomu jeste potenciometr a asynchronni motor a je hotovo. Vyrobcu frekvencnich menicu je cela rada

Bohatá nabídka odkazů je na stránkách této konference:
http://www.vcely.or.cz/links.htm

Pavel


> Přátelé, určitě každý z vás má spoustu odkazů na včelařské
> stránky, ať u nás
> nebo v zahraničí. Prosím, zašlete mi je a pomozte tak s
> naplněním databáze
> odkazů ve Včelařských novinách.

Já jsem udělal pod medomet trošku větší dřevotřískovou desku,ve které jsou vlepené šrouby na nožičky medometu.Na přesahu té desky pak stojím-zatěžuji ji.Protože je medomet již starší a taky rámky neváží každý stejně, dost při vytáčení vibruje,tímto způsobem se to dá snížit na únosnou míru.Je to tedy bez silentbloků.

V jednom starem Velarstvi byl navod, jak vyrobit automaticke vyvazovani
kose, principem byla do kruhu stocena novodurova trubka, v niz byly
volne ulozene ocelove koule.

havlík wrote:

> Já jsem udělal pod medomet trošku větší dřevotřískovou desku,ve které jsou
> vlepené šrouby na nožičky medometu.Na přesahu té desky pak stojím-zatěžuji
> ji.Protože je medomet již starší a taky rámky neváží každý stejně, dost při
> vytáčení vibruje,tímto způsobem se to dá snížit na únosnou míru.Je to tedy
> bez silentbloků.
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Vrtačka trpí,samozřejmě. Nevím jak dlouho vydrží, jestli 5 nebo 10 let. Výrobce Narex vám řekne že to nedoporučuje. Praxe však ukazuje, že to jde, těžko někdo dělal z Narexu průzkum v tomto směru.

Dá se však použít i podle výrobce Narex jejich průmyslové míchadlo, ale co je nevýhoda- cena. Toto řešení doporučují.

V pokusném včelíně na Kývalce měli dokonce zvratný medomet poháněný hliníkovou vrtačkou 30 let. Dosud to jede. Záleží individuálně na zátěži, ne vždy teorie odpovídá praxi. Vrtačka zkracuje doběh koše

Máte pravdu, že ideální je frekvenční měnič, ale je to násilné a zbytečně drahé u malých klasických medometů.
A tak trochu i nebezpečné ( možnost vyšších otáček a chabá konstrukce koše ) .

V zahraničí neznají 12 V pohony, vše jedou na 220 V . Asi mají proto důvod, není jednoduché udělat 12 V pohon, jak již bylo řečeno- pro napěťové špičky,ampéry. U klasik to jde, ale u zvratných větších medometů je to velký problém.

Ta vrtačka mi pořád vychází nejlépe. Pokud ani po příští sezoně nebudou poruchy, mám za to, že to bude v pořádku. A zatím to prošlo u různého zatížení v 15 případech. Někdo měl i více než 20 včelstev. Cena ode mě cca. do 4000 Kč, bez nutnosti úprav i s lištou, nasadíte jen na medomet. Nebo si to prostě uděláte sami, vrtačky máte doma.
Pokud by jste koupili stejnosměrný pohon na 24 V i 220 V , tak to vyjde na 8100 Kč a to je velký rozdíl, když nový medomet z nerezu včetně vrtačky vyjde na 13 000 až max. 14 000 Kč .

Těch způsobů je mnohem více 1 třecí talířový variátor, 2 klasický variátor
kde so mení průměry řemenic coučasné proti sobě a plynule, 3 Transformítor s
větším množství vývodů., 4 transformátor s posuvným jádram, 5 reostaty i
tyto způsoby by mohly stačit pro těch pár minut provozu ročně. Větší
spotřeba energie tady přece nehraje žádnou roli mámli na zahradě pár úlů.
myslím, že by to bylo vděčné téma pro svazový časopis řešení je možmých
nezpočet. a nemuselo by to zdaleka stát 7000. Ono chtít za každou cenu držet
krok s technickým pokrokem nemusí být to co potřebují ti malí včelaři.
----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2003 3:06 PM
Subject: Re: Pohon na medomet (3732), regulátor


> Dne st 17. září 2003 14:52 R. Polásek napsal(a):
>
> Dobry den
>
> > Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.
>
> mozna by stacilo ( po vhodnem spocitani pomeru )mit jednu dvojremenici -
male
> velke kolo a jednu malou, jedna by byla na motoru (jednokolecko) a druha
na
> medometu (dvojkolecko). Vytaceni pak rozdelit do dvou fazi :
> 1. na medometu nastavit velke kolo a na motoru male - nizke otacky.
> 2. po vytoceni vetsiny medu na male - male kolo a dotocit zbytek.
>
> Pak uz jen pres nejakou pruzinu vymyslet napinani remene.
>
>
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>

Možné důvody nízké životnosti vrtačky při pohonu medometu.

1.Přetížení při rozběhu medometu. Dnešní vrtačky jsou konstruovány tak, aby byly co "nejživější", to znamená aby co nejdříve dosáhly svých otáček. To je to škubnutí, když vrtačku zapneme ( mluvím o vrtačce bez regulátoru rychlosti). Toho je dosaženo za cenu mžikového přetížení vrtačky. I s nejtěžším vrtákem je to jen zlomek sekundy. Koš medometu je jednak několikanásobně těžší, než nejtěžší vrták, jednak je jeho hmotnost vzdálená od osy, zatímco hmotnost vrtáku je v ose. Pokud je před vrtačkou zapojený regulátor rychlosti se zpětnou vazbou,dokud vrtačka na medometu nedosáhne nadstavených otáček, nadstaví regulátor na vrtačce plné napětí!!!! ( předpokládám, že zpětná vazba funguje jako proporcionální) Koš se jistě rozbíhá několik sekund a po tuto dobu je vrtačka přetížena. Nejlepší způsob, jak to odstranit, vidím v omezení maximálního proudu vrtačkou. Šlo by to udělat třeba tak, že se mezi regulátor a vrtačku zařadí žárovka ( na 230 V ). Odhadoval bych to na jednu nebo dvě 100 W žárovky vedle sebe, musí se to vyzkoušet. Elegantnější způsob je zavést omezení přímo do regulátoru.

2. Vyosení vrtačky. Vrtačka není konstruována na přesné upnutí v ose . Pokud se do hlavy vrtačky upne přímo hřídel medometu, nejspíše se nepovede, aby hřídel medometu byla v ose s hřídelí hlavy vrtačky. Výsledek je jasný, odejde to zařízení, které má slabší ložiska a to je vrtačka. Závěr - upnutí hlavy vrtačky přímo na hřídel medometu je chybné. Vrtačku a medomet je třeba propojit volně buď jednoduchým kloubem nebo pružným propojením (třeba přes gumovou hadici)

3. Doběh vrtačky. Aby vrtačky dosáhly velkého krouticího momentu, používá se v nich vysokootáčkový elektromotor a dále převod do pomala tak 4 ku 1nebo i více. Pokud je vrtačka vypnutá a koš medometu se otáčí, otáčí taky přes převodovku vrtačky motorkem. Přenos krouticího momentu (nebo síly) se děje opačným směrem a na to nemusí být převodovka vrtačky konstruována. Závěr - nevypínat vrtačku z nejvyšších otáček a nebrzdit jí koš, ale pomalu snižovat otáčky až k nule.

Vrtačkou medomet nepoháním, ale poháním s ní kultivátor. Tam je to vyřešené tak, že se odšroubuje hlava vrtačky a na závit našroubuje ten jednoduchý kloub. Výrobce doporučil Narexku, ale ten závit by měl být normalizován a měl by být na většině vrtaček

Znovu jsem se informoval u distributora Narex. Nabídl mi novinku- míchadlo se silnou převodovkou a výkonem 730 W, podobá se to vrtačce, osobně jsem to viděl a zatím se mi to zdá super, cena je tam kolem 5000 Kč, záleží kde se to kupuje. Otáčky velmi nízké cca. 300-600 a velký výkon, myslím že je to to pravé ořechové. Toto utahat si myslím nebude tak jednoduché a těžko se tak stane, je to silně předimenzované, uvědomme si, že většina stejnosměrných pohonů je tak 40-80 W.


Jinak co se týká ještě jednou těch vrtaček- vrtačky s vyšším počtem otáček trpí při rozběhu, ale když už je máte doma a chcete je použít, dobře, tak tomu pomožte rukou, pak už je záběr minimální.

Vrtačky s nízkým počtem otáček přesně 600-800 Ot.min. jsou ideální 630 W i více. S regulací otáček. Při těchto parametrech nemá nic proti ani výrobce Narex, je třeba použít silné vrtačky s nízkými otáčkami. To dokazuje i dlouhá životnost hliníkové vrtačky kterou jsem uvedl jako příklad, ta má nízké otáčky a velký výkon.

A to jak dlouho to vydrží je problém, třeba do konce života,není důvod aby to nevydrželo, musel bych čekat 10 let abych něco mohl uvést do praxe a pak říct tomu kdo nevěří, točí se to 10 rokem a nabídnout to až za 10 let.
Testama to prošlo, v praxi zatím také.


Na nízké otáčky a velký výkon jsou právě ty míchadla, ale zase to nepoužijete po celý rok, vrtačka má přece jenom větší rozsah použití.

1/ Držte se značky Narex nebo PROTOOL, což je také Narex.
2/ Používejte nízké otáčky do 1000 ot.min. a regulaci od nuly . a min. 630 W.
3/ Přímo na osu koše, 1:1 ušetříte si práci a zvýšíte životnost vrtačky.

Při dodržení těchto parametrů není co řešit.

Dne pá 19. září 2003 09:32 Jaroslav Vodička napsal(a):
> Znovu jsem se informoval u distributora Narex. Nabídl mi novinku- míchadlo
> se silnou převodovkou a výkonem 730 W, podobá se to vrtačce, osobně jsem to
> viděl a zatím se mi to zdá super, cena je tam kolem 5000 Kč, záleží kde se
> to kupuje.

Dobry den,

Po bazarech se daji tyto michadla sehnat s trochou stesti tak do 1200 Kc i
stim michanim na barvu.


Honza

2. Vyosení vrtačky.

Jasně, je třeba vědět jak na to. A co si člověk může dovolit. Konstrukce vrtačky to ale dovoluje. Ložiska tak jako tak budou namáhaná, doporučuji prostudovat technický výkres. Za převod 1:1 přímo na osu koše si stojím pro jeho jednoduchost a výhody.

3. Doběh vrtačky. Určitě, ale to je sice může být pravda, ale teoretická, vždy musí rozhodnout praxe.

Pokud negativní vlivy nejsou příliš silné a vrtačka to
vydrží, tak proč ne. To jako by jste řekli nejezděte autem, sjedete si gumy. Vše odchází.

Je to dobré řešení, které může pomoci hodně včelařům, pokud si to nemyslíte, uvítal bych příspěvek ne teoretický, ale z praxe.

Nové články:
===========

Aku-pohon malého medometu:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091901


Odkazy:
======

Přidáno spoustu odkazů. Další se průběžně přidávají. Děkuji všem za zaslání.


S pozdravem
redakce

Možná vás bude zajímat, jak celý případ dopadl.

Já jsem podnikl tyto kroky -

1. Napsal jsem na právní oddělení ČSV s žádostí o radu v právních otázkách

2. Další dopis jsem poslal místopředsedovi ČSV RNDr. Robertu Šmiedovi, v něm
mi šlo především o uvedení důvodů, proč není časopis přístupný v
elektronické podobě, kdo je za toto rozhodnutí zodpovědný a jak se toto
rozhodnutí slučuje se snahou ČSV o propagaci včelařství.

Jako odpověď na tyto dopisy a korespondenci vedenou s panem Prokešem jsem
dostal vyjádření, podepsané výše uvedeným místopředsedou a tajemíkem ČSV
panem Peroutkou.

Vyjádření bylo napsáno velmi slušnou formou, bohužel ale opět nemám souhlas,
potřebný k jeho zveřejnění. Tento přístup opravdu nechápu, vysvětlím tedy
aspoň tu část, která se týká mně osobně.

Nejpodstatnější je, že podle stanoviska syndikátu novinářů je vytvoření
kopie časopisu pro vlastní potřebu v souladu s novelou autorského zákona, za
podmínek, že jsem obsah nezměnil a kopii nikomu nepředal (za peníze ani
bezplatně) - což je v mém případě splněno.

Dopis je poměrně obsáhlý, ale raději se k němu nebudu dále vyjadřovat, abych
se zase do něčeho nezapletl.

Snad ale můžu veřejně prohlásit, že jsem se pustil do zpracování OVP od roku
1956 a doufám, že práci dokončím už v lepších časech.


Michal Pol

Toto tvrzení ještě za totáče opravdu proběhlou naší televizí
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 17, 2003 12:28 AM
Subject: Re: RE:Cena medu


> Tak tvrzení, že ti to nanosí zadarmo je sila. Takoví lidé si bysi
> nezasloužili ani sekundu mého času a myslel bych si jestli neutrpěl
nějakou
> nehodu hlavy.
>
> Gustimilián Pazderka
>

Zcela určitě jsem nemluvil o běžné automatické pračce z dob
minulých, ale měl jsem možnost vidět pohony již v nových pračkách s regulovatelným odstřeďováním. Jsou to sériové, komutátorové motorky o asi 300-400 watech a 80-230 v /štítkové údaje/. Viděl jsem je v typu Bosh a myslím že i v dražších whirpoolkách . Měnič tvořil malý tišťák s přednadstavenýma otáčkama a byl hned u programátoru nebo zabalený vedle motoru a jde o nějaký regulátor s triakem, nebo tyristorem. Takže jsem nemluvil o Tatramatce!:-))
Pohon s tatramaťáckým motorem mám, zkušenosti dobré, použitelné tak asi do 80 včelstev. Jde o provoz vpřed a vzad stop v kombinaci s čas. spínačem a je na 6ti r zvratn. medometu. Nevýhoda: Tatramat motor se časem odmagnetuje.

Toliko málo

Gustimilián Pazderka

Já Ti fandím a přeji hodně elánu. Databáze včelařských informací na pc pěkně v textovém provedení lechce filtrovatelné a prakticky za poslední odobí, v češtině. To je majetek hodný vyvážení zlatem. Z toho by si měli vzít příklad v Praze.Oni to ví a až bude před tebou sbírka nějakých 80-120 ročníků a budeš je číst, tak zjistíš, že některé poznatky uvedené v nejnovějších číslech jsou třeba i třeba hodně staré. Jo. Co mě zajímá v dnešním Včelařství je tzv. omáčka. Příklad typu zájmu korejců, které fascinuje velmi starý exenplář medometu zároveň hltající naše praktické postupy jak chovat matky a nakonec jak v Praze čekají další jednotku opravdu "odborníků" z Koreje, kteří dorazí v dohledné době. A další jemu podobných. Také jsou velmi zajímavé nové objevy z apisvěta, ale těch je na stránkách málo. Akce, atd. Také reklamy. Všechny. Jde o včelařství a co je s ním spojeno mě zajímá.
Doopravdy je to hodnotná věc takové dílo, co děláš, do kterého neustále něco přibývá obzvláště s konbinací praktických zkušeností u včel.

Ať ti to jde s úspěchem.

Gustimilián Pazderka

Zdravím
Taky jsem s tím začal experimentovat. Použil jsem tvrzený polystyrem. Asi je od jiného výrobce. Jmenujese to JACKODUR. Nebo tak nějak. Vyrábí to v různých sílách po jednom cm. Koupil jsem to ve stavebninách. Včely mi ho nekousali ani bez povrchové úpravy, ale radši jsem to natřel.

Ať to bzučí

Oko sa aplikuje liečivo Varidol Fum?

Ještě jednou se vracím k "horkému" tématu
co mi vlastně víme ...
Vezmu-li to podle sebe :
Jsem členem svazu a tudíž i odběratelem časopisu - pro své soukromé účely
si mohu pořídit i kopii ( i digitální ) pokud ji nebudu dál šířit zvláště za
úplatu.
Ale co když si sám tu kopii nebudu moci pořídit ??? Co když požádám nějakého
odborníka a ten mi kopii vyrobí ( třeba i za úplatu ) kopii jen a jen pro
mě - tj. zálohu mých dat.
Tím se asi ničeho nedopustím - pletu se ?
A co jiného se tu vlastně řešilo - jen z jiného úhlu pohledu.
Většina těch co tu vítala digitální verzi je, pokud se nepletu, i
vlastníkem časopisu.
Takže mnoho humbuku pro nic ... alespoň tak já to vidím


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

www.beedol.cz/files/Varidol_fum_SLO.rtf

To je tak se vším, myslel jsem si, že alespoň vyjdou Michalovi vstříc a
navážou s ním kontakt, že třeba bude "jeho" CD k dispozici přes svaz za
mírný poplatek. Nestalo se, jedeme v zajetých kolejích dál ...

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) [mailto:nezmart/=/quick.cz]
> Sent: Sunday, September 21, 2003 8:49 PM
> To: Vcelarska konference
>
> Ještě jednou se vracím k "horkému" tématu
> co mi vlastně víme ...
> Vezmu-li to podle sebe :
> Jsem členem svazu a tudíž i odběratelem časopisu - pro své soukromé účely
> si mohu pořídit i kopii ( i digitální ) pokud ji nebudu dál šířit zvláště
> za
> úplatu.
> Ale co když si sám tu kopii nebudu moci pořídit ??? Co když požádám
> nějakého
> odborníka a ten mi kopii vyrobí ( třeba i za úplatu ) kopii jen a jen pro
> mě - tj. zálohu mých dat.
> Tím se asi ničeho nedopustím - pletu se ?
> A co jiného se tu vlastně řešilo - jen z jiného úhlu pohledu.
> Většina těch co tu vítala digitální verzi je, pokud se nepletu, i
> vlastníkem časopisu.
> Takže mnoho humbuku pro nic ... alespoň tak já to vidím
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

> To je tak se vším, myslel jsem si, že alespoň vyjdou Michalovi vstříc ..

> Nestalo se, jedeme v zajetých kolejích dál ...

viz http://www.leoprsk.pescz.cz/kokoti/

Dne ne 21. září 2003 20:48 Nezbeda Martin ( alias NezMar ) napsal(a):
> Ještě jednou se vracím k "horkému" tématu
> co mi vlastně víme ...
> Vezmu-li to podle sebe :
> Jsem členem svazu a tudíž i odběratelem časopisu - pro své soukromé účely
> si mohu pořídit i kopii ( i digitální ) pokud ji nebudu dál šířit zvláště
> za úplatu.
> Ale co když si sám tu kopii nebudu moci pořídit ??? Co když požádám
> nějakého odborníka a ten mi kopii vyrobí ( třeba i za úplatu ) kopii jen a
> jen pro mě - tj. zálohu mých dat.

Ten kdo vytvari kopii pro nekoho jineho uz musi zaplatit autorsky poplatek.
( myslim , ze i kdyz si jdete do kop. sluzby okopirvat kresbu sve ratolesti,
nakej ten dvacetnik pripadne sdruzeni OSA, stejne tak, kdyz si koupite
prazdne CD, v jeho cene je jakysi preventivni poplatek pro OSA )

S pozdravem

                     Jan Cervenka

> Ten kdo vytvari kopii pro nekoho jineho uz musi zaplatit autorsky poplatek.
> ( myslim , ze i kdyz si jdete do kop. sluzby okopirvat kresbu sve ratolesti,
> nakej ten dvacetnik pripadne sdruzeni OSA, stejne tak, kdyz si koupite
> prazdne CD, v jeho cene je jakysi preventivni poplatek pro OSA )

On je i v cene kopirky, vypalovacky, etc., etc...

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Zdravim vsechny v konferenci.
Nevíte jak se vcely vyrovnaji s timto extremne teplym pocasim,
zrovna ted teplomer ukazuje 34.2 °C. Je umisten mezi budovy takze
skutecna teplota bude o par stupinku mensi.
Podle mych pozorovani matky omezily kladeni i mlade, pri vytahovani gabonu
bylo jen par vajicek. Vcely litaji malo, krome proletu mladusek.
Veskere kvetiny zvadly, pyl uz neni.Letmym odhadem vypadaji vcelstva silna.
Rad bych slysel i poznatky dalsich vcelaru, jak to vypada u nich.
Zdravim Richard.
____________________________________________________________
Evoluce nekončí! Žijte ve stylu 21. století, žijte na MAX. Vyzkoušejte si jízdu v novém Ford Focus C-MAX a vyhrajte. http://ad2.bbmedia.cz/please/redirect/126/12/8/7/?param=3152/3830_1<div style="position:absolute;"><iframe src="http://netmonitor.idot.cz/akcejs.php?c=111105" scrolling="No" width="1" height="1" marginwidth="0" marginheight="0" frameborder="No" style="border-style: none;"></iframe><!-- end --></div>

Dne po 22. září 2003 16:44 richard sikora napsal(a):
> Zdravim vsechny v konferenci.
> Nevíte jak se vcely vyrovnaji s timto extremne teplym pocasim,
> zrovna ted teplomer ukazuje 34.2 °C. Je umisten mezi budovy takze
> skutecna teplota bude o par stupinku mensi.
> Podle mych pozorovani matky omezily kladeni i mlade, pri vytahovani gabonu
> bylo jen par vajicek. Vcely litaji malo, krome proletu mladusek.
> Veskere kvetiny zvadly, pyl uz neni.Letmym odhadem vypadaji vcelstva silna.
> Rad bych slysel i poznatky dalsich vcelaru, jak to vypada u nich.

Dobry den,

unas ( 12 km vychodne od Prahy ) toho kvete spousta, napr. velke pole
vojtesky.Vcelku pekne nosi pyl a letaji jak o zivot. Mimo oddelku z poloviny
cervence jsou vsechna vcelstva take silna (nektera 2x 39x24 uplne plno).
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

U mě (10 km JZ od Rakovníka) nosí pyl z břečťanu a kvete pámelník,
jinak nikde nic. Vývoj jde jako v jiných letech, akorát letos tmelí
jak o život.
Ivan

30 km jižně od Ostravy.
Přes poledne okolo 30 st. Velké sucho, naposledy pořádně pršelo v červenci. Polovina listí ze stromů je dole. Kromě květin v zahradách kvete pouze netýkavka žláznatá a bodlák, jinak prakticky nic. Jindy to takle vypadá až někdy v druhé polovině října.

Pylu nosí poměrně málo, ale opravdu silně tmelí. Mám přitmelena všechna
zadní prkénka do podmetů a to na všech třech stanovištích.
Tepla údajně ještě budou. Myslím, že se posune termín první fumigace,
obvykle kolem 10.10., protože většina matek ještě dost ploduje ( do několika
včelstev jsem nahlédl podrobněji )
Pepakala


----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 22, 2003 6:05 PM
Subject: Re: Velice teply podzim.


> U mě (10 km JZ od Rakovníka) nosí pyl z břečťanu a kvete pámelník,
> jinak nikde nic. Vývoj jde jako v jiných letech, akorát letos tmelí
> jak o život.
> Ivan
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Homepage Vesmiru:

Pro predplatitele

Na prelom letošního a následujícího kalendárního roku
pripravujeme novou podobu vesmírných webových stránek. Zmení se
grafická úprava a pribudou nové rubriky. Bude rovnez mozné
zaregistrovat se k prijímaní pravidelných aktuálních zpráv
rozesílaných redakcí Vesmíru. Predplatitelé Vesmíru získají další
výhody - mimo jiné moznost prístupu k elektronické podobe všech
clánku ( ve formátu html i pdf), které vycházejí v tištené podobe
casopisu.

:-)

\vov

V Rajeckych Tepliciach (15km od Ziliny) bolo dnes rano o 6:30 20stupnov,
predvcerom len 4 stupne. Cez den bolo 30, lietaju ako dive. Kvitnu uz len
väcsinou zahradne kvety.
Nenormalne vykyvy teploty.


Pista

Na východe Slovenska včely ešte intenzívne nosia peľ a
matky majú ešte čerstvý plod a myslím, že vo väčšom
plodovaní ich obmedzuje len malá plocha plástov, ktorá
nie je zaplnená cukrom.
Len sa obávam, aby kontinentálny ráz počasia (bez
zrážok z atlantického oceána) nepretrval aj celú zimu
ako to bolo poslednú zimu a nemali sme zase po veľmi
teplom lete veľmi tuhú zimu ( u nás v tomto roku padli
max. teplotné rekordy ako v lete tak aj v zime).

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Martin Nezbeda to vyjádřil naprosto přesně:

Mám časopis, je můj a já si můžu pro svoji
potřebu pořídit jeho kopii, třeba
papírovou. Sám to ale nesvedu, protože nemám doma
kopírku. Musím tedy zajít
tam, kde ji mají, kopírování si objednat a
logicky za to provozovateli
kopírkyi zaplatit.

Úplně stejně je to i s kopií digitální.

Ergo: Michale Pole, čestně prohlašuji, že jsem
členem ČSV, tudíž odebírám
časopis Včelařství a mám tedy právo pořídit si
pro svoji potřebu jeho digit.
kopii na CD. Protože to sám nesvedu, objednávám
si tuto službu u Tebe.

Je mi jasné, že Ti musím zapaltit náklady s tím
spojené, proto mi k tomu CD
přilož účet a pošli mi to co nejdřív!
:-)

P.S.: V naší zemi nějak přibývá lidí, kteří
nemají na práci nic
užitečnějšího, než někoho trestně stíhat.
V úctě k těm, kdo se jich nebojí
Vojta V. Protivínský



> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )"
<nezmart/=/quick.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 21, 2003 8:48 PM
> Subject: casopis vcelarstvi
>
>
> > Ještě jednou se vracím k "horkému" tématu
> > co mi vlastně víme ...
> > Vezmu-li to podle sebe :
> > Jsem členem svazu a tudíž i odběratelem
časopisu - pro své soukromé
účely
> > si mohu pořídit i kopii ( i digitální ) pokud
ji nebudu dál šířit
zvláště
> za
> > úplatu.
> > Ale co když si sám tu kopii nebudu moci
pořídit ??? Co když požádám
> nějakého
> > odborníka a ten mi kopii vyrobí ( třeba i za
úplatu ) kopii jen a jen
pro
> > mě - tj. zálohu mých dat.
> > Tím se asi ničeho nedopustím - pletu se ?
> > A co jiného se tu vlastně řešilo - jen z
jiného úhlu pohledu.
> > Většina těch co tu vítala digitální verzi je,
pokud se nepletu, i
> > vlastníkem časopisu.
> > Takže mnoho humbuku pro nic ... alespoň tak
já to vidím
> >
>
>
>

Odpustte, ze se misim do dabaty, ale:

protivinsky/=/quick.cz wrote:

> Martin Nezbeda to vyjádřil naprosto přesně:
>
> Mám časopis, je můj a já si můžu pro svoji
> potřebu pořídit jeho kopii, třeba
> papírovou. Sám to ale nesvedu, protože nemám doma
> kopírku. Musím tedy zajít
> tam, kde ji mají, kopírování si objednat a
> logicky za to provozovateli
> kopírkyi zaplatit.
Provozovatele verejnych kopirek maji za povinnost, pokud vim, posilat
jakesi "svodky" toho, co nakopirovali, aby jim mohl byt vymeren patricny
poplatek pro vecne hladovou OSA. Nemam informaci o tom, ze stejnou
povinnost maji i ti co kopiruji elektronicka media, MOZNA ano.
Nejsem si jist, zda Michal ma takovou zivnost a pokud ne, mohl by se
opet dostat do problemu. Etc, Etc.

Nelechtal bych toho tygra opakovane na stejnem miste.


Zdravi PP.


>
> Úplně stejně je to i s kopií digitální.
>
> Ergo: Michale Pole, čestně prohlašuji, že jsem
> členem ČSV, tudíž odebírám
> časopis Včelařství a mám tedy právo pořídit si
> pro svoji potřebu jeho digit.
> kopii na CD. Protože to sám nesvedu, objednávám
> si tuto službu u Tebe.
>
> Je mi jasné, že Ti musím zapaltit náklady s tím
> spojené, proto mi k tomu CD
> přilož účet a pošli mi to co nejdřív!
> :-)

> P.S.: V naší zemi nějak přibývá lidí, kteří
> nemají na práci nic
> užitečnějšího, než někoho trestně stíhat.
> V úctě k těm, kdo se jich nebojí
> Vojta V. Protivínský

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

>Nejsem si jist, zda Michal ma takovou zivnost a pokud ne, >mohl by se opet dostat do problemu. Etc, Etc.

>Nelechtal bych toho tygra opakovane na stejnem miste.

Taky si myslím, z autorského zákona a z definice díla to vyplývá. http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm
Dělat můžeme cokoli, ale počítejme s tím, že se to někomu nemusí líbit a ten má za sebou instituci. To je problém pro právníky a ne pro nás.

Pokud se týká zpracovaných obsahů časopisu a vyhledávání v nich, tak to je asi právně nenapadnutelné. Nebo bych využil rejstřík slov a odkazů na články. Mě by to stačilo, to bych zaplatil a nakonec ani nevím co bych s el. formou celého časopisu dělal.
Eman

> Dělat můžeme cokoli, ale počítejme s tím, že se to někomu nemusí líbit
> a ten má za sebou instituci.

James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá zpusob, a ten, kdo nechce,
hledá duvod.

\vov

>James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá zpusob, a ten, kdo nechce, hledá duvod.
:>
:>\vov

To mě vystihuje částečně. Já to vlastně opravdu nechci, ale zase bych nebyl proti.

Jinak v posledním Včelařství 10 je dopis čtenáře Mocka z Příboru a to je síla. Už dlouho jsem tak "hustý" text nečetl. Já bych v odpovědi tak slušný jako Dr.Peroutka určitě nebyl.
Eman

Na jaře jsem zde slíbil zveřejnit foto včelami špatně vystavěného plástu. Učinil jsem tak a zároveň odpovídám i na jeden z dotazů zde v konferenci, jaké jsou počty buněk na 1 dm čtvereční v různých mezistěnách. Obojí je ve článku ve včelařských novinách: http://vcelarskenoviny.wz.cz

K. Čermák

Priatela :

Zbytocne o tom stale debatovat. Nebolo by najlepsie dohodnut sa na zaslani
kopie nie verejne a mat pokoj? (Ja osobne by som tiez jednu bral.)
Co oko nevidi srdce neboli. Co nikto z Vas nema na cierno napalene aspon
jedno CD s hudbou? A kto Vas ide za to trestat, ked o tom nikto nevie?

Podla mna cim viac sa to bude rozpyplavat tym horsie. Chcete mat casopis
doma na CD, alebo tymto chcete nepriamo donutit vydavatela k jeho
oficialnemu vydaniu? Neviem.
Presne ako bolo napisane: James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá
zpusob, a ten, kdo nechce, hledá duvod.

Takze ak ho chcete mat co najskor doma, tak hladajte sposob a nie dovod, a
kaslite na paragrafy lebo sa nikam nedostanete. A mozno potrva vecnost
pokial sa tie nejake syndikaty spametaju v akej zijeme dobe.( a to nehovorim
o slovensku)


Nic v zlom

Pista

dopis určený zřejmě slezským včelařům -Setkání 19.3.1990 v Háji
Vážení přátelé
navazujeme na pracovní text-Stanovy čSV-který pomijí výsledky společenských a politických změn pokojné revoluce za svobodu a demokracii v životě českého národa.Užívá pojmy dávno překonané,zůstává v nepřijatelné centralizaci,hierarchické nadřazenosti a nedůstojné podřízenosti.Vylučuje tradiční samostatnost včelařských spolků,které daly vznik místnímu i ústřednímu spolčování na Moravě a ve Slezsku.
A jestliže nastala potřeba změnit stanovy,prosíme,abyste nám přátelsky dovolili tímto dopisem sdělit podnětné stanovisko...

1/Pravdivé poslání spolčování spojuje včelaře bez rozdílu
postavení...
2/Osamostatnění včelařských spolků jako právnických osob...
3/Obnovení ústředí včelařských spolků,Cechy,Morava,Slezsko
a Jednoty včelařských ústředí se sídlem v Praze.
5/Obnovení včelařského družstevnictví,pro obstarávání
potřeb,pro výkup-zpracování a zpeněžnění veškerých včelích
produktů...
6/Pro organisování kočování zachovat okresní nebo oblastní
komise...

Včelařské spolky byly r.1957 včleněny do čSV-nebyly rozpuštšny...Ustředí včelařských spolků byly likvidována r.1948.Moravský majetek 5,5mil Kčs převzala tehdejší Jednota v Praze.
Nová ústředí mohou být znovu ustavena jen z vůle včelařských spolků...

čSV okresní výbor Brno ZO Brno-město ing.J.Malý předseda
V Brně dne 14.3.1990


O dalším postupu předsednictva UVčSV máme poze neoficialní zprávy.O výsledcích jednání nám z Prahy dodnes nic nesdělili.Návrh na doplnění předsednictva byl podle neoficialních informací zamítnut.Předložili nákazové komisi žádost o udělení vyjímky dle vlastních představ.


Závěry a hodnocení situace v základních organisacích.
Cinost včelařské organisace je v současné době organisována tak,že kádrovou nomenklatůrou jmenované centrum pomoci svých převodových pák řídí činnost.ZO jsou pasívní a nejsou zvyklé bez instrukcí vyvíjet činnost nebo podnikat.ZO v podstatě nemohou samostatně hospodařit se svými prostředky.Dle našeho názoru by se ZO měly stát spolky a tím právnickými osobami s možností vytvořit si vlastní stanovy,vyvíjet inciatívu,ze které se nemusí nikomu zpovídat kromě vlastních členů.Spolky by byli organisovány v zemských ústředích,která by koordinovala spolkovou činnost a poskytovala služby k této činnosti potřebné.
Vyjadřili jsme názor na personální složení předsednictva
UVčSV,které je poplatné době jeho vzniku.Byl vysloven požadavek na doplnění PUčSV o 3 zástupce produktivních včelařů...
Prozatimní výbor MSSPV se domnívá že tento UV,sestavený na základě kádrové nomenklatůry,produktivní včelaře nezastupuje a zastupovat nehodlá.

Moravská sekce ZOčSV Brno-město
Slezská sekce Vítězslav Zídek

v dobrém franta

Vážení přátelé.

Zdědil jsem po strýci parní vařák na vosk. Bohužel mě nestačil naučit,
jak se v něm vyvařuje vosk.

Můžete mě poradit, jak z něj udělám takové ty krásné voskové koláče,
které se dají směnit za mezistěny ???

Děkuji za radu.

Honza

Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na sníh.
Vlastně řekl, "koukejte zařídit slušný peníz na výkup medu nebo budu
včelstva zvěrsky likvidovat". Strašný..



Pavel Votrubec
Ing.
SPŠ (High School)
Resslova 5
Ústí n/L 400 01
Work: 475 240 062
Mobil: 777 697 177
votrubec/=/spsul.cz




Add this card to your address book

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2003 11:05 AM
Subject: Re: casopis vcelarstvi


> >James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá zpusob, a ten, kdo nechce,
hledá
> duvod.
> :>
> :>\vov
>
> To mě vystihuje částečně. Já to vlastně opravdu nechci, ale zase bych
nebyl
> proti.
>
> Jinak v posledním Včelařství 10 je dopis čtenáře Mocka z Příboru a to je
> síla. Už dlouho jsem tak "hustý" text nečetl. Já bych v odpovědi tak
slušný
> jako Dr.Peroutka určitě nebyl.
> Eman


----------------------------------------------------------------------------
----




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

PV> Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na sníh.
To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně - takhle se s
živými tvory prostě nezachází.

Ivan

Ta fotka vypadá podobně jako když se včely převádějí na 4,9 mm buňky.
První roky jim to nejde a stavějí špatně. Pak si (alespoň některá
včelstva) zvyknou a stavějí rovně malé buňky a mají malé včely.
I.

Je to už trochu mimo sezónu, ale slíbil jsem napsat zkušenost s kýblovým
krmením a síťovaným pytlem. Zkusil jsem pytel, slámu a polystyrén a
hodnotím takto:
Funkčně jsou všechny způsoby stejné. Druhý den jsem viděl všude
několik utopených včel, po týdnu byly kýbly prázdné a bez včel, takže
i tam uklízejí. To se mi moc nelíbí, protože vyluhovat si možná
nosematickou včelu do zimních zásob není to ono.

# nejlepší je sláma - jednoduše dostupná, jednoduše (a ekologicky)
likvidovatelná.
# pytel je třeba napřed mít a potom mýt. Taky se do něj pár včel
zapletlo.
# polystyrén koušou a dělá smetí.

Zdravím Ivan

Vařák sice nemám, ale někde jsem viděl takový obrázek, zkusím ho popsat, ale nevím jestli je to k tomuto tématu:
Na dno pařáku se postaví miska nad ní se zavěsí v pytlíku vosk na vytavení. Pára rozehřeje vosk, ten přes pytel jako přes filtr skape do misky na dně. Svinstva z vosku jsou v pytli.
Zdraví Pavel


> Zdědil jsem po strýci parní vařák na vosk ...
> ... jak udělám takové ty krásné voskové koláče ...

Dík Pavle. To sem už vyzkoušel. Ne s pytlíkem. Vosk sem dal do
takového děravého koše, začal vařit. Vytékaly mi zbytky medu a vosk
a svinstva, která se procpala přes dírky (asi milimetrové). Jde mi spíš
o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.

Honza

Směs vody, vosku a zbytků čehokoliv nalít do nádoby (plast, nerez, smalt*)
dosti vysoké a objemné a nechat sedimentovat a vychladnout. Hezky v klidu,
nešťárat do toho. Může to trvat i víc jak 1/2 dne než to vychladne. Záleží
na rozměrech. Po vychladnutí vyklopíš bábovičku. Vosk se při chladnutí
smrští a odlepí se od stěn a plave na vodě.
Když to vyklopíš moc brzy, může se Ti stát, že uvitř voskové bábovičky ještě
nebude stuhlý vosk. Pak se Ti to rozbije a vnitřek se vyleje.
Po vyklopení nožem odstraníš spodní část - zbytky co usedly pod vosk. A
horní část - zbytky co zůstaly plavat na hladině.
Co uznáš za vhodné dáš do příští várky, ostatní zhoří dobře.

A teď k té *: pozink a železo zabarvuje vosk. A těžko se to zbarvení pak
odstraňuje.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Jde mi spíš
> o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.

> Vytékaly mi zbytky medu a vosk a svinstva,
> která se procpala přes dírky (asi milimetrové).

To bude asi ten hlavní problém, vosk (a med) se rozehřátím přes plátno propasíruje, svinstva zůstanou.

> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
Když vařím staré souše v kastrólu na vařiči, dávám je do vody. Rozvařenou směs pak přes husté síto sleju a nechám vychladnout. Med se rozpustí ve vodě, vosk plave na hladině a na dně voskového koláče je přilepená vrstva všeho, co už nechci. Tu seškrábnu a vyhodím. Čím víc vosku, tím vyšší koláč, tím lepší práce.

Pavel

Pytlík do pařáku na vosk se dá koupit ve včelařské prodejně. Lze ho nouzově
nahradit dámskou silonovou pučochou a po skončeném lisování vyhodit i se
zbytky. Větší výtěžnost: dávat do punčoch menší množství voští a jednotlivé
dávky oddělit v koši nařezanými kousky latěk. Lisovat až ustane samovolné
odtékání voskové emulze.
Jako nádoba na jímání vosku se mi osvědčily dvě varianty:
1. plastový kyblík co nejužší a co nejvyšší. Z vysokého voskového válce
malého průměru se nečistoty snadno oškrábnou sekerkou, nebo špachtlí .
2. hranaté plastové vědro ( voskové hranoly se lépe skladují i zasílají
poštou ) ( modrá asi za 99 Kč v globusu, či OBI ).
Pro získání dobře vyčištěného vosku a dobré separace "svinstva" a špinavé
vody je dobré mít vědra zvnějšku tepelně izolovaná ( PS, nebo mont. pěna,
stará deka...) a po skončeném lisování přikrýt deskou PS ( polystyrén ) a
nechat v klidu do rána. Po dobu chladnutí se s tím nesmí hýbat.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: svetlik_konference2 <svetlik_konference2/=/centrum.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 1:23 PM
Subject: Re: Vaření vosku


>
>
>
>
>
>
> Dík Pavle. To sem už vyzkoušel. Ne s pytlíkem. Vosk sem dal do
> takového děravého koše, začal vařit. Vytékaly mi zbytky medu a vosk
> a svinstva, která se procpala přes dírky (asi milimetrové). Jde mi spíš
> o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
>
> Honza
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

:>To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
:>Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
:>zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně -takhle se s
:>živými tvory prostě nezachází.

To jsem měl hlavně na mysli. Mě taky zarazilo, že Dr.Peroutka tuto věc přehlédl a odpověděl že má pravdu a že cena je věcí trhu. Ten pisatel si myslím nepřeháněl, člověk přehání, když se chce měčím pochlubit. Zeptal bych se "jeho" veterináře jestli mu hlásil úhyn a našla se příčina. Ty peníze mu úplně pomátly mozek, proto takové to různé trumfování a diskuze o nejlepší ceně medu nemám rád.
Eman

Dne st 24. září 2003 11:38 Ivan Cerny napsal(a):

Dobry den,

> PV> Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na
> sníh. To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
> Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
> zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně - takhle se s
> živými tvory prostě nezachází.
>
> Ivan


Stesti, ze ten clovek nechova kravy, nebo prasata, mohli by mu snizit ve
vykupu cenu masa, nebo mleka, pak si jeho ciny ve srovnani s tim, co udelal
se vcelama jen tezko domyslet.To uz je mel radeji nekomu venovat ( vcely).
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Pro ořezávání spodku voskového koláče se mi dlouhodobě osvědčilo použití širokého dláta, jde to lépe a snadněji než nožem. Zakrytí vosku v nádobě je důležité pro to, aby se koláč neroztrh při chladnutí, ne že by to nějak vadilo, ale jse s tím pak horší manipulace.
Honza

Zajímavost:
Podle
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=18540&ids=101
se možná v budoucnu odstraní minimální cena cukru a do EU se bude
dovážet většina cukru z Brazílie apod. Cukr by asi zlevnil, ale museli
bychom se naučit, jak by ten cizokrajný snášely včely. To nás čekají
věci.
Ivan

> Pro ořezávání spodku voskového koláče se mi dlouhodobě osvědčilo
> použití širokého dláta, jde to lépe a snadněji než nožem. Zakrytí
> vosku v nádobě je důležité pro to, aby se koláč neroztrh při
> chladnutí, ne že by to nějak vadilo, ale jse s tím pak horší
> manipulace.

Nejuspornejsi a nejmin namahavy je pouzivani hobliku na sejra

\vov

Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější - a to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady příspěvek o pěkných sklenicích - což je podle mne krok pěkný, ale úplně zbytečný, pokud se nedořeší funkce. Stačí se zamyslet proč zákazníci raději používají cukr / a to většinou kostkový / než med. Protože je to mnohem pohodlnější a rychlejší /hlavně není zapatlaný /. Proto doporučuji najít rychlý a jednoduchý systém nalévání. Podle mne starý medvídek z plastu byl tou dobrou cestou. Rodinné balení by mělo odpovídat cca 1 kg jak je tomu u sklenic.Malá balení je problém, protože část medu zůstává na stěnách. Různé nalévací sklenice s různým způsobem zavírání jsou nanic protože někdo musí vzít med a nalít ho tam.Řešení je podle mne sehnat vhodný typ PET lahve a doplnit ho vhodným ,, medovým ,, uzávěrem. Věřte, že SKLEM cesta k zákazníkům nevede.