- Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?
Tak přece mi to uteklo, klepnul jsem tam, kde jsem nechtěl. Omlouvám se. Jinak jedna snůška vždy musí být poslední. Já jen vím, že co jsem měl zkušenosti s pozdními medy, tak ty byly vždycky od jiných medů odlišné a jejich chuť obvykle zajímavá. Takže medy, které by měly být teoreticky pro zákazníka hodně zajímavé a mohly by se prodávat za podstatně vyšší cenu než třeba řepkový. Případně jejich odlišná chuť se ještě zvýraznila přidáním právě řepkového medu. Otázka je jen s množstvím. Třeba teď, jak mám na zahradě jen troje včely, zaznamenávám v druhé polovině července a teď v srpnu skoro každý den střední až slabou snůšku. Nevím, z čeho to je. Jestli z květů na těch trávnících, které tady v oklí ještě nejsou každý týden hoblovány sekačkou nebo jestli ze skalniček balkónových a květináčových okrasných kytek či kytek z blízkého hřbitova nebo prostě posbíraná šťáva z potlučených zralých rynglí, mirabelek a hrušek. Nebo přece jen jakási medovice. Každopádně snůška je taková, že včely donášejí více než spotřebují a za nějaký týden by zbylo i dost na vytáčení. Otázka je, kolik by toho včelstva donesla, kdyby jsem jich na stanovišti místo 3 měl třeba 8 nebo 15. Nejspíš nic a musel bych krmit, zatímco dneska krmit jen můžu. Zdá se, že se v praxi potvrzuje moje teorie, že i na včelařsky málo příznivém stanovišti, pokud na tom stanovišti a v blízkém okolí je jen příslušně malý počet včelstev, tak je potom pro ty včelstva dobrá, pravidelná a dlouhodobá snůška až do podletí, případně až časného podzimu.
R. Polášek ----- Original Message ----- From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, August 17, 2009 7:35 PM Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?
> > Radim Polášek > ----- Original Message ----- > From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM > Subject: Re: Re: norsk? zimov?n? > > > Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak > čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která > by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je > třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části > včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což > na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval > vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval > stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo > v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve > vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny > plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále > vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července. > Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i > 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat. > Radek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 37410
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |