Včelařská konference

Povedených krmítek z Ještědu jsem měl asi 10 u zkoušených nezateplených úlů. Hrůza a ostuda výrobce.Velmi jsem se radoval, když jsem se jich zbavil a při tom při kvalitním provedení by to bylo dobré krmení.Myslím, že výhodou středně vysokých úlů je to, že do medníku se vejdou 4 l lahve. To je dobré krmítko a prakticky zadarmo. Žel my s nízkými nástavky máme problém a jedná se¨hlavně o rozměr 39 neboť pak už je výběr hodně zůžen. Já používám a nejen na to 20 l kanistry od Coly, přepravují ¨v nich sirupy a mají jich v Praze Kyjích hafo. Stojí 10 Kč a dají se z nich vyrobit 2 krmítka cca na 8 l a ještě zbyde místo na 2 plásty po každé straně. Navíc jsou z kvalitního a silného polyetylénu. Když se udělá forma na plovák je to špičkové krmítko bez utopených včel. Nevýhodou je že moc do sebe nezapadá a neměla by se povalovat na slunci, chceme li, aby nás přežila. Kanistry mají perfektní zátku s silikonovým kroužkem a ani nekápnou vzhůru nohama. Takže s jistou dávkou optimizmu tvrdím, že u těchto asi zůstanu a nic jiného nechci. Při přeřezávání na cirkuli jde trochu o hubu a tak opatrně!!!!!!!!!! Zdraví R. Stonjek

> Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat?
------
No cena za krmítka by se mi nevyplatila za tu anabázi. Já jsem si po prvním úspěšném naszení jednoho nechal u sklenáře nařezat a zabrousit skla asi na dvacet krmítek.
Dalších pět jsem jich koupil a nasadil abych zjistil, že kdybych si na krmení bral pivní kelímky, vydržely by možná víc.
Tady nejde o to, že praskají, ale když se takové krmítko naplněné roztokem prosákne pomalu a vytéká to česnem ven, tak je to o včelstva.

A když tak slyším tuto současnou cenu, tak jsme rád že mám langstrotha. OPředpokládám, že tohle v USA farmářům dodávají v kvalitě víceleté. A cena skoro stejná.

Karel

Jednoznačně nekvalitní levný materiál nebo materiál , který není určený pro
takovéhle hluboké prolisy pro lisování nebo pro prostředí úlu a cukerného
roztoku. Reklamace je na místě, aby naučila výrobce používat kvalitnější
materiál. Sice potom bude muset nejspíš zdražit...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 21, 2009 2:33 AM
Subject: Re: krmen?


> Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat? Osobně jestli bych
> nakoupil 500 takových šajzdreků a každý 4 bych měl každý rok opravovat,
> letělo by to nazpátek do toho Ještědu rychleji než vítr. Vždyť je to
podle
> tohoto co tu čtu jen pouhopouhý podvod a atrapa. Kus stojí kolem 150 Kč.
> ČOI na takové zmetky.
>
> _gp_

Znám ředu včelařů v okolí,kteří obhospodařují troj-čtyřnásobek mého počtu(což je asi tak repub.průměr) a nedosáhly celkového výnosu jediného mého včelstva.To v něčem musí být,jestliže snůžkové podmínky jsou naprosto stejné.Klidně se mě k tomu jako letitý,zkušený včelař s velkým počtem včelstev vyjádřite.Budu rád když se dozvím,jaký na to máte názor.Já raději budu precizně obhospodařovat třeba jen deset včelstev vzhledem k mému časovému vytížení a mít v nich nadprůmět,výnos,,těšit se z mohutných včelstev,než mít horko těžko pežívající včelstvíčka v jednom či už dvou nástavcích,které čínský sršeň zlikviduje jen svým pohledem.

Včelaři nedosáhli celkového výnosu jediného mého včelstva.... Proto mají větší počet včelstev, aby potřebné množství medu získali, ale mají zase svůj systém včelaření. To však neznamená, že Vaše úspěchy nejsou taky závislé na jejich přístupu ke včelám.Jsme závislí na okolní přírodě a taky přístupu včelařů v okolí. Myslet si můžeme, že léčíme jen svoje včely, ale v přírodě platí jiná pravidla. Taky nelze předpokládat, že to bude pořád stejné a situace se nemůže náhle změnit. Toho nejsme nikdo uchráněni.
B.V.

Už někoho z Vás napadlo takové závady reklamovat? Osobně jestli bych nakoupil 500 takových šajzdreků a každý 4 bych měl každý rok opravovat, letělo by to nazpátek do toho Ještědu rychleji než vítr. Vždyť je to podle tohoto co tu čtu jen pouhopouhý podvod a atrapa. Kus stojí kolem 150 Kč. ČOI na takové zmetky.

_gp_

.......
Jan Schmidt (e-mailem) --- 20. 8. 2009
RE: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37450)

>Škoda, že již nevyrábí 3 litrová plastová krmítka VDI RIMAVAN z Rimavské
Soboty. Zdědil jsem 2 ks, používám je 30 let bez problémů. Dala se
přizpůsobit na všechny typy úlů. Z VD JEŠTĚD používám plastová krmítka od
roku 1997 u 18 ti úlů a ročně měním 3 a kolem 5 opravuji tavnou pistolí,
takže ještě jeden až dva roky dosluhují.
Honza<

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlík
Sent: Thursday, August 20, 2009 10:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

>>Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil
vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak
pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna
poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je
vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté.
No nic , já je už živit nebudu.<<

Škoda, že již nevyrábí 3 litrová plastová krmítka VDI RIMAVAN z Rimavské
Soboty. Zdědil jsem 2 ks, používám je 30 let bez problémů. Dala se
přizpůsobit na všechny typy úlů. Z VD JEŠTĚD používám plastová krmítka od
roku 1997 u 18 ti úlů a ročně měním 3 a kolem 5 opravuji tavnou pistolí,
takže ještě jeden až dva roky dosluhují.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
kozlík
Sent: Thursday, August 20, 2009 10:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil
vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak
pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna
poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je
vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté.
No nic , já je už živit nebudu.

Že ti praskly v rohu. Letos jsem všechny před nasazením do úlu naplnil vodou , aby byla jistota že není některé prasklé , ale stejně jsem pak pozoroval při třetí dávce , že cukr teče z česna ven. Zatím všechna poškození jsou u vnitřního rohu ve větší části. Já vím, že kdyby je vyráběli kalitně , už by neměli co prodávat , ale při té ceně je to kruté. No nic , já je už živit nebudu.

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/176789-srsni-z-ciny-utoci-na-francii.html

tak tohle jestli přijde k nám, tak možná ekvivalent k moru včelího plodu

Pane Turčány,věřte mě,že nikoho nenutím a nebo nepřemlouvám,ať se nedrží přísných veterinátních nařízení.To by bylo ode mne neskutečně pošetilé.Každý se musí o včely starat jak nejlíp umí,mít jen počet,který zvládne důkladně ošetřovat a držet se určitých pravidel,která jsou daná.To je nezpochybnitelné.Já jsem chtěl jen tím mým kontroverzním příspěvkem říct,že byly doby,kdy jsem do včelstev prakticky celoročně "valil" chemické "léčiva" a výsledek v tom žádný nebyl.Vše lze provádět velmi citlivě ke včelám a samotné přírodě.Po podzimních fumigacích jsem počítal,ono se to vlastně ani tenkrát spočítat nedalo,jak hustě(v počtech několika tisíců) podložky byly zasypané tím prevítem.To byla záležitost ne jedné sezony,ale několika let po sobě v samých začátcích mého včelaření.Sám jsem se divil,že mě včelstva přežívala.Bez jediné ztráty jsem přežil i kalamitu v předloňském roce a vše v bezvadné síle.Jsem přesvědčen,že se neřízená chemie podepisovala i na vitalitě včelstev,kladení matek,rozvoji včelstev a tím i na samotných výnosech .Problém roztoče se mě paradoxně ztratil s vypuštěním těchto "léčiv".Projevilo se to v mohutnosti včelstev a tím samozřejmě ve výnosech.Spady roztočů důsledně kontroluji cca 3krát do týdne u všech svých šesti včelstev a v žádném případě nepřipustím,aby má včelstva se staly šiřitelem v.d.do okolí.Vy jste včelaři opravdu se značným počtem včelstev,ale na věci to nic nemůže měnit.Znám ředu včelařů v okolí,kteří obhospodařují troj-čtyřnásobek mého počtu(což je asi tak repub.průměr) a nedosáhly celkového výnosu jediného mého včelstva.To v něčem musí být,jestliže snůžkové podmínky jsou naprosto stejné.Klidně se mě k tomu jako letitý,zkušený včelař s velkým počtem včelstev vyjádřite.Budu rád když se dozvím,jaký na to máte názor.Já raději budu precizně obhospodařovat třeba jen deset včelstev vzhledem k mému časovému vytížení a mít v nich nadprůmět,výnos,,těšit se z mohutných včelstev,než mít horko těžko pežívající včelstvíčka v jednom či už dvou nástavcích,které čínský sršeň zlikviduje jen svým pohledem.Lednový pročistovací prolet za svitu slunce na bílé sněhové pokrývce se stává již po několik let atrakcí pro okolní sousedy.Když uvidí na bílem sněhu obrovskou tmavou armádu vylétnuvších včel,tak se každému zatajuje dech.Tohoto lze samozřejmě dosáhnout jen u tenkostěných úlů opatřených očky a samozřejmě ne u 1-2kilových včel.
S podravemP.Z.(Tohle je diskuze spíš tak na osobní mejlovou korespondenci a tak slibuji,že toť ode mne vše)

Já tadyty krmítka sice nevlastním ale když jsem je měl v ruce tak mi přišla taky dost křehká.Podívejte se jak jsem to vyřešil s krmítky a jsem s nimi moc spokojený.Jsou z odpadu a hlavně za pár korun a plně funkční.Vychytal jsem i poslední nedostatek a vřele doporučuji.Tohle z Ještědu stojí asi 120kč nebo možná ještě víc a je křehké.Hodně z vás už moje stránky zná a tak ještě odkaz pro ty kteří ještě ne.
http://pupek73.blog.cz/rubrika/uly

>...mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju...<
------------------------------------------------------------
"Sršeň mandarínská a divoké včely"
Zdravím JK

Máte prosím někdo zkušenost s přechodem z teplé na studenou stavbu? Hodlám ještě před zimou přeložit včely ze starých úlů na teplou stavbu do nových na studenou. Budu to dělat v nejbližších dnech, ještě než je úplně dokrmím, aby si zásoby mohly uložit aspoň trochu po svém (jsou na dvou plodištích 39x24, zkouším teď polystyreňáky). Jde mi ale hlavně o správné umístění plástů s větším množstvím pylu, aby nezplesnivěly, byl k nim přístup když budou potřebovat, ale nedělaly problémy přes samotnou zimu.

Pak jsem se ještě chtěl zeptat, jak máte řešeno větrání úlů, jestli je lepší nechat otevřená očka, čím uteplit strůpek (nebo jestli je lepší fólie, když už by byla otevřená ta očka), a taky jak je to s diagnostickými podložkami, když jim dám celozasíťované dno - nerozhodí jim to ten systém větrání, když tam vrazím na určité období tu podložku?

Předem díky za rady, ať se daří.
Honza Indra

Tyhlety krmítka se vyrábějí lisováním z rovinného polotovaru. Záleží jaký
matroš - kvalitou plastu, tloušťkou, materiálem určeným na právě tuto
hloubku lisování výrobce použije. Já myslím, že vzhledem k malé sériovosti
výroby a tlaku na co nejnižší cenu výrobce skupuje nějaké levné přebytky
příslušných materiálů a tak každá série bude z něčeho jiného s jinými
vlastnostmi. Potom jestli je příliš velký tlak na cenu, není možné uhlídat
životnost. Samotný výrobce by musel několikaletou životnost přímo
garantovat.
Je taky rozdíl krmítko a krmítko. Méně kvalitní krmítko, aby vydrželo, musí
mít veškeré mechanické namáhání převzato dalším materiálem a vlastní krmítko
má potom jen funkci těsnicí. To je ono doporučené zabudování ještědského
krmítka přímo do víka a vypodložení boků třeba polystyrenem a spodku
krmítka třeba sololitem.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 5:49 AM
Subject: Re: krmen?


Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).

Môžete si to pozrieť i na www.vcely.sk

Mladá fronta dnes čtvrtek 20. srpna 2009
Titulní strana článek "Francie zažívá invazi čínských sršňů. Zaútočí i na Česko?"
Doporučuji přečíst, ať víte o čem se bude diskutovat za pár let :-))))
Jen ve zkretce:
Do Francie se dostali čínští sršni lodí přepravující čínskou keramiku z Číny. Poprvé byly spatřeni v roce 2004.
Předpokladem je že za tři roky budou po celé Francii.
To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).
Vlasta

Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného rámu, tak vydrží na věky.

Můžu nabídnout včelstva na 39 x 14 + 39 x 28.
Roudnice n. L.
608 98 32 97
Honza

Zdravím,
jsem včelař amatér a tak bych se rád zeptal na radu k vyrojení včel.
Vytáčel jsem naposledy na konci července (zřejmě kvůli špatnému počasí neměly ale skoro žádný med) a poté začal včely hned přikrmovat. Včera se ale stalo to, že se mi vyrojily. V úlu jsem dnes našel několik matečníků a jinak plné rámečky s cukrem a se spoustou plodu. Roj jsem chytil do rojáčku a dal do sklepa. Byl bych vděčný za radu, co dělat dál.
Děkuji předem za odpovědi

Ondra

já mam 3/4 langstroth, ale jsem zvyklý na redukce:)

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

____________________________________________________________


A ještě dodám, že bych byl velice potěšen, kdyby se přidali i další. Čím víc fotek, tím větší možnosti porovnávání, tím více studijního materiálu. Děkuji za případný zájem.
Kontakt na mě: klub.rv/=/seznam.cz

akce: předjarní monitoring síly včelstev

//\/\\//

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
______________________________________________________________

V tuto dobu zpravidla nebývá více jak cca 10 000 včel v 1 NN ( Optimal, Langstroth 2/3 = 159 mm ), což váhově odpovídá cca 1 kg včel. Učebnicová poučka ( 160 včel / dm2 plástu... střední hustota obsednutí ).

______________________________________________________________

Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ??
____________________________________________________________

Typuji, že v úlu je cca 4 kg včel, ale možná taky 5 kg, nebo 3 kg. Musel bych to vidět. Touto dobou lze počet včel poměrně přesně ( odchylka +/- 0,5 kg ) odhadnout i vizuálně. Chce to cit v interpretaci učebnicových hodnot, které jsou až příliš obecné.

Hustota obsednutí je velmi proměnlivá. Nejvíce včel je v plodišti ( zejména ve spodních plodových patrech ), na zavíčkovaných zásobách jich je méně, poměrně dost včel se sdružuje v blízkosti česen, za intenzivní snůšky může být i více jak 1/2 včelstva mimo úl, za chladných zimních dní včely zalézají do prázdných buněk ( 800 buněk / dm2 plástu ).

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

//\/\\//

Asi se nás to týká jen okrajově, když cena cukru ve světě stoupá z 8kč na 10 za kilo, ale možná bude brzy po akcích za 12Kč za kilo:

http://ekonomika.idnes.cz/cena-cukru-na-burzach-roste-mohou-zdrazit-i-potraviny-pfb-/ekonomika.asp?c=A090818_200134_ekonomika_vel

Šlo by to zjistit při norském zimování, kdyby se přemetalo do předem
zváženého úlu včetně mezistěn.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 19, 2009 7:00 AM
Subject: Re: Zimn? generace.



Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to
nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat
kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a
odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az
dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za
samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Urobil som pokus s väčším počtom včelstiev, keď som ich ponechal svojmu osudu. Častou radou pri ošetrovaní včelstiev je, nedopustiť aby vo včelstve klesli pod záchrannú hranicu 3-5 kg, lebo za takého stavu je ďalšia existencia včelstva nemysliteľná, pretože M prestane plodovať a dokonca z úľa odlietajú hladové roje.

Do agátovej znášky som roje osádzal v počte 3 do troch debničiek (boli to siné roje od 3,5 do 4,5 kg), na súše, včely si matku vybrali samé.Po troch dňoch som postupne všetky matky umiestnil do IZOlátora, aby včely mali k M prístup a mohli pracovať a pritom nepociťovať bezmatkovosť. Ešte dodávam, časť rojov som osadil tesne pred agátom a časť postupne počas znášky (dostali menšiu príležitosť). V 8-mich zostavách som v priemere odobral 48 kg, bol som spokojný.

Tieto včelstvá boli určené len na jedno "použitie", od toho času už žiadna znáška nebola. Tieto včelstvá žili ďalej s vypustenými matkami medzi včely, dá sa povedať, že z ruky do úst, mali len to, čom im poskytla príroda, tak ako včely vo voľnej prírode. Teraz som urobil kontrolu na posúdenie stavu a chcem ich použiť na posilnenie produkčných včelstiev, podsadením pod plodisko, po vyliahnutí debničky odoberiem a plásty vytavím na vosk.

Všetky včelstvá boli len v jednej, prípadne v dvoch debničkách:
Prvé včelstvo: bolo v 1 debničke, zásoby? škoda reči, doslova niekoľko nezaviečkovaných buniek (dali sa spočítať) a peľ. A plod? Na prekvapenie pekný ucelený plod, vo všetkých vývojových štádiách, na ploche väčšej ako vo včelstvách, kde je 12 kg zásob!

Druhé včelstvo: ešte kvalitnejšie, plod na 7 plástoch. Toto včelstvo bolo jediné včelstvo z ôsmich, ktoré malo zásoby nad 1 kg.Bolo v 2 debničkách.

Tretie včelstvo: dtto ako prvé, dokonca urobilo TV M

Štvrté včelstvo: malo 27 otvorených buniek s medom.

Piate včelstvo až ôsme, s "najväčšími?" zásobami 0,3 kg, sú z hľadiska plodu a obsadenie debničkiek, podobné predchádzajúcim a žijú.

Samozrejme týmto komentárom nechcem nabádať včelárov, aby svoje včely trýznili.
Môj akože pokus slúžil len na dokázanie toho, že ani za takýto nepriaznivý priebeh v živote včelstva (trval asi 60 dní), včely neodlietajú z úľa ako hladové roje a plodovanie nie je o nič horšie, ak nie vo viacerých prípadoch lepšie, ako by sme to mohli pripustiť. Či by takéto včelstvá prežili zimu, je odpoveď, nie. Už nemajú v mojich znáškových podmienkach šancu. Možno je to aj dobre, prírodná prirodzená selekcia si ponecháva len tie najlepšie z najlepších. My podávaním zásob, pomáhame prežiť aj slabochom. Ako vidíte, z týchto včelstiev nehľadalo záchranu v odlete z úľa ani jedno včelstvo.

Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Přesně tak hlavně pryč s krmítky z ještědu. Malý objem, drahá a hlavně praskají již po první sezoně. Je potřeba krmit z lavorků a kbelíčků. Letos jsem vyzkoušel kbelíčky 2*7,5 lt a slámu a zatím mám positivní zkušenost. Uvidíme , jak to bude fungovat příští rok na všech.

Polovinu z 12 kilo mohly klidně spotřebovat, pokud není žádná snůška.
Oddělek toho nemusí tolik potřebovat nebo protože mají mladší matky tak
včely intenzívnějí sbírají a dokázaly si i něco nashromáždit.
Stejně tak ale, pokud nemají strážkyněmi obsazená česna dole ve dnu, mohly
to odnést zlodějky, zatímco oddělek v menším prostoru je pořád ještě narvaný
včelami a česna stráží.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Chicony" <Apokaliptos/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 18, 2009 7:44 PM
Subject: Krmení včel ?


> Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout do včel ,už několik
> let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku ,ale dnska jsem se koukal
> jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo ne .. věčinou mam
všechny
> včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem se zhrozil ..krmím v
> ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to co jsem jim tam dal
> předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a v ůle muže být tak
polovina
> . a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá kam kláct jak je to plný
> vidíte někdemoji chybu ? ..

Klidně beru jako vyplněné jméno Petr a na konci zprávy P.Z. S tímto nemám žádný alibistický problém. Problémy zde probírané by měli být hlavně tématické a ne osobní.

.......
A.Turčnáni:>Takéto prehlásenie je od Vás alibistické, veď ten Pazderka Gusti chová vyše 500 včelstiev, ja 70 a nebojíme ani sa nehanbíme podpísať plným menom pod naše komentáre a je rada i ďalších priateľov, ktorí činia tak isto. <

O jaký příspěvek jde? O tento?

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=36964

O svinstvu se dozvídám až od Vás, to jsou známé věci z nauky o medu a žádné svinstvo. Vyzdvihuji v tom příspěvku nevýhodu Evropských zemí oproti s tím teplým klimatem, které mají v EU HMF povolen v medu dvojnásobně. Vůbec HMF je údaj velmi nepřesný, protože jeho nárust je ovlivněn vedle teploty a doby i hlavně obsahem kyselin v medu. A kyseliny jsou normální a hlavně přirozené složky medu a ne svinstva. To je vše.

Jestli Vás to překvapuje a uvádí v dojem, učivo o medu si raději opakujte pravidelně.
_gp_

.........
P.Z.:>Odběr zimní měli dělám poctivě(spad měli za prosinec-leden) několik let s nulovým výsledkem.Kyselinu mrav.nepoužívám a možná je to dobře,protože nedávno nějaký p.Pazderka zde napsal,že je to pěkné svinstvo.Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.<

Dovolím si jen malou úvahu:
zřejmě z přírody není skoro žádný přínos sladiny. Proto silnější
včelstva mohla část dodaných glycidů spotřebovat ( na svoji výživu,
výživu mladušek které byly "počaty" ještě v době hojnosti a
podobně).
Oddělek má pravděpodobně zcela jiný poměr dodaných zásob a spotřeby
(na výživu svoji a výživu poměrně malého množství plodu). Matka
dokonce nemá kam klást ( jak sdělujete ). Takže nároky oddělku
(na nemnoha plástech) na vlastní spotřebu jsou minimální.
Jako velmi, ale velmi málo pravděpodobnou možnost považuji tak zvanou
tichou loupež - tedy že by včely z oddělků nepozorovaně a bez
obrany vylupovaných si od nich přikrádaly. I když takovou možnost
úplně nezatracuji, protože v oddělcích mohou být geneticky "shánčlivější"
včely, než možná máte ve včelstvech produkčních. Sám jsem poznal,
jak jsou matky ( a potažmo včelstva ) překvapivě odlišná ve svých
projevech - a to i když jde o běžně rozchovávané linie kraňky.
J. Kala



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Chicony" <Apokaliptos/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Krmeni vcel ?
Datum: 18.8.2009 - 19:44:55

> Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout
> do včel ,už několik
> let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku
> ,ale dnska jsem se koukal
> jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo
> ne .. věčinou mam všechny
> včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem
> se zhrozil ..krmím v
> ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to
> co jsem jim tam dal
> předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a
> v ůle muže být tak polovina
> . a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá
> kam kláct jak je to plný
> vidíte někdemoji chybu ? ..

Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.

Takéto prehlásenie je od Vás alibistické, veď ten Pazderka Gusti chová vyše 500 včelstiev, ja 70 a nebojíme ani sa nehanbíme podpísať plným menom pod naše komentáre a je rada i ďalších priateľov, ktorí činia tak isto.
Prečo by mali včelári robiť to čo vy a ja, keď dodržiavajú len to čo im veterinárna správa nariadi? Ak včelári majú prejsť na Váš systém musia to čítať a preto spôsob ošetrovania včelstiev proti Vd, treba uverejniť aj s výsledkami a s plným menom, ak chcete získať od tých podľa Vás hlúpych- blběj, plnú dôveru.
Takto ako to robíte Vy, je len výkrik do tmy a bez ozveny.

Děkuji za vysvětlení.

Omlouvám se starším včelařům za mé radikální a trochu kontroverzní příspěvky.Ale když se občas podívám do Včely Moravské z let 24-30 tak i zde se nacházejí příspěvky a včelaři,kterí jdou proti "normálu a klidu"doby.Včelaření ve starých úlech,kde není možné kontrolovat spady roztočů,považuji přímo za diletantizmus a velezradu na samotných včelách a včelařích.Ten ,kdo do včelstev cpe chemii hlava nehlava,aniž by včely "četl na podložkách" nemůže dlouho včelařit.Vlastně může,ale jen přežívat.Již několik let provádím JEN dvě fumigace,přičemž při druhé fumigaci v první pol.listopadu odstraním zavíčkovaný plod.Nestává se,že je na více než jednom rámečku.Dá se to oplakat.Za největší zhoubu pro rozvoj a "normální chod" včelstev považuji jarní nátěrM1 a zimní pouštění acetonu s jedem do včelstev.Tohle nesmyslné likvidování včel mě dříve stálo značné výnosy .Pochopil jsem,že tudy v žádném případě cesta nevede. Vynálezem a distribucí aerosol.vyvýječe spolu s velmi drahou jednotkou na výrobu tlaku vidím jen zisk určitých lobystických skupin,které v žádném případě nepřišly zkrátka a které věděly dobře o co se zde jedná a o co nemůžou přijít-.Gabony,které objednává naše včelař.organizace použiji na přeléčení okolních včelařů,které zajímá jen medný výnos a o roztočích nemají moc potuchy. A mě samotnému se tahle moje aktivita stoprocentně vrácí a určitě vyplácí.Dám gabon jen do toho svého samotného včelstva jen výjmečně,když nacházím v srpnu na podložce denně víc jak dva -tři roztoče.Odběr zimní měli dělám poctivě(spad měli za prosinec-leden) několik let s nulovým výsledkem.Kyselinu mrav.nepoužívám a možná je to dobře,protože nedávno nějaký p.Pazderka zde napsal,že je to pěkné svinstvo.Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.Letošní průměrný výnos stanoviště 40kg medu považuji za mírné zklamání.Zřejmě se na něm podepsalo hodně propršené jaro,kdy značná část létavek zůstala na trase.Ale i to je to dobrý důvod k přemýšlení a ke konzultaci s "pokrokovým"okolím.Přeji všem upřímně příjemné chvíle u včel,všem činovníkům v ZO za jejich záslužnou a obětavou práci pro nás ostatní,a všem také plné úly nejen medu ale i zdravé včelky.

S pozdravem P.Z.

Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout do včel ,už několik let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku ,ale dnska jsem se koukal jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo ne .. věčinou mam všechny včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem se zhrozil ..krmím v ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to co jsem jim tam dal předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a v ůle muže být tak polovina .. a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá kam kláct jak je to plný vidíte někdemoji chybu ? ..

ano tmavý lipový výrazné chuti a vůně
u nás ze záhadných důvodů skoro nepršelo průměr snůšky
dobrá včelstva 45 kg nadprůměrná 65 kg
dvě snůšky
1. řepka, kaštan, květ
2. lípa, les

Letos někde i přes deště včely přinesly lipový medovicový med, to jest tmavý
lípový med? Mně přinesly prakticky úplně světlý, téměř čistě květový lípový
med.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "K.Ř." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 18, 2009 12:18 PM
Subject: lípový med


> Něž jsem začal s pastováním tak mi lipová medovice 19.2% vody
> zkrystalizovala,
> ale i po krystalizaci je ve stavu mazatelnosti i když s drobnými krystalky
> je jemný skoro jako řepkový med.
>
> Nevím jestli ho mám rozehřát a spastovat a nebo to nechat a nacpat ho do
> sklenic,
> teď je teplo takže ho můžu nechat temperovat na 30 C.
>
> Děkuji K.Ř.

Také jsem o nich přemýšlel. Vejdou se i do lanstrothu. Dokonce jsem jeden na zkoušku koupil. Jsou ale dost drahé. Co dáváte jako plovák?
Tonda
>Ahoj všichni, jen taková poznámka k Petrovu příspěvku. Přecházím na krmení čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm a při posledním vytáčení včelstev jsem všem dal15 l a k mému překvapení včely odebraly celou dávku za 24 hod. K tomuto krmení jsem byl donucen kvůli práci v zahraničí, takže i když budu méně doma -stačí 2 dávky krmení a to velice rychle a jednoduše. Kýble se mi nelíbí, jsou sice levné, ale malé a moc vysoké, tyhle n ádoby se v pohodě vejdou do 1 nízkého nástavku.

Něž jsem začal s pastováním tak mi lipová medovice 19.2% vody zkrystalizovala,
ale i po krystalizaci je ve stavu mazatelnosti i když s drobnými krystalky je jemný skoro jako řepkový med.

Nevím jestli ho mám rozehřát a spastovat a nebo to nechat a nacpat ho do sklenic,
teď je teplo takže ho můžu nechat temperovat na 30 C.

Děkuji K.Ř.

Technický dotaz k fungování RSS konference.

Měl bych žádost na správce konference ohledně RSS kanálu. Bylo by možné mít vedle jednoho výstupu ještě jeden RSS kanál:

- posledních (alespoň) 20 příspěvků v plném znění tj. "Téma" + celý "Příspěvek"

Děkuji.

...........
Petr Baudis (62.24.88.241) --- 3. 7. 2005
K dispozici RSS feed konference

Dobry den,

dovoluji si upozornit zejmena uzivatele weboveho rozhrani konference na seznam poslednich prispevku do konference, ktery je nyni k dispozici ve formatu RSS. Diky tomu si muzete Vcelarskou konferenci zaradit do Vasi RSS ctecky, pokud nejakou pouzivate.

Tzv. RSS ctecky umoznuji zobrazovat prehledne napr. seznam titulku ruznych zpravodajskych serveru ci blogu, nyni tedy i posledni prispevky teto konference - pokud pribylo neco noveho, hned si toho vsimnete a nemusite neustale "rucne" kontrolovat vsechny webove stranky, ktere chcete sledovat.

RSS ctecka je napriklad soucasti popularniho WWW browseru Firefox - pokud ho pouzivate, po vstupu na stranku konference se vam v pravem dolnim rohu objevi oranzova ikonka; na tu staci kliknout a zaradite si Vcelarskou konferenci do tzv. "Live Bookmarks". Posledni prispevky se Vam pak budou prubezne zobrazovat v ramci Vasich zalozek.

Takze vyberou med, dva tri dny je nechaj odpocinout aby si to sedlo a pak krmi. A komentuji to slovy to zas bylo bozi dopusteni, pripadne ze to fakt byl boj dostat vsechny vcely do jedny bedny. A na zaver dodaji ze nejhorsi to bylo kdyz jim dali vylizat vosti :-) Nejsou taci vsici ale par takovych znam.

______________________________________________________________


A ještě k tomu se diví, že mají problémy s loupeží, a vymýšlejí všelijaké čachry, jak se sní vypořádat. Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4 kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe. S jejich včelařskými postupy a úly si o tom mohou nechat jenom zdát ( stejně by to v jejich podání nepřineslo žádný užitek ).

S pozdravem M. Václavek

> Snem je mít krmítko na 25 litru a mít jednorázově nakrmeno (objem 1
> tachovského nástavku je cca 30 litrů).

Nemel byste obavy o ulozeni zasob?

Ve trech nastavcich asi ne - tam to me vychazi tak ze hnizdo v 1 ci 2, 3N plny zasob. Zatim tak zimuju mensinu.

U dvou nastavku uz by s tim ale mohl byt problem aby si zaplnily bunky po vybehlem plodu ci mam zbytecne starosti ???

Diky
T.H.

Zdravim

.Hlavní
> nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a
> včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu
> po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten
> den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti
> hodin je včelky vyberou.

Obdobna zkusenost, od te doby co to takhle delam (rano tocim vecer krmim - nejradeji tocim kdyz je osklivo - chladnejc) se i minimalizovalo slideni a letos mam po neprijemnem jaru a letu az prekvapivy klidecek, opravdu jsem mel obavu co budou delat - kuli oddelkum, rodine a kuli tomu jak se to zvladne - vcel je vice, casu mene. Vcely na jare a casnem lete bezduvodne utocily, ted naprosty klid - to v tuto dobu vubec neznam, dosud jsem mel toto obdobi za nejhnusnejsi cast vcelarskeho roku a letos si lebedim- asi jsem trefil ty spravne matky spravne rozperakem :-)

To co popisujete o vasich sousednich vcelarich znam take, ale uz jsem rezignoval jim neco rikat. Jsem proti nim cucak, vyslechnou me ale udelaj si to stejne po svem - uz maj naletano. Takze vyberou med, dva tri dny je nechaj odpocinout aby si to sedlo a pak krmi. A komentuji to slovy to zas bylo bozi dopusteni, pripadne ze to fakt byl boj dostat vsechny vcely do jedny bedny. A na zaver dodaji ze nejhorsi to bylo kdyz jim dali vylizat vosti :-) Nejsou taci vsici ale par takovych znam.

Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly
> částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun
> a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše
> vrátí.

Mate medovici? Loni u nas nebyla, letos ano, tem ktery si to dle me zaslouzily jsem nechal vice medu tak uvidim. Nedavno jsem mluvil s kolegou a rikal ze u nas s tim ma spatnou zkusenost - nosema. Ja nevim, az vyzkousim a spalim se prehodnotim nazor ale zatim me prijde ze je divny aby na tom neprezily - jsem si vedom co se pise.

Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl
> již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už
> náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval
> heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.

Podelte se vic, rad si neco prectu
diky

T.H.

CCa kilo medu rozpustit v cca 0,5 až 1 litru teplé vody. Do větší
nádoby nasypat cca 15 kg cukru krystal, nebo krupice a promíchat.
Nechat v teplé místnosti stát nejméně do druhého dne ( i déle
). Znovu promíchat před podáním.
Krmení mačem má nevýhodu, že včely pravděpodobně část zrníček
cukru, která nebyla dokonale smáčena medem vynesou jako odpad. Ale
mač se nekazí (nekvasí), a pokud je víc medu než vody ani netvrdne.
Lze ho proto podat i velkou dávku najednou a ušetřit cesty za krmení
roztokem. U přemetení to má tu výhodu, že včely první dny skoro
nic neodeberou, tekuté krmivo by se mohlo začít kazit.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HR" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 22:53:28

> J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
> Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač".
> Prosím vysvětlete mi to.
> Děkuji.

Již jsem to zde kdysi psal. Za 9 let včelaření jsem vyzkoušel kde co. Nejprve flašky (3,5 litru - 6x krmit) - okurkáče(to šlo tak do 10 včelstev, pak ještědská krmítky (cca 7,5 litru - 3x krmit)- lepší, ale již druhou sezonu mi začali v rozích praskat (asi zkřehly v zimě) a když jsem je před krmením řádně neprohlédl a neopravil tavnou pistolí, tak mi vše vyteklo česnem a taky byl problém, když netěsnilo víko, tak tam byla hromada utopených zlodějek - to šlo tak do 20 včelstev.
Poslední sezony zimuji vždy přes 30 včelstev a přešel jsem na přepravky (tuším na hračky) z IKEA. Plastová přepravka za 27 Kč ideální do tachovského nástavku. Vejde se do ní cca 12 - 13 litru (2x krmit). Hrst zmačkaného obilí (tráva se neosvědčila a sláma ještě není)krmit začínám cca 15. července. Roztok dělám v 200 litrovám sudě, vodu z bojleru a cukru co se rozpustí (vychází to tak někde mezi 3:2 až 2:1). Zimuji na 3 tachovských nástavkách (plodiště mám trvale 3 nástavky)a 4 nástavek je s krmítkem (na jaře pak jen jeden zásah, kdy spodní nástavek hodím nahoru jako medník (matka ani plod tam nebývá) a pod mřížku dám nástavek mezistěn). Jsem víkendový včelař a takhle mám za 14 dní nakrmeno a mohu do zbylých nástavku naskládat souše (zavíječ je nestihne za 14 dní zničit), které v květnu použiju na tvorbu oddělků a jako druhý medník.
Snem je mít krmítko na 25 litru a mít jednorázově nakrmeno (objem 1 tachovského nástavku je cca 30 litrů).
Základní pravidla včelaření jsou dvě:
- včely stále zaměstnávat (to je jako s lidma) jinak mají roupy - t.j. ročně, alespoň nástavek mezistěn (raději více) a dostatek prostoru (minimum je 5 nástavků tachováků - ty silnější 6 - tak do polovičky června, pak už je klid a nástavky se použijí na rozšíření včasných oddělků na 2 nástavky,
- a krmit alespoň 20 kg cukru !! Když zbyde - hodí se do oddělků. Já zkrmuji do 30 včelstev 600 - 650 kg a na jaře ještě vytahám cca 100 kg - což stačí na vytvoření 20 oddělků, které již nemusím krmit, takže na vytvoření 1 odděleku mám spotřebu času cca 1/2 hodiny/rok.

Já bych to nechal na jaro a využil potencionál obou matek jako dvou matečného včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spjov?n? v?elstev v podlet?
> Datum: 17.8.2009 16:45:54
> ----------------------------------------
> že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to
> učinit na ostro ?
> ------
> Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4
> z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a
> nespěchal a přemýšlel.
>
> POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá
> na početní sílu v zimě moc efekt.
>
> Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří
> jiní.
>
> Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší,
> možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.
>
> Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))
>
> Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes
> silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
> Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou
> na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli
> někdo jo, rád se přiučím.
>
> Karel
>
>
>

Tak přece mi to uteklo, klepnul jsem tam, kde jsem nechtěl. Omlouvám se.
Jinak jedna snůška vždy musí být poslední. Já jen vím, že co jsem měl
zkušenosti s pozdními medy, tak ty byly vždycky od jiných medů odlišné a
jejich chuť obvykle zajímavá. Takže medy, které by měly být teoreticky pro
zákazníka hodně zajímavé a mohly by se prodávat za podstatně vyšší cenu než
třeba řepkový. Případně jejich odlišná chuť se ještě zvýraznila přidáním
právě řepkového medu. Otázka je jen s množstvím. Třeba teď, jak mám na
zahradě jen troje včely, zaznamenávám v druhé polovině července a teď v
srpnu skoro každý den střední až slabou snůšku. Nevím, z čeho to je. Jestli
z květů na těch trávnících, které tady v oklí ještě nejsou každý týden
hoblovány sekačkou nebo jestli ze skalniček balkónových a květináčových
okrasných kytek či kytek z blízkého hřbitova nebo prostě posbíraná šťáva z
potlučených zralých rynglí, mirabelek a hrušek. Nebo přece jen jakási
medovice. Každopádně snůška je taková, že včely donášejí více než spotřebují
a za nějaký týden by zbylo i dost na vytáčení. Otázka je, kolik by toho
včelstva donesla, kdyby jsem jich na stanovišti místo 3 měl třeba 8 nebo 15.
Nejspíš nic a musel bych krmit, zatímco dneska krmit jen můžu.
Zdá se, že se v praxi potvrzuje moje teorie, že i na včelařsky málo
příznivém stanovišti, pokud na tom stanovišti a v blízkém okolí je jen
příslušně malý počet včelstev, tak je potom pro ty včelstva dobrá,
pravidelná a dlouhodobá snůška až do podletí, případně až časného podzimu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 7:35 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
> Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?
>
>
> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic)
tak
> čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
> třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
> včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN,
což
> na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
> stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to
osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
> vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
> plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
> vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě
i
> 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
> Radek

J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač". Prosím vysvětlete mi to. Děkuji.

Pane, s medem se vyváží zisk za lepším zdanění. U nás ztráta, venku zisk a úředníkům a finančáku to stále nedochází. Ti raději budou penalizovat za ptákoviny, než aby postihovali velké ryby.

Nejsem žádný přeborník ve zkušenostech s přemetením včelstva
na mezistěny. Praktikuji to pravidelně nejméně cca 10 roků a z
rozličných důvodů. Vše, o čem se domnívám, že je podstatné
jsem již napsal. Nikdy se mi nestalo, že by přemetené včelstvo
následující rok nějak zaostávalo za ostatními. A letos jsem vyzkoušel
i hodně velký "drasťák": na rámky včelstva jsem položil "vanu"
ze silného igelitu, na zadní straně napříč přes všechny loučky
udělal ze sololitu a kousků bočních louček "hráz", aby včely
měly na mač přístup. Do "vany jsem vyklopil kýbl mače ( podle
receptu p. Stonjeka) z asi 17kg cukru a 1kg medu. Druhý den jsem jen
nahlédl - mač byl pokryt kobercem včel. Po týdnu mač zmizel. Z
22 ks mezistěn bylo 18 plně postavených, 4 s plodem. Přidal jsem
další nástavek mezistěn, dalších asi 10kg mače. Na výsledek
se dojedu podívat asi ve středu. Dám zprávu. Možná by se ta zkušenost
hodila těm, kteří preferují minimalizaci času spotřebovaného
na obsluhu včeltva.
Ale nic není bez chyb. I k přenosu nemocí teoreticky může dojít
- všechny původní rámky smeteného včelstva je třeba totiž rozdělit
do ostatních včelstev. To je zatím ( kromě již dříve popsaných
rizik ) jediné, mnou dosud nepublikované.
Ale kdo by přemetal např. nosemou silně stižené včelstvo? To přece
nepostaví ani mezistěnu i kdyby mělo zhynout. S morem naštěstí
nemám zkušenost. Ale s kleštíkem metoda funguje skvěle a bez chemie.

Zvaž každý všechny argumenty pro i proti, jak jsem je dosud popsal,
odpovědně se rozhodni, případně vyzkoušej a zjisti i další nectnosti.
Pokud se o ně podělíš s ostatními, zas může být o krok blíž
k poznání života včelek.
J.Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 13:53:35

> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině
> (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku
> je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená,
> že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce
> června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze
> části včelstev, je dost pylu a do půlky července
> jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu
> na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod.
> třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém
> včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou
> napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl
> poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat
> všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned
> fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a
> to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového
> plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v
> buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů
> zkolabovat.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> > Datum: 17.8.2009 13:26:45
> > ----------------------------------------
> > Já myslím, že problémy kolem norského zimování
> > se časem vyřeší a dojde se ke
> > > způsobu, jak norské zimování provádět a přitom
> > nemít na jaře slabá včelstva.
> > > Mně připadá potenciál norského zimování k
> > potlačování varaózy při zároveň
> > > minimálním použití chemie i k zpomalení šíření
> > moru plodu a vůbec obecně k
> > > urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva
> > velký. Jen to vykoumat a
> > > dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale
> > pojede tvrdě po medném
> > > výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >

Dal jsem jim tuším nealko z Kauflandu a lezou tam holky jak šváby na pivo. Díky za rady.

Také mám čtvercové nádoby z globusu. Vylepšil jsem to pytlovinou přichycenou po obvodu horního nástavku. Takže přijedu s 50 l konvou roztoku, napustím do 8 l konvvice a přes pytlovinu naliji. Žádná kukla - žádné bodnutí u 10 včelstev. Mojmír.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak
čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což
na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i
10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se
ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá
včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně
k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

V Kauflandu je taky něco podobného, v oddělené kýblů, plastových misek atd.
Jmenuje se to čtverhranné plastové vědro nebo dřez nebo něco takového.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 4:46 PM
Subject: re: krmeni


>
> To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je
> příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým
> chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat
> kdovíkde......Děkuji.
>
> ---------------------------------------------------------------------
> .......čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15
> cm.........

V tuto dobu mě napadají tři příčiny. Za prvé dlouhodobý nedostatek zásob. Za
druhé varaóza a za třetí loupež. Příčinu je třeba zjistit.
Za prvé včely musí mít od posledního medobraní neustále 5 - 10 kilo zásob.
Tam je pomoc nejsnažší a tam bych ani neradil je spojovat, pokud nejsou
slabší než na polovinu nástavku 39x24. Pokud se hned začne krmit, matky by
se měly rozplodovat. Vyžaduje to potom postupné krmení do nástavků
uteplených ideálně jako na zimu, aby plodování probíhalo i v září i přes už
nízké noční teploty co nejvíc, na plný stav včel to už nebude, ale včely by
měly znatelně zesílit. Přes den má být podle dlouhodobé předpovědi ještě
dlouho poměrně dost teplo. Dokud jsou včely slabé, je taky třeba
přizpůsobit - zmenšít velikost česen, aby do úlu nepronikaly zlodějky a
vosy.
Za druhé pokud jsou zeslabené varaózou, nejspíš je už většina živých včel
poškozena a hrozí kolaps včelstva. Včely by se měly okamžitě začít léčit a i
spojování asi bude na místě, případně už bude i pozdě i na spojování.
Varaóza by měla jít poznat podle množství roztočů v zavíčkovaném plodu a
podle velkého spadu. Nemám s tím praktické zkušenosti.
Za třetí loupež obvykle likviduje včelstva postupně, takže na stanovišti
jsou úplně vyloupená včelstva, maximálně s hrstkou mlaďušek uvnitř a potom
normální včelstva. Mezi tím obvykle nic. Postupné zeslábnutí současně 4
včelstev není obvyklé, ale může se stát, když všechny 4 úly měly příliš moc
otevřená česna atd. Životaschopná v této době a v běžném nástavku nejsou
včelstva, když obsazují méně než 3 - 6rámků 39x24 anebo když nemají matku,
takovéhle zbytky včelstev je vhodné ihned spojit nebo zrušit. Ostatní by
měly přežít, pokud se jim zmenší prostor úlu o neobsazené nástavky a zůží
česna natolik, že se budou schopny úspěšně bránit zlodějkám, klidně až na
průchod jedné včely. Je na uvážení včelaře, jestli do těch včel bude dávat
cukr na zimní zásoby, protože včelstva budou na jaře slabá a ty nejslabší
zesílí až na pozdnější červnovou snůšku. Nebo jestli do nich bude dávat jen
zásoby, aby se rozplodovaly a pak je spojí někdy pozdě na podzim v
listopadu, protože dvě matky, při dostatku cukru, i když ve slabých
včelstvech mohou do listopadu odchovat více včel než jedna matka spojeného
včelstva, nebo je spojí teď. Získá se už teď silnější včelstvo a později se
do toho nemusí šťourat. Každopádně jestli je problém v loupeži, zlodějky
jsou zalítané a tak je zúžení a zmenšení česna věnovat velkou pozornost.
Cose týká vlastního spojování, je ještě poměrně teplo a v úlech bývá ještě
hodně letních létavek a strážkyň ulů, které jsou k včelám z jiného včelstva
málo snášenlivé. Je tedy třeba spojovat přes noviny. Já jsem vždycky noviny
napajcoval hustým medem nebo cukerným roztokem, aby se včelky likvidující
noviny trochu nasály a byly vstřícnější. Matka ze slabšího horšího včelstva
jsem odebíral tak 15 - 30 minut před spojováním, aby včely pocítily
osiřelost.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Rudolf ." <ZakRuda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 3:18 PM
Subject: Spjování včelstev v podletí


> Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu
> máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi
> nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci
> spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes
> noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při
okamžitém
> kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl
bych
> z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.
--------------------
Jiří, ozvěte se mi prosím na mail.

Děkuji.
karel.jirus /=/ seznam.cz

To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat kdovíkde......Děkuji.

---------------------------------------------------------------------
........čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm.........

že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?
------
Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4 z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a nespěchal a přemýšlel.

POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá na početní sílu v zimě moc efekt.

Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří jiní.

Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší, možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.

Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))

Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli někdo jo, rád se přiučím.

Karel

... je samozřejmě dobré noviny jemně proděravět v místě, kde chceme, aby se včely prokousaly nejdříve.

Právě, že v tomto období je nanejvýš vhodné noviny použít. Určitě bych se nebál, že by se včelstva přes noviny nespojila, alespoň jsem se s tím tedy nikdy nesetkal...

Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při okamžitém kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl bych z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.