76195

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Míra.P (62.240.171.74) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37444)

Já tadyty krmítka sice nevlastním ale když jsem je měl v ruce tak mi přišla taky dost křehká.Podívejte se jak jsem to vyřešil s krmítky a jsem s nimi moc spokojený.Jsou z odpadu a hlavně za pár korun a plně funkční.Vychytal jsem i poslední nedostatek a vřele doporučuji.Tohle z Ještědu stojí asi 120kč nebo možná ještě víc a je křehké.Hodně z vás už moje stránky zná a tak ještě odkaz pro ty kteří ještě ne.
http://pupek73.blog.cz/rubrika/uly

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 8. 2009
Re: Čínský sršeň (37442) (37443)

>...mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju...<
------------------------------------------------------------
"Sršeň mandarínská a divoké včely"
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 20. 8. 2009

Máte prosím někdo zkušenost s přechodem z teplé na studenou stavbu? Hodlám ještě před zimou přeložit včely ze starých úlů na teplou stavbu do nových na studenou. Budu to dělat v nejbližších dnech, ještě než je úplně dokrmím, aby si zásoby mohly uložit aspoň trochu po svém (jsou na dvou plodištích 39x24, zkouším teď polystyreňáky). Jde mi ale hlavně o správné umístění plástů s větším množstvím pylu, aby nezplesnivěly, byl k nim přístup když budou potřebovat, ale nedělaly problémy přes samotnou zimu.

Pak jsem se ještě chtěl zeptat, jak máte řešeno větrání úlů, jestli je lepší nechat otevřená očka, čím uteplit strůpek (nebo jestli je lepší fólie, když už by byla otevřená ta očka), a taky jak je to s diagnostickými podložkami, když jim dám celozasíťované dno - nerozhodí jim to ten systém větrání, když tam vrazím na určité období tu podložku?

Předem díky za rady, ať se daří.
Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441)

Tyhlety krmítka se vyrábějí lisováním z rovinného polotovaru. Záleží jaký
matroš - kvalitou plastu, tloušťkou, materiálem určeným na právě tuto
hloubku lisování výrobce použije. Já myslím, že vzhledem k malé sériovosti
výroby a tlaku na co nejnižší cenu výrobce skupuje nějaké levné přebytky
příslušných materiálů a tak každá série bude z něčeho jiného s jinými
vlastnostmi. Potom jestli je příliš velký tlak na cenu, není možné uhlídat
životnost. Samotný výrobce by musel několikaletou životnost přímo
garantovat.
Je taky rozdíl krmítko a krmítko. Méně kvalitní krmítko, aby vydrželo, musí
mít veškeré mechanické namáhání převzato dalším materiálem a vlastní krmítko
má potom jen funkci těsnicí. To je ono doporučené zabudování ještědského
krmítka přímo do víka a vypodložení boků třeba polystyrenem a spodku
krmítka třeba sololitem.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 20, 2009 5:49 AM
Subject: Re: krmen?


Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 8. 2009
Re: Čínský sršeň (37442)

To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).

Môžete si to pozrieť i na www.vcely.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta (193.165.73.36) --- 20. 8. 2009
Čínský sršeň

Mladá fronta dnes čtvrtek 20. srpna 2009
Titulní strana článek "Francie zažívá invazi čínských sršňů. Zaútočí i na Česko?"
Doporučuji přečíst, ať víte o čem se bude diskutovat za pár let :-))))
Jen ve zkretce:
Do Francie se dostali čínští sršni lodí přepravující čínskou keramiku z Číny. Poprvé byly spatřeni v roce 2004.
Předpokladem je že za tři roky budou po celé Francii.
To co umí čínský sršeň bylo možno vidět v dokumentárním filmu o mnichovi včelařovi, který bojoval se sršni (už si na název nepamatuju, ale byl vysílán z jara toho to roku).
Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 8. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440)

Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení při umývání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 19.8.2009 21:15:29
> ----------------------------------------
> Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo
> (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi
> zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného
> rámu, tak vydrží na věky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.102.47.46) --- 19. 8. 2009
Re: krmení (37379) (37394) (37419) (37430)

Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a krom jednoho mi žádné neprasklo (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí). Je potřeba s nimi zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou vloženy do dřevěného rámu, tak vydrží na věky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 19. 8. 2009
Re: koupím včelstvo (37313) (37320) (37437)

Můžu nabídnout včelstva na 39 x 14 + 39 x 28.
Roudnice n. L.
608 98 32 97
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondra K (88.146.12.25) --- 19. 8. 2009
Vyrojení

Zdravím,
jsem včelař amatér a tak bych se rád zeptal na radu k vyrojení včel.
Vytáčel jsem naposledy na konci července (zřejmě kvůli špatnému počasí neměly ale skoro žádný med) a poté začal včely hned přikrmovat. Včera se ale stalo to, že se mi vyrojily. V úlu jsem dnes našel několik matečníků a jinak plné rámečky s cukrem a se spoustou plodu. Roj jsem chytil do rojáčku a dal do sklepa. Byl bych vděčný za radu, co dělat dál.
Děkuji předem za odpovědi

Ondra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (85.132.195.84) --- 19. 8. 2009
Re: koupím včelstvo (37313) (37320)

já mam 3/4 langstroth, ale jsem zvyklý na redukce:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 19. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37416) (37431) (37435)

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

____________________________________________________________


A ještě dodám, že bych byl velice potěšen, kdyby se přidali i další. Čím víc fotek, tím větší možnosti porovnávání, tím více studijního materiálu. Děkuji za případný zájem.
Kontakt na mě: klub.rv/=/seznam.cz

akce: předjarní monitoring síly včelstev

//\/\\//


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 19. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37416) (37431)

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
______________________________________________________________

V tuto dobu zpravidla nebývá více jak cca 10 000 včel v 1 NN ( Optimal, Langstroth 2/3 = 159 mm ), což váhově odpovídá cca 1 kg včel. Učebnicová poučka ( 160 včel / dm2 plástu... střední hustota obsednutí ).

______________________________________________________________

Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ??
____________________________________________________________

Typuji, že v úlu je cca 4 kg včel, ale možná taky 5 kg, nebo 3 kg. Musel bych to vidět. Touto dobou lze počet včel poměrně přesně ( odchylka +/- 0,5 kg ) odhadnout i vizuálně. Chce to cit v interpretaci učebnicových hodnot, které jsou až příliš obecné.

Hustota obsednutí je velmi proměnlivá. Nejvíce včel je v plodišti ( zejména ve spodních plodových patrech ), na zavíčkovaných zásobách jich je méně, poměrně dost včel se sdružuje v blízkosti česen, za intenzivní snůšky může být i více jak 1/2 včelstva mimo úl, za chladných zimních dní včely zalézají do prázdných buněk ( 800 buněk / dm2 plástu ).

Prostě jsou to jenom odhady, ale když začátkem předjaří narazíte na včelstvo, které hustě obsedá 3 NN a částečně ještě další 2-3 NN, je jasné, že to 1 či 2 kg včel asi nebude. Je pochopitelné, že do smetávání takovýchto včelstev kvůli vážení se nikdo nehrne ( ode mě to také nečekejte ). Asi rozumnější bude tyto včelstva rozebrat a po nástavcích vyfotit ( v předjaří se do toho pustím, ať se k hodnocení přidají i jiní, zkušenější a nezaujatí... z mé strany to může být neobjektivní ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Malý příklad toho, o co se příští rok pokusím, je na:
http://www.vcely.or.cz/files/optimal/index.html
( viz fotografie na konci článku )

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 19. 8. 2009
Nejen medu je méně

Asi se nás to týká jen okrajově, když cena cukru ve světě stoupá z 8kč na 10 za kilo, ale možná bude brzy po akcích za 12Kč za kilo:

http://ekonomika.idnes.cz/cena-cukru-na-burzach-roste-mohou-zdrazit-i-potraviny-pfb-/ekonomika.asp?c=A090818_200134_ekonomika_vel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37416) (37431)

Šlo by to zjistit při norském zimování, kdyby se přemetalo do předem
zváženého úlu včetně mezistěn.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 19, 2009 7:00 AM
Subject: Re: Zimn? generace.



Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to
nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat
kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a
odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az
dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za
samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 8. 2009
Čo všetko včelstvo vydrží?- Úvaha

Urobil som pokus s väčším počtom včelstiev, keď som ich ponechal svojmu osudu. Častou radou pri ošetrovaní včelstiev je, nedopustiť aby vo včelstve klesli pod záchrannú hranicu 3-5 kg, lebo za takého stavu je ďalšia existencia včelstva nemysliteľná, pretože M prestane plodovať a dokonca z úľa odlietajú hladové roje.

Do agátovej znášky som roje osádzal v počte 3 do troch debničiek (boli to siné roje od 3,5 do 4,5 kg), na súše, včely si matku vybrali samé.Po troch dňoch som postupne všetky matky umiestnil do IZOlátora, aby včely mali k M prístup a mohli pracovať a pritom nepociťovať bezmatkovosť. Ešte dodávam, časť rojov som osadil tesne pred agátom a časť postupne počas znášky (dostali menšiu príležitosť). V 8-mich zostavách som v priemere odobral 48 kg, bol som spokojný.

Tieto včelstvá boli určené len na jedno "použitie", od toho času už žiadna znáška nebola. Tieto včelstvá žili ďalej s vypustenými matkami medzi včely, dá sa povedať, že z ruky do úst, mali len to, čom im poskytla príroda, tak ako včely vo voľnej prírode. Teraz som urobil kontrolu na posúdenie stavu a chcem ich použiť na posilnenie produkčných včelstiev, podsadením pod plodisko, po vyliahnutí debničky odoberiem a plásty vytavím na vosk.

Všetky včelstvá boli len v jednej, prípadne v dvoch debničkách:
Prvé včelstvo: bolo v 1 debničke, zásoby? škoda reči, doslova niekoľko nezaviečkovaných buniek (dali sa spočítať) a peľ. A plod? Na prekvapenie pekný ucelený plod, vo všetkých vývojových štádiách, na ploche väčšej ako vo včelstvách, kde je 12 kg zásob!

Druhé včelstvo: ešte kvalitnejšie, plod na 7 plástoch. Toto včelstvo bolo jediné včelstvo z ôsmich, ktoré malo zásoby nad 1 kg.Bolo v 2 debničkách.

Tretie včelstvo: dtto ako prvé, dokonca urobilo TV M

Štvrté včelstvo: malo 27 otvorených buniek s medom.

Piate včelstvo až ôsme, s "najväčšími?" zásobami 0,3 kg, sú z hľadiska plodu a obsadenie debničkiek, podobné predchádzajúcim a žijú.

Samozrejme týmto komentárom nechcem nabádať včelárov, aby svoje včely trýznili.
Môj akože pokus slúžil len na dokázanie toho, že ani za takýto nepriaznivý priebeh v živote včelstva (trval asi 60 dní), včely neodlietajú z úľa ako hladové roje a plodovanie nie je o nič horšie, ak nie vo viacerých prípadoch lepšie, ako by sme to mohli pripustiť. Či by takéto včelstvá prežili zimu, je odpoveď, nie. Už nemajú v mojich znáškových podmienkach šancu. Možno je to aj dobre, prírodná prirodzená selekcia si ponecháva len tie najlepšie z najlepších. My podávaním zásob, pomáhame prežiť aj slabochom. Ako vidíte, z týchto včelstiev nehľadalo záchranu v odlete z úľa ani jedno včelstvo.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 19. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37416)


Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4
> kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe.

Rad bych se dozvedel jak se tyto cisla odhaduji? Dle ulu :-)? Vazil si to nekdo ? Treba v zime po uhynu na zasobach? Ja jeste ne takze odhadovat kilogramy si vubec netroufam. A neverim ze si nekdo rozebere vcelstvo a odhaduje kolik je vcel na ramku...
Zrovna vcera koukam do proskleneho ulu, 5NN 159 - plny vcel od shora az dolu. Kolik je tam vcel?? 5kg ?? Nevim, jakykoliv typ pokladam za samanstvi protoze treba mam velke oci a druhy zase male....
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 19. 8. 2009
Re: krmení (37379) (37394) (37419)

Přesně tak hlavně pryč s krmítky z ještědu. Malý objem, drahá a hlavně praskají již po první sezoně. Je potřeba krmit z lavorků a kbelíčků. Letos jsem vyzkoušel kbelíčky 2*7,5 lt a slámu a zatím mám positivní zkušenost. Uvidíme , jak to bude fungovat příští rok na všech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 8. 2009
Re: Krmení včel ? (37422)

Polovinu z 12 kilo mohly klidně spotřebovat, pokud není žádná snůška.
Oddělek toho nemusí tolik potřebovat nebo protože mají mladší matky tak
včely intenzívnějí sbírají a dokázaly si i něco nashromáždit.
Stejně tak ale, pokud nemají strážkyněmi obsazená česna dole ve dnu, mohly
to odnést zlodějky, zatímco oddělek v menším prostoru je pořád ještě narvaný
včelami a česna stráží.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Chicony" <Apokaliptos/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 18, 2009 7:44 PM
Subject: Krmení včel ?


> Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout do včel ,už několik
> let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku ,ale dnska jsem se koukal
> jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo ne .. věčinou mam
všechny
> včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem se zhrozil ..krmím v
> ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to co jsem jim tam dal
> předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a v ůle muže být tak
polovina
> . a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá kam kláct jak je to plný
> vidíte někdemoji chybu ? ..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37423) (37425)

Klidně beru jako vyplněné jméno Petr a na konci zprávy P.Z. S tímto nemám žádný alibistický problém. Problémy zde probírané by měli být hlavně tématické a ne osobní.

.......
A.Turčnáni:>Takéto prehlásenie je od Vás alibistické, veď ten Pazderka Gusti chová vyše 500 včelstiev, ja 70 a nebojíme ani sa nehanbíme podpísať plným menom pod naše komentáre a je rada i ďalších priateľov, ktorí činia tak isto. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37423)

O jaký příspěvek jde? O tento?

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=36964

O svinstvu se dozvídám až od Vás, to jsou známé věci z nauky o medu a žádné svinstvo. Vyzdvihuji v tom příspěvku nevýhodu Evropských zemí oproti s tím teplým klimatem, které mají v EU HMF povolen v medu dvojnásobně. Vůbec HMF je údaj velmi nepřesný, protože jeho nárust je ovlivněn vedle teploty a doby i hlavně obsahem kyselin v medu. A kyseliny jsou normální a hlavně přirozené složky medu a ne svinstva. To je vše.

Jestli Vás to překvapuje a uvádí v dojem, učivo o medu si raději opakujte pravidelně.
_gp_

.........
P.Z.:>Odběr zimní měli dělám poctivě(spad měli za prosinec-leden) několik let s nulovým výsledkem.Kyselinu mrav.nepoužívám a možná je to dobře,protože nedávno nějaký p.Pazderka zde napsal,že je to pěkné svinstvo.Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: Krmeni vcel ? (37422)

Dovolím si jen malou úvahu:
zřejmě z přírody není skoro žádný přínos sladiny. Proto silnější
včelstva mohla část dodaných glycidů spotřebovat ( na svoji výživu,
výživu mladušek které byly "počaty" ještě v době hojnosti a
podobně).
Oddělek má pravděpodobně zcela jiný poměr dodaných zásob a spotřeby
(na výživu svoji a výživu poměrně malého množství plodu). Matka
dokonce nemá kam klást ( jak sdělujete ). Takže nároky oddělku
(na nemnoha plástech) na vlastní spotřebu jsou minimální.
Jako velmi, ale velmi málo pravděpodobnou možnost považuji tak zvanou
tichou loupež - tedy že by včely z oddělků nepozorovaně a bez
obrany vylupovaných si od nich přikrádaly. I když takovou možnost
úplně nezatracuji, protože v oddělcích mohou být geneticky "shánčlivější"
včely, než možná máte ve včelstvech produkčních. Sám jsem poznal,
jak jsou matky ( a potažmo včelstva ) překvapivě odlišná ve svých
projevech - a to i když jde o běžně rozchovávané linie kraňky.
J. Kala



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Chicony" <Apokaliptos/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Krmeni vcel ?
Datum: 18.8.2009 - 19:44:55

> Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout
> do včel ,už několik
> let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku
> ,ale dnska jsem se koukal
> jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo
> ne .. věčinou mam všechny
> včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem
> se zhrozil ..krmím v
> ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to
> co jsem jim tam dal
> předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a
> v ůle muže být tak polovina
> . a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá
> kam kláct jak je to plný
> vidíte někdemoji chybu ? ..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414) (37423)

Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.

Takéto prehlásenie je od Vás alibistické, veď ten Pazderka Gusti chová vyše 500 včelstiev, ja 70 a nebojíme ani sa nehanbíme podpísať plným menom pod naše komentáre a je rada i ďalších priateľov, ktorí činia tak isto.
Prečo by mali včelári robiť to čo vy a ja, keď dodržiavajú len to čo im veterinárna správa nariadi? Ak včelári majú prejsť na Váš systém musia to čítať a preto spôsob ošetrovania včelstiev proti Vd, treba uverejniť aj s výsledkami a s plným menom, ak chcete získať od tých podľa Vás hlúpych- blběj, plnú dôveru.
Takto ako to robíte Vy, je len výkrik do tmy a bez ozveny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HR (85.248.21.79) --- 18. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393) (37395) (37407) (37409) (37413)

Děkuji za vysvětlení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 18. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414)

Omlouvám se starším včelařům za mé radikální a trochu kontroverzní příspěvky.Ale když se občas podívám do Včely Moravské z let 24-30 tak i zde se nacházejí příspěvky a včelaři,kterí jdou proti "normálu a klidu"doby.Včelaření ve starých úlech,kde není možné kontrolovat spady roztočů,považuji přímo za diletantizmus a velezradu na samotných včelách a včelařích.Ten ,kdo do včelstev cpe chemii hlava nehlava,aniž by včely "četl na podložkách" nemůže dlouho včelařit.Vlastně může,ale jen přežívat.Již několik let provádím JEN dvě fumigace,přičemž při druhé fumigaci v první pol.listopadu odstraním zavíčkovaný plod.Nestává se,že je na více než jednom rámečku.Dá se to oplakat.Za největší zhoubu pro rozvoj a "normální chod" včelstev považuji jarní nátěrM1 a zimní pouštění acetonu s jedem do včelstev.Tohle nesmyslné likvidování včel mě dříve stálo značné výnosy .Pochopil jsem,že tudy v žádném případě cesta nevede. Vynálezem a distribucí aerosol.vyvýječe spolu s velmi drahou jednotkou na výrobu tlaku vidím jen zisk určitých lobystických skupin,které v žádném případě nepřišly zkrátka a které věděly dobře o co se zde jedná a o co nemůžou přijít-.Gabony,které objednává naše včelař.organizace použiji na přeléčení okolních včelařů,které zajímá jen medný výnos a o roztočích nemají moc potuchy. A mě samotnému se tahle moje aktivita stoprocentně vrácí a určitě vyplácí.Dám gabon jen do toho svého samotného včelstva jen výjmečně,když nacházím v srpnu na podložce denně víc jak dva -tři roztoče.Odběr zimní měli dělám poctivě(spad měli za prosinec-leden) několik let s nulovým výsledkem.Kyselinu mrav.nepoužívám a možná je to dobře,protože nedávno nějaký p.Pazderka zde napsal,že je to pěkné svinstvo.Věřím,že má pravdu.Omlouvám se,že se nepodepíšu celým jménem,ale bylo by to ode mne zřejmě hodně riskantní a možná bolestné.Letošní průměrný výnos stanoviště 40kg medu považuji za mírné zklamání.Zřejmě se na něm podepsalo hodně propršené jaro,kdy značná část létavek zůstala na trase.Ale i to je to dobrý důvod k přemýšlení a ke konzultaci s "pokrokovým"okolím.Přeji všem upřímně příjemné chvíle u včel,všem činovníkům v ZO za jejich záslužnou a obětavou práci pro nás ostatní,a všem také plné úly nejen medu ale i zdravé včelky.

S pozdravem P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Chicony (81.201.60.169) --- 18. 8. 2009
Krmení včel ?

Dobrý den přátelé dneska jsem se byl jen tak juknout do včel ,už několik let včelařím na rámkové míře 39x30 vše v pořádku ,ale dnska jsem se koukal jestli už mam přestat krmit jestli mají plno nebo ne .. věčinou mam všechny včelstav nakrmeny do 20. srpna ... ,ale dneska jsem se zhrozil ..krmím v ukrajinských krmítkách .. a kouknu a nemají to co jsem jim tam dal předpokládam ,že jsem jim tam dal cca 12 kilo a v ůle muže být tak polovina .. a kouknu do oddělku a tam už skoro matka nemá kam kláct jak je to plný vidíte někdemoji chybu ? ..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

K.Ř. (81.0.227.233) --- 18. 8. 2009
Re: lípový med (37418) (37420)

ano tmavý lipový výrazné chuti a vůně
u nás ze záhadných důvodů skoro nepršelo průměr snůšky
dobrá včelstva 45 kg nadprůměrná 65 kg
dvě snůšky
1. řepka, kaštan, květ
2. lípa, les

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: lípový med (37418)

Letos někde i přes deště včely přinesly lipový medovicový med, to jest tmavý
lípový med? Mně přinesly prakticky úplně světlý, téměř čistě květový lípový
med.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "K.Ř." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 18, 2009 12:18 PM
Subject: lípový med


> Něž jsem začal s pastováním tak mi lipová medovice 19.2% vody
> zkrystalizovala,
> ale i po krystalizaci je ve stavu mazatelnosti i když s drobnými krystalky
> je jemný skoro jako řepkový med.
>
> Nevím jestli ho mám rozehřát a spastovat a nebo to nechat a nacpat ho do
> sklenic,
> teď je teplo takže ho můžu nechat temperovat na 30 C.
>
> Děkuji K.Ř.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 18. 8. 2009
Re: krmení (37379) (37394)

Také jsem o nich přemýšlel. Vejdou se i do lanstrothu. Dokonce jsem jeden na zkoušku koupil. Jsou ale dost drahé. Co dáváte jako plovák?
Tonda
>Ahoj všichni, jen taková poznámka k Petrovu příspěvku. Přecházím na krmení čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm a při posledním vytáčení včelstev jsem všem dal15 l a k mému překvapení včely odebraly celou dávku za 24 hod. K tomuto krmení jsem byl donucen kvůli práci v zahraničí, takže i když budu méně doma -stačí 2 dávky krmení a to velice rychle a jednoduše. Kýble se mi nelíbí, jsou sice levné, ale malé a moc vysoké, tyhle n ádoby se v pohodě vejdou do 1 nízkého nástavku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

K.Ř. (81.0.227.233) --- 18. 8. 2009
lípový med

Něž jsem začal s pastováním tak mi lipová medovice 19.2% vody zkrystalizovala,
ale i po krystalizaci je ve stavu mazatelnosti i když s drobnými krystalky je jemný skoro jako řepkový med.

Nevím jestli ho mám rozehřát a spastovat a nebo to nechat a nacpat ho do sklenic,
teď je teplo takže ho můžu nechat temperovat na 30 C.

Děkuji K.Ř.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 8. 2009
Re: K dispozici RSS feed konference (11204)

Technický dotaz k fungování RSS konference.

Měl bych žádost na správce konference ohledně RSS kanálu. Bylo by možné mít vedle jednoho výstupu ještě jeden RSS kanál:

- posledních (alespoň) 20 příspěvků v plném znění tj. "Téma" + celý "Příspěvek"

Děkuji.

...........
Petr Baudis (62.24.88.241) --- 3. 7. 2005
K dispozici RSS feed konference

Dobry den,

dovoluji si upozornit zejmena uzivatele weboveho rozhrani konference na seznam poslednich prispevku do konference, ktery je nyni k dispozici ve formatu RSS. Diky tomu si muzete Vcelarskou konferenci zaradit do Vasi RSS ctecky, pokud nejakou pouzivate.

Tzv. RSS ctecky umoznuji zobrazovat prehledne napr. seznam titulku ruznych zpravodajskych serveru ci blogu, nyni tedy i posledni prispevky teto konference - pokud pribylo neco noveho, hned si toho vsimnete a nemusite neustale "rucne" kontrolovat vsechny webove stranky, ktere chcete sledovat.

RSS ctecka je napriklad soucasti popularniho WWW browseru Firefox - pokud ho pouzivate, po vstupu na stranku konference se vam v pravem dolnim rohu objevi oranzova ikonka; na tu staci kliknout a zaradite si Vcelarskou konferenci do tzv. "Live Bookmarks". Posledni prispevky se Vam pak budou prubezne zobrazovat v ramci Vasich zalozek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 18. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379) (37414)

Takze vyberou med, dva tri dny je nechaj odpocinout aby si to sedlo a pak krmi. A komentuji to slovy to zas bylo bozi dopusteni, pripadne ze to fakt byl boj dostat vsechny vcely do jedny bedny. A na zaver dodaji ze nejhorsi to bylo kdyz jim dali vylizat vosti :-) Nejsou taci vsici ale par takovych znam.

______________________________________________________________


A ještě k tomu se diví, že mají problémy s loupeží, a vymýšlejí všelijaké čachry, jak se sní vypořádat. Nevěří, že lze i bez posilování zazimovat 3-4 kg včelstva, což vyplývá z jejich praxe. S jejich včelařskými postupy a úly si o tom mohou nechat jenom zdát ( stejně by to v jejich podání nepřineslo žádný užitek ).

S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: krmeni (37400) (37403) (37412)


> Snem je mít krmítko na 25 litru a mít jednorázově nakrmeno (objem 1
> tachovského nástavku je cca 30 litrů).

Nemel byste obavy o ulozeni zasob?

Ve trech nastavcich asi ne - tam to me vychazi tak ze hnizdo v 1 ci 2, 3N plny zasob. Zatim tak zimuju mensinu.

U dvou nastavku uz by s tim ale mohl byt problem aby si zaplnily bunky po vybehlem plodu ci mam zbytecne starosti ???

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: Zimn? generace. (37379)

Zdravim

.Hlavní
> nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a
> včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu
> po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten
> den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti
> hodin je včelky vyberou.

Obdobna zkusenost, od te doby co to takhle delam (rano tocim vecer krmim - nejradeji tocim kdyz je osklivo - chladnejc) se i minimalizovalo slideni a letos mam po neprijemnem jaru a letu az prekvapivy klidecek, opravdu jsem mel obavu co budou delat - kuli oddelkum, rodine a kuli tomu jak se to zvladne - vcel je vice, casu mene. Vcely na jare a casnem lete bezduvodne utocily, ted naprosty klid - to v tuto dobu vubec neznam, dosud jsem mel toto obdobi za nejhnusnejsi cast vcelarskeho roku a letos si lebedim- asi jsem trefil ty spravne matky spravne rozperakem :-)

To co popisujete o vasich sousednich vcelarich znam take, ale uz jsem rezignoval jim neco rikat. Jsem proti nim cucak, vyslechnou me ale udelaj si to stejne po svem - uz maj naletano. Takze vyberou med, dva tri dny je nechaj odpocinout aby si to sedlo a pak krmi. A komentuji to slovy to zas bylo bozi dopusteni, pripadne ze to fakt byl boj dostat vsechny vcely do jedny bedny. A na zaver dodaji ze nejhorsi to bylo kdyz jim dali vylizat vosti :-) Nejsou taci vsici ale par takovych znam.

Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly
> částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun
> a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše
> vrátí.

Mate medovici? Loni u nas nebyla, letos ano, tem ktery si to dle me zaslouzily jsem nechal vice medu tak uvidim. Nedavno jsem mluvil s kolegou a rikal ze u nas s tim ma spatnou zkusenost - nosema. Ja nevim, az vyzkousim a spalim se prehodnotim nazor ale zatim me prijde ze je divny aby na tom neprezily - jsem si vedom co se pise.

Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl
> již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už
> náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval
> heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.

Podelte se vic, rad si neco prectu
diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393) (37395) (37407) (37409)

CCa kilo medu rozpustit v cca 0,5 až 1 litru teplé vody. Do větší
nádoby nasypat cca 15 kg cukru krystal, nebo krupice a promíchat.
Nechat v teplé místnosti stát nejméně do druhého dne ( i déle
). Znovu promíchat před podáním.
Krmení mačem má nevýhodu, že včely pravděpodobně část zrníček
cukru, která nebyla dokonale smáčena medem vynesou jako odpad. Ale
mač se nekazí (nekvasí), a pokud je víc medu než vody ani netvrdne.
Lze ho proto podat i velkou dávku najednou a ušetřit cesty za krmení
roztokem. U přemetení to má tu výhodu, že včely první dny skoro
nic neodeberou, tekuté krmivo by se mohlo začít kazit.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HR" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 22:53:28

> J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
> Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač".
> Prosím vysvětlete mi to.
> Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 18. 8. 2009
Re: krmeni (37400) (37403)

Již jsem to zde kdysi psal. Za 9 let včelaření jsem vyzkoušel kde co. Nejprve flašky (3,5 litru - 6x krmit) - okurkáče(to šlo tak do 10 včelstev, pak ještědská krmítky (cca 7,5 litru - 3x krmit)- lepší, ale již druhou sezonu mi začali v rozích praskat (asi zkřehly v zimě) a když jsem je před krmením řádně neprohlédl a neopravil tavnou pistolí, tak mi vše vyteklo česnem a taky byl problém, když netěsnilo víko, tak tam byla hromada utopených zlodějek - to šlo tak do 20 včelstev.
Poslední sezony zimuji vždy přes 30 včelstev a přešel jsem na přepravky (tuším na hračky) z IKEA. Plastová přepravka za 27 Kč ideální do tachovského nástavku. Vejde se do ní cca 12 - 13 litru (2x krmit). Hrst zmačkaného obilí (tráva se neosvědčila a sláma ještě není)krmit začínám cca 15. července. Roztok dělám v 200 litrovám sudě, vodu z bojleru a cukru co se rozpustí (vychází to tak někde mezi 3:2 až 2:1). Zimuji na 3 tachovských nástavkách (plodiště mám trvale 3 nástavky)a 4 nástavek je s krmítkem (na jaře pak jen jeden zásah, kdy spodní nástavek hodím nahoru jako medník (matka ani plod tam nebývá) a pod mřížku dám nástavek mezistěn). Jsem víkendový včelař a takhle mám za 14 dní nakrmeno a mohu do zbylých nástavku naskládat souše (zavíječ je nestihne za 14 dní zničit), které v květnu použiju na tvorbu oddělků a jako druhý medník.
Snem je mít krmítko na 25 litru a mít jednorázově nakrmeno (objem 1 tachovského nástavku je cca 30 litrů).
Základní pravidla včelaření jsou dvě:
- včely stále zaměstnávat (to je jako s lidma) jinak mají roupy - t.j. ročně, alespoň nástavek mezistěn (raději více) a dostatek prostoru (minimum je 5 nástavků tachováků - ty silnější 6 - tak do polovičky června, pak už je klid a nástavky se použijí na rozšíření včasných oddělků na 2 nástavky,
- a krmit alespoň 20 kg cukru !! Když zbyde - hodí se do oddělků. Já zkrmuji do 30 včelstev 600 - 650 kg a na jaře ještě vytahám cca 100 kg - což stačí na vytvoření 20 oddělků, které již nemusím krmit, takže na vytvoření 1 odděleku mám spotřebu času cca 1/2 hodiny/rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: Spjov?n? v?elstev v podlet? (89) (91) (93) (677) (719) (37396) (37399)

Já bych to nechal na jaro a využil potencionál obou matek jako dvou matečného včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spjov?n? v?elstev v podlet?
> Datum: 17.8.2009 16:45:54
> ----------------------------------------
> že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to
> učinit na ostro ?
> ------
> Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4
> z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a
> nespěchal a přemýšlel.
>
> POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá
> na početní sílu v zimě moc efekt.
>
> Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří
> jiní.
>
> Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší,
> možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.
>
> Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))
>
> Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes
> silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
> Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou
> na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli
> někdo jo, rád se přiučím.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Tak přece mi to uteklo, klepnul jsem tam, kde jsem nechtěl. Omlouvám se.
Jinak jedna snůška vždy musí být poslední. Já jen vím, že co jsem měl
zkušenosti s pozdními medy, tak ty byly vždycky od jiných medů odlišné a
jejich chuť obvykle zajímavá. Takže medy, které by měly být teoreticky pro
zákazníka hodně zajímavé a mohly by se prodávat za podstatně vyšší cenu než
třeba řepkový. Případně jejich odlišná chuť se ještě zvýraznila přidáním
právě řepkového medu. Otázka je jen s množstvím. Třeba teď, jak mám na
zahradě jen troje včely, zaznamenávám v druhé polovině července a teď v
srpnu skoro každý den střední až slabou snůšku. Nevím, z čeho to je. Jestli
z květů na těch trávnících, které tady v oklí ještě nejsou každý týden
hoblovány sekačkou nebo jestli ze skalniček balkónových a květináčových
okrasných kytek či kytek z blízkého hřbitova nebo prostě posbíraná šťáva z
potlučených zralých rynglí, mirabelek a hrušek. Nebo přece jen jakási
medovice. Každopádně snůška je taková, že včely donášejí více než spotřebují
a za nějaký týden by zbylo i dost na vytáčení. Otázka je, kolik by toho
včelstva donesla, kdyby jsem jich na stanovišti místo 3 měl třeba 8 nebo 15.
Nejspíš nic a musel bych krmit, zatímco dneska krmit jen můžu.
Zdá se, že se v praxi potvrzuje moje teorie, že i na včelařsky málo
příznivém stanovišti, pokud na tom stanovišti a v blízkém okolí je jen
příslušně malý počet včelstev, tak je potom pro ty včelstva dobrá,
pravidelná a dlouhodobá snůška až do podletí, případně až časného podzimu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 7:35 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
> Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?
>
>
> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic)
tak
> čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
> třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
> včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN,
což
> na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
> stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to
osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
> vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
> plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
> vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě
i
> 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
> Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HR (85.248.21.79) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393) (37395) (37407)

J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač". Prosím vysvětlete mi to. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 17. 8. 2009
Re: Kde je problém? 77,26 - 53,35 = 23,91 Kč (37392)

Pane, s medem se vyváží zisk za lepším zdanění. U nás ztráta, venku zisk a úředníkům a finančáku to stále nedochází. Ti raději budou penalizovat za ptákoviny, než aby postihovali velké ryby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393) (37395)

Nejsem žádný přeborník ve zkušenostech s přemetením včelstva
na mezistěny. Praktikuji to pravidelně nejméně cca 10 roků a z
rozličných důvodů. Vše, o čem se domnívám, že je podstatné
jsem již napsal. Nikdy se mi nestalo, že by přemetené včelstvo
následující rok nějak zaostávalo za ostatními. A letos jsem vyzkoušel
i hodně velký "drasťák": na rámky včelstva jsem položil "vanu"
ze silného igelitu, na zadní straně napříč přes všechny loučky
udělal ze sololitu a kousků bočních louček "hráz", aby včely
měly na mač přístup. Do "vany jsem vyklopil kýbl mače ( podle
receptu p. Stonjeka) z asi 17kg cukru a 1kg medu. Druhý den jsem jen
nahlédl - mač byl pokryt kobercem včel. Po týdnu mač zmizel. Z
22 ks mezistěn bylo 18 plně postavených, 4 s plodem. Přidal jsem
další nástavek mezistěn, dalších asi 10kg mače. Na výsledek
se dojedu podívat asi ve středu. Dám zprávu. Možná by se ta zkušenost
hodila těm, kteří preferují minimalizaci času spotřebovaného
na obsluhu včeltva.
Ale nic není bez chyb. I k přenosu nemocí teoreticky může dojít
- všechny původní rámky smeteného včelstva je třeba totiž rozdělit
do ostatních včelstev. To je zatím ( kromě již dříve popsaných
rizik ) jediné, mnou dosud nepublikované.
Ale kdo by přemetal např. nosemou silně stižené včelstvo? To přece
nepostaví ani mezistěnu i kdyby mělo zhynout. S morem naštěstí
nemám zkušenost. Ale s kleštíkem metoda funguje skvěle a bez chemie.

Zvaž každý všechny argumenty pro i proti, jak jsem je dosud popsal,
odpovědně se rozhodni, případně vyzkoušej a zjisti i další nectnosti.
Pokud se o ně podělíš s ostatními, zas může být o krok blíž
k poznání života včelek.
J.Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 13:53:35

> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině
> (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku
> je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená,
> že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce
> června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze
> části včelstev, je dost pylu a do půlky července
> jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu
> na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod.
> třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém
> včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou
> napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl
> poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat
> všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned
> fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a
> to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového
> plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v
> buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů
> zkolabovat.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> > Datum: 17.8.2009 13:26:45
> > ----------------------------------------
> > Já myslím, že problémy kolem norského zimování
> > se časem vyřeší a dojde se ke
> > > způsobu, jak norské zimování provádět a přitom
> > nemít na jaře slabá včelstva.
> > > Mně připadá potenciál norského zimování k
> > potlačování varaózy při zároveň
> > > minimálním použití chemie i k zpomalení šíření
> > moru plodu a vůbec obecně k
> > > urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva
> > velký. Jen to vykoumat a
> > > dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale
> > pojede tvrdě po medném
> > > výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 17. 8. 2009
Re: Vosy (37362) (37375)

Dal jsem jim tuším nealko z Kauflandu a lezou tam holky jak šváby na pivo. Díky za rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír (85.207.123.92) --- 17. 8. 2009
Re: Zimní generace. (37379)

Také mám čtvercové nádoby z globusu. Vylepšil jsem to pytlovinou přichycenou po obvodu horního nástavku. Takže přijedu s 50 l konvou roztoku, napustím do 8 l konvvice a přes pytlovinu naliji. Žádná kukla - žádné bodnutí u 10 včelstev. Mojmír.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393) (37395)


Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak
čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což
na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i
10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se
ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá
včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně
k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: krmeni (37400)

V Kauflandu je taky něco podobného, v oddělené kýblů, plastových misek atd.
Jmenuje se to čtverhranné plastové vědro nebo dřez nebo něco takového.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 4:46 PM
Subject: re: krmeni


>
> To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je
> příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým
> chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat
> kdovíkde......Děkuji.
>
> ---------------------------------------------------------------------
> .......čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15
> cm.........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719) (37396)

V tuto dobu mě napadají tři příčiny. Za prvé dlouhodobý nedostatek zásob. Za
druhé varaóza a za třetí loupež. Příčinu je třeba zjistit.
Za prvé včely musí mít od posledního medobraní neustále 5 - 10 kilo zásob.
Tam je pomoc nejsnažší a tam bych ani neradil je spojovat, pokud nejsou
slabší než na polovinu nástavku 39x24. Pokud se hned začne krmit, matky by
se měly rozplodovat. Vyžaduje to potom postupné krmení do nástavků
uteplených ideálně jako na zimu, aby plodování probíhalo i v září i přes už
nízké noční teploty co nejvíc, na plný stav včel to už nebude, ale včely by
měly znatelně zesílit. Přes den má být podle dlouhodobé předpovědi ještě
dlouho poměrně dost teplo. Dokud jsou včely slabé, je taky třeba
přizpůsobit - zmenšít velikost česen, aby do úlu nepronikaly zlodějky a
vosy.
Za druhé pokud jsou zeslabené varaózou, nejspíš je už většina živých včel
poškozena a hrozí kolaps včelstva. Včely by se měly okamžitě začít léčit a i
spojování asi bude na místě, případně už bude i pozdě i na spojování.
Varaóza by měla jít poznat podle množství roztočů v zavíčkovaném plodu a
podle velkého spadu. Nemám s tím praktické zkušenosti.
Za třetí loupež obvykle likviduje včelstva postupně, takže na stanovišti
jsou úplně vyloupená včelstva, maximálně s hrstkou mlaďušek uvnitř a potom
normální včelstva. Mezi tím obvykle nic. Postupné zeslábnutí současně 4
včelstev není obvyklé, ale může se stát, když všechny 4 úly měly příliš moc
otevřená česna atd. Životaschopná v této době a v běžném nástavku nejsou
včelstva, když obsazují méně než 3 - 6rámků 39x24 anebo když nemají matku,
takovéhle zbytky včelstev je vhodné ihned spojit nebo zrušit. Ostatní by
měly přežít, pokud se jim zmenší prostor úlu o neobsazené nástavky a zůží
česna natolik, že se budou schopny úspěšně bránit zlodějkám, klidně až na
průchod jedné včely. Je na uvážení včelaře, jestli do těch včel bude dávat
cukr na zimní zásoby, protože včelstva budou na jaře slabá a ty nejslabší
zesílí až na pozdnější červnovou snůšku. Nebo jestli do nich bude dávat jen
zásoby, aby se rozplodovaly a pak je spojí někdy pozdě na podzim v
listopadu, protože dvě matky, při dostatku cukru, i když ve slabých
včelstvech mohou do listopadu odchovat více včel než jedna matka spojeného
včelstva, nebo je spojí teď. Získá se už teď silnější včelstvo a později se
do toho nemusí šťourat. Každopádně jestli je problém v loupeži, zlodějky
jsou zalítané a tak je zúžení a zmenšení česna věnovat velkou pozornost.
Cose týká vlastního spojování, je ještě poměrně teplo a v úlech bývá ještě
hodně letních létavek a strážkyň ulů, které jsou k včelám z jiného včelstva
málo snášenlivé. Je tedy třeba spojovat přes noviny. Já jsem vždycky noviny
napajcoval hustým medem nebo cukerným roztokem, aby se včelky likvidující
noviny trochu nasály a byly vstřícnější. Matka ze slabšího horšího včelstva
jsem odebíral tak 15 - 30 minut před spojováním, aby včely pocítily
osiřelost.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Rudolf ." <ZakRuda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 3:18 PM
Subject: Spjování včelstev v podletí


> Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu
> máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi
> nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci
> spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes
> noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při
okamžitém
> kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl
bych
> z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 8. 2009
Re: Kde je problém? 77,26 - 53,35 = 23,91 Kč (37392)

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.
--------------------
Jiří, ozvěte se mi prosím na mail.

Děkuji.
karel.jirus /=/ seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 17. 8. 2009
re: krmeni


To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat kdovíkde......Děkuji.

---------------------------------------------------------------------
........čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm.........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719) (37396)

že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?
------
Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4 z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a nespěchal a přemýšlel.

POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá na početní sílu v zimě moc efekt.

Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří jiní.

Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší, možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.

Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))

Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli někdo jo, rád se přiučím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (62.24.89.192) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719) (37396)

... je samozřejmě dobré noviny jemně proděravět v místě, kde chceme, aby se včely prokousaly nejdříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (62.24.89.192) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719) (37396)

Právě, že v tomto období je nanejvýš vhodné noviny použít. Určitě bych se nebál, že by se včelstva přes noviny nespojila, alespoň jsem se s tím tedy nikdy nesetkal...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rudolf Ž. (88.101.38.238) --- 17. 8. 2009
Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719)

Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při okamžitém kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl bych z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393)

Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 8. 2009
krmení (37379)

Ahoj všichni, jen taková poznámka k Petrovu příspěvku. Přecházím na krmení čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm a při posledním vytáčení včelstev jsem všem dal15 l a k mému překvapení včely odebraly celou dávku za 24 hod. K tomuto krmení jsem byl donucen kvůli práci v zahraničí, takže i když budu méně doma -stačí 2 dávky krmení a to velice rychle a jednoduše. Kýble se mi nelíbí, jsou sice levné, ale malé a moc vysoké, tyhle n ádoby se v pohodě vejdou do 1 nízkého nástavku.
Jinak plný souhlas s Petrem nechte včelám dost medu po prvním točení, již více let je dlouhá snůšková mezera po první snůšce.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zimn? generace.
> Datum: 16.8.2009 18:44:49
> ----------------------------------------
> Slyšel jsem od několika včelařů v okolí nářek,že mají úly skoro bez
> jakéhokoliv plodu.Nedalo mě to a dnes jsem nahlédl do jednoho svého
> včelstva o kterém jsem usoudil,že by mohlo být tak relativně nejslabší.Na
> dvanácti rámečcích(NN)jsem spočítal tak hrubým odhadem kolem kolem třiceti
> pěti tisíc buněk plodu jakéhokoliv stáří.Vycházel jsem zhruba tak asi kolem
> tří tisíc zakladených a zavíčkovaných buněk na jednom rámečku, krát dvanáct
> a myslím,že odhad je správný.Jsem přesvědčen,že tohle je již budoucí počet
> zimujících včel.Čtyřkilová včelstva zimuji naprosto normálně.Do dalších úlů
> jsem se nedíval,protože se mě to jevilo jako bezpředmětné.Bylo by dobré se
> zamyslet nad chybou kolemvčelařících,kteří mají úly prázdné.Hlavní
> nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a
> včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu
> po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten
> den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti
> hodin je včelky vyberou.Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly
> částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun
> a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše
> vrátí.Další chybu vidím v nevhodných úlových soustavách,jesli-že vůbec se
> dá o boudičkách 30-40let starých mluvit jako o soustavách.Zde nelze
> kontrolovat spad roztočů a tak se chemie valí do všech včelstev ostošest.O
> chemii nechci polemizovat,ale i v ní vidím jednu z příčin nedorostených
> včelstvíček.Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl
> již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už
> náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval
> heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389)

Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 17. 8. 2009
Kde je problém? 77,26 - 53,35 = 23,91 Kč

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.

Pokud se podíváte na http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_DovozVyvozMedu_Klikanec_Statistika.pdf

jsou tam celní statistiky, které hovoří o následovném, vývoz za leden - červen 2009 je s 330 tis. kg v přebytku, ale finanční hodnota je s dovozem, šul nul, z čehož vyplívá, že vyvážíme za podstatně míň peněz než dovážíme a to konkrétně průměrný dovoz je za 77,26 Kč a průměrný vývoz za 53,35. Z čehož vyplívá, že rozdíl dělá hrozných 24 korun!!!

Docela síla.

Medy za průměrných 53 Korun, co to je? méně poptávaný řepkový med? Musíme ho vyvážet? Nemůžeme ho zde taky prodat? Alternativa pastování
nebo výroba kvalitní medoviny?

Stále se všichni prsí, jak máme kvalitní med, ale ptoč taková čísla, umíme ho prodávat? Nebo ho neupravníme do parádního balení, které zákazník chce, které je praktické a reprezentativní, té kvalitě?
Někdy mám opravdu pocit, že včelaři mají stále už 150 let, dva problémy. První, když je snůška shání konve, druhý, když není tak řeší úlovou otázku.

Každý středoškolák vám řekne marketingové pravidlo 4P, To říká, že všechny P musí být v souladu, aby byla činnost úspěšná.
4P Produkt Cena Distribuce a Propagace

Produkt, med, všichni říkáme že náš český je nejkvalitnější - úhel pohledu

Cena, kámen úraz :-) jediné co se dá snadno upravit z 4P podle nabídky a poptávky a u včelařů vetšinou nízká, protože si do svého zabaleného a finálního výrobku nezapočítají díl zpracovatele a 20 % marže obchodníka.

Distribuce, většinou bezproblémová

Propagace, katastrofa,,, i když poslední dobou mediální kampaň některé nepravdy napravuje, ale bude to ještě dlouho dobu trvat.

My včelaři v ČR o včelách víme hodně, fakt bez hecu, ale zákazník má většinou jen hrubý náčtrt, tohoto celkem obsáhlého oboru lidské činosti a to je potřeba změnit, více propagovat než shánět konve.

Kvalitní med, v nové sklenici s novým víčkem a k tomu nějaký informační leták, o přínosu konzumace medu, by měl být základ uspěšného prodeje.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že informovat zákazníka stojí mraky úsilí, ale brutálně se to vyplatí.

Při cestě na stanoviště jsme se dali s jedním chatařem do řeči a začali se bavit o včelách a přírodě, zemědělství a tak celkově, řekl jsem mu, že se chystám na výrobu pastovaného medu a on na to, že to vůbec nezná, prodal jsem mu 1 kg, další rok vzal 4 kg a dneska si jezdí 2x po 20 kg, a je s ním náramně spokojen. Takže nabízet, a propagovat....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389)

Opravuji a dodám, že právě buňky, které obsahují po larvách jisté látky ze zbytků po svlékání a výkalů larev pomáhají ke kvalitnější fermentaci pylových perg a tak tyto látky napomáhají k lepší vitalitě zimní generace. Proto pro nedostatek takových podmínek (mnoho pozdě dodaných mezistěn včelstvu a krmení) potom záleží na té které modelové situaci s množstvím fermentů v koloběhu šťáv, které se používají k zalití pylové rousky v pergu, vzdušné vlhkosti, množství a druhu pylu a hlavně jeho kvality, teplotě a době, po kterou pyl v buňce zraje do doby, než jej mlaďuška po vyběhnutí spotřebuje. Samozřejmě, že takovou situaci optimalizuje přísun glycidů coby krmiva, ale dost důležitá jsou aditiva, které přijme mlaďuška ke svému dospění v zimní včelu.

_gp_

_gp_
.........
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387)

>Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďuška aby dokončila svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem při nedostatku takových míst ve hnízdu - včelstvu má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku při zimování a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze na jaře atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.<

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 17. 8. 2009
Norové a také agresivita včel

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376) (37382)
To se může dělat s větším počtem včelstev. Navíc je to zbytečná složitá operace, kterou zkušení včelaři zvládnou, ale je lépe ji nechat pro ty, co rádi pořád se včelami manipulují, protože je to baví.Co nejméně zásahů do včel mi vyšlo ve Včelaři 2004/1.
---------------------------------
(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376)

> Taktéž jsem to několik let prováděl a upustil jsem od toho. V žádném případě to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělají sílu včelstva v předjaří. V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a efekt ozdravění není zrovna nejlepší.
-------------------------------------------------
K těmto dvěma příspěvkům se vracím,protože musím.Nechejte norské zazimování Norům,kteří asi nějak na ně přišli a asi to bylo nutno když se to u nich ujalo.Kdy asi v Norsku začíná první snůška pro včelaře ? Kde je však Norsko a kde my? Nebo si snad někdo myslí,že v naší oblasti by v minulosti nikdo na to nepřišel ? A to jsme měli mnoho zdatných včelařů v minulosti,kteří také napomohli svými postřehy k tomu,jak se nám včelaří dnes.
--------------------------------------

Stonjek (213.151.87.2) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37373)
Občas se prostě vyskytne, s tím nic nenaděláme. Chce to tak 3 měsíce vydržet abychom měli jistotu, že tahle vada není ze strany nějakého divokého trubce a když pokračuje tak to chce radikální zásah. Já bych takové včely v noci navoněl párami z benzinu a bylo by to. Rozhodně bych je s ničím nespojoval, navíc není neobvyklé, že bodavost se vrací i po výměně matky. Když jsem teď dal dohromady výnosy, musím konstatovat že na med nejlepší včelstvo má několik poznámek o nepříjemné bodavosti. Před 2 lety jsem mu měnil matku, abych likvidoval ty samé problémy. Před tím byly vždy v pohodě. To je výhoda přehledných tabulek místo přiblblých románů o každém včelstvu. Navíc je pravděpodobné, že takovéto potvory nechají matku naklást pár vajíček zabijí ji a vychovají si svojí. No to ale bude už pozdě v září, slabé včely a mizerný výnos. Prostě dneska včelařit se slušnými výsledky znamená mít v zásobě tak cca 1/2 oddělků a od září všechny chcípáčky bodavky a přestárlé matky vylepšovat a ty nejhorší případy bez milosti likvidovat. On zdravý a rozjetý oddělek ve kterém už je min 3 generace včel to je jiný fofr! Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------
K tomuto nelze nic zásadního přidat,naopak jenom pochválit,hlavně aby si to vzali ti začínající k srdci a vyvarují se zbytečných chyb ve svém včelaření a bude dobře…

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387)

Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďušky aby dokončily svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem nedostatku takových míst v hnízdu včelstva má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.

_gp_
.........


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342)

>> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?<<

>V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 17. 8. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1921

ZUSV Brno komise ohledala misto v Boleticich pro vcelarskou skolu a jednala i s majitelkou.Misto je idealni,ale úprava zamecku vyzaduje vetsiho vydani. Upusteno od dalsiho vyjednavani a obracen zretel na velkostaek B.Habsburskeho,ktery bude v nejblizsi dobe vyvlastnen. Misto vcelarske skoly bude zrizen Vyzkumny ustav pro Moravu a Slezsko.Jedna se o pozemky v Zidlochovicich,kde je mozno ziskati tez budovu a cast parku.Reditel Fiala prednasi o vceli pastve:Hlavni veci bude zaloziti velike pastviste kam by chom se vcelami kocovali.Farmou v Zidlochovicich bude zacato a pak za pomoci statu pokracovano do celel zeme.

SDURZENI vcelarskych spolku valna hromada v Prerove. Zastoupeno 15 spolku. Jednatelska zprava pro nepritomnost tajemnika nepodana.
Statni vyzkumny Ustav vcelarsky dr.Schonfeld zada o predani pozorovacich stanic a darovani vsech rocniku spolkoveho casopisu.

15.5. Prvni sjezd ceskoslovenskych ucitelu vcelarstvi v Obecnim dome na Zizkove.
Pri vstupu do salu prekvapilo ucastniky vydani prvniho cisla-Vcelarske Rvue-s bohatym obsahem.Od ucastniku kursu pod vedenim odbor.rady Dr.A.Schonfelda odeslan dekovny dopis Min.zemedelstvi. Vecer pratelsky vecirek u Zlate husy kde projednano rozdeleni funkci ve vedeni Svazu.
(bez ohledu na jeho dlouholete pusobeni bylo podryvano postaveni redaktora,az konecne mu redakci vzali a odhlsovali introkami zakulisnimi redaktora noveho.Spech byl takovy,ze necekali ani na konec rocniku- rozdil byl ten,ze drive za dnu Kebrlovych redakce nestala nic,nyni vsak 5tisic.

16.5. SVAZ Valna hromada predseda J.Kebrle. Jsou schvaleny -Stanovy-.Volby provedeny aklamaci: predseda Kebrle,mistopredsedove: Dolezal,Gasperik,tajemnik Smidlik,redaktor Schonfeld. Navrh:darovati vcelin panu presidentovi. prispevek Svazu rozpocita se zemskym ustredi dle poctu clenu 20haleru/na clena. Celkovy pocet clenu: 31.600, Cechy21.000, Morava 7000, sdruzeni 1500, Slezsko 600, Slovensko 1500 clenu.

Prvni Sjezd a vystava v Turcanskem sv.Martine, Vypraven zvlastni vlak z Prahy.Sjezd zahajen v Narodnim domu.Dr.Gasperik vylicil utrapy slovaku za vlady madarske,jimz nepodarilo zalozeni ani jedineho nepatrneho spolecku. Nebylo mozno hospodarsky narodne se vyvijet,vse bylo duseno,kazdy volny cin v zarodku potlacen.A co vidime dnes?.:V kratke dobe vyrostla nam pusobenim vcelarskych expertu cela rada org. spolku s tisici cleny,se silnym ZU.Cechove jdou nam ve vsem pratelsky vstric,praci podporujou a rozvoj nas usnadnuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342)

> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76195 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37387 do č. 37447)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu