Archiv Včelařské konference

Doporučuji kvalitně zdokumentovat, fotkami nebo videem, bude to dost
zajímavost.
Podle zmínek tady dříve v konferenci budou včely pravděpodobně nějaký týden
po zásahu bleskem silně divoké a práce v nich nepříjemná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 8:49 AM
Subject: Blesk, ne bulvarni, ale ten elektricky


> Zdravím, mám dotaz.
>
> Má někdo z Vás zkušenost s bleskem, respektive když udeří do stromu a z
něj
> blesk přeskočí na dřevěnou boudu-včelín? Abych pravdu řekl, byl jsem úplně
> zmatený. V prvním okamžiku jsem si řekl asi nějací výrostci se sekerou.
> Rozštípnutý trám cca 10x15 cm (ten kterému se říká u krovu pozednice),
tudy
> asi nastal přeskok ze stromu, vzrostlá planá třešeň vysoká asi 20 m. Na ní
> není vidět nic. Včelím je pobitý palubkami cca 15x2 cm. Na té pod tím
trámem
> je vytržena tříska cca 5x1x70 cm. Naprosto čistý povrch, zdravé dřevo.
> Prohlédnuto silnou lupou, zvětšení 10x. Nebylo nalezeno jakékoli poškození
> ani opálení.
> Uvnitř jsou vytrhány kousky dřeva kam oko pohlédne. Určitě je jich více
než
> sto. Velikost tak asi od větší jehly po tužku. Napadl mě medvěd, tedy
> medvídě. Pak jsem si vzpoměl, jak se psalo v novinách o pumě, kterou na
> Plánicku údajně vidělo několik lidí. Pak si říkám, vše se dá vysvětlit.
> Nalezl jsem jednu vytrženou třísku, tlustou asi jako prst a dlouhou cca 20
> cm na spodní straně střešní latě, přesně pod šroubem který upevňuje vlnitý
> eternit. Šel jsem to obhlédnout znovu ven a všiml si spálených kopřiv asi
> tak 3 metry kolem stromu.
> U jednoho úlu je kovová mateří mřížka a výsuvná kovová síťka jako dno.
Před
> úlem bylo asi 50 mrtvých včel.
> Včely vyletují ze všech obsazených úlů. Byla zima (14 stupňů), tak jsem je
> nerozebíral. Asi dostaly zabrat, tak je prohlédnu asi za týden.
>
> Vašek.
>
>

U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní chlad.
MV.
----------------
U nás (Podkrkonoší) stejné, až do tmy. Ráno jsme je nekontroloval, neboť odcházím hákovat po páté hodině.

Každý rok si říkám, že si označím úly, kde včely začínají hodně brzo létat a kde končí pozdě a porovnám s výnosem. Ale nějak nejsou lidi.

Sledoval jste to někdo a jak? Některé včely mi přijdou buď otužilejší, nebo co a létají když jiné jsou doma.

Karel

Rozdíly jednoznačně jsou, zatím jsem je taky nevyhodnocoval. Nemusí to být
jen ale otužilostí, může to být lepší vyhledávací činností pátraček stejně
jako prostě tím, že některé linie některé snůšky využívají lépe nebo hůře,
např medovicové. Pokud je nějaká průměrná snůška, často mně připadá, že
včely buď na snůšku létají a to všechny včelstva zhruba stejně anebo
nelétají vůbec, jako by o snůšce vůbec nevěděly. Podle jedné mé "teorie" má
vliv časně ráno a pozdě večer i světlo dopadající na česno případně přes
česno dovnitř úlu, ale zase zatím jsem to nijak nezkoumal. Řekl bych, že do
určité míry se včely přizpůsobí tak, že rozhodující bude intenzita světla na
místě zdroje snůšky. Včelstvo vysílající létavky časně ráno a hlavně pozdě
večer skoro za tmy může mít na druhé straně vyšší ztráty létavek.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 9:32 AM
Subject: Re: snůka


> U nás je nyní snůška, včera k večeru měly řídkým nektarem zapráskané
> všechny rámky v plodišti, ještě v 9 hodin večer se vracely ojedinělé
> obtížené včely a větraly z česna. Teď okolo sedmé létají zase i přes ranní
> chlad.
> MV.
> ----------------
> U nás (Podkrkonoší) stejné, až do tmy. Ráno jsme je nekontroloval, neboť
> odcházím hákovat po páté hodině.
>
> Každý rok si říkám, že si označím úly, kde včely začínají hodně brzo létat
> a kde končí pozdě a porovnám s výnosem. Ale nějak nejsou lidi.
>
> Sledoval jste to někdo a jak? Některé včely mi přijdou buď otužilejší,
nebo
> co a létají když jiné jsou doma.
>
> Karel

Kde je to "U nás"? :-)
J.T.

> U nás je nyní snůška, ...

Severní Morava předhůří Beskyd.
Medovicová snůška bude ale hodně bodová, kde nebyly v posledních 14 dnech
prudké lijáky a vítr a kde jsou vhodné stromy, tam bude. Snůška z bílého
jetele bude spíše plošnější, jak bylo tak mokro, lidi přestali sekačkami
hoblovat trávníky a leckde se ten bílý jetel rozrostl.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 11:18 AM
Subject: RE: snůka


Kde je to "U nás"? :-)
J.T.

> U nás je nyní snůška, ...

Zdravim,

take ze severu Moravy ( Opavsko) u nas taky neco je, vcely nosi do tmy a rano v 6 hodin uz zase jedou. Letaji jednim smerem, lesy jsou kolem dokola. Takze tam bude mozna i neco jineho. Budu to muset prozkoumat. Letosni zkusenost, cast vcel jsem odvezl k repce a cast nechal doma, s prislibem, ze nejblizssi repka je 3 km, bude tentokrat med z javoru a ovocnych stromu bez repky. Me prekvapeni bylo pri vytaceni medu, jsem mel doma med stejny, jako od vcel u repky. Takze 3 km pro vcely zadna vzdalenost.

Jak na zavolanou vyskočilo v reklamě:
http://www.jpalicka.cz/cenikcz.asp?sk=1
Něco by šlo určitě vybrat i tam. Akorát by to chtělo přes obrazovku trefit
ty správné.
R. Polášek

Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas na krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto příspěvky, že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali do včelstev,které letos neuspokojily.
Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.

nepodařilo se nám najít matku, je možné, že by uletěla, když neměla kam klást?

Díky za kontakt, ty moje rukavice tam nejsou. Nevadí, vyzkouším něco z toho sortimentu.

"Sledoval jste to někdo a jak? Některé včely mi přijdou buď otužilejší, nebo co a létají když jiné jsou doma. "

Ty otužilejší se projevují v předjaří i v zimě, nosí pyl. Rozdíly jsou značné. Je to u mne hned za varroatolerancí nejdůležitější kritérium. Mám ta kritéria zvrácená a úplně jiná. Budte v klidu, naštěstí se prodejem matek nezabývám.
Na úly ale nesmí svítit slunce a úly by měly být shodné konstrukce. Pak může dojít k ovlivnění vlivem různých tepelně-technických vlastností úlu "prohřátí" úlu.

některé jsou mistry v ukrývání
Také může být po tiché výměně a to se mladá neoplodněná matka obtížně hledá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vanderlinde <iduka/=/tiscali.cz>
> Předmět: hled?n? matky
> Datum: 14.7.2009 19:07:37
> ----------------------------------------
> nepodařilo se nám najít matku, je možné, že by uletěla, když neměla kam
> klást?
>
>
>

Za kolik se na konec vykupoval med?
Pokud někdo dával do výkupu? A měl co.

Karel

Tak před 20 lety bylo v tuto dobu produkční období v plném proudu. Probíhala
předposlední snůška, zbytek opožděných lípových květů a k tomu medovice z
lesa. Točilo se zhruba poslední týden v červenci. Potom se vzaly včely a
odvezly do jetele. Pokud bylo sucho, byla poslední snůška z jetele na
semeno. Ale i mimo jetel v lese něco přibylo. Naposledy se točilo okolo 15
srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Voprálek" <voprka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 14, 2009 6:27 PM
Subject: Končí snůka


> Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas na
> krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak
> doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto příspěvky,
> že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
> Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali do
> včelstev,které letos neuspokojily.
> Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.

Hospodarske noviny prinesli vcera zpravu, ze Ceska republika uzavrela konecne diplomaticke styky s knizectvim Liechtenstein.
Liechtensteinum patrily v minulosti rozsahle lesni pozemky, predevsim na Morave (dnes Lesy CR) zabavene jim ceskoslovenskym statem po roce 1945. Ceska vlada se nechala take slyset ze, knize se zrekl naroku na rodinna sidla v Lednici a Valticich, coz muze uklidnit jinak tradicne negativne smyslejici verejnost ve vztahu k cizincum.

Proc tato zprava sem? Sprava liechtensteinskych lesu v minulosti proslula moudrym obhospodarovanim svych lesu, coz prospivalo take zdejsim vcelarum.

Proc tato zprava sem? Sprava liechtensteinskych lesu v minulosti proslula moudrym obhospodarovanim svych lesu, coz prospivalo take zdejsim vcelarum.
-----------
Měly tam paseky zarostlé maliním, spousta podrostu, náletových vrbiček a jív, velké plochy "nekulturního lesa" tedy přirozeného a nepodřízeného produkci dřeva.

Nevím jestli to co starý hajný označí za pěkný les je pěkné pro včely. Ukázkové lesy, co jsem takto viděl, to byly pěkně vyrovnané řady smrků a nic mezi tím, paseky s mladými stromky pěkně vysekané od malin atd.

Pěkný les pro včely mám za barákem. Pochází z doby Sovětský svaz náš vzor a prý se sázel tak, že na každý metr se dala sazenice myslím lípy, borovice a dubu. A co se ujalo to tam zůstala. Na pohled velmi nepěkný les. Teď v něm kvete lípa malolistá.
Škoda že tahle věc se víc nekopírovala.
Karel

Řekl bych to jinak. Snůšková situace je obec od obce pokaždé jiná. Vyžaduje to znalost místních podmínek, sledování situace a hlavně neblbnout podle ukvapených rad a dogmatických návodů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Končí snůka
> Datum: 15.7.2009 10:37:15
> ----------------------------------------
> Tak před 20 lety bylo v tuto dobu produkční období v plném proudu. Probíhala
> předposlední snůška, zbytek opožděných lípových květů a k tomu medovice z
> lesa. Točilo se zhruba poslední týden v červenci. Potom se vzaly včely a
> odvezly do jetele. Pokud bylo sucho, byla poslední snůška z jetele na
> semeno. Ale i mimo jetel v lese něco přibylo. Naposledy se točilo okolo 15
> srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Voprálek" <voprka/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 14, 2009 6:27 PM
> Subject: Končí snůka
>
>
> > Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas na
> > krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak
> > doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto příspěvky,
> > že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
> > Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali do
> > včelstev,které letos neuspokojily.
> > Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.
>
>
>
>

Souhlas
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 15, 2009 2:20 PM
Subject: Re: Končí snůka


Řekl bych to jinak. Snůšková situace je obec od obce pokaždé jiná. Vyžaduje
to znalost místních podmínek, sledování situace a hlavně neblbnout podle
ukvapených rad a dogmatických návodů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Končí snůka
> Datum: 15.7.2009 10:37:15
> ----------------------------------------
> Tak před 20 lety bylo v tuto dobu produkční období v plném proudu.
Probíhala
> předposlední snůška, zbytek opožděných lípových květů a k tomu medovice z
> lesa. Točilo se zhruba poslední týden v červenci. Potom se vzaly včely a
> odvezly do jetele. Pokud bylo sucho, byla poslední snůška z jetele na
> semeno. Ale i mimo jetel v lese něco přibylo. Naposledy se točilo okolo 15
> srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Voprálek" <voprka/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 14, 2009 6:27 PM
> Subject: Končí snůka
>
>
> > Tak ať se to komu líbí či nelíbí,letošní snůška končí,roje končí,je čas
na
> > krmení.Co tedy dělat,zoufat,či nalézt síly pro příští rok.Příští rok jak
> > doufáme,bude lepší,jak pro včelaře,tak i pro výkupce. Takovéto
příspěvky,
> > že někde mají zrovna velkou snůšku je zapotřebí brát s rezervou.
> > Hlavně si označte nové matky,které jsře si vychovali a zdárně přidali
do
> > včelstev,které letos neuspokojily.
> > Takže dobrý a přínosný příští rok všem přeje šána a havel.
>
>
>
>

Naposledy se točilo okolo 15 srpna. Krmit začalo ještě na dokvétajícím jeteli a krmilo se do září.
R. Polášek
------
Pokud se někde pěstuje svazenka na semeno (většinou podhůří, málo to vydělává) tak se dá taky točit v srpnu.

Letos prvně mám skoro 50ha u jednoho stanoviště. Takže jsem zvědav, oproti jiným rokům sucho není :-), půda tam je dobrá a už se těším, až se tam půjdu podívat. Jsem docela napjatý. Tohle pole zachrání asi snůšku včelařům široko daleko.

Doam vidím na podložce pyl černý jak mletý mák. Napdá mě právě ten mák. Je ještě nějaký jiný černý pyl v tuto dobu?

Karel

Myslím si, že to je důležitá zpráva. Uzavírá předkolo právních úkonů před záměrem prodeje jednoho z posledních majetků státu. Lesy se budou prodávat. Takže jak je nezajímavá tato souvislost s Liechtensteinským majetkem? Přeci se může zprivatizovat. (i se včelaři, které si všeobecně stát hýčká) ;-)


............
Zdenek (79.127.160.5) --- 15. 7. 2009
Pokud to zajima
>Hospodarske noviny prinesli vcera zpravu, ze Ceska republika uzavrela konecne diplomaticke styky s knizectvim Liechtenstein.
Liechtensteinum patrily v minulosti rozsahle lesni pozemky, predevsim na Morave (dnes Lesy CR) zabavene jim ceskoslovenskym statem po roce 1945. Ceska vlada se nechala take slyset ze, knize se zrekl naroku na rodinna sidla v Lednici a Valticich, coz muze uklidnit jinak tradicne negativne smyslejici verejnost ve vztahu k cizincum.

Proc tato zprava sem? Sprava liechtensteinskych lesu v minulosti proslula moudrym obhospodarovanim svych lesu, coz prospivalo take zdejsim vcelarum.<

Asi nic z toho článku není můj vynález. Vše jsem převzal od starých praktiků. Výměnu matky pomocí staré dnes např. používá známý chovatel Singer a RNDr Dibus ze Slovenska. Vše samozřejmě využívám i já s poměrně vysokým procentem úspěšnosti.

Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
J.T.

...
> LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem.
...

Někdo radí matku počůrat :-)To opravdu někdo dělá? Opravdu mě to pobavilo. MV
-----------------------------------------------------------
Údajně ano. Jelikož se však jedná o našeho poměrně dobře známého včelařského odborníka a já mám tuto informaci pouze zprostředkovaně - ne přímo z jeho vlastních úst, nebylo by ode mne etické jej jmenovat. Prý má touto metodou poměrně vysoké procento úspěšnosti. Nejlepší ověření je metota pokusu. Pozor ale na žihadlo do onen úkon provádějícího orgánu. Je to bolestivé a pro nás bez významu. Již nenatékáme :-)).
Přeji mnoho úspěchů. JK

daval sem do včelpa (obora), za kvetovy 58,- za medovicovy 62,-, srážka
za vlhkost je 3,- na kilo....


petr j.

KaJi napsal(a):
> Za kolik se na konec vykupoval med?
> Pokud někdo dával do výkupu? A měl co.
>
> Karel
>
>

>Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
J.T.<
------------------------------------------------------------
To záleží na úhlu pohledu. Včely, ty to vědí již dávno. Ale mnozí včelaři ne. Mnozí včelaři ještě dnes považují trubce ve včelstvu za něco nepatřičného. Proto v jejích včelstvech včely pro stavbu trubčiny prostor doslova kradou. Zveřejněná "metoda LBV" vlastně není o včelách a trubcích, ale o včelařích. I když to nebylo záměrem autorů. Zveřejnění metody můžeme přirovnat ke kameni hozenému autory do naší poklidné bažinky, který rozčeřil hladinu. Starým zajetým praktikům to nic neřekne. Ti již mají své názory vytříbené a nikdo je nebude poučovat. Snad ti mladší si uvědomí, že ne vše co se od starých praktiků učí jako dogma je to pravé ořechové. Abych ale starým praktikům nekřivdil. Jako malý kluk jsem díky svému otci poznal dva, kteří včelstvům nechávali trubčinu stavět i když za to sklízeli posměšky od těch, kteří v té době razili nejnovější Sovětské zkušenosti. To je ale stará známá daň za vlastní názor. A tak můžeme jen počkat, až to přijde z Ameriky. Jako třeba "Zebrování". To potom bude díra do světa .... :-))
Zdravím JK

Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru?
Petr

Nechci kazit radost z napadu, ale kalova cerpadla nejsou urcena k cerpani vysoce viskoznich roztoku jako jsou ty cukerne. Budou se proto prehrivat, tim padem i vypinat a pokud k tomu pridame vyslovne upozorneni vyrobce, ze cerpadlo neni urceno k profesionalnimu pouziti, je nasnade, ze muze timto zpusobem rychle odejit.

Ja mam za to, ze vetsina tech kalovych cerpadel je montovana v jedne cinske fabrice, pouze se lisi barvou plastu, nalepkou atd.

Cerpadlo na med by melo bez potizi cerpat i cukerny roztok.

Dekuji.

S CMSCH to neni jednoduche, oni data neposkytuji (pouze sbiraji), odkazuji na ministerstvo zemedelstvi a tam je treba nejprve o informace pozadat.

To staré české kovové kalové čerpadlo - fotku najdete na fascinovaném včelaři jsem viděl používat i na farmách na rozmíchávání mnoha kubíkových nádrží cukru. A v podmínkách v jakých jsme ho viděl pracovat na stavbách atd. si nemyslím že by při rozumném zacházení něco hrozilo.

Z nových čerpadel byl kdysi na včelařskýchnovinách.cz popsán postup s nějakým žlutým plastovým.

K Vánocům jsem dostal vloni kalové Extol 750W (! tedy ten výkonější typ, ale nejsem si jist watáží, musel bych se doma podívat). Rozpouštím v sudu 200litrů a tam mi zatím neshořelo. Disponovalo dostatečným výkonem, když mířila tryska ze dna směrem nahoru, tak nad hladinou roztoku byla ještě velká boule a sud mi začal přetékat. :-))

Karel

Potvrzuji, odzkoušené s kvalitním čerpadlem (6.000,- Kč).
A přidáte-li jen trochu teplou vodu, nic neumícháte. Pojistka vyhazuje a jen čekáte až zase na 1-2 minuty sepne.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/jak-jsem-krmil-vcely
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005111401

Zdravím,
pokud chce někdo prodat med, mám zájem koupit cca 1000kg. Cenu respektuji a určitě se dohodneme.
Kontakt: 776 189 667
Děkuji,
Jirka

Již ten název nadbytek trubců je zavádějící včelstvo bude mít trubců jen tolik kolik uzná samo za vhodné. Celá tato teorie vychází z představy že trubci jsou darmožrouti a proto celá staletí jejich počet někteří s chovatelů jejich počty silně omezovaly a dnes trpí představou o jejich nadbytečnosti. Skuste dát do nástavku slabšího včelstva deset stavebních rámků a možná nebudete mít ani jeden s trubčinou. A u silných to bude jen malá část z celé plochy těch 10 rámků V životě jsme doma trubce neomezovali a dávali vždy 1 rámek na nástavek a když dám dva tak se ten druhý bývá s dělničinou nebo smíchaný. Za průlom tak lze považovat konec omezování trubčiny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: rozhovor v rozhlasu - LBV
> Datum: 15.7.2009 21:48:22
> ----------------------------------------
> Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
> nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
> rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
> trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
> mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
> než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
> předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
> natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
> blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě?
> J.T.
>
> ...
> > LBV metoda nadbytku trubců je podle p. Dvořáka revolučním objevem.
> ...
>
>
>
>

A u silných to bude jen malá část z celé plochy těch 10 rámků V
> životě jsme doma trubce neomezovali a dávali vždy 1 rámek na nástavek a když
> dám dva tak se ten druhý bývá s dělničinou nebo smíchaný. Za průlom tak lze
> považovat konec omezování trubčiny.

Pravda je ze, nekdy to byva namichane s delnicinou ale nekdy ne. Zdrejme to neco o vcelstvu vypovida - sila apod.

Mam vcelstva co si postavily 4 ramky trubciny 39x24 a zakladly. A mozna by si postavily jeste vice, kdo vi. Je to pak pri proletech paradni hukot. A mel jse taky vcelstvo co vystavelo trubcinu a chovalo minimum trubcu, ramky zustaly prazdne - jakoby na neco cekaly - tam jsem nechapal. Silne vcelstvo. Najare nazebrovane.

Kazdopadne si take myslim ze o nejaky rizeny nadbytek nejde, jen dostanou prilezitost at si delaj co umi. Jak si muzem myslet ze je donutime delat vic trubcu nez oni samy chteji??

T.H.

A zde je promptni prave prisla odpoved ministerstva zemedelstvi:

včelařská statistika je zveřejňována v Situační a výhledové zprávě Včely, kterou najdete na stránkách MZe. Tato zpráva vychází 1x za 2 až 3 roky, poslední je 2007 a v letošním roce bude publikována opět v říjnu. Počty včelařů v roce 2008 – 47 128, počet včelstev k 31.10. 2008 – 461 086
včelařů v roce 2007 – 48 919, počet včelstev k 31.10. 2007 – 520 084

>Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru? Petr <
-----------------------------------------------------------
V BAUMAXU ani OBI takové nenajdete. Podívejte se na stránky výrobce čerpadel Grundfos. Vyrábí kalová čerpadla která snáší teplotu přečerpávané kapaliny až 70 st.C. Musíte se podívat do nabídky. Před dvěma roky jsem takové pořídil za 5 750,- Kč. Z plastových vodovodních trubek jsem zhotovil "vírník" aby čerpadlo nevyhazovalo roztok ze sudu. Používám horkou vodu z boileru cca 50 - 55 st. C. Jsem naprosto spokojen. Za 15 minut je cukr rozpuštěný.
JK

Stuttgart 13.7.2009. Ekologické svazy Bioland, BUND, Demeter a NABU podaly trestní oznámení u státního zastupitelství ve Stuttgartu na neznámého pachatele v souvislosti s nepovolenou výsadbou geneticky modifikované kukuřice. Opírají se přitom o právní analýzu, ze které vyplývá, že i pěstování malého množství ilegální kukuřice naplňuje podstatu trestného činu. Aby se předešlo škodám na přírodním prostředí a lidech, požadují spolky znečištěný kukuřičný porost sklidit a zničit.

Na ploše asi 170 hektarů byly letos na jaře omylem vysazeny geneticky modifikované druhy kukuřic NK 603 a MON 810 firmy Monsanto. Osivo bylo znečištěno jednou ze zmíněných druhů kukuřic v koncentraci 0,03 % až 0,1 %. Kukuřice NK 603 není povolena ani evropskými vyhláškami. Výsadba kukuřice Mon810 je od 17. dubna 2009 v Německu zakázána.

Řada zemědělců a včelařů v okolí postižených ploch a také většina spotřebitelů se obává kontaminace sklizně a ovlivnění okolního prostředí. Protože se rostliny mohou přenosem pylu v období květu kukuřice v červenci a srpnu nekontrolovaně množit, nelze ekologické důsledky odhadnout.

Teprve nedávno připustila evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA), že pyl kukuřice MON 810, který vykazuje účinky chemického insekticidu, představuje vážné riziko pro motýly a jiné druhy hmyzu. Kromě toho existuje nebezpečí, že geneticky modifikovaný pyl bude dále šířen medonosnou včelou nebo se dostane do včelího medu. Pokud je včelí med kontaminován geneticky modifikovaným pylem, musí být stažen z prodeje a zlikvidován.

V ČR se každoročně konají pokusy s výsadbou geneticky modifikované kukuřice GA21 firmy Syngenta. Tato kukuřice obsahuje gen, který v rostlině vytváří protein, který kukuřici chrání před účinkem chemického insekticidu od stejné firmy s názvem round up. V praxi to pak vypadá tak, že na poli postříkaném jejich insekticidem round up vše živé uhyne, pouze kukuřice GA21 přežije.

Právě v době květu kukuřice v červenci a srpnu mají včely u nás většinou akutní nedostatek pylu. Není proto výjimkou, že navštěvují i porosty kvetoucí kukuřice. Pokusná místa v Česku, kde se sadba kukuřice GA21 testuje: Popůvky, Pohořelice nad Jihlavou, Ivanovice na Hané, Jarohněvice (zdroj z internetu)

Pokud si pamatuji, poslední 2 - 4 roky se tady o tom dost diskutovalo
vždycky kolem doby krmení včel. Je to o tom, že ty čerpadla obecně při
přípravě hustého roztoku pracují na hranici dovolené hustoty a v případě
teplé vody i teploty čerpané kapaliny. Stačí tedy míchat cukr s trochu
větším množstvím vody a případně za studena nebo ne příliš dlouho atd a už
by mělo stačit to čerpadlo z Baumaxu za necelou tisícovku. Je to ale o
štěstí na kupovaný kus a typ. Někteří výrobci dělají tyto čerpadla na doraz,
spíše na koukání a na dobrý pocit majitele. Počítají s tím, že čerpadlo
jednou, třikrát za rok vyčerpá pár kubíků někde z bazénu a po zbylou dobu
kdesi leží. A při takovém způsobu provozu vydrží 2 - 3 roky. Jiní dělají to
levné plastové čerpadlo tak, že po ty 3 roky může třeba v tom bazénu po celé
léto dělat cirkulaci a vydrží. Rozeznat při nákupu to od sebe nejde. Poznat
podle zvuku nebo něčeho jiného, že to čerpadlo při míchání dostává zabrat a
je čas ho na chvilku vypnout jde taky dost těžko. Možná sledováním proudu,
který čerpadlo odebírá... Čerpadlo prvního výrobce při míchání cukru
přirozeně rychle odejde. Čerpadlo od druhého vydrží. Podle mého názoru a
znalostí techniky se dá zlikvidovat i to kovové čerpadlo za 5 tisíc, když se
třeba použije příliš málo vody a hustota roztoku se potom bude blížit
hustotě medu nebo když se přežene teplota. Pokud to není čerpadlo rovnou
dělané na práci ve vařící vodě...
.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 16, 2009 1:53 PM
Subject: Re: čerpadlo s tepelnou pojistkou


> >Mám dotaz. Nevíte někdo o spolehlivém (a přitom za rozumnou cenu) kalovém
> čerpadle s tepelnou pojistkou na míchání cukru? Petr <
> -----------------------------------------------------------
> V BAUMAXU ani OBI takové nenajdete. Podívejte se na stránky výrobce
> čerpadel Grundfos. Vyrábí kalová čerpadla která snáší teplotu přečerpávané
> kapaliny až 70 st.C. Musíte se podívat do nabídky. Před dvěma roky jsem
> takové pořídil za 5 750,- Kč. Z plastových vodovodních trubek jsem
zhotovil
> "vírník" aby čerpadlo nevyhazovalo roztok ze sudu. Používám horkou vodu z
> boileru cca 50 - 55 st. C. Jsem naprosto spokojen. Za 15 minut je cukr
> rozpuštěný.
> JK

Ty zmíněné německé ekologické svazy jsou známy svými poměrně radikálními názory. Na jejich webových stránkách lze například najít, jaká pravidla předepisují pro včelaře. Každý si může určit, jakou změnou by musel jeho včelařský provoz projít, kdyby chtěl tato jejich pravidla dodržovat.

Pane Zdeňku, šlo by prosím uvést zdroje těch tvrzení o geneticky modifikovaných rostlinách, případně i stručný popis, jak se ke GM staví legislativy v zemích EU, abychom si mohli udělat srovnání?

Děkuji a zdravím
Ivan Černý

Něco pro redaktory včelařských časopisů.
Frank Schneider (Ludwigshafen) a Ralf Schütz (Mannheim) obdrží příští týden cenu Artura-Fischera za vynálezy ve spolkové zemi -Baden Württemberg. Oba dva objevili chemický prostředek pro boj s včelími parazity. Frank Schneider a Ralf Schütz nejsou ani tak včelaři jako nadšení biologové. Frank Schneider provozuje Zoohaus W & S v Maudachu, Ralf Schütz internetový shop Faunimex. V popředí jejich zájmu jsou pavouci, hadi a škorpióni.
Proto i jimi objevený prostředek vyzkoušeli nejprve na pavoucích, kteří rovněž jsou napadáni roztočem varroa.
Nová směs proti varroa je již patentována a patent si lze přečíst zde:
http://www.freepatentsonline.com/EP1909568.html.

V krátkosti: jedná se o směs primárního nebo sekundárního alkoholu (komponenta A), ketonu (komponenta B) a látky etherického oleje (komponenta C).
V porovnání se směsí voda, etherický olej a aceton vykazuje nový přípravek 300x větší účinek na mortalitu škůdce.

Záporný postoj legislativy EU ke GMO je z velké části dán proniknutím
zelené ideologie do příslušných institucí. Už logicky bez znalosti
jakýchkoliv důkazů je odmítnutí GMO jako celku neodůvodnitelné..... A
skutečně vědecké konkrétní důkazy a studie, ne ty ovlivněné odpůrci GMO toto
dokazují. Ovšem hlavní proud je dneska v EU odmítání GMO. Dokázal to i náš
předseda pan Sojka, podle článku v dubnovém nebo květnovém Včelařství
navštívil jakési instituce EU tuším právě v Německu a zřejmě ve snaze urvat
pro včelaře nějaké evropské dotace jim tam zalezl do zadele prohlášením, že
ČSV je proti GMO.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Ivan Černý" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 16, 2009 2:37 PM
Subject: Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu


> Ty zmíněné německé ekologické svazy jsou známy svými poměrně radikálními
> názory. Na jejich webových stránkách lze například najít, jaká pravidla
> předepisují pro včelaře. Každý si může určit, jakou změnou by musel jeho
> včelařský provoz projít, kdyby chtěl tato jejich pravidla dodržovat.
>
> Pane Zdeňku, šlo by prosím uvést zdroje těch tvrzení o geneticky
> modifikovaných rostlinách, případně i stručný popis, jak se ke GM staví
> legislativy v zemích EU, abychom si mohli udělat srovnání?
>
> Děkuji a zdravím
> Ivan Černý

>Pane Zdeňku, šlo by prosím uvést zdroje těch tvrzení o geneticky modifikovaných rostlinách, případně i stručný popis, jak se ke GM staví legislativy v zemích EU, abychom si mohli udělat srovnání?

Legislativa EU, to je prilis obsahle (hory papiru) na prispevek tady v tom ramecku. Cili vec pro pravniky. CSV zamestnava pravniky, at se tim prohrabou, maji i casopis k publikaci.

Tech kukuric je cela rada, jejich vlastnosti se daji snadno v internetu nalezt. Vsechny maji umele vpraveny gen, ale principy jeho funkce jsou ruzne. Gen. modifikovana kukurice ma vzdy nejakou pridanou vlastnost, ktera u puvodni kukurice chybi, napr. je schopna odbouravat nejakou chemickou latku a je tak odolna proti chemickym postrikum. Nebo naopak produkuje nejakou chemickou latku navic, ktera pusobi proti urcitym skudcum atd. Vse se porad meni, zlepsuje a vyviji. Tim ovsem riziko pro vcely a vcelare stoupa.

Mimochodem u medu s kontaminovanym pylem zapomente na biomed!

Z> Vse se porad meni, zlepsuje a vyviji. Tim ovsem riziko pro vcely a vcelare stoupa.

Tomu příliš nerozumím. Vše se mění a vyvíjí od počátku světa (s tím zlepšováním je to otázka). Že v dostatečně dlouhém časovém horizontu dojde k zániku včel i včelařů, je téměř jisté.


Z> Mimochodem u medu s kontaminovanym pylem zapomente na biomed!

Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen pro produkci biomedu. Pro případ "náletu" pylu z GMO rostlin si nejsem jist, jak se to řeší. Pokud vím, tak přípustný strop představují stávající prahové hodnoty pro označování. V pravidlech pro umístění stanoviště jsou formulace jako "oblasti tvořené převážně ekologicky pěstovanými plodinami nebo přirozenou vegetací". Kde sousedí pozemky v eko-režimu s pozemky v běžném režimu, musí ekozemědělec činit vhodná opatření k snížení rizik škodlivých vlivů na jeho pozemky na nejnižší možnou míru. Nedovedu si ale dobře představit, co by v případě přenosu pylu z GMO rostlin mohl dělat jiného než zrušit vítr a hubit hmyz.
Je-li tu někdo znalý, prosím poučte nás.

Kdybyste našel zdroje těch tvrzení z německého článku, byl bych Vám vděčný.

Děkuji
Ivan Černý

Používám ho já už několik let a bez problémů. Bylo z krámu, ale levné. Vypne maximálně jednou za celé míchání.
Tonda
>http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005111401

Nejlepší je české hliníkové, tzn těžké. Plastová jsou lehká a musí se k nim uvázat nějaké závaží. Míchám za studena cca 10 let a to už je nějakých kubíků! Nejlevnější plastová přestávají při poměru 3 : 2 pumpovat. Když jsme u těch čerpadel,nevíte o vhodném čerpadle na teplý med, žádný velký výkon ,Výtlačná výška tak cca 2m? Musím ještě pár věcí v medárně dodělat. Zdraví R. Stonjek

"př. Třeštík"
S tím naprosto souhlasím.
Mnozí včelaři si poprvé zkusili včelařit skoro přirozeným způsobem vedení včelstva a diví se tomu, že to funguje. LBV je jen plamenný projev bez ověřených faktů a souvislostí, ale měla ve smyslu provokace přínos. Lidé více věří senzaci

Tak aby nezustalo jen u recit tak se podelim o zkusenost.

Minuly patek jsem premetl jeden ul na mezisteny. Vahal jsem zda to nespojit s vymenou matky ale pak jsem radsi sel na jistotu a matku nemenil. Sel jsem na jistotu az tak ze jsem zavesil jeden puvodni ramek s vajicky na loucku nove miry a dal na dva dny do ulu. Tento ramek jsem za dva dny vymenil za mezistenu.

Nyni co vzaly necelych 9kg maji 8mezisten plne vystavenych z 11 a v nich plno vajicek, cukru a i pyl. Zkoukl jsem namatkou tri ramky zda stavi rozumne. Ve vsech elipsa vajicek a kolem dokola roztok i pod plodem a jsou v palstech i kolecka pylu. Pyl mozna bude problem ale ten dodam kdyztak pozdeji.

Akce jsem se trochu obaval protoze vcely predtim byly extreme neprijemne - bodave - a to jsem dost zvykly - a i proto si to vyslouzily to premeteni. Vyradil jsem tim stary ul s jinou mirou - nyni jsou na 39x24.

Bonusem pro me bude vosk, posileni oddelku o vybihajici plod, nove dilo a to nejvetsi prekvapeni je zmena chovani vcelstva :-))

Pozoruju super zmenu, najednou jim mohu vzit flasku na roztok i bez rukavic - to by me predtim stalo desitky zihadel jen bych trochu ohrnul folii. A najednou je mozne se pohybovat kolem ulu bez utoku vcel - to me sra.. nejvic. Kdyz do nich lezu a bodaj tak ok ale aby me a ostatni honily po zahrade prdeli napred - to fakt ne. Mozna je to tim ze prisly o letavky ale mnozstvi pylu naznacuje ze urcite ne o vsechny, nebo rychle doplnily zdroje. Nezda se mi ze by jich ubylo, pridam druhy N mezisten.

Poctive jsem se na akci pripravil - oblekl, vystrojil N mezisten, nato flasku s krmenim do 2N a zacal pres smyk premetat. Pockal jsem do 9 az bude chladneji. Za 15min jsem sel tocit stare souse. Smyk jsem po prvnim ramku zavrhnul a vse oklepal primo do nastavku.

Ted uz jen jak dopadnou v pristi sezone - uvidime.

T.H.

Prosim

uvedte od oka kolik ma wattu a pripadne i jaka je to znacka. Nejak jsem to v clanku neobjevil. Chci ho poridit a rad bych sel trouchu na jistotu.

Dekuji

T.H.


> Používám ho já už několik let a bez problémů. Bylo z krámu, ale levné.
> Vypne maximálně jednou za celé míchání.
> Tonda
> >http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005111401
>
>
>

Bodavost hodne ovlivnuje nadbytek nebo vytízení vcely nebo tak nejak.
Normální vcelstvo, do kterého se zasahuje jen standartne v kvetnu odebráním
nejakého plástu s plodem a vcelami do oddelku, dosáhne toho prebytku vcel
nekdy v prubehu cervna a drzí ho tak do poloviny, konce srpna. Dá se tomu
rozumet tak, ze v dobách, kdy zrovna není silná snuska, spousta starsích
vcel létavek ve vcelstvu jen víceméne necinne existuje a tak v prípade
nejakého rozruchu zacnou útocit a bodat. Zase v prípade útoku zlodejek tyto
vcely asi zacnou bránit vcelstvo. Existují intenzívní metodiky, kdy je
produkcní vcelstvo a pomocné vcelstvo. Pomocné vcelstvo je urceno k tomu,
aby soustavne produkovalo plásty s plodem, kterými se v prípade snusky
posiluje produkcní vcelstvo, tudíz má stále nedostatek vcel, zatímco
produkcní nadbytek. Velice bezný je potom velký rozdíl v bodavosti, pomocné
vcelstvo je obvykle mírné, produkcní, jakmile není snuska, bývá spíse
divoké. Závisí to i na prostoru úlu, pokud jsou vcely hodne nahloucené,
bývají bodavejsí.
Pri premetení na mezisteny se uvádí, ze i létavkám se zaprahlé voskové zlázy
obnoví a prakticky vsechny vcely se tak zapojí do stavby. Tady asi je
prícina té snízené bodavosti. Az mezisteny vystaví a zaplodují a vyrovnají
úbytek vcel daný ztrátou pri premetení a upracováním pri stavení mezisten,
bodavost se zase trochu obnoví. Ne uz ale tak moc, muj dojem k tomu je
takový, ze pokud mají v úlech starsí plásty, pripadá mi, ze jsou obecne
náchylnejsí k bodavosti nez na vystavených mezistenách.
Jeste to chtelo v dobe, kdy v úlu nebyl plod, vzít knot a provést fumigaci.
R. Polásek
----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 17, 2009 7:03 AM
Subject: Re: Premeteni na mezisteny s vymenou matky


> Tak aby nezustalo jen u recit tak se podelim o zkusenost.
>
> Minuly patek jsem premetl jeden ul na mezisteny. Vahal jsem zda to
nespojit s vymenou matky ale pak jsem radsi sel na jistotu a matku nemenil.
Sel jsem na jistotu az tak ze jsem zavesil jeden puvodni ramek s vajicky na
loucku nove miry a dal na dva dny do ulu. Tento ramek jsem za dva dny
vymenil za mezistenu.
>
> Nyni co vzaly necelych 9kg maji 8mezisten plne vystavenych z 11 a v nich
plno vajicek, cukru a i pyl. Zkoukl jsem namatkou tri ramky zda stavi
rozumne. Ve vsech elipsa vajicek a kolem dokola roztok i pod plodem a jsou
v palstech i kolecka pylu. Pyl mozna bude problem ale ten dodam kdyztak
pozdeji.
>
> Akce jsem se trochu obaval protoze vcely predtim byly extreme neprijemne -
bodave - a to jsem dost zvykly - a i proto si to vyslouzily to premeteni.
Vyradil jsem tim stary ul s jinou mirou - nyni jsou na 39x24.
>
> Bonusem pro me bude vosk, posileni oddelku o vybihajici plod, nove dilo a
to nejvetsi prekvapeni je zmena chovani vcelstva :-))
>
> Pozoruju super zmenu, najednou jim mohu vzit flasku na roztok i bez
rukavic - to by me predtim stalo desitky zihadel jen bych trochu ohrnul
folii. A najednou je mozne se pohybovat kolem ulu bez utoku vcel - to me
sra.. nejvic. Kdyz do nich lezu a bodaj tak ok ale aby me a ostatni honily
po zahrade prdeli napred - to fakt ne. Mozna je to tim ze prisly o letavky
ale mnozstvi pylu naznacuje ze urcite ne o vsechny, nebo rychle doplnily
zdroje. Nezda se mi ze by jich ubylo, pridam druhy N mezisten.
>
> Poctive jsem se na akci pripravil - oblekl, vystrojil N mezisten, nato
flasku s krmenim do 2N a zacal pres smyk premetat. Pockal jsem do 9 az bude
chladneji. Za 15min jsem sel tocit stare souse. Smyk jsem po prvnim ramku
zavrhnul a vse oklepal primo do nastavku.
>
> Ted uz jen jak dopadnou v pristi sezone - uvidime.
>
> T.H.
>
>

Došel jsem se podívat. Je to ALKO DRAIN 10500, 750 W, Q max 10,5 m3/h.
Tonda
>uvedte od oka kolik ma wattu a pripadne i jaka je to znacka. Nejak jsem to v clanku neobjevil. Chci ho poridit a rad bych sel trouchu na jistotu.

Protože se mi jarní matky kvůli nepříznivému počasí nezdají být dobře oplodněné, chtěl jsem si vychovat další. První vsádku (4 matky) jsem 13.7. školkoval. Dnes jsem se chystal je zužitkovat a našel jsem je v klíckách všechny zabité. Současně bylo v klíckách poměrně hodně mrtvých včel (jako kdyby se tam o matky bojovalo). Podotýkám, že se jednalo o chov při matce nad mřížkou. Zatím jsem vždy choval matky bez problému v směsném oddělku bez matky (v osiřelci). Toto je můj první chov nad matkou. V čem byla chyba? Nebyla chyba v tom, že jsem je po zaškolkování denně nekontroloval a okamžitě je po vylíhnutí nezužitkoval? Dnes je 17. den od snesení vajíčka. Larvičky mohly být +/- ? dne staré a nepředpokládám, že by se matky proto líhly o tolik dříve než 16. den. Matky jsem denně nekontroloval Mám ještě druhou vsádku a nerad bych dopadl stejně.

J.T.



==========================

Ing. Josef Třeštík - TREE

Libnič 78

373 71 Rudolfov

==========================

tel.: +420 387 228 207

fax: +420 387 228 659

mobil: +420 602 734 136



e-mail: trestik/=/trestik.cz

web: www.trestik.cz <http://www.trestik.cz/>

www.qtree.cz <http://www.qtree.cz/>

www.ksq.cz <http://www.ksq.cz/>

===========================

p. Stonjek - Nejlepší je české hliníkové, tzn. těžké...

Můžete uvést značku a typ?
díky

Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku 25mm a šířku 180mm.
Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
Petr Boleloucký

priatelia vcelari,
uvazovali ste niekedy co robia Vase vcely ked ste praci, pripadne ked
vonku prsi,ci ked ste na dovolenke?
nas tato otazka zaujala a preto smeo na nasej stranke rozbehli
projekt ziveho prenosu z jedneho z nasich ulov-včelovíziu:-)
Mozte sa pozriet co robia vcely dnes, zajtra, v noci jednoducho hocikedy..
mozete nam dat vediet Vase nazory,namety...

pekny den,

rado opalek,slovensko

PS technicke info:
Ul je nizkonastavkovy dreveny tenkostenny, typ Langstroth, sitové dno.
Na sledovanie potrebujete mat nainstalovanu Javu vo Vasom prehliadaci.

priatelia vcelari,
uvazovali ste niekedy co robia Vase vcely ked ste praci, pripadne ked
vonku prsi,ci ked ste na dovolenke?
nas tato otazka zaujala a preto smeo na nasej stranke rozbehli
projekt ziveho prenosu z jedneho z nasich ulov-včelovíziu:-)
Mozte sa pozriet co robia vcely dnes, zajtra, v noci jednoducho hocikedy..
mozete nam dat vediet Vase nazory,namety...

www.vcelovina.cz/vcelovizia_cz.php

pekny den,

rado opalek,slovensko

PS technicke info:
Ul je nizkonastavkovy dreveny tenkostenny, typ Langstroth, sitové dno.
Na sledovanie potrebujete mat nainstalovanu Javu vo Vasom prehliadaci.

Už asi 15 roků používám k rozpouštění cukru míchadlo: el. motor 370W/380V, prodloužený hřídel, vrtulka /chlazení z alternátoru/ asi 5 cm nade dnem 200 l sudu. 100 l studené vody + 150 kg cukru, doba míchání 20-30 min. /pauza na kafe/. Míchadlo volně položeno ma sudu, osa točení přibližně uprostřed sudu. Pořizovací a provozní náklady minimální.

Když bude střecha v pořádku a vespod budou trvale otvory, aby skleník
profukoval, tak proč ne. Ale jestli to je masívní dřevo, bude skleník
blokovat nejméně dva roky, než dřevo vyschne, to je lepší uložit dřevo na
nějaký vyšší podstavec, aby profukovalo zespodu přímo na zahradě a zakrýt
kvalitní plachtou.
Stěny úlů ale není vhodné dělat z jednoho kusu, jsou potom velmi náchylné ke
kroucení a praskání. Je vhodnější je dělat podélně ze 3 - 4 kusů a ty
spojovat, když se správně složí, pracují proti sobě a prakticky se nekroutí
a nepraskají.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 17, 2009 12:44 PM
Subject: Úly a dřevo


> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a
šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal
tloušťku
> 25mm a šířku 180mm.
> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
> Petr Boleloucký

Blahopřeji Vám,že jste se rozhodl pro Optimaly,jestli už s nimi nevčelaříte.Jestli budete mít stanoviště v jižnější ,teplejší oblasti republiky,máte s těmito úly vyhráno.Jednoduchě včelaření s velmi vysokými výnosy medu.Dosahujizde na jihu moravy v dlouhodobém průměru cca 60kg na včelstvo.Mateří mříž nepoužívám,jelikož velmi silné včelstvo(6-7nástavků po řepce)zanáší již od květu meruněk nejhornější dva nástavce tak rychle,že matka nestačí zakládat.Doporučuji zavčasu rozšiřovat a používat také trubčí rámečky,kterých mám ve včelstvu i několik.NEZNáM roje.Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.Bývají velmi silná včelstva,která i ve velmi vleklé,dlouhé zimě nestrádají..Přeji hodně úspěchů.P.Z.

Petr napsal(a):
> Blahopřeji Vám,že jste se rozhodl pro Optimaly,jestli už s nimi
> nevčelaříte.Jestli budete mít stanoviště v jižnější ,teplejší oblasti
> republiky,máte s těmito úly vyhráno.Jednoduchě včelaření s velmi vysokými
> výnosy medu.Dosahujizde na jihu moravy v dlouhodobém průměru cca 60kg na
> včelstvo.Mateří mříž nepoužívám,jelikož velmi silné včelstvo(6-7nástavků po
> řepce)zanáší již od květu meruněk nejhornější dva nástavce tak rychle,že
> matka nestačí zakládat.Doporučuji zavčasu rozšiřovat a používat také trubčí
> rámečky,kterých mám ve včelstvu i několik.NEZNáM roje.Oddělek vytvořím za
> květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy
> včelařím dvoumatečně.Bývají velmi silná včelstva,která i ve velmi
> vleklé,dlouhé zimě nestrádají..Přeji hodně úspěchů.P.Z.
>
>
Děkuji za podporu,
jedno stanoviště je na jihu Brna, kde jsou výborné snůškové podmínky a
průměru 50 kg nebylo problém dosáhnout ani v univerzálech, ale ta práce.
Druhé stanoviště chci mít trochu výše - na Blanensku. Doufám že se tam
optimaly osvědčí též.
P.B.

Radim Polášek napsal(a):
> Když bude střecha v pořádku a vespod budou trvale otvory, aby skleník
> profukoval, tak proč ne. Ale jestli to je masívní dřevo, bude skleník
> blokovat nejméně dva roky, než dřevo vyschne, to je lepší uložit dřevo na
> nějaký vyšší podstavec, aby profukovalo zespodu přímo na zahradě a zakrýt
> kvalitní plachtou.
> Stěny úlů ale není vhodné dělat z jednoho kusu, jsou potom velmi náchylné ke
> kroucení a praskání. Je vhodnější je dělat podélně ze 3 - 4 kusů a ty
> spojovat, když se správně složí, pracují proti sobě a prakticky se nekroutí
> a nepraskají.
>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 17, 2009 12:44 PM
> Subject: Úly a dřevo
>
>
>
>> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
>> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a
>>
> šířku
>
>> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal
>>
> tloušťku
>
>> 25mm a šířku 180mm.
>> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
>> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
>> Petr Boleloucký
>>
> Dobrý den
>
Děkuji za radu,
Pokud budu tedy kupovat dřevo, tak mám koupit užší desky a ty mi i lépe
vyschnou? Respektive pokud je nakoupím nyní, mohou se v zimě
zpracovávat, nebo mám pro zimní zpracování navštívit sušičku?
A poslední otázka - jaký je tedy nejlepší podélný spoj a jaké mám použít
lepidlo?
Děkuji předem za informace.
P.B.

Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva, schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte mi. Zdraví R. Stonjek.

Školkujte matečníky do klícek bez přístupu včel dovnitř a matky Vám zůstanou vždy živé. Klícky s mřížkou jsou riziko pro matky - 10 krát se nemusí matkám nic stát a po 11. to co Vám. Prostě - včely si dělaj´ co chtěj...
K. Čermák

e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se
> jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva,
> schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a
> dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro
> dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich
> máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
> odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly
> můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já
> je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve
> větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké
> napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo
> když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí
> prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou
> truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za
> zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého
> úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo
> nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl
> stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a
> finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po
> desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte
> mi. Zdraví R. Stonjek.
>
>
Díky, taky jsem si myslel že by byl nejlepší cinkový spoj v rozích, ale
budu muset sehnat někoho, kdo mi jej udělá, nebo sehnat postup, jak si
ho udělat sám. mám k dispozici slišnoi pilu, protahovačku a srovnávačku
a myslím že by byl hřích toho v zimě nevyužít, zvláště když mi to sníží
významě náklady.
Pokud víte jak na to a můžete poradit, či poslat plánek či postup, budu
velmi rád.
Díky
P.B.

Již jsem viděl hodně těh cinkových spojů jak se venku rozšklebily jistější jsou okenní vinkly v rozích. Můžete to pak klidně brát za rohy i bez klížení a nehraje to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Úly a dřevo
> Datum: 17.7.2009 20:44:25
> ----------------------------------------
> e-mail/=/nezadan napsal(a):
> > Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se
> > jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva,
> > schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a
> > dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro
> > dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich
> > máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
> > odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly
> > můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já
> > je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve
> > větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké
> > napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo
> > když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí
> > prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou
> > truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za
> > zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého
> > úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo
> > nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl
> > stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a
> > finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po
> > desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte
> > mi. Zdraví R. Stonjek.
> >
> >
> Díky, taky jsem si myslel že by byl nejlepší cinkový spoj v rozích, ale
> budu muset sehnat někoho, kdo mi jej udělá, nebo sehnat postup, jak si
> ho udělat sám. mám k dispozici slišnoi pilu, protahovačku a srovnávačku
> a myslím že by byl hřích toho v zimě nevyužít, zvláště když mi to sníží
> významě náklady.
> Pokud víte jak na to a můžete poradit, či poslat plánek či postup, budu
> velmi rád.
> Díky
> P.B.
>
>
>

Na jaře by se serie matek zdařila, kde je mladá matka, bylo by třeba mřížku z větší části přikrýt. Dnes je již pozdní doba na chov nad matkou, u nás je již velká slídivost a včely se dobývají kam nemají.Zkuste na těch sedm dní zcela zakrýt mřížku nebo nechat jen nepatrný průchod.
Pokud byly nové klícky /to asi není tento případ/ mohlo dojít k otravě matky a doprovodných včel od barvy na drátěné mřížce / to byl kdysi zase můj případ/

Psal jste, že dřevo máte. Předpokládal jsem nějaké kmeny z vlastního nebo
blízkého lesa od známého. Co se týká sušení, uvádí se, pokud si to dobře
pamatuji, první centimetr z kraje pár měsíců a potom každé další dva
centimetry tloušťky dřeva další rok. Někde na zahradě Takže coulové řezivo
uschne přes léto a v zimě se může dělat, tlusté klády budou schnout několik
let. Třeba u mně na půdě - plechová střecha rozpalovaná sluncem, by to schlo
nejméně dvakrát rychleji.
Pro nástavky já používám jako základ desku širokou 8 nebo 10 cm - coulové
řezivo cca třetí jakosti původně určené na výrobu palet. Desky jsou přejeté
ručním hoblíkem, takže nejhorší drsnost je sražena. Na desku ve svěráku
natluču hřebíky a přilepím disperzním lepidlem z jedné nebo obou stran další
desku asi 4 cm širokou. Na natlučení používám hřebíky asi 3,5 cm dlouhé a ty
zapouštím asi 2 cm do dřeva, takže jsou ve dřevech zhruba půl na půl. Tím
získám patřičně vysokou desku, a vždy dvě a dvě takové desky srazím na
cirkuli na stejnou výšku a dělám z nich bočnice. Stěny nástavků lepím a
těsním obyčejným akrylátovým tmelem kartuše za 40 Kč, natupo a až tmel
ztvrdne, šroubuju je. Nedávno jsem zakoupil mafl, kterým se dají dělat
drážky, takže další stěny nástavků budu spojovat na péro.
Co se týká lepení, dneska je podle mně nejvýhodnější truhlářské vodovzdorné
disperzní lepidlo. Ale první nástavky jsem lepil obyčejným truhlářským
disperzním lepidlem, je o něco levnější, a žádné rozdíly na nástavcích
lepených obyčejným a vodovzdorným lepidlem nepozoruji. Epoxyd je až zbytečně
moc pevný a úměrně k tomu drahý. I manipulace, míchání s tužidlem je
složitá. Podstatně vyšší pevnost lepidla než je pevnost dřeva není k
ničemu, protože potom stejně první povolí dřevo. Disperzní lepidla na dřevo,
pokud se při lepení neudělá nějaká hrubá chyba, už pevnost dřeva převyšují.
Epoxid navíc vyžaduje na styčných plochách velice kvalitní opracování dřeva
s přesností na desetinu milimetru a při lepení velice silný tlak, aby vrstva
epoxidu ve spáře byla minimální. Lepení ulů je ale stejně spíše jen pomocné
spojování. Dřevo stejně pořád pracuje, zatímco lepidlo ne. A to nemluvím o
impregnaci parafínem. Nástavek jen čistě lepený by se brzo rozpadl na
původní dřevěné díly. Spoje musí být v první řadě zajištěny nějak mechanicky
vruty, hřebíky, péry, čepy atd a lepidlo jen zajišťuje, že se spoje nehýbou
a těsní spáry. Lepidla jsem dodnes koupil jednu 750 ml flašku PVAC disperzní
obyčejné na papír a dřevo a jednu 750 ml flašku PVAC disperzní vodostálé na
dřevo a překližku, obyčejného mám dneska ve flašce odhadem tak pětinu flašky
a vodostálého tak polovinu a mám slepených 20 - 30 nízkých nástavků.
Co jsem se poučil, když jsem lepidla kupoval, dost záleží, kde se kupuje.
Hlavně menší firmy nebo drogerie si přirážejí dost velkou marži.
Cinkový spoj je třeba na http://jjvcela.sweb.cz/Vyroba_cimburi.html
Problém vlastní dřevařské výroby doma je ale ten, že bez znalostí pár fíglů
a určité dovednosti pravé úhly nebudou pravé a milimetr nebude žádná míra.
Nedají se hned z fleku vyrábět výrobně složité nástavky v profesionálním
provedení a kvalitě. Nejdřív je třeba za tou pilou a hoblovkou strávit
nějaké větší množství hodin a řekl bych tak minimálně kubík dřeva předělat
na piliny a neúspěšné pokusy. Nebo dělat výrobně jednoduché nástavky.
R Polášek

První vsádku (4 matky) jsem 13.7. školkoval. Dnes jsem se chystal je zužitkovat a našel jsem je v klíckách všechny zabité. trestik

Nič také sa mi nestalo, pretože MB pravidelne každých päť dní zaškôlkujem (každých päť dní aj prelarvujem), keď do škôlkovacej klietky vkladám CMC a 3-5 včiel. Chov robím v ležanoch pri matke, chovná časť je oddelená pevnou priehradkou. Plod do časti B prekladám podľa potreby. Podľa možnosti do oplodňovacích jednotiek vkladám MB, ale ak sa M vyliahnu pridávam aj tie. Do škôlkovacej klietky včely nemajú voľný vstup, preto sa nemôže stáť, aby matky úľové včely usmrtili, i keď sa niekedy o to snažia, sú zahryznuté do vetracej sieťky.
Dôležité je pri 5 dňových MB, aby škôlkovací rámik bol vždy v časti A, kde je stále ošetrovaný plod, ulička so ŠR je vždy medzi aspoň čiastočne otvoreným plodom.Nikdy sa nestane, aby mladé MB zachladli, alebo aby matky mali nevyvinuté krídla.

První vsádku (4 matky) jsem 13.7. školkoval. Dnes jsem se chystal je zužitkovat a našel jsem je v klíckách všechny zabité. trestik

Nič také sa mi nestalo, pretože MB pravidelne každých päť dní zaškôlkujem (každých päť dní aj prelarvujem), keď do škôlkovacej klietky vkladám CMC a 3-5 včiel. Chov robím v ležanoch pri matke, chovná časť je oddelená pevnou priehradkou. Plod do časti B prekladám podľa potreby. Podľa možnosti do oplodňovacích jednotiek vkladám MB, ale ak sa M vyliahnu pridávam aj tie. Do škôlkovacej klietky včely nemajú voľný vstup, preto sa nemôže stáť, aby matky úľové včely usmrtili, i keď sa niekedy o to snažia, sú zahryznuté do vetracej sieťky.
Dôležité je pri 5 dňových MB, aby škôlkovací rámik bol vždy v časti A, kde je stále ošetrovaný plod, ulička so ŠR je vždy medzi aspoň čiastočne otvoreným plodom.Nikdy sa nestane, aby mladé MB zachladli, alebo aby matky mali nevyvinuté krídla.

Zdravím, ta chytrá kniha se jmenuje stavební tabulky a tam podle druhu a zjištěné momentální vlhkosti najdete hodnoty smrštitelnosti dřeva.
Umělé vysoušení dřeva je alchymie. Ve skleníku může dojít k vážnému poškození struktury.

Otázku mimo, kolik celkem nástavků den a vík plánujete zhotovit?

_gp_
........
Petr Boleloucký (194.228.235.12) --- 17. 7. 2009
Úly a dřevo

>Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku 25mm a šířku 180mm.
Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
Petr Boleloucký <

Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více. Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit mezi ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou vrstvou doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít hadrem. Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale jen u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a pak se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil 10 úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let. To je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí, že to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.

G.Pazderka napsal(a):
> Zdravím, ta chytrá kniha se jmenuje stavební tabulky a tam podle druhu a
> zjištěné momentální vlhkosti najdete hodnoty smrštitelnosti dřeva.
> Umělé vysoušení dřeva je alchymie. Ve skleníku může dojít k vážnému
> poškození struktury.
>
> Otázku mimo, kolik celkem nástavků den a vík plánujete zhotovit?
>
> _gp_
> .......
> Petr Boleloucký (194.228.235.12) --- 17. 7. 2009
> Úly a dřevo
>
>
>> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
>>
> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
> 25mm a šířku 180mm.
> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
> Petr Boleloucký <
>
> V první várce bych rád 10 den a vík a 80 nástavků, do 2 let bych se rád dopracoval k 50.

Pokud používám medník jako líheň matečníků, vkládám matečníky do klíček do kterých se nemohou dostat včely. Kdysi se vyráběly pouze dřevěné klícky , které měly dvířka z umělé hmoty perforované a z druhé strany byla hřebíčky připevněná hustá drátěná síťka. Na dnešní umělohmotné klícky je možné připevnit s obou stran jemné pletivo a nikdo vylíhlé matce neublíží nebo používat jiné třebas vlatnoručně vyrobené klícky nepřístupné včelám. Je vhodné do takovýchto klícek při zaškolkování vlořit dvě až tři včely.Do normálního upraveného rámku ve dvou poschodích lze umístit 18 klícek a všechny se úspěšně vylíhnou.

http://www.beedol.cz/ - výzva z 13.7.

Karel

Prošel bych si tuto konferenci přes nějaké vyhledávání. Diskuze se tu často opakuje a třeba na toto téma jsou tu odkazy na:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=33426&
z obsahu:
http://www.vcelky.cz/fotobanka/podpis/0088p.jpg


Dojdete potom nato, že třeba cinkování není až tak potřeba jak píše p. Stonjek. Osobně zpracovávám pro svůj chov cca 6 - 10 m3 řeziva ročně, výbava stačí s 300mm pojezd pokosovka cca za 6 tisícKč, dvě vrtačky jedna těžká na šroubování druhá lehká na předvrtávání, záhlubník pro hlavičky šroubů na nasazení na předvrtávácí vrták 3mm, (300kč zn. Narex, vrták prodloužený! do železa), karbina na 150 brusný kotouč hr.40, (Ferm kolem 1000Kč, brusný k. je kolem 160,-) běžné zakalené šrouby PZ (80-90/5-6spíš 6/hodnota - krček - ne celozávit!)na nástavek 16-20ks špička kvalitní PZč2, nen Narex - má je překalené, trvanlivé (cca utáhlých 1500ks šroubů)jsou dvoubarevné, stojí kolem 60-80Kč/ks. Je jich potřeba cca 2ks, když se jedna opotřebuje je druhá.

Krácení a sešroubování:
Potom si stačí zakoupit stavební řezivo, přičíst vlhkost,(na délku dávám cca mm) nasekat seřízenou pokosovkou na "polínka", sešroubovat rovný podstavec - formu z jednoho nástavku, na který se přišroubují boky - mantinely na sestavování, předvrtat sadu děr, nasadit šrouby dotáhnout otočit, přihodit další přířez a furt tak dokola. Přířezy spojuji natupo, musí se při předvrtávání do přípravku z nástavku (viz výše) šroubování pokládat na rovné ne stahovat, jen pokládat, hlídat třísky, které jako zapadlé na rovné ploše dělají schody, nelepím nic. Je nutné mít ale stejnou várku řeziva sesychá to stejnoměrně na výšku. Kontrola a podložení rohu kvůli rovné základně nástavku se dělá při prvním sešroubovávání, přetočit o 90 ° a jde to vidět, nerovnost stačí vypodložit jeden roh a je po problému. Hlavní při kroucení je předem dobré seřízení kosení pokosovkou. Ušetří se tím další nervy. Seskládává se tak, aby při seřezávání výšky(viz níže) do cesty nepletl suk a i jako tak měl alespoň 15 mm ještě navíc navh vlákna, protože i suk umí rovný řez po nějaké době prohnout.


Zařezávání výšky:
Celý sešroubovanec má horní mez kam předvrtávat a dávat horní poslední šroub, protože se na výšku kolem dokola seřezává podle pravítka na stolní cirkulce, tak aby se neohoblovaly vidiové zuby na kotouči.

Obrušování venku:
Nejšpinavější práce pro venek. (dvůr) Je potřeba dávat pozor, mít rukavice, karbina je dobrý pomocník, ale zlý pán.Dělat v úrovni pasu a nehrbit se, je dobrý druhý pár rukou který nástavek na podstavci přetáčí. Opracovává se směrem zvrchu dolů aby po třísce tekla voda. Taková úprava je mnohem lepší než nějaké hoblování, protože se tím docílí vyšší odolnost proti povětrnosti spolu s nátěrem. Zaoblit hrany.

Proti stékající vodě a pro rozpěrák:
Dělám ještě na stolní cirkule poslední úpravu a to šikmým posunem v úhlu asi 40° podle pravítka zaoblení horní hrany, nezatíká stékající voda do úlu a má to význam pro rozpěrák. (používám jen normální plochý šroubovák, který padne do kuřáku)

Nátěr:
Nejdražším včeličkám dávám nejlepší a jen nejdražší stříbrnou syntetiku S 2013 9110. Nemá to ale rád louh. Umyje to, takže je to potřeba po dezinfekci znovu zvenku obnovit. Jinak než bez nátěru nemá smysl nástavky vystavovat, protože bez nátěru každé dřevo trpí měnící se vlhkostí povrchu. (povrchové pnutí a povolování v třísky)


Důležité je dodržet u kompaktibility vnitřní rozměr nástavku a jestli je nějaký falc, tak odskok falce. Jestli to víte, tak Optimal je vlastně slovák. Rámek je 420, výška podle výběru. A, B, C nebo Optimal.

_gp_

Jednostěnný nástavek nesmí pracovat a křivit se, aby mezi nástavky vznikaly
mezery. Toho se dosáhne důkladným vysušením dřeva, použitím stejného dřeva
na jeden celý nástavek nebo aspoň na stěny proti sobě a sestavením stěn
nástavků z více kusů, které pracují proti sobě.
Stěny nástavku nesmí praskat a tak vytvářet průduchy do úlu. Toho se dosáhne
použitím dřeva, které není náchylné k praskání. Praská často už jednou
použité dřevo a potom dřeva z některých dřevin, třeba z topolu.
Nástavek musí držet pravé úhly a nesmí se v úhlech hýbat. Toho se může
dosáhnout cinkem a lepením ale stejně tak dobře sešroubováním delšími vruty
v patřičném množství.
To je všechno. Vůbec z toho nevyplývá, že na výrobu nástavků je
bezpodmínečně potřeba nějakou hoblovku, dlabačku a další drahé věci. Tyto
věci výrobu nástavků pouze zrychlují a vylepšují jejich vzhled. Podstatné je
skládání stěn nástavku z jednotlivých kousků. Čistě teoreticky mít k
dispozici takový polotovar, slepené desky o výšce bočnic a čel plus nějaké
laťky, stačí k výrobě plnohodnotného nástavku ruční pila, ruční vrták
šroubovák, kladivo a pár dalších kousků obyčejného nářadí.
Pro zajímavost, nic z toho neplatí pro výrobu dvoustěnného izolovaného
nástavku. Tam se klidně může použít dřevo, co a praská a klidně i pracuje,
třeba nějaké staré odpadní dřevo a nástavek nemusí držet pravý úhel, může
pracovat. Dvě stěny plus izolace mezi nimi praskliny a netěsnosti udělá
bezvýznamné.
Co se týká epoxidu na lepení dřeva, vytvrzený epoxid je tvrdý a křehký a
nepracuje se dřevem. Stačí jednou, dvakrát, když nástavek pořádne zvlhne a
zase vyschne a spoj epoxid dřevo povolí. Spoj drží potom už jen za
nerovnosti mezi epoxidem a dřevem a postupně, jak dřevo dále pracuje, dřevo
se v nerovnostech otlačuje a spoj povoluje. Navíc tam vzniká mezera ,
kterou do dřeva proniká vlhkost a dřevo od lepených spár odehnívá. A
zvláště u cinkovaných spojů, kde ta délka mezery je podstatně větší než u
spoje natupo.

R. Polášek

Oprava : aby mezi nástavky nevznikaly mezery.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 1:17 PM
Subject: Re: Úly a dřevo


> Jednostěnný nástavek nesmí pracovat a křivit se, aby mezi nástavky
vznikaly
> mezery. Toho se dosáhne důkladným vysušením dřeva, použitím stejného dřeva
> na jeden celý nástavek nebo aspoň na stěny proti sobě a sestavením stěn
> nástavků z více kusů, které pracují proti sobě.
> Stěny nástavku nesmí praskat a tak vytvářet průduchy do úlu. Toho se
dosáhne
> použitím dřeva, které není náchylné k praskání. Praská často už jednou
> použité dřevo a potom dřeva z některých dřevin, třeba z topolu.
> Nástavek musí držet pravé úhly a nesmí se v úhlech hýbat. Toho se může
> dosáhnout cinkem a lepením ale stejně tak dobře sešroubováním delšími
vruty
> v patřičném množství.
> To je všechno. Vůbec z toho nevyplývá, že na výrobu nástavků je
> bezpodmínečně potřeba nějakou hoblovku, dlabačku a další drahé věci. Tyto
> věci výrobu nástavků pouze zrychlují a vylepšují jejich vzhled. Podstatné
je
> skládání stěn nástavku z jednotlivých kousků. Čistě teoreticky mít k
> dispozici takový polotovar, slepené desky o výšce bočnic a čel plus nějaké
> laťky, stačí k výrobě plnohodnotného nástavku ruční pila, ruční vrták
> šroubovák, kladivo a pár dalších kousků obyčejného nářadí.
> Pro zajímavost, nic z toho neplatí pro výrobu dvoustěnného izolovaného
> nástavku. Tam se klidně může použít dřevo, co a praská a klidně i pracuje,
> třeba nějaké staré odpadní dřevo a nástavek nemusí držet pravý úhel, může
> pracovat. Dvě stěny plus izolace mezi nimi praskliny a netěsnosti udělá
> bezvýznamné.
> Co se týká epoxidu na lepení dřeva, vytvrzený epoxid je tvrdý a křehký a
> nepracuje se dřevem. Stačí jednou, dvakrát, když nástavek pořádne zvlhne a
> zase vyschne a spoj epoxid dřevo povolí. Spoj drží potom už jen za
> nerovnosti mezi epoxidem a dřevem a postupně, jak dřevo dále pracuje,
dřevo
> se v nerovnostech otlačuje a spoj povoluje. Navíc tam vzniká mezera ,
> kterou do dřeva proniká vlhkost a dřevo od lepených spár odehnívá. A
> zvláště u cinkovaných spojů, kde ta délka mezery je podstatně větší než u
> spoje natupo.
>
> R. Polášek
>

Jako začínající včelař si kladu v souvislosti s LBV řadu otázek. Především
nechápu, co znamená pojem "nadbytek trubců". Nadbytek vůči čemu? Vůči
rovnovážnému stavu, který si včelstvo vytváří samo? Jak vnutit včelstvu více
trubců než má zakódováno ve svých genech? Stavěcími rámky? Trubčími
mezistěnami? Trubčími soušemi? Bude mít takto vedené včelstvo více trubců
než včelstvo chované přirozeným způsobem - bez mezistěn? Pokud ne, což
předpokládám, může být potom LBV metoda považována vůbec za nějaký objev,
natož revoluční? Může být považováno za objev vedení včelstev způsobem,
blížícím se jejich přirozenému životu ve volné přírodě

____________________________________________________________

Jedná se o nadbytek vůči početnímu stavu trubců ( respektive trubčího plodu ), který ještě není schopen v dostatečné míře odčerpat přebytky krmných kašiček, a tak předejít vzniku rojové nálady. Jak velký je tento kritický počet, to nevím. Zřejmě jde o individuální záležitost.
Rozhodně 10 000 buněk trubčího plodu je nadkritický u všech běžných včelstev. Zcela pochybuji, že by se v přírodě nalezlo včelstvo, které by samo od sebe chovalo taková kvanta trubčiny, jako včelstva vedená LBV metodou nadbytků trubců.

LBV metoda není založena na nabídce, ale na přinucení. Stavební rámky se postupně vkládají do centra plodové plochy ( dva stavební rámky nesmějí být vedle sebe! ). Já používám alespoň 6 stavební rámků 42x17 ( každé včelstvo ). Nelze je vložit najednou. Pokud se naučíte vychytávat správnou chvíli, nebudete mít problémy s jejich zastavěním trubčinou a zakladením. Stavba trubčiny v podmetu, volná stavba ( včelaření bez mezistěn ), či krycí stavební rámky nemají s LBV metodou nic společného.

Podle mé teoretické interpretace účinku LBV metody je dílčí počet trubčích larev, protože ty jsou hlavními odběrateli krmných kašiček. Mladí trubci také konzumují kašičky, ale v daleko menším množství. Starší trubci se krmí výhradně medem ( nijak významné množství ), což nemá protirojový účinek. Vypočítal jsem, že při aplikaci LBV metody se zvýší spotřeba kačiček +/- o 60%, což je značné.

S pozdravem M. Václavek

Chtěl bych se zeptat, zda je z hlediska hygienické nezávadnosti možná výroba krmítek z titanzinku ( přímý styk s roztokem cukru ).
Děkuji za odpověď.

S pozdravem M Václavek

Tedy Gusto, občas pustíš KáHáčko (KowHow) a to stojí za to.

Ten spodní nástavek s matinely, geniální.

To ořezávání sešroubovanců je taky dobrý, jen dotaz. Co je to za prkna, že už mají dobrou hranu. Jestli tomu dobře rozumím, řežeš jen jednu, nebo pak ořízneš i tu druhou?

V tom vlákně co odkazuješ vidím svoji chválu palet a bednářské výroby.

Právě jsem se vrátil od včel tady v pásmu, kde jsem radši začal krmit, aby někde něco nevyloupily. A jako krmné nástavky tady mám první nástavky Lang. co jsem dělal - cca 7 let a víc. klidně by držely dalších deset let. Jsou stále skladované venku.
Jen se rozcházím s většinou, stejně jako na té fotce, úly už nenatírám.

Z obyč. 1" prken a hřebíky stlučené (případně šroubované) nehoblované, jen broušené) NN Brennery bud řezat do kotle. Některé v té době (12let zpět) jsem dělal z podlahovek. Taky nenatřené. Po letech na větru není mezi nimi zas tak velký rozdíl, jak se zpočátku zdálo.

Smozřejmě pěkné nástavky - třeba takové s cinkem co byly na titulce MV před asi dvěma čísly (Žák) jsou vynikající.

Pokud mám včely volně v extraviliánu, nevím proč bych pokušel nenechavé ruce funglnovými pěknými úly.

Karel

PS
co je Karbina? (karbina je dobrý pomocník,)

Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b) propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly a d?evo
> Datum: 17.7.2009 23:38:20
> ----------------------------------------
> Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit mezi
> ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou vrstvou
> doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít hadrem.
> Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale jen
> u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a pak
> se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil 10
> úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let. To
> je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí, že
> to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
>
>
>

KaJi:>
To ořezávání sešroubovanců je taky dobrý, jen dotaz. Co je to za prkna, že už mají dobrou hranu. Jestli tomu dobře rozumím, řežeš jen jednu, nebo pak ořízneš i tu druhou? <
......
No když nemáš hrby kvůli zapadlé třísce předvrtávání a seskládávání "polínek" (pokosených desek), tak stačí to obrousit. Brousím nejprve spodek a vrch načem leží nástavek, boky směrem od sebe (dolu ke dnu), každý roh před přetáčením po ukončení jednoho boku na druhý a nakonec lehce hranu spodku a vrchu. Přehodil jsem pořadí. Nakonec se brousí. To šikmé ofrézování proti zatékání a pro rozpěrák je předposlední.

Mám na toto normu, 3 týdny práce bez neděl na 200ks nástavků vč. nátěru. Dělám to sám od nákupu po nátěr. Trvalivost je dostatečná. Kroucení není. Stavební řezivo musí mít sílu 2.55-2.6mm Hodně pil dělá z lidí tady voly, že coulka je 2,4mm. Takže pozor. Ze zbytků je další mé NH, :-) dělám z nich rámky. (a určitě to není nic nového, že se při práci se dřevem používá hlava)

KaJi:>
To ořezávání sešroubovanců je taky dobrý, jen dotaz. Co je to za prkna, že už mají dobrou hranu. Jestli tomu dobře rozumím, řežeš jen jednu, nebo pak ořízneš i tu druhou? <
...........
Zařezávám to pohybem dopředu podle pravítka a přetočit, pokaždé odpadne odřezek, na výšku jen jednou. Spodek by trval další den při počtu 200 ks (pracovní čas můj den v zimě má cca 3,5 - 5hodin) Podle vlhkosti se musí přidat na výšce nástavku na 240 mm až 6 mm, to seschnutí často předvídám, ale mne to vychází. Seschne to během používání do tolerance +-1mm a to je v normě zaty prachy.

>výšce nástavku na 240 mm až 6 mm<
.....
výška je 250, 240 má rámek.

Titanzinkové slitiny obsahují kromě zinku měď, titan, v malém množství hliník a olovo. Celkový obsah legujících prvků dosahuje cca 1 % a obsah titanu se v materiálu pohybuje v rozmezí 0,06–0,2 hm. % viz ČSN EN 988.
JIstě není horší než běžný zinek.

LBV metoda není založena na nabídce, ale na přinucení. Stavební rámky se postupně vkládají do centra plodové plochy ( dva stavební rámky nesmějí být vedle sebe! ). Já používám alespoň 6 stavební rámků 42x17 ( každé včelstvo ). Nelze je vložit najednou. Pokud se naučíte vychytávat správnou chvíli, nebudete mít problémy s jejich zastavěním trubčinou a zakladením. Stavba trubčiny v podmetu, volná stavba ( včelaření bez mezistěn ), či krycí stavební rámky nemají s LBV metodou nic společného.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Také je to po dvouleté aplikaci metody LBV můj názor, že je to metoda přinucení včelstev chovat nadbytek trubců. Je to ale správné?
Navržená metoda LBV byla ověřena autory v oblast i a době dobrých snůškových podmínek. Tyto podmínky však nejsou stejné v různých částech naší republiky. Pokud jsou včelstva silná, trvalá ( nebo téměř trvalá ) snůška, pak se metoda LBV jistě projeví kladně. V horších snůškových podmínkách, kde nelze normálním způsobem docílit silná včelstva, je její plošné nasazení spíše kontraproduktivní.
Proto se domnívám, že je potřeba provést odborné ověření pro různé snůškové podmínky a sílu včelstev, vyhodnotit výsledky a předložit upřesňující doporučení široké včelařské veřejnosti. Je nejvyšší čas pro naplánovaní této akce. Nebo to raději necháme včelařícím včelařům, aby byli sami sobě výzkumáky? Snad nám může něco napovědět i ohlas na tuto metodu v cizině.

Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu,
.........
To je blbost, středových desek jsem rozřezal v jedné várce asi 40 a nic. Šroub nějaký pohyb na cca 450 mm délky udrží. Várka to byla luxusní, protože jsem si natřikrát nechal asi před 5ti lety dovést na zimní práci na objednání řezivo 265x2000x25 až z Vysočiny. A středů jak jsem napsal tam bylo dost. Byla to dost fajnová práce. Nástavky jak lusk a práce jak když luskne. Leželo to asi půl roku, seschlo to přesně do 256mm a doschlo v toleranci na 250. Příště bych si ale nechal přesto dovést raději šíři 270.

Titanzinek nejspíš bude uvolňovat ionty zinku do cukru vždycky, jak cukr v
krmítku zůstane stát a mikroorganismy začnou rozkladem cukru produkovat
kyseliny. Stejně jako čistě zinkový plech. A zinek je pro včely coby těžký
kov určitě jedovatý. Ale někdy tyhle věci zas nejsou tak jisté. V dobách kdy
už jsem nějakou dobu včelařil, mně jednou nápadně velkou hmotností zaujalo
jedno z korýtkových krmítek používaných v zadováku. A protože zrovna předtím
jsem měl co do činění se zinkovým plechem, uvědomil jsem si, že to krmítko
na rozdíl od ostatních je uděláno taky z zinkového plechu nějak jeden nebo
1,2 milimetru silného. A že zinek a cukerný roztok nejdou k sobě, ukazovala
spousta prohlubní přes většinu tloušťky plechu coby projevy důlkové koroze.
Včely v cukerném roztoku musely za roky toho zinku zkonzumovat celkem dost.
A nic se nestalo, teda žádné náhlé otravy včel...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 3:31 PM
Subject: Krmítka z titanzinku


> Chtěl bych se zeptat, zda je z hlediska hygienické nezávadnosti možná
> výroba krmítek z titanzinku ( přímý styk s roztokem cukru ).
> Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem M Václavek

Ty středové sesky jsem měl na mysli ve spojení s cinkováním. Bjbě jsem to napsal. středové desky také mají jěště jednu výhodu. jsou lehčí a právě při použití vrutů a okenních rožků to nic nedělá.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly a d?evo
> Datum: 18.7.2009 17:51:24
> ----------------------------------------
> Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule
> takže jsou k ničemu,
> ........
> To je blbost, středových desek jsem rozřezal v jedné várce asi 40 a nic.
> Šroub nějaký pohyb na cca 450 mm délky udrží. Várka to byla luxusní,
> protože jsem si natřikrát nechal asi před 5ti lety dovést na zimní práci na
> objednání řezivo 265x2000x25 až z Vysočiny. A středů jak jsem napsal tam
> bylo dost. Byla to dost fajnová práce. Nástavky jak lusk a práce jak když
> luskne. Leželo to asi půl roku, seschlo to přesně do 256mm a doschlo v
> toleranci na 250. Příště bych si ale nechal přesto dovést raději šíři 270.
>
>
>

Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné
nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně
cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním
průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to lakování
mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké
jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak
funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly.
Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve
včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho.
Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované
spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány
kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky
sbité dostatečným množstvím hřebíků.
Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí.
Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných hřebíků
nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje,
třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé,
odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba stlouct
a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém
prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně
stejně nebo možná ještě lépe než vrut.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM
Subject: Re: ?ly a d?evo


Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak
2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také
k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.

Takovy dodatek, stari mistri si davali dycky hrebiky do ust. Tim padem doslo
jiz k zminovanem korozi rychleji.

2009/7/18 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné
> nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně
> cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním
> průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to
> lakování
> mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké
> jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak
> funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly.
> Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve
> včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho.
> Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované
> spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány
> kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky
> sbité dostatečným množstvím hřebíků.
> Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí.
> Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných
> hřebíků
> nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje,
> třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé,
> odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba
> stlouct
> a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém
> prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně
> stejně nebo možná ještě lépe než vrut.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové
> desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak
> 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také
> k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
>

A co nějaký nátěr? Pro jistotu. Nerad bych včely zatežoval zinkem.

Barvy na barevné kovy, co neobsahují pigmenty těžkých kovů.
Obecně na zinku by měly dobře držet epoxidové barvy a potom akrylátové
barvy. Rozpouštědlové nebo i vodouředitelné. Potom epoxidové práškové
vypalovací barvy. S titanzinkem jinak ale moc zkušeností asi nebude.
Legurami je tam podporován vznik patiny, coby další mezivrstvy, tu by bylo
vhodné odstranit. Měl by na to stačit třeba ocet nebo kyselina mravenčí.
Barvy na barevné kovy by potom na titanzinku měly spolehlivě držet, zase ale
trvale ponořené v cukerném roztoku nemusí, to nikdo nezaručí, že tak druhý
rok při krmení ta barva nesleze. Prostě titanzinek se běžně nelakuje a
krmítka na cukerný roztok z titanzinku, která je třeba nalakovat, už vůbec
ne. Jestli nebude lepší prostě použít nerez, cenově to o moc dražší být
nemůže a nerez může vydržet dost déle, titanzinek je přece jen defakto
"obyčejný" zinek a ten je dost reaktivní. Nebo obyčejný černý plech pořádně
nalakovaný, třeba opatřený forézním základem a potom práškovou barvou.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 7:14 PM
Subject: Re: Krmítka z titanzinku


> A co nějaký nátěr? Pro jistotu. Nerad bych včely zatežoval zinkem.

Petr napsal:Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.
Můžete prosím podrobněji popsat vaše spojení odd. se včelstvem? Kdy, jak vypadá "síťka",A jak je zajištěn volný pohyb včel pro oddělek.
Někteří včelaři spojují oddělek s matečným včelstvem přez mateří mřížku. Děkuji.

Na tomto linku si môžete niečo nájsť o tvorbe nových včelstiev in situ (na mieste materského včelstva) a včelárení, v časti Technológia tvorby druhého včelstva. Potrebujete k tomu obyčajné medzidno a mladú oplodnenú M. Nazval som to SVD-systém dvoch včelstiev.
Nové včelstvá v tomto čase už nedoporučujem, tak až o rok. Môžete ma kontaktovať súkromnou poštou.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=197&mode=&order=0&thold=0

Petr napsal:Oddělek vytvořím za květu lip z osmi rámečků,spojím s produkčním včelstvem přes síťku a do zimy včelařím dvoumatečně.
Můžete prosím podrobněji popsat vaše spojení odd. se včelstvem? Kdy, jak vypadá "síťka",A jak je zajištěn volný pohyb včel pro oddělek.
Někteří včelaři spojují oddělek s matečným včelstvem přez mateří mřížku. Děkuji.
------
Mě by spíš zajímalo, jestli zimuje na medu, nebo jak krmí spodní včelstvo? Nebo zásoby udělá jen horní oddělek pro obě dvě včelstva? A který měsíc je do zimy?
Také děkuji.
Karel

poradi nekdo jake rasy vcel by bylo nejvhodnejsi chovat ve Velke Britanii

poradi nekdo jake rasy vcel by bylo nejvhodnejsi chovat ve Velke Britanii
-------------
No hlavně ty co mají královnu. Ty naše co mají jen matku nebudou odpovídat britské tradici.
:-)
Karel

Zimuji na medu,protože horní(produkční)včelstvo si dokáže po odebrání medu(po odkvětu lípy)ještě udělat dostatěčnou deseti až patnácti kilovou zásobu ze slunečnice,různých plevelnýh roztlin(zlatobýl,bodláky,hořčice) a svazenky.Maximálně dodám 1-2sklenice cukru,ale to jen proklid svojí duše,že mám včeličky pěkně napapané a zalité dva vrchní nástavce potravou.Tohle produkční (horní)včelstvo mám v tuhle dobu ve třech nástavcích.Spodní oddělek mám ve dvou a odděluje ho síťka v rámečku.Tento oddělek nekrmím,vše co včely nanosí,spotřebují pro svoji výživ a zásobu nemají.Nemají vlastně ani prostor pro jeho uložení.Koncem srpna,kdy je spodní včelstvo(oddělek)nabitý k prasknutí vychytím některou (slabější) matku a sítˇku odstraním.Ještě se mě nikdy nestalo,že by včelstvo odebrané matky zlikvidovalo matku,kterou jsem ponechal.Spojení je naprosto stoprocentní.Asi koncem září odstraním nejspodnější nástavec a asi tak za další měsíc čtvrtý nejspodnější nástavek a zimuji ve třech.Přes zimu mám otevřené celé česno,dvě očka a zasíťované dno.
Nástavky mám vyrobené ze sololitových tabulí a také z coulových desek.Nic nezatepleného a spíš se snažím včelám "udělat" průvan.Nezdá se mě,že by jim to škodilo.Když si vzpomenu,jak před asi 40ti léty můj strýc včelařil s úly,se kterýmy jsme nemohli dva pohnout i když byly prázdné, s výnosem nějakých deset kilo a stále se mu ty stěny zdály málo tlusté a zaizolované,tak se tomu i přez to ,že tu už není musím smát.Takže tímto vlastně zároveň poděkuji p.V.Ptáčkovi,který někdy začátkem osmdesátých let navrhl a do praxe dostal tuhle sestavu,kterou nazval Optimalovou.Myslím si,že optimální pro teplé,jižní kraje opravdu je.
S pozdravem P.Z.

Počátkem týdne jsem slíbil, že budu informovat o přijetí dalších čtyř matek metodou, kterou popsal v posledním MV ing. Leoš Dvorský. Dnes dopoledne jsem využil krátkého zlepšení počasí a zkontroloval přidávací klícky. Všechny matky byly osvobozené a v plodových plástech jsem nalezl položená vajíčka a taktéž najmladší larvičky zalité krmnou kašičkou. Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk vykousaných z boku. Takže konstatuji stoprocentní úspěšnost přijetí.
Zdravím JK

10.7. K.Cermak: Ceslo dovede cast pylovych zrn,spor,kvasinek a podobne v mednem vacku oddelit a posunout do zaludku.Odfiltruje castice 0,5 -100 mikrometru,neodstrani ale vsechny 59 -79 %
10.7. R.Polasek: ramky z uhynulych vcelstev: na jedne strane ramku uhynule vcely-na druhe strane plno zasob.
10.7. A Turcany : Nie tak davno mi uhynulo vcelstvo v studenej stavbe s letacom v strede ula.Ulozilo se pri letaci, vybralo zasoby smerem hore a horizontalne ale nedokazalo pokracovat Krajne vcely boli -zapichnute-1,5 cm od zasob. Moznou pricinou bolo nieco ine napr.Vcelstvo bolo slabe.

Predpokladam ze dulezitost cesla je v regulaci obsahu vody a jeji nedostatek byl i pricinou uhynutim vcelstva.
franta.

Děkuji za radu, druhá vsádka už se líhne beze ztrát. Nechal jsem se zmást
postupem mého kamaráda. Viděl jsem totiž u něho, že používá průlezné klícky
i při školkování při matce. Nepostřehl jsem však, že v tomto případě položí
na mřížku fólii a z medníku vlastně vytvoří osiřelec. Ta fólie mi unikla.
J.T.

>
> Školkujte matečníky do klícek bez přístupu včel dovnitř a matky Vám
> zůstanou vždy živé. Klícky s mřížkou jsou riziko pro matky - 10 krát se
> nemusí matkám nic stát a po 11. to co Vám. Prostě - včely si dělaj´ co
> chtěj...
> K. Čermák

Děkuji panu Petrovi za podrobnější popis jeho metodiky ošetřování včelstev, i když jak vypadá Vaše síťka jste nenapsal.Usuzuji, že to bude dvojitá síťka proti mouchám do oken v rámu asi 2cm silném,kterou používají někteří chovatelé matek na osiření včelstva.Pokud ne-opravte mne.

Panu Turčánimu děkujiza link a svolení k soukromému kontaktu. V této době mám již matky odchované a nové oddělky praskají ve švech. Takže Systém dvou včelstev budu skoušet až příští rok až Vaše pojednání pořádně nastuduji. Budu-li mít potíže dovolím si Vás kontaktovat. Slovenské včelařské stránky též navštěvuji a Vše články si velmi cením.
Milan.

Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk vykousaných z boku.
------------------------------------------------------------
Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov a vy hovoríte, že ste našiel vo včelstve niekoľko zrušených MB (predpokladám NCH) a potom, nové matky nemohli byť vložené do včelstiev v dobe odňatia starých matiek, ale oveľa pozdejšie . V NCH môže byť zaviečkovaná MB o 5 dní, ale obyčajne je to neskoršie. Tak potom boli nové M vložené do včelstiev v ten istý čas a boli uzavreté do doby zaviečkovania prvých MB, alebo nové M boli vlože oveľa pozdejšie.
Nakoniec , niekedy pred 25 rokmi bol popísaný spôsob včelárov z Moravy, ktorí mali odskúšané spôsoby pridania matiek pomocou umelých meterských buniek už na 5 deň od odobratia M, v čase zaviečkovania buniek z NCH. a to všetko bez bez "pomazania" obsahom z rozmliaždenej odobratej M, čo s prijatím matky nemá z biologického hľadiska nič spoločné.

Potom prijatie M je výsledok straty vplyvu materskej látky starej M a zaviečkovaného plodu, pretože včelstvo ako také už nemá čo prekážať prijatiu novej matky. Včely prijímajú materskú látku ako chuť a nie ako vôňu.

V com je vlastne prinos tejto metody? - donesie potom takato rodina viac medu?

Lebo viac trubcov znamena viac nic neprodukujucich pozieracov medu a okrem toho viac trubcieho plodu kladie vecsie naroky na krmenie a viac trubcieho plodu znamena aj viac kliestika.
Ja prave naopak pri prehliadkach vecsie plochy trubcieho plodu nicim.

--- On Sat, 7/18/09, Vorja <e-mail/=/nezadan> wrote:

> From: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Subject: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Saturday, July 18, 2009, 8:40 AM
> LBV metoda není založena na
> nabídce, ale na přinucení. Stavební rámky se
> postupně vkládají do centra plodové plochy ( dva
> stavební rámky nesmějí být
> vedle sebe! ). Já používám alespoň 6 stavební rámků
> 42x17 ( každé včelstvo
> ). Nelze je vložit najednou. Pokud se naučíte
> vychytávat správnou chvíli,
> nebudete mít problémy s jejich zastavěním trubčinou a
> zakladením. Stavba
> trubčiny v podmetu, volná stavba ( včelaření bez
> mezistěn ), či krycí
> stavební rámky nemají s LBV metodou nic společného.
> ---------------------------------------------------------------------------
> ---------------------------------------------------------
> Také je to po dvouleté aplikaci metody LBV můj názor,
> že je to metoda
> přinucení včelstev chovat nadbytek trubců. Je to ale
> správné?
> Navržená metoda LBV byla ověřena autory v oblast i a
> době dobrých
> snůškových podmínek. Tyto podmínky však nejsou
> stejné v různých částech
> naší republiky. Pokud jsou včelstva silná, trvalá (
> nebo téměř trvalá )
> snůška,  pak se metoda LBV jistě projeví 
> kladně. V horších snůškových
> podmínkách, kde nelze normálním způsobem docílit
> silná včelstva, je její
> plošné nasazení  spíše kontraproduktivní.
> Proto se domnívám, že je potřeba provést odborné
> ověření pro různé snůškové
> podmínky a sílu včelstev, vyhodnotit výsledky a
> předložit upřesňující
> doporučení široké včelařské veřejnosti. Je
> nejvyšší čas pro naplánovaní
> této akce. Nebo to raději necháme včelařícím
> včelařům, aby byli sami sobě
> výzkumáky? Snad nám může něco napovědět i ohlas na
> tuto metodu v cizině.
>

Přířezy vyrábí na Langstroth 159 L. Nerad, Bálkova Lhota u Tábora www.inerad.wz.cz jsou s drážkou mám je od něho a jsou k nezaplacení přesná práce. Franta




> ----------------------------------------
> Zdravím, nevíte někdo prosím, kdo vyrábí přířezy na langhstroth 159 takové,
> že mají v horní a dolní loučce drážku pro zastrčení mezistěny bez nutnosti
> drátkovat rámek? Díky moc za tipy Aleš
>
>
>

Stalo sa mi v jednej rodine, ze matka sa asi nevratila z oplodnenia a vcely zacali klast trubcov.

Pridal som tam plodujucu matku (spolu s 5 ramikami plodu a vciel z odlozenca), ale neprijali ju a dalej kladu trubcov.

Co robit v takomto pripade?

Ano Milane,je to jakákoliv síťka s oky tak asi dva krát dva mm,(kidně i perlinka)rýsováčkama přichycená na rámeček tlouštky 1-2cm.Včely z obou dvou včelstev jsou v kontaktu,ale nemůžou navzájem se promíchávat.Dříve,jako začátečníkovi mě někteří včelaři varovali,že jestliže tuhle přepážku oddělám a včelstva neoddělím alespoň novinovým papírem,tak že dojde ihned ke kolapsu a včely se navzájem "poperou" a zlikvidují i tu jednu matku,která ve včelstvu zůstává.Tohle jsem se také očas dočetl ve starší včelařské literatuře,ale napsal to asi ten,kdo tento způsob spojení nikdy nevyzkoušel.Včelařství je hodně založené na dogmatech,které se s oblibou přenášejí z otce na syna.Každý,kdo si najde vlastní cestu,kterou odzkouší,vhodnou pro dané klimatické podmínky,tak musí mít zákonitě úspěch.Taky se někteří včelaři podivují,jak je to možné,že odělek,který vytvářím pod produkčním včelstven není vyloupen.Sám to přesně nevím,nikdy se mě to nestalo,ale asi je to tím,že oddělek vytvářím minimálně z osmi zaplodovaných rámečků z velkým množstvím mladušek a vytvářím ho v pozdních hodinách.Přes noc se oddělek zkonzoliduje a následný den ma zformovanou obranu.
P.Z.

Dulezity clanek pro vcelare:

http://www.lidovky.cz/exoticke-lipy-zabijeji-ceske-cmelaky-ti-hynou-po-tisicich-pmq-/ln_domov.asp?c=A090720_173823_ln_domov_ani


Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka". Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato lipa znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem letu prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu odletet.

Vcelari organizovani v CSV by toto meli vedet a preventivne pusobit v mistni obci proti vysadbe takovych cizokrajnych lip. To jaksi k vyspelemu vcelarstvi patri. Vcelari by vubec meli ve sve obci provadet osvetovou cinnost ohledne vysadby nektarodarnych stromu a rostlin. Pak by je leckde nepovazovali za sveraznou particku duchodcu. Predpokladam, ze ucitele vcelarstvi na svych dotovanych prednaskach na toto pravidelne upozornuji.

To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu on se pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pete Mal <cscipion/=/yahoo.com>
> Předmět: Trudokladni vcely
> Datum: 20.7.2009 17:59:28
> ----------------------------------------
>
> Stalo sa mi v jednej rodine, ze matka sa asi nevratila z oplodnenia a vcely
> zacali klast trubcov.
>
> Pridal som tam plodujucu matku (spolu s 5 ramikami plodu a vciel z odlozenca),
> ale neprijali ju a dalej kladu trubcov.
>
> Co robit v takomto pripade?
>
>
>
>
>
>
>
>

>Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov <
----------------------------------------------------------
Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
Zdravím JK

Zdeněk:
....Predpokladam, ze ucitele vcelarstvi na svych dotovanych prednaskach na toto pravidelne upozornuji.
----
od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily.
Upozorňovat je málo, je třeba konat.
Popíliť!

Karel

Já mám před úly mrtvé trubce . Už vím proč!
Já celý život pracoval v jako zahradník sadovník a včely na tyto lípy nelétají. jen ojediněle zato je tam mnoho jiného hmyzu
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 20.7.2009 22:40:58
> ----------------------------------------
> Zdeněk:
> ...Predpokladam, ze ucitele vcelarstvi na svych dotovanych prednaskach na
> toto pravidelne upozornuji.
> ----
> od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily.
> Upozorňovat je málo, je třeba konat.
> Popíliť!
>
> Karel
>
>
>

Možná počítám špatně, ale zdá se mi, že se nic překvapivého nestalo. Nouzové
matečníky založilo včelstvo ještě za přítomnosti živé původní matky. Po
vložení klícky s novou matkou a usmrcenou původní ( a po klícce rozetřenou)
matkou včelstvo plynule "přepřáhlo" z feromonů uhynulé matky na feromony
přidané matky a tu po vyběhnutí z přidávací klícky považovalo za svou. Ta
ihned po "vylíhnutí" z přidávací klícky splnila svůj úkol nově nastoleného
vládce: zlikvidovala své "protikandidáty". Proběhlo něco jako tichá výměna
za přispění včelaře, kde se věci za přispění zajímavé metody odehrály v
pravý čas.
Termínově to podle toho jak to př. Křapka uvádí vychází jako reálné. Jen ty
matečníky musel při hledání staré matky přehlédnout. Protože přidávat matku
do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní
a určitě bych zvolil jinou metodu.

Považuji proto sdělení př. Křapky za zajímavou informaci. Dodávám, že
vlastní podobnou zkušennost nemám.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Monday, July 20, 2009 10:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Přidání matek

>Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky
okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť
náhradný chov <
----------------------------------------------------------
Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu Moderní
včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce se starou
usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového těsta. To
znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces výměny trvá
cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, že
přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
Zdravím JK

V příspěvku z 13.7. př. Křapka píše:
..........
Způsob přidávání nové matky za přítomnosti usmrcené matky staré. Tento
způsob jsem uplatnil minulý týden když jsem dostal poštou 2 inseminované
matky
........
Tento způsob jsem uplatnil o několik dnů později u dalších čtyř produkčních
včelstev s matkami z vlastní produkce. Jejich přijetí budu kontrolovat
koncem tohoto týdne.

Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.

- zabiť starú M a vložiť ju do klietky je zbytočný efekt, nemá žiadny racionálny základ a vplyv na prijatie M. podstatné bolo, že vo včelstve nastal stav, aj za prítomnosti mladej matky v klietke, ako by tam matka nebola a včely robili náhradný chov.

Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.
Teda pridanie M vo vašom prípade bolo založené, na odstránenie kontaktu včiel s matkou (zabitá a vložená v klietke), mladá taktiež s mŕtvou matkou a tým došlo k vlastnej záchrane včelstva, vychovaním novej matky. V čase vypúšťanie mladej matky bo stav včelstva bez vplyvu pôvodnej matky.
Ak využijeme tento poznatok, že chuť matky je tým základom na prijatie matky, potom stačí na určitý čas oddeliť plod od včiel kde M pridávame, čím vyvoláme efekt na okamžité pridanie M.

Termínově to podle toho jak to př. Křapka uvádí vychází jako reálné. Jen ty
matečníky musel při hledání staré matky přehlédnout.

Ste úplne mimo. Pr. Křapka nič neprehliadol, urobil presne to čo radí známa 9 dňová metóda, odobrať M a na 9 deň pridať mladú M, v jeho prípade dal mladú do klietky so starou, ale to na veci nič nemení, feromón starej na mladú neprejde, má svoj genetický kód od svojho zrodenia, až po koniec života.

Pravda je jediná, ak včelstvo nemá možnosť sa dostať k feromónu cez svoju M a ani cez plod, ktorý je nositeľom toho istého génu, prijme novú matku bez svojich "pripomienok", ide mu o svoju záchranu. Ako to včelár urobí, je len v použití technologického postupu výmeny M.

> Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk
> vykousaných z boku.
> ------------------------------------------------------------
> Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky
> okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť
> náhradný chov a vy hovoríte, že ste našiel vo včelstve niekoľko zrušených
> MB (predpokladám NCH) a potom, nové matky nemohli byť vložené do včelstiev
> v dobe odňatia starých matiek, ale oveľa pozdejšie . V NCH môže byť
> zaviečkovaná MB o 5 dní, ale obyčajne je to neskoršie. Tak potom boli nové
> M vložené do včelstiev v ten istý čas a boli uzavreté do doby zaviečkovania
> prvých MB, alebo nové M boli vlože oveľa pozdejšie.


Osobne jsem se uz s tim parkrat setkal. Nova vymenena matka a vedle matecnik :-) Bud uz zruseny matkou nebo pred zrusenim. Mam na mysli vymenu stare matky za novou pres klicku ve ktere se nova matka min dva dny vezni - predpokladam ze to tak delal i pan Krapka - diky Vam za upozorneni na pekny clanek v MV - nejak mi lehce unikl coz je skoda protoze jsem to zrovna potreboval. Urcite tu metodu vyzkousim, zda se to jako dobra finta jak osalit vcely :-)

"Za mlada" jsem matky menil nevedomky v podstate s odkladem - coz je dost prace hlavne s lamanim matecniku u NN a pro vcelstvo to taky neni ono, ale bylo to u me 100 procentni.

Dva roky uz jedu dle toho co jsem se docetl a posleze i dostal navod na vymenu matky. A to tak ze starou vyjmu a novou vlozim mezi plod v klicce, pockam dva-3dny dle chovani vcel na klicce a pak ji necham vysvobodit. Vcely si pri tom vetsinou narazi nouzove matecniky. Matka si je pak sama zrusi.

Nekolikrat jsem videl nejdriv matecnik - ky , pak podlehl panice :-)) a pak zahledl novou pridanou matku. Z toho plyne ze je potreba pockat s kontrolou tyden a ne jak ja-sasek riskovat uz druhy, treti den :-) Pan Dvorsky to hezky popsal v clanku.

Neni to jiste nejbezpecnejsi zpusob, ale hledejte matecniky na 30nn ramcich. Uspesnost teto metody je u me neco malo pres 90% u produkcnich vcelstev.

T.H.

> Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu
> Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce
> se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového
> těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces
> výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však,
> že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.

Poprve jsem byl take prekvapen, jak muze byt matecnik a nova pridana matka na plastu - odporuje to tomu co se rika a co jsem cetl :-))

A co kdyz tak jak mi nekdy jedem pri vymene matky na jistotu (treba bez plodu) tak jedou i vcely na jistotu? Matka je veznena a nevedi ze prijdem a pomuzem ji osvobodit. Tak si narazi nouzaky - pro jistotu....

Nebo v case kdy jeste neni cele vcelstvo pod feromonovou kontrolou nove matky (na zacatku vymeny) narazi matecniky, no a pak ji casem diky jeji atraktivite prohlasi za svou kralovnu a nechaji ji matecniky odstranit nebo to udelaji dokonce samy.

Predat materi latku usty ve velkem vcelstvu taky asi chvili trva? A je otazka za jak dlouho si nove matky pres klicku liznou - hned???

A ktere vcely si liznou a latku po ulu roznesou - mlade vcely, ci prave vylihle co nepoznaly matku? i pres odpor starsich zakouslych do mrizky?

zas spousta otazek :-) = nuda v praci - pardon...

T.H.

Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru neprodukuje, nebo jen minimum.

Je to jako se souší, která neobsahuje med, ale jen úlovou vůni. A ta vůně by v porovnání ale musela být udržovaná, trvalá a silná. A těch plástů jako plocha by muselo být jako povrch koruny stromů v součtu celkem. Někde to je opravdu problém a asi by to bylo nejlepší s tou pílí opílit. ;-)
........
Zdenek:>Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka". Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato lipa znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem letu prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu odletet.<

No, někdo zalistoval v nějakých starých souhrnech zpráv, protože v letní
okurkové sezóně potřeboval vyplnit kus papíru nebo obrazovky, na kterou
neměl skutečně aktuální zprávy. Tohleto se ví nejméně 20 let. Možná i mnohem
déle. Aspoň před nejméně 20 lety se o tom psalo ve včelařské literatuře.
Akorát že dneska to můžná pomůže k tomu, aby se někteří radní v některých
městech chytlili za nos a místo cizokrajných stříbrných lip požadovali lípy
místní, velko nebo malolisté. Vypadá to totiž, že sazenice líp stříbrných
jakožto cizokrajné dřeviny se dodávají za mnohem větší peníze, tudíž
zahradnictví či zahradní nebo městští architekti, kteří dostanou zakázku,
mají z použití stříbrných lip větší vývar než třeba z malolistých. Jejichž
sazenice se dají jakožto místní dřeviny klidně vytěžit u nejbližšího potoka
a nemusí na to být nějaká zahradní školka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 21, 2009 12:06 PM
Subject: Re: smrtici lipa


> Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně
> atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou
> vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru
> neprodukuje, nebo jen minimum.
>
> Je to jako se souší, která neobsahuje med, ale jen úlovou vůni. A ta vůně
> by v porovnání ale musela být udržovaná, trvalá a silná. A těch plástů
jako
> plocha by muselo být jako povrch koruny stromů v součtu celkem. Někde to
je
> opravdu problém a asi by to bylo nejlepší s tou pílí opílit. ;-)
> .......
> Zdenek:>Napriklad takova stribrna lipa je typickym prikladem "zabijaka".
> Jenom nevim proc se pisatel zameril jen na cmelaky. Stejne tak je tato
lipa
> znama jako zabijak vcel. Princip je jednoduchy. Lipa laka vcely hojnosti
> slibneho nektaru z velke vzdalenosti, a kdyz vcely vysilene po dlouhem
letu
> prileti, v nektaru nenaleznou vyzivny cukr, vysilena vcela jiz nema silu
> odletet.<

Dobrý den přátelé včelaři,nemá někdo z vás na prodej oplozenou matku?Napište číslo a já zavolám.

Lebo viac trubcov znamena viac nic neprodukujucich pozieracov medu
______________________________________________________________

Tento ,,poznatek,, je poměrně hluboce zakořeněn v naší včelařské tradici. Novodobé poznatky ( metoda LBV je vzorovým příkladem ) ukazují, že to pravda není. Trubci nejsou darmožrouti. Jsou plnohodnotnými členy včelích společenství a jako takových by si jim měl každý včelař vážit a nebránit jejich vzniku.

Dospělí trubci konzumují med kvůli zajištění energie. Každý tvor potřebuje k životu energii. Dělnice také spotřebovávají med. Většinu času trubci věnují nečinnosti v úlu. Jen velmi malou část dne létají na trubčích shromaždištích, kdy vůbec lze hovořit o nějakém plýtvání energií ( medem ). Trubci zahřívají plod, čímž umožňují za chladnějších dní uvolnění většího počtu létavek a starších úlových včel na snůškové činnosti.

Neznám nikoho, kdo by si při aplikaci LBV metody stěžoval, že se mu snížily medné výnosy ( valná většina tvrdí opak ).

___________________________________________________________________________

okrem toho viac trubcieho plodu kladie vecsie naroky na krmenie

___________________________________________________________________________

Žravost trubčích larev je při eliminaci rojové nálady nepřekonatelně efektivní a neznám lepší způsob, jak odčerpat přebytky krmných kašiček, než-li metodou LBV.

Pro ranou fázi jarního rozvoje je typické, že na jednu krmičku připadají 2 i více larev. V průběhu rozvoje se tento poměr posouvá k 1:1, čehož se dosahuje v období mezi prvním dnem vrcholu plodování a prvním dnem vrcholu síly včelstva. Zpravidla nejpozději tehdy se dostavuje latentní rojová nálada ( včely stavějí rojové misky a připravují je k zakladení ). Potom stačí již jen malé krátkodobé omezení plodování ( např. následkem zhoršení počasí, zanesením plodiště nárazovou snůškou, nebo naopak výpadkem snůšky ) a propuká vrcholná ( zjevná ) rojová nálada ( matka zaklade misky a včelstvo se začne kompletně připravovat na vyrojení... hromadná tvorba rojových včel, všeobecné utlumení běžných aktivit ).

Dílčí prvek celého mechanismu rojení souvisí s anatomickými trubčicemi ( pokud někomu vadí tento termín, může místo něho používat termín prostý: rojové včely... anatomické trubčice a rojové včely jsou jedny a tentýž objekty ). V době před a v průběhu latentní rojové nálady anatomické trubčice vznikají následkem neupotřebení všech krmných kašiček. Přebytky kašiček zkonzumují krmičky. Následkem toho se jim zvětší tukobílkovinné zásoby a zduří jim vaječníky, což ovlivní jejich chování. Jednoduše řečeno: přestanou pracovat ( úplně neaktivní nejsou: zahřívají plod, pomáhají při klimatizaci úlového prostoru a částečně se podílejí na snůšce ( zpracování zásob ), mimo to stavějí rojové misky ). Jakmile stoupne jejich počet nad určitou mez, latentní rojová nálada přechází do vrcholné.

Včelstvo je organizmus, který je stavěn na nepřetržitý růst. Jediným vnitřním limitujícím faktorem je matka. Ta není schopna neomezeně zvětšovat svoji výkonnost. V každém průměrném ( i ve slabém ) včelstvu musí v průběhu jarního či až časně letního rozvoje dříve nebo později nastat den, kdy matka začne klást maximum vajíček, co jí biologické vlohy ještě umožní. Nejpozději tehdy se včelstvo dostává do vývojové krize předznamenávající rojení. V průběhu jara se včelstva chtějí i přes dosažení vrcholu kladení neustále rozvíjet, proto tvorba krmných kašiček neklesá ( ,,výkrmnost,, krmiček neklesá, včelstva jsou neustále schopná fungovat s krmičko-plodovým poměrem daleko převyšující vrcholové 1:1 ). Logickým důsledkem tohoto stavu je neodvratný vznik nadbytků krmných kašiček a následná tvorba rojových včel.

LBV metoda tento systém řeší od základu:
Trubčí plod v dostatečném množství ( 10 000 buněk ) se postará o odčerpání všech nadbytečných krmných kašiček a ještě k tomu krmičky vytíží do té míry, že i přes případné krátkodobé výpadky v plodování je znemožněna tvorba dostatku anatomických trubčic k propuknutí vrcholné rojové nálady a následnému vyrojení.

___________________________________________________________________________

viac trubcieho plodu znamena aj viac kliestika.

___________________________________________________________________________

Po letošní zkušenosti souhlasím. Chce to provádět varroamonitorig a podle potřeby léčit, léčit, léčit!

Dnes mám v plánu, že si u předsedy naší ZO vyprosím Gabony. Rozhodně je nemíním vládat až kolem 10. srpna jako vloni a předloni.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//