Archiv Včelařské konference

Lebo viac trubcov znamena viac nic neprodukujucich pozieracov medu
______________________________________________________________

Tento ,,poznatek,, je poměrně hluboce zakořeněn v naší včelařské tradici. Novodobé poznatky ( metoda LBV je vzorovým příkladem ) ukazují, že to pravda není. Trubci nejsou darmožrouti. Jsou plnohodnotnými členy včelích společenství a jako takových by si jim měl každý včelař vážit a nebránit jejich vzniku.

Dospělí trubci konzumují med kvůli zajištění energie. Každý tvor potřebuje k životu energii. Dělnice také spotřebovávají med. Většinu času trubci věnují nečinnosti v úlu. Jen velmi malou část dne létají na trubčích shromaždištích, kdy vůbec lze hovořit o nějakém plýtvání energií ( medem ). Trubci zahřívají plod, čímž umožňují za chladnějších dní uvolnění většího počtu létavek a starších úlových včel na snůškové činnosti.

Neznám nikoho, kdo by si při aplikaci LBV metody stěžoval, že se mu snížily medné výnosy ( valná většina tvrdí opak ).

___________________________________________________________________________

okrem toho viac trubcieho plodu kladie vecsie naroky na krmenie

___________________________________________________________________________

Žravost trubčích larev je při eliminaci rojové nálady nepřekonatelně efektivní a neznám lepší způsob, jak odčerpat přebytky krmných kašiček, než-li metodou LBV.

Pro ranou fázi jarního rozvoje je typické, že na jednu krmičku připadají 2 i více larev. V průběhu rozvoje se tento poměr posouvá k 1:1, čehož se dosahuje v období mezi prvním dnem vrcholu plodování a prvním dnem vrcholu síly včelstva. Zpravidla nejpozději tehdy se dostavuje latentní rojová nálada ( včely stavějí rojové misky a připravují je k zakladení ). Potom stačí již jen malé krátkodobé omezení plodování ( např. následkem zhoršení počasí, zanesením plodiště nárazovou snůškou, nebo naopak výpadkem snůšky ) a propuká vrcholná ( zjevná ) rojová nálada ( matka zaklade misky a včelstvo se začne kompletně připravovat na vyrojení... hromadná tvorba rojových včel, všeobecné utlumení běžných aktivit ).

Dílčí prvek celého mechanismu rojení souvisí s anatomickými trubčicemi ( pokud někomu vadí tento termín, může místo něho používat termín prostý: rojové včely... anatomické trubčice a rojové včely jsou jedny a tentýž objekty ). V době před a v průběhu latentní rojové nálady anatomické trubčice vznikají následkem neupotřebení všech krmných kašiček. Přebytky kašiček zkonzumují krmičky. Následkem toho se jim zvětší tukobílkovinné zásoby a zduří jim vaječníky, což ovlivní jejich chování. Jednoduše řečeno: přestanou pracovat ( úplně neaktivní nejsou: zahřívají plod, pomáhají při klimatizaci úlového prostoru a částečně se podílejí na snůšce ( zpracování zásob ), mimo to stavějí rojové misky ). Jakmile stoupne jejich počet nad určitou mez, latentní rojová nálada přechází do vrcholné.

Včelstvo je organizmus, který je stavěn na nepřetržitý růst. Jediným vnitřním limitujícím faktorem je matka. Ta není schopna neomezeně zvětšovat svoji výkonnost. V každém průměrném ( i ve slabém ) včelstvu musí v průběhu jarního či až časně letního rozvoje dříve nebo později nastat den, kdy matka začne klást maximum vajíček, co jí biologické vlohy ještě umožní. Nejpozději tehdy se včelstvo dostává do vývojové krize předznamenávající rojení. V průběhu jara se včelstva chtějí i přes dosažení vrcholu kladení neustále rozvíjet, proto tvorba krmných kašiček neklesá ( ,,výkrmnost,, krmiček neklesá, včelstva jsou neustále schopná fungovat s krmičko-plodovým poměrem daleko převyšující vrcholové 1:1 ). Logickým důsledkem tohoto stavu je neodvratný vznik nadbytků krmných kašiček a následná tvorba rojových včel.

LBV metoda tento systém řeší od základu:
Trubčí plod v dostatečném množství ( 10 000 buněk ) se postará o odčerpání všech nadbytečných krmných kašiček a ještě k tomu krmičky vytíží do té míry, že i přes případné krátkodobé výpadky v plodování je znemožněna tvorba dostatku anatomických trubčic k propuknutí vrcholné rojové nálady a následnému vyrojení.

___________________________________________________________________________

viac trubcieho plodu znamena aj viac kliestika.

___________________________________________________________________________

Po letošní zkušenosti souhlasím. Chce to provádět varroamonitorig a podle potřeby léčit, léčit, léčit!

Dnes mám v plánu, že si u předsedy naší ZO vyprosím Gabony. Rozhodně je nemíním vládat až kolem 10. srpna jako vloni a předloni.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

> To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu on se
> pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .


Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice nemuze letat. Vyzkousel jsem to, vysypal jsem je na mezidno a do vecera mi tam zustaly tri vcely a ty jsme pak prohlasil za trubcice. Zkusel jsem je nadhodit ale i tak padaly na hubu -neletaly.

Zbytek osazenstva se vratillo na puvodni misto do ulu kde uz na ne cekalo nove osazenstvo oplodnacku s mladou matkou, a zacly normalne fungovat. Puvodni vcelstvo byl roj - spis poroj kteremu se nasledne ztratila matka. Uz na stavbe dila bylo poznat ze je neco spatne...

T.H.

Jiná teorie říká, že trubčice tím, že se dostanou najednou ven a musí se
vžebrávat zpátky do svého úlu utrpí šok a najednou přestanou být
trubčicemi.
Každopádně ten návod funguje a ty z vysypaných včel, které najdou úl a
vžebrají se česnem ( má být zůžené) posílí oddělek o cenné na svůj úl
zalétané létavky.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:27 PM
Subject: Re: Trudokladni vcely


> To je nejlepší úl znovu osadit novými včelami a staré vysypat kus od úlu
on se
> pak vžebrají domů a trubčice tam nepustí .


Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice
nemuze letat. Vyzkousel jsem to, vysypal jsem je na mezidno a do vecera mi
tam zustaly tri vcely a ty jsme pak prohlasil za trubcice. Zkusel jsem je
nadhodit ale i tak padaly na hubu -neletaly.

Zbytek osazenstva se vratillo na puvodni misto do ulu kde uz na ne cekalo
nove osazenstvo oplodnacku s mladou matkou, a zacly normalne fungovat.
Puvodni vcelstvo byl roj - spis poroj kteremu se nasledne ztratila matka.
Uz na stavbe dila bylo poznat ze je neco spatne...

T.H.

Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.

Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú včely na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z generácii a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.

LBV metoda tento systém řeší od základu:
Trubčí plod v dostatečném množství ( 10 000 buněk ) se postará o odčerpání všech nadbytečných krmných kašiček a ještě k tomu krmičky vytíží do té míry, že i přes případné krátkodobé výpadky v plodování je znemožněna tvorba dostatku anatomických trubčic k propuknutí vrcholné rojové nálady a následnému vyrojení.MV

Mladý muž hamuj-brzdi, ešte si nepreskočil, ešte si nie za latkou a už kričíš hop. Tých teórií vo včelárskom svete už bolo až nakoniec po nich ani pes neštekol.
Ináč v Tvojich rokoch máš dar písania obdivuhodný, len ho treba podoprieť štúdiom, ktoré Ťa naučí, že ak chceš mať pravdu, každé tvrdenie potrebuje dlhoročný výskum a jeho platnosť v každých podmienkach a kdekoľvek na svete.A v tomto prípade to stále chýba.

Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:57 PM
Subject: Re: smrtici lipa


> Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně
> atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou
> vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru
> neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.
>
> Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú
včely
> na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého
> nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli
> treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou
> dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť
> neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z
generácii
> a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.

608 98 32 97

Také by to mohl být samečci. z hmyzu u nás přezimují jen samičky a právě v tuto dobu generace samečků se stává nepotřebnou a umírá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 21.7.2009 16:07:10
> ----------------------------------------
> Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
> podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
> městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
> nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
> jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:57 PM
> Subject: Re: smrtici lipa
>
>
> > Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně
> > atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou
> > vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru
> > neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.
> >
> > Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú
> včely
> > na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého
> > nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli
> > treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou
> > dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť
> > neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z
> generácii
> > a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.
>
>
>
>

Mám nejméně 3 takové lípy nějakých 100-300m od městského stanoviště.
Včely jsem pod nimi uhynulé neviděl, čmeláky ano, ale jen některé roky -
letos ne. Včely na ně houfně létají už od časného rána (v 6:30 čilý
provoz na česnech).

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
> podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
> městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
> nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
> jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
> R. Polášek
>

Mladý muž hamuj-brzdi, ešte si nepreskočil, ešte si nie za latkou a už kričíš hop. Tých teórií vo včelárskom svete už bolo až nakoniec po nich ani pes neštekol.
Ináč v Tvojich rokoch máš dar písania obdivuhodný, len ho treba podoprieť štúdiom, ktoré Ťa naučí, že ak chceš mať pravdu, každé tvrdenie potrebuje dlhoročný výskum a jeho platnosť v každých podmienkach a kdekoľvek na svete.A v tomto prípade to stále chýba.

______________________________________________________________

Souhlasím. Aby bylo jasno, nepatřím mezi lidi, kteří chtějí mít za každou cenu pravdu. Rád sděluji své názory. Zda-li je to pravda, to ať ukáže čas a zkušenosti.

Jinak co se týče teorie anatomických trubčic, tu jsem samozřejmě nevymyslel já. Je to již starší teorie ( opravdová teorie, nikoliv pouze hypotéza... bylo to odpozorováno výzkumy, bohužel nemám o nich ucelený zdroj ). LBV metoda nadbytku trubců mi připadá jako dokonalý model aplikace této teorie. Mimochodem samotný př. Linhart ve svém prvním článku o LBV metodě ve Včelařství její účinek vysvětloval pomocí teorie trubčic. Přímo o ni nepsal, ale když si to pročtete a porovnáte to s mým předchozím příspěvkem, dojdete k závěru, že je to obsahově velmi podobné. Je to docela paradoxní, protože dalšími články svůj výklad úplně změnil. Ve všech ostatních prací se zmiňuje především o genetické stránce věci ( teorie sobeckého genu ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice nemuze letat.
______________________________________________________________

Tvrdí se to, ale nikdo to nevysvětluje. Proč trubčice ( fyziologické ) nemohou létat?

S pozdravem M. Václavek

To se traduje, ale není to zdaleka takové nebezpečí. Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely. Je fakt, že při vložení klícky s přidávanou
matkou (hned po odstranění staré) matečníky ještě nemají, ale brzy na to
je narazí. Přístup včelám k těstu uvolňuji po3 dnech. Úspěšnost
přijímání je vyhovující (letos z 20 přidávaných zatím 1 nepřijatá). V NN
úlech pro mě nepřichází v úvahu hledat a rušit všechny nouzové matečníky...
K. Čermák

Josef Kala napsal(a):
> ... přidávat matku
> do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní
> a určitě bych zvolil jinou metodu.

Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely.

6e včely ruší pri vyliahnutí MB alebo úspešne prijatej M, je kontexte ich biologického správania sa. Vo včelstve je M, tým potreba poistky už doznela a včely ich odstránia.

ty usmrtí matka a vykoušou včely.Toto tvrdenie som si niekoľkokrát overoval priamo v čase keď včely po vyliahnutí matky odstraňovali MB. Tie, ktoré boli 1-3 dni pred vyliahnutím a včely ich vyhrýzali žili, preto ich práve valiahnutá M nemohla usmrtiť a ani by to nedokázala, nie ešte fyzicky zdatná a keďže pridávame oplodnenú M, funkcia jej žihadla je už nefunkčná, pretože je zmenené na kladielko.

Potom včely robia poriadky s materskými bunkami bez ich predčasného usmrtenia, ale to je len môj osobný názor.

Ešte jeden príklad: raz som zachránil M, ktorú včely vyhrýzli z predu a snažili sa M odstrániť, M žila, odobral som im ju a vložil do oplodniačika, M sa oplodnila a plodovalana malom priestore, po viac vajíčok, ale zaviečkovaný plod bol s plochými viečkami a pravidelný. Pri hľadaní príčiny som záhadu objasnil, M mala odstránené tykadlo od kĺba, preto nemohla zisťovať obsah bunky a preto hromadily do jednej bunky aj 4-6 vajíčok, z ktorých jedno včely oštrovali.
rochu dlhé, len som chcel tým poukázať na fakt, že odstraňovaná M nebolo v bunke usmrtená!

>Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.<
-----------------------------------------------------------
Jsem také toho názoru, že mateří látka se ve včelstvu šíří též za pomoci včelích sosáčků aktivním olizováním celého povrchu těla matky, ale i olizováním míst, která matka navštívila, pokud zde mateří látka (feromon) dosud nevyprchala a jejím předáváním spolu s regurgitovanou (nenatrávenou)potravou ostatním dělnicím a tím je zajištěn koloběh mateří látky ve včelstvu. Tedy, když jsem uzavřel obě matky na několik dnů do jedné přidávací klícky, včely měli přístup k mateří látce pouze omezený přez otvory přidávací klícky a na malé ploše, přestal fermon působit ve větší vzdálenosti(zeslábl, vyprchal)počaly včely pociťovat osyřelost a narazily nouzové matečníky. Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? Vysypeme-li včely na hromadu a dáme jim vybrat z několika matek i na vzdálenost, vždy neomylně naleznou tu svoji a k té se stáhnou a ostatní matky ponechají bez povšimnutí? Je zde tedy otázka zda je olizování jediný způsob šíření mateří látky ve včelstvu zda zde nehraje svoji roli také vůě mateří látky a čich dělnic?
Zdravím JK

Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? JK

Pán Kŕapka, ono je to všetko inak. Istého času som matkám zastrihával jedno krídlo, chcel som ich mať pod kontrolou. V čase výletu rojov som vždy čakal pri letáči rojaceho sa včelstva, čakal som na M odlietajúcu s rojom a keďže som vedel že M neodletí, vždy som ju v tráve zachytil. S istotou môžem tvrdiť, že M vybehla z úľa až keď bolo v povetrí už 90% včiel. Roj napriek tomu odlietal a sadol na vetvu stromu bez matky!, a po 20-30 min sa poslušne vrátil do úľa, ale nie vždy, niekedy si polietal, nesadol a vrátil sa do úľa. Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Z toho čo som napísal vyplýva, že M pri rojení hrá druhé husle a rojenie riadia rojové včely.

Vracanie sa včiel na mieste sedenia je logické, za čas strávený na vetve sa niektoré včely zalietali, čiže si miesto osvojili a pamätali sa naň a logicky sa tam vracali.

>Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen pro produkci biomedu.

Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to muze zpusobit.

Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?

Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar, ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence muze neco dokazat.

A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.

Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet) nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak. Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to nijak neprida.
I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to ve svem okoli znat.
Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni hluboko v minulem rezimu.

>od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily.
Upozorňovat je málo, je třeba konat.

Chtel bych tuto diskuzi jeste trosicku usmernit. Kdyz se poznalo, ze ty cizokrajne lipy pritahuji vcely a cmelaky, kteri pod nemi umiraji, myslelo se, ze nektar obsahuje pro hmyz nejakou jedovatou latku (cukr manitol nebo tak nejak). Leckde se opravdu kacelo!
Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a ejhle ozili.

Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu, ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.

Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.

Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari je proti srsti.

Ostatne kdosi tu porad haleka nad ceskym jazykem a jeho ochranou. Neni snad nase lipa narodnim symbolem? Tak proc si sazeji ve mestech americke lipy? To je jak s tim radarem nebo ne?

Nejak jsem opomnel natukat do kolonky nahore jmeno.

6.3. Schuze delegatu svazu ceskoslovenskych vcelaru v Brne.Ze Slovenska poslan omluvny list,Dolezal a Kozlik vysvetluji:v ZU Brno bylo vse zmeneno:zavazne odebirani casopisu,zruseni primych clenu.zmena stanov.Neni zadnych prepazek,ktere by nedovolovaly spolkum-Sdruzeni-se do ustredniho spolku se vratiti.Na uhrazeni nakladu kazde ZU dle poctu clenu,20haleru na clena.V zadne zemi nebudiz vice nez 1Zemske Ustredi.

ZU Brno valna hromada: predseda Dolezal hovori o tezkych pomerech nastalych po valce svetove.Touzi po tom,aby vsichni byli spravedlivymi a opravdove uvedomelymi cechy,po vzoru vcelicek.Navrhuje pozadati Pozemkovy Urad o velkostatek v Bohuticich pro vcelarskou skolu.Dle navrhu delegata Bilka, vykonana volba aklamaci.Fiala navrhuje: starostou Dolezala, namestky Valis,Prikryl,tajemnikem Zasmeta,pokladnik Silhavy. Delegat Brnenskeho spolku zada o subvenci a jine,jak bylo drive projednano.Navrh na zrizeni vcelarske skoly se neschvaluje.

16.5. SVAZ valna hromada. Volby navrzeny aklamaci.
Clenu :Cechy=21000, Morava=7000, Slezsko=600,Slovensko=1500,

ZU Brno : Krajinske spoky se vyzivaji,aby zaslaly memoranda svym poslancum a zadaly o zakroceni.Predsednictvo doufa ze Cukerni komise uzna potrebu zmenit sve rozhodnuti a uvolni v srpnu cele mnozstvi cukru.Vysledek letosniho mizerneho vyrizovani se nam jeste nikdy nedelo ani z nepratelske Vidne.Zda se nam,ze jest to umyslne poskozovani vcelarstvi a hospodarstvi,jest to umyslne stvani abychom nebyli v republice spokojeni,jest to umyslne okradani vcelaru.

14.9.Ministr zemedelstvi Sontag rozhodl zriditi Vyzkumny Ustav.Jednano o koupi dvoru v Nostavic u Prahy.Nyni se mluvi o Uhrinevsi,o komplexu pozemku ktere dostaneme,a neobycejnem povzneseni vcelarsvi podobne jako o Zidlochovicich.

Jos.Kozlik:Bratri...Prichazim se svoji radou znovu,kdy se nam cechum...z navodu madaru,zidu a lidi nezodpovednych cini tolik prikori a prekazek,jako bychom my nemeli dobrych umyslu a nepracovali svedomite pro dobro a blaho svych bratru slovaku a rusu. Na svych cestach 1919 neprihodilo se nic nepratelskeho...Avsak tehdy bylo Slovensko nove zbavovano madarskych bolseviku,lid nebyl postvan a rozestvan, tehdy se cechum dekovalo ze zachranili Slovensko.Prichazim tedy jako pritel a bratr se dvema vecmi pro vcelarstvi důlezite:abyste vcelek svych sirou a ledkem nedusili,ale pridali ke kosum mednikove truhliky,a poridii si medomety na vytaceni.

>No, někdo zalistoval v nějakých starých souhrnech zpráv, protože v letní okurkové sezóně potřeboval vyplnit kus papíru nebo obrazovky

Ano, soucasna vysadba je leckde opravdu naprosto tragicka, nemozne jehlicnany, vsechny exoticke blbosti a lipy se dokonce kaceji. A zar par let se to znelibi (jak take jinak) a promrhaji se penize zase jinak.

Cim to je, ze uz nahore nesedi komunista, ktery vsechno hlidal pevnou v rukou? ja myslim, ze ne tak presne, ale je to urcity projev upadku.

>Zřejmě se to děje jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
R. Polášek

A ony lipy meduji porad? U tech exotickych to muze byt kdovi jak.

Já bych tady s GMO nějak zvlášť neoperoval. Odmítání GMO je výrazně
ideologická věc stejně jako většina aktivit zelených. A je znakem
nekritičnosti a neschopnosti samostatného uvažování toho konkrétního
jedince. Který ani není schopný se podepsat. To, že se vedení ČSV k této
myšlence přihlásilo, jen dokazuje chudobu myšlenek tohoto vedení. To, že
tyto myšlenky pronikly do výkonných orgánů EU je ovšem velký problém, který
bude hospodářství EU a nás všechny stát poměrně velké peníze.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 22, 2009 9:48 AM
Subject: Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu


> >Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
> pro produkci biomedu.
>
> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
> muze zpusobit.
>
> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>
> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci
vcelam
> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde
vcelar,
> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
> muze neco dokazat.
>
> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>
> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take
jinak.
> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
> nijak neprida.
> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
> ve svem okoli znat.
> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
> hluboko v minulem rezimu.

>nikdy som nič takého nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali

To muzete byt jenom rad, je to potvrzeni toho, ze vase kvetena na Slovensku je puvodni. A vyssi medne vynosy Vam muzou jenom zavidet. Ostatne ty stribrne lipy se vysazuji v parcich a tam nejspise stanoviste nemate.

Je tu hodne funkcionaru CSV. Kde prosim najdu vyjadreni predsedy Sojky ke geneticky modifikovanym rostlinam? Je neco na webu CSV?

Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za odpověď.

Záleží na tom, jestli tam už jsou trubčice, což poznáš tak, že v buňkách bude více vajíček, třeba i 5 v jedné. Pokud trubčice nejsou můžeš je i přímo s rámky přeložit, nebo sklepat. Pokud jsou, odnes úl opodál a omeť včely do trávy, dělnice se vžebrají do včelstev,
trubčice zůstanou v trávě. Jinak riskuješ ztrátu matky v kmenovém včelstvu.

Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?id?n? bezmate?n?ho odd?lku.
> Datum: 22.7.2009 11:08:31
> ----------------------------------------
> Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je
> jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník
> přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za
> odpověď.
>
>
>

Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce,
zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k dolíhnutí
do včelstev
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM
Subject: Přidání bezmatečného oddělku.


> Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je
> jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník
> přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za
> odpověď.

Jsem toho názoru, že to jinak není. Vždyť to sám dokazujete ve svém příspěvku. Na tom nic nezmění ani pořadí houslí v tomto orchestru.

>Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som >zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa >a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.
JK

Lidé se odjakživa bojí toho čemu nerozumí. šlechtění rostlin je vždy genetika Jen přirozeným výběrem dostáváme tam kde to potřebujeme žádoucí gen desítky nebo také stovky let. genetickou manipulací to je hotovo za pár roků a výsledek je úplně stejný přírodně získané mutace vznikají tím že se do DNA dostal nebo tam vznikl gen který tam nikdy nebyl. Také se to vyvolává radiačním ozařováním rostlin. konečné výsledky jsou úplně stejné.Také je může vyvolat nějaké přirozené onemocnění. odjakživa je člověk pak využíval ke svému prospěchu Nejjednodušší přenášení genů je třebas roubování
Tak lze z nemocí poškozených jedinců vytvořit úplně nové jedince kteří se v ničem nepodobají původním Stejné lze dosáhnout i jejich řízkováním . Příkladem pro to 6e zelení mluví o něčem čemu moc nerozumí je Kateřina Auvajs a její biomasa

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu
> Datum: 22.7.2009 09:49:10
> ----------------------------------------
> >Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
> pro produkci biomedu.
>
> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
> muze zpusobit.
>
> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>
> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam
> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar,
> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
> muze neco dokazat.
>
> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>
> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak.
> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
> nijak neprida.
> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
> ve svem okoli znat.
> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
> hluboko v minulem rezimu.
>
>
>

samotnou blbostí je chtít fundovanou odpověď k modifikacím od funkcionářů ČSV . vždyť v tomto oboru jsou laici jako všichni ti ochránci. a ti zase nechtějí věřit odborníkům šlechtitelům jiné odborníky na tento problém nevidím.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: CSV versus GMO
> Datum: 22.7.2009 10:29:49
> ----------------------------------------
> Je tu hodne funkcionaru CSV. Kde prosim najdu vyjadreni predsedy Sojky ke
> geneticky modifikovanym rostlinam? Je neco na webu CSV?
>
>
>

již jsem viděl několik takto postižených včelstev ale nikdy tam nebyl hrboplod ale jen ojedinělé zavíčkované trubčí buňky. Hrboplodem se vyznačují trubcokladné matky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přidání bezmatečného oddělku.
> Datum: 22.7.2009 12:00:33
> ----------------------------------------
> Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce,
> zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k dolíhnutí
> do včelstev
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM
> Subject: Přidání bezmatečného oddělku.
>
>
> > Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je
> > jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník
> > přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za
> > odpověď.
>
>
>
>

Vyvýšené trubčí buňky ku prázným normálním buňkám ku zdeformovaným zbytkům
buněk na úkor vyvýšených trubčích. Toto v poměru zhruba 1 : 1 : 1 až 2 : 1
: 1 je hrboplod. Trubčice bez matky ho vytvářejí běžně, hustota je podle
toho, kolik ještě zbývá včel.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 22, 2009 12:41 PM
Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.


již jsem viděl několik takto postižených včelstev ale nikdy tam nebyl
hrboplod ale jen ojedinělé zavíčkované trubčí buňky. Hrboplodem se vyznačují
trubcokladné matky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přidání bezmatečného oddělku.
> Datum: 22.7.2009 12:00:33
> ----------------------------------------
> Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce,
> zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k
dolíhnutí
> do včelstev
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM
> Subject: Přidání bezmatečného oddělku.
>
>
> > Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz
je
> > jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes
medník
> > přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za
> > odpověď.
>
>
>
>

v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.

Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v chování jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt vyčerpáním.
..........

Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a ejhle ozili.

Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu, ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.

Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.

Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari je proti srsti. <

Je tu hodne funkcionaru CSV. Kde prosim najdu vyjadreni predsedy Sojky ke geneticky modifikovanym rostlinam? Je neco na webu CSV?
-------------------
Snad jednou jsem slyšel, že byl nějaký výrok vedení Svazu při návštěvě NDR.

A slyšel jsem to proto, že podle někoho nereprezentoval názor členů.

V mém případě jsem byl také rád, že nemluvil mým jménem. :-)


Neví o okolik jsou GMO škodlivější jak postřiky. Škodlivost mnoha postřiků byla vícekrát prokázána. Škodlivost GMO ?

Karel

Mam otazku ohledne vec.bremena:
Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu.
Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může znovu vrátit do mého domu?

Přidání bezmatečného oddělku je riziko, že přijdeš i o druhou matku. Nejjistější je tento bezmatečný odělek sklepnout do rojáčku poponést jej tak 100 m od včelnice a rozhodit jej. Na místě zůstanou potencioální trubčice, které tam už určitě jsou a ostatní včely se vžebraji do sousedních úlů a stanou se jejich společenstvím. Úl ve kterém oddělek byl aspoň na týden odstranit. Přes noviny to přidávám brzy z jara nebo na podzim, kdy jsou nižší teploty. Toto rozhození je vhodné udělat v odpoledních hodinách kolem páté. Záleží jak dlouho jsou bezmatečné.Felix Pečenka

R.Polášek: "To, že tyto myšlenky pronikly do výkonných orgánů EU je ovšem velký problém, který bude hospodářství EU a nás všechny stát poměrně velké peníze."

- a třeba některé africké země bude stát hodně hladu, protože se bojí pěstovat GMO rostliny, aby se v tom málu, co mohou vyvézt do EU, nenašly stopy GM pylu.

pan Zdeněk: "On proste nema to povedomi co to muze zpusobit."
- o tom to hodně je. Někdo v GMO vidí strašné hrůzy, jiný v nich nic strašného nevidí. Je to asi věc seznámení se s fakty a osobního přesvědčení. Navrhuji, že bude nejlépe se dohodnout, že se v tomto nedohodneme a uvolnit prostor na konferenci jiným tématům.

Ivan Černý

Každé věcné břemeno musí být zapsáno v katastru nemovitostí. Takže tam si to
můžete ověřit. Je to též přístupno na adrese:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberBudovu.aspx?typ=Budova
Jinak věcné břemeno doživotního užívání nezakládá nárok na jakékoliv
stavební změny na objektu. To je vyhrazeno pouze majiteli.
Hanka

Subject: vecne bremeno


> Mam otazku ohledne vec.bremena:
> Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době
> odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu.
> Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může
> znovu
> vrátit do mého domu?
>

>Neví o okolik jsou GMO škodlivější jak postřiky. Škodlivost mnoha postřiků byla vícekrát prokázána. Škodlivost GMO ?

Karel

Mozna Vas Karle bude zajimat, ze jednou z aktivit britskeho prince Charlese je boj proti GMO plodinam.
Prohlaseni prince najdete v anglictine zde: http://mellifera.de/fix/docs/files/GenFood-PrinceCharles.doc
Princ Charles varuje: GMO plodiny mohou zpusobit nejvetsi prirodni katastrofu v dejinach

Vcelarske svazy po celem svete v reakci na princovu aktivitu poradaji sbirky medu prosteho GMO, ktery posilaji kralovske rodine do Britanie.

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.

Ak by to bolo naozaj tak, tak potom by včelstvo pri M v klietke, do ktorej sa včely nedostanú, vždy začnú chovať náhradné MB. Je to možné len preto, že napriek domnelej vône matky, nepociťujú M ako prítomnú v úli, ale ako by tam vôbec nebola.

Ak je tá vychtená M daná do pridávacej klietky, roj k nej nikdy nesadol, ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?), do ktorého môže vojsť čo i len jediná včela z roja, sa ten roj zakaždým pri M usadí.
Totiž, tá jediná včela otvorím svoju Nasannovovu vôňovú -združovaciu žľazu a krídelkmi vo zvýšenom stoje rozsieva do prúdiaceho vzduchu, keďž rojové včely ešte stále križujú po okolí (hľadajú M, ktorá v roji nie je) a združovaciu vôňu zachytí, svoj let okamžite orientuje proti prúdeniu vzduchu a klietku s matkou nájde, už sú dve, za chvíľu 5,10 a vtedy sa doniesie chuť matky z IZO do sediaceho alebo ešte lietajúceho roja a za pár minút máte pred sebou strapec rojových včiel.
Nakoniec rok nie je taký dlhý o 9 mesiacov môžu roje lietať znavu, pripravte sa na rojenie, pripravte si niekoľko IZO ANTI (Popis výroby Vám môžem poslať mailom ak o to požiadate) a osobne si to o čom Vás tu presviedčam, odskúšať a potom byť neveriacim Tomášom, ak to pravda nebude.

Mělo by se zásadně rozlišovat, o jaké nebezpečí se tu jedná. V přímém vztahu k našim včelám a člověku o žádné. Je tu možné riziko ve vztahu k rostlinám samým, že se něco nepovede a konkrétní druh může být opylením ohrožen. Nepřímo se to tak může někdy člověku vymstít. Těch riskantních kousků člověk provádí mnoho a daleko horších, včetně nás včelařů.

>samotnou blbostí je chtít fundovanou odpověď k modifikacím od funkcionářů ČSV . vždyť v tomto oboru jsou laici jako všichni ti ochránci. a ti zase nechtějí věřit odborníkům šlechtitelům jiné odborníky na tento problém nevidím.
pepan


Nicmene na strankach ministerstva zemedelstvi lze najit k problematice nasledujici text. Jsem presvedcen ze se zde angazoval i CSV.
Zdenek

... U ekologických včelařů prakticky každé pěstování kvetoucí GM plodiny v okruhu 3 km od stanoviště včelstva znamená kontaminaci úlu a včelích produktů GM pylem se všemi důsledky. Dolet včel za snůškou je okolo 3 km (britské zdroje uvádí až 4,5 km) a včely tak mohou kontaminovat pylem GM plodin poměrně velká území (prakticky to znamená nebezpečí přenosu pylu včelami mezi porosty vzdálenými 6-9 km a včely nejsou jedinými opylovači). Kontaminace pozemků ekofarmy pylem GM plodiny je důvodem ke zrušení registrace pro ekologické zemědělství.

... Současná právní situace neposkytuje ekologickým zemědělcům žádné právní záruky, aby se mohli dozvědět o komerčním pěstování GM plodin v jejich okolí, ani pěstitelům GM plodin neukládá žádné povinnosti vedoucí k ochraně zájmů jejich ekologicky hospodařících kolegů. Z hlediska umožnění dalšího rozvoje ekologického zemědělství by nejlepší variantou bylo moratorium na uvádění GMO do oběhu, tj. pro běžné komerční pěstování. V Kanadě se v současné době pěstuje geneticky modifikovaná řepka na takové výměře, že kvůli kontaminaci již není prakticky možné pěstovat řepku ekologicky! Ekologičtí zemědělci v Kanadě uvažují o podání žaloby na biotechnologické společnosti z důvodu zhroucení trhu s produkty ekologického zemědělství v důsledku kontaminace jejich produkce GMO a zároveň požadují moratorium na uvádění do oběhu další GM plodiny, kterou má být GM pšenice. V EU probíhá nyní diskuse o podmínkách koexistence mezi pěstováním GMO, ekologickým zemědělstvím a konvenčním zemědělstvím.

...Vzhledem k situaci v Evropě (71 % obyvatel odmítá GM potraviny a 95 % chce mít možnost volby; v poslední době je i na krmiva vznášen požadavek aby byla „GMO free“) je oprávněná obava z ekonomických ztrát na domácím trhu a nebezpečí ztráty exportních možností. Při současné nadprodukci téměř všech zemědělských komodit by získaly země, v nichž nebudou pěstovány GM plodiny, komparační výhodu na evropském trhu.

>Někdo v GMO vidí strašné hrůzy, jiný v nich nic strašného nevidí. Je to asi věc seznámení se s fakty a osobního přesvědčení. Navrhuji, že bude nejlépe se dohodnout, že se v tomto nedohodneme a uvolnit prostor na konferenci jiným tématům.

Otazka zni pane Cerny, na cem se maji vcelari mezi sebou dohodnout? Zda si nechaji dobrovolne znicit svoje produkty? Zda se coby soukromi zemedelci bez odporu nechaji ozebracit a skonci na chodniku jako treba v Kanade?
To preci vubec neni o diskuzi mezi vcelari, ale mezi vcelari a zodpovednymi statnimi institucemi.
Jak vyplyva z jinych prispevku, je vedeni CSV si zavaznosti situace vedomo a rovneztak probihaji diskuze o moznych resenich na nejruznejsich urovnich.

Pro tuto diskuzi by bylo jenom dobre kdyby se nekdo vyjadril z UV CSV. Neni totiz v zemi jiny organ sdruzujici vcelare s vetsi pravni vahou nez CSV (pres veskere vytky k cinnosti svazu).

Zdenek:
Mozna Vas Karle bude zajimat, ze jednou z aktivit britskeho prince Charlese je boj proti GMO plodinam
------
Fakt? A proti čemu ještě bojuje? Tálibánu, Al kajdě, proti atomovým elektrárnám, ....

A jakou to má relevanci s fakty? Je vzdělán v oboru, zná nějaká fakta proti GMO, nebo jen podlehl hysterii co šíří Greenpeace a lidi co pro ně dělají.

Možná vás bude Zdenku zajímat, že zde v ČR má Greenpeace ještě menší podporu jak KSČM:-)

To aby jsme klesli oba na stejnou úroveň argumentace.

Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát mu stále ještě platí.

Každý se nějak živíme.

Karel

Vážení přátelé!
Prosím!Dejte radu.Kde je možno si pořídit "forrychtung" na výrobu
mezistěn.Vypadá to,že budu mít dobudoucna dostatek vosku,aby se mi
vyplatilo si je "plácat"doma sám.Děkuju ze radu a ješte více za
případné zkušenosti.

Zdenek:
Jak vyplyva z jinych prispevku, je vedeni CSV si zavaznosti situace vedomo a rovneztak probihaji diskuze o moznych resenich na nejruznejsich urovnich.

-----
Asi jseeněco přehlédl, z jakých příspěvků (zřejmě zde v konferenci) vyplývý vaše tvrzení? Já je nevidím, stejně jako fakta o GMO a jejich škodlivosti.
A jak že to dopadli ti kanadští včelaři na chodníku? Zdroje a fakta prosím.

Děkuji.

Karel

>Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát mu stále ještě platí.
Každý se nějak živíme.

Pane Jirus,
napiste to do MV ze biomed je "oblbovak".
Mate problemy s dodrzovanim pravidel ekologickeho zemedelstvi? Jsou ceske normy pro ekologicke zemedelstvi dirave? Urcite zajimave tema do casopisu. Jak a proc...

Leckde jinde byste s takovym pristupem pohorel. Normy se striktne dodrzuji. A bude treba aby si na to zvykli subjekty i tady. Jinak se budou treba udelovat certifikaty ve Vidni stejne jako ta viza do Kanady.

>A jak že to dopadli ti kanadští včelaři na chodníku? Zdroje a fakta prosím.
Děkuji.
Karel

Zkuste si to precist o par radku nize.
Zdroj: www.mze.cz

No víš Zdenku, naše rodina ještě před takovými cca 40 lety ekologické
zemědělství provozovala. Prostě měli jsme záhumenek a protože v té době
chemické prostředky v zemědělství ještě nebyly a těžkou mechanizaci měli jen
jezeďáci, dělali jsme to nemlich úplně stejně jako to mají dneska podle
příslušných předpisů dělat ekozemědělci. Co se týká výnosů, třeba pšenice,
měli jsme je vzhledem k jezeďákům asi poloviční až třetinové. A samotní
jezeďáci, se svými traktory a další těžkou mechanizací, měli zase výnosy
poloviční až třetinové ve srovnání s dnešními zemědělci používajícími
agrochemikálie. Dá se z toho odvodit, že při skutečném dodržování všech
principů, podle kterých se má biozemědělství provozovat, ne při
biozemědělství, kde se "certifikace" nažere a pěstování dál jede normálním
klasickým způsobem, by měla být cena bioproduktů obecně několikanásobek ceny
zemědělských produktů vyráběných klasickým způsobem. Jenomže ona cena je
1,5, maximálně dvojnásobek. To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu. Aspoň pokud
se jedná o bioprodukty pro širokou spotřebu běžně prodávané v
supermarketech. A z tohoto pohledu je biovýroba jednoznačně marketingový
oblbovák.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 22, 2009 6:39 PM
Subject: Re: CSV versus GMO


> >Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který
> živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých
> držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát
mu
> stále ještě platí.
> Každý se nějak živíme.
>
> Pane Jirus,
> napiste to do MV ze biomed je "oblbovak".
> Mate problemy s dodrzovanim pravidel ekologickeho zemedelstvi? Jsou ceske
> normy pro ekologicke zemedelstvi dirave? Urcite zajimave tema do casopisu.
> Jak a proc...
>
> Leckde jinde byste s takovym pristupem pohorel. Normy se striktne
dodrzuji.
> A bude treba aby si na to zvykli subjekty i tady. Jinak se budou treba
> udelovat certifikaty ve Vidni stejne jako ta viza do Kanady.

Nemecky svaz profesionalnich a komercnich vcelaru si objednal primo v USA biomed a take dva medy v nemeckem supermarketu (repka-jetel) importovane z kanady jednou mnichovskou firmou a jednou firmou z Braunschweigu. Vsechny vzorky obsahovaly kontaminaci GMO repky RoundUpReady od americke firmy Monsanto. (rok 2005)

Ted me napada, ze jsem onehdy videl v kauflandu importovany med (ne biomed) z Nemecka repka-jetel a puvod medu tusim kanada.
Je mozne, ze kaufland sem ten kontaminovany med dovazi nebot ho v nemecku jiz nemuze prodat. Medy z Kanady jsou vlastne dnes jiz vsechny kontaminovane.
Cena toho medu v podstate jako u biomedu (hodne pres 250 kc)

>A z tohoto pohledu je biovýroba jednoznačně marketingový
oblbovák.
R. Polášek

Cili problem s interpretaci a dodrzovanim norem/certifikatu?
Typicka situace pro staty vychodu evropy.

A nebylo by tedy lepsi jit na zkusenou treba do te vidne jako za starych casu? V Rakousku si vcelari davaji sakra bacha aby normu neporusili. Ostatne nemecka dukladnost je prece znama.

Stejne tak pozor na medy z Rumunska. V teto zemi je geneticky modifikovana soja udajne jiz tak rozsirena, ze ekologicke zemedelstvi jiz tam vlastne neni mozne.
A medy z rumunska se u nas v supermarketeh prodavaji.
Vyplati se proto vzdy kouknout na etiketu "Zeme puvodu:"

>V Rakousku si vcelari davaji sakra bacha aby normu neporusili.<
-----------------------------------------------------------
Asi proto se v Rakousku vypráví vtip o ekozemědělcích. Víte jak se poznají? No přece ..... chemické prostředky používají v noci.
Zdravím JK

>To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu

Jeste mne napadlo, kdyz soustavne podvody, tak jak je to s dodrzovanim predpisu o zakazu GMO? Co kdyz se v cesku bezne pouzivaji GMO kontaminovane plodiny a subjekty na to kaslou? Kontroluje to tu nekdo?

>Asi proto se v Rakousku vypráví vtip

Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa.

Pepane, plně s tebou souhlasím, jen z toho vynech roubování a očkování. Roubováním a očkováním se pěstují - rozmnožují duplikáty původního druhu, to není šlechtění. Genetické šlechtění přirozeným způsobem je křížení - opylování jedné odrůdy jinou odrůdou (někdy i mezidruhově).
Tato hysterická diskuze lidí, kteří tomu ale vůbec nerozumí je jen bla bla bla.

Zdenek:
Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa.
---------
A jaký má vliv kvalita medu na jeho cenu? Myslel jsem že tam u vás na tom Západě či Jihu odkuď nám kážete určuje cenu trh. Nebo nám píšete odněkud, kde je cena dána vyhláškou?
Myslíte, že když se med vykupoval za 25Kč tak to bylo tím, že v něm tehdy nebyly žádné GMO a teď když v něm podle vás GMO jsou, tak se vykupuje za 60?

Jaké to jsou Rakouské ceny?
Když jsem se napsoledy díval na ceny medu v NDR, tak mi nepřišly o moc dražsí než u nás. A taky samá směs ze zemí EU a mimo EU. Zřejmě tam žádá zákazník vysokou kvalitu a ceny BIO medu ve srovnatelném balení byly jen o 15% dražší než normální med. Přesně jak to R. Polášek píše. Jak je to možné?

ALe skutečně jste přes mnoho příspěvků neuvedl ani jeden důvod proč jsou GMO plodiny nebezpečné? Prokázal to někdo kromě prince Charlese? Předpokládám, že Královská rodina tedy na svých pozemcích hospodaří výhradně BIO? :-))

Asi to bude jako s těmi lípami co škodí včelám. Doměnky a spekulace.

Karel

PS kolik myslíte že je v ČR biovčelařů a kolik vyprodukují BIO medu? Domníváte se, že čtou tuhle konferenci? Asi brečíte na špatném hrobě.

>ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?),<
----------------------------------------------------------
Nevím, co nazýváte IZO ani IZO ANTI. Proto využiji Vaší laskavé nabídky na popis, případně i fotografie. Jedná se patrně o Váš vynález. Zašlete to prosím na adresu josef.krapka/=/volny.cz

O otázce šíření mateří látky se naše současná literatura vyjadřuje poněkud sporadicky. Patrně je to ožehavé téma.
Krátká zmínka je ve Včelařství (Vladimír Veselý a kolektiv) Poněkud obšírněji se touto otázkou zabývá G.G. Buttler - odborník anglické výzkumné stanice v Rothamsted, který tuto otázku zkoumal v letech 1953 - 1954 a B.H. Genrich, odborník Výzkumného ústavu včelařského SSSR. 1951 - 1954. Možná, že existují i další, ale jejich práce neznám. Podstatné je, že oba jmenovaní mateří látku (feromon) ve své době pouze předpokládali, což dokumentují svými pokusy. B.H. Genrich například uvádí, cituji: Včelám, které matku olizovali, byla odstraňována tykadla a to buď úplně, nebo částečně. Ukázalo se, že reakce včely na látku (vůni) matky přestávala, jakmile bylo včele odejmuto 8 článků na každém tykadle. Nemusela to být vždy matka sama, stačil předmět o který byla matka trochu otřena, takže mu něco ze své látky (vůně) předala. (Zdroj - Včelařská encyklopedie 1956).
To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.
Zdravím JK

>Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa. <
------------------------------------------------------------
Rakouské ceny u nás, vynikající. Škoda, že se rozpadlo Rkousko-Uhersko.

To české lezení ceny medu vzhůru přičítám kampani (rozhlas, televize, tisk) o letošní nízké produkci medu. Nevěřím, že to bude mít dlouhého trvání.

Mimochodem, všimnul jste si, že nejvíce řečí se nadělá o věcech kterým nikdo z diskutujících nerozumí? Jako například o GMO? To je téma. A vo tom to je.
Zdravím JK

právě jsem se vrátil z Řecka z Tassosu. Byl jsem tam 14 dnů a na skůtru navštívil dost včelařů. Hodně medu je tam z marihuany divoce rostoucí všude. Teď se bojím přiznat dovezený med, aby mně naši bdělé oči strážníků nezavřeli za konzumaci mařeny...v současnosti převáži včelaři včelstva na hory na borovici,kde velmi meduje mšice a poskytuje výborný medovicový med. A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? tam nestíhají a my tady krmíme.... Medu zdar Vašek.

Nejsi první, koho to napadlo. ani já nejsem vyjímkou. V podstatě máš 2 volby. Buďto mezistěny lisovat na válcích z předběžně odlitých destiček a nebo na ručním lisu. První způsob vychází dost draho a při koupi nových věcí to odhaduji tak na 70 000 Kč, Na kontinuální lití investovat statisíce tak na to asi nemáme. Takže zbývá levná možnost mezistěny lisovat na ručním lisu. Bývá hodně pomlouván, ale u mého učitele v mých začátcích se na něm lisovaly mezistěny pro cca 200 včelstev 39 x 24 takže to jde. Něco jsem zkoušel. Vyrobil jsem ho odlitím z betonu a docela se povedl, ale mezistěny 39 x 35 neuměl. Nemohl jsem přijít na vhodnou separaci, vosk se vždy lepil a byl to horor. Prakticky na jednu slušnou mezistěnu jsem vyrobil 10 zmetků a ty hodiny čištění! Zkoušel jsem pouze separátory uváděné v staré literatuře plus Iron, jarovou vodu a nevím co ještě. Nic dobře nefungovalo. Takže jsem lis rozbil paličkou a o betonu už nechci slyšet. Ale nevzdávám to. Když si odleju vhodné razidlo ze sádry pokusí se mi ho odlít z hliníku v jedné slévárně. Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu. Podobné lisy se vyrábějí např v Rakousku, v Letňanech ho kdysi vystavovali, pak byl v Dole, tam jim to na něm šlo nic moc a pak se někam odstěhoval a nic už o něm nevím. Budu se tomu věnovat v zimě, jak už si slibuji asi tři roky, tak ani letos tomu nějak moc nevěřím. Každopádně, kdyby někdo věděl o starých válcích 370 mm širokých nebo tak nějak, byl bych vděčný za informaci a lahev dobrého pití je samozřejmostí. Tel: 604246110, stonjek/=/seznam.cz. Neříkejme, že to nejde, ale přiznejme si, že to neumíme!!! K těmto pousům mě nevede hamižnost ušetřit za výrobu mezistěn, ale možnost dopřát včelám stavět na nekontaminovaném vosku chemií, parafínem apod. Vždyť výrobci dodáme vosk z víček, trubčiny z Lbv a je velkou neznámou co za to koupíme zpět. Zdraví R. Stonjek

Ducháč Václav:>A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? tam nestíhají a my tady krmíme.... Medu zdar Vašek.<
..........
potvrzuji:
České včelařství co se týká medu právě zažívá krušné chvíle. Náklady tím, že snůšky zklamaly na plné čáře, se u mne vyšplhaly v předběžném odhadu na 3-4 násobek dlouhodobého průměru 10 let. to v praktických počtech znamená, že letos se rychle přehouply investice přes 100 Kč/na kg vyprodukovaného medu. Prodejní cena se pohybuje mnohem níže. Český med bude letos pro spotřebitele "opravdu vzácnost".

>To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu

Jeste mne napadlo, kdyz soustavne podvody, tak jak je to s dodrzovanim predpisu o zakazu GMO? Co kdyz se v cesku bezne pouzivaji GMO kontaminovane plodiny a subjekty na to kaslou? Kontroluje to tu nekdo?
--------
Kontroluje to tu někdo? Chtěl jste asi napsat kontroluje to tam u vás někdo?

Myslím, že naprostá většina populace ČR je zatím vašimi kampaněmi nedotčená a pokud jí něco vadí, tak např. nedodržování max. povolené rychlosti před školami a podobně jí vadí asi víc. Tato rychlost se dá kontrolovat poměrně snadno, na rozdíl od obsahu genetického kodu plodina na kdejakém poli.
Přesto před každou školou nestojí radar. A jak uhlídat šíření pylu a genetické informace v přírodě, to asi nejde. Právě na šíření různě modifikovaných genů je založen přírodní vývoj a s přírodou asi nikdo nehne.
Co když teď někde u vás před domem zmutovala nějaká rostlina - třeba právě vlivem vesmnírného záření, chemikálií z parfému slečny co šla okolo, nebo jen náhodně, tak jak se po miliony let nazpátek dělo?
Co stím uděláte? Před vaším domem můžou mutovat květiny! Já bych na vašem místě s vašimi obavami před genovými modifikacemi /mutacemi/ nemohl usnout.

Karel

Stonjek:
Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu.
-----
A co povlak z "teflonu"? Takové povlaky tady firmy dělají, mám kamaráda co mu někdo poteflonoval hliníkovou ornu od řezníka na pečení masa:-)
Jdu kápnout vosk na pánvičku:-)
Docela by byla otázka, jestli někdo z konference nemaká na vhodném CNC stroji. Teď nejsou naplno využité a nějaká malá fuška by možná prošla:-))

Karel

P. Stonjeku. Smysl mají opravdu jen válce a podobné tlačidla. Při lisování mezistěn musí docházet opravdu k lisování a tak se vyrobí kvalitní mezistěna. Jinak se rozpadá, je křehká. Prošel jsem prakticky všechny udělátka i cement i sádru ale i silikon a výsledek stále stejný. Chce to řízené chlazení a vyšší tlak na hotový výrobek.

Separace a příprava na kontiunální práci není jednoduchý postup a pochopil jste to dobře, že to není jen o mezistěně. Takové práce tuším na žádném učilišti, i když by měli, se nevyučují.

Profit na výrobě vedle výhody vlastního voskového oběživa je hlavně v tom, že se nemusím potýkat s výdaji na zajištění u jiného zpracovatele. Patří mezi to i mimo jiné % srážky a voda v mezistěnách výrobcem,(ne obchodníkem) která dělá minimálně 10 %. Tj, že na 400 kg co je takový roční průměr v pohybu voskového oběživa v mém chovu, bych musel laskavě darovat 40kg. A s tím ne kvůli penězům ale z podstaty etiky výžměny nesouhlasím. Za poslední roky ani nevím kolik stojí výměna kg vosku za mezistěny.

Výrobce válců s glavírkou je v Polsku. Fotku navštívenky přímo z výstavy ze stolu jsem dal na vindex.ic.cz do galerie na

http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/img_2170.html

Ukázkové video - práce jak u mne takové ruční válce fungují když se předělá na kontiunální práci včetně automatického formátování a stohování (letošek a loňský rok) je na

http://video.google.com/videoplay?docid=-4967226403827229486

http://video.google.com/videoplay?docid=-6185692403434822442


_gp_



.........
Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888)

>Nejsi první, koho to napadlo. ani já nejsem vyjímkou. V podstatě máš 2 volby. Buďto mezistěny lisovat na válcích z předběžně odlitých destiček a nebo na ručním lisu. První způsob vychází dost draho a při koupi nových věcí to odhaduji tak na 70 000 Kč, Na kontinuální lití investovat statisíce tak na to asi nemáme. Takže zbývá levná možnost mezistěny lisovat na ručním lisu. Bývá hodně pomlouván, ale u mého učitele v mých začátcích se na něm lisovaly mezistěny pro cca 200 včelstev 39 x 24 takže to jde. Něco jsem zkoušel. Vyrobil jsem ho odlitím z betonu a docela se povedl, ale mezistěny 39 x 35 neuměl. Nemohl jsem přijít na vhodnou separaci, vosk se vždy lepil a byl to horor. Prakticky na jednu slušnou mezistěnu jsem vyrobil 10 zmetků a ty hodiny čištění! Zkoušel jsem pouze separátory uváděné v staré literatuře plus Iron, jarovou vodu a nevím co ještě. Nic dobře nefungovalo. Takže jsem lis rozbil paličkou a o betonu už nechci slyšet. Ale nevzdávám to. Když si odleju vhodné razidlo ze sádry pokusí se mi ho odlít z hliníku v jedné slévárně. Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu. Podobné lisy se vyrábějí např v Rakousku, v Letňanech ho kdysi vystavovali, pak byl v Dole, tam jim to na něm šlo nic moc a pak se někam odstěhoval a nic už o něm nevím. Budu se tomu věnovat v zimě, jak už si slibuji asi tři roky, tak ani letos tomu nějak moc nevěřím. Každopádně, kdyby někdo věděl o starých válcích 370 mm širokých nebo tak nějak, byl bych vděčný za informaci a lahev dobrého pití je samozřejmostí. Tel: 604246110, stonjek/=/seznam.cz. Neříkejme, že to nejde, ale přiznejme si, že to neumíme!!! K těmto pousům mě nevede hamižnost ušetřit za výrobu mezistěn, ale možnost dopřát včelám stavět na nekontaminovaném vosku chemií, parafínem apod. Vždyť výrobci dodáme vosk z víček, trubčiny z Lbv a je velkou neznámou co za to koupíme zpět. Zdraví R. Stonjek<

KaJi:>Docela by byla otázka, jestli někdo z konference nemaká na vhodném CNC stroji. Teď nejsou naplno využité a nějaká malá fuška by možná prošla:-)) <
.........
Válce se vyrábí na glavírce. Vyrábí se tak od počátku. Problém je hlavně v nastavení kroků. Jde o dva ne stejné válce. Z hliníku a potažené pánvičkovým povlakem (že má pánvička teflonový povlak je obchodní trik) jsem je viděl na výstavě v Letňanech. Bylo to prakticky ve stánku VÚ Dol. (asi kamarádi) Cena kolem 80 tisíc. Polák to dělá z litografické slitiny původní cestou a má to asi jako výrobu a náklady levnější. Když tak na fotu je mail kontakt tak se někdo zeptejte a dejte sem přesnější údaj. Jestli se pamatuji dobře, tak cena byla vloni napodzim na výstavě v Bratislavě za nový ruční nejlevnější stroj kolem 30000 tis Kč. Polák dělá na profi glavírce i dvě varianty rozteče dělničích (doporučuji tu kratší) a jednu variantu trubčích buněk. (pro mne kničemu, ale pro chovatele matek pro přirozený chov taky dobré ne?)

_gp_

Včelstvo je bezmatečné již delší dobu, plod tam žádný není jen pyl.Tedy doufám, při poslední kontrole tam nebyl.

Pokud jde o GMO v cesku nema Sojka jako jednotlivec sanci. Nejake ojedinele projevy Sojky ci jinych nebudou vyslyseny. Boj s mocnymi chemickymi biokoncerny jako je Monsanto je boj s vetrnymi mlyny.

Americke biokoncerny se neustale ohaneji moderni technologii, pokrokem atd. Jenze opak je pravdou. Genova technologie je dnes velmi primitivni cili v plenkach a bylo by opravdu katastrofou dat jejimu nasazeni v prirode plnou zelenou.

Vzpomenme jenom na objev rentgenu. Paprsky X, cili rentgen, ktere Conrad Röntgen objevil, povazoval on i okoli za uzitecne, ale neskodne. Bohuzel doplatil na to vlastnim zivotem. Dnes je rentgen bezpecny jenom diky digitalni technologii, ktera umoznuje ho pouzivat v zanedbatelnych davkach. Jenze tato technologie na sebe nechala 100 let cekat!

A presto i v problematice GMO je urcita nadeje. Dnes rano jsem kdesi vystaral informace o jinych moznostech jak zemedelske plodiny ucinit odolne a pritom nezaneradit prirodu umelymi geny. Jde o tzv. SMART-BREEDING.
U kukurice se vi, ze jeji prirozenou obranyschopnost proti skudcum zpusobuje v kukurici produkovana latka nazyvana DIMBOA. Ta je ale produkovana jen u malych rostlin. Cilem vyzkumu je tedy vytvorit takovou kukurici, ktera bude produkovat DIMBOA v dostatecnem mnozstvi i u dospelych jedincu. Takova kukurice by sice byla geneticky pozmenena, neprodukovala by ovsem zadny cizorody protein a jeji pyl by byl pro vcelare a jejich med bezpecny, nemohl by nijak kontaminovat med.

Jde tedy o to nechat moderni technologie skutecne dozrat a neuspechat se nalehanim americkych koncernu.
Obavam se ale, ze jak ctu reakce nekterych tady, tak tak dalece ceske vcelarstvi neni, aby o tom mohlo fundovane a bez emocionalnich projevu informovat.

GMO kontaminovany med, kontaminovany ul = vcelarska katastrofa.
Dival jsem se dnes rano jak jeden bavorsky vcelar odvazel svuj med do likvidacniho zarizeni. Soud mu naridil med kontaminovany GMO znicit, ani pratelum ho nesmel darovat.

Ta likvidacni linka na med vypada trochu jako krematorium. Prijedete tam, nahazite kartony sklenic s medem do jamy a pak to zajizdi nekam dovnitr, kde je velka pec. "Krasny" pohled jak sklenice polepene cervenou paskou "kontaminovany med" mizi vevnitr.

To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.

______________________________________________________________

Ano. Mateří látka je komplexní feromon. Šíří se jak vzduchem ( vonná látka, atraktant lákající včely, avšak bez účinku na jejich sociální chování ) a také se předává potravou ( účinná látka ).

S pozdravem M. Václavek

>Polák dělá na profi glavírce i dvě varianty rozteče dělničích (doporučuji tu kratší) a jednu variantu trubčích buněk. (pro mne kničemu, ale pro chovatele matek pro přirozený chov taky dobré ne?)

A kdyz dame vcelstvu dostatek ramku s trubci mezistenou, budou pak stavet ty obtezujici divocinu dole? Budou pretvaret klasicke plasty na trubcinu? I stroje na rucni vyrobu mezisten pocitaji s trubcimi plasty.

Jestli tam není ani plod, tak s největší pravděpodností ani nemají zásoby.
Možná se už i zlodějky tam naučily létat a všechno, co donesou včely
oddělku, zlodějky zase vyberou. Pravděpodobně beznadějný případ.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 9:24 AM
Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.


> Včelstvo je bezmatečné již delší dobu, plod tam žádný není jen pyl.Tedy
> doufám, při poslední kontrole tam nebyl.

Zdenek:>Vzpomenme jenom na objev rentgenu. Paprsky X, cili rentgen, ktere Conrad Röntgen objevil, povazoval on i okoli za uzitecne, ale neskodne. Bohuzel doplatil na to vlastnim zivotem. Dnes je rentgen bezpecny jenom diky digitalni technologii, ktera umoznuje ho pouzivat v zanedbatelnych davkach. Jenze tato technologie na sebe nechala 100 let cekat!<
...............
To nevylučuje při pravidelném ozařování škodlivost takového záření. A co se týká šlechtění, mám tušení, že za poslední 3 roky se v republice dokonale pozměnila nabídka osiv entomofilních rostlin jako řepka a slunečnice. Opylení totiž asi není potřeba, mají podle mého názoru ke smůle včelařů dokonalejší samosprašnost a tím nižší nektarodárnost. A to je problém. Horší než GMO. Včely a opylení takových kultur technických rostlin již není potřeba.

Co takhle tenký plát vosku coby polotovar lisovat mezi dvěma fóliemi ? Tenký
igelit jednorázově, tlustý igelit nebo případně teflonovou fólii opakovaně?
Je to ale jen nápad.
R. Polášek

Zdravím,
je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně
zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou
není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve
smluvní podobě.

Hezký den

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "jarka" <m.alatko/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: vecne bremeno
Datum: 22.7.2009 - 15:16:03

> Mam otazku ohledne vec.bremena:
> Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě,
> ale on se po dlouhé době
> odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což
> jsem majitelka domu.
> Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně
> ale nevím jestli se může znovu
> vrátit do mého domu?

>za poslední 3 roky se v republice dokonale pozměnila nabídka osiv entomofilních rostlin jako řepka a slunečnice. Opylení totiž asi není potřeba, mají podle mého názoru ke smůle včelařů dokonalejší samosprašnost a tím nižší nektarodárnost. A to je problém.

To asi by byl take problem, ale zase jiny. Nevim jak moc je vyslechtena repka nezavisla na opyleni, nekde jsem ale cetl, ze se pestuji (geneticky modifikovane?) repky modre nebo fialove barvy.
Takze do budoucna fialovo modry repkovy med?

""Boj s mocnymi chemickymi biokoncerny jako je Monsanto je boj s vetrnymi mlyny.""
Pane, až já budu vlastnit třeba Bayer, tak mi dojde, že mají pesticidy na kahánku, a tak si "koupím" zelené, modré i duhové, aby v parlamentech, na ulicích, v tisku a přivázaní ke stromům GMO zadusili. Za každý milion upuštěný pod stůl se mi vrátí milionů sto.
Nemusíme chodit daleko, Dolu došlo totéž ohledně akaricidů.

>je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně
zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou
není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve
smluvní podobě.

Pokud si prectete pravni poradnu na internetu (opravdu nevim proc ten dotaz kdosi posila do vcelarskeho fora?), zjistite, ze pojmem vecne bremeno ceske zakony definuji a nemusi byt vubec v pisemne podobe. Staci neco po dobu deseti let nekomu povolit ci tolerovat a vznikne vecne bremeno pouzivani neceho.
Tudiz v katastru nemusi byt nic a vetsinou tam take nic neni (zaludnost pri koupi nemovitosti).
Samozrejme jak se v takovem pripade chovaji soudy pokud vznikne soudni pre je v teto zemi nepredvidatelne.

Opacne plati, ze pokud nekdo neco (napr. spolecnou cestu na pozemek) 10 let nepouziva, bremeno automaticky zanika.
Tot cesko.

Také jsem měl podobné choutky, ale nějak jsem se nechal odradit desinfekcí vosku u těch velkovýrobců. Umíte to udělat podomácku? Pokud ano, tak by to bylo super.

Tak to opravdu můžeme jen závidět!!! :-)

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Duchá? Václav" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: med
Datum: 22.7.2009 - 23:14:45

> právě jsem se vrátil z Řecka z Tassosu. Byl jsem
> tam 14 dnů a na skůtru
> navštívil dost včelařů. Hodně medu je tam z marihuany
> divoce rostoucí
> všude. Teď se bojím přiznat dovezený med, aby
> mně naši bdělé oči strážníků
> nezavřeli za konzumaci mařeny...v současnosti převáži
> včelaři včelstva na
> hory na borovici,kde velmi meduje mšice a poskytuje
> výborný medovicový med.
> A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost????
> tam nestíhají a my
> tady krmíme.... Medu zdar Vašek.

Já myslím, že bude lepší obětovat 500 nebo 1000 Kč a konzultovat to s
nějakým kvalitnějším právníkem než se ptát zadarmo laiků tady na fóru. Jinak
nic proti laikům. U věcného břemena je taky i nějaká instituce vydržení a
docela dobře možné i další zádrhele. Říká se dvakrát měř jednou řež a v
tomto případě bude lepší zjistit všechny informace a teprve potom to
jednoznačně, rychle a šetrně pro všechny strany provést podle práva než se
do toho pustit bez pořádných informací. A potom třeba riskovat kromě
definitivního rozkmotření s otcem i dlouhodobý soudní spor.... Který vyčerpá
všechny.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <mmcc/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 10:05 AM
Subject: Re: vecne bremeno


> Zdravím,
> je to sice ošklivé, ale pokud to není dáno smluvně a následně
> zapsané na katastru, tak to není vymahatelné a naopak. Podmínkou
> není, ale vložení na katastr, ale existence věcného břemena ve
> smluvní podobě.
>
> Hezký den
>
> Marek Medve
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "jarka" <m.alatko/=/seznam.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: vecne bremeno
> Datum: 22.7.2009 - 15:16:03
>
> > Mam otazku ohledne vec.bremena:
> > Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě,
> > ale on se po dlouhé době
> > odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což
> > jsem majitelka domu.
> > Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně
> > ale nevím jestli se může znovu
> > vrátit do mého domu?
>
>

GP
Válce se vyrábí na glavírce.
----
Pokud myslíme to co já znám jako gravírku, tak jsou to jednak mechanické kopírky, nebo cnc stroje.
Na ty mechanické - co se na nich dělají razníky na medaile člověk potřebuje model, na cnc potřebuji program.
Oboje je o tom, že kvůli jednomu kusu se to nevyplatí, jedině když by se strojový čas ukradl na fušku:-)

Mě se na ten necelý metrák nevyplatí zatím nic dělat, dokud bude válcovat kamarád. Válcované mezistěny - tedy ty nadvakrát vyráběné se podle mě nedají s litými srovnat. Hlavně jsou stále pružné, jednoduchá manipulace po celý rok.
Chdce to ale zásobu vosku, aby človk věděl že je ho toli, že se to vyplatí dělat jen jemu v jedné várce. (MVP)
Karel

Desinfekce není třeba, pokud se mezi stanovišti mění plásty a ostatní
vybavení, vytáčí med na jednom pracovišti atd. Protože to je mnohem
masivnější zdroj případné nákazy než vosk bez viditelných nečistot. Potom
desinfekce není třeba, když všechen vost je od spolehlivých kolegů včelařů,
u kterých se předpokládá, že ve vosku nejsou spory moru. Jiná onemocnění
včel, předpokládám, se voskem vyvařeným vodou nebo párou při 100 st C
nešíří.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Lubo" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 10:17 AM
Subject: Re: dopis


> Také jsem měl podobné choutky, ale nějak jsem se nechal odradit desinfekcí
> vosku u těch velkovýrobců. Umíte to udělat podomácku? Pokud ano, tak by to
> bylo super.

Radim Polášek:>Desinfekce není třeba,...<
..........
Dezifekce vosku při zpracování je tuším přímo definováno ve veterinárním zákoně. Nemůže být tedy problém, jestli se dodržuje. Já mám uzavřený voskový hospodářství a mezistěny ostatním chovatelům nenabízím ani neprodávám ani nijak nedistribuji. Takže o veterinární problém s dohledem pro veterináře méně. Dané časy a teploty dodržuji.

Na beesource bylo historické foto stroje, který válce vyráběl předsto lety. Nebylo to ani na medaile ani CNC. Podobu to mělo psacího stroje nebo monstrózního telegrafu s třemi děličkami do kterých se upíná válec a dokola ramínka na ražení. Bohužel to na beesource stáhly. Obrázek stroje byl asi z nějakého vydání ABC XYZ. Tak asi proto. Válec je vlastně dvouvrstvý. Ražení musí být na desetinu mm přesné. Jedna vrstva - jádro, je kluzná litina nebo ocel (nevím) a naní je vrstva rycí - litografická. (možná, že jde jen o čistý cín)
..........
>GP
Válce se vyrábí na glavírce.
----
Pokud myslíme to co já znám jako gravírku, tak jsou to jednak mechanické kopírky, nebo cnc stroje. <

Já jsem tak asi měl napsat, že píšu právě o ozavřeném voskovém hospodářství
a případně za nějakou oplátku o lisování pro dobré známé. V žádném případě
jsem nepsal o lisování mezistěn na prodej, tam je jasné, že veterinární
zákon se musí dodržovat.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 11:08 AM
Subject: Re: dopis


> Radim Polášek:>Desinfekce není třeba,...<
> .........
> Dezifekce vosku při zpracování je tuším přímo definováno ve veterinárním
> zákoně. Nemůže být tedy problém, jestli se dodržuje. Já mám uzavřený
> voskový hospodářství a mezistěny ostatním chovatelům nenabízím ani
> neprodávám ani nijak nedistribuji. Takže o veterinární problém s dohledem
> pro veterináře méně. Dané časy a teploty dodržuji.

Radim Polášek:>Já jsem tak asi měl napsat, že píšu právě o ozavřeném voskovém hospodářství
a případně za nějakou oplátku o lisování pro dobré známé.<
..........
Jestli něco nějak nabízíš, už nejde o uzavřené hospodářství ale charakterem distribuční výrobu a tím dochází k riziku roznosu nemocí šířitelných přes vosk. Tam by dohled SVS měl být automatický.

CNC stroj mám, souhlasím s názorem, že na výrobu jednoho kusu nebo i deseti musí majitel tohoto zařízení zavřít obě oči.
No tak bych je zavřel. Má z Vás někdo výkres jak taková mezistěna vypadá.
Petr

Zkusil bych google patenty. Např.

http://www.google.com/patents?q=beeswax+foundation&spell=1&rview=1

...........
Petr (90.177.108.154) --- 23. 7. 2009
dopis

CNC stroj mám, souhlasím s názorem, že na výrobu jednoho kusu nebo i deseti musí majitel tohoto zařízení zavřít obě oči.
No tak bych je zavřel. Má z Vás někdo výkres jak taková mezistěna vypadá.
Petr

Dejte mi prosím na Vás kontakt na info/=/hvac.cz, děkuji.

Tip G. Pazderky: dobrý asi bude stačit. Teď jen z čeho.

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

2009/7/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2
> - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k
> němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly a d?evo
> > Datum: 17.7.2009 23:38:20
> > ----------------------------------------
> > Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> > Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit
> mezi
> > ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> > blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> > něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> > utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou
> vrstvou
> > doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít
> hadrem.
> > Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> > všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> > pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> > kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale
> jen
> > u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a
> pak
> > se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil
> 10
> > úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> > moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> > problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let.
> To
> > je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí,
> že
> > to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> > polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> > ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
> >
> >
> >
>

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor.
------
podle mě to bude víc než dost na seschnutí, spoj pero drážky (podobně jako :
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=nastavky
)
------
Právě tluču nástavky 14,5cm sponkovačkou a hřebíkovačkou. Čela jsem protáhl na protahu z tl. +26mm což některé pily řežou, abych měl stejnou tlouštku, vyšla dokonce 25mm. Povrch samozřejmě je hrubý, normalizoval jsem tlouštku.
Z boku čel lepidlo, pak sponky a nakonec hřebíkovačkou hřebíky 80mm. To se nedá ve vzuchu, ale proti zemi, proto ty sponky. A jediný vrut se širokou hlavou nahoře u drážky.
Podle mých dosavadních zkušeností vydrží klidně dest let bez dalších povrch. úprav. Až bude v zimě čas, bude tam nahoře ještě na čelech hmatová lišta na zvedání.

To bylo asi smyslem přechozích příspěvků. Původní nástavky byly z beden.
Samozřejmě perfektně vybroušené a slepené nástavky zahradu pěkně ozdobí, ale nějak se v poslední době čím dál véc krade. I včely. Tak co se pak rozčilovat nad pěknými úly.

Karel

v KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 22.7.2009 14:00:35
> ----------------------------------------
> v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
> Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
>
> Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v chování
> jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od
> hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší
> hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin
> atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co
> navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt
> vyčerpáním.
> .........
>
> Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici
> hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a
> ejhle ozili.
>
> Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence
> jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu,
> ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
>
> Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela
> mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
>
> Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o
> hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
> Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari
> je proti srsti. <
>
>
>

Zrovna Drašar, který je autorem Včelí pastvy píše jinde o lípách ve
Včelařství,str.209/r.1985 a že nedoporučuje sázet lípu stříbrnou kvůli
občasné galaktóze, kterou neumí včely zpracovat a hynou nani.

2009/7/23 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> v  KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: smrtici lipa
>> Datum: 22.7.2009 14:00:35
>> ----------------------------------------
>> v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
>> Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.
>>
>> Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v  chování
>> jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od
>> hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší
>> hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin
>> atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co
>> navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt
>> vyčerpáním.
>> .........
>>
>> Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici
>> hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a
>> ejhle ozili.
>>
>> Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence
>> jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu,
>> ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.
>>
>> Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela
>> mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.
>>
>> Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o
>> hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
>> Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari
>> je proti srsti. <
>>
>>
>>
>

podívej se do katastru nemovitostí
Věcné břemeno je tam zanesené

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jarka <m.alatko/=/seznam.cz>
> Předmět: vecne bremeno
> Datum: 22.7.2009 15:16:10
> ----------------------------------------
> Mam otazku ohledne vec.bremena:
> Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době
> odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu.
> Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může znovu
> vrátit do mého domu?
>
>
>

Já sem nepsal že je to šlechtění . ale přenášení genů Tam dokonce dochází k ovlivňování toho roubu podnoží Kde různými podnožemi můžeme měnit částečně vlastnosti nového jedince Duplikáty přesně stejných vlastností získáme jen řízkováním nebo meristyrénovým množením.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu (36760)
> (36762) (36765) (36766) (36859)
> Datum: 22.7.2009 21:07:04
> ----------------------------------------
> Pepane, plně s tebou souhlasím, jen z toho vynech roubování a očkování.
> Roubováním a očkováním se pěstují - rozmnožují       duplikáty původního druhu,
> to není šlechtění. Genetické šlechtění přirozeným způsobem je křížení -
> opylování jedné odrůdy jinou odrůdou (někdy i mezidruhově).
> Tato hysterická diskuze lidí, kteří tomu ale vůbec nerozumí je jen bla bla
> bla.
>
>
>

Nejsem ani distributorem, ani jinak vázán na časopis WM.Přesto doporučuji přečíst článek ze stránky 56, "Česká Akademie věd podpoří pěstování modif. kukuřice, příp. i jiných plodin. Ve 12 let trvajícím výzkumu nezjistila jejich nepříznivý vliv na životní postředí."

A CO LIDÉ ,? ZKOUMAL NĚKDO, CO TO DĚLÁ S NIMI???


WM Magazín,ŠÉFREDAKTOR JIŘÍ WOJNAR, 17.LISTOPADU 146, 738 02 FRÝDEK MÍSTEK
Objednat lze na č. 234 092 851

Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému příspěvku, dovoluji si CITOVAT : Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. T.zn., že se přímo v našem těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho poté, co GMO přestaneme jíst.Jinak: jestliže sníme jediný lupínek vyrob. z BT kukuřice, mohou střevní bakterie přeměnit naše trávící systémy na živé továrny na pesticidy, možná až do konce života.
Bohužel, nelze vše citovat.
Genetik David SUZUKI : "pokusy nebyly nikdy provedeny a pokusnými morčaty se se nyní stáváme my" , "Každý kdo říká - my víme, že je to úplně bezpečné, je buď neuvěřitelně hloupý, nebo záměrně lže"!

Zdravím vás přátelé včelaři,ví někdo za jak dlouho se rozklade mladá kladoucí matka přidaná do oddělku?

Také jsem to zkoušel, ale spíše pro svíčky. Aby se to nelepilo formu jsem namočil či polil vodu s Jarem /smáčedlem/. U mne to platilo /nějaká umělá hmota, kdysi dávno jsem to našel/ , zda by to bylo vhodné pro beton, nevím. Na suchou formu nebo politou vodou se vosk vždy přilepil a nešel dobře ani seškrábat.

Zdravím vás přátelé včelaři,ví někdo za jak dlouho se rozklade mladá kladoucí matka přidaná do oddělku?

Za normálnych okolností, prijímacie včely sú stotožnené s materskou látkou pridávanej M, u mňa ploduje už na druhý deň (ale to v prípade, že po svojom oplodnení v oplodňovacej jednotke už položila prvé vajíčka, čo zistím priamou kontrolou. Ja nečakám na kontrolu týždeň-dva, ako som aj ne tejto konferencii čítal. pri použití správneho technologického postupu, sa netreba obávať vstupu do včelstva.

takto dělají mezistěny v Africe
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/jak-delaji-mezisteny-v-africe

Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se ze
snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje,
umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

J.T.

V některých letech pozoruji úhyn včel na lípě malolisté (původní druh). V nadmořské výšce 580m, jedna lípa je u cesty s rovným hladkým povrchem. Mrtvých včel tam je velké množství jdoucí do tisíců. Vliv nějakého chemického ošetření nepřichází v úvahu, lípy jsou vysoké a terén kopcovitý, bez polí. Když rozkvetou lípy, znamená to (v této loklitě), že už nebude snůška, co tam je tak vytočit a začít krmit.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, July 23, 2009 6:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: smrtici lipa

v KNIZE VČELÍ PASTVA se uvádí u lipy stříbrné nektarodárnost deseti květů 30,5 mg cukernatos nektaru 25.5 % a produkse cukrů 7,1 O nějaké jedovatosti pro včely není ani zmínka.

Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
Tonda
>podívej se do katastru nemovitostí
Věcné břemeno je tam zanesené

Jednou jsem brousil na internetu volně přístupnými údaji z katastru
nemovitostí a zjistil jsem, že u poměrně dost mých sousedů, kde bydlí v
jednom baráku staří rodiče a děti, tak cca třetina , polovina případů je
tak, že rodiče přepsali svůj barák někomu z další generace a sami si
vymínili věcné břemeno bydlení na dožití... Jak to ale mají s konkrétním
soužitím, nevím, musí se prostě nějak dohromady snést a domluvit, jinak to
je zřejmě velký problém.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 11:01 AM
Subject: Re: vecne bremeno


> Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v
> darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto
> nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
> Tonda
> >podívej se do katastru nemovitostí
> Věcné břemeno je tam zanesené

Oddělky by se měly umisťovat tak, aby výlety včel nešly do výletu včel
produkčních včelstev. Potom se skutečně vzájemně ovlivňují. Takže pokud jsou
oddělky ve stejné řadě s produkčními včelstvy a česna mají namířené stejným
směrem, měly by být oddělky od produkčního včelstva nejméně 2 - 3 metry.
Oddělky by potom neměly být před včelstvy a taky ne hned za včelstvy. Když
mají česna namířena výrazně jiným směrem, zas to tak moc nevadí. Pokud ale z
nějakých provozních důvodů je oddělek na nebo pod včelstvem nebo těsně
vedle, zas to nějak zásadně moc nevadí. Pouze v závislosti na tom, jak je
vizuálně oddělen vstup do oddělku a vstup do česna produkčního včelstva
stoupá procento matek ztracených při oplozovacím výletu a taky procento
zalétaných včel, oddělek musí být prostě o něco silnější..
Umístění oddělků na stanovišti vůbec nesouvisí s loupeží, protože jak začnou
včely slídit, postupně proberou doslova decimetr po decimetru plochu kolem
stanoviště na desítky až stovky metrů daleko. Neexistuje, že by jakkoliv
schovaný oddělek nenašly. Obrana před loupeží není schování oddělku, ale
dělat životaschopné oddělky a mít je v takovém úlku, aby se i s tím omezeným
počtem včel, co v oddělku jsou, dokázaly ubránit. Je to takové neustálé
testování, slídičky se snaží proniknout do všech možných úlů a úlku a
odletět zpět ve zdraví s nakradenou sladinou, strážkyně jim nejdřív prostě
jen brání ve vstupu do úlu a později se s nimi perou a vzájemně se zabíjejí.
To je poměrně běžné v době mimo snůšku, že je vidět občas na česnu se
peroucí včely. Kdykoliv, jak se podaří dostatečnému množství slídilek
vniknout dovnitř úlu a naloupit sladinu, ve svém mateřském včelstvu zatančí
taneček a rozdají uloupenou sladinu s vůní toho úlku. A plná síla létavek
toho loupícího včelstva potom vyrazí na označené místo a pokouší se dostat
dovnitř toho úlku a taky si nabrat sladinu....
Matky na oplozovací prolet létají snad stovky metrů, snad kilometr.... U
trubců byl zaznamenán dolet až 15 kilometrů, v horských údolích, kde zřejmě
tak daleko létat museli, v normální krajině to budou trubci z pár
nejbližších okolních stanovišť.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 9:45 AM
Subject: Vzdálenost nejbližších trubčích shromaždišť - překážka páření


Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se ze
snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje,
umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

J.T.

Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
Jaký dotaz, takové odpovědi......
Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek, aby
bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní strany
přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
Subject: Re: ?ly a d?evo


Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se zen snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se doporučuje, umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se létavky neměly
snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?

Skúsim Vám odpovedať z pohľadu mojej praxe:
mám vybudovanú včelnicu zo všetkým čo k nej patrí, úle v dvoch radoch po 35 včelstiev, s medzerou medzi nimi 6 m (2 m za prvým radom je vysoká stena viniča), plus ešte do 5O oplodňovacích jednotiek (OJ), zasa v jednom rade, tesne pri sebe, letáčiky sú od seba 18 cm, 21 na jenej strane, z opačnej taktiež 21, medzi letáčkmi sú vložené zábrany pre styk medzi sebou, OJ sú jednotnej farby (šedej) bez farebného rozlíšenia a bez nejakej farebnej značky. Ďalších 8 OJ je u umiestnené v 4-och plastických nádobách (je rozdelená priehradkou-prepážkou na dve časti) na kvety-kytky, znovu z obidvoch strán na koncoch sú letáčiky. Týmto som Vám odpovedal aj na vašu otázku, či blízkosť výletov kmeňových včelstiev budú ovplyvňovať, nebudú, moje výsledky to potvrdzujú
Z pohľadu p. Poláčeka, je to vražedné, ale moja prax je vynikajúca, matky sa oplodňujú bez problémov až na malé výnimky, ktoré ale nesúvisia so stratou pri ich návrate z oplodňovacích letov, stratia sa ešte skôr, ako robia prvé orientačné prelety, hlavne pre chyby včelára. Aj tento už netypický mesiac pre chov M, je um mňa vynikajúci.

Trúdie zhromaždištia neovplyvňuje sa páriaca sa M, ale vhodné miesta v teréne, kde sa rok čo rok zhromažďujú trúdy a čakajú na svoje vyvolené, ktoré to miesto vždy nájdu i keď tam nikdy neboli.
Vzdialenosť môže byť 1 km až po 3-5 km, ale to je pre M nie podstatné, matka vynikajúco lieta a má ešte lepší orientačný zmysel pre svoj návrat. Raz v živote som mal šťastie vidieť toto divadlo, akt párenia sa matky, asi 1 km od včelnici, kde bol v tom čase 100 včelstiev. Akt prebiehal presne tak ako je popísaný v literatúre, zhluk asi 300 trúdov, vo výške 8-10 m poletovali v závese M, občas zrazili spadli k zemi a znovu vzlietli k M, trikrát sa to stalo, potom som stratili zo orného poľa mojich očí.

Nepsal jsem, že znemožňuje chov matek, jen zhoršuje. Svého času jsem taky
choval matky přímo v úlech kočovného včelína, na prostoru o šířce těsně nad
dva metry ve dvou řadách půl metru nad sebou bylo dvakrát po 5 úlech,
zvenku to byla hladká stěna včelína s 10 barevnými česny a očky nad nimi.
Přesto se matky po provedení jednoduchého opatření - čerstvého nátěru česna,
dokázaly vcelku spolehlivě vrátit do svého česna a to včelín byl občas
umísťován do polí na nechráněná místa s občas soustavnými poryvy větru.
Které občas odfoukávaly přistávající létavky až o metr mimo ty správná
česna. Co se týká nástavků, taky jsem svého času zkoušel kvůli budoucímu
spojování odchovávat oddělek s novou matkou podstavený pod produkčním úlem
nebo naopak postavený na produkční úl a se ztrátami matek nebyl problém.
Jedná se o to, že když jsou oddělky v samostatných úlcích, je lepší je mít
někde stranou od produkčních včelstev, protože potom úspěšnost je o nějaká
procenta lepší, o 1 - 2 matky z 10 - 20 chovaných.....
Co se týká stavění včelstev za sebe, já mám zkušenost s dvěma stanovišti
dvou včelařů. Jeden měl stanoviště na své zahradě u svého domu na jižní
straně včely obrácené k jihu vyletovaly nad jeho zahradu a druhý měl svá
včelstva o cca 10 -15 metrů jižněji na severním okraji zase své zahrady zase
česny obrácené k jihu. A "severní" včelař" si stěžoval na soustavný
nedostatek a úbytek včel. Bylo to v podstatě na rovině, stanoviště nebyla
oddělena žádnou překážkou kromě řídkého průhledného ovocného stromového a
keřového porostu běžného tehdy na zahradách, stanoviště byla mezi sebou
viditelná. Podle mého názoru byly přílétající létavky "severního" včelaře
stahovány do úlů "jižního" včelaře, ten měl taky i víc úlů.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 12:41 PM
Subject: Re: Vzdálenost nejbliích trubčích shromadi - překáka páření


> Z důvodu zamezení loupeže a také z důvodu, aby nebyla matka vracející se
> zen snubního proletu strhnuta do koridoru produkčních včelstev se
> doporučuje, umisťovat oddělky mimo včelnici do takové vzdálenosti, aby se
> létavky neměly
> snahu vracet do mateřského úlu. Moje otázky: nebude tato vzdálenost potom
> překážkou pro dobré oplodnění matky? Do jaké vzdálenosti se matka odlétá
> pářit? V jaké vzdálenosti od stanovišť se trubci shromažďují?
>
> Skúsim Vám odpovedať z pohľadu mojej praxe:
> mám vybudovanú včelnicu zo všetkým čo k nej patrí, úle v dvoch radoch po
35
> včelstiev, s medzerou medzi nimi 6 m (2 m za prvým radom je vysoká stena
> viniča), plus ešte do 5O oplodňovacích jednotiek (OJ), zasa v jednom rade,
> tesne pri sebe, letáčiky sú od seba 18 cm, 21 na jenej strane, z opačnej
> taktiež 21, medzi letáčkmi sú vložené zábrany pre styk medzi sebou, OJ sú
> jednotnej farby (šedej) bez farebného rozlíšenia a bez nejakej farebnej
> značky. Ďalších 8 OJ je u umiestnené v 4-och plastických nádobách (je
> rozdelená priehradkou-prepážkou na dve časti) na kvety-kytky, znovu z
> obidvoch strán na koncoch sú letáčiky. Týmto som Vám odpovedal aj na vašu
> otázku, či blízkosť výletov kmeňových včelstiev budú ovplyvňovať, nebudú,
> moje výsledky to potvrdzujú
> Z pohľadu p. Poláčeka, je to vražedné, ale moja prax je vynikajúca, matky
> sa oplodňujú bez problémov až na malé výnimky, ktoré ale nesúvisia so
> stratou pri ich návrate z oplodňovacích letov, stratia sa ešte skôr, ako
> robia prvé orientačné prelety, hlavne pre chyby včelára. Aj tento už
> netypický mesiac pre chov M, je um mňa vynikajúci.
>
> Trúdie zhromaždištia neovplyvňuje sa páriaca sa M, ale vhodné miesta v
> teréne, kde sa rok čo rok zhromažďujú trúdy a čakajú na svoje vyvolené,
> ktoré to miesto vždy nájdu i keď tam nikdy neboli.
> Vzdialenosť môže byť 1 km až po 3-5 km, ale to je pre M nie podstatné,
> matka vynikajúco lieta a má ešte lepší orientačný zmysel pre svoj návrat.
> Raz v živote som mal šťastie vidieť toto divadlo, akt párenia sa matky,
asi
> 1 km od včelnici, kde bol v tom čase 100 včelstiev. Akt prebiehal presne
> tak ako je popísaný v literatúre, zhluk asi 300 trúdov, vo výške 8-10 m
> poletovali v závese M, občas zrazili spadli k zemi a znovu vzlietli k M,
> trikrát sa to stalo, potom som stratili zo orného poľa mojich očí.

Prosím o radu!
Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
vytáčel zavíčkovaný.
Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
Díky.


--
Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz

Zdravim vespolek,

v stredu tohoto tydne jsem poprve vyzkousel udelat preletak, do te doby jsem vzdy tvoril vcelstva pomoci oddelku, ktere mam jiz vyzkousene a funguje mi vyborne. Vzhledem ktomu, ze jsem preletak tvoril poprve, tak jsem mozna jeste udelal nekde nejake chyby, nicmene v tomto okamziku jsem toho nazoru, ze preletak ma mnoho uskali a taktez nevyhod. Vcelstvo ktere je odlozeno je nadmiru ohrozeno loupezi, ikdyz se jednalo o tri nastavky 39x24, tim ze chybi letavky je treba ul uplne v podleti zavrit, jinak Vam jej oststni vcely kompletne vyberou ( stihl jsem to naposleni okamzik). Je treba podavat vodu, protoze ve vcestvu je mnoho otevreneho plodu a nejsou k dispozici zadne letavky. V nove vzniklem vcelstvu zustanou letavky, ktere v tomto okamziku svadi boj s trubci - pomer je temer 1:1. Mlada oplozena matka byla prijata mladuskami ( ktere jsem strepal z ramku z medniku), 1/3 letavek je venku na cesne a protestuji proti teto zmene. Verim, ze za par dnu se vse ustali, ale prislo mi to jako velky sok pro obe vcelstva.
Priste budu volit radeji oddelek do plemenace.
Jestli mate nekdo jine lepsi zkusenosti, tak se ozvete, treba jsem mohl nekde udelat chybu.

PZ

Kupte si ve včelařské prodejně měřák % vody v medu. A potom točte pokud je někde okolo 19% max. Zavíčkování v tomto bláznivém roce neznamená nízký obsah vody.

TO BYL TEDY RÁDCE :-)
Spíše, když 4 dny nic nebo ubude, tak možná. Zavíčkování není ten hlavní znak. Letos v těch vedrech byla vysoká vzdušná vlhkost a med nevysychal. Nejlépe je vytáčet po chladném třeba i deštivém týdnu. Samozřejmě nesmí přibývat na váze.

No obvykle rada, že aspoň třetina plochy rámků má být zavíčkovaná, stačí.
Včelky donesou sladinu do úlu a hned potom a hlavně večer a v noci odpařují
nadbytečnou vlhkost. Zahuštěnou sladinu ještě párkrát přenesou a potom ji
definitivně uloží do medníkových plástů. Zahuštěné je to tak dobře, že při
odběru plástů odpoledne tam může být i nějaké množství nezahuštěné sladiny a
pořád je ten med dostatečně hustý. Když během těch několika dnů je tak
vlhko, že sladinu zahustit nemůžou, dokonce při stoprocentní vlhkosti by
předtím zahuštěná sladina opět absorbovala vodu a ředila se, tak jim nezbývá
nic jiného, než uložit do medníkových buňek jako hotovou nezahuštěnou
sladinu. V buňkách a ošetřovaná včelami se taková sladina do zimy ani tak
nezkazí, ale vytočená v nádobách bohužel. Bylo prostě nevhodné období a med
je prostě řídký.
Co s tím, je věc jiná. Troška vody se odpaří, když se med nechá otevřený v
letních horkách v teple. Přirozeně chráněný před včelami. Když se potom
ochladí a začne krystalizovat a může se napastovat, je to téměř vyřešeno.
Když se podaří, aby řídký med vydržel až do zimních měsíců, v zimě se takový
med dá zahřát ve ztekucovací komoře na 35 - 45 st C a potom v chladnu 5 - 10
st C pomalu tenkým čůrkem a zvysoka přelívat z jedné nádoby do druhé nebo
nějak podobně. Při takové vysoké teplotě medu a nízké teplotě okolí se z
medu vlkost odpaří velice rychle a med se poměrně znatelně zahustí. Pro
velkovčelaře to ale není. Odpařovače vody z medu jsou zatím dost vzácné.
Jinak jsem zaznamenal, že včely občas nestihnou zahustit med a víčkují ho
řídký při nízkých venkovních teplotách. Na jaře při časných ranních snůškách
z řepky a potom, svého času poslední vytáčení v polovině srpna taky občas
vykazovalo řidký med.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <nasepenze/=/volny.cz>
To: "včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 3:09 PM


Prosím o radu!
Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
vytáčel zavíčkovaný.
Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
Díky.

Med měl veké množství vody i když byl zavíčkovaný. Mohlo se také stát, že byl v pořádku a že přijal vodu z ovzduší a proto kvasí.Stalo se mi letos, že ve sklenici kam dávám med, který sbírám a byl jen volně přikrytý, tedy ne uzavřený, měl po několika dnech až o 10% vody více.Vlhkost ovzduší měla přes 80%.Různé rady na zralý med neplatí všeobecně, rozhodující je refraktometr a i ten nemusí být zcela pravdivý, leda až po několika dnech.

Já jsen ho tam měl pro paní od které jsem dům koupl.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vecne bremeno
> Datum: 24.7.2009 11:01:33
> ----------------------------------------
> Doživotní bydlení není ale věcné břemeno. Mám to s matkou, ale je to v
> darovací smlouvě. I podmínky, jako třeba její návštěvy aj. V katastru toto
> nemám. Věcné břemeno je třeba chůze po pozemku.
> Tonda
> >podívej se do katastru nemovitostí
> Věcné břemeno je tam zanesené
>
>
>

u velmi ranných medů bývá problém s vlhkostíi hlavně u zavíčkovaného medu medu. Místo váhy kupraději refraktometr a pak múžeš takové medy změřit a případně vysušit nebo smíchat s medy s nízkou hladinou vody

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2009 15:09:46
> ----------------------------------------
> Prosím o radu!
> Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
> Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
> Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
> U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
> vytáčel zavíčkovaný.
> Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
> přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
> Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
> prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
> Díky.
>
>
> --
> Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
> ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz
>
>
>
>

Váha, pokud má záznam měřených hodnot, ukáže, jestli je nebo byla snůška
nebo silná snůška, popřípadě když jsou už pár dnů malé přínosy nebo žádné,
že snůška není a že v úlu je jenom zpracovaný a zahuštěný med.
Refraktometr ukazuje přímo procenta vody v medu.
Otázka je jestli místo odůvodněného nákupu to nebude nákup hraček, který se
z výnosu těch několika včelstev včelaře nezaplatí. Hustota medu se totiž dá
bez problémů s trochou zkušeností poznat přímo, s ohledem na případnou
teplotu medu. Stačí med nabrat lžičkou, podívat se, jak teče, jak při dopadu
na hladinu medu řetízkuje atd. Někdy stačí v uzavřené sklenici někde u
stánku na trhu ji naklonit a dívat se, jak se tam převaluje bublina vzduchu
nad medem. Podobně se dá bez váhy poznat snůška, jen pozorováním včel,
pozorováním okolí a znalostí počasí.
Narážím tím na to, že dneska je módní na všechno shánět a kupovat různá
hejblata, měřáky, zapisovače hodnot místo toho, aby člověk nějaký rok
nasával zkušenosti, nebo je sbíral u jiných a učil se. Jestli včelař vytočí
ročně tunu, dvě medu, tak volba je jasná, měřák a podobná hejblata vyloučí
těch několik procent pravděpodobnosti, kdy se i zkušený včelař utne a při
takovém množství medu se tím "hejble" spolehlivě zaplatí. Pokud má včelař
pár včelstev na zahradě nebo někde v lese, většinu medu nechá v rodině či
rozdá příbuzným a prodává jen známým známých přebytky, tak je otázka, jestli
se takovými hejbly zásobovat. Každý si to musí rozmyslet sám, protože
konkrétně ten refraktometr toho moc nevyřeší, med nezahustí. Jestli třeba
nebude lepší ten kyblík medu prostě spotřebovat, na medovinu, na medové
ovocné víno, třeba rybízák, do pečiva, já pro hodně řídký med uvažuji jeho
zavaření ve sklenicích.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 24, 2009 9:57 PM
Subject: Re:


u velmi ranných medů bývá problém s vlhkostíi hlavně u zavíčkovaného medu
medu. Místo váhy kupraději refraktometr a pak múžeš takové medy změřit a
případně vysušit nebo smíchat s medy s nízkou hladinou vody

Pepan

No Radim se opět rozjel, ale letošní rok je opravdu průšvih. Včely se s nějakým zahušťováním, když vlhkost vzduchu neklesá pod 90% moc nepářou a tak medy kolem 30% nejsou asi zas tak vyjímkou. Dokonce i já vyhlášený šetřílek jsem si po 35 letech praxe koupil refraktometr a začaly mě vztávat vlasy hrůzou a to jsem čekání na zavíčkování doopravdy protahoval jak to šlo. Žel konec letošní sklizně nic moc a včely roztažené zásoby ve 2 - 4 nástavcích nevíčkují, vlhkost tak 22% a tak se stejně musí točit a připravovat na zimu. Jestli tedy med kvasí a není ho moc, stačí snad odebrat horní vrstvu a použít např. na medovinu, a zbytek nahřát na 45 stupňů a míchat a větrat jak o život. V tomhle mokrém vzduchu budou výsledky nic moc a kdy se počasí umoudří je velkou neznámou. Stane li se toto velkému včelaři je v průšvihu a může ho zachránit pouze urychlené stavění vysoušeče. Pro malé v podstatě stačí nahřívací box, větráček a funkční menší lednička. Box se musí co největším otvorem propojit s ledničkou a větrákem do ní hnát teplý vzduch a nějakými plechy donutit vzduch, aby v ledničce měl co nejdelší dráhu zvl. kolem zadní stěny, kde je zapěnován výparník. Proto se také otvor do ledničky musí dělat jen zboku nebo ze dna. Při práci nekuřte a ani jinde nesmí být otevřený oheň. Kdyby vám totiž uniklo chladivo tak kolem ohně máte hned fosgen a to asi není to pravé ořechové. /informace od chladařů/ Samozřejmě obsahem nádob v boxu se musí míchat a ne málo! Jinak nejlepším pomocníkem jak zabránit kvašení medu ve skladu je chlad! Místo párání se s ledničkou lze také koupit vysoušeč vzduchu, ceny začínají od 4 500. Ale funguje to úplně stejně. Jinak v Dole asi před 10 lety o tom napsal vědecké pojednání Dr. Kamler, ale nic moc a to se vyjadřuji hodně diplomaticky. Kdo se nechce umíchat musí zvolit řešení aby suchý vzduch měl k dispozici co největší plochu medu, proto Jindrovo "mlýnské kolo" nebo různá jiná míchátka. Takže jestli tropy budou pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S

Stonjek:>Takže jestli tropy budou pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S<
...............
Jedna z nich je HMF

V souvislostech nastává problém s limitní a nízce povolenou hodnotou HMF, která je ve vlhčím prostředí pronás jako producenty diskriminace a pro spotřebitele údaj oničem, protože neříká nic tak přesného o kvalitě, jak se hodnotě HMF přisuzuje. HMF je problém. Ne tropické počasí. Stačí, aby Unie zrušila nebo přenastavila HMF. Člověku HMF neublíží. Další problém v souvislostech co by to řešilo jsou kyselá léčiva. Pokud vím, tak nárůst HMF je přímo závislý nejen na teplotě a době skladování ale HLAVNĚ na obsahu kyselin v medu. Pokud se bude léčit v takovém vlhkém prostředí kyselinou, zcela určitě stačí když kyselina přejde třeba i přechodně vlivem vyšší vlhkosti do medu a tím se zvýší tvorba HMF mnohem razantněji v něm. A to je průšvih.