Archiv Včelařské konference

Tak dnes jsem se díval do oněch včeliček a matku jsem nikde nenašel/ ikdyž jsem ji před 2 dny značil / a plod s vajíčky jsem také nezhledal. Bud se odlopla barva z ní nebo je nenávratně pryč a nebo jsem ji přehlédl. A v druhých včelkách matka přítomna je, ale omezila plodování, vesměs tam nejsou také žádné vajíčka,jen plod před vylíhnutím. jsem z toho docela nešťastný a v oddělku co jsem vytvořil se starou matkou tak ta matka ploduje. Jestli je zima a není snůška a matka omezily plodování tak mě jedině napadá přikrmit.

flalatos (84.16.120.34) --- 3. 6. 2009
Re: Kladení matky. (35936)
Tak dnes jsem se díval do oněch včeliček a jsem z toho docela nešťastný ...
.........

To máš z toho, že do toho moc lezeš. Raději je posilni rámkem s plodem všeho stáří a druhým s vybíhajícím aby ti moc nezestárly generace dělnic, dej je někam pod víko a za dva až tři dny se podívej, jestli nenarazily nouzáky. Jestli ne, tak matka tam někde pořád je. Jestli ano, tak se to dá stále zachránit právě pravidelným posilováním plodem než se vychová nová matka.

Fígle existují vždycky nějaké. Kdysi u zadováků, když byly včely delší dobu
rozhozené, půl hodiny, hodinu, se dalo odhadnout, v které bedničce s rámky
je matka, podle chování včel. Tam, kde nebyla, včely jevily znaky
osiřelosti. Podobně by šlo usnadnit hledání matky v nástavkovém úlu s větším
množstvím nástavků. Úl by se rozložil na nastavky a ty daly na zem co půl
metru od sebe. Za půlhodinku už by mělo být jasné, v kterém nastavku je
matka. To všechno se dá ale provést jen ve vhodnou dobu, kdy nehrozí
nebezpečí loupeže. Při hledání matky potom velice záleží, jaký má kdo
vizuální postřeh. Obrovsky pomůže právě označení matky výraznou barvou.
Potom, pokud se matka mění stylem, jakým provádím já, to znamená nechávat
vychovat matku od matečníku už v tom včelstvu, tak matka se poměrně dobře
hledá tehdy, když má prvních pár rámků svého plodu. Zatímco dříve není
vázána k žádnému rámku a pokud se úl otevře, matka cestuje volně po všech
plástech, když má pár prvních plástů plodu, zůstává obvykle na těchto
plástech a dá se tak snadno najít. Kromě toho při takové výměně matky je v
této době v úlu na rámcích méně včel. Později, když má matka zakladené velké
množství plástů, tak zase po těch plástech volně cestuje a její hledání je
obtížné.
Dneska už cíleně matku ani moc nehledám. Kontrolu matky dělám v době po
výměně, kdy předpokládám, že matka bude mít ten první plod a potom ze
zvědavosti , když jdu do včel v době od září po začátek května, kdy je v úlu
málo včel a matka se dobře hledá. Po zbytek doby posuzuji včelstvo podle
plodu a obecně podle jeho chování, hledání matky kvůli velkému množství včel
považuji za kontraproduktivní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "K.Ř." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 03, 2009 4:20 PM
Subject: jak najít matku


> Nemáte někdo nějaký fígl jak najít neoznačenou matku z tiché výměny všude
> mraky včel a u vajíček není.
> Kdysi jsem slyšel, že někdo pozná pohledem ze zhora ve které je uličce.
>
> Děkuji

Pán Krušina dakujem veľmi pekne.

Pokiaľ ho rozpustim tak ako ste pisali tak kryľtalizácia sa stratí?

Někde tam určitě je nech jí v klidu,nemá smysl jí hledat teď.

> Pokiaľ ho rozpustim tak ako ste pisali tak kryľtalizácia sa stratí?

Jen na chvilu :-) po cas, u kvetoveho medu po kratkem case zacne znovu krystalizovat, zalezi na teplote "prevareni"... V obchodnich retezcich med tece i po roce :-))

Kvetovy med je treba napastovat a naucit na to lidi. Ze bily med nerovna se sadlo a ze je lahodny, nekdo to prirovnava k nutele. Nektere maminky pak objevi ameriku ze decko a jeho okoli neni cely od medu-nesteka, drzi konzistenci :-))

Pastovani = michani medem 1 i vicekrat denne v dobe kdyz med zacina krystalizovat (u kvetoveho cca tyden i driv - med zmeni barvu - jakoby je matny, zakaleny - v tu dobu zacit michat). Jde vyrobit ci koupit pastovaci hranol na vrtacku, ale lze i rucne treba vareckou, nekdo treba jen vali konve po medarne, vzdy o ctvrt az pul otacky.

Vyhoda - pastovany med ma stalou konzistenci a muze si clovek dovolit rict ze takto ten med zustane klidne dva roky. Je chutny naopak od zkrystalizovane repky coz je opravdu to nejhorsi co jsem ochutnal.
U medovicovych medu se neda rict jak dlouho vydrzi v tekutem stavu, tam je to vesteni z koule - tolik muj nazor.

T.H.


>
>
>

Jozef napsal:

>Pokiaľ ho rozpustim tak ako ste pisali tak kryľtalizácia sa stratí?
............

Podle mé zkušenosti je to také nějak tak, jak píše Tomáš Heřman.

Když už se jednou zkrystalizovaný med šetrně rozehřeje, po nějaké době opět začne krystalizovat. Krystalizace je ale potom už hrubší. Záleží na míře "přehřátí".
Tipnu si, že šetrně rozehřátý (do 50° max 24 hodin), zkrystalizovaný jarní med vydrží tekutý tak cca 1 měsíc.
Z toho vyplývá, že už zkrystalizovaný med je potřeba rozehřívat až těsně před konzumací (prodejem), ne do zásoby.

Těžko říct, jestli se rozehřívaný med dá ještě pastovat. To jsem ještě nezkoušel. Spíš si myslím, že to bude problém.
Ale pastování má právě tu výhodu, že se do medu nevnáší teplo, takže je vhodné pastovat nerozehřívané medy.

Radek Krušina

Med krystalizuje kolem krystalizačních center. U květového medu to je nejvíc
kolem drobných krystalků cukrů, těch je v raných medech hodně a kolem pylů a
podobných příměsí. Ty jsou v celé hmotě medu a tak tyto medy krystalizují
rychle v celé hmotě a stihnou se vytvořit jen malé krystalky. Mícháním a
pastováním při krystalizaci zůstanou ještě menší. Pokud se med rozehřeje jen
málo, takže sice teče, ale krystalky se nerozpustí a med zůstane zakalený,
tak potom zase ztuhne ve hmotu podobnou pastovanému medu. Pokud se med
rozehřeje hodně, takže se stane úplně průhledný a když se nechá tak, tak
začne krystalovat jen kolem mála krystalizačních center z pylů atd usazených
u dna, u dna potom vytvoří velké hrubé krystaly a u povrchu může zůstat i
trvale tekutý a náchylný ke kvašení. Takový med se musí po ochlazení
naočkovat nějakým jiným pastovaným medem. Pokud se med rozehřeje hodně, do
průhledna a pyl a další částice se odfiltrují, jako tomu je u
supermarketových medů, v medu nejsou krystalizační centra a tak půl roku,
rok i déle nekrystaluje. Potom přece nakonec zkrystaluje a to často dost
odpudivým způsobem.
Takže když rozpouštět med, tak jen málo, aby právě tekl ale zůstal jinak
zakalený. Pokud se ztuhlý med musí třeba dodatečně přefiltrovat od nečistot
nebo z jiných důvodů rozpustit do průhledna, měl by se potom naočkovat jiným
pastovaným medem.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 2:28 PM
Subject: Re: Krystalizace jarního medu


> Jozef napsal:
>
> >Pokiaľ ho rozpustim tak ako ste pisali tak kryľtalizácia sa stratí?
> ...........
>
> Podle mé zkušenosti je to také nějak tak, jak píše Tomáš Heřman.
>
> Když už se jednou zkrystalizovaný med šetrně rozehřeje, po nějaké době
opět
> začne krystalizovat. Krystalizace je ale potom už hrubší. Záleží na míře
> "přehřátí".
> Tipnu si, že šetrně rozehřátý (do 50° max 24 hodin), zkrystalizovaný jarní
> med vydrží tekutý tak cca 1 měsíc.
> Z toho vyplývá, že už zkrystalizovaný med je potřeba rozehřívat až těsně
> před konzumací (prodejem), ne do zásoby.
>
> Těžko říct, jestli se rozehřívaný med dá ještě pastovat. To jsem ještě
> nezkoušel. Spíš si myslím, že to bude problém.
> Ale pastování má právě tu výhodu, že se do medu nevnáší teplo, takže je
> vhodné pastovat nerozehřívané medy.
>
> Radek Krušina

pokud ho ale nespastuješ skrystalizuje znova a budou krystaly ještě hrubší

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krystalizace jarn?ho medu
> Datum: 04.6.2009 13:44:12
> ----------------------------------------
> Pán Krušina dakujem veľmi pekne.
>
> Pokiaľ ho rozpustim tak ako ste pisali tak kryľtalizácia sa stratí?
>
>
>

Taky se chystám letos nějaký med zpastovat. Jak dlouho to pastování asi tak trvá - čtrnáct dnů, měsíc? A lze spastovaný med následně znovu opatrným zahříváním přivést do čirého tekutého stavu, tak jako med zkrystalizovaný? A i v rámci takovéhoto dříve zpastovaného medu budou vznikat ony větší krystaly?

Pastování trvá tak týden,promíchávám krátce 3x deně.Pastuji pouze květové medy.Používám menší nádoby s širokým hrdlem pro následné lepší plnění do sklenic.Sklenice předehřívám lépe se plní.

Výkupní cena medu stoupá.Čeká nás zřejmě nedostatek medu.

Joska:Výkupní cena medu stoupá.Čeká nás zřejmě nedostatek medu.

Nějaké konkrétní čísla?

Karel

Nejbliší výkupce cena stopla z 55 na 58 za květoví med.Loni v tuto dobu 33.

Dle právě probíhající reklamy na rádiu Dyje - Moraviaprodukt Lednice až 60,-Kč.

http://www.moraviaprodukt.cz/moraviaprodukt/kontakt.htm
...........
>KaJi (212.77.163.102) --- 4. 6. 2009
Re: cena medu (36015)
Joska:Výkupní cena medu stoupá.Čeká nás zřejmě nedostatek medu.

Nějaké konkrétní čísla?

Karel<

Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
Děkuji za vaše postřehy.

Obrovskou - dostaneš víc žihadel
Krmení včel je třeba upravit tak aby jsi s nimi nepřišel vůbec do styku v případě kbelíku to jde zřídi následovně kbelík s cukerným rostokem a nějakým plaváčkem pstavíme na rámky přes něj dáme laťku a na něj stačí třevas rozřezaný pytel od brambor jeho okraje pak zatížíme prázdným nástavkem další krmení pak doplňujeme konví přes pytlovinu pak to jde ráz na ráz

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: R?mkov? krm?tko
> Datum: 04.6.2009 22:12:44
> ----------------------------------------
> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
>

pastování je řízený způsob krystalizace který díky míchání neumožňuje krystalům narůstat do velkých rozměrů a zaklínit se do sebe pasta je pak jemnější a zachovává si stále svou konzistenci není pak vůbec důvod ji rozehřívat Rychlost krystalizace je odvislá od složení cukrů v medu podle původu nektaru nebo medovice a trvá od jednoho dne (cementový med) do několika měsíců (med slunečnicový nebo akátový).Zabránit krystalizaci sice jde ale je to v každém případě poškozování medu. Uvádění na trh takového medu je nepřípustné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krystalizace jarn?ho medu
> Datum: 04.6.2009 17:55:41
> ----------------------------------------
> Taky se chystám letos nějaký med zpastovat. Jak dlouho to pastování asi tak
> trvá - čtrnáct dnů, měsíc? A lze spastovaný med následně znovu opatrným
> zahříváním přivést do čirého tekutého stavu, tak jako med zkrystalizovaný?
> A i v rámci takovéhoto dříve zpastovaného medu budou vznikat ony větší
> krystaly?
>
>
>

No já jsem si ho udělal na zkoušku a nic moc pozitivního v tom nevidím.Do rámkovejch krmítek bych nešel.

Na krmení na zimu se momentálně nepoužívá, všichni se zhlédli ve
velkoobjemových krmítkách typu kyblíků nebo prosakovacích lahví. V rámkových
krmítkách úplně na 100 % není dořešeno topení včel v roztoku, indikace
množství roztoku v krmítku a doplňování roztoku bez styku se včelami. Není
zavedeno, jestli krmítko menšího objemu místo jednoho plástu nebo krmítko
podobného velkého objemu jako kýbl místo více plástů. Taky kvůli rozumnému
skladování mimo dobu krmení by takové krmítko mělo mít takový tvar, aby
krmítka šla vkládat do sebe. To jsou ale věci, které se dají bez větších
problémů dořešit nebo příliš nevadí. Smysl podle mně dává, když nebude vadit
potřeba krmení po menších dávkách, rámkové krmítko menšího objemu o
velikosti jednoho rámku. Není třeba kvůli krmení navyšovat úl o jeden nebo
dva nastavky, které zhoršují tepelné vlastnosti úlu, naopak rámkové krmítko
vložené místo plástu je včelami zahříváno a umožnuje tak krmit i za
chladnějšího počasí po polovině srpna, posunuje dobu využitelnou ke krmení
nejméně o 14 dnů. Rámkové krmítko potom může ve včelstvu klidně zůstat,
dokud v říjnu nebude třeba volný prostor rámku pro fumigaci.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.

Matka se hledá podle jejího charakteristického
> pohybu - prostě leze úplně jinak než včela či trubec.

Diky, nikdy jsem si toho nevsiml, ale vcera jsem znacil matky v sekcich, kontroloval zasoby. Pomohlo to, ne ze bych mel nejake problemy matku najit ale vzpomel jsem si na tento prispevek a opravdu matky pochoduji jinak - jsou to holt kralovny :-))

T.H.

> Taky se chystám letos nějaký med zpastovat. Jak dlouho to pastování asi tak
> trvá - čtrnáct dnů, měsíc?

Uz mam docela zkusenosti s pastovanim. Delam to hranolem a vrtackou v 10kg kyblikach. Kvalita pasty cili jeji jemnost na jazyku - necitite zadny krystalek - zavisi hodne na poctu michani. Kdyz si vyhrajete je to opravdu lahoda :-)) Ale vetsinou nemam cas hrat si s tim tyden, zavrtim tak trikrat ctyrikrat poradne (kazdy vecer) a pekne za tekuta stocim do flasek - usetrite si spoustu prace.

Zacnu kbeliky prohlizet po cca tydnu od medobrani a kdyz uz se nejaky rozjede zacnu michat. Pak lze i ostatni kbeliky naockovat pastou z prvniho. Nebo asi i z lonskeho past. medu - myslim ze tech par lzic by to nezkazilo, ale nezkousel jsem - nebylo treba, vzdy se to rozjede samo.

Podle me obrovska vyhoda pastovaneho medu (kdyz si lidi na to naucite) je, ze je chutove skvelej a zaroven jste schopny zarucit jeho stalou kvalitu -struktruru. Tyden po medobrani maknete, narvete do flasek a pak hned na bahamy :-)) Zadny sra.. s rozehrivanim atd... Je to podobne jak skladovat souse - nekdo rad siri - ja ne - proto pannenske, nekdo rad placa elektriku, cas a defakto kazi med teplem - ja ne.

Letos je cisteho kvetoveho medu u nas mene, uz je v tom medovice - je to tmavsi a krystalizuje to velmi pomalu. Stocil jsem to do flasek ale nedokazu odhadnout jak dlouho to vydrzi tekute. A co rict lidem a moc nelhat :-)) U pasty je to jasne...
Takze s pastovanim medovicove smesi bude zkusenost az letos.

Dale k pastovanemu medu - kdyz to clovek prosvihne s nalevanim, neni cas apod tak ho lze bud "mechanicky" rozehrat vrtackou aby trochu tekl - ale to pak plneni sklenic jde hodne pomalu. Pozor - chce to poradnou vrtacku jinak ji odvarite. Druhy zpusob jak jsem loni zjistil (vycetl a pak vyzkousel) je nahrat past. med na cca 30° a pak nalit. Pasta zustane pastou a nalevani jde paradne. Ale uz je to zas vic prace...

Rozhodne pastovani neni zadna veda :-) Uz deda to delal, michal to trikrat denne, akorat jsme tomu nerikali pastovany med :-))

T.H.

Rámkové krmítko má význam při krmení oddělků. Může sloužit i jako přepážka nástavku mezi dběma oddělky. Pokud se dá doplňovat shora, tak pokud se krmí roztokem, tak může být nahože zelné varroa síto co je na Dolských varroa podložkách a včely nejen nepotkám, ještě je propolis. Tohle má zmáknutý M.Zelený. A krmítka i prodává.

Oddělkům doplňuji do rámkových krmítek suchý cukr, u nás to postupně odebírají - záleží na klimatu v úlu a snůšce.
Výhoda rámkového krmítka je v tom, že nenabourává tepelný režim. V tuto dobu je považuji za vhodné. Na krmení produkčních včelstev bych se s tím nešmrdlal. Nakrmit najednou a šmytec.

Karel

Tommáš Heřman napsal:

>...nekdo ..... defakto kazi med teplem.....
......................

Jak jsem pochopil z různých zdrojů, tak to není úplně pravda.
Med se teplem nekazí.
Líp by se to mohlo nazvat, že zvýšená teplota má vliv na rychlost stárnutí medu.
Je to vpodstatě přirozený proces a existují na to různé grafy.
V podstatě dlohodobé vystavení medu zvýšené teplotě má vliv na snížení aktivity enzymů.
Šetrné rozehřívání medu (do 24 hodin do 50°) neznehodnotí med nijak dramaticky (pokud si to dobře pamatuji, tak aktivita toho enzymu, co je na teplo nejcitlivější, se nesníží ani na polovinu). V každém případě je to pořád med, který splňuje normu.

Je dobré si uvědomit, už i tu vícekrát rozebírané skutečnosti, že například dlouhodobým uskladněním medu například na půdě, kde teplota může dosahovat i 40°C můžeme opravdu med znehodnotit, protože zvýšené teploty působí na med dlouhodobě.
Oproti tomu oslazením čaje o teplotě 80°C med neznehodnotíme, protože doba působení teploty je poměrně krátká.
A uskladněním pod tuším 15° med prakticky nestárne.

Radek Krušina

Středočeši, zastupitelstvo kraje rozdělí téměř dva melouny na obnovu úlů. Termín podání předběžné žádosti do 19. června, neprošvihněte to.

http://www.kr-stredocesky.cz/portal/aktuality/prispevek-na-obnovu-starych-a-nevyhovujicich-ulu-v-roce-2009.htm

Ivan

Není něco podobného v západních čechách?

> A uskladněním pod tuším 15° med prakticky nestárne.
>
> Radek Krušina

Souhlas se vsim co bylo napsano.

Myslim si ale ze to je teorie a vcelari by to meli znat. Jenze pak je tu praxe. Kolik drobnych vcelaru si koupi nejaky ohrivac za nekolik (min 1) tisic kde se teplota nastavi presne na 45°C. Vsadim se ze vetsina to ma nejak nabastlene pres termostaty.
Treba ja :-)) mam pres termostat z bojleru. Dal jsem si tu praci a zmeril si to a merim to i prubezne a dle toho mam nastaveno na termostatu tu spravnou teplotu i kdyz na stitku je psana uplne jina teplota.

A uz jsem videl i ten samej system kde bylo nastaveno pres 60 takze si nedelam iluze. Zvlaste kdyz vim, mam vyzkouseno a overeno, ze za 24 hodin je teplota 45°C malo na to aby nezustaly v medovicovem medu zadne krystalky (10l kbelik), 50°C uz je lepsi. Takze na jistotu a v ramci uspor casu to bude kolem tech 55-60 a vice :-)

Mozna je to zbytecne hrotit, ale mohu-li se tomu vyhnout a tim i usetrit energie, svuj cas i a mozna tedy i kvalitu medu tak mam jasno a pastuju. Samozrejme ze kdyz to holt nestihnu vse tak to teda setrne rozehreju, ale jen kuli zpracovani, ne kuli tomu aby se to lepe prodalo.

Vetsina vcelaru si dle me mysli, ze kdyz med netece tak ho lidi nechcou a tak hadam, tipuju ze jdou cestou nejmensiho odporu. Pridaj teplotu a cas zahrati a med pak vydrzi mnohem dele tekuty, kdyz to neprodaj tak to rozehreji znovu.... A tim se z toho dela tak trochu zacarovany kruh misto aby si dali tu praci a pastovali a lidem pak nasledne vysvetlili co a jak. Lide sami prijdou na to ze pastovany med je lepsi nez tekuty ktery jim za mesic ztuhne.

Rad bych se v poslednim odstavci mylil...

T.H.

krmítko od zeleného pro langstroth 2/3 má použitelný objem 43x13x6cm, tedy cca 3.4 litru. na krmení oddělku je vhodné.
na krmení na zimu teoreticky také (už to bylo řečeno, fumigace, tepelný režim, dobré zpracování zásob atd.)ale doplnit 15kg zásob znamená dolít 6x nebo používat 2 a více krmítka na úl.

jak že to dělá ten zelený? doplňuje přes síťku?

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mně se rámková krmítka nesmírně osvědčila. Pro problémy s krmením
prosakovacími krmítky jsem se rozhodl pro rámková krmítka. Vyrobil jsem je z
rámečku 39 x 24 obitím sololitem a impregnací. Proti topení včel dávám do
krmítka dřevěný plovák. Krmítko má objem 1,5 l. Krmím postupně v malých
dávkách, jednu dávku za 3 - 4 dny, jak už zde někdo doporučoval. Ani
kontakt se včelami při naléváním mi nezpůsobuje častá bodnutí. Současně
chovaná plemena včel jsou mírná a za celou dobu krmení jsem byl pouze
párkrát bodnut. Nedá se to srovnat s tím, když jsem se včelami začínal jako
pionýr a doléval plechové krmítko u universálu, to jsem měl ruce obalené
bodajícími včelami. Pro včelaře s menším počtem včetstev , mající čas si
každý den připravit 10 PET lahví s krmením a stanoviště v blízkosti
bydliště, považuji tento způsob krmení za výhodný jak pro včely tak i pro
včelaře.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 04, 2009 10:12 PM
Subject: Rámkové krmítko


> Dobrý den.Uvažuji o koupi či výrobě rámkových krmítek.
> Má rámkové krmítko nějaké výhody oproti krmení kbelíkem v horním nástavku?
> Děkuji za vaše postřehy.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4132
> (20090604) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 - 10 -
20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit nějakou
tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka pasuje
zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství roztoku
nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i tak
z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
materiálů.
Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko podobné
si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
R. Polášek

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Já je loni vyhodil

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Rámkové krmítko
> Datum: 05.6.2009 17:25:06
> ----------------------------------------
> Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
> Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
> by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
> protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
> do igelitové pleny.
> Zdravím HaF
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
> Subject: Re: Rámkové krmítko
>
>
> > Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> > 10 -
> > 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> > přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> > nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> > nějakou
> > tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> > pasuje
> > zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> > tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> > roztoku
> > nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> > Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> > překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> > tak
> > z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> > sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> > materiálů.
> > Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> > podobné
> > si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> > nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> > malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> > (20090605) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

franto už to stačí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Rámkové krmítko
> Datum: 05.6.2009 18:08:28
> ----------------------------------------
> Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
> Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
> by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
> protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
> do igelitové pleny.
> Zdravím HaF
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
> Subject: Re: Rámkové krmítko
>
>
> > Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> > 10 -
> > 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> > přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> > nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> > nějakou
> > tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> > pasuje
> > zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> > tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> > roztoku
> > nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> > Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> > překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> > tak
> > z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> > sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> > materiálů.
> > Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> > podobné
> > si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> > nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> > malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> > (20090605) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Asi se mu osvědčily hodně.
Tonda
>franto už to stačí

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele.
-------
Hromadně se vyrábí třeba pro Langstrotha. Z plastu a poměrně levně.

Karel

Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele. Určitě
by byl o takováto krmítka zájem a kutilové by byli bez práce. Toto krmítko,
protože je úzké, používám s výhodou jako úlovou přepážku tím, že je obalím
do igelitové pleny.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 05, 2009 4:13 PM
Subject: Re: Rámkové krmítko


> Jedna z možností je trubička nebo hadička o vnitřním průměru třeba 8 -
> 10 -
> 20 milimetrů dole opatřená sítkem, aby do ní nelezly včely. Hadička jde
> přes sítko strůpku do rámkového krmítka v úlu a cukr se potom dolévá
> nálevkou nebo přímo z flašek. Hladina roztoku se dá v pohodě zjistit
> nějakou
> tyčinkou strčenou do hadičky. Praktické je potom, když objem krmítka
> pasuje
> zrovna na jednu nebo více nádob, třeba na PET flašky 1.5 a 2 litry. Jen se
> tyčkou zkontroluje, jestli tam od minula včely nějaké větší množství
> roztoku
> nenechaly a potom se celý obsah flašky překlopí do krmítka.
> Impregnace sololitového krmítka na vodotěsnost se mně zdá dneska už
> překonaná, ty impregnační laky jsou dneska drahé a to krmítko musí být i
> tak
> z toho sololitu pořádně pečlivě udělané, jinak kolísáním vlhkosti, jak
> sololit pracuje, impregnace popraská. Dneska už je plno plastových
> materiálů.
> Na krmítko v okýnku univerzálu hloubkou a šířkou na rámkové krmítko
> podobné
> si pamatuji, tam ale vůbec ke styku se včelami nedocházelo, prostor pro
> nalévání a prostor pro včely byl oddělen sítkem.. Krmítko ale mělo velmi
> malý objem, bylo to tak pro úly na zahradě u baráku a každodenní krmení.
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4133
> (20090605) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Přeji Vám krásný den a s radostí Vám můžu oznámit, že po devítiměsíčních těhotenských přípravách se nám v sobotu narodí trojčátka. Pokojíčky už mají nachystané a vymalované - na zeleno, prý ta barva uklidňuje a budou to kluci. Poradíte mi ještě prosím co mají rádi když se nastěhují do nových pokojíčků. Asi nestačí je dát dovnitř a nechat jen tak. Počítám nějakou vodičku - než zjistí kde ji mají hledat a nějákou tu papku možná a ještě mají takový kojenci nějaké speciální nároky? A hlavně když je povezu v autě můžu je hned pak dát do úlu nebo je mám nechat nejdřív někde uklidnit a pak je tam usadit? moc Vám děkuji za všechny rady do záčátku

Hned usadit a krmit,krmit a krmit!!!!
A hlavně na podzim medicínu v podobě amitrazu, fluvalinátu a akaricidů!!

Ale fuj! Lepší je mít med i vosk zdravý, bez reziduí z akaricidů.

On Friday 05 June 2009 19:53:27 KaJi wrote:
> Krmítka jsem impregnoval ve vroucím včelím vosku a jsou stále vodotěsná.
> Pokud se hromadně nevyrábí, byl by to námět pro nějakého podnikatele.
> -------
> Hromadně se vyrábí třeba pro Langstrotha. Z plastu a poměrně levně.
>
> Karel

dd,

a kde se daji ta levna plastova krmitka na Langstrotha poridit ?

Honza

dd,

a kde se daji ta levna plastova krmitka na Langstrotha poridit ?

Honza
_____________

V USA :-)) a jinde, kde je rozšířen Langsthrot.
Bohužel v ČR se zatím nenašel obchodník.

Karel

On Saturday 06 June 2009 14:27:07 KaJi wrote:
> dd,
>
> a kde se daji ta levna plastova krmitka na Langstrotha poridit ?
>
> Honza
> _____________
>
> V USA :-)) a jinde, kde je rozšířen Langsthrot.
> Bohužel v ČR se zatím nenašel obchodník.
>
> Karel

No a nemate nejaky odkaz, tedy ten levny ?
Ponevac jsem treba koupil cinskou cctv kameru z Ciny za tretinu ceny zde (USB
i po 1$) , vcetne dopravy ( a dokonce jsem jednu i uspesne reklamoval ), ale
cinsky levny obchod s potrebama pro vcelare jsem jeste nenasel ( drahy
ano ).
Predpokladam vyrobu vetsiny levnych veci v Cine.

Honza

když to neuděláš začneš na jaře znova. Po třetí strátě ti to dojde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 06.6.2009 11:19:10
> ----------------------------------------
> Ale fuj! Lepší je mít med i vosk zdravý, bez reziduí z akaricidů.
>
>
>

no a nezkoušeli jste na ty varoa moučkovej cukr místo te chemie? někde jsem se dočetla, že se jím popraší včely, ale musí být hodně jemnej, a ten se potom nalepí broučkum na přísavky na nožičách a tím se neudrží na včele a spadnou na dno a tam se přilepí na nějakou podložku

Milá paní Jano,
to opravdu nestačí. Hlavní život a rozmnožování roztočů probíhá na včelím
plodu, pod voskovými víčky, takže jejich odstranění pouze ze včel je
víceméně bezvýznamné.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "jana" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 06, 2009 8:19 PM
Subject: Re: za??n?m


no a nezkoušeli jste na ty varoa moučkovej cukr místo te chemie? někde jsem
se dočetla, že se jím popraší včely, ale musí být hodně jemnej, a ten se
potom nalepí broučkum na přísavky na nožičách a tím se neudrží na včele a
spadnou na dno a tam se přilepí na nějakou podložku


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4135 (20090606)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4135 (20090606) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Mluvíte o sekcích.Neporadil byste mě ,kde bych se dostal k nějakým fotkám nebo nákresů sekcí?Rád bych si nějakou udělal.Dík za radu.

je to jedna s neúspěšných metod ze začátku šíření nákazy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jana <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 06.6.2009 20:19:16
> ----------------------------------------
> no a nezkoušeli jste na ty varoa moučkovej cukr místo te chemie? někde jsem
> se dočetla, že se jím popraší včely, ale musí být hodně jemnej, a ten se
> potom nalepí broučkum na přísavky na nožičách a tím se neudrží na včele a
> spadnou na dno a tam se přilepí na nějakou podložku
>
>
>

Admin:nedal by se ten článek vyhodit? Na co je nám více než 35 krát?
Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 5. 6. 2009
Re: Rámkové krmítko (36019)

(e-mailem) --- 6. 6. 2009
Re: za??n?m (36071) (36072) (36073) (36077) (36078)
je to jedna s neúspěšných metod ze začátku šíření nákazy

Pepan

...............

Já myslel, že oficiální metodou u nás byla likvidace. O prachovém cukru jsem ji asi přehlédl. Nebo je ve Včelařství někde popsaná?

(e-mailem) --- 6. 6. 2009
Re: za??n?m (36071) (36072) (36073)
když to neuděláš začneš na jaře znova. Po třetí strátě ti to dojde

Pepan
.............
Jasně pravda a poznání bývá trpké a pýše předchází pád.

No až dojde včelařícím čechům, že jsou malou a vděčnou distribuční sítí šířící pesticidy do svého vosku a medu od jedné společnosti co se schovává za výzkum, ... to bude panečku Stalinův pláč. Už dával měkdo do Brém svůj med a vosk na rozbor na akaricidy co se u nás používají? Nehlaste se všichni.

No a nemate nejaky odkaz, tedy ten levny ?
--------
Třeba tady, kapitola FEEDERS, například FD800, při větším množství to ze 4USD zlevňují na 2,5USD.
http://www.mannlakeltd.net/index.asp

Chtěl jsem si to dovést, ale nestihl jsem to dokuď byl dolar za 16Kč:-)

Ale pokud by si někdo obejdnával, tak se svezu i když je USD za 20. :-)

Karel

TATO METODA NENÍ PRO LIKVIDACI ROZTOČE, ALE PRO MOMENTÁLNÍ MONITORING NAPADENÍ VČELSTVA A PRO ZKUŠENÉ PRAKTIKY.

čárlí (89.235.30.9) --- 6. 6. 2009
sekce 36000,36003
Mluvíte o sekcích.Neporadil byste mě ,kde bych se dostal k nějakým fotkám nebo nákresů sekcí?Rád bych si nějakou udělal.Dík za radu.
............
Že by byly knihovny ČSV a jejich archiválie pro zájemce o včelařství nedostupné, tak otom nic nevím, zpravidla čtenáře a badatele kdysi knohovníci vítali. Nebo je problém najít kontakt na dvě, největší svým fondem, včelařské knihovny v ČR?

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 6. 2009
Re: za??n?m (36071) (36072) (36073) (36077) (36078)
TATO METODA NENÍ PRO LIKVIDACI ROZTOČE, ALE PRO MOMENTÁLNÍ MONITORING NAPADENÍ VČELSTVA A PRO ZKUŠENÉ PRAKTIKY.
...............
Tato metoda je přístupná každému, kterému záleží na zdraví jeho včelstev, které vlastní. Zcela určitě, jestli někdo bude cukrovat svá včelstva v čase po medobraní, žádný veterinář hlavu chovateli neurthne ba naopak, neznám zdravější metodu shazování roztoče ze včel. Když má někdo navíc na toto čas a dokáže takto udržet vzrůstající populací VD na uzdě, sem s podrobnostmi a úspěchy či neúspěchy.

kdyz zadate v Seznamu poprášení včel tak na strankach ovcsvpardubice píšou toto: (neumím přenášet ty odkazy tak si tamklikněte

Práškovým cukrem na roztoče
10. prosince 2008 v 16:31 | Eman | Varoáza
Journal of Apicultural Research 44(2): 54-57 (2005) - Dr Marion Ellis a Nick Aliano testovali prášení včel v síťovaných klecích, které byly podobné krabicím na oddělky.

--------------------------------------------------------------------------------

Zjistili, že s pevným dnem, namísto síťového, se velmi zvýšila efektivita odstraňování roztočů.

Data z našeho předběžného experimentu ukazují, že na dospělých včelách se odstraní 29.7 ±5.4% varroa když se včely popráší práškovým cukrem v krabici se síťovaným dnem a stropem. V druhé studii jsme zvýšili procento spadu roztočů na 76.7 ± 3.6% přidáním pevných den ke včelím krabicím. Neodstranili jsme 90% roztočů ze včel izolovaných od jejich hnízda, jak oznámili Macedo a spol. (2002) Jeden důvod proč jsme nedosáhli 90% spadu roztočů mohl být připsán tomu, že se nepoužila síťová dna k monitorování spadu roztočů po navrácení včel do svých včelstev po ošetření. Z tohoto důvodu 76.7% odstraněných roztočů může být podhodnoceno, protože roztoči dále padali několik hodin po poprášení včel cukrem (osobní pozorování).
Avšak 76.7% odstraněných roztočů představuje úroveň kontroly srovnatelnou s jinými ošetřeními k redukci populací roztočů.

Jsme přesvědčeni, že včelí krabice použité v druhé studii byly efektivnější ve sražení roztočů z dospělých včel, protože měly pevné dno a tudíž se zajistilo stejné rozdělení práškového cukru na včelách. Navíc naše pevné dno u krabic udrželo teplo, které mohlo přispět ke spadu roztočů. Tři z našich ošetřovaných včelstev ve včelnici Pawnee Lake měla 100% spad roztočů, ale tato včelstva také vyvrhla med kvůli teplotnímu stresu. Následující ošetření včelstev bylo pravidelně kontrolováno během 20-30 minutové periody v krabici, aby se zabránilo teplotnímu stresu. Naopak krabice použité v první studii měly síťová dna, která dovolila aby mnoho práškového cukru propadlo skrz aniž by ulpěl na včelách. Všimli jsme si, že včely poprášené v krabicích se síťovými dny nebyly rovnoměrně pokryty práškovým cukrem tak jako ty v krabicích s pevnými dny. Síťové dno také umožnilo větší ventilaci, a takové krabice mohly být ponechány obrácené přes hodinu bez dosažení dostatečně vysokých teplot aby způsobily dávení. Naše výsledky ukazují, že vyšší teploty mohou zvýšit spad roztočů když jsou včely izolovány od svého hnízda a poprášeny práškovým cukrem.


Použití práškového cukru
Country Rubes' Farm


P.S.

Pokud bude příští rok roj, vyskouším si na něm práškování. Cukr mu nemůže škodit. Jenom mě teď vrtá hlavou jestli práškový cukr (moučka) u nás má stejnou jemnost zrna jako v pokusu. O tom se tam nepíše.


Postup je ukázán na video v článku Zajímavá videa


a zde je Randy Olivera 8-vteřinová metoda

eště něco k práškování včel cukrem...
31. prosince 2008 v 11:15 | Eman | Varoáza
Na BEE-L dává jeden účastník s jistým humorem praktický návod k práškování včel cukrem.

--------------------------------------------------------------------------------

Protože se mi ten návod líbil a našel jsem tam několik nápadů, překládám ho a doufám, že si zájemci udělají o této technologii boje s varroázou lepší představu. Problém v našich českých podmínkách však vidím v nedostatečně jemném "cukru moučka" na našem trhu. Koupil jsem ze zvědavosti "Cukr moučka extra jemný" a kapesním mikroskopem (asi 10x) jsem zjistil, že zrna krystalků jsou různé velikosti a hodně jich je menších než 50 um (mikrometru). Pokud by se tento cukr přesál sítem, mohl by v této metodě fungovat.



Nedávný článek Práškovým cukrem na roztoče


příspěvek na BEE-L

Sugar Dusting for Varroa Mite Control

Mohu nabídnout několik ukazatelů (a odpovědí na vaše otázky). Reprodukoval jsem výsledky Dr. Fakhimzadeha, když byl jeho článek minulý rok publikován v ABJ.

1) Co to sakra vůbec je to "cukrové práškování"?

Je to technika, kterou Dr. Fakhimzadeh navrhl jako část své doktorské práce. Publikoval ji v časopisech. Já ji vyzkoušel. A mě funguje.
Vaše výsledky se mohou lišit, ale jako evidovaný vědec (lituji že nikoli entomolog, ale fyzik), mohu konstatovat, že jsem udělal to nejlepší abych reprodukoval jeho výsledky, a cítím že mohu potvrdit a podepsat jeho zjištění. (Opravdu bych ho nominoval na cenu, jestliže by včelařská komunita měla nějaké seriozní vyznamenání - ty výsledky jsou tak dobré.)

Myšlenka je jednoduchá. Když varroa spadne pod varroa mřížku, nevyšplhá se do úlu. Varroa má malé nožičky s přísavkami. Cukrové částice, které jsou kolem 5 mikronů v průměru zacpou jejich malé přísavné pohárky, a oni se nemohou udržet na věcech. Spadnou. Uhynou. Nežijí a nereprodukují se. Tudíž, prášení na záda včel srazí významné procento roztočů, a udrží populaci pod ekonomickým prahem.
Můžeme zjistit že cukrové práškování umožní někomu přestat používat (nebo alespoň vynechat rok používání) Apistanové pásky a další jedovaté látky. Nemám nic proti výrobcům chemikálií, ale chtěl bych mít víc než jednu zbraň když jednám s takovou potvorou jako varroa, a tohle je jak levné tak účinné netoxické ošetření.

2) Jaký práškový cukr použít?

Nemyslím si, že 2% - 5% kukuřičného škrobu (nalezený v Domino 10X a většině jiných druhů v obchodě) vadí. Moje uvažování je že včely se nepráškují dokud nejsou teplé dny, neměly by být problémy jako jsou s nečistotami v zimním krmení (úplavice). Pokud včely mohou létat, mohou se jistě vyhnout úplavici. Ale v tom případě najděte nejnižší procento škrobu jaké můžete.

Jsou pověsti o "čistém" práškovém cukru s nulou škrobu (je přidáván aby zabránil hrudkování). Musel jsem ještě nějaký najít, ale nedíval jsem se dále než do spižírny mé ženy. (Ano, další možnost jak dohnat svou dlouho trpící manželku zcela k šílenství, tuto dobu ji krást práškový cukr!)

3) Jak cukr připravit?

Jestliže jste četli články, zjistíte že přísavky na nožičkách varroa zacpou jen velmi malé částečky cukru. Ale jak zajistit, abyste prášili minimálním množstvím větších částeček, když optimální velikost částic je řádu 5 mikronů?

Tohle je to, co já s tím dělám. Má to daleko k dokonalosti, ale funguje to, a nevyžaduje to žádné zvláštní dovednosti nebo vybavení.:

3a) Nejdříve veškerý cukr přesijte kvalitním sítem na mouku. To odstraní velké hrudky. Můžete vysypat hrudovaný cukr zpátky do zásobníku cukru k použití na pečení.

3b) Přesijte cukr ZNOVU, tentokrát nechte cukr padat do kontejneru, který můžete pevně utěsnit proti vlhkosti.

3c) Přesívejte v suchu. Jakém suchu? Největším suchu jak je možné. Uprostřed zimy je vhodná doba, protože vytápěcí systémy vzduch uvnitř vysušují . Den kdy dostanete ránu od kliky (elektrostatická elektřina) je asi ten nejvíce suchý vzduch.

3d) Přidejte trochu rýže do kontejneru s cukrem aby se absorbovala vlhkost, a udržujte cukr v suchu (Děda to dělal se slánkou...)

3e) Uzavřete kontejner pevně (já používám zavařovací sklenice).

3f) Dávejte si pozor a prosívejte cukr v kuchyni. Jak sítko a kuchyň může být "společné vlastnictví" pod zákonem, ale moudrý včelař by měl prosívat nad dřezem, a určitě po prosívání ho vyčistěte. Měl jsem nešťastnou nehodu se sítkem, kupu cukru na kávovém stolku, velký pes, neočekávanou návštěvu, takže zůstaňte v kuchyni. Poslouchejte hru v rádiu.

4) Jak aplikovat cukr na včelstvo?

Jelikož je aplikace cukru jediná "technika" co se musí zvládnout, popletl jsem se několika různými "varroa pistolemi", od výmyslu podobného dudám až k monstru poháněnému nožní pumpou. Nejlevnější (a snad celkově nejlepší) přístup by byl použít dobře umytý a vysušený dětské pudrovadlo, s otáčecím víčkem k zakrytí malých dírek. Otevřete otáčecí víčko aby byly díry částečně otevřené, zmačknete prudce plastickou láhev, a výsledek (s menším cvikem) by měl být uspokojivý mrak jemných cukrových částeček.

S menším tréninkem můžete zdokonalit přesnost zásahu, a prášit včely aniž se toho moc dostane na plásty a rámky.

Jestli se maličké dírky zacpou, bouchněte prudce s lahví a vytlačte ucpání.

Nyní můžete vytáhnout rámky, jeden najednou, dát každé straně několik "fuků" cukru, a vrátit je do nástavku nebo do úlu. Jedna ruka drží rámek, a druhá drží pudrovadlo. Potřebujete dvě ruce k vytažení rámku?
Vezměte si tesařský pás a máte pouzdro na vaši varroa pistoli a na rozpěrák.

Jsou někteří včelaři co se zmínili o jednoduchém poprášení horních louček spíše než vytahování rámků, ale myšlenka je srazit co nejlépe dospělého varroa v úlu, tak já prášil každou stranu rámku (kromě těch s otevřenými buňkami, na základě toho že matka hledá "čisté" buňky , a tyto buňky obsahují nezavíčkovaný plod.)

Dr. Fakhimzadeh říká, že nemusíte být tak pečliví, a že cukr nemá negativní účinek na otevřený plod nebo vajíčka. (Allen Dick nedávno zdůraznil že OTC (antibiotikum oxytetracycline) s cukrem je fatální pro plod, a Dr.Fakhimzadeh tvrdí, že to je OTC co zabíjí plod a nikoli cukr.) Bez ohledu na to, já se stále snažím vyhnout otevřeným buňkám připraveným pro kladení, nechci zpomalovat matku.

5) Jsem nešika - spadne mi rámek, nebo rozmačkám včely!

Netrapte se tím. Několik včelařských dodavatelů prodávají šikovnou pomůcku nazvanou "závěs rámku" ("frame hanger"). Má dvě svorky které vklouznou přes kraj úlu, a dvě ramena, která podrží několik rámků současně, vyvěsí je kde je můžete popráškovat. Můžete si jedno koupit a použít obě ruce k zacházení s rámky po celou dobu.

Jestli jste nemotora, to bude dobrý způsob získat zručnost, styl, a grif ve strhnutí úlu, podívání na plást, nalezení matky, a jiné základy "práce se včelami". Zkuste to, zlepšíte se.

6) OK, poprášil jsem včelstva - a co teď?

Budu předpokládat, že máte varroadno, stlučené dno nebo alespoň lepkavou podložku pod krycí sítí. (Jestli ne, tak si ji pořiďte! Cukrové práškování nepomůže jestli roztoči mohou po pádu nalézt na jinou včelu. Je to dokonce lepší, když ještě nepráškujete cukrem, celkem dost roztočů spadne skrz varroa síť.)

Já používám obyčejný starý "papír na police", ustřihnutý na správnou velikost, s opěrným papírem odstraněným u úlu, a policový papír vklouzne do zadního otvoru pod varroa síť LEPKAVOU STRANOU NAHORU!!!

Jestli vložíte čerstvý arch právě před práškováním, můžete získat nejpřesnější "počítání těl". Je mnoho metod k počítání, a jsem si jist že někteří experti na statistiku mi utrhnou hlavu, ale nestarám se jak počítáte ("vyberte několik čtverečných centimetrů", spočítejte všechny varroa v pruhu napříč lepkavého papíru, jakékoli). Ale vyberte si metodu a trvejte na ní, tak jsou vaše data založeny na stejné "vzorkovací technice".

Když prášíte cukrem, měli byste získat více varroa na lepkavém papíru než jste kdy viděli předtím. Více než byste viděli po 48 hodinách s varroa pásky, více než s jakoukoli chemikálií. Co jsem viděl, jediná věc co by srazila více varroa by byl přímý nukleární úder na úl. :)

Odstraňte ten papír po jednom nebo dvou dnech, a nahraďte ho čerstvým archem k počítání "spadlých co přežili". Měli byste jich několik vidět na druhém archu, dokonce po týdnu nebo dvou.

Proč vůbec lepkavý papír? Jestli si uděláte válení v cukru jako detekci, nemusíte použít lepkavý papír, ale já rád vidím skutečné výsledky prášení cukrem. Nazývejte mě pomstychtivým, ale já se bláznivě směju když vidím lepkavý papír s mnoha roztoči varroa. Směju se ještě více když papír podpálím a hodím do kbelíku. Jestli pozorně posloucháte, můžete slyšet ty malé vampíry vřískat. :-)

Vážně, jakmile varroa spadne pod varroa síť, nevyleze zpátky do úlu na včelu. Nejsou tak šikovní. Varroa jednoduše leží a vyhladoví k smrtí, čeká na včelu až přijde blíž aby na ni vyšplhal. Někdo nepotřebuje lepkavý papír. Několik článků jednalo o účinnosti varroa sítí.

7) Kdy mám prášit včelstva?

Když vidíte "dost vysoký" počet varroa jako výsledek válení v cukru nebo na lepkavém papíru umístěném pod varroa sítí. (Jak se dělá varroa test válením, viz stránku.... ODKAZ)

Ale co je to "dost vysoký"? Musíte si vést záznamy a vyvinout si úsudek o takových věcech. Já vám jednoduše nemohu dát číslo, jelikož není jedno číslo které by fungovalo pro všechna včelstva, a žádní dva včelaři nebudou cukrovat včely stejným způsobem.

Tady je kompromis. Někdo by mohl prášit včelstvo každý týden, ale myslete na vliv na produktivitu včel. Úplné rozebrání úlu je velmi rozkladné. Lepší tolerovat menší varroa populaci nějakou dobu než rušit včelstvo tak často. Já bych neprášil více než jednou za měsíc. (Ale může se udělat detekci válením v cukru, nebo válení v etheru tak často jak si přejete.)

Pravděpodobně nikdo neuvidí nulu varroa během léta, takže pokud nevidíte roztoče varroa, prověřte testovací metodu.

Z toho co jsem četl, varroa populace, je-li nekontrolována, začíná se vymykat z rukou v červnu, červenci, srpnu a září. Ovš

c drhé větě má být> i bez vet. rec.<
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 07.6.2009 07:54:48
> ----------------------------------------
> za 1) pýcha předchází pád a 2) nemyslím že včelaři nejsou pyšní na ty léčiva
> Znám ale prodejny které je prodávají naše léčiva zahraničním včelařům i
> veterinárního receptu.
> To již tak ale je vždy si všichni myslí že to sousedovo je lepší a závidí pokud
> rovnou ze závisti neškodí. Toho co máme doma si zase vážíme nejméně a až to
> vyhodíme, tak zjišťujeme že jsme udělali chybu. A také soused dělá všechno
> špatně a na sobě to přes svoji zaslepenost a pýchu sama na sebe nevidíme. Holt
> život je již takový.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: za??n?m
> > Datum: 06.6.2009 22:41:43
> > ----------------------------------------
> > (e-mailem) --- 6. 6. 2009
> > Re: za??n?m (36071) (36072) (36073)
> > když to neuděláš začneš na jaře znova. Po třetí strátě ti to dojde
> >
> > Pepan
> > ............
> > Jasně pravda a poznání bývá trpké a pýše předchází pád.
> >
> > No až dojde včelařícím čechům, že jsou malou a vděčnou distribuční sítí
> > šířící pesticidy do svého vosku a medu od jedné společnosti co se schovává
> > za výzkum, ... to bude panečku Stalinův pláč. Už dával měkdo do Brém svůj
> > med a vosk na rozbor na akaricidy co se u nás používají? Nehlaste se
> > všichni.
> >
> >
> >
>
>
>

Jana:
kdyz zadate v Seznamu poprášení včel tak na strankach ovcsvpardubice píšou toto: (neumím přenášet ty odkazy tak si tamklikněte
-------
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/praskovym-cukrem-na-roztoce

Návod na přenášení je jednoduchý.
tam nahoře v prohlížeči je řádka co začíná většinou http://... atd.
Tam dám myš, označim to celé od začátku do konce a zkopíruji do schránky stiskem CTRL a C najednou.
Sem to vložím do textu stiskem CTRL a V.

Opačně se dá udělat to samé, označím to tady a vložím do jiného okna prohlížeče a stisknu ENTER.

A na blogu Fascinovaného včelaře si dejte do vyhledávání v leveém horním rohu Práškový cukr.

A nedejte se pobloudit tím, co dělají u sousedů. My jsme ti lepší a svět nám závidí :-))

A hrdý buď a nemysli :-)

Karel

1) Kniha Václav Kratochvíl: "Včelařova dílna" (1973), str. 91. až 94. (popis
výroby sekcí s náčrty). V knihovně ČSV Praha mají 4 výtisky (knihovní čísla:
1066-A, 1067-A, 1069-A, 1035-A)

2) Kniha Vojtech Križan: "Včelařská technika" (1969), str. 281. až 290.
(podrobný popis, podrobná výkresová dokumentace včetně detailního rozpisu
materiálu pro zhotovení). V knihovně ČSV Praha mají 6 výtisků (knihovní
čísla 405-B a 957-A až 961-A)

Odkaz na www-knihovny ČSV (tam je i seznam knih a výpůjční podmínky):
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=knihovna

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
G.Pazderka
Sent: Saturday, June 06, 2009 10:50 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: sekce 36000,36003

Mluvíte o sekcích.Neporadil byste mě ,kde bych se dostal k nějakým fotkám
nebo nákresů sekcí?
...........
Že by byly knihovny ČSV a jejich archiválie pro zájemce o včelařství
nedostupné,

Chtěl jsem tím říci to, aby si někteří včelaři nedělali plané naděje, že je cukr spasí, že se na něj mohou spolehnout. Je to pro ty, co chtějí experimentovat, ale přitom mají svá včelstva spolehlivě pod kontrolou. Jak uvedl př. Lokvenc, při plodování to na reprodukci roztoče nemá valný vliv. V tom případě to poslouží k tomu, že se lze přibližně orientovat podle spadu na rozsah populace roztoče ve včelstvu.

myslím, že jana si z nás dělá prču...
to, jak se tu uvedla, jména vědců z článku,...

Prosím o radu, jak postupovat se včelstvem po utvoření oddělku se starou matkou. Oddělek se má čile k světu, ve zbylém včelstvu jsem vylámal matečníky - až na 1, ze kterého jsem chtěl novou matku. Když jsem se do nich následně díval, nikde ani vajíčko, matku jsem nenašel, měly naražené nové nouzové matečníky, a protože jsem trochu zaspal, zrovna se z některých líhly matky. Slyšel jsem to týtání, jak tu o něm byla nedávno řeč. Některé matečníky byly vykousané zboku, jednu matku jsem chytil, akorát když vylézala, tak jsem si ji dal na stranu. Matečníky jsem vylámal, a pak jsem chytil ještě jednu matku. Říkal jsem si, jestli by to mohla být ta z toho původního matečníku, tak jsem jí nakonec vypustil na rámek (tu čerstvou už jsem tam nevracel). Při další prohlídce ale zase nikde nic. Dal jsem tam rámek s vajíčky a nejmladším plodem z jiného včelstva. Teď jsem vylámal zavíčkované matečníky, které mohly být naražené na starších larvičkách, a nechal tam jen nějaké otevřené. Když jsem kouknul do medníku, zjistil jsem, že pěkná část zásob je pryč - asi se mi ta mladá matka vyrojila. A teď: kde jsem udělal chybu a jak postupovat, abych jí pořád dokola neopakoval a mladá matka zůstala po zásnubním letu v úle a včelstvo mělo konečně doma kladoucí matku. Vedle toho mám ještě jednu otázku, je možné použít jeden z těch otevřených matečníků do oddělku, nebo mám radši počkat, až ho zavíčkují? Předem díky za rady, ať se daří,
Honza Indra

Do oddělku se starou matkou měla přijít většina plodu i se včelami na něm
sedícími, v původním včelstvu mělo zůstat plodu jen tak na 3 - 5 rámcích (
odpovídající celkovou plochou rámkům 39x24 ) . Jinak existuje nebezpečí, že
i z nouzových matečníků, pokud je v úlu dost plodu od původní matky a
nadbytek včel a zásob a málo prostoru, se nejméně první matka vyrojí a vezme
s sebou včely a zásoby a teprve další zůstane. Ponechávat jen jeden
matečník bývá rizikové, může se při prohlídce přimáčknout a zničit a náhrada
za něho v úlu není. Lepší je to udělat tak, že ve včelstvu je více matečníků
a samotné včely potom vyberou jeden, předpokládejme nejlepší a zbytek
matečníků je vykousán. Takže proto odebírání většiny plodových plástů se
starou matkou. A potom později za cca týden vylámat jenom ty nejstarší
matečníky, které jsou založené na starých larvičkách, ty mladé matečníky
všechny nechat.
V současné době už bude v úlu méně včel a zásob, když už se pravděpodobně ta
matka vyrojila, takže další rojení nebude, z ponechaných matečníků si včely
potom vyberou jednu matku a ostatní zlikvidují. Takže by všechno mělo být
relativně v pořádku. Až na úbytek včel a zásob kvůli tomu rojení. Jak
ponechané matečníky budou zavíčkovány a před vylíhnutím, je možné potom z
oddělku se starou matkou tak 1 - 2 plodové plásty bez včel každých 14 dní
vracet zpátky do původního úlu. Plásty s cizím přidaným plodem od staré
matky by potom měly mladou vylíhlou matku podnítit k rychlejšímu oplození a
rychlejšímu rozkladení. A až se nová matka oplodní a rozklade, tak se můžou
plásty s plodem staré matky použít třeba hromadně k posílení včelstva před
červencovou snůškou, pokud nějaká je nebo chovat oddělek třeba do října až
listopadu a potom po zamáčknutí staré matky včelami posílit úl s novou
matkou případně je možných ještě pár dalších variant.
Co se týká přijímaných matečníků do oddělku, zavíčkované matečníky včely
hůře přijímají než otevřené, zase zavíčkované matečníky znamenají, že matka
se vylíhne dříve a rozklade dříve, takže nové včely se začnou taky líhnout
dříve a oddělek bude dříve sílit. Kritické období oddělku, kdy se včely
upracovávají, nebo jsou zabíjeny zlodějkami při strážení česna a nové včely
se ještě nelíhnou bude kratší.
Potom taky, když se dělá oddělek se starou matkou a odebírá se většina
plodových plástů, tak ty plásty se obvykle prohlídnou. Pokud jsou na nich už
hned rojové matečníky, tak někdy nepomůže rozdělení včelstva na oddělek se
starou matkou a původní úl. Buď původní úl nebo oddělek se starou matku si
zachová přebytek včel a zásob a rojovou náladu a aspoň jednou se vyrojí.
Potom je třeba v původním úlu nechat maximálně 1 - 2 plodové plásty s pár
matečníky a zbylé plodové plásty se včelami rozdělit aspoň do dvou dalších
úlů. Pak se s velkou jistotou dá čekat, že ve všech třech úlech rojová
nálada zmizí a včely vyberou z matečníků vždy jen jednu matku. To už je ale
trochu věc citu a předchozích skutečností, jestli postačí rozdělaní na dva
úly a doplnění mezistěnami nebo jestli rozdělit na 3 úly či v případě
nedostatku včelstev i do víc úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 07, 2009 2:48 PM


> Prosím o radu, jak postupovat se včelstvem po utvoření oddělku se starou
> matkou. Oddělek se má čile k světu, ve zbylém včelstvu jsem vylámal
> matečníky - až na 1, ze kterého jsem chtěl novou matku. Když jsem se do
> nich následně díval, nikde ani vajíčko, matku jsem nenašel, měly naražené
> nové nouzové matečníky, a protože jsem trochu zaspal, zrovna se z
některých
> líhly matky. Slyšel jsem to týtání, jak tu o něm byla nedávno řeč. Některé
> matečníky byly vykousané zboku, jednu matku jsem chytil, akorát když
> vylézala, tak jsem si ji dal na stranu. Matečníky jsem vylámal, a pak jsem
> chytil ještě jednu matku. Říkal jsem si, jestli by to mohla být ta z toho
> původního matečníku, tak jsem jí nakonec vypustil na rámek (tu čerstvou už
> jsem tam nevracel). Při další prohlídce ale zase nikde nic. Dal jsem tam
> rámek s vajíčky a nejmladším plodem z jiného včelstva. Teď jsem vylámal
> zavíčkované matečníky, které mohly být naražené na starších larvičkách, a
> nechal tam jen nějaké otevřené. Když jsem kouknul do medníku, zjistil
jsem,
> že pěkná část zásob je pryč - asi se mi ta mladá matka vyrojila. A teď:
kde
> jsem udělal chybu a jak postupovat, abych jí pořád dokola neopakoval a
> mladá matka zůstala po zásnubním letu v úle a včelstvo mělo konečně doma
> kladoucí matku. Vedle toho mám ještě jednu otázku, je možné použít jeden z
> těch otevřených matečníků do oddělku, nebo mám radši počkat, až ho
> zavíčkují? Předem díky za rady, ať se daří,
> Honza Indra

Když jsem kouknul do medníku, zjistil jsem, že pěkná část zásob je pryč - asi se mi ta mladá matka vyrojila.
------
V poslední době nebyla možná snůška a tak bych nedělal unáhlené závěry. I když je možné, že včely uletěly, je možné že i spotřebovaly část a zbytek nanosily do plodiště.

Karel

Co je to platné pepane, když za státní hranicí taková pýcha už neplatí
a je směšná. 2)Česká léčiva není problém v zahraničí sehnat třeba i
přes objednání z Dolu. Viděl jsem je párkrát na skladě i jinde.
Bohužel jsme u té směšnosti, protože i přes správně provedený návod a
aplikace, byly zrovna neúčinné a byl jsem dotazován jak fungují.
Mluvím o Gabonech PA a okecávat že jsou dobré, když vím, že jsou
lokálně neúčinné nebudu. A to nejde o rezistence ale asi o šarži a
kvalitu úč. látky. Mám podezření i snížení účinnosti při skladování za
vyšších teplot a možnost degenerace účinné látky na dřevě. (možná i
podle druhu dřeva) Proto se určitě dělají v zahraničí nosiče z
polyetylénu nebo celulózy.

Určitě pepane si kvalitní práce cením, ale nejsem zastáncem nějakých
diskuzí typu ublížení nebo holou psa bíti. Prostě diskuze by měla být
hlavně o zkušenostech a názorech na věc. Dost by mne zajímalo, jak
zkouší v Dole nové prostředky, jaký postup provádí, na kolika
včelstvech, protože 1 včelstvo je logicky 1/(cca)45000, na kolika
stanoviších, na kolika okresech. Vidím problém ne v tom, že Dol na
cizích nebo jiných léčivech a způsobů léčení vyzkoumá za statisíce to,
že něco je "slabé" ale jakto, že jinde je to normální léčivo co
zabere. To je zajímavé.

_gp_

2009/6/7 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>  za 1) pýcha předchází pád a 2) nemyslím že včelaři nejsou pyšní na ty léčiva Znám ale  prodejny které je prodávají naše léčiva zahraničním včelařům i veterinárního receptu.
> To již tak ale je vždy si všichni myslí že to sousedovo je lepší a závidí pokud rovnou ze závisti neškodí. Toho co máme doma si zase vážíme nejméně a až to vyhodíme, tak zjišťujeme že jsme udělali chybu.  A také soused dělá všechno špatně a na sobě to přes svoji zaslepenost a pýchu sama na sebe nevidíme.  Holt život je již takový.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: za??n?m
>> Datum: 06.6.2009 22:41:43
>> ----------------------------------------
>> (e-mailem) --- 6. 6. 2009
>> Re: za??n?m (36071) (36072) (36073)
>> když to neuděláš začneš na jaře znova. Po třetí strátě ti to dojde
>>
>> Pepan
>> ............
>> Jasně pravda a poznání bývá trpké a pýše předchází pád.
>>
>> No až dojde včelařícím čechům, že jsou malou a vděčnou distribuční sítí
>> šířící pesticidy do svého vosku a medu od jedné společnosti co se schovává
>> za výzkum, ... to bude panečku Stalinův pláč. Už dával měkdo do Brém svůj
>> med a vosk na rozbor na akaricidy co se u nás používají? Nehlaste se
>> všichni.
>>
>>
>>
>

Sekce je jednoduchá zasklená bednička v bedničce dřevěné.Výroba: prkénka 1 ks s 12 mm š 60 mm d 150 mm
2 ks s 12 mm š 60 mm d 300 mm
do prkének vyfrézujem drážku š 4 mm h 5 mm a to do 1 plochy z obou stran 8 mm od kraje sbijeme do písmene(u)drážkami dovnitř.Vznikne nám bednička o dvou stranách a dna do které nám půjde z každé strany zasunout sklo takže budeme mít bedničku o třech stranách dřevěných a dvou stranách skleněných.Do vrchní části dřevěného(u)uděláme mezi dlouhé bočnice krmítmo a to mezi drážky aby šlo zasunout sklo a neprolezla včela.Krmítko:nejlépe ze slabších prkének aspoň 40 mm hluboké a ze vstupem při jedné z bočnic ze spodní části sekce a s víčkem pro možnost doplnění medocukrového těsta a uzavření sekce z vrchu.Ve spodním díle 60x150 uděláme zasíťovaný větrací otvor(používám dvě díry o průměru 2 cm zasíťované síťkou proti mouchám-kovovou)aby včelky nevylézali a v jednom boku opět dole česínko.Tuto bedničku zasunuji do celodřevěné nejlépe zateplené bedničky která je širší aby šlo na skleněné boky vnitřní bedničky zasunout zateplení(používám několikrát přeložené noviny)proti větrání musí být větrání i v celodřevěné bedně a i česínko.Na celodřevěnou bedničku dělám stříšku.Osazení sekce:na dno krmítka přilepím proužek mezistěny,naplním krmítko,nametu mladušky z jednoho rámku a po dvou hodinách přidám zralí matečník.Nejlépe je krmítko udělat jen do dvou třetin a v jedné třetině nám vznikne dost velký otvor pro vložení matečníku ale víčko krmítka musí zakrývat celí vršek sekce.Toto je malá sekce pro chov matek lepší je sekce na jeden rámek která je podobná jen krmítko je ve spodní části řešeno jen jako tunel.

Při tiché výměně dojde také k vyrojení včelstev, nebo včelstvo starou matku nějakým způsobem odstraní samo? děkuji za odpověďi.

Dal jsem tam rámek s vajíčky a nejmladším plodem z jiného včelstva. Teď jsem vylámal zavíčkované matečníky, které mohly být naražené na starších larvičkách a nechal tam jen nějaké otevřené. HI

Tento zásah "odstránenie prvých lariev" pri chove náhradnej matky sa často odporúča a ponechanie až dalších lariev, z obavy, aby nová matka bola "kvalitná" sa často objavuje na stránkach odborných časopisov, štúdiach a na webových včelárskych stránkach.

Je tento zásah potrebný a naozaj aj pravdivý? Ja si myslím, že včelstvo si svoju matku vždy chcú vychovať kvalitnú a preto musia vybrať najvhodnejšiu larvu, či im prvé zničíme alebo nie.
Tak prečo im chceme pomáhať, keď len úľové včely sú na "kompetentné". už som tu písal, že bolo dokázané, že až Do doby života larvy, či je ošetrovaná v obyčajnej alebo materskej bunke, chovajú ich včely tou istou kŕmnou kašičkou. To je môj prvý argument.
Druhý argument, ktorý je proti tejto zbytočnej praxe, sú moje pozorovania sa liahnutia sa matiek v náhradnom chove, nikdy som nezaznamenal, aby sa prvá M, ak predpokladáme, že ju včely začali ošetrovať na staršej larve, vyliahla skôr ako na 16 deň! To je práve dôkaz, že včely si vyberajú 1 dňové larvičky.

Potom prax odstraňovania prvých larvičiek pojatá včelami do chovu, je pre školstvo a včelára škodlivá, stráca sa drahocenný čas.

To ale musí zvážiť každý sám, no ja si na základe niekoľko desiatok overených a zaznamenaných prípadov, že odstraňovať prvé ošetrované larvy v materských bunkách je predlžovanie bezmatkového stavu je zbytočné.

si prču nedelam jen mam radost ze budu mit konecne vcely uz se na to tesim od podzimu ale kdyz to neberete tak nic a co se tyce tech jmen tak to za to nemuzu co je napsane v tom clanku ten je jen zkopcenej jak byl napsanej. TAk pardon že se mezi vás plete nejakej začátečník

Při tiché výměně dojde také k vyrojení včelstev, nebo včelstvo starou matku nějakým způsobem odstraní samo? děkuji za odpověďi.Fl.

Pri skutočnej TV, je to naozaj tak, niekedy skôr, niekedy pozdejšie a značená vymieňaná (a nemusí to byť relatívne stará a nekvalitná) matka žila s novou M rok, prežila v jednom chumáči i zimu. Matky pri TV nebojujú medzi sebou o pozície vo včelstve, ale ich postupne odstránia úľové včely. Ak by Matky medzi sebou o prvenstvo bojovali, celá táto anabáza tohoto aktu by bola zbytočná, ak by tento boj vyhrala stará M.

Omlouvám se pane Pazderko,že jsem na tuto možnost zapoměl a obtěžoval jsem.

Ahoj Jano,
prosim hodne rychle s Temi hloupymi napady skonci. Nasi vcelari se toho chytnou a zase bude problem. V tomhle ohledu opravdu veterina s výzkumným ústavem ví co dělá.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jana <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: za??n?m
> Datum: 06.6.2009 20:19:16
> ----------------------------------------
> no a nezkoušeli jste na ty varoa moučkovej cukr místo te chemie? někde jsem
> se dočetla, že se jím popraší včely, ale musí být hodně jemnej, a ten se
> potom nalepí broučkum na přísavky na nožičách a tím se neudrží na včele a
> spadnou na dno a tam se přilepí na nějakou podložku
>
>
>

Nechápu tuhle úvahu. Kéž by přestalo pršet, dnes krásně voněla medovice z dubu kolem kočovného vozu. Začínají kvést lípy... Nevím proč Vás všechny zajímaj výkupní ceny, zkuste se trochu snažit a musíme prodat všechno z domu. Já bych zase tak tunu potřeboval navíc, abych měl med pro známé... a svým kamarádům, kterým pomáhám s prodejem i v letech kdy Špaček dával 27 kč jsem 55 za řepku dal....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: cena medu
> Datum: 04.6.2009 18:09:38
> ----------------------------------------
> Výkupní cena medu stoupá.Čeká nás zřejmě nedostatek medu.
>
>
>

Debata o moru se mně jako epidemiologovi nelíbí. Za prvé se mrkněte do starších čísel včelařství, myslím, že tam bylo pěkně popsáno o situaci na Jižní Moravě. Mám tam kamaráda v Divákách, nadával jak špaček a dnes je celkem rád, že brtníci nevčelaří. Tedy moje první otázka: kolik procent včelařů má úly mladší 20let? kolik z nich chová matky? Kolik z nich obměňuje kolik procent plástů? A tak bych mohl pokračovat přes místní podmínky. Tady u nás kolem Pardubic směrem na Městec a Přelouč si myslím je problém vlhko. Je tam mnoho stanovišť ve stínu a vlhku, i silnice jsou 3m nad okolním terénem, což o něčem vypovídá.
Prosím vynechme dojmologii. V Americe mají víc než 6 mil. úlů bez včel kvůli moru. Tady na Chrudimsku je taky chytrák, ktwerý tvrdí, že se včely s morem vypořádají, že není třeba pálit. Už aby mu pošli, aby od něj byl pokoj. Veterináři jsou vesměs pěkní alibisté a pokud už nařídí likvidaci, musí se k tomu pěkně dlouho přemlouvat. Takže se snažme a opustme úvahy o mírnění opatření, ty je třeba důsledně dodržovat ne mírnit!!!
MUDr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
> Datum: 01.6.2009 15:27:27
> ----------------------------------------
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
>
> Jak to vypadá, dneska je naopak takové vyšetření velice riskantní. Z toho,
> co jsem slyšel o likvidaci těch včelstev na střední Moravě, tak byly
> zlikvidovány právě kvůli tomu, že včelaři dali v zimě měl na nepovinné
> vyšetření na mor a ten mor v množstvích někam hodně hluboko pod hranicí, kdy
> nákaza ve včelstvech akutně propuká, jim v jinak zdravých včelstvech v
> té měli našli.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 01, 2009 2:14 PM
> Subject: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
>
>
> > Zdenek napsal:
> >
> > >.....Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a příslušenství
> > (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících
> > letech pokračovat......
> > >.....ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních
> > končin......
> > >.....Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za ty
> > obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství
> napáchají
> > ...........................
> >
> > Abych pravdu řekl, nejsou pro mě tak zjevné úspěchy zahraničního přístupu
> k
> > moru.
> > Nepřipadá mi postup našich odborníků a veteriny primitivní a zaostalý.
> > A nejsem si jistý, zda přístup našich odborníků k moru včelího plodu je
> > příčinou obrovských škod na našem včelařství.
> >
> > Vzhledem k informacím, které dosud mám, mi přijde, že příčinou škod je
> spíš
> > přístup včelařů k moru.
> > Na polemiku je zřejmě rozhodnutí, zda je dobré pálit něco jiného, než
> pouze
> > klinicky nemocná včelstva.
> > Jeví se mi to tak tak, že vhodný postup by mohl být kombinace metody
> > odhlalení původce moru v zimní měli s následným pálením klinicky nemocných
> > včelstev i s úly a dílem a důsledná prevence v ochranných pásmech a
> > oblastech, kde došlo k ústupu nemoci.
> >
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
> >
> > Co byste řekli převedení nekteré z dotací, které včelaři dostávají, na
> > vyšetření všech vzorků měli na původce moru? :)
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

tichá je proto , že to nemusíš ani postřehnout nerojí se a někdy se stane že i nějaký čas kladou obě
Matečníky bývají na bocích plástu
Zato při rojích matka přestává hned po založení matečníkuzastavuje produkci vajíček aby mohla letěta matečníky bávají na spodním okraji plástu
nouzové matečníky tvoří obvykle kruh uprostřed

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tich? v?m?na.
> Datum: 07.6.2009 20:58:00
> ----------------------------------------
> Při tiché výměně dojde také k vyrojení včelstev, nebo včelstvo starou matku
> nějakým způsobem odstraní samo? děkuji za odpověďi.
>
>
>

Jano zkus tohle
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=12392
Tam každého nováčka pěkně přivítají

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jana <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 07.6.2009 21:13:22
> ----------------------------------------
> si prču nedelam jen mam radost ze budu mit konecne vcely uz se na to tesim
> od podzimu ale kdyz to neberete tak nic a co se tyce tech jmen tak to za to
> nemuzu co je napsane v tom clanku ten je jen zkopcenej jak byl napsanej.
> TAk pardon že se mezi vás plete nejakej začátečník
>
>
>

No lid obecně nemá rád, když někdo přijde někde jako začátečník, chová se
jako začátečník, přizná to, že je začátečník a obratem na ně vychrlí jakási
odborná moudra získaná kdesi jinde. Začátečník se musí nějakou povinnou
dobu chovat jako začátečník, jinak ho neberou. Já jsem se s tím kdysi setkal
taky, když jsem přišel do ZO a dostal se do výboru. V té době se zrovna
zaváděla první léčiva na léčení varaózy a já s čerstvým diplomem z vysoké
školy chemickotechnologické jsem o nich leccos věděl. Ovšem ode mně tyto
informace výboři, tehdy pro mně v strejcovském a dědkovském věku od 40 a 60
let nebrali. Teprve když s tím přišel nějaký starý "strašně zkušený, strašně
prošedivělý " atd učitel včelařství nebo někdo takový podobný, tak to už jo.
Vždycky to potom byla pro včelaření "strašně důležitá" informace, kterou
ještě navíc ten učitel včelařství jakýmsi usilovným domácím bádáním nebo
něčím takovým objevil. Jinak mezi chemiky to byly vesměs obecné, dávno známé
věci, za jejichž neznalost se v době, kdy jsem studoval klidně mohlo
vypadnout ze zkoušky nebo tak podobně.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "jana" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 07, 2009 9:13 PM


> si prču nedelam jen mam radost ze budu mit konecne vcely uz se na to tesim
> od podzimu ale kdyz to neberete tak nic a co se tyce tech jmen tak to za
to
> nemuzu co je napsane v tom clanku ten je jen zkopcenej jak byl napsanej.
> TAk pardon že se mezi vás plete nejakej začátečník

Bylo jasně řečeno v dřívějších debatách tady, že pro propuknutí zjevné
nákazy moru plodu je třeba včelstvo vystavit poměrně velkému množství spor
moru plodu. A že ve včelstvech je dlouhodobý výskyt spor moru plodu poměrně
běžný ale taky poměrně běžně zůstává množství těch spor trvale v takovém
nízkém počtu, kdy zjevná akutní nákaza nepropuká a kdy tudíž mohou včelstva
i se sporami moru plodu v úlech dlouhodobě normálně fungovat. A že vyšetření
zimní měli na mor plodu je tak citlivé, že spory spolehlivě odhalí v počtu
mnohem menším, než kolik je třeba na propuknutí zjevné nákazy. Takže máme
tady včelstva, ve kterých mor plodu sice je, ale ve kterých nákaza nepropuká
a které pro své okolí nejsou nijak nebezpečné. Snad kromě případů masívní
výměny plástů a úlů nebo zapůjčení včelařského nářadí jinému včelaři. Když
pak nějaká veterina nařídí utracení i těchto včelstev, tak z toho
jednoznačně vyplývá, že pokud někdo dá dobrovolně vyšetřit zimní měl na mor
plodu, může zbytečně přijít o včelstva.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 07, 2009 10:09 PM
Subject: Re: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?


Debata o moru se mně jako epidemiologovi nelíbí. Za prvé se mrkněte do
starších čísel včelařství, myslím, že tam bylo pěkně popsáno o situaci na
Jižní Moravě. Mám tam kamaráda v Divákách, nadával jak špaček a dnes je
celkem rád, že brtníci nevčelaří. Tedy moje první otázka: kolik procent
včelařů má úly mladší 20let? kolik z nich chová matky? Kolik z nich obměňuje
kolik procent plástů? A tak bych mohl pokračovat přes místní podmínky. Tady
u nás kolem Pardubic směrem na Městec a Přelouč si myslím je problém vlhko.
Je tam mnoho stanovišť ve stínu a vlhku, i silnice jsou 3m nad okolním
terénem, což o něčem vypovídá.
Prosím vynechme dojmologii. V Americe mají víc než 6 mil. úlů bez včel
kvůli moru. Tady na Chrudimsku je taky chytrák, ktwerý tvrdí, že se včely s
morem vypořádají, že není třeba pálit. Už aby mu pošli, aby od něj byl
pokoj. Veterináři jsou vesměs pěkní alibisté a pokud už nařídí likvidaci,
musí se k tomu pěkně dlouho přemlouvat. Takže se snažme a opustme úvahy o
mírnění opatření, ty je třeba důsledně dodržovat ne mírnit!!!
MUDr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <>
> Předmět: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
> Datum: 01.6.2009 15:27:27
> ----------------------------------------
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce
moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
>
> Jak to vypadá, dneska je naopak takové vyšetření velice riskantní. Z
toho,
> co jsem slyšel o likvidaci těch včelstev na střední Moravě, tak byly
> zlikvidovány právě kvůli tomu, že včelaři dali v zimě měl na nepovinné
> vyšetření na mor a ten mor v množstvích někam hodně hluboko pod hranicí,
kdy
> nákaza ve včelstvech akutně propuká, jim v jinak zdravých včelstvech
v
> té měli našli.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 01, 2009 2:14 PM
> Subject: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
>
>
> > Zdenek napsal:
> >
> > >.....Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a
příslušenství
> > (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících
> > letech pokračovat......
> > >.....ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních
> > končin......
> > >.....Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za
ty
> > obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství
> napáchají
> > ...........................
> >
> > Abych pravdu řekl, nejsou pro mě tak zjevné úspěchy zahraničního
přístupu
> k
> > moru.
> > Nepřipadá mi postup našich odborníků a veteriny primitivní a zaostalý.
> > A nejsem si jistý, zda přístup našich odborníků k moru včelího plodu je
> > příčinou obrovských škod na našem včelařství.
> >
> > Vzhledem k informacím, které dosud mám, mi přijde, že příčinou škod je
> spíš
> > přístup včelařů k moru.
> > Na polemiku je zřejmě rozhodnutí, zda je dobré pálit něco jiného, než
> pouze
> > klinicky nemocná včelstva.
> > Jeví se mi to tak tak, že vhodný postup by mohl být kombinace metody
> > odhlalení původce moru v zimní měli s následným pálením klinicky
nemocných
> > včelstev i s úly a dílem a důsledná prevence v ochranných pásmech a
> > oblastech, kde došlo k ústupu nemoci.
> >
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce
moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
> >
> > Co byste řekli převedení nekteré z dotací, které včelaři dostávají, na
> > vyšetření všech vzorků měli na původce moru? :)
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

Matečníky bývají na bocích plástu
Zato při rojích matka přestává hned po založení matečníkuzastavuje produkci vajíček aby mohla letěta matečníky bávají na spodním okraji plástu
nouzové matečníky tvoří obvykle kruh uprostřed

Mrzí ma, že musím oponovať, ale tieto tradované poznatky, môžu byť aj iné.

- umiestnené materských buniek môže byť rôznorodé, rojové nachádzame na všetkých miestach, ak je plást v stavbe neporušené, MB sú na okrajoch plástu, pri TV bývajú v strede, keď je pre nejakú príčinu stavba poškodená, včely poškodené miesto obyčajne neopravia, ale si tam dopredu postavia mater. misky a tie potom využijú. Tak isto včely náhradný chov robia tam, kde sú vhodné larvičky a tie môžu byť na pláste hocikde.

- o tom, že M aj keď v menšom počte kladie vajíčka tak do materských a do robot. buniek do posledných hodín pred odletom M s rojom. Zaznamenajte si odlet roja zo včelstva a pozrite sa o 21 dní do včelstva, uvidíte tam liahnuť sa posledné včielky. Ja to dobrá pomôcka na presné určenie času, kedy vyletel roj z úľa.

Radek Hubač (e-mailem) --- 7. 6. 2009
Re: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit? (35952) (35972) (35973)
V Americe mají víc než 6 mil. úlů bez včel kvůli moru.
................
Když jsme u té dojmologie, kolik úlů je bez včel kvůli moru v Evropě? Co to má za význam se furt dívat jak přes prsty na Ameriku? Problém je ochablá a málo produktivní generace včelařů, kteří nemají tolik sil uhrát výměnu díla a úlů - dezinfekce atd, a druhá sorta - mladší je bez zkušeností jak to dělat. Nějaké vhlka mohou mít vliv, ale znovu jsme u těch zkušeností, které nejsou. Východiskem ať se to zdá směšné může být systém jednodušší a tím je medná kráva (TBH) pro chovatele, které nevzrušuje obměna ji provedou automaticky, odkapávání medu místo nakupování medometů, obměna podobná jak ve zdokonalých klátech. Na technologii klátařiny, když o ní moc nikdo neví se dobře svaluje nemoc. To je ale ta největší demagogie, protože obměna v původních klátech je mnohem intenzivnější než v profizadovácích v Čechách. A skrývá mnohé nepoznané přístupy, které úlaři mít nemohou. A to jen kousek o logice k věci než dnešní dojmologii.

Radime všichni své znalosti od někoho získáváme. Já je mám ze své rodiny za 120 let včelaření z literatury a své 50 leté praxe. Vždy to u nás dělal otec ze synem jen já nemám komu předat svoje moudra, mladí již mají úplně jiné zájmy. dnes jsme na tom lépe než naši otcové můžeme svoje moudra čerpat z mnohem více zdrojů ale také se nám do toho plete mnohem více balastu a pak se nesmíš divit když se začátečník ptá na takové banality nebo již zavrhnuté i když třebas fungující věci. kdo má 3 včelstva může klidně cukrovat kdo jich má 30 může čekat na příhodné počasí a kyselit, kdo jich má 100 běhá s kompresorem a všichni tři na to potřebují přibližně stejný čas Výskumníci nám zase musí nabídnou něco co bude vyhovovat všem. to pak má zase jeden nedostatek , že" není ten kdo by se zavděčil všem,, Proto je třeba aby ti moudří měli trpělivost s námi hlupáky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.6.2009 05:50:42
> ----------------------------------------
> No lid obecně nemá rád, když někdo přijde někde jako začátečník, chová se
> jako začátečník, přizná to, že je začátečník a obratem na ně vychrlí jakási
> odborná moudra získaná kdesi jinde. Začátečník se musí nějakou povinnou
> dobu chovat jako začátečník, jinak ho neberou. Já jsem se s tím kdysi setkal
> taky, když jsem přišel do ZO a dostal se do výboru. V té době se zrovna
> zaváděla první léčiva na léčení varaózy a já s čerstvým diplomem z vysoké
> školy chemickotechnologické jsem o nich leccos věděl. Ovšem ode mně tyto
> informace výboři, tehdy pro mně v strejcovském a dědkovském věku od 40 a 60
> let nebrali. Teprve když s tím přišel nějaký starý "strašně zkušený, strašně
> prošedivělý " atd učitel včelařství nebo někdo takový podobný, tak to už jo.
> Vždycky to potom byla pro včelaření "strašně důležitá" informace, kterou
> ještě navíc ten učitel včelařství jakýmsi usilovným domácím bádáním nebo
> něčím takovým objevil. Jinak mezi chemiky to byly vesměs obecné, dávno známé
> věci, za jejichž neznalost se v době, kdy jsem studoval klidně mohlo
> vypadnout ze zkoušky nebo tak podobně.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "jana" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, June 07, 2009 9:13 PM
>
>
> > si prču nedelam jen mam radost ze budu mit konecne vcely uz se na to tesim
> > od podzimu ale kdyz to neberete tak nic a co se tyce tech jmen tak to za
> to
> > nemuzu co je napsane v tom clanku ten je jen zkopcenej jak byl napsanej.
> > TAk pardon že se mezi vás plete nejakej začátečník
>
>
>
>

Já vidím tichou výměnu tak, že stará matka obsadí jednu stranu, jednu
polovinu plodových rámků, kde je po většinu doby a do druhé poloviny chodí
jen občas na jeden zátah zaklást celý plást nebo tak nějak. Tak při jednom
takovém výletu do druhé poloviny zaklade pár včelami připravených matečníků.
Včely si vyberou z těch matečníků jednu matku, ta zůstává na své polovině a
staré matka zase na své polovině. Jak se nová matka oplodní a rozklade,
rozšiřuje své "území" do poloviny staré matky, stará matka ustupuje až
nakonec je zřejmě včelami zlikvidována.
R. Polášek

Pane kolego velice si vážím a vašich příspěvků všimněte si , že v to příspěvku jsem napsal "bývají,, a ne jsou. Je samozřejmé, že to tak nemusí být vždy, ale zpravidla to tak bývá. Vhodné larvičky pro založení nouzových matečníků bývají obvykle na okraji plodového hnízda a proto se utvoří ten kruh ten však může být i vodorovný protože to hnízdo je v ideálních podmínkách koule a nemusíme to vidět je pak dobré aby začátečník zblblí touto diskusí o proti rojových opařeních toto věděl a zbytečně si nezničil včelstvo vylamováním matečníků, a alespoň se pokusil odhadnou co se ve včelstvu děje.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Tich? v?m?na.
> Datum: 08.6.2009 06:50:23
> ----------------------------------------
> Matečníky bývají na bocích plástu
> Zato při rojích matka přestává hned po založení matečníkuzastavuje produkci
> vajíček aby mohla letěta matečníky bávají na spodním okraji plástu
> nouzové matečníky tvoří obvykle kruh uprostřed
>
> Mrzí ma, že musím oponovať, ale tieto tradované poznatky, môžu byť aj iné.
>
> - umiestnené materských buniek môže byť rôznorodé, rojové nachádzame na
> všetkých miestach, ak je plást v stavbe neporušené, MB sú na okrajoch
> plástu, pri TV bývajú v strede, keď je pre nejakú príčinu stavba poškodená,
> včely poškodené miesto obyčajne neopravia, ale si tam dopredu postavia
> mater. misky a tie potom využijú. Tak isto včely náhradný chov robia tam,
> kde sú vhodné larvičky a tie môžu byť na pláste hocikde.
>
> - o tom, že M aj keď v menšom počte kladie vajíčka tak do materských a do
> robot. buniek do posledných hodín pred odletom M s rojom. Zaznamenajte si
> odlet roja zo včelstva a pozrite sa o 21 dní do včelstva, uvidíte tam
> liahnuť sa posledné včielky. Ja to dobrá pomôcka na presné určenie času,
> kedy vyletel roj z úľa.
>
>
>

No, já jsem jen komentoval reakci stálých "dopisovatelů" tady.
Jinak s těmi "stupněmi" 3 - 30 - 100 včelstev souhlas, technologie pro tyto
skupiny by se neměly plést dohromady.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 08, 2009 8:01 AM
Subject: Re: Re:


Radime všichni své znalosti od někoho získáváme. Já je mám ze své rodiny za
120 let včelaření z literatury a své 50 leté praxe. Vždy to u nás dělal otec
ze synem jen já nemám komu předat svoje moudra, mladí již mají úplně jiné
zájmy. dnes jsme na tom lépe než naši otcové můžeme svoje moudra čerpat z
mnohem více zdrojů ale také se nám do toho plete mnohem více balastu a pak
se nesmíš divit když se začátečník ptá na takové banality nebo již zavrhnuté
i když třebas fungující věci. kdo má 3 včelstva může klidně cukrovat kdo
jich má 30 může čekat na příhodné počasí a kyselit, kdo jich má 100 běhá s
kompresorem a všichni tři na to potřebují přibližně stejný čas Výskumníci
nám zase musí nabídnou něco co bude vyhovovat všem. to pak má zase jeden
nedostatek , že" není ten kdo by se zavděčil všem,, Proto je třeba aby ti
moudří měli trpělivost s námi hlupáky

Pepan

Musím se Jany zastat, cukrování bylo popsáno např v OVP a to není špatná literatura, rovněž výsledky byly uvedeny slibné a je to pouze pár let zpátky. Určitě je mi mnohem sympatičtější, když si začátečník nejdříve načte a pak se ptá. Daleko horší je, když si nepřečte vůbec nic a v konferenci zdržuje, neboť chroničtí žvanilové zajásají a Konferenci zasviní smrští nepodstatných a pro běžné včelaře nudných a zbytečných vět. Konference podle mě slouží k výměně zkušeností a fíglů a neměla by být zdrojem základních informací pro začínající lenochy odborné literatury se štítící! Co se týká moru plodu, tuším, že ve Fascinovaném včelaři proběhla informace, že seškraby z úlů, kde byla nalezena klinika byly při rozboru negativní. Je li tomu tak a já to těžko mohu posoudit, pak by všechno bylo úplně jinak a pálení novějších úlů by asi bylo zbytečné. Tím pádem ale nechci zavrhovat pálení. U mě vše nepotřebné a staré v ohni končí.Sekce např. tam letěly už hodně dávno jako zcela přiblblé chovatelské zařízení a zbírka všelijakých oplodňáčků před několika lety. Jedná li se o správnou informaci, pak největším šiřitelem budou hlavně černé staré plásty a asi med. Jinak doporučuji se všem seznámit s Rašovskou metodou. I když se mi tam pár věcí nezdá a ověřuji je, kdyby každý z nás jí alespoň zčásti používal, nákazové situaci by to určitě propspělo. Zdraví R. Stonjek

http://www.novinky.cz/koktejl/170729-kensti-farmari-chrani-sva-pole-pred-slony-plotem-z-ulu.html

já to nemyslel zle a omlouvám se, pokud jsem někomu křivdil.
sám jsem začátečník.
ale ty příspěvky byly poměkud svézárný, že...

sakra to jsem psal já,
mizí mi text z kolonky "jméno", dřív mi tam zůstával, teď ho musím vpisovat pořád znova.

poněkud svérázný:)

>Jan Cervenka napsal(a): No a nemate nejaky odkaz, tedy ten levny ?

U nás asi jen ze dřeva:

http://mirzeleny.cz/?p=productsList&iCategory=21&
sName=krmitka,-vykluzy

Pokud se Vám nezobrazí tak, http://mirzeleny.cz, Úly Langstroth, krmítka, výkluzy.