Archiv Včelařské konference

promiň já si neuvědomil , že neodpovídám na původní příspěvek ale reaguji na reakci

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fery <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pro Lamaka
> Datum: 06.4.2009 06:44:52
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 6. 4. 2009
> Re:fery (35037)
>
> 1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více
> cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám
> svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo.
> Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lamako
> > Předmět: fery
> > Datum: 05.4.2009 22:57:51
> > ----------------------------------------
> > fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
> >
> > Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> > snad není možný,co je to tu za hovada
> >
> >
> > fery
> > soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> > stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> > To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> > když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> > ke mně loupit,asi nabraly málo.
> >
> >Pro lamako:
> _Nějak mi ušlo co já tomu ´´sousedovi´´ přeju,jen jsem se pohoršoval nad
> tím,jak někdo může mít radost když někomu padnou včely,to je všechno.tečka
>
>
>

Otázka loupeží včelstev je otázkou inteligence a vědomostí chovatele včelstev. Pokud něco podporuje loupež, je otázkou jak včelař pečuje o unikající úlovou vůni v dobách slídění a když není snůška. Navíc jestli se blbě a nevhodně krmí a ponechává navíc před krmením (po medobraní) k vylízání plásty a víčka na stanovištích .... tak nevím kdo je vylízaný.

Začíná mne iritovat nářek a pochybuji o inteligenci dlouholetých odborníků - chovatelů s takovými báchorkami.

........
>Jiří (195.39.6.30) --- 5. 4. 2009
Re: (35029)
Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu ostatním.<

řekl bych ,že mají top kvalitu....

24.2.09 Funkcionar ktery vede,rozhoduje,mysli za jine a posouva zivot vcelarsky v pred.Vsichni mate moznost byti dobrymi funkcionari a pohnout celym svaze.Uz vidim jak se vsichni hlasite.A vubec,aby jste prisli na ty volebni schuze,kde se bude rozhodovat o dalsi budoucnosti.Preji Vam hodne chute do prace,aspon takovou jakou mate ke psani tech planych filosofii-Filcka.

Predseda svazu Ludek Sojka:Po pomerne dlouhem rozhovoru jsem ho vyzval k tomu,aby ustrednimu vyboru dal tuto skutecnost na vedomi pisemne.Pokud se tak stane a budou pisemne znamy duvody Dobiskova nahleho rozhodnuti,O rezignaci bede jednat breznove zasedani UV.

Pro naseho predsedu svazu,je to nahle osobni rozhodnuti a duvodem si toho nevsimat. Kolik ostatnich clenu je vsak presvedceno,ze je to naopak jeho bezmocnost a bezradnost jak pohnout z nefunkcnosti a neucinnosti komisi UKRK a nevsimavosti nad -Zpravami-o nedostatcich praci tajemnika a jeho sekretariatu u predsedy svazu L.Sojky.

Ano my vsichni mame moznost byt dobrymi funkcionari,ale ti nejvyssi nemuseji,mohou provadet intriky a hybat celym svazem.Predseda svou neucasti vlastního postoje k rezignaci presedy Z.Dobiska zastupuje zajmy tajemnika a je proti zajmum vetsiny clenu CSV.

franta

Tak to jsem rád. Šlo mi hlavně o to, jestli jsou s touto výrobnou dobré zkušenosti z hlediska dodržování prevence proti moru (tj. minimálně převaření 117°C alespoň po dobu 60 min). Jsem rád, že jste mě s Pepanem trochu uklidnili. Ono je totiž Olomoucko z hlediska moru poměrně problematické a člověku to dělá vrásky. Na druhou stranu jsem s překvapením zjistil, že Obora (VČELPO) leží od Stražiska jen asi 25km a byla v ochranném pásmu asi tak před rokem. Ono si člověk asi nevybere a musí se holt nevyhnutelně spoléhat na pečlivost a dodržování zásad u zpracovatelů, jistotu asi nemůže mít nikdy (protože na druhou stranu vím, že samovýroba mezistěn není také dobré řešení)... ach jo.
Jen ještě otázku, pokud někdo ví - Stražisko patří taky pod ČSV, jak je tomu u Včelpa, anebo je to podnik na ČSV zcela nezávislý?

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie medzistienok do včelstva?
Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie medzistienok do včelstva?
Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

stavební pud obvykle začíná okolo začátku kvetení třešní, pokud máte nástavky klidně je můšete rozšířit ze spoda.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 06.4.2009 11:44:22
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie
> medzistienok do včelstva?
> Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu
>
>
>

On Monday 06 of April 2009 11:30:02 Jozef Kurčina wrote:
> Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie
> medzistienok do včelstva?
> Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

dd,
jak tu jiz napsal p. Mensik, v dobe kvetu tresni, nebo vlozte stavebni
(prazdny - bez mezisteny) ramek a jakmile zacnou stavet - vkladejte
mezisteny. Pozor na to vyrojeni - pokud napr. vlozite mezisteny do plodiste
tak se stane bud, ze je vcely vystavi a matka zaklade, nebo ze je vystavi a
zanesou sladinou a protirojovy efekt mizi .....

Honza

Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso by sa rozdelilo

Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso by sa rozdelilo

stavební rámky se vkládají při rozkvětu třešně ptačky kvete drobek dříve jak třešeň normální
Běžně se řídíme rozkvětem těchto rostlin
1) Jíva: první prohlídka a úprava tak aby včely plodovaly v horním nástavku
2) Ptačka nebo Angrešt: vkládání stavebních rámků.
3) začátek rozkvětu Řepky. nasazení medníku a vložení mezistěn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 06.4.2009 15:34:05
> ----------------------------------------
> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso
> by sa rozdelilo
>
>
>

Je to možné, ale nedělal bych to.
Není důvod včelstvo nyní rozdělávat a překládat do nového úlu. Nejlepší to je spojit s jinou činností. Já to dělám a budu dělat při rožšiřování včelstev, tvorbě oddělků nebo při medování.
Ale jsou včelaři, kteří do včel "lezou" obden a včely to přežijí.

Koupím hliníkové konve na Med ,Brno a okolí do 50 km.Tel:723476249.

Stavební rámky jsem vkládal do včelstev 28.03.2009. Dnes jsem to nevydržel a do jedněch jsem se na jeden podíval. Kolem drátků vystavěná pěkná srdíčka a včelky dál staví. Rámek jsem dal jako sedmý z jedenácti. K plodovému hnízdu jsem dal radši souše pro kladení matky. Teplo je, včelky nosí pyl i nektar, tak se domnívám, že stavební pud se rozjel.

Zdraví Jiří

A ještě jedna otázečka, překládaly by jste včelky ráno, nebo večer? díky za odpověďi.

Já krmím včely malými dávkami tak jak popisujete tento způsob krmení u dříve
používaných úlů. Zimuji včelstva ve dvou nástavcích úlové soustavy K 39.
Zhotovil jsem si rámkové krmítko obitím běžného rámku sololitem a
impregnovaným horkým voskem. Do tohoto rámku se vejde 1,5 l roztoku. Zimoval
jsem 35 včelstev včetně oddělků a každý den jsem si připravil osm až deset
1,5 l lahví roztoku. Krmení jsem prováděl cyklicky, takže přibližně každý
čtvrtý den dostalo včelstvo 1,5 l roztoku. To vše probíhalo zhruba 1 měsíc a
zkrmil jsem 300 kg cukru. V druhé polovině září jsem vyndal gabonové pásky a
zároveň zkontroloval stav zásob ve včelstev. Některá včelstva, která se mi
zdála nedostatečně nakrmena, jsem dokrmil. Všechna včetstva mi bez potíží
vyzimovala. Je možné, že podle Vaší teorie lépe využívají skromné snůšky,
které včelám poskytuje letní příroda při pomalém postupném krmení včelstev.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 7:55 AM
Subject: Re: fery


> Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
> plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
> spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
> den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
> počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
> napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
> spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
> polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho
> včelstva
> minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase
> předpokládá
> totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
> kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20
> kilo
> medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo
> zásob
> včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
> oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
> starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
> nástavkovým velkým česnem.
> Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
> obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
> zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
> slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
> krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
> včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
> takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
> polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
> kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
> teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
> Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila
> nebo
> maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
> Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
> těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly
> i
> u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové
> krmítko.
> Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
> nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
> každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
> měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní
> pokusy,
> kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
> krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
> pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké,
> takže
> včely přírodní snůšku nevyužily.
>
>
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3988
> (20090404) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

V jihlavské prodejně Včelařských potřeb jsou použité konve na med v prodeji.
viz: www.vcelarskepotreby.eu

V případě, že staví stavební rámky, přidal bych další nástavek, ať nedojde k rojové náladě. Počasí má být podle předpovědi OK, za týden pokvetou ptačí třešně, za tři týdny tu máme řepku.

Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2 kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo nějakou zkušenost ?

Musím se přiznat, že ke dvěma včelstvům jsem už třetí nástavek dal asi před týdnem. Jedněm jsem dal celý nástavek s 11-ti mezistěnama dolů - jako první a druhým jsem dal nahoru jako třetí, opět celý s mezistěnama bez přeložení plodu. Chuděrky včelky, snad to přežijou, ale domnívám se, že za tohoto počasí jsem až tak velkou chybu neudělal.

Jiří

Dělá se to s převozem na mezistanoviště (nejméně 6 km asi na dva týdny a pak
teprve tam, kde je chcete mít).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 10:09 PM
Subject: Převoz včelstev


Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet
ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
nějakou zkušenost ?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3990 (20090406)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3990 (20090406) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

nejdříve pro feryho

asi jsem špatně formuloval větu,myslel jsem tím sebe a toho mého souseda.


nyní pro pepana

ad1
nebavme se o tom co bylo v 50tých letech.Byla jiná včela a teď máme kromně včely i jiné provozní metody jež naši dědové a tátové neznali.Nikdy jsem nevčelařil tak,abych musel na jaře přikrmovat,to raději zásoby vyndavám a použiji jinak.To je těch nesmyslných 18-20kg.
Dávám jim raději pořádnou čepici,za kterou mi děkují.

ad2
já jsem nepsal ,že mi sousedovy včely některé moje vyloupily.Když byly na suchu,zkoušly kde se dalo.
Včelka asi pozná kdy má málo.Proč nejdou moje?


ad3
mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu i před Vámi.

lamako



1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více
> cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám
> svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo.
> Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
>
> Pepan

> ad3
> mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
> Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti
> zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu
> i před Vámi.


Pekneeee, to mate asi dost casu :-)

Takovy luxus si vetsina z nas nemuze dovolit...

Jinak toto je nejlepsi a nejpozoruhodnejsi pribeh o vcelach. Vcas nakrmene vcelstva (tudiz "slabe") se nechaji vyloupit sousedovymi nenakrmenymi ( tudiz "silnymi") vcelstvi :-))

A nejste rozhodne prvni od koho to slysim... :-(

T.H.

Zdravím.
Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů? Přidal bych jim nástavek mezistěn a třeba i nějaké zásoby pokud to bude třeba.Začínají se pěkně rozvíjet a tak bych jim chtěl včas udělat prostor pro další rozvoj.Myslím si že asi nahoru přidat ten nástavek s mezistěnami ale nejsem si jistý.
Poraďte mi jak to bude správně.
Dík Míra

loupí ty nejsilnější a dobře vybavené včely,jsou tak nacucané toho cukru že jakmile ho někde cítí tak to zkouší,váš příklad je jak kdyby san marino vytáhlo do války s USA....nebo vosy,ty s prominutím agresivní svině,dokážou rozpoutat loupež u silných včelstev a na celé včelnici,předminulej rok sem si to vyzkoušel....sousedův několika arovej skleník plnej vos,nejdřív napadli jedno,to hučení přitáhlo snad všechny vosy ,které byly v okolí,ty napadli i zbylá včelstva spolu už s přidávájícíma se včelama, které to hučení lákalo jak medující lípa,....pár hodin a na tomto stanovišti sem vyzimoval jediné včelstvo,nepomohlo nic ,zůžené vchody,hadica s vodou ,prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)

hmm,je to to sice oldchool,ale pridej druhej až tam bude rano brada(snad okolo třešně nejpozděj),plod se rozdělí do obou nad sebe na stranu k česnu,....dáš rámek zásob,pak pyl,pak plod,pak pyl,volný mezistěny(pokud nemáš souše) a zas rámek zásob vše nad sebou,potom čerstvě vystavené mezistěny zanášené medem,převěsíš do medníku(3 nástavek) a plodiště i medník doplníš mezistěnami s tím ,že ve snůšce můžeš dát třeba 2 přímo mezi plod-ale ne vedle sebe,atd ..

intenzivní chov!!!

kdysi jsme v JZD převážely včely po katastru obce a a bylo to v pořádku. vždy jsme jim dali na česno hrst trávy a tak je donutily se znovu zorientovat
Neb také otec šel brzy ráno od úlu k úlu a na každý zabouchal také se vždy zorientovaly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evoz v?elstev
> Datum: 06.4.2009 22:09:42
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet
> ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
> kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
> nějakou zkušenost ?
>
>
>

a nebo vsadit na počasí,které je podrží nějakej den v úle,je duben

pokud nerozházel plod,nic se nestane...

je to jedno,včely zajmá to místo!, kde maj souše,plod,matku, ne ta bouda okolo,maj to na háku když je složite tak jak byly a na původním místě

stražisko je podle mě vyhlášené a jeden z největších zpracovatelů a tradice snad stoletá,zajeďte se tam podívat,klidná náves provoněná voskem schoulená pod zeleným kopcem s kapličkou,včely mezistěny výborně přijímaj a já sám bych nekoupil jinde....navíc mám pocit ,že sem slyšel ,že ted maj nejnovější technologii v ČR...tak kam jinam?

> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso
> by sa rozdelilo
>

oni ho budou stavět,ale radši ho dejte na kraj plodu,matka pak ploduje jen v jedné půlce (z 80 procent-podrazíte si rozvoj,tento rámek není nutné tlačit do stavby,je pozorovací a informuje nás o tom ,že včelstvu je už dost včel co produkují vosk a dá se pořádně rozšířit....

Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ?

Žiadna neexistuje, len treba poznať biologické možnosti včely medonosnej. Už tu viackrát písal o tom, ako jednoducho a bezpečne premiestniť včelstvá na iné stanovište.

Aké sú to biologické možnosti včely? Včely, ktorým zmeníme stanovište, pri prvom výplete zisťujú zmeny svojho prostredia a preto sa každá nanovo orientuje, a detaily na novom stanovišti si zaznamenajú do svojej "fotografickej" pamäti. Stále však v tejto pamäti majú aj detaily z pôvodného stanovišťa, preto z blízkeho okolia sa dokážu vrátiť späť!

Včela na novom stanovišti vylieta, zorientuje sa, čiže robí orientačný prelet (prvé výlety môžete pozorovať vlastnými očami) ako každá mladá včela. ktorá robí svoje prvé orientačné prelety a až potom odlieta hľadať zdroj vody, peľu či nektáru. Včela sa vracia, ak sa nachádza v prostredí, ktoré dobre pozná vracia sa do úľa (stará pamäť), ak prostredia nepoznáva, vracia sa na svoje nové stanovište (nová pamäť) a bezpečne sa vráti do svojho úľa. Takto včela robí vždy, či ju premiestnime o 5 m alebo o 100, 200 a viac metrov.

Technologický postup premiestnenia včelstiev: na novom stanovišti si pripravíte stojany pre úle, zabezpečíte si pomoc a spôsob prepravy, letáče zabezpečte sieťami proti výletu včiel a VEČER alebo RÁNO aby všetky včely boli v úli, odvezte úle na nové stanovište. Na záhrade jednoducho preneste s pomocníkov v rukách. Ak to premiestnenie robíte večer, siete odstráňte hneď alebo ráno.

Dôležité je, aby na mieste neostal žiaden úľ!, nedajte sa pomýliť včelami, ktoré tam prilietajú, je to prirodzené, hľadajú svoje miesto podľa starej pamäti, ale keď tam nenájdu nič čo im pripomína staré miesto, začne funguvať nov nová pamäť získaná po jej prvom výlete na svojom stanovišti. Pri prvých pokusoch pred 15 rokmi som čakal ráno pri premiestnených včelstvách, prvá včela po orientácii na prostredie, priletela s peľom o 26 minút.

O 2-3 dni sa včely ojedinele ešte vracajú na staré miesto, ale včelstvá na novom stanovišti už žijú svojím vlastným pracovným rytmom. . Na veci nič nemení, ani vtedy keď premiestnite aj jedno včelstvo, len zdôrazňujem, že miesto musí ostať prázdne. Nesmiete spanikáriť hneď im podstrčiť úľ s plástami, všeko tým pokazíte.

Ja som takto prevážal na vzdialenosť 450m celú včelnicu 70 včelstiev) a nemal som absolútne žiadne problémy s vracaním sa včiel a správnosť tohoto postupu využili desiatky včelárov, čo potvrdili aj osobne alebo na webe, aj z ČR.

Ak som niečo zabudol, pýtajte sa , odpoviem.

Nepředělávám včelstva často, takže zas takové zkušenosti nemám. Přeložené
včelstvo bude mít určitý několikadenní propad v plodování a jiné činnosti,
než si zvykne, než napajcuje stěny propolisem atd. Je třeba vybrat takovou
dobu, aby se kvůli tomu nepromeškala třeba část snůšky. Z hlediska pracnosti
je nejlepší doba teď, je málo včel, málo plodu a včely jsou klidné a bude to
hotovo a bude od toho klid. Pokud by to mělo zasáhnout třeba řepkovou
snůšku, chtělo by to asi přeložit po vytočení medu, práce s tím bude ale
dost horší.
Jestli překládat ráno nebo večer, je teď myslím vcelku jedno, pokud není
večer tak zima, že by včely během hledání zkřehly. Zase při překládání v
červnu a později bude vhodnější jednoznačně večer, protože v té době už je v
snůškových přestávkách nebezpečí loupeže. Včelstvo v novém úlu se přes noc v
klidu zkonsoliduje a zvykne si a ráno by už mělo bránit nový úl jako svůj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 5:16 PM
Subject: Re: Přeloení včel do nového úlu.


> Je to možné, ale nedělal bych to.
> Není důvod včelstvo nyní rozdělávat a překládat do nového úlu. Nejlepší to
> je spojit s jinou činností. Já to dělám a budu dělat při rožšiřování
> včelstev, tvorbě oddělků nebo při medování.
> Ale jsou včelaři, kteří do včel "lezou" obden a včely to přežijí.

Teoreticky je nad 5 kilometrů. V praxi na jaře a pozdě na podzim mají dolet
mnohem menší, hned v předjaří po proletu jen tak cca do 100 metrů. Teď
odhaduji tak kilometr, dva. Potom to závisí na místních podmínkách. Pokud
to je v rovině, z jednoho místa je na druhé vidět a mezi místy je jenom
rozkvetlé pole s řepkou nebo nějaká jiná snůška, na které by létaly z obou
dvou stanovišť, bude se jich vracet hodně. Pokud je mezi těmito místy třeba
les nebo kopec beze snůšky, bude se jich vracet málo, i když budou ty místa
od sebe třeba jen kilometr, dva kilometry a to i v létě. Zase záleží, jaké
je původní místo. Jestli to je někde mezi lidmi, kde bude pár poletujících
včel už vadit nebo jestli to je někde na samotě, kde těch včel může létat
hodně. Nějaká stovka létavek na včelstvo ztracená při převozu nic pro sílu
včelstva neznamená. Taky je možnost při převozu na krátkou vzdálenost nechat
na původním místě 1 - 2 nejslabší včelstva nebo oddělky, vracející létavky
je posílí.
Já včelstva převážím asi kilometr a půl daleko a nikdy jsem žádné vracející
se včely nezaznamenal , ani při převozu na konci května ne. Stanoviště jsou
od sebe oddělena lesem a kopcem, na původním stanovišti vždy nějaká včelstva
zůstanou. Občas se po převozu na původním stanovišti objeví hledající včely
v počtu jednotek, ale nic víc.
Spíše bych radil co nejdřív převézt přímo do včelína., dokud ještě nelítají
moc daleko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 10:09 PM
Subject: Převoz včelstev


> Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci
převažet
> ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
> kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
> nějakou zkušenost ?

Ty rostliny jsou jen pomocný ukazatel. Hlavní je stav včelstva, musí být
dostatečně silné, aby mělo dost včel k stavění i k udržování tepla kolem
stavebního rámku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 4:35 PM
Subject: Re:


stavební rámky se vkládají při rozkvětu třešně ptačky kvete drobek dříve
jak třešeň normální
Běžně se řídíme rozkvětem těchto rostlin
1) Jíva: první prohlídka a úprava tak aby včely plodovaly v horním nástavku
2) Ptačka nebo Angrešt: vkládání stavebních rámků.
3) začátek rozkvětu Řepky. nasazení medníku a vložení mezistěn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 06.4.2009 15:34:05
> ----------------------------------------
> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové
teleso
> by sa rozdelilo
>
>
>

a nebo vsadit na počasí,které je podrží nějakej den v úle,je duben

Omyl, včela to má uložené v pamäti natrvalo a nezabudne na svoje miesto a vracia sa naň i po dlhej zime a nie 2-3 dni nevhodného počasia, len nová skúsenosť-orientácia zmení jej konanie. Nakoniec včela až tak dlho nežije, aby to bolo pre ňu také dôležité.

p.k.>prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)<
..........

To je nesmysl takto včelařit. Někde byla udělána chyba a ta nebyla nepopsána. Existuje nějaký fotografický záznam nebo video? Co děláte se sladinou před takovými loupežemi? Mluvíte o cukru, to znamená, že se tak dělo při krmení? Hledejte chybu u sebe a ne skleníku plný vos. Ty maj rády nedopité pivní láhve. Ale to tu Anton radil, takže stačí myslet.

Genetiku bych při otázkách loupeže dal tak na 5% hodnoty vlivu.

pk:>,že sem slyšel ,že ted maj nejnovější technologii v ČR...tak kam jinam?<
........
No já to samý slyšel o Oboře a ne o Stražisku. Tam se prodal ten původní starý lis z Obory a Obora má nový stroj. Takže nevím, co je ve Stražisku tak suprdupr.

Taky si myslím, že to byla nějaká chyba. Výsledná chyba je nakonec příliš
malé včelstvo na příliš velký úl s příliš velkým česnem, které se loupeži
nedokáže ubránit. Proti vosám se včelstvo brání podstaně hůře než proti
včelám, ale taky to jde. Kdo má včelstva často vylupované, měl by si upravit
svoje úly tak, aby šlo česna zůžit klidně až na průchod jen jedné včely,
případně se nestydět ty česna zůžovat preventivně v nejhorším období jenom
na několik včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 7:58 AM
Subject: Re: fery


> p.k.>prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se
> včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se
> vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)<
> .........
>
> To je nesmysl takto včelařit. Někde byla udělána chyba a ta nebyla
> nepopsána. Existuje nějaký fotografický záznam nebo video? Co děláte se
> sladinou před takovými loupežemi? Mluvíte o cukru, to znamená, že se tak
> dělo při krmení? Hledejte chybu u sebe a ne skleníku plný vos. Ty maj rády
> nedopité pivní láhve. Ale to tu Anton radil, takže stačí myslet.
>
> Genetiku bych při otázkách loupeže dal tak na 5% hodnoty vlivu.

V padesátých letech na Běleckém mlýně byla Kraňka . ta se na území celé ČR již rozchovávala již od let 20 tých.
Území Moravy kde se tato stanice nachází je také původním výskytem tohoto plemene (celý karpatský oblouk až po řeku Moravu)
Proti loupežím se dá bránit i bez té pohotovosti.
1) nenechávat včelstvu nadbytečný prostor který pak nejsou schopny ubránit
2) stáhnout česna
3) Kolem úlů v době slídění odklidit vše co by včely lákalo a to i napajedla, prázdné nástavky atd
4) nepoužívat ke krmení teplé roztoky ( nejlépe se osvědčuje prosakování) To lze dělati po celý den
5) v době slídění pracovat ve včelstvu brzy z rána nebo až v pozdních odpoledních hodinách (ale to již bodají)
6) Pečlivě dbát, aby při krmení nabylo celé okolí pocákáno cukernými roztoky
7) v případě napadení včelstva se mi osvědčilo přehodit přes úl mokrou plachtu ( odpařující se voda překryje jeho vůni a útočící včelstvo ztratí orientaci) zrovna tak lze je-li možnost, celou včelnici důkladně zkropit vodou
8) každé stanoviště má jinou potřebu na zimu to se musí odpozorovat když jednomu stačí 8 a druhý dává 20 mělo by tam stačit 13 - 15
My se ze sousedem také podpichujeme kdo komu krmí včely. již to patří k našemu podletnímu koloritu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/volny.cz>
> Předmět: fery
> Datum: 06.4.2009 23:24:25
> ----------------------------------------
> nejdříve pro feryho
>
> asi jsem špatně formuloval větu,myslel jsem tím sebe a toho mého souseda.
>
>
> nyní pro pepana
>
> ad1
> nebavme se o tom co bylo v 50tých letech.Byla jiná včela a teď máme kromně
> včely i jiné provozní metody jež naši dědové a tátové neznali.Nikdy jsem
> nevčelařil tak,abych musel na jaře přikrmovat,to raději zásoby vyndavám a
> použiji jinak.To je těch nesmyslných 18-20kg.
> Dávám jim raději pořádnou čepici,za kterou mi děkují.
>
> ad2
> já jsem nepsal ,že mi sousedovy včely některé moje vyloupily.Když byly na
> suchu,zkoušly kde se dalo.
> Včelka asi pozná kdy má málo.Proč nejdou moje?
>
>
> ad3
> mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
> Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti
> zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu
> i před Vámi.
>
> lamako       
>
>
>
> 1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> > jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani
> více
> > cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> > dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> > pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> > dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> > 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař
> sám
> > svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to
> nestalo.
> > Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> > 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
> >
> > Pepan
>
>
>

Rozšiřij dolů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: roz??en?
> Datum: 07.4.2009 07:03:06
> ----------------------------------------
> Zdravím.
> Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v
> jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a
> mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
> Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů? Přidal bych jim nástavek
> mezistěn a třeba i nějaké zásoby pokud to bude třeba.Začínají se pěkně
> rozvíjet a tak bych jim chtěl včas udělat prostor pro další rozvoj.Myslím
> si že asi nahoru přidat ten nástavek s mezistěnami ale nejsem si jistý.
> Poraďte mi jak to bude správně.
> Dík Míra
>
>
>

Antoni:>Omyl, včela to má uložené v pamäti natrvalo a nezabudne na svoje miesto a vracia sa naň i po dlhej zime a nie 2-3 dni nevhodného počasia, len nová skúsenosť-orientácia zmení jej konanie. Nakoniec včela až tak dlho nežije, aby to bolo pre ňu také dôležité.<
..........

Bylo by zajímavé si spojit u takového sociologického hmyzu pár souvislostí a může nám vyjít, že si včely mohou nejen pamatovat přes celou zimu místo, kde bylo místo loupeže, ale jestli existuje-li speciální sorta dělnic pátraček z podletí, které se mohou podílet i na jarním pokračujícím slídění a ty budou tančit a předávat informace jarní a letní generaci pátraček, vždy se najde pár jedinců dělnic ve včelstvu, které ve svém repertoáru budou mít označené během hlavní sezony (květen-červenec) jedno místo z mnoha, které bylo loupeno někdy v srpnu až listopadu roku předchozího.

Technicky vzato:

červenec - září(listopad): Dělnice včelstva předává informace tanci včelstvu, informace se tak šíří mezi více dělnic a podílí a učí se místo loupeže.

březen-květen: Taková(é) dělnice co přijmuly informacë z podletí a ověří po proletu vydatnost zdroje, přežívají ve včelstvu až do května i v latentní formě a stále učí nové generace dělnic místa zdrojů potravy formou tanečků. Nyní rozhoduje hlavně atraktivita zdroje, protože začíná nektarová snůška. Bohužel často zpracované zdroje plus úlová vůně plástů má často ještě vyšší atraktivitu než nějaká mizivá nektarová snůška. Pátračky tak mohou navštěvovat místo loupeže po dobu od května do července.


červenec(tj, do cca osmi týdnů od konce května)- pátračky dostávají stále informace od jarních pátraček o zdrojích potravy, které mohou být kvůli lidské chybě stále aktuální a přesměrovává postupně létavky, protože ustávají zdroje potravy. Kolik létavek záleží pouze na jiných zdrojích, protože při tancích záleží na atraktivitě. Atraktivita stoupá i při silných snůškách během plného léta a hlavně v začátku podletí. V podletí se již vyhledává hlavně jakkýkoli zdroj potravy s obrovskou masou dělnic, ty se učí o zdrojích potravy, vznikají u takových dělnic stálenové fixace paměti z kterých se část dožije až května.

Sumarum. Pátračky a pátrání jsou základem sociologického chování. Nikdy bych tuto část chování při chovu včel nepodceňoval. To, že dáváte k vylízání plásty nebo víčka nebo při neopatrné manipulaci se sladinou neznamená, že pátračky na to místo zapomenou. Nezapomenou, vždy jde jen o přesun informací od někud někam, jestli případně dojde i k dělení neb k rozmnožování včelstev.

Proto při velkých probíhajících loupežích pomůže pouze přesun stanoviště na mnohem vzdálenější místo a také je nutné razantní omezení unikání úlové vůně.

Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení, vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva. Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek? Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím, že se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování.
Ať Vám to bzučí, přátelé.
JK

Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........

Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)

Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?

Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.

Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy.

Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém.
...................

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084) (35088)

Josef Křapka:>Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev.<
........

Problémy tohoto druhu nemám.(alespoň onich nevím)

Ale zkusím to rozvinout v tom smyslu, že matka jak se říká, může být přešlechtěná. Tz. Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň?

Druhou pravděpodobnější příčinou vpouštění může být to, že jestli jde o nevlastní dělnice (dcery) může se to stávat častěji kvůli cizímu pachu nevlastních dělnic při tvoření včelstva. Otázkou je, jestli děláte tedy dobře, že likvidujete (spojujete) včelstva, aniž by jste otázku pachu cizích dělnic ve stmeleném včelstvu bral vpotaz. S nástupem práce vlastních dcer nové matky v nově vytvořeném včelstvu jako situace se strážkyněmi se může přeci změnit a obrátit. Vy tak možná docházíte vlastním rozhodnutím o cenný materiál.

Souhlas s tím vším. Snad jedině, takové včelstvo, kde už proniká plno vos a
podobně se zachránit dají respektive šly v zadovácích. Tam se to dělalo tak,
že se včelstvo radikálně zůžilo, klidně z plného úlu na 5 nebo dokonce 3
rámky. Včely se tak v úlu zkoncentrovaly a pokud bylo jinak včelstvo v
pořádku a mělo podstatně zůžené česno, dokázal se ten zbytek včel ubránit.
Přirozeně místo plného včelstva potom byl jenom jakýsi oddělek.
U nastavků by snad jedině pomohlo setřepání včel do velkého oplodňáčku, jeho
uvěznění s krmením na nějaký den v tmavém sklepě a potom umístění nejlépe na
nějakém jiném stanovišti. Je to ale takové "šušnění", plno práce, výsledek
je nejistý a možná výnos v případě úspěchu jeden oddělek, takže nic moc. U
zadováků to bylo lepší, tam se to zúžení udělalo z chodu bez přípravy, pokud
se při prohlídce včelstva nebo i obhlídce stanoviště objevila potřeba, o moc
pracnější než normální prohlídka to nebylo. A potom se prostě jen čekalo,
jestli se včely zmátoří a přes zimu tam bude oddělek nebo ne a potom bude
volný úl pro vytvoření oddělku na jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 9:21 AM
Subject: Re: fery


> Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení,
> vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to
> jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své
> včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než
> jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva.
> Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek?
> Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy
> chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako
> indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po
> letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u
> některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím,
že
> se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a
> spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však
> vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat
> jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro
> vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo
> oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od
> kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy
> ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je
> hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování.
> Ať Vám to bzučí, přátelé.
> JK

Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf Je mi jasné že jaký si to udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
Díky Pepe

Originál je 3/4". Pak je tzv. evropský Langstroth, který je kotován v mm a rozdílná je jen tlouštka 1" = 25mm.
Důvodem byla konzervativnost včelařů a vyřešeníproblémů slabé čelní hrany.
----
U mě to řeším hmatovou lištou a ostatní dělám i 17-18mm.
Důležitý je vnitřní rozměr včetně drážky.

na webu n-vcelari.cz jsou snad taky informace včetně linku na německý web autorů.

Karel

orginál byla údajně bedna od zboží

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepe <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Langstroth
> Datum: 07.4.2009 12:57:42
> ----------------------------------------
> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku
> langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm
> http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf        Je mi jasné že jaký si to
> udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
> Díky Pepe
>
>
>

Tloušťka by neměla být menší než 3/4", nejčastěji je uváděno 7/8".
J.T.

> Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku
> langstroth. Vždy jsem měl za to že 19mm a na těhle pláncích je 25mm
> http://www.matela.wz.cz/plans/nastavek_bok.pdf        Je mi jasné že
jaký si to
> udělám takové to bude, ale chtěl bych se držet origoš rozměrů.
> Díky Pepe

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?

Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů?
______________________________________________________________

Vložte nástavek dolů. Rozšíření odspoda můžete provést kdykoliv. Včelstvu tím nemůžete uškodit ( teplo stoupá nahoru... uteplený strop! ). Po obsednutí rozšiřovacího nástavku ho přemístěte nahoru ( lepší dostavení ) a na dno položte další rozšiřovací nástavek.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Asi ano. Já např. mám fotku z 12.4.2004, na které je zachycena včela
rouskující dřevěný prach ( jemné piliny na ruční pásové brusce).
Také jsem viděl včely, jak rouskují hladkou mouku ze svislých boků válu na
těsto. Také při řezání suchého dřeva na cirkulárce je možné sledovat včely,
jak se pokouší rouskovat poletující dřevěný prach a jemné piliny.
Má pozorování jsou vesměs z období počátku dubna. Domnívám se proto, že
potřeba pylu je v té době tak kritická, že včely hnány pudem "bezhlavě"
proslídí kdejaké zdroje rouskovatelného prachu. Sice splní "úkol", ale
nejsou pravděpodobně schopny jednoznačně určit, zda tím donesou kýžené a
využitelné výživové hodnoty.
Přitom je zajímavé, že pyl některých rostlin opomíjejí a nechají se oklamat
např. moukou, škrobem, nebo pilinami.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Tuesday, April 07, 2009 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
to dělají? připomíná jim to pyl?

> jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?<
.........

Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?

Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné podmínky.

"pamět včel"
Chci se s vámi podělit o zajímavou zkušenost: Kamarádi mě přemluvili, abych před pár lety převezl na jarní výstavu Hobby v ČB včelstvo. Převoz byl v rámci města ČB asi 5km. Na místo původního místa včelstva jsem dal pro jistotu roják s otevřeným česnem. Výstava byla asi týden - v rojáku nic - ani včelka. Po ukončení výstavy jsem využil převozu a zpět jsem dal toto včelstvo o cca 4 metry vedle původního místa (tak jak radí literatura, když potřebujete přemístit úl o několik metrů). Roják jsem nechal na původním místě. Po několika dnech mě napadlo se do rojáku podívat - velké překvapení, roják byl plný mrtvých včel, které tam patrně hledaly své včelstvo.
vysvětloval jsem si to tak, že když přemístite včelstvo mimo dolet, tak se přizpůsobí, znovu zorientují atd. Vrátíte-li je do blízkosti původního stanoviště, rychle se zorientují podle již dříve zafixovaných orientačních bodů. Jde o to, do jaké doby "odloučení" si toto pamatují - minimálně po dobu života včel, které to "zažily"

>Co když je u vlastních dělnic - takových matek, co pouští cizí jedince do včelstva, zapříčiněno třeba vyšším podílem létavek místo strážkyň? <
-----------------------------------------------------------
Možná se mýlím. Ale za roky co chovám včely, diskutuji se včelaři, pročítám odbornou literaturu jsem si vytvořil takový názor na tuto otázku že v období podletní slídivosti včel i vos je u normálního zdravého včelstva vyprovokován i obranný mechanizmus. Ten zabezpečí dostatek strážných včel. Narušení tohoto pořádku může způsobit pouze nesoulad vnitřního stavu včelstva (choroba, vadná nebo žádná matka ...) kdy včely ztratí zájem o sebezachování. O přešlechtění matek u mne nemůže být řeč. Já matky nešlechtím. To ponechávám fundovanějším. Snažím se pouze o pravidelnou obnovu chovného materiálu z více zdrojů. Pro názornost uvádím, že česna již po mnoho let nezužuji, jsou stále po celý rok otevřená na výšku 7 mm a celou délku úlového dna, to zn. délka 380 mm. Také mám otevřená celoročně očka ve třech nástavcích odspodu (zimuji ve čtyřech nízkých nástavcích)a jako perličku uvádím, že loňského roku jsem poprvé podsadil dva nástavky po posledním vytáčení medu (po polovině srpna) a tyto jsem odebíral teprve koncem října. Přesto jsem žádnou loupež od vos ani včel nezaznamenal.

>Také je tu alternativa č. tři a to ta, že máte na stanovišti materiál, ve kterém tato vlastnost již koluje ve vyšší míře a vy z takových včelstev berete dělnice a při situaci s tvořením včelstev se jim (těm dělnicím) prostě špatně zapínají obranný vlohy. Tím spojováním vlastně jen již hasíte problém. <

Zde patrně došlo k nepochopení. Já nemám problém s vosami ani loupícími včelami. Pouze jsem se snažil přispět do již probíhající diskuse. Přesto se ale čas od času stane, že u některého včelstva (jinak vizuelně dobrého) jsou zatím zastřené problémy. Zde takový indikátor v podobě vos na problém (počínající špatnou kondici včelstva) upozorní. Vosy totiš cítí do kterého včelstva se mohou s trochou trpělivosti vžebrat. Potom je lepší včelstvo zavčasu spojit než je nechat přes zimu zajít. Pokud se spojení provede včas, během dvou dnů je spojené včelstvo konsolidováno a chová se jako každé normální včelstvo v dobré kondici. Dnes již chápu dávno nežijící včelaře kteří mi říkali: "je třeba neustále pozorovat česna úlů, nejvíce je na česnech vidět v časných ranních hodinách". To platí i v případě vos. Včely ještě nelétají, je chladno, ale vosám chladno nevadí. Některé úly jsou vosami obletovány méně a některé více. U více obletovaných úlů je počínající problém. Ten je potřeba řešit. V takovém včelstvu nezřídka najdeme i motýlici.

Tak přátelé dobrou noc. JK

Pepe:>Zdravíčko chtěl bych se zeptat jaká je orginální tloušťka stěny nastavku langstroth.<
..........
Pepe koukni na http://beesource.com/plans/index.htm a stáhni si pdf který Tě zajímá, a vyjeď ho nejlépe tiskárnou. Potom bych si koupil asi nejlépe palcovej svinovací metřík a hurá do toho. (i když trochu pozdě, úly maj být už hotový, teď se jen začne zatavovat a bude za chvílu podzim ;-) )

Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z větrosnubných
rostlin. Jejich jehnědy a květy obecně jsou obvykle barevně nevýrazné a
nemají ani vůni, a práškovitá konzistence, jakou se vyznačuje pyl, se v této
době v přírodě jinde běžně nevyskytuje, tak včelkám pro využití toho pylu
stačilo obecně fixovat sběr na práškovitou konzistenci.
Já ještě pamatuji podněcování včelstev sojapylem, ten se dal do bedny někde
na sluníčko před včely a ty jemnější částečky rouskovaly a odnášely do úlů,
v krabici zbyl jen ten hrubší podíl.
V té souvislosti mě napadá otázka, jistou dobu se mluvilo o tom, že včely
taky využívají pyl z větrosnubných rostlin i jindy a to sice v srpnu a září
pyl z kukuřice na zrno i na siláž. Pozoroval jste to někdo? Tyhlety hlasy se
totiž ozývaly v době na konci socíku a já jsem měl trochu podezření, že to
je spíše součást podpory pěstování kukuřice na siláž, která se tehdy cpala i
do chladnějších oblastí a na jakkoliv svažitý pozemek. Aby kravičky měly
siláž a socialistický člověk dostatek mléka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 4:00 PM
Subject: včely na sile


> dobrý den,
> všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
> to dělají? připomíná jim to pyl?

/K 35103/ P. Texl, to len potvrdzuje to, čo som napísal dňa 7.7 - pod č. 35OO7

všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl? Jirka

Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom, ktoré sa jej zachytia na telových chĺpkoch. Toto je len dôsledok toho, že mechanizmus zberu každej včele je založený na obnôžkovaní kvetného peľu. Postojte chvíľu pri kre s kvetmi, na ktorých včela obnôžkuje -rouskuje peľ, včela priletí na peľnice kvetu a doslova po nich "pobehá" a od kvetu na chvíľu vzlietne nad kvety a pracuje jaýčkom a nohami, slinami ak potrebuje zvlhčí peľ nachytaní na spodku tela na chytínové chĺpky a dvomi prednými pármi si z tela stiera peľové zrnká a prenáša ich na zadné nohy do peľových košíkov.
To je vše, po niekoľkých návštevách kvetov s peľom odlieta z nákladom do úľa.
Potom zber prachových častíc nič neznamená, akich uloží do buniek, pozdejšie ich včely vyhodia. Iná vec je ak nazbieraný prach do obnôžok obsahuje bielkoviny, potom ho včely môžu i spotrebovať.
Pred 5-timi rokmi roľníckom družstve začali používať novú technológiu uloženia drviny z kukurice do tzv. krechtov-tunelov z plastov EUROBAG, pomocou konzervácie kyselinou mravčou a propionovou. Krechty otvárajú už vo februári-únoru a mali by ste vidieť ten tanec včiel na porozsýpanej drviny, na ktorú nalietavajú už pri slnečnej oblohe a teplote od +8˚C včely. Nikdy som nezbadal, aby prinesenú drvinu, vyhadzovali, spotrebujú ju bezozbytku.

Zbieranie prachových častí z neupotrebiľných látok v chove včiel, je len prirodzená biologická reakcia zdedených génov.
Je to len malá epozóda zo života včiel, ktoré sa dajú vysvetliť ak dokážeme aplikovať na tento akt, čo apidológia doteraz odhalila.

dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...

> p.k. (90.178.157.91) --- 8. 4. 2009
trubec (35096) (35105)

dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...<
.........

Typický začátečník. ;-)

A.Turčáni:>
Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach. Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom,<
...........

Ještě mne napadá v souvislosti se slíděním to, že takový sběr provádí zimní generace létavek, která prostě nezná co je to květový pyl. Takže vedou je nejprve pudy a až přísun různých kvalit rousek do hnízda a hodnocení létavky při ochutnávání přínosu jiné potravy od jiných létavek rozhodne časem co je v tu chvíly lepší a sběr potravy se přesune.

.........
>> G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: včely na sile (35096)

> jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
včely na sile

dobrý den,
všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč to dělají? připomíná jim to pyl?<
.........

Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?

Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné podmínky. <<

> dělal jsem prohlídku a našel sem trubce,žívý a vitální...měl sem je i na
> podložce při odběru měli,střední včelstva s roční matkou(F1),co vy na
> to?poznal jste to někdo,no já sem na to čuměl jak kuře do kukaček...

Letos pres zimu jsem se na to zemeril, tedy na ty mrtvy trubce na podlozce jakozto signal bezmatecnosti.... Specialne jsem si to poznamenaval. Vsechny matky (pres 20) kladou, a trubci byli minimalne na 7mi podlozkach. Ted pri namatkovych prohlidkach jsem uz videl zavickovane trubce, zive jsem nehledal :-) .

Ja si to vysvetluju tak, ze kdyz dva delaji totez asi to neni totez ...

T.H.

>Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z větrosnubných rostlin.<
---------------------------------------------------------
Letos počátkem března rouskovaly včely i dřevěnný popel z krbu a 29.03.09 rouskovaly pyl i na tůjích. To jasem také ještě neviděl. Pořídil jsem pár snímků.
JK

Hm, začátkem března u nás byl snad ještě sníh a teplota kolem nuly. 29.3 na
konec března u nás kvetly tak maximálně sněženky a bledule, jinak nic. Jiné
roky v tuto dobu a za stejně teplého počasí kvetlo v tuto dobu plno různých
jarních rostlin, takže já si myslím, že prostě měly velice slabou nabídku
pylu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 08, 2009 9:32 AM
Subject: Re: včely na sile


> >Je to zřejmě projev pudu, který včelky naučil využívat i pyl z
> větrosnubných rostlin.<
> ---------------------------------------------------------
> Letos počátkem března rouskovaly včely i dřevěnný popel z krbu a 29.03.09
> rouskovaly pyl i na tůjích. To jasem také ještě neviděl. Pořídil jsem pár
> snímků.
> JK

Rádio vysypalo na budějovickém náměstí peníze, lidé se málem ušlapali

Kvůli penězům se v úterý v podvečer málem ušlapali lidé na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. V nemocnici skončilo po akci soukromého rádia s názvem Vysypeme přímo mezi vás sto tisíc 24 lidí z toho devět dětí. Jedna dívka je hospitalizována na jednotce intenzivní péče v českobudějovické nemocnici.
Někteří se přišli o peníze přímo poprat. Na místě zasahovalo sedm posádek.
...........

Dnes 7:29 - České Budějovice

„Akci jsme neměli vůbec hlášenou. Přesto na místě muselo zasahovat celkem sedm posádek, z toho některé opakovaně. Děsivý je hlavně počet zraněných dětí, kterých bylo celkem devět,“ sdělil Právu ředitel záchranné služby Marek Slabý.

Dále poznamenal, že sanitky převezly 22 lidí. Další dva se později dopravili kvůli nevolnosti do nemocnice sami. „Jedná se většinou o lehčí zranění, jako pohmožděniny na končetinách a trupu,“ podotkl ředitel záchranářů.

Rádio na událost upozorňovalo dlouho dopředu, na náměstí se srotil velký dav. Krátce před 17. hodinou rozhodili pracovníci rádia z hasičské plošiny mezi lidi celkem dva tisíce padesáti korunových poukazů, které si následně mohli na místě vyměnit za hotovost.

„Vůbec nechápu jak takovou akci může někdo uspořádat, něco takového se přeci dalo očekávat. Někteří mladíci se o peníze přišli vyloženě poprat. Jakmile začaly padat poukázky, brali to hlava nehlava a při pohledu na děti mezi nimi mi běhal mráz po zádech,“ řekl Právu Milan Masťa, který se přišel na akci ze zvědavosti podívat.

Akce byla řádně nahlášená na magistrátu města a hlídala ji pořadatelská služba rádia. Na místě byli i městští strážníci. „Myslím, že rádio akci podcenilo z bezpečnostního hlediska. My jsme na ní dozor rozhodně neměli a ani jsme zatím nedostali žádné trestní oznámení. Každopádně to budeme muset prošetřit,“ uvedl policejní zdroj.

Když si zavzpomínám na mladá léta tak do cukrového těsta ce dávalo sušené mléko , kvasnice cukr a med
Pylové náhražky býval sojapyl. nebo se míchal ze sojové mouky 2/3 + kukuřičná a hladká.
V pilinách z mokrého dřeva se pro změnu nachází voda a štávy které vyživovali strom
Takže nic překvapivého.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ely na sile
> Datum: 08.4.2009 08:44:00
> ----------------------------------------
> A.Turčáni:>
> Zbieranie prachových častí akéhokoľvek druhu, je dôsledok prirodzených
> pudov včely a preto sa dá oklamať a zbiera aj npr. jemný drevený prach.
> Včely neustále poletujú vo svojom rajóne a hľadajú potravu, často ich zvábi
> aj vôňa čerstvého dreva, obilný a kukuričný šrot - jeho jemné zložky, ale
> hlavne reaguje na prítomnosť poletujúcich jemných častí vzduchom,>
> G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
> Re: včely na sile (35096)
>
> > jirka (85.71.46.60) --- 7. 4. 2009
> včely na sile
>
> dobrý den,
> všiml jsem si, že včely letají sbírat vysypaný obilní šrot pod silo. proč
> to dělají? připomíná jim to pyl?<
> ........
>
> Zjevně se naučily při prvních jarních proletech ve velké míře rouskovat vše
> sypké. Proč se to naučily a dělají tak bezhlavě?
>
> Možná tu byly původně jiné rostliny všude kolem dokola, které mohly sypat
> pyl v různých barvách a včela toho využívala, když se včela medonosná
> začala prášit po zimách. Nebo tu bylo něco sypkého jako minerál, co mělo
> nějakou výživovou hodnotu a včela si ten sběr uložila tak hluboko do genů
> při evolucích, že ji to ovlivňuje dodnes, kdy je už jiná květena nebo jiné
> podmínky. <<
>
>
>

Trubce jsem měl ve dvou úlech přes zimu. Nejen mrtvé na podložkách , ale živého koncem března. Teď je již trubčí plod i zavíčkovaný ve dvou jiných úlech , jejichž osádka je nejsilnější.

Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých případech víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes jsem si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to při dostatku trubčiny v úle normální.

Karel

Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
nebo genetika?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 08, 2009 8:10 PM
Subject: Re: trubec


> Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých
případech
> víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes
jsem
> si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár
> náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
> Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi
> zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě
> vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to
> při dostatku trubčiny v úle normální.
>
> Karel

> Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
> nebo genetika?
>
> R. Polášek
>
Ja si pro sebe tipuju to prvni, a hlavne si myslim ze tomu dost mozna pomaha tech "zbytecnych" 20kg zasob... V dobe hojnosti a dostatku se i my chovame uplne jinak nez v dobe nouze tak proc ne vcely...

T.H.

Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění a skončí to výměnou matky je známo sice , že sem tam některý trubec přezimuje, Já jednou v zimujícím včelstvu objevil čmeláka a v zimní měli ztuhlou vosu . letos u jedněch byl hrboplod a napravil jsem to hned oddělkem
Je sice zajímavé sledovat jak si s tím včelstvo poradí ale obvykle matka naklade s předstihem dostatek trubčiny a pak matečníky tento jev jsem pozoroval již několikrát.
tento jev , kdy si samičky samy zajistí oplodnění je u hmyu dost rozšířený.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: trubec
> Datum: 09.4.2009 06:52:50
> ----------------------------------------
> Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
> nebo genetika?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 08, 2009 8:10 PM
> Subject: Re: trubec
>
>
> > Na podložkách, které jsem vysypával do vzorků už byly v některých
> případech
> > víčka z trubčiny. V únoru a pozdějí a při kontrole byly běžnější. Dnes
> jsem
> > si vzal do včel foťák s když jsem si prohlížel fotky, tak jsem jich pár
> > náhodně vyfocených viděl. Maky samozřejmě O.K.
> > Podle mě je to naprosto normální, letos jsme si toho všímal díky diskuzi
> > zde. Před lety mě právě trubci na podložkám na podzim ve větší vrstvě
> > vyděsily, ale přes názory mnohých jsem už tehdy došel k názoru, že je to
> > při dostatku trubčiny v úle normální.
> >
> > Karel
>
>
>
>

pepan:>Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění<
........
O špatné oplodnění nejde.(matky bývají OK) Musí to mít racionální základ. Podle mého názoru zato může hlavně chápání podle běžných zvyků, které jsou ovšem relativní v pojetí vnějších vlivů na organismus. Z vnějších vlivů jde o rozsah teplot v hnízdě,(tj u včelstev s více jak nebo okolo 2kg v listopadu) přísun potravy. Také jsem to pozoroval hlavně u mladých matek nultého stáří a tam může hrát roli přesun věku z nultého do prvního roku mnohem dříve než ukazuje kalendážní rok. Jde vlastně o přípravu na rozmnožování s tím, že začalo mnohem dříve než běžně bývá zvykem a probíhá přes zimování do jara, kdy začnou také mnohem dříve další projevy rojovky. Je to v přírodě docela často vidět jako rozkvetlé višně nebo akát napodzim. Upozorňuji, že jde jen o pár několik málo trubců a ne o plošně velký úsek trubčího plodu.

To, že se otom mluví sporadicky může zažitý dojem, a obava z posměchu,a že trubce zdravé včelstva v podletí a přes zimu nemůžou chovat. To je omyl.

Jenže dříve to normální nebylo. Něco se muselo změnit, možná síla včelstva
nebo genetika?

Páni nevymýšľajte, nič u včiel nezmenilo, sú také isté od doby, keď skončil evolučný vývin a to je priadne dávno.
Pri týchto javoch ide vždy o nejakú poruchu vo včelstve, ale aj o nedôsledné preverenie včelieho spoločenstva pozorovateľa.

Trú v živote včelstva hrá úlohu samca a preto sa vo včelstvách vždy objavuje v čase ich rozmnožovania a v druhom prípade v čase záchrany svojho rodu tichou výmenou, kedy v predstihu vychováva trúdov.

V každom inom prípade ide vždy o:
- o neoplodnenú M
- nedostatočne oplodnenú M spojenú s chorobou M
- V zimnom období najčastejšie o chýbajúcu M

Nič také som nikdy nezaznamenal, aby zdravé včelstvo s zdravou M chovalo trúdy, skôr podľa ide vždy o vymýšľanie autora a o nedostatočné zhodnotenie stavu včelstva, ktoré kontroloval.Na druhej strane v tomto čase už včelstvá vzhľadom na ich momentálnu silu, ale hlavne na vplyv vonkajšieho prostredia, sa začnú pripravovať na rozmnožovanie oveľa skôr, ako si myslíme. Ale to je prirodzené a pomerne časté. Jednu jar (mám zdokumentované) som mal roj 24.4 a bývajú aj ranejšie.

Škoda, že na túto stránku nekukne sem - tam odborník na biológiu včely medonosnej a nevyvedie návštevníkov z včelárskej latiny, niekedy my to pripomína poľovníkov, viete asi prečo.

Máš pravdu trubce mohou chovat i mimo jejich hlavní sezonu . Sám jsem takových případů zaznamenal několik . Vždy se následně jednalo o tichou výměnu matky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubec
> Datum: 09.4.2009 08:23:31
> ----------------------------------------
> pepan:>Tak jako tak úplně to normální není nejspíš jde o špatné oplodnění<
> .......
> O špatné oplodnění nejde.(matky bývají OK) Musí to mít racionální základ.
> Podle mého názoru zato může hlavně chápání podle běžných zvyků, které jsou
> ovšem relativní v pojetí vnějších vlivů na organismus. Z vnějších vlivů jde
> o rozsah teplot v hnízdě,(tj u včelstev s více jak nebo okolo 2kg v
> listopadu) přísun potravy. Také jsem to pozoroval hlavně u mladých matek
> nultého stáří a tam může hrát roli přesun věku z nultého do prvního roku
> mnohem dříve než ukazuje kalendážní rok. Jde vlastně o přípravu na
> rozmnožování s tím, že začalo mnohem dříve než běžně bývá zvykem a probíhá
> přes zimování do jara, kdy začnou také mnohem dříve další projevy rojovky.
> Je to v přírodě docela často vidět jako rozkvetlé višně nebo akát napodzim.
> Upozorňuji, že jde jen o pár několik málo trubců a ne o plošně velký úsek
> trubčího plodu.
>
> To, že se otom mluví sporadicky může zažitý dojem, a obava z posměchu,a že
> trubce zdravé včelstva v podletí a přes zimu nemůžou chovat. To je omyl.
>
>
>

U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky,
co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště zmizely,
takže na stanovišti potom možná zůstaly jen ty genetické linie, které trubce
tak brzo nechovaly a ty byly včelařem rozchovávány.... Dneska jsou třeba
protirojové opatření, dostatek prostoru v nástavcích atd, že se ty matky
nerojí a na stanovišti zůstávají, dokud je včelař nevymění za nové. ...

R. Polášek

RP:
U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně.
---------
U mě se změnilo právě množství trubčiny v úle. A přestal jsme ji vylučovat ze zimování. Když je jí dost, tak do ní včely normálně zanášejí sladinu a běžně vytáčím zavíčkované stavební rámky. Ona to ani není čistá trubčina. Mnohdy pokračují s děšlničinou až dolů, nebo tam je třetinový pruh dělničiny a pak to mrskají jak chtějí.
VYlučuji jen nedostavěné plásty v horních nástavcích, jinak jen podle barvy.

Karel

U mně se právě množství trubčiny nezměnilo. Už kdysi strašně dávno, když
jsem si všiml, že když v úlu není trubčina, včely vykoušou mezistěny a
postaví trubčinu tam, jsem jim v úlech nechával plno trubčiny. V úlu
minimálně plochu dvou rámků 39x24. Trubce v předjaří jsem nikdy nenašel.
Nikdy jsem se ale speciálně po trubcích anebo po trubčích víčkách v podmetu
nedíval. Ale včely rozchovávám podle linií, matku do úlu rozchovávám z
plodu předchozí matky v tom úlu kromě extrémně slabých matek, kdy jedině
dávám na výchovu matky plod z jiného úlu a pokud byla nějaká matka náchylná
na rojení, klidně se mohla vyrojit a tím ta linie ze stanoviště zmizet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 09, 2009 9:44 AM
Subject: Re: trubec


> RP:
> U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně.
> ---------
> U mě se změnilo právě množství trubčiny v úle. A přestal jsme ji vylučovat
> ze zimování. Když je jí dost, tak do ní včely normálně zanášejí sladinu a
> běžně vytáčím zavíčkované stavební rámky. Ona to ani není čistá trubčina.
> Mnohdy pokračují s děšlničinou až dolů, nebo tam je třetinový pruh
> dělničiny a pak to mrskají jak chtějí.
> VYlučuji jen nedostavěné plásty v horních nástavcích, jinak jen podle
> barvy.
>
> Karel

Prosím o radu. Mám auto FABIA vyrobené v roce 2003 s odnimatelným tažným zařízením. Musím při jízdách bez přívěsu toto tažné zařízení sundávat? Má někdo přehled o nynějších předpisech? Někdo mi říkal, že se již tažné zařízení sundávat nemusí. Je to pravda? Děkuji za případné reakce.

Dobrý den,
pokud máte závěs, který má pevně rozebiratelné spojení (šrouby), není nutné
tento závěs odstraňovat. Zavěs připevněný na kolík je však nutné
odmontovávat.
Ille



----- Original Message -----
From: "číma" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 09, 2009 5:03 PM
Subject: převoz včel


> Prosím o radu. Mám auto FABIA vyrobené v roce 2003 s odnimatelným tažným
> zařízením. Musím při jízdách bez přívěsu toto tažné zařízení sundávat? Má
> někdo přehled o nynějších předpisech? Někdo mi říkal, že se již tažné
> zařízení sundávat nemusí. Je to pravda? Děkuji za případné reakce.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3997
> (20090409) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky,
co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště zmizely,...."
Toto nevyvracím, ale nebude to tak jednoduché. Loni byli trubci enormně brzy, mnoho a pak dlouho, letos jsem je ještě neviděl, je teprve zakladeno. Stejný způsob chovu, stejné včely, jiná nálada ? počasí ? ....

>pokud máte závěs, který má pevně rozebiratelné spojení (šrouby), není nutné tento závěs odstraňovat. Zavěs připevněný na kolík je však nutné odmontovávat. Ille<
----------------------------------------------------------
Malé doplnění, závěs nesmí zasahovat do náhledu na RZ (registrační značku).
JK

Na zimu jsem včelky nakrmil cukerným roztokem celkem dost. Dostaly v průměru na včelstvo 19 kg. Když jsem je asi před týdnem prohlížel, měly ještě hodně zásob. Při tomto teplém počasí si určitě včelky nosí sladinu a na cukerné zásoby asi nedojde. Kdy jim odebrat nadbytečné zásoby ? Předpověď na další týden je pro změnu opět teplo.

Díky za radu Jiří.

Včerejšího dne jsem uznal za vhodné počít s rozšiřováním včelstev. U nás se teploty pohybují nad 20 st. C, při zvednutí dvou nástavků shora včely čistí a staví již ve třetím nástavku shora a zasahují již do čtvrtého nástavku. V několika případech je v tomto třetím nást. již plod na nekolika plástech. Kvetou špendlíky a rozkvétají meruňky. Podstavil jsem nástavek mezistěn s vloženými 2x stav. rámky vto. Prvý a druhý nást. shora (současné plodiště) jsem postavil na podložený nást. s mezistěnami a třetí a čtvrtý nástavek jsem nadstavil. Nyní to jsou medníkové nástavky, po posledním vytáčení budou podstaveny k vyčištění a plásty následně vytaveny. Nová sestava nástavků 3,4,1,2,a mezistěny podstavený nást. č. 5. (Bude ještě nást. č. 6 možná i 7). Jelikož i při teplém nynějším počasí je poměrně proměnlivo, včerá při práci několikeré přerušení krátkou bouřkou, větrem a deštěm, dnes sice bez pracovních výpadků ale včely jsou stále bodavé, proto jsem včelstva zbytečně nerozebíral (pracoval jsem za pomoci zvedáku), ale pohledem shora a částečným povytažením několika z větší části vystavených st. rámků jsem zjistil v nást. č. 1 vajíčka v trubčích plástech. Trubce ani zavíčkovanou trubčinu jsem neviděl, ale jak uvádím, zbytečně jsem do plodového tělesa za těchto podmínek nešťoural. V loňském roce kdy bylo v tuto dobu u nás podstatně chladněji, jsem trubce i zavíčkovanou trubčinu již viděl. A jak je u Vás přátelé?
JK

A jak je u Vás přátelé?
JK

Vypadá to trochu jinak, ale zatím dobře, protože do včel nemusíme zasahovat, nestačíme doplňovat vodu do krmítek. Podle pohledu do podmetu nebo podložky a braní vody rychle sílí. Pokud počasí vydrží, tak první zásah bude až po odkvětu třešní a durancií, vytáčení medu a výměna za mezistěny. Zvedáky už mají kolegové taky nachystány.
B.V.

Nie tak dávno p. Bernátek radil, ako využiť rybársky vlasec-silon, na výplet rámika a nasadenie Ms. Zaujala ma myšlienka dvojitého výpletu s vložením voľnej Ms medzi dva vlasce. Zaujalo ma to a zlepšil technológiu vťahovania vlasca pomocou krivej ihly.
Výhodu som videl hlavne v tom, že Ms je volná a prípadné rozťahovanie Ms pri vložení do úľa nevlní plochu Ms a netreba ju zatavovať. Na jeho stránke som videl obrázok a preto som bez odskúšania pripravil 200 ks Ms. A to bola moja najväčšia chyba. Pri predčasnom vložení (zlodej mi zo živého úľa ukradol z úľa 2 zásobné plásty) 2 ks Ms na okraj plod. telesa. Po 24 hod. nasledovala kontrola, Ms vystavaná ale katastrofálny výsledok, na dvojitom výplete včely na celej výške vosk vyhrýzli, to celé sa zosunulo a tam kde Ms vystavali , vlasce boli od seba vzdialené na hrúbku Ms a vlasce prechádzali nad dnom buniek.

Hotová katastrofa, no ak by som to bol vložil hromadne do včelstiev, bola by ešte väčšia. P. Bernátek by mal dávať rady až po ich dokonalom overení. Nakoniec som bol hlupákom ja, mal som v sezóne radu najskôr odskúšať!

Všetkých 200 ks Ms som už opravil (jeden vlasec som z výpletu vystrihol) a Ms zatavil ohrievaným želiezkom. Teraz je to dobré, ani v jednom prípade sa nestalo, aby som silon želiezkom prepálil. So silonovým vlascom sa dobre pracuje, "neslučkuje" ako drôt, dá vynikajúco napínať, ľahko pomocou krivej ihly 70 mm dlhej doslova všiť do otvorov, len ich treba vŕtať 2,5 mm vrtákom.

Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek

Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek
----
ANton, a ty si myslíš že i tvoje rady jsou takové, aby je každý okamžitě aplikoval na celý provoz.

Pokud by člověk měl být zodpovědný za to, co jiní udělají podle jeho zkušeností, tak to by asi tahle konference umlkla.

:-)

Karel

Já jsem se spoustu roků zabýval různými návody a prací podle nich. Ať už
kdysi na škole, kdy se podle návodů dělalo v laborkách , potom hodně jako
technolog a projektant. To, že někdo řekne, že to dělá tak a tak je z velké
části bezcenné, protože nápad je jen malá část metody. To vlastní gró jsou
potom detailní podmínky, při jakých se to dělá a potom definice vstupních a
výstupních parametrů. Třeba jaký to byl konkrétně vlasec, nebo třeba že
zborcení dvou rámků z 10 jeden považuje za jednoznačný úspěch a druhý za
jednoznačný neúspěch.
Prostě jestli někdo chce, aby se nějaký jeho nápad mezi včelaři rozšířil,
netačí jen ten nápad zveřejnit. Musí se zveřejnit detailní blbuvzdorný
návod, protože jinak včelaři, dvacet nebo třeba dva tisíce včelařů budou
utrácet svou energii v paralelním zkoušení toho jednoho nápadu. Autor potom
ušetří nějakou hodinku, kterou by věnoval sepsání toho podrobného návodu,
ale včelaři, co to potom budou zkoušet, vyplýtvají tisíce hodin....
R. Polášek

S těmi třemi dny je to kde sděleno? KaJi

Veď ja som si priznal svoju chybu, ale ak si myslíš, že rada ako presťahovať včely na rôzne vzdialenosti nie je dokonale overená a pravdivá, tak sa mýliš. Takže, ak niečo dám na papier alebo na web, tak len vtedy, keď je to overené a pravdivé.
Píšem len preto, aby ostatní nenaleteli na tento technologický postup upevňovania Ms do rámikov. Inak použiť vlasec ako taký je možné.
Prajem pekný deď. Anton

S těmi třemi dny je to kde sděleno? KaJi
------
nevím o čem je řeč?
KaJi

Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace, protoze na to ze zakona neni narok.

Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV.
Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit. To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou.

Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace 1.D. ?

S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko?

Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy?

Njlepší máš se obrátit přímo na kováře a ne kováříčka
http://www.beekeeping.cz/ pí. Machová

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Vysoky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Problemy s mistni CSV
> Datum: 10.4.2009 14:21:48
> ----------------------------------------
> Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni
> bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji
> dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi
> dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz
> jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim
> a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to
> je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace,
> protoze na to ze zakona neni narok.
>
> Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s
> povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV.
> Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni
> dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit.
> To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou.
>
> Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi
> neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace
> 1.D. ?
>
> S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem
> mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale
> ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to
> ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko?
>
> Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos
> radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni
> cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy?
>
>
>

Zrovna 10 korun byla hodnota, jakou u nás strhávali z výplaty dotace na
jedno včelstvo na léčení. Teď už je to myslím víc. Třeba si to s tím spletl.

R. Polášek

Přítel Menšík poradil správně. Já jen pro informaci dodávám, že ZO může (ale
nemusí) vybírat příspěvek od registrovaných členů - tedy těch, kteří jsou
členy ČSV, ale jiné ZO, než té, na jejímž území mají včely. To není Váš
případ. Vyřizovat státní dotace i pro nečleny ČSV je ZO povinna a jako
jediné, na co by oprávněně mohla požadovat nějakou platbu od nečlena, mě
napadá úhrada za provedené léčení včelstev.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Jan Vysoky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 10, 2009 2:21 PM
Subject: Problemy s mistni CSV


Mam zavazny dotaz. Vcelarim jako neclen CSV a prisel za mnou sef mistni
bunky CSV ze "jim mam platit 10 korun na vcelstvo, protoze mi vyrizuji
dotace". Nic o takove povinnosti nevim a ani mistni duvernik, ktery mi
dotace vyrizuje a se kterym vzdy jednam, po me nic takoveho nechtel. Kdyz
jsem tomu panovi predsedovi rikal, ze o takove zakonne povinnosti nic nevim
a ze CSV je statem poverena dotace vyrizovat, zacal se rozcilovat, ze na to
je zakon a ze on mi zakon ukazovat nebude a ze mi nebudou vyrizovat dotace,
protoze na to ze zakona neni narok.

Narok na dotace ze zakona zajiste neni, to vim take, ale to nesouvisi s
povinnosti vyrizovat dotace pro necleny ze strany CSV.
Ja mam za to jak pisi vyse, ze pokud vcelar splni podminky pro udeleni
dotaci CSV je povinna zadost o dotaci podat a je-li pridelena i vyplatit.
To ji uklada stat zakonnym narizenim-vyhlaskou.

Prosim zkusene vcelare, aby mi poradili jak to je s tim zakonem, zda musi
neclen platit 10 korun na vcelstvo mistni organizaci, aby mu podali dotace
1.D. ?

S litosti musim konstatovat, ze toto bylo moje prvni setkani se sefem
mistni ZO CSV a klidne bych mu i tech 10 korun na vcelstvo dal, kdyby ale
ten pan nejednal od zacatku jako bych byl nejaky hajzl, co okrada CSV. A to
ja urcite nejsem. Ze by ten zkrat v jednani zpusobilo momentalni horko?

Jak v pripade problemu s mistni ZO CSV postupovat, aby dotace byly letos
radne podany? Kam si stezovat a jak sjednat napravu pokud jsou mistni
cinovnici CSV nekomunikativni a delaji problemy?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3999 (20090410)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3999 (20090410) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím.
Dnes jsem udělal na zkoušku rámek s klíckami z obalů od vitamínů pro školkování matečníků.Kdo se chcete podívat tak tady-http://pupek73.blog.cz/

Přeji všem bohatou pomlázku a pěkné svátky.
Míra

Protože, jak uvádíte nejste člen ČSV, nemáte vůči ČSV žádných nejenže finančních ale dokonce vůbec žádných povinností (ZO nemá žádný zákonný podklad, aby Vám cokoliv nařizovala). Za administraci dotace si nemůže ZO nic účtovat (je pověřena MZe jejím provedením), takže určitě nic neplaťte. Pokud by Vám dotyčný předseda zdělil již teď, že Vám ji v tomto roce nebude daná ZO administrovat obraťte se ihned písemně na ústředí ČSV a popiště jim nastalou situaci.

ČSV za administraci dotací dostává /dostávala/ nějaké peníze. Ty samozřejmě nekončí dole u ZO, takže se jim na jednu stranu nedivím. Formu jednání na dálku neohodnotím. Formuláře bych jim poslal poštou doporučeně. Na druhé straně jak si tak čtu vyhlášku o varroáze, dostává od veteriny ČSV poměrně silnou zbraň a bič na kohokoli, kdo se nelíbí. Nikdo neřeší, jestli přítomnost komise u léčení má být zdarma a navíc kdy a jak se má sejít. ZO si může naúčtovat asi cokoli. Ta vyhláška je pěkná pakárna. Na všechny strany. Všichni jsou všechno povini, veterina bude jen vyřizovat písemné žádosti ZO případně OV o povolení léčení Gabonem, zodpovědnost za zdůvodnění a včasnost bude na ZO.

Vítejte v Absurdistánu.

Karel

Již minulý víkend jsem viděl v loňském oddělku) trubce. Vypadal 'nově',
jakoby se vylíhnul letos. Dnes jsem u jednoho kmenového včelstva, když
jsem vytáhl rámek a náhodně jsem jednoho trubce zahlédl, prohledal
detailněji tento rámek a našel jsem jich tam asi 5. Takže se domnívám,
že se už vylíhli letošní.

Milan Čáp

Pavel Holub napsal(a):
> "U včel se možná změnilo málo věcí, ale u včelařů hodně. Třeba dříve matky,
> co takhle brzo chovaly trubce, se potom rojily a ze stanoviště
> zmizely,...."
> Toto nevyvracím, ale nebude to tak jednoduché. Loni byli trubci enormně
> brzy, mnoho a pak dlouho, letos jsem je ještě neviděl, je teprve zakladeno.
> Stejný způsob chovu, stejné včely, jiná nálada ? počasí ? ....
>
>
>

Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral. Asi jsi byl u jedna pani povídala. Vypadá to, že až se bude volit prezident Absurdistánu, tak určitě budeš kandidovat a co více určitě bude 100% zvolen za hlavu tohot státu. Divím se co za pitomosti se ti můž v hlavě zrodit a nejsem sám kdo se diví.

Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral.
---------
Takže pointu zopakuji.
Za adminstrování dotace sice nic platit nemusí, ale ZO jej může "natáhnout" za "komisionální léčení". To je nařízeno a když si nepozve komisi, může jej ZO nahlásit. Viz vyhlášky SVS.
Takže je nakonec jedno, jak se ten desátek nazve.

Ale vůbec se KaJi neopravuj. Je to v podstatě tak, Nejprve si řeknou pro fungování svazu pražáci o desítky miliónů a když dojde na lámání chleba, tak na ZO kašlou nebo nabídnou nějakou drahotu, kterou si chudé ZO nedovolí. Potom nějakej dezorientovanej předseda ze sebe dělá haura a znalce zákona, když si ani neumí říct o almužnu.

S takovou ten včelařkej kapitalismus těžko na mladých včelařích vybudují.

Hlavně, že jim fungují výdaje na a pro dlužné Protocoly s propagacemi medu.

http://www.otp.cz/Detail.asp?ID_Debt=449857

...........


>Příteli KaJi to co tady tlacháš nemá hlavu ani patu. Nevím kde jsi takové pitomosti sebral. Asi jsi byl u jedna pani povídala. Vypadá to, že až se bude volit prezident Absurdistánu, tak určitě budeš kandidovat a co více určitě bude 100% zvolen za hlavu tohot státu. Divím se co za pitomosti se ti můž v hlavě zrodit a nejsem sám kdo se diví.<

Ak sme príliš šikovný, tak na svoju šikovnosť doplatíme prácou navyše. Aj po 50 rokoch včelárenia sa človek dá nachytať, takým chytrákom ako je p. Bernátek

To se mi jen zdá, že svoji neschopnost dovedeme svádět na jiné. Díky Bernátkovému rámku nemusíme pokračovat v metodách 50 roků starých a celá práce se zjednodušila nejen s rámky. A asi to neumíte, protože už tyto metody používám 2hýn rokem a žádné problémy nemam.

Jan

Opravdu je někde psáno, že léčení musí bezpodmínečně vykonávat ZO? A dotace
pro nevčelaře taky musí jít přes ZO? Přece někdy před půl rokem se tady o
tom diskutovalo a nakonec diskuze vyšla tak, že o dotace si včelař klidně
může požádat sám. Myslím ty základní, na včelstvo těch 180 nebo kolik Kč.
Sice by to pro jednoho samotného včelaře byl záběr dát tu dotaci správným
způsobem dohromady, ale mělo by to jít. Potom pokud by včelař našel nějakého
léčitele s licencí mimo ČSV, mohl by se přece klidně bez ZO úplně obejít.
Stačilo by, že by prokázal, že mu včely ošetřil někdo s licencí na léčení a
že vzorky měli poslal do laboratoře k vyšetření. A výsledky potom nahlásil
na veterinu, aby v případě objevení něčeho mohli vydat příslušnou vyhlášku.
V současné době totiž v léčení včelstev panuje doslova socialismus. Včelař
nemá jinou možnost než přijmout léčení od místní ZO nebo od ZO, kde je
členem, jiná možnost se nepřipouští. Potom to jednoznačně záleží na těch
lidech, co léčení provádějí. Mohou být výborní a pečliví a potom jsou ti
včelaři v pohodě. Nebo naopak mohou to být staří strejcové, co si ani neumí
naštelovat aerosolový přístroj, aby měl správné parametry, kteří přístroj
dostanou na jeden den a za ten den musí ošetřit všechna včelstva v obvodu,
nemají třeba ani čas a tak to za ten jeden den fouknou formálně všem
včelařům. Ani nemusí být ti včelaři doma, stačí, že je někdo z rodiny pustí
na zahradu nebo tam sami vlezou a "ošetřují" A ještě se ti strejcové
naparujou, co všechno nedělají pro včelaření. A připomínky berou div ne jako
útok na ZO nebo na včelaření. Včelaři v takové ZO potom mají smůlu. A
soukromá konkurence, pokud vím, mimo ČSV není, nebo je minimální, každý, kdo
by se léčením včelstev chtěl živit soukromě, by musel nasadit takové ceny,
že kromě včelařů, co nevycházejí se svou ZO by je nikdo nechtěl.
Vedení místních ZO je kapitola samo pro sebe. Asi to většinou dělají
kompetentní lidi, ale určitě v mnoha případech to dělají nějací přesluhující
důchodci, co ani za mlada si s předpisy a písemnostmi moc nerozuměli. Za
stara se to ještě horší a tak takoví lidi v tom plavou, dělají chyby a mlátí
kolem sebe.

R. Polášek

Dobrý, :-))

Teda pro zábavu, ne pro včelaře.

A kterýpak Protokol nakonec skončil v insolvenci?

Když si vzpomenu na tu diskuzi, jak nepřející rozvratníci upozorňovali na podivnosti s registrací firmy, která vyhrála výběrové řízení. Viz archiv konference. :-))

Karel

http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=100021224&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf./=/typ=transformace&sysinf./=/strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=42ab1c7fab316b856b58337af02680bc&sysinf.spis./=/oddil=C&sysinf.spis./=/vlozka=108619&sysinf.spis./=/soud=M%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=10.04.2009

No je to zajímavé počtení po letech :-)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=14546
Jak to říkal ten Fidel u toho soudu?
Karel

RP:
Opravdu je někde psáno, že léčení musí bezpodmínečně vykonávat ZO?
------
Léčení ne, jen komisi která nude u toho když včelař léčí. :-)
viz.
http://www.svscr.cz/download.php?idx=3527

10. U všech včelstev chovaných v katastrálních
územích Královéhradeckého kraje provedou
chovatelé včel komisionelním způsobem počínaje
datem 15. 10. 2009 léčebné ošetření svých
včelstvech podle oddílu I, článku 4, bodu 4.
.....

A jak tady Pepan tvrdil, ža za úhyny 2007 nezodpovídají včelaři ani funkcionáři ale veterináři, tak to na veterině asi četli a dali do vyhlášky jenoznačnou zodpovědnost pro včelaře a hlavně ZO.
--------------
Všem místně příslušným ZO ČSV
v Královéhradeckém kraji se nařizuje evidovat
hlášení včelařů o zhoršené nákazové situaci, zajistit
jeho ověření a včas organizovat léčebné ošetření
včelstev v obvodu své působnosti postupem podle
oddílu I, článku 4, bodu 2 tohoto nařízení (= odparné
desky s FORMIDOLEM) v jarním a letním období,
a nebo při zjištění přirozeného denního spadu roztočů
vyšším než 3 v průměru na jedno včelstvo postupem
podle oddílu I, článku 4 bodu 3 tohoto nařízení
(=GABON) co nejdříve po posledním odběru medu
(medobraní).
7. Krajská veterinární správa pro Královéhradecký
kraj, na základě písemné a odůvodněné žádosti
chovatelů včel podané prostřednictvím místně
příslušné ZO ČSV, povolí provést léčebné ošetření
včelstev postupem podle oddílu I, článku 4 bodu 3
tohoto nařízení (=GABON) plošně na celém
katastrálním území obce, a nebo celém území
působnosti příslušné ZO ČSV, případně na území
celého okresu, bude-li žádost podána ze všech ZO
ČSV v okrese nebo prostřednictvím okresního výboru
ČSV.
----------
Tak až to bude někomu z funkcionářů připadat absurdní, že budou muset žádat a zdůvodňovat nasazení Gabonu, pak si počkají na písemný souhlas a teprve pak budou psát objednávku atd - já to tak tipuji na měsíc administrování - tak ať vítají ve včelařském Absurdistánu.

A pokud si myslí že to spláchnou jako doposud je tam vzadu ve vyhlášce sankce pro právnické osoby za neplnění - možná příští ministr po úhynech zjistí, že lepší než platit je vybírat. Pro státní rozpočet v deficitu v dobách krize ideální řešení :-)

No být ve funcki tak s tím do léta seknu. To aby jeden ani nejel na dovolenou. Taková zodpovědnost. :-)

Karel

>Divím se co za pitomosti se ti můž v hlavě zrodit a nejsem sám kdo se diví.<
------------------------------------------------------------
A kdo se to vůbec diví, když se neumí ani podepsat. A to se diví hned hromadně. Pro jistotu.
JK

Výsledok si pozrite na tomto linku

vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&p=8958#8958

Máte pravdu, ja som zlyhal, p. Bernátka považujem za šikovného zlepšovateľa a výmyselníka, no o dvojitom výplete to neplatí.

O některé dotace z EU může včelař žádat přímo. Žádosti o státní dotace (D1)
shromažďuje a podává ZO ČSV (i za nečleny svazu). Aby byly proplaceny dotace
za léčiva (to je také z EU), musí být objednány prostřednictvím OV ČSV.
Stejně tak musí být přes OV ČSV podán požadavek na vyšetření směsného vzorku
zimní měli, má-li být posuzován jako státní zakázka, a tedy pro včelaře
zadarmo.
Co se týče veškerých nařízení KVS, bez ohledu na jejich "kvalitu", jsou
závazná pro všechny chovatele, bez ohledu na to, jsou-li či nejsou členy
nějakých organizací.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 7:31 AM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


Opravdu je někde psáno, že léčení musí bezpodmínečně vykonávat ZO? A dotace
pro nevčelaře taky musí jít přes ZO? Přece někdy před půl rokem se tady o
tom diskutovalo a nakonec diskuze vyšla tak, že o dotace si včelař klidně
může požádat sám. Myslím ty základní, na včelstvo těch 180 nebo kolik Kč.
Sice by to pro jednoho samotného včelaře byl záběr dát tu dotaci správným
způsobem dohromady, ale mělo by to jít. Potom pokud by včelař našel nějakého
léčitele s licencí mimo ČSV, mohl by se přece klidně bez ZO úplně obejít.
Stačilo by, že by prokázal, že mu včely ošetřil někdo s licencí na léčení a
že vzorky měli poslal do laboratoře k vyšetření. A výsledky potom nahlásil
na veterinu, aby v případě objevení něčeho mohli vydat příslušnou vyhlášku.
V současné době totiž v léčení včelstev panuje doslova socialismus. Včelař
nemá jinou možnost než přijmout léčení od místní ZO nebo od ZO, kde je
členem, jiná možnost se nepřipouští. Potom to jednoznačně záleží na těch
lidech, co léčení provádějí. Mohou být výborní a pečliví a potom jsou ti
včelaři v pohodě. Nebo naopak mohou to být staří strejcové, co si ani neumí
naštelovat aerosolový přístroj, aby měl správné parametry, kteří přístroj
dostanou na jeden den a za ten den musí ošetřit všechna včelstva v obvodu,
nemají třeba ani čas a tak to za ten jeden den fouknou formálně všem
včelařům. Ani nemusí být ti včelaři doma, stačí, že je někdo z rodiny pustí
na zahradu nebo tam sami vlezou a "ošetřují" A ještě se ti strejcové
naparujou, co všechno nedělají pro včelaření. A připomínky berou div ne jako
útok na ZO nebo na včelaření. Včelaři v takové ZO potom mají smůlu. A
soukromá konkurence, pokud vím, mimo ČSV není, nebo je minimální, každý, kdo
by se léčením včelstev chtěl živit soukromě, by musel nasadit takové ceny,
že kromě včelařů, co nevycházejí se svou ZO by je nikdo nechtěl.
Vedení místních ZO je kapitola samo pro sebe. Asi to většinou dělají
kompetentní lidi, ale určitě v mnoha případech to dělají nějací přesluhující
důchodci, co ani za mlada si s předpisy a písemnostmi moc nerozuměli. Za
stara se to ještě horší a tak takoví lidi v tom plavou, dělají chyby a mlátí
kolem sebe.

R. Polášek



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4000 (20090410)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4000 (20090410) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Aha, takže když budu včelařit úplně mimo ČSV, na státní dotace můžu
zapomenout a léčení v ceně 100 - 300 Kč na včelstvo, když započítám i
dopravu a čas ějakého soukromého léčitele, si uhradím sám? A budu muset
znát krajské vyhlášky KVS, abych se podle nich mohl řídit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 11:02 AM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> O některé dotace z EU může včelař žádat přímo. Žádosti o státní dotace
(D1)
> shromažďuje a podává ZO ČSV (i za nečleny svazu). Aby byly proplaceny
dotace
> za léčiva (to je také z EU), musí být objednány prostřednictvím OV ČSV.
> Stejně tak musí být přes OV ČSV podán požadavek na vyšetření směsného
vzorku
> zimní měli, má-li být posuzován jako státní zakázka, a tedy pro včelaře
> zadarmo.
> Co se týče veškerých nařízení KVS, bez ohledu na jejich "kvalitu", jsou
> závazná pro všechny chovatele, bez ohledu na to, jsou-li či nejsou členy
> nějakých organizací.
> S pozdravem Petr

Proč byste měl na dotace zapomenout ? ZO v místě, kde máte včely, je
povinna Vám státní dotace zprostředkovat i jako nečlenovi ČSV. A pokud si od
ní necháte i léčit včely, přijde Vás to podstatně levněji, než od komerčního
veterináře. Ono je totiž i v jejím vlastním zájmu nemít v blízkosti zdroj
možných nákaz z neléčených nebo nevhodně či v nevhodný čas léčených
včelstev... Jen to chce nepřijít na jednání s někým z té ZO již předem
negativně naladěn a nechat to na sobě znát ... :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 12:49 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


Aha, takže když budu včelařit úplně mimo ČSV, na státní dotace můžu
zapomenout a léčení v ceně 100 - 300 Kč na včelstvo, když započítám i
dopravu a čas ějakého soukromého léčitele, si uhradím sám? A budu muset
znát krajské vyhlášky KVS, abych se podle nich mohl řídit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 11:02 AM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> O některé dotace z EU může včelař žádat přímo. Žádosti o státní dotace
(D1)
> shromažďuje a podává ZO ČSV (i za nečleny svazu). Aby byly proplaceny
dotace
> za léčiva (to je také z EU), musí být objednány prostřednictvím OV ČSV.
> Stejně tak musí být přes OV ČSV podán požadavek na vyšetření směsného
vzorku
> zimní měli, má-li být posuzován jako státní zakázka, a tedy pro včelaře
> zadarmo.
> Co se týče veškerých nařízení KVS, bez ohledu na jejich "kvalitu", jsou
> závazná pro všechny chovatele, bez ohledu na to, jsou-li či nejsou členy
> nějakých organizací.
> S pozdravem Petr



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Co když jsem nespokojen s tím, jak místní ZO léčení organizuje a provádí a
chci nějakého soukromého léčitele. Případně s tím, jak ZO vůbec
zprostředkovává ty dotace. Kolik by mně to teda stálo včelařit úplně mimo
ZO?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 1:37 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Proč byste měl na dotace zapomenout ? ZO v místě, kde máte včely, je
> povinna Vám státní dotace zprostředkovat i jako nečlenovi ČSV. A pokud si
od
> ní necháte i léčit včely, přijde Vás to podstatně levněji, než od
komerčního
> veterináře. Ono je totiž i v jejím vlastním zájmu nemít v blízkosti zdroj
> možných nákaz z neléčených nebo nevhodně či v nevhodný čas léčených
> včelstev... Jen to chce nepřijít na jednání s někým z té ZO již předem
> negativně naladěn a nechat to na sobě znát ... :-)
> S pozdravem Petr
>

Tou zodpovědností veterinářů jsem měl na mysli ty kraje které do zimy 2007 stále nepoužívaly gabon a oni je nepředepisovali
Jinak za zdraví chovů jakých koliv zvířat vždy zodpovídá jen a jen chovatel! Od jakživa !
JIŽ NÁPAD léčit komisionálně po 15. 10. je absurdní. jak chcete do časového rozvrhu komise zamontovat říjnové počasí kdy bývají teploty od -5°C do 20°C když se musíte vlézt do teploty v rozmezí 3°C okolo 10°C nebo PORUČÍTE VĚTRU DEŠTI???? :-D
VZBUĎTE SE

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Problemy s mistni CSV
> Datum: 11.4.2009 07:52:35
> ----------------------------------------
> RP:
> Opravdu je někde psáno, že léčení musí bezpodmínečně vykonávat ZO?
> ------
> Léčení ne, jen komisi která nude u toho když včelař léčí. :-)
> viz.
> http://www.svscr.cz/download.php?idx=3527
>
> 10. U všech včelstev chovaných v katastrálních
> územích Královéhradeckého kraje provedou
> chovatelé včel komisionelním způsobem počínaje
> datem 15. 10. 2009 léčebné ošetření svých
> včelstvech podle oddílu I, článku 4, bodu 4.
> ....
>
> A jak tady Pepan tvrdil, ža za úhyny 2007 nezodpovídají včelaři ani
> funkcionáři ale veterináři, tak to na veterině asi četli a dali do vyhlášky
> jenoznačnou zodpovědnost pro včelaře a hlavně ZO.
> --------------
> Všem místně příslušným ZO ČSV
> v Královéhradeckém kraji se nařizuje evidovat
> hlášení včelařů o zhoršené nákazové situaci, zajistit
> jeho ověření a včas organizovat léčebné ošetření
> včelstev v obvodu své působnosti postupem podle
> oddílu I, článku 4, bodu 2 tohoto nařízení (= odparné
> desky s FORMIDOLEM) v jarním a letním období,
> a nebo při zjištění přirozeného denního spadu roztočů
> vyšším než 3 v průměru na jedno včelstvo postupem
> podle oddílu I, článku 4 bodu 3 tohoto nařízení
> (=GABON) co nejdříve po posledním odběru medu
> (medobraní).
> 7. Krajská veterinární správa pro Královéhradecký
> kraj, na základě písemné a odůvodněné žádosti
> chovatelů včel podané prostřednictvím místně
> příslušné ZO ČSV, povolí provést léčebné ošetření
> včelstev postupem podle oddílu I, článku 4 bodu 3
> tohoto nařízení (=GABON) plošně na celém
> katastrálním území obce, a nebo celém území
> působnosti příslušné ZO ČSV, případně na území
> celého okresu, bude-li žádost podána ze všech ZO
> ČSV v okrese nebo prostřednictvím okresního výboru
> ČSV.
> ----------
> Tak až to bude někomu z funkcionářů připadat absurdní, že budou muset žádat
> a zdůvodňovat nasazení Gabonu, pak si počkají na písemný souhlas a teprve
> pak budou psát objednávku atd - já to tak tipuji na měsíc administrování -
> tak ať vítají ve včelařském Absurdistánu.
>
> A pokud si myslí že to spláchnou jako doposud je tam vzadu ve vyhlášce
> sankce pro právnické osoby za neplnění - možná příští ministr po úhynech
> zjistí, že lepší než platit je vybírat. Pro státní rozpočet v deficitu v
> dobách krize ideální řešení :-)
>
> No být ve funcki tak s tím do léta seknu. To aby jeden ani nejel na
> dovolenou. Taková zodpovědnost. :-)
>
> Karel
>
>
>

Tak na to se musíte zeptat toho soukromého léčitele. Zprostředkování státní
dotace musí provést ZO zadarmo. Pokud to odmítnete, je to Vaše věc. Nejsem
zrovna vášnivým obdivovatelem všeho amerického, ale líbí se mi, jak dovedou
oddělit osobní pocity od obchodních věcí. Ti by Vaše problémy s místní ZO
neměli :-) .

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 3:44 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


Co když jsem nespokojen s tím, jak místní ZO léčení organizuje a provádí a
chci nějakého soukromého léčitele. Případně s tím, jak ZO vůbec
zprostředkovává ty dotace. Kolik by mně to teda stálo včelařit úplně mimo
ZO?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 1:37 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Proč byste měl na dotace zapomenout ? ZO v místě, kde máte včely, je
> povinna Vám státní dotace zprostředkovat i jako nečlenovi ČSV. A pokud si
od
> ní necháte i léčit včely, přijde Vás to podstatně levněji, než od
komerčního
> veterináře. Ono je totiž i v jejím vlastním zájmu nemít v blízkosti zdroj
> možných nákaz z neléčených nebo nevhodně či v nevhodný čas léčených
> včelstev... Jen to chce nepřijít na jednání s někým z té ZO již předem
> negativně naladěn a nechat to na sobě znát ... :-)
> S pozdravem Petr
>



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Asi by skutečně neměli problémy, protože by je tam ani nenapadlo vytvářet
nějaký monopol léčení včelstev přes nějakou zájmovou organizaci. Když už,
tak přes nějakou profesionální organizaci, kde by so včelař mohl vybrat a
kde by léčení probíhalo taky na profesionální úrovni.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 4:44 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Tak na to se musíte zeptat toho soukromého léčitele. Zprostředkování
státní
> dotace musí provést ZO zadarmo. Pokud to odmítnete, je to Vaše věc. Nejsem
> zrovna vášnivým obdivovatelem všeho amerického, ale líbí se mi, jak
dovedou
> oddělit osobní pocity od obchodních věcí. Ti by Vaše problémy s místní ZO
> neměli :-) .

Nevím proč, ale tak nějak mi vytanula na mysli jedna filmová hláška : Je to
marný, je to marný, je to marný ... :-)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 8:20 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


Asi by skutečně neměli problémy, protože by je tam ani nenapadlo vytvářet
nějaký monopol léčení včelstev přes nějakou zájmovou organizaci. Když už,
tak přes nějakou profesionální organizaci, kde by so včelař mohl vybrat a
kde by léčení probíhalo taky na profesionální úrovni.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 4:44 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Tak na to se musíte zeptat toho soukromého léčitele. Zprostředkování
státní
> dotace musí provést ZO zadarmo. Pokud to odmítnete, je to Vaše věc. Nejsem
> zrovna vášnivým obdivovatelem všeho amerického, ale líbí se mi, jak
dovedou
> oddělit osobní pocity od obchodních věcí. Ti by Vaše problémy s místní ZO
> neměli :-) .



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4001 (20090411) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Tak včera jsem je přeložil, ale asi jsem udělal nejspíš blbost. Dával jsem je do ůlu 39*24 na 3 nástavky, ale nedal jsem je do druhého, ale normálně do 1 nástavku. Co se může stát?
Jinak v prvním včelstvu bylo plodu na 2 rámečky a ty včelky co jsem překládal tak jsem přidával už mezistěnku, protože včelky už měly vystavenou divočinu, letos je to nějak brzy se mi zdá, máte také pocit, že letos to se včelkami bude nějak všechno dřív? aji třešně budou za chvíli kvést /350 m.n.m/

http://www.svscr.cz/download.php?idx=3556