Archiv Včelařské konference

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".
______________________________________________________________

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte. Myslím, že v tomto směru sdílnější by byli včelařští odborníci ( např. Ing. Čermák nebo Ing. Titěra ).

Včely krmičky VŽDY tvoří takové množství krmných kašiček jako v růstové fázi vývoje včelstva, tedy VÍCE než je potřeba v období nerůstovém. Na tomto principu je primárně založen mechanizmus spuštění rojové nálady. Vyplývá z něho to, že po dosažení vrcholu plodování, či zastavení ( zpomalení ) rozvoje, dochází ke tvorbě anatomických trubčic, čímž vzniká latentní rojová nálada ( anatomické trubčice jsou rojové včely... roj se skládá s více jak 80% z anatomických trubčic ). Při určitém počtu ( daným geny, vlastnostmi matky, poměry v úlu, klimatickými a vegetačními vlivy ) anatomické trubčice založí rojové matečníky, a tak začíná rojová nálada zjevná.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Ano, český včelař je v podstatě odkázaný na nějaký šrot do pole a zaněj slušnej vozík z dotací. Subvence do včelařství tu jdou jiným směrem a není se co divit, že tomu tak je.
------
To není o šrotu a dotacích, ale o rentabilitě.
O kolik kilo mi stoupne výnos z jednoho včelstva kočováním?
To je to o co běží, podle toho si to spočtu.

Když se podívám, jakými dodávkami jezdí čeští řemeslníci (živnostníci) a jaké vybavení si pořídili bez dotací a z vlastních peněz/výdělků/ tak mi něco nesedí.
Tady se řeší jestli medomet za 35 až 100 tis. není moc.
Auto a nářadí v něm topenářů co u mě dělali bylo záviděníhodné. Za ten vnitřek by byla velmi slušně vybavená medárna. A hodinovku neůčtovali nijak vysokou.

Takže je otázka, jestli v převčeléné ČR se vyplatí kočovat. A na jaké vzdálenosti.

Představa že v ČR vezmu lehký užitkový náklaďáček a návěs s rukou a návěs a převážel najednou palety je divoká spíše z následujícího. Jedna cesta = 40 včelstev, 2 cesty denně a aby se jakákokoli investice vyplatila, znamená to, že tak 15x do měsíce musí dělat.
Kam můžu v ČR navést tisícovku včelstev abych se nedostal do konfliktu s místními včelaři? A to tu tisícovku přesunu několikrát za sezonu, aby si technika vydělala?

Karel

KaJi:>To není o šrotu a dotacích, ale o rentabilitě. <
.........
Ale přesně otom to je. Rentabilní je mít bohužel ten šrot. A vozík za auto. Aby mohli výzkumníci na přednáškách oslňovat právě tímto a bavit zájmové publikum, jak jim to v českomoravské kotlině krásně funguje a ti velkovčelaři vozíčkáři s více včelstvy jak se dřou.

Za 65,- Kč v sudu ?, V Kauflandu prodávali minulý týden v akci kilovku za 70,- Kč - a to jsou překupníci. Jó a ten med museli přivést až ze zemí mimo EU.

Za 65,- Kč v sudu ?, V Kauflandu prodávali minulý týden v akci kilovku za 70,- Kč - a to jsou překupníci. Jó a ten med museli přivést až ze zemí mimo EU.
------
No vidíč, že je to jen tak tak.
Za 70nakoupíš, naleješ do sudu a máš sklenici s víčkem za pětikorunu. Ušetříš nejmíň dvě koruny na sklenici. :-)
A korunka ke korunce.
Karel

Sami autoři metody VLB poukazují na její úskalí, kterým je podle jejich zjištění, že ve včelstvech ošetřovaných metodou VLB, je 3,8x vyšší populace roztočů, oproti včelstvům ošetřovaným tradičně. Domnívám se, že skutečný rozdíl bude pravděpodobně ještě mnohem vyšší, protože pokud byla srovnávaná včelstva ze stejné včelnice, musela tradičně ošetřovaná včelstva, jako mnohem chudší na trubce, nasávat zamořené trubce z nejbližšího okolí.



Vyvozuji si z toho tento závěr: malý včelař, který ošetřuje například svých 10 včelstev tradičně a který má v sousedství včelaře s mnoha včelstvy, ošetřovanými metodou VLB, bude metodou svých sousedů poškozován. Jeho včelstva, která by mohla být za normálních okolností po dobře provedeném jarním zásahu i na konci produkční sezóny téměř čistá, budou po celé následující období nasávat zamořené trubce z okolí. Zvláště markantní to může být v podletí za situace, kdy tento včelař zahájí léčení dříve (například bezprostředně po odkvětu lípy), zatímco jeho sousedé, protože buď nestíhají, nebo vyčkávají na pozdní snůšku a léčí třeba o 14 dnů později.



O tom ale autoři metody VLB nepíší, respektive naopak tvrdí:

"Věříme, že kdyby naši metodu plošně přijali všichni včelaři po dobu alespoň 5 let, pak by varroáza na našem území byla silně zredukována, protože by ve včelstvech nepřežila následkem precizního léčení a naše včelstva by nebyla rekolonizována z divokých rojů, které by byly snad jen zcela ojedinělé."



Potíž je v tom, že metoda VLB má a vždy bude mít jak své zastánce, tak své odpůrce. Nebo se mýlím?



J. Třeštík

Musela by vzniknout široká poptávka po kočování, podobná, jaká byla za
socíku. Řepka na jaře, jetel v srpnu, pro některé hořčice v červnu... Nebyl
problém v okruhu do 10 - 20 kilometrů od trvalého stanoviště si vybrat, na
větší vzdálenost se normálně snad ani nekočovalo. Převoz kočovného včelína
traktorem, dojíždění do včelína na kole se svačinou a pitím... Řepka plus
jetel a celoroční náklady byly splaceny plus ještě něco zbylo. Výnos z letní
snůšky z lesa byl potom už navíc jenom na zisk a nebyl podstatný.

R. Polášek

> Potíž je v tom, že metoda VLB má a vždy bude mít jak své zastánce, tak své
> odpůrce. Nebo se mýlím?

> J. Třeštík


Myslim ze ne :-)

viz treba komentare http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/chvala-vcelich-roju

Já jsem tento problém řešil pomocí dvou malých motorků „ze sálového počítače“ (předpotopního). Dají se za 20,- kč koupit v bazarech s vyřazenou výpočetní technikou. Motorky jsou přimontovány na dřevěné desce. Loučky vrtám na dvakrát. Nejdříve dvě dirky na jedné straně a pak otočím a na druhé straně. Otáčky motorku jsou vysoké a práce je velice rychlá.
No a náklady do 100,- kč. Pokoušel jsem se i o zpřevodování jednoho motorku pomocí řemeniček… . Pak jsem zjistil že tudy má cesta nevede. Byl zde problém jednak s bezpečností a jednak s napínáním řemínků.
Pokud by někdo chtěl foto jsem ochoten poslat.
Všechny pracovité včelaře zdraví Vlasta

Zdravím Vlasto.
Měl bych zájem o tu fotografii vašeho vrtacího udělátka.
Díky moc Míra.
pupek73/=/seznam.cz

Máte někdo zkušenosti s používáním na odvíčkovávání
žehličkou nebo elektrickým nožem.
Děkuji

Dobrý den,chtěl bych navázat na toto téma a zajímalo by mě jaké úskalí jsou když budu chtít předejít vyrojení včelstva tím, že odstaňím starou matku a matečníky a přidám oplodněnou. Zajímalo by mě jak včely v rojové náladě přijímají nové matky? A taky jsem uvažoval, že bych matky zkoušel v rojové náladě přidávat formou oddělku do medníku, který odvčelím a přidám do něho jednorámkový oddělek na skladacin ramečku s kladoucí matkou přes noviny. Co se ve včelstvu s rojovou náladou stane. Je to reálný způsob potlačení rojové nálady. Včelařím v koč. voze, přelétáky a jiné protirojové opatření nelze provést.H

Pochopte, matka se nerojí, ale dělnice. Jestli se přidá matka, no tak se vyrojí i ta.
...........
Honza (78.102.151.7) --- 11. 2. 2009
Co s vyrojeným včelstvem

Dobrý den,chtěl bych navázat na toto téma a zajímalo by mě jaké úskalí jsou když budu chtít předejít vyrojení včelstva tím, že odstaňím starou matku a matečníky a přidám oplodněnou. Zajímalo by mě jak včely v rojové náladě přijímají nové matky?

horkovzdušná pistole

Pochopte, matka se nerojí, ale dělnice. Jestli se přidá matka, no tak se vyrojí i ta.
______________________________________________________________

Přesně tak, nová matka situaci nezmění. Proč by nešlo provádět přelétáky v kočovném voze?

//\/\\//

Toto řeší důsledné ošetřování a varroamonitoring ( a zřejmě i zimování na panenském díle ). Proto p. Linhart nemá problémy s varroázou. Myslím, že není zavádějící tvrzení, že stanoviště vedené LBV metodou v kombinaci s nedůsledným léčením může představovat zvýšené riziko pro okolní stanoviště skrze reinvazi roztočů.

S pozdravem M. Václavek

tak nějak jsem prohlížel stránky a narazil jsem na takové udělátko,třeba ti to pomůže Mirku.posílám odkaz :http://home.tiscali.cz/~cb506105/cesky.htm

žehlička,pistole ??? Jak to jde rychle a jak to vypadá po odvíčkování.asi to chce hodně citu???

Nikdo z Ostravy se nehlásí, takže vezmu za vděk celou ČR.

Bude někdo ochotný poslat mi OVP dobírkou?



mp

michal.pol /zav/ centrum.cz

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte.Václavek

Práve, že to poznám, som odpovedal tak ako som odpovedal. Veď takisto môže byť pravdou tvrdenie výskumníkov,ktorý tvrdia, že k rojová nálada prepuká preto, že v čase premnoženia mladých včiel vo včelstve chýba materská látka a mladé včely sa postupne menia na anatomické trúdice. Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

Přeleták je dobrá věc Pokud se přemístťují celé úly. Jakmile jen začnete přemísťovat jen jejich obsah tak je to nejsnadnější způsob přenosů chorob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 11.2.2009 20:07:28
> ----------------------------------------
> Pochopte, matka se nerojí, ale dělnice. Jestli se přidá matka, no tak se
> vyrojí i ta.
> ______________________________________________________________
>
> Přesně tak, nová matka situaci nezmění. Proč by nešlo provádět přelétáky v
> kočovném voze?
>
> //\/\\//
>
>
>

Předcházení rojení. I při pomyšleném ošetřování se stane, že se některé včelstvo dostane do rojové nálady. Včelstvo převážně naráží rojové matečníky u spodních louček nízkého nástavku ( jsou dobře vidět po nadzvednutí nízkého nástavku). Je možno zasáhnout několika způsoby. Pokud zjištěné rojové nálady snůšková přestávka dlouhá 10-14 dnů, odchytíme matku a ponecháme nejstarší matečník. Za 7-9 dnů je nutné včelstvo zkontrolovat a zrušit případné náhradní matečníky. Pokud má včelař k dispozici mladé matky, potlačí výměna matky ve včelstvu rojovou náladu spolehlivě. Toto je úryvek z knihy nástavkové včelaření z metodiky ošetřování včelstev za použití vysokých a nízkých nástavků. Autor František Kašpar. A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.Děkuji za odpověď. Honza

I při pomyšleném ošetřování se stane, že se některé včelstvo dostane do rojové nálady.
..........
No a co je tím promyšleným ošetřování myšleno v té publikaci? Předpokládám, že opravdu jen takto chápat protirojová opatření je mylné. Dobrým řešením jak předcházet sexualitě včelstva je ji uměle zavést do způsobů ošetřování, tj. dělit. Výměna matek je jen dílem při této práci.

Zdravím, chtěl bych se zeptat na ten tmavší med, odkud jste a co je to za med(vodivost, obsah vody, a chut). Vidím že jste správný obchodník, v době krize se zbavit co nejvíce zásob, protože příští rok nás ty zásoby můžou stlačit až na dno.....

Já už mám veškerý med prodaný a tak bych Vás s prodejem pomohl, ovšem za předpokladu, že med je hodně kvalitní.....

>Pokud má včelař k dispozici mladé matky, potlačí výměna matky ve včelstvu rojovou náladu spolehlivě. Toto je úryvek z knihy nástavkové včelaření z metodiky ..<
------------------------------------------------------------
To ale platí pouze do té doby, než Vás včely přesvědčí o tom, že to neplatí vždy, ale že tomu může být i jinak ...
Ano, včelstvo je živoucí tvor se svými vrtochy a chová se z našeho pohledu podle "Packalových zákonů" a ne podle písma, literatury a našeho přání. O tom jsem se již mnohokrát přesvědčil. Jestliže se včelstvo rozhodlo, že se bude rojit a zjistíme to včas, je nejspolehlivější metodou provést umělé zrojení a poté provést nápravná opatření jak vyplývá z již zde uvedených příspěvků. Snažit se takovému včelstvu za každou cenu v rojení zabránit nebývá vždy úspěšné, je to pracné a je to nejlepší cesta k likvidaci včelstva - bezmatečnosti.
JK

A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.

Áno, rojí sa včelstvo ako celok, matka sa k roju pridáva vždy na konci rojenia, keď je vo vzduchu už 90% rojových včiel a tak isto si sadá k k roju na vetve ako posledná..

Len krátko: urobil som pokus. Pripravil som na jar 10 mladých matiek, pridal so ich do 10 včelstiev pripravujúcich sa na znášku. Včelstvá mladé M prijali a tešil som sa ako som včelstvá prekabátil. Moja radosť bola predčasná, 7 včelstiev sa vyrojilo, 3 nie. V tých 7 včelstvách v čase pridanie matiek už bola skrytá rojová nálada a rojová nálada i napriek novým mladým M sa veselo rojila. Začatý proces rojovej nálade pokračoval ďalej, čo znamená, že sa biologicky zmenené včely (zdurené vaječníky), sa vo väčšine prípadov už nedá zvrátiť. V troch včelstvách,ktoré sa nerojili, predpokladám, nebola skrytá rojová nálada a o možno by sa vôbec neboli rojili.
Tento návod prerušenej rojovej nálady som vyčítal v odbornom včelárskom časopise. Ani pán Kašpar ešte nemusí mať pravdu. Je to zložité.

> A vy teda uvádíte že výměna matky nepotlačuje rojovou náladu, že se rojí
> včely a né matka, tak asi tento článek špatně chápu. Není to tak že musím
> nechat včelstvo osiřet 10-14 dnů a pak vyměnit matky.
>
> Áno, rojí sa včelstvo ako celok, matka sa k roju pridáva vždy na konci
> rojenia, keď je vo vzduchu už 90% rojových včiel a tak isto si sadá k k
> roju na vetve ako posledná..


Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka nechá
v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a
hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou matku.
Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých
zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku.

R. Polášek

Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka nechá
v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a
hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou matku.
Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých
zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku.

Pán Poláček, u mňa hlavná znáška býva v priemere od 20.5 do 1.6, ak by som nechal vo včelstve vychovať matku bežným spôsobom musel by som začať 26.4! a ešte nám zaručené, že či sa M nestratí a včelstvo v ktorom 25-30 dní M neploduje, bude k ničomu!
V tej rade bolo povedané, vychovajte M prelarvovaním (obetujte 1 včelstvo) mladé M a pridajte ich do včelstiev. to som všetko dodržal a 7 M z 10-tich sa vyrojilo! Takže táto metóda na potlačenie rojenia nie je 100%-ná, je to len náhoda ak sa nejaké včelstvo nevyrojí.

Jestliže se včelstvo rozhodlo, že se bude rojit a zjistíme to včas, je nejspolehlivější metodou provést umělé zrojení a poté provést nápravná opatření jak vyplývá z již zde uvedených příspěvků.

Aj túto metódu propagoval včelár na stránkach Včelařství, ale zlyhala a ešte aké problémy boli s zmetaním včiel.Robil som po dva roky a skopnčil, definitívne, bolo to len strácanie času. Ak rojenia nie len o tom, že ho zmetiem na medzisteny, je to akt- rituál delenia, ktorý roj musí absolvovať.

Keď som pochopil skončil so všetkými nezmyselnými zásahmi do prerušenia rojenia. Raz sa mi stalo,že som bol každý deň vo včelstve pripravujúceho sa na rojenie, odobral som im poslednú M a včelstvo sa vyrojilo aj bez M. Viem to preto, že včelstvo sa vrátilo do úľa a bolo bez M!!!, M som im po týždni pridal. Tak potom kde je pravda?
Teraz radšej rojenie keď už (začne) podporím a roje (aj tri na jedno miesto) osadím na staré súše a včelstvo predsa len niečo donesie. Niekedy aj viac ako včelstvo, ktoré sa nerojilo.

Plně souhlasím vychovávat matku na jaře jako protirojové opatření je asi tak platné jako montovat na rakev brzdu.
Pokud zpozoruji že se chce včelstvo roji a vím že matka stále ještě ve včelstvu je tak ho zrojím uměle a to tak že si připravím mezistěny pak celé včelstvo(plodiště) vyvěsím na kozlík před úl dám náběh a sklepávám na ně včely z rámků a vkládám zpět do úlu přičemž vylamuji matečníky a rozděluji plodové těleso mezistěnamy pokud mám jeden nástavek plný přidám další, většinou plodiště dělím do dvou nástavků přičemž do vrchního vkládám dva stavební rámky.Včelstvo se vtáhne do ůlu a má tolik práce že na rojení nemá ani pomyšlení.Většinou takovému včelstvu měním matku v pozdním létě oddělkem.Vůbec nejvíc se mi ale osvědčilo udělat včas oddělky.

JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.

Nedoporučuji i velmi hodná včela má žihadlo a může bodnout.Vzdálenost zvětšit a mezi sousedem a včelstvem vytvoři překážku ,nasít třeba vysoké rostliny osvědčila se kukuřice.

Berte to tak, že možné je jen to, co sousedovi nevadí. Mně by například
nevadilo, kdyby jste jich tam měl třeba 50, samozřejmě, pokud bych je tam už
neměl já :-)
J.T.

> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.

Med z první jarní květové snůšky - řepky a ovocných stromů se vybírá v době,
kdy plod staré matky je už vylíhlý a mladá matka ještě nebo právě začala
klást. Z tohoto důvodu je možné vybrat všechny rámky v medníku a téměř
všechny rámky v plodišti, takže první květová snůška je dobrá. Pak přirozeně
následuje propad, protože včely po zbytek května a minimálně první polovinu
června dohánějí oslabení způsobené výměnou matek, ale měly by zachytit potom
ještě snůšku z maliníku kolem poloviny června, v plné síle potom případnou
medovicovou snůšku a potom nakonec snůšku z lip malokvětých okolo poloviny
července i případné snůšky ještě na začátku srpna. Díky tomu, že je v nich
letošní matka potom snadno zvládají i pozdější přípravu na zimu po polovině
srpna nebo až v září. Jak uvádím, je to metoda, která velice spolehlivě
zamezí rojení a navíc se nemusí používat žádná speciální hejblata pro
výchovu matek. Nemusí se taky lozit v létě každý týden, 14 dní do zadováků,
jak se to musí v jiných případech, aby se potlačilo rojení, stačí tam jenom
lozit kvůli vybírání medu a občas přidání mezistěny. Je fakt ale, že tato
metoda byla vybroušená hlavně pro máloprostorové úly, v nástavcích jsem ji
moc nezkoušel, tam mi zatím vychází, že příliš omezuje proti jiným
technologiím medné výnosy. Potom by se tato metoda taky hodila, kdyby se
rozšířilo placení za opylování tak, že by mohlo tvořit podstatnou část
příjmu včelaře, potom by podobná technologie byla možnost, jak do kočovných
včelínů nebo zastřešených opláštěných kočovných palet nacpat včelstva třeba
až ve třech řadách nad sebou stejně jako to bylo možné v případě zadováků a
tím by se potom mohly stát takové kočovné včelíny pro příjem z opylování
rentabilní. Uvedená technologie taky omezuje rozmnožování roztočů, protože
zavádí přestávku v plodování.
U matek vychovaných zvlášť a potom přidaných do včelstev je problém v tom,
že v té doby, kdy ty matky už jsou, bývají včelstva už v rojové náladě a
přidaná matka je tou rojovou náladou stržená a vyrojí se taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 12:30 PM
Subject: Re: Co s vyrojeným včelstvem


> Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka
> nechá
> v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a
> hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou
> matku.
> Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých
> zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku.
>
> Pán Poláček, u mňa hlavná znáška býva v priemere od 20.5 do 1.6, ak by som
> nechal vo včelstve vychovať matku bežným spôsobom musel by som začať 26.4!
> a ešte nám zaručené, že či sa M nestratí a včelstvo v ktorom 25-30 dní M
> neploduje, bude k ničomu!
> V tej rade bolo povedané, vychovajte M prelarvovaním (obetujte 1 včelstvo)
> mladé M a pridajte ich do včelstiev. to som všetko dodržal a 7 M z 10-tich
> sa vyrojilo! Takže táto metóda na potlačenie rojenia nie je 100%-ná, je to
> len náhoda ak sa nejaké včelstvo nevyrojí.

Možné je všechno (skoro), vhodné to už ale být nemusí. Žádný zákon striktně
neupravuje umístění včelstev. Tady to spíš bude o sousedských vztazích a o
dohodě se sousedem.... (Ani vyhlazení všech včelstev v obci nezaručuje
spolehlivou ochranu před žihadlem, a naopak jsem viděl, jak včelař ometá
včely s plástu holou rukou - a bez žihadla:-) ).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "SEWIORA" <SEWIORA/=/SEZNAM.CZ>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 1:02 PM
Subject: PĚSTOVÁNÍ VČEL


JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3847 (20090212)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Se sousedem upřesnit opatření u piva v hospodě a jeho rodinu každý rok
"imunizovat" darovaným medem.
Záleží, jak je část sousedovy zahrady sousedící se včelami lidmi používaná.
10 metrů by mělo při uplatnění pár opatření a nehnání věci, počtu včelstev
atd do extrémů stačit na to, aby sousedi o včelách téměř celý rok prakticky
nevěděli, kromě událostí typu sednutého roje atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "SEWIORA" <SEWIORA/=/SEZNAM.CZ>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 1:02 PM
Subject: PĚSTOVÁNÍ VČEL


> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.

Obrátila se na mne včelařka z naší organizace,která má včely umístěny pod vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.Má proto obavy,že budou včely hlukem ohroženy.Nemáte s tím někdo zkušenost,jestli je nějaká vyhláška ,která toto upravuje - zejména obdobím.

Klidně Je tovré pak na ten plot zavěsit třeba nějakou folii aby se letová dráha zvedla nad výšku člověka a česna se orientují pokud možno od východu až po západ ve směru co nejdelším k sousedovu pozemku. Žádná vzdálenost není daná zákonem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: SEWIORA <SEWIORA/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: P?STOV?N? V?EL
> Datum: 12.2.2009 13:02:43
> ----------------------------------------
> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.
>
>
>

která má včely umístěny pod vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.

Ak nespadne spílený strom priamo na včelstvo. nič sa im zato nestane. včely vydržia aj horšie veci, ako "kácení" stromov. Skôr budú z miesta kde sú včely utekať lesní pracovníci, vysoké tóny, ktoré my nepočujeme včely áno a začnú útočiť.

Co se týče období tak teď je to v pořádku.Kácet smějí dokud nemají stromy narašeno.Je to stanoveno i přesným datem ale nepamatuji si ho.Včelám by to vadit nemělo pokud se nestane to co píše pan Turčani.

Nic se neděje, ale bude li to blízko a nebude mrznout, včelky to může na.... Protože pod VN stromy ale nerostou, jen mláďata, vzal bych pilku s kaleným zubem a v okruhu 30 m. bych to probral sám. Jde to rychle. Pak bych ještě měsíc počkal a pařízky bych natřel koncentrovaným Roundopem. No a pak v tomto okruhu budou růst převážně ostružiny a maliny a jiné býlí, které už nikdo kácet nebude. Navíc existují keříčkovité vrby a zaměstnanci RZ by se pak mohli nechat ukecat.

V rámci mého povolání, jsme prováděli kácení silných topolů přesně v tomto období (stejné počasí) v bezprostřední blízkosti asi 30 včelstev u kolegy z organizace. Vliv to nemělo žádný pokud se nestane to co píše Anton. Kácet se může po celý rok žádný předpis to neomezuje ani zákon č. 114/1992 Sb. ve znění p.p., o ochraně přírody a krajiny. Jen se přijímá obecná dohoda, že by to mělo být v mimovegetační době tj. od 1.11. do 31.3. Údržba pod VN se provádí celý rok. Pokud si bude chtít Vaše kolegyně provést vlastní probírku - ručně, tak ať rozhodně nečeká s namazáním koncetrátu Roundapem až za měsíc. To je úplný nesmysl- natřít nejpozději do 6 hodin po kácení.

Kácet smějí dokud nemají stromy narašeno.

V tomto prípade sú udržiavacie práce pod vysokým napätím, plynovody, diaľkové vodovody sú vyňaté z lesného fondu a riadia sa výškou porastu. Preto odstraňovanie porastov môže byť robené aj v čase vegetácie.

predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho, že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych cyklech 50 na 50 % H

Ja tvrdím, že včelstvo tak vždy chce, aby tak bolo, každý rok sa chce rozmnožiť, preto ja vylučujem náhodu pre, ktorú vzniká RN, preto rojenie nemôže byť založené na náhode alebo Vis major.

______________________________________________________________

Naprosto souhlasím s tím, že rojení není založeno na náhodě. Domnívám se, že anatomické trubčice jsou konečnou odpovědí na problematiku latentní rojové nálady. Dosažení vrcholu, po němž nevyhnutelně vzniká latentní rojová nálada, je náhodné? Naproti tomu to, jak podmínky ( genetické předpoklady, vlastnosti matky, interiér úlu, klimatické a vegetační vlivy ) konkrétně udají onu hranici vypuknutí zjevné rojové nálady, jasné není. Nicméně určitě to není založené na náhodě. Rozmnožování, jakožto dílčí fáze vývoje organismu, nikdy není řízeno schody okolnostmi. To by byla vážná evoluční chyba.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Honza:
... že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit, ....
-----
Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné - stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně včelaření.

Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva. Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní neexistuje.
A asi žádná 100% protirojová metoda.

Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.

Já to časem řešil, ale ne 100%:

- dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
- dost trubčiny
- matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za rojením byla evidentně moje chyba.
- když je čas tak tvořit oddělky a včas.
- a pak je třeba spojovat.
- a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď měnit.

I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o rojení a oddělcích tam bylo dost.
Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď přijde rozuzlení a pointa. :-))

Karel

>SEWIORA (84.244.93.3) --- 12. 2. 2009
PĚSTOVÁNÍ VČEL
JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.<
------------------------------------------------------------
Prosím néééééééééé, to bolíííííííí,
včely se nepěstují. Pěstují se růže, muškáty,.....
Včely se chovají, prosím chovajííííí.
JK

>ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě rojit,<
-----------------------------------------------------------
anebo některé provedou tichou výměnu.
JK

Pokud prasata jedí a psi umírají tak nevím proč by se včely nemohly pěstovat.Dnes je možné vše i hrnce už budou mít uši.

Stromy se musí kácet v období vegetačního klidu, tj. do konce března.
Vyhlášku neboi zákon ted presne nevím, ale jiste to zodpovědí na zivotním
prostredí na príslusném místním urade, popr. na magistrátu města. Myslím si
že hluk včelám vadit nebude, spíš aby to na ně nespadlo.
Martin


----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 2:59 PM
Subject: Kácení stromů


> Obrátila se na mne včelařka z naší organizace,která má včely umístěny pod
> vedením VN ,že zde bude soukromá firma provádět kácení stromů pro ČEZ.Má
> proto obavy,že budou včely hlukem ohroženy.Nemáte s tím někdo
> zkušenost,jestli je nějaká vyhláška ,která toto upravuje - zejména
> obdobím.

Stromy se musí kácet v období vegetačního klidu, tj. do konce března.
Vyhlášku nebo i zákon ted presne nevím, ale jiste to zodpovědí na zivotním
prostredí na príslusném místním urade, popr. na magistrátu města.
V tomto případě nemáte pravdu viz můj příspěvek níže!!!

JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
OD SOUSEDOVA PLOTU).
-------
Pokud to bude míň jak 10 metrů od vlastního domu, tak to bude slušné.
Dát si ale včely co nejdál od sebe až k sousedovu plotu česny k němu považuji za neslušné.

Vím o čem mluvím, jako malý kluk jsem vyrůstal v domku, kde měl soused postavený včelín tak, že byl právě 5m od plotu česny k plotu. Naše poloviční zahrádka oproti byla z poloviny pro mě zakázané pásmo.
Přesto z nějakého důvodu chovám včely. Asi mě nakazily:-)

Umístění včel, psů, koček a podobně upravuje hlavně zákon slušnosti. Psaný zákon ani vyhlášky o umístění včel - speciálně nejsou. Jen občasnký zákoník atd.

Karel

> Nic se neděje, ale bude li to blízko a nebude mrznout, včelky to může
> na.... Protože pod VN stromy ale nerostou, jen mláďata, vzal bych pilku s
> kaleným zubem a v okruhu 30 m. bych to probral sám. Jde to rychle. Pak
bych
> ještě měsíc počkal a pařízky bych natřel koncentrovaným Roundopem. No a
pak
> v tomto okruhu budou růst převážně ostružiny a maliny a jiné býlí, které
už
> nikdo kácet nebude. Navíc existují keříčkovité vrby a zaměstnanci RZ by se
> pak mohli nechat ukecat.

Souhlas. V různé míře vysekávání nevhodných stromků a opatření k rozšiřování
těch vhodných stromků a rostlin by se mělo dělat na každém trvalejším lesním
stanovišti, ale bezpodmínečně se souhlasem správce pozemku. Pod VN vidím
jeden problém. Nevadí, když zaměstnanci v zimě budou kolem včelstev nějakou
hodinu hlučet, pokud už včelstva nejsou "načatá" a s přeplněnými výkalovými
váčky, to by je potom mohlo dorazit. Vadilo by asi, kdyby byla včelstva
umístěna u výjezdu z nějaké takové větší plochy, takže by ten hluk kolem
včelstev trval dny. To by se pak asi muselo nějak domluvit...Tak mě napadlo,
má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
paseky od nežádoucích plevelů ?

R. Polášek

Sledují celé tyto příspěvky. Mám hodně zkušeností řešení těchto případů u soudů případně ve správním řízení u příslušných obecních úřadů. Že není žádný zákon - to není pravda. Není síce přímo o včelách, ale řídí se to obč. zákonníkem a platí to u všech zvířet včetně včel. Chovem včel a jiných zvířat nesmí chovatel bránit vykonávat obvyklou činnost jiných osob, tedy sousedů atd. Má zkušenost je, že nejméně v 90% nejsou na vině včely, ale sousedské vztahy. Pak nepomůžou ani ploty, keře atd. Nezapomente stanoviště včel projednat předem se sousedy a hlavně sklenice medu dokáže zázračným způsobem řešit spory po žihadle

Roky, kdy se automaticky rojí všechny starší matky a hodně mladých, rojení
nelze zvládnout a včelaři musí strkat roje do různých provizorních bedniček
atd, jsou jen jednou za několik let. Ostatní roky není problém běžnými
opatřeními, hlavně dostatkem prostoru minimálně oddálit rojení z května na
červen a v té době už budou letošní nové matky pro výměnu k dispozici.
Nějaké procento včelstev se ale bude rojit vždy i přes jakákoliv opatření a
je třeba s tím počítat. Zavedené provozní metody počítají všechny s
pravidelnou výměnou matky, některé dokonce s automatickou výměnou už
loňských matek za letošní. Chov nové matky přímo ve včelstvu a to z plodu
původní staré matky, aby se držela genetická linie, je dneska metoda velice
málo používaná. Nejpoužívanější je koupit 1 - 2 inseminované nebo jinak
šlechtěné matky, z těchto včelstev vychovat v malých oplodňáčcích nebo
větších oddělcích mladé přirozeně oplozené matky a ty potom v produkčních
včelstvech měnit.
Problém vidím v tom nedostatku zkušeností, trvá několik let, než se člověk
naučí včelaření a po tuto dobu je učením výnos ze včelstev hodně snížen,
chtělo to po tuto dobu mít jen menší množství včelstev. Radím v první řadě
silně investovat do školicích materiálů nebo kurzů, kde se neprobírá jedno
téma vytržené ze souvislosti, ale kompletní celoroční technologie ošetřování
včelstev pasující na úly a prostředí a kompletně ji převzít. Případně,
protože se jedná o velké množství včelstev, takže ztráta v případě chyb by
byla velká, by se na některé klíčové úkony určitě vyplatilo sehnat
odborníka, který by za nějakou úplatu toto poprvé provedl a tím zaučil.
Hlavně mám na mysli odchov matek, případně jejich výměna ve včelstvech.
Jinak, pokud nebudeš měnit matky, nebudeš dělat protirojová opatření, pokud
budou mít včely dostatek prostoru, dostatek mezistěn ke stavění, nanesený
med bude pravidelně vybírán, tak v běžném roce se vyrojí z loňských matek
odhaduji tak 20 %, z předloňských matek tak 60 %, 30 % udělá tichou výměnu a
10 % půjde se starou matkou do dalšího roku, Z předpředloňských matek, které
by ve včelstvu už neměly být, se vyrojí takových 20 %, 60 % provede tichou
výměnu a 20 % se ani nedostane do nějaké větší síly, přes léto budou
skomírat a v podletí nebo v podzimu odejdou. Z celkového počtu vyrojených
včelstev za rok takových 20 % se vyrojí "do mrtě" nebo se při proletu matka
ztratí a včelstvo skončí. Dá se zhruba říct, že při takovém včelaření bude
vždy cca 1 /3 včelstev v plné síle, která přinese plnou snůšku, zbývající
dvě třetiny budou včelstva, které se rojí nebo která se vzpamatovávají z
rojení z loňského roku, takže nepřinesou nic, přitom náklady budou "požírat"
všechny tři třetiny.
U vyrojených včelstev se obvykle ještě získá první snůška z řepky a ovocných
stromů, počítá se s prvním rojem tak ke konci května. Jestliže po prvním
roji včelař rojení zastaví, ztratí se snůška konce května a většiny června,
ale červencová snůška už může být. Jestliže se rojení nezastaví, zůstane v
úlu včelstvo v síle oddělku, které už z letošní snůšky nepřinese nic.
Kolikrát se nedostane do plné síly ani na zimu...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2009 7:55 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se
včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H

Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice - ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se pracuje a včely tam nemají co dělat.
...........
RP:>Tak mě napadlo,
má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
paseky od nežádoucích plevelů ?<

Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se potom
zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a potom
se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to jsem
se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:55 AM
Subject: Re: Kácení stromů


> Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> pracuje a včely tam nemají co dělat.
> ..........
> RP:>Tak mě napadlo,
> má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> paseky od nežádoucích plevelů ?<

Na Slovensku musela vzniknout ideální včelsřská oblast v místech polomů
tatranským lesů po orgánu Kyril? nebo jiném, co polámal ty vrcholové lesní
partie. Loni nebo předloni v létě byly záběry v televizi a místa těch polomů
byla intenzívně červená z kvetoucí tuším vrbovky. To musela být snůška!!!!

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 9:20 AM
Subject: Re: Kácení stromů


> Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se
potom
> zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
> sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a
potom
> se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
> stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být
na
> takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to
jsem
> se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
> snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
> dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.
>
> R. Polášek

Tak v tomto případě bych na začátku snůšky v jednom nástavku oddělil od veškerého plodu mezidnem (stačí kus sololitu ) matku se včelami která by normálně kladla a včely by pak se zbývajícího plodu matku vychovaly novou Později bych starou zrušil a mezidno odstranil Včelstvo si spolehlivě matku vychová a ne jednu Když je pak zavčas matečníky odělíš do oplodnčků nebo je izoluješ Budeš těh matek mít z jednoho včelstva víc já to pak mám takto spodní je plod 1 - 2 nástavky - mezidnou a pak odčelek s matkou Jakmile se nová matka rozklade starou zruším a spojím Nepřijdu tak o žádnou snůšku. Někdy je to však takové , že ať děláš co děláš stejně nestačí stromy v zahradě.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 19:55:18
> ----------------------------------------
> predem diky za vaše odpovedi ,že jste mne vyvedli z omylu (rojí se včelstva
> a ne matka ) ale ja mám problem v tom, že mam asi 50 % včelstev se starými
> matkami, takže se budou určitě rojit, ale ne vlivem přehřátí nebo
> nedostatku prostoru atd. Ale budou se spíše pomalej rozvíjet a pak půjdou
> do rojovky.Jedná se mi o to jak co nejdříve matky vyměnit aby šly včely
> alespoň do druhé snůšky a přinesly med? Nelíbí se mi nejistý způsob toho,
> že si včelstvo vychová novou matku, raději bych to řešil jinak. Je reálný
> způsob když rozdělím včelstvo na 2 poloviny "přeléták" spodní polovinu
> vystelu soušemi a nějaké zásoby a vložím matku v přidávácí klícce po
> ukončení rojové nálady, starou matku zruším a včely opět spojím?a nebo
> vložim do česen kralovske mřižky a po ukončevi rojivky vymemim mladou M za
> starou ... Včelařím s velkým množstvím včelstev a nemám moc zkušeností a
> hledám nějakou provozní metodu jež obmenim matky a pojedu ve dvouletych
> cyklech 50 na 50 % H
>
>
>

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 12.2.2009 20:53:35
> ----------------------------------------
> Honza:
> .. že mam asi 50 % včelstev se starými matkami, takže se budou určitě
> rojit, ....
> -----
> Můžu ti uklidnit, včely nečtou knihy a kdyby bylo vše tak jednoznačné -
> stará matka = rojení, tak by život byl jednoduchý a snadný. Včetně
> včelaření.
>
> Jednak se to liší rok od roku a podle mých zkušeností včelstvo od včelstva.
> Podle mě existuje něco jako dědičný sklon k rojení. Nerojivost absolutní
> neexistuje.
> A asi žádná 100% protirojová metoda.
>
> Je to o kombinaci různých metod a o štěstí a citu.
>
> Já to časem řešil, ale ne 100%:
>
> - dost prostoru (samo o sobě to určitě nepomáhá)
> - dost trubčiny
> - matky odchované podle mého výběru. Rojové matečníky jsem bral jen když za
> rojením byla evidentně moje chyba.
> - když je čas tak tvořit oddělky a včas.
> - a pak je třeba spojovat.
> - a včasné a vhodné rozšiřování plodového hnízda - já tady před lety popsal
> svoji metodu ZEBRA a nemám důvod to při vyšším nástavku (24cm) ani teď
> měnit.
>
> I když tématem loňského roku Moderního včelaře byla mládež a VD, tak o
> rojení a oddělcích tam bylo dost.
> Při 50 včelstvech bych se asi držel popsaného Liebiga. Včely to včas oslabí
> a to je při protirových opatřeních asi to hlavní,
> SOučasný seriál o rojení je trochu komplikovaný, ale autor zřejmě svůj text
> musel stále víc a víc zdůvodňovat, aby to mohl prokázat. DOufejmě že teď
> přijde rozuzlení a pointa. :-))
>
> Karel
>
>
>

JEŠTĚ PŘESNĚJI

Rostliny pěstujeme
Živočichy chováme
U obojího pak můžeme křížit ( šlechtit ) různá plemena nebo odrůdy.
Oboje pak můžeme také pěstit. Případně stříháním (živý plot nebo psíček)
Tyto pojmy se velmi často zaměňují i v tisku a jiných mediích
DOKONCE TO ZAZNAMENÁVÁM I V ODBORNÝCH STATÍCH

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?STOV?N? V?EL
> Datum: 12.2.2009 21:48:44
> ----------------------------------------
> >SEWIORA (84.244.93.3) --- 12. 2. 2009
> PĚSTOVÁNÍ VČEL
> JE MOŽNÉ UMÍSTIT VČELSTVA V OBYDLENÉ OBLASTI(7 ÚLU 10 METRŮ
> OD SOUSEDOVA PLOTU).JEDNÁ SE HLAVNĚ O BEZPEČNOST OSOB , HLAVNĚ DĚTÍ.<
> ------------------------------------------------------------
> Prosím néééééééééé, to bolíííííííí,
> včely se nepěstují. Pěstují se růže, muškáty,.....
> Včely se chovají, prosím chovajííííí.
> JK
>
>
>

Vysázená paseka není školka Ve školce se rozmnožují stromky na záhonech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 13.2.2009 08:55:20
> ----------------------------------------
> Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> pracuje a včely tam nemají co dělat.
> ..........
> RP:>Tak mě napadlo,
> má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> paseky od nežádoucích plevelů ?<
>
>
>

Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!!
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 09:11:57
> ----------------------------------------
> Lesní školka je území používané k pěstování sazenic stromů, kterými se potom
> zalesňují vykácené paseky a jiné prostory k zalesnění. Ve školce se o
> sazenice starají, dá se říct denně. Vykácená paseka se osadí smrčky a potom
> se cca 0x až 3x ročně podle pečlivosti majitele pozemku vyžíná okolí
> stromečků, aby nebyly zahlušeny. Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
> takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev. A na to jsem
> se právě ptal. Na pasekách toho spousta kvete a je z toho docela dobrá
> snůška, tady na severní Moravě vznikla spousta pasek, když se v posledních
> dvou letech likvidovaly smrčky napadené kůrovcem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 8:55 AM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> > Umísťování do lesních školek je nežádoucí. Většinou to odnesou dělnice -
> > ženské. Včelař, kterému to je jedno patří dát do ruky motyku a ať okopává
> > ať stříká čistí a vysekává mačetou před včelama. V lesních školkách se
> > pracuje a včely tam nemají co dělat.
> > ..........
> > RP:>Tak mě napadlo,
> > má někdo zkušenosti z umisťováním včelstev na paseky zasázené smrčky a
> > jinými mladými stromky a s domluvou s lidmi, co v létě vyžínají a čistí ty
> > paseky od nežádoucích plevelů ?<
>
>
>
>

ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k dalšímu chovu
Pepan
------------
To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na včelnici. Třeba na 10 včelstev.
Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10 včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné udržet rojení na malém zlomku.
Ale rád si to nechám vyvrátit.

Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá. A ven s ní. Ať si letí. :-)

Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro mě svátek.

Karel

Jen na okraj: Co je a co není vhodný porost? :-)
Přítel Holodniok ve Špindlerově Mlýně nechal pokusně schválně vzrůst vydatně
kopřivy před česny úlů. Tvrdil, že v těch úlech bylo výrazně méně roztočů.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
Subject: Re: Kácení stromů


Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
sám!!
Pepan

To není tak jednoduché. Na cizím pozemku to je vždy věc dohody s majitelem
pozemku. Vytvoření holiny jen s malým porostem možná ztíží usazování
mravenčích hnízd v blízkosti úlů, případně ztíží život myším v blízkosti úlů
a podobným škůdcům. Na druhé straně třeba ve volné krajině odkryje úly
nežádoucím pohledům z větší dálky. Taky možná přitáhne cizí létavky s
dávkou nových roztočů na těle. Zatímco možná naopak úly zarostlé v buřeni
způsobí, že létavky oslabené roztoči nebo jinou nemocí nedoletí a neoslabí
včelstva... Já čistím včelám výletový prostor od vysokých rostlin a
přečnívajících větví, aby na česna nějakou dobu ráno svítlilo slunce a potom
likviduji porost za úly jako manipulační a cca metr kolem úlů, protože tam
chodím. Potom úplně a intenzívně likviduji porost pod úly, protože ten
usnadňuje přístup mravencům do úlů. Jinak to nechávám, případně ještě
vysazuji keře, aby byly úly schovány.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
Subject: Re: Kácení stromů


Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
sám!!
Pepan

Co je natom složitého pronajímám si pozemek za určitých podmínek, kde se to již předem dohodne Nejlépe pak písemně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 15:08:00
> ----------------------------------------
> To není tak jednoduché. Na cizím pozemku to je vždy věc dohody s majitelem
> pozemku. Vytvoření holiny jen s malým porostem možná ztíží usazování
> mravenčích hnízd v blízkosti úlů, případně ztíží život myším v blízkosti úlů
> a podobným škůdcům. Na druhé straně třeba ve volné krajině odkryje úly
> nežádoucím pohledům z větší dálky. Taky možná přitáhne cizí létavky s
> dávkou nových roztočů na těle. Zatímco možná naopak úly zarostlé v buřeni
> způsobí, že létavky oslabené roztoči nebo jinou nemocí nedoletí a neoslabí
> včelstva... Já čistím včelám výletový prostor od vysokých rostlin a
> přečnívajících větví, aby na česna nějakou dobu ráno svítlilo slunce a potom
> likviduji porost za úly jako manipulační a cca metr kolem úlů, protože tam
> chodím. Potom úplně a intenzívně likviduji porost pod úly, protože ten
> usnadňuje přístup mravencům do úlů. Jinak to nechávám, případně ještě
> vysazuji keře, aby byly úly schovány.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
> sám!!
> Pepan
>
>
>
>

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 14:33:59
> ----------------------------------------
> ještě chybí dodat , že za rojivé se považuje to které opakovaně v jednom
> roku vyprodukuje více jak jeden roj nerojivé jsou ty které mají mají půměrr
> menší jak jedena a s jedním rojem na rok jsou normální Podle tohoto klíče
> pak můžeme vybírat včelstva k rozchovu matek a nebo ponechávat si roje k
> dalšímu chovu
> Pepan
> ------------
> To se mi zdá dost měkké hodnocení. Pojďme o tom potlachat.
> Ale spíš bych to tak vztáhl na to, kolik je rojů, nebo rojových nálad na
> včelnici. Třeba na 10 včelstev.
> Nechci si honit triko, ale i při minimu zásahů považuji 3 roje z 10
> včelstev za moji prohru. Ne že bych neprohrával, ale myslím si, že jr možné
> udržet rojení na malém zlomku.
> Ale rád si to nechám vyvrátit.
>
> Myslím si třeba, že jednoletá matka by se rojit neměla. Tedy včelstvo s
> jednoletou matkou. Pokud ano, a ve včelstvu jsou její dcery, tak je rojivá.
> A ven s ní. Ať si letí. :-)
>
> Kolem mě je dost vysokých stromů, takže já když sundám roj, tak je to pro
> mě svátek.
>
> Karel
>
>
>

No to by nemusel být marný postřeh. Možná by se takových rostlin našlo i víc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kácení stromů
> Datum: 13.2.2009 14:34:21
> ----------------------------------------
> Jen na okraj: Co je a co není vhodný porost? :-)
> Přítel Holodniok ve Špindlerově Mlýně nechal pokusně schválně vzrůst vydatně
> kopřivy před česny úlů. Tvrdil, že v těch úlech bylo výrazně méně roztočů.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 2:24 PM
> Subject: Re: Kácení stromů
>
>
> Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat
> sám!!
> Pepan
>
>
>
>
>
>

Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

RP:>Nevidím důvod, proč by včely neměly být na
takových pasekách, když se vyřeší to obžínání v okolí včelstev.<
........
Blbost. Vezmeš si stříkačku s herbicidem, mačetu a motyku aby jsi to zmáknul? Včelaři s vozem to strčí kam se mu to líbí a často nepřemýšlí. Dělat tak abych nevytvářel problém je princip. Včelař co by se bil v prsa jeménem ZO, že tu nemám co dělat není problém, ale majitel lesa, který dělá nebo platí dělníky problém je, jestli mu mé včely znepříjemňují a obtěžují při práci.

Takže nasadit brýle jestli se nevidí. A jestli se strčí včely k lesní školce nebo k mladé lesní výsadbě je snad pánové jedno. Dělat naní včelař nikdy, tak jak se na lesního dělníka patří, nebude. A pochybuji že by si tu práci navíc zaplatil.

Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny. jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.

Pepan

Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz- polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno aký má vek.

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

JÁ VÍM ŽE MATKY SE NEROJÍ ALE VČELSTVO ,AVŠAK JE TO BĚŽNĚ POUŽÍVANÝ TERMÍN VE SMYSLU ROJIVOSTI
Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější Problém proč tomu tak je nechám vám výskumníkům. Pak s tímto faktorem počítám v chovu a snižuji si tak rojivost a zvyšuji výnos. Proč tomu tak je je mi celkem jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 17:54:15
> ----------------------------------------
> Není to mírné. Máme přece snahu chovat nerojivá včelstva tam se matky v
> prvním roce nerojí v druhém jen některé a ve třetím spolehlivě všechny.
> jestli se jednoletá vyrojí tak i její potomstvo vyměním.
>
> Pepan
>
> Pýtam sa, čo má rozmnožovanie spoločné s vekom matky? Spýtam sa ešte raz-
> polopaticky, prečo sa ľudstvo rozmnožuje v ranom veku? Veď sme tu už
> povedali, že nerojí sa matka, ale včely. Preto včestvo ako také, vždy sa
> snaží využiť vhodné podmienky a je mu jedno, akú starú majú matku. Veď ju
> chovajú úľové včely. Ak je bohato kŕmená, tak i bohato ploduje a je jedno
> aký má vek.
>
>
>

Zdravím, kácení pod el. vedením jsem zažil během celého roku, takže nevím jestli v tomto případě platí nejaká vyhláška a termíny-spíše ne. Souhlasím s přítelem, který doporučuje vzít pilku a vyřezat si to do určité vzd. sám, s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý pařízek mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně. Umístění včelstev v lese je dobré si nechat požehnat nejenom majitelem, ale i správcem (hajným), na vysázené pasece bych to jako problém neviděl, pracuje se na ní párkrát do roka a kolem včel se to může udělat ráno, když ještě nelétají, nebo může včelař přiložit ruku k dílu. Horší je umístění na místě kde bývají třeba skládky dřeva, nebo kde se otáčí nebo kudy jezdí technika, může se jednat o jedinou přístupovou cestu kamsi, kterou budu potřebovat 2x do roka, ale budu ji potřebovat-konzultovat s hajným. Lesní školka je často ideální stanoviště, ale je tu poměrně velký objem prací na jednom místě během celého roku a z toho důvodu tam včely nebývají (vlastní zkušenost- mám malou školku 70x30 m, kolem dokola stromy, 7 včelstev-byly tam dva roky, většinu prací jsem dělal sám, lidi mi tam nechtěli dělat).

To je možné, že pojmy chov a pšstění mohou druzí zaměňovat, ale včelaři by to dělat neměli.

Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole - viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ? Za kolik budete prodávat letos ?

Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a včelstvo je také útočnější

Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý rok 80 až 90%.

V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1 ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás, lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.

Asi bych ještě posečkal s prodáváním medvěda, který ještě běhá po lese - a
nevím, jestli ho vůbec chytím, jak bude velký a kolik jich pochytají
sousedi :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Skrblík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:38 PM
Subject: Za kolik budete prodávat letos ?


Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o
prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s
cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo
méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole -
viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a
jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je
hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ?
Za kolik budete prodávat letos ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3852 (20090213)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Omlouvám se že to nepatří do včelaření, ale protože se jedná o nesmyl musím reagovat
... s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý pařízek mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně.
Pokud chce mít dotyčný více práce a větší náklady ať postupuje dle výše uvedeného návodu. Ten kdo ale s Roundupem už něco zažil, tak výše uvedené považuje za nesmyls vč. mě. Namazat po poražení do 6 hodin po poražení je nejlepší prevence zmlazků, malá část vyraší - tu je třeba zahubit v červnu až trochu povyroste a obalí se listy. Na první pohled se jedná o vyšší pracnost, ale nestojí to nic než trochu do skleničky a štětec. Látka je aplikována cíleně přímo na místo a ne okolo. Stříkat zmlazky bez namazání v blízkosti včelstev není nic moc navíc takovým jedem jako Roundup. Stačí jen trochu jemného fouknutí a je to tam kde to nemá být.

P.S. Tyto "ihned" nátěry provádíme více než 10 let na všech našich hrázích, protože dnes už nejsou lidi na zbytečnou práci.

>Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!! Pepan <
---------------------------------------------------------
No jo, ale jak potom poznám, že se mi vyrojili včely a které, když nebude před příslušnými česny zválení tráva???
JK

No já pod 95kč nepůjdu.Sice ve vedlejší vsi prodávali loni starší včelaři (dědulové)sklenici za 60kč ale tím jsou jenom sami proti sobě.No a jestli ho bude "moc" čehož se neobávám tak budu radši dělat medovinu a kořalku než abych prodal pod cenou.To se prodá vždycky.

Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám zásobu.

Až vytočím, tak udělám slevu, ale nazvu ji slevou (120,- -30% AKCE 5kg á 80 apd), abych se dorovnal na cedule u cesty a pak pojedu po své ceně.
Jestli to půjde špatně, vždycky můžu vyhlásit akce x+1 (například 3+1 zdarma), ale je blbost cenu shodit, když je konečně nahoře.

I když vloni jsem jezdil v létě kolem jedné cedule "med za 80" a chystal jsme se tam, zastavit, že si nakoupím forotu a než jsem se k tomu rozhoupal, tak cedule zmizela.

Včera jsem koukal v Jednotě. Český med Elmek tam byl v půlkilovkách za 120 - světlý, tmavý a Včelpo v 1/4kg vycházelo logicky dráž. A to byl nejlacinější český med co jsem viděl ve velkých obchodech.

V Lidlu mívali pastovaný z a mimo EU 1/2kg za 65 (130/kg) a už není.
Takže jsem toho náležitě propagačně využil, že prodávám ještě laciněji než v Lidlu. (60)

A pokud se podívám po jiných cenách, tak ono to stím zlevňováním nebude tak horké.
Koruna šla ze 24 na 30, tedy dovozy jsou o 25% dražší jen kurzem a vývozy se budou o to víc rentovat.

Když nepočítám auta, tak o nějakém zlevnění ani slechu. Jestli splaskne bublina komodit a máslo bude znova na 20Kč za 250g, Euro za 30 a Dolar za 22, tak to bude návrat k normálu. Vyplatí se vyvážet (i med) a s dovozem to bude horší.

Lo%nský rok přesvědčil snad část včelařů, že je možné prodávat za stejnou cenu jako v obchodech.
Takže jsem optimista.

Karel

Je to hodně věc domluvy s konkrétními lidmi. Někdo nenechá sáhnout pomalu
ani na ten plevelný černý bez, někdo klidně souhlasí s vyklučením všeho
plevelného kolem včelstev. Někomu včely nevadí, dokonce jsem nějakou dobu
měl včely na pozemku jednoho dědy, který tvrdil, že bodnutí včely vítá,
protože mu dělá dobře na revma, s někým se dá domluvit jen tak, že mu
slíbím, že do 30 metrů od včelstev všechny ty smrčky budu obžínat sám. Lesní
školku jako ideální místo nevidím, pokud se tam včely neumístí kvůli
oplocení nebo i trvalému hlídání nebo dobré přístupové cestě, protože půda
je tam intenzívně obdělávaná a tudíž kvetoucích rostlin pro včely tam bude
málo. Školkou ovšem někteří lidé u nás myslí taky osázenou plochu hlavně
listnáči chutnými pro zvěř pečlivě oplocenou proti vniknutí zvěře, aby
sazenice nezničila, to je něco jiného, tam ale bude problém vstup přes to
oplocení. Co se týká přístupové cesty, v lese přístupová cesta jsou vyjeté
koleje, ve kterých neroste starší porost než asi 2 - 4 roky a ani takhle
zarostená cesta není záruka, že nějaký majitel kousku pozemku vzadu tam
nebude chtít projet, takže je vhodné vždycky stavět včely v dostatečné
vzdálenosti od takových kolejí. Zvláště když to je les, kde kdysi bylo
přístupových cest plno, jenže zemědělci přístupy přes pole rozorali a tak se
tam majitel přijede jenom tehdy, když se přes pole dá projet, do takových
lesů zase ale včelaři moc včlstev nedávají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Roman Ovsik" <giobi/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 8:08 PM
Subject: Re: Kácení stromů


> Zdravím, kácení pod el. vedením jsem zažil během celého roku, takže nevím
> jestli v tomto případě platí nejaká vyhláška a termíny-spíše ne. Souhlasím
> s přítelem, který doporučuje vzít pilku a vyřezat si to do určité vzd.
sám,
> s Rondupem bych ale asi počkal až vyraší listy než každý jednotlivý
pařízek
> mazat extra a postříkal to postřikovačem plošně. Umístění včelstev v lese
> je dobré si nechat požehnat nejenom majitelem, ale i správcem (hajným), na
> vysázené pasece bych to jako problém neviděl, pracuje se na ní párkrát do
> roka a kolem včel se to může udělat ráno, když ještě nelétají, nebo může
> včelař přiložit ruku k dílu. Horší je umístění na místě kde bývají třeba
> skládky dřeva, nebo kde se otáčí nebo kudy jezdí technika, může se jednat
o
> jedinou přístupovou cestu kamsi, kterou budu potřebovat 2x do roka, ale
> budu ji potřebovat-konzultovat s hajným. Lesní školka je často ideální
> stanoviště, ale je tu poměrně velký objem prací na jednom místě během
> celého roku a z toho důvodu tam včely nebývají (vlastní zkušenost- mám
> malou školku 70x30 m, kolem dokola stromy, 7 včelstev-byly tam dva roky,
> většinu prací jsem dělal sám, lidi mi tam nechtěli dělat).

Odborníci tvrdí, že ceno komodit začínají jít nahoru, pokud to ovšem nebyli
naháněči investorů komodit. Káva, čaj, cukr a podobně, producenti se už
údajně přizpůsobili krizi a její menší spotřebě a produkují o něco méně za
vyšší cenu??!! Pokud to je správná logika, ani maso, mléko, máslo atd nebude
nijak moc zlevňovat!? Pro včelaře potom bude konkurence med prodávaný v
létě a na podzim, to znamená med, který zrovna nyní včelky sbírají někde na
jižní polokouli v Argentině nebo v tropickém pásmu někde v Mexiku.... A
který se bude obchodovat někdy v dubnu až červnu. Za jakou cenu, se uvidí??
Koruna už oslabila dost a snad má ještě oslabovat?? Takže dovezený med by
mohl být za poměrně vysokou cenu??

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2009 8:24 AM
Subject: Re: Za kolik budete prodávat letos ?


> Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám
> zásobu.
>
> Až vytočím, tak udělám slevu, ale nazvu ji slevou (120,- -30% AKCE 5kg á
80
> apd), abych se dorovnal na cedule u cesty a pak pojedu po své ceně.
> Jestli to půjde špatně, vždycky můžu vyhlásit akce x+1 (například 3+1
> zdarma), ale je blbost cenu shodit, když je konečně nahoře.
>
> I když vloni jsem jezdil v létě kolem jedné cedule "med za 80" a chystal
> jsme se tam, zastavit, že si nakoupím forotu a než jsem se k tomu
> rozhoupal, tak cedule zmizela.
>
> Včera jsem koukal v Jednotě. Český med Elmek tam byl v půlkilovkách za 120
> - světlý, tmavý a Včelpo v 1/4kg vycházelo logicky dráž. A to byl
> nejlacinější český med co jsem viděl ve velkých obchodech.
>
> V Lidlu mívali pastovaný z a mimo EU 1/2kg za 65 (130/kg) a už není.
> Takže jsem toho náležitě propagačně využil, že prodávám ještě laciněji než
> v Lidlu. (60)
>
> A pokud se podívám po jiných cenách, tak ono to stím zlevňováním nebude
tak
> horké.
> Koruna šla ze 24 na 30, tedy dovozy jsou o 25% dražší jen kurzem a vývozy

> se budou o to víc rentovat.
>
> Když nepočítám auta, tak o nějakém zlevnění ani slechu. Jestli splaskne
> bublina komodit a máslo bude znova na 20Kč za 250g, Euro za 30 a Dolar za
> 22, tak to bude návrat k normálu. Vyplatí se vyvážet (i med) a s dovozem
to
> bude horší.
>
> Lo%nský rok přesvědčil snad část včelařů, že je možné prodávat za stejnou
> cenu jako v obchodech.
> Takže jsem optimista.
>
> Karel

To je sice pravda, ale kolegovi budou kácet teď a teď mrzne. Účinnost Roundopu závisí na teplotě a ráno je -10. Je tedy lepší počkat. Stříkat na list je sice nejúčinější, ale pak se na to dívat, spálená zem není nic hezkého, navíc kolonizace neprostupným ostružiním, nebo maliním pak nebude a bude se muset sázet. Cenu budu určitě držet, vždyť zákazníků přibylo, hlavně aby bylo medu alespoň jako vloni. Zdraví R. Stonjek

Přidejte 308 ml

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo objemové.
Hmotnostní koncentrace znamená, že 85 kyselina mravenčí má hustotu okolo 1,2
gramů na cm3, takže v litrové láhvi bude asi 1200 gramů směsi, z toho 1020
gramů čisté kyseliny. Jestli má být 1020 gramů čisté kyseliny 65 %, odpovídá
to celkovému množství 1570 gramů směsi kyseliny a vody, takže bude třeba
přilít 1570 - 1200 asi 370 gramů vody. Objemová koncentrace znamená, že v
1000 militrech 85 % kyseliny je 850 mililitrů kyseliny. Jestli má být
kyselina naředěná na 65 %, 850 mililitrů má být 65 %, 100 % je potom1308
militrů, takže k litru 85 % kyseliny mravenčí je třeba přilít cca 308
mililitrů vody. Píšu cca, protože 1000 mililitrů kyseliny mravenčí
smíchaných s 308 mililitry vody nebude mít celkem objem 1308 mililitrů, ale
může být o něco, řádově mililitry menší, potom by se vody muselo přilít o
trošku víc.
Takže buď 370 gramů vody nebo 308 mililitrů vody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2009 4:01 PM
Subject: Kyselina mravenčí


> Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
> litru 85% kyseliny mravenčí?

Vážený příteli,
v minulém roce jsem si ve včelařské prodejně v Brně objednal odpařovače
kyseliny mravenčí. Na tištěném návodu bylo rukou připsáno - přilitím 0,3 l
vody do 1 l kyseliny mravenčí (85%) dostaneme 65%. Jednalo by se tedy o
objemovou koncentraci kyseliny. Já jsem se k obou číslům 0,3 a 0,36 taky
dopočítal a tak jsem zvolil kompromis - průměr obou čísel. Přidával jsem
tedy 0,33 l vody. Ředění jsem provedl následovně : použil jsem 1,5 l PET
lahev a nalil do ní odměřený 1 l vody a výšku hladiny jsem označil páskou.
Potom jsem přilil dalších 0,33 l a zvýšenou hladinu jsem opět označil
páskou, čímž jsem si vytvořil přípravek na ředění kyseliny. Pro plnění
kyseliny z kanystru do PET lahve jsem použil něco na způsob velké injekční
stříkačky opatřenou na konci hadičkou. Na 3 až 4 nátahy naplním do PET lahve
potřebný 1 l kyseliny a doplním po horní značku vodou. Odpařovače plním
přímo z PET lahve, jejich plnička mi moc nevyhovuje.
Mnoho úspěchů v léčení včel kyselinou mravenčí přeje HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2009 1:51 PM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo
> objemové.
> Hmotnostní koncentrace znamená, že 85 kyselina mravenčí má hustotu okolo
> 1,2
> gramů na cm3, takže v litrové láhvi bude asi 1200 gramů směsi, z toho 1020
> gramů čisté kyseliny. Jestli má být 1020 gramů čisté kyseliny 65 %,
> odpovídá
> to celkovému množství 1570 gramů směsi kyseliny a vody, takže bude třeba
> přilít 1570 - 1200 asi 370 gramů vody. Objemová koncentrace znamená, že v
> 1000 militrech 85 % kyseliny je 850 mililitrů kyseliny. Jestli má být
> kyselina naředěná na 65 %, 850 mililitrů má být 65 %, 100 % je potom1308
> militrů, takže k litru 85 % kyseliny mravenčí je třeba přilít cca 308
> mililitrů vody. Píšu cca, protože 1000 mililitrů kyseliny mravenčí
> smíchaných s 308 mililitry vody nebude mít celkem objem 1308 mililitrů,
> ale
> může být o něco, řádově mililitry menší, potom by se vody muselo přilít o
> trošku víc.
> Takže buď 370 gramů vody nebo 308 mililitrů vody.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 13, 2009 4:01 PM
> Subject: Kyselina mravenčí
>
>
>> Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
>> litru 85% kyseliny mravenčí?
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3852
> (20090213) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Skrbl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Za kolik budete prod?vat letos ?
> Datum: 13.2.2009 20:38:46
> ----------------------------------------
> Ekonomická krize začíná nabírat na obrátkách. Na fóru se objevují zprávy o
> prodeji medu v 200 l sudech za 65,- Kč nebo 70,- Kč. Jak to vidíte letos s
> cenou ze dvora ze 1 kg. V roce 2008 se dalo prodávat za 100,- Kč. Medu bylo
> méně, poptávka vysoká. Ceny potravin však jdou oproti minulému roku dole -
> viz tvrzení 1 kg másla = 1 kg medu. Máslo se drží okolo 20,- Kč za 250 g. a
> jeho cena klesá. Z tohoto vyplývá 80,- Kč medu za 0.7l sklenici. Jaká je
> hranice ekonomické rentability v ceně za prodej ze dvora od malovčelaře ?
> Za kolik budete prodávat letos ?
>
>
>

Účinnost Roundupu závisí na teplotě a ráno je -10.

- To platí v případě aplikace na list ne na parez. Nebo si myslíte že asimiláty v rostlině při těchto teplotách neproudí???

Pán Turšány nepíšete o jaké matky jde jestli jsou to matky z vlastního chovu své vlastní ustálené linie, nebo matky odchované z nějakých nakoupených chovů a zvláště jednalo li by se o potomstva od matek F1. Je to dost důležité ALe nic si s toho nedělejte mě se také rojí . Já také netvrdím , že jsem nějak moc úspěšný v bránění se rojům. Jsou léta kdy beru roj s povděkem a jsou roky kdy nestačí stromy v zahradě. Co je však zajímavé 3 zahrady ode mne je kolega s 12 včelstvy, a u něj je to právě naopak mu se to rojí jak o závod a já nic. Na druhý já nemám čas ani ze stromů slézat a on by rád nějaký ten roj. Ty návody jak bojovat proti rojení jsou jen nespolehlivá snůška pozorování daná pro určitý kraj a způsob včelaření
Jistá pravidle se tady pak objevují a mohou se prolínat. Je však rozdíl mezi matkami rojovými a z rojivých včel a to dosti podstatný. Rojová matka může být z nerojivého včelstva Ale z rojivého včelstva si matka pravděpodobně ponese tu vlastnost dále do dalších generací. Zrovna tak potomstvo v druhé generaci po F 1 pokud se nedělá negativní selekce může být spolehlivě rojivé.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 13.2.2009 20:44:49
> ----------------------------------------
> Je však také pravdou, že čím je matka starší tím častěji dochází k rojení a
> včelstvo je také útočnější
>
> Pepan nič v zlom (veď len diskutujeme), musím Vám oponovať. štatisticky mám
> podchytených niekoľko rokov o rojení matiek, ale uvediem tento posledný.
> Chov matiek robím pravidelne prelarvovaním, larvičky odoberám od vybraných
> včelstiev. Rojové M ostanú vo včelstve len náhodou, inak matky mením každý
> rok 80 až 90%.
>
> V tomto roku som mal v znáške 70 včelstiev (8 matiek 2 a 3 ročné, zbytok 1
> ročné). Žiaľbohu rojenie som nezvládol (vlastne mohol ste si pričítať v
> komentári, rojenie absolútne nepotláčam), postupne sa mi pred znáškou z
> agátu vyrojilo až 26 včelstiev, z toho 25 s mladou M a 1 s dvojročnou. To
> je skutočnosť, preto ja sa nemôžem stotožniť s týmto vysvetlením.
> Viem, že to nedokážem zvrátiť, pretože je to tak hlboko zakotvené v nás,
> lebo nás o tom pisatelia do včelárskych periodik tak dlho presviedčali, že
> teraz iný názor nerešpektujeme (je to povedané všeobecne). Nakoniec
> budúcnosť aj tento rozdielny názor raz správne vysvetlí.
>
>
>

Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 13.2.2009 21:48:31
> ----------------------------------------
> >Kolem úlů by slušný včelař měl trávu a nevhodné porosty posekat sám!!
> Pepan <
> ---------------------------------------------------------
> No jo, ale jak potom poznám, že se mi vyrojili včely a které, když nebude
> před příslušnými česny zválení tráva???
> JK
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedli <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K?cen? strom?
> Datum: 14.2.2009 21:20:09
> ----------------------------------------
> Účinnost Roundupu závisí na teplotě a ráno je -10.
>
> - To platí v případě aplikace na list ne na parez. Nebo si myslíte že
> asimiláty v rostlině při těchto teplotách neproudí???
>
>
>

Argentina má jen malé procento medu.Je tam úplná katastrofa a zhroucení celého včelařství.Teď se měl vytáčet první med,jenže včely jsou hladové a hladem umírají.Je tam sucho,nic nekvete,jen někteří včelaři v údolí něco mají.Jak je na tom Brazilie nejsou zprávy.




.

Ze ZŠ si vzpomínám, že kyseliny jako roztoky by se měly ředit molekulárním ředěním. Tj, přes g/mol. Ale také jsem to moc nechápal a ředil hmotnostně a nebo objemově a to byly koule jak Brno.
..........
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo objemové.

Oni se z toho určitě vylížou. ;-)

Může to být dobrou i obchodní taktikou. Je lepší přeci držet cenu medu výš než pouštět levné kvanta medu na trh. Všichni včelaři a jejich vlády chcou produkovat světové medy, nejen v Česku. V Argentině šly hodně do kvality a mají dobrou informační základnu a mají již pevnou legislativu a normu shodnou prakticky se standardy EU. Právě (od 1/2009)se rozjíždí nejen velké komerční projekty jak na záchranu včelařských farem kvůli proměnlivýmu klimatu v některých oblastech(ne celá Argentina se potýká se suchem a záplavami), ale hlavně zároveň stímto se i rozjíždí plány na bankovní bonusy a neomezené a hlavně výhodné i neomezené úvěry a to za přímé podpory jejich vlády, i pro včelařství. (procentuální bonusy)


Argentína je stále na včelařské špici vysoko. Můžeme se od nich akorát učit a opisovat.




........
sršeň (88.146.207.2) --- 14. 2. 2009
Re: Za kolik budete prodávat letos ? (34162) (34167) (34168) (34170)

Argentina má jen malé procento medu.Je tam úplná katastrofa a zhroucení celého včelařství.Teď se měl vytáčet první med,jenže včely jsou hladové a hladem umírají.Je tam sucho,nic nekvete,jen někteří včelaři v údolí něco mají.Jak je na tom Brazilie nejsou zprávy.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0902/situace-na-svetovem-trhu-medu
---------

Když si to přebeu. USA dováží 50% spotřeby i bez CCD, EU dováží obdobně.
Argentina má momentálně problém (asi o trošku větší než my vloni) a až my budeme vytáčet, tak čísla budou jasná.
A na severní polokouli moc producentů není - Vynechám Čínu,Vietnam atd. Pak je tady Turecko.

Jen aby se urodilo:-)

Myslím, že ti co budou chtít dávat do výkupu dostanou rozumnou cenu a nebudou plašit s medem za 60 na ulici a koncová cena bude v pohodě.

Karel

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
-----------------------------------------------------------
Zní to jako vtip a já to jako vtip také napsal. Avšak, bylo to ještě v dobách, kdy i u nás bylo možno chovat včely na zarostlých kopečkách pod listnáči bez nebezpečí jejich poškození. Zde byl poměrně nízký porost směsky rostlin dorůstající cca 20 - 25 cm výšky. Včelstva byla umístěná na stojanech z lešenových rour cca 15 - 20 cm nad zemí. Při rojení byly před těmito česny rostliny vždy zválené a některé včely na stoncích a listech opravdu "chodily pěšky". Ty se potom poslušně vracely zpět do mateřského úlu, již letem, když ztratily zájem vyrojené včelstvo někde hledat. Pokud jsem včelnici navštívil v době, kdy se rostliny ještě nestačily zvednout, věděl jsem přesně, které včelstvo, nebo včelstva se vyrojila. Toto uvádím na vysvětlenou, že se nejedná pouze o vtip.

V současnosti chovám včelstva na oplocené zahradě, před česny manželka pěstuje nízký barvínek, břečťan a keříky kdoulovce. Včelstva již také nepoužívají výhradně česna, nýbrž otevřená očka ve 3 - 4 nástavcích nad sebou a tak již nemám šanci tímto způsobem poznat jediným pohledem, které to bylo, které se rojilo. A tak musím potvrdit, že i moje včely při rojení pouze létají.
JK

Jo, to je pak ještě další způsob udávání koncentrace, v takzvaných molech na
jednotku hmotnosti nebo objemu neboli molární koncentrace. A z toho odvozená
"normální" koncentrace To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.
Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 12:09 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Ze ZŠ si vzpomínám, že kyseliny jako roztoky by se měly ředit molekulárním
> ředěním. Tj, přes g/mol. Ale také jsem to moc nechápal a ředil hmotnostně
a
> nebo objemově a to byly koule jak Brno.
> .........
> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154)
>
> Je třeba vědět, jestli ředění je podle koncentrace hmotnostní nebo
> objemové.

Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo naředí litr kyseliny 308
mililitry a druhý 370 mililitry.<

...........
No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze základní školy.

Nechápu, jak podle sebe. Toto jsou exaktní výpočty, kde pokud jsou vstupní
předpoklady správně, je výpočet správně. Pokud jsou vstupní předpoklady
chybně, je výpočet nesmysl. A to platí, ať už to počítá Franta nebo Tonda.

Já bych to uzavřel, bude asi nejrozumnější chtít od výrobce různých
odpařovacích zařízení, které se kyselinou plní opakovaně, chtít v rámci
návodu příslušnou tabulku ředění. Koncentrace prodávané kyseliny mravenčí
stejně jako většiny chemikálií je uváděná v hmotnostních procentech, lépe se
tak kontroluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 11:44 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Radim Polášek:>To bych ale tady nepletl, to je tak pro chemiky a
> chemické laboratoře a analýzy.Otázka je, jak se ovlivní léčení, když někdo
> naředí litr kyseliny 308
> mililitry a druhý 370 mililitry.<
>
> ..........
> No když chceš ředění koncentrací chemických roztoků počítat podle sebe, a
> potom se ptát na to zda to či ono je dobře, tak se bav. Ale je to učivo ze
> základní školy.

>Tvoje včely jdou pěšky , že trávu uválejí ? Ty moje potvory odletí Pepan<
> -----------------------------------------------------------

Jak jsou včely nasáté, těžce létají a tak po výletu z česna klesnou dolů,
než "nasadí let" Spousta jich často klesne a sedne až na trávu, odkud potom
postupně vzlétají. Taky jsem to pozoroval. Ale na nějakou zválenou trávu
jsem se zvlášť nedíval.

R. Polášek

Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku poradí děkuji Karl.

V první řadě musí být na včelaření vhodná plocha. Takže nějaká velká zahrada
nebo jiný oplocený pozemek nebo místo v lese či jinde v přírodě se snadným
přístupem po lesní nebo polní cestě a zárověň někde zastrčené mimo dohled
nenechavců a vandalů vracejících se z hospod nebo diskoték.
Dále potom musí být v okolní přírodě dostatek zdrojů sladiny a pylu pro nově
přibyvší včelstva. Projeví se to obvykle tím, že včely strádají v červenci a
srpnu a v tuto dobu musí být pravidelně každý rok na cukru. V srpnu to
tolik nevadí a dá se to považovat za víceméně standart, taky v této době se
včely nakrmují cukrem na zimu, ale červenec je něco jiného. Je třeba potom
zvážit rentabilitu chovu takových včelstev, jestli květnové a červnové
snůšky z řepky nebo jiných včelařských rostlin, tedy jestli včelstva se
snůškami jen za dva měsíce z 12 v roce dokáží být rentabilní. Je totiž
rozdíl, když včelař od dubna po srpen kromě protirojových opatření ( a
dneska protivaraózních) jenom chodí ke včelstvům a jednou za 14 dní až měsíc
vybírá med a v srpnu po posledním výběru včely nakrmí na zimu, oddělky v
květnu udělá a v srpnu taky jen nakrmí na zimu a když sice po 1 - 2
snůškách za rok vybere med, ale potom chodí ke včelstvům každý týden a
zjišťuje, kolik mají zásob a dává jim podle potřeby cukr... To může být
způsobeno jednak krajinou chudou na snůšku a jednak převčelením okolí. Proti
situaci před třeba 30 lety zdrojů včelí snůšky, různých kvetoucích plevelů a
buřeně téměř všude ubylo, zatímco leckde, kde dědové nebo otcové měli 5 - 10
zadováků, má dneska syn 30 nástavkových úlů. Dopředu se to dá ale jen
odhadnout, přesně se to pozná až po pár letech chovu.
Potom je to otázka vhodných typů úlů a rozměrů rámků. Pokud máš doma ze
starého chovu větší množství rámků 39x24, podle mně je vhodné je využít do
nových úlů. Jiné staré rámkové míry asi ne. Co se týká úlů, jednoznačně
nastavky. S defakto standartizovanou šířkou zevnitř 38 cm pro 10 rámků,
zvenku těch 42 cm nebo víc podle tloušťky stěny a s rovnýma dosedacíma
plochama. Takhle je možné totiž kombinovat v jednom úlu rámky délky 39,
délky 42 i délky 44,8 jen prostým položením příslušných nastavků na sebe,
případně maximálně jednoduchým přibitím těsnicích latěk. Je možné třeba
začít s rámky 39x24, potom přikoupit nebo přidělat nastavky třeba langstroth
délky 44,8 a nějaké doporučené výšky, provozovat vedle sebe roky úly čistě s
rámky 39, úly kombinované 39 a 44,8 i úly čistě langstroth s rámky 44,8
rámky 39 nechat dožít ... nebo se jedněch nakonec zbavit a nechat jen jednu
míru....
Docela kvalitní článek vyšel ve včelařství 2/2009 v rubrice "Jak to dělám
já" kde včelař popisuje celoroční včelaření v nastavcích na rámkové míře
39x17, sice podle fotek tam má nastavky falcované, takže kombinovat v jednom
úlu nastavky s různými rámky by byl problém, to je ale detail.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karl" <k.salvet/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 1:39 PM
Subject: Re: začinající včelař


> Zdravim přátele včelaře chci letos začit včelařit a prosím Vás o radu jak
> postupovat jedná se mi taktéž o využití dotace na nové úly a popřípadě
> včelstva od Evropské Unie to znamená kolik si můžu na zmíněnou dotaci
> pořídit včelstev(dotace na jedny) medomed atd.Nejsem úplný začátečník něco
> již o včelaření vím od mého dědečka,který mne k tomu vedl nyní již není
> mezi námi a chci v tradici začit pokračovat.Všem kteří mi do mého začátku
> poradí děkuji Karl.

Karle dotací z EU na nákup nových úlů nemůžeš dostat jako začínající včelař. Některé kraje tyto dotace pro včelaře na nákup nových úlů poskytují, ale musíš si to zjistit. Používat staré úly je velíce nebezpečné. Z nějakého důvodu někdy někdo přestal v těchto úlech včelařit.

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? mate je nekdo vyzkousene? dekuji

,, Je to pro ty včely v něčem dobré? ,, ...
Nevidím důvod, proč by to mělo včelám prospět.
Obyčejné tenkostěnné dřevěné nástavky správně vedeným včelstvům zcela stačí. Dobrá volba – dobrá investice.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem. Nejde o kovovou folii tu pry vcely roztrhaji ale silnejsi plech. Je to pro ty vcely v necem dobre? paja

Včelám je úplne jedno z čoho je úľ. Moje dlhoročné skúsenosti ma v tom utvrdzujú, síce nepožívam typický kovový plech (hrúbka 0,3mm), ale plech hliníkový. Poznám aj ďalšieho včelára, ktorý doteraz zhotovoval úle na báze hliníkového plechu, kostra drevená a výplň stien polystyrén.

V tomto prípade uteplenie 2cm polystyrén má asi význam. Za vyše 20 rokov používania týchto úľov, som nezaznamenal ani jednu negatívnu vlastnosť, akurát sú ľahšie oproti sololitu. Ak takýto úľ uteplíme z hore vzdušným materiálom, ani vlhkosť včely neohrozuje.

Vyskúšal som i umakartové hrúbka 1mm steny, ktoré sú rovnocenné plechu, možno i lepšie zvlášť lacné, pretože posledné roky u nás sa tradičné bytové jadrá- kúpeľne prerábajú (steny tvárnice) a steny sa povaľujú pri bytovkách. Steny z bytového jadra som použil na výrobu úľov, len po obvode- kant prírezov vypíliť polystyrén do hĺbky 26mm, je potrebné vložiť drevné hranolky profilu 20x25 mm, aby sa mohli dokonale na rohoch spojiť skrutkami a vypíliť sedlo pre uloženie rámikov. Debničky sú ľahké a naozaj lacné a dokáže ich vyrobiť včelár, ktorý vlastní okružnú pílu.

dobry den muzu mit dotaz v cem by mel byt lepsi ul ktery je vevnitr oblozen kovem.
-----
Kdyby byly úly někde v honitbě, tak to není marný. Mohlo by to pár včel zachránit. Zvlášť teď, co EU nařídila ocelové broky, by to mohlo lovce nemile překvapit ostrým bzukotem.
:-)

Karel

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?

Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v bunkách plásta.
Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr získate umakart.
Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú žiaden problém takýto med sprostredkovať!

Na www. vcelarství.nazory.cz je fotoalbum kde na obr. 1 máte hliníkový úl. Výroba je snadnější, odpadá složitá práce se dřevem. Vzduchová mezera mezi stěnami. Jedna boční stěna je skleněná , aby bylo vidět mezi rámky. Takové úly si navrhnul a používá vnuk. Jeden jsem vyrobil pro sebe.
B.V.

Řádí roztoč. Často používaným podpůrným prostředkem proti němu je
formidol - tedy kyselina mravenčí. Její přítomnost způsobuje korozi kovových
částí v úlech (drátkování mezistěn, kovové mateří mřížky....). Tak proč jí
tam dávat ještě vnitřní oplechování, které je navíc neprodyšné a podporovalo
by patrně vlhkost v úlech? (Je to ale jen můj názor, sám jsem to nezkoušel).
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 8:22 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem

Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no nevím.J.

Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z neho npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Docela žasnu nad tím že měníte matky z 90% každý rok.No nezlobte se na mne zabývám se chovem matek cirka 20 let a zdá se mi to trošku zbytečné.Pokud nepočítám rok narození matky tak měním kvalitní matku v jejím druhém roce v podletí,což znamená rok narození nepočítám a pak mi matka slouží dvě sezony a v druhé sezoně je rabována.A musím konstatovat že kvalitní matka má po celé období svého dvouapůlletého života stejnou kvalitu.Samozřejmě že malé procento matek je třeba vyměnit dříve z nějakého důvodu a samozřejmě se ani rojení nevyhnu.No měnit každý rok v mém případě 50 matek to asi není to pavé.Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Co se týče inseminovaných ty nechávám dokud jsou použitené.Není jednoduché poznat jaké bude dávat potomstvo.

Inseminované matky chovám jen ve skleněných úlech, abych je měl pořád pod kontrolou.
B.V.

Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí se podívat do učebnic fyziky,
jaké množství tepla těleso o teplotě 35 st C vyzařuje....Kladný účinek
stříbřenky a dneska toho hliníkového plechu je v tom, že přes sebe do stěny
úlu nepropustí vlhkost, suchá stěna má o to více izolační schopnost, takže
včely jsou podstatně více v teple. Použití stříbřenky - nátěru na vysoké
teploty dovnitř úlu je taky problémy z hygienického hlediska.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 9:42 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký
účinek,no
> nevím.J.
>
> Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na
> vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali
> menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len
> autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom
> teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny
> vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
> Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z
neho
> npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.