Archiv Včelařské konference

Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí se podívat do učebnic fyziky,
jaké množství tepla těleso o teplotě 35 st C vyzařuje....Kladný účinek
stříbřenky a dneska toho hliníkového plechu je v tom, že přes sebe do stěny
úlu nepropustí vlhkost, suchá stěna má o to více izolační schopnost, takže
včely jsou podstatně více v teple. Použití stříbřenky - nátěru na vysoké
teploty dovnitř úlu je taky problémy z hygienického hlediska.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 15, 2009 9:42 PM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký
účinek,no
> nevím.J.
>
> Striebrenku,alobalové fólie sa doporučovali ako účinný prostriedok na
> vrátenie vyžarovaného tepla do miest kde je ošetrovaný plod, včely sa mali
> menej opotrebovať a hlavne úspora zásob a tým vychovávať viac plodu. len
> autori zabudli, že včelstvo, ktoré vychováva plod, ani v tom najväčšom
> teple na plode neusporí, pretože plod bez potravy nedokončí svoj larválny
> vývoj do stavu dospelého imága, teda včely.
> Ja som steny úľa nebudoval z Al, ale preto, že som mal dostatok, mám z
neho
> npr. aj podmetové podložky, sú hygienické a nezničiteľné.

Byl to jeden z nápadů který se propagoval na konci 20 století, ale byla to jen práce navíc, tak jako každé natírání úlu zevnitř. Pak se takováto nápad znovu a znovu objevují v pravidelných cyklech a vzbuzují diskuse.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:14:54
> ----------------------------------------
> Staří včelaři natírali vnitřek úlu stříbřenkou.Prý to mělo nějaký účinek,no
> nevím.J.
>
>
>

Doposavad hliník patří mezi potravinářské materiály i když se občas o něm pochybuje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 15.2.2009 21:31:16
> ----------------------------------------
> Pane Turčani, chci se zeptat na ten hliníkový plech uvnitř úlu. Nemůže
> dojít při jeho oxidaci ke kontaminaci medu hliníkem ?
>
> Zatiaľ sa tak nestalo, plech nemôže oxidovať, je potiahnutý propolisovým
> filmom a med ako taký nemôže prísť do styku s plechom, ako viete je v
> bunkách plásta.
> Nakoniec ak chcete mať takéto úle, použite antikorový plech? ešte skôr
> získate umakart.
> Viete, že až doteraz sa hliníkové kanvy používajú a vykupovači nemajú
> žiaden problém takýto med sprostredkovať!
>
>
>

Jako kov bych doporučoval potravinářský nerez. Jde přeci o styk s potravinami.:-)))).
Ale teď vážně, mrkněte sem
http://www.apidomia.cz/index.php?p=vcelnice05.

""Vrácení vyzařovaného tepla je nesmysl, stačí....""
To není nesmysl. Na horní loučky a do podmetu je vhodné dávat alobal. Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí. Odrazná plocha zrcadla je schopna vrátit více než 50% sálavého tepla. Tento efekt se masově využívá ve stavebnictví a tepelné technice. Na tom není nic neobvyklého. Absolutní parotěsnost fólie není na závadu, ba naopak. Propolisový povlak je také parotěsná zábrana. "Srážení vody" čili kondenzace na vnitřním povrchu úlu není na závadu, je to prospěšné pro včely, chodí si do těchto míst pro vodu. Mnohým z vás se asi nezamlouvá plesnivění některých krajních rámků, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.

Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
To u standardní šíře 39 a víc.
U Brennerů jsem měl 30 cm a domníval se, že je problém právě ta chybějící "izolační schopnost dlouhé loučky" o které se básní.
Po pár letech s Langstrothy toto tvrzení zařazuji mezi teoretické skazky, kam patří i ta stříbřenka atd.

Teď v zimě včely nedopustí, aby teplo unikalo z chomáče ven, povrchová teplota byla 10st a včely drží teplo uvnitř. A až to pak rozjedou, tak u Brennerů budou klást doslova do čtverce a skoro centimetr od bočních louček.
A tady je skutečně dobré, když úl udrží mikroklima.
Myslím, že právě očka je něco co má význam u oddělků atd.
Dobré asi bude, teď na jaře, když jsou těsně pod dolní hranicí obsednutého prostoru. Aby to včely neměly pěšky daleko :-)

Karel

> Ono toho záření moc na kraj plástu nedojde.
> Jednak povrch chomáče je v zimě kolem 10stC. A druhak je ulička poměrně
> úzká a křivolaká. Myslím, že většinu záření absorbují plásty.
> To u standardní šíře 39 a víc.

Přesně tak. Záření tělesa o teplotě a velikosti zimního chumáče je
absolutně zanedbatelné, takže jakýkoliv odrazný materiál nemá prakticky co
odrážet. To by musely mít ty včely podstatně vyšší teplotu .... . Přiznivý
účinek hliníkové fólie nebo i té stříbřenky je v tom, že do stěn ulu
nepropustí vlhkost, stěny úlu jsou pak stále suché a jejich tepelná izolační
schopnost potom neklesá. Na rozdíl od běžné stěny úlu. která přes propolis v
zimě navlhne, takže schopnost takové stěny izolovat jde podstatně dolů.
Podle mně je odrážení tepelného záření zpátky do úlu hlavně marketingová věc
prodejce příslušných úlů polepených zevnitř hliníkovou fólií.

R. Polášek

Kdo dělal přímo ze "surové" nerezi medomet nebo něco podobného, jaké máte zkušenosti s výběrem materiálu? Stačí na plech a konstrukční díly "obyčejná", nerezová potravinářská chromniklová ocel 1.4301 ( X5CrNi 18-10 ), po staru ČSN 17 240 o která předpokládám, že by měla být nejdostupnější i nejlevnější nebo je vhodnější z hlediska použití i ceny něco jiného?

, ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
___________________________________________________________

Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ), nebo je to další povídačka z dob budečáků?
S pozdravem M. Václavek

Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že 30% sáláním a 70% konvekcí.

Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
- úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je vo práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená. Teploty nad stredovou uličkou boli len o 3˚C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.

- Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči sa pohybuje od 22 do 24˚C.

- v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35˚C, pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je potrebná.

Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.

Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába, možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove výhody odrazovej fólii.

to jsou povídačky ještě ze starších dob kdy se přecházelo ze špalký na rozběrné dílo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 16.2.2009 11:03:51
> ----------------------------------------
> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

ZU Brno val.hromada pritomno 12predsedu pobocnych spolku, 22delegatu.28primych clenu.Spolek ve zdejsi dilne dal zhotoviti 50stojanu.Revise vykonana obema revisory navrhuje aby pokladnikovi udeleno absolutorium.Volby:predseda Schlesinger,1nam.Adamec,2nam.Simicek...

Spolek v Uhrinevsi val hromada: prijem 280K, vydani 267K, zhotoveno dosud 6289 ulu.

Pisecka jednota:jednatel Medlin dekuje vsem,kdo se svedomite pricinil o to,aby mu funkci znechutili tak,ze vice ji neprijme. Take pokladnik podava zpravu posledni.Zvoleni skoro vsichni dosavadni cinovnici,i delegati do ZU Medlin a Jaks.

ZU Praha: Vestnik Vyrocni zprava bude nejdele do 25.4. kazdemu spolku dodana v tolika exemplarich,kolik ma delegatu val.hromady,aby vsichni jiz predem se zpravou obeznameni byli.Pratelska porada vsech delegatu kona se den pred..8hod.vecer v restauraci Sochurkove v Templove ulici v Praze.
ZU Praha17.5. Valna hromada,reditel Vancura vita shromazdene jmenem vyboru zemedelske rady a uvadi,ze snahou je,by tato korporace ve vsem vysla vstric a slechetne snahy jeho ku zvelebeni ceskeho vcelarstvi.Zprava jednatelska schvalena s dodatkem,by priste byla uverejnena pro vsechny cleny.O zprave pokladni zavedena cila debata.Recnici zadaji aby zprava byla vice rozvedena...projednana zprava revisorů, nacez o kazdem jejich navrhu oddelene bylo jednano a hlasovano.
1)Kazda jednotliva polozka mela svuj ucet-na uctech potvrzeno kdo vec obdrzel.Administrator ma pouze dozor. Pokladnik povede knihu pokladni,prijima a vydava penize, jednou,popripade dvakrat v tydnu zasila doklady kancelari. Kancelar vede dennik uctu.Sbornik v nemz jednotlive polozky roztriduje a knihu hlavni.Mimo to se od pristiho roku povede kniha vecnych uctu,aby byl prehled.

Sdruzeni v Kolci podalo navrh k zalozeni Svazu slovanskych vcelarskych spolků(pritom zustati ve Svazu rakouskem). Posobiti na Slovince,Polaky Rusiny.Pravnim zastupcem zvolen dr.Melichar.

XXVII.Sjezd ceskoslavanskych vcelaru v Dobre u Prydku.
Prvni sjezd ve Slezku uchyliti se musel do horske vesnice z pricin narodnostnich.Martinovsky:..tesi se ze vzajemnosti slovanskych vcelaru a projevil prani,aby narod nas konecne domohl se a dosel sve samostatnosti a vitezstvi nasi veci narodni.

Pohoran valna schuze:Ucastenstvi bylo slabe,jak se po smutnem vysledku letosniho ani jinak ocekavati nedalo.Clenu celkem 124.Zpravu pokladnicni podal p.predseda :celkovy prijem 177 K,vydani 182 K,Ponevadz dosavadni revisor Mares ze spolku vystoupil zvolen Zlatuska.Tyz-nove zvoleny- zrevidoval ihned ucty a shledav je v poradku navrhl pokladnikovi(predsedovi) absolutorium.Druhy revisor se nedostavil.

Stav vcelstev:Cechy 235.393, Morava 103.687, Slezsko 12.105,

Koupím maringotku,nabídky pouze z jižních čech na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!

Včelařím třetím rokem , ale myslím si že v každém případě dochází k přestupu
tepla z chomáče do prostoru úlu. K přestupu dochází sáláním, vedením,
prouděním vzduchu a dýcháním včel. Velikost přestupu tepla je odvislá od
rozdílu teplot mezi středem chomáče a okolním prostorem. Nejmenší tepelné
ztráty jsou sáláním a vedením. Vedením je myšlen přestup přes plásty. K
proudění vzduchu v úlu dochází ohřevem o chomáč (vzduch stoupá) a ochlazením
stěny (vzduch klesá).Tepelné ztráty prouděním vzduchu jsou mimo rozdíl
teplot zavislé i na povrchu chomáče. Pokud je chomáč sevřenější je hladší a
přestup tepla je menší. Největší tepelné ztráty jsou podle mně dýcháním.
Mimo kysličník uhličitý ohřátý na teplotu včel odchází z chomáče i vodní
pára v které je vázáno specifické teplo.Na studené stěně úlu pára kondenzuje
a teplo se uvolňuje. Z uvedeného vyplývá ,že pokud včelstvo ploduje je
větší rozdíl teplot a chomáč produkuje více vodní páry a tím jsou tepelné
ztráty chomáče větší.
Hlavní tepelné ztráty chomáče nastávají především nadměrným větráním úlu.
Buď máme zateplené úly málo větrané s plísní na plástech a nebo zateplené s
velkým odvětráním a s tepelnou ztrátou jako úly nazateplené.
Včelařím v Optimálech (4 úly), vloni jsem měl první med a ulítl mi jeden
roj.
Zdraví Váš dědula - Zdeněk HB.





----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 16. února 2009 11:10
Předmět: Re: uly uvnitr s kovem


> Odráží tepelné záření (sálání tepla) zpět do mezer. Zimní chomáč včel
> ztrácí teplo konvekcí a zářením, muselo by se to změřit, ale odhaduji, že
> 30% sáláním a 70% konvekcí.
>
> Moje skúsenosti:o tom, že je to tak som dlhé roky pochyboval, ale
> - úľ je otvorený priestor, do ktorého cez letáč prúdi taký vzduch aký je
vo
> práve vo vonkajšom prostredí. Zimujúce včely sa proti tomu bránia väčším
> zonknutím chumáča a do priestoru teplo nevyžarujú. O tom som sa presvedčil
> meraním teploty nad zimujúcimi včelami po jednu zimu. neboli ničím
> uteplené, nad nimi bola prázdna debnička, ktorá bola hore uteplená.
Teploty
> nad stredovou uličkou boli len o 3&#730;C vyššie, ako mimo úľ a zaznamenal
> som i mínusové teploty. To by mohlo svedčiť o tom, že včely dokážu úniku
> tepla do priestoru zabrániť a potom sa nemá čo od fólii odrážať.
>
> - Asi tri zimy som vkladal nad zimujúce včely pod uteplivky vkladal tenkú
> (asi O,1mm) lesklú fóliu v očakávaní zázraku. nekonal sa. Skončil som s
> tým, pretože som sa presvedčil, že to život zimujúceho včelstva
> neovplyvňuje.To za stavu, že včelstvo neošetruje plod a teplota v chumáči
> sa pohybuje od 22 do 24&#730;C.
>
> - v čase chovu plodu sa teplota v strede chumáča pohybuje okolo 35&#730;C,
> pri malej rozlohe biologickú teplotu produkovanú plodom včely udržujú v
> rámci chumáča a čiastočne do uličiek, ak matka má málo priestoru na
> kladenie vajíčok. Ak začne byť prevaha plodu (lariev a dospievajúcich imág
> je tepla prebytok a vtedy včely okamžite priestor úľ odvetrávajú. To môže
> voľne pozorovať každý včelár a vtedy odrazová fólia taktiež nie je
> potrebná.
>
> Toto sú len moje vývody získané za roky mojej praxe a preto nemusia byť
> relevantné, čiže môžu byť aj iné, ale ja to vidím tak.
> Aj v tomto prípade je najlepšie a správne takéto tvrdenie si preveriť na
> svojej včelnici, vždy však zároveň skúšobné včelstvo musí mať svojho
> dvojníka, aby bolo s čím porovnávať.
>
> Mali by sa ozvať včelári, ktorí vlastnia (pán Břinek takéto úle vyrába,
> možno aj iný výrobca) úle z odrazovými fóliami, či pociťujú v ich chove
> výhody odrazovej fólii.

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Viděl jsem za 3,500

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: N?mec <fvaclavn/=/seznam.cz>
> Předmět: ?lov? v?ha
> Datum: 16.2.2009 13:50:56
> ----------------------------------------
> Jen tak jsem si řekl, (jako malovčelař)že bych měl vědět kolik stojí úlová
> váha, když je tak včasopisech doporučovaná.Na internetu jsem našel cenu
> 5000 Kč! Děkuji pěkně! Tím můj zájem končí!
>
>
>

Někdy na přelomu roku jsem psal o váze a tenzometrech.Našel se někdo a psal,že se pokouší upravit osobní váhu digitální na úlovou a,že dá vědět jak se mu to podaří.Ve Velké Británii jsem viděl obyčejnou osobní váhu zasunutou obráceně pod úl/nohama vzhůru/a údaj se četl v zrcadle pod váhou.

U budečáků podle mých zkušeností dochází k silnému úniku vlhkosti kolem
zadních okýnek, ta se potom sráží na filcových nebo podobných uteplivkách.
Vlhkost se potom dostává ven pravidelným obrácením uteplivek, kdy jejich
nejvlhčí část u okýnka se přehodí s těmi suchými z venkovní strany. Uvnitř
úlu je potom poměrně sucho. Aspoň já jsem se nikdy nesetkal s tím, že by v
zadováku někdy zplesnivěl nějaký rámek jako se běžně setkávám v nastavcích.
Vzácně se vyskytla plíseň v koutech úlu. Proto není třeba v zadovácích
nějaké další provětrání a pokud ho někdo zkoušel, logicky dostal horší
výsledky než když nevětral. A kdysi u špalků si troufám odhadnout, když jsem
je viděl v reálu, jak jsou rozpraskané, praskliny přes zimu zřejmě do určité
míry pracovaly, propolis, co je tmelil, popraskal a tak včelstva ve špalcích
měla vždy v zimě nějaké větrání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 16, 2009 10:56 AM
Subject: Re: uly uvnitr s kovem


> , ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků?
> S pozdravem M. Václavek

Mám odpozorováno, že důkladné větrání včelám prospívá! Těžko říci co je
nadměrné větrání. V mém případě jde při 3 nízkých nást. Optimalu o
otevřená dvě očka a úplně otevřené dno dole, u včel na včelnici (jiné by
to bylo ve včelíně, koč. voze - tam se nemusí takové ventilace bát nikdo).
Dodatek k věčnému tématu: Je třeba mít na mysli, že včely si v zimě,
když jsou v chomáči, dovedou dobře regulovat teplotu (ví se že vydrží až
-80 st.C), ale vůbec ne vlhkost vzduchu - ta se musí snižovat
odvětráváním přes česno, resp. difuzí par - ale u malého česna je to
silně omezeno. Čím více včel a plodu v zimě, tím více par vzniká. Tak
podle mého názoru vznikly před lety (hlavně 50. a 60. léta) silně
izolované úly - aby včelám nebylo zima, zužovala se česna i úlový
prostor, to vedlo zase k slabým včelstvům (u mnohých násilně - musely se
tam vejít, takové byly metodiky ošetřování) a také nosematickým !
(tenkrát to byl zdravotní problém č.1) a byl zase důvod proč uteplovat,
atd. - začarovaný kruh...
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> ale suchý vyvětraný úl je horší extrém.
> ___________________________________________________________
>
> Zajímavé téma do diskuze. Má vůbec někdo prokazatelně odpozorováno, že
> nadměrné provětrávání úlu ubližuje zimujícím včelstvům ( třeba i silným ),
> nebo je to další povídačka z dob budečáků

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max. 1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef

Hydraulickou asi za 1600,- u VastOil

Váha s tenzometry je vlastně jakýsi voltmetr měřící malé rozmezí.

Na úrovni hlídacího mikrochipu té váhy je to asi určitě nepřekonatelné. Muselo by to mít interní trvalou zapisovací flash, reálný čas a hlídacího psa(angl. watchdog) kvůli probouzení a záznamu dat do té paměti. No a potom programátor a programátora, který by to napsal a naprogramoval to a znovu celé oživil.

Jediné a primitivní řešení mne napadá, že se změří odpor tenzometrů v nezatíženém stavu a ten odpor se dá na přepínač. Druhá varianta, že se zakoupí minimálně dvě stejné váhy a z jedné se vezmou (nebo jen na výstup přepojí) tenzometry jako falešné. Před zapnutím se to přepne na odpor nebo falešné tenzometry a po naběhnutí a po taře se to přepne na tenzometry ve váze. Tenzometry jestli jsou dva, tak jsou určitě v sérii a jestli jsou čtyři, tak jsou zapojeny určitě do můstku, takže vždy jsou jen dva dráty. Odpor by měl být co nejpřesnější vůci teplotě a měl by mít možná do série další trimr na doladění kvůli přesnosti, ten by neměl být zas tak důležitý, jestli se ví, jaká je odchylka na té které váze. Převodník jde vždy po přesných kilech a to je výchozí při dlouhodobých záznamech váhy resp. rozdílů.

Může to být ale i jinak. ;-)
...........
> Josef (88.100.226.94) --- 16. 2. 2009
Re: úlová váha (31617) (31631) (31633) (31675) (31679) (31686) (31690) (31691) (34219) (34223) (34226)

Využitím osobní váhy jako úlové bojuji již od podzimu, problém spočívá v tom,že běžné osobní váhy mají zabudovaný program tárování po zapnutí (připojení na napájení, nebo sepnutí tlakového spínače v jednom z tenzometrů), tak že po zapnutí veškerou hmotnost na váze považují za táru a teprve přídavek po tárování se zobrazuje jako váha. To znamená, že při každám vážení by se úl musel po dobu tárování(je zobrazeno běhajícimi "0" nebo písmenem"H")odlehčit z tenzometrů,což je velice nepraktické. Proto se snažím přijít na nějaký fígl jak tuto logiku v programu obejít. druhý způsob použít pouze tenzometry a výstup spojit přímo s PC ?
Josef<

Doporučuje se překážka 2 metry vysoká a alespoň 7 metrů na stranu od posledního úlu. Pak ještě aby letáky byly nasměrovány do pozemku majitele úlů. Prozatim si sousedi nestěžovali, že by jim včely nalétávaly do obličeje. Jsou nuceny se zvednout nahoru a je klid. No a pak sklenka medu pro souseda po vytáčení, pro dobré sousedské vztahy :o)

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit používat tavení párou.Dík J.

Pěstují se kytičky a další rostliny. Včely se chovají! Žádný plot a ani jiná překážka nepomůže pokud budou špatné sousedské vztahy !

Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak se komu tato metoda osvědčila
------
Mlelo se to tady asi před měsícem. Funguje to.

Karel

> Pokud bude medu méně, tak pořád stejně. Pokud ho bude více, tak si udělám
> zásobu.
>
Tak tak :-)

Vážení, chci upozornit zvláště začátečníky včelaře kteří navštěvují tuto konferenci na nebezpečí které hrozí zimujícím včelstvům v tomto období. Nyní zde kácíme stromy, honíme roje které ještě nevylétli, zhotovujeme plechové nástavky, vážíme úly plné medu který ještě není, ale zapomínáme, že to vše děláme v období kdy zimující včelstva potřebují díky poměrně vysokým lednovým teplotám a současnému ochlazení naši zvýšenou pozornost.
V sobotu 14-tého jsme zachraňovali dvě včelstva u začínajícího včelaře na pokraji smrti hladem. Při poslechu charakteristické šustění. Chov v Moravských univerzálech (dědictví po otci). Zavíčkovaný plod pod horními loučkami na dvou rámcích (při pohledu shora bez rozebírání včelstev), patrně toho plodu bude větší plocha. Dostaly placky po 1 kg MC těsta. Asi po dvou hodinách již pouze silněji hučely, druhý den hučení v normálu. V pondělí 17-tého přijel také začínající včelař (Krušné hory), přivezl 2 plásty 39 x 30 - zavíčkovaný plod cca 5 dm, otevřený plod nebyl, kolem věnec suchých buněk cca 3 cm a zalezlé mrtvé včely, dále věnec zásob - bohužel pro včely nedostupných. Došlo k odtržení zimujícího včelstva od zásob. Vymetl (obsah včel) cca 1 širokou lopatku na smetí-tedy odhadem asi 70 dkg mrtvých včel. Měl pouze jedno včelstvo. Co myslíte, může toto potkat v nastávajícím předjaří pouze začátečníky??
JK

On Tuesday 17 of February 2009 06:50:34 Joska wrote:
> Nemá někdo jednoduchý plánek na výrobu tavícího zařízen párou?Popřípadě jak
> se komu tato metoda osvědčila.Chtěl bych tavit rámky a zachovat
> vydrátkování.Doposud vyřezávám a tavím v pytli výborná metoda ovšem potom
> musím znovu vše drátkovat kždým rokem kolem 500 rámků:Tak bych chtěl skusit
> používat tavení párou.Dík J.

uz to tu bylo - ja pouzivam plastovy sud omotany starou dekou, papinak jako
zdroj pary, misto toho piskatka pro regulaci tlaku je teflonova hadicka do
sudu, v sudu je potreba vyresit nejake sito na zachytavani necistot, kosilek.
cele za cca 150 Kc.

nebo pokud mate hodne mista inspirace z vychodu:

http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg


Nebo hotove reseni od p. Sedlacka www.vcelarstvisedlacek.cz

Honza

Jde to i bez počítače a velmi levně:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of PavelT
Sent: Monday, February 16, 2009 6:24 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úlová váha

U nás v Lidlu měli v létě osobní váhu, co měla zobrazovací část oddělitelnou a spojení fungovalo přes infravlny. Nebyla o moc dražší, max.
1200,- . Tyhle váhy mají ale automatické vypínání a po dalším zapnutí se nulují. Asi by mě nebavilo každý den úl z váhy pře zapnutím sundávat.
Ten největší adrenalin dostane vážení teprve když se hodnoty dostanou do grafu. Takový PC chart v MS excelu s daty po 10 minutách to je něco opravdu cool. pt

že to vše děláme v období kdy zimující včelstva potřebují díky poměrně vysokým lednovým teplotám a současnému ochlazení naši zvýšenou pozornost. JK

Priemerná teplota v mesiaci január-leden v tomto roku je presne tá istá ako vlani +1,6 kg a február I.dekáda je teplejší taktiež ako vlani +2,2˚C t.r. 3,2˚C, Plodovať začali u mňa 17.1, doteraz sú len menšie plody, teda veľká spotreba by nemala byť. Pravda je ale taká, že spotreba za január bola 1,6 kg a aj vo 14.2 je do včerajšieho dňa vyššia ako vlani.

Preto jednoznačne môžem napísať, že včelári (títo dvaja určite) podcenili tachnológiu zimovania včelstiev.Zásob podali včelám málo a boli na nesprávnom mieste.

Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit.

Před časem se zde probíralo použití elektrického vyvíječe páry k vytavování vosku z rámků. Ve VP Ještěd jsou velmi ochotní a tak mi objednali jako náhradní díl hadičku, kterou se vpouští pára do nádoby (včetně závitové koncovky). Cena je 200,-Kč bez DPH a poštovného. Myslím, že ve VP Ještěd ochotně vyhoví i dalším zájemcům.

Já vám nechci brát iluze o tom, že nízká relativní vlhkost v úlu je to nejlepší.
Ale i člověku prospívá relativní vlhkost vzduchu okolo 50%.
Příklad: teplota u stěn úlu je 2°C, teplota uvnitř chomáče v místě začínajícího plodování je 34,5°C
venkovní teplota je -5°C, relativní vlhkost je 80%
potom v úlu u stěn v případě, že je intenzívně větrán a nebudou včely a med toto prostředí dotovat vodní párou, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%.
U méně větraného úlu dojde ke kondenzaci na nejstudenějších plochách, dejme tomu že mají teplotu 1°C, je tam tedy v tomto místě 100% rel. vlhkost. Uvnitř chomáče i při teplotě 25°C (bez plodování) bude rel. vlhkost teoretická pod 5%. Prakticky do k tomuto stavu nedojde a včely to dotují vodou a více než o udržení teploty se snaží o udržení relativní vlhkosti (jedná se výhradně o zimní období!!!). Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat - možná s ohledem na varroózu výhoda, vůči jejich přirozenosti nevýhoda. Už ze své přirozenosti vylepují stěny úlu parotěsnou zábranou - propolisem.

Údaje o teplotách a relativních vlhkostech odvozeny z Mollierova diagramu vlhkého vzduchu.

K odrazové ploše sálavého tepla:
Jedná se o odraz tepelného záření a diskuse s těmi, co si myslí, že např. 20°C teplé těleso do prostoru o nižší teplotě 0°C nevyzařuje nemá smysl.

Moje profesionální zaměření je tepelné a vlhkostní mikroklima budov.

¨Myslím že nemáš pravdu mám kamráda na horách a ten včelaří v mor.univerzálech.Modernizoval a koupil deset nástavkovejch úlůna rm.42,5x27.5 a bylo po včelaření tak se vrátil k moravákům a včelaří dodnes s docela slušnými výsledky.Samozřejmě nelze srovnávat jižní moravu nebo nížiny kde je nástavkoví úl jedinečný ovšem tam kde bývá sníh ještě začtkem května tam jsou asi jinačí podmínky takže bych nechal na každém jednom včelaři v čem včelaří a ještě bych mu poděkoval že se včelaření věnuje.A co se týče problému že jsou hladová včelstva hledal bych příčinu úplně jinde.Každý včelař jistě ví kde.J

Dneska jsem udělal krmítko z krabice od pečenáčů.Pokud se chcete podívat na fotky a popis tak tady.
http://pupek73.blog.cz/
Jestli máte k tomu nějaké výhrady či nápad tak pište.Budu rád.
Všechen materiál je z odpadu tudíž nic nestojí.Krabice seženete od prodavaček v potravinách.

Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
.......
Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste na toto došel?

Ta ky mne to napadlo, ale třebaje zimuje sušené co víš ,
Instantní včely? proč ne?
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 18:54:04
> ----------------------------------------
> Pavel Holub :>, bude teoreticky 20% u stěn úlu a uvnitř chomáče 1%. <
> ......
> Jak může být uvnitř zimujícího chomáče jen 1-5% vzdušné vlhkosti? Jak jste
> na toto došel?
>
>
>

Myslím že nemáš pravdu mám kamráda na horách a ten včelaří v mor.univerzálech.Modernizoval a koupil deset nástavkovejch úlůna rm.42,5x27.5 a bylo po včelaření tak se vrátil k moravákům a včelaří dodnes s docela slušnými výsledky.
______________________________________________________________

Kromě toho, že je rozdíl, zda jarní rozvoj začíná v březnu či v květnu, je také rozdílné vlastnit nástavkové úly a včelařit v nich nástavkově.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Pavel
Celý tento problém hezky popsal Ing. Leoš Dvorský ve svém článku "Jak dýchá včelstvo v zimě". Tento článek vyšel v 5. čísle Moderního včelaře roku 2008. Už jsme se přesvědčily že včely dokáží žít téměř ve všem (staré ledničky a pod.). Jsou to spíše jen takové kuriozity nebo pokusy co včely všechno vydrží. On je potom také pěkný pohled na takové výzkumné pracoviště co kus to originál.

Zrealizovat nové poznatky není jednoduché. Objevit novost je někdy náhoda. Bionika - Technologie budoucnosti. Přírodní vynálezy totiž nelze do techniky přepsat přes kopírák, je nutné zpracovat je do použitelné podoby, aby to nebyl jen předkládaný mýtus. Např. kresba proudění vzduchu mrazem je důkaz atd. Jenže ono je to dýchání, pokud to neměníme svými zásahy na základě vlastních pocitů, opačně než je popsáno. Ještě nikdy jsem nenaměřil CO 2 pod chomáčem, protože nejkratší cestou je nasáván čerstvý vzduch do chomáče. Ohřáté páry včetně plynů jdou nahoru, ochlazované klesají po stranách chomáče.Chladné stěny proudění urychlují a vlhnou. Rychlost proudění se mění rozdílem teplot pod stropem a zasíťovaným dnem. Pro přirozené proudění včely zalepují díry u stropu. Pokud včely dýchají, tak stěny vlhnou, aby neplesnivěly, musí stěny, polepit propolisem. Pokud to tak funguje, včely jsou spokojené Je to snad vidět i na webové fotce. Jsou materiály u kterých impregnace včelám odpadá, jsou tam raději než ve dřevě. Výzkum je taky na to, aby se nedělala zbytečná práce, využilo nových materiálů atd…., zvýšil užitek. Proto je lépe, když si ověřujeme jednoduché předkládané poznatky, ale zase je otázkou, jestli to umíme? Např. když včely si vybraly na zimování skleněný nástavek v blízkosti dřevěněných, tak mi odpověděly na otázky použití tohoto materiálu a uteplování.Nejde jenom o kuriozity a pokusy, jak uvádíte. Sledování rozdílu spadlých mrtvolek u typů úlů atd.Příroda si umí říkat co jí vyhovuje, ale umíme to vysledovat?.O vlivu vlhkosti na zdravotní stav včel v úle přednášel ing. Titěra.
Moje profesionální zaměření nyní důchodce, ale bylo měření plynů, větrání, klimatizace.
Na poznávání přírody je to velmi málo.

Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
______________________________________________________________

K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.

Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší efekt ,,včelý jarovizace,,?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
______________________________________________________________


Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.

Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší efekt ,,včelí jarovizace,,?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.Tady je spíše rozdíl včelaření v klimatických podmínkách.I názor k čemu nám jsou zimní včeli je zavádějící .Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.Držím se zásady při dostatečném nakrmení čím dříve tím lépe.Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J

Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí....

Myslím si, že majú, už tým, že posilnia generáciu dlhovekých včiel a spolu sa starajú o jarnú generáciu včiel, ktoré sú určené na znášku. Čas po zime až do hlavnej znášky využívajú na prínos nektáru, peľu, žiaľ s nimi súvisí aj rojenie, pretože spojenie dlhovekých a mladých včiel vyliahnutých v zime sa prejavuje v rýchlejšom raste včelstva na jar, čo si ani neuvedomujeme, ale istotne na rojenie má značný vplyv.
Plodovanie v zime neovplyvníme žiadnymi zásahmi (veď včelstvo v prírode vždy nežilo v úľoch) a ak sú pre včelstvo vhodné plusové teploty (nočné plus denné), tak M kladú vajíčka, či sa nám to páči alebo nepáči.

Už to začíná i u zkušených včelařů, že jsou úhyny včelstev na zásobách, kdy se nemohou přesunou za zásobami. Myslím, že diskuze se vede planě. Je třeba diskutovat co s tím. Jak včelstva napravit. Ostatní diskuse je plané tlachání, ze kterého si nikdo nic ze začínajících včelařů nevezme. Věnujme se předjaří, výsledkům vyšetření měli a co jak postupovat v jarním léčení,jak dlouho čekat než se veterináři rohodnou vydat opsané nařízení z předešlých let jak mít dostatek léčiva pro včasný jarní zásah apo. Felda

Nesnažíme se některé problémy hodit na varou?Co když je příčinou něco jiného?Co včelaři kteří se potýkají s varoou a přesto nepřicházejí o žádná včelstva léčí a včlaří.Jsou včelaři kteří měli ve vzorku 0 a přesto přišli o 50% včelstev a příčinu nazvali jak se jim to zrovna hodil.Pak včelaři kteří měli více několikanásobně jak 3 samičí jedinci a nepřišli ani o jedno včelstvo po léčení dále včelaří tak říkajíc bezstrát.Kde je ten zakopanej pes?Varoa je opravdu dareba parazit ovšem svádět na ní každý neůspěch asi není fér.J

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: uly uvnitr s kovem
> Datum: 17.2.2009 22:05:31
> ----------------------------------------
> Jestliže je budu takto vysilovat, nebudou včas plodovat
> ______________________________________________________________
>
> K tomu to přeci mimo jiné slouží, ne snad?
>
> Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování (
> lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ). Začátkem předjaří zruším
> stropní větrání a zadělám horní očka, čímž se naopak snažím vytvořit vhodné
> mikroklima pro plodování, a tím nastartovat jarní rozvoj v době
> nejpříhodnější, tedy začátkem produkčního období.
>
> Opět je zde na místě otázka: Mají pro nás včelaře včely vychované v zimě
> nějaký užitek, když se hlavní snůšky stejně nedožijí a ještě k tomu naruší
> efekt ,,včelý jarovizace,,?
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Dostaly placky po 1 kg MC těsta. Asi
> po dvou hodinách již pouze silněji hučely, druhý den hučení v normálu. V
> pondělí 17-tého přijel také začínající včelař (Krušné hory), přivezl 2
> plásty 39 x 30 - zavíčkovaný plod cca 5 dm, otevřený plod nebyl, kolem
> věnec suchých buněk cca 3 cm a zalezlé mrtvé včely, dále věnec zásob -
> bohužel pro včely nedostupných. Došlo k odtržení zimujícího včelstva od
> zásob. Vymetl (obsah včel) cca 1 širokou lopatku na smetí-tedy odhadem asi
> 70 dkg mrtvých včel. Měl pouze jedno včelstvo. Co myslíte, může toto potkat
> v nastávajícím předjaří pouze začátečníky??
> JK       

Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?

Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul.

Diky
T.H.

Nadměrným větráním chci předejít či alespoň omezit ,,včasné,, plodování ( lépe řečeno předčasné plodování ... leden, únor ).
--------
Jsem skeptický, že nastavením nějakých poměrů lze včely ovlivnit v počátku plodování. Včely hnízdily v různých dutinách a průvanech (samozřejmě bez rámků) takže se na nějaké klima můžou vybodnout. Umí si vytvořit svoje klima. Za různou cenu!
Pamatuji časy, kdy v této době bylo dlouhodobě pod mínus 20 a včely plodovaly.

Stejně tak si myslím, že podzimní dlouhé plodování má jiné příčiny, než teplé počasí. Podle mě stav včelstva a stav zásob. Tedy včelstvo plné dlouhověkých včel a včas vytvořených zásob podle ploduje v podletí a na podzim míň. Bez ohledu na počasí.

Karel

Jak kde. Nástavkový úl je optimální pro dnešní převažující prostředí. Takové
prostředí, kdy je třeba nabrat v poměrně intenzívních snůškách v květnu a
ještě v červnu co nejvíc sladiny, aby vytočeným medem bylo včelaření vůbec
rentabilní a potom nějak přežít nouzi v červenci a srpnu, o září ani
nemluvím, kdy dneska na většině míst v přírodě není taková nabídka, aby se
včelstva uživila. Navíc když nástavky mohou mít proti starším úlům mnohem
menší spotřebu času na ošetřování včelstev, včelaři, kteří u včelaření
zůstávají, se snaží ze včelaření vytěžit více zvyšováním počtu svých
včelstev. V takovém prostředí si včelstva v nástavkových úlech vedou výrazně
lépe než včelstva ve starých úlech se zadním přístupem. Naopak v místech s
"přírodnějším" prostředím, kde je intenzívní nabídka snůšky spíše výjimka,
ale je k dispozici v podstatě souvislá snůška z mnoha menších zdrojů od
konce dubna po konec srpna se rozdíly mezi nástavky a zadováky prakticky
smazávají. Ještě před takovými 30 - 40 lety bylo takové prostředí prakticky
všude v ČR, včelař se mohl spolehnout na kvetoucí plevely v plodinách i
potom na strništích, na snůšku z extenzívně pěstovaných travních porostů i z
různé buřeně a z plevelných stromů v lesích, které na rozdíl od dnešních
soukromých majitelů nikdo nevysekával, dneska je snad jen v nějakých
rozlehlejších chráněných oblastech nebo ve městech s množstvím parkových a
podobných relaxačních ploch.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2009 2:48 PM
Subject: Re: Časné předjaří


> Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už
> nemyslitelné dnes včelařit.

Můžeš dokázat, že včelám vyhovují stejné mikroklimatické podmínky jako lidem?

To je teoretická hodnota přepočtu - to je případ, kdyby se venkovní vzduch pouze ohřál a nevstřebal by žádnou vodní páru. Tu mu musí dodat zimní chomáč. On se nenechá takto vysušit a semknuté včely si udržují uvnitř chomáče vlastní mikroklima (teplotu a vlhkost). My jim tuto práci znesnadňujeme, když jim větráme více, než potřebují. Včely nemají ve velkých mrazech, kdy je absolutní vzdušná vlhkost nejnižší (g/kg), jinou možnost získávání vody než metabolismem cukru.
To je úplně stejné, jako když se přestěhujete z vlhké chalupy do paneláku. Budete trpět, než si zvyknete. Vaše sliznice budou suché, budete kašlat, budete pít, budete trpět respiračními chorobami.
Je to obyčejná fyzika. Kdo to nechce pochopit, není pomoci.

Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již zničeny .
Byly tak dobře chráněny , že je po nich.
Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek



Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Časné předjaří
> Datum: 18.2.2009 10:04:40
> ----------------------------------------
> Jak kde. Nástavkový úl je optimální pro dnešní převažující prostředí. Takové
> prostředí, kdy je třeba nabrat v poměrně intenzívních snůškách v květnu a
> ještě v červnu co nejvíc sladiny, aby vytočeným medem bylo včelaření vůbec
> rentabilní a potom nějak přežít nouzi v červenci a srpnu, o září ani
> nemluvím, kdy dneska na většině míst v přírodě není taková nabídka, aby se
> včelstva uživila. Navíc když nástavky mohou mít proti starším úlům mnohem
> menší spotřebu času na ošetřování včelstev, včelaři, kteří u včelaření
> zůstávají, se snaží ze včelaření vytěžit více zvyšováním počtu svých
> včelstev. V takovém prostředí si včelstva v nástavkových úlech vedou výrazně
> lépe než včelstva ve starých úlech se zadním přístupem. Naopak v místech s
> "přírodnějším" prostředím, kde je intenzívní nabídka snůšky spíše výjimka,
> ale je k dispozici v podstatě souvislá snůška z mnoha menších zdrojů od
> konce dubna po konec srpna se rozdíly mezi nástavky a zadováky prakticky
> smazávají. Ještě před takovými 30 - 40 lety bylo takové prostředí prakticky
> všude v ČR, včelař se mohl spolehnout na kvetoucí plevely v plodinách i
> potom na strništích, na snůšku z extenzívně pěstovaných travních porostů i z
> různé buřeně a z plevelných stromů v lesích, které na rozdíl od dnešních
> soukromých majitelů nikdo nevysekával, dneska je snad jen v nějakých
> rozlehlejších chráněných oblastech nebo ve městech s množstvím parkových a
> podobných relaxačních ploch.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 17, 2009 2:48 PM
> Subject: Re: Časné předjaří
>
>
> > Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už
> > nemyslitelné dnes včelařit.
>
>
>
>

No já jsem měl na mysli to, že v obilí i jiných plodinách v květnu červnu
kvetlo místy tolik plevelů, že pro včely to bylo spolehlivé zajištění v
případě, že někde nebyla snůška. Potom se obilí sklidilo a strniště nechalo
tak někdy i přes zimu do jara, kolikrát bylo potom pole na konci srpna a v
září žluté od ohnice a hořčic a to se na něm nevysévalo nic. A i když se
pooralo, kolikrát ještě to oraniště stihlo na podzim zežloutnout z květů
hořčice a ohnice. A když nebylo žluté, byly jiné plevely, takže zase to byla
nějaká snůška, která aspoň kryla spotřebu včelstev. Dneska je maximálně 3
týdny v roce obrovská snůška v místech, kde zemědělci zasadí řepku nebo
hořčici a na pár místech, kde zasadí jiné kvetoucí plodiny a po zbytek roku
z chemicky ošetřených polí není nic. Hořčici a jiné zelené hnojení
nepočítám, protože to je časově uděláno tak, aby pole vykvetla v říjnu a
listopadu, kdy už to včelám nijak nepomůže, možná spíše uškodí. Aby dnešní
včelař žil jen z polí, musel by několikrát za rok kočovat k řepce, hořčici,
máku, pohance a k ještě pár kvetoucím plodinám, jenže těch je v průměru tak
málo a kočování k nim není zavedeno.... zatímco dříve stačilo sedět na
jednom místě, plevely se v běžném roce postaraly o krytí celoroční spotřeby
včelstva a včelařovy byly potom přebytky v případě příznivého roku a počasí
nebo snůška navíc z jiných zdrojů, medovice, luk, javorů, lip..... v
okolí. Potom , aspoň u nás, byly velké plochy pastvin a trvalých travních
porostů, trvalé nehnojené travní porosty byly před první sečí na začátku
června samé květy a zdrojem dost intenzívní snůšky, potom taky před druhou
sečí v srpnu toho spousta kvetla, sice o něco méně, ale na srpnovou snůšku
pro uživení včelstev to taky stačilo. Na pastvinách jako stále spásaných a
pošlapávaných travních ploch se zase prosadily jiné kvetoucí rostliny, různé
nízké nebo obtížně stravitelné pro dobytek a na vlhkých pastvinách se
prosadil hodně jetel bílý, který je dost medonosný. V 70 a 80 letech se tyto
plochy hromadně rozorávaly a dělaly se z nich obdělávané pole a tak to kromě
neplodných pozemků a pár hektarů výběhu za místním kravínem je doteďka. V
lesích se tehdy běžně hospodařilo tak, že se na vykácenou paseku zasadily
smrčky a potom se to nechalo 20 let tak, takže tam bylo první roky spousta
kvetoucí buřeně, maliní, ostružin a za 20 let tam byly pro včely stromy z
náletů, mezi nimi hodně kvetoucích javorů a lip. Dneska soukromí majitelé
paseky pečlivě vyžínají, aby smrčky či jiné sazeničky přežily a vzrostlé
lesíky byly obvykle od lip a javorů společně s dalšími plevelnými dřevinami
vyčištěny a přeměněny coby palivové dřevo na teplo.
Ti drobní chovatelé, podle mých zkušeností, měli vliv hlavně v intravilánu
obcí, sice sekali a obžínali i občas příkopy kolem cest daleko od vesnic,
nebo myslivci občas vysekali nějakou lesní loučku, aby měli seno pro zvěř,
ale to byly zanedbatelné rozlohy proti lesním pasekám nebo proti nedostupným
okrajům lesíků v polích, protože polní cesty k těmto plochám byly kompletně
rozorány a jednotlivé menší políčka proměněny v souvislé pole. Obsekané
možná bylo úplně všechno v době, kdy ještě nebyly JZD, potom už ne.
Souhlasím ale, že je diskutabilní, co bylo pro včely lepší, jestli ty
vysekávané okraje lesů, příkopů a různé zastíněné vlhké kousky pozemků mezi
lesíky s kyselou travou, kde po pravidelném vysekávání mohlo něco pro včely
vykvést nebo nechat tyto plochy po desetiletí přírodě, kde potom leckdy
narostly houštiny kopřiv a podobných pro včelaře neužitečných rostlin, ale
leckde potom narostlo houští maliníku, ostružiníku, šípků, hlohů nebo na
vlhkých místech jenom obyčejný štěrbák (endivie) a různé miříkovité atd.
Navíc jsem si všiml, že dneska při postřikování polí zemědělci běžně
přestřikují pás široký až metr přes plochu polí právě do těch ozeleněných
rozhraní pole a lesa. Vypadá to, že na tyto dávky herbicidů jsou
nejodolnější kopřivy, pýr a podobná vzrůstná nekvetoucí buřeň, která se z
oddenků po těchto postřicích regeneruje podstatně rychleji než různé
kvetoucí rostliny a tudíž je z těchto míst rychle vytlačí. Snad z kvetoucích
rostlin jedině pcháčům (pcháč rolní - oset) to vadí o něco méně a potom
podbělům (podběl lékařský) .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 18, 2009 12:24 PM
Subject: Re: Časné předjaří


Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety
byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V
druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů
kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách
pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes
po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé
plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly
kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo
různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již
zničeny .
Byly tak dobře chráněny , že je po nich.
Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek



Pepan

Ty ruské stránky jsem vidél a povím vám primitivní,ale princip ok.....K p.Sedláčkovi:vyvíječ i sud perfektní,ale ta cena!Obojí 2850 kč(cca),takže 5700 kč!U vyvíječe bych tu cenu ještě bral,(ikdyž vd ještěd ho má za cca1700),ale plast. sud za 2850 to je už moc předražené!(zastanu se p.sedláčka:říkal,že tolik zato chce i dodavatel z německa)To ale soudruzi z Ndr udělali chybu!český včelař je vynalézavý a najde levnější variantu!Viz. pisatel přede mnou.Zkrátka vemte nějaký plast. sud,papiňák s kusem hadičky a máte totéž za pár korun.(ta hadička za 200 kč se mi taky zdá drahá,určitě by šla nahradit levnější variantou)pokud chcete něco výkonějšího,tak místo papiňáku vemte zavařovací hrnec,mírná úprava a máte turbovyvíječ.

Ty první včely se přece nerodí proto aby nosily sladinu , ale vychovali dostatečný počet potomstva než ta doba přijde a komu by již teď neplodovaly tak tak ten je v průšvihu.
______________________________________________________________

Ano, ale nač chovat včely pro chov včel? Výsledkem zimního plodování zpravidla nebývá výrazné zesílení včelstev. Právě naopak... může dojít i k citelnému zeslabení ( v závislosti na stavu včel, zásob a počasí ). ,,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné ( kromě toho, že panují nejnižší teploty v roce, touto dobou jsou krmičky při tvorbě kašiček odkázány na své vlastní tělesné tuko-bílkovinné zásoby, čímž si razantně zkracují životnost ).

Zimní krmičky brzy z jara, či již v zimě, zahynou a tím přicházíme o to nejcennější, co v předjaří můžeme mít... vitální dlouhověké včely schopné v produkčním období vyprodukovat kvanta dalších včel a poté se ještě aktivně zapojit do snůšky. Lednové a únorové včely toto nedovedou ( prostě nejsou natolik fyzicky zdatné ). Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou. Růst ,,zpožděných včelstev,, je jistější a vytrvalejší. Tato včelstva ,,prolenošila,, zimu, a tak mají dostatek energie na vrtochy předjarního počasí. Co se týče zdravotního hlediska, v tom ,,včely plodařky,, nemají šanci zvítězit.

Stále se nemohu zbavit dojmu, že zimní plodování je spíše než přirozeností včel, které bychom neměli klást odpor, daleko spíše evolučním pozůstatkem z dob života v deštných lesech, kde včelstva plodují po celý rok. Souhlasím s tím, že touto dobou ( koncem února ) je výskyt plodu ve včelstev běžný ( ale v jaké míře a v jakých včelstev? ). V souvislosti s touto problematikou by bylo na místě zmínit se také o zimování na panenském díle.

Pro připomenutí: p. Linhart tvrdí, že včelstva zimovaná na panenském díle začínají chovat plod až s příchodem předjaří.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Joska:
Je sakra rozdíl mít včelstva v plné síle 20 května nebo 10 července kdy sezona v nížině pomalu končí to nemá s uměním včelaření v nástavkovích úlech vůbec nic společného.
______________________________________________________________

Uměním nástavkového včelaření je zimování snůškově silných včelstev ( od 30 000 a více včel ).

______________________________________________________________
Joska:
Stačí si připomenout kdy se stává z vajíčka létavka(po + - 40 dnech)kdy v které oblasti kvetou první ovocné stromy a řepka mínus 40 dní jednoduché každý si jistě spočítá sám kdy by měli včeli začít plodovat aby stihli využít těchto snůšek.
______________________________________________________________

Parafrázujete zákon 40 dnů... ten neplatí ( stejně jako bludy o předjarním a podletním podněcování ).

____________________________________________________________
Joska:
Někde totiž krom jarní snůšky není žádná jiná.J
____________________________________________________________

Větší argument pro chov silných včelstev snad být již nemůže.


Stále mi unikají důvody, proč nástavkové technologie ( samozřejmě s jistými úpravami ) nejsou vhodné také ve vyšších polohách?
S pozdravem M. Václavek

>Jake dopady na vcelstvo ma dodani zasob v tuto dobu v podobe testa, pri tomto vyvoji pocasi - teploty kolem 0 a mene stupnu?
Smeruju k tomu zda by se nevyplatilo to pouzit i preventivne tam kde je clovek z nejakeho duvodu nejisty o dostatku zasob. Spolehat na to, ze se ke vcelam dostanu zrovna kdyz zacnou hucet je pro me nejiste, letos jsem to uz u jednoho oddelku prosvihnul. Diky T.H.<
------------------------------------------------------------
Abych pravdu řekl, jedná se o poslední zoufalý pokus o záchranu takového včelstva. Pokud jsou včely na horních loučkách jako tomu bylo v tomto případě(případ MU), dostanou se do styku s MC těstem a nakrmí ostatní strádající včely. Preventivně dodávat zimujícím včelstvům zásoby takovým způsobem pokud to není nevyhnutelné, se mi nejeví jako nejšťastnější. Pokud včelstva MC těsto nemají potřebu okamžitě konzumovat, kndenzovaná voda je začne rozpouštět a může dojít i k narušení zimního hroznu stékajícím MC těstem. Spokojené zimující včelstvo při poslechu hadičkou nepříliš silně šumí. Občas se zde i vyskytují zvuky jednotlivých včel, takové krátké zakvílení. Hladové včelstvo nehučí, včelstvo hučí v případě, že se mu něco nelíbí. Např. nedostatek vzduchu, vyrušování,... Hladové včelstvo vydává zvuk, který je možno přirovnat ke zvuku který vydává ve větru suché podzimní listí - případně osikové listí. Zde je nutný zásah. Jinak vyznávám zásadu "nešťourej se v tom zbytečně". Vše ti poví hadička, podložka a trocha zkušeností.

Ve druhém případě popisuji, že zásob bylo dost ale pro "slabé" včelstvo odmítající opustit plod byly již needostupné. Včelstvo by bylo nutné včelstvo rozebrat z obou boků zimujícího včelstva a dodat jim vlastní zásoby ze stran výměnou krycích plástů a narušit víčka. U plástů nad plodovým tělesem také narušit víčka např. háčkem aby uvolněné vytékající zásoby byly včelám okamžitě dostupné. Včely na původních krycích plástech setřást na prostřední plásty aby mohly sestoupit přez takto uvolněné zásoby k zimnímu hroznu. To ale u mrtvých včel nelze. Tento začátečník přišel již pozdě.

>Měls ty moravské univerzály těm klukům zrovna podpálit.V tom je přeci už nemyslitelné dnes včelařit. Petr<

To se snadno napíše ale nejsem přesvědčený, že to příteli myslíš vážně. Co se týče pálení, pokud se nejedná o mor nebo opuštěné včlařské hospodářství - semeniště chorob, nepokládám pálení za opodstatněné, zvláště pokud jsou tyto úly ve velmi dobrém stavu jako tomu je v tomto případě. Tatínek tohoto včelaře v MU dosahoval vcelku dobrých výsledků až do svého náhlého skonu. Jak a v čem bude pokračovat syn to ještě uvidíme. Rozhodnutí ale musíme ponechat na něm.

Vážení, svým původním příspěvkem jsem chtěl pouze upozornit, že v tuto dobu našim včelám hrozí i jiné nebezpečí než jsou zimní roje, nudící se včelaři a plechové úly. Nepředpokládal jsem diskusi na toto téma. Zkušení se zajisté usmívají. Přeji dobrý jarní rozvoj.
JK

Josefe, souhlasím s tebou, fakt máš pravdu, ale chce se mi spát, tak už se měj a zítra ahoj.

,Daň,, za zimní rozvoj, kterou musí včelstvo zaplatit, se mi v porovnání s dosaženými výsledky zdá příliš vysoká: nezanedbatelné vyčerpání včel výchovou plodu v zimě, tedy v době pro plodování nanejvýš nepříhodné

O čom to píšete, veď podľa Vás "zničené" včely sa rok čo rok veselo roja, jednoducho včelstvu "táto obeť" zimného plodovania prospieva.

Výsledkem zvýšeného zimního plodování obvykle bývá náskok v rozvoji, který však ,,zpožděná včelstva,, v dubnu hravě doženou.

Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).

Jedného času sme sa na takéto reči dali nachytať a urobili sme praktický pokus (a ten môže urobiť každý), aby sa presvedčil, že je to inak. Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.Včely aj M tento pokus prežili, ale znížené plodové cykly včelstvu chýbali a len s ťažkosťami zaplnili úľový priestor, aj to len pozdejšie. Neprinieslo to čo sme s nádejou očakávali a viac sme to nerobili.

Prenesme to na človeka, naozaj si človek predĺži život tým, že nebude pracovať? Ak sa pýtajú storočných ľudí ako dosiahli taký vysoký vek, dodajú, že to bola práca čo ich podržala pri živote.

Sypu si popel, mám to z lékárny ověřené. Ivan má pravdu. R.Polášek zbytečně kecá kolem dokola a mlží.

zdravím
Přidejte 367 ml.

Křížové pravidlo platí, ale vycházejí váhové díly.

chemik (77.236.208.18) --- 14. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158)


Přidejte 308 ml

Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
Re: Kyselina mravenčí (34154)

>Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1 litru 85% kyseliny mravenčí?

Přidejte 367 ml.

Učivo chemie za našich dob středních škol, dneška už asi i základních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Chemik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 10:02 AM
Subject: Re: Kyselina mravenčí


> Sypu si popel, mám to z lékárny ověřené. Ivan má pravdu. R.Polášek
zbytečně
> kecá kolem dokola a mlží.
>
> zdravím
> Přidejte 367 ml.
>
> Křížové pravidlo platí, ale vycházejí váhové díly.
>
> chemik (77.236.208.18) --- 14. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154) (34158)
>
>
> Přidejte 308 ml
>
> Ivan (88.100.170.119) --- 13. 2. 2009
> Re: Kyselina mravenčí (34154)
>
> >Jak naředím 85% kyselinu na 65% koncentraci.Kolik musím přidat vody do 1
> litru 85% kyseliny mravenčí?
>
> Přidejte 367 ml.

Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

To zas niekto začína včeláriť , ale bez základných vedomostí o včelách, ktorých je dostatok vo včelárskej literatúre.

Ahoj. To ti nikdo neporadí, dokud nebude vědět, jaké máš úly. Je jich hodně
typů a rozměry rámečků se liší podle nich. Nejlépe by bylo navštívit
nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
Přeji hodně úspěchů. Petr.

----- Original Message -----
From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 12:19 PM


Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3867 (20090219)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

I na správné pokládání těch správných otázek je nutné něco nastudovat. Rámky
za prvé buď zvolit ty, co jsou rozšířené v okolí, protože pak je usnadněn
nákup nebo i prodej oddělků a včelstev. Nebo za druhé zvolit světově,
evropsky či obecně rozšířenou rámkovou míru, v včelařských obchodech jsou
úly a pomůcky na takové rámky rozšířené a levnější.
Důležité otázky jsou potom taky, kolik do toho hodláš vrazit peněz a na to
navazuje, co všechno, úly, rámky, bedny můžeš udělat sám nebo přes známé a
co budeš kupovat jako hotové nové zboží v obchodech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 1:29 PM
Subject: Re:


> Ahoj. To ti nikdo neporadí, dokud nebude vědět, jaké máš úly. Je jich
hodně
> typů a rozměry rámečků se liší podle nich. Nejlépe by bylo navštívit
> nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
> Přeji hodně úspěchů. Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 19, 2009 12:19 PM
>
>
> Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?

Konzultace s nejbližším včelařem nemusí být nejlepší postup, protože každý
zpravidla obhajuje svou rámkovou míru, aniž by měl dostatečné praktické
zkušenosti s jinou. Nastudujte nejprve vše z časopisů a z internetu.
J.T.

>> ...
>> Nejlépe by bylo navštívit
>> nejbližšího včelaře a poradit se na místě s ním.
>> Přeji hodně úspěchů. Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jozef" <e-mail/=/nezadan>
>
> Viete mi niekto poradiť rozmery rámikov ?
>

Nechoď jenom k jednomu ale třeba ke třem a pak si to promysli co bude lepší.Časopisy a internet ti dá dost ale né tolik jako praktická ukázka s výkladem kde se rovnou můžeš zeptat na co potřebuješ.Když jsem já začínal tak dvě hodiny ve včelíně u včelaře mi dali tolik co časopisy za měsíc.
Studuj ale paxí.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/filestorage/ramky.pdf

Tady nejdeš přehled rozměrů rámků.

Je to jednoduché nezateplený úl,velká rámková míra na horách kde se točí med tak jednou nejvíše dvakrát do roka se rovná nakrmit nejméně 25 kg cukru pro udržení silného včelstva.Pokud znám včelaře kteří včelaří v taříkajíc viších patrech,včelaří nebo se pokoušejí včelařit nástavkově tak používají zateplené nástavky na 9 rámků 39x24 a polonástavky 39x17 jsou to malovčelaři do 10 úlů a chovají většinou včely pro radost a med pro svou potřebu.A mají můj obdiv jistě by bylo pro ně jednoduší sjet dolu a koupit si pár kilo medu.Někde je to třeba jinak když to včelaři vyhovuje tak ať včelaří třebas v krabici od banánů.Proto si myslím že by včelař nikdy neměl říct spálit úl jen pro to že pro něj je nejlepší včelařit zrovna jinak.J

http://www.aukro.cz/item559348497_varny_kotel.html

Tady máte německý kotel. Fotka je o 90st otočená. Na vyváření celých rámků jako dělané. I se sítem na vyndavání košilek. Ještě ždímačku pod ventil A JE TO :-)

Oproti plastovým vehemntům za 5 litrů je toto věčné:-)

A medovina by v tom šla vařit taky:-)


Karel

Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

Ku koncu zimy, keď ešte nebol plod vo včelstvách, sme uzavreli matky do izolátoru do ktorého mali včely ošetrovateľky voľný vstup (20.2) až do konca marca a čakali na zázrak, ktorý sa však neudial.
__________________________________________________________________________

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február ). To je rozdíl dost zásadní. Samozřejmě tím, že takto přerušíte jarní rozvoj, který v březnu začíná, dosáhnete snůškově nedozrálých včelstev a to nevyhnutelně povede ke snížení výnosu z první snůšky.

___________________________________________________________________________
Myslíte si naozaj, že život včely ak nič nebude robiť bude dlhší? Predsa každý životný cyklus je daný dopredu a preto musí skončiť, či bude včely robiť alebo si "šunky váľať).
___________________________________________________________________________

Životnost včel se významnou mírou odvíjí od množství tuků a bílkovin a dalších biogenních sloučenin uložených v těle jedince. Tuky a bílkoviny společně se sacharidy představují látky, jež se souhrnně označují jako živiny. Bez nich nemůže probíhat metabolismus, tedy život je úzce svázán s jejich přítomností. Tzv. ,,upracování včel,, je založeno na vyčerpání tělesných reserv. Včely létavky bílkoviny a tuky nepřijímají, konzumují pouze sacharidy ( zdroj energie ), což jim pro jejich funkci plně stačí, ale ne pro celkové uspokojení metabolismu, a tak je čeká smrt po pár týdnech strávených snůškovou činností. Od velikosti tělesných zásob tuků a bílkovin ( vytvořených ve fázi mladé úlové včely ) se odvíjí čas, kdy klesnou pod určitý strop biologické potřeby. Poté se zastavuje metabolismus a včela umírá. Takto pracuje mechanismus smrti dělnic a trubců. ( Tvrzení, že létavka si létáním roztřepí křidélka, až pozbude schopnosti letu, je nesmysl prvního řádu... rada pro nevěřící: Zkuste dělnici či trubcovi ustřihnout čtvrtinu obou křídel a uvidíte sami, že přesto lítat budou ).

Krmičkám za normálních okolností upracování nehrozí, protože neustále konzumují pyl. Ale v zimě tomu tak není. Proto si nadměrné plodování v lednu a únoru ( alias zimní rozvoj ) zpravidla ( opakuji: zpravidla ) vybírá daň ve formě předčasné smrti části ( opakuji: části ) zimních včel, tedy včelstvo tolik nezesílí v porovnání s vklady vloženými do výchovy plodu a ještě k tomu se může projevit rizikovější rozvoj následkem oslabení zimní generace. Avšak taky k tomu dojít nemusí ( záleží na mnohém: především na počasí, zásobách a snůšce ) a včelstvo získá nedostižný náskok. Přesto bych byl raději za včelstva v zimě neplodující než plodující.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

velká rámková míra na horách kde se točí med tak jednou nejvíše dvakrát do roka
______________________________________________________________

A od toho jsou nízkonástavkové úly a s nimi svázaná technologie chovu silných včelstev. Jestli zakrmím o 10-15 kg cukru více není takový rozdíl jako rozdíl 30-60 kg medu ve výnosu. Jakési ,,nástavkové,, včelaření s r. m. 39x24 cm opravdu není to ,,pravé ořechové,,.

S pozdravem M. Václavek

Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství? Mám dojem, že v poslední době jeho úroveň klesá. Dnes jsem obdržel březnový výtisk a z podnětných věcí mimo inzerce se zde nachází pouze článek o mateří kašičce a příspěvek k úlům p. Čermáka. Jinak nic moc.
Ve dvojce včelařství v sekci svazové sklenice je napadána nepřímo včelařská konference, konkrétně p. Gustimilián Pazderka a spol. Nevidím důvod, proč by někdo nemohl mít jiný názor než pracovník sekretariátu ČSV. Mi třeba také 1/2 litrové sklenice nic neříkají, mí zákaznici žádají med v 5 l. sklenicích.

Konec marce, je konec března, že? Já jsem ale psal o měsíci LEDEN ( slovensky január ) a ÚNOR ( február).

Ale ja písal o 20. únoru, kedy sme M "oslobodili " od plodovania a včely od vyčerpania tukového telesa. Jednoducho nie je v našich silách zabrániť tomuto fenoménu.
Nemôžem si pomôcť, teplo a dostatok potravy je hybnou silou rozmnožovania a včelstvo vždy bude na teplo reagovať plodovaním či sa nám to páči alebo nie a zimu z tohoto kolobehu nemôžeme vyjmúť.

Spomínam na roky, keď v červnu bolo v jednom kuse dlhodobo ( 2 týždne) chladné počasie, bez možnosti výletu za vodou a potravou, matky prestali plodovať a dokonca dochádzalo k odstraňovaniu plodu (kanibalizmus) a často sa to stávalo na horskej znáške, kde bolo ešte chladnejšie.

No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?

Nespokojen. Snazim se ho poctive cist, ale brzy prestanu, za straceny vecer to nestoji - bohuzel :-(

T.H.

>Viete mi niekto .... Jozef<
----------------------------------------------------------
Zkus i tyto stránky

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/zacit.html

JK

> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?


A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))

Karel

> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem?

Ja doposud velmi i kdyz je za penize - mozna prave proto :-)) Verim, ze nastavena latka bude udrzena ci jeste zvysena - co myslis Karle? :-)

Stale tam nachazim zajimave clanky, ke kterym se vracim. To se mi ve vcelarstvi bohuzel nestava :-(

T.H.

Včelařství je odborný a společenský časopis ČSV. Hledat tam jen odbornosti je holý nesmysl. Ono se také nic převratného od vynálezu nástavkových úlů , včelí mezery a vynálezu hruškova medometu nic nového nestalo. Již více jak 150 roků se pracuje jen s jejich modifikacemi . A těch je věru nepočítaných .
Ohledně kol G Ppazderku , Také se mi velmi často jeho výpady na ČSV a dokonce i po odborné stránce jeví hodně extrémní Jako by tady vyvětrával svoje pocity . Nelze mu však upřít , že nás nutí k zamyšlení nad a tím jak tyto věci měnit. Za to mu lze zase jen poděkovat!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 19.2.2009 22:53:52
> ----------------------------------------
> Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství? Mám dojem, že v poslední době
> jeho úroveň klesá. Dnes jsem obdržel březnový výtisk a z podnětných věcí
> mimo inzerce se zde nachází pouze článek o mateří kašičce a příspěvek k
> úlům p. Čermáka. Jinak nic moc.
> Ve dvojce včelařství v sekci svazové sklenice je napadána nepřímo včelařská
> konference, konkrétně p. Gustimilián Pazderka a spol. Nevidím důvod, proč
> by někdo nemohl mít jiný názor než pracovník sekretariátu ČSV. Mi třeba
> také 1/2 litrové sklenice nic neříkají, mí zákaznici žádají med v 5 l.
> sklenicích.
>
>
>

On Friday 20 of February 2009 06:06:02 Míra.P wrote:
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.

No a nebude to tim, ze sefredaktor (tusim) neni vcelar, ale novinar ?

Honza

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 06:06:22
> ----------------------------------------
> No já bych taky uvítal kdyby tam byli spíš články a postřehy z přítomnosti
> než z minulosti které zabírají půlku časopisu.Aby byl časopis zajímaví tak
> by tam mělo být víc nápadů,plánků a fotek z praxe.
>
>
>

TAKÉ NIC MOC
ALE POCTIVĚ ČTU OBA

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:21:55
> ----------------------------------------
> > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
>
>
> A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
>
> Karel
>
>
>

třeba http://www.imkerei.com/_menus_fr/index.htm?menu.htm&0

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 08:49:32
> ----------------------------------------
> TAKÉ NIC MOC
> ALE POCTIVĚ ČTU OBA
>
> Pepan
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> > Datum: 20.2.2009 08:21:55
> > ----------------------------------------
> > > Jak jste spokojeni s časopisem Včelařství?
> >
> >
> > A jak jste spokojeni s Moderním včelařem? :-))
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Nevíte jestli letos budou dotace na zdvihací zařízení?

Pokud mohu srovnávat oba časopisy (čtu oba), tak si myslím, že Včelařství je lepší a to nejen grafikou a použitým papírem (i zde je prostor pro zlepšení např. každý ročník Včelařství by mohl být na CD). Je to jako s každým časopisem či deníkem, čtenář si z obsahu vybere to, co jej zajímá, ostatní buď nečte nebo jen letmo. Každý má možnost přispět do obsahu svým odborným článkem či novým objevem, ale jakým, když nové objevy nejsou každý den.

Česno jako zdroj čerstvého vzduchu mělo velký vliv na umístění posledního
plodu a tím zimního chumáče v úlech s pevným dnem bez síta. Kdysi, když jsem
včelařil v zadovácích a zimoval s rámky 39x24 v plodišti a v medníku,
nezanedbatelné procento včelstev se rozhodlo mít poslední plod v rámcích
dole u česna, zatímco zásoby uložily nahoru do horní poloviny rámků v
medníku, což kromě obzvlášť teplé zimy znamenalo poměrně spolehlivě úhyn
včelstva. U teplé stavby v takovém úlu, když je česno umístěno symetricky k
rámkům, se taky může stát, že se zimní chumáč usadí taky symetricky přesně
uprostřed rámků, potom se může stát, jak dojde ke strůpku, že chumáč celý
zamíří na jednu stranu a tím až třetinu zásob na druhé straně nemá šanci v
zimním chladném počasí využít, takže zásoby mohou v dlouhé zimě chybět.
Tímto způsobem podle mně uhynulo hodně včelstev v zimě před cca 3 roky ( a
bylo na to vyfasováno plno dotací), kdy souvislá zima a mrazy trvaly od
prosince po začátek dubna i v nížinách, kde jindy bylo za tuto dobu 1 - 2
pořádné oteplení a kde proto takové umístění včelstev jiné roky nedělalo
žádné problémy. Taky se může stát, že se zimní chumáč pod strůpkem rozdělí,
potom oba díly mají znatelně menší než optimální počet včel a slabší nebo i
oba díly potom mohou taky uhynout protože jednotlivé včely musí vyrobit více
tepla a tím zpracovat více zásob.
Zasíťované dno v podstatě tento vliv česna převzalo, pokud na podzim není
síť zakryta třeba podložkou, ale kvůli většímu průřezu síta proti česnu a
tím mnohem většímu množství dodávaného vzduchu mají včely dostatek čerstvého
vzduchu, i když se usadí až v nejhořejším nastavku. Takže případy, kdy se
včelstvo usadilo dole zásoby umístilo nahoře a včely potom v zimě uhynuly se
staly úplně zanedbatelné. Nebrání ovšem umístění posledního plodu a tím
usazení zimního chumáče v geometrickém středu rámků v teplé i studené
stavbě. Ten vliv je menší, pokud včely dostanou větší množství cukru, takže
i když využijí v zimě jen jednu polovinu zásob v rámku, obvykle to stačí. V
poslední době včelařím na studenou stavbu a poslední plod a tím umístění
zimního chumáče upravuji k čelní stěně horního nastavku otevřeným očkem a
zůžením až uzavřením spodního česna.
Potom česno u standartního nástavkového úlu dole společně se zasíťovaným
dnem silně znevýhodňuje slabší včelstva, taková, která nedokáží obsadit
aspoň jeden nastavek v podletí. Ćesno dole je v takovém případě totiž
nehlídané včelami včelstva, takže jím volně pronikají zlodějky dovnitř úlu,
silné včelstvo má potom linii, kterou musí před zlodějkami střežit, danou
průřezem nastavku, zatímco slabé včelstvo, které krajní rámky v nastavku
neobsadí, má tuto linii danou průřezem nastavku plus neobsazenými plochami
kolem obsazených rámků včelstva až ke strůpku, což je plocha několikanásobně
větší, přitom "zdroje" včel k obraně má takové slabší včelstvo znatelně
menší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 19, 2009 9:34 PM
Subject: Vliv česna na zimování včelstev


> Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování
> včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení
> zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby
> včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda

Včelařství je spíše společenský a organizační časopis než odborný, kromě
jiného je na něm vidět, že na jeho výrobu je dostatek peněz a že zpětná
vazba ohlasy jednotlivých čtenářů je minimální. U Moderního Včelaře je to
naopak. Ideální včelařský časopis by byl oba dohromady v jednom.

R. Polášek

Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
přístupné, ale to nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.

Pepan

Pán Mira dakujem veľmi pekne, tak som sa rozhodol na 42 x 27,5 Slovenské B.
Možno idem z opačnej strany, ale podľa rámikovej miery vyrobim úle.
Ako sa Vám ostatný darí na B-čkovej miere?
Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Pán Turčáni na akej miere včelárite Vy?

Predsa na tých najvhodnejších, slovenské B-čka, akurát, že sú modifikované na mieru 420x270, pretože používam spodnú latku rámika š.21 a v.10 mm. Na normalizovanom rámiku ja spodná latky š.8 a V.12 mm. Táto úprava bola prijatá komisiou, lebo vraj pri dolnej latke rámika šírka 25 mm môže zapríčiniť zamedziť prístupu vzduchu k chumáču včiel napadaným melivom a včelstvo sa udusí.
Choďte na portál www.vcely.sk a pošlite otázky cez súkromnú poštu. Anton

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?

Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

Kdo dneska pracně obchází známé, aby někde ve skříni vyhledali nějaké číslo
Včelařství, co vyšlo před dvěma nebo 10 roky? Podívá se na internet, zadá do
vyhledávače heslo a co tam vyleze, to si přečte a má to za dvě hodinky a
další neshání. Ale takhle články ve Včelařství přístupné nejsou. Ono ani
nemá moc smyslu si dneska Včelařství schovávat v papírové podobě, koho po
letech zajímají staré směrnice nebo to, že v Karlovarském kraji zrovna došly
dotace ( vzhledem k výrobním termínům před 3 měsíci) a většina dalších
článku je jen opisování a recyklace starších článků. Smyl by mělo právě
uveřejnění článků ze Včelařství na internetu nebo aspoň vydání na CD, aby
místo hromady křídového papíru stačilo jedno CD někde v šuplíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 12:02 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?


Prosímtě cos to napsalJak mohou být články ve včelařství nepřístupné když je
můžeš číst.
Každý členČSVJEJ DOSTANE A pro nečlena jistě by nebyl problém si to
schrastit
Není to také tak dlouho kdy tam byl podrobný plánek na tenkostěný úl. Když
je tam budou dávat stále dokola také se ti to nebude líbit!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ?asopis V?ela?stv?
> Datum: 20.2.2009 11:04:38
> ----------------------------------------
> Spoustě včelařům by stačilo jenom, kdyby zpracované články s jejich jménem
> byly čteny a šířeny dále. Koneckonců, když jde o peníze, není problém
napsat
> volně šiřitelný zajímavý článek, který může stačit těm nejzkušenějším, ale
> obyčejní včelaři by potom rádi kupovali za peníze nějaký podrobnější návod
a
> kompletní plánky. Jenže to by musely být články z Včelařství volně
> přístupné, ale to nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/senam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 20, 2009 8:46 AM
> Subject: Re: ?asopis V?ela?stv?
>
>
> To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan
>
>
>
>

Pán Turčani, nejak mi to nefunguje cez tu stranku. Mate e-mail? Na www.vcely som sa zaregistroval ako jozef 123.

Zdravíčko
Přemýšlím nad koupí refraktometru a rád bych si nechal poradit který je "lepší".Mám dva kandidáty za stejnou cenu 1600kč .
První z VP Ještěd http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/ typ1782 který má rozpětí 58-90%vody,ale nikde jinde jsem ho prodávat neviděl, takže nevím ani výrobce.
Druhý se prodává na http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester za stejnou cenu taky s rozpětím 58-90%vody ,ale ten používají snad všichni včelaři ve světě,aspon co mi vyskočilo na google. http://images.google.cz/images?hl=cs&q=honey%20refractometer&lr=&um=1&ie=UTF-8&sa=N&tab=wi

Zajímaly by mě zkušenosti vtastníku refraktometru z VP Ještěd a taky jestli má stejnou stupnici při pohledu do kukátka jako na tomhle dlouhém odkazu. http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://i331.photobucket.com/albums/l458/easylifeproduct/products/refractometer_honey/refractometer_honey_trad_screw.jpg&imgrefurl=http://engineerthailand.com/ch085.html&usg=___dcYsH08nDLllDDwrnAx-62gRJA=&h=449&w=500&sz=77&hl=cs&start=20&um=1&tbnid=G-BEEdAFO8i1PM:&tbnh=117&tbnw=130&prev=/images%3Fq%3Dhoney%2Brefractometer%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DN


Díky za vaše připomínky a názory
Pepek

To snad nemyslíte vážně s tím kotlem!?Při tom el. příkonu aby měl jeden větrnou elektrárnu!A k tomu ždímačku a na to všechno ještě postavit nějakou chalupu né?
-------
Myslel jesm to naprosto vážně. Nemít již nerez vanu a 7kW propanbutanový hořák, tak o tom vážně přemýšlím.

A jestli ti příteli nenaosí včely tolik medu, aby jsi jim jednou zaplatil 10hodin á8Kw á 2,50 noční sazby, tak jim domluv. Počítám, že za těch 10 hodin by se dalo vyvařit tak 500 a víc rámků. Tedy tak z 50 včelstev. Ze včelstva 4 Kč na elektrivký proud, to je při dnešních cenách medu skoro nepředstavitelná částka. Aby se chudinky nezhroutily strachem z dluhů. Né. :-)

Ale pára je ještě rychlejší a míň pracná. Jdu touto cestou. A vana bude spíše na parafín a medovinu.

Karel

Ptejte se na automatickou teplotní kompenzaci nebo se podívejte do katalogových listů na teplotní rozsah, to bude v polních podmínkách užitečná vlastnost, za kterou bych dal pár stovek navíc.

Ten klasický refraktometr z Meopty kompenzovaný je:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?start=30&id=1210113438

Ivan

máte někdo zkušenosti tímto lisem
http://www.medova.cz/?135,licí-forma-na-mezistěny

Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi 12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Licí formu na mezistěny jsem si u pana Trundy objednal v listopadu.Celé zařízení mi přišlo na dobírku,mělo však několik závažných nedostatků.
Rám byl zhotoven ze syrového dřeva,zkroucený do vrtule.
Rastr s buňkami byl hrbatý,takže tloušťka mezistěny byla
na jedné straně O,5 mm a na druhé straně 3 mm.
Požadovaný rozměr mezistěny se lišil asi o 1cm.
Celkové řemeslné zpracování na velice mizerné úrovni.
Lis sem příteli Trundovi vrátil a od listopadu s ním řeším
vrácení peněz,popř.zaslání nového výrobku,na kterém by se dalo alespoň trochu slušně pracovat.
Při telefonickém rozhovoru mi pan Trunda sdělil,
že na tomto zařízení se dá vyrobit cca,50 mezistěn za hodinu.Po té,co jsem si práci na lisu vyzkoušel,
myslím,že 10 mezistěn za hodinu by byl velký úspěch.
Myslím si,že investice do zařízení této kvality není
to nejlepší.
Hodně zdaru a šťastnou ruku při nákupu včelařských potřeb
přeje Jan.

Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!

Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15 lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík

Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra?
______________________________________________________________

Že by úl Slezan? ( tenkostěnný nízkonástavkový úl s patry na 12 rámků 45x17 cm )

S pozdravem M. Václavek

Omlouvam se ale take muzete ho koupit u pani Koppove v Olomouci take za
podobne ceny.
jan
----- Original Message -----
From: "Löffelmann" <info/=/honey-well.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 5:59 PM
Subject: Re: Refraktometr


Bohuzel Meopta uz refraktometry nevyrabi, dovazime vsak refr. ve stejne
kvalite i s teplotni kompenzaci. ( rekl bych ze v kvalite ATAGO ) Nesmite
vsak zapomenout na kalibraci a kalibracni kapalinu, kterou pro nas refr.
vyvinul Ing. Titera z Dolu. Pokud by Vas zajimala cena refr. tak je 1589,- s
moznosti slevy na 1509,- Ten nas refr. testoval take DOL a zaroven s nim i
pracuje a take ho tam muzete i koupit za podobnych podminek. Zavolejte primo
Ing Titeru.
Dekuji
jan


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 3:58 PM
Subject: Re: Refraktometr


Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě
pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi
12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Bohuzel Meopta uz refraktometry nevyrabi, dovazime vsak refr. ve stejne
kvalite i s teplotni kompenzaci. ( rekl bych ze v kvalite ATAGO ) Nesmite
vsak zapomenout na kalibraci a kalibracni kapalinu, kterou pro nas refr.
vyvinul Ing. Titera z Dolu. Pokud by Vas zajimala cena refr. tak je 1589,- s
moznosti slevy na 1509,- Ten nas refr. testoval take DOL a zaroven s nim i
pracuje a take ho tam muzete i koupit za podobnych podminek. Zavolejte primo
Ing Titeru.
Dekuji
jan


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 20, 2009 3:58 PM
Subject: Re: Refraktometr


Refraktometry vyráběla Meopta Přerov.Nevím jestli je to dnes ještě
pravda,ale před 3 roky ano.Je výborný a má teplotní kompenzaci.Mám ho asi
12 roků a naše ZO vlastní stejný k naprosté spokojenosti.Mohu doporučit!

Slezan býval 24 x 17 za mých mladých let Hospodařil na ním můj děda

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P???ezy 45x17
> Datum: 20.2.2009 18:53:28
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra?
> ______________________________________________________________
>
> Že by úl Slezan? ( tenkostěnný nízkonástavkový úl s patry na 12 rámků 45x17
> cm )
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Díky za reakce a info ohledně refraktometru. Když to teda veznu po lopatě tak tenhle http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/07-prace-s-medem/0502-refraktometr/
a tenhle http://www.vcelarenihrou.cz/17.007-refraktometr-honey-tester
jsou bez kompenzace teploty a musím před měřením zahřát nebo zchladit med na určitou teplotu abych měl přesný údaj o množství vody?
Jinak díky za nabídku Löffelmann, ale nějak se mi nepovedlo najít www stránky,obrázek refraktometru,adresu,nebo nějaký kontakt. Ale hodně jste mi pomohli,protože co se týká refraktometru tak o tom nevim celkem nic tak je lepší si nechat poradit.
Díky Pepek

Ono to s tím Langstrotem není tak jednoduché Prohlédneme li si různé světové katalogy tak zjistíme , že se používá několik délek rámků a to od 441 mm až po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm V Evropě se ustálilila míra metrická zaokrouhlená na celé cm tj. 450 mm a zrovna tak je to i s výškou. Takže v případě tohoto úlu se příliš nedá hovořit o světovosti. I naše Adamcova míra je právě jednou z modifikací přechodu na tento způsob včelaření v Amerikánech.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: LB <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P???ezy 45x17
> Datum: 20.2.2009 18:01:53
> ----------------------------------------
> Dobrý den, nemáte nějaký tip na dobrého dodavatele přířezů?
> Nevíte někdo, kde se vzala tato rámková míra? Zdědil jsem včely před 15
> lety a vždy jsem si myslel, že je to Langstroth - ten je ale 159mm...Dík
>
>
>

se používá několik délek rámků a to od 441 mm až po 450 mm délky 448 je jen převod z palců na mm
-----
448mm měří právě ten amerikánský Langstroth. A pokud někdo nevěděl, že obměřuje palcovou míru, tak to prostě změřil jako 450mm. 2mm je běžná tolerance při práci se dřevem, respektive při běžné výrobě úlů. Nebo to neviděl jako problém.
Slezan vznikal za socialismu, takže v té době si asi těžko mohl požádat okresního tajemníka o výjezdní doložku a jet se podívat, jak to tam ve světě dělají. A představa, že by si někdo dovážel z USA rámky a rámková krmítka byla šílená. Takže proč honit milimetry, když nás od dovozu dělila dobře bráněná vlasti hráz. Prostě se asi řeklo, že to bude 45cm a dobře se to pamatovalo.
A 12 rámků prý používal už Farrar. Je to čtverec, vnitřek 465*465.
Jako Dadant systém to zkouší snad Dol. Já mám dost díla už postaveno v 10rámkových nástavkách a v dílně první čela pro 12rámků 45*30. Takže na jaře překládám první včelstva. Doufám. :-))

Karel

Máte někdo zkušenosti s přelarvovácím systémen MICot?Podělte se s ostatními!Díky čárlí

To bychom uvítaly všichni, ale dnes se za nápady a plánky tvrdě platí.
> To je kapitalizmus. Dnes musíš informace pracně vyhledávat na netu
> prohlížením fotogalerií co jejich majitel neopatrně ukáže.
>
> Pepan

Tak to mám starým včelařům, který si pošle zpětnou obálku i se známkou napsat do ní, ať si trhne …….Stupidita 21.století v trhu a podvodů.Patentový zákon je k ničemu a soudy…?
Včelaření ve skleněných nástavcích vzniklo na Moravě v Hřivínově Újezdě.
Rozšířily se až za Plzeň a dnes už to ukazují výrobci na netu v Německu i na Slovensku. Zatím nepochopili podstatu této myšlenky, ale je to rychlost, a potom většina si bude myslet, že to vzniklo v Německu.
B.V.

To je omyl. Na 99,9% a podle historie byly skleněné pozorovací úly známy dávno před vznikem samotného Hřivínova Újezdu jako prvotní osady. Vychází to i z logiky a podstaty vzniku a vynálezu výroby tabulového skla jako takového.
...........
>Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 2. 2009
Včelaření ve skleněných nástavcích vzniklo na Moravě v Hřivínově Újezdě.<

Mimo toto téma. Divily by jste se, jak dokáže taková domácí mezistěna změnit vůni medu. Ono totiž každá mezistěna projde komletní úpravou kusadly stavitelek a to při stavbě a jako konstukční materiál pro uchování medu je porézní. Je to jako plastová ovoněná nádoba, která část toho co má v sobě předá obsahu. Funguje na tomto principu výroby hodně kvalitních tekutin. Sám tu změnu aroma přisuzuji tomu, že vosk je zbaven mnohem více aromatických látek než při šetrnější ruční domácí výrobě. Sterilizace vosku není náročná, pokud se ví, jak nato. Požadavky na sterilizaci se podle zákona také změnily. (může se při vyšší teplotě zkrátit doba a jsou ověřeny i jiné kyseliny než sírová)


K fotce toho udělátka.
To není lis k práci. Za prvé to nemá vyřešené chlazení a za druhé bych si to nechal od pana Trundy předvést, protože to co říká o množství za hodinu, je pěkně nadsazené a je to klamavou výmluvou a reklamou. Jinak dát za takový klumprt takové peníze může snad jen neznalý. Jestli někdo chce lisovat mezistěny, ať se koupí válce. Výrobce často po domluvě umí předvést postup a to je druhá polovina úspěchu. Nové válce vystavovalo Polsko a němci také mají na výběr. Koupit a zainvestovat do nových válců je rozumnější než do starých a často poškozených a nesmyslně předražených.


............
>(81.90.173.228) --- 20. 2. 2009
Re: list na mezistěny (34308) (34310)
Lepší než takové nějaké domací vyrábění mezistěn je výměnit vosk u výrobce mezistěn.A máš svatej pokoj,jakou asi uděláš doma sterilizaci vosku ? Já mám od pana Trundy úly a jsem vcelku spokojenej.Ale úly od pana Kolomého to teda nejsou ani nahodou,pan Kolomý to je profík !!!!!!<

Máte někdo zkušenosti s přelarvovácím systémen NICOT? Podělte se s ostatními! Díky čárlí

Je to Francúzka obdoba Jenterovho rámika, v ktorých M kladie v izolátore s prístupom včiel vajíčka do odoberacích materských misiek, do ktorých kladie vajíčka cez profil robotníčej bunky (5mm) a po troch dňoch keď sa larvičky vyliahnu, prekladajú sa na chovnú latku do chovného včelstva. Ostatný postup je rovnaký.