Archiv Včelařské konference

A k těm kočovným vozům bych se ani nevyjadřoval... Když jsem byl ještě
> mladý a blbý tak jsem uvažovatl a chtěl nějaký koupit, ale ty nevýhody
> předčily výhody, brutálně....
> 2 strany.... sever a jih// chyba na severu zaostávají a jihu utíkají z
úlu,
> pořizovací cena/// hrůza, chtěli mi je prodat za 50 000, síla, u
> tenkostěných úlů omezený kontakt včelstva se sluncem/// chyba opožděný
> rozvoj/// koč vůz potřebuje na převoz traktor/// chyby//d rahý 400 kč
> hodina traktoristy// a při kočování do sadů, velký, blbě manipulovatelný a
> navíc sadaři chtějí spíše palety a rovnoměrně rozmístít, takže kočovné
vozy
> opravdu ne, jo a ještě když je v létě vedro, luxus v nich pracovat.....
> jednu výhodu mají, včelstva jsou chráněny proti zlodějům, což bohužel v
> našich podmínkách výhoda, bohužel...

Ono taky kočovné vozy vznikly za úplně jiných podmínek za socialismu.
Vyřazené různé autobusové či zemědělské vleky nebo maringotky šlo koupit za
zůstatkovou nebo šrotovou cenu, od čtvrtiny měsíčního platu výše, za
investici dalšího 1 - 5 měsíčních platů si je včelaři sami upravili na
včelíny. Traktoristu s traktorem na převoz šlo sehnat za babku, cenu cca 4
krabiček kvalitních cigaret nebo cca 10 - 20 piv v hospodě nebo ho dokonce
zdarma poskytovaly družstva, kde řepku pěstovali. Cena medu, ať už z prodeje
ze dvora nebo do výkupu byla výrazně výše než dnes. Investice do kočovného
včelína se tehdy splatily tak za 2 roky. Dneska je kočovný vůz tažený
traktorem po silnici ekonomický nesmysl, snad kromě těch vozů zaměřených na
opylování, kde se podařilo nacpat těch aspoň 60 včelstev Spíše tak přívěs za
auto nebo paleta umístitelná na korbu náklaďáku.

R. Polášek

> >>>(Po první fumigaci mi spadlo od 50 do 250 k destruktora.)<<<
> Musíš taky napsat kdy jsi to použil a jestli tomu předcházelo nějaké léčení,
> případně jaký byl spad po opakovaném přeléčení jinak je tvá informace bezcenná


Pri krmeni bylo psano...

Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed řady přes 2 úly od sebe

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 12:05:48
> ----------------------------------------
> Já měl po aplikaci gabonu p týdnů VII VIII měsíc při první fumigaci v X u
> varidolem 0 - 5 u 28 včelstev a u 2 přes 200 druhá fumicace po 2 týdnech u
> všech 0 - 2 a po aerosolu v polovině XII 0
> To by pak potvrzovalo menší účinnost odpařovačů jinak pro alternativní
> chovy velmi dobré
>
> Pepan
> -------
> Tomu nerozumím. Jak lze srovnávat něco co není vedle sebe.
>
> Já měl jedno stanoviště, kde kdybych tam dal vlétě toaleták, tak by mi taky
> vyšla skoro 100% účinnost. Roztoči tam prostě nebyli. Ani v létě a na
> podzim mizimvě. Kdybych to srovnal s Gabonem na jiných stanovištích podle
> spadu po první fumigaci, tak by z toho gabon proti toaletáku vyšel dost
> špatně:-)
>
> Vím o pár lidech, co to zkoušeli vedle sebe a hodnotili. Ale porušovali
> vyhlášku, tak s tím nikam na veřejnost nechodí. :-)
>
> Karel
>
>
>

Pepan:
Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed řady přes 2 úly od sebe
-----
Ale já z toho nepochopil, která včelstva byla léčena odpařovači. Měl jsme dojem že žádná a porovnáváš své spady s jinými.
Karel

jistě já jen upozornil že i na jednom stanovišti při stejném ošetřování bývají výsledky velmi rozdílné Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zkuenosti s odpa?ova?em Nassenheider
> Datum: 05.2.2009 16:54:04
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Když si to přečteš tak ty dvě včelstva nejsou srsrovnatelá a byly uprostřed
> řady přes 2 úly od sebe
> -----
> Ale já z toho nepochopil, která včelstva byla léčena odpařovači. Měl jsme
> dojem že žádná a porovnáváš své spady s jinými.
> Karel
>
>
>

Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem
----
Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak.

Jsou země, kde jsou naše léky zakázané, mají jen ty "alternativy" a včely tam mají stále.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo kdo dělá křížové pokusy s Gabony na účinnost léčiva do jedné skupiny dal i ty méně účinné. Není nad to, když srovnání dělá třetí osoba. My všichni víme, že Calgon nad prevítem vodním kamenem vždy vítězí.

Karel

> Medovina......Poučit by nás též mohli malovýrobci vína. Bylo by to přímo od zdroje. JK
..........
Nechci poučovat, ale vinaři využívají a na medovinu se vztahuje zřejmě toto:
Předpis:
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
---------------------------------------------------------
Neměl jsem na mysli opis právního předpisu. Očekával jsem hřejivé slovo a zkušenosti z praxe.
JK

Přečtěte si článek pana Leoše Dvorského:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna
-o-50-vcelstev

V závěru je docela podrobná metodika aplikace KM v průběhu celého roku,
uvedená pod nadpisem:

"Pod vlivem výše uvedených faktů, doporučuje výbor ZO ČSV Mladá Boleslav
následující postup boje proti roztoči V.d. v letošním roce:"

Podle této metodiky jsem postupoval v roce 2008 a budu postupovat i roce
2009. Důležité je začít již v březnu a nečekat až na podletí. Nepoužívám
gabon, varidol, M1. Výsledky jsou skvělé.

Poznámka:
Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.

J.T.



> Začal jsem krmit 03.08.2008 a možná o týden později jsem dal odpařovače.
> Rovněž kolem 10.08. jsem dal Gabony. Při první fumigaci (jak jsem už psal)
> byl spad od 50 do 250 ks VD. Po druhé fumigaci byl spad u devíti včelstev
> od 0 do 5 ks destruktora. Vysoký spad při 1.f. přičítám tomu, že jsem
> stavební rámky, které se mají s trubčinou vyřezávat dle metodiky LBV
> koncem
> června, začátkem července, nechal v úlech. Začínal jsem a neměl jsem rámky
> v čem vytavit (teď už mám). Trochu jsem věřil tomu, že KM destruktora
> zdecimuje, i když jsem rámky nevyřezal.
>
> Jiří

O prosklených sekcích jsem také uvažoval a stále uvažuji. Viděl jsem je u
jednoho chovatele. Ten je však měl jen ve velikosti tak na naběračku včel. U
takto malých sekcí mi vadí co se zakladeným rámečkem. Uvažuji o
jednorámkových neprosklených sekcích s děleným rozkládacím rámkem na mé
rámkové míře (44,8 x 15,9). Nemám sice letité zkušenosti, zdá se mi však, že
kontrola včelám nevadí. Kontroluji je, až když podle česna usoudím, že matka
klade. Zatím používám malé polystyrénové oplodňáčky na 2 matky na dvojicích
malých plástečků, zapůjčené od mého otce.

> Na chv matek se mi nejvíce osvědčila skleněná sekce na velikost jednoho
> rámku užívané míry.Zakladený rámek po odebrání matky a po ometení včel
> lze vložit zpět do včelstva.Na oddělky používám samostatné 4 rámkové
> zateplené plemenáče ve kterých lze bez problémů zimovat jak záložní matky
> tak nepřidané oddělky.Výhodou je že tyto lehké bedničky lze lehce kamkoli
> přestěhovat.V obou případech vychovám matky stejné kvality.Ve skle lehká
> kontrola bez většího rozrušení včel.Celá skleněná sekce vložena v
> zateplené
> bedničce.

Taková podotázka. Jestli je roztoč poškozený, tak nezahyne a nespadne?

......
trestik:>Poznámka:
Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.<

Vazeni pratele.
Dovolim si vas upozornit na detskou knizni publikaci "Malá včelí královna", kterou pro nase ratolesti vydala ZO CSV Hradec kralove.
Blizsi informace naleznete zde: http://www.vceliweb.cz/?t=prodejci-csv-mvk
Frantisek

Josef Křapka napsal:

>Neměl jsem na mysli opis právního předpisu. Očekával jsem hřejivé slovo a zkušenosti z praxe.
...................

Hřejivé slovo by se taky našlo. :)
Když jsem četl příspěvky v tomto vláknu, donutilo mě to použít google, našel jsem předpis, a ten se mi zdá docela jasný.
Tak mě to trochu zahřálo. :)

A zkušenosti z praxe jsou zřejmě o stavu svědomí. Jak kdo postupuje v souladu s předpisem.
Doufám, že má praxe by nemusela být s předpisy v rozporu.

>Ta srovnání naší tradiční léčby a KM již dělal výzkumák A doporučil ji hlavně pro alternativní včelaření i když s mírně horším účinkem a nadále se s ní počítá pro případ kdy by již stávající léčba přestala účinkovat Počítá se i s thymolinem Pepan<
-----------------------------------------------------------
Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM. Byly porovnávány desky Formidol, systém MiteGone a odpařovače Nasenheider. Výsledky z několika včelnic v republice př. Klíma zpracovává do diplomové práce a věřím, že nás s výsledky seznámí např. prostřednictvím periodika MV. Můj subjektivní pocit z použití těchto systémů je poněkud rozpačitý. Jelikož byla v roce 2008 situace s roztočem poněkud jiná, kdy oproti minulým rokům bylo málo roztočů a navíc jsem zaznamenal u některých včelstev zapojených do pokusu roztočů více a v jiných téměř nula a to nezávisle na systému použité aplikace KM. Je však možné, že na jiných včelnicích, zapojených do pokusu, byla situace jiná. Přesto dle mého názoru jsou aplikace (Nassenheimer, MiteGone) s dlouhodobým účinkem a koncentrací 60% patrně účinnější oproti deskám Formidol při jejich použití v nízkonástavkových včelstvech o 6-ti nástavcích. Co se týče manipulace, jsou bezpečnější a pohodlnější desky Formidol než oba další systémy, kde se pracuje s kyselinou přímo. V případě, že má člověk již brebtavé ruce je zapotřebí (řečeno s mírnou nadsázkou) skafandr. Na hodnocení, který systém je lepší je však pokus konaný pouze v jedné sezóně málo. K objektivnímu hodnocení je třeba provádět srovnávací pokusy trvající po několik let aby se eliminoval vliv extrémě vyských stavů roztočů s opačným extrémem - enormě nízkého stavu roztočů jaký byl v roce 2008. Ideální stav roztočů by byl n u l a. To bychom však neměli jedno téma k diskusi.
JK

Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým
stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost). To ovšem platí v
určité míře i u ostatních způsobů ošetřování.

KM aplikovaná pomocí odpařovačů Nassenheider působí rovnoměrně a dlouhodobě.
To závisí především na teplotě, velikosti odparné plochy, větrání úlu a síle
včelstva. V rovnoměrném a dlouhodobém působení vidím přednost oproti
ostatním způsobům, jejichž působení postupně slábne (nebezpečí rezistence).
Zatímco u Varidolu zahynou roztoči prakticky naráz a vidíme je hned druhý
den na podložce (i když zbytky vypadávají ještě po několik dní), v případě
65% KM hynou postupně a to včetně roztočů na zavíčkovaném plodu.

J.T.

> Taková podotázka. Jestli je roztoč poškozený, tak nezahyne a nespadne?
>
> .....
> trestik:>Poznámka:
> Srovnávat, kolik spadne roztočů bezprostředně po aplikaci KM a po aplikaci
> Varidolu je scestné, jelikož účinkuji rozdílně. KM nemusí roztoče zabít,
> stačí když jej poškodí tak, že se nemůže množit.<

Nechci to nějak natahovat. Ale neznamená, že ztratí-li roztoč reprodukční schopnost, nezměnilo se něco ze zevnějšku s jeho reprodukčními orgány? A pokud si dobře pamatuji ze školy, k reprodukci používá roztoč ústní ústrojí, takže jak může takový roztoč dlouho žít, jestli nemůže sát? 3 dny, se totiž udává životnost roztoče na plástu bez včel a plodu. Jestli může sát, může se i množit.
.......
trestik:>Někteří roztoči po ošetření nezahynou a přežívají určitou dobu s různým
stupněm poškození (například ztratí reprodukční schopnost).<

To je zbytečné srovnávat účinnost, v praxí ověřený odpařovače nebo odpařovací systémy mají navzájem stejnou účinnost, jinak by nebyly ani nabízeny, protože by šlo o podvod. Je to jako bych zjišťoval, jestli po dálnici z Prahy do Brna dojedu autem značky Ford nebo Opel nebo Škoda.

Při porovnání, ale musí každý i slepý dojít nato, že Formidol je výhodný ne pro účinnost, ale proto, že je tento lék je značně komerčně zvýhodněn oproti jiným podobným. Jestli účinkuje je tedy jedno, když je skoro zadarmo. Jsme v Česku, ... ne? ;-)


........
Josef Křapka>Na výzvu pana Zdeňka Klímy (Veterinární univerzita v Brně) jsem se zapojil v roce 2008 do pokusu srovnání účinnosti jednotlivých systémů použití KM.<

Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat foretické roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky. Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít se KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti. Zdraví R. Stonjek

http://www.mieliditalia.it/download/moriaapi.wmv

Pokud se nehodláte smířit s použitím jedů, zbývá prakticky jen KM. Když KM,
tak odpařovače s dlouhodobým rovnoměrným působením. Na výrobci jak jste
uvedl nezáleží.

Umístit 2 pásky Gabonu do úlu je samozřejmě nejméně pracné. Pokud však
srovnáme nátěr plodu a vložení odpařovače KM, potom je na tom KM lépe.
Srovnání trojnásobné fumigace a aplikace odpařovače s KM je dle mého soudu
rovněž ve prospěch odpařovače.

Manipulace s kyselinou vyžaduje určitou opatrnost a je potřeba být náležitě
připraven a vybaven. Mám momentálně 20 odpařovačů a jejich naplnění a
zavěšení do úlů mi nečiní potíže. Jedinou nevýhodou oproti Gabonu je, že
musím vyjmout a někam uložit rámky. Jak jste však uvedl, vše má svou cenu.

S přátelským pozdravem
Třeštík


> Zkušenosti s uvedeným odpařovačem nemám, protože nebudu investovat do
> trochy plastu o výrobní ceně cca 5 Kč 50 x větší sumy. Tak jsem si ho
> raději zbastlil sám a docela dobře vychytil nevýhody obou. Důležité při
> hodnocení jsou pouze 3 ukazatele. Jak intenzivně zasáhnou páry KM
> reprodukční roztoče, zda dokáží min po dobu 13 dní účině shazovat
> foretické
> roztoče a pak se také jedná o pracnost při aplikaci. Aby páry zasáhly
> roztoče uvnitř buněk je podle zahraničních pramenů ukazatel spálená tráva
> před česnem a hrst mrtvých včel. No a to neumí ani formidolové desky.
> Formidolové desky i když se jedná o dva šoky po dvou dnech neumí udržet
> koncentraci par po dobu 13 dní, pouze 4 a tak o účinném zasažení
> foretických roztočů v tomto termínu si mohou nechat pouze zdát. To naopak
> by odpařovače bez problémů mohly dokázat. Pracnost vkládání formidolových
> desek je pro většího včelaře deprimující a ještě je nutno poznamenat, že
> vkládat desky do podmetu je ztráta času. Proto si myslím, že dlouhodobé
> odpařovače jsou díky délce působení a pracnosti perspektivnější. A aby to
> nebylo tak jednoduché jsou při plnění asi dost nebezpečné, protože polít
> se
> KM uprostřed lesa jistě nepředstavuje příjemný zážitek a nedej bože,aby
> byly zasaženy oči. Takže jak už to bývá, vše má svá pro a proti.
> Zdraví R. Stonjek

"Škoda že to nepublikovali někde na webu.
Zajímavé je, že jiným to srovnání vychází jinak. "

Za léta 2004 až 2008 do nich nasypal stát (my všichni) 16 miliónů v grantu a dočkali jsme se jen cédéčka "celý rok proti varroáze" (reklamní slogan na vlastní produkty). ČSV je pětinovým vlastníkem sročka. A nikde závěrečné práce z výzkumných úkolů. My (občané i členové) bychom na tyto informace měli mít nárok. A podívejte se na jejich nové webové stránky. NIC!

Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit.
Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-(

A co vy přátelé. Bez ztráty květinky?

Karel

Zdravím.
Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o vánocích.
Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s jinými a třeba v prosinci.
Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Přiteli hodnotit zimování včelstev v polovině unora je dosti unáhlené, Ted přichází období nejvědších strát z duvodu nedosažení včel na zásoby.Je pravda že za pěkného dne se dá něco napravit dodat zásoby priblížit k zimujícím včelám nebo převěsi vyjedené plásty.Určitě pamatuješ že o včely mužeš přijít třeba v dubnu a to je ještě hodně dlouho.Hodně poznáme jak natom jsme až po prvním jarním proletu.

Problém není v tom panenském díle ale jinde Já nechávám v úlech spoustu panenského a nejsou stím žádné problémy. problém může být ve špatném léčení při vychování zimní generace a nebo v mezeře mezi nástavky Tu musíš počítat od vosku po vosk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyzimov?n?
> Datum: 08.2.2009 08:45:33
> ----------------------------------------
> Sice ještě přijde mráz, ale asi už se to dá hodnotit.
> Takže já hlásím jednu ztrátu, Zkoušel jsme jak to dopadne když nad plod dám
> nástavek s panenským dílem. Buď to neumím já, nebo včely. :-(
>
> A co vy přátelé. Bez ztráty květinky?
>
> Karel
>
>
>

Tu musíš počítat od vosku po vosk
______________________________________________________________

Dovolil bych si malou korekturu: ,, Tu musíš počítat od medu ke medu.,,
Myslím si, že v tom spočívá hlavní problém.

S pozdravem M. Václavek

Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Včera jsem se byl na holky podívat, teplota byla 13 st. C. Byl krásný prolet, sice ne masivní, ale z česen lítaly včelky pořád. Dnes to nestojí za hovor 1 - 2 st. C.
Jiří

Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o proletech a někde i 12 stupňů tepla.
Pěknou neděli všem.
Míra

Včera jsem se byl na holky podívat, teplota byla 13 st. C. Byl krásný prolet, sice ne masivní, ale z česen lítaly včelky pořád. Dnes to nestojí za hovor 1 - 2 st. C.
Jiří

Myslím, že první etapa vyzimování, kdy byly včely sevřeny do chomáče a musely jet jen po zásobách, je za námi. V minulém týdnu byly tepla, že snad všechny včely co to potřebovaly a měly alespoň zbytek zásob, aby zatopily, se rozvolnily a natahaly si k sobě zásoby z jiných uliček. Druhá stránka mince je celkové množství zásob a to se dá také odhadnout. Alepoň ve vztahu k příštímu oteplení nejpozději na konci března. Alespoň tady u nás pod horama.

A co se týká toho pananského díla, tak by mě skutečně zajímaly skušenosti jiných. Ale s touto situací:
Dole je nástavek/y/ s tmavším dílem, nad tím nástavek jen s panenským dílem. Je to v podstatě to, co se nazývá snad Rašovská protimorová metoda. I když já to dělal z jiného důvodu. U části včelstev jsme měl nahoře nástavek jiného rozměru (45*30) aby do něj včel přešly během zimy a já je na jaře mohl přesunout do tzv. Dadantů. Tam kde to bylo panenské dílo, nebo zakladené jen srdíčko uprostřed v horní části, tak tam včely dělaly cokoli, ab tam neuložili zásoby.
Tam kde jsem to v září viděl z hlediska zásob k dolní loučce jako rizikové, tak jsem to přerušil a nástavek dal dolů. V tomto včelstvu byly zásoby až dolů a odhadoval jsem, že by včely mohly přejít.

Stejné problémy jsem měl, ale za tvrdé zimy cca před 5 lety, kdy jsem přecházel na langstrotha a oddělky jsem zimoval ve dvou nástavcích. To se mi zimování oddělků ve 2N neosvědčilo. Jakmile jsme měl dost staršího díla, tak mi vycházel a vychází pro zimování oddělků spíše úspěšnější dvounástavkový způsob.

Co se týká léčení, tak všechna včelstva byla léčena stejně. Další bez problémů, ale jisté to bude opravdu až v květnu:-)

Karel

Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)

Já bych to řešil teď do jara plastovou tenkou síťovinou napnutou nebo visící
tak decimetr od úlů. Ptáci by se potom měli instinktivně vyhýbat prostorům
pod síťovinou, odkud by v případě objevení predátora nemohli jednoduše
vzlétnout. Jak už ale strakapoud ucítil přes otevřené očko včely, bude si
tuto zásobárnu potravy pamatovat asi dlouho, možná i do příští zimy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 2:16 PM
Subject: Jak na strakapouda


> Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené
> úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký
> strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho
> likvidace)

Oproti dřívějším zkušenostem pár lidí tady v posledních 2 - 3 letech uvedlo,
že našli v zimě ve včelstvu trubce a přitom byly včely v pořádku a s matkou.
Znamená to tedy, že když se v zimě mezi mrtvolkami najdou trubci, může to
znamenat, že včelstvo je v pořádku a potom při pokusu o záchranu toho
včelstva spojením s jiným dojde k zmaření jedné matky. Asi to znamená
oprášit technologii zimování menších včelstev nebo silnějších oddělků s
klidně i méně kvalitní matkou, určené pro záchranu včelstev v zimě a pokud
ne, potom určené k rozebrání na jaře a k posílení produkčních včelstev.

Tady na severní Moravě bylo v sobotu přes poledne 10 - 15 st C, v noci na
sobotu 10 st C, díky tomu jižnímu proudění. V přírodě už začaly jarní
pochody, v lese tekla míza z javoru klenu naklovaného jakýmsi ptactvem a
viděl jsem kvést petrklíč.

Prošel jsem se v pátek kolem polí s řepkou, letos jsou u nás ve špatném
stavu. Metr, 3 metry kolem krajů pole je řepka v pořádku, ale hlouběji v
poli obvykle rostou rostlinky s 3 - 4 malými listky v rozteči tak 15
centimetrů. Jedině na polích výrazně zastíněných lesem nebo na vlhkých
severních svazích je řepka dobrá. Asi se na tom podepsaly podzimní sucha a
kdoví, jestli místní zemědělci nebudou zaorávat. Ale třeba se to za ty 2
měsíce a něco do květu řepky spraví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 10:01 AM
Subject: Re: Vyzimování


> Zdravím.
> Já jsem přišel také o jedny a byli to ty kde jsem měl trubce ještě o
> vánocích.
> Zřejmě byli bez matky.Ptal jsem se tu na to už začátkem listopadu.No je to
> poučení pro příště.Jestli se mi to ještě někdy stane tak je spojím s
jinými
> a třeba v prosinci.
> Ostatní zatím dobrý.Chodím i na slovenské fórum a tam už se píše o
> proletech a někde i 12 stupňů tepla.
> Pěknou neděli všem.
> Míra

Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně, nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana: Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti a mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud má někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý včelař disident

Zaručený zdroj - supermarkety - sítě proti ptactvu - používané na ochranu
drobného ovoce před špačky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 5:52 PM
Subject: Jak na strakapouda


> Vážení včelaři, po dlouhé době opět problém.Některé příspěvky ukazují opět
> na nepřeberné množství volného času některých včelařů.A bohužel, mlácení
> prázdné slámy.Před několika lety jsem problém strakap.řešil na těchto
> stránkách.Tehdy mi odpověděl známý dopisovatel G.P.Těsná přilnavost
> nástavků mi nepomohla.Str.vklíní drápy mezi nástavky a pracuje. Problém
> bych vyjádřil takto:Nálet S. je intenzivní v době kdy delší dobu trochu
> mrzne. To je dle Klause letos.S.nemají co do úst.Obrana:
> Problematická.Plašil jsem podobně jako vlaštovky,imitacemi
> dravců,rozvěšenými CD. Bez úspěchu. Jedině co se setkalo s úspěchem bylo
> zasíťování.Ale..Um.hmotná síť nesmí kopírovat úl.Pomůže to S. k
> přidržení.Osvědčilo se mi napnutí sítě přes střechy do tvaru stanu.Nastává
> další problém.Při intenz. zimním proletu se masy včel zachytávají na síti
a
> mnohé již opětovně nevzlétnou.Proto doporučuji sítě s velkými oky. Pokud
má
> někdo zaručený zdroj.Děkuji za zveřejnění. S pozdravem Z.D. dosud živý
> včelař disident

Zdravím přátelé včelaři.Při odběru měli jsem zjistil poškozené úly(rozklované očka nástavků).Později jsem zjistil,že to byl krásný velký strakapoud.nezná někdo způsob jak ho odradit od klování do úlú?(krom jeho likvidace)
..........
Znesnadnit úchyt drápky na úl, nepoužívat očka, očka, které se používají, zadělat a natřít špunt barvou kterou má nástavek. Ptáci jsou velice inteligentní a sociální. A jestli se to jednou naučí, zapamatují si na cm přesně kde a naučí se to i potomci atd. Důležité je snížit tu atraktivitu. Ptáci mi sedají na česno, létají když je např. prolet, vidím i spousty datlovitých když jsem na stanovišti.

Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.

Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli přijme
starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
dalších ulů a tvořím z něho oddělky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2009 3:40 PM
Subject: Co s vyrojeným včelstvem


Dobrý den,

jako začínající včelař procházím řadu informačních zdrojů, včetně této
konference, ale nikde nenacházím uspokojivou odpověď na otázku, co s
vyrojeným včelstvem. Tedy abych byl přesný, všude je uváděno, že je potřeba
vyrojené včelstvo standardním způsobem prohlédnout. Je tím pravděpodobně
míněno, odstranit přebytečné matečníky a poté čekat, jak se včelstvo dále
vyvine.

Domnívám se, že je to postup pro včelaře, který nechová matky, nepoužívá
nástavkovou technologii a nevytváří záložní oddělky. Jaký by měl být
standardní postup pro včelaře, který tyto technologie používá?

Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl až
po jeho kontrole (cca po týdnu).

Je tento postup správný?

Děkuji za odpověď

Josef Třeštík

Kdysi v kočovném včelíně mně datlovití udělali "sondy" přes boční stěny. Na
boční stěny z prken asi 15 mm silných byla přitisknuta baterie zadováků a
mezi těmi stěnami v izolaci se uhnízdili mravenci. Ptáci na to přišli a v
zimě co 10 - 20 cm proklovali otvory o průměru asi centimetr stěny v místě
spoje na péro a mravence zlikvidovali, od té doby se tam mravenci
neobjevili.

R. Polášek

Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
Nakonec matku lze později vyměnit.

Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
že se včelstvo zkonsoliduje.

V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
roce, nakonec stejně zrušil.
J.T.

> Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> přijme
> starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
>
> Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> až po jeho kontrole (cca po týdnu).
>
> Je tento postup správný?
>
> Josef Třeštík

Také je jedním ze spůsobů vrácení zpět do včelstva Na úl se položí mřížka a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší
Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 19:40:57
> ----------------------------------------
> Můj známý, zkušený včelař a chovatel F1 matek, mi radí, abych na F1 matkách
> za každou cenu nelpěl. Říká mi: "Víš, nejdůležitější je, aby neštípaly".
> Nakonec matku lze později vyměnit.
>
> Právě využít vyrojeného včelstva k posílení ostatních včelstev a tvorbě nebo
> posílení oddělků, jak uvádíte, se mi zdá efektivnější, než pouhé očekávání,
> že se včelstvo zkonsoliduje.
>
> V minulém roce jsem matečníky vylámal a ponechal jeden, který jsem
> vyhodnotil jako nejlepší (už to se mi moc nezdá - z mého pohledu nejlepší).
> Včely nasadily další záložní matečníky a s vylíhnutou matkou z ponechaného
> matečníků se opět vyrojily. Znova jsem matečníky vylámal a roj vrátil.
> Nakonec matka pravděpodobně při proletu zahynula, včely zůstaly bezmatečné a
> začaly klást trubčinu. Takže jsem pěkné silné včelstvo, s F1 matkou v 1
> roce, nakonec stejně zrušil.
> J.T.
>
> > Záleží jakou má včelař chovatelskou politiku, jestli třeba ve včelách
> > nesnese jiné matky než dcery F1 od plemenné matky nebo naopak jestli
> > přijme
> > starou, případně novou matku v chyceném roji a novou matku křížence v
> > původním úlu. A jestli má včelstev nadbytek nebo málo.
> > Já včelstvo s rojovými matečníky v poslední době obvykle rozděluji do
> > dalších ulů a tvořím z něho oddělky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> >
> > Po negativních zkušenostech z minulého roku bych příště nejraději vyrojené
> > včelstvo bez okolků rozebral po nástavcích a po odstranění všech matečníků
> > jimi posílil pozdní oddělky z minulého roku. S rojem bych naložil podobně,
> > nejprve bych jej však usadil a konečné rozhodnutí, co s ním, bych provedl
> > až po jeho kontrole (cca po týdnu).
> >
> > Je tento postup správný?
> >
> > Josef Třeštík
>
>
>
>
>

> Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.

Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?

> Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.

Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
zachovat, nebo použít na oddělky?

J.T.

Levně koupím odborné včelařské překlady, nejlépe více ročníků najednou. Rád bych postupně sehnal všechny ročníky. V této fázi dám přednost osobnímu předání v Ostravě a okolí. Napište mi, prosím, na mail michal.pol/zav/centrum.cz.

Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ), večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ). Brzy ráno proveďte přeléták:

Plodiště umístěte na medník, od něhož ho včelotěsně oddělte. Do medníkové části, která se přendá na hlavní dno, vložte rámek s otevřeným plodem. V plodišti zrušte matečníky a dodejte vodu ( buď krmítkem či souší ). Berte na vědomí fakt, že se za týden může vylíhnout i 15 000 včel ( plodiště položte na reservní vysoké dno, v lepším případě nad(pod) plodiště přidejte rozšiřovací nástavek s mezistěnami ). Za týden otrhejte nouzové matečníky na plodovém plástu v medníku, přeskupte úl do původní sestavy a proveďte preventivní protirojové opatření:
A/ rozvolnění plodiště ( odeberte přebytky zásob, vytvořte místo ke kladení ( nejlépe proložením plodiště soušemi )
B/ vložení stavebních rámků do plodiště ( k zastavení a zakladení trubčinou ) nebo odběr většiny zavíčkovaného dělničího plodu.
Přeléták rojovou náladu sice zruší, ale má-li být účinek trvalý, musí se eliminovat rojotvorné faktory... proto protirojová opatření po protirojovém přelétáku ( je možné tyto zákroky provést souběžně s vytvářením přelétáku ).

Rojem ( plodem ze včelstva v rojové náladě ) lze posílit oddělky. I u vyrojeného včelstva, do kterého roj nevrátíte, se vyplatí provést přeléták ( v tomto případě rojové matečníky nerušit!!!... zásadní chyba - chybí matka ). Rojová nálada nemusí výletem prvoroje skončit.

Účelem všech těchto procedur je úspěšné překonání rojové nálady, úchova síly včelstva a záchrana části snůšky.

S pozdravem M. Václavek

Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
"přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.

R. Polášek

O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.
Děkuji za informace.
S přátelským pozdravem J. Třeštík

> Nechcete-li vytvořit nové včelstvo ( nemáte-li k dispozici prázdný úl ),
> večer roj náběhem usaďte do mateřáku ( včelstvo, ze kterého roj vyšel ).
> Brzy ráno proveďte přeléták:
> ...
> S pozdravem M. Václavek

>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j. zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

Tomáš Heřman
>Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi :-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-)) jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)<
..........
Také mám nižší česna. To byly asi rejsci. Ty mne moc nevadí, akorát znehodnocují povinnou měl tak, že žádná není k odběru a výkaly jsem musel z podložek umývat a dezinfikovat je. Tak jsem zavedl jednorázové A3 podložky a rovnou je pálím. A drobná úprava před vložením zamezuje vynášení měli na nožičkách česnem ven.

Možná tu nemáme ty správné úlové datlíky. ;-)

Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda) Dobrou prevencí je přeleták a je to podle mé dedukce nejstarší doplněk při množení včelstev po vynálezu prvního pohyblivého včelaření. (pohyblivé příbytky) Takové využití přeletu jsem viděl i na německém videu při včelaření s košnicemi. Vylamování matečníků je jen posouvání množení včelstev na časové ose a tím se omezuje eventuální další využití následných snůšek a medných výnosů.


.........
>trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005)
O přelétáku jsem zatím neuvažoval - nenapadlo mne to, přestože to je
logické. Dosud jsem se domníval, že se přeléták používá jen jako prevence
před vyrojením, když při kontrole včelstva podle naražených matečníků
usoudím, že je vyrojení nevyhnutelné.<

> Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)

Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit, odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou bedynku...

Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi - takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p. Sedlacek).

Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem vic nez pozitivne prekvapen.

Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc?? Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se matky? Nebo o tom rozhoduje matka?

T.H.

Felda: Co tim chtel autor clanku rict ?
Ihsms: ze nekdo odstoupi je naprosto prirozena vec,dal oboru co mohl,a jede se dal...
Kaji : do te fumkce se navrhnul v podstate sam.jedna vec je davat co muzu.druha co mam...
G.P. : Pokud nekdo ignoruje doporuceni standartnim zpusobem,volil bych nez odstoupim s titulu nezavisleho kontrolniho orgnu moznost zverejneni.Pokud by to neslo pres casopis Vcelarstvi vydal bych takova doporuceni jinde,jinym a vice nezpochybmitelnym zpusobem.Timje moznost pres internet.K aktivizaci diskuse o otazkach staci-avizo-na vcelarske konferenci,(?????)

Rorhodnuti predsedy UKRK Zdenka Dobiska pokladam za zcela speavne a uvazene.Divim se ostatnim clenum UKRK(kdyz pred vice nez rokem v breznu 2007 nepripustili jeho rezignaci z funkce predsedy,a tet jej nepodporili ! Tehdy stacilo zvolit si ze sveho stredu jineho predsedu a jelo se dal.
Je zarazejici ze delegati posledniho sjezdu kteri meli velmi vyhranene kriticke nazory na hospodareni ve vedeni CSV a presto byli zvoleni do UKRK se nyni nepostavili za sveho predsedu a mlci-nevydaji ani hlasku!

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta

Pokud nejde o rojivé včelstvo které se rojí tak dlouho až se samo zruší tak znovu nevyletí
Běžně to včelaři dělají a roj se vrací až za 1-2 dny


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 08.2.2009 21:56:55
> ----------------------------------------
> > Také je jedním ze způsobů vrácení zpět do včelstva. Na úl se položí mřížka
> > a včelstvo se na ni vysype včely slezou dolů a matka se zruší.
>
> Mám obavy, že se vrácením roje rojová nálada nepotlačí a že se včelstvo s
> vylíhnutou matkou vyrojí znova. Asi jde také o to, kdy, respektive z jakého
> důvodu, se včelstvo vyrojilo. Pokud jde o časný rozmnožovací roj, není
> rojová nálada tímto způsobem hůře zvládnutelná?
>
> > Matečníky nerušit. lze je využít pro výměnu matek atd.
>
> Máte na mysli matečníky opatrně zaklíckovat a ponechat v úlu vylíhnout,
> protože jinak by narazily nové? Matky po vylíhnutí zužitkovat a včelstvo
> zachovat, nebo použít na oddělky?
>
> J.T.
>
>
>
>

popisujěš přeleták a ten je velmi výhodné udělat se špatně prosperujícím včelstvem.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojeným včelstvem
> Datum: 09.2.2009 06:32:04
> ----------------------------------------
> Tradičnímu zákroku, prohlédnutí včelstva, vylámání všech matečníků kromě
> jednoho je dobré se vyhnout. Nemusí se vybrat matečník s nejlepší matkou a
> nemusí se všechny matečníky najít, včely se potom rojí dál. Nejlepší je
> "přesvědčit" včelstvo,aby samo zlikvidovalo matečníky kromě jednoho
> nejlepšího. U nastavků se to dá myslím udělat, když se původní včelstvo
> přesune někde jinde, včelstvo ztratí létavky a zbylé včely samy matečníky
> proberou. Zatím jsem to ale nevyzkoušel. Druhá možnost je vybrat většinu
> rámků s plodem a místo nich dát mezistěny. Včely na zbylých plástech obvykle
> samy zlikvidují přebytečné matečníky. Odebrané plásty, když jsou se včelami,
> se dají použít na oddělky, protože tam bývají obvykle zavíčkované matečníky,
> tudíž proti běžným oddělkům mají nejméně týden náskok nebo když se včely
> otřepou a matečníky vylámou, doplní se do jiných včelstev.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 8:46 AM
Subject: Re: Jak na strakapouda


>
> Viděl jsem děravý rozkolvaný vůz ze silných palubek, který si odvezl
včelař
> ze stanoviště na které jsem se posléze ihned nastěhoval. Datlové létali
> kolem úlů a dodnes tam jsou. Problém s datli 0 (nula). Problém na dalších
> 12ti stanovištích s ptáky za dobu co včelařím 0.


Takhle pozitivne (namistrovane) jsem byl naladen pred zimou ohledne mysi
:-)) ME!! prece nevleze mys do ulu mam cesnovy vlozky s dirou 6mm :-))
jo a hned ve trech cistili mrtvolky na podlozce:-)

Na druhem stanovisti mam naklobany dve bedynky - nevim konkretne jaky
ptak, ale trisky jen letaly - jeste ze ho to prestalo bavit... Bylo to v
obdobi mrazu takze mozna to muze byt tak jak tu nekdo zminil. Doted zatim
klid - ale ten ptak me lehce znervoznuje. Mys se da chytit do pasticky, ale
resit ptaky je vetsi boj...

K mysim jeste - zkousel nekdo mys vykourit - vyhnat z ulu kourem? T.j.
zapalit fumigacni pasek? Muze to fungovat?

T.H.

někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl. matky po takové matce bych nepoužil

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:06:10
> ----------------------------------------
> > Jestli jsou rojové matečníky ve včelstvu, na 99% se včelstvo chystá k
> > vyrojení a učiní tak, jestli nezasáhne vyšší moc.(včelař, příroda)
>
> Loni jsem se opet snazil byt chytrejsi, zase me prevezly :-)) Chtely se rojit,
> odebral jsem matku i ramky plodu - oddelek, v puvodnim vcelstvu jsem nechal
> jeden matecnik a vklidu se 14 dni venoval jinym s tim, ze jsem jim nalajnoval
> dalsich postup :-) Pak prisel roj, rikal jsem si odkud - mrknul jsem se do
> nich a tam dalsich min 10 matecniku i kdyz jsem nechal jen jeden. Proste chtely
> se mnozit a mnozily se. Navic stara matka v oddelku se uprostred leta take
> vyrojila. Nechapal jsem a dodnes nechapu proc, bylo to hrozne pozde - minimalni
> nadeje na preziti. Z nedostatku mista to nebylo ten oddelek dostal vcas druhou
> bedynku...
>
> Takze zacinam byt trochu skeptik a mozna je opravdu lepe v pripade 1-2vcelstev v
> rojovce nedelat nic, sebrat roj a tesit se jak krasne stavi. Mam malo sousi -
> takze pro letosek premyslim o premeteni rojicich se na mezisteny (viz p.
> Sedlacek).
>
> Moje otazka je jak nejsnadneji zamezit porojum? Ten preletak po prvnim roji je
> zajimavy napad. Loni jsem ho s uspechem vyzkousel jako pritirojovku - byl jsem
> vic nez pozitivne prekvapen.
>
> Jaky maji mechanismus kdy uz si rozhodnou, ze dalsi deleni (poroj) je moc??
> Dalsi delnice uz nechteji s dalsi novou matkou ven a tak zrusi zbyle lihnouci se
> matky? Nebo o tom rozhoduje matka?
>
> T.H.
>
>
>

> Já to zkoušel a vždy se to povedlo. Úl je třeba zavřít stejně jako při
> fumigaci, aby hlodavec okusil smrtelný strach z jedné strany od ohně a z
> druhé strany od rozdrážděných včel. Obvykle potom, hlavně pokud je už hodně
> sněhu, hlodavec uteče a druhý se nenastěhuje. Pokud ale v okolí jsou myši
> přemnoženy, brzo se do úlu nastěhuje další.

Diky priste to vyzkousim. Ja jsem jednu mys chytil do pasticky (mam vysoka dna) - byl to mozna ten rejsek ale prisel mi hodne mrnavej - mozna jeste mlade.
T.H.

Vazeny pane Skalsky. Ja vidim spise darebactvi v nepodlozenych pomluvach.
Frantisek

Mlceni-neinformovanost jest nejvetsim darebactvim v teto organisace CSV v
ktere jsem clenem ,a je spise k hanbe nez k hrdosti !
franta

Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení. Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro zajímavost viz PP-systém http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek

Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců
____________________________________________________

Správně mělo být: Letos jedu plně na LBV metody nadbytku trubců.

Jinak. Včelstvo se rojí tak dlouho, až v úlu zbude hrstka včel a poslední
neoplozená matka a ta, než se oplodní a než se začnou líhnout z jejího plodu
včely, ty včely postupně uhynou a nezvládnou to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 10:29 AM
Subject: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem


někdy se to stává včelstvo se rojí tak dlouho až úplně opustí původní úl.
matky po takové matce bych nepoužil

pepan

Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.

S pozdravem M. Václavek
------------------------

Určitě funguje jako protirojové opatření, ale určitě ne 100%.
Zde přítomný přítel JK na toto přišel před desetiletími a posal vloni v MV. A mám dojem, že jsem to četl již pár let zpět, nebo podobnou zkušenost popsal někdo jiný.
Mě k tomu přivedly myši a vrozená lakotnost a lenost - neměl jsme dost mezistěn, jednoduší je přilepit jeden proužek a taky Liebig, který oddlěky nechává zpočátku stavět divočinu.
Rojení to sníží, má to jen jednu nevýhodu. Když se bude podíl takových plástů dostane asi tak nad 1/3, tak je problém tvořit ve dne za letu oddělek. V úle nejsou mladušky ale trubci.
LBV je spíše teorie zdůvodnění, prakticky je to věc, co se s ní bylo možné setkat u pár včelařů i dřív. Hlavně u těch co již dlouho experimentují s chovem bez mezistěn.
Což je to co bude podle mě mít budoucnost. Hlavně když bude pokračovat tažení za plošné jarní natírání. A taky pokud se to neprojeví na výnosu, tak na ekonomice a množství času na včelstvo. Vylámat jednou, dvakrát zakladenou trubčinu a strčit plást nazpátek do nástavku je míň námahy než napínat a čistit drátek a zatavovat.

Karel

>> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> ----------------------------------------
> Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek



Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.

Franta

Dobrá téma na zimu, včelár ak sa správne rozhodne pre niektorý návrh, nemusí v čase keď rojenie sa do vrcholnej fázy, môže ho použiť.
Rojenie vždy začína oveľa skôr ako to dokážeme rozpoznať, prebieha v tzv, skrytej forme (npr. včely sa začnú meniť, zduria sa im vaječníky, prečo to nie je teraz dôležité). Tomto čase včely vo zvýšenej miere začnú ošetrovať trúdí plod. ak v tomto čase urobíme protirojové opatrenie (PRO), je ešte nádej? ne prerušenie RN, ale ak sa RN zviditeľní položením prvého vajíčka v materskej kolísky, tento proces je nezvratný a včelstvo 10-12 dní sa rojí. Všetky tie rady sú nanič, včelár tak či tak príde o dobrú znášku.
Ak včelár dospel do takého stavu, že včelnicu nerozširuje, je treba rojový stav riešiť praktickejšie, zabezpečiť aby roj doniesol úžitok.
Všetky tie včelie tančeky okolo rojenia som ukončil a zameral som na využitie hlavne agátovej znáš, ktorá aj keď nie dlhá (v priemere 10-12 dní), je bohatá, dá sa roj ak vyletí pred jej začatím, ale i do jej polovice, roj sa odmení dobrou alebo primeranou znáškou a ak spočítame výnos včelstva odkiaľ roj vyletel, plus roj lepším výnosom ako včelstvo, ktoré sa nerojilo.

Technol. postu: včelár si musí pripraviť prázdne debničk či úle, ktoré miesto dna podstaví trapézovým plechom (má hneď letáč), rovno na zem, naplní staršími súšami prípadne Ms.
Roj necháme vyletieť, ošetríme ho strasením do rojnice, počkáme 1-2 hod. kým sa utíši, až potom roj vysypeme pred debničku. Včelstvo debničku obsadí a na druhý deň začne pracovať, súše očistí, Ms začne stavať a ak je už znáška začne prinášať nektár, v tom čase ešte nemajú v úli čo ošetrovať. Ak je tých rojov viac a niektorý je slabší, pridávam ho k predchádzajúcemu roju, ak mám debničku s plástami, vysypem do predchádzajúceho roja aj tretí roj, M nehľadám, práca musí byť urobená rýchlo a bez veľkého špekulovania. Ak je v roji mladá M (to včelár väčšinou vie, ponecháme včelstvo na túto M, tá sa oplodní a kým začne klásť, svoju úlohy roj splnil zaniesol debničky medom a tie môžme vytočiť. AK roj vyletí zo starou M, tá o 1-2 dni začne klásť vajíčka, výkon potom nebude adekvátny daným možnostiam . V tomto prípade M uzatváram do malého izolátora do ktorého ale musia včely mať prístup, aby mohli odoberať materskú látku, včelstvo má M ale včely neošetrujú plod. Izolátor je malých rozmerov plochého tvaru 14x50x120 mm, prístup včiel do klietky je z obidvoch strán IZO (použitá mriežka z umelej hmoty.
Tieto vyrojené včelstvá splnia svoju úlohu (prinesú med) a po skončení znášky, môžeme včelstvá použiť ako zásobné ale ich vrátiť do pôvodných včelstiev, ale to už záleží od včelára, ako s nimi naloží.
Nie každý tomuto opisu porozumie, ale pre mňa to bola cesta ako neprísť o znášku, len preto, že som nezvládol RN, vlastne ja ju teraz zámerne podporujem, nebránim sa jej.

dobre

Proti myším se mi výborně osvědčila lepidla na myši. Výhodně se dají použít nejen v prostorech skladů, včelínů atd. ale i na kartonu v podmetu během zimy. Přestože mě zaskočil i prolet před 14 dny tak nedošlo k mimořadnému nalepení dalších včel. Navíc se dá použít opakovaně.

Zkuste:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=320

"Nová metodika ošetřování včelstev využívající cíleného narušení jejich
evolučně stabilní reprodukční strategie."

(LBV = zkratka ze jmen autorů metodiky)

S pozdravem

J. Třeštík


>
> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Pěkný článek od autorů metodiky LBV je také na:

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

J.T.


> >> Datum: 09.2.2009 14:35:10
> > ----------------------------------------
> > Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako nejefektivnější,
> > takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>
>
> Prosím pěkně co je to metoda LBV - popište ji pro ostatní.
>
> Franta

Včelstvo nikdy mít nadbytek trubců mít nebude nadbytkem se to jeví jen s pohledu včelařea jeho zžitých tradic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem
> Datum: 09.2.2009 10:51:42
> ----------------------------------------
> Metoda ,,přeléták,, je ve svých početných variací primárně určena na
> zdolání rojové nálady ve stádiu tvorby matečníků či již vlastního rojení.
> Jde o velmi účinnou, i když ne zcela jednoduchou provozní techniku rušení
> rojové nálady, je-li prováděna řádně. Neznám lepší protirojový postup u
> včelstev s již propuknutou rojovou náladou. Čistě teoreticky lze přeléták
> použít i jako prevenci ( což jsem minulý rok v létě sám navrhoval: Pro
> zajímavost viz PP-systém
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=31513&(31496)%20(31501) ).
>
> Příští rok jedu plně na LBV metodu nadbytku trubců, takže doufám, že
> přelétáky provádět nebudu muset. Víte, co je na LBV protirojovém systému
> nejúžasnější?… Jako jediný nemá charakter nárazového zásahu, nýbrž působí
> průběžně. PP-systém zkoušet asi nebudu. Je provozně a technicky dost
> náročný. Po zvážení všech pro a proti se mi LBV metoda jeví jako
> nejefektivnější, takže se modlím, aby opravdu fungovala tak, jak se tvrdí.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

"Májový roj za fůru sena stojí". Říkávali naši předkové.

Nedá mi to. Musím si také smočit i když s rojením mám poměrně málo zkušeností. Když už k tomu ale dojde a některé včelstvo se vyrojí a vím které, ponechám jej cca 36 - 48 hod(podle toho jak mi to vychází časově) ve sklípku v rojáku na neúplných mezistěnách - proužcích (aby měli vedení a stavěli rovně). Za tu dobu roj počne stavět a ukládat ssebou přinesené zásoby. Poté navečer původní úl postavím na jiné místo, vlastně vytvořím pozdní přeleták a na původním místě vystrojím nový úl mezistěnami a přiložím roj s již započatou stavbou. Sem se také počnou vracet létavky z původního úlu, které se nevyrojili. Druhý den odstavený úl (původní) rozeberu, dva až tři plásty zavíčkovaného plodu použiji k posílení roje a zbytek rozdělím do jiných včelstev, nebo jimi posílím oddělky. Matečníky mohu a nemusím vylámat. Včely se o to postarají samy.

Včelař, který se ještě neodhodlal chovat matky sám, může plásty s rojovými matečníky využít na tvorbu oddělků - nových včelstev. Musíme mít ale na paměti, že méně někdy znamená více. Chci říci, že místo pěti nově utvořených oddělků mi postačí dva až tři ale silnější. V každém případě je ale nutné hlídat snůšku a nic se nepokazí když zvláště oddělky budeme krmit, krmit a krmit ... Pokud toto stihneme ještě do počátku června, máme šanci, že budeme zimovat plnohodnotná mladá včelstva. Pokud to bude později, můžeme oddělky posílit jedním či dvěma plásty se zavíčkovaným plodem z jiných silných včelstev.

Pokud ale nepoznám které včelstvo se rojilo a to se také někdy stane, osazuji takový roj po věznění klasickým způsobem.
JK

nadbytkem se to jeví
______________________________________________________________

Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový NADBYTEK trubců. Onen nadbytek vztahuji vůči přirozenému stavu. Volně žijící včelstva nikdy nevychovají taková kvanta trubců, jako včelstva ošálená proložením centra plodového tělesa stavebními rámky ( volná stavba ( bez mezistěn ) či stavba v podmetu nebo na krycích stavebních rámkách má pramálo společného s LBV metodou!!! ) Nadbytkem míním 10 000 - 20 000 trubců na jedno včelstvo. I ta nejsilnější přírodní včelstva obsahují v produkčním období pouze několik tisíc trubců a buněk trubčího plodu. To k předejití rojové nálady nestačí!

Dle mého názoru efekt LBV metody spočívá ryze v odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček nadbytečným trubčím plodem ( celkem zhruba 10 000 buněk ( ¼ plodové plochy ), z toho 2 900 buněk představují žravé trubčí larvy, které mají potravní požadavky jako cca 5 800 larev dělnic, což znamená zvýšení spotřeby krmných kašiček o více jak 50 % oproti standardnímu stavu ) ... Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Neshoduji s panem Linhartem, který, pokud jsem ho dobře pochopil, tvrdí, že pouhá přítomnost nadbytečného počtu dospělých trubců k dosažení efektu nerojivosti stačí. Podle mě je dílčí rozsah trubčího plodu, částečně i zastoupení trubců mladších 10 dnů, nikoliv trubci zcela dospělí, kteří bílkovinou potravu nepřijímají.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

dobrý večer,chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti z dotacemi na maringotku + traktor na kočování.Pořídil jsem si maringotku(za nemalý peníz :-() a chci ji předělat na včelín a dokoupit nějaký starý traktor.V okolí jsem se ptal,ale jsou to vesměs staří včelaři,kteří se prý na to už můžou vy....Tak se chci zeptat kde se dá třeba doptat.děkuji. Majk

Na stránkách beesource.com publikoval pan Walt Wright články týkající se
prevence rojení (momentálně vycházejí v MV). Dokonce v této souvislosti píše
o zvyšování medného výnosu. Nezkoušel jste prakticky jím popsanou metodu
"zebrování"? Pan Wright rovněž svou metodu prezentuje jako vysoce účinnou,
navíc produkující extrémně silná včelstva. U LBV jsou extrémně silná, co do
počtu trubců. Nevíte, zda někdo obě metody srovnával? Na první pohled se zdá
být metoda LBV méně pracná. Co však srovnání účinností a výnosů?

Vzhledem k tomu, že metoda zebrování předpokládá dostatek souší, které zatím
nemám, hodlám letos rovněž jako protirojové opatření použít LBV. Každopádně
se však teoreticky připravuji na rojení a likvidaci rojové nálady :-)
S pozdravem J. Třeštík

>
> Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový
> NADBYTEK
...
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

nevím, jak je to konkrétně u včel, ale dotace v zemědělství jsou vždy na nákup NOVÝCH věcí.
s vizí, že si koupíte třicítku majora a někdo vám na to přispěje se můžete rozloučit rovnou. bohužel...

No asi tě potěším protože v pátek jsme měli na schůzi přednášku a na té nám přednášející zdělil že si koupil starší traktor aby mohl kočovat a dotaci na něj dostal.S tou maringotkou ale nevím i když-proč ne bude to sloužit pro kočování stejně jako ten traktor.

pěkně zdravím,

jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
popis již fungujících děrovačů.


Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:

1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.

2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
založení provrtat více louček.

Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:

- koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
nepotkal .....

- pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......



děkuji za případné užitečné rady

petr j.

Dotace je i na starší věci jak v kočování, tak i v technické pomoci na medomety a na vše co je se získáváním medu do výše 50% kupní ceny. To buď nové věci, trakktor, kočovný vůz, valníky, přívěsy za osobní auto a podobně. Je to popsané ve vyhlášce k dotacím EU. U techniky a nářadí zakoupených z druhé ruky je nutný znalecký posudek od osoby, která je souodním znalcem v jakémkoliv oboru, musí být zde zhodnocen technický stav a ekonomické ohodnocení. V květnovém čísle Včelařství budou určitě podmínky dotací. Je to 100% funkční a je třeba toho využít.

pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......


děkuji za případné užitečné rady

petr j.

Postupoval jsem jak uvádíte.
1)       (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtáme jenom do bočních louček 2 dírky o prům.5 mm a 25mm od horní i spodní loučky.
B.V.

>jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.<
----------------------------------------------------------
Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to jednoduché, praktické a není to drahé.
JK

Na levné výprodejní nebo použité vrtačky se podívej na Aukru

Nevím jak to srozumitelně popsat. Zvolil jsem při výrobě tu nejprimitivnější metodu, ale naprosto s překvapivým výsledkem 150r/hodinu. V podstatě se jedná o 2 prkénka z dubu, mezi kterými je mezera asi dva cm. Do prkének jsou vyvrtány otvory s osazením a v nich jsou ložiska. Jimi prochází dutá osička, opět na kraji s osazením. Řemeničky jsou na osičku připevněny v mezeře mezi prkénky. Osičky jsou provrtány otvorem 2,1 a na kraji v osazení osičky je skrz otvor se závitem a šroupkem uchycen vrtáček 2mm. Původně mi to honil 1 řemínek, ale pak musíte mít pravý a levý vrták a to je trochu problém. Tak jsem na motor dal dvojitou řemeničku a honím to 2 klíňáky co nejmenšími. Motorek asi z pračky.VRTAČKU NEDOPORUČUJI, DĚLÁ KRAVÁL A VÍTR!! Za hodinu práce zjistíte proč. Takže potřebujete 4 osičky, je nutné je mít provrtané, aby šel prasklý vrták drátem vysunout a je to na výrobě to nejsložitější, aby se otvory v prostředku sešly, jinak běžná hlazenka 10 mm. Řemeničky se prodávají jako litinové odlitky v železářství, vzít ty nejmenší. Takže je potřeba soustruh, ale tohle dokáže na něm každý šmudla. Pracovní stolek chce vyřešit zdvihací podle tlouštky rámků, řeším to podložkami. Fotit digitálně zatím neumím, takže bydlíš li někde poblíž Prahy přijeď se mrknout. Ale jednodušeji to asi udělat nejde. Je to zcela nedoceněná pomůcka. Zdrtaví R. Stonjek

Napište mi na tomas.jasa/=/email.cz Najdu vám pár fotek s funkčními udělátky.

Drátkování za pomoci kancelářské sešívačky jsme opustili. Bylo to vidět i na obrázcích webu. Jen vylepšování staré metody nám už nevyhovovalo. Drátek pro jeho nevhodné vlastnosti jsme nahradili vlascem.
B.V.

I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje. Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu. Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek

Vrtačky pro malé vrtáky a na napětí cca 6 - 12 voltů v různé kvalitě se dají
koupit v obchodech pro bastlíře, původně jsou určené na vrtání otvorů
plošných spojů. Cena od 200 Kč. Tady by cesta bez nějakého náročného
mechanického pokusnictví byla, jak by to ale bylo produktivní, toť otázka.
Vrtačky by kvůli zvýšení životnosti musely být na lyžinách a přitlačovány
pérky, ne napevno, aby na vrtačku s nejtupějším vrtákem se nesoustředil
všechen tlak a nebyla rychle zlikvidována. Produktivnější než vrtání by pro
větší počet rámků asi bylo prorážení děr šídlem. Lípové a podobné dřevo je
pro toto ideální, na smrkové by musel být hrot tupý, aby se nerozštíplo,
tvrdá dřeva by šídlem děrovat asi nešla. Do šídla by šel dobře použít drát
z nějaké silnější a co nejtvrdší sponky ze sponkovačky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 11:34 PM
Subject: vicenasobne derovani ramku


>
> pěkně zdravím,
>
> jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
> koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
> ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
> popis již fungujících děrovačů.
>
>
> Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:
>
> 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
> udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
> délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
> naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
> pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.
>
> 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
> bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
> založení provrtat více louček.
>
> Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:
>
> - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
> ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
> napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
> představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
> nepotkal .....
>
> - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
> ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
> 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
> něco hodně nepoužitelnýho ......
>
>
>
> děkuji za případné užitečné rady
>
> petr j.
>
>

Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná metoda.Ty různé experimetnty můžete dělat pouze ti, kteří máte pouze několik včelstev.

No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už teď aby si včelaři měli čas promyslet kam a do čeho investovat.Spousta z nás by určitě uvítala kdyby vyšla příručka ohledně žádání o dotaci jak s formuláři tak se "stručným"a přesným popisem jak na to.Ani mě se nechce prodírat se hromadou papírů a hledat bůh ví kde co všechno třeba abych dotaci dostal.Třeba mohl svaz vydat příručku (průvodce) pro organizace a nebo tady na netu s předlohově vyplněnými jednotlivými formuláři jak na to.

Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická návratnost
bude velice obtížně dosažitelná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Majk" <mike/=/wo.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 09, 2009 7:42 PM
Subject: dotace


> dobrý večer,chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti z dotacemi
na
> maringotku + traktor na kočování.Pořídil jsem si maringotku(za nemalý
peníz
> :-() a chci ji předělat na včelín a dokoupit nějaký starý traktor.V okolí
> jsem se ptal,ale jsou to vesměs staří včelaři,kteří se prý na to už můžou
> vy....Tak se chci zeptat kde se dá třeba doptat.děkuji. Majk

Já docházím k přesvědčení, že kdyby se úspěšní včelaři za posledních mnoha
desítek let sešli a v reálu porovnali svoje metody, tak by zjistili, že
úspěšné včelaření v zadovácích a třeba i dříve v klátech a dneska v
nástavcích bylo zhruba stejné, kromě odlišností danou konstrukcemi úlů.
"Nepořádek" v tom dělají včelaři, kteří podobné metody popisují třeba velice
odlišně, v závislosti na módních vlnách. Co se týká trubců, byly vždycky
periody, tak v řádu 10 - 20 let, kdy včelaři docházeli k poznání, že pro
úspěšný chov včelstev je třeba, aby včelstva chovaly tolik trubců, kolik je
pro ně přirozené. Potom v " minusové amplitudě " se zase v tisku
prosazovali včelaři, kteří hodlali zvyšovat medný výnos potlačováním chovů
trubců a potlačováním projevů nedostatku trubců. To byly extrémy
propagované v tisku, ve skutečnosti v chovech byly tyto rozdíly mnohem
menší, jednak včelaři nestíhali tyto teoretická opatření v praxi realizovat
na všechny včelstva, jednak v závislosti na módních vlnách třeba toho chovu
trubců byl téměř stejný způsob úspěšného chovu v "plusové" periodě
presentován jako chov s nadbytkem trubců, v "minusové" periodě presentován
jako chov s omezováním množství trubců.

R. Polášek

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to asi do toho června nestihnu.Díky Majk

Nevím proč čekat vždyť všechny formulaře k NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH
najdete zde : http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular
František

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
asi do toho června nestihnu.Díky Majk

A zde najdete cele nařízení : http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=ruzne
Frantisek

tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
asi do toho června nestihnu.Díky Majk

> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk


S tihle pristupem urcite ne :-) Nebo chces penize za to, ze nic pro to neudelas???

a co takhle si treba zavolat na kremencarnu - kdo jini by to mel vedet, nejhur te nekam nasmeruji?? Jsi-li clen platis si je....

Nebo hledej na netu neco jako toto:

NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH

treba tady jsou formulare

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular

vic nevim a hledat nemam cas a asi ani chut... sorac

T.H.

No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už teď aby si včelaři měli čas promyslet kam a do čeho investovat.
------
Již zde bylo vloni informováno, že se jedná o záměr, protože peníze jsou limitovány. Takovou informaci dostal jeden šťoural.
Pokud by se do toho pustil každý, dotace by byly kráceny všem. Takhle na ty, co mají přístup k informacím peníze stačí. Stačí?
Informace to jsou peníze a taky moc a vliv.

Karel

děkuji moc,už jdu na to!!

>No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už ....<
Míra
------------------------------------------------------------
Vše je na stránkách ČSV. Jen se podívat....
JK

Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV). Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto zkušenosti ?

Díky Jiří

Je otázkou jak se ta investice vyplatí Já mám 30 včelstev a ročně měním tak 20 rámků To jsou tam rámky některé i 60 let staré Z tohoto pohledu se tato investice jeví jako neúčelná Letos jsem ale koupil stojan na vrtačku v OBI za 390 Kč . Do ní jsem pak umístil mezi sklíčidlo objímky silnou jehlu a používám to na čištění dírek. Je to podstatně výhodnější jak koupit propichovák za 400. Necelých 400 rámku pak trvalo i s úpravou 3,5 hodiny Umístit pak do toho vrtačku a vrtat několik louček najednou mohu také.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: vicenasobne derovani ramku
> Datum: 09.2.2009 23:35:16
> ----------------------------------------
>
> pěkně zdravím,
>
> jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř
> koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem
> ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a
> popis již fungujících děrovačů.
>
>
> Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:
>
> 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
> udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle
> délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry
> naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou
> pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.
>
> 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým
> bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno
> založení provrtat více louček.
>
> Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:
>
> - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : )
> ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné
> napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu,
> představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím
> nepotkal .....
>
> - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
> ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
> 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
> něco hodně nepoužitelnýho ......
>
>
>
> děkuji za případné užitečné rady
>
> petr j.
>
>
>
>
>

skouším sponkovačku ale u tenkých louček dole se to uvolňuje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vicenasobne derovani ramku
> Datum: 10.2.2009 06:42:11
> ----------------------------------------
> >jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.<
> ----------------------------------------------------------
> Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení
> (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i
> nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to
> jednoduché, praktické a není to drahé.
> JK
>
>
>

Beru zpět, vše je a bude po tři roky stejné.
Takže zalistovat zpět do loňska.
Karel

Nejspolehlivější metodou je proti rojení 1 - 2 leté matky pak k tomu přidat dostatek prostoru v plodišti hned na začátku sezóny v době květu třešní je již pozdě to řešit přidáváním stavebních rámků. Problémem bývá příliš mnoho zásob po zimě. LBV metoda k tomu je dobrá na výnos ale rojení obvykle moc neřeší. Já nikdy trubce neomezoval DÁVÁM DVA STAVEBNÍ RÁMKY NA NÁSTAVEK PLODIŠTĚ. A je pravidlem že je nikdy pně trubčinou nezastaví a nezakladou. I tak se někté včelstvo rozhodne rojit a rojit až do sebezničení.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda
> Datum: 10.2.2009 08:27:08
> ----------------------------------------
> I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba
> 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje.
> Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně
> řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu
> nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce
> se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když
> nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři
> doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu.
> Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale
> stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned
> vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to
> zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová
> ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak
> budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a
> za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň
> týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba
> způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Ona je jedna věc kupní smluva na maringotku a druhou věcí je cena maringotky po přestavbě. U té pak ten posudek je třeba. To jsou všeobecná pravidla pro odpisy a žádosti a jiné podobné věci Také jde prokázat účty koupí maringotky a materiálu na přestavbu. V tomto případě u toho nebude cena vlastní přáce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Majk <mike/=/wo.cz>
> Předmět:
> Datum: 10.2.2009 09:16:39
> ----------------------------------------
> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk
>
>
>

Tuto metodu požívám jen u rojů kde využívám jeho velký stavební potenciál ale vždy musí být jeden rámek alespoň s kouskem mezistěny a jeden jen vydrátkovaný. I tak je hodně plástů k vyřazení Do stavebních rámků na treubčinu však ani ten kousek mezistěny nedávám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?ela?en? bez mezist?n
> Datum: 10.2.2009 10:37:17
> ----------------------------------------
> Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním
> pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV).
> Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se
> tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto
> zkušenosti ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> metoda.

zdravim,
tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop 1
nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na
preskupeni ramku se po nanoseni cca 3 kg medu vyroji. Ted uz tohoto "kmene"
mam poskrovnu, ale asi v okoli nekdo tento kmen "slechti" :)

Honza

On Tuesday 10 of February 2009 08:49:12 Radim Polášek wrote:
> Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
> kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
> vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
> úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická
> návratnost bude velice obtížně dosažitelná.
>
> R. Polášek

dd,
tusim, ze auto a dodavka nelze koupit - pouze treba ruka na nakladani.
Pokud se jedna o traktor, ktery jede alespon 40 km/h , a maringotka se vyneni
za podvalnik (nebo2) , tak to vyjde krasne ohledne povineho ruceni a pokud by
nekde zapadnul traktor , tak terenak by tam zapadnul taky (o osobaku
nemluve). Kromtoho na rozdil od koupe auta je nakup traktoru investice, ktera
zraje :)

Honza

On Tuesday 10 of February 2009 09:16:22 Majk wrote:
> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní
> smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra
> že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém
> čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak
> dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to
> asi do toho června nestihnu.Díky Majk

jen takova drobnost nez budete servenej a nastvanej - ma ta Vase maringotka
OTP ? tedy je na znackach ? pokud ne, jeji provoz se muze dost prodrazit (a
legalizace Vam bude dost zneprijemnovat zivot).
Honza

Traktor má asi smysl, pokud je zakoupený hlavně pro hospodaření a převážení
včelstev je jaksi navíc. Co si pamatuji z převážení svého včelína, jedna věc
je maximální rychlost traktoru a druhá věc je přepravní rychlost traktoru se
včelínem. Když tehdy bylo třeba, aby ráno na 6 hodin byl traktor zpátky v
družstvu k dispozici, byl akční radius takové přepravy do 20 kilometrů
daleko, v případě celonoční přepravy je reálné snad do 50 kilometrů daleko.
Při přepravě vozíkem za auto je akční radius několikanásobně větší a náklady
vyjádřené spotřebou paliva a odpisem na kilometr mnohem menší. Průchodivost
traktoru v terénu je logicky podstatně větší, to se ale dá víceméně obejít
pečlivější volbou terénu a počasí a nasazením sněhových řetězů v klouzavém
terénu, případně i použitím zimních pnemumatik. Maringotka jako včelín s
pevně umístěnými včelstvy má potom problémy s udržováním STK, pokud má
technický průkaz, pokud nemá, tak je zdlouhavé zařizování všech potřebných
opatření, za kterých může legálně na silnici. Na rozdíl od přívěsného
vozíku za auto. Traktor je potom asi vhodný jen v nějaké neobydlené
krajině, kde je možné kočovný včelín na desítku kilometrů daleko přepravovat
jen po polních cestách a v terénu mimo asfaltky.
O koupi auta jsem nepsal. Rychle nakládané a skládané palety z přívěsného
vozíku, tam by snad bylo i rentabilní nějaké silnější auto nevlastnit a
půjčit si ho na převoz v půjčovně. Za 1000 - 2000 na den by se snad i
vyplatilo se přes noc otočit několikrát a převést takhle třeba na 50
kilometrů daleko několik palet po řekněme 8 - 10 - 12 včelstvech....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 11:47 AM
Subject: Re: dotace


On Tuesday 10 of February 2009 08:49:12 Radim Polášek wrote:
> Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na
> kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného
> vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro
> úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická
> návratnost bude velice obtížně dosažitelná.
>
> R. Polášek

dd,
tusim, ze auto a dodavka nelze koupit - pouze treba ruka na nakladani.
Pokud se jedna o traktor, ktery jede alespon 40 km/h , a maringotka se
vyneni
za podvalnik (nebo2) , tak to vyjde krasne ohledne povineho ruceni a pokud
by
nekde zapadnul traktor , tak terenak by tam zapadnul taky (o osobaku
nemluve). Kromtoho na rozdil od koupe auta je nakup traktoru investice,
ktera
zraje :)

Honza

On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote:
> On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv.
> > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> > metoda.
>
> zdravim,
> tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop
> 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na

chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"

Honza

Když se nová matka odchovává vždy od původní matky ve včelstvu, ať už
včelařem nebo dlouhodobě tichou výměnou, některá včelstva takhle končí -
jakoby měly geneticky nadstavenu mnohem menší letní velikost včelstva nebo
mnohem nižší vitalitu. Pomůže jen včasná výměna matky za novou z
životaschopnější linie, pokud se povede..... Jakoby měly včely zakódováno,
že přírodní duté stromy nejsou jen o velikosti dnešních úlů, ale taky bývají
volné dutiny i podstatně menší....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 12:19 PM
Subject: Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda


On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote:
> On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote:
> > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat
tzv.
> > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná
> > metoda.
>
> zdravim,
> tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako
strop
> 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu
na

chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"

Honza

Nabizim na prodej posledni sud (cca 300 kg) kvetoveho medu z urody 2008 cena 70,- za 1 kg. Vlastni odvoz z Holic nebo dovezu cca 5 kc/km. Kontakt :
frantisek.rousek zavinac atlas.cz
Frantisek

Protože jsem se v minulosti s maringotkami dost najezdil a tak o tom něco vím, musím plně souhlasit s Radimem. Nejlepší je obojího se zbavit, vždyť jenom zákonné pojištění to je darda. Dále silně poruchové vzduchové brzdy a ta váha!!Já bych volil nový dvojosý přívěs na ten je dotace a koupil bych Ladu Nivu, protože ta je v terénu bezkonkurenční a ceny dnes začínají od 20 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí kolem 40 km je sice pravda, ale jedná se o novější modely a stačí se porozhlédnout po cenách aby člověk rychle vystřízlivěl. U 30letého Zetoru budeme mít velký problém s poloviční rychlostí. U nákladního auta jsou počáteční náklady ještě větší. Myslím, že pro počáteční seznámení s kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10 včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.

Myslím, že pro počáteční seznámení s kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10 včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.
...........

Ano, český včelař je v podstatě odkázaný na nějaký šrot do pole a zaněj slušnej vozík z dotací. Subvence do včelařství tu jdou jiným směrem a není se co divit, že tomu tak je.

Padá a padá,u vás taky?

Roztoč, nebo to bílý bláto ? :-)

----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM
Subject: padá a padá


Padá a padá,u vás taky?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3842 (20090210)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

> 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně
> narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého
> pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí


A je to dneska obvyklé při kočování takhle odjíždět narychlo před postřiky z
řepky nebo něčeho jiného? Ptám se protože jsem přestal kočovat před hodně
lety, jak ceny za traktor podstatně stouply a od té doby na větší vzdálenost
kočuji jen v myšlenkách, reálně jen na dvoukoláku. A v budoucnu, pokud se k
tomu rozhodnu, to bude výhradně na přívěsném vozíku za osobní auto, protože
nyní úly nejdřív musím po jednom převézt asi 30 metrů ze zahrady kolem
baráku na dvorek a teprve tam bych je mohl naložit na přívěsný vozík.
Jedině že bych sehnal nějakou jinou zahradu nebo jiný oplocený pozemek, kde
by bylo možné přijet až na místo.. A ptám se taky proto, protože výjezd z
rozmočeného pole osobním autem jsem taky zažil, když při vytáčení medu v
kočovném včelíně na řepce asi 300 metrů daleko v poli přišel prudký liják.
Kde na suchém poli se dalo bez problémů jet, na rozmočeném poli se po metru
pneumatiky zabořily do země až po osy. Půda na obdělaném poli mimo vyježděné
koleje od zemědělských strojů je tak nakypřená, že pokud je mokrá, kola
osobního auta se do ní jednoduše okamžitě zaboří..... Dnešní traktory mívají
balónové pneumatiky, jejich měrný tlak na půdu je mnohem menší a tak se do
blátivého terénu boří podstatně méně.

R. Polášek

Tady na severní Moravě nás to asi teprve čeká, ta předchozí vlna se nějak
rozplynula, zrovna se dívám na radar a ta další nabírá před Moravou na
síle. Jinak je u nás nyní asi 5 centimetrů nesouvislého sněhu, z noci trochu
namrzlého, nyní tajícího - 4 st nad nulou.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM
Subject: padá a padá


Padá a padá,u vás taky?

To by snad bylo lepší vyrobit plošinu kterou by bylo možno naložit místo kontejnerů Já tak minulý týden dovezl dvě pakety řeziva
hodina stála 300 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ko?ov?n?
> Datum: 10.2.2009 13:07:56
> ----------------------------------------
> Protože jsem se v minulosti s maringotkami dost najezdil a tak o tom něco
> vím, musím plně souhlasit s Radimem. Nejlepší je obojího se zbavit, vždyť
> jenom zákonné pojištění to je darda. Dále silně poruchové vzduchové brzdy a
> ta váha!!Já bych volil nový dvojosý přívěs na ten je dotace a koupil bych
> Ladu Nivu, protože ta je v terénu bezkonkurenční a ceny dnes začínají od 20
> 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně
> narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého
> pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí
> kolem 40 km je sice pravda, ale jedná se o novější modely a stačí se
> porozhlédnout po cenách aby člověk rychle vystřízlivěl. U 30letého Zetoru
> budeme mít velký problém s poloviční rychlostí. U nákladního auta jsou
> počáteční náklady ještě větší. Myslím, že pro počáteční seznámení s
> kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým
> nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10
> včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.
>
>
>

http://www.youtube.com/watch?v=lgGuiAbWyOU

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: padá a padá
> Datum: 10.2.2009 14:45:14
> ----------------------------------------
> Roztoč, nebo to bílý bláto ? :-)
>
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM
> Subject: padá a padá
>
>
> Padá a padá,u vás taky?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3842 (20090210)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Také nabízím poslední 2 sudy medu po cca 280kg , jeden lońská řepka a druhý tmavší.Cena 65.-Kč / 1kg a nehlaste se všichni.

>skouším sponkovačku ale u tenkých louček dole se to uvolňuje. Pepan<
-----------------------------------------------------------
Sponkovačka u tenkých louček nezahne přečnívající drátky (skobičky). Není na to uzpůsobená. Proto z tenkého dřeva vyklouznou. U horních louček - silnějších to nevadí. Ve dřevu to drží. Kancelářská sešívačka zahnutí skobiček umí. Musí být větší. Ne ta běžná do ruky. Její cena se pohybuje něco kolem 450,00 Kč - již si nepamatuji přesně. Dají se do ní koupit skobičky několika velikostí.
JK

pokud máte zájem o kompletní zařízení pro vrtání otvorů
do rámků,napište si na dole uvedenou adresu,vrtají se hotové rámky- jedná se o čtyři eventuelně pět přestavitelných vřeten s vrtáky průměr 2 mm,připraveno pro pohon z vrtačky ,pohon mezi vřeteny je přes samonapínací řemínky, ušetří se hodně času a to i při
obnovování otvorů po vyřezání rámků,není problém vyvrtat
1OO rámků do dvaceti minut,při větším množství včelstev se to určitě vyplatí

zdnovotny/=/seznam.cz

Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".

koukám že jsem tady rozpoutal debatu kočování s maringotkou:-)Ale bohužel už mě stojí na dvoře a budu se s tím muset poprat(rád).A odpovídám Honzovi,že OTP nevlastním :-(.

Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".
______________________________________________________________

Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte. Myslím, že v tomto směru sdílnější by byli včelařští odborníci ( např. Ing. Čermák nebo Ing. Titěra ).

Včely krmičky VŽDY tvoří takové množství krmných kašiček jako v růstové fázi vývoje včelstva, tedy VÍCE než je potřeba v období nerůstovém. Na tomto principu je primárně založen mechanizmus spuštění rojové nálady. Vyplývá z něho to, že po dosažení vrcholu plodování, či zastavení ( zpomalení ) rozvoje, dochází ke tvorbě anatomických trubčic, čímž vzniká latentní rojová nálada ( anatomické trubčice jsou rojové včely... roj se skládá s více jak 80% z anatomických trubčic ). Při určitém počtu ( daným geny, vlastnostmi matky, poměry v úlu, klimatickými a vegetačními vlivy ) anatomické trubčice založí rojové matečníky, a tak začíná rojová nálada zjevná.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//