78125

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Ferda (88.101.24.174) --- 6. 11. 2008
Re: Mor včelího plodu. (32310)

Této přednášky jsem se zúčastnil také. Nešlo o mor včelího plodu, ale o "ozdravění" včelstev. Rozuměj ozdravění od varroázy. Moru včelího plodu lze včely bavit, dle ing. Titěry, pokud máte laboratorně potvrzeno 10 na druhou spor. Tedy laboratorně prokázano, klinicky nikoliv. Včely se přesypou na čisté dílo, do nových úlů, nebo vyvařených v parafinu, a původní dílo a rámky se likvidují. To, co zde onen včelař vykládal byla snůška nesmyslů. Také jsem byl z toho v šoku, doufaje, že si z této přednášky včelaři nic neodnesou. Tyto přednášky jsou v dnešní době bohužel zdrojem nemalých dotací, takže každý, kdo je seznamu učitelů, plácá, co umí. Koho se to netýký, nechť s toho laskavě nechytá. Tyto informace by měly směřovat na ÚV ČSV. Tam tyto lidi schvalují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 6. 11. 2008
Re: varidol (32311) (32325) (32327) (32329)

Lidi, přečtěte si návody na požití léčiv. Na druhou stranu tu sice bude o polovinu méně příspěvků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (88.101.24.174) --- 6. 11. 2008
Re: varidol (32311) (32325) (32326) (32328)

Kde ??? Ve VUVč ho snad mají dost. A navíc Varidol Fum a Varidol AER jedno jsou. Tedy buď nakapu na pásky, nebo naliji sklenice s vodou nebo acetonem. Jinak, le nechápu dotaz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322) (32331) (32332) (32336) (32337) (32340) (32349)

př. Stonjek Dnes jsem dodělal fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak se to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky

Stálo by asi za to trochu to rozvést - taky nerad dělám zbytečnou práci (uvést odkaz na obrázky, návody atd + praktickou zkušenost cena atd.) Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (194.212.22.2) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322) (32331) (32332) (32336) (32337) (32340)

Ještě bych dodal k příspěvku pana Poláška. Tím, že některé chemické látky neškodí "hned", jsou vlastně škodlivější, něž ty, které "udělají škodu okamžitě". Příklad: léčíte kyselinou mravenčí, poleptáte se, za chvíli vás to místo bolí a pálí, situaci začnete ihned řešit. Když léčíte aerosolem, tak vám maximálně bude pár dní špatně, někomu nebude vůbec nic. Celkově si ale pořádně zaděláváte.
Aceton se do organismu velice rychle dostává, naleptává sliznice (pozdější rýma, kašel), navíc však s sebou nese molekuly účinné látky proti V.d.. Tato látka se díky acetonu snadno dostane do organismu, ukládá se do tukových tkání (je rozpustná v nepolárních látkách = tuk, vosk, benzen...). Toto ukádání nemusí nic způsobit, ale po čase by se to mohlo nějak projevit...kdo dnes ví, co to udělá?
Mimochodem, od lidí, kteří se takto cpou fluvanlátem, je naprosto bezpředmětná diskuse na téma ukládání residuí v medu a ve vosku, sami si dělají sklad ve vlastním těle.
Bezpečnosti práce a ochraně vlastního zdraví zdar!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322) (32331) (32332) (32336) (32337) (32340)

Tak 250 za den od 7 do 18, nesmí se to nikde zaseknout. Asi 7 vesnic, bez oběda svačin a panáků. Aerosolujeme M1 AER a tam to bez respirátoru nejde, jinak Fluvalinát dá pořádně zabrat. Respirátor musí mít ten co je u česna přitažený za zátylek, aby seděl na puse, jinak si užije. Dnes jsem dodělal fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak se to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 5. 11. 2008
Re: varidol (32311) (32325) (32326) (32330)

http://www.beedol.cz/wp/2008/aplikace-leciv/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 5. 11. 2008
Maringotka

Zavolejte na telefon 585000320.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.131.51) --- 5. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32306) (32307) (32318) (32338) (32339) (32345)

No, co se týká drážek v zadovácích, ty jsem spíše, když byly zanešené propolisem, tak je radši čistil než abych zkracoval ouška. Co se týká těch rámků, tak postupuji spíše metodou revitalizace, rámky vybírám, extrémní rozměry upravuji a rámky zpevňuji. Připadá mně to rychlejší než rámky zrušit a udělat nové. Včelařit pořád ještě převážně v zadovácích, asi bych ty staré rámky rušil rychleji, protože tam sice větší tolerance v rozměrech nevadí, ale rámky jsou při vytahování kleštěmi namáhány mnohonásobně více. Ale v nastavcích se rámky prakticky neopotřebovávají, takže jejich pevnost může být dost nižší, i když tam musí být přesnější. Rámky 39 mi ještě vydrží pěkně dlouho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32306) (32307) (32318) (32338) (32339)

Roztřídění je na nic. Z takového řešení vznikají jen komplikace. Nakonec stejně začneš nevyhovující rámky vyhazovat . Tak proč stím nezačít hned. Teď se stejně vyřezávají staré plásty tak vyhoď´ i ten špatný rámek a nahraď´ ho novým za 3 roky to máš v pohodě roztříděno. Také jsem to tak dělal když jsem po otci rušil budečáky
PROBLÉM VZNIKAL TEHDY POSTUPNĚ stačila špatně vyčištěná drážka a rámek nešel vsunout tok se jednoduše ouško ořízlo tam to vůbec nevadilo ale při přechodu na nástavky začali některé propadávat
Za to zlobení to nestojí Na výrobu stačí úplně pila se stavitelnou hloubkou řezu není třeba kvůli tomu pořizovat nic jiného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 14:08:57
> ----------------------------------------
> Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla
> potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat
> různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen
> cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální
> frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do
> cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat
> ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky
> nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky
> s extrémními rozměry a něco s tím udělám.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bechný (82.209.11.86) --- 5. 11. 2008
Maringotka

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Behný (82.209.11.86) --- 5. 11. 2008
Maringotka

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Behný (82.209.11.86) --- 5. 11. 2008
Maringotka

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ls (e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re: pylochyt (32334) (32335)

skúste tento odkaz na www.vcely.sk

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254

Peľochyt - najžiadanejší doplnok úľa


poprípade včelárske fórum - sekcia - Peľ

http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewforum&f=3


s pozdravom

L.Šebošik

www.vcely.sk




Tomáš Heřman wrote / napísal(a):

> Jo to je problem, taky sem to honil a nedohnal.
>
> Vim ze neco je na strankach pana Brinka- foto, nejvice je na vcely.sk - cely clanek na toto tema - jo na slovenku, tam znaj :-))
>
> ja to vyresil tak ze do vysokeho dna vsouvam pylochyt, ktery je pripevnen v ramu (neco jako se dela materi mrizka v ramu). To ale musi mit dno sito pres ktere pyl propadne - Varroa dno. Nejlepe je asi pylochyt po celem, tj zhruba ze 3 desek, ktere se koupi. Ja udelal jen z jedne a okoli jsem zasitoval musim sitem. Funguje to ale jsem mekej a moc sem to nepouzil. Je to rachot nez si holky zvyknou, tak jsem je moc netrapil :-)) Ale musi se pocitat ze je to i s necistotami, proto se pouziva pylochyt cesnovy - tipuju :-))
>
> To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turciany da urcite vedet jak to je presne.
>
>
> T.H.
>
>
>
>> Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých
>> detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám
>> odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra
>>
>>
>>
>>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.131.51) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322) (32331) (32332) (32336) (32337)

Ty léčiva jsou neškodná z hlediska akutní toxicity a z hlediska dávkování při léčení. To znamená, že nikdo hned po léčení ani při manipulaci bez ochranných pomůcek nepocítí nějaké následky, v tom smyslu jsou skutečně nejedovaté. Problém je v tom, že ty léčiva nebo jejich rezidua jsou obvykle látky, které se z organismu velmi obtížně vylučují, nevyloučí se beze zbytku a ukládají se v něm a dlouhodobě v něm kolují. Různé tyto kontakty s těmito látkami se potom v organismu během let sčítají, až při nějakém překročení nějaké mezní hranice dojde k onemocnění, rakovina nebo i něco jiného. Takže i když to léčení bez pomůcek nic nedělá, je lepší ty pomůcky používat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.131.51) --- 5. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32306) (32307) (32318) (32338)

Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky s extrémními rozměry a něco s tím udělám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32306) (32307) (32318)

tady se pracuje s přesností + - 1 cm (zemědělská míra)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 05:22:22
> ----------------------------------------
> Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se
> pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po
> 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní
> loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance,
> která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy,
> v nástavcích problémy dělá.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322) (32331) (32332) (32336)

> Koukal jsem do záznamů. Sobota: celkem 194 včelstev, 4 vesnice, tedy 4
> důvěrníci. Je to i s obědem. Když končím ve vesnici, zavolám dalšímu
> důvěrníkovi že jedu, aby čekal.
> Respirátor se mi nechce nasazovat. Třeba ho začnu používat. Když jsem
> mluvil s VÚ DOL, asi s Kamlerem, říkal, že to moc jedovaté není. Že je to
> stejné, jako ampulka pro psy proti blechám.
> Tonda
>

Diky moc za uzitecne informace, to pomuze.

No Dr. Kamler rikal, ze je alergicky na zbytky v nevycistenem aerosolu, ktere se k nemu dostavaji prostrednictvim oprav. Rikal, ze uz to ani neotvira a posila automaticky zpet, v pripade ze neni aerosol radne vycisteny. A ze kdyz to nahodou otevre tak si jde na par dni lehnout do nemocnice, protoze otece v obliceji, ze ani nevidi. Takto to prezentoval na nedavnem skoleni. Takze bych byl opatrny a moje duvera v udajne pro nas neskodne lecivo neni bezmezna, navic kdyz je to pro ne jeden z hlavnich zdroju obzivy.

To druhe lecivo (alternativa Varidolu pro aerosol - M1 ??? ) je prej zarucene pro tridenni nevolnost v pripade nepouziti respiratoru.

Byl bych opatrny, ty zpravy o zdravotnich problemech po aerosolovani jsem uz slysel i cetl z vice stran.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322) (32331) (32332)

Koukal jsem do záznamů. Sobota: celkem 194 včelstev, 4 vesnice, tedy 4 důvěrníci. Je to i s obědem. Když končím ve vesnici, zavolám dalšímu důvěrníkovi že jedu, aby čekal.
Respirátor se mi nechce nasazovat. Třeba ho začnu používat. Když jsem mluvil s VÚ DOL, asi s Kamlerem, říkal, že to moc jedovaté není. Že je to stejné, jako ampulka pro psy proti blechám.
Tonda

>Takze i s prejezdama? Tak nejak si to predstavuju. Ale bez respiratoru do toho nejdu. Je s respiratorem nejaka potiz nebo jde jen o pocitovy odpor?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re:pylochyt (32334)

Jo to je problem, taky sem to honil a nedohnal.

Vim ze neco je na strankach pana Brinka- foto, nejvice je na vcely.sk - cely clanek na toto tema - jo na slovenku, tam znaj :-))

ja to vyresil tak ze do vysokeho dna vsouvam pylochyt, ktery je pripevnen v ramu (neco jako se dela materi mrizka v ramu). To ale musi mit dno sito pres ktere pyl propadne - Varroa dno. Nejlepe je asi pylochyt po celem, tj zhruba ze 3 desek, ktere se koupi. Ja udelal jen z jedne a okoli jsem zasitoval musim sitem. Funguje to ale jsem mekej a moc sem to nepouzil. Je to rachot nez si holky zvyknou, tak jsem je moc netrapil :-)) Ale musi se pocitat ze je to i s necistotami, proto se pouziva pylochyt cesnovy - tipuju :-))

To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turciany da urcite vedet jak to je presne.


T.H.


> Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých
> detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám
> odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 5. 11. 2008
pylochyt

Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.188.148.163) --- 5. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32306) (32307) (32318) (32319)

Na to bych skutečně sám nepřišel rámky spálit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322) (32331)

> Za den udělám 150 - 200 včelstev. Jezdím vždy s důvěrníkem, který pomáhá.
> Ve vesnici má včelače oběhnuté, každý má připravené ucpávky. Mám několik
> koncovek, abych se přizpůsobil úlům. Přeléčíme a včelař si už rozdělá česna
> sám. Nejhorší je dýchat ten jed. Respirátor se nám nechce brát.
> Tonda

Takze i s prejezdama? Tak nejak si to predstavuju. Ale bez respiratoru do toho nejdu. Je s respiratorem nejaka potiz nebo jde jen o pocitovy odpor?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322)

Za den udělám 150 - 200 včelstev. Jezdím vždy s důvěrníkem, který pomáhá. Ve vesnici má včelače oběhnuté, každý má připravené ucpávky. Mám několik koncovek, abych se přizpůsobil úlům. Přeléčíme a včelař si už rozdělá česna sám. Nejhorší je dýchat ten jed. Respirátor se nám nechce brát.
Tonda

>Mam dotaz na aerosolovace. Kolik se da udelat vcelstev za den, tj cca za 6hodin? Lze orientacne pocitat min/vcelstvo pri acetonu bez prejezdu, aby si to mohl clovek nejak naplanovat. Prosim o zkusenosti, co je treba mit pripravene, na co predem myslet. Rad bych vedel predem, kde se urcite stane chyba (treba zamceny vcelin i cesna :-) )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 5. 11. 2008
Re: varidol (32311) (32325) (32326)

Přesně tak. Je to stejná náplň, ale jiný štítek.
Tonda
>je to jedno a to same. Do obou lahvicek se leje stejne lecivo, ale aby se vyhovelo zakonu bylo nutne odlisit dle zpusobu aplikace obe leciva (FUM, AER). Dr. Kamler rikal, ze se zakon ted nekdy meni ( zmenil), takze uz by se to priste nemelo v nazvu lisit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re: varidol (32311) (32325) (32327)

> No právě mě jde o to zda se může Varidol Fum dát ve stejné koncentraci do
> vyvíječe aerosolu v kombinaci s acetonem.

Urcite, neni v tom rozdil

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 5. 11. 2008
Re: varidol (32311) (32325) (32326)

Sháněl jsem Varidol AER , ale nebyl k dostání , takže to je možná důsledek této změny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 5. 11. 2008
Re: varidol (32311) (32325)

No právě mě jde o to zda se může Varidol Fum dát ve stejné koncentraci do vyvíječe aerosolu v kombinaci s acetonem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re: varidol (32311) (32325)

Takto to neni, je to jedno a to same. Do obou lahvicek se leje stejne lecivo, ale aby se vyhovelo zakonu bylo nutne odlisit dle zpusobu aplikace obe leciva (FUM, AER). Dr. Kamler rikal, ze se zakon ted nekdy meni ( zmenil), takze uz by se to priste nemelo v nazvu lisit.

T.H.

>
> Áno, v obidvoch prípadoch sa jedná o spoločný obsah , je to chemická látka
> AMITRAZ.
>
> Varidol Fum sol a.u.v. sa používa v dobe od 1.10 do 1.4., v spojení
> horiaceho procesu papierového nosiča s dvomi alebo 3,4 kvapkami roztoku
> podľa počtu nadstavkov.
>
> Varidol AER sol a.u.v. sa používa v dobe 12. mesiaca keď sú teploty pod
> nulou, v spojení 300 ml potravinárskeho acetónu alebo demineralizovanej
> vody +5 ml Varidolu. Ostatné ako je napísanej vyššie.
>
> Je rozdiel v aplikácii amitrazu AER pomocou rozprašovača VAT 1 a FUM
> pomocou horiaceho papierika.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 11. 2008
Re: varidol (32311)

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž. Kozlík

Áno, v obidvoch prípadoch sa jedná o spoločný obsah , je to chemická látka AMITRAZ.

Varidol Fum sol a.u.v. sa používa v dobe od 1.10 do 1.4., v spojení horiaceho procesu papierového nosiča s dvomi alebo 3,4 kvapkami roztoku podľa počtu nadstavkov.

Varidol AER sol a.u.v. sa používa v dobe 12. mesiaca keď sú teploty pod nulou, v spojení 300 ml potravinárskeho acetónu alebo demineralizovanej vody +5 ml Varidolu. Ostatné ako je napísanej vyššie.

Je rozdiel v aplikácii amitrazu AER pomocou rozprašovača VAT 1 a FUM pomocou horiaceho papierika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.2.8) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322) (32323)

Pokud budeš jezdit z jedného na další stanoviště a různé úly, tak toho uděláš mnohem méně. To nelze odhadnout počet včelstev. POZOR!!! Moravský univerzal nelze fumigovat česnovým prostorem ! Také nelze fumigovat kde je lomené česno. Aerosol m u s í proudit přímo do úlového prostoru a nejlépe pod rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.2.8) --- 5. 11. 2008
Re: Aerosolovani-praxe (32322)

Pokud to budeš mít přípravené, tj. snadné vložení hubice do česnového prostoru, není problém podle mého názoru za těch 6 hodin udělat cca 150 včelstev. Také na tom záleží, kolik je nástavků. Musí tam být nejméně dvě osoby. Jedná fumiguje a druhá uzavírá česna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 5. 11. 2008
Aerosolovani-praxe

Mam dotaz na aerosolovace. Kolik se da udelat vcelstev za den, tj cca za 6hodin? Lze orientacne pocitat min/vcelstvo pri acetonu bez prejezdu, aby si to mohl clovek nejak naplanovat. Prosim o zkusenosti, co je treba mit pripravene, na co predem myslet. Rad bych vedel predem, kde se urcite stane chyba (treba zamceny vcelin i cesna :-) )

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (213.215.81.42) --- 5. 11. 2008
Varidol

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž.

Bežne to tak robíme a nič sa včielkam nestalo a klieštik padá. Čiže podľa mňa je to jedno a to isté.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re:varidol (32311)

Ano

T.H.

> Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM
> jsou jedno a totéž.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32306) (32307) (32318)

Na to je jedno výborné řešení takový rámek který dělá problémy použít na opékání klobásy nebo pod kotel při tavení voští včelky ti na občas nový rámek vydělají Já při 30 včelstvech likviduji přibližně tak jeden rámek na včelstvo Nevidím jediný důvod proč si takovými rámky komplikovat život. Vždyť ve včelařských potřebách přířezy na jeden rámek stojí 7 Kč a již vydrátkovaný 15. Při jmenované roční spotřebě nestojí zato ani chystat pilu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 05:22:22
> ----------------------------------------
> Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se
> pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po
> 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní
> loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance,
> která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy,
> v nástavcích problémy dělá.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.188.149.184) --- 5. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32306) (32307)

Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance, která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy, v nástavcích problémy dělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32300) (32302) (32303) (32308) (32309)

klidně ho dělejte až 28 mm široký ....
______________________________________________________________

Do této šířky bych osobně nešel, i když používám rámky s osovou roztečí 38 mm ( ,,Optimalovský standart,, ), kde se využití louček rámků 28 mm širokých samo nabízí. Nicméně tímto rozšířením bych si jako nízkonástavkový včelař ,,ublížil,,. Vysvětlím:

Vůbec tím nenarážím na údajný negativní vliv meziplástových mezer. Tím, že píši: ,,údajný,, však ale nepopírám to, jedná-li se o kategorii slabých až středních včelstev, jde v mnoha případech o neoddiskutovatelnou skutečnost. Pro mé včelstva je však slovo ,,údajný,, namístě. Máte-li v úlech 2x více včel nebo i 4x více, než-li je klasický stav, nastávají jiné situace.

A teď přímo k onomu ,,ublížení,,. Nízkonástavkové včelaření je o práci s celými nástavky. Kdo se tak včelařit nenaučí, těžko bude s nízkonástavkovými úly spokojen. Při ošetřování včelstev každý ocení přehled o obsahu jednotlivých nástavků. Jelikož mám nízké rámky s roztečí 38 mm a loučky 25 mm široké, letmým pohledem poměrně dobře vidím ( nejlépe ze spoda nástavku... naklápěcí prohlídka ), co se v daném patře nachází, aniž bych musel vyhánět včely či vytahovat rámky, což velmi zvyšuje efektivitu a pohodlnost včelaření. Loučky 28 mm by zhoršili vnitronástavkovou průhlednost.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2008
Re:trnkovice (32313)

jde o to co chceš trnokvice je buď pálenka ze švestek označená tk v jedno moravském nářečí nebo také můževýt tak označen likér vyrobený ze slivovice a plané trnky trnka v a valašsku nebo jinde na moravě jsou dvě různé dřeviny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <vanila11/=/seznam.cz>
> Předmět: trnkovice
> Datum: 04.11.2008 20:58:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych vás požádat jestli by byl někdo tak hodný a napsal by
> mi na můj e-mail (vanila11/=/seznam.cz) recept na trnkovici. Už ji schánim
> dlouzho a nikde nic.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.2.8) --- 4. 11. 2008
Re: varidol "fum - aero" (32311)

Lze to zaměnit. Je to jedno a totéž, ale komise, která bude u Vás toto ošetření provádět, to určitě ví a nebo by alespoň měla vědět .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 4. 11. 2008
Re: Mor včelího plodu. (32310)

Možná by bylo vhodné popsat to co vy jste nazval nákazou - napadeným včelstvem tedy to o čem byla přednáška. Protože je třeba nezaměňovat výskyt spor a propuknutou nákazu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (89.102.39.106) --- 4. 11. 2008
trnkovice

Dobrý den, chtěl bych vás požádat jestli by byl někdo tak hodný a napsal by mi na můj e-mail (vanila11/=/seznam.cz) recept na trnkovici. Už ji schánim dlouzho a nikde nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 4. 11. 2008
Re: Mor včelího plodu. (32310)

Jáchym M.:>Pokud se takto odborně vzděláváme,pak
se nedivme,že to na moravě vypadá ta jak to vypadá.<
........
Byla by nahrávka? Viděl jsem docela dost hojnou účast v přednáškovém sále. A to není podle mého gusta pro mne. Nemám přecpané prostory rád a rychle je opouštím. Žeby jste Jáchyme byl jediný, který si toho všiml?

No a na Moravě to vypadá podobně jako všude jinde, jen bohužel je to v pojení nějakého rozumu jen asi "morava" a stojí ji zato stále zmiňovat jako nějaký odstrašující případ. :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 4. 11. 2008
varidol

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jáchym.M (88.102.47.158) --- 4. 11. 2008
Mor včelího plodu.

Nedavno jsem se zůčastnil včelařské vystavy v Bratislavě,a
vyslechl značnou část přednášky jistého,,učitele včelařství" z jižní moravy.Po pravdě jsem byl,a nejen já
soudě podle reakce ostatnich návštěvníků zděšen.Včelstvo
napadené morem stači přemest na mezistěny,jeho plásty rozdělíme mezi ostatní a máme vyléčeno,a my to jak cipi celé roky pálíme.Pokud se takto odborně vzděláváme,pak
se nedivme,že to na moravě vypadá ta jak to vypadá.Nestálo
by za to občas kontrolovat obsah přednášek našich učitelů?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32300) (32302) (32303) (32308)

klidně ho dělejte až 28 mm široký ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32300) (32302) (32303)

Jak o tom premyslim tak mi 39x24 temer neprostavuji (mam obe loucky stejne siroke), rozhodne si napamatuju na jediny problem, ale mam jedny v Lang. 159 (dolni loucka je uzsi) a ty se muzou pretrhnout, nastavky jdou stezi odlepit :-) a fakt si myslim, ze je to matkou protoze to je vyjimka.
______________________________________________________________

Mimo jiné záleží také na profilu spodní a horní loučky. Zužování horních louček ( široké 20 mm a podob. ) je ideální praktikum, jak podpořit prostavování nástavků. Úzké spodní loučky rovněž přispívají k zastavování prostoru mezi nástavky, ale ne tolik jako loučky horní.

Od příštího roku budu vyrábět rámky pouze z louček 25 mm širokých. Zúžení spodních louček na 14 mm, které doposud používám u některých rámků, se mi neprojevilo výhodné a přínosné. Proto jsem se letos definitivně rozhodl pro cestu zjednodušení a eliminace prostavování. Úly s rámky tvořenými latěmi širokými 25 mm u mě zpravidla vykazují nejmenší tvorbu mezinástavkových můstků.

S pozdravem M.Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32306)

Ve své podstatě můžete být v omylu oba, problémy v zimě také spůsobuje mezera mezi spodní loučkou a plástem . při zimování by ta mezera mezi jednotlivými plásty neměla být víc jak ty 3 cm Je tam nutné započítat i obě loučky tuto mezeru tvoří tedy hor loučka + včelí mezera mezi rámky + spodní loučka + mezera mezi spodní loučkou a pláství. té poslední mezeře se vyhneme zatovovaním mezistěn ke spodní loučce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 04.11.2008 10:58:06
> ----------------------------------------
> 8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků
> pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky
> nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou
> jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do
> nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání
> nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale
> hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím
> potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky
> nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o
> nějaký milimetr potom ještě zmenšuje
>
> Tak tímto názorem jsi mě velice překvapil. (-ty, který vždycky všechno víš)
> Vůbec to není tak jak říkáš. Včely začínají prostavovat volný prostor
> jakmile je větší než 8mm. Tuto skutečnost zjistil už nějaký pan Langstroth
> v roce 1851. Zajímavé pojednání je na
> www.magazinimker.de/kompatiblebeuten/beespace/beespace.html
> zdenek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299)

8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o nějaký milimetr potom ještě zmenšuje

Tak tímto názorem jsi mě velice překvapil. (-ty, který vždycky všechno víš)
Vůbec to není tak jak říkáš. Včely začínají prostavovat volný prostor jakmile je větší než 8mm. Tuto skutečnost zjistil už nějaký pan Langstroth v roce 1851. Zajímavé pojednání je na www.magazinimker.de/kompatiblebeuten/beespace/beespace.html
zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 4. 11. 2008
Re:neco ze dvojvcelstveho vcelareni

-Nastavkove meziplodiste-exponat na celostatni vystave v Olomouci 1998
Odstranene dno Moravskeho Universalu prizpusobuje toto plodiste v pouziti v jakekoliv casti vicevcelstevni nastavkove sestave.
Ponechana vyska (40cm),pristup pres zadni stenu do vnitrniho prostoru,umoznujicim vcelari manipulaci jak v jednotlivem vcelstvu,tak mezi vzajemnymi vcelstvy.
Exponat v Olomouci byl v tomto pripade ulozeni ramku zpusobem nemodernim-listovacim-
Dobrou chut franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32301)

Já používám pro rámek 39x24 nástavek vysoký 25 cm. Mezera je 5 mm nahoře a 5 mm dole, to je celkem mezi rámky 10 mm. Ma to svou výhodu. Používám pro nástavky polotovar široký 25 cm, tloušťky 18 mm. Nástavek se včelami se dá odložit i na rovnou plochu s minimem rozmačkání včel. Rovněž nástavek se dá rychle přikrýt rovnou deskou bez zamáčknutí včel. Na nástavek položím zezistěnu a na ní další nástavek.
Nyní mi dělá starosti mezera mezi rámky s strůpkem. 5 mm se mi zdá málo, aby při fumigaci nedošlo ke zhoršení proudění léčiva. Podle mého názoru by tato mezera měla mít alespoň 10 - 15 mm a strůpek dobře izolovaný. Vyzkouším sololit s 10 mm silným olemováním s 3 cm polystyrénem.
Už je znám rosný bod fumigačního dýmu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32300) (32302)

> Vždycky se najde nějaký prohnutý rámek nebo rámek 0 2-3 milimetry nižší
> nebo třeba jen propolis na drážce, kde je potom mezera vyšší a ony staví.
> Stačí potom pozpřehazovat nástavky nebo rámky a už může neseřezaný voskový
> můstek horní rámek zdvihnout.
>

to je pravda ale to pak teda delat ze zeleza a nebo to chce 200 vcelstev a nebude na k.... cas :-) ani na prehazovani ramku :-))

A prohnuty ramek (dolni loucka) je otazka svisleho dratkovani, kdo dratkuje vodorovne tak jich ma minimum (pripad NN)

Jak o tom premyslim tak mi 39x24 temer neprostavuji (mam obe loucky stejne siroke), rozhodne si napamatuju na jediny problem, ale mam jedny v Lang. 159 (dolni loucka je uzsi) a ty se muzou pretrhnout, nastavky jdou stezi odlepit :-) a fakt si myslim, ze je to matkou protoze to je vyjimka.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (80.188.149.182) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299) (32300)

Vždycky se najde nějaký prohnutý rámek nebo rámek 0 2-3 milimetry nižší nebo třeba jen propolis na drážce, kde je potom mezera vyšší a ony staví. Stačí potom pozpřehazovat nástavky nebo rámky a už může neseřezaný voskový můstek horní rámek zdvihnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299)

8 milimetrů je podle mně minimum ...
-----

Kdysi jsem začínal a vlastně rovnou nízkonástavkově (i almárka je NN :-) ) a většina praktiků byla velmi skeptická ke schopnostem včelstev přežít zimu s těmi mezerami na nízkých a neateplených nástavcích. Takže první mé nástavky měly mezeru ne 8mm ale míň. V podtstatě aby se včely nerozmačkaly - cca +4mm.

Moje zkušenost mi potvrdil článek v MV někdy v loňském roce. Bylo tam popisováno jak to někdo zkoušel a došel k tomu co já. Že spíše menší mezeru mu včely neprostavovaly.


K té drážce pro rámky mohu pouze poznamenal, že se dá udělat i jednoduše. Z nouze vyrobené nástavky, původně spíše na medobraní atd. jsem samozřejmě začal dávat do včel. Byly to 4 prkna a drážka na zavěšení tam vznikla tak, že jsem dovnitř přibil laťku - prkénko tlouštky požadované šíře drážky. Ta samozřejmě nešla až dolů. Původní obavy, že mi tam včely budou stavět, byly zbytečné. Pokud mají dost prostoru, okraje nástavků si moc nevšímají a málokdy tam plásty přistavovaly. Spíše pokud si vzpomínám, když vnich vznikly oddělky a prostor dost zaplňovaly.ů

Pokud si to někdo bude dělat, tak laťku jsem přibíjel jako první. Vznikla mi tak polodrážka do které jsem osadil boční prkna. Byly stlučené obyč. hřebíky a jediné na čem záleželo byl kolmý řez. Na to jsem z nouze používal koryto z prken nad kterým jezdil v drážce maflík. V kombinaci s klínem jsem v něm řezal i laťky na rámky. Dvěma hřebíčky jsme přibíjel doraz z prkna na dno.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291) (32299)

> 8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků
> pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky
> nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou
> jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do
> nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání
> nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale
> hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím
> potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky
> nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o
> nějaký milimetr potom ještě zmenšuje.


To jo, ale dle teorie prave tu mezeru 8mm neprostavuji, vetsi mezera rovna se vetsi problem :-)

Bohuzel praxe je casto jina a je par vyjimek, ktere potvrzuji pravidlo a lepej to co to da. Tipuju ze je to o genech, nebo tam maj prave vetsi mezeru. Ale obecne mi mezeru kolem tech 8-9mm prostavuji minimalne.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (80.188.149.97) --- 4. 11. 2008
Re: R?mek 39 (32260) (32261) (32273) (32276) (32278) (32291)

8 milimetrů je podle mně minimum a znamená při každém rozebírání nástavků pečlivě ořezat všechny voskové výrustky, aby při skládání se horní rámky nenazdvihly. Maximum je takové asi 2 centimetry, to je vzdálenost, kterou jsou včely v zimě za mrazů schopny překročit, aby se dostaly z nástavku do nastavku za zásobami. Podle mně čím je větší mezera, tím je skládání nástavků pohodlnější, nemusí se tolik odstraňovat voskové můstky, ale hlavně matce potom dělá čím dále větší problémy mezeru překročit a je tím potom omezován rozvoj včelstva. Podle mně je optimální mezera mezi rámky nástavků za novoti asi 10 - 12 milimetrů, stárnutím nastavků se mezera o nějaký milimetr potom ještě zmenšuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 3. 11. 2008
styrodur a fumigace

Právě jsem přidal na svůj blog-http://pupek73.blog.cz/ fotky ze včerejší stavby nástavků a plemenáče ze styroduru.Druhý článek s fotkami z nedělní fumigace.Kdo chce ať koukne.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 3. 11. 2008
šalovací desky

Mám možnost sehnat nové šalovací desky rozměru 200x50cm a síly 27mm.Jsou opatřeny z obou stran nátěrem něco jako lak,jsou pěkně hladké.Deska je tlakově klížena ze tří vrstev.Vnější vrstvy běží spolu a prostřední je napříč.Chci se zeptat jestli máte někdo s tímto materiálem zkušenost a jestli by se z toho daly stavět nástavky.Dělalo by se s tím podle mě pěkně a něco by to asi taky mělo vydržet když se do toho lije beton.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 11. 2008
Re: sololit (32284) (32285) (32286)

pokud nechcete úl s možností měnit postavení rámků stačí tu stěnu na ktré rámky visí udělat o 16 mm nižší a vzniklou mezeru překryjete hmatovou lištou která spojí bočnice proti kroucení a není pak potřeba ani čepování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Borik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sololit
> Datum: 03.11.2008 10:55:18
> ----------------------------------------
> Tomáš Heřman napsal(a):
> > Ja to delam horni frezou - rucni.
>
> Přesně tak. Nejsem zrovna přesný truhlář, tak se tím dají na závěr
> poopravit nepřesnosti při sesazování nástavků.
>
> Udělal jsem si na to jednoduchý přípravek, protože jsem potřeboval rozšířit
> drážky u některých už používaných nástavků. Koupil jsem po delší době nové
> rámkové přířezy a nestačil se divit (viz souběžná diskuse o rozměru rámku
> 39x24 :-)
>
> Jiří Bořík
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 11. 2008
Re:sololit (32284)

prvně na cirkuli nařežu laťky a pak hotové sbíjím stačí pila s nastavitelnou hloubkou řezu. Z odpadu nařežu potřebné latě pak nakrátím na potřebnou délku, poté vyřínu ouška.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: sololit
> Datum: 03.11.2008 10:31:48
> ----------------------------------------
>
> Jak to frezuješ ty ouška až nakonec, čím?
>
> Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 11. 2008
Re: Sololit (32264) (32279) (32280) (32282) (32283)

Já osobně jsem zkusil klasickou výrobu bednyUříznul jsem vnitřní stěny ze sololitu na boční kusy pak 2 norní latě 16 x 40 mm dle jejich délky a dvě na výšku pak jsem je přibil na sololit malými 20 mm hřebíčky a vytvořil tak rám bez jakéhokoliv plátování , čepování nebo jeho jakéhokoliv spojování vnitřek jsem vyplnil polystyrénem a z druhé stany stejným spůsobe připevni lakolit tyto boční stěny pak spojím stejnými latěmi na potřebnou vnitřní šířku a obě protilehlé stěny udělám stejným způsobem jako boky nástavek je hotov celý čtyř nástavkový úl dělám jedno odpoledne dno tvoří vodovzdorná překližka nebo podobný materiál po obvodu opatřený hranoly podle požadované výšky jako víko používám víka ze sporáků je to smaltované a ve sběrných surovinách to mám za dvacku a sedí to s 2 cm přesahem akorát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Borik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sololit
> Datum: 03.11.2008 09:56:29
> ----------------------------------------
> Tomáš Heřman napsal(a):
>
> > Jen bych se zeptal na konstrukci - myslite, ze staci: horni, dolni ram a
> ten spojen sololitem a pro dostacnou unostnost take z venku 4ma latema na
> stojaka (prosroubovanyma pres horni a dolni ram) Nebo je potreba to
> nejak lepe vyztuzit aby to bylo plne funkcni.
>
> Další výztuhy netřeba - mám laťový rám nahoře a dole a k tomu čtyři latě
> nastojato. Vyrábím nástavek trochu jinak, nezačínám horním a dolním rámem.
> Nejdřív si udělám dvě stěny, které mají po obvodu latě (tedy i ty stojiny)
> a pak k tomu přišroubuju zbylé dvě stěny, jen s horní a dolní loučkou.
>
> Všechny spoje kromě šroubů ještě lepím disperzním lepidlem. Nástavek na
> závěr natřu zvenku vodou ředitelnou lazurou (Dixol pinie ?). Nakonec
> vyfrézuju drážky na ouška rámků.
>
> V tomhle provedení mám nástavky asi pět let, jak ve včelíně, tak volně na
> včelnici a zatím bez znatelného opotřebení.
>
> Jiří Bořík
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78125 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 32294 do č. 32354)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu