77424

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 10. 2008
RE: Propolisova mast (32056) (32057)


> Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z
lékárny - litřík za
> pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve
vyrábí mast -
> např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou
vazelínou (z
> lékárny).
> Pepa
>

Tento postup jsem taky zahledl, asi priste vyzkousim, ale nekde na
netu jsem nasel:


Návod na přípravu propolisové masti
Připravuje se ve smaltované nebo porcelánové misce, v níž rozpustíme
100 g bílé (lékárenské) vazelíny (je vhodné i nesolené sádlo).
Přidáme 10 g propolisu. Směs opět zahřejeme, ale neuvádíme do varu.
Potom mast přefiltrujeme přes gázu do čisté a pro mast přípustné
nádoby. Pevně zavřeme. Vychladnutá mast se používá na hnisavé rány,
hojení řezných a bodných ran, ovšem nedáváme na čerstvou ránu. Svým
způsobem působí kosmeticky, neboť hojí čerstvé jizvy. Je vhodná na
ekzémy, hnisavé vředy, plísně, omrzliny a různé kožní onemocnění.




Je to na muj vkus trochu strohe, a kdovi zda si pisatel
nevymyslel...



Ale pravda je, ze ta mast timto zpusobem vyrobena u me funguje (
mozna jen psychicky :-)) )



T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 17. 10. 2008
RE: Propolisova mast (32056)

Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z lékárny - litřík za pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve vyrábí mast - např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou vazelínou (z lékárny).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of tomas
Sent: Friday, October 17, 2008 12:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 17. 10. 2008
Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 10. 2008
Re:Vigor (32052)

V. medonosná:a její plemena na VD trpí přibližně stejně, ať je to kraňka, vlaška, tmavá i ruská, nevím jak je na tom V, vřesová a kavkazká. Má o tom někdo povědomí? Kraˇka má právě výhodu zimního přerušení plodování kdy je pak léčba nejúčinnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ikvic <ikvic/=/seznam.cz>
> Předmět: Vigor
> Datum: 17.10.2008 09:58:35
> ----------------------------------------
> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32052)

Kontrola na pesticidy a jiné látky, co nepatří do medu se u medů prodávaných
v obchodní síti dělá už roky běžně. Kromě toho, mechanismus sběru medu a
jeho zpracování včelstvy je takový, že kromě akaricidů, které se používají
přímo ve včelstvech k potlačování Varoa jiné pesticidy mají velice sníženou
možnost proniknout z ošetřovaných polních a lesních porostů do medu. Pokud
nedojde kvůli porušení pravidel k masívnímu zásahu včelstev, prakticky
otravě. Prodej ze dvora je práve proto prodej ze dvora, že včelař tyhle
kontroly medu mít nemusí. Spoléhá se jen na slovo včelaře, že nic takového v
medu není, na rozdíl od medu dodávaného do obchodní sítě.
Varroa se poprvé objevila v Indii někdy v 50 nebo 30 letech minulého
století, kdy byla kvůli zvýšení výnosu medu oproti původním druhům indických
včel do Indie dovezena včela medonosná. Ta do sebe natáhla parazity místních
včel, proti kterým měly místní včely vytvořenou účinnou obranu a objevil se
roztoč Varoa Jakobsoni a později Varoa destruktor. Ten se postupně rozšířil
do Evropy díky kočování se včelstvy pozemní cestou přes Kavkaz a Bulharsko
a díky zpětnému dovozu včelstev z Indie do výzkumného včelařského ústavu
tehdy v Západním Německu do západní Evropy. Spojovat zamoření roztočem Varoa
s likvidací původní černé včely na našem území a jejimu nahražení kraňkou je
tedy evidentně nesmysl, zamoření Varoa je v podstatě produkt globalizace.
Kdyby u nás v době rozšiřování varoa byla původní černá včela, dopadlo by to
nejspíš úplně stejně.
Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 10. 2008
Re: Vigor (32052)

No, ono snad ani nejde o to, je-li tu černá včela, nebo kraňka. Jde o to, že
sem byl roztoč zavlečený - a je mu celkem šuma fuk, která včela ho bude
hostit...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


...A je zajimavé,že včela černá zde byla
stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
zamoření, ...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ikvic (84.21.118.135) --- 17. 10. 2008
Vigor

Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice může zase odsuzovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.82) --- 16. 10. 2008
Re: Vigor (32045) (32048)

Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
- nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
- mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
- je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
- výborně staví dílo,
- má nižší spotřebu zimních zásob
- je znatelně méně náchylná k rojení

Jsem s nimi spokojen

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (213.215.81.42) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001) (32046) (32047) (32049)

Amitraz sa už dlhú dobu používa proti ektoparazitom a nielen v Anglicku /aj na Slovensku/ a nielen pri ovciach ale skoro pri všetkých hosp. zvieratách. Je pravda, že amitraz je jed kontaktný, ale záleží ako sa aplikuje! Keď sa zriedi s vodou a postrekujú sa ním včely alebo ošípané /proti svrabu/ je to čisto kontaktný jed. Keď sa aplikuje fumigáciou tak je pravda, že väčšia časť klieštika odpadáva vdýchnutím cez trachey.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001) (32046) (32047)

>je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice.. JK
-----------------------------------------------------------
Zde mi vypadlo jedno slovo a to slovo "pouze". Správně by tedy věta měla znít: je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka p o u z e přez jeho vzdušnice. Čili, roztoč uhyne proto, že se jedu nadechl, nebo se roztouženě ke včele přivinul a ta byla obalena dosud aktivním (nerozloženým) léčivem, přípdně jí dal za stejných podmínek láskyplnou hubičku na zadeček a líznul si, naposledy.

Na některé z přednášek jsem slyšel, že původní léčivo Tactik vzniklo údajně v Anglii v období mezi světovými válkami a sloužilo k tomu aby se ovce zbavily roztočů. Z tohoto léčiva se údajně připravil vodný roztok ve vaně přiměřené velikosti a touto vanou se prohnalo stádo, bylo vykoupáno. Zde určitě roztoči nedýchali žádný dým.

Snad by se do naší "dišputace" mohl zapojit někdo z fundovaných výzkumníků a vysvětlit celý mechanizmus působení amitrazu na roztoče.
Přeji hezký den Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 10. 2008
Re:Vigor (32045)

Ano ale kratce. Loni jsem mel jednu o kterou jsem v prubehu letosni sezony prisel, ted mam od podleti dve nove tak uvidime. Nelze tedy objektivne hodnotit, ale :

rika se, ze jsou ostrejsi - byla to prvni matka, ktere jsem lez do ulu v trenkach :-))

vynosove mohu hodnotit jen jarni-lucni snusku a ta vysla rozhodne nad lepsi prumer.

Mely by byt tzv. bezudrzbovejsi :-) tak uvidime, ale jinde maji vice zkusenosti a i vysledku - treba na optimal konferenci.

T.H.



> Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a
> zkušenosti ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001) (32046)

To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča
--------------------------------------------------------------

To som si myslel aj ja. Po každej jesennej fumigácii som zisťoval odpad Vd aj niekoľko dní, kým som nezistil, že samičky Vd neodpadávajú preto, že sa amitraz uložil na steny buniek a chitínový povrch včiel, ale že odpadávajú z plástov, ktoré skladujem vo včelstve pod plodiskom, ktoré je u mňa hore. Kontaktná látka akou je fluvalinát či acrinathin pôsobí nazaj dlhodobo, ale fumigant amitraz len počas krátkej dobe. Veď uzatvorenie včelstiev je krátkodobé, ja ponechávam uzatvaronie včelstiev len 15-20 minút a všetky Vd mimo zaviečkovanú bunku sú zasiahnuté.

Na jednej prednáške prof. MVDr. Juraja Toporčáka CSc. z Košíc pripustil, že to tak môže byť i keď amitraz môže pôsobiť na akarida aj cez ústny otvor. Zdôraznil som to preto, že intenzita pôsobenia na Vd v čase zimného chumáča sa môže diať len nasávaním-dýchaním Vd cez vzdušnice. A preto aj pôzdna fumigácia včiel bez plodu je úspešná len preto, že aj klieštik musí dýchať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001)

>Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.
A. Turčáni
----------------------------------------------------------
To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel (81.90.173.228) --- 16. 10. 2008
Vigor

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re:Fumigace (32038)

nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.



> ----------------------------------------
> Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100
> /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak
> jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně
> ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem
> z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další
> zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 15. 10. 2008
Klíckování matek

Jsem rád, že pan Turčani napsal o klíckování čiizolaci mtek před fumigací, je to vidět i z předešlého povídání o velkém spadu roztočů. O tehdejším velkém úhynu matek o kterém jsem psal, jsem uvažoval, že matky musí být uzavřeny /pochopitelně musí být k ní zachván přístup včel/ již brzy v září. V říjnu se tehdy ochladilo /dokonce jeden den poletoval sníh/, matky se dostaly mimo chomáč, nebyly dobře krmeny a prochladly. Klíckování v říjnu po prvé fumigaci je pozdě a je možný pravděpodobný úhyn. Protože fumigace většinou probíhá za přítomnosti plodu, v tom vidím jedno z možných vítězství roztočů.P. Turčany to potvrdil. Většina včeřů se domnívá, že již nemá plod. Ano nebyl, ale hodně matek se opět po odpočinku rozplodovalo. Včelaři se tehdy řídili návodem: při druhé fumigaci bez plodu, ale to je pozdě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 15. 10. 2008
Skleněný úl, výstava

MHD linka 2, 1, 4 V sobotu a neděli každou hodimu. Dvojka od nádraží a čtverka z Bráfovy ulice + 19 minut, jednička z Brafovy ulice +49 minut.
Pěšky do kopce je to asi 10 minut, všude budou plakáty a směrovníky.Výstava je ve dvou budovách a přilehlých prostorách , 2000 m2. Vystavují zahrádkáři ve spopráci se ZOČSV.
Skleněný úl má 9 rámků na teplou stavbu, obsazeno 8 uliček, jsou i mezi sklem a rámkem u česna , poslední strana devátého rámku je obsazena jen když není zima. Je krásně vidět vytvořené sedlisko či chumáč při chladném počasí.Orosená skla jsou pouze v rozích a pod.
Oddělek utvořen koncem srpna , matka nová, od ins. z Pekařova. Ještě trochu ploduje pokud má místo, trubců je nadbytek,rámková míra 39 x 30, jeden nástavek. Připravuji druhý úl, bude z plexiskla.
Dnes jsem měl druhou přednášku tento týden. Seslo se 110 důchodců, udivilo mě, že velká část ještě nikdy neslyšela a nečetla o propolisu, o medu se mnozí domnívali, že se jen maže na chleba. Osvěta pro veřejnost je stále mizivá a za to mohou všichni včelaři.Každý včelař prodejce by měl být i propagátorem.
Zdraví BT.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 10. 2008
Re: Fumigace (32038)

Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100 /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt
--------------------------------------------------------------
Tieto uvedené výsledky nemajú výpovednú hodnotu a ani nemôžu mať z ohľadom uloženia fumigantu /dolu-hore/, pretože nie je podchytený výskyt plodu v čase štyroch fumigácií, lebo počet VD je vždy závislý od toho, či v čase fumigácii je zaviečkovaný plod. Totiž ak je v tomto čase len niekoľko stovák plodových buniek pod viečkom môže byť aj niekoľko stovák VD.

Koncem srpna 5-10, v polovině září skoro nic a teď 600 až 800 ks. To čo som napísal presne koreluje s výsledkom fumigácie, pretože v prvom a druhom prípade mohol byť zaviečkovaný plod a pri poslednom fumigovaní už žiaden plod nebol.

Pred tromi dňami som kontroloval sporadicky vybrané včelstvá a ani v jednom včelstve som nenašiel plod, absolútne ani len jedno vajíčko, či larvičku. Preto to uvádzam, že cesty klieštika sú "nevyspytateľné".

Nechápem prečo robíte fumigáciu v takom hustom slede, mne stačili dve fumigácie, tretiu a poslednú budem robiť až v 5.-10. novembra-listopadu a včelstvá pôjdu do zimy a budúcej sezóny "čisté". Predsa cieľom fumigácie nie je zaťažovať úľové prostredie, cieľom je zničiť VD maximálne tromi zásahmi.

Najprijateľnejší technologický postup v boji na zničenie VD, je zaklietkovanie matiek v polovici septembra-září na dobu 21 dní, s následnou fumigáciou a poslednou 5.-10.11.
Na izoláciu M musíme použiť menšie izolátory, do ktorých musia včely mať prístup, ak je matka obyčajnej klietke, čely robia náhradný chov M, čo nie je žiadúce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 15. 10. 2008
Re: Fumigace (32038)

To jste takto ošetřoval v periodách jedno včelstvo nebo vždy jiné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029)

Připouštím, že přítel konales to uvedl expresivně a s nadsázkou. Ani se mu nedivím. Četl jsem o mnohém, co se v letošním roce ve včelařském světě událo a nezaznamenal jsem jediný odborný článek (mimo ČR), který by připustil, že by jedinou perspektivou bylo chemické ošetřování včelstev. Celý svět hledá východisko a tato konference je jen o tom, jak jsme to začali dělat před dvaceti léty dobře. Zdá se mi, že jsme tu jak zaklíckováni ve svých představách bez rozhledu do světa. Očekával bych tu zprávy z EURBEE 3 právě na toto téma a to nejen tu, ale i na stránkách Včelařství a na zbrusu novém webu Výzkumného ústavu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 15. 10. 2008
Fumigace

Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100 /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace (32022)


Pane Tichý děkuji za pozvání na Vaši výstavu. Dnes jsem zrovna počítal kolik je zaplněno uliček včelami ve skloúlech, kolik přibylo a chtěl jsem se zeptat kolik je obsazeno ve Vašem
úle. Tak to uvidím na výstavě, jen prosím o spojení MHD z vlak. nádraží i pro ostatní zájemce o výstavu. Abych mohl porovnávat kvalitu matek pro chov, udělám co 21 dnů fotky a na počítači si to porovnám, která má větší plodnost, rychlejší rozvoj do síly a ještě si zlepšit kvalitu matek.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029) (32031) (32034) (32035)

...a nekotrolovateľné sypanie jedov do včelstiev za správne, ale "konalesov" vstup do Konferenci....
komentár č.31 963

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029) (32031) (32034)

Konales je ale takové radio Jerevan. Vyjde v podstate z pravdivých základu, mírne je prekroutí a zevseobecní a výsledek je s prominutím naprostý a poplasný nesmysl.
---------------------------------------------------------
Vivat Radim, tento Váš komentár vyjadruje, prečo niektorí prisievajúci vyjadrili odmietavé komentáre na tento príspevok.
Nikto z nás, ktorí sme takto negatívne reagovali (ja si za svojím príspevkom stojím) nepropaguje voľné a nekotrolovateľné sypanie jedov do včelstiev za správne, ale "konalesov" vstup do Konferenci nie adekvátny dnešnému poznania príčin masívnemu úhynu včelstiev (aj to len niekde, lebo ja som niečo také nezaznamenal od r. 1988a dúfam, že sa to ani nestane).
Preto u mňa stále môj negatívny prístup k jeho názorom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029) (32031)

Konales je ale takové radio Jerevan. Vyjde v podstate z pravdivých základu,
mírne je prekroutí a zevseobecní a výsledek je s prominutím naprostý a
poplasný nesmysl. Jinak je to krásný krystalický príklad toho, jak fungují
takzvaní vyvolávaci strachu, kterí urcitou ideologii sírí z hlouposti,
zaslepenosti nebo snaze preferovat nekoho nebo necí firmu ci celé prumyslové
odvetví na úkor jiných.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 15, 2008 8:12 AM
Subject: Re: fumigace- konales a jeho bludy !!!


> Kajo, kajo
>
> tak si radsi budem cist o horeni na stojato ci na lezato??? A ostatni je
tabu....
>
> Diky opakovane ostre reakci na konalese je videt, ze ma v necem pravdu a
ze to stoji za uvahu :-)
>
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re:fumigace (32028)

Tak je to ale u všeho hmyzu .Poměrně rychle se adaptuje na používané prostředky v případech jejich špatného používání. Pak je to ještě rychlejší. Zrovna tak je to s rezudii antibiotik v naší stravě. Když už jsme u toho, tak vlastně ideální by bylo veškeré potraviny které přijímáme, by měly pocházet nejvýše ze vzdálenosti 50 km od našeho pobytu a to je v dnešním globalizovaném světě asi již nemožné. Vždyť i my se běžně pohybujeme dnes ve větším okruhu v nepřirozeně krátkém čase. Porušujeme tak vzdálenostní bariéry. To i v případě kdy jako včelaři postavíme dvě včelstva vedle sebe Dokonce i ta kraňka která se vlastně již původní rase svými vlastnostmi nepodobá je v případě VD přijatelnější protože přerušuje v zimě plodování a tak se přibližuje nejvíce včele ze které tento škůdce pochází

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <konales/=/centrum.cz>
> Předmět: fumigace
> Datum: 14.10.2008 21:38:46
> ----------------------------------------
> Pečenko myslím,že bys měl raději mlčet ty.Co kecám?Pesticidy způsobují
> rakovinu.Že míchání pesticidů nezesiluje účinnost,je na to dokonce státní
> zákon,potvrzují to i univerzity v USA.Pensilvánská univerzita přišla na
> obrovské ukládání pesticidu do vosku.Že jsme zničili původní včelu?Někde
> zde na internetu je mapka kde se vyskytuje kraňka jako původní druh a u nás
> nikdy nebyla.Lidé ji rostahali do různých koutů.Že po léčení uhynulo přes
> zimu tolik včelstev,vžádným případě nemůže být způsobeno varroa.Jenom v..
> tomu může věřit a nebo kdo je na tom zainteresován a to bude asi tvůj
> případ.Léčí se to spoustu let a výsledek je obrovský úhyn.A nebo je špatné
> léčivo?Je otázkou času kdy varroa bude tak odolný,že bude muset být použito
> něco nového a nebo tato včela padne.Pak ti to dojde.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ikvic (84.21.118.135) --- 15. 10. 2008
fumigace

Konales správně děláš,je potřeba ukázat čím léčíme a to je pesticid.Kájo to je taky pesticid co uvádíš.Ať ti zaslepenci se probudí a začne kolem toho frmol.Drž se,vše cos psal je psáno i na internetu zahraničních stránkách.Někdo si na tom rumpe pěkný prachy,tak se nediv ,že prská.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028) (32029)

Kajo, kajo

tak si radsi budem cist o horeni na stojato ci na lezato??? A ostatni je tabu....

Diky opakovane ostre reakci na konalese je videt, ze ma v necem pravdu a ze to stoji za uvahu :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (213.215.81.42) --- 15. 10. 2008
Bludy

Kaja (90.176.2.8) --- 14. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028)
konales asi si z jiného světa !!! Jedině co máš pravdu, že přímo nebyl roztoč VD vinen tolíka úhynům, ale bylo tam ještě něco jiného a tomu se říká vírové onemocnění.Kdyby, ale nebyl roztoč VD, zřejmě by nebylo tak velké vírové zamoření. Pokud sleduješ dění kolem, měl by si vědět, že kromě varidolu se také zkouší jiný přípravek a ten se jmenuje MP 10. Výsledky jsou srovnatelné s varidolem, takže není co řešit. S tou kraňskou včelou jsou z tvé strany naprosto bludy. Prostuduj si pořádně nějakou objektivní literaturu a už tuto knference nezatěžuj s takovým nesmnyslem !!! Doufám, že jsem poslední, který reaguje na tvé bludy !!!


Kajo, bludy píšeš aj ty. Zober si knihu Včelařství od Veselého na str. 63 /novšie vydanie/ a prečítaš si, že pôvodná včela na území dnešných Čiech a prevážnej časti Moravy a Sliezska patrila k plemenu včely tmavej. Takže konales má pravdu.
Prípravok MP 1O sa neskúša ale sa už riadne používa. Ide o fluvalinát, ktorý sa už dávno používa v Gabone 90, takže žiadna novinka.
Úhyny včelstiev nie sú spôsobené len klieštikom, to potvrdzuješ aj ty. A ani nikto nedokázal, že včely uhynuli len na klieštika. Je tam súbor rôznych vplyvov, ktoré spôsobili zníženie odolnosti včiel, pričom varroóza zohrala tiež svoju rolu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kaja (90.176.2.8) --- 14. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028)

konales asi si z jiného světa !!! Jedině co máš pravdu, že přímo nebyl roztoč VD vinen tolíka úhynům, ale bylo tam ještě něco jiného a tomu se říká vírové onemocnění.Kdyby, ale nebyl roztoč VD, zřejmě by nebylo tak velké vírové zamoření. Pokud sleduješ dění kolem, měl by si vědět, že kromě varidolu se také zkouší jiný přípravek a ten se jmenuje MP 10. Výsledky jsou srovnatelné s varidolem, takže není co řešit. S tou kraňskou včelou jsou z tvé strany naprosto bludy. Prostuduj si pořádně nějakou objektivní literaturu a už tuto knference nezatěžuj s takovým nesmnyslem !!! Doufám, že jsem poslední, který reaguje na tvé bludy !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 14. 10. 2008
fumigace

Pečenko myslím,že bys měl raději mlčet ty.Co kecám?Pesticidy způsobují rakovinu.Že míchání pesticidů nezesiluje účinnost,je na to dokonce státní zákon,potvrzují to i univerzity v USA.Pensilvánská univerzita přišla na obrovské ukládání pesticidu do vosku.Že jsme zničili původní včelu?Někde zde na internetu je mapka kde se vyskytuje kraňka jako původní druh a u nás nikdy nebyla.Lidé ji rostahali do různých koutů.Že po léčení uhynulo přes zimu tolik včelstev,vžádným případě nemůže být způsobeno varroa.Jenom v.. tomu může věřit a nebo kdo je na tom zainteresován a to bude asi tvůj případ.Léčí se to spoustu let a výsledek je obrovský úhyn.A nebo je špatné léčivo?Je otázkou času kdy varroa bude tak odolný,že bude muset být použito něco nového a nebo tato včela padne.Pak ti to dojde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2008
Re:POLYTANOL - kde mono k?pi ? (32025)

býval v prodeji v Německu ale že by se dovážel nevím Použitelný je však jakýkoli dusivý plyn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Kri?k <jan.kristak/=/gmail.com>
> Předmět: POLYTANOL - kde mono k?pi ?
> Datum: 14.10.2008 13:36:22
> ----------------------------------------
> Prosím Vás o oznámenie, kde možno kúpiť peostriedok POLYTANOL na ničenie
> podzemných hlodavcov? Ďakujem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (213.155.227.229) --- 14. 10. 2008
Medomed

OPRAVA JEDNA SE O ZVRATNY MEDOMED A NE RADIALNI

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Krišťák (85.248.5.195) --- 14. 10. 2008
POLYTANOL - kde možno kúpiť ?

Prosím Vás o oznámenie, kde možno kúpiť peostriedok POLYTANOL na ničenie podzemných hlodavcov? Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (213.155.227.229) --- 14. 10. 2008
medomed

Ptam se ,proč není vhodny kazetový radialní medomed do těchto podmínek, do jakých je tedy vhodný. Chci si ulechčit práci a čas , při vytáčeni medu,znate snad jiný způsob tohoto ulehčeni? Stojí sice hodně peněz,ale chci trávit tolik času vytáčenim medu, jak dlouho budu včelařit, zvýšim počty včelstev, potom můžu teprve říci, je-li drahy medomed-či nikoli. Jsem jednoznačně pro ulehčeni práce šetřeni mého času, ať to stoji třeba víc, však jsem šikovna včelařka a včelky pilne,nějak se do těch cen za medomed dopracujem. Je to přece můj koniček,starat se o včelkaÿ a ne umorně točit med. Přeji plne ůly medu AL.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouhý fumigace (32006)

Vážený příteli, tlacháš hovadiny, kdabys mlčel vypadal bys modřejší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 13. 10. 2008
fumigace

Dobrý večer
Každý může mít na něco různý názor a je třeba ho respektovat. Ale tolik hloupostí pohromadě snad nemůže vymyslet jeden mozek - konales je obdivuhodná osoba.
Bylo desátého desátý - začátek fumigace. Honila mě zvědavost a protože na příští pátek až pondělí připravujeme zahrádkářskou a včelařskou výstavu, provedl jsem fumigaci
/ Na výstavu Vás srdečně zvu, pane Vojtěchu bude tam i Váš skleněný úl/.
Výsledky fumigace, počítáno dva dny po sobě ráno:51 včelstev - 0 roztočů,20 včelstev do 5 roztočů, celkem 34, 1 včelstvo prvý den 104, druhý den 58. Na jaře jsem neléčil / na sto včelstev 8 roztočů není moc, ale ještě se mi nikdy nepodařilo mít nulu.V srpnu byl vložen Gabon 92. Druhé stanoviště s 20 včelstvy mělo spad 0 roztočů.
Také jsem zkoušel, fumigaci tak jak popisujete, rovněž jsem zkusil i učinnost léčiva s prošlou lhůtou - Taktik, Taktivar a Varidol jeden rok po prošlé lhůtě.. I po 15 letech nebylo v účinnosti rozdílu - vše spadlo.
Ještě je ve včelstvech plod všeho druhu i dost trubců.Možná by bylo vhodné zveřejnit některé zkušnnosti z klíckování matek.Již to bylo v minulém století a byl jsem svědkem úhynu velkého množství matek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005) (32017)

Asi před 2 roky jsem napsal, že se že fumigace horem se mi zdá účinější. Hned se našlo pár výzkumníků, kteří mě poučili, že se hluboce mýlím. Já pro to nijaké důkazy neměl, jednalo se pouze o pocit, na který ale já dost dám. Pepa Křapka, kterého zdravím si ale dal práci a počítal a počítal, až se k něčemu podobnému dopočítal také. I když dávání knotu odspodu trochu práce ušetří, přesto se jedná o dost pracnou operaci. Naši sousedé už používají různá udělátka která tuto operaci až blbuvzdorně zjednodušují a urychlují. Začali s tím v Itálii - vyvíječ Fuerto, a už se podobné napodobeniny vyrábí v Maďarsku Polsku a Slovensku. Pouze u nás rádi ucpáváme česna a podobné nesmysly a zapomínáme, že už je 21 století. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouh? fumigace (32006) (32018) (32019)

Jeden z příkladů http://www.zocsvjimramov.unas.cz/plemana%20vcel.htm
včela černá také včela tmavá. Jen jsem nepovažoval za důležité uvádět výskyt až po Sibiř
Hranice rozšíření včely kraňské podle různých pramenů pohybují od Karpat až po vysočinu Území Moravy bylo zřejmě přechodem od jedné rasy do druhé Slovensko však již bylo územím kraňky tak jak píše pan Turčány

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hlouh? fumigace
> Datum: 13.10.2008 15:47:10
> ----------------------------------------
> Můžeš doložit z jakých čerpáš pramenů? Ne že bych se zastával pisatele
> příspěvku na který reaguješ, ale tvoje charakteristika černé včely mi
> připadá jako stejná hovadina od začátku do konce.
> zdenek
>
> Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely
> která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího
> výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní
> Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost
> antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je
> pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena
> kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I
> přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě
> negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa
> nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.
>
> Pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouh? fumigace (32006) (32018)

Můžeš doložit z jakých čerpáš pramenů? Ne že bych se zastával pisatele příspěvku na který reaguješ, ale tvoje charakteristika černé včely mi připadá jako stejná hovadina od začátku do konce.
zdenek

Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re:Hlouh? fumigace (32006)

Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Hlouh? fumigace
> Datum: 13.10.2008 08:24:16
> ----------------------------------------
> Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,jenž je finančně zainteresován
> na výrobě a prodeji pesticidu-lečiva.A co je ještě horší,že někteří
> pracovníci jsou zaineresováni v soukromých firmách a nevidí jinou cestu než
> zamořovat včelstva pesticidem,jelikož s toho mají asi co?Pěstujeme
> nepůvodní druh a to Kraňku.Musíme začít pěstovat původní druh a to včelu
> černou.Kraňka je jižnější druh,původně zasahovala jen do Maďarska.Jelikož
> udajná včela zabiják je odolná všemu(varroa,moru i broukům),zničí ji člověk
> a medvěd.Proto EU ve Švedsku kříží africkou včelu s evropskou.Zkrátka pro
> zisk si včelaři vybrali nejhorší plemena(u nás Kraňku) a je prokázáno,že
> čím mírnější včelstva tim nemocnější.Může to dojít i k tomu,že nepůvodní
> druh bude nežádoucí a jeho ulet může být pokutován dost velkou
> částkou.Další řešení jsou antibiotika,jelikož velkým predátorem pro varroa
> je mor včelího plodu.A antibiotika nejsou tak škodlivé,jíme je v
> kuřatech,hovězím atd.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005)

asi to fiünguje i v podmetu včera jsem fumigoval a dnes ráno kontoloval všechny jsem dělal ve svislé poloze v podmetu nebo na rámcíh za okénkem u MU Pod tacovákem kde je nízký podmet jsem použi ono položené V. Ve všech úlech byl spad od 3 do 50 jen v tom tachováku to bylo několik stovek raděj jsem to ani nepočítal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 12.10.2008 22:57:42
> ----------------------------------------
> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.
>
> ..........
> Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle
> barvy "uhlíku"
> knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
> Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
> začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
> trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
> Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
> větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
> doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
> fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
> zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při
> bezprostřední
> blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
> Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
> Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý
> kouř
> jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
> v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
> sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se
> musí
> vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
> rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
> teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí
> se.<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 13. 10. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1899

Ludvik Fiala navrhuje zalozeni vzorneho vcelinu.Jeho knizeci Milost p.arcibiskup Theodor Kohn racil Vyskovskemu spolku udeliti milostive dovoleni,ze smi po 2 lete na statku Fedinandsku udrzovati plemennou stanici vcel,Podle zpusobu plemenne stanice na ostrove Uffenau ve Svycarsku.

Okresni spolek v Bucovicich,valna hromada.Jubilejni prvni rok zalozeni spolku ve spolupraci s mistnim vcelarskym druzstvem v odberu mezisten nedopadl dobre,nebot nebyly zhotoveny z cisteho vosku,delsim rokovanim ucineno dohodnuti.

16.sjezd vcelaru v Turnove ve dvorane Sokola.Starosta ZUPraha Kebrle slouzil msi v dekanskem kostele sv.Mikulase.Prednasky zahajil prevor Majer:o Dickelove theorii - odporoval Jaks.P.Beran o Slovanskych ulech - odporuje Martinovsky.P.Stejskal o ulu preklopnaku.
Ve fondu na spolkovy dum je 2348 zl.,dopisovatelum C.Vcelare dano 60 zl.

Prvni druzstvo na zuzitkovani medu,vosku a ovoce v N.Meste n/Metuji. Vypracovany stanovy,zvoleno triclene reditelstvo, podil 10 K-celkem 770 K.Podana zadost o subvenci zemskou i statni,ktere v castce 1000 K slibeny.Kdyz se zacalo pracovati,kotel stal pres 400 K,sudy 568 K,inventar 300 K. Prispevek clensky snizen na 5 K ,pocet clenu se zvysil o 24 (130 K)

ZU Brno Mistopredseda Konsel sdelil,ze nejd. predseda prelat Korcian svoji resignaci odvolal.Dluh tiskarny z r.1898 sam vyrovnal,propujciv spolku potrebne penize,jez mu spolek dle moznosti splati.Na dluh ten prijal od spolku prkna v cene 520 zl.,takze spolek dluzi 298 zl.Prof.Svoboda ohlasil,ze se vystehuje ze spolkoveho domu,sloziv veskere hodnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005) (32007) (32014)

Tak s tou šibeničkou vcelku souhlasím, myslím, že dokonce jsem fumigaci na
ní zkoušel, dělal jsem ji z obyčejného pozinku. Chyběl mi tam nějaký
centimetr výšky, hořící knoty se couraly po dnu úlu, které občas bylo mokré
a oheň zhasínal.. Té rozdílné kvality v různých letech, hlavně síly knotu
jsem si taky všiml. Asi není jednoduché zajistit každý rok na knoty úplně
stejný papír, v doporučené aplikaci svisle to je asi vcelku jedno, při
hoření vodorovně tam asi bude rozdíl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Fumigace


> Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale
> podle mně nijak rozhodující.
>
> Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej
> podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach
sa
> ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený
> rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na
podložku,
> kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti
> amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú
> hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
> Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda
> žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a
> horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka
to
> umožňuje- je chladnejšia.
> Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť
> priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že
> odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v
> šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt
bude
> vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005) (32007)

Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.

Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach sa ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na podložku, kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka to umožňuje- je chladnejšia.
Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt bude vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (31999)

Včely zřejmě nesmí viset hned pár centimetrů nad knotem. Ony sice, jak
dostanou první dávku léčiva, začnou větrat a další kouř začnou rozptylovat,
ale asi to nestačí. Knot zřejmě musí být umístěn tak, aby kouř stoupal
těsně vedle chumáče včel. Já se jsem se s tím problémem setkal zase při
aerosolování acetonem v prosinci, když se páry foukaly přes česno do
podmetu, kde byly včely pod rámky zavěšené. Taky jsem už po aerosolování
vymetal nějaké hrstě včel, v jednom nebo dvou případech za posledních cca 10
let mám podezření na to, že aerosolování zapříčinilo v takovém případě
ztrátu matky. Nyní se snažím včely zimovat tak, aby v prosinci ten chumáč
včel do podmetu nevisel. Důvod, proč nezimovat v jednom nastavku 39x24
nějaké silnější včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 8:27 PM
Subject: Re: Fumigace


> Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá.
> Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde
se
> knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké
> kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče.
> Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už
> jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to
> nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil
je
> lepší nerozebírat strůpek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouhý fumigace (32006) (32008)

Taky jsem se pro jistotu podíval do kalendáře, jestli snad dneska není
prvního dubna.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2008 8:45 AM
Subject: Re: Hlouhý fumigace


> konales -to snad nemyslíš vážně co si napsal. Jseš úplně vedle !!!
> Prostuduj si nějakou literaturu !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouhý fumigace (32006)

Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,...

Pán "konales" máte utkvelú myšlienku, že príčinou úhynou včiel je len rasa "kraňka", ale i tá výnimočná včela "čierna včela" vo Švajciarsku trpí Vd tak isto ako ako naša včela. Vaše vývody o úhynoch včelstiev sú pomýlené, píšete o príčinách úhynov z útržkovite získaných informáciách a dohadov. Pravdu máte len v tom, že človek je tvor nedokonalý, ukrutne nedôsledný a ľahostajný a radšej hľadá výhovorky ako sa to nedá, ako hľadať cestu ako ich prekonať.

Predstavte si, že aj včela, ktorú mi chováme na Slovensku žije pôvodná kraňka, čo dokázal tím včelársky vedcov na čele s českým vedcom proj. Hejtmánkom vo VUV v Lipt. Hrádku.

VVVč. v Dole je záruka toho, že ešte včelárime, pretože všetko to čo propagujú a ponúkajú, profitujem aj my na Slovesnku a patrí im srdečná vďaka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Fumigaci v sklenici přes krmný otvor jsem taky zkoušel. Přestal jsem po
intenzívním smradu léčiva, jaký ve studené sklenici vznikl kondenzací už po
shoření prvního knotu. Tato metoda by možná měla naději, kdyby bylo možné
používat nahřáté sklenice a kdyby pod krmným otvorem byl volnější prostor,
který není zahrazen vytaženým a zavíčkovaným voštím se zásobami na průlez
tak jedné včely, na kterém se to léčivo taky srazí.
Pak jsem zavedl dálkové zapalování knotu pomocí kousku včelařského drátku
rozžhaveného proudem z tužkového akumulátoru, to se ale využije jen ve
starších úlech, kde se knot dává zezadu za skleněné okýnko. Hodí se to v
případech, kdy zastrčení okýnka trvá z nějakého důvodu delší dobu. Třeba v
zadovácích, kde majitel nečistí drážky od propolisu.... Já jsem tím tehdy
zamýšlel odpálení knotů téměř najednou v celé boční úlové baterii 10 úlů
zadováků, potom se tyto úly nemusely pracně těsnit jeden po druhém filcovými
uteplivkami, ale šlo utěsnit celou baterii prostým spuštěním igelitové
plachty přes zadní stěnu baterie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> >je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale
> ..........
> ---------------------------------------------------------
> Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými
> pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici,
> kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji
> včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev.
> Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se
> včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu
> říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např.
> spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z
> doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do
> nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro
> demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali
> vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme
> zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je
> dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do
podmetu
> mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí
> prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem
je
> voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3
2008)
> Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva,
kdy
> včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A
> "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást
> léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám
> musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho
ztráty.
> Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a
> nešetřete mne.
> Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31987) (31992) (31995) (31996)

Pane Turčáni, a jak jsou na tom včelaři ve Vašem okolí ? Pokud ani oni nemají vážnější problémy, pak buďte rád, že se ve vaší lokalitě roztoči (kleštíkovi) moc nedaří a nevyvozujte z toho, že na uložení knotu nezáleží.
------------------------------------------------------------
Všetko je relatívne, ani ja nevčelárim v nejakom vákuu (to by sa dalo len v oáze na púšti) ako si myslíte, pretože zavčeľnenosť je ešte vždy vysoká (aj po úbytku 200 tis. vč.) a ku stretom včiel v priestore stále dochádza. Ak je prístup včelára k povinnostiam laxný a neprofesiálny, nedoržuje pokyny, bez ktorých už včeláriť nejde, ostávajú úle prázdne alebo prežívajú na hranici rentabilnosti.

Poznám včelára asi 0,8km od môjho stanovišťa, ktorý v sezóne 2007/08 prišiel z 30 včelstiev o 21 včelstiev. Keď som sa ho pýtal prečo, padlo jedno slovo "artridída". Doteraz to vždy zvládol, poslednú jeseň to pre chorobu nedokázal.
Druhý včelár so 130 včelstvami (mimo dosah mojej včelnice), na otázku ako dopadla fumigácia hodil rukou, ani sa nepýtaj, 2 až 3 tis. samičiek Vd vo včelstve. Pri sporadickej kontrole v čase pred fumigáciou plod vo včelstvách nenašiel. Priznával, už to nezvládam ((má 78 r.). Všetko svedčí o tom, že to nezvládol už v roku 2007, keď vynechal poslednú fumigáciu na dokonalé očistenie včelstiev.

Ja so fumigoval koncom IX.mesiaca t.r., taktiež som plod nenašiel až na niekoľko výnimiek, som s tromi kvapkami Takticu, vloženým knôtom vo vodorovnej polohe. Odpad v jednotlivých včelstvách (75 vč.) bol od 15 ks do 400, priemer 74,8 na včelstvo.
V sezóne v boji proti Vd používam len tri (20.8, 1.10 a 5_10.11) zásahy fumigantom (u vás aj 7) a dokážem ho udržať na uzde. Už 28 rokov vkladám knôt upravený do obráteného véčka do podmetu vo vodorovnej polohe, ak by tento technologický postup bol s rozporom vášho tvrdenia, už by som dávno nemal včely.
Možno v tomto prípade platí výnimka z pravidla alebo predsa to môže fungovať aj takto?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 13. 10. 2008
Re: Hlouhý fumigace (32006)

konales -to snad nemyslíš vážně co si napsal. Jseš úplně vedle !!! Prostuduj si nějakou literaturu !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993) (32005)

Určitě není jedno, jestli knot doutná svisle nebo vodorovně. Přístup vzduchu
i v uzavřeném úlu je vždy dostatečný, doutnání žádné velké množství vzduchu
nepotřebuje, navíc knot je napuštěn dusičnanem draselným nebo jiným podobným
oxidačním činidkem, takže část kyslíku má s sebou. Vlhkost může mít vliv na
rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.
Navíc úroveň vlhkosti uvnitř úlu určují spíše včely než aby byla určena
venkovním počasím.
Pokud knot vytvarovaný do V a položený na dno úlu dokáže vyprodukovat dost
léčiva na spolehlivou likvidaci roztočů, znamená to jen, že dávka je z
nějakého důvodu předimezovaná tak, že ztráty při takové fumigaci pokryje.
Buď menší odolností roztočů na léčivo, větší koncentrací léčiva - tuším se
za těch 20 let koncentrace v lahvičkách už zvyšovala, aby dávkování zůstalo
pořád stejné, důslednou likvidací roztočů během sezóny jinými prostředky,
blízkostí včel u podmetu - léčivo se neusazuje na studených rámcích,
stoprocentně těsnými úly atd.
Poloha cigarety je irelevantní, protože cigareta je "činná" tehdy, když se
přes ní vzduch nasává, a to tak intenzívně, že vliv polohy cigarety není
vůbec důležitý. Pokud má vyhořet bez nasávání, tak její poloha je taky
důležitá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 10:57 PM
Subject: Re: Fumigace


> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává
teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá.
Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

konales (84.21.118.135) --- 13. 10. 2008
Hlouhý fumigace

Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,jenž je finančně zainteresován na výrobě a prodeji pesticidu-lečiva.A co je ještě horší,že někteří pracovníci jsou zaineresováni v soukromých firmách a nevidí jinou cestu než zamořovat včelstva pesticidem,jelikož s toho mají asi co?Pěstujeme nepůvodní druh a to Kraňku.Musíme začít pěstovat původní druh a to včelu černou.Kraňka je jižnější druh,původně zasahovala jen do Maďarska.Jelikož udajná včela zabiják je odolná všemu(varroa,moru i broukům),zničí ji člověk a medvěd.Proto EU ve Švedsku kříží africkou včelu s evropskou.Zkrátka pro zisk si včelaři vybrali nejhorší plemena(u nás Kraňku) a je prokázáno,že čím mírnější včelstva tim nemocnější.Může to dojít i k tomu,že nepůvodní druh bude nežádoucí a jeho ulet může být pokutován dost velkou částkou.Další řešení jsou antibiotika,jelikož velkým predátorem pro varroa je mor včelího plodu.A antibiotika nejsou tak škodlivé,jíme je v kuřatech,hovězím atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31989) (31990) (31993)

Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně. Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu. Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin. Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

...........
Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Otakar Neruda (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Většinou zimuji ve 4 nástavcích OPTIMALu. Dávám 7 kapek (kapky spíše nahoru) a DVA papírky, abych "zintensivnil tepelný vznos" a snížil adsorpci léčiva v dolním, obvykle prázdném nástavku. Při 3 nástavcích 5 kapek na jeden papírek.
Zdraví Ota

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31976)


> ------------ Původní zpráva ------------
> > -----
> Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
>
> Karel
>
>
> Po fumigaci spad průměr 4,5 roztoče, před tím celý měsíc žádný spad F.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997) (32001)

Troška statistiky pro odlehčení. :-)


http://varroamonitoring.cz/home.do

Zadejte si tam spad po fumigaci a koukněte.

Zatím to vypadá, že denní přirozený spad v desetinách odpovídá spadu po fumigaci ve stovkách.

Takže pokud má někdo denní spad v desetinách, tak může zapálit knot kekoli a odříkavat zaříkavadlo proti uřknutí, moru a roztoči a bude to stejné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31932) (31974) (31977) (31979) (31983) (31985) (31986) (31997)

Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá. Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde se knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče. Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil je lepší nerozebírat strůpek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (87.244.196.82) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace (31987) (31992) (31995) (31996)

Ja tiež používam pásik na ležato do V a na podložke pod sitom na dne. Vlani som napočítal spad 7000 ks klieštika na včelstvo, počítane za celú jeseň. A krásne prežili. A tiež na jar neliečim. Musím potvrdiť že aj na ležato to funguje,aj napriek Vašej teórii horenia. Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77424 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 31998 do č. 32058)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu