Archiv Včelařské konference

já používám již léta postřik Savem. Ale, jediný spolehlivý způsob jak nepřenášet choroby z úlu do úlu, je nezaměňovat rámky mezi nimi Tomu se pak spolehlivě dá zabránit jen když bude každý úl mít jinou míru. a pak je celé racionální včelaření v P(_!_). Ještě je tady jeden aspekt Který celou desinfekci staví mezi zbytečné a to je zalétávání včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dezinfekce a o?ista r?mk?
> Datum: 12.4.2008 10:20:26
> ----------------------------------------
> A co pro tohle použít tlakovej parní čistič?Jmenovalo se to-vapka?Asi
> tak.To spolehlivě odstranilo i mastnotu z motoru auta tak by to mělo rámek
> vypucovot dokonale jak od vosku a nečistot tak zdezinfikovat.Horká pára je
> stejně dobrá jako voda a ještě lepší bych řek.Míra
>
>
>

ještě poznámku, kdo používá ještě pocínované drátky, neměl by je vystavovat kontaktu s tvrdým, třeba kovovým předmětem. Třeba drát protahovat na noži nebo hřebíku, aby se vyrovnal. Když už, tak protahovat na dřevě nebo plastu. Kontaktem s kovem se cín poškrábe a železo potom rychle reziví.

V kterémsi Včelařství před pár lety byl popsán na vyvařování rámků velký
kotel s vodou. Dá se do něho voda, zatopí se pod ním uhlím nebo dřevem a jak
se voda začne vařit, namáčí se pomocí kleští rámky. Voda se udržuje v části
kotle ve varu, takže na tom místě není na povrchu vosk a tudíž rámek v tom
místě vynořený z kotle na sobě vosk nemá. Vosk se přes síto přímo odpouští
do plastových lodní, kde ztuhne. Mě napadá ještě vylepšení, že by u kotle
bylo nainstalováno čerpadlo na horkou vodu, které by bralo vařící vodu přes
nějaké síto ze spodku kotle a tou by se potom splachovalo voští z rámků do
kotle, případně by se jí promývaly nečistoty na sítu nad vodou od vosku.
Mohlo by na to stačit poměrně běžné cirkulační čerpadlo do ústředního topení
za pár tisíc. To všechno se ale vyplatí jen pro stovky a tisíce
zpracovávaných rámků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 12, 2008 12:50 PM
Subject: Re: dezinfekce a očista rámků


> Jde mi o to aby se ty rámky nemáčeli v rozpuštěném vosku,ale aby to z nich
> steklo pěkně dolů.Byli by třeba zavěšený v nějaký bedně(pařárně)a pod nimi
> by byla mříška a pod ní třeba ještě jemější síto.Pára by foukala přímo na
> rámky z boku.Po odtečení prvního by šel další atd.Zbytky bych dal do
> sáčku,zatěškal a povařil.Někde jsem vyděl položenej vzduchojem z valníku
na
> ohništi.Když se pořádně zatopí tak musí jít páry spousta.Já sem zkoušel
> jenom s papiňákem na kamnech,kde sem sundal kruhovej tál aby šel oheň
> rovnou na dno hrnce.Místo přetlakovýho ventilu sem nasadil hadičku a páru
> to foukalo jak hrom.Zatím sem netavil vosk jenom napařoval propolis na
> vyřezaných rámkách.Až budu tavit tak dám určitě vědět jak to šlo.Míra

No vida, a máme tu sprchování rámků za účelem získání vosku.Ale jo proč ne,zkoušet se musí ledacos.Mě se právě moc nezamlouvá to používání louhu,sava a formalínu.Je to nebezpečná práce a pak kam s tím?Do kanálu a pak do řeky.To mě jako rybáři vadí.Míra

Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků, rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině, zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu. Nevíte o tom někdo něco bližšího?
Díky

Líh anebo olej. Stačí běžný, kuchyňský.

Míra P.>Mě se právě moc nezamlouvá to používání louhu,sava a formalínu.Je to nebezpečná práce a pak kam s tím?<
......

Mně se nezamlouvá zase špína, kterou včelaři velmi často ponechávají ve svých úlech. A to často z pohodlnosti. Jak by to dopadlo s osobní hygienou a očkováním, kdyby se tak jak o včely starali i o sebe?

Bez obalu: Nepřežil by moc dlouho.

GP:
Mně se nezamlouvá zase špína, kterou včelaři velmi často ponechávají ve svých úlech. A to často z pohodlnosti. Jak by to dopadlo s osobní hygienou a očkováním, kdyby se tak jak o včely starali i o sebe?

Bez obalu: Nepřežil by moc dlouho.
------
Něco jsi napsal do včelařských novinek, Ale co tak prozradit něco ze své praxe. Jak často, co, včem atd.
Díky
Karel

Neznáte někdo nějaké internetové stránky o vosíkách? Docela rád bych se dozvěděl něco bližšího o jejich způsobu života.

Vosíci ( na rozdíl od vos ) staví jen jeden plást, který nekryjí obalem, a vytváří jen velmi malé kolonie ( řádově pár jedinců ).

Nástavky a včelařské pomůcky mám uskladněné na půdě, jež se nachází poblíž mích včelstev. Abych včelám ušetřil starosti s dotěrnými vosami, které se v podletí kvůli hladu ( vosy si nevytvářejí zásoby jako včely a čmeláci ) snaží vetřít do úlů, odstraňuji z půdy veškerá vosí hnízda. Ještě jsem nezaznamenal, že by se vosíci snažili dostat do úlů, proto je nechávám na pokoji. Navíc je velmi zajímavé je pozorovat.

Vždy jsem na podzim při úklidu půdy odstraňoval opuštěná vosíčí hnízda. Myslel jsem si, že samičky vosíků ( stejně jako samičky vos ) se nevracejí na jaře do svých původních hnízd a zakládají si vždy nová hnízda. V loni jsem hnízda na půdě ponechal. K mému údivu jsem včera zjistil, že se jeden až tři vosíci se na některá hnízda vrátili.


S pozdravem...M. Václavek

Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem. Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více. Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené mezistěny ?
Díky.

Jiří

(..)Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více. Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené mezistěny ?
________________________________________________________


Pokud včelstva již nemají větší rozlohu trubčiny, pak s největší pravděpodobností zastavějí děravá místa trubčinou. Pokud tyto mezistěny ponecháte v medníku odděleném mateří mřížkou od plodiště, neměl by to být v problém. Na podzim se defektní dílo vytaví.


S pozdravem...M. Václavek

To poznáš ale trocha trubčiny v plástvi nic neznamená


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 13.4.2008 19:09:46
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?
> Díky.
>
> Jiří
>
>
>

Karel:>Něco jsi napsal do včelařských novinek, Ale co tak prozradit něco ze své praxe. Jak často, co, včem atd. <
......

Nic složitého, stačí vzít odmašťovadlo, předem nahrubo očistit (hlavně starý propolis) a v přiměřěně dostatečně velké nádobě podle počtu inventáře vyvařovat a vyvařovat. Louh zbaví i velmi snadno úly starých nátěrů a proty co je mají dvoustěnné, je vhodné dvoustěnné nástavky raději jen důkladně umývat - nenamáčet a potom jen wapkou s vysokým tlakem vody ostříkat. (mám Bosch asi za 5 tisíc už třetí sezonu)

To samé s rámky, to samé dna, podobně i s víky. A u takového kotle stojím hlavně od letního slunovratu až do Vánoc.

Kotel je cca na 200 l a kotlina je to v podstatě podvařený duplikátor 600 mm trubkou s otvorem na přikládání TP.

Nic zvláštního tedy.

Například zde:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/161462-vedci-eu-doporucili-pozastavit-biopaliva/

A nakonec bude řepkový med úzkoprofilové zboží:-)

Karel

Pratele,
dnes jsem po spouste priprav poprve 'fritoval' = impregnoval nastavky
parafinem.

Celkovy dojem - spokojenost, ze vse fungovalo, tak jak sem cekal.

Jedno vystrazne upozorneni - pri ponoreni nastavku do horkeho parafinu
parafin 'hodne' peni. Pri ponoreni sololitove desky do horkeho parafinu
parafin 'hodne hodne' peni.

Mam vanu hlubokou 50 cm, parafinu v ni byly 20 cm,
po vlozeni nastavku 18 cm vysky plus jedna sololitova deska
jsem mel penu 'az po okraj' - do cca 45 cm. Pet centaku jsem
mel rezervu, ze mi parafin nepretekl. To bylo dost naknap.

Jinak jsem tuhle technologii zaradil do provozu a planuju ji pravidelne
pouzivat. Kdyby chtel nekdo dalsi detaily, ozvete se.

Martin

Pane Pazderko-na co odmašťovadlo,na co louch!Čistá pára ten starý propolis spolehlivě napaří tak,že jde pomalu otřít i hadrem!A co s louhem,nástavek doslouží tak ho vyměním za novej a hotovo.Co se dá obrousit to obrousím a pak přetřu znovu.Rámek co se nedá už řádně vyvařit tak patří pod kotel a ne do něj.S víkama a dnama pokud nejdou oškrabat a vypálit to samí-pod kotel!
Bez obalu:nesloužil jste u chemiků?
Míra

"Zatavování
akumulátorem 14,4 voltů je jinak dobrý nápad" , je možné ...
R. Polášek
----------------------------------------------------------
Nevydržel jsem to. Nadrátoval jsem 40 rámků a akumulátorem 14,4 V jsem je zatavil. Nepočítal jsem, že je tento akumulátor toho schopen, již vzhledem ke stáří a používání 4 roky. Vzpadá to, že se ani nezadýchal. Z toho vyplývá skutečná použitelnost akumulátorů do akuvrtaček k našim účelům. Pepča

Pouze postřeh,
dnes jsem umýval na zahradě kameninový hrnec od domácího kysaného zelí. Nalil jsem do něj vodu a nechal stát, ať se odmočí. Včely se mohly zbláznit, jak jim slaná voda chutnala. Pořádaly na hrnec nálety a moc jim šmakovalo, takže jsem musel za chvíli vodu dolít. Ať jim udělám radost, nechal jsem jim ho tam do zítřka.

Jiří

Co třeba tohle?
Výsledků je tam spousta, neměl jsem sílu vše proklikat.
Pár fotek je i tu.

Martin Olsak :
Jedno vystrazne upozorneni - pri ponoreni nastavku do horkeho parafinu
parafin 'hodne' peni. Pri ponoreni sololitove desky do horkeho parafinu
parafin 'hodne hodne' peni.
..............................................

Totéž se děje za deště při nepřikryté vaně.
Naopak vysušené nástavky (sluncem na včelnici) téměř nepění.
Takže souvislost je asi jasná :-)

Míra:>Pane Pazderko-na co odmašťovadlo,na co louch!

.......
Míro ty se neumýváš mýdlem?

Rámky vyvářím v kotli už několik let a bez problémů. Rámky vyvařuju jenom jednou, pokud něco zbyde na drátkách, tak to stáhnu špachtlí a rámek dobře oklepnu. Musí se tavit v proudu vroucí vody. Tam vosk není. Žádné problémy nemám. Neviděl jsem ani na jednom rámku nějaké vykusování.
Tonda

>Vážený příteli, poněkud jsi mne vyděsil ne zrovna dobrými zkušenostmi s natavením mezistěn na již jednou použité drátky. Nemám s tím ještě zkušenost. V letošním roce používám vyvařené rámky s použitým výpletem pro mezistěny poprvé. O tom, že by včely takto natavené mezistěny vykusovali, jsem neslyšel. Na výplet používám výhradně antikoro drát a to již mnoho let. Nakoupil jsem jej větší množství ve včelařské prodejně v Choppau jště za bývalé NDR a používám jej dodnes. Rámky jsem vyvařil 2x. Po prvém vyvaření skutečně, jak píšeš, na rámcích i drátcích zůstávají zbytky vosku. Těch se zbavím teprve druhým vyvařením v čisté vodě. Ty zde hovoříš o nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých komponentů) se jedná? Při zatavování nových mezistěn na již jednou použité drátky jsem nezaznamenal žádné nečistoty ani probarvení vosku v místě natavení. Naopak, drát i místo spojení na prvý pohled vypadá jako při prvém použití. Zda tomu tak ale skutečně je, to řeknou včely. Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém. O výsledku přijetí mezistěn budu samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny.

> Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků,
> rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině,
> zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu.
> Nevíte o tom někdo něco bližšího?
> Díky
>


Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Já ten vylomený díl prostě přiložím zpátky a připevním několik rozhnětenými
malými placičkami vosku. Mezistěna jen musí být rozehřátá, aby se dále
nelámala a spojila se s těmi placičkami, placičky je nejlepší dávat proti
sobě a zmáčknout prsty. Doma místo toho někdy zbytek mezistěny protavím
skrz drátek, mezistěna takhle projde drátkem v podstatě bez poškození, pak
ji dám na sololitovou podložku a odlomený kousek slepím přitaveným voskem
nebo taky tou placičkou a potom prostě znova zatavím. Oprava je tak
kvalitnější, někdy se taky povede v rámku při dalším zatavování mezistěnu
přehodit nebo posunout, tím drátky zatavit na jiné místo přes vylámanou část
a ta se tím zatavením drátku docela dobře zpevní. . Je vhodné je hned po
opravě vložit do včelstva na místo, kde ji začnou hned stavět, mezistěna
pracuje a spoj časem zase praskne. Trubčina nebo podivné buňky u takové
opravy jsou potom jen na místě těch placiček nebo kde se ty díly nepovede
přesně spojit. Někdy taky rozbitou mezistěnu rozdělím a použiji na trubčí
plásty, do takových plástů 39x24 dávám kolem poloviny plochy mezistěnu a
zbytek nechávám volný na trubčinu. Pokud to skládání rozbité mezistěny stojí
za to a těch kousků není moc. Jednou nebo dvakrát jsem si hrál, starší rámek
nadrátkoval hustě drátkem jen polovinu plochy, na drátky těsně nad sebou
položil jednotlivé kousky mezistěny a zatavil. Jako využití kousků rozbité
mezistěny, které by jinak šlo do vosku, na trubčí plást dobré.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2008 7:09 PM


> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na
zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na
vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?
> Díky.
>
> Jiří

Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a
znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji
vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval
byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich
nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Také jsem si něčeho podobného všiml. Přisoudil jsem to tomu, že vyplavou jen
déle mrtví, "vysušení" roztoči a "čerství" ne ...
(Což je ovšem jen domněnka a nemusí být pravdivá).
Petr

http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Klima-proveruje-odpovednost-vcelaru__s45x30441.html

Od naprostých stále omílaných bludů - staré úly , až po velice zajímavé hlášky o tom jak postupují profesionálové - samostatně se rozhodnout o použití léčiva - v době kdy je třeba, až po použití Gabonu opakovaně - tj. doba 30 dnů bude prolomena.

Nahlédl jsem v Kauflandu do časopisu o jezírkách a ejhle článeček o včelách. Propagace je třeba , ale aby někdo tvrdil, že úl brání jen 30 včel , to se mi zdá již přehnané. Je vidět, že autor kolem včel ani nepřešel. Alespoň ne kolem těch mých.

Článek na Agrowebu je výborný,ovšem úplně nejlepší co jsem šetl v poslední době vyšlo teď na včelařských novinách.Pokyn SVS je apsolutně nějlepší čtení po dlouhém období tzv.bezvětří jak jsem to nazýval.

Od naprostých stále omílaných bludů - staré úly , až po velice zajímavé hlášky

Ještě jednou jsem se k článku vrátil, protože o starých úlech jsem tam nic nezaznamenal a našel jsem tam jen tohle:

"Včelaři by měli také opustit staré úly a investovat do moderních úlových systémů umožňujících pravidelný a jednoduchý monitoring napadení roztočem Varroa destructor. "

Nechápu co je na tom za blud. Samozřejmě není nad to, když si člověk párkrát vytáhne v červenci a srpnu podložku ze 3 - 5cm vysokého dna. To si alespoň přepočítá kolik tam má včel obranářek. :-)

A tohle :
"• Včelaři už nemohou jen pasivně čekat, až jim někdo dá příkaz (povolení) aplikovat léčivo.
• Pravidelný monitoring bude nezbytná součást boje proti parazitovi. "

plus ohodnocení účinnosti plošných jarních nátěrů, to stojí za to ,:-)

"Zimní vyšetření nestačí
Bystrému včelaři je již jasné, že zimní vyšetření měli přestává být z hlediska napadení kleštíkem tím pravým diagnostickým nástrojem. Spad bývá zkreslen – roztoči z léčení se zachytí na horních loučkách nižších nástavků a později je mohou včely shazovat. Navíc, k čemu je sledování zimního spadu, když i přesto, že včelstvo na jaře začínalo s „nulovým“ počtem roztočů, je v srpnu kvůli zalétávání a slídění včelstvem nejvíce napadeným? "

Vypadá to, že zase někdo podrývá oficiální linii:-)

Karel

Potvrzuji také ze svých několikaletých zkušeností - rámek se musí
namáčet do místa v kotli s vařící vodou, nepospíchat, pak na drátcích
skoro nic nezůstane. Drátky potom jen vypnu zvlnovačem, zatavím
mezistěny a včely je normálně postaví... Dokonce i obyčejný drátek
(většina ale už je jich nerezových) trochu zkorodovaný když ponechám a
zatavím do něj mezistěnu, včely na něm bez problému staví. Drátky nijak
nečistím, jen ručně odstraním občas uvízlý zkytek košilky (z kokonu).
K. Čermák

Anton?n Podh?jeck? napsal(a):
> Rámky vyvářím v kotli už několik let a bez problémů. Rámky vyvařuju jenom
> jednou, pokud něco zbyde na drátkách, tak to stáhnu špachtlí a rámek dobře
> oklepnu. Musí se tavit v proudu vroucí vody. Tam vosk není. Žádné problémy
> nemám. Neviděl jsem ani na jednom rámku nějaké vykusování.

On Sunday 13 of April 2008 19:09:28 Jiří wrote:
> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?

Nalomene mezisteny spravi, pokud jde o stavbu delniciny - zacinajici oddelek
(cca 2-3 ramky plodu) vystavi delnicinu na cca 95 %


Honza

Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.

Po letošních osobních zkušenostech bych tam rád viděl i zmínku o tom, že
odolnost proti propuknutí včelích chorob je podmíněna především genofondem
matek (a hygienického vnímání a chování jejího potomstva). V přírodě se
přece o život derou a hledají možnosti, jak přežít i paraziti ( z našeho
pohledu), viry, plísně....

Uznávám však, že by to bylo obtížné formulovat do metodických pokynů.
Protože znevýhodněni by byli chovatelé matek, kteří neselektují na
"hygienické chování" včelstev, ale dávají přednost matkám s dobrými výnosy,
mírností, sezením na plodu, rychlosti jarního zmohutnění, sníženou
rojivostí....

Včelař by svým včelstvům měl prospět nejen dodržováním metodik a "berliček"
ve formě léčiv a dodržování aplikačních postupů!
Proto ( odpusťte mi, nebo vyvraťte ) si myslím, že orientace na kvalitu
genofondu matek by možná byla tím nejdůležitějším pokynem. Přitom opravdu
nezpochybňuji aktuálně potřebný první krok v podobě metodického pokynu č4

Josef Kala






ovšem úplně nejlepší co jsem šetl v poslední
době vyšlo teď na včelařských novinách.Pokyn SVS je apsolutně nějlepší
čtení po dlouhém období tzv.bezvětří jak jsem to nazýval.


__________ Informace od NOD32 3026 (20080414) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně neznamenají,
že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví. Hygienické
chování včelstva je jen jedno z těchto ukazatelů. Nedovedu to přesně popsat
v metodách, ale argumenty, které tady byly dříve uvedeny něco ukazují. Třeba
ten o pozorování dutiny, kde dlouhodobě bez léčení sídlilo a přežívalo
divoké včelstvo nebo ten, že loni v létě z těch včelařů, co léčili, padly
spíše silné včely, co daly více medu než slabší, co donesly méně. Připadá
mi, že v současné době jsou sledovány obecně co nejvyšší výnosy a podle toho
jsou vybírány matky i metody ošetřování včelstva a o odolnosti a
životaschopnosti včelstev se usuzuje, že přijde jakoby automaticky současně
s těmi nejvyššími výnosy. Jestli nebude lepší přístup zaměřit se více
primárně na chov co nejživotaschopnějších a nejodolnějších včelstev a medný
výnos spíše brát tak, že s takovým chovem přijde automaticky. Přirozeně ne
na 100 %, to by znamenalo asi dost velký pokles celkového množství
sklizeného medu, ale prostě trochu víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2008 11:35 PM
Subject: RE: článek


Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.

Po letošních osobních zkušenostech bych tam rád viděl i zmínku o tom, že
odolnost proti propuknutí včelích chorob je podmíněna především genofondem
matek (a hygienického vnímání a chování jejího potomstva). V přírodě se
přece o život derou a hledají možnosti, jak přežít i paraziti ( z našeho
pohledu), viry, plísně....

Uznávám však, že by to bylo obtížné formulovat do metodických pokynů.
Protože znevýhodněni by byli chovatelé matek, kteří neselektují na
"hygienické chování" včelstev, ale dávají přednost matkám s dobrými výnosy,
mírností, sezením na plodu, rychlosti jarního zmohutnění, sníženou
rojivostí....

Včelař by svým včelstvům měl prospět nejen dodržováním metodik a "berliček"
ve formě léčiv a dodržování aplikačních postupů!
Proto ( odpusťte mi, nebo vyvraťte ) si myslím, že orientace na kvalitu
genofondu matek by možná byla tím nejdůležitějším pokynem. Přitom opravdu
nezpochybňuji aktuálně potřebný první krok v podobě metodického pokynu č4

Josef Kala

Metodické pokyny mne také zaujaly. Považuji uvedenou koncepci pokynů za
dobré ( i když jen přechodné do roku 09) řešení, které nesvazuje " jediným
správným direktivním řešením", ale kvalifikovaně informuje o v ČR ověřených
možnostech a klade důraz na odpovědnost každého včelaře ( nebo ZO, nebo
okresu) za stav vlastních včelstev (včetně "doletového" okolí). V několika
regionech je situace vážná, a ti co nejsou postiženi by neuvěřili.
-------------------
Problém této metodiky je v tom, že si tam většina fanatiků najde jen to jarní natírání.

Přes našeho "důvěrníka pro nečleny" tlačíme, aby jsme se dostali ke Gabonu včas a byl v červenci už po ruce.
A opět to vypadá jako neřešitelný problém. Prý až si to objednají všechny ZO na okrese.
A myslím, že nejsme vyjímka.

Zajímalo by mě, jak to vypadá jinde. Tady na konferenci mi někdo vysvětlil, že si včelaři mají do konce dubna objednat léčivo na léto a do 30.6. jej mají dostat. To je prý v nějakých pokynech a smlouvách ČSV-SVS.

Je to pravda nebo pohádka? Kdo z vás tak postupuje a má objednané léčivo?
Jak která ZO podle této metodiky má připravený systém monitoringu, ověřování atd. když jí to vyhláška přikazuje?

Kolektivně by to asi bylo lepší, ale asi nezbyde než se letos starat sám o sebe.
Karel

Karel:>Přes našeho "důvěrníka pro nečleny" tlačíme, aby jsme se dostali ke Gabonu včas a byl v červenci už po ruce.
A opět to vypadá jako neřešitelný problém. Prý až si to objednají všechny ZO na okrese.
A myslím, že nejsme vyjímka.<
........

Kdyby bylo včelařství a získávání léčiv normální, buď by si to ZO objednala přes OV nebo dávno VÚ si měl zřídit něco jako eshop s provázáním na inspektoráty SVS, kde po objednávce a třebas v pětidenní lhůtě bude odesílat objednaná léčiva. Ta delší lhůta by byla pro SVS, kdyby měla námitek, aby mohla takovou objednávku stopnout a hlavně evidovat. Nemluvím o dokladu na evropskou dotaci (285/2007 Sb.), který by se dal v budoucnu také řešit aby s tím neměl OV až tak zbytečnou práci.

Jenže ona nezastupitelnost se musí projenávat a složitě organizovat. A to stojí čas a zbytečné peníze.

GP:
dávno VÚ si měl zřídit něco jako eshop s provázáním na inspektoráty SVS,
------------------------
Ve VU to není, když jsem si scháněl léčivo přes veterinární ambulanci tak to bylo do 3 dnů u doktora.
Jenomže tohle bylo k tomu, abych měl dost léčiva na podzim a zbylo na jaro nemusel přemýšlet, jestli si rozdělám další várku do vyvíječe atd.

Ale v případě Gabonu si myslím, že je účelné, aby se nasazoval všude tam kde je potřeba. Nemyslím, že je účelné aby někdo zařval teď a celá ZO ho tam dala, ale aby si to měli včelaři možnost hlídat a nepadli jim včely.

Nehledě na to, že když si ZO objedná Gabon na jeden doklad, je to míň práce s dotací.

Karel

Já nevím, ale všechno je to o lidech. Např na Praze západ již mám letní léčivo ve skladu pro celou ZO a to už asi měsíc. Prostě co vyšlo nařízení o plošném jarní léčení, tak jsem to tak od oka odhadl a poslal požadavek okr. nák. referentovi a léky byly cca za 14 dní. Hned nato hospodářka zaslala za léky peníze a není co řešit. A tak to funguje prakt. každý rok. Nefunguje li to tak jinde, je potřeba udělat pořádek. S tím je ale problém. Je téměř jisté, že ten, kdo nejvíc pyskuje, bude co nejrychleji nějakou nevděčnou funkcí obdarován. Mám s tím nějaké zkušenosti. Celá vyhláška není špatná, ale má i některá slabá místa. Např sběr měli. Vůbec nikomu nevadí, že díky oteplování včely v období sběru měli létají a vynášejí ji. Letos u nás byly 3 x venku, vloni 2 x a masivně. Čísla, která zpět dostáváme mají stejnou vypovídající hodnotu asi jako kdyby je papoušek vytáhl z klobouku a je to podle mě v tomto stavu pouze vytahování peněz z účtů ZO. Jiná by byla situace, kdyby byly poviné zakryté podložky, příp. jiná opatření, která ovšem ve vyhl. chybí. Rovněž se mi nelíbí další obtěžování dobrých a pečlivých včelařů dalšími funkcemi, jako by těch starostí už tak nebylo dost. Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji.
Zdraví R. Stonjek

Tak právě teť jdu vložit stavební rámky,protože na
http://www.vcelovina.sk/vcelovizia.php
se už vesele staví trubčina.
Zdraví Pepíno

Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně neznamenají,
že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.

___________________________________________________________

1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi. V případě infekčních onemocnění jsou silnější včelstva v bezkonkurenční výhodě! Silnější včelstva jsou odolnější vůči infekcím.

2. Varroáza pochází z Asie. Evropská plemena včel nejsou na ni zvyklá. Pravděpodobnost reinvaze roztočů do silnějších včelstev je vyšší ( tyto včelstva jsou pro roztoče atraktivnější...dostatek plodu po celé produkční období ).



Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat spad a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím si, že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev neprojevují.


S pozdravem...M. Václavek

TAK MNE NAPADÁ
Nebezpečím může být také stáří matky. Starší matky nají delší přestávku v kladení. Mladší matky znamenají více plodu pro varoázu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 15.4.2008 18:29:30
> ----------------------------------------
> Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně
> neznamenají,
> že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
> budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.
>
> ___________________________________________________________
>
> 1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a
> invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi. V případě infekčních onemocnění
> jsou silnější včelstva v bezkonkurenční výhodě! Silnější včelstva jsou
> odolnější vůči infekcím.
>
> 2. Varroáza pochází z Asie. Evropská plemena včel nejsou na ni zvyklá.
> Pravděpodobnost reinvaze roztočů do silnějších včelstev je vyšší ( tyto
> včelstva jsou pro roztoče atraktivnější...dostatek plodu po celé produkční
> období ).
>
>
>
> Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat spad
> a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím si,
> že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky
> varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět
> bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s
> jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev
> neprojevují.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?

Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?
______________________________________________________________

Protože to, co v Indii hyne, nejsou původem asijská plemena včel, ale plemena dovezená z Evropy!

S pozdravem...M. Václavek

Varoáza pochází z Včely květné která je stěhovavá a dvakrát do roka mění svoje místo. a pravidelně střídají jen určité oblasti Nedávno byl na National geografik o nich velmi pěkný pořad.A právě protože se stěhují i dvakrát ročně se přeruší vývoj škůdce a velkou část ho též při přeletu ztratí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?l?nek

> Datum: 15.4.2008 18:59:55
> ----------------------------------------
> Když jsou na to asijská plemena zvyklá,proč v Indii je 50% úhyn?
>
>
>

Varoáza pochází z Včely květné která je stěhovavá a dvakrát do roka mění svoje místo. a pravidelně střídají jen určité oblasti Nedávno byl na National geografik o nich velmi pěkný pořad.A právě protože se stěhují i dvakrát ročně se přeruší vývoj škůdce a velkou část ho též při přeletu ztratí

______________________________________________________________

A kromě toho mají výborně vyvinutou vzájemnou očistu, při které si včely navzájem odstraňují roztoče z těla.

Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz : matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf

Varroáza sice pochází z včely indické, ale původní Varroa Jakobsoni zmutoval v Evropě ve 20 století na Varroa Destructor. Takže zabývat se tím, jak to je v Indii je trochu zbytečné. Teď tady máme něco jiného než co dříve přišlo. Taky v době příchodu varroázy u nás bylo více včely černé. Naní převládá (absolutně) kraňka.

v odkazu je chyba, spravna cesta je
http://matela.wz.cz/download/vyvoj_vcel.pdf ... jinak diky za zajimave
cteni....

sreň napsal(a):
> Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo
> očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz :
> matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf
>
>

Velmi se přimlouvám za správné používání termínů, drobnosti se dají
tolerovat, ale "tumidóza" je naprostý nesmysl!! Jednak takový termín by
měl vyjadřovat název nemoci - ale škodlivá činnost brouka Aethina tumida
není přece nemoc - je to škůdce, podobně jako třeba zavíječ voskový... A
kdyby už to tedy byla nemoc, musela by to být aethinóza; srovnejte:
Nosema apis je původce mosematózy, roztoč Varroa destructor (česky
kleštík včelí) způsobuje varroázu (česky kleštíkovitost), nikoliv
destruktózu, atd. Nic na tom nemění ani to, že se termín tumidóza chybně
používá i v časopisu Včelařství...
Správné používání těchto termínů popsal A. Přidal ve Včelařství
(č.7/2006) i v Moderním včelaři (č.1/2007).
K. Čermák

M. V?clavek napsal(a):
> 1. Je rozdíl mezi infekčními ( nosemóza, mor, zvápenatění, virózy,... ) a
> invazními ( varroáza, tumidóza, ) nemocemi.
>

Já neříkám chovat místo silných včelstev s nadprůměrnými výnosy slabá s
podprůměrnými výnosy. Já říkám chovat včelstva taková, jako se chovají, jen
prostě z nich odebírat trochu míň medu, nechovat je na doraz jen na výnos.
Je fakt, že to nedovedu úplně stoprocentně popsat. I když se mi třeba nelíbí
biovčelaření a ostatní bionesmysly, měly by se těm biozpůsobům trochu více
přiblížit.

Co se týká stáří matek, myslím, že včelstvo s úplně mladou matkou sice má
méně plodových přestávek, ale zase takové včelstvo je odolnější proti
kolapsu způsobeném varaózou než včelstvo s starší matkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2008 6:29 PM
Subject: Re: článek


> Nic proti velkým výnosům, ale největší výnosy ze včelstev nutně
> neznamenají,
> že ty včelstva jsou taky nejodolnější, konkrétně proti varroa, ale v
> budoucnu i proti jiným škůdcům nebo nemocím, co se objeví.
>

> Plně souhlasím s článkem na odkazu. Je opravdu třeba průběžně sledovat
spad
> a podle toho se chovat. Oddalování léčení se může stát osudné. Nemyslím
si,
> že chov slabých včeltev s podprůměrnými výnosy by bylo řešení problematiky
> varroázy. Sice bychom zřejmě zpomalili růst populace roztočů, ale opět
> bychom museli čelit infekčním nákazám. U silných včeltev bojuji jen s
> jedinou nemocí a to je varroáza. Ostatní včelí nemoci se u mích včeltev
> neprojevují.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo očistu

_______________________________________________________________

Dovezené včely do Indie nemají(!) vyvinutou vzájemnou očistu.


S pozdravem...M. Václavek

Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc,jak se v mnoha článcích a vyjádřeních objevuje, ale je to škůdce, který přenáší choroby - virózy, které mj. způsobují deformace těla včely a způsobem získávání potravy oslabuje včelu.

Jiří

"Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji".
Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------------------------
Bylo by to krásné a mnohé by to vyřešilo. V přírodě to tak funguje. Ale bohužel. Lempl, vážený příteli, je zvláštní přírodní úkaz. Je věčný, nezničitelný a velmi houževnatý. Přimlouval bych se za poněkud radikálnější řešení jak lemply umravnit. Bohužel to ale klade vyšší nároky na práci zdarma nás volených funkcionářů všech stupňů.
Pepča

Jiří:>Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc...<

.......

Řekl bych, že to je nákaza.

No nevím. Práce funkcionáře zdarma na to byla nejlepší doba za socialismu.
Obávám se, že dneska většina těchto lidí buď musí pracovat déle nebo
dojíždět nebo přímo si přivydělávají nějakým dalším zaměstnáním, takže na
funkcionáře zdarma už nemají energii. Jediní, kdo dneska budou chtít
pracovat jako funkcionáři "zdarma" kromě těch, co to budou dělat ze záliby
nebo setrvačnosti, budou větší včelaři, kteří budou mít zájem přes
funkcionaření mít přehled o včelstvech v okolí jejich stanoviště. Řekl
bych, že ČSV by si ušetřil hodně problémů, kdyby se upravila organizační
struktura základních organizací tak, aby nebylo potřeba tolik funkcionářů. U
nás je nějak okolo 70 - 80 členů a z toho je snad 20 funkcionářů, členů
výborů. důvěrníků a léčitelů, přitom odhaduji, že z 80 včelařů je dneska
potenciál lidí ochotných dělat funkcionáře tak 5, možná maximálně 10.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 16, 2008 8:40 AM
Subject: Re: článek


> "Příroda nám dává znamenitou příležitost se všech neschopných lemlů zbavit
> a české včelařství zásadním způsobem ozdravit, chtělo by to jen 3 roky
> vydržet a ne se o ně neustále starat a do něčeho je nutit. Myslím, že ve
> společnosti se každý sám za sebe osvědčilo daleko spolehlivěji".
> Zdraví R. Stonjek
> --------------------------------------------------------
> Bylo by to krásné a mnohé by to vyřešilo. V přírodě to tak funguje. Ale
> bohužel. Lempl, vážený příteli, je zvláštní přírodní úkaz. Je věčný,
> nezničitelný a velmi houževnatý. Přimlouval bych se za poněkud
radikálnější
> řešení jak lemply umravnit. Bohužel to ale klade vyšší nároky na práci
> zdarma nás volených funkcionářů všech stupňů.
> Pepča

Dík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic. Při ceně odělků nad 1 000 Kč se vše vyvrbí samo. Nejdůležitější jsou přece moje včely a dostatek léků. Rovněž si nedovedu představit, jak získám alespoň dva prohližitele. Už teď je téměř jisté, že neukecám li někoho z výboru pro další funkci tak se nemusím ani snažit. Někdy kolem 15.5 dostane každý člen dopis s oznámením, že u svých důvěrníků mají připraveny léky a podrobný návod k jejich použití je ve Včelařství č. xx a upozorním je na výhodnost monitorování na zav. trubčím plodu o čem jistě budou ve Včelařství psát a nazdar. Všem důvěrníkům jsem doporučil, aby pomáhali ukázkou pouze těm co o to požádají a jinak vše nechali na samotných včelařích. Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší. Zdraví R. Stonjek

Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší. Zdraví R. Stonjek
-----
souhlas.
A ti co chtějí přežít budou muset v nastávajících časech velmi intenzívně monitorovata a navzájem se varovat, že už je zase přínos (nikoli sladiny, ale VD). Bohužel, například spory MVP na podložce nejsou vidět, ale to je prý otázka hlavně 500metrového okolí. :-)

Karel

Že do toho vpadám. Kupříkladu. Myslivci a rybáři mají společné zájmy typu povodí nebo honitbu. Co mají včelaři?

Stanoviště včelstev - včelín kupříkladu.

Dále třeba společnou plnírnu nebo nějakou výrobu potřeb.


Potom se lze bavit o společných a povinných odpracovaných hodinách společných školení, kde jeden prohližitel nebo odborník ukáže jak léčit, dělat podobné standartní postupy, atd.. Nebo ZO má výrobní linku nebo něco podobného např. vařák ... apozvedávají tímto navzájem svou odbornou úroveň

Pokud tomu takto není, je velice těžké a nemá co ani smysl někoho přesvědčit nebo přesvědčovat pro společnou řeč mezi členy ZO, jestli včelařství je mnohde spolková činnost takto velmi soukromou záležitostí.

Při takových samolikvidačních úvahách v řešení problému mne často mrazí na zádech proč vůbec ČSV s takovým přístupem - resp. jejich funkcionáři takto uvažují.

Takto bych mohl třeba jako nezávislý včelař uvažovat já, ale funkcionáři ČSV?

...........
Stonjek:>Dík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic. Při ceně odělků nad 1 000 Kč se vše vyvrbí samo. Nejdůležitější jsou přece moje včely a dostatek léků. Rovněž si nedovedu představit, jak získám alespoň dva prohližitele. Už teď je téměř jisté, že neukecám li někoho z výboru pro další funkci tak se nemusím ani snažit. Někdy kolem 15.5 dostane každý člen dopis s oznámením, že u svých důvěrníků mají připraveny léky a podrobný návod k jejich použití je ve Včelařství č. xx a upozorním je na výhodnost monitorování na zav. trubčím plodu o čem jistě budou ve Včelařství psát a nazdar. Všem důvěrníkům jsem doporučil, aby pomáhali ukázkou pouze těm co o to požádají a jinak vše nechali na samotných včelařích. Možná je to špatný postup, ale lemplové to mají u nás od loňska o dost těžší.<

Nakazit (nákaza) se včela může chorobou, detruktor je přenašeč chorob - viróz, ale připouštím, že včela se může nakazit i parazitem (fyzicky na ní přeleze).

Tak to chápeš špatně, krom těchto tří druhů se tam med získává ještě od včely zlaté

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 15.4.2008 22:13:25
> ----------------------------------------
> Tak z toho chápu, že včela medonosná dovezená do Indie má samo
> očistu.Jenomže v Indii se chová včela Indická a ani ne květná.Odkaz :
> matela.wz.cz/dovnload/vyvoj_vcel.pdf
>
>
>

Milý Gustave, nevím proč tě mrazí v zádech. Socialismus by měl být dávno pryč a to hlavně proto, že se neosvědčil. Možná je to někomu líto ale to je asi tak všechno co může dělat. Soudní lidé oceňují to, že jsou svobodní v mezích zákonů. Nemusejí získávat vzdělání nemusí pracovat, nemusí bydlet aj. Ale také přesně vše opačně. Proč bychom ve včelařství měli opět a postaru kolektivně a jeden za všechny a všichni za jednoho obzvl. když nejméně třetině včelařů se vůbec nechce?? Budoucnost oboru je přece někde úplně jinde. Je to ten samý nesmysl jako kdyby vláda přestala podporovat vzdělávání, zdravotnictví a jiné perspektivní obory a místo toho dotovala pohřební ústavy. Jiné srovnání mě nenapadá, když čtu návrh o tom, že uhynulá včelstva z části opět uhradí daňový poplatník. No už se nedivím, že na jednoho občana už je asi 100 000 dluhů. Opět 80 000 000 jako když nasypeš do žumpy. Budoucnost přece není v těch, kterým včelstva často odcházejí, ale v těch kteří jsou OK a Svaz berou jako příjemné vylepšení své činnosti a v podstatě by se bez něj obešli. Nebo se mýlím??
Zdraví R. Stonjek

Budoucnost přece není v těch, kterým včelstva často odcházejí, ale v těch kteří jsou OK a Svaz berou jako příjemné vylepšení své činnosti a v podstatě by se bez něj obešli. Nebo se mýlím??
Zdraví R. Stonjek
------
No nevím,
říká se , že je lepší se mýlit se Stranou/Svazem než mít pravdu bez Strany/Svazu. :-)))

Karel

přihlašte se do autoškoly je to dobrá věc....

Jistě . Když se spleteš máš to komu hodit na krk.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 16.4.2008 17:21:48
> ----------------------------------------
> Budoucnost přece není v těch, kterým včelstva často odcházejí, ale v těch
> kteří jsou OK a Svaz berou jako příjemné vylepšení své činnosti a v
> podstatě by se bez něj obešli. Nebo se mýlím??
> Zdraví R. Stonjek
> ------
> No nevím,
> říká se , že je lepší se mýlit se Stranou/Svazem než mít pravdu bez
> Strany/Svazu. :-)))
>
> Karel
>
>
>

Naprosto souhlasím,pomoci nebo poradit těm co o to mají zájem.Na ty ostatní je škoda času.Příklad,loni jsem dělal monitorink spadu od konce května.Koncem června jsem varoval všechny důvěrníky.Výsledek? Jedna včelařka a jedna obec zasáhly.Ostatní měli zlost co je pořád otravuju,když oni mají včely OK.Za měsíc už mě někteří vynadali,že jsem je nevaroval důrazně před takovým malérem a už měli včely KO vlastně ještě přesněji fuč!Jak říká klasik!Nebo někdo jiný? Je to marný je to marný!

Varroáza je také nemoc/choroba, ale parazitární, není to škůdce.
K. Čermák

Ji?? napsal(a):
> Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc,jak se v mnoha článcích a
> vyjádřeních objevuje, ale je to škůdce, který přenáší choroby - virózy,
> které mj. způsobují deformace těla včely a způsobem získávání potravy
> oslabuje včelu.
>

Tak před chvíli mě maželka zavolala ať se jdu podívat na čt1 kde běžel pořad pod pokličkou o včelích produktech a medu.Neviděl jsem ho celý ale ten kosek mi úplně stačil.Nějaký specialista na výživu Petr Fořt uváděl že známkou kvality medu je jestli je tekutý nebo zkrystalizovaný.Tekuté jsou většinou ok a zkrystalizované jsou nekvalitní,nedoporučuje se je kupovat a je tam riziko že jsou pančované.Jinak Podle čt1 a specialisty na výživu včelky zbírají hodně jedovatých látek které jsou i v medu(už nevím jak je nazvali)a jsou nebezpečné ať jsou včelstva umístěna kdekoliv.Kdybych nebyl včelař tak bych na to možná těm manipulátorům skočil.Určitě bude opakování tak se schválně kdo budete mít čas mrkněte jaké polopravdy hustí média do lidí.

"Dík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic". Zdraví R. Stonjek
----------------------------------------------------------
"No nevím. CDík za podporu. Já si myslím, že nejúčelněji při likvidaci postupuje příroda. Stačí nedělat nic. Zdraví R. Stonjek
------------------------------------------------------------
No nevím. Práce funkcionáře zdarma na to byla nejlepší doba za socialismu.
R. Polášek
-----------------------------------------------------------
Skutečně si příteli myslíš, že "stačí nedělat nic" a vše se vyřeší? Myslíš to skutečně vážně? Protože, pokud budeme všichni přemýšlet a hlavně konat podle Tvého návodu, potom to příroda skutečně vyřeší. U všech. Tvoje i naše včely nevyjímaje. Myslíš snad že vyléčíš své včely pokud bude v okolí mnoho zdrojů nákaz? Myslíš že ti, kteří o včely přijdou skončí definitivně a bude od nich pokoj? A kde se vzaly tu se vzaly, jsou tady včely. Ale nevíme odkud a co si sebou přinesly za tajemství.

Pokud jde o práci funkcionáře zdarma, to nebyl návod. To bylo postesknutí nad tím, že pokud chci svá včelstva udržet v relativně zdravém stavu, musím se chtěj nechtěj a zdarma postarat o zdravotní situaci alespoň svých nejbližších sousedů. Také to pokládám za nespravedlivé. Můj čas, můj benzin, amortizace auta. Ale znám alespoň situaci. Mohu však také říci, že moji sousedé nejsou vyloženě lajdáci. Jsou to víkendoví včelaři a osoby které si vzhledem ke svému věku již nepamatují co měli k večeři natož zda mají proléčené včely letos, nebo loni, předloni? Ale bez včel nemohou být. Tak pokud jim včely uhynou seženou si jiné. Co je tedy lepší? Pomoci jim zdarma? nechat si zamořit vlastní chov? Samozřejmě, že se mě, právě mě, po socialismu nestýská. Také si nemyslím, že to byla ta správná doba na práci zdarma. I tehdy zadarmo bolely ruce. Máme tady otázku. Co je tedy to správné to pravé to ořechové? A pomůže mi v tom někdo?
Pepča

Nějaký specialista na výživu Petr Fořt uváděl že známkou kvality medu je jestli je tekutý nebo zkrystalizovaný.Tekuté jsou většinou ok a zkrystalizované jsou nekvalitní,nedoporučuje se je kupovat a je tam riziko že jsou pančované.Jinak Podle čt1 a specialisty na výživu včelky zbírají hodně jedovatých látek které jsou i v medu(už nevím jak je nazvali)a jsou nebezpečné ať jsou včelstva umístěna kdekoliv.Kdybych nebyl včelař tak bych na to možná těm manipulátorům skočil.Určitě bude opakování tak se schválně kdo budete mít čas mrkněte jaké polopravdy hustí média do lidí.

_____________________________________________________________

Hrůza a běs! Takhle nám odrazovat zákazníky, hanba!


S pozdravem...M. Václavek

Jedná se o jednoduché vydělávání peněz přes internet. Časem si můžete vydělat i několik tisíc měsíčně, záleží pouze na tom, kolik lidí se pod vás registruje. Společnosti jsou ověřené a opravdu vyplácejí peníze, nemusíte se bát žádného podvodu, neinvestujete ani korunu takže ani nemáte co ztratit.

- potřebujete se zaregistrovat na Paypal ( https://www.paypal.com/cz/cgi-bin/webscr?cmd=_registration-run ), potom na BUX ( http://bux.to/?r=T.por )
- žádné poplatky, žádné věkové omezení
- klikáte na odkazy
- pod sebe si registrujete referaly, kteří vám vydělávají peníze
- výdělek z každého referala = 100%
- stačí vám k tomu pouze 5 minut času denně
- časem velmi slušný výdělek

5ek bych , že jediného škůdce včel představuje sám včelař:-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 16.4.2008 18:02:34
> ----------------------------------------
> Varroáza je také nemoc/choroba, ale parazitární, není to škůdce.
> K. Čermák
>
> Ji?? napsal(a):
> > Když jsme u té řeči, Varoáza taktéž není nemoc,jak se v mnoha článcích a
> > vyjádřeních objevuje, ale je to škůdce, který přenáší choroby - virózy,
> > které mj. způsobují deformace těla včely a způsobem získávání potravy
> > oslabuje včelu.
> >
>
>
>
>
>

Oni v pořadu med i chválily ale v celku mi to hlavně od speciality na výživu vyznělo že není nic moc a ještě ktomu jsou v něm nějeké obávané látky.Pořad jsem neviděl celý.Taky tam říkají že vadí malým dětem(něco s břichem trávením)Přitom v mé včelařské literatuře primář MUDr.Bohuslav Handl píše jak je med prospěšný hlavně u kojencůn na trávení,střevní floru,průchodnost střev,hemoglobin atd.Zítra 17,4,je opakování na čt2 přesně ve 12 00 hod. Můžete si udělat vlastní obrázek případně rybu na medu.

Pojem ,,tumidóza,, je uváděn v encyklopedii včelařství od Veselého a kol. Proto jsem ho považoval za správný.

Varroáza je chápána jako invazní ( parazitární ) onemocnění včel. Roztoči varroa ( destruktor ) jsou schopni sami v průběhu 1-3 let zdecimovat včelstvo, i když jejich působení není kombinováno s dalšími včelími nákazami. Přirovnávání roztočů varroa k motýlicím je nesmysl.


S pozdravem...M. Václavek

Nějaký specialista na výživu Petr Fořt ...
-----
Myslel jsem, že když se řekne, že je někdo přes něco FOŘT, že to znamená, že je to odborník :-))

Pán by se mohl stát finančním analytikem, poradcem či politikem.

Karel

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/16.04.2008/408236100091016-18:15-1-pod-poklickou.html?streamtype=WH
Tu se na to můžete podívat. Vskutku "ODBORNÍK".

tady jsou stranky poradu, v diskuzi se do autoru docela opřeli, tak snad
to bude v některém z dalších dílů dáno do pořádku.......

http://www.ceskatelevize.cz/program/10168188707-16.04.2008-18:15-1-pod-poklickou.html?searchstring=pod+pokli%E8kou&backaddr=search

Kritik napsal(a):
> http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/16.04.2008/408236100091016-18:15-1-pod
> -poklickou.html?streamtype=WH
> Tu se na to můžete podívat. Vskutku "ODBORNÍK".
>
>

Kritik:>http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/16.04.2008/408236100091016-18:15-1-pod-poklickou.html?streamtype=WH
Tu se na to můžete podívat. Vskutku "ODBORNÍK".<
............

Pořad je vyvážený a odhaluje slabiny, které je potřeba posílit, aby u veřejnosti byly známy výhody a nevýhody používání včelích produktů.

Jestli je p.Fořt slyšet, tak je to je, ale také je jeho řeč velmi prostříhaná a jeho výroky jsou střihem viditelně a slyšitelně vytrženy z kontextu.

A ty animace jsou na včelařského Oskara.

Jsem rád za každou dobrou snahu zviditelnit propagaci prodeje medu. A ten pořad je po nějakých dalších drobných úpravách k propagaci docela dobrý.

Myslím si, že by nebylo od věci kdyby ČSV inicioval a našel finanace na vytvoření dokumentu o medu, včelách a včelařích. Myslím, že jako reportáže v pořadech tohoto typu by našly uplatnění a hlavně by obsahově splňovaly naše představy.
Ale nesměla by tam být přehlídka funkcionářů.... :-)
Nebo Febio by mohlo natočit pořád Jak se žije - českým včelařům. Mohlo by to být velmi zajímavé.
Pěkný den.
Tom.

Ano,taky si myslím,že propagace včelích produktů,hlavně medu je naprosto nedostatečná a naše včelařství by si zasloužilo trochu víc zviditelnit.Je zmíněno Fabio,které je dosti sledováno vzhledem ke svému režiséru,který je odborník na slovo vzatý,jenže podnět by musel dát náš ÚV
ČSV a také se částečně na tomto projektu finančně podílet.
Prostředky by se zajisté našly,je však potřebná vůle a té se jaksi mnoho nedostává. Vzhledem k letošní situaci v chovu včel se dá očekávat,že se začne volat SOS...

Já si myslím, že CSV má ten tříletý program propagace medu.A ten snad běží.
Podle toho co jsme četl na webu a kdysi ve Včelařství, tak svaz zaplatil natočení nějakých DVD.

Nelze všechno dělat najednou. Teď jsou na pořadu dne finanční náhrady za uhynulá včelstva.

Karel

Vcera v poradu Pod poklickou me nadzvedla veta pana Forta, ze med krystalizuje z duvodu pridavani cukru do medu vcelarem. Leta vysvetluji svym odberatelum proc ke krystalizaci dochazi a pak prijde odbornik a celemu narodu vyklada nesmysly. Jinak porad na propagaci spotreby medu byl dobry.
Mirek
http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?idp=10168188707&day=1208296800&time=18:15&ch=1

Jak si mohou objednat v dubnu léčivo, když se musí vydat na základě receptu a ten bude "vydán po zjištění aktuálního počtu roztočů ve včelstvu" . Na co by jinak byly ty diagnostické podložky ? Každý si odpoví sám.

Já nevím, že furt tady někdo omílá dotaci na léčiva. Když mi zařvaly holky , tak jsem přišel o moc víc než o pár pětek za příspěvek na léčivo.

Doufám že jste jim o tom napsali všichni
Já jsem na pořad upozornil i ČSV

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mirek <sadovsky/=/feecvutbr.cz>
> Předmět: cukernateni medu
> Datum: 17.4.2008 09:56:24
> ----------------------------------------
> Vcera v poradu Pod poklickou me nadzvedla veta pana Forta, ze med
> krystalizuje z duvodu pridavani cukru do medu vcelarem. Leta vysvetluji
> svym odberatelum proc ke krystalizaci dochazi a pak prijde odbornik a
> celemu narodu vyklada nesmysly. Jinak porad na propagaci spotreby medu byl
> dobry.
> Mirek
> http://www.ceskatelevize.cz/program/detail.php?idp=10168188707&day=12082968
> 00&time=18:15&ch=1
>
>
>

Prosím, kde mohu sehnat informaci kolik váží jedna mezistěna rámkové míry 39x24

Děkuji za odpověď

Já nevím, že furt tady někdo omílá dotaci na léčiva. Když mi zařvaly holky , tak jsem přišel o moc víc než o pár pětek za příspěvek na léčivo
....
Jak si mohou objednat v dubnu léčivo, když se musí vydat na základě receptu a ten bude "vydán po zjištění aktuálního počtu roztočů ve včelstvu" . Na co by jinak byly ty diagnostické podložky ? Každý si odpoví sám.
--------
Já ve výše uvedených tvrzeních vidím i odpověď.
Objednám si v dubnu léčivo abych ho na konci června měl doma. Množství odhadnu.
Sleduji podložky a když je potřeba nasadím Gabon, Formidol atd.
Expiraci Gabonu nevidím jako problém, ale pokud bych ho i nepoužitý zahodil, tak po odečtení dotace je to ve srovnání s jedním zachráněným včelstvem pakatel.

Nechápu jak by to jinak mohlo fungovat.
Tohle určitě ne a k tomu to zatím dost směřuje - leckde: Podle SVS začne ZO informaci ověřovat, pokud se tím bude vůbec zabývat a spad a napadení trubčiny sledovat, pak nějak sežene okresního nákazového - pokud nebude na dovolené - ten sežene veterináře aby mu potvrdil objednávku, za další týden je léčivo možná na okrese, do dalšího u ZO, pak u důvěrníků a a pak u včelařů. Kdy se dostane do včel?

Karel

Prosím, kde mohu sehnat informaci kolik váží jedna mezistěna rámkové míry 39x24

Děkuji za odpověď
----
Záleží na výrobci, ale bývá jich tak 14 do kila.

Možná někdo, kdo má Adamce, odpoví přesněji.

Karel

Díky, stačí...:-)

to nesmíš tak moc přemýšlet

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?l?nek
> Datum: 17.4.2008 10:21:15
> ----------------------------------------
> Jak si mohou objednat v dubnu léčivo, když se musí vydat na základě receptu
> a ten bude "vydán po zjištění aktuálního počtu roztočů ve včelstvu" . Na co
> by jinak byly ty diagnostické podložky ? Každý si odpoví sám.
>
>
>

Posílám vaši odpověďˇna včelařské fórum aby je to trochu nadzvedlo Již tak se tam na toto téma bouří

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Carbolová Lenka <Lenka.Carbolova/=/ceskatelevize.cz>
> Předmět: FW: med pančovaný
> Datum: 17.4.2008 13:13:17
> ----------------------------------------
>
> Pane Menšíku,
> Je mi líto, že na Vás náš pořad takto zapůsobil. Nicméně jsem dnes opět
> diskutovala s dr. Fořtem, který informaci ohledně krystalizace medu uvedl a i
> nadále si stojí za svým výrokem. S tím, že nehodnotil jednotlivé tipy medu, ale
> med jako celek. Navíc neřekl, že med zkrystalizovaný je s největší
> pravděpodobností pančovaný cukrem. Jeho přesná citace byla, že med má jednu
> specifickou vlastnost a to je, že krystalizuje.
> Na to argumentoval včelař tím, že čím více máme fruktózy medu, v medu tak méně
> krystalizuje, např. akátové medy krystalizují až za dobu třeba dvou let, když
> jsou to čisté akátové medy, medovicové medy taktéž.
> A na to opět dr. Fořt dodal že je to měřítko kvality toho medu. Konkrétně řekl:"
> třeba si koupíte v srpnu med od včelaře a koncem září ho máte úplně
> zcukernatělí, tak to je špatně pravděpodobně nebo je tam ukazováček zvednutý:
> pozor tento med může být pančovaný. Pančovaný tím, že se přidává klasický cukr.
> Ale i med, který je neustále tekutý také může být nekvalitní v případě, že je
> pančovaný, ale nikoliv řepným cukrem, ale vodou.
> On sám zastává názor, že daleko větším problémem je pro něj med z Číny a jeho
> nekvalita v porovnání s českými, kvalitními medy, což v pořadu zaznělo nejen z
> jeho úst, ale i od jiných odborníků.
> Chtěla bych je dodat, že je nám nesmírně líto, pokud máte pocit, že jsme diváky
> uvedli v omyl. Pokusíme se otázku krystalizace medu řešit v některém z našich
> dalších dílů pořadu a věřím, že vyjádření odborníků bude jasnější.
> Přeji pěkný den. Lenka Carbolová
>
>
> From: Mlčochová Jana
> Sent: Thursday, April 17, 2008 10:20 AM
> To: Strýčková Jana; Carbolová Lenka; teslice/=/seznam.cz
> Subject: FW: med pančovaný
> Importance: High
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, April 17, 2008 10:17 AM
> To: Pod pokličkou
> Subject: Fwd:med pančovaný
>
> # ------------ Původní zpráva ------------ # Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> #
> Předmět: med pančovaný # Datum: 16.4.2008 21:20:36 #
> ----------------------------------------
> # V pořadu POD POKLIČKOU který se zabýval medem jste se dopustili nehorázné #
> nepřesnosti . Uvedli jste že med zkrystalizovaný je z největší pravděpodobností
> # pančovaný cukrem Zřejmě Vás k tomu vede nepřesný a nesprávný název
> cukernatý.
> # Zkrystalizovaný med je právě naopak největší zárukou kvality . Med pančovaný
> # cukrem již však nekrystalizuje!!! ale pro vysokou cenu cukru Někteří #
> zpracovatelé v zahraničí však používají škrobové deriváty Které se používají #
> proto aby med nekrystalizoval VYŽADUJÍ TO TOTIŽ ZÁKAZNÍCI KTERÉ PRÁVĚ TAKOVÉ #
> POŘADY UVÁDĚJÍ V OMYL. Pančování vodou by vedlo k jeho okamžitému kvašení.
> # Tekuté medy krom Akátového a vřesového bývají velmi často poškozeny teplem #
> ,vyfiltrováním pylových zrn nebo právě vysokou dávkou škrobů což jsou úpravy pro
> # udržení medu v tekutém stavu. Nejlepší tržní úpravou medu, což jste nezmínily,
> # je pastování. Jedná se o řízenou krystalizaci Dalším bludem bylo ŽE MEDY #
> PRODÁVANÉ VČELAŘEM JIŽ ZKRYSTALIZOVANÉ JSOU PANČOVANÉ Tak pro přesnost med #
> javorový a řepkový krystalizují do týdne, Akátový do dvou let, lipový a luční do
> # 14 dní , medovicový do 3 měsíců a melicitózní ještě ten den kdy se vytočí
> VŮBEC # BYCH SE NEDIVIL KDYBY VÁS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ ZA TYTO VÝROKY ZAŽALOVAL
> :-(( # # MENŠÍK #
>
>
>

je to podle výrobce ale je to opravdu tak12 -14 / Kg

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 17.4.2008 14:11:37
> ----------------------------------------
> Prosím, kde mohu sehnat informaci kolik váží jedna mezistěna rámkové míry
> 39x24
>
> Děkuji za odpověď
> ----
> Záleží na výrobci, ale bývá jich tak 14 do kila.
>
> Možná někdo, kdo má Adamce, odpoví přesněji.
>
> Karel
>
>
>

Stražisko dělalo 16 na kilo vosku.

Schválně jsem je šel převážit. 13 mezistěn = 970 g

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ha mezist?n
> Datum: 17.4.2008 15:30:24
> ----------------------------------------
> Stražisko dělalo 16 na kilo vosku.
>
>
>

Pro Kozlíka.Hele nemudruj a nahlaš důvěrníkovi kolik asi budeš mít včelstev.První týden v květnu se musí dát objednávka za colou ZO.Veterinář to podepíše a odešle do Dolu.Později si budeš dělat diagnostiku a určíš si sám kam dáš a kam ne.Kdyby to bylo jako loni tak si dostal Gabon koncem srpna a jak si dopadl víš sám.

To je již lepší přístup a chválím ho

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Carbolová Lenka <Lenka.Carbolova/=/ceskatelevize.cz>
> Předmět: RE: FW: med pančovaný
> Datum: 17.4.2008 15:57:29
> ----------------------------------------
> Dobrý den
> Ještě jednou si dovoluji Vám napsat a věřím, že na včelařské fórum pošlete i
> tento následující meil, který Vám teď píši.
> V průběhu celého dne jsme řešili včerejší pořad, včetně situace, že dobře míněná
> odpověď dr. Fořta mohla být pochopena i zavádějícím způsobem. Proto jsme se
> rozhodli k medu znovu vrátit. Během dnešního dne jsme se s několika včelařskými
> odborníky, jako jsou dr.Antonín Přidal z Mendelovy zemědělské a lesnické
> univerzity, Fakulta agronomická oddělení včelařství, Jakub Dílínek z firmy
> Včelky, nebo pan Karel Kolínek z firmy Včelí produkty a další dohodli na
> vypracování dalšího dílu pořadu Pod pokličkou, v němž bychom se věnovali včelím
> produktům a při té příležotosti osvětlili více do hloubky problematiku medu, tak
> samotného medařství. Tento díl bude vysílán na Vánoce, protože Vánoce jsou
> spjaty s medem.
> Aby se ale k lidem dřív dostali informace ohledně krystalizace medu, dohodli
> jsme se s dr. Přídalem, že nám vytvoří text na osvětlení tohoto problému a toto
> osvětlení bude zařazeno do červnového dílu pořadu Pod pokličkou, který se bude
> věnovat grilování. Tím i grilování ovoce, které se nakládá do medové marinády a
> tudíž máme prostor lidem objasnit i krystalizaci medu, s jejími specifiky.
> Věřím, že i tento meil pošlete na včelařské fórum s tím, že si kdokoliv z
> čtenářů u jmenovaných pánů může ověřit, že s nimi opravdu jednáme a že ve
> spolupráci s nimi pořad připravíme.
> Prozatím přeji pěkný den
> Lenka Carbolová
>
>
> -----Original Message-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, April 17, 2008 3:15 PM
> To: Carbolová Lenka; vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re:FW: med pančovaný
>
> Posílám vaši odpověďˇna včelařské fórum aby je to trochu nadzvedlo Již tak se
> tam na toto téma bouří
>
> Menšík
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Carbolová Lenka <Lenka.Carbolova/=/ceskatelevize.cz>
> > Předmět: FW: med pančovaný
> > Datum: 17.4.2008 13:13:17
> > ----------------------------------------
> >
> > Pane Menšíku,
> > Je mi líto, že na Vás náš pořad takto zapůsobil. Nicméně jsem dnes
> > opět diskutovala s dr. Fořtem, který informaci ohledně krystalizace
> > medu uvedl a i nadále si stojí za svým výrokem. S tím, že nehodnotil
> > jednotlivé tipy medu, ale med jako celek. Navíc neřekl, že med
> > zkrystalizovaný je s největší pravděpodobností pančovaný cukrem. Jeho
> > přesná citace byla, že med má jednu specifickou vlastnost a to je, že
> krystalizuje.
> > Na to argumentoval včelař tím, že čím více máme fruktózy medu, v medu
> > tak méně krystalizuje, např. akátové medy krystalizují až za dobu
> > třeba dvou let, když jsou to čisté akátové medy, medovicové medy taktéž.
> > A na to opět dr. Fořt dodal že je to měřítko kvality toho medu. Konkrétně
> řekl:"
> > třeba si koupíte v srpnu med od včelaře a koncem září ho máte úplně
> > zcukernatělí, tak to je špatně pravděpodobně nebo je tam ukazováček zvednutý:
> > pozor tento med může být pančovaný. Pančovaný tím, že se přidává klasický
> cukr.
> > Ale i med, který je neustále tekutý také může být nekvalitní v
> > případě, že je pančovaný, ale nikoliv řepným cukrem, ale vodou.
> > On sám zastává názor, že daleko větším problémem je pro něj med z Číny
> > a jeho nekvalita v porovnání s českými, kvalitními medy, což v pořadu
> > zaznělo nejen z jeho úst, ale i od jiných odborníků.
> > Chtěla bych je dodat, že je nám nesmírně líto, pokud máte pocit, že
> > jsme diváky uvedli v omyl. Pokusíme se otázku krystalizace medu řešit
> > v některém z našich dalších dílů pořadu a věřím, že vyjádření odborníků bude
> jasnější.
> > Přeji pěkný den. Lenka Carbolová
> >
> >
> > From: Mlčochová Jana
> > Sent: Thursday, April 17, 2008 10:20 AM
> > To: Strýčková Jana; Carbolová Lenka; teslice/=/seznam.cz
> > Subject: FW: med pančovaný
> > Importance: High
> >
> >
> >
> > -----Original Message-----
> > From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
> > Sent: Thursday, April 17, 2008 10:17 AM
> > To: Pod pokličkou
> > Subject: Fwd:med pančovaný
> >
> > # ------------ Původní zpráva ------------ # Od:
> > <Josef.Mensik/=/seznam.cz> #
> > Předmět: med pančovaný # Datum: 16.4.2008 21:20:36 #
> > ----------------------------------------
> > # V pořadu POD POKLIČKOU který se zabýval medem jste se dopustili
> > nehorázné # nepřesnosti . Uvedli jste že med zkrystalizovaný je z
> > největší pravděpodobností # pančovaný cukrem Zřejmě Vás k tomu vede
> > nepřesný a nesprávný název cukernatý.
> > # Zkrystalizovaný med je právě naopak největší zárukou kvality . Med
> > pančovaný # cukrem již však nekrystalizuje!!! ale pro vysokou cenu
> > cukru Někteří # zpracovatelé v zahraničí však používají škrobové
> > deriváty Které se používají # proto aby med nekrystalizoval VYŽADUJÍ
> > TO TOTIŽ ZÁKAZNÍCI KTERÉ PRÁVĚ TAKOVÉ # POŘADY UVÁDĚJÍ V OMYL. Pančování vodou
> by vedlo k jeho okamžitému kvašení.
> > # Tekuté medy krom Akátového a vřesového bývají velmi často poškozeny
> > teplem # ,vyfiltrováním pylových zrn nebo právě vysokou dávkou škrobů
> > což jsou úpravy pro # udržení medu v tekutém stavu. Nejlepší tržní
> > úpravou medu, což jste nezmínily, # je pastování. Jedná se o řízenou
> > krystalizaci Dalším bludem bylo ŽE MEDY # PRODÁVANÉ VČELAŘEM JIŽ
> > ZKRYSTALIZOVANÉ JSOU PANČOVANÉ Tak pro přesnost med # javorový a
> > řepkový krystalizují do týdne, Akátový do dvou let, lipový a luční do
> > # 14 dní , medovicový do 3 měsíců a melicitózní ještě ten den kdy se
> > vytočí VŮBEC # BYCH SE NEDIVIL KDYBY VÁS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ ZA TYTO
> > VÝROKY ZAŽALOVAL :-(( # # MENŠÍK #
> >
> >
> >
>
>
>

Taky jsem šel převážit, 16 mezistěn 39 x 24 1,1 kg. Takže to vcelku, s nějakou výrobní tolarancí pasuje. Jinak, co vím, v době, kdy byl vosk "strategická" surovina se dělalo až 20 mezistěn z kila, zase včelaři co chtěli mít co nejrychleji vystavené plásty, mluvili o 12 mezistěnách z kila. Níž se už nešlo, na mezistěny se potom spotřebovalo více vosku než kolik i se ztrátami včelaření vyprodukovalo.

Dík , tak se také stane.

To je již lepší přístup a chválím ho

Pepan
-----------------

Velmi dobrý boj :-)


Karel

Na Vat 1a je nějaká obrácená rychlospojka. Jak jste to řešili při napojování na normální kompresor? Je na to nějaká redukce?

no, kdyby sme tam kazdy tak 2x tydne napsali, bude z poradu pod
poklickou pravidelny tydeni serial pouze o medu... a propagace českého
medu a včelařství je navždy zajištěna a to zcela zdarma :)

petr j.


KaJi napsal(a):
> To je již lepší přístup a chválím ho
>
> Pepan
> -----------------
>
> Velmi dobrý boj :-)
>
>
> Karel
>
>

Na Vat 1a je nějaká obrácená rychlospojka. Jak jste to řešili při napojování na normální kompresor? Je na to nějaká redukce?
-----
Nejdřív jsem měl hadici a na ní dva samce, ale dělalo to binec při dalším použití. A při rozpojení pod tlakem došlo taky k expanzi, kondenzaci a zamrznutí kondenzátu.
Přemýšlel jsem co je k tomu vedlo.
Standard je samec na spotřebiči a samice drží tlak v kompresoru. Tohle je snad jediný důvod který mě napadl - ale neznám dolský kopresor - nemusely řešit odfuk při odpojeném vyvíječi.
Na spolkovém vyvíječi udělal jeden šikula "T" a dolů dal ventilek na odfuk, takže kompresor běží a vyvíječ nevyvíjí.
Já jsem si pořídil redukčku a na obě dvě strany našrouboval samce když to používám s elektrickým kompresorem - ten má tlakový spínač.

Karel

Je to jistě zajímavý díl, který ve svém vyznění propaguje včelí produkty, nikoliv odrazuje diváky od jejich koupi. Škoda je, že se v něm vyskytlo více nesrovnalostí ( krystalizace medu jako známka nekvality, botulotoxin v medu, nevhodnost medu pro děti,... ).


S pozdravem...M. Václavek

Na množství příspěvků za pslední dny je poznat,že je stále zima, všichni sedí u počítače. Mám v zaměstnání plno práce vysvětlovat lidem ty bludy v ČT. Tisknu odpovědi p.Carbolové a beru na vysvětlení s sebou do práce.

Na množství příspěvků za pslední dny je poznat,že je stále zima, všichni sedí u počítače.
-------
Tak jsem se podíval, kolik lidí tam protestovalo. Zachraňoval to Radim. (A neměl se jim omlouvat, dobře jim tak:-) )

A tenhle příspěvek do diskuze se mi líbil (to PSNV, to tedy leží lidem v žaludku:-) ):

"Pořad jako takový se mi líbil. Škoda, že ho znehodnotil svou neodborností p. Petr Texl. Řepkový med, ale i jarní medy z ovocných stromů začnou krystalizovat do 1 týdne - krystalizace medu je naprosto přirozený jev. A pančování (jak šeredné slovo) medu vodou? Ať si pan odborník na výživu zkusí "napančovat" med vodou a dá ho do pokojové teploty! Pochopí tím principy kvašení a základy výroby medoviny. Jako med to je ovšem nepoužitelné! P. Fořt prokázal poctivým včelařům svými neznalostmi "medvědí" službu....
M. Futera "


Asi působí podvědomí:-)

Karel

Kdosi se jménem Futera:>Pořad jako takový se mi líbil. Škoda, že ho znehodnotil svou neodborností p. Petr Texl.<
.............

-Chlapi, dali by ste si medové perníčky?

Ju! No jeje.

-Těsto mám, akorát by to chtělo sehnat med.

Ale kde?

-Na mezi vedlejšího kmene je dutej strom plnej divokej včel.

A kdo doněj vleze?

-No kdo ... Blb!?

S co když ho ty včely popíchaj?

-S tím se počítá.

A jak ho pak dostaneme ven? ... až nakyne

-No prostě ho necháme tam!? Zabijeme tři mouchy jednou ranou.

Jak to?

-Budeme mít med, zbavíme se blba a ten strom už nebude dutej.

Jo! ...deme nato!

Jejda, vy to snad myslíte vážně. A já celou dobu myslel, že citujete Dänikena šéfe.

Kozlík (193.85.216.6) --- 17. 4. 2008
aerosol
Na Vat 1a je nějaká obrácená rychlospojka. Jak jste to řešili při napojování na normální kompresor? Je na to nějaká redukce?
-----------------------------------------------------------
Skočil jsem do OBI (jsou možné i jiné prodejny) a tam jsem si vybral a přehodil.
Pepča

Měl by někdo na prodej semeno svízelky? Snad je to velmi medonosná plodina jak jsem slyšel,za odpověď děkuji.Že by
př.Šána něco o tom věděl? Je jaro,buďme radostni že jsme se ho dožili a naše včely částečně taky a doufejme,že nám budou přinášet jenom samou radost...

sem velkej fanoušek sigmi jsem budoucí hráč sigmi mám rád párek góóóól ale chtělo byto kečup Filip Zapletal
Ulice:Martinova 14 Chodím do ZŠ Holečkova 10 číslo:739080729
třída 9.C miluju Vesi tak ahoj

V 29027 byl citován můj příspěvek do diskuse na portálu ČT, ve kterém jsem, nevím proč, na začátku textu popletl příjmení. Správně mělo být p.Petr Fořt (nikoliv Texl). Chtěl bych se i zde, na této konferenci, omluvit p. Petru Texlovi za to, jak nakonec můj příspěvek vyzněl!
Současně děkuji i panu Karlovi, který mě nepřímo poznámkou o PSNV na chybu upozornil.
nástavkový včelař M. Futera

Současně děkuji i panu Karlovi, který mě nepřímo poznámkou o PSNV na chybu upozornil.
nástavkový včelař M. Futera
-----
Rádo se stalo:-)

Ale P. Texl byl (a stále bohužel je) cílem mnoha útoků, že jsem raději reagoval. Omlouvám se.

Karel

Mne to zarazilo, protože p. Texl v pořadu nebyl (alespoň podle titulků a vidu) a proto jsem reagoval a chtěl to odlehčit humorem ze scénáře z pořadu Pod pokličkou. Myslím si, že ta nechtěná, ale vysvětlená chyba je stejná, jako povedený černý humor z textu z animací.

a nástavky také používám. ;-)

Ať se daří p. M. Futero

............

M. Futera:>Současně děkuji i panu Karlovi, který mě nepřímo poznámkou o PSNV na chybu upozornil.
nástavkový včelař M. Futera<

Roste na slunných stráních a kolem polních cest med příliš nevoní Spíš to večer u úlů připomíná žumpu, ale po čase to vyvětrá Já dokonce pozval veterináře jestli tam nemám Mor . Jen to ucítil hned mě řekl odkud to donesly a co to je

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan??ek <emca5/=/seznam.cz>
> Předmět: semeno sv?zelky
> Datum: 18.4.2008 10:21:07
> ----------------------------------------
> Měl by někdo na prodej semeno svízelky? Snad je to velmi medonosná plodina
> jak jsem slyšel,za odpověď děkuji.Že by
> př.Šána něco o tom věděl? Je jaro,buďme radostni že jsme se ho dožili a
> naše včely částečně taky a doufejme,že nám budou přinášet jenom samou
> radost...
>
>
>

Roste na slunných stráních a kolem polních cest med příliš nevoní Spíš to večer u úlů připomíná žumpu, ale po čase to vyvětrá Já dokonce pozval veterináře jestli tam nemám Mor . Jen to ucítil hned mě řekl odkud to donesly a co to je

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan??ek <emca5/=/seznam.cz>
> Předmět: semeno sv?zelky
> Datum: 18.4.2008 10:21:07
> ----------------------------------------
> Měl by někdo na prodej semeno svízelky? Snad je to velmi medonosná plodina
> jak jsem slyšel,za odpověď děkuji.Že by
> př.Šána něco o tom věděl? Je jaro,buďme radostni že jsme se ho dožili a
> naše včely částečně taky a doufejme,že nám budou přinášet jenom samou
> radost...
>
>
>

No právě , jak jsem koupil ten kompresor Gude - silver , tak dneska jsem ho zkoušel a motor běží stále a po natlakování nevypne , ale jen odfoukne přetlakový ventil. Tím ,ale vznikají rázy a zbytečně. Navíc tím, že to běží stále se hlava kompresoru dost hřeje. Není to závada? Myslel jsem, že po natlakování se kompresor prostě vypne a po poklesu tlaku zase zapne.

No právě , jak jsem koupil ten kompresor Gude - silver , tak dneska jsem ho zkoušel a motor běží stále a po natlakování nevypne , ale jen odfoukne přetlakový ventil.
---------
Já jsem koupil před lety olejový kompresor se vzdušníkem 24l, takový co bývá v akcích v suprákách za 2 000,- až 3 000 a ten má redukovaný vývod, neredukovaný vývod a tlakový spínač.
Domníval jsme se, že pokud má kompresor nádrž, tak je tlakový spínač standardem.
Těžko soudit, jestli se tam vyplatí něco přidělávat.Zvážil bych dohodu s prodejcem a koupi něčeho profesionálnějšího.

Samotný odfuk, pokud je dobře seřízen by pro krátkodobý provoz nemusel být problémem. Ale pro nějaké dlouhodobé honění sponkovaček atd. nevím.

Karel

Na tomto kompresoru asi hodně ušetřili, když místo tlakového spínače použili
obyčejný přetlakový ventil, který stejně kvůli bezpečnosti na nádobě nejspíš
být musí. Jestli ten přetlakový ventil má nějakou hysterezi, to znamená, že
když začne odfukovat a kompresor se vypne ze zásuvky, odfuk ještě běží
nějakou minutu, než se přetlakový ventil uzavře. Tak by na mírné zlepšení
stačilo zhruba řečeno čidlo otevření přetlakového ventilu a relé. Jak se
ventil otevře, tak relé vypne přívod proudu do motoru a kompresor se
zastaví. Jak se ventil uzavře, relé zase sepne a kompresor se rozjede. Byla
by velká naděje to udělat bez zásahu do kompresoru, takže by se nepřišlo o
záruku. Sice rázy a hluk přetlakového ventilu by zůstaly, ale kompresor by
fungoval šetrněji a o to déle by vydržel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 18, 2008 7:58 PM
Subject: Re: aerosol


> No právě , jak jsem koupil ten kompresor Gude - silver , tak dneska jsem
ho
> zkoušel a motor běží stále a po natlakování nevypne , ale jen odfoukne
> přetlakový ventil. Tím ,ale vznikají rázy a zbytečně. Navíc tím, že to
běží
> stále se hlava kompresoru dost hřeje. Není to závada? Myslel jsem, že po
> natlakování se kompresor prostě vypne a po poklesu tlaku zase zapne.

V minulém týdnu jsem dostal do ruky podložky vytvořené PSNV CZ.Podle mě je to opravdu zdařilá podložka, pomocník a rádce pro včelaře.Na zadní straně je návod jak s podložkou pracovat a přímo na ni zapisovat hodnoty jak jednoduše si vytvořit graf napadení.To všechno ve třech jazycích.(CZ GB a D) Na tomto místě mě napadá jak je možné,že taková partička lidí něco takového dokáže? Ostatní jako ČSV a VÚVč ?

Protože hlavní tvůrce a propagátor myšlenky podložek Petr Texl zde nepřispívá, tak jen v předstihu před aktuálním MV který odchází do tiskárny prozradím:

Podložky byly oceněny v Brně cenou kterou snad předával pan ministr.

Chystá se webová aplikace, ke které se budou dobrovolníci moci připojit a porovnávat si navzájem spady.
Po určitých časových úsecích budou informace vyhodnoceny a zveřejňovány - ale logicky s určitým spožděním.

Takže kdo se chce zapojit, může si připravovat dna. Pomůže sobě i dalším. I další pomoc bude vítána. Především organizační v době rozjezdu projektu, tedy za pár týdnů.
Měl je možné měřit na jakékoli podložce, zakoupení podložky dá autorům pocit ocenění jejich práce.

Pro ty co si myslí, že lidi kolem PSNV na MV a podobných aktivitách rejžují bych pozval, aby viděli v jakých řádech (peněz)se problém řeší.
Pro srovnání, asi jako mzdové náklady za jednotlivé dny jedné masové organizace.
Zase je to na druhou stranu výborný filtr proti těm, co jdou do placených funkcí, protože jsou placené :-)
Myslím že na dolních patrech je dost dobrovolných funkcionářů i dalších nadšenců. kteří uvidí smysl této činnosti.

Já osobně věřím, že projekt umožní spolupracovat těm aktivním, kteří mají zájem o řešení problémů a umožní jim získávat i předávat informace a zkušenosti ze včelaření v nových podmínkách. Protože ty podmínky se změnily a možná budou dál měnit. Jak si mnozí jistě všimli.

Karel

Natieram nové nástavky a dná lazúrovacím lakom. Chcel by som sa spýtať či je vhodné pod tento lak použiť fungicídny a insekticídny prípravok na ničenie plesní, húb a drevokazného hmyzu. Ďakujem.

Co se týká nástavků, myslím si, že by se používat neměly. Při šikmém dešti
se látka může vyplavit s vodou, případně s kousky odloupnuté barvy na česna
a potom do včel. U nastavků si myslím stačí na ochranu před hnilobou a
hmyzem pravidelný nátěr lakem nebo barvou. Něco jiného je dno zvenku, hlavně
zespoda a potom ještě z boků kromě česna, tam si myslím, že ty látky pod
nátěr jsou vhodné. Dno je taky vlhkostí namáháno mnohem více než nastavek.
Záleží taky hodně, jaký přípavek to je. Přípravek na už napadené dřevo
hmyzem nebo přípravek určený pro ochranu dřeva venku a ve vlhku bude dost
toxický. Přípravky určené na ochranu ještě nenapadaného dřeva bývají toxické
mnohem méně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Miro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 19, 2008 3:28 PM
Subject: Náter úľa


> Natieram nové nástavky a dná lazúrovacím lakom. Chcel by som sa spýtať či
> je vhodné pod tento lak použiť fungicídny a insekticídny prípravok na
> ničenie plesní, húb a drevokazného hmyzu. Ďakujem.

Pro mne jsou nejlepší podložky skleněné. Nevím jak se budou nové podložky čistit, ale u skla je to jednoduché a je stabilní. Každou ofotím pro kontrolu a na počítači zvětším, a registruji. Absolutní přehled o každém včelstvu pro výběr odolného včelstva.
B.V.