Archiv Včelařské konference

V konečném důsledku je to zase jen boj dvou teorií.
Ta jedna říká, že na myšlení jsou nadřízení, chytřejší, kompetentní, zvolení, jmenovaní atd.
A ta druhá, že jsme dospělí a tudíž zodpovědní.

No a podle toho, co se prosadí ve včelách, takoví včelaři budou, zůstanou.

Osobně nemám chuť zůstávat v systému, kdy mi někdo bude určovat termíny léčení, kontrolovat, chodit natírata navíc jen s mírnou zanlostí stavu (a to říkám mírně) a bez jakékoli zodpovědnosti za ty zásahy.

Tenhle systém udrží při životě včely lajdákům, co ohrožují okolí.

Jasně včelaři jsou taky prasata (i já) ale jsou to naše včely. Ale nese někdo nějakou zodpovědnost, že nesplnil to co mu ten systém dává za úkol.

Neobjednal léčivo, nedodal léčivo, nepředepsal Gabon, nepředal dál informaci (červený papír).

Takže musíme chvilku až se to vystříbří.

Karel

Není to sranda. Psal jsem to proto, že jednatel má v ZO velké slovo a proti takovému a včelařům, kteří nechtějí léčit se těžko něco prosadí. Budou dodržovat přesně jen to, co je nařízeno SVS, co přijde obsílkou a to už asi nestačí. A nezačne se ani o den dříve. Formidol nařízený není, tak budou taky proti.
Teplou zimou to taky nebude. Jinde jsou i teplejší a v minulosti se s roztočem vyrovnali.
Tonda

>To by jste mohli začít ničit roztoče ze vzduchu. Plošným leteckým práškováním a nátěrem(postřikem).
Zdola by to jistila motorizovaná pěchota, co by rozškrabávala, či vyřezávala plod. Jednotný termín útoku by stanovila KVS. V tom by byl čert, aby jsme ho nezničili. Když nezlikvidujeme parazita, zlikvidujeme hostitele. :-)

Zajímalo by mě, co se děje v zahraničí. Protože vše je relativní, i teplé zimy. Teplé zimy v Krkonoších a Brdech a studené zimy na jižní Moravě, Německu, Rakousku atd jsou srovnatelné, a někdy i studená zima v některých krajích kde stále přežívá kraňka je stále teplejší, než nejteplejší u nás.

Možná by to chtělo nějaké zkušenosti od soudruhů z NDR:-)
Zatím jsme byli jedničky co byli nejlepší, ale už je to jen o prsa (tvrdí optimisté). Hlavně neztratit stopu - to je názor pesimistů:-)

Neupravený budečák má dno asi 1 - 3 cm vysoké a není tam síto. V létě je dno nacpáno včelami. Sledovat spad roztočů v létě je prakticky nemožné. Pokud se zimuje v zimě jen v plodišti, chumáč včel se běžně dotýká dna, tudíž roztoči, kteří jsou léčením jen omámení a spadnou, se vzpamatují a dříve než zkřehnou, vylezou bez problémů zase zpátky na včely do tepla.

Priestor medzi dolnou latkou a dnom (2 cm) majú aj moje B-éčka a včely v nich ani raz neboli poškodené VD. Liečim ich takisto ako ďalších 56 včelstiev, kde je dno 85 mm vysoké.Tu sa nedá nájsť žiadna súvislosť medz výškou dna a znovu oživovaním odpadnutých VD, preto včelárov s Budečákmi je nedôstojné osočovať, pretže verím, že nie každému v nich včelstvá padajú. Jednoducho bez uhľadu na to v akých úľoch chováme včely, nízke dno nemôže byť dôvodom na úhyny včelstiev. Tie sú vždy v nesprávnom technolgickom postupe ku jeho potieraniu.

Ak je raz klieštik zasiahnutý fumigantom, tak jeho návrat nie je možný do plodiska a keď aj tak náhodu stane, behom niekoľkých minút až málo hodín, definitívne uhynie. Raz som robil pokus s práve odpadnutými VD na podložke, ktorú som vybral z podmetu. Na zdanlivo mŕtve VD po ich osvietení slnečnými úľmi začili tieto kývať nohami, samozrejme som sa čudoval, ale počas 1/2 už nežil ani jeden na podložke (200ks)

Už som raz písal, že fumigant pôsobí na VD zhubne nie cez ústa, ale cez prieduchy na jeho tele a cez nervové zakončenie v oblasti dýchacích prieduchov definitívne hynie.

Zanechajte obviňovanie, po roku - dvoch sa scéna vyčistí ad nezodpovedných, možno i nesprávne informovaných jednodtlicov s technologickým postupom. Ostane čisté pole, plevel sa sám vyhubí. Anton

Omlouvám se. O den dříve jsem byl v Ohrazenicích a tam Ing Veselý a špičková přednáška jak je u něj zcela běžné a mě se to zřejmě nějak slilo dohromady. No asi 10 přednášek za 2 dny to by zmohlo i ..... Chystá se nějaká významná novelizace, která co nejdřív vyjde. Součástí prý bude i síť signalizátorů, jejichž poviností bude od května monitorovat situaci v roztočích. Protože foretické období se významě zkracuje, současně s podložkami se bude muset otevřít i určitý počet buněk trubčiny. Signalizátor alespoň jeden v malé ZO. Toto má svojí logiku, ale vůbec se mi to nelíbí. Zase typický český způsob ochrany lemplů a zase hurá kolektivně, jako kdyby dnes někdo, komu na životě svých včel záleží, měl i jinou možnost než signalizovat. Dále je nutné počítat s dřívějším léčením a zač. 7 by letos mohl být reálný. Jinak porovnám li zimní přednášku Ing Titěry a Ing Veselého teď, tak nevím co si mám myslet. Ing Titěra: Formidol zespoda funguje stejně, vnitřní pohyb plynů v úle ho spolehlivě roznese. Gabon se dá použít i 2 x, lahvičky s léky, když se zavřou, mají jistou více než 5 letou účinnost aj. Ing Veselý: Formidol zespoda má sníženou účinnost a zeshora je hodně pracný. Gabon použít jen jednou a lahvičky vyhodit, účinnost je snížená. Takže pánové, i když sídlí na jedné chodbě se neumí dohodnout, tak jak pak asi funguje výměna informací mezi ústavy státy apod. Jak pak lze brát např i odsouzení vyvíječe Fuerto běžně používanáho u sousedů, lehký nesouhlas s metodou LBV bez vyzkoušení aj. Jinak zajímavá doporučení ze světa o správné koncentraci par kys. mravenčí: Před úly 2 hrstě mrtvých včel a žlutá tráva. To prý je teprv správná koncentrace pro působení par pod víčky. Takže víkend to byl velmi zajímavý a podnětný a teď hurá do práce, nějak nestíhám, jak je u mě touto dobou již zavedeným zvykem. Zdraví R. Stonjek

Právě , že nijak, stejně jako diagnostická podložka. Přesto při hodnocení postižených , se neustále opakují klíčová slova: neměl diagnostickou podložku, je to starší dědula, má včely ve starých budečácích apod. Pak zjistíte, že je to včelař kolem 40 , ná nástavkové úly které navíc desinfikuje a přehled o počtu roztočů má i bez podložky.

Do loňska jsem žil s tím, že roztoč zasažený léčivem se možná ještě vzpamatuje, ale již určitě není schopen se dále rozmnožovat. Změnilo se na tom něco?

vždy uváděj o jakém Gabonu píšeš G.90 tam má být jen do 30 dní. G. 92 Má jinou účinnou látku a je účinný déle. Navíc údajně nevzniká zatím rezistence
.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 08.4.2008 09:14:00
> ----------------------------------------
> Já osobně se domnívám, že to není "velení", ale jde o to, že pokud by se
> ten gabon nechával déle jak je určeno, je velké nebezpečí, že včelaři jej
> budou nechávat v úlech po celý rok. Jaké jsou vědomostí včelařů o
> prostředcích tlumení VD - mizerné. Takže nezbyde nic jiného, než aby
> důvěrník odebral zpět od všech včelařů po 30 dnech gabonové pásky. Stačí se
> podívat na přednášce o nemocech, kolik je tam včelařů. Ti co tam jsou, to
> vědí a ti co nechodí, nečtou odbornou literaturu, neví nic. Já sám jsem se
> stkal vícekrát s názorem, že tlumení je zbytečné atd. Pak se nesmíme dívit,
> že situace je taková, jaká je. S GABONEM OPRVDU OPATRNĚ !!!
>
>
>

Pepane, důležitější je podle mne označení GABON PA xx respektive GABON PF xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin
My jsme měli vloni k disposici GABON PF 92!!!

Vazeni pratele,
uz po ctvrte se odhlasuji z vcelarske jonference a to zcela bezuspesne, vzdycky se mne vrati mejl zpatky, ackolic na stejne adrese mne 1x bylo odepsano, at se neodhlasuji, ale zvetsim si pismo na pocitaci, mam-li problemy se zrakem. pak uz mi adresat moje mejly - vysvetlujici moje ztakove potize, jimz zadna zvetsenina na mejlu nepomuze, neprijimal. Muzete-li mi nekdo poradit co mamdelat, abych dosla v odhlaseni uspechu, prosim, poradte, vcera na "Vcelarich"v Kremencove ulici mne pan tajemnik sdelil, ze simam adresu najit na internetu, ale to povazuji za nesmysl, protoze adresu mam a kdyz jsem se pred lety prihlasovala, tak jsem pouzila tutez bez komplikaci.
Dekuji
-Mgr.Vera Cernochova
Palackeho 13., Mar.Lazne 353 01
cermed/=/tiscali.cz

Rokyta:
Když už jsem zde na konferenci,mám takovýto dotaz :
má někdo zkušenosti s napouštěním vyrobených nástavků
parafinem ? Pokud ano,prosím o technologický postup,zda je
namáčet do rozpuštěného a horkého,či by stačilo je pouze natřít klasicky štětcem ? Jakou asi má životnost tato ochrana nástavků,a nebo má to vůbec cenu tento způsob použít nehledě na náklady,které by nebyly vysoké ?
.........................................................


Technologický postup:
- Je potřeba namáčet do horkého parafínu (čím vyšší teplota tím lépe, s ohledem na bezpečnostní strop).
- Natírání štětcem mě ani nenapadlo zkoušet; ale nemá šanci to fungovat. Parafín by se nedostal do dřeva, pouze by ulpěl na povrchu, po vychladnutí by odpadl. Pokud ne, bylo by ho stejně příliš silná vrstva, v léte by se roztékal.
- Princip spočívá v dostatečném prohřátí samotného dřeva, do kterého se parafín potom vsákne - na povrchu ho zůstane minimum (je-li teplota parafínu nízká, zůstane ho více a nástavky jsou v horku "ublemcané")
- Natírání štetcem by také nezajistilo desinfekci, která funguje na principu vysoké teploty působící do hloubky.
- Životnost odhaduji tak na 3 roky, pak je potřeba obnovit (máme nejdéle zatím "dvouleté" nástavky). Souvisí to i s potřebou desinfekce nástavků.
- Cenu to podle mě má - jedním krátkým úkonem zajistím jak desinfekci tak konzervaci dřeva, provozní náklady jsou relativně nízké, není to nepříjemná práce, parafínované nástavky nemají tendenci ke kroucení (nemusí se používat komplikované druhy spojů), ...

Více informací:
- stručné info v ČJ
- fotografie
- podrobný návod v AJ (33 stránek)
- toto už někdo tady na konferenci překládal, možná to je i v archivu.

1. VARIANTA
Pošlete jakýkoliv email (třeba prázdný) na adresu:
vcely-unsubscribe/=/v.or.cz

Jako odpověď vám vzápětí přijde zpátky potvrzující email, čímž se zabraňuje tomu, aby vás někdo z konference odhlásil bez vašeho vědomí. K potvrzení pak stačí, když ve Vašem poštovním programu pouze kliknete na "Odpovědět" /či "Reply"/ a takto vyrobený odpovědní email bez jakýchkoliv dalších úprav prostě odešlete - nic nikde v tomto emailu už nemusíte měnit.
(návod převzat z adresy: http://www.vcely.or.cz/info.htm
.......................................................

2. VARIANTA
Napište přímo správci konference na adresu:
vcely-konference/=/or.cz
Věřím, že ve Vašem případě Vám vyjde vstříc.
.......................................................

3. VARIANTA

Ve spodní části stránky http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely/ je formulář na editaci či odhlášení z konference - také by to přes něj mělo jít.

Vážení přátelé. Sledují Vaše názory na téma "jarní ošetření" a vše co s tím souvisí. Nedá mi to abych se také do této diskuze nezapojil i když by to bylo na článek na hlavní stránku, ale nenáleží mi dávat pokyny jak, čím a kdy ošeřevot, to patří veterinářům.
Již mnoho let provádím zoušky léčiv pro VÚ a to Varidol, MP 10, Gabon 90 a také Gabon 92. Sleduje se především rezistence roztočů na Varidol a MP 10 a zatím se neprokázalo, že VD je rezsitentní n Varidol. Výsledky jsou srovntelné s dobou kdy se začínalo s Amitrazem. Mnozí zbytečně vícekrát fmigujete než je předepsáno. Také u Gabonu 90 a Gabonu 92 jsou výsledky srovnatelné. Všechny tyto prostředky se smí používat pouze v době kdy už není med ke konzumaci. Gabon 90 a také Gabon 92 se smí používat ve včelstvu 24 až 30 dnů a je to uvedeno v návodu přímo na obalu /mám před sebou obal Gabonu 92/. Autor diskuzního příspěvku v použití Gabonu 92 nemá pravdu, že se smí používat i déle. Pravda u Gabonu 92 je to, že zatím se nepodařilo naměřit rezidua ve vosku. Formidol - kyselinu mravenčí v současné době nelze ještě používat. Záleží také na venkovní teplotě. Jeden autor uvedl, že ing. Veselý a ing. Titěra na nějaké přednášce měli rozdílné názory v umístění desek. Jeden měl mluvit "mezi nástavky" druhý "na dno úlu".Dne 15.2.2008 v Nasavrkách se konal aktiv vedoucích chovů a oba shodně mluvili, že je lépe vkládat desky Formidolu mezi nástavky a nikoliv na dno úlu. Tak nevím, že by změnily názory ? Pokud by byla stejná situace ve vývojí roztočů VD, je optimální vkládat Formidol v červnu - červenci opakování /2x/ a tím lze docílit srovnatelných výsledků jako s Gabonem. Léčit včely až koncem červenci a srpnu by už nemělo žádný význam. Na to mnozí včelaři minulý rok doplatili. Také jeden autor této debaty se zmíňuje doslovně ... nebude mi nikdo určovat jak a kdy a čím mám léčit. Tak k čemu je veterinární zákon !!!

Mnozí zbytečně vícekrát fmigujete než je předepsáno.
------
Co mnozí, velmi hodně nás musí zbytečně vícekrát fumigovat.:-)

Bývaly časy, kdy se fumigovalo jen třikrát, po předepsané aplikaci Gabonu jen dvakrát a na jaře jen ti co měli průměr nad tři VD.
Nyní je Gabon aplikován skoro plošně, na podzim 3 fumigace a na jaře čtvrtá plošně a dvojitě (nátěr a fumigace) i u včelstev s nulou jen proto, že existuje nějaké pofidérní blíže nedefinované kritériu - méně jak 25%negativních vzorků. Co se vykládá jako vzorek, třeba i ze 40 včelstev, kde nespadl ani jeden VD. Příští rok odevzdají včelaři vzorky po pěti, deseti ze včelstva a hned se nám ta statistika NUL vylepší.:-)

Že je těchto nulových vzorků stále méně je možné vysvětlit velkým počátečním počtem VD v podletí ale taky větším rozšířením NN úlů a spadem z louček.

Jinak mám tabulku měření spadu od srpna do února na 12 včelstvech , diagnostika v 7, 8 léčení aerosloem Varidol v 10, 11 12
cvičné přeléčení o Vánocích M1 (spadlo do 20VD na včelstvo - takže mi není jasné proč to bylo zbytečné) spad do vzorku a spad po odevzdání vzorků.
A podle ní je všechno jinak. Jediné co by to vysvětlovalo je reinvaze až do vánoc.

Karel

Ono je vůbec nejdůležitější je od sebe rozlišovat, více jak polovina včelařů vůbec neví, že jsou dva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 08.4.2008 17:21:45
> ----------------------------------------
> Pepane, důležitější je podle mne označení GABON PA xx respektive GABON PF
> xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je
> nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
> Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
> Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin
> My jsme měli vloni k disposici GABON PF 92!!!
>
>
>

Číslo je rok, kdy bylo léčivo schváleno k používání, PF-90 = 1990, ...
K: Čermák

Kritik napsal(a):
> xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je
> nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
> Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
> Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin

Pokud takto postižený roztoč přežije a bude plodit potomstvo, bude to
právě ten, který založí rezistentní populaci proti účinné látce. Možná,
protože záleží i na dávce léčiva, která ho zasáhla a která příp. zasáhne
jeho potomky...
K. Čermák

kozl?k napsal(a):
> Do loňska jsem žil s tím, že roztoč zasažený léčivem se možná ještě
> vzpamatuje, ale již určitě není schopen se dále rozmnožovat. Změnilo se na
> tom něco?

P. Čermák, děkuji za vysvětlení.

Asi jak kde. Včelstva mám na chomutovsku. Již třetí rok dáváme gabon 92, na podzim pak 2x fumigace, nebo spíše 1x fumigace a 1x areosol acetonem. Na jaře jsme zatím plošné ošetření jako ZO neměli a ani po letošní zimě nemáme.Ani vysoké úhyny nejsou hlášeny. Já jsem dal v březnu formidol v obalu, ale pak jsem se nedostal k tomu abych obal odstranil, takže uvažuji o další aplikaci s tím že použité desky napustím 65% KM a použiji znovu bez obalu. Termín zatím zvažuji a rád si nechám poradit. Buď ještě v dubnu, nebo až po prvním medobraní.

. Já jsem dal v březnu formidol v
> obalu, ale pak jsem se nedostal k tomu abych obal odstranil, takže uvažuji
> o další aplikaci s tím že použité desky napustím 65% KM a použiji znovu bez
> obalu. >


A co se delo v breznu po formidolu? Vetsina od formidolu pri nizkych teplotach odrazuje. Sam nevim...

Diky

T.H.

V břenu a nebo v dubnu vkládat desky Formidolu není vhodné. Musí být nějaká venkovní teplota po celých 24 hodin a v tuto roční dobu jsou včely mnohdy ještě v chumáčí. Navíc pokud bylo velíce slabé zamoření na jaře, je to spíš zbytečné. Vyrábět si sám - napouštět desky kyselínou mravenčí skoro nemá smysl. Na tyto desky je možné získat dotace.

> V břenu a nebo v dubnu vkládat desky Formidolu není vhodné. Musí být nějaká
> venkovní teplota po celých 24 hodin a v tuto roční dobu jsou včely mnohdy
> ještě v chumáčí.

Takze si z toho beru, ze problem je v nedostatecnem odparenem mnozstvi a tedy spatne ucinosti - chapu to spravne??

Diky

T.H.

Odpařování čehokoliv kapalného silně závisí na teplotě. Pak, protože
kyselina mravenčí je rozpustná ve vodě, taky na vlhkosti, ale to zas tak
podstatné není. Hlavní je ta teplota. Problém asi bude taky v rozdílu teplot
plodu, na který páry KM mají působit a teplota odpařovací desky. Plod má
vždy stálou teplotu cca 35 st C, takže pro správnou účinnost je třeba stejné
koncentrace par KM, ať je teplo nebo zima, zatímco intenzita odpařování
desek s KM silně závisí na teplotě. Tady bude asi velký rozdíl mezi málo
izolovanými tenkostěnnými úly a silně izolovanými polystyrenovými úly, tam
pokud se dá odparná deska nad včely, asi by ta teplota u silných včelstev
stačila i nyní. Je to teoretická úvaha, majitelé polystyrenových úlů to musí
vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 09, 2008 8:32 AM
Subject: Re: Jarn? oet?en?,Gabony atd.


> V břenu a nebo v dubnu vkládat desky Formidolu není vhodné. Musí být
nějaká
> venkovní teplota po celých 24 hodin a v tuto roční dobu jsou včely mnohdy
> ještě v chumáčí.

Takze si z toho beru, ze problem je v nedostatecnem odparenem mnozstvi a
tedy spatne ucinosti - chapu to spravne??

Diky

T.H.

Všechny drátky a jejich připojení jsem kontroloval několikrát, příčina bude asi v tom (odstranění nefunkčnosti zdroje), jak ji popsal Honza a Vsusický. Díky za rady.

Jiří

Podle mne trvat na teplotě venku ve stínu na nejméně 10 stupňů je velký rozdíl,jestli je to na podzimní a nebo na jarní aplikaci léčiv ať už Varidol fum,či poté Formidolem.
Čili na jaře,řekněme na počátku dubna,kdy je nařízeno VS
včely přeléčit,nejlépe nátěrem zavíčkovaného plodu a potom
následnou fumigací.V této době již jsou včelstva dosti rozplodovaná a následně v celém nástavku udržují vyšší teplotu nežli je teplota venkovní.Každý se o tom může přesvědčit,když teď v dubnu odkryje nástavek , následně na
něj dýchne to teplo z něj.Takže bych neměl obavu z nižší
venkovní teploty,t.zn.pokud jsou včelstva normální a ne slaboši tak neotálet a provést jarní přeléčení nehledě na venkovní teplotu,která v tomto čase často klesá. Mám zato
že důležitá je teplota v plodovém nástavku a nikoliv venku
To podle mne platí i při následném vložení Formidolu,ať si
říká kdo chce co chce,rozhoduje teplota v nástavku.

No, nevím .... Kdyby to tak bylo, pak by včely vyhřívaly celý prostor úlu.
Kdyby vyhřívaly celý prostor úlu, pak by nehrozilo občasné zastuzení plodu
při náhlém jarním ochlazení ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Rokyta" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:14 AM
Subject: jarní přeléčení


Podle mne trvat na teplotě venku ve stínu na nejméně 10 stupňů je velký
rozdíl,jestli je to na podzimní a nebo na jarní aplikaci léčiv ať už
Varidol fum,či poté Formidolem.
Čili na jaře,řekněme na počátku dubna,kdy je nařízeno VS
včely přeléčit,nejlépe nátěrem zavíčkovaného plodu a potom
následnou fumigací.V této době již jsou včelstva dosti rozplodovaná a
následně v celém nástavku udržují vyšší teplotu nežli je teplota
venkovní.Každý se o tom může přesvědčit,když teď v dubnu odkryje nástavek ,
následně na
něj dýchne to teplo z něj.Takže bych neměl obavu z nižší
venkovní teploty,t.zn.pokud jsou včelstva normální a ne slaboši tak
neotálet a provést jarní přeléčení nehledě na venkovní teplotu,která v
tomto čase často klesá. Mám zato
že důležitá je teplota v plodovém nástavku a nikoliv venku
To podle mne platí i při následném vložení Formidolu,ať si
říká kdo chce co chce,rozhoduje teplota v nástavku.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3014 (20080409)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

To bude úplně stejné jako u "vytápění" úlu zimním chumáčem. O tom už diskuze
proběhla a k nějakému výsledku se došlo. Tady akorát jsou jiné úrovně
teplot. Já myslím, že když bude ve většině nastavku plod, tak když se
nadzvihne strůpek o centimetr, aby se vytvořil prostor pro formidol a ten se
vloží nad plod, že to půjde. Teplo od plodu půjde nahoru a když včely mají
plod ve většině rámků v nastavku, jsou už tak silné, že i při zvětšení toho
prostoru o centimetr pro formidol dokáží vyhřát plod i při nižších teplotách
v noci. Jen se musí hlídat několikadenní předpověď a nedávat formidol před
nějakým větším ochlazením.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:58 AM
Subject: Re: jarní přeléčení


> No, nevím .... Kdyby to tak bylo, pak by včely vyhřívaly celý prostor úlu.
> Kdyby vyhřívaly celý prostor úlu, pak by nehrozilo občasné zastuzení plodu
> při náhlém jarním ochlazení ...
> S pozdravem Petr

Vyhazuje se spousta starých televizí a v nich jsou trafa,jen je dobře vybrat jak silné potřebujete.
Mne zajímá jak se změnila legislativa označení medu na etiketě, že se opět píše lesní med a luční.

Dobry den, opet mam na vas jeden amatersky dotaz. Nasel jsem jedno pomerne slabe vcelstvo, ktere pravdepodobne nema matku. Je mozne ho ted spojit a pokud ano, jak nejlip to udelat? Mam uly typu moravsky universal. Zkusil bych je spojit tim, ze bych pridal bezmatecne ramecky za ramecky s matkou do jednoho vcelstva(do plodiste) s tim ze bych nechal od nich veci mezeru.. Treba 4cm od pripojovaneho vcelstva. Myslite ze je to spravne?? nepoperou se mi?

Dale bych mel jeste jeden dotaz, lepsi spojit se vcelstvem slabsim, ktere ma matku novou od lonska nebo se silnejsim ktrery ma matku druhou zimu a budu ji muset asi letos nebo za rok vymenit??

V televizích a počítačových monitorech vhodná trafa dávno nejsou. Nejméně 10
let tam jsou tam impulzní zdroje a v nich feritová trafa, která bez
elektroniky jsou nanic. Když už využít pro "těžbu " trafa nějaký elekronický
šrot, tak staré zvukové zesilovače nebo radia vyššího výkonu nebo i
magnetofony a podobné ještě z socialistických dob. V průmyslu jsou často k
mání docela silná trafa s sekundárem 24 voltů, ty se používaly v halách a v
elektrických rozvaděčích jako zdroj napětí pro pomocné a nouzové osvětlení.
Je ovšem vhodné, aby trafo vytěžil někdo, kdo trochu elekrice rozumí a kdo
dokáže poznat, že to trafo je vhodné a že není poškozené a neprobíjí. Kdo
tomu rozumí tak, že si dokáže spočítat závity a spolehlivě udělat izolaci
primáru od sekundáru, může použít třeba staré plechy z tlumivky z pouliční
výbojky odkoupené za dvacku ze šrotiště, získat drát třeba z jiných starých
malých traf a zdroj si navinout. Sice trafo bude mít i 5 kilo, ale pokud
bude ta izolace dobrá, je to zdroj na mnoho desetiletí, třeba i k pohonu
medometu dynamem. A dá se to udělat doma na koleně, taková velká trafa mají
okolo 1 závitu na volt napětí, pár stovek závitů se navinout doma v ruce dá.
Navinutí takového trafa v dílně dneska stojí prakticky tolik jako nové
trafo. Jen je otázka, jestli není lepší ten počítačový zdroj, nový 350
wattový se dá koupit od 400 Kč, 450 wattový od 600 Kč, použitý "jako nový" o
nějakou stovku levněji a použitý "starý" ale funkční i za dobré slovo.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 12:03 PM
Subject: Zatavování mezistěn


> Vyhazuje se spousta starých televizí a v nich jsou trafa,jen je dobře
> vybrat jak silné potřebujete.
> Mne zajímá jak se změnila legislativa označení medu na etiketě, že se opět
> píše lesní med a luční.

Já myslím, že už jaro pokročilo, začíná rozvétat pampeliška, ovocné stromy a
řepka, trubci už místy údajně jsou, takže by už mělo jít odchovat matky.
Kvůli úhynům včelstev na varaózu bych tedy doporučil přidat rámek s mladým
plodem a nechat je vychovat novou matku. Pokud ty včely obsedají aspoň 2 - 3
rámky, přidal bych plod bez včel, pokud obsedají méně, tak rámek i se
včelami. V tuto dobu by se ještě neměly vzájemně pobít. Zúžil bych na 3 nebo
i 2 rámky a pořádně zateplil. Vlastně pokud by tam nebyla matka, tak by z
toho byl časný oddělek posílený včelami létavkami z toho oslabeného
včelstva. Pokud tam matka přece jen je, tak cizí plod posílí včelstvo a
podnítí matku ke kladení, zúžený prostor včely bez problémů vytopí a matka
se po pár dnech rozklade . Poměrně důležitá věc při takovém odchovu je asi
po 7 - 10 dnech likvidace nejstarších matečníků, ty byly založeny na
vícedenních červíkách a matka z nich by se proto vylíhla jako první, včely
by zlikvidovaly ostatní matečníky, ale taková matka by nebyla kvalitní.
Co se týká spojování, univerzály jsou omezeny prostorem, takže posílením
silnějšího včelstva se může stát, že z nedostatku prostoru se takové
včelstvo vyrojí a tím se posílení stane kontraproduktivní. Zatímco u
nastavků se přídá o to více prostoru a včelstvo přinese více medu. Takže u
univerzálů se přidává spíše k slabším včelstvům, aby včelstva byla vyrovnaná
na sílu danou prostorem úlu v létě. U nastavků se přidává k silnějším
včelstvům, která ten přídavek včel lépe využijí, slabší včelstva se spíše
nechávají tak, buď zesílí nebo budou taky přes další zimu vyřazena.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Michal23HC" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 12:39 PM
Subject: spojeni vcelstev


> Dobry den, opet mam na vas jeden amatersky dotaz. Nasel jsem jedno pomerne
> slabe vcelstvo, ktere pravdepodobne nema matku. Je mozne ho ted spojit a
> pokud ano, jak nejlip to udelat? Mam uly typu moravsky universal. Zkusil
> bych je spojit tim, ze bych pridal bezmatecne ramecky za ramecky s matkou
> do jednoho vcelstva(do plodiste) s tim ze bych nechal od nich veci
mezeru..
> Treba 4cm od pripojovaneho vcelstva. Myslite ze je to spravne?? nepoperou
> se mi?
>
> Dale bych mel jeste jeden dotaz, lepsi spojit se vcelstvem slabsim, ktere
> ma matku novou od lonska nebo se silnejsim ktrery ma matku druhou zimu a
> budu ji muset asi letos nebo za rok vymenit??

Příklad použití transformátoru ze smetiště pro zatavování mezistěn i pro pohon medometu je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
Důležité je u transformátorů neznámého původu důkladně přezkoušet isolaci primár - sekundár. Pro vlastní bezpečnost.
Pepa

No, hlavně za prvé jistit průraz izolace připojením nulového vodiče na sekundár. Za druhé umístěním zdroje do nějaké pořádné, nejlépe kovové krabice, tak nulované. Nulování já mám, tu krabici ne. A trafo mám taky z nějakých podivných plechů, nejspíš z těch tlumivkových.

Já nevím, proč dělat ze zatavování vědu. Já po mnoho let používám nabíječku do auta stř. velikosti. K regulaci mě slouží přepínání 6 - 12 V. A tak má využití k dobíjení baterií, zatavování mezistěn a řezání polystyrenu. A protože už rámků zatavila tisíce, troufám si tvrdit, že jí to neškodí. Co se týká označování medu, může být jenom květový nebo medovicový. Všechno ostatní: včelí, kvalitní, výborný, zdravý atd. tam být nemá. Takže staré nálepky od Metapis dojíždím přes plot a do obchodní sítě se mi nové tisknou. Radost vypadá úplně jinak. Na doporučení z Dolu šetřit každým slovem tam mám Český med květový z Brdských lesů a luk, jméno s adresou a tel, hmotnost a spotřebovat do: a nějakou decentní výzdobu. Rovněž tam nemají být pečetě kvality a pod. jako zavádějící údaje.Prostě EU = buzerace a čížci jsou na ní obzvl. chytlaví. Zdraví R. S.

Souhlasím. Ono je to o využití příležitosti a ušetření nějaké stovečky. Když
soused odvedle je nějaký milovník hlasité hudby a vyhazuje nějaký zesilovač,
tak když začínám a nemám ještě nic na zatavování nebo zatavuji třeba
baterkou z auta, tak proč bych z toho to trafo nevykuchal? Nebo když někomu
v rodině odejde noťas nebo stolní počítač a zůstane funkční zdroj? Když to
ještě někoho baví se s tím bastlit? Nebo když třeba v Lidlu lákají
zákazníky na nabíječku autobateríí za 200 Kč?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 2:48 PM
Subject: Re: Zatavování mezistěn, etikety.


> Já nevím, proč dělat ze zatavování vědu. Já po mnoho let používám
> nabíječku do auta stř. velikosti. K regulaci mě slouží přepínání 6 - 12 V.
> A tak má využití k dobíjení baterií, zatavování mezistěn a řezání
> polystyrenu. A protože už rámků zatavila tisíce, troufám si tvrdit, že jí
> to neškodí. Zdraví R. S.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 2:48 PM
Subject: Re: Zatavování mezistěn, etikety.


...Co se týká označování medu, může být jenom květový nebo
medovicový. Všechno ostatní: včelí, kvalitní, výborný, zdravý atd. tam být
nemá. ...

No jo - to mě taky už dost dlouho poněkud štve :-). Nesmí se třeba psát
"pravý včelí med", protože takový být musí, jinak by to nebyl med. A při tom
v naších krajích je mezi lidem například běžný pojem "Pampeliškový med", i
když ten medem není...
To je jako kdybych prodával třeba kšandy a nesměl do výlohy napsat, že
prodávám kšady s odůvodněním, že kdyby to nebyly kšandy, tak by to nebyly
kšandy :-) :-) :-) ...
S pozdravem Petr



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3015 (20080410)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

O tom co se může psát na etikety vím.Začátkem února 2008 jsem podal podnět na potravinářskou inspekci do Brna ,že se opět uvádí na etiketách v obchodech luční med,lesní atp.Podnět byl předán k vyřízení do Tábora a pan Fulín z potravinářské inspekce mi volal že je to opět povoleno!Žádal jsem aby tato nová věc byla urychleně zveřejněna v ČV.Bohužel zatím nic.Je také zajímavé ,že encyklopedie 13.6.2006 uvádí že pokud včelař krmí včely cukrem,pak je to med cukrový-dost legrační.

"Při pročítání archivu konference jsem se dočetl, že někdo na zatavování mezistěn používá dobíječku na autobaterii."
Jiří
-----------------------------------------------------
Používám také autonabíječjku kterou jsem vyráběl podle AR nebo časopisu Udělej urob. Již nepamatuji. Regulace se zde provádí reaktancí kondenzátorů. Zatavuji s ní celé rámky najednou. I antikoro drát.
Napadlo mne však, díky Vašemu dotazu, zatavovat mezistěny akumulátorkem z akuvrtačky (šroubováku). Hned jsem to také vyzkoušel. Funguje to. Mám akuvrtačku z OBI asi 4 roky starou cca za 550,- Kč. Akumulátory 14,4 V. Akumulátor jsem dal nabít asi na 3 hodiny, celou zimu nepracoval, a na zkoušku zatavil deset mezistěn. Musí se ale zatavovat po sekcích, na třikrát. Nejde (u antikoro drátku) zatavení celého rámku najednou. Na to kapacita akumulátoru nestačí. Nevím také, kolik mezistěn je akumulátor schopen na jedno nabití zvládnout. Nemám nyní po ruce tolik vydrátovaných rámků. Mám už mezistěny na jaro zatavené. Ale tyto vrtačky se běžně dodávají se dvěma akumulátory, tak asi nebude problém střídání. Pro včelaře s menším množstvím včelstev je to určitě řešení a další využití akuvrtačky. A je to hotové přátelé.
Pepča

Sršeň:>Podnět byl předán k vyřízení do Tábora a pan Fulín z potravinářské inspekce mi volal že je to opět povoleno!<
.........

Proč Potravinářskou inspekci neoslovíte oficiálně s otázkou typu, jestli zkrystalizovaný med je závadný? To by byla panečku reklama a odpověď pro média k nezaplacení a sdělení úřadu jestli takový med je nebo není závadný. Hodnota takového úředního sdělení by byla možná vyšší, než nějaký certifikát Českého medu nebo etiketa, ne podle gusta druhého .

Dnes jsem zrovna totiž jednomu mladému a nadějnému ekonomovi vysvětloval, že se do včelařství naleje ročně více jak 150 miliónů z kapec daňových poplatníků, ale všeobecně se stále neví, že krystalizace medu a zkrystalizovaný med je nezkažený med a že samotná krystalická podoba je přirozená podoba medu.

Snažil se mne jako běžný spotřebitel, dokonce s vysokoškolsky zemědělským vzděláním obvinit, že mu nabízím prý zkažený med. Takže jsem mu to vysvětlil, že zato nemohu, jestli neví jak má vypadat med. A česká společnost, co takové peníze vynakládá na včelařství, jsou podle takových zákaznických neznalostí a mého názoru, špatně vynaložené peníze, protože jak vidno, zajímá se tu každý o to ho.no (cizí etiketu) druhýho a ne propagaci medu. Tedy nějaké zoufalé výkřiky na internetu, který takový zákazník většinou nesleduje, jsou.

Radim Polá?ek:
Diky za radu, zkusim tedy o vikendu pridat ramek s plodem. Ted obsednou 2-3 ramky, ale dost huste.. Takze kdyby se rozlezli, tak i treba 4 ramky..

Radim Polá?ek:
Diky za radu, zkusim tedy o vikendu pridat ramek s plodem. Ted obsednou 2-3 ramky, ale dost huste.. Takze kdyby se rozlezli, tak i treba 4 ramky..

Tenhle Váš výkřik je taky na h.o.v n.o Já se ptal jestli je změna uvádět něco jiného na etiketě a ne na krystalizovaný med.

Zdravím.Zajímá mě Váš názor na trubčí plásty/2-3 i více/ve včelstvu bez vyřezávání.Dojde k přemnožení VD ve včelstvu a tím jeho kolaps? Autoři:Mgr.Linhart,PROF.RNDr.Bičík.Díky.Parkan.

sršeň:>Tenhle Váš výkřik je taky na h.o.v n.o Já se ptal jestli je změna uvádět něco jiného na etiketě a ne na krystalizovaný med.<
.......

Já nekřičím. Vím, že se na etiketu mohlo dávat vždy to, co uvádíte.(viz Vaše udání na Inspekci níže: ) Označení druhu medu - co vyžaduje naše legislativa potažmo EU, může být třeba i na víčku. Je to tam?

Já jen aby jste si byl jist, že doopravdy mluvíte o zboží, které nenese označení med květový nebo med medovicový. Takové označení může být kdekoli na viditelném místě a jestli je tam navíc něco jako luční, lesní, tak tam jsem žádné změny nezaregistroval. Tam zákaz nikdy nebyl, jestli je tam daný zmíněný Unií předepsaný druh.



-------------
Sršeň:>Začátkem února 2008 jsem podal podnět na potravinářskou inspekci do Brna ,že se opět uvádí na etiketách v obchodech luční med,lesní atp.<

Radim Polá?ek:
Jen si porad rikam, jestli zimni generace dokaze vychovat matku a jestli driv nez zacne klast nebude vcelstvo tolik slabe, ze nebude schopne existence? Nemam zbytecne obavy?

Zdravíčko nevíte někdo jaký vliv má na včelstva strom ořech vlašský ? Je středního vzrůstu asi tak dva metry před česny. Ptám se protože je kolem ořešáků hodně pověr nebo možná pravd že smrdí a to odpuzuje mouchy a proto je vhodné pod něj umisťovat lavičky jelikož v létě neobtěžuje hmyz atd. Je to pravda? Nemá vliv i na včelstva? Viděl jsem to na čt1 nebo čt2 a popisoval to tam nejaký zřejmě truhlář v mnohadílném pořadu o dřevě.Teť zrovna nevím jméno pořadu. Jediné co vím o ořešáku tak to že pod ním nic moc neroste.
Pepíno

Taky jde o to zkrátit tu dobu mezi jarním a podletním přeléčení. Může tady platit práce kvapná málo platná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jarn? p?el??en?
> Datum: 10.4.2008 11:49:03
> ----------------------------------------
> To bude úplně stejné jako u "vytápění" úlu zimním chumáčem. O tom už diskuze
> proběhla a k nějakému výsledku se došlo. Tady akorát jsou jiné úrovně
> teplot. Já myslím, že když bude ve většině nastavku plod, tak když se
> nadzvihne strůpek o centimetr, aby se vytvořil prostor pro formidol a ten se
> vloží nad plod, že to půjde. Teplo od plodu půjde nahoru a když včely mají
> plod ve většině rámků v nastavku, jsou už tak silné, že i při zvětšení toho
> prostoru o centimetr pro formidol dokáží vyhřát plod i při nižších teplotách
> v noci. Jen se musí hlídat několikadenní předpověď a nedávat formidol před
> nějakým větším ochlazením.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, April 10, 2008 10:58 AM
> Subject: Re: jarní přeléčení
>
>
> > No, nevím .... Kdyby to tak bylo, pak by včely vyhřívaly celý prostor úlu.
> > Kdyby vyhřívaly celý prostor úlu, pak by nehrozilo občasné zastuzení plodu
> > při náhlém jarním ochlazení ...
> > S pozdravem Petr
>
>
>
>

vtip je vtom, že lesní může být i z malin ale lesní nelze vydávat za medovicový

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Zatavov?n? mezist?n
> Datum: 10.4.2008 12:03:41
> ----------------------------------------
> Vyhazuje se spousta starých televizí a v nich jsou trafa,jen je dobře
> vybrat jak silné potřebujete.
> Mne zajímá jak se změnila legislativa označení medu na etiketě, že se opět
> píše lesní med a luční.
>
>
>

bezmatečné včelstvo se ochotně připojí k jiné matce zvláště teď na jaře

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal23HC <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: spojeni vcelstev
> Datum: 10.4.2008 12:40:03
> ----------------------------------------
> Dobry den, opet mam na vas jeden amatersky dotaz. Nasel jsem jedno pomerne
> slabe vcelstvo, ktere pravdepodobne nema matku. Je mozne ho ted spojit a
> pokud ano, jak nejlip to udelat? Mam uly typu moravsky universal. Zkusil
> bych je spojit tim, ze bych pridal bezmatecne ramecky za ramecky s matkou
> do jednoho vcelstva(do plodiste) s tim ze bych nechal od nich veci mezeru..
> Treba 4cm od pripojovaneho vcelstva. Myslite ze je to spravne?? nepoperou
> se mi?
>
> Dale bych mel jeste jeden dotaz, lepsi spojit se vcelstvem slabsim, ktere
> ma matku novou od lonska nebo se silnejsim ktrery ma matku druhou zimu a
> budu ji muset asi letos nebo za rok vymenit??
>
>
>

bezmatečné včelstvo se ochotně připojí k jiné matce zvláště teď na jaře

Na zkoušku se vloží rámek s plodem a vajíčky. Pokud tam není matka narazí matečníky.
B.V.

Na chalupě máme dva vrostlé ořešáky. Tu reportáž o tom že pod ořešáky se nezdržujou komáři a mouchy jsem v televizi viděl také.
V letních měsících jsem se zaměřil na to v jaké míře se komáři a mouchy shromažďují pod ořešáky. Po dvouletém sledování jsem nezpozoroval žádných negativních účinků ořešáku na létající hmyz. Prostě jsou na hmyz neškodné. Dokonce pod jeden ořešák umisťuji v sezóně oddělky.
Na jedné exkurzi u polských včelařů jsem u jednoho včelaře viděl že plásty uskladněné ve skříni prokládal listy ořešáku. Prý to odpuzuje motýlici. Tuto techniku jsem vyzkoušel minulý rok na podzim. Byl jsem nemile rozčarován – motýlice nejen že napadla plásty ale dokonce i lezla po listech ořešáku.
Můj závěr je že ořešák je pro naše včelky neškodný a pro naše rodinné příslušníky velice prospěšný, neboť vánoční pečivo s ořechy je velice chutné.
S pozdravem Vlasta

Zimní včely určitě ubývat budou. Kvalitní zimní včely by ale měly odcházet
až v květnu, kromě toho se budou líhnout včely z přidaného plodu. Kromě
toho, pokud budou ubývat rychle, je vždy možné přidat ještě další plást s
tentokrát zavíčkovaným plodem a bez včel. Potom to už bude silou prakticky
totéž jako tvorba nového oddělku, jenom včelstvo, ze kterého se braly
plásty, nepozbylo s tím plástem plodu i včely. Přirozeně pokud budou zimní
včely hodně promořené nosemou, nebo jinak oslabené, budou odcházet dříve,
zase pokud na jaře neošetřovaly plod, nebudou zase tolik upracované. Trochu
to loterie je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:32 PM
Subject: spojeni vcelstev


> Radim Polá?ek:
> Jen si porad rikam, jestli zimni generace dokaze vychovat matku a jestli
> driv nez zacne klast nebude vcelstvo tolik slabe, ze nebude schopne
> existence? Nemam zbytecne obavy?

Já mám velký ořech za včelínem a druhý 20 metrů vedle u včelína a žádný
vliv nepozoruji. Uvádí se, že listí z ořešáků uvolňuje výrazné silice a při
tlení ještě další látky, které některé rostliny, jinak intenzívně
zaplevelujicí, nesnášejí, ale včely si asi zvyknou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:43 PM
Subject: Ořeák vlaský


> Zdravíčko nevíte někdo jaký vliv má na včelstva strom ořech vlašský ? Je
> středního vzrůstu asi tak dva metry před česny. Ptám se protože je kolem
> ořešáků hodně pověr nebo možná pravd že smrdí a to odpuzuje mouchy a proto
> je vhodné pod něj umisťovat lavičky jelikož v létě neobtěžuje hmyz atd. Je
> to pravda? Nemá vliv i na včelstva? Viděl jsem to na čt1 nebo čt2 a
> popisoval to tam nejaký zřejmě truhlář v mnohadílném pořadu o dřevě.Teť
> zrovna nevím jméno pořadu. Jediné co vím o ořešáku tak to že pod ním nic
> moc neroste.
> Pepíno

"Zdravím.Zajímá mě Váš názor na trubčí plásty/2-3 i více/ve včelstvu bez vyřezávání.Dojde k přemnožení VD ve včelstvu a tím jeho kolaps? Autoři:Mgr.Linhart,PROF.RNDr.Bičík.Díky.Parkan."
----------------------------------------------------------
Dělám to již několik let tak (1999), že v období letního slunovratu, veškeré trubčí plásty se zakladenou a hlavně zavíčkovanou trubčinou odstraním. A zároveň nasadím Formidol.
Pepča

U takové nabíječky je v sérii s primárním vinutím zapojen kondenzátor, ten
omezuje proud, ale na druhé straně dochází k určité elektrické resonanci,
která zvyšuje napětí. To byl asi důvod, proč antikoro drátky šly zatavit
nabíječkou a nešly akumulátorem, antikoro má proti pocínovaným vyšší odpor a
vyžaduje proto vyšší napětí, spíše 24 voltů než 12. Jinak tyhlety dnešní
mají pro nás starší až pohádkově malý vnitřní odpor a dokáží proto dodávat
bez poklesu napětí velký proud. Je to už hezky dlouho, co jsem zapaloval
knoty na fumigaci na dálku v uzavřeném úlu rozžhavením kousku pocínovaného
drátku proudem z jednoho nebo dvou tužkových akumulátorů. Zatavování
akumulátorem 14,4 voltů je jinak dobrý nápad, je možné dopravovat
nadrátkované rámky a mezistěny zvlášť a na stanovišti někde v lese zatavovat
jen tolik mezistěn, kolik je potřeba. Jen se musí hlídat vybití, na 14,4
voltů je zapojeno v sérii tuším 11 článků NiCd, když se první nejslabší
článek vybije, nedá se to z poklesu napětí poznat a dalším používáním
baterie se ten vybitý článek vlastně proudem přepóluje a rychle zničí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 7:14 PM
Subject: Re: zatavování mezistěn


> "Při pročítání archivu konference jsem se dočetl, že někdo na zatavování
> mezistěn používá dobíječku na autobaterii."
> Jiří
> -----------------------------------------------------
> Používám také autonabíječjku kterou jsem vyráběl podle AR nebo časopisu
> Udělej urob. Již nepamatuji. Regulace se zde provádí reaktancí
> kondenzátorů. Zatavuji s ní celé rámky najednou. I antikoro drát.
> Napadlo mne však, díky Vašemu dotazu, zatavovat mezistěny akumulátorkem z
> akuvrtačky (šroubováku). Hned jsem to také vyzkoušel. Funguje to. Mám
> akuvrtačku z OBI asi 4 roky starou cca za 550,- Kč. Akumulátory 14,4 V.
> Akumulátor jsem dal nabít asi na 3 hodiny, celou zimu nepracoval, a na
> zkoušku zatavil deset mezistěn. Musí se ale zatavovat po sekcích, na
> třikrát. Nejde (u antikoro drátku) zatavení celého rámku najednou. Na to
> kapacita akumulátoru nestačí. Nevím také, kolik mezistěn je akumulátor
> schopen na jedno nabití zvládnout. Nemám nyní po ruce tolik vydrátovaných
> rámků. Mám už mezistěny na jaro zatavené. Ale tyto vrtačky se běžně
> dodávají se dvěma akumulátory, tak asi nebude problém střídání. Pro
včelaře
> s menším množstvím včelstev je to určitě řešení a další využití
akuvrtačky.
> A je to hotové přátelé.
> Pepča

Cukr krystal nebo krupice
Poznámka        1 kg, max 10 kg na ososbu/den
Platnost        11. 4. 2008 - 20. 4. 2008
Cena        13,90 Kč
Prodejna        Globus

Ořešák prý omezuje růst rostlin pod sebou latkami obsaženými ve slupkách ořechů - inhibitory . Tyto látky mají zpomalit klíčení ořechů. Velice snadno se však vylouží do zeminy kolem. Ořešák také velmi účinně stíní a odčerpává vodu z vrchních částí půdy. Také já jsem několik let umisťoval oddělky pod nízký ořešák, byly ta hezky "zašité" a strom jim sloužil jako orientační bod.

Dělám to již několik let tak (1999), že v období letního slunovratu, veškeré trubčí plásty se zakladenou a hlavně zavíčkovanou trubčinou odstraním. A zároveň nasadím Formidol.
Pepča
----------------
Dotaz, co s plásty? Mám teď trátkováno nerezem a nerad bych vyřezával. Sluneční tavidlo? Nebo co?
To by mě docela zajímalo, jak zlikvidovat cca 100 plástů trubčiny najednou.
Díky za zkušenosti.
Karel

Ořešák odpuzuje mouchy. V selských usedlostech bývalo přímo na dvoře hnojiště (hnůj je pro ruční manipulaci dost těžký) a kromě toho, že byl cítit všude, se na něm mouchy množí. Proto se přímo na dvoře sázel ořešák, který měl odpuzovat alespoň ty mouchy a navíc poskytoval stín. Dnes z většiny selských usedlostí jsou chalupy, dobytek se tam již nepěstuje a tudíž tam již ani hnojiště nejsou. Čpavý zápach hnoje neodmyslitelně patřil k těmto stavením, byl cítit i z příslušných dětí ve škole. Dnes tam již najdeme jen ty ořešáky. Mám také před úly mladý ořešák a včely na něj nijak nereagují.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Poláek
Sent: Friday, April 11, 2008 8:32 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Ořeák vlaský

Já mám velký ořech za včelínem a druhý 20 metrů vedle u včelína a žádný vliv nepozoruji. Uvádí se, že listí z ořešáků uvolňuje výrazné silice a při tlení ještě další látky, které některé rostliny, jinak intenzívně zaplevelujicí, nesnášejí, ale včely si asi zvyknou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 10, 2008 10:43 PM
Subject: Ořeák vlaský


> Zdravíčko nevíte někdo jaký vliv má na včelstva strom ořech vlašský ?
> Je středního vzrůstu asi tak dva metry před česny. Ptám se protože je
> kolem ořešáků hodně pověr nebo možná pravd že smrdí a to odpuzuje
> mouchy a proto je vhodné pod něj umisťovat lavičky jelikož v létě
> neobtěžuje hmyz atd. Je to pravda? Nemá vliv i na včelstva? Viděl jsem
> to na čt1 nebo čt2 a popisoval to tam nejaký zřejmě truhlář v
> mnohadílném pořadu o dřevě.Teť zrovna nevím jméno pořadu. Jediné co
> vím o ořešáku tak to že pod ním nic moc neroste.
> Pepíno

> Dotaz, co s plásty? Mám teď trátkováno nerezem a nerad bych vyřezával.
> Sluneční tavidlo? Nebo co?
> To by mě docela zajímalo, jak zlikvidovat cca 100 plástů trubčiny najednou.
> Díky za zkušenosti.
> Karel
>

Dotaz na dotaz, ty stavebni ramky dratkujes?

Jinak ti strubcinou neporadim ale i me to zajima - je to prekna prasecina kdyz se to hned nezpracuje :-(

T.H

Sršeň:
... že se opět uvádí na etiketách v obchodech luční med,lesní atp ...
-----
Podle mě se nezměnilo nic. Poslední změna nastolila dva pojmy - květový a medovicový a definovala je. Luční, lesní, podhorský,... nikdy nezakazovala. A taky to bylo pořád v obchodní síti.
Takže pokud je to pravdivý údaj je to tam možné psát. Stejně jako český med. To je skoro povinné, pokud je med z Čech.


Vždycky existovali mezi náma fundamelisti, kteří se snažili prodej od včelaře maximálně omezovat a vykládali zákon co nejpřísněji. Dříve šířili názor, že včelař nesmí inzerovat prodej medu ba ani vyvěsit ceduli na plot, dneska že med je luční, lesní atd.

Karel

V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden člověk.
Chceme mu vyplácet odměny za vykonanou práci. Potřebuji poradit jak to udělat, aby se jeho
odměna nemusela danit. Kdyby se mu těch pár korun ještě zdanilo tak už by mu nezůstalo skoro nic. Zatím pracovali všichni téměř zadarmo (proplácelo se maximálně cestovné), tak s vyplácením odměn nemám zkušenosti.

Český med ale také musí splňovat podmínky dané touto normo, která je přísnější než norma EU !!!

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: etikety
> Datum: 11.4.2008 10:27:15
> ----------------------------------------
> Sršeň:
> .. že se opět uvádí na etiketách v obchodech luční med,lesní atp ...
> -----
> Podle mě se nezměnilo nic. Poslední změna nastolila dva pojmy - květový a
> medovicový a definovala je. Luční, lesní, podhorský,... nikdy nezakazovala.
> A taky to bylo pořád v obchodní síti.
> Takže pokud je to pravdivý údaj je to tam možné psát. Stejně jako český
> med. To je skoro povinné, pokud je med z Čech.
>
>
> Vždycky existovali mezi náma fundamelisti, kteří se snažili prodej od
> včelaře maximálně omezovat a vykládali zákon co nejpřísněji. Dříve šířili
> názor, že včelař nesmí inzerovat prodej medu ba ani vyvěsit ceduli na plot,
> dneska že med je luční, lesní atd.
>
> Karel
>
>
>

Již několik let zasílám do soutěže Český med svůj Brdský med - medovicový , nebo totéž květový. To Brdský je prý "přívlastek" - to tam být může.

V podstatě nic nemodernizujete , ale vracíte se spět k metodám které se před lety ukázaly jako málo účinné Komisionální léčení již tady bylo U něj je nutné skloubit , čas léčitele, volný čas včelaře, provedení nejlépe v jeden den (alespoň ve vesnici) a hlavně příhodné počasí pro léčbu a tady je největší problém hlavně u fumigace.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: odm?ny
> Datum: 11.4.2008 11:16:16
> ----------------------------------------
> V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden
> člověk.
> Chceme mu vyplácet odměny za vykonanou práci. Potřebuji poradit jak to
> udělat, aby se jeho
> odměna nemusela danit. Kdyby se mu těch pár korun ještě zdanilo tak už by
> mu nezůstalo skoro nic. Zatím pracovali všichni téměř zadarmo (proplácelo
> se maximálně cestovné), tak s vyplácením odměn nemám zkušenosti.
>
>
>

Nejsem si sice úplně jist, ale domnívám se, že bude stačit neprezentovat
výdaj ZO jako odměnu, ale jako úhradu zvýšených nákladů na činnost zmíněnému
důvěrníkovi...
Petr
----- Original Message -----
From: "Baja" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2008 11:16 AM
Subject: odměny


V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden
člověk.
Chceme mu vyplácet odměny za vykonanou práci. Potřebuji poradit jak to
udělat, aby se jeho
odměna nemusela danit. Kdyby se mu těch pár korun ještě zdanilo tak už by
mu nezůstalo skoro nic. Zatím pracovali všichni téměř zadarmo (proplácelo
se maximálně cestovné), tak s vyplácením odměn nemám zkušenosti.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3018 (20080411)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Dododou o provedení práce lze vyplatit odměnu bez toho, aby jí ten kdo
obdrží peníze danil. Daň platí zadavatel práce.

pf

----- Original Message -----
From: "Baja" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2008 11:16 AM
Subject: odměny


>V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden
> člověk.
> Chceme mu vyplácet odměny za vykonanou práci. Potřebuji poradit jak to
> udělat, aby se jeho
> odměna nemusela danit. Kdyby se mu těch pár korun ještě zdanilo tak už by
> mu nezůstalo skoro nic. Zatím pracovali všichni téměř zadarmo (proplácelo
> se maximálně cestovné), tak s vyplácením odměn nemám zkušenosti.
>

Hlavně by to nemělo směřovat k tomu, aby to bylo prohlášeno za soustavnou
činnost, protože potom by zřejmě musely dostat "nažrat" všechny 3 úřady,
finanční, zdravotní i sociální. Když už, mohlo by se to stát snesitelným ,
kdyby se povedlo to léčení na úřadech oficiálně deklarovat jen na část roku,
ideálně jen na jeden měsíc v roce, v žádném případě na na celý rok, protože
minimální sociální se platí bez ohledu na výdělek každý měsíc a zdravotní
myslím taky. Nebo naopak by ten člověk musel nabrat k léčení včelstva více
základních organizací kolem aby si na tyhle daně vydělal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baja" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2008 11:16 AM
Subject: odměny


> V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden
> člověk.
> Chceme mu vyplácet odměny za vykonanou práci. Potřebuji poradit jak to
> udělat, aby se jeho
> odměna nemusela danit. Kdyby se mu těch pár korun ještě zdanilo tak už by
> mu nezůstalo skoro nic. Zatím pracovali všichni téměř zadarmo (proplácelo
> se maximálně cestovné), tak s vyplácením odměn nemám zkušenosti.

"V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden člověk".
---------------------------------------------------------
S tímto dotazem se obraťte na právní oddělení ČSV. Dostane se Vám kvalifikované odpovědi zdarma.
Pepča

Ohledne odmen - radit takhle verejne po internetu jak obejit dane, hmmm :-)

V prve rade bych to nenazyval odmenou, platem, ale napr. jako vyraz podekovani.

Mate nekolik moznosti:

1. dotycny si nakoupi v predem dohodnute vysi zbozi (idealne vcelarske) a donese uctenky (idelane s razitkem - je na nich vse potrebne i ICO prodejce). Nic nedanite (Vase ZO CVS asi urcite neni platcem DPH :-), zanesete do nakladu Vaseho sdruzeni. Je dobre to nechat schvalit vyborem Vasi ZO CSV a dat do zapisu.

2. dotycny si vypise na cestovani po vcelarskem okrsku cestak v plne vysi (auto, idelane terenni se spotrebou 12 l nafty na 100 km :-) (CSV urcite musi mit smernici na proplaceni cestovneho, na ustredi ji poskytnou) Kilometry schvaluje poverena osoba ve Vasi ZO (a tady mate prostor se dohodnout :-)

3. uzavrete s dotycnym Dohodu o Provedeni Prace (DPP) - rozsah uvedeny nesmi prekrocit 100 hod/rok ve Vasi ZO, oceneni 1 hodiny je na Vas (200 - 500 Kc je bezna sazba, FU se nepodivi). Pozor - ZO CSV musi odvest srazkovou dan ve vysi 15, ci 20 % (dle vyse odmeny). Odmena se mu tedy zdani, dotycny dosatne castku ponizenou o srazkovou dan. (tento prijem se pak sice uvadi do danoveho priznani pokud prekroci 5000 Kc u jednoho zamestnavatele a mesic, ale je jiz zdanen srazkove).

Na vetsi spolupraci se da uzavrit i dohoda o pracovni cinnosti, ale tam se jiz plati socialni a zdravotni a je to zbytecne.

osobne bych zkusil se domluvit na bode 1., nepujde-li to tak c. 2 a v posledni rade c. 3 (DPP).

"Dotaz, co s plásty? Mám teď trátkováno nerezem a nerad bych vyřezával. Sluneční tavidlo? Nebo co?
To by mě docela zajímalo, jak zlikvidovat cca 100 plástů trubčiny najednou.Díky za zkušenosti.
Karel"
------------------------------------------------------
Dříve jsem vyřezával a večer ihned prohnal vařákem. Od loňska vyvařuji celé rámky ve vaně. Je to rychlejší. Trubčí plod s košilkami vyberu sítem. Já ale stavební rámky nedrátkuji. Avšak při vyvařování starých drátkovaných rámků, drátky zůstávají k použití bez poškození. Stačí je pouze došponovat. Letos jsem na ně již natavoval nové mezistěny.
Pepča

Český med ale také musí splňovat podmínky dané touto normo, která je přísnější než norma EU !!!

PEPAN
-----------
Tohle není nikde napsané. Pokud bych použil ochrannou známku ČSV kde je i tento text"český med" tak tam snad ano, je to dáno ČSV a podmínkami použití ochr. známky - snad.

Ale český med je český vždycky. I když vyhovuje jen "státní" normě.

Je to názor i ministerstva - viz stránky METAPIS kde je toho názoru, že původ medu se musí uvádět. A pokud je z Čech, tak je český med naprosto legální označení.

Na text "český med" nemá ČSV žádné výhradní právo. Nevím proč si to někdo myslí.
Karel

Díky, asi to bude akce, pokud se ktomu odhodlám.

Mám všechny rámky drátkovány. Původně jsem to nerozlišoval prot, že jsem pro výrobu stavebních nemusel tavit vosk a stačila nabíječka 12/24V - abych opakovaně přispěl do diskuze:-) Teď se mi to vyplácí, protože i "trubčinu" vytáčím.
Tedy ponechávám stavební v horních nástavcích.
ŠKoda že jsem o tom nepsal pojednání :-)
Karel

Ohledne odmen - radit takhle verejne po internetu jak obejit dane, hmmm :-)
-------------
Zaznamenal jsem rozhodnutí nějakého "vrchniho" soudu, že snaha minimalizovat daně je legální, pokud nedojde k porušení zákona.

Myslím si, že většina lidí, co se nechá zvolit do nějaké funkce - jednatel atd. čehokoli netuší, jaké to má právní důsledky.

Pokud by si to lidi začali uvědomovat, tak by se musela činnost na dolním stupni velmi rychle restrukruralizovat a poloprofesionalizovat.

Karel Jiruš

Naposeldy na Emanově blogu v kauze medové pěny a také někdy před dvěmi lety se to tu probíralo.

Pokud bych chtěl napsat na obal český med, napsal bychto způsobem označení ... :

Med zeměpisného původu: Český, med květový (nebo medvicový). Ze země původu ČR. :-) A velkým písmem: Amen včelařuj

Pokaždé ale zabrousím do legislativy a tam je jeden paragraf.

§ 10
Omezení účinků ochranné známky
(1) Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku a) jejich jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název anebo adresu, b) údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností,c) označení nezbytné k určení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů, pokud užívání je v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže.
(2) Vlastník ochranné známky je v obchodním styku povinen strpět užívání shodného či podobného označení, jestliže práva k tomuto označení vznikla před podáním přihlášky a užívání tohoto označení je v souladu s právem České republiky.


.............
Karel:>Tohle není nikde napsané. Pokud bych použil ochrannou známku ČSV kde je i tento text"český med" tak tam snad ano, je to dáno ČSV a podmínkami použití ochr. známky - snad.

Ale český med je český vždycky. I když vyhovuje jen "státní" normě.

Je to názor i ministerstva - viz stránky METAPIS kde je toho názoru, že původ medu se musí uvádět. A pokud je z Čech, tak je český med naprosto legální označení.

Na text "český med" nemá ČSV žádné výhradní právo. Nevím proč si to někdo myslí.<

GP:
Pokud bych chtěl napsat na obal český med, napsal bychto způsobem označení ... :
------

A když si to na www.metapis.cz přečteš, tak ministerstvo je přímo toho názoru, že je to tam možné napsat přímo ČESKÝ MED

Ne směs medu ze zemí českých:-)

Pochop ČSV nemá monopol ani ochrannou známku na text
"český med". I když byl vyvolán dojem, že ano. Možná proto o žádný český med v obchodech nezavadíš.

Karel

Oprava není to ministerstvo, ale SZPI


- Udaj "ČESKY" lze uvádět u medu za té podmínky, jestliže se jedná o údaj pravdivý. Podle §9 odst. 1 písmo b) Vyhlášky č. 76/03 Sb se med označuje zemí původu, kde byl získán. Jestliže zemí původu je Česká republika (nejde o směs medů z více zemí), pak výraz "Český" je výrazem pravdivým.
Potud citace z dopisu SZPI-ÚI v Bmě ze dne 2.8.2004 firmě METAPIS.

--- i o dalších medech se tam píše.
Nenchte se pořád oblbovat, že včelí a podobně se napsat nesmí. Nenechte si pořád něco nakukávaz vašimi funkcionáři. Vyberte si názor, co vám vyhovuje. Mně vyhovuje tento. Takže bych si dal do výlohy i ty "kšandy" jak tady zaznělo:-)

Písemné vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce - ústředního inspektorátu v Brně ke včelaři diskutovaným označením "VČELÍ", "LESNÍ", "PRAVÝ", "ČESKÝ", zaslané naší firmě dne 2.8.2004:
- Údaj "VČELÍ" doplněný ke slovu MED je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý.
- Údaj "LESNÍ" je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý (med však musí být označen ve smyslu platné vyhlášky podle původu, tedy jako medovicový).
- Údaj "PRAVÝ" nelze u medu uvádět. Tento údaj zakazuje §7 odst. 2 písm. F) Vyhlášky č. 324/97 Sb., v platném znění

dokonce tady byla i firma ktrá nesla tohle jméno ale po zaregistrování ČSV je musela změnit


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: etikety
> Datum: 11.4.2008 13:27:30
> ----------------------------------------
> Český med ale také musí splňovat podmínky dané touto normo, která je
> přísnější než norma EU !!!
>
> PEPAN
> -----------
> Tohle není nikde napsané. Pokud bych použil ochrannou známku ČSV kde je i
> tento text"český med" tak tam snad ano, je to dáno ČSV a podmínkami použití
> ochr. známky - snad.
>
> Ale český med je český vždycky. I když vyhovuje jen "státní" normě.
>
> Je to názor i ministerstva - viz stránky METAPIS kde je toho názoru, že
> původ medu se musí uvádět. A pokud je z Čech, tak je český med naprosto
> legální označení.
>
> Na text "český med" nemá ČSV žádné výhradní právo. Nevím proč si to někdo
> myslí.
> Karel
>
>
>

dokonce tady byla i firma ktrá nesla tohle jméno ale po zaregistrování ČSV je musela změnit
-----
Musela je změnit po soudním sporu, ne po zaregistrování ČSV.

Já, ani SZPI nemluvíme o názvu firmy, ale o označování medu. Konkrétně země původu.
český med je označení původu.
Karel

Země původu se označuje VŽDY jejím oficiálním názvem To znamená Česká Republika

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: etikety
> Datum: 11.4.2008 18:57:35
> ----------------------------------------
> dokonce tady byla i firma ktrá nesla tohle jméno ale po zaregistrování ČSV
> je musela změnit
> -----
> Musela je změnit po soudním sporu, ne po zaregistrování ČSV.
>
> Já, ani SZPI nemluvíme o názvu firmy, ale o označování medu. Konkrétně země
> původu.
> český med je označení původu.
> Karel
>
>
>

Každá fyzická osoba, která ma za zdaňovací období příjem nepřesahující částku 20.000 Kč je od daně osvobozena.

Avšak při vyvařování starých drátkovaných rámků, drátky zůstávají k použití bez poškození. Stačí je pouze došponovat. Letos jsem na ně již natavoval nové mezistěny.
Pepča

Toto je trochu idealistiscký pohľad na znovupoužitie starých ale nových rámikov vo včelstvách. Roky som robil odstraňovanie včelieho diela vo vodnom, či v parnom kúpeli, ani jeden spôsob neočistí výplet tak dokonale, aby sa znovu bez problémov mohol použiť na zatavenie nových medzistien.
Totiž na drôtoch výpletu VŽDY ostane filmový poťah s voskom, ktorý nie je úplne čistý a po zatavení drôtu do Ms ho včely vyhrýzaním pri stavbe plástu pre špinavý vosk na drôtoch, odstraňujú. Z praktického ale i estetického hľadiska je to nežiadúce, lebo Ms okolo dôtov je prerušená a včely ju už nedokážu dostavať.

Preto vždy pred použitím vyvareného rámika na zatavenie MS, rámik ešte raz dezinfikujem v horúcom roztoku (nad 100˚C), ktorý vosk z drevených ale i kovových častí zbytky vosku odstráni, ale stále ten film nejakej vstvičky na drôte ostane.
Zakaždým musím zobrať nôž a dôkladne drôt zo všetkých strán očistiť, až potom mám záruku, že stavba nového plástu bude perfektná.

A ktomu sa ešte pridružujú ďalšie nevýhody, hlavne vtedy ak je výstuhy staršia a s obyčajným drôtom, ktorý sa trhá, je už skorodovaný (antikorový je bezkonkurenčný). Potom je výhodnejšie stárý výplet odstrániť, vyvarený rámik doklepnúť a urobiť nový výplet. Zdá sa mi to oveľa rýchlejšie, ako sa zabávať s čistením drôtov. Možno by pomohlo výplet nahriať transformátorom a rýchlo drôty utrieť, ale hovorím rýchlejšie je to so znovu napnutým výpletom, síce to niečo drahším, ale práca je 100%-ná.

Teraz radšej plásty z rámikov vyrezávam a rozváram aj s drôtmi, ktoré po rozvarení z horúcej kaše vyberám hákom. Anton

Lepší odpovědi než tady od včelařů možná dají odborníci na příslušných
internetových fórech, třeba http://forum.finexpert.cz/ nebo
http://diskuse2.jakpodnikat.cz/ .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baja" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2008 11:16 AM
Subject: odměny


> V naší ZO modernizujeme léčení včel. Veškeré léčení bude provádět jeden
> člověk.
> Chceme mu vyplácet odměny za vykonanou práci. Potřebuji poradit jak to
> udělat, aby se jeho
> odměna nemusela danit. Kdyby se mu těch pár korun ještě zdanilo tak už by
> mu nezůstalo skoro nic. Zatím pracovali všichni téměř zadarmo (proplácelo
> se maximálně cestovné), tak s vyplácením odměn nemám zkušenosti.

"Toto je trochu idealistiscký pohľad na znovupoužitie starých ale nových rámikov vo včelstvách. Roky som robil odstraňovanie včelieho diela vo vodnom, či v parnom kúpeli, ani jeden spôsob neočistí výplet tak dokonale, aby sa znovu bez problémov mohol použiť na zatavenie nových medzistien".
Anton
--------------------------------------------------------
Vážený příteli, poněkud jsi mne vyděsil ne zrovna dobrými zkušenostmi s natavením mezistěn na již jednou použité drátky. Nemám s tím ještě zkušenost. V letošním roce používám vyvařené rámky s použitým výpletem pro mezistěny poprvé. O tom, že by včely takto natavené mezistěny vykusovali, jsem neslyšel. Na výplet používám výhradně antikoro drát a to již mnoho let. Nakoupil jsem jej větší množství ve včelařské prodejně v Choppau jště za bývalé NDR a používám jej dodnes. Rámky jsem vyvařil 2x. Po prvém vyvaření skutečně, jak píšeš, na rámcích i drátcích zůstávají zbytky vosku. Těch se zbavím teprve druhým vyvařením v čisté vodě. Ty zde hovoříš o nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých komponentů) se jedná? Při zatavování nových mezistěn na již jednou použité drátky jsem nezaznamenal žádné nečistoty ani probarvení vosku v místě natavení. Naopak, drát i místo spojení na prvý pohled vypadá jako při prvém použití. Zda tomu tak ale skutečně je, to řeknou včely. Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém. O výsledku přijetí mezistěn budu samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny.
Pepča

J.Křapka:>Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém.<

Viz. Poslední tři odstavce článku.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2007030901

Jedná se o to, že když se drátky neočistí, zůstane na nich po vytavování
vosk s nečistotami, tak ty se potom při zatavování spojí s voskem mezistěny,
případně ještě kvůli vysoké teplotě drátku se před zatavením přepálí. Včely
potom takhle znečištěný vosk v mezistěně kolem drátku vyhodnotí jako špatný
a vykoušou ho. Protože to je hlavně kolem drátku, mohou tím až oddělit
mezistěnu od drátku a rozdělit na díly. Takže zatímco mimo drátek je
mezistěna vystavená a třeba zaplodovaná nebo zanesená sladinou, kolem drátku
na vykousaných místech včely teprve plást staví. Může dojít až k zborcení
plástu, obvykle je ale mezistěna kolem drátku buď nedostavěná nebo tam je
trubčina či různé defektní buňky. Není velký problém za tepla hned po
vytavení nebo po opatrném rozehřátí drátku třeba polovičním nebo čtvrtinovým
napětím, kdy je vosk na drátku měkký, drát utřít. V létě stačí vyvařené
rámky nechat chvilku na ostrém slunci. Co se týká životnosti, cín na
pocínovaném drátku je hodně citlivý, velice rychle zmizí a drátek potom na
místě bez cínu prorezne a přetrhne se. Tento drátek podle mých zkušeností
prorezne asi po druhém použití v rámku nebo když je v jednom rámku hodně
dlouho, snad 10 a více let. Nerezový drátek má životnost mnohonásobně větší,
tam bude problém asi v tom, že na místě namáhaném častým ohybem po více
zahřátích při zatavování zkřehne a zlomí se.
Já zatím mám hodně ze starých rámků pocínované drátky, dělám to tak, že
rámky nechám na půdě pod střechou za slunečného dne nahřát, drátky potom z
měkkého voští vytáhnu, očistím a prorezlé navážu, voští potom normálně
vyřezávám a prázdný rámek oškrábu od voskových výrůstků, potom na jinou
hromadu oškrábu silnější vrstvu propolisu a potom celou hnědou plochu louček
oškrábu do čistého dřeva. Rámek potom spravuji, případně zpevním a znova
nadrátkuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 12, 2008 7:57 AM
Subject: Re: Jak zabránit rojení-trubčí plásty.
> Vážený příteli, poněkud jsi mne vyděsil ne zrovna dobrými zkušenostmi s
> natavením mezistěn na již jednou použité drátky. Nemám s tím ještě
> zkušenost. V letošním roce používám vyvařené rámky s použitým výpletem pro
> mezistěny poprvé. O tom, že by včely takto natavené mezistěny vykusovali,
> jsem neslyšel. Na výplet používám výhradně antikoro drát a to již mnoho
> let. Nakoupil jsem jej větší množství ve včelařské prodejně v Choppau jště
> za bývalé NDR a používám jej dodnes. Rámky jsem vyvařil 2x. Po prvém
> vyvaření skutečně, jak píšeš, na rámcích i drátcích zůstávají zbytky
vosku.
> Těch se zbavím teprve druhým vyvařením v čisté vodě. Ty zde hovoříš o
> nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých
komponentů)
> se jedná? Při zatavování nových mezistěn na již jednou použité drátky jsem
> nezaznamenal žádné nečistoty ani probarvení vosku v místě natavení.
Naopak,
> drát i místo spojení na prvý pohled vypadá jako při prvém použití. Zda
tomu
> tak ale skutečně je, to řeknou včely. Uvítal bych ale i zkušenosti a
názory
> jiných účastníků na tento problém. O výsledku přijetí mezistěn budu
> samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo
> bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny.
> Pepča

Země původu se označuje VŽDY jejím oficiálním názvem To znamená Česká Republika.
---------------
"VŽDY" takže na zpochybnění tohoto tvrzení stačí jedna etiketa kde bude třeba:
země původu: Slovensko, ... Maďarsko, .... Argentina
(tedy stejná forma jako Česko).

Nevím proč bych zemi původu nemohl deklarovat dvakrát.
velkými písmeny
"Český včelí med"
a dole v rohu
"Země původu:ČR"

Nebo to je také vždy zakázáno?

Pak se nikdo nedivte, že nikde v krámech se neprodává "český med" a zákazníkům je šumafu co v krámě kupují. Malá písmenka v rohu etikety málokdo čte.

Dokonce i na těch skleničkách od Včelpa co mám před sebou není o českém medu ani slovo. Jen ta země původu tam je "ČR" místo obvyklých: "....ze zemí EU a mimo EU".
Když je toto možné, tak snad už všechno:-)

Karel

GP:
Křapka:>Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém.<

Viz. Poslední tři odstavce článku.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2007030901
------
Taky na webu J.Jindry je o zbavování zbytků vosku atd v louhu. Dobrá vychytávka s tím svázáním. Problém mě taky trochu zajímá, ve větším mě to teprve čeká.
Karel

Ty zde hovoříš o nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých komponentů) se jedná?

Na dezinfekciu používam Savo s antibakteriálnymi účinkami, 1 lit. na 50 litrov vody, vyvaríš asi 30-40 KS rámikov. Aj po tomto kúpeli predsa ostávali určité zbytky nečistoty na dôtoch aj keď sú antikorové (aj ja ich používam), preto je dobré ich očistiť aj mechanicky. Aj samotné drevo po vyvarení v Save predsa ostávajú nečistoty a odstraňoval som ich škrabkou alebo čistiacim kotúčom nasunutým do ručnej vŕtačky.
Ale ako som napísal, je oveľa (pre mňa) jednoduchšie odstrániť s ešte použiteľného rámika vyrezaním jeho obsahu aj s výpletom. Anton

A co pro tohle použít tlakovej parní čistič?Jmenovalo se to-vapka?Asi tak.To spolehlivě odstranilo i mastnotu z motoru auta tak by to mělo rámek vypucovot dokonale jak od vosku a nečistot tak zdezinfikovat.Horká pára je stejně dobrá jako voda a ještě lepší bych řek.Míra

Já myslím, že to s Wapkou je dobrý nápad. Možná příliš drahý, kdyby se s tím
čištěním rámků moc piplalo a asi bude třeba snížit tlak, ale jinak dobrý.
Možná by takhle šlo i zvýšit výtěžnost těžby vosku propráním zbytků na sítu
horkou vodou nad nějakou velkou nádrží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 12, 2008 10:20 AM
Subject: dezinfekce a očista rámků


> A co pro tohle použít tlakovej parní čistič?Jmenovalo se to-vapka?Asi
> tak.To spolehlivě odstranilo i mastnotu z motoru auta tak by to mělo rámek
> vypucovot dokonale jak od vosku a nečistot tak zdezinfikovat.Horká pára je
> stejně dobrá jako voda a ještě lepší bych řek.Míra

Já rámky dezinfikuju v pračce, v té dvouprostorové, jak je na jedné straně ždímač a na druhé se vyvařuje. Nechám zavařit vodu vložím 5 rámků, zavřu víko a pustím vířidlo. Po 1 min rámky otočím a potom je vytáhn.Za 20 min, udělám min. 100 rámků.

Jde mi o to aby se ty rámky nemáčeli v rozpuštěném vosku,ale aby to z nich steklo pěkně dolů.Byli by třeba zavěšený v nějaký bedně(pařárně)a pod nimi by byla mříška a pod ní třeba ještě jemější síto.Pára by foukala přímo na rámky z boku.Po odtečení prvního by šel další atd.Zbytky bych dal do sáčku,zatěškal a povařil.Někde jsem vyděl položenej vzduchojem z valníku na ohništi.Když se pořádně zatopí tak musí jít páry spousta.Já sem zkoušel jenom s papiňákem na kamnech,kde sem sundal kruhovej tál aby šel oheň rovnou na dno hrnce.Místo přetlakovýho ventilu sem nasadil hadičku a páru to foukalo jak hrom.Zatím sem netavil vosk jenom napařoval propolis na vyřezaných rámkách.Až budu tavit tak dám určitě vědět jak to šlo.Míra

já používám již léta postřik Savem. Ale, jediný spolehlivý způsob jak nepřenášet choroby z úlu do úlu, je nezaměňovat rámky mezi nimi Tomu se pak spolehlivě dá zabránit jen když bude každý úl mít jinou míru. a pak je celé racionální včelaření v P(_!_). Ještě je tady jeden aspekt Který celou desinfekci staví mezi zbytečné a to je zalétávání včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dezinfekce a o?ista r?mk?
> Datum: 12.4.2008 10:20:26
> ----------------------------------------
> A co pro tohle použít tlakovej parní čistič?Jmenovalo se to-vapka?Asi
> tak.To spolehlivě odstranilo i mastnotu z motoru auta tak by to mělo rámek
> vypucovot dokonale jak od vosku a nečistot tak zdezinfikovat.Horká pára je
> stejně dobrá jako voda a ještě lepší bych řek.Míra
>
>
>

ještě poznámku, kdo používá ještě pocínované drátky, neměl by je vystavovat kontaktu s tvrdým, třeba kovovým předmětem. Třeba drát protahovat na noži nebo hřebíku, aby se vyrovnal. Když už, tak protahovat na dřevě nebo plastu. Kontaktem s kovem se cín poškrábe a železo potom rychle reziví.

V kterémsi Včelařství před pár lety byl popsán na vyvařování rámků velký
kotel s vodou. Dá se do něho voda, zatopí se pod ním uhlím nebo dřevem a jak
se voda začne vařit, namáčí se pomocí kleští rámky. Voda se udržuje v části
kotle ve varu, takže na tom místě není na povrchu vosk a tudíž rámek v tom
místě vynořený z kotle na sobě vosk nemá. Vosk se přes síto přímo odpouští
do plastových lodní, kde ztuhne. Mě napadá ještě vylepšení, že by u kotle
bylo nainstalováno čerpadlo na horkou vodu, které by bralo vařící vodu přes
nějaké síto ze spodku kotle a tou by se potom splachovalo voští z rámků do
kotle, případně by se jí promývaly nečistoty na sítu nad vodou od vosku.
Mohlo by na to stačit poměrně běžné cirkulační čerpadlo do ústředního topení
za pár tisíc. To všechno se ale vyplatí jen pro stovky a tisíce
zpracovávaných rámků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 12, 2008 12:50 PM
Subject: Re: dezinfekce a očista rámků


> Jde mi o to aby se ty rámky nemáčeli v rozpuštěném vosku,ale aby to z nich
> steklo pěkně dolů.Byli by třeba zavěšený v nějaký bedně(pařárně)a pod nimi
> by byla mříška a pod ní třeba ještě jemější síto.Pára by foukala přímo na
> rámky z boku.Po odtečení prvního by šel další atd.Zbytky bych dal do
> sáčku,zatěškal a povařil.Někde jsem vyděl položenej vzduchojem z valníku
na
> ohništi.Když se pořádně zatopí tak musí jít páry spousta.Já sem zkoušel
> jenom s papiňákem na kamnech,kde sem sundal kruhovej tál aby šel oheň
> rovnou na dno hrnce.Místo přetlakovýho ventilu sem nasadil hadičku a páru
> to foukalo jak hrom.Zatím sem netavil vosk jenom napařoval propolis na
> vyřezaných rámkách.Až budu tavit tak dám určitě vědět jak to šlo.Míra

No vida, a máme tu sprchování rámků za účelem získání vosku.Ale jo proč ne,zkoušet se musí ledacos.Mě se právě moc nezamlouvá to používání louhu,sava a formalínu.Je to nebezpečná práce a pak kam s tím?Do kanálu a pak do řeky.To mě jako rybáři vadí.Míra

Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků, rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině, zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu. Nevíte o tom někdo něco bližšího?
Díky

Líh anebo olej. Stačí běžný, kuchyňský.

Míra P.>Mě se právě moc nezamlouvá to používání louhu,sava a formalínu.Je to nebezpečná práce a pak kam s tím?<
......

Mně se nezamlouvá zase špína, kterou včelaři velmi často ponechávají ve svých úlech. A to často z pohodlnosti. Jak by to dopadlo s osobní hygienou a očkováním, kdyby se tak jak o včely starali i o sebe?

Bez obalu: Nepřežil by moc dlouho.

GP:
Mně se nezamlouvá zase špína, kterou včelaři velmi často ponechávají ve svých úlech. A to často z pohodlnosti. Jak by to dopadlo s osobní hygienou a očkováním, kdyby se tak jak o včely starali i o sebe?

Bez obalu: Nepřežil by moc dlouho.
------
Něco jsi napsal do včelařských novinek, Ale co tak prozradit něco ze své praxe. Jak často, co, včem atd.
Díky
Karel

Neznáte někdo nějaké internetové stránky o vosíkách? Docela rád bych se dozvěděl něco bližšího o jejich způsobu života.

Vosíci ( na rozdíl od vos ) staví jen jeden plást, který nekryjí obalem, a vytváří jen velmi malé kolonie ( řádově pár jedinců ).

Nástavky a včelařské pomůcky mám uskladněné na půdě, jež se nachází poblíž mích včelstev. Abych včelám ušetřil starosti s dotěrnými vosami, které se v podletí kvůli hladu ( vosy si nevytvářejí zásoby jako včely a čmeláci ) snaží vetřít do úlů, odstraňuji z půdy veškerá vosí hnízda. Ještě jsem nezaznamenal, že by se vosíci snažili dostat do úlů, proto je nechávám na pokoji. Navíc je velmi zajímavé je pozorovat.

Vždy jsem na podzim při úklidu půdy odstraňoval opuštěná vosíčí hnízda. Myslel jsem si, že samičky vosíků ( stejně jako samičky vos ) se nevracejí na jaře do svých původních hnízd a zakládají si vždy nová hnízda. V loni jsem hnízda na půdě ponechal. K mému údivu jsem včera zjistil, že se jeden až tři vosíci se na některá hnízda vrátili.


S pozdravem...M. Václavek

Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem. Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více. Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené mezistěny ?
Díky.

Jiří

(..)Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více. Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené mezistěny ?
________________________________________________________


Pokud včelstva již nemají větší rozlohu trubčiny, pak s největší pravděpodobností zastavějí děravá místa trubčinou. Pokud tyto mezistěny ponecháte v medníku odděleném mateří mřížkou od plodiště, neměl by to být v problém. Na podzim se defektní dílo vytaví.


S pozdravem...M. Václavek

To poznáš ale trocha trubčiny v plástvi nic neznamená


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 13.4.2008 19:09:46
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?
> Díky.
>
> Jiří
>
>
>

Karel:>Něco jsi napsal do včelařských novinek, Ale co tak prozradit něco ze své praxe. Jak často, co, včem atd. <
......

Nic složitého, stačí vzít odmašťovadlo, předem nahrubo očistit (hlavně starý propolis) a v přiměřěně dostatečně velké nádobě podle počtu inventáře vyvařovat a vyvařovat. Louh zbaví i velmi snadno úly starých nátěrů a proty co je mají dvoustěnné, je vhodné dvoustěnné nástavky raději jen důkladně umývat - nenamáčet a potom jen wapkou s vysokým tlakem vody ostříkat. (mám Bosch asi za 5 tisíc už třetí sezonu)

To samé s rámky, to samé dna, podobně i s víky. A u takového kotle stojím hlavně od letního slunovratu až do Vánoc.

Kotel je cca na 200 l a kotlina je to v podstatě podvařený duplikátor 600 mm trubkou s otvorem na přikládání TP.

Nic zvláštního tedy.

Například zde:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/161462-vedci-eu-doporucili-pozastavit-biopaliva/

A nakonec bude řepkový med úzkoprofilové zboží:-)

Karel

Pratele,
dnes jsem po spouste priprav poprve 'fritoval' = impregnoval nastavky
parafinem.

Celkovy dojem - spokojenost, ze vse fungovalo, tak jak sem cekal.

Jedno vystrazne upozorneni - pri ponoreni nastavku do horkeho parafinu
parafin 'hodne' peni. Pri ponoreni sololitove desky do horkeho parafinu
parafin 'hodne hodne' peni.

Mam vanu hlubokou 50 cm, parafinu v ni byly 20 cm,
po vlozeni nastavku 18 cm vysky plus jedna sololitova deska
jsem mel penu 'az po okraj' - do cca 45 cm. Pet centaku jsem
mel rezervu, ze mi parafin nepretekl. To bylo dost naknap.

Jinak jsem tuhle technologii zaradil do provozu a planuju ji pravidelne
pouzivat. Kdyby chtel nekdo dalsi detaily, ozvete se.

Martin

Pane Pazderko-na co odmašťovadlo,na co louch!Čistá pára ten starý propolis spolehlivě napaří tak,že jde pomalu otřít i hadrem!A co s louhem,nástavek doslouží tak ho vyměním za novej a hotovo.Co se dá obrousit to obrousím a pak přetřu znovu.Rámek co se nedá už řádně vyvařit tak patří pod kotel a ne do něj.S víkama a dnama pokud nejdou oškrabat a vypálit to samí-pod kotel!
Bez obalu:nesloužil jste u chemiků?
Míra

"Zatavování
akumulátorem 14,4 voltů je jinak dobrý nápad" , je možné ...
R. Polášek
----------------------------------------------------------
Nevydržel jsem to. Nadrátoval jsem 40 rámků a akumulátorem 14,4 V jsem je zatavil. Nepočítal jsem, že je tento akumulátor toho schopen, již vzhledem ke stáří a používání 4 roky. Vzpadá to, že se ani nezadýchal. Z toho vyplývá skutečná použitelnost akumulátorů do akuvrtaček k našim účelům. Pepča

Pouze postřeh,
dnes jsem umýval na zahradě kameninový hrnec od domácího kysaného zelí. Nalil jsem do něj vodu a nechal stát, ať se odmočí. Včely se mohly zbláznit, jak jim slaná voda chutnala. Pořádaly na hrnec nálety a moc jim šmakovalo, takže jsem musel za chvíli vodu dolít. Ať jim udělám radost, nechal jsem jim ho tam do zítřka.

Jiří

Co třeba tohle?
Výsledků je tam spousta, neměl jsem sílu vše proklikat.
Pár fotek je i tu.

Martin Olsak :
Jedno vystrazne upozorneni - pri ponoreni nastavku do horkeho parafinu
parafin 'hodne' peni. Pri ponoreni sololitove desky do horkeho parafinu
parafin 'hodne hodne' peni.
..............................................

Totéž se děje za deště při nepřikryté vaně.
Naopak vysušené nástavky (sluncem na včelnici) téměř nepění.
Takže souvislost je asi jasná :-)

Míra:>Pane Pazderko-na co odmašťovadlo,na co louch!

.......
Míro ty se neumýváš mýdlem?

Rámky vyvářím v kotli už několik let a bez problémů. Rámky vyvařuju jenom jednou, pokud něco zbyde na drátkách, tak to stáhnu špachtlí a rámek dobře oklepnu. Musí se tavit v proudu vroucí vody. Tam vosk není. Žádné problémy nemám. Neviděl jsem ani na jednom rámku nějaké vykusování.
Tonda

>Vážený příteli, poněkud jsi mne vyděsil ne zrovna dobrými zkušenostmi s natavením mezistěn na již jednou použité drátky. Nemám s tím ještě zkušenost. V letošním roce používám vyvařené rámky s použitým výpletem pro mezistěny poprvé. O tom, že by včely takto natavené mezistěny vykusovali, jsem neslyšel. Na výplet používám výhradně antikoro drát a to již mnoho let. Nakoupil jsem jej větší množství ve včelařské prodejně v Choppau jště za bývalé NDR a používám jej dodnes. Rámky jsem vyvařil 2x. Po prvém vyvaření skutečně, jak píšeš, na rámcích i drátcích zůstávají zbytky vosku. Těch se zbavím teprve druhým vyvařením v čisté vodě. Ty zde hovoříš o nějakém roztoku? Můžeš prosím prozradit o jaký roztok (z jakých komponentů) se jedná? Při zatavování nových mezistěn na již jednou použité drátky jsem nezaznamenal žádné nečistoty ani probarvení vosku v místě natavení. Naopak, drát i místo spojení na prvý pohled vypadá jako při prvém použití. Zda tomu tak ale skutečně je, to řeknou včely. Uvítal bych ale i zkušenosti a názory jiných účastníků na tento problém. O výsledku přijetí mezistěn budu samozřejmě informovat. To zda včely tyto mezistěny budou s výhradami nebo bez výhrad přijímat, budu vědět již cca za dva až tři týdny.

> Zdravím, nedávno jsem někde četl, že se dá zjistit počet brouků,
> rozpuštěním nebo namočením měli v "něčem". Roztoči mají zůstat na hladině,
> zatímco ostatní části sebrané měli by se rozpustily, nebo klesly ke dnu.
> Nevíte o tom někdo něco bližšího?
> Díky
>


Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Já ten vylomený díl prostě přiložím zpátky a připevním několik rozhnětenými
malými placičkami vosku. Mezistěna jen musí být rozehřátá, aby se dále
nelámala a spojila se s těmi placičkami, placičky je nejlepší dávat proti
sobě a zmáčknout prsty. Doma místo toho někdy zbytek mezistěny protavím
skrz drátek, mezistěna takhle projde drátkem v podstatě bez poškození, pak
ji dám na sololitovou podložku a odlomený kousek slepím přitaveným voskem
nebo taky tou placičkou a potom prostě znova zatavím. Oprava je tak
kvalitnější, někdy se taky povede v rámku při dalším zatavování mezistěnu
přehodit nebo posunout, tím drátky zatavit na jiné místo přes vylámanou část
a ta se tím zatavením drátku docela dobře zpevní. . Je vhodné je hned po
opravě vložit do včelstva na místo, kde ji začnou hned stavět, mezistěna
pracuje a spoj časem zase praskne. Trubčina nebo podivné buňky u takové
opravy jsou potom jen na místě těch placiček nebo kde se ty díly nepovede
přesně spojit. Někdy taky rozbitou mezistěnu rozdělím a použiji na trubčí
plásty, do takových plástů 39x24 dávám kolem poloviny plochy mezistěnu a
zbytek nechávám volný na trubčinu. Pokud to skládání rozbité mezistěny stojí
za to a těch kousků není moc. Jednou nebo dvakrát jsem si hrál, starší rámek
nadrátkoval hustě drátkem jen polovinu plochy, na drátky těsně nad sebou
položil jednotlivé kousky mezistěny a zatavil. Jako využití kousků rozbité
mezistěny, které by jinak šlo do vosku, na trubčí plást dobré.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2008 7:09 PM


> Mám dotaz, spadlo mi několik čerstvě zatavených rámků s mezistěnami na
zem.
> Některé mezistěny se částečně vylomily, plocha asi 5 x 5 cm, možná i více.
> Je mi líto je zlikvidovat. Pokud je dám včelám do úlu, vystaví na
vylomeném
> místě trubčinu, nebo toto místo dostaví dělničinou, spraví nalomené
> mezistěny ?
> Díky.
>
> Jiří

Ve stolnim oleji to funguje, lze pouzit na nekolikrat, tj. olej precedit a
znovu pouzit.

Mam k tomu dotaz: Bezpecne sem na podlozce videl 10 roztocu, v oleji
vyplaval 1ks. Cim si to vysvetlit?? Je mozne ze ten zbytek co neplaval
byli stari roztoci, kteri byli nekde v bunkach nebo na louckach spodnich
nastavku a vypadli az ted po jarnim uklidu?

dik

T.H.

Také jsem si něčeho podobného všiml. Přisoudil jsem to tomu, že vyplavou jen
déle mrtví, "vysušení" roztoči a "čerství" ne ...
(Což je ovšem jen domněnka a nemusí být pravdivá).
Petr

http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Klima-proveruje-odpovednost-vcelaru__s45x30441.html

Od naprostých stále omílaných bludů - staré úly , až po velice zajímavé hlášky o tom jak postupují profesionálové - samostatně se rozhodnout o použití léčiva - v době kdy je třeba, až po použití Gabonu opakovaně - tj. doba 30 dnů bude prolomena.

Nahlédl jsem v Kauflandu do časopisu o jezírkách a ejhle článeček o včelách. Propagace je třeba , ale aby někdo tvrdil, že úl brání jen 30 včel , to se mi zdá již přehnané. Je vidět, že autor kolem včel ani nepřešel. Alespoň ne kolem těch mých.

Článek na Agrowebu je výborný,ovšem úplně nejlepší co jsem šetl v poslední době vyšlo teď na včelařských novinách.Pokyn SVS je apsolutně nějlepší čtení po dlouhém období tzv.bezvětří jak jsem to nazýval.