Včelařská konference

Taky to ideální není!
Berou se i objednávky. Ale většinou nevím dopředu, kdy ty matky budou, takže
si nemůžu nachystat včely.
A když dojdou na prodejnu, tak honem do včel a dělat oddělky v někdy dost
nepřiměřenou dobu.
Ale dva roky jsem jinou možnost neměl.

A to jsem měl štěstí, že jsem ve městě, kde ta prodejna je, a dokonce si
můžu vybrat.
Ale na zábřežsku, kde včelaří bratr je to mizérie. A např. výměna mezistěn
jde asi jen dobírkou.
Ale když se vrátím k matkám, tak v celé dědině jsem měl F1 jen já. Asi
proto,
že jsem se nechtěl smířit s tím, že původní tátovy bodaly jak čerti.
Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
jako je a nikdo neví,
co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny tak je to asi
právě to,
proč jsem řekl, že se mi zdá schánění totáčové. Prostě matky scháníme a
nekupujeme.

Informace co je co nejsou a když jsou tak zamlžené s tím že je všechno těžké
a nezaručené.

Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v železářství v
nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit cokoli do včelařské výbavy. Dnes
nekoupí ani kuřák protože nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci.
(Aspoň loni to tak bylo)...

Včelařských knih je málo. Staré vydání osvědčených publikací se asi mladá
generace nedočká,
pokud je nepodědí nebo neodkoupí od končících včelařů, což jsem měl naštěstí
tuhle šanci já.

Já si nechci naříkat, že já konkrétně mám nějaké problémy. Už jsem si tohle
všechno prošlapal.
Ale mám v živé paměti svoje začátky a horko těžko jsem hledal cokoli, čeho
se prakticky chytit.
Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň. A kde jinde hledat
informace než ve svazu a Včelařství,
které jsem marně hledal na stánku.
Nevím jestli se nemýlím, ale je přece garantem plnění čistoty plemen a
evidence.
Co dělá svaz pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.
Kdy naposledy byl ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky
popsáno, k čemu
a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.
Asi je to slabota, když se na to neustále někdo ptá.

Pokud vím, tak má svaz v závazku zlepšit stav včel a obnovit včelařskou
základnu.
Takže tento stav a co já osobně cítím, že se týká mě konkrétně za to že
platím přízpěvky , nepociťuji.
Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale mám dojem, že se omýlá to
stejné.
Neříkám že je to úplně blbě. Vždycky tam nejdu něco, co jsem někde jinde
špatně pochopil a ujasním si co dělám blbě.
Ale přecejen je to podle mě jen to stejné zprava a zleva.
Okrajové záležitosti a pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
dvouvčelstevní metody,
pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve
slovenském Včelárovi.
(Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického popisu aby to
člověk vzal a udělal
a nemusel roky experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)

Ještě k cenám matek.
Informaci, že je někde něco dvakrát tak drahé než za kolik mi to dává on je
pro mě vždycky trošku moc obchodnická a mám se na pozoru.
Většinou to potom nemá ani tu cenu, kterou chce po mě. Je to laciný
obchodnický trik.
Kdyby se tady daly prodávat matky za tisícovku, tak by tu tisícovku stály.
Ale jelikož je nikdo za tisícovku nekoupí tak tu tisícovku nestojí.
A myslím že ani pokud se dostaneme do unie tak pokud ceny za kterou se
realizují produkty zůstanou na stejné ceně tak si tady nido matku za
tisícovku nekoupí. Ikdyž možná jo. Ale určitě pak prořidnou rozmnožovací
chovy.
Prostě do hospody , kde bude oběd za pet stovek niko nepůjde a radši si
uvaří doma.
Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky dělají a inseminují a
prodávají. A asi je až příliš velká, když nic ani rozmnožovací chovy ani
uznané chovy nenití inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a
informovat včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc. Asi
stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic mají jistý a tak je
nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A proč by je zajímal nějaký amatérský
malovčelař, co by koupil pár matek. Možná jednu-dvě inseminované. Těch pár
desítek velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je to taky
zřejmě jedno.
Tak to prostě vidím já.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 2:58 PM
Subject: Re: Matky


Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.