Včelařská konference

>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

Dík :o)! To je užitečné.
Ale stějně z toho budu mít za měsíc zmatek, co je co :o)
Aspoň vím, kde to hledat :o)
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 4:22 PM
Subject: Re: Matky


Pratele,
padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci zootechnickou
nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak se pouziva v chovu vcel:

zoologicka klasifikace
rise zivocichove
kmen clenovci
trida hmyz
celed vcely
rod vcela
podrod vcela
druh medonosna
poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)

dale jiz zootechnicka klasifikace
ekotyp alpsky, karpatsky atd.
populace - vcelstva na uzemi CR
kmen Sklenar, Vigor ...
linie v jednotlivych chovech

K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici clanek, ktery je
pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni. Z clanku pak budou patrnejsi
hlubsi souvislosti. V ramci cele celedi vcel.

Zdravi,
Antonin Pridal

Děkuji za opravu nepřesnosti.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Antonin PRIDAL [mailto:apridal/=/mendelu.cz]
> Sent: Thursday, April 24, 2003 4:23 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Matky
>
>
> Pratele,
> padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci
> zootechnickou nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak
> se pouziva v chovu vcel:
>
> zoologicka klasifikace
> rise zivocichove
> kmen clenovci
> trida hmyz
> celed vcely
> rod vcela
> podrod vcela
> druh medonosna
> poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)
>
> dale jiz zootechnicka klasifikace
> ekotyp alpsky, karpatsky atd.
> populace - vcelstva na uzemi CR
> kmen Sklenar, Vigor ...
> linie v jednotlivych chovech
>
> K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici
> clanek, ktery je pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni.
> Z clanku pak budou patrnejsi hlubsi souvislosti. V ramci cele
> celedi vcel.
>
> Zdravi,
> Antonin Pridal
>

Pratele,
padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci zootechnickou
nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak se pouziva v chovu vcel:

zoologicka klasifikace
rise zivocichove
kmen clenovci
trida hmyz
celed vcely
rod vcela
podrod vcela
druh medonosna
poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)

dale jiz zootechnicka klasifikace
ekotyp alpsky, karpatsky atd.
populace - vcelstva na uzemi CR
kmen Sklenar, Vigor ...
linie v jednotlivych chovech

K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici clanek, ktery je
pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni. Z clanku pak budou patrnejsi
hlubsi souvislosti. V ramci cele celedi vcel.

Zdravi,
Antonin Pridal

Taky to ideální není!
Berou se i objednávky. Ale většinou nevím dopředu, kdy ty matky budou, takže
si nemůžu nachystat včely.
A když dojdou na prodejnu, tak honem do včel a dělat oddělky v někdy dost
nepřiměřenou dobu.
Ale dva roky jsem jinou možnost neměl.

A to jsem měl štěstí, že jsem ve městě, kde ta prodejna je, a dokonce si
můžu vybrat.
Ale na zábřežsku, kde včelaří bratr je to mizérie. A např. výměna mezistěn
jde asi jen dobírkou.
Ale když se vrátím k matkám, tak v celé dědině jsem měl F1 jen já. Asi
proto,
že jsem se nechtěl smířit s tím, že původní tátovy bodaly jak čerti.
Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
jako je a nikdo neví,
co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny tak je to asi
právě to,
proč jsem řekl, že se mi zdá schánění totáčové. Prostě matky scháníme a
nekupujeme.

Informace co je co nejsou a když jsou tak zamlžené s tím že je všechno těžké
a nezaručené.

Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v železářství v
nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit cokoli do včelařské výbavy. Dnes
nekoupí ani kuřák protože nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci.
(Aspoň loni to tak bylo)...

Včelařských knih je málo. Staré vydání osvědčených publikací se asi mladá
generace nedočká,
pokud je nepodědí nebo neodkoupí od končících včelařů, což jsem měl naštěstí
tuhle šanci já.

Já si nechci naříkat, že já konkrétně mám nějaké problémy. Už jsem si tohle
všechno prošlapal.
Ale mám v živé paměti svoje začátky a horko těžko jsem hledal cokoli, čeho
se prakticky chytit.
Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň. A kde jinde hledat
informace než ve svazu a Včelařství,
které jsem marně hledal na stánku.
Nevím jestli se nemýlím, ale je přece garantem plnění čistoty plemen a
evidence.
Co dělá svaz pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.
Kdy naposledy byl ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky
popsáno, k čemu
a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.
Asi je to slabota, když se na to neustále někdo ptá.

Pokud vím, tak má svaz v závazku zlepšit stav včel a obnovit včelařskou
základnu.
Takže tento stav a co já osobně cítím, že se týká mě konkrétně za to že
platím přízpěvky , nepociťuji.
Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale mám dojem, že se omýlá to
stejné.
Neříkám že je to úplně blbě. Vždycky tam nejdu něco, co jsem někde jinde
špatně pochopil a ujasním si co dělám blbě.
Ale přecejen je to podle mě jen to stejné zprava a zleva.
Okrajové záležitosti a pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
dvouvčelstevní metody,
pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve
slovenském Včelárovi.
(Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického popisu aby to
člověk vzal a udělal
a nemusel roky experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)

Ještě k cenám matek.
Informaci, že je někde něco dvakrát tak drahé než za kolik mi to dává on je
pro mě vždycky trošku moc obchodnická a mám se na pozoru.
Většinou to potom nemá ani tu cenu, kterou chce po mě. Je to laciný
obchodnický trik.
Kdyby se tady daly prodávat matky za tisícovku, tak by tu tisícovku stály.
Ale jelikož je nikdo za tisícovku nekoupí tak tu tisícovku nestojí.
A myslím že ani pokud se dostaneme do unie tak pokud ceny za kterou se
realizují produkty zůstanou na stejné ceně tak si tady nido matku za
tisícovku nekoupí. Ikdyž možná jo. Ale určitě pak prořidnou rozmnožovací
chovy.
Prostě do hospody , kde bude oběd za pet stovek niko nepůjde a radši si
uvaří doma.
Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky dělají a inseminují a
prodávají. A asi je až příliš velká, když nic ani rozmnožovací chovy ani
uznané chovy nenití inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a
informovat včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc. Asi
stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic mají jistý a tak je
nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A proč by je zajímal nějaký amatérský
malovčelař, co by koupil pár matek. Možná jednu-dvě inseminované. Těch pár
desítek velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je to taky
zřejmě jedno.
Tak to prostě vidím já.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 2:58 PM
Subject: Re: Matky


Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

> Nechci resit to, ze i ta inseminovana neni jista, ze ji vcely
> prijmou a nemusí být výnosove nic moc.

Viz moje odpověď na první bod.

>Ale z hlediska získání
> genetiského materiálu se mi nezdá být chování celého systému
> fér. A pokud dostávají dotace, tak s jakým zadání a jaká je
> spolecenska objednavka pri pobirani dotaci.

Myslím, že je to podrobně popsané ve zprávě o činnosti. Může se do ní
každý podívat v časopisu nebo na www.vcelarstvi.cz/svaz

Zda potom je tato

> overeny material. V tom smyslu se mi zdaji proklamace a
> narizeni o chovani toho a toho vceliho kmene jako samoucelna
> demagogie a uredniceni.
Nejedná se o kmen, ale rod včelu kraňskou. Pokud se chce někdo podívat,
kam vedou i dobře míněné pokusy s křížením, doporučuji perfektně
natočený dokument "Včely zabijáci" o afrikanizovaných včelách. Pokud by
v Argentině v padesátých letech platil zákon, zakazující dovoz jiného
druhu včel, tak by měli včelaři ze severní i jižní Ameriky dnes trochu
jiné problémy.

>
> Kdybych nemel zname tady z konference a nahodou bych nebydlel
> v miste, kde je vcelarska prodejna, tak nevim jak bych to
> resil. Braty vcelari na Zabrezsku a vim ze v Sumperku zrusili
> vcelarskou prodejnu, jedinou v sirokem dalekem okoli. Nevim
> kdo pojede pro par vcelstev schanet matky do vyzkumaku.

Většina chovatelů zasílá matky poštou na dobírku, takže v tom problém
také nevidím. Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.


>
> Dotaz smeruji predevsim na pritele Lnenicku v tom symslu,
> jaka je v teto oblasti vlastne pozice CSV, jestli vubec neco
> zastituje nebo zde resi vse mocna ruka trhu.
>
Pokud by to řešila mocná ruka trhu, tak u nás stojí výběrová matka 50
euro a inseminovaná 100 euro jako v okolních zemích (nemyslím SR). A
pokud by někdo chtěl cenu matek začít přepočítávat na rozdíl v platech v
Mnichově a na mostecku, tak velkoobchodní ceny medu v Německu v březnu
2003 byly: lesní med 5 - 6 Euro/kg, jedlový/Schwarzwald 7-8,80 Euro,
květový 2,5 - 3,5 Euro/kg - vše med německého původu. Přehled pochází z
iT-Magazinu 1/2003.

S pozdravem

Lněnička

> Zajimala by me jedna vec!
> Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale
> mam zkusenost, ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak
> ji nesezenu. Proste stejne nakonec musim znat nekoho, kdo ji
> nekde sehnal, a brat material od nej. Vubec se mi zda, ze
> ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
> pokoutni. Myslim, ze by se i svaz mel zamyslet nad tim,

Nevidím v tom nic pokutního ani "totáčového", stačí si je objednat.
Inseminované matky dodávají oblastní a uznané chovy, případně i některé
z rozmnožovacích. Pokud se podíváte se seznamu vyšších chovů ve
Včelařství nebo v inzertní části, tak jich jistě najdete několik.
Jediným problémem s dodávkou inseminovaných matek u nás je to, že jsou
příliš levné. Pokud chovatel započítá ztrátu času, cenu potřebného
vybavení - dnes asi 40 tisíc korun, větši ztráty matek po inseminaci
atd., tak je jejich prodej skutečně ztrátovou záležitostí. Pak je tady
ale ještě jedna věc a to, že část zájemců o inseminované matky v
podstatě nemá představu, k čemu by jim měla sloužit. Doslovný citát
jednoho odběratele z loňského roku: "objednal jsem si u vás tu
inseminovanou matku, stála mě 500 a tak jsem si říkal, co mi předvede na
medném výnosu". Zkuste takovým lidem skutečně něco dodávat.

Ale předpokládám, že ti, kteří jsou zapojeni do konference jsou na
takové úrovni, že ví, že hodnota takové matky není v medném výnosu ale
ve vlastnostech, které přenáší na své dcery.

S pozdravem

Lněnička

Podepisuju Liborův příspěvek. Já si loni koupil 2 matky od p.Čermáka, přišly asi v polovině července. Udělal jsem k nim smetence na mezistěny a teď po zimě včelstva s nimi vypadají velmi dobře, už je to na medníky. Předtím jsem šetřil, koupil od jednoho amatéra a škoda času i té stokoruny. Arnoštův příspěvek vůbec nemohu komentovat, to snad místama nemyslí vážně. Jsem zvědav, jestli se přítel Lněnička nechá vyprovokovat. Vychovat pár matek umí každý začátečník, ale systematicky je šlechtit může jen profík.

Věta: "Mam pocit, ze si vyssi chovy nechavaji matky jen pro sebe, aby nahodou nemeli konkurenci." mě přímo fascinovala.
To je jakoby si malíři schovávali obrazy, aby je od nich někdo neobkreslil.
Eman

A není to jenom tím, že sis pozdě vzpomněl objednat si? Objednávky se
vyřizují podle došlého pořadí.
A myslím, že v této chvíli je už u některých vyšších chovů pozdě i pro
letošní rok. Mají prostě naplněné kapacity toho co stihnou pro tento rok.
Když jsem si před asi měsícem domlouval dodávku 2 matek F1-Vigor u přítele
Čecháčka, rozmnožovací chov (Šilheřovice u Ostravy), říkal mi, že jsem 8 v
pořadí, že sezóna ještě nezačala a není kam spěchat.
A 2 či 3 týdny před tím jsem zaslechl, že přítel Čermák má už objednávky na
200 inseminovaných matek a uvažuje, že bude muset velmi brzy objednávky
přestat brát.
Myslím, že v dubnovém čísle Včelařství ještě nebyly ani inzeráty od
chovatelů matek.? (možná nějaká vyjímka ano).
No a teď si vyber co je brzy a co pozdě. :-))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zajimala by me jedna vec!
> Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale mam
zkusenost,
> ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak ji nesezenu. Proste stejne
> nakonec musim znat nekoho, kdo ji nekde sehnal, a brat material od nej.
> Vubec se mi zda, ze ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
> pokoutni.

Před časem jsem se pokoušel zjistik vlastnosti a vhodnost u nás chovaných
linií. Co, kam, a se kterou. Neuspěl jsem příliš. Radu jsem však dostal.
Je nutno zkoušet, zkoušet a zkoušet. A pak srovnávat výsledky.
Tak jak jsem dostal, dávám dál. Vezmi si 3 neoplozené matky od blízkého
chovatele, abys zjistil potenciál stanoviště, a srovnej výsledky se svým
chovem. Jestli zjistíš, že jsou lepší, pokračuj dále tímto směrem. Další
krok by mohly být oplozené matky od stejné matky a nebo babičky. Pro
statistickou chybu je nutno srovnávat vždy alespoň 3 matky.
Můžeš taky zpovídat chovatele matek na srovnávací chovy a jejich výsledky.
Tuhle radu mi dal přítel Šešulka, Jabloňany, chovná stanice VúVč
(u Boskovic, Jižní Morava)

Jediné doporučení kam použít kterou linii jsem našel u přítele Čermáka ze
Zubří (Severní Morava), chovná stanice VúVč. http://web.quick.cz/pvzubri/
Zkus si to přečíst. Letos však již prodává jen inseminované matky. Víc
nestihne.

Poměrně dost dobrého jsem slyšel o příteli Bajzovi, Lidečko, Severní Morava
A taky je vychvalovaná chovná stanice VúVč Pekařov.

Jak ty matky chceš převést přes hranice? To je budeš pašovat? Neblázni a vem
to od někoho z blízka. :-))) Chovatelé z okolí Bratislvy nebudou horší.
:-)))
Viz e-mail od přítele Matěje.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Moja otazka smerovala k tomu, ze
> aku chovnu liniu by ste mi odporucali do okolia Bratislavy (s ohladom na
> pomerne skory zaciatok hlavnej znasky - repka, agat).
> Okrem toho, ako som uz spomenul, dostal som sa k zoznamu chovatelov matiek
> v Cechach a rad by som si nechal poradit, na konkretne ktoreho chovatela
> sa mam obratit na zaklade vasich skusenosti.

Zajimala by me jedna vec!
Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale mam zkusenost,
ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak ji nesezenu. Proste stejne
nakonec musim znat nekoho, kdo ji nekde sehnal, a brat material od nej.
Vubec se mi zda, ze ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
pokoutni. Myslim, ze by se i svaz mel zamyslet nad tim, jestli nahodou neni
cely geneticky program pouze akademicke prani.
Osobne mam zkusenost takovou, ze v obchode jsou k dispozici pouze F1 (pokud
mam to stesti a jsem z okoli). A kdyz se zeptam na inseminovanu matku, tak
jen jestli zbude z vyssich chovu. A to je podle me dost podivne tvrzeni v
rozporu s tim, co je proklamovano ze svazu.
Nakonec jsem si inseminovanou koupil. Ale stejne neni slechtena.
Mam pocit, ze si vyssi chovy nechavaji matky jen pro sebe, aby nahodou
nemeli konkurenci.

Nechci resit to, ze i ta inseminovana neni jista, ze ji vcely prijmou a
nemusí být výnosove nic moc.
Ale z hlediska získání genetiského materiálu se mi nezdá být chování celého
systému fér. A pokud dostávají dotace, tak s jakým zadání a jaká je
spolecenska objednavka pri pobirani dotaci. Zda potom je tato objednavka
plnena.
Nevim zda potom za teto situace muze byt naplnovana vyhlaska, kdyz kdo nema
zname,
tak se k dobremu genetickemu materialu nedostane, natoz aby si rozchoval
overeny material.
V tom smyslu se mi zdaji proklamace a narizeni o chovani toho a toho vceliho
kmene jako samoucelna demagogie a uredniceni.

Kdybych nemel zname tady z konference a nahodou bych nebydlel v miste, kde
je vcelarska prodejna, tak nevim jak bych to resil.
Braty vcelari na Zabrezsku a vim ze v Sumperku zrusili vcelarskou prodejnu,
jedinou v sirokem dalekem okoli. Nevim kdo pojede pro par vcelstev schanet
matky do vyzkumaku. Tak to nakoenc dopadne tak , jak to delal muj otec.
Tiche vymeny a geneticka degenerace.

Dotaz smeruji predevsim na pritele Lnenicku v tom symslu, jaka je v teto
oblasti vlastne pozice CSV,
jestli vubec neco zastituje nebo zde resi vse mocna ruka trhu.

Arnost

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 23, 2003 10:44 PM
Subject: RE: Matky


Každý ať si včelaří jak chce, včely nejsou brambory , které se množí
hlízou...........

Především by se mělo využívat kvalitního genetického potenciálu
inseminovaných a prověřených matek a tento materiál rozchovávat,
postupy jsou dobře propracované a vcelku jednoduché.

přeji krásný den či noc Martin Kupka


Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Priatelia,

mozno som sa nevyjadril celkom presne. Moja otazka smerovala k tomu, ze aku chovnu liniu by ste mi odporucali do okolia Bratislavy (s ohladom na pomerne skory zaciatok hlavnej znasky - repka, agat).
Okrem toho, ako som uz spomenul, dostal som sa k zoznamu chovatelov matiek v Cechach a rad by som si nechal poradit, na konkretne ktoreho chovatela sa mam obratit na zaklade vasich skusenosti.

Dakujem


Peter

Poslal jsem na www.vcelarstvi.cz/svaz novy oběžník číslo 2/2003.

S pozdravem

Lněnička

Bol som v Holandsku na navsteve u včelára,
stále tam fúka vietor, úle su umiestnené v prístreškoch, niekedy na malých
traktorových vlečkách s pohyblivou strieškou.
Nektár a peľ včely nosia z vrb, ktorých je vedľa vodných kanáloch hodne. V
neposlednej miere sú to plantáže jabloní , hrušiek a plochy kde sa pestuju
rastliny na semeno/ ďatelina, hrach a pod./ Poľnohospodárstvo je na vysokej
úrovni . Veľa plochy je osadenej zemiakmi a sukrovou repou.
Poľnohospodárstvo je na vysokej úrovni.
Pestovatelia plodín na semeno vyhľadávajú včelárov a opeľovanie sa
vykonáva za odplatu, prípadne za naturálnu odmenu
Pán Hollestelle z Rilandu blízko Belgických hraníc obhospodaruje 35
včelstiev v nádskavkových drevených úloch s jedným plodiskom na 10-11
rámikov 36 x 22 cm a nádstavkami 36 x 12 cm. Výťažnosť medu na jedno
včelstvo v minulom roku bolo 20- 27 kg. Spotreba cukru bola 13 kg vrátane
podnecovania.
V Holandsku je registrovaných 12 000 včelárov, ktorí obhospodarujú 100
000 včelstiev, problemy majú podobne ako naši včelári.
Ceny v Euro niektorých potrieb :
úľ drevený, plodisko, 2 nádstavky , strieška 198 E
úľ plastový, 2 plodiská 89
E
medomet 3 ramikový 362 - 461 E
4rramikový
504 E
odviečkovacia vidlička 10 - 15
E
dymák
20 E
Záver : na poliach sa nicia hlodavce chemicky,
krty fosforovými kapslami a ovocne plantáže striekané strojne. Chemicky sa
ošetruju aj zemiaky proti mandelinke zemiakovej, aby sa ako ekologicky
nezávadné predávali ďalej
Gabriel Komínek, Košice

Dnes píšou v novinách, že se na tachovsku kradou úly. Uvádějí tam tři případy kde jde o 60, 47 a 6 včelstev. Údajně je prý asi zloději vozí na Moravu, kde je velký úhyn. To bude nějaký hovado co chce lehce přijít k penězům. Tak si dávejte pozor kdo a co Vám chce prodat, aby za chvíli nezjistili, že je to výnosný obchod a nerozjelo se to ve velkym, třeba jako krádeže kabelů apod.
To je vše, jenom mi to naštvalo, tak jsem se potřeboval vykecat.

                     S pozdravem Míra

Nebo že by někdo zařizoval velkochov?

Jestli jsem se dotknul včelařů na Moravě tak se omlouvam,to jsem nechtěl, jenom prodávam, jak jsem koupil.

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.474 / Virová báze: 272 - datum vydání: 18.4.2003

Každý ať si včelaří jak chce, včely nejsou brambory , které se množí
hlízou...........

Především by se mělo využívat kvalitního genetického potenciálu
inseminovaných a prověřených matek a tento materiál rozchovávat,
postupy jsou dobře propracované a vcelku jednoduché.

              přeji krásný den či noc Martin Kupka


Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

V seznamu chovatelů není linie matek uvedena. Je nutné uvést, jakou linii chovatelé prodávají. Takto bychom museli každého chovatele obvolat. To ani nejde.
Tonda

Zoznam chovatelov je kazdy rok uverejneny v casopise Vcelar. Pri Bratislave
chova matky pan Dedinsky / v Devíne / a pani Trokanova / vo Vojke nad
Dunajom /.

Matej


V snahe zregenerovat vlastnu chovnu liniu matiek som sa dopatral k zoznamu
chovatelov matiek v CR. Avsak vobec neviem, ktora linia by bola vhodna do
oblasti, kde vcelarim (okolie Bratislavy). Mohol by mi niekto pomoct pri
vybere, resp. odporucit, na ktoreho chovatela sa mam obratit?

Dakujem

K otázce v předmětu: Ano, biologické a fyzikální zákonitosti by měla
technologie respektovat. V opačném případě včelám bude spíše škodit než
prospívat. Není to nic nového, tak jsme zdůvodňovali čtvercový rozměr
nástavku Optimalu už před čtvrt stoletím. Čtverec (aspoň přibližný) je pro
včelstvo nespornou výhodou, je to ovšem jeden z několika prvků úlu/úlové
soustavy Optimal. A zároveň - nevyjmenoval jsem všechny výhody (většího)
čtverce - např. působí protirojově, není potřeba tolik nástavků pro silné
včelstvo jako u menších půdorysů, úl je stabilnější, snazší výroba nástavků,
atd.
Při konstrukci Optimalu jsme nevycházeli z Brennerovy teorie, neosvědčila
se, Brenner se dopustil zásadních chyb ve svých úvahách a praxe to i
potvrdila. Čtverec Brennerova nástavku (byl uvnitř cca 33 x 33 cm) byl
příliš malý pro pořádné včelstvo. Optimal má uvnitř 43,5 x 43,5 cm, a to je
o 90 % větší plocha v půdorysu, tedy zásadní rozdíl. Konstrukce Optimalu a
celá technologie ošetřování včelstev v něm (hlavně nízkonást. varianta)
vycházely z poznatků C.L. Farrara, v našich podmínkách již prakticky
ověřených! Optimal je dobrým kompromisem mezi potřebami včelstev a požadavky
včelaře.
To co jsem minule napsal, je nutno chápat vcelku - v souvislostech! Chtěl
jsem poradit těm, kdo se rozhodnou pro rámek 45 cm délky, aby zvolili pro
nástavek raději o rámek více než méně, tedy např. bude mnohem lépe mít v něm
11 rámků než jen 9.

Ještě k Brennerovým úlům: Ve svých včelařských začátcích jsem měl asi 8
Brennerových úlů a byly to nejhorší úly z hlediska chovu včel v nich, co
jsem kdy měl. Byly prostě malé pro jarní rozvoj, výška úlového prostoru
(přidané nástavky) malý čtverec nemohla kompenzovat, v tom smyslu, že se
včelstvo mohlo roztáhnout nahoru či dolu do přidaných nástavků. Mohlo, ale v
praxi to nešlo, včelstva zaostávala za ostatními ve větších úlech.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 22, 2003 10:10 AM
Subject: Tímto směrem se ubírá včelařská technolologie ?


> Langstrot s 9rámky je příliš obdelníkový,včely celý prostor nemohou
> obsednout při kruhovém chumáči/pohled z hora/.Platí to i pro plodové
hnízdo
> na jaře-pokud se zploští v důsledku dlouhých plástů,jsou vyšší tepelné
> ztráty.. příspěvek 2710 K.Cermák
>
> Otázky na příspěvek:
>
> .vcely celý prostor nemohou obsednout ?
> ./pohled z hora/ kruhový chumáč ?
> .plodové hnízdo v rozvoji pokud se zploští/protáhne/ ?
>
> Připomíná mi to O.Brennera,to se kromě velikosti rámku nic nezměnilo ?
>
> vše v dobrém franta

pokud by mel nekdo zajem o pekna zlata vicka s motivem bunek
kontaktujte pana Hutlu (inicioval jsem jejich vyrobu a tato nabidka
neni komercni) 602162356.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.


__________________________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo
http://search.yahoo.com

>
> Čejkův úl
> http://gw.dup.cz/vcelam
> # Pane Kala, šlo by se k Vám na to někdy podívat?
>
>
Ano, jen bych rád předeslal, ľe k vidění jsou zatím pouze dva Čejkovy úly
osazené včelami.
Mám je na chalupě, kde bývám téměř kaľdý víkend. Návątěvu je třeba dohodnout
předem.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
PS:
Kdyľ jsem si před dvěma roky pořídil modem a začal získávat netovou
gramotnost, tak jsem po několik týdnů marně pátral v síti po nějaké
včelařině. Díky Ví»ovi Vydrovi jsem se zapojil do včelařské konference,
díky odkazům na daląí mnoľství včelařiny se mohu podívat do celého světa.
Děkuji proto i za Tvůj přehled odkazů.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 11.4.2003

Opatrně s užíváním čehokoliv na co máte alergii!!!!
Největší zrada alergické reakce je v tom, že jakékoliv i sebemenší množství alergenu může vyvolat reakci neboť alergie je bouřlivá a neadekvátní reakce. Po vypití byť jediné kapky propolisu může následovat (bez léčby lege artis) náhlá dušnost, poté otok dýchácích cest, edém mozku, pak povolí svěrače...... NERISKOVAT. Viděl jsem to ixkrát a byla to reakce i na jahody, para ořechy, včelí bodnutí, vosí bodnutí a další látky. Ne všichni to přežili!!!!

Ať nám to bzučí Richard

Vážení přátelé,

dovolte mi, abych Vás seznámil s historií akce, která má něco společného s využitím medu a jeho propagace.


V roce 1992 se na našem novém sídlišti v Brně Vinohradech začaly objevovat různé malé soukromé obchůdky. V jednom z nich se scházela skupina vinohradských občanů, z jejichž diskuse, které víno a od kterého dodavatele je nejlepší, se zrodil nápad oslovit různé výrobce vína a uspořádat Košt vín. Tuto akci pak začali organizovat pracovníci vinohradského Městského úřadu. Každým rokem získává Vinohradský košt vín větší popularitu.


V roce 2000 jsem si pořídil několik včelstev a z medu jsem si vyrobil svoji první medovinu. Překvapilo mě, že má naprosto jinou chuť a kvalitu, než na kterou jsem byl zvyklý ze včelařského obchodu. Od starších včelařů jsem se dozvěděl, že na výrobu medoviny jsou tisíce různých návodů a každý chválí tu svoji.


Takže jsem další rok oslovil pořadatele vinohradských koštů a společně jsme začali připravovat souběžně s koštem vín i košt medovin.V roce 2002 se uskutečnil již 10. ročník Vinohradského koštu vín, kde bylo přibližně 500 vzorků vín a k němu se připojil 0. ročník Koštu medovin, kde bylo vystaveno 12 vzorků. Přestože toto množství působilo legračně, byl o medovinu velký zájem. Chtěl bych se touto cestou obrátit výrobce, ale i na chovatele včel, kteří si z medu vyrábějí medovinu pro svoji spotřebu a měli by zájem svoji medovinu vystavit a nechat koštovat, aby zaslali vzorky (2 lahve 0,7 l) nejpozději do 26 .4 2003 na adresu KVIC, Mutěnická 21, 628 00 Brno, nebo Jan Kolek, Mutěnická 13, 628 00 Brno.


Závěrem mi už zbývá Vás všechny pozvat na XI. ročník Vinohradského koštu vín a I. ročník koštu medoviny, který se bude konat 4 .5 20031 . Na tradičním místě v prostorách restaurace Pálavanky .Slavnostní zahájení v 9 hodin.


Spojení MHD trolejbus 145, 146 ze Staré osady nebo 145, 146 z Novolíšenské . Vystoupit na zastávce na Bzenecká (u obchodního centra), Košt se koná v 1. patře. Nebo autem do Brna na sídliště Vinohrady. Auto zaparkovat na parkovišti u radnice .


PS: Tento článek byl poslán do redakce časopisu včelařství začátkem měsíce února s prosbou o zveřejnění .

S pozdravem

Jan Kolek

V snahe zregenerovat vlastnu chovnu liniu matiek som sa dopatral k zoznamu chovatelov matiek v CR. Avsak vobec neviem, ktora linia by bola vhodna do oblasti, kde vcelarim (okolie Bratislavy). Mohol by mi niekto pomoct pri vybere, resp. odporucit, na ktoreho chovatela sa mam obratit?

Dakujem

Peter

Před nedávnem se probíralo, zda má barevné odlišení úlů vliv na orientaci
včel. Na
http://cvs.anu.edu.au/andy/beye/beyehome.html jsou zajímavé stránky o tom,
jak včela pravděpodobně vnímá obrazce.

J. Čáp

Langstrot s 9rámky je příliš obdelníkový,včely celý prostor nemohou obsednout při kruhovém chumáči/pohled z hora/.Platí to i pro plodové hnízdo na jaře-pokud se zploští v důsledku dlouhých plástů,jsou vyšší tepelné ztráty.. příspěvek 2710 K.Cermák

Otázky na příspěvek:

..vcely celý prostor nemohou obsednout ?
../pohled z hora/ kruhový chumáč ?
..plodové hnízdo v rozvoji pokud se zploští/protáhne/ ?

Připomíná mi to O.Brennera,to se kromě velikosti rámku nic nezměnilo ?

vše v dobrém franta

Zdravim,

Kdysi se zde psalo o pronikavem ucinku vcelami 'ozarene' indulony na
lecbu ekzemu na rukou. Coz to zkusit pouzit i v tomto pripade, vcely
to zpusobily, treba tomu odpomohou ...


Zdravi PP.


> ----- Original Message -----
> From: "Václav Banýr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 22, 2003 12:04 AM
> Subject: Alergie na propolis,odpověď.
> prostaty.Ruce bych si pravidelně oÜetřoval sterilní vaselinou,nebo
> regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych
> vÜechno .
>
> Přeji úspěch! Banýr.
>
>

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 565353127 (*111)
http://www.dup.cz
mail: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek bez toho aby sa vcelstvo neoslabilo .
Prosim o podrobny opis metodi.
Vopred Vam dakujem.

Stefan.

S tí pitím v nějakých pravidelných dávkách bych byl opatrný!
Svým antiseptickým účinkem ničí střevní mikroflóru a může nabourat trávení.
Pokud bych to já takhle užíval, asi ne nějak pravidelně, ale každopádně
vedle toho hned jogurty a bifidoaktivní kyselé mléko.
Vycházím z toho , co bylo napsáno v nějakém minulém ročníku "Včelařství".
Možná by si někdo vzpoměl ve kterém, nebo by se k tomu mohl vyjádřit někdo,
kdo má blíž k lékařství .

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Václav Banýr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 22, 2003 12:04 AM
Subject: Alergie na propolis,odpověď.


Zjištění alergie na propolis po několika letech včelaření musí být
strašné.Pamatuji se,že i můj otec,který včelařil celý život měl na jedné
ruce také alergii,bezpochyby na propolis.Ruku měl na dlani zarudlou a kůže
se stále loupala.Svého času jsem četl,jak doktor radil dětem které maji
alergii,třeba na jahody,aby z hruba 1 až 2 hodiny před konzumací jahodového
poháru snědli 1/4 jahody.Organismus si po podání malého množství alergenu
vytvoří protilátky a pak to snáší.Skusil bych dát do 1l sklenice 1 kapku
kupovaného propolisu,polovinu sklenice bych vylil a polovinu bych během
dne asi na třikrát vypil.Druhý den bych to opakoval. Když by se nic
nedělo,tak bych vždy asi za 2 dny dávku zvyšival o 1/2 kapky.Skusil bych
dojít až na 10 kapek na den.Tuto dávku s úspěchem užívám na prevenci a
léčení prostaty.Ruce bych si pravidelně ošetřoval sterilní vaselinou,nebo
regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych všechno .

Přeji úspěch! Banýr.

Zkus oslovit přímo svaz. Existuje několik včelařů-učitelů
včelařství-přednášejících, kteří jsou zároveň lékaři.
Například Mudr.Hajdůšková z Paskova (okres Frýdek-Místek, na mapě to najdeš
na jihovýchodním okraji Ostravy)
Myslím, že je i jednatelkou ZO ČSV Päskov.
A protože je díky svým knížkám i přednáškové činnosti známá, má i hodně
zkušeností s podobnými problémy.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Do gumových rukavic z drogerie jsou k dostání (ne vždy a všude) bavlněné
vložky. Vlastně takové tenké bavlněné rukavice do rukavic.
Budeš se muset smířit s tím, že je to na rukou tlustší a nemáš v rukou cit.
Pro případ nesmíření se, navrhuji ustřihnout konce prstů :-)) na těch
bavlněných rukavicích :-))
Otázka je, jak se to pak bude špatně navlíkat. ? Asi nutno zkusit. Tohle
neznám.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zatím to řeším jednorázovými zdravotnickými rukavicemi. K
> dostání jsou vinilové a latexové. Radeji používám latexové. Jsou
> příjemnější na ruce. V létě se při vysokých teplotách potí ruce. Pot
> zůstává pod rukavicemi a je to nepříjemné. Mám často suchou a tvrdou kůži
> na prstech. Údajně to způsobuje pudr v rukavicích. Rád bych řešil tuto věc
> jinak, ale nevím jak. Má li někdo nápad nebo nějakou zkušenost uvítám ji.

Zjištění alergie na propolis po několika letech včelaření musí být strašné.Pamatuji se,že i můj otec,který včelařil celý život měl na jedné ruce také alergii,bezpochyby na propolis.Ruku měl na dlani zarudlou a kůže se stále loupala.Svého času jsem četl,jak doktor radil dětem které maji alergii,třeba na jahody,aby z hruba 1 až 2 hodiny před konzumací jahodového poháru snědli 1/4 jahody.Organismus si po podání malého množství alergenu vytvoří protilátky a pak to snáší.Skusil bych dát do 1l sklenice 1 kapku kupovaného propolisu,polovinu sklenice bych vylil a polovinu bych během dne asi na třikrát vypil.Druhý den bych to opakoval. Když by se nic nedělo,tak bych vždy asi za 2 dny dávku zvyšival o 1/2 kapky.Skusil bych dojít až na 10 kapek na den.Tuto dávku s úspěchem užívám na prevenci a léčení prostaty.Ruce bych si pravidelně ošetřoval sterilní vaselinou,nebo regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych všechno .

Přeji úspěch! Banýr.

> Není sice zřejmé, zda se jedná o výrok autora (Karl Kiess), nebo
> překladatele (př. J. Boháč)

Omlouvám se, přehlédl jsem závorku. Je to výrok překladatele, př. Boháče.

J. Čáp

V článku Systém kompatibilních nástavkových úlů ve střední Evropě
(http://www.n-vcelari.cz/clanek-system-kompatibilnich-ulu.htm) je mimo jiné
věta "rozměry českých louček rámků nejsou vhodné pro nástavkový úl".

Není sice zřejmé, zda se jedná o výrok autora (Karl Kiess), nebo
překladatele (př. J. Boháč), nicméně co vše si pod tím lze představit?

Jen zúženou spodní loučku, nebo i 19 mm vysokou/tlustou loučku horní, o níž
se domnívám, že je masivní zejména kvůli namáhání při strojním odvíčkování a
vytáčení v radiálních medometech a medometech s vodorovnou osou?

Co si pod tím představujete?

Honza Čáp

Ahoj lidi
Mám malinký problém. Vcelařím asi 11 let. Před 4 lety se u mě objevile alergie na propolis. V podstatě nemohu sáhnout na cokoli, na čem je propolis /nástavky, rámky, kuřák, rozpěrák, kromě nových věcí/. Pak za několk hodin mi otečou ruce, svědí, pálí a zčervenají. Návštěva lékaře a vyšetření přineslo jednoznačnou diagnozu. Podle lékařese léčí léky projev alergie. Ta samotná se nedá léčit. Mám se vyvarovat kontaktu s alergenem - tedy propolisem. Zatím to řeším jednorázovými zdravotnickými rukavicemi. K dostání jsou vinilové a latexové. Radeji používám latexové. Jsou příjemnější na ruce. V létě se při vysokých teplotách potí ruce. Pot zůstává pod rukavicemi a je to nepříjemné. Mám často suchou a tvrdou kůži na prstech. Údajně to způsobuje pudr v rukavicích. Rád bych řešil tuto věc jinak, ale nevím jak. Má li někdo nápad nebo nějakou zkušenost uvítám ji.

s pozdravem Richard Šimko

Srdecne dekuji a preji jeste krasny zbytek velikonocnich svatku. Cernochova
----- Original Message -----
From: Baudis J. P. <vcely-konference/=/or.cz>
To: <vecer/=/iol.cz>
Sent: Monday, April 21, 2003 1:54 PM
Subject: Prihlaseni do vcelarske konference


Na vědomí:


Dobrý den přeji,

na žádost Věry Černochové jsem níže uvedenou adresu přihlásil do
včelařské konference. Na tuto adresu budou nyní chodit všechny
příspěvky podané do konference:

homolka/=/jednotacb.cz

Odvědět resp. reagovat na jakýkoliv konferenční příspěvek můžete
prostým použitím fukce Vašeho mailovacího programu "reply"
(odpovědět), anebo posláním příspěvku na adresu: vcely/=/v.or.cz


Konferenci můžete sledovat i přes web a to na adrese www.vcely.or.cz
kde také najdete další podrobnosti, servis a pravidla konference.

--

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Jan P. Baudiš

správa včelařské konference

Jihlava, 21. dubna 2003 - pondělí

vcely-konference-list/=/or.cz

Plně souhlasím a jiľ to mělo dávno být. Tímto se nedá nic zkazit.

s pozdravem Martin Kupka


----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 19, 2003 8:12 PM
Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


> On Fri, 18 Apr 2003, Emanuel Vesely wrote:
>
> > Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se
přihlásit
> > do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> > informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou
objednávkou,
> > radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
>
> Přihlásit se do svazu jen proto, abych si mohl číst časopis je utopie. Dle
> mého názoru vstup do svazu připadá v úvahu aľ tehdy, kdyľ to se včelařením
> začínám myslet váľně, a místní organizace je schopná mi něco nabídnout.
>
> A časopis by měl být k dispozici i laikům, kteří o včelaření zatím váľně
> neuvaľují. ©ířit časopis na stánky je nákladné a pro malý počet
> potenciálních zájemců nečlenů se nevyplatí. Ale právě proto se musí
> časopis objevit na internetu - je to jediná cesta, jak časopis dostat mezi
> laickou veřejnost při minimálních nákladech.
>
> O výhodách prohledávání databáze článků i pro majitele tiątěné verze
> časopisu se tu uľ hovořilo, to snad nemá cenu dál rozebírat.
>
> A o ľádnou konkurenci tiątěné verzi se nejedná. Nikdo neplatí samostané
> předplatné časopisu, ten dostává kaľdý člen zdarma. Platíme pouze členský
> příspěvek, jako v jiných zájmových organizacích. Moľnost odmítnout
> předplatné, protoľe mám k dispozici internet, tedy neexistuje.
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>

On Fri, 18 Apr 2003, Emanuel Vesely wrote:

> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.

Přihlásit se do svazu jen proto, abych si mohl číst časopis je utopie. Dle
mého názoru vstup do svazu připadá v úvahu aľ tehdy, kdyľ to se včelařením
začínám myslet váľně, a místní organizace je schopná mi něco nabídnout.

A časopis by měl být k dispozici i laikům, kteří o včelaření zatím váľně
neuvaľují. ©ířit časopis na stánky je nákladné a pro malý počet
potenciálních zájemců nečlenů se nevyplatí. Ale právě proto se musí
časopis objevit na internetu - je to jediná cesta, jak časopis dostat mezi
laickou veřejnost při minimálních nákladech.

O výhodách prohledávání databáze článků i pro majitele tiątěné verze
časopisu se tu uľ hovořilo, to snad nemá cenu dál rozebírat.

A o ľádnou konkurenci tiątěné verzi se nejedná. Nikdo neplatí samostané
předplatné časopisu, ten dostává kaľdý člen zdarma. Platíme pouze členský
příspěvek, jako v jiných zájmových organizacích. Moľnost odmítnout
předplatné, protoľe mám k dispozici internet, tedy neexistuje.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Ještě bych dodal Velkovčelaři by mohli jeho návrho zaplatit a dát vytisknout
svaz by to distribuoval, a my malí bychom je zdarma vylepili po vlastech
českých. Užitek by chm z toho měli všichni

Pepan

----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:52 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> Leták podleva mne moc velký smysl nemá pokud ho nedostanou do ruk ti co
med
> nepoužívájí ale mám jinou myšlenku. Když by do včelaře byl umístěn krásný
> plakát Který by lidem ukázal proč právě český med a ne z Argentiny nebo
> Číny ,proč preferovat ČESKÝ MED a seznamoval by je případně s s jeho
> vlastnostmi a t.d to záleží na uvážení ale jenom reklamních odborníků!!.
> text by měl být jednoduchý aby uvízl za běžné chůze bez zastavení
nevratně
> v paměti rozměr nejméně A3 Teď si představte co včelař to vylepovač. V
> každé vísce nejméně jeden nebyla by to ta nejúčinnější reklama?
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 5:47 PM
> Subject: Re: Opět leták na propagaci
>
>
> > :Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to
> > nezvýší
> > :a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.
> >
> > Ano, cenu ze dvora to nezvýší, ale vypadá to profesionálně a kvalita ve
> > sklenici je samozřejmostí. A pokud je tam nálepka, která obsahuje jméno
a
> > kontakt, při každém pohledu na sklenici je jasné, kdo tu kvalitu
> > vyprodukoval :) (včelky, že jo:) ).
> > Ale každý jak uzná za vhodné... :)
> >
> > Ať to bzučí!!
> >
> > jose
> >
> >
> >
> >
> > avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus
> >
>
>

Jen na okraj!!
Tady již několik dní řešíte vhodnost venkovních nátěrů na úly ale na
podzim mnozí z vás neváhají vložit do úlu podložky z asfaltové lepenky. Kde
je pak tady logika

Pepan

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 17, 2003 10:48 AM
Subject: Re: Luxol


> Nemohu zobecnit na všechny disperzní nátěry. Tak aspoň k tomu co mám
> vyzkoušeno - před několika lety byl k dostání disperzní nátěr Diskolor.
Jím
> jsem dříve nástavky natíral a i po cca 15 letech velká většina z nich
vypadá
> velmi dobře. Teď jsou "modernější" barvy této skupiny - např. u Dixolu je
> napsáno, že je vhodný i pro nátěr hraček. Takže mu rozhodně dávám přednost
> před Luxolem. Vězte, že vodou ředitelné nátěry se po rozetření a zaschnutí
> podstatně změní, tak třeba skvrnu na prádle od nich už nevyperete!
> Pokud jde o nátěr dřeva, tak první nátěr je dobré udělat barvou dost
> zředěnou, i 1:1, aby se barva dostala trochu pod povrch dřeva a druhý
nátěr
> se provede nezředěnou barvou. Potom drží.
> Prázdné obaly od Luxolu se považují za nebezpečný odpad (je to na nich
> napsáno), to také něco vypovídá o jeho (ne)vhodnosti pro naše účely. Např.
> nechtěl bych se léčit propolisem oškrábaným z Luxolem ošetřeného nástavku!
>
> K. Čermák
>
>
> > Ale tohle přece není argument, "kdovíco ještě".
> > Pokud v nátěru není olejovitá látka, je jeho životnost na přímě
> > povětrnosti velmi malá.
> > Osobně se domnívám, že vodou ředitelné nátěry na dřevo boudou na přímé
> > povětrnosti mít velmi omezenou životnost.
> >
> > Zdraví PP.
>
>

Pošli, není nikdy na škodu mít k dispozici informace. Čím víc, tím líp. Jura
----- Original Message -----
From: Ivan Cerny
To: Vcelarska konference
Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:32 AM
Subject: Re: odkazy


nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????

To nevidím schůdně - kdo by to udržoval? Na převážné většině včelích
stránek jsou odkazy dál, a tak se člověk může brouzdat až do bezvědomí.
Svůj seznam oblíbených včelích stránek rád pošlu, má-li někdo zájem.
Ivan



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 10.4.2003

Určitě by bylo super on-line verze, ale hodně by se udělalo pro propagaci včel a včelařů i to, kdyby bylo včelařství volně dostupné i nevčelařům, na stáncích. Určitě je problém s prodejem, protože stánkař neprodá tolik výtisků,( možná žádné ) ale ta možnost chybí. Proč není časopis volně dostupný i pro veřejnost?

Vodička

Emanuel Vesely wrote:
> Karel Drbal:
> Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
> .....Muzete mi to, prosim, vysvetlit?
>
> Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako autor
> (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo
> jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
Tak tady v tom je prave ten problem! Samozrejme, paklize je vlastnikem
autorskych prav opravdu svaz (jako je tomu napr. u velkych nakladatelu),
je to volena instituce a ma povinnost vysvetlovat sva rozhodnuti svym
clenum! Tudiz bych rad slysel zduvodneni toho rozhodnuti:
"O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
že, pouze pro archiv a nezveřejňovat."

Asi nezbyva, nez napsat na svaz; urcite to udelam!

Jsou-li duvodem ekonomicke kalkulace, nemel by byt problem je zverejnit
a vecne o nich diskutovat...

> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
Nejde pouze o zviditelneni vcelaru ve spolecnosti, ale tez o sluzbu
clenum, kteri tak maji lepsi pristup k archivum a dokumentum. Ja
napriklad vcelarim mimo domov a vsechny cisla Vcelarstvi mam archivovane
doma. Potrebuji-li si vyhledat konkretni clanek nepojedu prece 120km ale
pripojim se na internet a fulltextove si vyhledam dulezitou informaci,
pripadne prohlidnu diskuzi k tematu. Je to vse o dostupnosti informaci.
Nekomu muze vyhovovat jen tistena forma, jinemu elektronicka. Ja
napriklad ctu spoustu casopisu v knihovne, ale potrebuji-li konkretni
clanek, stahnu si ho z internetu a uschovam. Jedine tak se v te zaplave
informaci neztratim...
Pochybuji, ze se ve stari moje pametove bunky ozivi... Ale mozna, ze med
a nejake to bodnuti jsou opravdu vsemocne a ja si budu pamatovat co se
kde o vcelicka sustlo.

> Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do
> svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl.
Nekdo zminoval priklad organizace radioamateru; ja vim jak kladne
napriklad pusobi stranky sportovnich klubu na propagaci netradicnich
sportu, o kterych se jinak deti nedozvedi.

> Jsem zvědav jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů.
> Já zvyšovat počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému
> ale rád každému poradím.
Kdyz by byla dostupna statistika o pohybu prumerneho veku vcelaru v
poslednich 2 desetiletich, myslim ze by to byl varovny signal...

> Eman
>
Zdravim,
--
;-)
Karel

> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování.

Pro upřesnění, není možné aby by měl svaz autorská práva. Ta má ze zákona (i
logiky věci) pouze autor - fyzická osoba (nebo už jste snad někdo viděl, aby
kterákoliv právnická osoba - organizace něco vytvořila:). Svaz může mít
pouze právo dílo šířit za podmínek dohodnutých mezi autory článků a svazem
jako vydavatelem. Může být i výhradní.

Autorskoprávní problém spočívá spíše v tom, že pokud standardní autorská
smlouva uzavíraná, redakcí neobsahuje klauzuli, že se jedná o šíření
časopisu v tištěné i elektronické verzi, může být Internet považován za
další zveřejnění díla a za to ze zákona náleží autorovi další honorář.

Zveřejnit archiv zpětně pak může být velký problém, protože to znamená
uzavřít se všemi autory dodatek ke smlouvě, který to umožní, což je samo o
sobě nákladné i kdyby se všichni dalšího honoráře zřekli.

Nic ale nebrání tomu, aby od dalšího ročníku všichni kdo přispějí měli
takový dodatek podepsaný a Včelařství bylo na webu v PDF zároveň s papírovou
verzí.

Tvrzení že by jedna verze konkurovala druhé, má smysl pouze tehdy, kdyby
existovala přímá ekonomická vazba mezi počtem platících čtenářů a získáním
prostředků na pokrytí nákladů vydyvatele. Pokud to ale je zmiňovaných 200,-
Kč ročně, tak to může zčásti pokrývat tisk a distribuci, možná i část
nákladů redakce, ale rentabilní to rozhodně nebude.


Honza Čáp

Příteli,
v duchu Tvého příspěvku by ale závěrečné "rád každému poradím" přece
znamenalo: "rád každému poradím: Ať vstoupí do mého spolku, jinak se s ním
nebudu bavit." Přesně o tom je politika nezveřejňování a poukaz na
dostupnost pro členy.

Honza Čáp


> Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako
autor
> (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo
> jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
> Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do
> svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl. Jsem
zvědav
> jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů. Já zvyšovat
> počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému
> poradím.

Karel Drbal:
Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
......Muzete mi to, prosim, vysvetlit?

Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako autor (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou, radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl. Jsem zvědav jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů. Já zvyšovat počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému poradím.
Eman

Zdravim,
obeznik takto zverejneny je presne to, co radovy clen potrebuje. Jinak
nema sanci se dozvedet nic o komunikaci probihajici mezi svazem a zakl.
organizaci. Nicmene tech verejne dostupnych informaci musi byt vice!!!
Napr. zapisy, seznamy a adresare (chovatelu matek pocinaje a vystavami a
prednaskami konce), mapky nakaz a jine statistiky (z Dolu?); proste mela
by to byt sluzba aktualni a koncentrujici informace, ktere se vyskytly
na ruznych mistech a jsou pro vcelare zajimave. Odkaz na noviny anebo
primo vedecky clanek by pak bylo velice jednoduche pridat i od
"externisty", kdyz uz takovy portal bezi a ma nejakeho administratora.
Proste jednodussi pristup k informacim o vlastni praci a produktech a
jejich dohledatelnost by mela byt jednou z priorit kazde instituce. Ale
mozna, ze si bere CSV spatny priklad ze statni spravy...
Ale nastesti to v poslednich dnech vypada, ze se svazove stranky preci
jen zacinaji vylepsovat! Diky i za pozitivnejsi ladeni ohledne Vcelarstvi.
Jeste par poznamek...

Arnošt Hrdina wrote:
> Něco ve smyslu vyhledávání mám hotové. Zatím jen s tím, že budou v
> databázi jen názvy článků.

Jakakoliv databaze starsich clanku ze Vcelarstvi je uzasna zprava oproti
soucasnemu stavu absolutni nevedomosti. Sam mam poslednich 10 rocniku
Vcelarstvi, ale leckdy objevim dulezity clanek ve starsim cisle pouze
nahodou... Doufam jen, ze tahle databaze bude zahrnovat co nejvice
starsich rocniku, ktere asi nikdy nepujdou uplne prevest do elektronicke
podoby.
Vi nekdo, kde je mozne sehnat tu databazi starsich clanku za Vcelarstvi
od ing. Maleho? Jake rocniky zahrnuje? jsou tam i klicova slova nebo jen
nazvy clanku? Existuje databaze Odbornych vcelarskych prekladu?
V okamziku zverejneni celych clanku by ovsem tato databaze postradala
smysl, jelikoz by je slo (alespon nove clanky v .pdf nebo .html) dotazat
jakymkoliv fulltextovym vyhledavacem.

> Dokonce je možno na tomto udělátku i o každém článku diskutovat.

Je to samozrejme dobry napad, ale tedy opravdu nechapu jak lze o necem
kvalitne diskutovat bez obecne dostupneho textu, o kterem probiha diskuze...

> Obsah jsem tam nedal a dávat nebudu. Je to sice škoda, ale narazil
> bych na autorská práva.

Vse se nakonec toci (a pokud vim jiz nekolik let) okolo zverejnovani
elektronicke podoby Vcelarstvi na internetu. Nechapu, proc se takovym
kvalitnim casopisem svaz nechlubi, nevystavuje ho a nelaka nove cleny.
Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
Ale zda se mi, ze to nemuze byt ten hlavni duvod proti zverejneni.
Naprosta vetsina vedeckych zurnalu dnes vychazi paralelne v tistene a
elektronicke podobe, pricemz ta je z velke casti volne pristupna a tento
podil se neustale zvysuje.
Muzete mi to, prosim, vysvetlit?

Mohl by se zde v konferenci, prosim, jasne vyjadrit nekdo ze svazu proc
bylo zamitnuto paralelni publikovani Vcelarstvi na internetu a zda totez
plati pro OVP. Je vule s tim neco udelat do budoucna? Za jakych
podminek? Myslim, ze neomezeny pristup k informacim je zasadni pro
ziskavani novych vcelaru. Tady je proste zakopan pes!

--
;-)
Karel


> Jen jsem to ještě nepřesunul na web z prostého důvodu.
> Nemáým čas to udržovat a doplňovat. Během dneška bych se to pokusil
> nainstalovat aspoň pro nahlédnutí.
> Pokud by byl někdo ochotný mi s údržbou pomoci, tak se to provozovat
> dá aspoň coby elektronický vyhledáváč článků, nebo obsah časopisu
> včelařství.
> Hezký den
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jaroslav Vodička" <jar./=/vod.volny.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:09 PM
> Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů
>
>
> Je to škoda, taky bych se přimlouval za časopis na Internetu, třeba už
> jen kvůli vyhledávání informací, třeba i na CD ? Vyhledávání podle
> klíčových slov, rychle a účině.
>
> Vodička
>
>

Přátelé, protože několik z vás mě požádalo o odkazy na včelí stránky, nebo mi poslali svoje, posílám své oblíbené adresy do konference. Přidal jsem si k nim komentáře, za což se omlouvám všem.
Velice pěkné odkazy jsou i na domovské stránce této konference, odtamtud jsem se ostatně doklikal na všechno to, co uvádím níže.
Pěkné Velikonoce
Ivan

-----------------------------

Allen Dick, Alberta, Canada
http://www.honeybeeworld.com/
# Profesionální kanadský včelař, jehož názorů si vážím a na jehož stránkách se dá hodně najít. Velká americká konference (i zbytku světa).

Beekeeper's Web Links
http://ourworld.compuserve.com/homepages/Beekeeping/weblinks.htm
# Velikááááááánský včelí rozcestník

APISERVICES - Virtual Beekeeping Gallery
http://www.apiservices.com
# Taktéž rozcestník s posíláním včelích e-pohlednic zadarmo

BeeSource.com Ed&Dee Lusby
http://www.beesource.com/pov/lusby
# "Přírodní" včelaři v Arizoně zavrhující "nepřirozené" způsoby včelaření. Zdá se, že jim to funguje, ale rozhodně nenabádám k neléčení varroázy.

Bienenweidepflanzen -Evodia
http://www.immengarten-jaesch.de
# Včelí botanická zahrada u Hannoveru. Ta by asi stála za návštěvu, kdybyste tam někdo měl cestu, dejte mi vědět...

Canadian Honey Council
http://www.honeycouncil.ca/indexe.html
# Kanadští včelaři... (dočetl jsem se tam právě, že cestou na Apimondii to vezmou důkladnou včelí exkurzí přes Slovensko)

Čejkův úl
http://gw.dup.cz/vcelam
# Pane Kala, šlo by se k Vám na to někdy podívat?

Německý svaz včelařů DIB
http://deutscherimkerbund.de
# Stránky německého svazu. V grafické podobě i obsahu máme zatím co dohánět.

Rakouský svaz včelařů
http://www.imkerbund.at
# včetně jejich časopisu online. Taky je co dohánět.

Dictionnaire trilingue entomologie
http://www.imkerei.com/galerie/dico_entomologie.htm
# Francouzsko-anglicko-německy v jedné tabulce

Dřeviny pro včely a zvěř
http://mujweb.cz/www/honbadrevin/
# Kdo cítí potřebu vysazovat, tak aby to dělal poučeně...

Hlavní zásady včelaření Optimal
http://www.czechia.cz/vcela/optimal.htm
# Klasika Doc. Ptáčka, o které by měl vědět každý.

Honey-Well - Loeffelmann
http://www.honey-well.com/cz/
# včelařský obchod v Praze

Imkerei Kober Startseite
http://www.imkereikober.de/index.htm
# Včelař od Mnichova, který by možná stál za návštěvu. Mimochodem, viděl jste někdo na vlastní oči plnovous ze včel, nebo jste o tom taky jen četli?

Ing. Cimala
http://www.vcelimed.cz
# matky z Jeseníků apod.

JJVCELA-Jan Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/
# kdo zná pana Jindru jen z konference, ať se podívá i sem...

Nasavrky
http://www.sweb.cz/SSOUV.Nasavrky/hlavni.htm
# prostě Nasavrky

National Bee Unit GB
http://www.csl.gov.uk/prodserv/cons/bee//
# anglický státní výzkumák. Mají pěkný on-line model varroázy. Ale pozor, skutečnost v našich úlech může vypadat docela jinak...

Nástavkoví včelaři
http://www.n-vcelari.cz/
# překlady J. Boháče pěkně pohromadě, kontakty a tak.

Rupert's Honey Home Page
http://www.rupertshoney.co.za/
# exotika z Afriky. Správné stanoviště úlu je zavěšené nejmíň 2 metry nad zemí, aby to zloději neměli tak lehké. Včelař zacouvá pod úl s náklaďákem a pracuje z korby.

Swiss Bee Research Centre
http://www.apis.admin.ch/index.htm
# švýcarský výzkumák

UEBERSICHT - BIENEN-NETZ.de
http://bienen-netz.de/uebersicht.htm
# rozcestník po Německu, vstup do konference u sousedů. (a trička+CD s Májou)

Včely - Praktikum
http://www.sweb.cz/praktikum
# pražáci se cestou z práce mohou stavit na včelařském happeningu...

včely - Dánsko
http://apimo.dk/
# včelařský software (brzy by měl být i v češtině) a rozcestník po Dánsku

včely - Švédsko
http://www.algonet.se/~beeman/index-f.html
# na vřes medomet nestačí, je potřeba vrták...

Výzkumák Dol
http://www.beedol.cz/maincz.html
# náš výzkumák

Yahoo! Groups BiologicalBeekeeping
http://groups.yahoo.com/group/BiologicalBeekeeping/
# konference včelařů, kteří nemají rádi polystyrén a léčiva. Pozor - nenabádám k následování při (ne)léčení Varroázy!

Návod na stavbu klátu
http://www.ratinger-bienen.de/seite00.htm
# Pro brtníky...

stránky Dr. Liebiga
http://www.immelieb.de
# Guru německých nástavkářů

Matematika kolem včelích plástů
http://www.wissenschaft-online.de/abo/spektrum/archiv/536
http://www.wissenschaft-online.de/page/fe_seiten?article_id=591586

Swienty - výrobce potřeb
http://www.swienty.com/
# zajímavé srovnání cen

------------

No, to rozhodnutí předsednictva ÚV se mi nezdá být zrovna na výši doby. Včelařské organizace své časopisy na webu většinou hrdě vystavují, byť třeba o pár čísel pozadu, aby nepřišly o abonenty. Přečtením několika věhlasných titulů jsem zjistil, že naše Včelařství skutečně MÁ vynikající úroveň.
Bohužel tohle konstatování je asi tak všechno, co s tím můžu jako řadový člen dělat. Právě pro ty archivy by to bylo báječné - to nakonec víme všichni, kdo máme počítač. Je zoufalé, že Arnošt Hrdina to musí dělat podomácku, protože je to prostě potřeba, vlastně proti vůli vedení, se starostí o autorská práva a s vědomím, že v redakci to mají všechno už jednou v počítači naťukané...

S přáním ať už nám ty kytky rozkvetou i tam, kde zatím spí
Ivan

No, to rozhodnutí předsednictva ÚV se mi nezdá být zrovna na výši doby. Včelařské organizace své časopisy na webu většinou hrdě vystavují, byť třeba o pár čísel pozadu, aby nepřišly o abonenty. Přečtením několika věhlasných titulů jsem zjistil, že naše Včelařství skutečně MÁ vynikající úroveň.
Bohužel tohle konstatování je asi tak všechno, co s tím můžu jako řadový člen dělat. Právě pro ty archivy by to bylo báječné - to nakonec víme všichni, kdo máme počítač. Je zoufalé, že Arnošt Hrdina to musí dělat podomácku, protože je to prostě potřeba, vlastně proti vůli vedení, se starostí o autorská práva a s vědomím, že v redakci to mají všechno už jednou v počítači naťukané...

S přáním ať už nám ty kytky rozkvetou i tam, kde zatím spí
Ivan

Nerozumím tomu také. O zachování tištěné formy přece žádné obavy být
nemusí - včelaři ho vlastně odebírají jaksi povinně za 150,- Kč ročně (i
když se oficiálně tvrdí, že je to členský příspěvek a s tiskem nesouvisí
:-) .) Elektronická podoba by ale podle mě měla ohromný význam v propagaci
včelaření hlavně u laické veřejnosti zvláště vzhledem k tomu, že se časopis
neprodává na stáncích. No a včelařské veřejnosti by na škodu nebyla také...
(K úvaze o tom, že na Internet jdou jen mladší a nad věk 45 roků jeden z
přispěvatelů do diskuse v knihovnách u počítače nikoho neviděl : Mě už bylo
60, jsem invalidní důchodce a do knihovny si jdu na počítač vyřídit poštu
jen výjimečně, jen když mám právě svůj kompjútr "rozvrtaný".)
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 17, 2003 9:26 PM
Subject: Re: Oběžník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


On Wed, 16 Apr 2003, ČSV - Odborné oddělení wrote:

> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
> že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Tomu nerozumím. Doufám že to rozhodnutí nebude platit dlouho.

Časopis se připravuje v elektronické podobě, nějaký rozumný formát (třeba
PDF) určitě bude k dispozici, takže otázka nákladů by neměla hrát velkou
roli. A možností prohledávání celých článků nebo alespoň obsahů čísel
získává časopis novou kvalitu. Totéž platí o Odborných překladech.

ÚV se zřejmě domnívá, že pro členskou základnu je internet nedostupný. Ale
to není zdaleka pravda a časem se to bude jedině zlepšovat. A nové zájemce
o včelařství musí ČSV získávat především mezi mladými lidmi a to je možné
právě v moderním prostředí internetu.

A pokud by šlo jen o to udržet tištěnou formu časopisu, lze přece dávat
elektronickou formu na WEB s určitým zpožděním.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

On Wed, 16 Apr 2003, ČSV - Odborné oddělení wrote:

> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
> že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Tomu nerozumím. Doufám že to rozhodnutí nebude platit dlouho.

Časopis se připravuje v elektronické podobě, nějaký rozumný formát (třeba
PDF) určitě bude k dispozici, takže otázka nákladů by neměla hrát velkou
roli. A možností prohledávání celých článků nebo alespoň obsahů čísel
získává časopis novou kvalitu. Totéž platí o Odborných překladech.

ÚV se zřejmě domnívá, že pro členskou základnu je internet nedostupný. Ale
to není zdaleka pravda a časem se to bude jedině zlepšovat. A nové zájemce
o včelařství musí ČSV získávat především mezi mladými lidmi a to je možné
právě v moderním prostředí internetu.

A pokud by šlo jen o to udržet tištěnou formu časopisu, lze přece dávat
elektronickou formu na WEB s určitým zpožděním.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Zkuste tady: www.vcely.or.cz/links.htm
jose

| nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
| nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????

Narazil jsem na zajímavý článek
http://website.lineone.net/~dave.cushman/smalboldcomb.html
v němž autor dospěl k názoru, že včely již nevyhovující buňky po 3-4 letech
samy přestaví (odstraní stěny až na mezistěnu a vystaví nové). Fakt že se
tak v současných chovech neděje připisuje nepřirozeně velkým základům buněk
člověkem vyráběných mezistěn - buňka podle nich postavená vyhovuje pudově
zakódovaným kritickým rozměrům o dost déle.

Honza Čáp

Nemohu zobecnit na všechny disperzní nátěry. Tak aspoň k tomu co mám
vyzkoušeno - před několika lety byl k dostání disperzní nátěr Diskolor. Jím
jsem dříve nástavky natíral a i po cca 15 letech velká většina z nich vypadá
velmi dobře. Teď jsou "modernější" barvy této skupiny - např. u Dixolu je
napsáno, že je vhodný i pro nátěr hraček. Takže mu rozhodně dávám přednost
před Luxolem. Vězte, že vodou ředitelné nátěry se po rozetření a zaschnutí
podstatně změní, tak třeba skvrnu na prádle od nich už nevyperete!
Pokud jde o nátěr dřeva, tak první nátěr je dobré udělat barvou dost
zředěnou, i 1:1, aby se barva dostala trochu pod povrch dřeva a druhý nátěr
se provede nezředěnou barvou. Potom drží.
Prázdné obaly od Luxolu se považují za nebezpečný odpad (je to na nich
napsáno), to také něco vypovídá o jeho (ne)vhodnosti pro naše účely. Např.
nechtěl bych se léčit propolisem oškrábaným z Luxolem ošetřeného nástavku!

K. Čermák


> Ale tohle přece není argument, "kdovíco ještě".
> Pokud v nátěru není olejovitá látka, je jeho životnost na přímě
> povětrnosti velmi malá.
> Osobně se domnívám, že vodou ředitelné nátěry na dřevo boudou na přímé
> povětrnosti mít velmi omezenou životnost.
>
> Zdraví PP.

Něco ve smyslu vyhledávání mám hotové. Zatím jen s tím, že budou v databázi
jen názvy článků.
Dokonce je možno na tomto udělátku i o každém článku diskutovat.
Obsah jsem tam nedal a dávat nebudu. Je to sice škoda, ale narazil bych na
autorská práva.

Jen jsem to ještě nepřesunul na web z prostého důvodu.
Nemáým čas to udržovat a doplňovat. Během dneška bych se to pokusil
nainstalovat aspoň pro nahlédnutí.
Pokud by byl někdo ochotný mi s údržbou pomoci, tak se to provozovat dá
aspoň coby elektronický vyhledáváč článků, nebo obsah časopisu včelařství.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Vodička" <jar./=/vod.volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:09 PM
Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


Je to škoda, taky bych se přimlouval za časopis na Internetu, třeba už jen
kvůli vyhledávání informací, třeba i na CD ? Vyhledávání podle klíčových
slov, rychle a účině.

Vodička

Omlouvám překlep, bylo to za 100 Kč.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Thursday, April 17, 2003 7:58 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
> Byla to soukromá aktivita Ing. Malého, který s ní přestal v
> okamžiku, když zjistil, že je to za 1400 Kč neprodejné.
>
> Snad by to někdy v budoucnu šlo postupně prohnat scanerem.
> Když budu mít někdy trochu času, tak se o to pokusím.
>
> Lněnička
>
> > -----Original Message-----
> > From: Petr Lokvenc [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
> > Sent: Wednesday, April 16, 2003 7:00 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: Re: Oběžník 1/2003
> >
> >
> > Dobrá, pomocí by ale bylo alespoň vytvoření a uveřejnění
> > "vyhledávácích" obsahů dosavadních ročníků časopisu a možná i
> > odborných překladů, aby se potřebné informace nemusely
> > vyhledávat pracným listováním v mnoha sešitech. Dříve prý
> > snad - alespoň pro časopis - něco podobného vycházelo na
> > disketách . S pozdravem Petr
> >
> > ----- Original Message -----
> > ...
> > O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a
> > rozhodlo, že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.
> >
> > Lněnička
> >
> >
> >
> >
>

Byla to soukromá aktivita Ing. Malého, který s ní přestal v okamžiku,
když zjistil, že je to za 1400 Kč neprodejné.

Snad by to někdy v budoucnu šlo postupně prohnat scanerem. Když budu mít
někdy trochu času, tak se o to pokusím.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr Lokvenc [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
> Sent: Wednesday, April 16, 2003 7:00 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Oběžník 1/2003
>
>
> Dobrá, pomocí by ale bylo alespoň vytvoření a uveřejnění
> "vyhledávácích" obsahů dosavadních ročníků časopisu a možná i
> odborných překladů, aby se potřebné informace nemusely
> vyhledávat pracným listováním v mnoha sešitech. Dříve prý
> snad - alespoň pro časopis - něco podobného vycházelo na
> disketách . S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> ...
> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a
> rozhodlo, že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.
>
> Lněnička
>
>
>
>

Za člena včelařské konference prosí přihlásit vedoucí hospodářské organizace JEDNOTA z Českých Budějovic, Ing.Homolka.
Jeho e-mail je : homolka/=/jednotacb.cz Pokud jsem nenapsala správnou adresu konference, prosím o upřesnění a za pochopení děkuji.
Černochová vecer/=/iol.cz