Archiv Včelařské konference

V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.

V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti vcel
a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.

Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Zdarvi
Honza Cap

Chtěl bych dát podmět do diskuze o internetových stránkách CSV.Nebylo by marné aby se vytvořily www str které by obsahovaly všechny ankuální svazové informace?

Je to dost možné, že vyráběné mezistěny mají větší buňky, než je pro včely
přirozené. Na mezistěnách od jednoho výrobce našim včelám zjevně základy
buněk nevyhovují, protože na ploše vystavěného plástu tvoří spoustu
mezibuněk (tzv. přechodných buněk) v takových jakoby provázcích - někdy to
vyfotím a uveřejním. Na mezistěnách ze Stražiska to nedělají.

Ale musím uvést na pravou míru to, že by velikost buněk závisela na
zeměpisné šířce. To se dlouho traduje na základě měření ruských autorů.
Myslím že to byl Prof. Ruttner, velký znalec včelích ras, kdo objasnil, že
tvrzení ruských badatelů byl klam, zdánlivá závislost. Tam totiž šlo o
postupný přechod od jedné rasy na jihu k jiné na severu, proto se zdálo, že
velikost buněk se mění se zeměpisnou šířkou. Místo toho šlo o plynulou změnu
genotypů (genetického založení včel v populaci). Až přesné znění Ruttnerova
vysvětlení najdu, pošlu ho do konference.

K. Čermák


> V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.
>
> V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti
vcel
> a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
> umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
> nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
> stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
> zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.
>
> Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
> Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Těžko je radit jednoznačně, jaký systém je pro někoho lepší. Napřed je nutno
zvážit všechna pro a proti.
Obecněji bych řekl, že vsoký plást je pro včely hlavně na jaře výhodnější
tehdy, když je nepříznivé jaro. Jako např. letos, ve srovnání s jarem
teplejším, příznivějším. Nebo v rámci území je pro včely lepší ve vyšších -
studenějších polohách.

Ještě k původnímu dotazu p. Čápa - čtverec Optimalu a jeho vhodnost. Je to
výhoda pro včely, ale těžko ji nějak přesněji vyjádřit (vyčíslit). I
obdélník blížící se čtverci, kdy délka rámku je o něco větší než vnitřní
šířka nástavku (tedy ne naopak jako u ležanů) je dobrý. Ale např. Langstroth
s 9 rámky už by byl moc obdélníkovitý, včely celý prostor nemohou obsednout
při kruhovitém chumáči (při pohledu zhora). Platí to i pro plodové hnízdo na
jaře - pokud ho zploští v důsledu dlouhých plástů, jsou vyšší tepelné
ztráty. Rozdíl 3 cm v délce rámku mezi Optimalem a Langstrothem není pro
včely podstatný z hlediska zvládnutelnosti prostoru jimi, mnohem více záleží
na tvaru celkového prostoru úlu a samozřejmě na kvalitě včelstva v něm.

Pro zájemce o nízkonástavkové včelaření dávám k dispozici text své útlé
publikace z r. 1994 "Včelaření v nízkonástavkových úlech". Je odeslána jako
PDF file správci konference - má být umístěna pro download, snad už brzy. Je
tam kompletní dokumentace úlu Optimal, popis výroby, metodika ošetřování v
nízkonást. úlech atd.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 6:00 PM
Subject: Vhodnost dělení plodiště nízkými nástavky


> Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
> Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
> plodišti:
>
> Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
> vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
> vetsiho poctu ramku).
>
> Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne
preferuje
> vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.
>
> Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty.
To
> mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a
ne
> behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
> spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.
>
> Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze
by
> mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
> nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
> nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.
>
> Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic
pripada
> velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
> nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy
plasty,
> ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).
>
> Zdravi
>
> Honza Cap

Reaguji na příspěvek zvětšované buňky.
Jsem přesvědčen,že dnešní buňky na mezistěnách jsou zvětšované.Jestli to trvá již 100 let,to nevím,ale já jsem ještě v r.1954 používal mezistěny nezvětšované.Dělal jsem si je sám a mám na ně ještě lis.Mezistěny byly 26,5*25 cm,hodily se do stojanů.Do budečáků jsem musel dávat do jednoho rámku 1,5 mezistěny.Mezistěny byly trochu silnější.S mezistěnami vyměněnými za vosk,byly začátkem 50 let určité potíže.Vosk byl nekvalitní,míchal se s patafinem a tak při vyšší teplotě se mezistěny v horní části protahovaly,buňky se ještě zvětšily a tak často býval v horní části rámku proužek trubčiny.Tehdejší kvalitu dokazuje,že když jsem chtěl po 40 letech vyměnit balík mezistěn jako vosk za nové mezistěny,tak mi ho v Praze v Křemencově ul,nechtěli vyměnit.Obhájil jsem se tím,že balík byl originálně zabalen a uvnitř byl ještě paragon dokazující,že jsem mezistěny před lety zakoupil právě u nich. Tak mi je vyměnily.Od té doby se kvalita podstatné zlepšila.Rozdíl ve velikosti buněk je vidět pouhým okem.Že by jedny byly lepší, nebo horší,nemohu potvrdit.Snad jen to,že silnější byly pevnější.Počítám,že jestli se dožiji toho,že vosk bude obsahovat velké množství residuí,že se k nim pro těch pár včelstev zase vrátím.Svého času jsem si přečetl v Konferenci,že statistika říká,že od r.1925 až 1935 byly u nás průměrné výnosy medu od 0,44 kg do 8 kg na včelstvo.Zdá se,že bychom si mohli dnes zatleskat.Upozorňuji ale,že můj otec měl v letech 1929 a 1930 12 včelstev a každý rok prodal 6 g medu.Snad 100krát jsem slyšel jak byly v těchto letech velké mrazy,až 30 stupňů.že vymrzlo 80% stromů,měli jsme sady švestek a hlavně jak se mu ho podařilo dobře prodat překupníkům do Liberce ve velkém,za ceny v detailu.Měl na ta svědky.Mimo jiné místního koláře,který mu nestačil dělat štandlíky asi na 60 kg.Prý mu to dalo víc než celé hospodářství asi 4 ha.Tím jsem chtěl říci,že velikost buněk nebude jen to hlavní ve zdárném chovu včel.Přeji nám všem,aby i letošní rok byl stejně úspěšný.

Hodně úspěchů !!!

Při tom víkendovám přetahování zimy s létem jsem pozoroval, jak včelstva při
chvilkovém létě silně vyletovala a na začátku chumelenice se zas hromadně
vracela. Myslím, ľe takové oscilace teploty mohou mít vliv hlavně na počet
včel, které se stihnou vrátit do bezpečí úlu. I kdyby vąak v době výkyvu
teploty chlad pronikl do úlu, nic váľného by se s otevřeným plodem nemuselo
stát - vydrľí bez újmy sníľení teplot i po několik hodin. Ale příchod
trvalejąích teplot pod nulou v daląích dnech můľe mít vliv na mnoľství
zachladlého plodu a zvýąení spotřeby zásob - chomáč se stáhne a v okrajích
chomáče můľe plod zachladnout.
Nechci si hrát na věątce, ale dovolím si vyslovit svou úvahu ( spíą jako
vybídnutí k diskuzi ) :
1.snůąka z řepky bude opoľděna asi o týden. Loni u nás byla počátkem května,
letos tedy bude aľ ve druhém týdnu
2.do snůąky by měla včelstva významně plodovat o 40dní dříve. To bylo koncem
března - to bylo jaro a dá se předpokládat, ľe aľ do zavíčkování se plod
mohl vyvíjet celkem dobře. V okolí jiľ zavíčkovaného plodu byl plod
otevřený, který nyní mohl zachladnout. Včely jej z buněk brzy odstraní. Na
jejich místo hned po zlepąení počasí matka naklade plod nový, ale její
kladení bude intenzivnějąí ( má snahu úbytek nahradit). Takľe v závěru
snůąky z řepky bude náhlý přebytek včel a vyąąí tendence včel k rojení ( neľ
tomu bylo v předchozích asi třech letech.)
3. pro případy jako je letoąní dubnové přetahování jara se zimou vidím jako
výhodnějąí pro přezimování včelstev vysoký rámek v plodiąti. Na něm mají
včelstva dostatek prostoru pro dokonalý přístup k zásobám glycidů, pylu a to
vąe v těsném sousedství s plodem - bez mezer a dřeva louček nízkých
nástavků. Tak je větąí ąance, ľe se popisované důsledky projeví u vysokého
rámku jen minimálně.
4. pro včelstva, která se potýkala přes zimu s nějakými nedostatky
vyruąování ptáky a hlodavci, ąpatným umístěním zásob, nemocemi..) mohl být
příznivějąí duben nadějí na záchranu ( i kdyľ by z nich uľitek nebyl valný),
ale takhle to část z nich nezvládne. I normální březen a duben jsou pro
včelstva nejvypjatějąími obdobími roku. Pokud neuhynou, omezí plodování a do
snůąkové kondice se dostanou aľ po snůące. Stále mi nikdo nevyvrátil
Brennerův zákon minima ), ľe pokud je jeden z podstatných činitelů pro
ľivot včelstva v minimu, podřídí včelstvo vąechno své konání tomuto
činiteli.

Pokud by někdo měl potřebu slabąím včelstvům nějak pomoci, tak snad jen
dodáváním vody do úlu, ale předevąím zúľením na obsednuté plásty. Ale pro
mnohočetnost úlů a způsobů chovu včelstev nelze dát jednotný univerzální
návod. Já ani v tomto období do včel nijak nezasahuji. Co je dobré to si
poradí samo a lépe.

S přáním brzkého definitivního konce deprimující zimy
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


> Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůška. A
> najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Váš
> názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav
včelstev?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Teprve se učím a tak nevím, jestli jsem se správně rozhodl pro Langstroth 44,8 * 23,2 před optimálem 42*34 v plodišti a medník 42*17. Už jsem se rozhodl, nebudu to už měnit, protože si myslím , že se včely už nějak přizpůsobí a mám včelstva už zamluvené, ale přece... má někdo zkušenost s těmito mírami ? Může někdo porovnat svoje zkušenosti s oběma mírami ?

děkuji Vodička

Omlouváme se účastníkům konference za technické problémy v období 8. - 11. dubna t.r. Na konferenčním serveru byly technické problémy (s diskem, přepsaný MBR). Snad už to bude v pořádku. Některé podané příspěvky byly účastníkům rozdistribuovány se zpožděním, ale doufáme, že se nakonec žádný z nich neztratil.

Přeji všem definitivní konec zimy!

Jak jste kdo na tom s vyzimováním? Já jsem na Vysočině po intenzivní podzimní melicitosní snůšce přišel o třetinu včelstev.

Kupoval jsem LUXOL, prodali mi LUSONOL nebo LUXONOL (nepoznám, zda písmenko
na plechovce je S nebo X) a na plechovce je napsáno, že je tento lak vhodný
pro nepřímý styk s poživatinami, krmivy, pitnou vodou...

jose

Od těhle přípravků raději dál.
>
> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?



avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

já osobne jsem nikdy nedponecoval (krome toho, ze pri jarní prohlídce jsem
narusoval vícka zásob kolem plodu), ale letos asi budu.
Budu muset vcelky nastartovat, protoze pocasí zatím nepreje a repka pokvete.
Mám doma 20 kg lonského medu, který rozpustím a podám s vodou pres
prosakovací vícka.

jose

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 4:46 PM
Subject: Podnecovanie


| Zdravím
|
| Mňa by zaujímal Vás názor na podnecovanie. Či
| podnecovať cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
| zásob, kedy podnecovať alebo či vôbec podnecovať.
| Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
| roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
| v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Keďze zimujem
| len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
| doplňovanie zásob, aj keď väčsina rodín ich este má
| dosť.
|
| Peter Malindzák
|
| __________________________________________________
| Do you Yahoo!?
| Yahoo! Tax Center - File online, calculators, forms, and more
| http://tax.yahoo.com
|
|
| avast! (VPS 8.4.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

V prispevku 2695 jsem psal o dodavani vody do vcelstev pomoci knotu a to nad loucky.
Nuze upresnuji :
Pri poslednim otepleni (pred poslednim vpadem arktickeho vzduchu) jsem radostne pozoroval prinos pylu. Na to co jsem ocekaval byl vpravde silny. Ihned jsem dojel na kole ke kamaradovi a sledoval pohyb vcel na cesnech jeho vcelina. Zdalo se mi, ze je to podstatne mene.
A ted jsem jaksi rozpolceny. Jedno (pozitivni) vysvetleni: Nastala vymena zajmu vcel a to pyl za vodu. Tedy ja dodam vodu a vcely maji po starosti a mohou se venovat vice pylu.
A druhe (horsi) vysvetleni: proste nahoda a ja si zbytecne fandim.
Objektivne zjistit rozdil je pracne. Chtelo by to na jednom tanovisti mnohem vice vcelstev a ty rozdelit na sude a liche a jednem dodavat vodu a druhym ne. Pak samozrejme vyhodnotit.
Ale obracim se na nejakeho znalce - je vubec ten trik "voda za pyl" mozny? Nenosi vcela do ulu soucasne vodu i pyl Muze dojit k presmerovani zajmu u vcel tak, ze vcelar odboura svoji peci jedno z mnoha omezeni ovlivnujicich zivot vcel?
Bylo by to dost lakave, protze voda je skutecne z tech vsech nakladu ten nejlevnejsi. Dodavat ji knotem nad loucky navic znamena, ze voda je vcelam k mani i ve studenych dnech(24 hodnin za den!), kdy nemohou vyletovat k napajedlu.
Zdravim a pokud ma nekdo podobnou zkusenost at da vedet.
Franta Herout

Zdravim vespolek.

Volil bych luxol ci podobnou lazur pro venkovni uziti na bazi oleju, ne
akrylatu, nebo ten lak. Prece jen jsou ze vseho nejtrvanlivejsi. Nebal
bych se jejich zdravotni zavadnosti, denne se v zivote setkavame s
tisickrat zavadnejsimi materialy. Pokud ma byt nater barevny, asi neni nic
vhodnejsiho. V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,
varilo se to nejak s cpavkema a jina achymie. Ale protoze mam alergii, tak
jsem ani nepomyslil to vyzkouset.


Zdravi PP.

>
> Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
> bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
> přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
> nestéká.

Mám možná související prosbu:
etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají koupit
samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce je
někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
nedrží, nebo drží i když už nemá.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

>
> Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
> http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Tento dubnový návrat zimy mě připravil o včelstvo,které při
březnové kontrole plodovalo a vypadalo vcelku dobře.
Mohl by mi někdo pomoci a prodat mi alespoň dvoje včelstva?

Včelstva prodává paní Hlavničková z Chodové Plané, okres Tachov, včetně
úlů. Její manžel zemřel a ona už nechce sama včelařit. Adresa je v plzeňském
telefonním seznamu pod jménem Hlavnička Miroslav.---- Original
Message -----
From: těpánek <stepanek.h/=/tiscali.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 8:51 PM
Subject: Návrat zimy


> Tento dubnový návrat zimy mě připravil o včelstvo,které při
> březnové kontrole plodovalo a vypadalo vcelku dobře.
> Mohl by mi někdo pomoci a prodat mi alespoň dvoje včelstva?

:>samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové
:>etikety na
:>sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?

Mě to docela šlo pomocí umělé klovatiny, (arabská guma) v papírnictví.
Namatlat nejdřív na papír a nálepky do toho lehce zadní stranou omočit.
Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to nezvýší
a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.

> ... V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
> samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,

Ja rozpoustim propolis v technickem lihu a timto roztokem v ramci desinfekce natiram vnitrky nastavku. Zvenku mam Luxol.
Zdravi Pavel

> ... čím lepit papírové etikety na sklo ...

Letos zkousim lepit etikety na medovinu, v kramu mi doporucili bile tekute lepidlo, jmenuje se nejak jako GAMAFIX (nevim presne, nemam to tady pred sebou). Smyvat jsem to zatim nezkousel, ale protoze to vypada jako Hercules, asi s tim nebudou problemy.
Zdravi Pavel

V sopučasné situaci, kdy je prozatím fenologický kalendář opožděný asi o
týden až od dva bych neviděl jako hlavní problém podněcovat nebo ne, ale
zatím to vypadá, že bude potřeba v průběhu tak týdne až dvou (stav v
okolí Prahy) potřeba doplnit zásoby, nebo silná včelstva uhynou hlady.
Doporučuji všem, překontrolovat stav zásob alespoň u několika
"signálních" včelstev.

S pozdravem

Lněnička


> -----Original Message-----
> From: Josef Samalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Saturday, April 12, 2003 3:45 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Podnecovanie
>
>
> Ahoj,
>
> já osobne jsem nikdy nedponecoval (krome toho, ze pri jarní
> prohlídce jsem narusoval vícka zásob kolem plodu), ale letos
> asi budu. Budu muset vcelky nastartovat, protoze pocasí zatím
> nepreje a repka pokvete. Mám doma 20 kg lonského medu, který
> rozpustím a podám s vodou pres prosakovací vícka.
>
> jose
>

pro ty opozdilce mezi které také patřím , Kaufland a Globus Č. Budějovice

krystal i krupice 1 kg 12,50 včetně DPH balení bohužel v 1kg papírových
sáčcích




řepka je letos v špatném stavu , bude možná potřeba vybrat i jednotlivé
plochy , které dají výnos ,


                                   Zdraví Martin Kupka
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Nevím kde jsem tu informaci viděl. Pochopitelně si člověk zapamatuje
informaci a zdroj ne vždy.
Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou boudu
jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským atestem.
Ikdyž do sítě neprodávám, tak pro moje čisté svědomí k mým přímým zákazníkům
jsem od myšlěnky napřít to všechno luxolem upustil.
Jak se jmenuje teď od stolu nepovím. Ale co má a nemá potravinářský atest je
na obalu zřetelně uvedené.

Hezký den a pilné včelky
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 3:02 PM
Subject: RE: Cim mam natrit uly ???


Zdravim vespolek.

Volil bych luxol ci podobnou lazur pro venkovni uziti na bazi oleju, ne
akrylatu, nebo ten lak. Prece jen jsou ze vseho nejtrvanlivejsi. Nebal
bych se jejich zdravotni zavadnosti, denne se v zivote setkavame s
tisickrat zavadnejsimi materialy. Pokud ma byt nater barevny, asi neni nic
vhodnejsiho. V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,
varilo se to nejak s cpavkema a jina achymie. Ale protoze mam alergii, tak
jsem ani nepomyslil to vyzkouset.


Zdravi PP.

>
> Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
> bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
> přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
> nestéká.

Zdravim vespolek

neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po ule ZVENKU natrenem vyzralym
luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci medu. Kdyby lidi vedeli,
odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas med nevzal ani zadarmo.

zdravi PP.



> Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou
> boudu
> jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským
> atestem.

Možná nejde o to čemu věříš nebo ne. Veterináři a hygienici vymýšlejí podle
mě spoustu nesmyslů.
Ale nevím jak budou prováděné kontroly po vstupu do unie.
A nechci mít problémy, pokud by přišli na to , že jsou úly natřené
neschválnou barvou.
Nakonec si to můžeš natřít čím chceš. Já jen říkám, že já bych tam luxol
nedával.
Možná by velkovčelaři mohli říct, co zajímá hygienické kontrolory. Jestli má
smysl, se tím zabývat nebo ne.
Ale pokud vím, tak dokážou dělat problémy kvůli větším blbinám.

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2003 11:02 AM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???



Zdravim vespolek

neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po ule ZVENKU natrenem vyzralym
luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci medu. Kdyby lidi vedeli,
odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas med nevzal ani zadarmo.

zdravi PP.



> Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou
> boudu
> jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským
> atestem.

Myslim ze je povrchovy natěr neni problem. Kdyby
se kontrolovaly i povrchove natery tak kde bychom
byli ? Luxol na vnejsim plasti ulu mi nevadi z
hlediska hygieny - s medem do styku prece
neprichazi a insekticidni slozku kterou kdysi mel
uz davno nema. Takze je podle me pouzitelny - ale
otazna muze znit - je vhodny ? Me by u nateru vic
zajimala paropropustnost. Aby zustaly zachovany
prirozene vlastnosti dreva alespon castecne a pak
mozna i UV filtr ( zivotnost )
Osobne predpokladam nater vlastni hmotou (
oskrabky z ulu v acetonu ) a pokud to nevydrzi
tak zase lazurovaci akrylatovy lak.
v acetonu (C6000) proto ze v lihu se nerozpousti
vsechno. Uz jsem mel prkno takto na 1/2 osetrene
a oproti neosetrene casti bylo viditelne
neposkozene. I kdyz tento nater blednul
neosetrene drevo sedlo a rozpukavalo. Co na tom
ze to bude potreba natirat casteji nez jednou za
10 let. Je to vcelam vlastni a navic to skoro nic
nestoji a drevo ma temer prirodni barvu a
strukturu.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
Datum: pondělí, 14. dubna 2003 v 11:18 dop.
Předmět: Re: Cim mam natrit uly ???

> Možná nejde o to čemu věříš nebo ne.
> Veterináři a hygienici vymýšlejí podle
> mě spoustu nesmyslů.
> Ale nevím jak budou prováděné kontroly po
> vstupu do unie.
> A nechci mít problémy, pokud by přišli na to
> , že jsou úly natřené
> neschválnou barvou.
> Nakonec si to můžeš natřít čím chceš. Já jen
> říkám, že já bych tam luxol
> nedával.
> Možná by velkovčelaři mohli říct, co zajímá
> hygienické kontrolory. Jestli má
> smysl, se tím zabývat nebo ne.
> Ale pokud vím, tak dokážou dělat problémy
> kvůli větším blbinám.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 14, 2003 11:02 AM
> Subject: Re: Cim mam natrit uly ???
>
>
>
> Zdravim vespolek
>
> neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po
> ule ZVENKU natrenem vyzralym
> luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci
> medu. Kdyby lidi vedeli,
> odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas
> med nevzal ani zadarmo.
>
> zdravi PP.
>
>
>
> > Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve
> vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> > podle mých informací deklarován jako
> nepřípustný. Takže na včelařskou
> > boudu
> > jej použiji ale na úly jsem koupil
> lazurovací lak s potravinářským
> > atestem.
>
>

Luxol nedoporučuji. Obsahuje insekticidní složku! Včely to sice neotráví,
ale kvůli hygieně produktů, hlavně medu a propolisu, se Luxolu vyhýbejme.
Na jednostěnné dřevěné nástavky je velmi pěkný Dixol, je to disperzní barva.
Používám odstín pinie (0060), zůstane pod ním vidět přirozená kresba dřeva.
Nanatírejte při teplotě nižší než je uvedeno v návodu, první nátěr je dobré
udělat
(vodou) zředěnou barvou, nátěr potom líp drží.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
Subject: Cim mam natrit uly ???

> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> Dekuju za vase tipy a nazory.

Názory na jarní podnecování, tedy zda ano nebo ne, jsou dost ruzné a
výsledky také. Krmení cukerným roztokem na jare moc nedoporucuji, je pro
vcely zátezí - blíze jsem o tom psal ve svém príspevku do konference c. 640
asi pred rokem. Lepsí je medocukrové testo, protoze med v nem prítomný cást
sacharózy rozstepí, tím víc, cím delsí je doba od výroby testa do jeho
pouzití a pokud je v teplém prostredí (v chladu enzym invertáza nepracuje).
Jeste lepsí je zvolit kmen vcel, který pri vhodném zpusobu osetrování
(neomezení vcel prostorem a nedostatkem zásob) podnecování nepotrebuje.
Letos v tomto chladném jaru se takové vcely projeví - dají se snáz rozeznat,
nez v jaru s teplým pocasím

K. Cermák


> Zdravím
>
> Mna by zaujímal Vás názor na podnecovanie. Ci
> podnecovat cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
> zásob, kedy podnecovat alebo či vôbec podnecovat.
> Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
> roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
> v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Kedze zimujem
> len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
> doplňovanie zásob, aj keď väčsina rodín ich este má
> dost.
>
> Peter Malindzák

Dnes Slovinci s, podle nich, definitivní platností, potvrdili, že na
výstavu Apiexpo při kongresu Apomondie v Ljubljani nebude zvláštní
vstupné na výstavu, ale jedinou možností, jak se na výstavu dostat bude
zaplatit jednodenní kongresový poplatek ve výši 100 Euro.

S pozdravem

Lněnička
ČSV

Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami (červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.

Pol

Když už jsme u této otázky!
Mě osobně ty růzmě natřené nástavky matou. Občas se mi z různýhc důvodů
stane, že dám nad včelstvo jinak zbarvený nástavek (např spojím včelstva) a
jeden různbarevný tam zůstane, pak na jaře přeodím nástavky a včely zmateně
poletují před úlem než si zvyknou. Pamatují si místo, ale najednou to tam
vypadá jinak.
To stejné když vyměním podmety a nemám tolik podmetů, abych tam dal to co má
stejnou barvu jako tam byla.
Spíš jsem chtěl na podmet připevnit nějakou barevnou plochu, která by sa tam
teprve před použitím připevnila, aby se i matkám při proletu usnadnila
orientace a nezalétle do sousedního úlu.
A pak natřít všechny úly stejnou barvou. Třeba jen lakem.
Řešil někdo něco podobného? Z čeho a jak připevnit? Kdybych to tam šrouboval
vruty tak poruším lak a bude tam nástavek teřet.

Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Hezký večer.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <michal.pol/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2003 7:03 PM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???


Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami
(červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých
velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.

Pol

přeji všem krásný den.
Budu se stěhovat do Nymburka a rád bych věděl zda je na konferenci někdo z
Nymburska. Rád bych se zeptal jaké jsou tam snůškové podmínky atd. Nyní
bydlim na Benešovsku a během příští zimy bych rád přestěhoval i včeličky.
Nyní mám 9 včelstev, ale stěhovat budu asi minimální základ 3 - tak jsem
před 20 lety začínal a tak začnu zase. Zatím nemám ani stanoviště a to bude
ten největší oříšek
Rád bych se nakontaktoval na nějakého přítele z Nymburka který by byl
ochotný mi poradit a pomoci nalézt vhodné stanoviště. Případně mi
nakontaktoval na včelařskou organizaci.

díky a ať nám to bzučí. Honza

Dneska to nevydržím a půjdu na prohlídku. Budu asi spojovat. Mám tu řepku a
tak raději méně silných včelstev. Pak zase budu muset udělat oddělky aby se
to nerojilo.

AH> Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
AH> Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Ani ne tak barva, jako střídání kontrastních ploch (teda podle amerických
výzkumníků z posledního desetiletí): jeden úl bílý s velkým černým
čtvercem, vedlejší se dvěma trojúhelníky, další s kruhem apod.
Podrobnosti (a sakra zajímavé) v archivu www.honeybeeworld.com/BEE-L,
thread "Colour recognition" z letošního ledna.
Zdravím Ivan

To asi trochu přehnali?s tou cenou aby tam pak nebyli sami?
                                   zdraví M.Kupka

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, April 14, 2003 3:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Vstupne na Apiexpo 2003


Dnes Slovinci s, podle nich, definitivní platností, potvrdili, že na
výstavu Apiexpo při kongresu Apomondie v Ljubljani nebude zvláštní
vstupné na výstavu, ale jedinou možností, jak se na výstavu dostat bude
zaplatit jednodenní kongresový poplatek ve výši 100 Euro.

S pozdravem

Lněnička
ČSV
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Velmi dobrý je i pro tento účel Duvilax. Papírovou etiketu školním štětcem
natřete na obou jejích okrajích a trochu uprostřed (nemusí se natírat celá
plocha) a přiložte na sklenici, prstem trochu přitlačte. Drží hned, tedy
ještě před zaschnutím. Lepidlo Duvilax je hygienicky i zdravotně nezávadná
disperze, jak je na jeho obalu nepsáno. Při mytí sklenice a odstraňování
etikety se ulpělé lepidlo sice nerozpustí, ale snadno se dá nožem
odškrábnout.
Lepivý účinek mají i disperzní barvy, tedy na lepení etiket na sklo se jistě
dají také použít - zkoušejte.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 7:29 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> Mám možná související prosbu:
> etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají
koupit
> samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
> sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
> Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce
je
> někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
> nedrží, nebo drží i když už nemá.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

Vhodné je také škrobové lepidlo na tapety (zjistil jsem, že i na letáky :-).
Po rozpuštění se natře štětcem na hladkou plochu (sklo, obkladačka, lamino)
a etiketa se o tuto navlhčenou plochu "otře".

vojta



> ... čím lepit papírové etikety na sklo ...

Luxol stale jeste insekticidni slozku
obsahuje ???? Je to overena informace ?
Osobne mam uly take natrene DIXOLem. Je to
bezproblemovy nater a efetni je i zachovani
kresby dreva.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
Datum: pondělí, 14. dubna 2003 v 2:07 odp.
Předmět: Re: Cim mam natrit uly ???

> Luxol nedoporučuji. Obsahuje insekticidní
> složku! Včely to sice neotráví,
> ale kvůli hygieně produktů, hlavně medu a
> propolisu, se Luxolu vyhýbejme.
> Na jednostěnné dřevěné nástavky je velmi
> pěkný Dixol, je to disperzní barva.
> Používám odstín pinie (0060), zůstane pod
> ním vidět přirozená kresba dřeva.
> Nanatírejte při teplotě nižší než je uvedeno
> v návodu, první nátěr je dobré
> udělat
> (vodou) zředěnou barvou, nátěr potom líp drží.
>
> K. Čermák
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
> Subject: Cim mam natrit uly ???
>
> > Cim je nejlepsi natrit úly ???
> > Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> > Dekuju za vase tipy a nazory.
>
>

Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.

Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
/mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
podle Vás mělo být.

S pozdravem

Lněnička

Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá organizace
by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

                     s pozdravem Martin Kupka

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 8:26 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Oběžník 1/2003


Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.

Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
/mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
podle Vás mělo být.

S pozdravem

Lněnička
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

-----Original Message-----
From: Frantisek Herout [mailto:herout/=/lph.cz.herout/=/quick.cz]
Sent: Saturday, April 12, 2003 8:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: voda za pyl


V prispevku 2695 jsem psal o dodavani vody do vcelstev pomoci knotu a to
nad loucky.
Nuze upresnuji :
Pri poslednim otepleni (pred poslednim       vpadem arktickeho vzduchu) jsem
radostne pozoroval prinos pylu. Na to co jsem ocekaval byl vpravde silny.
Ihned jsem dojel na kole ke kamaradovi a sledoval pohyb vcel na cesnech
jeho vcelina. Zdalo se mi, ze je to podstatne mene.
A ted jsem jaksi rozpolceny. Jedno (pozitivni) vysvetleni: Nastala vymena
zajmu vcel a to pyl za vodu. Tedy ja dodam vodu a vcely maji po starosti a
mohou se venovat vice pylu.
A druhe (horsi) vysvetleni: proste nahoda a ja si zbytecne fandim.
Objektivne zjistit rozdil je pracne. Chtelo by to na jednom tanovisti
mnohem vice vcelstev a ty rozdelit na sude a liche a jednem dodavat vodu a
druhym ne. Pak samozrejme vyhodnotit.
Ale obracim se na nejakeho znalce - je vubec ten trik "voda za pyl" mozny?
Nenosi vcela do ulu soucasne vodu i pyl Muze dojit k presmerovani zajmu u
vcel tak, ze vcelar odboura svoji peci jedno z mnoha omezeni ovlivnujicich
zivot vcel?
Bylo by to dost lakave, protze voda je skutecne z tech vsech nakladu ten
nejlevnejsi. Dodavat ji knotem nad loucky navic znamena, ze voda je vcelam
k mani i ve studenych dnech(24 hodnin za den!), kdy nemohou vyletovat k
napajedlu.
        Zdravim a pokud ma nekdo podobnou zkusenost at da vedet.
               Franta Herout

On Mon, 14 Apr 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

> Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
> Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Myslim si, ze odliseni ulu (cesna) ma smysl jen pro navrat matky z
proletu. Pokud do ulu pridavas uz oplodnenou matku, je asi jedno, jak ul
zvenku vypada.

Pokud se zaletavaji delnice, zadna komplikace z toho nevznikne, jen se
mozna lehce "zprumeruje" vynos vcelstev vedle sebe.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Jsem velice spokojen s touto formou predavani informaci od UV CSV. Pokud budou mit vsechny ZO aspon jednoho clena s pristupem k www je mozne i zruseni tistene formy obezniku. Hezky den.

František Rousek





Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá organizace
by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

s pozdravem Martin Kupka


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Tak to jsem zvědavý jak by to řešili ti kteří namají ani jeden
z výboru trvalý přístup na internet.
Uvědomte si, jaky demografický průměr v těch výborech a kolik pánů přes
šedesát má jaké vědomosti o internetu. Tohle je průzkum o nich a bez nich.
Osobně jsem členem ve velkoměstě a z pokuv vím, tak se z výboru chodí občas
dívat na internet a do konference jen jeden člen.
Pokud bych se podíval do výboru z vesnice odkud pocházím, ta pochybuji, že
má na internet přístup kdokoli z výboru.
Takže pochybuju, že by se dala zrušit papírová forma. Už i z toho důvodu, že
je to momentálně jediný prokazatelný a dokumentovatelný způsob komunikace.
To byste museli každé organizaci zakoupit elektronický podpis a to stojí
peníze.
Myslím, že je blbost dělat závěry z vyjádřejí lidí, kteří na internet
přístup mají.

Arnošt


----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:03 AM
Subject: RE: Oběžník 1/2003



Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá organizace
by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

s pozdravem Martin Kupka

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 8:26 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Oběžník 1/2003


Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.

Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
/mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
podle Vás mělo být.

S pozdravem

Lněnička
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Problém je ve věkovém složení funkcionářů ZO a jejich přístupu k
internetu. Minimálně v příštím desetiletí bude potřeba používat souběžně
obě formy.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:03 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
>
> Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu
> informací, ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až
> 1,5 měsíce ! Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení
> papírových oběžníků, každá organizace by měla nahlásit
> kontaktní adresy a ty potom obesílat!!
>
>                      s pozdravem Martin Kupka

:> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
:>každá organizace
:>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při průměrném věku funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši důchodů, ceny telekomu, počítačů atd., je Internet u nás zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.

Ale potěšila mě nová stránka -
Zatím na internetu ještě "straší" stránka http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí úhyn včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací povinnost).

Eman

Mám obavy, že pokud bych chtěl utratit 100 EUR za včelky, tak si pořídím
něco
jiného, než vstupenku... :(((

jose


Dnes Slovinci s, podle nich, definitivní platností, potvrdili, že na
výstavu Apiexpo při kongresu Apomondie v Ljubljani nebude zvláštní
vstupné na výstavu, ale jedinou možností, jak se na výstavu dostat bude
zaplatit jednodenní kongresový poplatek ve výši 100 Euro.




avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

:Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to
nezvýší
:a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.

Ano, cenu ze dvora to nezvýší, ale vypadá to profesionálně a kvalita ve
sklenici je samozřejmostí. A pokud je tam nálepka, která obsahuje jméno a
kontakt, při každém pohledu na sklenici je jasné, kdo tu kvalitu
vyprodukoval :) (včelky, že jo:) ).
Ale každý jak uzná za vhodné... :)

Ať to bzučí!!

jose




avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ja mám vše natřeno stejně. Pokud mám včelstva na paletě po dvou a palety
kousek od sebe, nic neřeším, pokud je mám na nějakém podstavci více vedle
sebe, potom před česna, samozřejmě bokem aby to nezavazelo, položím nějaký
předmět. Cokoliv co najdu poblíž, kámen, kousek pařízku a podobně.

Ať to lítá a je jaro. :)
jose

| Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami
| (červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých
| velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.
|
| Pol
|
|
| avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Insekticidni složku obsahuje LUXOLIN, což je "základní barva" pod LUXOL
A jak už jsem psal:
Kupoval jsem LUXOL, prodali mi LUSONOL nebo LUXONOL (nepoznám, zda písmenko
na plechovce je S nebo X) a na plechovce je napsáno, že je tento lak vhodný
pro nepřímý styk s poživatinami, krmivy, pitnou vodou...
.

jose


Luxol stale jeste insekticidni slozku
obsahuje ???? Je to overena informace ?
Osobne mam uly take natrene DIXOLem. Je to
bezproblemovy nater a efetni je i zachovani
kresby dreva.



avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu ale o to najít
vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
papírového oběžníku ?a kolik to stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu
přístupu lidí k informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se nechá
poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na obecní úřady,
školy..... , jsou organizace třeba sportovní kde vše jde pouze přes internet
a funguje to. Nikdo staré členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si
počítače. Je tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
internetu.
A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří členové budou stále, ale
tady na věku nezáleží.

Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně tisku a nadepsání
adres ....
Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o
zveřejnění.

                            Děkuji Martin Kupka


-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Oběžník 1/2003
Importance: Low


:> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
:>každá organizace
:>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při průměrném věku
funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši důchodů, ceny telekomu, počítačů
atd., je Internet u nás zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.

Ale potěšila mě nová stránka -
Zatím na internetu ještě "straší" stránka http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam
ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu
dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí úhyn
včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací povinnost).

Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Podle mě je tahle diskuze nemístná.
Nechť se tato utázka řeší na půdě svazových pověřenců a ne v konferenci.

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:30 PM
Subject: RE: Oběžník 1/2003


nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu ale o to najít
vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
papírového oběžníku ?a kolik to stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu
přístupu lidí k informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se nechá
poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na obecní úřady,
školy..... , jsou organizace třeba sportovní kde vše jde pouze přes internet
a funguje to. Nikdo staré členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si
počítače. Je tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
internetu.
A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří členové budou stále, ale
tady na věku nezáleží.

Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně tisku a nadepsání
adres ....
Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o
zveřejnění.

Děkuji Martin Kupka


-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Oběžník 1/2003
Importance: Low


:> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
:>každá organizace
:>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při průměrném věku
funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši důchodů, ceny telekomu, počítačů
atd., je Internet u nás zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.

Ale potěšila mě nová stránka -
Zatím na internetu ještě "straší" stránka http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam
ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu
dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí úhyn
včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací povinnost).

Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Tento výraz o diskuzi,že je nemístná jsi trochu přehnal ? co se tu může
teda řešit? jestli je zima nebo teplo a to je asi vše ???
a co "svazoví pověřenci kdy vyřešili ?

                            zdraví Martin Kupka
-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:49 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Oběžník 1/2003


Podle mě je tahle diskuze nemístná.
Nechť se tato utázka řeší na půdě svazových pověřenců a ne v konferenci.

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:30 PM
Subject: RE: Oběžník 1/2003


nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu ale o to najít
vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
papírového oběžníku ?a kolik to stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu
přístupu lidí k informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se nechá
poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na obecní úřady,
školy..... , jsou organizace třeba sportovní kde vše jde pouze přes internet
a funguje to. Nikdo staré členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si
počítače. Je tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
internetu.
A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří členové budou stále, ale
tady na věku nezáleží.

Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně tisku a nadepsání
adres ....
Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o
zveřejnění.

Děkuji Martin Kupka


-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Oběžník 1/2003
Importance: Low


:> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
:>každá organizace
:>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při průměrném věku
funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši důchodů, ceny telekomu, počítačů
atd., je Internet u nás zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.

Ale potěšila mě nová stránka -
Zatím na internetu ještě "straší" stránka http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam
ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu
dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí úhyn
včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací povinnost).

Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Zdravim vespolek.

Dovolim si nekolik slov ponekud off z pohledu neclena svazu. Zcela
souhlasim s nize uvedenym textem, az na posledni odstavec. Ty penize
nejsou pravdepodobne az tak moc dulezite. Skutecne hlavni je ta nutnost
zmeny v mysleni a pristupech, ale nejen u par clenu vcelarskeho svazu, ale
hlavne v cele statni sprave. Nove mame mladeho aktivniho ministra
informatiky a ja zatim nejake byt drobne zmeny k lepsimu nevidim. Nechci
psat uplne off topic, ale u nas porad jeste plati, ze poradny lejstro
nejlip s nekolika berany je to spravne reseni. Ale proc ty fronty na
dopravnich inspektoratech, pri zadostech o cokoliv a vsech jinych dalsich
ouradech, kdyz by to vse slo jednoduseji a rychleji. Jsi student a zadas o
slevu - prines papir, misto dotazu do univerzitni databaze atd. atd.

Jestli nas cte Olda, blahe pameti, urcite se teto diskusi usmiva, psal sem
(do konfery) o sireni dokumentu a casopisu ve Svedsku pred nekolika lety.

Nepodcenujme vsechny starsi z neznalosti ci neochoty pracovat s
informacnimi systemy. Mozna bychom se podivili kolik tech starsich clenu
vyboru ma doma internet a dovede s nim pracovat. Jednoduche odsouzeni
"stari to neumi a nechteji s tim delat" myslim neni na miste. Mnozi maji
deti, vnoucata pro ktere to naprosto neni problem a hlavne, coz je
zajimave, vetsinou vzdy radi poradi ci nauci co je potreba.

Takze vitam tento krok, a i kdyz urcite v nejblizsi dobe nebude mozne
tisteny obeznik zrusit, je dulezite ze je k dispozici alternativa, kterou
je mozno vyuzivat. Dulezite take je, aby vsechny organizace o teto
moznosti vedely. A v neposledni rade, musi to byt funkcni, a to
bezpodminecne.

Zdravi PP.

> nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu ale o to najít
> vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
> papírového oběžníku ?a kolik to stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu
> přístupu lidí k informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se
> nechá
> poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na obecní úřady,
> školy..... , jsou organizace třeba sportovní kde vše jde pouze přes
> internet
> a funguje to. Nikdo staré členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si
> počítače. Je tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
> internetu.
> A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří členové budou stále,
> ale
> tady na věku nezáleží.
>
> Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně tisku a
> nadepsání
> adres ....
> Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o
> zveřejnění.

Dříve tam insekticidní složka určitě byla, konkrétně pentachlorfenol. Jestli
ji teď ještě obsahuje nebo ne, nevím jistě (předpokládal jsem že ano). Tak
to zjistím přímo u výrobce - posílám jim dotaz, informaci od nich oznámím
zde na konferenci.
Na obalu Luxolu toho moc o jeho složení není. Našel jsem dodatečně lepenou
malou nálepku, na níž je mj. napsáno: "Obsahuje solventní naftu lehkou
aromatickou ...". Nevěděl jsem, že nafta může být solventní, naftař ano, ale
nafta? :-)

K. Čermák


----- Original Message -----
From: <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 7:41 AM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???


Luxol stale jeste insekticidni slozku
obsahuje ???? Je to overena informace ?
Osobne mam uly take natrene DIXOLem. Je to
bezproblemovy nater a efetni je i zachovani
kresby dreva.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Potřeba orientačních nátěrů je relativní. Pokud má někdo jen několik
včelstev anebo více včelstev, ale umístěných včelnicově po malých skupinkách
cca 4-5 na větším prostoru, nejsou orientační nátěry tolik důležité. Kraňka
patří k plemenům s velmi dobrou orientací. Pokud je ale hodně úlů v dlouhých
řadách vedle sebe nebo i ve dvou nad sebou (velký včelín, kočovný vůz), jsou
orientační nátěry potřebné. Jinak dochází ke značnému zalétávání. To s sebou
nese problém nevyrovnanosti síly včelstev, vyšší rojivosti posilovaných
včelstev, roznášení roztočů aj. nemocí, atd. Pro toho, komu záleží na co
nejpřesnějším hodnocení síly a jarního rozvoje včelstev apod. a výnosů pro
potřeby selekce, je omezení zalétávání nutností!
Nemusí být natřeny celé přední stěny úlů, stačí kolem česen. U nástavkových
úlů to řeším tak, že barevně jsou natřena pouze vysoká dna. Nástavky jsou
všechny natřené stejnou barvou (pinie, tedy světlejší odstín, tlumí
přehřívání úlu v létě), až na pár dočasně používaných, které brzy vyřadím.
Různobarevné nástavky skutečně včely velmi matou při změně jejich pořadí
nebo přidání a odebrání. Zůstává ale problém, zda se při používání oček v
nástavcích stejné barvy včely moc nezalétávají. Na jaře totiž létají
výhradně očky a nabarvené dno je od oček dost daleko. Protože jsou úly ve
skupinách po 5 a mezi nimi je mezera asi 10 cm a v okolí vždy nějaký strom,
keř, apod., orientují se včely i v takové situaci dobře.

Před lety jsem napsal článek - kompilaci z literatury, o zalétávání a
orientaci včel, kde se můžete dozvědět více: Zalietavanie včiel. Včelár
1987, č.8, s.174-176.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2003 7:21 PM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???


> Když už jsme u této otázky!
> Mě osobně ty růzmě natřené nástavky matou. Občas se mi z různýhc důvodů
> stane, že dám nad včelstvo jinak zbarvený nástavek (např spojím včelstva)
a
> jeden různbarevný tam zůstane, pak na jaře přeodím nástavky a včely
zmateně
> poletují před úlem než si zvyknou. Pamatují si místo, ale najednou to tam
> vypadá jinak.
> To stejné když vyměním podmety a nemám tolik podmetů, abych tam dal to co
má
> stejnou barvu jako tam byla.
> Spíš jsem chtěl na podmet připevnit nějakou barevnou plochu, která by sa
tam
> teprve před použitím připevnila, aby se i matkám při proletu usnadnila
> orientace a nezalétle do sousedního úlu.
> A pak natřít všechny úly stejnou barvou. Třeba jen lakem.
> Řešil někdo něco podobného? Z čeho a jak připevnit? Kdybych to tam
šrouboval
> vruty tak poruším lak a bude tam nástavek teřet.
>
> Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
> Takže se v zásadě k otázce připojuji.
>
> Hezký večer.
> Arnošt
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <michal.pol/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 14, 2003 7:03 PM
> Subject: Re: Cim mam natrit uly ???
>
>
> Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami
> (červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých
> velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.
>
> Pol

Zdravím!
Domnívam se že elektronická podoba všech dokumentů nás do budoucna stejně dostihne,ať se nám to líbí,či ne.V každé organizaci se určitě najde alespoň jeden včelař s přístupem na internet.Tak proč neušetřit.
Mizera

Konkrétně u oběžníku číslo 1/2003 je to celkem asi 1800 Kč včetně
rozeslání.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:30 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
> nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu
> ale o to najít vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky,
> kolik lidí zaměstná zaslání papírového oběžníku ?a kolik to
> stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu přístupu lidí k
> informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se nechá
> poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na
> obecní úřady, školy..... , jsou organizace třeba sportovní
> kde vše jde pouze přes internet a funguje to. Nikdo staré
> členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si počítače. Je
> tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
> internetu. A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří
> členové budou stále, ale tady na věku nezáleží.
>
> Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně
> tisku a nadepsání adres .... Pane Lněničko vy to budete
> jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o zveřejnění.
>
>                             Děkuji Martin Kupka
>
>
> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
> Importance: Low
>
>
> :> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
> :>každá organizace :>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty
> potom obesílat!!
>
> Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při
> průměrném věku funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši
> důchodů, ceny telekomu, počítačů atd., je Internet u nás
> zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.
>
> Ale potěšila mě nová stránka -
> Zatím na internetu ještě "straší" stránka
http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi by se to mohlo trochu sjednotit, "som z
toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu
dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí
úhyn včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací
povinnost).

Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Tak jak jsem koukal cena tisku a distribuce
nebyla nijak zdrcující. Jelikož jsem ten "svazový
pověřenec" - jednatel OV, tak se ohrazuji proti
komentářům které znevažují i mou práci ( není nic
snažšího než se zapojit ! vždy se snáz
kritizuje ). Osobně jsem na Internetu denně a
elektronickou podobu vítám. Ale ani nečekám že
nahradí podobu písemnou. Ono je pro mě celkem
výhodné mít to kdekoli sebou ( notebook mi asi
svaz nezaplatí :-)) a určitě by byl dražší ) a
hromadný tisk určitě bude cenově přijatelný.
Osobně se snažím "řešit". Občas tisknu
vlastní "oběžník" - jednu stránku - osnovu toho
co je třeba udělat na úrovni okresu s termíny.
Elektronická podoba je pro mě v tomto směru
výhodná - snadno si z ní vytáhnu to (pro mě)
důležité.
A prosit obecní úřady a vnoučata ... vzhledem k
tomu že je někdy třeba jednat pružně ...
osobně jsem jeden čas neměl k dispozici tiskárnu
a vím jaké to je spoléhat se na druhé ( dovolená,
porouchané PC ... )
Takže tisk určitě ano, elektronická podoba určitě
ano - mělo to být už dávno ! ( již jsem žádal
Peroutku, aby svaz byl v tomto směru pružnější
asi před rokem a jsem rád, že se v tomto směru
něco děje )
má představa je že svaz by měl mít přehledně
zpracované stránky s komplexními informacemi. ( s
veškerou veřejnou agendou, statistikami,
nákazovou situací atd. )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
Datum: úterý, 15. dubna 2003 v 8:26 odp.
Předmět: RE: Oběžník 1/2003

> Tento výraz o diskuzi,že je nemístná jsi
> trochu přehnal ? co se tu může
> teda řešit? jestli je zima nebo teplo a to
> je asi vše ???
> a co "svazoví pověřenci kdy vyřešili ?
>
>        zdraví Martin
Kupka
> -----Original Message-----
> From: Arnošt Hrdina [arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:49 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Oběžník 1/2003
>
>
> Podle mě je tahle diskuze nemístná.
> Nechť se tato utázka řeší na půdě svazových
> pověřenců a ne v konferenci.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Martin Kupka - kancelář"
> <kupka/=/mlade.cz>To: "Vcelarska konference"
> <vcely/=/v.or.cz>Sent: Tuesday, April 15, 2003
> 6:30 PM
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
> nejde tu vůbec o členy výboru a jejich
> přístup k internetu ale o to najít
> vždy někoho kdo snadno vytiskne dané
> oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
> papírového oběžníku ?a kolik to stojí?
> vytištění . Jde hlavně o změnu
> přístupu lidí k informacím ne čekat až to
> dostanu poštou ale snadno se nechá
> poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů
> do firem, na obecní úřady,
> školy..... , jsou organizace třeba sportovní
> kde vše jde pouze přes internet
> a funguje to. Nikdo staré členy nenutí
> brouzdat po internetu a kupovat si
> počítače. Je tu časopis včelařství a pak by
> stačila forma informací po
> internetu.
> A je to otázka hlavně chuti něco změnit a
> staří členové budou stále, ale
> tady na věku nezáleží.
>
> Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků
> poštou včetně tisku a nadepsání
> adres ....
> Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10
> tisíc korun vědět prosím o
> zveřejnění.
>
> Děkuji Martin Kupka
>
>
> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
> Importance: Low
>
>
> :> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení
> papírových oběžníků,
> :>každá organizace
> :>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty
> potom obesílat!!
>
> Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím
> nahradit. Při průměrném věku
> funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši
> důchodů, ceny telekomu, počítačů
> atd., je Internet u nás zatím pro drtivou
> většinu včelařů luxus.
>
> Ale potěšila mě nová stránka -
> Zatím na internetu ještě "straší" stránka
> http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
> by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho
> volaaky zmeteny". Kdyby se tam
> ještě přilepil časopis Včelařství...
>
> Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív
> vědět v Dole, až jim v květnu
> dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav,
> kolik procent včelařů nahlásí úhyn
> včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona
> (ohlašovací povinnost).
>
> Eman
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
>

Mám návrh
Stále se snažím hledat nové stránky s naší
tématikou, ale ne vždy je čas a trpělivost.
Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
máme a tematicky je rozclenit a
někde "pověsit" ???? ( naše, zahraniční, ať už
stránky včelařské tak i ty které obsahují pro nas
dulezite informace )
??????

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Je príma, že ČSV má konečně web, který vypadá standardně, a kde jsou
informace hbitě přístupné.

Uvítal bych tam taky otvírací dobu knihovny a samosebou Včelařství i
OVP. Když už je nějaké studio tiskne, tak přeci nemůže být takový
cenový problém to udělat i v PDF. Rozdíl jsou asi tři kliknutí...

Poznámka na okraj: vypadá to, že co počítač v Křemencové, to jiný
freemail. Svaz by mohl mít svoji doménu. V té by nakonec mohly mít své
schránky i okresní a základní organizace, bylo by to přehledné. Pane
Lněničko, uvažuje se o něčem takovém?

Pěkný den a včelám hodně květů
Ivan

nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????

To nevidím schůdně - kdo by to udržoval? Na převážné většině včelích
stránek jsou odkazy dál, a tak se člověk může brouzdat až do bezvědomí.
Svůj seznam oblíbených včelích stránek rád pošlu, má-li někdo zájem.
Ivan

Ahoj Jardo,
mam zkusenosti s 39*24, ktera odpovida te 22.4 a je to malo do
plodiste a moc do medniku (moc tezke), radej bych to nekomplikoval(2
miry bez efektu Dadantu) a nechal jen same nizke 44.8 *18.5 nebo 15.9
a pokud chces dadant tak ta velka je tusim kolem 28 v plodisti.
Radek Hubac

Dne 12. duben 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Teprve se učím a tak nevím, jestli jsem se správně rozhodl pro Langstroth
> 44,8 * 23,2 před optimálem 42*34 v plodišti a medník 42*17. Už jsem se
> rozhodl, nebudu to už měnit, protože si myslím , že se včely už nějak
> přizpůsobí a mám včelstva už zamluvené, ale přece... má někdo zkušenost s
> těmito mírami ? Může někdo porovnat svoje zkušenosti s oběma mírami ?
>
> děkuji Vodička
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Mall [mo:l] - promenáda, ąiroká alej, nákupní středisko (velké)
Internet Mall - profesionální nákupní galerie na Internetu (http://www.mall.cz)

> Uvítal bych tam taky otvírací dobu knihovny a samosebou
> Včelařství i OVP. Když už je nějaké studio tiskne, tak přeci
> nemůže být takový cenový problém to udělat i v PDF. Rozdíl
> jsou asi tři kliknutí...
Knihovnu tam dám, včetně postupného uveřejňování novinek, jak budou
nakupovány.

O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Lněnička

Byl by dobrý také aktualizovaný seznam vyšších chovů matek s uvedením chovaných plemen.
Tonda

Jeste k naterum - doslo mi, ze jsem jednomu znamemu nechal neco vceliho vosku na povrchovou upravu nabytku.
Nemate nekdo zkusenosti s venkovnimi natery dreva roztokem vosku v benzinu? Nevadil by tam ten benzin?
Pavel

Viděl jsem pouze výsledky na trámech uvnitř místnosti. Vypadalo to velmi
dobře. Majitel ty trámy i naleštil.
Benzín se odpařil. Na místě po benzínu nezůstal ani zápach. (po 1 roku)
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Jeste k naterum - doslo mi, ze jsem jednomu znamemu
> nechal neco vceliho vosku na povrchovou upravu nabytku.
> Nemate nekdo zkusenosti s venkovnimi natery dreva
> roztokem vosku v benzinu? Nevadil by tam ten benzin?
> Pavel

Zřejmě jsem něco nenapsala správně a tak se mi vrátila přihláška do
konference ředitele Jednoty České Budějovice. Zkouším to tedy opět. Jeho
e-majlová adresa je: homolka/=/jednotacb.cz Pokud je možné přihlášení
provést, prosím o ně, v záporném případě prosím o radu, jak přihlášení
správně realizovat. Děkuji Černochová vecer/=/iol.cz
----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:32 AM
Subject: Re: odkazy


> nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
> nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????
>
> To nevidím schůdně - kdo by to udržoval? Na převážné většině včelích
> stránek jsou odkazy dál, a tak se člověk může brouzdat až do bezvědomí.
> Svůj seznam oblíbených včelích stránek rád pošlu, má-li někdo zájem.
> Ivan
>

Dobrá, pomocí by ale bylo alespoň vytvoření a uveřejnění "vyhledávácích"
obsahů dosavadních ročníků časopisu a možná i odborných překladů, aby se
potřebné informace nemusely vyhledávat pracným listováním v mnoha sešitech.
Dříve prý snad - alespoň pro časopis - něco podobného vycházelo na disketách
.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
...
O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Lněnička

Dostal jsem odpověď z fy Balakom na můj dotaz ohledně složení (obsahu pesticidů) Luxolu, zde je:

"Luxol neobsahuje žádné fungicidní ani pesticidní látky. Obsahuje nepatrné množství kobaltu ve formě organické soli (používá se jako tzv.sikativ -
látka urychlující zasychání barvy)
Ing. Oldřich Miždoch"

Tedy příznivá zpráva. Ovšem pro nátěr úlů Luxol vhodný není, jak jsem už psal, obsahuje (solventní) naftu a kdoví co ještě. Takže když máme pro nátěry úlů z čeho vybírat, raději volme úplně nezávadné nátěry - disperzní barvy!

K. Čermák

>O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
>že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.
>
>Lněnička

Proboha proč? Nedovedu si představit jediný rozumný důvod pro takové
rozhudnutí!

Je to přece nezisková tiskovina s obecně prospěšnou tematikou.

Jak chce předsednictvo záskat mladší včelaře, když ji nedá pohodlně a rychle
nakouknout ani do Včelařství? Nebo je tím chce snad vydírat - chceš
Včelařství? Tak vstupo a nebo ..

V USA vycházejí i víceméně komerční zájmový časopis (www.homepower.com) plný
reklam, který je léta možné zdarma stáhnout v PDF a vydavatel se tím před
inzerenty ještě chlubí: máme náklad 75 tis. (25. tis na papíře a 50 tis
stažení po Inetu).

Honza Čáp, zatím, i kvůli výše citovanému, nečlen ČSV

P.S.
Tomu "rozhodlo, že pouze pro archiv" doufám nemám rozumět tak, že
elektronický archiv časopisů je v 1. roce své existence.

P.S. 2
Kdyby někoho náhodou zajímal nějaký článek z HomePoweru, mám doma kompletní
elektronický archiv ..

Leták podleva mne moc velký smysl nemá pokud ho nedostanou do ruk ti co med
nepoužívájí ale mám jinou myšlenku. Když by do včelaře byl umístěn krásný
plakát Který by lidem ukázal proč právě český med a ne z Argentiny nebo
Číny ,proč preferovat ČESKÝ MED a seznamoval by je případně s s jeho
vlastnostmi a t.d to záleží na uvážení ale jenom reklamních odborníků!!.
text by měl být jednoduchý aby uvízl za běžné chůze bez zastavení nevratně
v paměti rozměr nejméně A3 Teď si představte co včelař to vylepovač. V
každé vísce nejméně jeden nebyla by to ta nejúčinnější reklama?

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 5:47 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> :Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to
> nezvýší
> :a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.
>
> Ano, cenu ze dvora to nezvýší, ale vypadá to profesionálně a kvalita ve
> sklenici je samozřejmostí. A pokud je tam nálepka, která obsahuje jméno a
> kontakt, při každém pohledu na sklenici je jasné, kdo tu kvalitu
> vyprodukoval :) (včelky, že jo:) ).
> Ale každý jak uzná za vhodné... :)
>
> Ať to bzučí!!
>
> jose
>
>
>
>
> avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus
>

Dělám u nás v obci důvěrníka Mohu vám říct ,že žádný z včelařů nemá doma
počítač. Zárove´obsluhuji v obci informační centrun OÚ a ještě jsem na
internetu který již má povinně každá knihovna neviděl zájemce staršího 45
let proto je jistě je nutný způsob oběžníkový

Pepan

----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:03 AM
Subject: Re: Oběžník 1/2003


> Tak to jsem zvědavý jak by to řešili ti kteří namají ani jeden
> z výboru trvalý přístup na internet.
> Uvědomte si, jaky demografický průměr v těch výborech a kolik pánů přes
> šedesát má jaké vědomosti o internetu. Tohle je průzkum o nich a bez nich.
> Osobně jsem členem ve velkoměstě a z pokuv vím, tak se z výboru chodí
občas
> dívat na internet a do konference jen jeden člen.
> Pokud bych se podíval do výboru z vesnice odkud pocházím, ta pochybuji, že
> má na internet přístup kdokoli z výboru.
> Takže pochybuju, že by se dala zrušit papírová forma. Už i z toho důvodu,
že
> je to momentálně jediný prokazatelný a dokumentovatelný způsob komunikace.
> To byste museli každé organizaci zakoupit elektronický podpis a to stojí
> peníze.
> Myslím, že je blbost dělat závěry z vyjádřejí lidí, kteří na internet
> přístup mají.
>
> Arnošt
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:03 AM
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
>
> Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
> ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá
organizace
> by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!
>
> s pozdravem Martin Kupka
>
> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 8:26 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: Oběžník 1/2003
>
>
> Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.
>
> Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
> /mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
> podle Vás mělo být.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
>

Ahoj Radku,

zkusím to na 45*23,2 a pak se uvidí, snad to půjde. Docela se těším. Je to lehká dolina, Před včelstva vyseju svazenku, kolem bude slunečnice a mají tam i potok, les je 1-2 km daleko, větší les 4 km. Pod vysokým napětím, aspoň se budou více snažit. Uvidíme, letos včely, příští rok med.

Jarda

Je to škoda, taky bych se přimlouval za časopis na Internetu, třeba už jen kvůli vyhledávání informací, třeba i na CD ? Vyhledávání podle klíčových slov, rychle a účině.

Vodička

> "Luxol neobsahuje žádné fungicidní ani pesticidní látky. Obsahuje nepatrné
> množství kobaltu ve formě organické soli (používá se jako tzv.sikativ -
> látka urychlující zasychání barvy)
> Ing. Oldřich Miždoch"
>
> Tedy příznivá zpráva. Ovšem pro nátěr úlů Luxol vhodný není, jak jsem už
> psal, obsahuje (solventní) naftu a kdoví co ještě. Takže když máme pro

Ale tohle přece není argument, "kdovíco ještě".
Pokud v nátěru není olejovitá látka, je jeho životnost na přímě
povětrnosti velmi malá.
Osobně se domnívám, že vodou ředitelné nátěry na dřevo boudou na přímé
povětrnosti mít velmi omezenou životnost.

Zdraví PP.


> nátěry úlů z čeho vybírat, raději volme úplně nezávadné nátěry - disperzní
> barvy!
>



************************
Pavel Prchal
DUP - Druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999
39317 Pelhrimov
www.dup.cz
************************

Za člena včelařské konference prosí přihlásit vedoucí hospodářské organizace JEDNOTA z Českých Budějovic, Ing.Homolka.
Jeho e-mail je : homolka/=/jednotacb.cz Pokud jsem nenapsala správnou adresu konference, prosím o upřesnění a za pochopení děkuji.
Černochová vecer/=/iol.cz

Byla to soukromá aktivita Ing. Malého, který s ní přestal v okamžiku,
když zjistil, že je to za 1400 Kč neprodejné.

Snad by to někdy v budoucnu šlo postupně prohnat scanerem. Když budu mít
někdy trochu času, tak se o to pokusím.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr Lokvenc [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
> Sent: Wednesday, April 16, 2003 7:00 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Oběžník 1/2003
>
>
> Dobrá, pomocí by ale bylo alespoň vytvoření a uveřejnění
> "vyhledávácích" obsahů dosavadních ročníků časopisu a možná i
> odborných překladů, aby se potřebné informace nemusely
> vyhledávat pracným listováním v mnoha sešitech. Dříve prý
> snad - alespoň pro časopis - něco podobného vycházelo na
> disketách . S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> ...
> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a
> rozhodlo, že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.
>
> Lněnička
>
>
>
>

Omlouvám překlep, bylo to za 100 Kč.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Thursday, April 17, 2003 7:58 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
> Byla to soukromá aktivita Ing. Malého, který s ní přestal v
> okamžiku, když zjistil, že je to za 1400 Kč neprodejné.
>
> Snad by to někdy v budoucnu šlo postupně prohnat scanerem.
> Když budu mít někdy trochu času, tak se o to pokusím.
>
> Lněnička
>
> > -----Original Message-----
> > From: Petr Lokvenc [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
> > Sent: Wednesday, April 16, 2003 7:00 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: Re: Oběžník 1/2003
> >
> >
> > Dobrá, pomocí by ale bylo alespoň vytvoření a uveřejnění
> > "vyhledávácích" obsahů dosavadních ročníků časopisu a možná i
> > odborných překladů, aby se potřebné informace nemusely
> > vyhledávat pracným listováním v mnoha sešitech. Dříve prý
> > snad - alespoň pro časopis - něco podobného vycházelo na
> > disketách . S pozdravem Petr
> >
> > ----- Original Message -----
> > ...
> > O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a
> > rozhodlo, že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.
> >
> > Lněnička
> >
> >
> >
> >
>

Něco ve smyslu vyhledávání mám hotové. Zatím jen s tím, že budou v databázi
jen názvy článků.
Dokonce je možno na tomto udělátku i o každém článku diskutovat.
Obsah jsem tam nedal a dávat nebudu. Je to sice škoda, ale narazil bych na
autorská práva.

Jen jsem to ještě nepřesunul na web z prostého důvodu.
Nemáým čas to udržovat a doplňovat. Během dneška bych se to pokusil
nainstalovat aspoň pro nahlédnutí.
Pokud by byl někdo ochotný mi s údržbou pomoci, tak se to provozovat dá
aspoň coby elektronický vyhledáváč článků, nebo obsah časopisu včelařství.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Vodička" <jar./=/vod.volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:09 PM
Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


Je to škoda, taky bych se přimlouval za časopis na Internetu, třeba už jen
kvůli vyhledávání informací, třeba i na CD ? Vyhledávání podle klíčových
slov, rychle a účině.

Vodička

Nemohu zobecnit na všechny disperzní nátěry. Tak aspoň k tomu co mám
vyzkoušeno - před několika lety byl k dostání disperzní nátěr Diskolor. Jím
jsem dříve nástavky natíral a i po cca 15 letech velká většina z nich vypadá
velmi dobře. Teď jsou "modernější" barvy této skupiny - např. u Dixolu je
napsáno, že je vhodný i pro nátěr hraček. Takže mu rozhodně dávám přednost
před Luxolem. Vězte, že vodou ředitelné nátěry se po rozetření a zaschnutí
podstatně změní, tak třeba skvrnu na prádle od nich už nevyperete!
Pokud jde o nátěr dřeva, tak první nátěr je dobré udělat barvou dost
zředěnou, i 1:1, aby se barva dostala trochu pod povrch dřeva a druhý nátěr
se provede nezředěnou barvou. Potom drží.
Prázdné obaly od Luxolu se považují za nebezpečný odpad (je to na nich
napsáno), to také něco vypovídá o jeho (ne)vhodnosti pro naše účely. Např.
nechtěl bych se léčit propolisem oškrábaným z Luxolem ošetřeného nástavku!

K. Čermák


> Ale tohle přece není argument, "kdovíco ještě".
> Pokud v nátěru není olejovitá látka, je jeho životnost na přímě
> povětrnosti velmi malá.
> Osobně se domnívám, že vodou ředitelné nátěry na dřevo boudou na přímé
> povětrnosti mít velmi omezenou životnost.
>
> Zdraví PP.

Narazil jsem na zajímavý článek
http://website.lineone.net/~dave.cushman/smalboldcomb.html
v němž autor dospěl k názoru, že včely již nevyhovující buňky po 3-4 letech
samy přestaví (odstraní stěny až na mezistěnu a vystaví nové). Fakt že se
tak v současných chovech neděje připisuje nepřirozeně velkým základům buněk
člověkem vyráběných mezistěn - buňka podle nich postavená vyhovuje pudově
zakódovaným kritickým rozměrům o dost déle.

Honza Čáp

Zkuste tady: www.vcely.or.cz/links.htm
jose

| nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
| nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????

On Wed, 16 Apr 2003, ČSV - Odborné oddělení wrote:

> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
> že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Tomu nerozumím. Doufám že to rozhodnutí nebude platit dlouho.

Časopis se připravuje v elektronické podobě, nějaký rozumný formát (třeba
PDF) určitě bude k dispozici, takže otázka nákladů by neměla hrát velkou
roli. A možností prohledávání celých článků nebo alespoň obsahů čísel
získává časopis novou kvalitu. Totéž platí o Odborných překladech.

ÚV se zřejmě domnívá, že pro členskou základnu je internet nedostupný. Ale
to není zdaleka pravda a časem se to bude jedině zlepšovat. A nové zájemce
o včelařství musí ČSV získávat především mezi mladými lidmi a to je možné
právě v moderním prostředí internetu.

A pokud by šlo jen o to udržet tištěnou formu časopisu, lze přece dávat
elektronickou formu na WEB s určitým zpožděním.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Nerozumím tomu také. O zachování tištěné formy přece žádné obavy být
nemusí - včelaři ho vlastně odebírají jaksi povinně za 150,- Kč ročně (i
když se oficiálně tvrdí, že je to členský příspěvek a s tiskem nesouvisí
:-) .) Elektronická podoba by ale podle mě měla ohromný význam v propagaci
včelaření hlavně u laické veřejnosti zvláště vzhledem k tomu, že se časopis
neprodává na stáncích. No a včelařské veřejnosti by na škodu nebyla také...
(K úvaze o tom, že na Internet jdou jen mladší a nad věk 45 roků jeden z
přispěvatelů do diskuse v knihovnách u počítače nikoho neviděl : Mě už bylo
60, jsem invalidní důchodce a do knihovny si jdu na počítač vyřídit poštu
jen výjimečně, jen když mám právě svůj kompjútr "rozvrtaný".)
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 17, 2003 9:26 PM
Subject: Re: Oběžník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


On Wed, 16 Apr 2003, ČSV - Odborné oddělení wrote:

> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
> že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Tomu nerozumím. Doufám že to rozhodnutí nebude platit dlouho.

Časopis se připravuje v elektronické podobě, nějaký rozumný formát (třeba
PDF) určitě bude k dispozici, takže otázka nákladů by neměla hrát velkou
roli. A možností prohledávání celých článků nebo alespoň obsahů čísel
získává časopis novou kvalitu. Totéž platí o Odborných překladech.

ÚV se zřejmě domnívá, že pro členskou základnu je internet nedostupný. Ale
to není zdaleka pravda a časem se to bude jedině zlepšovat. A nové zájemce
o včelařství musí ČSV získávat především mezi mladými lidmi a to je možné
právě v moderním prostředí internetu.

A pokud by šlo jen o to udržet tištěnou formu časopisu, lze přece dávat
elektronickou formu na WEB s určitým zpožděním.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

No, to rozhodnutí předsednictva ÚV se mi nezdá být zrovna na výši doby. Včelařské organizace své časopisy na webu většinou hrdě vystavují, byť třeba o pár čísel pozadu, aby nepřišly o abonenty. Přečtením několika věhlasných titulů jsem zjistil, že naše Včelařství skutečně MÁ vynikající úroveň.
Bohužel tohle konstatování je asi tak všechno, co s tím můžu jako řadový člen dělat. Právě pro ty archivy by to bylo báječné - to nakonec víme všichni, kdo máme počítač. Je zoufalé, že Arnošt Hrdina to musí dělat podomácku, protože je to prostě potřeba, vlastně proti vůli vedení, se starostí o autorská práva a s vědomím, že v redakci to mají všechno už jednou v počítači naťukané...

S přáním ať už nám ty kytky rozkvetou i tam, kde zatím spí
Ivan

No, to rozhodnutí předsednictva ÚV se mi nezdá být zrovna na výši doby. Včelařské organizace své časopisy na webu většinou hrdě vystavují, byť třeba o pár čísel pozadu, aby nepřišly o abonenty. Přečtením několika věhlasných titulů jsem zjistil, že naše Včelařství skutečně MÁ vynikající úroveň.
Bohužel tohle konstatování je asi tak všechno, co s tím můžu jako řadový člen dělat. Právě pro ty archivy by to bylo báječné - to nakonec víme všichni, kdo máme počítač. Je zoufalé, že Arnošt Hrdina to musí dělat podomácku, protože je to prostě potřeba, vlastně proti vůli vedení, se starostí o autorská práva a s vědomím, že v redakci to mají všechno už jednou v počítači naťukané...

S přáním ať už nám ty kytky rozkvetou i tam, kde zatím spí
Ivan

Přátelé, protože několik z vás mě požádalo o odkazy na včelí stránky, nebo mi poslali svoje, posílám své oblíbené adresy do konference. Přidal jsem si k nim komentáře, za což se omlouvám všem.
Velice pěkné odkazy jsou i na domovské stránce této konference, odtamtud jsem se ostatně doklikal na všechno to, co uvádím níže.
Pěkné Velikonoce
Ivan

-----------------------------

Allen Dick, Alberta, Canada
http://www.honeybeeworld.com/
# Profesionální kanadský včelař, jehož názorů si vážím a na jehož stránkách se dá hodně najít. Velká americká konference (i zbytku světa).

Beekeeper's Web Links
http://ourworld.compuserve.com/homepages/Beekeeping/weblinks.htm
# Velikááááááánský včelí rozcestník

APISERVICES - Virtual Beekeeping Gallery
http://www.apiservices.com
# Taktéž rozcestník s posíláním včelích e-pohlednic zadarmo

BeeSource.com Ed&Dee Lusby
http://www.beesource.com/pov/lusby
# "Přírodní" včelaři v Arizoně zavrhující "nepřirozené" způsoby včelaření. Zdá se, že jim to funguje, ale rozhodně nenabádám k neléčení varroázy.

Bienenweidepflanzen -Evodia
http://www.immengarten-jaesch.de
# Včelí botanická zahrada u Hannoveru. Ta by asi stála za návštěvu, kdybyste tam někdo měl cestu, dejte mi vědět...

Canadian Honey Council
http://www.honeycouncil.ca/indexe.html
# Kanadští včelaři... (dočetl jsem se tam právě, že cestou na Apimondii to vezmou důkladnou včelí exkurzí přes Slovensko)

Čejkův úl
http://gw.dup.cz/vcelam
# Pane Kala, šlo by se k Vám na to někdy podívat?

Německý svaz včelařů DIB
http://deutscherimkerbund.de
# Stránky německého svazu. V grafické podobě i obsahu máme zatím co dohánět.

Rakouský svaz včelařů
http://www.imkerbund.at
# včetně jejich časopisu online. Taky je co dohánět.

Dictionnaire trilingue entomologie
http://www.imkerei.com/galerie/dico_entomologie.htm
# Francouzsko-anglicko-německy v jedné tabulce

Dřeviny pro včely a zvěř
http://mujweb.cz/www/honbadrevin/
# Kdo cítí potřebu vysazovat, tak aby to dělal poučeně...

Hlavní zásady včelaření Optimal
http://www.czechia.cz/vcela/optimal.htm
# Klasika Doc. Ptáčka, o které by měl vědět každý.

Honey-Well - Loeffelmann
http://www.honey-well.com/cz/
# včelařský obchod v Praze

Imkerei Kober Startseite
http://www.imkereikober.de/index.htm
# Včelař od Mnichova, který by možná stál za návštěvu. Mimochodem, viděl jste někdo na vlastní oči plnovous ze včel, nebo jste o tom taky jen četli?

Ing. Cimala
http://www.vcelimed.cz
# matky z Jeseníků apod.

JJVCELA-Jan Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/
# kdo zná pana Jindru jen z konference, ať se podívá i sem...

Nasavrky
http://www.sweb.cz/SSOUV.Nasavrky/hlavni.htm
# prostě Nasavrky

National Bee Unit GB
http://www.csl.gov.uk/prodserv/cons/bee//
# anglický státní výzkumák. Mají pěkný on-line model varroázy. Ale pozor, skutečnost v našich úlech může vypadat docela jinak...

Nástavkoví včelaři
http://www.n-vcelari.cz/
# překlady J. Boháče pěkně pohromadě, kontakty a tak.

Rupert's Honey Home Page
http://www.rupertshoney.co.za/
# exotika z Afriky. Správné stanoviště úlu je zavěšené nejmíň 2 metry nad zemí, aby to zloději neměli tak lehké. Včelař zacouvá pod úl s náklaďákem a pracuje z korby.

Swiss Bee Research Centre
http://www.apis.admin.ch/index.htm
# švýcarský výzkumák

UEBERSICHT - BIENEN-NETZ.de
http://bienen-netz.de/uebersicht.htm
# rozcestník po Německu, vstup do konference u sousedů. (a trička+CD s Májou)

Včely - Praktikum
http://www.sweb.cz/praktikum
# pražáci se cestou z práce mohou stavit na včelařském happeningu...

včely - Dánsko
http://apimo.dk/
# včelařský software (brzy by měl být i v češtině) a rozcestník po Dánsku

včely - Švédsko
http://www.algonet.se/~beeman/index-f.html
# na vřes medomet nestačí, je potřeba vrták...

Výzkumák Dol
http://www.beedol.cz/maincz.html
# náš výzkumák

Yahoo! Groups BiologicalBeekeeping
http://groups.yahoo.com/group/BiologicalBeekeeping/
# konference včelařů, kteří nemají rádi polystyrén a léčiva. Pozor - nenabádám k následování při (ne)léčení Varroázy!

Návod na stavbu klátu
http://www.ratinger-bienen.de/seite00.htm
# Pro brtníky...

stránky Dr. Liebiga
http://www.immelieb.de
# Guru německých nástavkářů

Matematika kolem včelích plástů
http://www.wissenschaft-online.de/abo/spektrum/archiv/536
http://www.wissenschaft-online.de/page/fe_seiten?article_id=591586

Swienty - výrobce potřeb
http://www.swienty.com/
# zajímavé srovnání cen

------------

Zdravim,
obeznik takto zverejneny je presne to, co radovy clen potrebuje. Jinak
nema sanci se dozvedet nic o komunikaci probihajici mezi svazem a zakl.
organizaci. Nicmene tech verejne dostupnych informaci musi byt vice!!!
Napr. zapisy, seznamy a adresare (chovatelu matek pocinaje a vystavami a
prednaskami konce), mapky nakaz a jine statistiky (z Dolu?); proste mela
by to byt sluzba aktualni a koncentrujici informace, ktere se vyskytly
na ruznych mistech a jsou pro vcelare zajimave. Odkaz na noviny anebo
primo vedecky clanek by pak bylo velice jednoduche pridat i od
"externisty", kdyz uz takovy portal bezi a ma nejakeho administratora.
Proste jednodussi pristup k informacim o vlastni praci a produktech a
jejich dohledatelnost by mela byt jednou z priorit kazde instituce. Ale
mozna, ze si bere CSV spatny priklad ze statni spravy...
Ale nastesti to v poslednich dnech vypada, ze se svazove stranky preci
jen zacinaji vylepsovat! Diky i za pozitivnejsi ladeni ohledne Vcelarstvi.
Jeste par poznamek...

Arnošt Hrdina wrote:
> Něco ve smyslu vyhledávání mám hotové. Zatím jen s tím, že budou v
> databázi jen názvy článků.

Jakakoliv databaze starsich clanku ze Vcelarstvi je uzasna zprava oproti
soucasnemu stavu absolutni nevedomosti. Sam mam poslednich 10 rocniku
Vcelarstvi, ale leckdy objevim dulezity clanek ve starsim cisle pouze
nahodou... Doufam jen, ze tahle databaze bude zahrnovat co nejvice
starsich rocniku, ktere asi nikdy nepujdou uplne prevest do elektronicke
podoby.
Vi nekdo, kde je mozne sehnat tu databazi starsich clanku za Vcelarstvi
od ing. Maleho? Jake rocniky zahrnuje? jsou tam i klicova slova nebo jen
nazvy clanku? Existuje databaze Odbornych vcelarskych prekladu?
V okamziku zverejneni celych clanku by ovsem tato databaze postradala
smysl, jelikoz by je slo (alespon nove clanky v .pdf nebo .html) dotazat
jakymkoliv fulltextovym vyhledavacem.

> Dokonce je možno na tomto udělátku i o každém článku diskutovat.

Je to samozrejme dobry napad, ale tedy opravdu nechapu jak lze o necem
kvalitne diskutovat bez obecne dostupneho textu, o kterem probiha diskuze...

> Obsah jsem tam nedal a dávat nebudu. Je to sice škoda, ale narazil
> bych na autorská práva.

Vse se nakonec toci (a pokud vim jiz nekolik let) okolo zverejnovani
elektronicke podoby Vcelarstvi na internetu. Nechapu, proc se takovym
kvalitnim casopisem svaz nechlubi, nevystavuje ho a nelaka nove cleny.
Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
Ale zda se mi, ze to nemuze byt ten hlavni duvod proti zverejneni.
Naprosta vetsina vedeckych zurnalu dnes vychazi paralelne v tistene a
elektronicke podobe, pricemz ta je z velke casti volne pristupna a tento
podil se neustale zvysuje.
Muzete mi to, prosim, vysvetlit?

Mohl by se zde v konferenci, prosim, jasne vyjadrit nekdo ze svazu proc
bylo zamitnuto paralelni publikovani Vcelarstvi na internetu a zda totez
plati pro OVP. Je vule s tim neco udelat do budoucna? Za jakych
podminek? Myslim, ze neomezeny pristup k informacim je zasadni pro
ziskavani novych vcelaru. Tady je proste zakopan pes!

--
;-)
Karel


> Jen jsem to ještě nepřesunul na web z prostého důvodu.
> Nemáým čas to udržovat a doplňovat. Během dneška bych se to pokusil
> nainstalovat aspoň pro nahlédnutí.
> Pokud by byl někdo ochotný mi s údržbou pomoci, tak se to provozovat
> dá aspoň coby elektronický vyhledáváč článků, nebo obsah časopisu
> včelařství.
> Hezký den
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jaroslav Vodička" <jar./=/vod.volny.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:09 PM
> Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů
>
>
> Je to škoda, taky bych se přimlouval za časopis na Internetu, třeba už
> jen kvůli vyhledávání informací, třeba i na CD ? Vyhledávání podle
> klíčových slov, rychle a účině.
>
> Vodička
>
>

Karel Drbal:
Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
......Muzete mi to, prosim, vysvetlit?

Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako autor (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou, radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl. Jsem zvědav jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů. Já zvyšovat počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému poradím.
Eman

Příteli,
v duchu Tvého příspěvku by ale závěrečné "rád každému poradím" přece
znamenalo: "rád každému poradím: Ať vstoupí do mého spolku, jinak se s ním
nebudu bavit." Přesně o tom je politika nezveřejňování a poukaz na
dostupnost pro členy.

Honza Čáp


> Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako
autor
> (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo
> jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
> Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do
> svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl. Jsem
zvědav
> jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů. Já zvyšovat
> počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému
> poradím.

> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování.

Pro upřesnění, není možné aby by měl svaz autorská práva. Ta má ze zákona (i
logiky věci) pouze autor - fyzická osoba (nebo už jste snad někdo viděl, aby
kterákoliv právnická osoba - organizace něco vytvořila:). Svaz může mít
pouze právo dílo šířit za podmínek dohodnutých mezi autory článků a svazem
jako vydavatelem. Může být i výhradní.

Autorskoprávní problém spočívá spíše v tom, že pokud standardní autorská
smlouva uzavíraná, redakcí neobsahuje klauzuli, že se jedná o šíření
časopisu v tištěné i elektronické verzi, může být Internet považován za
další zveřejnění díla a za to ze zákona náleží autorovi další honorář.

Zveřejnit archiv zpětně pak může být velký problém, protože to znamená
uzavřít se všemi autory dodatek ke smlouvě, který to umožní, což je samo o
sobě nákladné i kdyby se všichni dalšího honoráře zřekli.

Nic ale nebrání tomu, aby od dalšího ročníku všichni kdo přispějí měli
takový dodatek podepsaný a Včelařství bylo na webu v PDF zároveň s papírovou
verzí.

Tvrzení že by jedna verze konkurovala druhé, má smysl pouze tehdy, kdyby
existovala přímá ekonomická vazba mezi počtem platících čtenářů a získáním
prostředků na pokrytí nákladů vydyvatele. Pokud to ale je zmiňovaných 200,-
Kč ročně, tak to může zčásti pokrývat tisk a distribuci, možná i část
nákladů redakce, ale rentabilní to rozhodně nebude.


Honza Čáp

Emanuel Vesely wrote:
> Karel Drbal:
> Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
> .....Muzete mi to, prosim, vysvetlit?
>
> Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako autor
> (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo
> jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
Tak tady v tom je prave ten problem! Samozrejme, paklize je vlastnikem
autorskych prav opravdu svaz (jako je tomu napr. u velkych nakladatelu),
je to volena instituce a ma povinnost vysvetlovat sva rozhodnuti svym
clenum! Tudiz bych rad slysel zduvodneni toho rozhodnuti:
"O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
že, pouze pro archiv a nezveřejňovat."

Asi nezbyva, nez napsat na svaz; urcite to udelam!

Jsou-li duvodem ekonomicke kalkulace, nemel by byt problem je zverejnit
a vecne o nich diskutovat...

> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
Nejde pouze o zviditelneni vcelaru ve spolecnosti, ale tez o sluzbu
clenum, kteri tak maji lepsi pristup k archivum a dokumentum. Ja
napriklad vcelarim mimo domov a vsechny cisla Vcelarstvi mam archivovane
doma. Potrebuji-li si vyhledat konkretni clanek nepojedu prece 120km ale
pripojim se na internet a fulltextove si vyhledam dulezitou informaci,
pripadne prohlidnu diskuzi k tematu. Je to vse o dostupnosti informaci.
Nekomu muze vyhovovat jen tistena forma, jinemu elektronicka. Ja
napriklad ctu spoustu casopisu v knihovne, ale potrebuji-li konkretni
clanek, stahnu si ho z internetu a uschovam. Jedine tak se v te zaplave
informaci neztratim...
Pochybuji, ze se ve stari moje pametove bunky ozivi... Ale mozna, ze med
a nejake to bodnuti jsou opravdu vsemocne a ja si budu pamatovat co se
kde o vcelicka sustlo.

> Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do
> svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl.
Nekdo zminoval priklad organizace radioamateru; ja vim jak kladne
napriklad pusobi stranky sportovnich klubu na propagaci netradicnich
sportu, o kterych se jinak deti nedozvedi.

> Jsem zvědav jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů.
> Já zvyšovat počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému
> ale rád každému poradím.
Kdyz by byla dostupna statistika o pohybu prumerneho veku vcelaru v
poslednich 2 desetiletich, myslim ze by to byl varovny signal...

> Eman
>
Zdravim,
--
;-)
Karel

Určitě by bylo super on-line verze, ale hodně by se udělalo pro propagaci včel a včelařů i to, kdyby bylo včelařství volně dostupné i nevčelařům, na stáncích. Určitě je problém s prodejem, protože stánkař neprodá tolik výtisků,( možná žádné ) ale ta možnost chybí. Proč není časopis volně dostupný i pro veřejnost?

Vodička

Pošli, není nikdy na škodu mít k dispozici informace. Čím víc, tím líp. Jura
----- Original Message -----
From: Ivan Cerny
To: Vcelarska konference
Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:32 AM
Subject: Re: odkazy


nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????

To nevidím schůdně - kdo by to udržoval? Na převážné většině včelích
stránek jsou odkazy dál, a tak se člověk může brouzdat až do bezvědomí.
Svůj seznam oblíbených včelích stránek rád pošlu, má-li někdo zájem.
Ivan



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 10.4.2003

Jen na okraj!!
Tady již několik dní řešíte vhodnost venkovních nátěrů na úly ale na
podzim mnozí z vás neváhají vložit do úlu podložky z asfaltové lepenky. Kde
je pak tady logika

Pepan

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 17, 2003 10:48 AM
Subject: Re: Luxol


> Nemohu zobecnit na všechny disperzní nátěry. Tak aspoň k tomu co mám
> vyzkoušeno - před několika lety byl k dostání disperzní nátěr Diskolor.
Jím
> jsem dříve nástavky natíral a i po cca 15 letech velká většina z nich
vypadá
> velmi dobře. Teď jsou "modernější" barvy této skupiny - např. u Dixolu je
> napsáno, že je vhodný i pro nátěr hraček. Takže mu rozhodně dávám přednost
> před Luxolem. Vězte, že vodou ředitelné nátěry se po rozetření a zaschnutí
> podstatně změní, tak třeba skvrnu na prádle od nich už nevyperete!
> Pokud jde o nátěr dřeva, tak první nátěr je dobré udělat barvou dost
> zředěnou, i 1:1, aby se barva dostala trochu pod povrch dřeva a druhý
nátěr
> se provede nezředěnou barvou. Potom drží.
> Prázdné obaly od Luxolu se považují za nebezpečný odpad (je to na nich
> napsáno), to také něco vypovídá o jeho (ne)vhodnosti pro naše účely. Např.
> nechtěl bych se léčit propolisem oškrábaným z Luxolem ošetřeného nástavku!
>
> K. Čermák
>
>
> > Ale tohle přece není argument, "kdovíco ještě".
> > Pokud v nátěru není olejovitá látka, je jeho životnost na přímě
> > povětrnosti velmi malá.
> > Osobně se domnívám, že vodou ředitelné nátěry na dřevo boudou na přímé
> > povětrnosti mít velmi omezenou životnost.
> >
> > Zdraví PP.
>
>

Ještě bych dodal Velkovčelaři by mohli jeho návrho zaplatit a dát vytisknout
svaz by to distribuoval, a my malí bychom je zdarma vylepili po vlastech
českých. Užitek by chm z toho měli všichni

Pepan

----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:52 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> Leták podleva mne moc velký smysl nemá pokud ho nedostanou do ruk ti co
med
> nepoužívájí ale mám jinou myšlenku. Když by do včelaře byl umístěn krásný
> plakát Který by lidem ukázal proč právě český med a ne z Argentiny nebo
> Číny ,proč preferovat ČESKÝ MED a seznamoval by je případně s s jeho
> vlastnostmi a t.d to záleží na uvážení ale jenom reklamních odborníků!!.
> text by měl být jednoduchý aby uvízl za běžné chůze bez zastavení
nevratně
> v paměti rozměr nejméně A3 Teď si představte co včelař to vylepovač. V
> každé vísce nejméně jeden nebyla by to ta nejúčinnější reklama?
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 5:47 PM
> Subject: Re: Opět leták na propagaci
>
>
> > :Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to
> > nezvýší
> > :a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.
> >
> > Ano, cenu ze dvora to nezvýší, ale vypadá to profesionálně a kvalita ve
> > sklenici je samozřejmostí. A pokud je tam nálepka, která obsahuje jméno
a
> > kontakt, při každém pohledu na sklenici je jasné, kdo tu kvalitu
> > vyprodukoval :) (včelky, že jo:) ).
> > Ale každý jak uzná za vhodné... :)
> >
> > Ať to bzučí!!
> >
> > jose
> >
> >
> >
> >
> > avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus
> >
>
>

On Fri, 18 Apr 2003, Emanuel Vesely wrote:

> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.

Přihlásit se do svazu jen proto, abych si mohl číst časopis je utopie. Dle
mého názoru vstup do svazu připadá v úvahu aľ tehdy, kdyľ to se včelařením
začínám myslet váľně, a místní organizace je schopná mi něco nabídnout.

A časopis by měl být k dispozici i laikům, kteří o včelaření zatím váľně
neuvaľují. ©ířit časopis na stánky je nákladné a pro malý počet
potenciálních zájemců nečlenů se nevyplatí. Ale právě proto se musí
časopis objevit na internetu - je to jediná cesta, jak časopis dostat mezi
laickou veřejnost při minimálních nákladech.

O výhodách prohledávání databáze článků i pro majitele tiątěné verze
časopisu se tu uľ hovořilo, to snad nemá cenu dál rozebírat.

A o ľádnou konkurenci tiątěné verzi se nejedná. Nikdo neplatí samostané
předplatné časopisu, ten dostává kaľdý člen zdarma. Platíme pouze členský
příspěvek, jako v jiných zájmových organizacích. Moľnost odmítnout
předplatné, protoľe mám k dispozici internet, tedy neexistuje.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Plně souhlasím a jiľ to mělo dávno být. Tímto se nedá nic zkazit.

s pozdravem Martin Kupka


----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 19, 2003 8:12 PM
Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


> On Fri, 18 Apr 2003, Emanuel Vesely wrote:
>
> > Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se
přihlásit
> > do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> > informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou
objednávkou,
> > radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
>
> Přihlásit se do svazu jen proto, abych si mohl číst časopis je utopie. Dle
> mého názoru vstup do svazu připadá v úvahu aľ tehdy, kdyľ to se včelařením
> začínám myslet váľně, a místní organizace je schopná mi něco nabídnout.
>
> A časopis by měl být k dispozici i laikům, kteří o včelaření zatím váľně
> neuvaľují. ©ířit časopis na stánky je nákladné a pro malý počet
> potenciálních zájemců nečlenů se nevyplatí. Ale právě proto se musí
> časopis objevit na internetu - je to jediná cesta, jak časopis dostat mezi
> laickou veřejnost při minimálních nákladech.
>
> O výhodách prohledávání databáze článků i pro majitele tiątěné verze
> časopisu se tu uľ hovořilo, to snad nemá cenu dál rozebírat.
>
> A o ľádnou konkurenci tiątěné verzi se nejedná. Nikdo neplatí samostané
> předplatné časopisu, ten dostává kaľdý člen zdarma. Platíme pouze členský
> příspěvek, jako v jiných zájmových organizacích. Moľnost odmítnout
> předplatné, protoľe mám k dispozici internet, tedy neexistuje.
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>

Srdecne dekuji a preji jeste krasny zbytek velikonocnich svatku. Cernochova
----- Original Message -----
From: Baudis J. P. <vcely-konference/=/or.cz>
To: <vecer/=/iol.cz>
Sent: Monday, April 21, 2003 1:54 PM
Subject: Prihlaseni do vcelarske konference


Na vědomí:


Dobrý den přeji,

na žádost Věry Černochové jsem níže uvedenou adresu přihlásil do
včelařské konference. Na tuto adresu budou nyní chodit všechny
příspěvky podané do konference:

homolka/=/jednotacb.cz

Odvědět resp. reagovat na jakýkoliv konferenční příspěvek můžete
prostým použitím fukce Vašeho mailovacího programu "reply"
(odpovědět), anebo posláním příspěvku na adresu: vcely/=/v.or.cz


Konferenci můžete sledovat i přes web a to na adrese www.vcely.or.cz
kde také najdete další podrobnosti, servis a pravidla konference.

--

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Jan P. Baudiš

správa včelařské konference

Jihlava, 21. dubna 2003 - pondělí

vcely-konference-list/=/or.cz

Ahoj lidi
Mám malinký problém. Vcelařím asi 11 let. Před 4 lety se u mě objevile alergie na propolis. V podstatě nemohu sáhnout na cokoli, na čem je propolis /nástavky, rámky, kuřák, rozpěrák, kromě nových věcí/. Pak za několk hodin mi otečou ruce, svědí, pálí a zčervenají. Návštěva lékaře a vyšetření přineslo jednoznačnou diagnozu. Podle lékařese léčí léky projev alergie. Ta samotná se nedá léčit. Mám se vyvarovat kontaktu s alergenem - tedy propolisem. Zatím to řeším jednorázovými zdravotnickými rukavicemi. K dostání jsou vinilové a latexové. Radeji používám latexové. Jsou příjemnější na ruce. V létě se při vysokých teplotách potí ruce. Pot zůstává pod rukavicemi a je to nepříjemné. Mám často suchou a tvrdou kůži na prstech. Údajně to způsobuje pudr v rukavicích. Rád bych řešil tuto věc jinak, ale nevím jak. Má li někdo nápad nebo nějakou zkušenost uvítám ji.

s pozdravem Richard Šimko

V článku Systém kompatibilních nástavkových úlů ve střední Evropě
(http://www.n-vcelari.cz/clanek-system-kompatibilnich-ulu.htm) je mimo jiné
věta "rozměry českých louček rámků nejsou vhodné pro nástavkový úl".

Není sice zřejmé, zda se jedná o výrok autora (Karl Kiess), nebo
překladatele (př. J. Boháč), nicméně co vše si pod tím lze představit?

Jen zúženou spodní loučku, nebo i 19 mm vysokou/tlustou loučku horní, o níž
se domnívám, že je masivní zejména kvůli namáhání při strojním odvíčkování a
vytáčení v radiálních medometech a medometech s vodorovnou osou?

Co si pod tím představujete?

Honza Čáp

> Není sice zřejmé, zda se jedná o výrok autora (Karl Kiess), nebo
> překladatele (př. J. Boháč)

Omlouvám se, přehlédl jsem závorku. Je to výrok překladatele, př. Boháče.

J. Čáp

Zjištění alergie na propolis po několika letech včelaření musí být strašné.Pamatuji se,že i můj otec,který včelařil celý život měl na jedné ruce také alergii,bezpochyby na propolis.Ruku měl na dlani zarudlou a kůže se stále loupala.Svého času jsem četl,jak doktor radil dětem které maji alergii,třeba na jahody,aby z hruba 1 až 2 hodiny před konzumací jahodového poháru snědli 1/4 jahody.Organismus si po podání malého množství alergenu vytvoří protilátky a pak to snáší.Skusil bych dát do 1l sklenice 1 kapku kupovaného propolisu,polovinu sklenice bych vylil a polovinu bych během dne asi na třikrát vypil.Druhý den bych to opakoval. Když by se nic nedělo,tak bych vždy asi za 2 dny dávku zvyšival o 1/2 kapky.Skusil bych dojít až na 10 kapek na den.Tuto dávku s úspěchem užívám na prevenci a léčení prostaty.Ruce bych si pravidelně ošetřoval sterilní vaselinou,nebo regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych všechno .

Přeji úspěch! Banýr.

Do gumových rukavic z drogerie jsou k dostání (ne vždy a všude) bavlněné
vložky. Vlastně takové tenké bavlněné rukavice do rukavic.
Budeš se muset smířit s tím, že je to na rukou tlustší a nemáš v rukou cit.
Pro případ nesmíření se, navrhuji ustřihnout konce prstů :-)) na těch
bavlněných rukavicích :-))
Otázka je, jak se to pak bude špatně navlíkat. ? Asi nutno zkusit. Tohle
neznám.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zatím to řeším jednorázovými zdravotnickými rukavicemi. K
> dostání jsou vinilové a latexové. Radeji používám latexové. Jsou
> příjemnější na ruce. V létě se při vysokých teplotách potí ruce. Pot
> zůstává pod rukavicemi a je to nepříjemné. Mám často suchou a tvrdou kůži
> na prstech. Údajně to způsobuje pudr v rukavicích. Rád bych řešil tuto věc
> jinak, ale nevím jak. Má li někdo nápad nebo nějakou zkušenost uvítám ji.

Zkus oslovit přímo svaz. Existuje několik včelařů-učitelů
včelařství-přednášejících, kteří jsou zároveň lékaři.
Například Mudr.Hajdůšková z Paskova (okres Frýdek-Místek, na mapě to najdeš
na jihovýchodním okraji Ostravy)
Myslím, že je i jednatelkou ZO ČSV Päskov.
A protože je díky svým knížkám i přednáškové činnosti známá, má i hodně
zkušeností s podobnými problémy.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

S tí pitím v nějakých pravidelných dávkách bych byl opatrný!
Svým antiseptickým účinkem ničí střevní mikroflóru a může nabourat trávení.
Pokud bych to já takhle užíval, asi ne nějak pravidelně, ale každopádně
vedle toho hned jogurty a bifidoaktivní kyselé mléko.
Vycházím z toho , co bylo napsáno v nějakém minulém ročníku "Včelařství".
Možná by si někdo vzpoměl ve kterém, nebo by se k tomu mohl vyjádřit někdo,
kdo má blíž k lékařství .

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Václav Banýr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 22, 2003 12:04 AM
Subject: Alergie na propolis,odpověď.


Zjištění alergie na propolis po několika letech včelaření musí být
strašné.Pamatuji se,že i můj otec,který včelařil celý život měl na jedné
ruce také alergii,bezpochyby na propolis.Ruku měl na dlani zarudlou a kůže
se stále loupala.Svého času jsem četl,jak doktor radil dětem které maji
alergii,třeba na jahody,aby z hruba 1 až 2 hodiny před konzumací jahodového
poháru snědli 1/4 jahody.Organismus si po podání malého množství alergenu
vytvoří protilátky a pak to snáší.Skusil bych dát do 1l sklenice 1 kapku
kupovaného propolisu,polovinu sklenice bych vylil a polovinu bych během
dne asi na třikrát vypil.Druhý den bych to opakoval. Když by se nic
nedělo,tak bych vždy asi za 2 dny dávku zvyšival o 1/2 kapky.Skusil bych
dojít až na 10 kapek na den.Tuto dávku s úspěchem užívám na prevenci a
léčení prostaty.Ruce bych si pravidelně ošetřoval sterilní vaselinou,nebo
regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych všechno .

Přeji úspěch! Banýr.

Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek bez toho aby sa vcelstvo neoslabilo .
Prosim o podrobny opis metodi.
Vopred Vam dakujem.

Stefan.

Zdravim,

Kdysi se zde psalo o pronikavem ucinku vcelami 'ozarene' indulony na
lecbu ekzemu na rukou. Coz to zkusit pouzit i v tomto pripade, vcely
to zpusobily, treba tomu odpomohou ...


Zdravi PP.


> ----- Original Message -----
> From: "Václav Banýr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 22, 2003 12:04 AM
> Subject: Alergie na propolis,odpověď.
> prostaty.Ruce bych si pravidelně oÜetřoval sterilní vaselinou,nebo
> regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych
> vÜechno .
>
> Přeji úspěch! Banýr.
>
>

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 565353127 (*111)
http://www.dup.cz
mail: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Langstrot s 9rámky je příliš obdelníkový,včely celý prostor nemohou obsednout při kruhovém chumáči/pohled z hora/.Platí to i pro plodové hnízdo na jaře-pokud se zploští v důsledku dlouhých plástů,jsou vyšší tepelné ztráty.. příspěvek 2710 K.Cermák

Otázky na příspěvek:

..vcely celý prostor nemohou obsednout ?
../pohled z hora/ kruhový chumáč ?
..plodové hnízdo v rozvoji pokud se zploští/protáhne/ ?

Připomíná mi to O.Brennera,to se kromě velikosti rámku nic nezměnilo ?

vše v dobrém franta

Před nedávnem se probíralo, zda má barevné odlišení úlů vliv na orientaci
včel. Na
http://cvs.anu.edu.au/andy/beye/beyehome.html jsou zajímavé stránky o tom,
jak včela pravděpodobně vnímá obrazce.

J. Čáp

V snahe zregenerovat vlastnu chovnu liniu matiek som sa dopatral k zoznamu chovatelov matiek v CR. Avsak vobec neviem, ktora linia by bola vhodna do oblasti, kde vcelarim (okolie Bratislavy). Mohol by mi niekto pomoct pri vybere, resp. odporucit, na ktoreho chovatela sa mam obratit?

Dakujem

Peter

Vážení přátelé,

dovolte mi, abych Vás seznámil s historií akce, která má něco společného s využitím medu a jeho propagace.


V roce 1992 se na našem novém sídlišti v Brně Vinohradech začaly objevovat různé malé soukromé obchůdky. V jednom z nich se scházela skupina vinohradských občanů, z jejichž diskuse, které víno a od kterého dodavatele je nejlepší, se zrodil nápad oslovit různé výrobce vína a uspořádat Košt vín. Tuto akci pak začali organizovat pracovníci vinohradského Městského úřadu. Každým rokem získává Vinohradský košt vín větší popularitu.


V roce 2000 jsem si pořídil několik včelstev a z medu jsem si vyrobil svoji první medovinu. Překvapilo mě, že má naprosto jinou chuť a kvalitu, než na kterou jsem byl zvyklý ze včelařského obchodu. Od starších včelařů jsem se dozvěděl, že na výrobu medoviny jsou tisíce různých návodů a každý chválí tu svoji.


Takže jsem další rok oslovil pořadatele vinohradských koštů a společně jsme začali připravovat souběžně s koštem vín i košt medovin.V roce 2002 se uskutečnil již 10. ročník Vinohradského koštu vín, kde bylo přibližně 500 vzorků vín a k němu se připojil 0. ročník Koštu medovin, kde bylo vystaveno 12 vzorků. Přestože toto množství působilo legračně, byl o medovinu velký zájem. Chtěl bych se touto cestou obrátit výrobce, ale i na chovatele včel, kteří si z medu vyrábějí medovinu pro svoji spotřebu a měli by zájem svoji medovinu vystavit a nechat koštovat, aby zaslali vzorky (2 lahve 0,7 l) nejpozději do 26 .4 2003 na adresu KVIC, Mutěnická 21, 628 00 Brno, nebo Jan Kolek, Mutěnická 13, 628 00 Brno.


Závěrem mi už zbývá Vás všechny pozvat na XI. ročník Vinohradského koštu vín a I. ročník koštu medoviny, který se bude konat 4 .5 20031 . Na tradičním místě v prostorách restaurace Pálavanky .Slavnostní zahájení v 9 hodin.


Spojení MHD trolejbus 145, 146 ze Staré osady nebo 145, 146 z Novolíšenské . Vystoupit na zastávce na Bzenecká (u obchodního centra), Košt se koná v 1. patře. Nebo autem do Brna na sídliště Vinohrady. Auto zaparkovat na parkovišti u radnice .


PS: Tento článek byl poslán do redakce časopisu včelařství začátkem měsíce února s prosbou o zveřejnění .

S pozdravem

Jan Kolek

Opatrně s užíváním čehokoliv na co máte alergii!!!!
Největší zrada alergické reakce je v tom, že jakékoliv i sebemenší množství alergenu může vyvolat reakci neboť alergie je bouřlivá a neadekvátní reakce. Po vypití byť jediné kapky propolisu může následovat (bez léčby lege artis) náhlá dušnost, poté otok dýchácích cest, edém mozku, pak povolí svěrače...... NERISKOVAT. Viděl jsem to ixkrát a byla to reakce i na jahody, para ořechy, včelí bodnutí, vosí bodnutí a další látky. Ne všichni to přežili!!!!

Ať nám to bzučí Richard

>
> Čejkův úl
> http://gw.dup.cz/vcelam
> # Pane Kala, šlo by se k Vám na to někdy podívat?
>
>
Ano, jen bych rád předeslal, ľe k vidění jsou zatím pouze dva Čejkovy úly
osazené včelami.
Mám je na chalupě, kde bývám téměř kaľdý víkend. Návątěvu je třeba dohodnout
předem.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
PS:
Kdyľ jsem si před dvěma roky pořídil modem a začal získávat netovou
gramotnost, tak jsem po několik týdnů marně pátral v síti po nějaké
včelařině. Díky Ví»ovi Vydrovi jsem se zapojil do včelařské konference,
díky odkazům na daląí mnoľství včelařiny se mohu podívat do celého světa.
Děkuji proto i za Tvůj přehled odkazů.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 11.4.2003

Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.


__________________________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo
http://search.yahoo.com

pokud by mel nekdo zajem o pekna zlata vicka s motivem bunek
kontaktujte pana Hutlu (inicioval jsem jejich vyrobu a tato nabidka
neni komercni) 602162356.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

K otázce v předmětu: Ano, biologické a fyzikální zákonitosti by měla
technologie respektovat. V opačném případě včelám bude spíše škodit než
prospívat. Není to nic nového, tak jsme zdůvodňovali čtvercový rozměr
nástavku Optimalu už před čtvrt stoletím. Čtverec (aspoň přibližný) je pro
včelstvo nespornou výhodou, je to ovšem jeden z několika prvků úlu/úlové
soustavy Optimal. A zároveň - nevyjmenoval jsem všechny výhody (většího)
čtverce - např. působí protirojově, není potřeba tolik nástavků pro silné
včelstvo jako u menších půdorysů, úl je stabilnější, snazší výroba nástavků,
atd.
Při konstrukci Optimalu jsme nevycházeli z Brennerovy teorie, neosvědčila
se, Brenner se dopustil zásadních chyb ve svých úvahách a praxe to i
potvrdila. Čtverec Brennerova nástavku (byl uvnitř cca 33 x 33 cm) byl
příliš malý pro pořádné včelstvo. Optimal má uvnitř 43,5 x 43,5 cm, a to je
o 90 % větší plocha v půdorysu, tedy zásadní rozdíl. Konstrukce Optimalu a
celá technologie ošetřování včelstev v něm (hlavně nízkonást. varianta)
vycházely z poznatků C.L. Farrara, v našich podmínkách již prakticky
ověřených! Optimal je dobrým kompromisem mezi potřebami včelstev a požadavky
včelaře.
To co jsem minule napsal, je nutno chápat vcelku - v souvislostech! Chtěl
jsem poradit těm, kdo se rozhodnou pro rámek 45 cm délky, aby zvolili pro
nástavek raději o rámek více než méně, tedy např. bude mnohem lépe mít v něm
11 rámků než jen 9.

Ještě k Brennerovým úlům: Ve svých včelařských začátcích jsem měl asi 8
Brennerových úlů a byly to nejhorší úly z hlediska chovu včel v nich, co
jsem kdy měl. Byly prostě malé pro jarní rozvoj, výška úlového prostoru
(přidané nástavky) malý čtverec nemohla kompenzovat, v tom smyslu, že se
včelstvo mohlo roztáhnout nahoru či dolu do přidaných nástavků. Mohlo, ale v
praxi to nešlo, včelstva zaostávala za ostatními ve větších úlech.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 22, 2003 10:10 AM
Subject: Tímto směrem se ubírá včelařská technolologie ?


> Langstrot s 9rámky je příliš obdelníkový,včely celý prostor nemohou
> obsednout při kruhovém chumáči/pohled z hora/.Platí to i pro plodové
hnízdo
> na jaře-pokud se zploští v důsledku dlouhých plástů,jsou vyšší tepelné
> ztráty.. příspěvek 2710 K.Cermák
>
> Otázky na příspěvek:
>
> .vcely celý prostor nemohou obsednout ?
> ./pohled z hora/ kruhový chumáč ?
> .plodové hnízdo v rozvoji pokud se zploští/protáhne/ ?
>
> Připomíná mi to O.Brennera,to se kromě velikosti rámku nic nezměnilo ?
>
> vše v dobrém franta

Zoznam chovatelov je kazdy rok uverejneny v casopise Vcelar. Pri Bratislave
chova matky pan Dedinsky / v Devíne / a pani Trokanova / vo Vojke nad
Dunajom /.

Matej


V snahe zregenerovat vlastnu chovnu liniu matiek som sa dopatral k zoznamu
chovatelov matiek v CR. Avsak vobec neviem, ktora linia by bola vhodna do
oblasti, kde vcelarim (okolie Bratislavy). Mohol by mi niekto pomoct pri
vybere, resp. odporucit, na ktoreho chovatela sa mam obratit?

Dakujem

V seznamu chovatelů není linie matek uvedena. Je nutné uvést, jakou linii chovatelé prodávají. Takto bychom museli každého chovatele obvolat. To ani nejde.
Tonda

Každý ať si včelaří jak chce, včely nejsou brambory , které se množí
hlízou...........

Především by se mělo využívat kvalitního genetického potenciálu
inseminovaných a prověřených matek a tento materiál rozchovávat,
postupy jsou dobře propracované a vcelku jednoduché.

              přeji krásný den či noc Martin Kupka


Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Dnes píšou v novinách, že se na tachovsku kradou úly. Uvádějí tam tři případy kde jde o 60, 47 a 6 včelstev. Údajně je prý asi zloději vozí na Moravu, kde je velký úhyn. To bude nějaký hovado co chce lehce přijít k penězům. Tak si dávejte pozor kdo a co Vám chce prodat, aby za chvíli nezjistili, že je to výnosný obchod a nerozjelo se to ve velkym, třeba jako krádeže kabelů apod.
To je vše, jenom mi to naštvalo, tak jsem se potřeboval vykecat.

                     S pozdravem Míra

Nebo že by někdo zařizoval velkochov?

Jestli jsem se dotknul včelařů na Moravě tak se omlouvam,to jsem nechtěl, jenom prodávam, jak jsem koupil.

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.474 / Virová báze: 272 - datum vydání: 18.4.2003

Bol som v Holandsku na navsteve u včelára,
stále tam fúka vietor, úle su umiestnené v prístreškoch, niekedy na malých
traktorových vlečkách s pohyblivou strieškou.
Nektár a peľ včely nosia z vrb, ktorých je vedľa vodných kanáloch hodne. V
neposlednej miere sú to plantáže jabloní , hrušiek a plochy kde sa pestuju
rastliny na semeno/ ďatelina, hrach a pod./ Poľnohospodárstvo je na vysokej
úrovni . Veľa plochy je osadenej zemiakmi a sukrovou repou.
Poľnohospodárstvo je na vysokej úrovni.
Pestovatelia plodín na semeno vyhľadávajú včelárov a opeľovanie sa
vykonáva za odplatu, prípadne za naturálnu odmenu
Pán Hollestelle z Rilandu blízko Belgických hraníc obhospodaruje 35
včelstiev v nádskavkových drevených úloch s jedným plodiskom na 10-11
rámikov 36 x 22 cm a nádstavkami 36 x 12 cm. Výťažnosť medu na jedno
včelstvo v minulom roku bolo 20- 27 kg. Spotreba cukru bola 13 kg vrátane
podnecovania.
V Holandsku je registrovaných 12 000 včelárov, ktorí obhospodarujú 100
000 včelstiev, problemy majú podobne ako naši včelári.
Ceny v Euro niektorých potrieb :
úľ drevený, plodisko, 2 nádstavky , strieška 198 E
úľ plastový, 2 plodiská 89
E
medomet 3 ramikový 362 - 461 E
4rramikový
504 E
odviečkovacia vidlička 10 - 15
E
dymák
20 E
Záver : na poliach sa nicia hlodavce chemicky,
krty fosforovými kapslami a ovocne plantáže striekané strojne. Chemicky sa
ošetruju aj zemiaky proti mandelinke zemiakovej, aby sa ako ekologicky
nezávadné predávali ďalej
Gabriel Komínek, Košice

Poslal jsem na www.vcelarstvi.cz/svaz novy oběžník číslo 2/2003.

S pozdravem

Lněnička