Včelařská konference

Podívej se na http://www.n-vcelari.cz/, praktická ukázka z 31.3.03.
Tonda

Skušenosti se stavbou v podmetu sice připouštějí určitou pravděpodobnost výstavby mezistěn v podstaveném nástavku, ale nestačí k tomu matku uzavřít mřížkou na jednom rámku. Musela by následovat dostatečná snůška motivující mladušky ke stavbě. Značná část mezistěn je i tak zanesena sladinou a matka nemá dostatek prostoru ke kladení. Omezení plodu pak vede k rojové náladě. Panenské plásty zanesené medem po vytočení většinou matky nerady zakladou. Proto je vhodnější mezistěny vkládat do "medníku", tedy nad plod. I pro jejich výstavbu je nutná silná snůška (např. v řepce), jsou však postaveny dokonaleji (až k okraji) než v podstaveném nástavku. Použití starších souší na okraje nástavku není nutností. Nedostavěné krajní mezistěny stačí přeložit do středu nástavku.
S pozdravem "bzbzbz" Honza

Mám problém:
Rozšiřoval jsem vloni počet včelstev,
tavil starší plásty, v jednom úlu byla myš a
nakonec jsem teď na začátku sezony s minimem souší,
které bych mohl dát do medníku.

Napadají mě 2 metody jak postupovat a zajímá mě váš názor, která by byla nejlepší,
případně jestli se to dá dělat i jinak a lépe:

1. Nasadit medník s 9 mezistěnami, na kraje jako krycí plásty dát souše.

2. Celý nástavek mezistěn podstavit dolů na dno,
do něj dát 1 plást s plodem a matku (budu mít zas asi problém ji najít),
a mateří mřížkou přinutit matku pracovat na dolním nástavku s mezistěnami.

Předem díky za názory a rady
Eman

Pri prechodu na novou rm jsem u stareho ulu odstranil strupek a nad stare dilo jsem postavil nastavek s novou rm. Dal jsem do nej par sousi a zbytek mezisteny. Pokud mezi spodnimi a hornimi ramky je moc velka mezera, dej napric spodnich ramku nejake latky (napriklad loucky ze starych ramku), aby vcely snaze prelezaly nahoru. Az zjistis, ze se matka prestehovala, oddel nastavky materi mrizkou a az ze starych ramku vybehne vsechen plod, jsi bez starosti.
Protoze vetsinou uly nemaji stejne rozmery, musis nejak vyresit mezery mezi kraji nastavku. Ja tam daval pruhy stareho lina.
Zdravi Pavel

je jednoduché.
1) Je dobré dát si úly již dnes na stanoviště,kde budou stát úly nové.
2) Při min.teplotě 18,lépe 20 stupňů si připravíme nějaký stolek,nebo desku na kterou se vejde celý starý rámek.
3) První velký rámek ometeme spátky do úlu,ometený rámek položíme na desku,mezerníky nahoru.Na toto dílo položíme zase mezerníky nahoru rámek prázdný.Nožem,podle vnitřních hran dílo rozřízneme.Prázdný rámek dáme stranou,zvednemei rámek starý a na stole ležící dílo nasuneme rámek nový.Pokud by na díle dostatačně nedržel,vložíme mezi rámek a dílo kousek rozmáčklého vosku,panenské dílo,nebo proužek mezistěny.Při opatrném zacházeni by to mělo stačit.Je možné také rámek převázat včel.drátkem.
4) Takto upravený rámeček vložíme do nového úlu a další rámky už ometáme do nového úlu.Pokud by vznikly velké zbytky,je možné několik zbytků dát do jednoho rámku a převázat drátkem.Zbytky zásob dáme olízat do podmetu,nebo podstrčeného nástavku.
5) Změnu provedeme pokud možno před snúškou.Ušetříme si komplikace se zásobami v medu.Není to ale podmínkou.Zato podmínka je dostatečná teplota.

Hodně úspěchu !!!

Prechazel jsem z 39x24 na 37x30 a resil stejny problem. Po repce jsem
vymenil kompletne mednik za novy s novou mirou. Plodistni ramky jsem
bral jeden po druhem a zkracoval je z 39 na 37 cm a vkladal do noveho
nastavku. V prubehu roku jsem pak presouval pozkracovane ramky do
medniku, nechaval vybehnout plod a nahrazoval novymi ramky. Pokud
byly ramky zanesene medem, vyckal jsem do medobrani. Metoda je to
pracna a pouzitelna jen pro hracicky, kteri si rozmazluji sve vcely.
Dnes uz mam malo casu a tak bych vcely radeji po repce (pokud to
specha) nebo na podzim (pred krmenim) smetl na mezisteny do novych
ulu.

Kuba

Dne 4. duben 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Mám naléhavou prosbu,
>
> nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
> Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
> s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
> Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
> období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???
>
> dik Martin
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Pouze pěnivá Plzeň přináší pravé potěšení Kam na Plzeň?
http://www.pilsner-urquell.cz?poteseni

Mám naléhavou prosbu,

nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???

dik Martin

Jen doplnění:
Herkules není vodostálý, tedy po zatvrdnutí a působení i jen vysoké vzdušné
vlhkosti zase měkne. Tedy pokud někdo chce lepit nástavky, nepoužívejte
Herkules, ale raději třeba Duvilax na dřevo, ten je vodostálý, dobře se s
ním pracuje. (Herkules je dobrý nalepení opalitových značek na matky.)
Dříve jsem na lepení nástavků používal epoxidové lepidlo Epoxy 1200. Ale to
je velmi drahé a má tu nevýhodu, že po namíchání s tvrdidlem se musí do asi
30 minut spotřebovat, potom už tuhne. Hodí se ale třeba na opravu (zalití)
různých nerovností a děr ve dřevu, dá se po zatvrdnutí snadno i přihoblovat,
přibrousit.
K. Čermák

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří

> Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je
>z odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
> herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
> odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
> strana dřeva.

Není lepší si koupit hotové nástavky od truhláře- včelaře , zvážit cenu
vlastní práce peníze si vydělat jinou prací, každý jistě si nejaký zdroj
dovede najít a také tlačit na cenu aby byla co nejnižší, vše by mělo
opravdu vést k velkým sériovým výrobám za nízkou cenu a vysoce kvalitní,
ale to musíme chtít asi všichni a ne to stále fušovat doma na koleně.
A každý stolař ještě není dobrý a neumí řemeslo !!!! tak hledat a vidět
kvalitu a za dostupnou cenu!!!
zdraví Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
Sent: Friday, April 04, 2003 7:56 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cimbuří


Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

pokud se nepletu, je cimbuří myšleno jako spojení na prstový ozub (pravoúhlé
řezy), to kde se používají šikmé řezy se jmenuje spojení pomocí ozubů a
rybin (zdoj: Udělej si sám, Knižní klub 1995).

jose

| | Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů
na
| spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
| Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře
představit,
| jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
| řez.
| Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
| minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním
ozubem,
| čili zkosením vnitřní stěny ozubu.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

ještě se vrátím k tématu výroby nástavků.
Psali jste o tom, zda požívat ke spojování cimbuří, polodrážky nebo třeba
jen na tupo. S tím podle mého názoru souvisí i to, zda používat ofalcované
nástavky či bez falců.
Nevím jaké míte možnosti při výrobě nástavků vy, já osobně mám pouze
cirkulárku s možností nastení hloubky prořezu a omezeně hoblovku. Pokud budu
vyrábět nástavky ofalcované, není absolutní přesnost až tak důležitá,
protože i nekolikamilimetrové nepřesnosti se falcem schovají. Jak to ale je
bez falců?
Vyráběl jsem nástavky moderní, tedy tenkostěné, neofalcované. Spojil jsem je
pouze na tupo, uvidíme kolik sezon takto vydrží. Ovšem nejvíce práce mi
dalo, aby se nástavky nekolébaly, aby po celém obvodu na sebe dobře
přiléhaly. Toto mi dělá mnohem větší starosti než samotný spoj... A pokud
bude dřevo pracovat, bude mě zajímat nejen rozšklebení spoje, ale i mezera
mezi nástavky. Máte na to nějakou vychytávku?

Ať už je konečně jaro nejen podle kalendáře všem přeje

jose



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

>Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím >jsem na ně nenarazil
>ve fyzické podobě.
>Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec >dováží, kdo to
>prodává a za kolik. Díky!

Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)
Ne že bych jim chtěl dělat neplacenou reklamu, ale na jejich stránkách
v nabídce "Katalog/zpracování dřeva/speciální přípravky/cinkovací přípravek/PowerCINK400"
je uveden též postup výroby takového spoje a to včetně
ilustračních fotografií.
Je mi jasné, že takto vyrobený spoj bude díky své přesnosti
a díky zkoseným hranám pevnější, než klasické "cimbuří" vyrobené
na cirkulárce, ale porovnám-li cenu a produktivitu obou řešení,
zdá se mi použití "cimbuří" pro výrobu nástavků vhodnější.
Svůj názor samozřejmě nikomu nevnucuji, je na každého rozhodnutí,
zda bude nástavky vyrábět spojením natupo, na drážku, s cimbuřím či cinkovým spojem.


M. Valenta

Přátele! Mám takový pocit, že se tu pletou dohromady dvě věci.
Ctěl bych se proto ujistit, že myslíte to stejné jako já:
Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů na
spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře představit,
jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
řez.
Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním ozubem,
čili zkosením vnitřní stěny ozubu.

Nepletou se tady dva způsoby spojování dohromady?
Je tu nějaký truhlář, aby mi to vysvětlil co je co, pokud se mýlím?

Ikdyž bych rád našel způsob, jak strojově vyrobit právě ty cinky!

Osobně vidím přesnější hladší obrobení stěny ať ozubu, nebo cinku frézou.
Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.
(Já osobně plánuji k tomuto učelu koupit Narexku ... mají dva typy podle
výkonu, je podle mých informací odolnější výkonnější ale i dražší 5-6
tis.Kč)
Mám stůl pro upínání ruční kotoučové pily (dá se v ní pak řezat jako ve
stolní pile)
Do toho stolu (výrobce je Folkraft ale asi by se todalo vyrobit i amatérsky)
se dá upnout i horní fréza a pak se dá použít stejný postup, jak je tady
popisován pro kmitavou pilu. Myslím použít vodící lištu. Ten stůl má z boku
i vodící pravítko pro vedení prkna podél pily (nebo jiné mašinky) v pravém
nebo jiném úhlu, takže i ten ozub pak bude mít i uvnitř pravý úhel. Ikdyž
při správném zařezání prvního ozubu by to měla v kolmím směru udržet i
vodící lišta.
Určitě bude mít takový ozub hladší stěnu, umožní menší vůli mezi zuby tím
pádem to bude pevnější a déle takové spojení vydrží.

Ještě jeden způsob jsem viděl v jedné knize pro domácí kutily, kde jsou
ozuby vyráběny opět pomocí horní frézy. Přípravky tam vypadaly velice
profesionálně. K fréze určité síly byla kulisa s vodícími zuby. Na fréze byl
navléknut přípravek, který zapadal do vodízích zubů a vymazoval vedení pro
vyfrézování zubu. Pojezdem přípravku frézy v jednom vodícím zubu kulisy se
vyfrézoval jeden zub a převedením frézy do dalšího vodídího zubu další zub.
Výměnou frézovacího nástroje za kuželový se dala vyfrézovat jedna strana
cinku. Ovšem nepochopil jsem, jak se vyrobí ten protikus, když to má mít
zkosení z jednoho boku desky do druhého. Stejným postupem zboku by mělo dno
zubu cinku kulatý profil a to by jaksi do sebe nešlo. Jak tohle dělají
nevím.
Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím jsem na ně nenarazil
ve fyzické podobě.
Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec dováží, kdo to
prodává a za kolik. Díky!

Ovšem je to zase jen amatérské řešení. Profesionálně se asi ozuby vyrábějí
jinak.


S přáním hezkého dne
Arnošt

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří


Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Tyto podmínky upravuje každoročně příloha metodického návodu k prevenci
a tlumení varroázy pro určité období. Poslední byla uveřejně v příloze
Včelařství 7/2002. Nová zatím není, ale měla by být podobná a opětně
vyjde v časopisu.

Pro kočování, i jakékoliv přesuny včelstev není rozhodující ZO ale
katastrální území. Takže i přesun v jedné obci, pokuk zahrnuje dvě
katastrální území a včelstvo je přesunováno z jednoho konce na druhý,
případně z jedné strany ulice na druhou, pokud jde o přesun přes hranici
katastrálního území musí povolit OVS, případně její budoucí nástupce.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, April 03, 2003 6:37 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: kočování
>
>
> Ahoj! - opět jeden dotaz...
>
> Stavím (předělávám) vůz a nemám s kočováním takřka žádné
> zkušenosti. Rád bych se proto optal zkušených kočovníků,
> zda-li je možné shrnou zejména právní stránku věci do pár
> řádků, případně odkázat na nějakou dostupnou (!) literaturu?
> Jak je to s veterinárním povolením pokud se kočuje v rámci
> ZO, v rámci okresu a za hranice okresu? Máte vůz pojištěný?
> Já se ptal u "Hasičů", ale bylo mi řečeno, že "co je na
> kolečkách" nelze pojistit?!
>
> Díky za odpovědi a ať nám to lítá... :)
>
> jose
>
>
> avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
>

:>Je tedy jeden malý, drobný problém, vosk, který je použit na mezistěny
:>do takových forem musí být vosk s potravinářským atestem (nejde použít
:>klasické mezistěny pro riziko kontaminace vosku rezidui léčiv). V

Lze použít i výřez panenské trubčiny ze stavěcího rámku.
Je ale těžké je donutit aby stavěly a plnily v malých plástečkách.
Musí na to být snůška a také včely.
Já si to udělal spíš jako raritu na ukazování, nevyplatí se mi na to víc ztrácet čas.
Zájem o to moc není (za odpovídající cenu). A kdo by taky chtěl žvýkat nějaký sladký vosk?
Nejdřív je potřeba lidi naučit na krystalický a pastovaný med (jako ve Švédsku).

Eman

Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Eurotel po prvním tahu T-mobilu se snaží také něco vytěžit z tolik
oblíbených SMS
Zatím tak že SMS posílané z internetu bude provázet reklama "sponzora"
prakticky to znamená že je možno napsat pouze 60 znaků zbytek ( 100 znaků )
je reklama
Jelikož asi bude nějakou dobu trvat než získá "blázny" ktaří za to budou
ochotni platit nabízí neziskovým organizacím tuto možnost zdarma ( tuším že
pouze do konce května )
tolikrát jsem musel slyšel jak nákladná by byla nějaká kampaň - navrhuji aby
svaz ( UVČSV)
tuto možnost využil k plošné propagaci ( svazu ??? )
je jasné že "hlášky" typu "jez med posílíš mír" a že "brácha šel pro med do
jednoty" by působily spíš komicky
přesto by snad šlo nějak připomenout včelky ( "veselé a rozkvetlé velikonoce
přejí čeští včelaři" ??? )

NezMar

S ohledem na to že Dr.Kamler před pár dny na schůzi říkal že je to v
jednání a já už měl v ruce prazdnou použitou lahev tak se ptám - jak dlouho
to je co se dohoda sepsala.
A otevřeně se přiznám že v případě že se toto logo vztahuje i na výrobky z
tohoto medu mi to připadá jako "trošku" zbytečná věc - řekněte mi ( včela je
výkupce a ne producent ) jak zkontrolujete že med použitý do medoviny
odpovídal této normě ( obsah vody je idealni ukazatel ) - tj. že tato
soukromá firma dodržela pravidla k nimž se zavázala.
k čemu teda je logo český med ????????????



----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 03, 2003 10:48 AM
Subject: RE: český med


> Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
> ale i medicínu které se běžně říká medovina.
> Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
> Předboj. A teď proč píšu ....
> Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
> podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
> název český med ( česky a anglicky )
> Myslím, že na medovinu je daná norma
> neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
> subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨
>
Včela Předboj. A.s. má podepsanou licenční smlouvu na použití ochranné
známky český med na med a výrobky obsahující med, odpovídající
požadavkům příslušné svazové normy (včetně země původu).

S pozdravem

Lněnička

Ahoj,

já si myslím, že spojení na "cimbuří" je určitě lepší než na tupo nebo
polodrážku. Otázka jiná je výroba... Zatím mám nástavky vyrobené spojením na
tupo, sešroubované vruty. Chtěl bych ale do další zimy upravit cirkulárku
podle návodu Jana Jindry tak, jak to popisuje na svých stránkách a dělat
nástavky pořádně.

Včera jsem byl v obchodě, kde prodávají spojovací materiál. Byl jsem
překvapen co existuje druhů hřebíků. Tak mě napadlo, jaký by byl rozdíl mezi
spojem s vrutem a "kroucenými" hřebíky- takové jako se používají do palet -
spoj nejde rozebrat...

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Mozna Vam pomuze take tato stranka, kde je i rozsirena problematika
hygienicka.
http://www.mendelu.cz/user/apridal/skripta/med/a.htm
Zdravi,
Antonin Pridal

>
> Já zatím vlastní zkušenosti nemám ale již jsem si zakoupil
> několik desítek sad a hodlám je vyzkoušet v nízkém nástavku
> uchycením do prázdných rámků. Problém je, jak je umístit co
> nejblíž plodiště k vystavění a neriskovat zakladení.
> Přemýšlím o vytvoření jakéhosi boxu, který by byl tvořen
> dvěma krycími deskami o velikosti rámku a z ostatních stran
> plastovou mřížkou - uvnitř boxu by byly rámky se sadami. Celý
> box by byl veliký asi na polovinu nástavku, aby matka mohla
> kolem přecházet a nebyla omezena.
>
> Pokud máte někdo praktické zkušenosti, uvítám Váš názor.
>
Je tedy jeden malý, drobný problém, vosk, který je použit na mezistěny
do takových forem musí být vosk s potravinářským atestem (nejde použít
klasické mezistěny pro riziko kontaminace vosku rezidui léčiv). V
plástečkovém medu je v podstatě vosk potravinou, na rozdíl od konvenčním
způsobem získávanéh medu. Takový vosk bylo možno získat a snad i stále
lze ve VÚVč. v Dole.

Jiné, v zahraničí používané systémy, například americký Ross Rounds
nepředpokládají použití mezistěny a včely jsou přímo nuceny stavět ve
formě panenské dílo. Hajdamachův model s takovu eventualitou nepočítá.

S pozdravem

Lněnička

> Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
> ale i medicínu které se běžně říká medovina.
> Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
> Předboj. A teď proč píšu ....
> Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
> podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
> název český med ( česky a anglicky )
> Myslím, že na medovinu je daná norma
> neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
> subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨
>
Včela Předboj. A.s. má podepsanou licenční smlouvu na použití ochranné
známky český med na med a výrobky obsahující med, odpovídající
požadavkům příslušné svazové normy (včetně země původu).

S pozdravem

Lněnička

Ja mohu uvedene sady doporucit, nechci jim delat neplacenou
propagandu. Ale v prvnim roce je uspesna pouze pri skutecne silne
snusce, kdy ji mezistenu vystavi a zanesou a ZAVICKUJI. To je
dulezite, jak jsem psal uz pred asi 5 lety. Bezne ale je jeden
rok vystavi a pripadne castecne zanesou a druhy rok teprve
ziskavam plnohodnotny produkt. Pokud se nejaky nedockavec chce
pochlubit (vcelarum) uz prvni rok, necht do ramecku nacpe kousky
svetleho vosti. Uspech potom je temer zarucen i pri prumerne
snusce. Pokud chcete rozvinout diskusi o cenach, vychozi bod =
zahranicni praxe = trojnasobek ceny stejne hmotnosti medu,
pricemz se do vahy plasteckoveho medu zapocitava i ten
umelohmotovy ci dreveny ramecek. To neni zadna zlodejina, ramecky
musi zustavat v ule do UPLNEHO zavickovani, vcely davaji prednost
plastum, kde neni tolika prepazek, takze obcas byva nutno zuzovat
a s tim mohou vzniknout jine problemy atd. Takze vynos nemuze byt
srovnatelny s normalnimi mednikovymi plasty.

Uspech preje Josef



--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Se sadami pro plástečkový med jsem se poprvé setkal
na výstavě Praga-Agro. Dají se koupit - sada obsahuje
šestiboký rámeček s mezistěnkou, plastový obal a polepové
samolepky. Bližší popis je na ttp://www.cmail.cz/hajdamach.

Já zatím vlastní zkušenosti nemám ale již jsem si zakoupil
několik desítek sad a hodlám je vyzkoušet v nízkém nástavku
uchycením do prázdných rámků. Problém je, jak je umístit co
nejblíž plodiště k vystavění a neriskovat zakladení.
Přemýšlím o vytvoření jakéhosi boxu, který by byl tvořen
dvěma krycími deskami o velikosti rámku a z ostatních stran
plastovou mřížkou - uvnitř boxu by byly rámky se sadami.
Celý box by byl veliký asi na polovinu nástavku, aby matka
mohla kolem přecházet a nebyla omezena.

Pokud máte někdo praktické zkušenosti, uvítám Váš názor.

M.Valenta

> Děkuji za jakékoliv poznatky

www.agropcheloprom.com.ua/ramka.html

Jaké jsou vaše zkušenosti s plástečkovým medem? Zajímá mě především
výroba plástečkového medu a jeho distribuce. Už jsem vykoumal jak by
se asi dal vyrobit - vytvořil jsem dřevěný čtverek a uprostřed ho
prořízl s vyjímkou jedné stěny. Mezistěnu zasunu do vzniklé mezery.
Do polorámku se mi vejdou akorát tři takovéto čtverce! Pořád ale
nevím, co s tím vystavěným a zaneseným čtvercem? Do čeho ho dát
(obal) a jak zabránit jeho mechanickému poškození, aby nevytékal med
a vše nebylo upatlané??

Děkuji za jakékoliv poznatky

Kuba


______________________________________________________________________
Reklama:
Jeden svet 2003 - 5. rocnik Mezinarodniho festivalu dokumentarnich filmu o lidskych pravech. http://www.oneworld.cz

Mohu jen potvrdit, že nástavky mají snahu se deformovat vlivem vlhkosti,
nejvíce právě v rozích (včelstva jsou umístěna také včelnicově). Příklad -
teď po zimě u jednoho jednostěnného nástavku (nejvíce postiženého) je vrchní
část v rohu vychýlena ven asi o 1 cm přes půdorys nástavku, v rohu je
spojený drážkou (lepený) + přibit hřebíky. Hřebík sice nepovolil, ale to
volné nad ním asi 2-3 cm k okraji, stejně tak i dole, je vychýleno -
vykrouceno ven. Spojení na cink je nejspolehlivější. Je dobré zhora a
odspodu cink ještě zajistit asi 5 cm hřebíkem.
Spojení nástavku (mám na mysli jednostěnné) svislou polodrážkou v rozích se
dá také použít, jen nemá být větší než 6-7 mm do hloubky i do šířky - platí
pro sílu stěn 25 mm. Kdyby drážka byla větší, stěna v rozích vlivem
deformací dřeva snadno praská - vyštipuje se dřevo od drážky směrem ven. Při
spojování stěn nástavků je potřeba je slepit - výborný je Duvilax na dřevo
(disperzní lepidlo, vodou ředitelné), a v případě spojení polodrážkou jistit
hřebíky, ještě lépe vruty.
K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2003 9:42 PM
Subject: Re: cimbuří


> Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím
> kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po
> nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice
a
> přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem
> jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností.
> Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak
> známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze
> cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
> To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
> Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto
> jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
> Vše v dobrém Honza

Newřkl bych že hřebíky na volném prostranství neudrží sspoje . Když uvážíte
že při prvním spoji začnou rezivět a tak se pevně zakotví ve dřevě musí
držet dobře. za nejméně spolehlivé právě považuji klížené spoje na
polodrážku to nemohou klihy prostě vydržet. A když tak mluvíme o zlevnění a
pracnosti našeho včelaření tak sbíjení hřebíky ja nejrychlejší a
nejlevnější. Potom mně už tolik nemrzí když takový úl třeba při úplavici
prostě spálím a stluču za odpoledne nový. desinfekce by zabrala stejné
mnošství času. Mnohem s lehčím srdcem budu přecházet na jiné úly a nebudu
přemýšlet jak ten starý ještě opravit

Pepan

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2003 9:42 PM
Subject: Re: cimbuří


> Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím
> kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po
> nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice
a
> přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem
> jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností.
> Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak
> známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze
> cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
> To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
> Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto
> jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
> Vše v dobrém Honza
>

V převážné většině případů napadená včelstva bývají osiřelá To chce se
podívat jestli je tam matka ? Za večera zjistíte zda jsou vůbec ještě v úle
včely v některých případech se stává, že napadené včelstvo pomáhá zlodějkám
zásoby odnést když již samy úl opustily V tom případě je nejlepší úl úplně
uzavřít a zachránit zbylé zásoby, které pak využijete k vytvoření nových
oddělků. já je dělám hned na začátku snůšky a ty pak ještě v témže roce za
příhodných podmínek něco donesou

Pepan

----- Original Message -----
From: "Svěcený Bohumil Ing." <sveceny/=/cesa.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 31, 2003 11:20 AM
Subject: Loupeení zjara


> Trochu jiné téma.
> V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy
> (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na
> dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem
na
> to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem
> česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem
> zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo
> dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným
> cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé
> včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou
> se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6
let,
> ale s něčím podobným se setkávám porvé.
> Vše dobré Bob.
>

Dne po 31. březen 2003 22:10 jste napsal(a):
>
> 6. Ulétlé roje pokud vůbec zimu v přírodní dutině přežijí ( lidově se říká
> zdivočelé včely ) bývají obvykle velmi slabé, takže se k této variantě
> nepřikláním. Ještě jsem se osobně nesetkal s volně žijícím včelstvem, které
> by přežilo víc než jednu zimu.

Dobry den,
u nas je v dutine stare lipy vcelstvo, ktere se kazdym rokem i roji a to i
pres to, ze uz nekolikrat bylo ( z duvodu varoazy) vysireno. Vzdycky to
prezijou.Co ja vim , zije tam jiz nejmene tri roky.

Jan Cervenka

Dovolím si malou úvahu na dané téma:
Předpokládám přitom, ľe se jednalo o jarní přikrmení invertovaným roztokem,
protoľe pokud bylo invertázou krmeno na podzim, nenapadá mne souvislost s
popisovanou loupeľí.
1. Včely se určitě po nějakou dobu budou vracet. A to aľ do doby, neľ najdou
jiný výhodnějąí zdroj sladiny.
2. Neexistují včely lupičky - jsou to jen včely, které mají silný sběrací
pud. Ten je ľene za jakýmko-li zdrojem potravy bez ohledu na to, je-li v
nektariích květů, nebo sousedním, či cizím úlu.
3. Z mnoha příčin vzniku této ( z lidského hlediska ) loupeľe je hlavní
přikrmování roztokem na jaře. ( Bezpečnějąí by bylo medocukrové těsto).
Přikrmování ( spíą doplnění chybějících zásob ) je nutné pouze pro záchranu
včelstva bez zásob. Je ale nutno radikálně včelstvo zůľit ( počet rámků i
nástavků ) tak, aby včelstvo dostatečně obsedalo prostor úlu včetně česna.
Česno zůľit tak, ľe prolezou max. dvě včely. Existují i preventivní
opatření, ale na ta je v tomto případě pozdě.
4. Otázkou je, zda to stojí za tu námahu - obvykle se to vyplatí pouze u
matek, které jsme si vybrali pro budoucí chov. A to jen tehdy víme-li
určitě, ľe matka má dlouhodobě vynikající vlastnosti. Běľné produkční
včelstvo je pro tento rok ztraceno - nebude z něj výnos ľádný. To je lépe
vyjmout za teplejąího dne vąechny plásty, omést je od včel aspoň 10m od úlu
a plásty bez včel přidat jinému včelstvu. Původní úl zavřít, nebo odstranit.
Včely se vľebrají do jiných, plodem bude posíleno včelstvo. Jeątě bych zúľil
i česna úlů, které byly jako sousední toho vyloupeného.
5. S podobným jevem jsem se bohuľel setkával téměř kaľdoročně, neľ jsem
přiąel na to, ľe jarní podněcování v úle nemá smysl. Já uľ dokonce ani
nedělám jarní prohlídku. Včelstva jsou po prohlídce rozruąená a věnují
pozornost jiným věcem, místo aby hlídaly česno proti vetřelcům - a uľ se
rozjede loupeľ. Hodně se dá vyčíst z podmetu. Kaľdá zkuąennost bývá draze
zaplacena.
6. Ulétlé roje pokud vůbec zimu v přírodní dutině přeľijí ( lidově se říká
zdivočelé včely ) bývají obvykle velmi slabé, takľe se k této variantě
nepřikláním. Jeątě jsem se osobně nesetkal s volně ľijícím včelstvem, které
by přeľilo víc neľ jednu zimu.

Přeji hezký večer
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Svěcený Bohumil Ing. <sveceny/=/cesa.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 31, 2003 11:20 AM
Subject: Loupeení zjara


> Trochu jiné téma.
> V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy
> (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na
> dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem
na
> to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem
> česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem
> zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo
> dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným
> cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé
> včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou
> se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6
let,
> ale s něčím podobným se setkávám porvé.
> Vše dobré Bob.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Mam podobnu skusenost. V piatok som dokoncil jarnu prehliadku. Jednemu
slabemu vcelstvu som dal odvieckovane zasobne 2 ramiky(komorovanim) . V
nedelu som pozeral letace a napajacky a skoro ma lizlo. Rabovka ako svet.
Hned som privrel letac na 1 vcelu. Rabovku sposobil med ktory vytekal z ula
cez letac. Nie moc ale predsa. Na noc som ho otvoril aby sa zostatok
vyvetral a dnes rano zase privrel.Uvidim dnes poobede. Zo ziadneho ula mi
este takto med zo zasobnych ramkov netiekol.

No co asi bude o jedno vcelstvo menej.

Pista

Trochu jiné téma.
V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem na to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6 let, ale s něčím podobným se setkávám porvé.
Vše dobré Bob.

Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice a přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností. Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
Vše v dobrém Honza

Hello Veselý,

Monday, March 24, 2003, 7:22:12 AM, you wrote:


Videl jsem je jak pobihaji ve vcelarskem vozu. Podle obrazku v
encyklopedii Zvirena Ceske a Slovenske republiky a jsem zjistil,
ze se jedna o plchy.
Zdravi
Jarda


:>> s rejsy a v poslednich trech letech take s plchy. V tomto roce se mi

VEI> Jak jsi zjistil, že to byli plši?

Ve včelařkých překladech byla uvedena koncentrace soli ve vodě k napájení
0,4 %. jako optimální t.j. 4 g soli na litr. Tuto koncetraci jiz několik
let dodržuji bez problémů. Při intenzivnějším odpařování používám 0,3 %.
Jako napáječka slouží kbelík se silnější hadrou, kterou měním stejně jako
vodu za 3 až 4 dny. Hadra slouží jako knot a vyváří se spolu s prádlem.Mám
jich několik. Je přehozena asi 8 cm přes vnější kraj jinak je ponořena
uvnitř.. Na hladině je dřevěná mřížka,aby se včely, které případně spadnou
,neutopily. Střídám dvě, po vyschnutí desinfikuji plamenem. Teď jdu zvážit
lžíci soli... rovná velká 10 g, vrchovatá 22-23 g, malá vrchovatá 10 g, malá
rovná 5 g. Do kbelíku dávám 5 l vody, je v ní potom 20 g soli. Někdy jsem
dával také špetku propolisu jako dezinfekci.Dnes přes den na návštěvě bylo
stále 50 až 100 včel. Mám teď jen 3 včelstva. V minulých deseti dnech jsem
jako napáječku zkoušel lahvičky na česně, oráceně, 3 dírky asi 2 mm, na
buničité vatě asi 7 x 7 cm. Také to fungovalo. Zdraví Jarka

V loni na výstavě v Praze jsem se bavil s jedním vystavovatelem a výrobcem
úlů a zároveň chovatelem o kvalitě spojování nástavků. Na dotaz jak vidí
jako chovatel rozdíly v provedení spojů : cinkování, (cimbuří), vruty, a
hřebíky. Jeho odpověď mne ani moc nepřekvapila. Řekl mi . Z chovatelského
hlediska je to jedno, mám doma úly ve všech třech provedeních a po několika
letech v tom není žádný rozdíl. Ale úly sbíjené jen hřebíky byly pro
nedůvěru včelařů neprodejné.
Podle mých zkušeností kdy se v naší rodině včelaří již nejméně od roku
1895 a viděl jsem u nich různé provedení spojů na jejich fyzickou životnost
to nemělo žádný vliv. K jejich vyřazování z provozu vedlo jejich 1) morální
zastarání nebo, 2) napadení dřevokazným hmyzem, 3) dřevokazné houby. Takže
když to shrnu, tak zbývá si položit jen otázku. PROČ SI KOMPLIKOVAT ŽIVOT.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2003 10:49 PM
Subject: cimbuří


> Dostal jsem e-mail s sukázkou nabídky fy Pilana na kolíbavé pouzdro. Na
> stránce www.sweb.cz/jjvcela jsem uvedl výkres mnou používaného kolíbavého
> pouzdra jednbodušší konstrukce.
> Co včelař to truhlář, zdraví Vás Honza
>

:>> podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l
:>vody je mnoho.

:>> Může dojít k otravě.
:>> A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l
:>vody do 10 g.

Trochu matematiky:
50 g z 10 litrů je váhově 5 tisícin, a to "Rozhodně" není mnoho (Pazderka).
1 procento z 10 litrů odpovídá 100 gramům.
To jen aby to někoho nemátlo a třeba jim to nepodsolil.
Eman

U soli jsou zname toxicke ucinky pri jejim predavkovani. Optimalni je
koncentrace okolo 0,3 % (nejvíce do 0,5 %). Pri vyssich koncentracich byly
zaznamenany pripady zkraceni delky veku.
Zdravi, Tonda Pridal

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2003 3:11 PM
Subject: Re: Sůl do vody


> Se solí opatrně, i když jde o napajedlo. Všeobecně se doporučuje při
> podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l vody je mnoho.
> Může dojít k otravě.
> A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l vody do 10 g.

K Rakousku a EU/horní R./. Mám tam známého "gruntaře" není sice včelař, ale má chov býků a prasat. Tak. První rok je prý OK. Ale později. Vláda kvůli zmenšení nezaměstnanosti zaměstnává tz.Dozor./U nás slibované kontroly registrací počtu chovaných hospodářských zvířat.A ustájení./Dokonce prý nerozeznají býka od krávy.Hlídají věk,počet,ustájení a stím související předpisy.Tato kontrola nyní chodí cca jednou za šest týdnů a pro výkaz své činnosti napíše nějakou tu závadu, kterou je povinnen do příští kontroly odstranit. musí dokonce povinně zaplatit cestovné této kontrole.Popisoval mě jakousi výrobu v Holansku která drtí Rakouskou produkci. Jde o jakýsi komplex kde zvíře jede tzv. na pásu se systémem výtahů.
Co se týká včel, které je zařazeno také jako hospodářské zvíře asi je to obdobné.
Máme se na co těšit.

G. Pazderka

Není důležité ani tak jestli máš teplou nebo studenou stavbu. Rozhodně bych zůstal pouze u jedného typu celý rok a záleží na zvyku. Ovšem. Při teplé stavbě je velmi důležité aby pro zimní posun včel bylo česno ne uprostřed,ale v rohu.Ostatně ve včelařství je mnoho článků na toto téma podrobně vysvětleno.

Len ore obraznost. Polievkova lyzica praskoveho cukru je 30g.
Ja davam do 4l flase cajovu lyzicu nie plnu.

Niekedy menej je viac. Kto chce porovnat aku slanu viac beru, dajte viac
druhov vedla seby a uvidite. Nemusite sa potom dohadovat o gramoch.


Pista

Se solí opatrně, i když jde o napajedlo. Všeobecně se doporučuje při podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l vody je mnoho. Může dojít k otravě.
A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l vody do 10 g.

:>Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak
:>komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným
:>životem včel zas
:>tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat
:>přednost si musí každý rozhodnout sám.

Souhlas. Mě se měnil účel chovu včel několikrát. Od ekonomiky k radosti z chovu. Teď už se chci hlavně dívat jak prosperují, jak a jaký nosí pyl, jak jsou hodné a pracovité. A když už ten med nanosí, tak ho s nima férově vyměním (aby přežily). Výnos medu mi o nich říká, že jsou v pořádku. Pochopil jsem konečně motivaci chovatele chameleona.

:>
:>A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je
:>lidstvo jen takovou drobnou epizodou.

Mám obavu, že je to jejich poslední epizodou. Bez včelaře by v dnešní přírodě asi zašly.
Ale zase by zaskočil jiný hmyz, žádná tragedie. Příroda se pořád mění. Brontosauři taky nevydrželi, a nic se neděje.
Eman

On Wed, 26 Mar 2003, jkala wrote:

> Komerční metody však zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou
> většinu stejný vliv jako konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost
> škodovek.

Já se na to dívám trochu jinak. Komerční metoda je postup, jak dosáhnout
při minimálních nákladech (pracovních i materiálních) maximálních výnosů.
Jako zájmový včelař si můžu dovolit "luxus" dělat něco nad rámec této
nutnosti, hrát si a experimentovat, protože ekonomické hledisko mého
včelaření není rozhodující. Jestli je ta práce navíc vždy ku prospěchu
věci, nejsem úplně přesvědčený ;-).

Ale podstata chovu včel a jeho účel (t.j. výnos medu příp. dalších
produktů) v obou případech zůstává, takže postupy by neměly být v zásadě
příliš rozdílné.

Jako příklad: v neděli jsem při kontrole našel jedno výrazně slabší
včelstvo s nedostatkem zásob (zřejmě zlodějky). Přemístil jsem ho, přidal
mu zásobní plásty a budu se s ním zřejmě ještě několikrát zabývat, abych
se ho pokusil přivést do kondice pro snůšku. Jako komerční včelař bych
prostě rovnou zazimoval oddělky navíc a problém se slabým včelstvem na
jaře vyřešil okamžitě spojením s jiným.

> Bohužel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím
> nenašel nic, co by mne přesvědčilo, že ( jak říkám )"brojlerové" metody
> mají z dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výše momentálního
> zisku) a že nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní.

Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak
komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným životem včel zas
tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat přednost si musí
každý rozhodnout sám.

A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je
lidstvo jen takovou drobnou epizodou.

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Pod názor Honzy Jindry se podepisuji na základě mé dosavadní totoľné
zkuąennosti.
Mám někdy pocit, ľe větąinu času strávím u včel jakýmsi neproduktivním
okouněním a kocháním se - já si s nimi a sám se sebou povídám. A dělám to
velmi rád. Jako zaměstnavatel bych se ale na hodinu vyrazil bez nároku na
odstupné:-)). Hobby je velmi těľká práce, kterou by člověk nedělal, kdyby se
jí musel ľivit.

Z Českého včelařství se uľ před několika roky vydělilo včelařství komerční
je mu věnováno i na úrovni svazového časopisu dostatek prostoru, mám pocit,
ľe často na úkor srozumitelné pomoci větąině amatérů ). Komerční metody vąak
zatím mají ( dle mých poznatků ) na amatérskou větąinu stejný vliv jako
konstrukční problémy raketoplánu na pojízdnost ąkodovek. Ale budiľ - to téma
by se před pár lety četlo jen jako zajímavosti o flóře na Marsu.
Takľe já se těąím na to, ľe si osvojím metodu 20-ti minutového ( tj. dvacet
minut lidské práce ročně na jedno včelstvo ) včelaření. Uľ druhým rokem se
mi suąí foąny z vejmutovky na Langstrothy - to abych věděl o čem mluvím.
Chci to zkusit, ale hodlám to sledovat jakousi skeptickou oponentní metodou.
Tedy ne pouze sledováním maximalizace výnosů a minimalizace nákladů. Protoľe
pokud někdo propaguje nějakou novou metodu, měla by to být metoda, která
řeąení problému popisuje jednoznačně, opakovatelně a uceleně ve vąech
zdůrazňuji ) aspektech.

Bohuľel v literatuře ( ani na videokazetách z knihovny ) jsem zatím nenaąel
nic, co by mne přesvědčilo, ľe ( jak říkám )"brojlerové" metody mají z
dlouhodobého hlediska nějaký smysl ( kromě výąe momentálního zisku ) a ľe
nejsou v konečném důsledku kontraproduktivní. Ani si nejsem jist, ľe se
budou čestně vypořádávat se zvyąujícími se poľadavky na kvalitu medu,
vosku.... Ale pokud komerční metody nebudou mít negativní dopad na
celoploąnou nákazovou situaci a amatérské včelaření, pokud budou respektovat
zacházení se včelami jako s ľivými tvory rád si je osvojí a bude propagovat
i amatér jako já.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> názory jiných a porovnávám se svými skušenostmi. Mnozí se tváří tak, že na
> základě pozorování svých "n" včesltev mohou zevšeobecnit svoji metodu v
> jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová
metoda.
> Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje
> Všechny zdraví Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 26.2.2003

Dostal jsem e-mail s sukázkou nabídky fy Pilana na kolíbavé pouzdro. Na stránce www.sweb.cz/jjvcela jsem uvedl výkres mnou používaného kolíbavého pouzdra jednbodušší konstrukce.
Co včelař to truhlář, zdraví Vás Honza

Každou zimu studuju zápisy z poslední sezóny a říkám si jak co zlepšit. Čtu názory jiných a porovnávám se svými skušenostmi. Mnozí se tváří tak, že na základě pozorování svých "n" včesltev mohou zevšeobecnit svoji metodu v jednoznačný postup jako jsou např. 30-ti minutová či 20-ti minutová metoda. Rád bych také tak někdy pracoval, ale nejde mi to. Biologie včel funguje naštěstí podle Gaussovy křivky a tak je nutný včelařův inteligentní individuelní přístup ke každému včelstvu.
Včera jsem například prohlížel 15 včelstev s loňskými matkami - dcerami jedné jediné matky. Všechna včelstva jsou přibližně stejně silná a stejně zásobená. Zimovaly na jednom vysokém nástavku a dvěma polonástavky nahoře. Všechna očka celou zimu otevřená. Některé matky plodovali v nejvyšším nástavku až pod fólií, jiné ve vysokém nástavku až dole a některé dokonce na dvou plástech od nejvyššího až po nejnižsší nástavek. Každá po svém.
Prováděl jsem přeskupení nástavků se zásobami pod plod, ale rozhodně to nešlo jednotným způsobem.
ps. Zatím přezimovalo vše (70 včelstev) včetně oddělků v polonástavku nad fólií druhého úlu. Zjistil jsem pouze jednu trubcokladnou matku. Včely nosí krásný žlutý pyl (vrba ještě nekvete a lísky jsou odkvetlé?).
Všechny zdraví Honza

Není to tak dávno co jsem tady v konferenci
diskutoval jak řešit obal, značení, a jak získat
zákazníka.
Od té doby se hodně změnilo a dnes řeším problém
jak rychle rozšířit chov abych měl pro všechny a
třesu se abych s medem vydržel do prvního
vytáčení. Takže jsem vlasně naprosto spokojený
člověk.
Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
ale i medicínu které se běžně říká medovina.
Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
Předboj. A teď proč píšu ....
Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
název český med ( česky a anglicky )
Myslím, že na medovinu je daná norma
neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨

zajímal by mě Váš názor
( danou etiketu mám naskenovanou a na požádání ji
zašlu )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Ahoj,

tak jsem dneska provedl jarní prohlídku, mimo 4 včelstev, ty dodělám
zítra. Z 19 jsem zatím pozbyl dvoje, jedny padly netuším proč, zásob
měly dost... Trošku záhada. Druhý jsem spojil, protože neměly matku..
Mám ještě jedny, kde jsem našel trubčici. Protože jsou ale dost
silný, zatím jsem je nespojil, je mně to líto. Ale nemám náhradní
matku. Proto bych se chtěl zeptat: nemáte někdo matičku na víc? Chápu
jaká je situace a moc v to nevěřím, ale alespoň to zkusím. Pokud snad
ano, pošlete mi mejlíka, nebo SMS na 607 732399, já bych Vám
zavolal...

mějte se hezky a ať máme krásný jaro.

jose

______________________________________________________________________
Reklama:
Vyzkousej zabavny test Travelmatch od KLM. Naleznes tak dovolenou svych
snu a usetrís 30%! Hraj zde: http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=45492%26url=http://klm.mhc.hu/travelmatch/cz/tm_lp_cz_cz.htm

...sestává zdvojic rovnoběžných ramen jež vystupují vněkolika řadách nad sebou tvořícíetáže jednotlivých vidlic mirně skloněné ve směru dolů.Vzdálenosti ramen mezi etážemi jsou stanoveny podle výšky typizovaných úlových nástavků.
Při použití m.m.m.zařízení ramena vidlic směřují podél bočních stěn nástavků a podsouvají se pod jejich úchytné lišty.Při následném pozvednutí,úlová sestava svými úchytnými lištami spočívá na ramenech zařízení.
Nástavek-skupinu nástavků lze po ramenech m.m.m. zařízení vysunovat z úlové sestavy jak od spodní části tak i z horní části.Vysunovaná část se v uhlopříčném směru od sestavy nejen vzdaluje ale i rozestupuje.V uvolněné mezeře lze který koliv nástavek vyjmout zaměnit.
V případech nezáměny spodního nástavku-princip Dadant,kdy plodištní úlová část zůstává na zemi,postačí nadzvednutí minimalní,vytvářející jen nosné napětí mezi rameny m.m.m.zařízení a úchyty nástavků.
Dálese ukazuje že je výhodnější,v tomto případě přistavovat zařízení k ůlové sestavě od zadní strany,zatímco úly s technologii záměny nástavků od česnové strany.

Manuelní mobilní manipulační zařízení
je určeno k uvolnování zastavěných nástavků úlových sestav a pro potřeby v běžné skladovací technice při manipulaci s typizovanými přepravkami,schránky.

autorstvi je chráněno osvědčením úřadu průmyslového vlastnictví

v dobrém franta

:> s rejsy a v poslednich trech letech take s plchy. V tomto roce se mi

Jak jsi zjistil, že to byli plši?

Pokud si pamatuji ze staré konference, tak bylo řečeno, že FUMAGILIN,
jakožto jediný v současné době dostupný a účinný prostředek je schopna
zajistit každá lékárna pokud se jim řekne,že jej mohou získat od
distributora "PURUS" Blučina. S ním pracují všechny lékárny na jiných
léčivech, takže by dodávka neměla být problém a že lahvička stojí okolo 300
÷ 400,- Kč. Jak jsem si poznamenal, tak předávám, ale zda to ještě platí to
nevím.
Zdraví Honza

Fumafilin,ale ten není na trhu v ČR ke koupení.Máš ke mě nějaký dotaz napiš
mi na e-mail třeba i tel.číslo zavolám a můžeme si popovídat co tě zajímá.
Zdravím Horký
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.462 / Virová báze: 261 - datum vydání: 13.3.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.462 / Virová báze: 261 - datum vydání: 13.3.2003

Sklenice odebíráme ze sklárny Dubí u Teplic. Bohužel Ti neřeknu e-mail
adresu, protože ji mám na chalupě kde včelařím. Ale je to AVIRUNION, a.s.,
výrobce obalového skla, Dubí, Ruská 84, telefon: 417 517 111 a nech se
přepojit na odbyt, tam dostaneš veškeré informace. Během týdne jsem měl
katalog výrobků a jsou velmi ochotní. Sklenice 0,720 l se šroubovacím hrdlem
vyjde i s DPH asi na 4,- Kč, alespoň v loňském roce. Domluvíme se vždy 3 a
bereme celou paletu cca 1200 ÷ 1400 lahví podle druhu palety. Jsou velice
ochotní a zasílají to i drahou, nebo autodopravou. Víčka na tyto lahve si
necháváme zasílat z OBALU ROZKOŠ, Jindřichův Hradec ve žluté a hnědé barvě -
umělohmotná s manžetou typ: PP 82 s man. a jedno vyjde asi na 0,92 Kč.
Píšeme si o ně na e-mail: prodejna/=/obal-jh.cz a necháváme si je posílat na
dobírku. Většinou je do týdne po objednání máme.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Frantisek Sanek [mailto:sanek/=/raz-dva.cz]
Sent: Sunday, March 23, 2003 12:07 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Sklenice


Přátelé,
sháním sklenice na med - 0,7 litru na 1kg medu. Muzete mi někdo poradit kde
je možne tyto za rozumnou cenu koupit, popř. kde se vyrábějí a jaké nejmenší
množství je nutné odebrat.
Zároveň na tyto sklenice potrebuji víčka, nejlépe šroubovací.

Děkuji Šaněk Fr.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.462 / Virová báze: 261 - datum vydání: 13.3.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.462 / Virová báze: 261 - datum vydání: 13.3.2003

Mam vcelarsky vuz postaven na okraji lesa a tak kazdym rokem zapasim
s rejsy a v poslednich trech letech take s plchy. V tomto roce se mi
v peti pripadech plch prokousal nastavky - sololtova stena a polystyren -
vykousal plasty a vybira si plasty s pylem. Samozrejme rozrusene vcely
uvolnily zimni chomac a vcelstva jem musel odepsat. Vuz okupuji
celorocne. Vzdy si najdou nejakou skulinu nebo si ji sami vykousaji
a dostanou se do vozu. Veskere dosavadni usili se jich zbavit -
ultrazvukove odpuzovace a pod. nemaji zadny ucinek.
Budu vdecny za kazdou radu, ktera povede k uspech plchu se zbavit.

Pokud se tyka rejsku, davam pres zimu pred letac materi mrizku. Ani
tato ochrana neni sto procentni. V mem pripade je to i tim, ze lide
jsou skodolibi a mrizky, nekolikrat za zimu, najdu zhozene na zemi
pred uly. V tom pripade ma rejsek volny pruchod do ulu.

Zdravi
Jarda


K> Nevíte někdo jednoduchou metodu jak se zbavit i několika rejsků v zimujícim
K> včelstu aniž by se včelstvo muselo rozebírat.Ty potvůrky se dostanou i přes
K> mřížku před česnem i znížené česno.Správně by se neměly vůbec
K> zabíjet,protože jsou chráněné zákonem ani nijak trápit.A kdoví,jak by to
K> bylo s náhradou za zničené včelstvo rodinkou rejsků,protože medvěd i rejsek
K> jsou státem chráněni podle zákona stejně.Ale když vám včelstva zničí
K> mědvědi asi by jste uspěli lépe při odškodňování než u rejsků.Správné by
K> bylo je odchytit živé v podmetu a přestěhovat někam,kde by mohli úspěšně
K> přezimovat nebo dozimovat.Díky za rady.

Přátelé,
sháním sklenice na med - 0,7 litru na 1kg medu. Muzete mi někdo poradit kde je možne tyto za rozumnou cenu koupit, popř. kde se vyrábějí a jaké nejmenší množství je nutné odebrat.
Zároveň na tyto sklenice potrebuji víčka, nejlépe šroubovací.

Děkuji Šaněk Fr.

Vážený Příteli,protože chovám matky zabývám se tímto problémem stále a ne vždy na 100% se mi daří.Chovám opravdu silná včelstva./v květnu dělám oddělky v listopadu spojuji/Dbám na dezinfekci úlových prostorů,včasné krmení po vytočení medu a v neposlední řadě dbám na obnovu díla.Velmi důležité je po zimě udělat vzorky na nosemu pod mikroskopem,takto zjištěná včelstva jako pozitivní prohlédnu přendám do vydesinfikovaného úlu a zůžím aby mělo teplo.Možná jsem na něco zapoměl,je možné také použít Fumafilin,ale ten není na trhu v ČR ke koupení.Máš ke mě nějaký dotaz napiš mi na e-mail třeba i tel.číslo zavolám a můžeme si popovídat co tě zajímá. Zdravím Horký

Zdravím!
Zajímalo by mě,jaké máte zkušenosti s léčením nosemy.
F. Mizera

Neměkněte a 3 cm změnit délku nemá zase tak smysl skoro 6 bude již by
mělo být lepší jen se nebojte změny. M.Kupka

-----Original Message-----
From: Vojtech V. Protivinsky [mailto:protivinsky/=/quick.cz]
Sent: Saturday, March 22, 2003 12:32 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Kdo v cechach vyrabi uly ??


Tvůj příměr se sjednocováním jazyka je celkem použitelný. Pokulhává jen v
tom, že rozhodující je to, jakou řečí je možné se domluvit na nejvíce
místech světa. Asi nemá smysl zpochybňovat, že je to angličtina.
Vést debaty o tom, zda by to nemohla být spíš francoužština, španělština,
nebo němčina, by byly zcela nesmyslné. Tyto jazyky nepoužívá tolik lidí jako
angličtinu a tím je věc vyřešena.

Stejné je to i s délky rámků a půdorysem nástavků. Proces sjednocování
(hlavně redukce přílišné roztříštěnosti) probíhá stále rychleji a nedá se
zastavit. V našich zemích byl odstartován před 100 lety zavedením míry 39 x
24 cm. Myslím, že v historii českého, moravského a slezského včelařství to
byl do té doby nejvýznamnější krok vpřed. Čas se ovšem nezastavil a
sjednocování pokračuje. Pravděpodobnost, že se celosvětový proces
sjednocování najednou obrátí a bude směřovat k jakési české délce 39 cm je
stejná, jako to, že čeština vytalčí ze světa angličtinu.

Přesto se domnívám, že skok od délky 39 k 44,8 cm je pro (poměrně
konzervativní) české včelaře přece jen příliš velký. Stále více přemýšlím o
cestě německých Zander-včelařů, kteří si ponechali délku rámku 42 cm, ale
dávají je do nástavků kompatibilních s Langstrothem (51,5 x 42,5). Chybějící
2,8 cm na délce nástavku nahradili dvěmi hmatovými lištami 1,4 cm (dvě na
horní a dvě na dolní hraně). To je, podle mého názoru, cesta i pro včelaře v
ČR, SR a v Maďarsku, neboť toto sjednocení půdorysu již umožní velkovýrobu
veškerého úlového příslušenství.

R.m. 39 x 24 již splnila svůj účel a je překonaná. Zejména rozchovem
plodných linií v posledních 20 letech stále více vyvstává potřeba poskytnout
včelám prostorné plodiště s dostatkem místa pro pylové zásoby po okrajích
plodového tělesa, aby včelstvo odchováválo více dlouhověké včely a zimovalo
s menšími riziky.

Jde-li o mě, prodávám část přebytečných úlů, protože jsem musel ze
zdravotních důvodů snížit počet včelstev. Letošní zima mi v tom pomohla
více, než jsem původně plánoval.

Vše dobré!
vojta

p.s.: Aby mě někdo nechytal za slovo: Tím, co jsem tady napsal (stejně tak
tím, co jsem napsal a řekl kdykoli a kdekoli předtím nijak nevylučuji, že
bude-li někdo chtít chovat pár včelstev jako vynikající koníček na r.m. 24 x
13 nebo jí podobné a nebudou mu vadit nevýhody s tím spojené, pak jej
určitě debaty o rozměrech rámků a nástavků nebudou zřejmě vzrušovat a nikdo
nebude mít právo se mu divit. Tato má odpověď je proto určena POUZE těm, kdo
se o proces sjednocování zajímají a nechtějí stát stranou.
Ať to bzučí!



Vojto, měl bych na tebe dotaz, ale budu rád, když svojí zkušenost přidá i
někdo jiný. Jelikož chci rozšířit počet včelstev, rozhoduji se zda si mám
rovnou nechat vyrobit úly jiné rámkové míry (nyní 39). Každý má své pro i
proti, Langstroth je sice nejrozšířenější na světě, ale taky se nebudu učit
čínsky, jenom proto, že v Číně žije nejvíc lidí, rámky 42 jsou rozšířeny v
okolních zemích a u nás je taky hojně zastoupen, ale jak dlouho to tak
zůstane, a nebo mam zůstat na 39? A teď se teprve dostávam k dotazu. Proč
vyprodáváš Optimal? Neosvědčil se ti? MF

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

----- Original Message -----
From: "Josef Karásek" <jokara/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2003 1:04 AM
Subject: Re: Dvoumatecne vcelareni a ctyrdno


> Matky stejného stáří lze využívat pro dvoumatečné sestavy, běžně
> jsem spojoval dva loňské oddělky v jedno dvoumatečné včelstvo

> Pokud máš Aleši plástovou plochu jako u 11x39/24, počítej s tím, že letní
> podstavování medníkových nástavků ti dá zabrat. > Zdravím a přeji jarní
prohlídky bez úhynů - Karásek
>

Dekuji Vsem za odpoved a jen pro doplneni.
Matky mam vsechny stejne stare (r.2002) a rozhodl jsem se pro sestavu a
technologii pro plodiste 448x232 dva nastavky a 448x159 ctyri nastavky pro
mednik. Nevyhody dvou ramkovych velikosti uz jsem slysel a pristoupil jsem
na ne. Ja osobne si myslim, ze prave pro ty nevyhody a slozitost je tento
zpusob co do kvality produktu tak vyhodny.
1. pri zdravotni prohlidce (ma se provadet 2x do roka) prohlizim 20 plastu a
ne 30-40 jako pri nikonastavkovem vcelareni.
2. nerozebiram mednik pri kontrole vcelstva pro jeho vahu abych ho dostal
dolu. Na velky nastavek nemam vzperacky kurs.
3. obnovu a rozsireni medniku provadim celym nastavkem-setrim si cas v
sezone. A plodiste obnovuji odebranim ramku pro oddelky a nevaham v dobe
snusky odebrat i cely nastavek, vcelstvo si ho bez problemu opet vystavy. A
takovy silny oddelek dokaze postavit do podleti druhy nastavek pod sebou. A
po spojeni oddelku s puvodnim vcelstvem v podleti takhle vymenim matku,
stare dilo necham nahore oddelene mrizkou a po vybehnuti plodu odeberu stare
nastavky vytocim zbytky medu a vsechno to roztavim ve slunecnim tavidle a je
uklizeno. Takze strucne receno posilim vcelstvo plodem a vcelami, 100%
obnova dila, vymenena matka a oddelek ma plno zasob ktere vystaci az do
zimniho krmeni.
4.nedostanou se me plasty z plodiste ve kterych od jara chovalo vcelstvo
plod a sedelo celou zimu a probihalo leceni do medniku. Tim snizuji moznost
rezidui a jinych primesi z kosilek v medu.
Mam za to, ze po vstupu do EU nas budou puvodni clenske clenske staty snazit
se i v tomto smeru praskat za usi. Z vlastnich zkusenosti uz vim ze v EU
neni dulezite v jake kvantite a kvalite vyrabite ale hlavne jak to
vyrabite.

S pozdravem Ales