75998

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



vsusicky (82.117.130.2) --- 27. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723) (21739) (21787) (21815) (21818) (21819)

Ano, brzy na jaře v prvním nástavku na středních 2-3 rámcích, ale tam dávám vždy souše, takže nemám problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 27. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723) (21739) (21787) (21815) (21818)

VSUSICKY:
V medníkových nástavcích matka zpravidla neklade, takže tam trubčí dílo vůbec nestaví.
.....
V NN mám zkušenost, že si matka vyšlápne nahoru aby zakladla kus trubčiny co tam někde je. Většinou neklade okolo dělničinu a pokražuje dál dole kolem hnízda. Zvláště jí láká pokud je tam čerstvě vystavěná trubčina na nějakém porušeném plástu. V podstatě mi to nevadí, protože při medobraní tu trubčinu opět vyříznu - v té době již o trubce nestojím.
V Dadantu neláká trubčina matky nahoru?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 27. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723) (21739) (21787) (21815)

Myslím, že toto je jeden z mála případů, kdy obecné pravdy jsou velice relativní. V tomto případě má významý vliv použitý typ úlu. U systémú, kde se používá jiná velikost rámku v plodišti a jiná v medníku (Dadant) není problém s použitím proužků mezistěn,částí mezistěn nebo přímo divoké stavby ani v plodišti ani v medníku. Protože plodištní rámky do medníku nepřijdou a plodiště se obvykle nevytáčí, není na závadu snad kromě vzhledu "divohá stavba", tj. dělničí i trubčí dílo na jednom plástu. V medníkových nástavcích matka zpravidla neklade, takže tam trubčí dílo vůbec nestaví. Jiné je to úlů, kde dílo zjednodušeně řečeno rotuje. Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 27. 3. 2007
Re: Neznáte někdo Jiřího Rybáčka ze Šanova od Rakovníka? (21810) (21813)

Přeci ti to Karle nemohou všechno prozradit, aby nezlobili veterináři :-). Ale funguje to, když se to vezme za správný konec, co?!

-------------
>U nás se zřejme jedná o malý okresní pokus, pomalu pokračující (zřejmě pro úspěšnost) v krajský.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Seničan (e-mailem) --- 27. 3. 2007
Re: Eprosin na obnovu medometu. (21683) (21689)

Nepamätám presne názov, krabice sme vyhodili, ale bola to dvojzložková česká poliuretánová farba biela. marí sa mi názov BISIL Základná a vrchná s riedidlom a tvrdidlom s určením pre potravinárske účely. V sobotu som bol u priateľa ten má natretý medomet už piaty rok a je to bezvadné. Tie farby sú v neustálom vývoji to čo bolo pred rokom je už vynovené.
Napr. v Opave v obchode s farbami som videl katalóg potravinárskych náterov , dalo sa vybrať.

Michal Seničan


Od: Jarda <jaromir.1/=/seznam.cz>
< < Predmet: Eprosin na obnovu medometu.
< < Dátum: 21.3.2007 16:27:15
< < ----------------------------------------
< < Dobrý den.
< < Máte někdo skušenosti z nanášením eprosinu na medomet? Jde to štětcem nebo
< < stěrkou. A co povrch po vytvrzení, je plynulý a hladký. Díky J. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA; vcely_identify (194.138.39.52) --- 27. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723) (21739) (21787)

> Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu
> nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků
> by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou
>
> Pepan
.....
Inspiroval mě Liebig svým tvrzením, že včelstva/oddělky považuje za slabá, dokud staví jen dělničinu. Vyzkoušel jsem to jeden rok a fungovalo mi to.
Když jsem 2plásty ze čtyřdna přendaval do nástavku, dával jsme tam pokusně rámky s plnými mezistěnami a protože jsem potřeboval sdělat nestandardní mezistěny, tak i rámky s mezistěnou do půlky. Po pár pokusech si myslím, že by se to dalo provozovat. Oddělky zpočátku na trubčinu nemají pomyšlení.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 27. 3. 2007
RE: Neznáte někdo Jiřího Rybáčka ze anova od Rakovníka? (21810) (21813)

Prosim odpovezte mi nekdo vazne, jedna se o prispevek do Dikobrazu nebo je
to projekt (zeleny) ochrancu prirody ??? :) :)
Frantisek

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu.
Nevím co tady řešíte, jde se na to!
.....


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 27. 3. 2007
Re: Neznáte někdo Jiřího Rybáčka ze Šanova od Rakovníka? (21810)

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu. Nevím co tady řešíte, jde se na to!
......
Tak to je jasný, proto už nemám problémy s VD. U nás se zřejme jedná o malý okresní pokus, pomalu pokračující (zřejmě pro úspěšnost) v krajský.
Proto je taky takové ticho po pěšině, aby to nikdo nepublikoval dřív.
Ale něco na tom je.¨
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 3. 2007
Re: Protahovaeka (21791) (21792) (21795) (21796) (21806) (21811)

jj presne tak - protahovacka se pouziva na to, aby byly prkna stejne tlusta, tj. kdyz chci presne rovne prkno tak ho nejdrive musim takzvane orovnat z jedne strany na hoblovce a pak ho teprve na pozadovanou tloustku protahnu. Kdyz jsou prkna relativne rovna a v rozmerech ulu je to skoro pravidlo tak orovnavani na hoblovce neni nutne a lze prkna jen protahnout. V pripade ze byste chteli delat drevene nastavky tak je nejlepsi nejdrive slepit desku (bohate staci slepit prkna "na tupo" k sobe - herkulesem, disperkolem, ale urcite je lepsi pouzit nejake vodovzdorne lepidlo na drevo). Pak slepenou desku teprve protahnout a posleze narezezat na pozadovane rozemery sten ulu. Steny ulu pak budou stejne tluste. Proto je vyhodne, aby protahovacka mela dostatecne siroky protah, aby se dala protahnout cela stena nastavku.
A posuv je obrovska vyhoda, jeste si pamatuju jak otec mel starou protahovacku bez posuvu a byla to drina :-))
V pripade ze se prkna protahu "brani" (smolne drevo) je vhodne mazat protahovaci stul naftou nebo petrolejem, nedoporucuju ale mazat hoblovaci stul - to pak jde o prsty!
Myslim, ze v pripade vyroby nastavku by nemel byt velky problem nechat si predem slepene desky protahnout u truhlare, nemelo by to byt tak drahe.

Vsem kutilum preji hodne uspechu :-)



> Pokud by šlo jen o "odchlupení" prken, jistě to jde a k většině hoblovek
> lze dokoupit kliku. U protahu ale jde o "tloušťkování", tzn. bez
> hoblovacího válce nahoře to nepůjde. Jestli s posuvem, nebo bez, je
> vedlejší.
>
> mp
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 27. 3. 2007
Re: Protahovaeka (21791) (21792) (21795) (21796) (21806)

>>I když nejsem truhlář, ale připadá mně, že pro menší množství by šlo
resignovat na mechanický pohon posunu prken a nahradit protahovačku
obyčejnou hoblovkou s přípravkem.

-----------------------------------------------

Pokud by šlo jen o "odchlupení" prken, jistě to jde a k většině hoblovek lze dokoupit kliku. U protahu ale jde o "tloušťkování", tzn. bez hoblovacího válce nahoře to nepůjde. Jestli s posuvem, nebo bez, je vedlejší.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 27. 3. 2007
Neznáte někdo Jiřího Rybáčka ze Šanova od Rakovníka?

Na http://jryba.webpark.cz/ je geniální metoda :-)) jak vymýtit varroázu. Nevím co tady řešíte, jde se na to!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 27. 3. 2007
Stropni folie?

Mohl byste mi prosim nekdo naznacit jak pouzivate stropni folii? Ve vsech ulech po dedovi zatim vzdy byly pouze prkenka, na ktere se na zimu dala uteplivka. Predpokladam, ze vyhoda by mela byt voda, ktera se na folii srazi. Pouziva se pouze pres zimu a na jare? Jak upravujete strupek pres leto?
Za vsechny informace o zpusobech pouziti predem dekuji

T.H.

jeste jen malickost k sololitu (pouzivam lakolit - z jedne strany bily) - pouzil jsem ho u dvou ulu jako horni viko (misto prkenek), na ktere prisla uteplivka a pak striska. Po zime nejevi zadne znamky poskozeni vlhkostí - mile me to prekvapilo. Myslite, ze by mohl mit podobne vlastnosti jako folie???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2007
Re: medovina (21802)

Dostatečně velký demižon s medovinou si udržuje stálou teplotu, i když
teplota kolem něho kolísá.Řekl bych tak od 30 - 50 litrů. Viděl jsem už i
kvasit demižony, konkrétně s ovocným vínem v létě venku ve stínu pod stromy
a vyšlo to dobře. U malých nádob ta termokomora bude asi vhodná. Optimální
teplotu při kvašení z hlavy neznám, ale pokud je v nádobě dostatečně silné
kvašení, kvasinky vyrábějí dost tepla, aby udrželo nějakou vyšší teplotu.
Třeba pro 50 litrovou nádobu je vhodné kvasinky rozkvasit nejdřív nějaký den
v půl litru, z toho rozkvasit pořádně dalších pár dnů třeba malý 5 litrový
demižon někde v teple a teprve potom připravit 50 litrů kvasu na medovinu
teplého tak 25, 30 st C a ten rozkvašený demižon tam vlít. Nádobu pak třeba
zaizolovat omotanými hadry a sledovat teplotu a případně ji regulovat tím
omotáním.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká Musil" <lukas_musil/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 27, 2007 8:25 AM
Subject: medovina


> Dobrý den,rád bych Vás požádal o několik rad.Rád bych si s dědou zkusil
> připravit medovinu.Nicméně jsem absolutní začátečník,takže jakákoli rada
je
> pro mě cenná.
> 1)v konfereni jsem četl, že někdo používá pro stálou teplotu
> termokomoru,jde o to,že z informací, které jsem se dočetl je teplota při
> kvašení (stálá teplota) dost důležitá.Mohl by mi někdo napsat příklady
míst
> v rodinném domku,kde toho docílil,doopravdy nevím,kam ji dát,když nebudu
> přemýšlet o speciální komoře, kterou bohužel nemám,nebo je možné použít
> nějakou skříň nebo něco co by se dalo odizolovat?
> 2)co se týče kvasinek, chtěli jsme na doporučení jednoho známého použít
> hlubokoprokvašující kvasinky.Jaký je rozdíl mezi nimi a těmí obyčejnými?
> Děkuji za jakoukoli pomoc,
> S pozdravem, Lukáš Musil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2007
Re: chov emeláku (21803)

Pokud sousedi hoblují trávník každý týden sekačkou a stříkají keře a stromy
svinstvy nebo pokud to je těsně vedle nějaké fabriky s exhalacemi, tak tam
nejspíš čmeláci nejsou vůbec, jsou na to moc citliví. Tam, kde čmeláci jsou,
teď zrovna vyletují samičky, stačí umístit do budky trochu vaty nebo jemného
sena a samička si to místo najde sama. Nevím, jestli řeknu něco nového,
budka musí být ve stínu a nesmí se tam dostat mravenci, kteří čmeláky údajně
dokáží zničit. Mně se pravidelně usidlují v včelíně v uteplivkách a podobném
materiálu, taky jsem je viděl v ptačí budce a párkkrát i vysekal v trávě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká" <lukas.trnecka/=/szsvzs.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 27, 2007 8:52 AM
Subject: chov emeláku


> Zdravím! máte někdo zkušenosti s chovem čmeláků?? Už dva roky mám nedaleko
> úlů dva čmelínky a ne a ne tam žádnou čmeláčici nalákat. Zkoušel jsem
podle
> rad z chytrých knížek do čmelínků dát i kousek včelího díla s medem, ale
> nic.. Také bych rád sehnal někoho se zkušenostmi se zimováním čmeláčích
> samiček v lednici.
> Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2007
Re: Protahovaeka (21791) (21792) (21795) (21796)

No, kdybych se rozhodl mít tak 20 - 30 nastavkových úlů se včelstvy, tak
možná bych si asi tu protahovačku za těch cca 8 tisíc pořídil. A možná bych
se část ceny snažil dostat zpět prodejem nastavků. Zatím mi stačí na výrobu
nastavků moje stávajícíc nářadí.

I když nejsem truhlář, ale připadá mně, že pro menší množství by šlo
resignovat na mechanický pohon posunu prken a nahradit protahovačku
obyčejnou hoblovkou s přípravkem.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2007
Re: polystyrenové nádstavky (21797)

Sololit mám v nastavcích vevnitř asi 10 let, zvenku asi 5 let. vevnitř v
pohodě drží bez problémů, zvenku je to trochu slabší, ale taky to jde. Je
třeba jen respektovat vlastnosti toho materiálu. Už se tady o tom v diskuzi
před nějakým rokem psalo.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 27. 3. 2007
Re: �??�?�¨asopis V�??�?�¨ela�??�?�¸stv�??�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21783) (21785) (21794)

Příteli Foltýne.Adresa časopisu Včelařství je v tiráži,konkrétně 4 číslo str.85.Asi jej neodebíráté ale přesto vehementně brojíte proti obsahu.Pokud se mýlím,tak se omlouvám.Hezký den.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš (62.77.64.110) --- 27. 3. 2007
chov čmeláků

Zdravím! máte někdo zkušenosti s chovem čmeláků?? Už dva roky mám nedaleko úlů dva čmelínky a ne a ne tam žádnou čmeláčici nalákat. Zkoušel jsem podle rad z chytrých knížek do čmelínků dát i kousek včelího díla s medem, ale nic.. Také bych rád sehnal někoho se zkušenostmi se zimováním čmeláčích samiček v lednici.
Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Musil (89.102.25.252) --- 27. 3. 2007
medovina

Dobrý den,rád bych Vás požádal o několik rad.Rád bych si s dědou zkusil připravit medovinu.Nicméně jsem absolutní začátečník,takže jakákoli rada je pro mě cenná.
1)v konfereni jsem četl, že někdo používá pro stálou teplotu termokomoru,jde o to,že z informací, které jsem se dočetl je teplota při kvašení (stálá teplota) dost důležitá.Mohl by mi někdo napsat příklady míst v rodinném domku,kde toho docílil,doopravdy nevím,kam ji dát,když nebudu přemýšlet o speciální komoře, kterou bohužel nemám,nebo je možné použít nějakou skříň nebo něco co by se dalo odizolovat?
2)co se týče kvasinek, chtěli jsme na doporučení jednoho známého použít hlubokoprokvašující kvasinky.Jaký je rozdíl mezi nimi a těmí obyčejnými?
Děkuji za jakoukoli pomoc,
S pozdravem, Lukáš Musil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (147.229.152.92) --- 27. 3. 2007
protahovacka

Mam protahovaci hoblovacku koupenou v akci za 7000 Kc. da se snadno prenaset, vykon 1800W, sirka x vyska protahu 300 x 100 mm,tloustka trisky do 2 mm. Jedina zavada byla nalepene meritko o 15 mm vyse. Je dobre mit odsavani. Ja to resim hoblovanim venku a nahrazenim zuzeneho krytu hoblovacich nozu, krytem nezuzenym. Trisky vyletuji primo ven a neucpavaji prostor.
Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 3. 2007
Re: �??�?�¨asopis V�??�?�¨ela�??�?�¸stv�??�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21783) (21785) (21794)

redakce/=/vcelastvi.cz



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?????¨asopis V?????¨ela?????¸stv?????­ 4/2007
> Datum: 26.3.2007 17:49:00
> ----------------------------------------
> Můžete mi napsat e-mail redakce včelařství?
> Děkuji F.A.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel-zak (e-mailem) --- 26. 3. 2007
RE: Protahovaeka (21791) (21792)

Mám 20 cm koupenou starší cca 1kW, pří ostrých nožích celkem kvalitní
hoblování i protah, jen tříska musí být menší, tj. delší doba hoblování.
Pokud je řezivo nařezáno na slušné pile, jde hoblování rychle, větší třísku
je nutno dělat opakovaně (to je dle mého největší problém) a to je úmorné.
V rámci možností spokojenost, nevyžaduje stabilní místo v dílně, jednoduše
lze převážet, doporučuji.
Není to ale o celodením hoblování a pro klasickou truhlařinu je šířka těchto
hoblovek asi málo.
K.Ž.



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Pol??ek
Sent: Monday, March 26, 2007 2:47 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Protahovaeka

Levná skladná protahovačka s delší výdrží by se mně hodila. Pokud jsou
všechny prkýnka zarovnaná do stejné tloušťky, mnohem snadněji se z nich lepí
stěna nastavku a taky to mnohem profesionálněji vypadá. Hoblovačka zase
hodně usnadňuje přesný řez prken a všeho dřeva na cirkulárce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 10:24 AM
Subject: Protahovaeka


> Dobrý den,
> nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak
> cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 26. 3. 2007
RE: Re[6]: polystyrenové nádstavky/mravenci (21719) (21731) (21733) (21741)


Měl bych pár poznámek k boji s mravenci.

1. Postavit stojany do vody/oleje, navařit prstence. To je asi jedná účinná
metoda, i když praktické provedení je docela složité, v mém případě.

2. Natřít nohy vazelínou. Vyzkoušeno, i přes slušnou spotřebu vazelíny si z
toho mravenci nic nedělají.

3. Mucholapky, lepící pásky. Vyzkoušeno, naprosto neúčinné.

4. Včelín obsypat popelem. Na to bych potřeboval vagón popela :-) A po
dešti...

5. Různým dalším "posypkám" se musím smát. Snad kdybych to nasypal přímo do
mraveniště, ale to bych neudělal.

6. Líh do nástavku. Když se mravenci dají do práce, žádný líh je nezastaví.

7. Odpuzovač mravenců. I když jsem k takovým hračkám skeptický, loni jsem se
přemohl a zavolal přímo do Conradu. Shodou náhod jsem narazil na včelaře a
podle něj by to mohlo mít nějaký vliv v okruhu pár metrů, ale pouze na chuť
mravenců stavět mraveniště, ne na "pochodující mravence". Navíc jsem s ním
diskutoval o tom, jak je možné, že to odpuzuje mravence a neodpuzuje včely
:-) Nikdo neví :-)

8. Mravencům vadí otřesy, manipulace s nástavky - našim tedy ne.

9. Nátěr - pomůže, na den.

Mravenců máme opravdu dost a zkušenosti s nimi bohaté. Jsou to mravenci
různých druhů, od malých, po velké. Polystyren jsme zkoušeli, ale před
mravenci opravdu neobstojí. Většinu roku dají mravenci pokoj, ale když
přijde jejich doba, je každá rada drahá. Letos zkusím variantu 1., ale vůbec
bych se nedivil, kdyby to přeplavali.

mp
---------------------------------------------------------------------

Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:

1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.

2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
povrchu).

3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
která se prodává v prodejnách koberců.

4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.

5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
neručím - nezkoušel jsem.

6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
vylézají, líh.

7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

Dále:

Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.

Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
a založí tam mraveniště.

Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.

Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.

Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
nesmějí mít kontakt se stěnami.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Calon (80.78.150.7) --- 26. 3. 2007
polystyrenové nádstavky

pro přítele Baudiše v PS úlech se voda vysráží vždy poněvač se jedná o naprosto nesavý materiál .Tohoto jevu ale využíváme místo napajedel pro včevy které vysráženou vodu na stropě spětně berou.Aby nedošlo k nadměrné vlhkosti musí mit druhý nádstavek očko které mám otevřené celou zimu.V létě je očko v medníku.Pod polystyrenovým stropem (6CM)musí být průhledný igelit kdykoliv tak po zvednutí střechy i v zimě zjistím jaký je stav vysrážené vody na igelitě.Pokut je očko funkční a probíhá cirkulace vzduchu není třeba do úlu zasahovat.Co se týká palubek uvnitř nádstavku opravdu nevím k čemu slouží(spevnění?)proč čeho?polystyrenový nástavek je sám dostatečně pevný stabylní možno vidět na www.vceluly.wz.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 26. 3. 2007
RE: Protahovaeka (21791) (21792) (21795)


Používal jsem protahovačku z Globusu za 8.000 a byl jsem překvapený, co
vydrží. Po půl roce se sice odebrala na reklamaci, ze které se nevrátila,
ale byl jsem spokojený.

Zvládne hoblovat 254mm široká prkna s max. třískou 0,5mm, užší prkna
samozřejmě s větší třískou.

Porozhlížím se po další a jediné použitelné modely jsou (značky si
nepamatuji)-

- modrá, 1500W, rychlejší posuv, dražší - moje původní, OK
- stříbrná, 1800W, pomalejší posuv, levnější - nezkoušel jsem, ale nevypadá
příliš důvěryhodně

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 26. 3. 2007
Re: Protahovaeka (21791) (21792)

Mám z Globusu protahovačku za cca 8000,-Kč už téměř 3 roky a jsem s ní zatím spokojený. Není na velkou práci a také jsem zatím nemusel ostřit nože, takže ani nevím jak se k nim dostanu. Na včelařinu nepotřebuji mnoho hoblování ani protahování. Většinu ploch nechávám od pily. Používám plátkované kotouče, které dávají uspokojivý povrch. Plochy od kterých chci lepší povrch raději brousím na kotoučové brusce.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 26. 3. 2007
Re: �??�?�¨asopis V�??�?�¨ela�??�?�¸stv�??�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21783) (21785)

Můžete mi napsat e-mail redakce včelařství?
Děkuji F.A.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 26. 3. 2007
Re: polystyrenové nádstavky (21784)


> pro přítele Baudyše co se tyká sololytu zevnitř nedoporučuji vzhedem k
> vlhkosti mám to vyskoušené nevydrží ani jednu sezonu

Tak nějak jsem to předpokládal.


> palubky jsou něco podobného(ikdyž nevím k čemu by tam byly)

Palubky tam vydrží (dávají se však většinou jen do úlu s pouhými 2cm
polystyrenu, mají tam význam i pro pevnost nástavku).

> Spodní a
> horní rám dobrý(vzhledem k manipulaci)ale s mého pohledu je to dost
> pracné.Co se týká síly polystyrenu věřte co se tímto PS včelařením
> zabívám vyskoušel jsem všechny síly od 4CM až po 8CM dnes už vim že
> ideální je 5CM silnější je scela zbytečné už to neovlivní tepelné
> stráty.Je to jako se zateplením rodinného domu nad 5CM už to nemá
> žádný význam.

Myslím, že u úlů je to přece jen něco trochu jiného než u rodinného
domku. U 5cm izolace se ještě sráží voda na stěnách. U 8 cm by už měl
být tento jev citelně omezen (u této síly by i při nočním ochlazení
měl být vnitřní prostor úlu tepelně už naprosto oddělen od vnějšího
prostředí)

Skutečností je, že aby se 8 cm izolace vyplatila, musí být konstrukce
úlu promyšlená a změněna metodika chovu. Samozřejmě jsou vyloučena
očka v nástavcích.

Co se konstrukce úlu s 8 cm PS izolací týče:

Např. nemůže být na jaře vysoký podmet a široké česno. Ideální lomené
úzké česno, které včely i na jaře zevnitř (z nízkého podmetu) dokonale
ovládají (a regulují přístup chladného vzduchu). Musí být dobře
izolovaný a zároveň průvzdušný strop (nejlépe krabicový s 10 cm volně
sypaných polystyrenových kuliček). (Průvzdušný strop je u takto silně
izolovaného úlu naprostou nutností, protože voda se na stěnách téměř
nesráží a tudíž je tam vysoká vlhkost vzduchu - vodní páry se
dostávají z úlu právě skrze strop.)

Co se metodiky chovu týče:

v zimě a předjaří včelstvo v jediném (vysokém) nástavku. Silně žádoucí
je v předjaří (i za mrazů) každodenně obsluhované napájení uvnitř úlu
(nejlépe v podmetu či na česně). První rozšiřování - ne o celý
nástavek, ale např. o třetinu či polovinu nástavku (podle situace)
(volný zbytek nástavku je vyplněn "buchtou" - (tj. např.
polystyrenovým kvádrem ošetřeným proti vykusování), aby jej včely
nemusely vyhřívat.

Výhoda - zimuje se jen tak silné včelstvo, které naplní jeden
nástavek. Zimní zásoby např. 12 kg (včetně nevytočených zásob z minulé
snůšky). Většinu zásob totiž včelstvo spotřebuje v předjaří a na jaře
k vytápění úlu při zahájení plodování - a právě tady ušetří důkladná
izolace spoustu zásob. Včelstvo se na jaře explozivně rozvíjí, takže v
době jarní snůšky má nejméně stejnou sílu jako včelí obři zazimovaní v
neuteplených nástavcích na 20-30 kg zásob. A navíc díky tepelné
izolaci může uteplené včelstvo uvolnit více létavek pro snůšku (v
neutepleném úlu musí zahřívat plod větší množství včel) - to má svůj
význam, hlavně když je chladný duben-květen.

Systém s 8cm PS izolace - to je intenzivní způsob chovu včel. Tj. je s
tím spousta práce. Ideální, když jsou včelstva u domu, kde včelař
bydlí, a kde nemůže mít větší množství úlů, takže potřebuje z každého
úlu - včelstva vytěžit maximum medu, a nevadí mu cena kterou za to
musí zaplatit - tj. vysoká pracnost při obsluze, náročná konstrukce
úlů.

Sám si musí každý zvážit, jestli mu tento způsob včelochovu něco
přináší.

Pro včelaře, který nemá včely u svého domu a má větší pozemek, je
zřejmě vhodnější extenzivní chov včel - tj. neuteplený tenkostěnný úl.
Snadná obsluha (jen občasný zásah), snadná konstrukce úlů. To vše je
výhodnější pro toho, kdo chce (a může) chovat větší počet včelstev. Za
extenzivní způsob včelochovu zaplatí včelař vyšší spotřebou cukru na
krmení a (v závislosti na klimatických poměrech a datu snůšky) nižším
výnosem medu z průměrného včelstva (i když u letní snůšky asi žádné
rozdíly ve výnosu mezi uteplenými a neuteplenými včelstvy nebudou).

Jistým kompromisem spojujícím některé výhody (i některé nevýhody) obou
úlových systémů jsou zřejmě středně uteplené úly.


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 3. 2007
Re: Protahovaeka (21791)

Levná skladná protahovačka s delší výdrží by se mně hodila. Pokud jsou
všechny prkýnka zarovnaná do stejné tloušťky, mnohem snadněji se z nich lepí
stěna nastavku a taky to mnohem profesionálněji vypadá. Hoblovačka zase
hodně usnadňuje přesný řez prken a všeho dřeva na cirkulárce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 10:24 AM
Subject: Protahovaeka


> Dobrý den,
> nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak
> cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 26. 3. 2007
Protahovačka

Dobrý den,
nemáte někdo zkušenosti s malými hoblovačkami - protahovačkami s váhou tak cca 25 kg? Dají se použít pro kutilskou výrobu ve včelaření?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 26. 3. 2007
Re: �?�¨asopis V�?�¨ela�?�¸stv�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21783)

Vážený příteli Foltýne.Vyjádřil jsem svůj názor,starám se zhruba o 40 jabloní,5 hrušní a 20 slivoní.Zejména zkapalněná úroda z posledně jmenovaných slivoní mě naplňuje příjemným pocitem z dobře vykonané práce.Jinak včelaření opravdu úzce souvisí s truhlařinou,kovovýrobou,natěračstvím a mnoha jinými řemesly.Pokud ovšem nedávate přednost nákupu hotových výrobků pro včelaření.Ale máte pravdu.Časopis Včelařství by měl být zaměřen jen na chov a šlechtění včelstev.Vše ostatní si můžeme vyhledat na webu,každému jak je libo podle svých potřeb.Hezký den.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 3. 2007
Re: Biomasa (21767) (21774)

Je z kolekce vrb vybraných z kříženců různých druhů vrb někdy v 70 letech
jako zdroj včelí patvy. Takže kvete stejně nebo lépe než kvalitní vrby jívy.
Tenhle klon je raný, kvete mezi prvními po roztátí sněhu. Jako jeden z mála
je to vzrůstem strom, jinak vypadá jako vrba, ale daří se mu i na suchších
stanovištích. Na rozdíl od vrby se jeho řízky hůře přijímají. Dobrý článek
se zkušenostmi s těmito vrbami vyšel ve Včelařství někdy v 80 letech, taky
vyšla kniha a dneska by se možná popisy našly i na internetu. Ještě loni ve
Včelařství inzerovali prodej řízků těch vrb.
Na internetu je nějaký přehled tady na konferenci
http://www.vcely.or.cz/files/vrby.doc nebo na
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0061

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub" <bsvoboda/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 24, 2007 9:06 PM
Subject: Re: Biomasa


> Dobrý den pane Polášku,
> možná to tady už bylo ale mohl byste prosím pár slovy objasnit přednosti
> klonu S021 z pohledu včelařství, tedy nejen rychlosti růstu. Jak tato vrba
> kvete? Má nějak výrazně víc pylu ?
> Díky, Jakub.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 3. 2007
Re: �?�¨asopis V�?�¨ela�?�¸stv�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21783)

Tady ni nenapravíš pošli to tam; redakce/=/vcelastvi.cz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ??¨asopis V??¨ela??¸stv??­ 4/2007
> Datum: 25.3.2007 22:48:52
> ----------------------------------------
> Odcházíte od tématu !!! Důlžitost obnovy zeleně ať už v naších lesích, nebo
> kolem cest, je nesporně stejně záslužná činnost jako včelařství ale až do teď
> jsme se bavili o tom co dělají neustále se opakující články o slivoních v našem
> časopisu Včelařství !!! Nemám nic od odbočení od tématu a "brouzdání" v tématech
> které souvisí s naším oborem ale jelikož je těchto témat hodně, tak se bojím
> abych jednou neotevřel časopis ve kterém bude na každé stránce něco jiného: Téma
> na první stránce se bude zabývat truhlařinou, další zahradnictvím, botanikou,
> přírodovědectvím, zoologií, chemií či nátěry... V rubrice pro začátečníky bude
> "náš" eurodadant a zbytek obsadí inzeráty...
> Nemá cenu o tomto dále diskutovat a komu se něco nelíbí tak ať napíše dopis do
> redakce ( doufám že se k tomu také odhodlám ). Nechci vás něčím "vyprovokovat"
> nebo znehodnotit váš názor ale pokud se nad tím zamyslíte ( k čemuž ovšem
> potřebujete značnou dávku sebekritiky ), tak musíte uznat že pokud by se měl náš
> časopis zabývat, byť jen okrajově, každým tématem které má co do činění s naším
> oborem ( a min. na tolik stránek kolik redakce věnovala slivoním ), tak by
> nezbyl prostor na nic jiného.
> Přeji mnoho zdaru ve včelařství a v pěstování slivoní pane Vítězslave
> S pozdravem Foltýn Antonín
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723) (21739)

Jesteze se pan Turciani ohradil. Sam jsem tu informaci, ze je to vhodne jen pro roje prehledl.
Takze panove diky moc. Mam zatim trochu problem s nedostatkem vosku takze to urcite vyzkousim :-))

Preji hezky den

T.H.


> Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu
> nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků
> by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou
>
> Pepan
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 26. 3. 2007
Re: (21736) (21761)

Pohoršoval. Rubriku vedl redaktor Zdeněk Kulhánek, který sám včelařil. Brzo mu rubriku zakázali, že do časopisu nepatří. Vybíral si tam moje fotografie a spolupráci ukončil s tímto odůvodněním. Ve Včelařství je to určitě akce př. Řeháčka. Otiskují tam články od určitých vybraných autorů bez ohledu na obsah. Bohužel se pak časopis čím dál méně čte.
Tonda

>Váženy příteli.My si patrně nerozumíme,co je na tom,že v časopise Včelařství je zmínka o slivoních,proč nerodí a pod.Pořád lepší,než zmínka o hubení potkanů.V časopise Zahradkář byla v loňském roce taky zmínka o chovu včel a nikdo se nad tím nepohoršoval.To jenom tady na Včelařské konferenci jsou lidé,kteří za vším hledají nepřítele včelařství.Pěstování ovocných stromů a včel jde ruku v ruce.Nehledejme problémy tam,kde nejsou.Nikomu to neuškodilo.Zdtraví Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 26. 3. 2007
Re: �?�¨asopis V�?�¨ela�?�¸stv�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21783)

Udělejte to a napište, prosím, opravdu nemá cenu o tom diskutovat. Já to udělal a byl jsem ojedinělý - "Slivoně" jsou prý žádané téma. Napsat to tady, nebo do emailu redakci je za jedny peníze.

--------------------
A.Foltyn:
>Nemá cenu o tomto dále diskutovat a komu se něco nelíbí tak
>ať napíše dopis do redakce ( doufám že se k tomu také odhodlám ).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Calon (80.78.150.7) --- 25. 3. 2007
polystyrenové nádstavky

pro přítele Baudyše co se tyká sololytu zevnitř nedoporučuji vzhedem k vlhkosti mám to vyskoušené nevydrží ani jednu sezonu palubky jsou něco podobného(ikdyž nevím k čemu by tam byly)Spodní a horní rám dobrý(vzhledem k manipulaci)ale s mého pohledu je to dost pracné.Co se týká síly polystyrenu věřte co se tímto PS včelařením zabívám vyskoušel jsem všechny síly od 4CM až po 8CM dnes už vim že ideální je 5CM silnější je scela zbytečné už to neovlivní tepelné stráty.Je to jako se zateplením rodinného domu nad 5CM už to nemá žádný význam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 25. 3. 2007
Re: �?�¨asopis V�?�¨ela�?�¸stv�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763)

Odcházíte od tématu !!! Důlžitost obnovy zeleně ať už v naších lesích, nebo kolem cest, je nesporně stejně záslužná činnost jako včelařství ale až do teď jsme se bavili o tom co dělají neustále se opakující články o slivoních v našem časopisu Včelařství !!! Nemám nic od odbočení od tématu a "brouzdání" v tématech které souvisí s naším oborem ale jelikož je těchto témat hodně, tak se bojím abych jednou neotevřel časopis ve kterém bude na každé stránce něco jiného: Téma na první stránce se bude zabývat truhlařinou, další zahradnictvím, botanikou, přírodovědectvím, zoologií, chemií či nátěry... V rubrice pro začátečníky bude "náš" eurodadant a zbytek obsadí inzeráty...
Nemá cenu o tomto dále diskutovat a komu se něco nelíbí tak ať napíše dopis do redakce ( doufám že se k tomu také odhodlám ). Nechci vás něčím "vyprovokovat" nebo znehodnotit váš názor ale pokud se nad tím zamyslíte ( k čemuž ovšem potřebujete značnou dávku sebekritiky ), tak musíte uznat že pokud by se měl náš časopis zabývat, byť jen okrajově, každým tématem které má co do činění s naším oborem ( a min. na tolik stránek kolik redakce věnovala slivoním ), tak by nezbyl prostor na nic jiného.
Přeji mnoho zdaru ve včelařství a v pěstování slivoní pane Vítězslave
S pozdravem Foltýn Antonín

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 3. 2007
úroda


PÁR ZAJÍMAVOSTÍ
http://www.abecedazahrady.cz/Uzitek-ze-zahrady/O-urodu-se-nam-letos-postaraji-vcely/sc-14-sr-1-a-432/default.aspx

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.188.127.10) --- 25. 3. 2007

plnička medu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel Nováček (88.100.95.205) --- 25. 3. 2007
Netradiční zhodnocení medu

Každému,koho zajímá tato problematika je třeba doporučit k nahlédnutí zákon č.61 /1997 Sb. Dále je zajímavá adresa:
www.zahrada.cz/forum/naradi-a-pomucky/destilacni- pristroj-07189/ Zde najde každý zájemce jek různá zařízení
tak různé návody,postupy atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 25. 3. 2007
Re: Ale 22.3.2007-destil.medoviny-zdrav ím (21776) (21778)

> Nehledě na to, že největší sazby dostávají vždy ti, co se nechají
> chytit. Ostatních se většinou trest netýká. Až na trýznivé výčitky
> svědomí.

Ta posledni veta je nadhernej priklad krasny literatury. Ja si umim
zive predstavit jak ten co si vydestiloval medovec je pri popijeni
deprimovanej.

:-)))))))

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 25. 3. 2007
Re: Aleš 22.3.2007-destil.medoviny-zdravím (21776)

Z tohoto zákona je možno vyvodit,že fyzická osoba,která si pro svoji spotřebu malé množství destilátu vyrobí doma ze svých zdrojů a tento destilát následně neprodává,nemusí se obávat nějakých sankcí.
.....
Nehledě na to, že největší sazby dostávají vždy ti, co se nechají chytit. Ostatních se většinou trest netýká. Až na trýznivé výčitky svědomí.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 25. 3. 2007
Re: Ale 22.3.2007-destil.medoviny-zdravím (21776)


----- Original Message -----
From: "emilka milka" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 25, 2007 11:11 AM
Subject: Ale 22.3.2007-destil.medoviny-zdravím


> Bylo již na toto téma dost odpovědí,některá zasvěcená /Vít,
> Stonjek,Karel,Jiří / některá nic moc,podle toho kdo se tímto asi zabývá a
> kdo je v této oblasti úplný laik.
> Co se týká zákona §17 - zákon o lihu,tento hovoří o

Doporučil bych přečíst si v uvedeném zákoně o lihu i §3,3a a §4. Pak se
dozvíte kde se smí pálit a z toho vyplyne kde se pálit nesmí. Následné
sankce jsou dost zajímavé. Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilka milka (88.100.95.205) --- 25. 3. 2007
Aleš 22.3.2007-destil.medoviny-zdravím

Bylo již na toto téma dost odpovědí,některá zasvěcená /Vít,
Stonjek,Karel,Jiří / některá nic moc,podle toho kdo se tímto asi zabývá a kdo je v této oblasti úplný laik.
Co se týká zákona §17 - zákon o lihu,tento hovoří o přestupcích fyzických osob "kteří se dopustí přestupku tím,
že..." Následují písmena a - i , tedy 9 položek.
§17a se již týká deliktů právnických a podnikatelských osob a netřeba je tedy brát pro nás v úvahu.
Resumé: koho tahle problematika zajímá,zadá si do vyhledávače "Zákon o lihu". Z tohoto zákona je možno vyvodit,že fyzická osoba,která si pro svoji spotřebu malé
množství destilátu vyrobí doma ze svých zdrojů a tento destilát následně neprodává,nemusí se obávat nějakých sankcí. Ať Vám chutná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 24. 3. 2007
Re: �?�¨asopis V�?�¨ela�?�¸stv�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21770)

A také by si měl uvědomit že ovocné stromy mu dají to co potřebuje k rozvoji včelstva aby měl tu hlavní lesní snůšku
Pepan
... Ne každy včelař má v dosahu svých včel les.Proto hlavní snůška je z řepky a kvetoucích rostlin,mimo jiné i těch ovocných stromů ...
Vítězslav Vrána
.........
A tady je vidět právě ta potřeba objektivního zjištění o co mají včelaři/čtenáři zájem.
Myslím, že nejsem sám, kdo má užitek z jívy, ptačí třešně, javoru, pampelišek, malin, .. , medovice a o med z ovocných stromů nezavadí.
A určitě je zase spousta včelařů, kteří nemají v doletu les.

Právě jsem dočetl dubnové Včelařství. Nevím na co si kdo stěžuje. Docela zajímavé čtení - hlavně ta vnitřní vložka o moru se před spaním čte velmi dobře. :-(
666km2 ze 75km2 před třemi lety a konec ne/dohledán?.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (83.240.32.254) --- 24. 3. 2007
Re: Biomasa (21767)

Dobrý den pane Polášku,
možná to tady už bylo ale mohl byste prosím pár slovy objasnit přednosti klonu S021 z pohledu včelařství, tedy nejen rychlosti růstu. Jak tato vrba kvete? Má nějak výrazně víc pylu ?
Díky, Jakub.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Včelař Josef (80.188.212.213) --- 24. 3. 2007
Re: včelarství (21728)

Zdravím tě Mário. O včelařství v naší republice můžeš informace získat různými způsoby (nakonec jeden způsob si zvolil - zapojení se do včelařské konference). Převážná většina ( kolem devadesáti procent) včelařů je organizována v Českém svazu včelařů (ČSV - www.vcelarství.cz , zde jsou další odkazy související se včelařstvím). Svaz čítá kolem padesáti tisíc členů. Základní organizace (ZO) je nejnižší a nejdůležitější složkou ve svazové struktuře. Zde, na relativně malém regionu, se odehrává (měl by se odehrávat) "spolkový" život včelařů, kteří v tomto regionu žijí nebo mají trvale umístěna svá včelsta. Na celém území republiky je více jak tisíc ZO. Velikost těchto ZO, co do počtu členů, je kolem padesáti včelařů. V případě, že máš zájem o včelaření, nejrychlejší cestou pro tebe asi bude vyhledat v místě tvého bydliště nějakého včelaře a s ním si "popovídat o včeličkách". Od něho získáš kontakty na další přátele včelaře v místě. Sám se pak můžeš rozhodnout, zda se staneš členem ČSV nebo budeš včelařit mimo svaz. Pro toho, kdo chová včely v ČR není povinné členství v ČSV.
Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (62.177.88.203) --- 24. 3. 2007
Re: Ale 22.3.2007 destilace medoviny (21726) (21768)

Přečti si § 17 novely zákona o lihu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2007
Re: �?�¨asopis V�?�¨ela�?�¸stv�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21765) (21766)

Ono se sází podle toho co tam rostlo tak jak na poli po jehličnanech listnáče a po listnáčích zase jehličnany Topoly a osiky a olše se sázely v padesátých letech protože rychle rostou a ty jsou teď v mýtném věku Pak zase to byly lípy a olše které byly vyhledávané v průmyslu na výrobu modelů pro slévárny Za tatíčka Masaryka to byly dřeviny všeho druhu protože využívala různá řemesla Dnes se zase sázejí hlavně smrky které má velký odbyt ve stavebnictví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??¨asopis V??¨ela??¸stv??­ 4/2007
> Datum: 24.3.2007 13:57:51
> ----------------------------------------
> Ale taky produkční lesy, kde za socialismu vyřezali kvalitní stromy a
> nechali zarůst lípovými, osikovými a podobnými nálety. A dneska se divíme,
> že dnešní majitelé ty lípy zase likvidují na topení a snaží se vysazovat
> kvůli výnosu z dřeva smrkové monokultury. Sice se už ozývají hlasy, že
> smrkové monokultury půjdou kvůli oteplení do kytek, ale zatím se všude
> sázejí na úkor právě těch smíšených porostů s lipou a javory atd.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2007
Re: �?�¨asopis V�?�¨ela�?�¸stv�?�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762)

A táké by si měl uvědomit že ovocné stromy mu dají to co potřebuje k rozvoji včelstva aby měl tu hlavní lesní snůšku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ??¨asopis V??¨ela??¸stv??­ 4/2007
> Datum: 24.3.2007 12:51:35
> ----------------------------------------
> Vážený příteli.Včely a ovocné stromy spolu úzce souvisejí.
> ......
> Nejen ovocné, snůška je hlavně z "lesních" stromů.
> Takže už se těším, až přes pěstování ovocných stromů se dostaneme k
> zakládání lesních školek a těžbě dřeva.
> Pěstování řepy a cukrovarnictví by se nemělo taktéž jako úzce související
> obor opominout. Co pořád psát o včelách, je to furt to samé. Mravenci a
> vosy, to by nás mělo zajímat! :-)
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (212.11.112.182) --- 24. 3. 2007
Re: Ale 22.3.2007 destilace medoviny (21726) (21768)

Přesněji - řešen možná byl, ale nikdo nebyl stíhán a postižen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (212.11.112.182) --- 24. 3. 2007
Re: Ale 22.3.2007 destilace medoviny (21726)

Zadej si do vyhledavače ,pálení slivovice´ nebo podobné heslo a věnuj čas důkladnému prohledání všech stránek, které Ti naskočí.Dojdeš nakonec k tomu, že pro svou spotřebu si určité množství vypálit můžeš - to množství a množství kvasu, který pro právě tenhle účel můžeš mít doma je přesně dáno - a také ,že od r. 1990 nebyl ani jednou tento delikt řešen právě s ohledem na výše uvedené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 3. 2007
Biomasa

Tak mě napadá, letos jsem dal známému včelaři pár řízků včelařské vrby klonu S021, protože si stěžoval, že mu soused taky vysekal z blízkého břehu všechny vrby a jívy. Jestli se mu ujmou, poradím mu, aby souseda ukecal na to, že ten klon S021 poměrně dost intenzívně roste a tudíž mu může co pár let dávat nějakou biomasu na topení, když ho do toho břehu vysadí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21765)

Ale taky produkční lesy, kde za socialismu vyřezali kvalitní stromy a nechali zarůst lípovými, osikovými a podobnými nálety. A dneska se divíme, že dnešní majitelé ty lípy zase likvidují na topení a snaží se vysazovat kvůli výnosu z dřeva smrkové monokultury. Sice se už ozývají hlasy, že smrkové monokultury půjdou kvůli oteplení do kytek, ale zatím se všude sázejí na úkor právě těch smíšených porostů s lipou a javory atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763)

Hm, co se týká lesů. tak tam je i kácení i vysazování nových stromků poměrně přísně sledováno. Podobné to je i se stromy a větší plochou keřů i na vlastní zahradě, nad určitý průměr kmene stromu a plochy keřů. S tím kácením je na jedné straně průšvih, likvidují se včelařské dřeviny a keře a když se něco vysazuje znova, dělá se na to projekt a mně připadá, že projektanti jsou vesměs obchodně spojeni s okrasnými školkami a místo původních místních dřevin a keřů tam perou různé cizí okrasné stromy a hlavně keře. Na druhé straně po pravdě řečeno je spousta ploch, které byly kdysi využívány jako pastviny pro drobné zvířectvo, kozy atd nebo jako zdroj vrbových prutů, takže to byly v podstatě kousíčky luk u potoků a v údolích a s nástupem socializace venkova přestalo jejich udržování a zarostly náletovými dřevinami, které se kácejí až teď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763)

Já taky dovedu být ironický.
.....
Ironický jsem chtěl být pouze k argumentu že něco souvisí se včelařením a jen naznačit jak široký by mohl být záběr časopisu. A to jsem nezmínil celebrity používající kosmetiku s medem a ukázky jejich skvělých zadečků. Jistě by to mnoho včelařů zajímalo taky:-) Ale tudy asi cesta nevede-
Otázka je, jak zjistit reprezentativní názor čtenářů-pro ty se časopis vydává (obvykle). A o tom jsem původně diskutoval.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762)

Vážený příteli.Já taky dovedu být ironický.Jestli je tvým cílem vyprovokovat tak to se ti nepodaří.Ne každy včelař má v dosahu svých včel les.Proto hlavní snůška je z řepky a kvetoucích rostlin,mimo jiné i těch ovocných stromů.Zakládání školek aspoň v naší oblasti nehrozí,jestli se díváte kolem sebe,všude se lesy rabují,kácejí stromy na palivo,nové se nevysazují.Existuji určité vyjimky.Většinou se spoléha na nálet,kdy si příroda sama pomůže.Kam myslíte,že to dospěje?Zajímalo by mě,zda je v platnosti vyhláška která stanovuje podmínky do jakého obvodu kmenu se nemusí žádat o povolení ke kácení vzrostlých stromů.V době,kdy energie všeho druhu značně podražily si nikdo s touto vyhláškou nedělá těžkou hlavu.A tak se kolem obytných domů a nejen tam,kácejí stromy hlava nehlava,jestli se jedná o zdravou lípu nebo javor na břehu rybníka to vskutku nikoho nezajíma.Já už mám strach něco vysadit na břehu potoka,který sousedí s mým pozemkem,poněvadž při akci Čistá Bečva vzaly za své mnohé dřeviny mnou vysazené.Jednalo se o jívy ,akáty,lípy.Proto sázím výhradně na svých pozemcích,kde mám jistotu,že moje snaha nevyjde naprázdno.I když ministra Bursíka moc nemusím,musím uznat,že se vzepřel proti kácení stromů kolem silnic.Jenže jak znám mentalitu našeho národa,on se zase ten zákaz nějak obejde.Nechci unavovat zbytečně dlouhými výčty důvodů,proč chránit zeleň a vysazovat nové dřeviny pro naše včelky.Věšinu včelařů trápi ty samé problémy.Víťa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760)

Vážený příteli.Včely a ovocné stromy spolu úzce souvisejí.
.......
Nejen ovocné, snůška je hlavně z "lesních" stromů.
Takže už se těším, až přes pěstování ovocných stromů se dostaneme k zakládání lesních školek a těžbě dřeva.
Pěstování řepy a cukrovarnictví by se nemělo taktéž jako úzce související obor opominout. Co pořád psát o včelách, je to furt to samé. Mravenci a vosy, to by nás mělo zajímat! :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 24. 3. 2007
Re: (21736)

Váženy příteli.My si patrně nerozumíme,co je na tom,že v časopise Včelařství je zmínka o slivoních,proč nerodí a pod.Pořád lepší,než zmínka o hubení potkanů.V časopise Zahradkář byla v loňském roce taky zmínka o chovu včel a nikdo se nad tím nepohoršoval.To jenom tady na Včelařské konferenci jsou lidé,kteří za vším hledají nepřítele včelařství.Pěstování ovocných stromů a včel jde ruku v ruce.Nehledejme problémy tam,kde nejsou.Nikomu to neuškodilo.Zdtraví Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744)

Vážený příteli.Včely a ovocné stromy spolu úzce souvisejí.Ale to by byla dlouhá a neplodná diskuse.Venku je hezky,jdu se kouknout na včelky.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75998 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21760 do č. 21820)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu