76351

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 3. 2007
Biomasa

Tak mě napadá, letos jsem dal známému včelaři pár řízků včelařské vrby klonu S021, protože si stěžoval, že mu soused taky vysekal z blízkého břehu všechny vrby a jívy. Jestli se mu ujmou, poradím mu, aby souseda ukecal na to, že ten klon S021 poměrně dost intenzívně roste a tudíž mu může co pár let dávat nějakou biomasu na topení, když ho do toho břehu vysadí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763) (21765)

Ale taky produkční lesy, kde za socialismu vyřezali kvalitní stromy a nechali zarůst lípovými, osikovými a podobnými nálety. A dneska se divíme, že dnešní majitelé ty lípy zase likvidují na topení a snaží se vysazovat kvůli výnosu z dřeva smrkové monokultury. Sice se už ozývají hlasy, že smrkové monokultury půjdou kvůli oteplení do kytek, ale zatím se všude sázejí na úkor právě těch smíšených porostů s lipou a javory atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763)

Hm, co se týká lesů. tak tam je i kácení i vysazování nových stromků poměrně přísně sledováno. Podobné to je i se stromy a větší plochou keřů i na vlastní zahradě, nad určitý průměr kmene stromu a plochy keřů. S tím kácením je na jedné straně průšvih, likvidují se včelařské dřeviny a keře a když se něco vysazuje znova, dělá se na to projekt a mně připadá, že projektanti jsou vesměs obchodně spojeni s okrasnými školkami a místo původních místních dřevin a keřů tam perou různé cizí okrasné stromy a hlavně keře. Na druhé straně po pravdě řečeno je spousta ploch, které byly kdysi využívány jako pastviny pro drobné zvířectvo, kozy atd nebo jako zdroj vrbových prutů, takže to byly v podstatě kousíčky luk u potoků a v údolích a s nástupem socializace venkova přestalo jejich udržování a zarostly náletovými dřevinami, které se kácejí až teď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762) (21763)

Já taky dovedu být ironický.
.....
Ironický jsem chtěl být pouze k argumentu že něco souvisí se včelařením a jen naznačit jak široký by mohl být záběr časopisu. A to jsem nezmínil celebrity používající kosmetiku s medem a ukázky jejich skvělých zadečků. Jistě by to mnoho včelařů zajímalo taky:-) Ale tudy asi cesta nevede-
Otázka je, jak zjistit reprezentativní názor čtenářů-pro ty se časopis vydává (obvykle). A o tom jsem původně diskutoval.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760) (21762)

Vážený příteli.Já taky dovedu být ironický.Jestli je tvým cílem vyprovokovat tak to se ti nepodaří.Ne každy včelař má v dosahu svých včel les.Proto hlavní snůška je z řepky a kvetoucích rostlin,mimo jiné i těch ovocných stromů.Zakládání školek aspoň v naší oblasti nehrozí,jestli se díváte kolem sebe,všude se lesy rabují,kácejí stromy na palivo,nové se nevysazují.Existuji určité vyjimky.Většinou se spoléha na nálet,kdy si příroda sama pomůže.Kam myslíte,že to dospěje?Zajímalo by mě,zda je v platnosti vyhláška která stanovuje podmínky do jakého obvodu kmenu se nemusí žádat o povolení ke kácení vzrostlých stromů.V době,kdy energie všeho druhu značně podražily si nikdo s touto vyhláškou nedělá těžkou hlavu.A tak se kolem obytných domů a nejen tam,kácejí stromy hlava nehlava,jestli se jedná o zdravou lípu nebo javor na břehu rybníka to vskutku nikoho nezajíma.Já už mám strach něco vysadit na břehu potoka,který sousedí s mým pozemkem,poněvadž při akci Čistá Bečva vzaly za své mnohé dřeviny mnou vysazené.Jednalo se o jívy ,akáty,lípy.Proto sázím výhradně na svých pozemcích,kde mám jistotu,že moje snaha nevyjde naprázdno.I když ministra Bursíka moc nemusím,musím uznat,že se vzepřel proti kácení stromů kolem silnic.Jenže jak znám mentalitu našeho národa,on se zase ten zákaz nějak obejde.Nechci unavovat zbytečně dlouhými výčty důvodů,proč chránit zeleň a vysazovat nové dřeviny pro naše včelky.Věšinu včelařů trápi ty samé problémy.Víťa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744) (21760)

Vážený příteli.Včely a ovocné stromy spolu úzce souvisejí.
.......
Nejen ovocné, snůška je hlavně z "lesních" stromů.
Takže už se těším, až přes pěstování ovocných stromů se dostaneme k zakládání lesních školek a těžbě dřeva.
Pěstování řepy a cukrovarnictví by se nemělo taktéž jako úzce související obor opominout. Co pořád psát o včelách, je to furt to samé. Mravenci a vosy, to by nás mělo zajímat! :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 24. 3. 2007
Re: (21736)

Váženy příteli.My si patrně nerozumíme,co je na tom,že v časopise Včelařství je zmínka o slivoních,proč nerodí a pod.Pořád lepší,než zmínka o hubení potkanů.V časopise Zahradkář byla v loňském roce taky zmínka o chovu včel a nikdo se nad tím nepohoršoval.To jenom tady na Včelařské konferenci jsou lidé,kteří za vším hledají nepřítele včelařství.Pěstování ovocných stromů a včel jde ruku v ruce.Nehledejme problémy tam,kde nejsou.Nikomu to neuškodilo.Zdtraví Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 24. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721) (21744)

Vážený příteli.Včely a ovocné stromy spolu úzce souvisejí.Ale to by byla dlouhá a neplodná diskuse.Venku je hezky,jdu se kouknout na včelky.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 24. 3. 2007
Re: Re[4]: polystyrenové nádstavky (21719) (21731)

Váž.p. Baudiš, nepochybujem, že Ste skúsený včelár, ale preto, že včely sa vedia prispôsobiť v každom prostredí, tak i teraz vedia žiť v tom čo im včelár ponúkne. Ani príroda nebola vždy prajná a "nevyrábala" len ideálny príbytok a predsa prežili. Takže je isté, že včely z pohľadu človeka majú dostať to "najlepšie", ale s úľom manipuluje človek a ten taktiež musí úľ pripraviť aj pre seba (jednoduchá výroba, lacný materiál a preto, že včelár do včelstva zasahuje, niekedy menej, niekedy viac, musí mať aj primeranú váhu a pod.), preto tá rôznorodosť technologických postupov. Pokúsim sa na na Vaše dôvody a otázky vysloviť svoje skúsenosti.

- pred 50-timi rokmi pod vplyvom literatúry, všetky úle robil tradičným spôsobom (plodisko, mater.mriežka a medník B9 a B10)), z dreva a vnútornou tepelnou izoláciou (medzi palubovkami, jedenkrát sa mi do úľa preďobal- prekluval ďateľ, ktorá predstavovala tepelnú ochranu 65-75 cm múra p plných
pálených tehál. Až pod vplyvom Corkinsa som prešiel (pred 30 rokmi), na jednoduché tenkostenné úle s oddeliteľnými neizolovanými dnami a spravil som to najlepšie čo som mohol vo svojej včelárskej kariére urobiť!

- "uteplenie je lepšie ako nič", je pravda, že uteplené úle v podstatne včelám neškodia a preto pokiaľ s nimi vládzem manipulovať a sú v dobrom stave, nebudem ich likvidovať, ale je pravda, že super uteplenie je zbytočné, pretože konštruktéri úľov vždy zabúdali na fakt, že do každého úľa utepleného ako i neutepleného vniká cez stále otvorený letáč rovnako teplý či studený vzduch, teda taký aký je vo vonkajšom prostredí a tepelná izolácia potom stráca ten význam, ktorý jej prikladáme.

- "vlhnutie sololitu či smrekolitu a jeho pevnosť" (tvrdovláknité dosky 3mm hrubé). Sololitové debničky už vyrábam 30 rokov 100ks obojstranne obité sololitom (hrúbka stien 26mm, s vloženou 12mm hobrou, strach z neznáma) a 50 debničiek s vnútornou stenou hliníkový plech 0,5mm, len so vzduchovou izoláciou (lambda takejto steny je asi 16 cm). Vlhnutie sololitu a plechu je rovnaké, ako u ostatných materiálov (aj PS!) pri nesprávnej technológie odvodu vodných pár z úľového priestoru!

-"zatekanie vody bez falca", všetky moje úle majú drevený rám, na ňom pribité sololitové steny, je bez FALCA, a lôžko pre vkladanie rámikov na pozdĺžnu stavbe. Ani raz sa mi nestalo, aby som našiel zatečený úľ, pretože včely dokonale zatmelia každú netesnosť a ani drahocenné teplo z úľa neunikne. Teplo včely "riedia" včely okamžite odsávaním cez letáč, akonáhle plod vytvára prebytok biologického tepla (35,6°C). Predstavte si takúto situáciu (prispôsobenie včiel). Túto zimu, som vo februára videl vyletovať včely cez letáč ale ešte viac pod strieškou úľa. Pri kontrole som zistil, že som zle založil utepľovací vrchnák a pri bočnej stene kde bol umiestnený chumáč, bola 44cm dlhá a 1cm široká medzera! Otvoril som úľ v ktorom som našiel silné včelstvo, plod na 2-3 plástoch (aj zavieč. plod), zásoby v norme. Včelstvo netrpelo na nedostatok drahocenného tepla, lebo včely vedia dokonale uzavrieť priestor okolo plodového telesa.

- "vyselektovať" matku pre každý úľový systém"- no neviem či sa to vôbec dá! To sú len zbožné priania včelárov , včely prešla milióny ročným vývinom-známou evolúciou a jej gény sú zakotvené nemenne v jej tele, ku ktorým patrí aj jej prispôsobivosť, takže s tým by sme si nemali robiť problém.

- "uteplený úľ má význam pri jarných znáškach", lebo včelstvo sa rýchlejšie pripraví aj na skoré znášky. Podľa mňa práve opak je prevdou, že z jari sú silnejšie , tým skôr pripravenejšie včelstvá na skorú znášku. Ich rýchly rast je práve podmienené, lepším prienikov jarného tepla cez jednoduché steny úľa, čo "dobre" uteplený úľ nedokáže. Pri svojich 75 včelstiev mám aj 10 tradičných úľov, v ktorých boli jarné prelety opozdené a menšie rozlohy plodu proti tým "horším" úľom, tenkostenným. Ešte jeden príklad s uteplenými úľmi, čo je skôr pozitívny prvok. Vyhodnotil som rojovú náladu a rojenie medzi týmito dvomi skupinami, ktorá vyznela paradoxne lepšie pre uteplené úle pomer bol 18:65%, pričom výnos medu u obidvoch skupín bol rovnaký. Uteplené úle sú v dvojzostave a tenkostenné v trojzostave!?

Možno som vniesol trochu svetla do tejto problematiky a dovolí vám zorientovať sa a porovnať svoje poznanie s mojím. Ešte pre poriadok váhové pomery úľov. tenkostenná debnička so vzduchovou vrstvou má hmotnosť 3,8-4kg, tradičná debnička medník 10-12kg, plodisko s pevným dnom až 15 kg. Zdraví Anton

P.s. Na juhu B.B.kraja, je nevhodné počasie (asi za posledných 7 dní včely 1x vyleteli po dobu 3 hodín, aby si priniesli vodu a peľ pre plod. Aj dnes pri 8°C je oblačno a prší. Zatiaľ však, odkvitla lieska, rakyta dokvitá, podbeľ taktiež a kvitne sporadicky pľúcnik lekársky, v plnom kvete je drieň, odkvitne však bez úžitku!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumir Boscik (213.192.8.6) --- 24. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723) (21742)

Chápu to taky tak. Nevčelařím dlouho, beru včelaření jako svůj koníček po práci. Letos budu mít dvacet včelstev což si nemyslím, že je zas tak málo, ale není moc oproti jiným velkým. To co se snažím je, abych neposlouchal místní sousedy včelaře - proč si nepořídíš moravský univerzál ten je nejlepší. Tady musíš přikrmovat, abys měl lepší výnosy, jaktože tam nemáš mřížku, v těch úlech ti to přes zimu pochcípe...,
Pracuji pro firmu, která patří k nejlepším v oboru (zemědělství) a to jen z toho důvodu, že aplikuje nejnovější světové technologie(DNA výzkum atd.). Je však nutné si přiznat, že s živým organizmem je nutné pracovat takovým způsobem, aby vyjádřil svůj genetický potenciál. Ten způsob je jednoduchý - chovat živé organizmy přirozeně. Nejsem však ani zastáncem nějaké extenzivity, mým cílem je vždy najít tu míru mezi extenzivním a intenzivním, který neškodí aní ž.organizmům nadruhé straně přináší maximální zisk.
Napadlo mě při čtení některých odpovědí jestli doopravdy nechceme po včelách to co ony vlastně nechtějí? V normálním včelstvu musí být přece přesně daný podíl trubčích a dělníčích buněk nebo se mýlím? Samo včelstvo si to nereguluje? Stalo se mi že jsem, byl dlouho pryč a nestačil jsem rozšířit - celý podmet byl vystavěný plásty s dělničími buňkami.
V mnoha zemích se produkuje med na plástech, které nikdy neměly mezistěnu z mnoha důvodů (není výroba, jiné úlové systémy, bio včelaření atd.) Tak proč ne my?? Jen další příspěvek do diskuze, Vše dobré Lumír

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (62.177.88.203) --- 24. 3. 2007
Re: Ale 22.3.2007 destilace medoviny (21726)

Jen doplněk-pálení doma není trestný čin, ale správní delikt,rozdíl je v tom,žě nemáte záznam v rejstříku trestů.Pokuta může být citelná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 3. 2007
Re: (21732) (21735) (21746) (21748) (21749) (21752) (21755)

No nejméně 150 let se k nám plemena dovážela a mísila. Pamatuji jak kdysi v 70 letech byly včely proměnlivé. Jedno včelstvo bylo šedé, jedno rezavé, jedny nazlátlé, jedno chlupaté a co se týkalo chování včel, tak taky byly obrovské rozdíly. Jedny zimovaly hodně silné a přes zimu hodně zelábly, jedny zimovaly slabé a na jaře byly stejně silné jako na podzim, a to ještě když byly rozdílné zimy, tak jednu zimu jedna včelstva zimovala líp a druhá hůř a druhý rok při jiné zimě to bylo naopak. V létě květy využily jedny včely, o měsíc později medovici druhé včely. Dneska už to je všechno v lati, ať včelař kupuje matky nebo třeba sbírá cizí úlétlé roje, mezi těmi včelami jsou úplné minimální rozdíly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2007
Re: (21732) (21735) (21746) (21748) (21749) (21752)

ono to s těmi plemeny včely nebylo na území bývalé ČSR tak jednoduché Na východ od řeky Moravy již bvla v karpatské oblasti kraňka a na západ až do němec včela černá A vlastně území Moravy bylo právě přechodem

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 24.3.2007 07:38:33
> ----------------------------------------
> Mně ty slivoně nijak zvlášť nevadí, článek není nijak velký. Spíše mně
> překvapily dva návraty ke "starým dobrým časům". V článku o opylování
> jetele - ty kočovné včelíny s umístěnými cca 70 včelstvy ve třech řadách
> nad sebou, pokud ovšem ten včelař nebyl zaměřen výhradně na peníze za
> opylování a článek, kde příslušný učitel včelařství vymlouvá včelařům
> zadováky a aby aby nezimovali na 6 - 7 rámcích. Ten článek mohl být
> uveřejněn ve Včelařství někdy v roce 1975, zrovna v té době se přecházelo v
> zadovácích se zimování při intenzívním zúžení na těch 6 - 7 rámků na
> zimování v plném prostoru plodiště a medníku. Je tam taky jedna věcná chyba
> způsobená zřejmě časovou vzdáleností tématu - Původní černá včela měla přes
> zimu poměrně silná včelstva a pomalejší rozvoj na jaře, naopak tehdejší
> kraňka se u nás rozšířila, protože zimovala v zůženém úlu v menší síle,
> takže šetřila cukr a na jaře se rychleji rozvinula než původní černá včela.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 3. 2007
Re: (21732) (21735) (21746) (21748) (21749)


Jen tak na okraj a čistě obecně - nechápu, proč někteří včelaři považují
téma o rostlinách (v tomto případě o slivoních) za nevhodné do včelařského
časopisu. Copak to nemá souvislost se včelí pastvou ? Nehledají snad,
doufám, jakoukoliv záminku pro napadání časopisu :-) ?
S pozdravem Petr


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2007
Re: (21732) (21735) (21746) (21748) (21749) (21750)

ono těch témat ve včelařském oboru není zase tak moc a když budou opakovat každý rok seriál co právě dělat pro začátečníky nebudou spokojeni ti pokročilý a když to tam nebude budou frflat zase začátečníci. TAK SI VYBER! a vtom Mod. včelaři se to již také opakuje Půlka se věnuje špatné situaci v ČSV a druhá část oboru ale žádné převratné věci tam nejsou protože prostě jich zase tolik není Jen si vem nástavkové včelaření je záležitost 150 let stará A kdyš se tam napíše o rotačním plodišti je zase zle Když to shrnu tak se brblá proto aby se brblalo. Jiný smysl to asi nemá

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 24.3.2007 07:28:38
> ----------------------------------------
> ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční
> organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu)
> ......
> Nehodnotil jsem formu distribuce, ale jakou formou je možné získávat
> zpětnou vazbu na obsah.
> Ale když jsi to nakousl tak se zeptám. Nevyhovoval by činnosti organizace
> spíše nízkonákladový (finančně) operativně vydávaný bulletin - tedy dnešní
> vnitřek - výrobní cena asi 1Kč, (pro registrované zájemce by se nemusel ani
> v době mailů tisknout a zasílat), vydával by se podle operativní potřeby s
> krátkou uzávěrkou a pak skutečný včelařský časopis. Třeba i zaměřený na
> spolkovou činnost a další obecnosti atd.
> Protože podle posledních čísel soudím, že pozici ryze odborného časopisu
> asi přebírá (doufám) Moderní včelař.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 3. 2007
Re: (21732) (21735) (21746) (21748) (21749)

Mně ty slivoně nijak zvlášť nevadí, článek není nijak velký. Spíše mně překvapily dva návraty ke "starým dobrým časům". V článku o opylování jetele - ty kočovné včelíny s umístěnými cca 70 včelstvy ve třech řadách nad sebou, pokud ovšem ten včelař nebyl zaměřen výhradně na peníze za opylování a článek, kde příslušný učitel včelařství vymlouvá včelařům zadováky a aby aby nezimovali na 6 - 7 rámcích. Ten článek mohl být uveřejněn ve Včelařství někdy v roce 1975, zrovna v té době se přecházelo v zadovácích se zimování při intenzívním zúžení na těch 6 - 7 rámků na zimování v plném prostoru plodiště a medníku. Je tam taky jedna věcná chyba způsobená zřejmě časovou vzdáleností tématu - Původní černá včela měla přes zimu poměrně silná včelstva a pomalejší rozvoj na jaře, naopak tehdejší kraňka se u nás rozšířila, protože zimovala v zůženém úlu v menší síle, takže šetřila cukr a na jaře se rychleji rozvinula než původní černá včela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2007
RE: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703) (21712) (21716) (21718) (21729) (21740) (21745)

Taky se mě podařilo o takovou medovinu zrobit ale pak sem ji přidal při pálení do jablečného kvasu a byl pak lepší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karel-zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: Destilace medoviny
> Datum: 23.3.2007 23:14:00
> ----------------------------------------
> Dnes běží nerez, jelikož je inertní, dobře se udržuje atd., Pak se ale
> přidává filtr (měděný). Měď katalyticky působí na rozklad nežádoucích
> "příměsí", které se pak z pálenky odvětrají.
> Dnes jsem byl v ofic. palírně se švestkami, vše automaticky řízeno, měřeno,
> podpořil jsem stát.
> Pečlivka s teploměrem a lihoměrem a dostatkem času to taky usedí.
> Problémem není nízká teplota, kdy vaří nebezpečný metyl, ale vysoká teplota
> (nebo dlouhá destilace), kdy to jde rychleji, ale už vaří i vyšší
> smradlavější alkoholy. Ale to ve snaze vypálit více občas dělají i některé
> ofic. palírny.
> Ale to již asi znáte. Překvapilo mne jak jsem byl pochválen za kvas, věta z
> mizerného kvasu dobrou pálenku nevyrobíš pro běžné pálenice platí stále.
>
> Doporučuje se kvasit ovoce déle ale při nižších teplotách (10-15), dobře jej
> rozmělnit (já jej zcela rozmělňuji až po částečném zakvašení míchadlem na
> vrtačce), a nádobu o minimální velikosti 50 l mít dobře uzavřenou s minimem
> vzduchu.
>
> PS: Po pár úspěšných pokusech jsem si naběhl a udělal "zdravou" medovinu z
> vyvařených víček. Ne že by se nedala pít, ale není prostě lahodná a na
> vypálení je jí málo.
>
> KZ
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 24. 3. 2007
Re: (21732) (21735) (21746) (21748) (21749)

ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu)
.......
Nehodnotil jsem formu distribuce, ale jakou formou je možné získávat zpětnou vazbu na obsah.
Ale když jsi to nakousl tak se zeptám. Nevyhovoval by činnosti organizace spíše nízkonákladový (finančně) operativně vydávaný bulletin - tedy dnešní vnitřek - výrobní cena asi 1Kč, (pro registrované zájemce by se nemusel ani v době mailů tisknout a zasílat), vydával by se podle operativní potřeby s krátkou uzávěrkou a pak skutečný včelařský časopis. Třeba i zaměřený na spolkovou činnost a další obecnosti atd.
Protože podle posledních čísel soudím, že pozici ryze odborného časopisu asi přebírá (doufám) Moderní včelař.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 24. 3. 2007
Re: (21732) (21735) (21746) (21748)

Máš Karle pravdu, ale v širších souvislostech s ohledem na nutnost informačního média funkční organizace je nynější řešení (na jistotu odběru časopisu) dobré. O "slivoních" mi redaktor tvrdil, že to téma je velmi žádané. Asi spokojení čtenáři píší do redakce a nespokojenci se vybíjejí na konferenci, kterou redaktor nečte. Mě osobně to tolik nevadí, mám tolik materiálu (zahraničního), že nestíhám číst. Jakmile časopis vezmeme jako členskou výhodu a přestaneme ho spojovat s těmi 150 Kč příspěvku, budeme mít lepší pocit.

-----------------------------
> Tam kde není monopol ale o zákazníka se bojuje (i kvalitou, zaměřením,atd)
> si redakce, vydavatelé dělají i čtenářské růzkumy. Někdy i jejich výsledky
> zveřejňují. Těžko soudit podle jaké zpětné vazby pracuje Včelařství.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 24. 3. 2007
Re: (21732) (21735) (21746)

Ano, to nepopírám že pár procent včelařů uvítá článek o slivoních ale myslím že zbytek by uvítal nějaké praktické rady ( hlavně začátečníci si většinou nevědí rady s tím kdy mají udělat to či ono, nebo jestli na něco nezapomněli ), je to jen můj názor, nic nevnucuji.
Zdraví F.A.
.............
Tam kde není monopol ale o zákazníka se bojuje (i kvalitou, zaměřením,atd) si redakce, vydavatelé dělají i čtenářské růzkumy. Někdy i jejich výsledky zveřejňují. Těžko soudit podle jaké zpětné vazby pracuje Včelařství.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 24. 3. 2007
Re: Polystyrenové nádstavky (21665)

Polystyrenové nádstavky. Přestože vím že toto téma je velmi diskutabilní chci ho otevřít.Již 7 let včelařím jen v PS úlech.Začínal jsem asi jako všichni s budečákama a proto můžu porovnat výhody včelaření v polystyrenových úlech.
.......
A teď zbývá oddělit vliv většího prostoru a větší izolace.
Třeba tím, že odzkouším pár včelstev v míň izolovaných úlech. Možná bych do nich přidal i matku(y) od někoho kdo je šlechtí v neizolovaných nástavk. úlech. A pak bych věděl co má větší vliv na výnos - prostor nebo izolace. A nebo matka :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re: (21732) (21735)

Ano, to nepopírám že pár procent včelařů uvítá článek o slivoních ale myslím že zbytek by uvítal nějaké praktické rady ( hlavně začátečníci si většinou nevědí rady s tím kdy mají udělat to či ono, nebo jestli na něco nezapomněli ), je to jen můj názor, nic nevnucuji.
Zdaraví F.A.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel-zak (e-mailem) --- 23. 3. 2007
RE: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703) (21712) (21716) (21718) (21729) (21740)

Dnes běží nerez, jelikož je inertní, dobře se udržuje atd., Pak se ale
přidává filtr (měděný). Měď katalyticky působí na rozklad nežádoucích
"příměsí", které se pak z pálenky odvětrají.
Dnes jsem byl v ofic. palírně se švestkami, vše automaticky řízeno, měřeno,
podpořil jsem stát.
Pečlivka s teploměrem a lihoměrem a dostatkem času to taky usedí.
Problémem není nízká teplota, kdy vaří nebezpečný metyl, ale vysoká teplota
(nebo dlouhá destilace), kdy to jde rychleji, ale už vaří i vyšší
smradlavější alkoholy. Ale to ve snaze vypálit více občas dělají i některé
ofic. palírny.
Ale to již asi znáte. Překvapilo mne jak jsem byl pochválen za kvas, věta z
mizerného kvasu dobrou pálenku nevyrobíš pro běžné pálenice platí stále.

Doporučuje se kvasit ovoce déle ale při nižších teplotách (10-15), dobře jej
rozmělnit (já jej zcela rozmělňuji až po částečném zakvašení míchadlem na
vrtačce), a nádobu o minimální velikosti 50 l mít dobře uzavřenou s minimem
vzduchu.

PS: Po pár úspěšných pokusech jsem si naběhl a udělal "zdravou" medovinu z
vyvařených víček. Ne že by se nedala pít, ale není prostě lahodná a na
vypálení je jí málo.

KZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re: �¨asopis V�¨ela�¸stv�­ 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715) (21721)

Ano, to je možná pravda ale pokud pěstujete ovocné stromy, tak musíte čerpat hlavně z literatura která se na tuto problematiku specializuje a pochybji že by jste si vystačil pouze se včelařstvím...
A taky mi řekněte k čemu by, v časopise který je určen pěstitelům stromů, byla rubrika zabývající se chovem matek? Taky můžu namítnout že i někdo, kdo pěstuje stromy, je včelař...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.104) --- 23. 3. 2007
Re: Re[6]: polystyrenové nádstavky (21719) (21731) (21733) (21741)

To je hezké, ale jám mám ve včelníně krásné velké a v určitém období okřídlené mravence. A v letové sezóně se dostanou všade, olej neolej. Co ti dokážou udělat hobrou nebo polystyrenem. Boj jsem už dávno vzdal. Ostatně patří tak nějak do přírody. Ostatně občas se mi ve včelíně uhnízdí i sršni a také je nechávám žít. Oni mně sice občas pozlobí, ale většinou je to mojí chybou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.104) --- 23. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723)

Původně byla diskuze o nízkých rámcích nebo polorámcích, respektive jak vložit do tohoto typu rámku mezistěnu bez drátkování. Protože používám "Dadant systém" 39x30+39x15, pak včely v medníkových nástavcích na polorámcích zpravidla neplodují a nestaví tedy ani trubčinu. Trochu mně Vaše stanovisko překvapuje, protože na jedné straně říkáte, že se snažíte vycházet z přirozeného života včel a najednou jim vnucujeme v plodišti stavbu dělničiny na mezistěnách. Není přirozenější nechat je stavět na divoko? Možná to opticky nevypadá hezky, ale včely samy vědí nejlépe jaký typ buněk přávě potřebují. A pokud plodištní rámky nevytáčíte tak jako já tak oč vlastně jde? O vzhled? To snad ne. Berte tento přípěvek s trochou nadsázky. Protože já zatím vše drátkuji a většinou dávám celé mezistěny. Jen občas zkusím co to s nima udělá. Vše hezké

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re[6]: polystyrenové nádstavky (21719) (21731) (21733)


> Kdo jednou potká ferdu mravence a jeho roj kamarádů, přestane
> uvažovat o PS jako izolaci. Ty potvory jsou všude a dobře se
> množej. Z PS dělají BP= bílé piliny.

Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:

1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.

2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
povrchu).

3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
která se prodává v prodejnách koberců.

4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.

5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
neručím - nezkoušel jsem.

6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
vylézají, líh.

7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

Dále:

Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.

Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
a založí tam mraveniště.

Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.

Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.

Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
nesmějí mít kontakt se stěnami.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 23. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703) (21712) (21716) (21718) (21729)

Musím souhlasit s Vítem, že měď je hlavně pro chuť. Hliník dost negativně chuť ovlivňuje. Z těchto důvodů doporučuji várnici nahradit něčím jiným. Naše parta začne místo hliníkové konve používat 50 l. sud od piva. Kamarád z hospody ho nechá za 600. Chladič samozřejmě z mědi. Vše se musí dobře utěsnit a nejlepčí těsnění je těstem z vody a mouky. Z čištění chladiče bych nedělal problém. Poprvé horkou vodou se sodou a pak pouze vodou a metylem. Ten teče jako první a má výrazné čistící účinky. Je dobré mít na zásobníku teploměr a trochu to hlídat a trochu se zdržet na teplotě detilace metylalkoholu, který je jedovatý a kazí chuť. V medovině a ve všech ovocných pálenkách je ho však dost málo a takové ty historky o oslepnutí apod. patří spíš mezi lidové báchorky. Rovněž ke konci se musí hlídat obsah lihu a teplota, aby nám tam nevlítly vodní páry.Ke konci pálení silně klesá kvalita a musí se to hlídat. Zkušení paliči podle chuti, ostatní zkoušejí zapalovat. Jakmile to nejde je potřeba zkončit. Kdo chce líh podstatně silnější např na rozpouštění propolisu, musí destilovat 2x. Druhé pálení klade podstatně větší požadavek na chladič a tak se vyplatí pár metrů trubek navíc. Myslím, že 5 m. stačí. Co se týká pálenic, stačí si spočítat cenu. Takové půldení posezení u kotle dokonale tmelí partu kamarádů a je celý rok na co vzpomínat. Když jste trochu pečliví, vyrobíte si luxusní pití po kterém se jen zapráší. Vyzkoušejte a poznáte že kecy o samohonkách nevalné chutě pronášejí pouze neschopní...... Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723)

Vážený pane tam šlo o možnost při usazování rojů na prázdné rámky a ty trubčinu nestaví Dá se tak využít stavebí pud roje a zvýšít výtěžnost vosku . U oddělků by to opravdu již nefungovalo a rámky by byly znehodnoceny trubčinou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Uspora medzistien
> Datum: 23.3.2007 11:28:04
> ----------------------------------------
> Vsusicky.
> Prepáčte mi za výraz, ale takúto hlúpu radu som aplikoval (rez po
> uhlopriečke)pred asi 40-timi rokmi a doteraz som na ňu nezabudol. Všetky
> včelstvá, do ktorých som vložil takto pripravené rámiky, vystavali až po
> uhlopriečku robotníčie bunky, ale zbytok dostavali trúdimi bunkami. Bolo
> nepríjemné zistenie a hlavne kým som sa zbavil takto zohavených
> plástov.Priatelia je v Česku nedostatok medzistien, že musíte robiť takéto
> nezmyselné pokusy? Tomu neverím!
> A keď tak čítam vaše komentáre mám taký pocit, že za málo a práce, chcete
> tým väčšie výnosy medu. Včelárina je tvrdá práca pre chlapov a výnimočne aj
> žien, ale človek sa jej musí venovať plnými silami. Samozrejme nie som
> proti zľahčeniu práce so včelami, ale každý zásah musí byť rozumný a
> racionálny.
> Preto nešporte drôtom pri výstuhe rámikov, čím kvalitnejšia výstuha tým
> kvalitnejšie vystavaná medzistena. Plást s výstuhou vydrží aj hrubšiu silu
> či nedokonalý medomet. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 3. 2007
Re:Kočovanie (21737)

Včelám to bude jedno, strelnica ako keby tam nebola, jedine ak by na repku nalietavali ponad priestor strelnice (ak by bola na rovine) mohli by lietavky obťažovať návštevníkov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (88.102.232.217) --- 23. 3. 2007
Kočování

Chtěl bych v letošním roce kočovat k řepce,ale nejvýhodnější misto pro můj přívěs je vzdálen od sportovní střelnice cca 150m. Žádám Vás o Váš názor zda je toto umístění možné,má někdo zkušenosti jak na to budou reagovat včely.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (88.102.232.217) --- 23. 3. 2007

Víťo pokud ti nestačí moje argumenty týkající se uspořádání časopisu Včelařství přečti si prosím Včelařské noviny články od autora Zdeňka Dukáta

Zbavte se strachu,získáte svobodu.
Svobodný včelařský časopis Moderní včelař

Přeji krásný den

Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 23. 3. 2007
Re: (21732)

Děkuji za radu,já osobně mám odborné literatury dostatek,zkušenosti také,ale je dost čtenářů,kteří vemou za vděk i radou proč nekvetou slivoně.Buďme rádi,že se tvář i obsah časopisu Včelařství pozvolna mění.Čtou jej i začínající včelaři tak buďme tolerantní.Zdraví Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seremed (80.95.109.154) --- 23. 3. 2007
Re: Re[4]: polystyrenové nádstavky (21719) (21731) (21733)

takové prkno se bere každým coulem...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel.T (193.108.106.20) --- 23. 3. 2007
Re: Re[4]: polystyrenové nádstavky (21719) (21731)

Kdo jednou potká ferdu mravence a jeho roj kamarádů, přestane uvažovat o PS jako izolaci. Ty potvory jsou všude a dobře se množej. Z PS dělají BP= bílé piliny. Coulové prkno stačí, jen se musí alespoň na koncích sfalcovat. A pokud nemáš domeček/včelín, přidej 1cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (88.102.232.217) --- 23. 3. 2007

Víťo jestli pěstuješ také ovocné stromy tak nešetři a kup si odborný časopis o ovocných stromech.
Já se také přikláním k názoru že těch slivoní a eurodadantů již bylo dost.

Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re[4]: polystyrenové nádstavky (21719)

Mám zkušenosti s různými sílami uteplení - např. s tradičním slabě
utepleným nástavkem: palubky, 2cm PS, palubky. Jedině v tomto případě
konstrukce úlu se slabým uteplením mají palubky smysl.

Z hlediska uteplení jsou určitě i ty 2cm PS lepší než nic. Ale nedá se
počítat s efekty, které přináší silné uteplení.

Palubky uvnitř vlhnou. A sololit jistě také. Navíc - sololit je těžký
a není moc pevný. Já sám bych si jej do úlů nedal.

Palubky zvenku mohou ještě mít také nějaký význam u slabě a středně
uteplených nástavků tam, kde ptáci proklovávají stěny úlů (u silně
uteplených nástavků už nejsou včely skrz stěnu slyšet a tak se ptáci
většinou nemají důvod proklovávat).

Konstrukce: horní a dolní dřevěný rám a mezi nimi polystyren, je
běžná. Pro uteplené nástavky je důležité, aby někde mezi nástavky byl
udělaný falc (nejlépe na vnější straně nástavku, kvůli zatékání vody).
Jinak tam bude foukat a utíkat drahocenné teplo, čímž se částečně
vyruší efekt uteplení

Co se týče síly polystyrenového uteplení - tak to je zřejmě věc
kompromisu. Kdybych dnes dělal úl (a chystám se na to), nešel bych pod
4 cm PS (to snad dá považovat za středně zateplený nástavek). To je
síla, která se dá pokládat za dobrý kompromis mezi "dokonalou"
tepelnou izolací a rozměrem nástavku.

Z hlediska dokonalosti tepelné izolace by asi bylo nejlepší těch 8 cm
PS (ing. Smělý tuto sílu kdysi vypočítal s ohledem na to, aby vnitřní
strana úlu se neochlazovala a nesrážela se na ní voda), jenže nástavky
jsou pak ohromné, a pokud takové nástavky mají ještě palubky zevnitř i
zvenku, pak jsou i dost těžké - to je v praktickém použití jejich
citelná nevýhoda (vím, o čem mluvím, protože jsem takové měl). Ale i
tato nevýhoda se dá řešit - záleží na každém, jaké má možnosti, a čeho
chce dosáhnout. Každopádně však - na silně uteplené nástavky palubky
nepatří.

Úly se 4 cm silným PS (zvláště, když nebudou mít žádné palubky ani
zvenku a ani zevnitř) nebudou nijak citelně větší než dřevěné úly
tenkostěnné.

------------

Doporučoval bych těm, kteří mají čas a možnosti, vyrobit si dva-tři
silně uteplené úly - jen tak - pro experimentování. V takových úlech
se mohou dít opravdu zajímavé věci. Chce to ale odlišnou metodiku pro
chov a vyselektovat si pro tyto úly matky.

------------

Uteplený úl má význam zvláště v případě časných jarních snůšek a také
v případě pozvolné dlouhodobé snůšky v měsících květen - červen. (A to
zvláště při včelaření v méně příznivých klimatických podmínkách.) Pak
dokáže ušetřit cukr a zachránit dost medu.



> Zajimalo by me, zda mate nekdo zkusenosti s uly, ktere maji z
> vnitrni strany sololit, pak polystyren a pak treba palubky -
> dosedaci plochy jsou drevene - spodni a horni ram?
> Jakou silu polystyrenu byste doporucili?


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2007
pozvanka na seminar o moru (21278) (21295) (21296) (21303)




Važení přátelé ještě jednou připomínám.
Vzhledem k tomu,že se jedná o velmi aktuálni téma. Dovoluji si vás pozvat na
seminář OV ČSV, o. s., Hradec Královéna s názvem:
Organizační zabezpečení léčení včel
se zvláštním zaměřením na varroázu
a mor včelího plodu

Seminář se koná v sobotu 24. března 2007 od 9 hodin v jídelně Základní školy
na Jiráskově náměstí v Hradci Králové.
(Od Hlavního nádraží autobusem MHD č. 12, druhá zastávka). Přednášejí MUDr.
Radek Hubač a Karel Vrzáň, učitelé včelařství.
Všichni jste srdečně zváni.
František Rousek
místopředseda OV ČSV Hradec Králové




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vít Martínek (195.144.99.106) --- 23. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703) (21712) (21716) (21718)

Měděný kotel (nebo jenom vršek kotlíku) je pro pálení dokonce lepší než nerezový a to právě z důvodu, že pálenka která přijde do styku s mědí je lepší.

Pokud jsou měděné trubky hodně špinavé, tak je potřeba něco silnějšího než jen horkou vodu. Já jsem používal ... ted uz si nejsem jisty co to bylo - zkusim se podívat do literatury.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mário (213.235.82.157) --- 23. 3. 2007
včelarství

Chci se informovat o včelárství

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mário (213.235.82.157) --- 23. 3. 2007
Re: výkup včelího medu a včelárskich produktou (763) (849) (850) (14514)

Dobrí den
Chtel bich se informovat ohladem včelárství v český republice.
A zvezu včelárství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.113.207.6) --- 23. 3. 2007
Ale 22.3.2007 destilace medoviny

Jen doplněk: Pálení doma je trestný čin,
takže není asi nevhodnější na Inetu se identifikovat a uvádět "Mám to doma".

I když v okruhu přátel je to jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 23. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717) (21723)

Kdysi jsem taky zkoušel spořit mezistěny a zatavovat jen proužky. Ověřil jsem si to, co už tehdy bylo napsáno v literatuře, že včely v prázdném prostoru staví trubčí buňky tehdy, když v budoucnu počítají s rojením. Dále staví trubčí buňky, protože během jara, léta i trochu podletí je nějaká část plodu vždy trubčí a proto musí být i část buněk trubčí. Když mají v úlu jen dělničí buňky, klidně vykousají i mezistěnu a postaví tam trubčinu. Šetření mezistěnami se mi tedy neosvědčilo, proužky se vyhýbaly ven a málokdy tam byla čistá dělničina, tak maximálně v tom, co postavil roj nebo včely při norském zimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 23. 3. 2007
Re: Aleš 22.3.2007 destilace medoviny (21722)

Aleši , pro mně za mně si vypaluj jak chceš a s kým chceš a jak dlouho chceš. Ale původně jsi se na něco zeptal a já jsem odpověděl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 3. 2007
Re: Uspora medzistien (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711) (21717)

Vsusicky.
Prepáčte mi za výraz, ale takúto hlúpu radu som aplikoval (rez po uhlopriečke)pred asi 40-timi rokmi a doteraz som na ňu nezabudol. Všetky včelstvá, do ktorých som vložil takto pripravené rámiky, vystavali až po uhlopriečku robotníčie bunky, ale zbytok dostavali trúdimi bunkami. Bolo nepríjemné zistenie a hlavne kým som sa zbavil takto zohavených plástov.Priatelia je v Česku nedostatok medzistien, že musíte robiť takéto nezmyselné pokusy? Tomu neverím!
A keď tak čítam vaše komentáre mám taký pocit, že za málo a práce, chcete tým väčšie výnosy medu. Včelárina je tvrdá práca pre chlapov a výnimočne aj žien, ale človek sa jej musí venovať plnými silami. Samozrejme nie som proti zľahčeniu práce so včelami, ale každý zásah musí byť rozumný a racionálny.
Preto nešporte drôtom pri výstuhe rámikov, čím kvalitnejšia výstuha tým kvalitnejšie vystavaná medzistena. Plást s výstuhou vydrží aj hrubšiu silu či nedokonalý medomet. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilka milka (88.100.95.205) --- 23. 3. 2007
Aleš 22.3.2007 destilace medoviny

Radim zase zaexceloval,nechápu,co je mu do toho,jestli ta která pálenice je legitivní či ne.Možná od těch jeho invektiv napříště ustoupí,jak bude stárnout.Možná i ne...
A dá se taková pálenice která se koná v kuchyni a která je vymyšleností kamarádů,kteří poté tam chodí ochutnat?
K věci: 5m měděné trubky a stočené do šneku bohatě stačí i na větší zařízení.Záleží ovšem na průměru,na menší kotel stačí menší průměr,na kotel,kde se destiluje kvas z různého ovoce musí být průměr větší.Jak čistit tento šnek od měděnky.Jednoduše se proleje vařící vodou,asi 10 - 15 l
a je to připraveno.Takové bláboly,že v těch pálenicích mají potrubí skleněné,přejděme s úsměvem.Mluví o tom lidé,kteří tam nikdy nebyli a něco možná vyčetli.
Je třeba říci přátelům kteří se tímto chtějí i v budoucnu zabývat,že jedna várka trvá asi 4 hodiny.Je tady i cesta,jak si to ulehčit.Časový spínač,který řekněme 1 minutu míchá,1 min. stojí.To se týká kvasu z ovoce.Takže stačí jednou za 1/2hod. přijít a přiložit,pokud je to na elektřinu,není co řešit,přijdete a máte to hotové.Přeji Vám úspěch,emilka milka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 23. 3. 2007
Re: èasopis Vèelaøství 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715)

Jelikož mimo včelaření taky pěstuji ovocné stromy a takových včelařů je jistě více,tak si myslím,že ta rubrika není až tak špatná.Hezký den.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 23. 3. 2007
dotaz

Dnes brzy rano pri ceste do prace jsem nasel na cesne mrtvolku temer vylihle vcelky s vykousanym zadeckem - ne ze by me to nejak zvlast prekvapilo vzhledem k nynejsimu pocasi. Vcelstvo bylo rozplodovane - pred tydnem jsem nahledl a plod byl na 2-3 ramkach. V literature jsem uz na toto tema take okrajove narazil, ale rad bych se dozvedel vic. Za jakych podminek jsou nuceny vcely zrusit plod, jaka je min teplota pro vychovani plodu a podobne. Mate-li nekdo nejake osobni zkusenosti pripadne odkaz na nejakou literaturu tak Vam predem dekuji


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re:Re[2]: polystyrenové nádstavky

Zajimalo by me, zda mate nekdo zkusenosti s uly, ktere maji z vnitrni strany sololit, pak polystyren a pak treba palubky - dosedaci plochy jsou drevene - spodni a horni ram?
Jakou silu polystyrenu byste doporucili?
Diky

>
> Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
> spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
> příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
> izolace, kterou je vybaven.
>
> J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 23. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703) (21712) (21716)

Ve starších pálenicích je měď, v novějších by měla být nejvíc nerez. Co se týká toho čištění, tak velice snadno jsou rozpustné v kyselinách a možná i v samotném lihu korozní zplodiny mědi, měděnka a oxidy mědi, zatímco kovová měď prakticky vůbec. Trochu podobné je to i s nerezem. Takže první minuty destilace obvykle tu měděnou aparaturu samo vyčistí. U toho hliníku spíše bych se bál, že zoctovatělý kvas ten hliníkový kotel zničí, hliník je na kyseliny velice citlivý, zvláště za varu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 23. 3. 2007
Re: �?prava horn�­ lou�¨ky (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711)

Také někdy řežu úhlopříčně a pak dávám rámky střídavě nebo mezi vystavěné dílo. Ale já v tomto případě rámky drátkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (62.177.88.203) --- 23. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703) (21712)

Jak jste na tu blbost přišel,že jsou v pálenicích chladiče skleněné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: èasopis Vèelaøství 4/2007 (8270) (21698) (21714)

Pokud porovnám časopis včelařství před 10 lety s posledním číslem, tak umizelo praktických rad ( které by českému včelařství prospěly více než nějaké hodnocení konference které zabírá 6 čísel... ).
Taky nechápu co v časopise o včelařství dělá rubriaka "Co trápí včelaře a ovocnáře", platíme snad časopis kvůli tomu abychom všichni věděli kdy kvetou slivoně?
V minimu znalostí pro začátečníky už nekonečně dlouho řešíme Eurodadant, úl ve které pravděpodobně nikdo nevčelaří, a ani propagace ve včelařství ( v minimu znalostí které by mělo být psáno pro začínající čelaře kteří potřebují rady, které mohou aplikovat také na jiný úlový systém než eurodadant ) mu k rozšíření také nepomůže.
Doufám že české včelařství bude upouštět od složitostí...
Racionalizaci Zdar !
F.A.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 22. 3. 2007
Re: časopis Včelařství 4/2007 (8270) (21698)

To je zase paráda.Ono tam těch nesmyslů je více.Švestky,rady začínajícím atd ,atd.Zajímalo by mě kolik včelařů třeba začne včelařit v úle s otáčivým plodištěm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re[2]: polystyrenové nádstavky (21669) (21684)

Zdravím včelaře!

Nechci už vystupovat na téma, jestli je lepší včelařit v úlech
uteplených či neuteplených. Každý si to musí rozhodnout sám. Záleží na
vlastní metodě chovu (která je často ovlivněna i časovými a fyzickými
možnostmi včelaře) a na místních snůškových poměrech, jakož i na
nadmořské výšce, mikroklimatu stanoviště apod. Kdo má tu možnost, ať
si pořídí oba typy úlů a srovnává.

Jen bych se přimlouval za to, aby se v uteplených úlech včelařilo
podle metodiky vypracované pro uteplené úly (viz např. metodika ing.
Smělého nebo kohokoli v jiného, kdo má nějakou metodiku odzkoušenou,
vyladěnou a přináší dobré výsledky.) Vyvarujeme se takových
srovnávacích pokusů, kdy se tenkostěnné úly jenom obalí polystyrenem a
v tomto hybridu se pak včelaří metodikou vypracovanou pro neuteplené
úly. Výsledky takto nastaveného pokusu nemají ten význam, který se jim
přikládá. Jinak je totiž potřeba včelařit v tenkostěnných úlech a
jinak v úlech silně uteplených.

A druhá věc, kterou bych rád podtrhl, je - stavět uteplené úly
promyšleně - tak aby vynikl efekt uteplení. Když vezmeme obvyklý
tenkostěnný dřevěný úl a obalíme ho deskami polystyrenu, bude velká
část efektu uteplení zmařena z těchto důvodů:

1.) Dřevo uvnitř úlu v předjaří a na jaře navlhne a včely ho musejí
vlastním teplem vysoušet. Polystyren místo, aby v tomto kritickém
období (kdy je uteplení nejvíce potřeba) pomáhal, tak brání slunečnímu
ozáření prohřát a vysušovat úlové stěny. Mokrý dřevěný nástavek
obalený polystyrenem nešetří teplo, ale stává se spíše ledničkou.
Správná konstrukce utepleného nástavku nepřipouští na vnitřní straně
nástavku žádnou nasákavou hmotu (nejlépe je polystyren na vnitřní
straně ošetřit proti včelímu vykusování buď laminováním (tak to dělá
ing. Smělý), nebo vhodným nátěrem, nebo tenkou hliníkovou fólií apod.)
Pak úlová izolace opravdu funguje.

2.) Nepoužívat očka a vysoký podmet. V předjaří, kdy včely ještě očka
nemají pod svou kontrolou, těmito otvory odchází teplý vzduch. Podobně
i podmet (zvláště, je-li zasíťovaný) - včely ho nemají pod kontrolou,
vítr fouká skrz česno, točí se v podmetu a ochlazuje vnitřek úlu
(pouze v mrtvém úlu a za naprostého bezvětří by bezezbytku platilo, že
teplý vzduch stoupá vzhůru a co je dole, nemá význam).

-------------

Analogicky to platí i pro konstrukce neuteplených tenkostěnných úlů.
Když v rámci jednoduché úlové konstrukce oželíme tepelné ztráty, pak
ať je konstrukce úlu opravdu co nejjednodušší - co nejprimitivnější.
Čtyři slepené a mohutnými vruty "natupo" sešroubované desky jako
nástavek (jen vyfrézovat polodrážku na rámky a vyvrtat otvor jako
očko) - nástavky bez falců, primitivní krabicové dno s vysokým
podmetem, místo strůpku igelit a na něm polystyrenová deska velká jako
vnější půdorys nástavku, místo střechy prostě větší čtverec ipy, která
má okraje svěšené po obvodu dolů a překrývá část horního nástavku.
Kvůli takové jednoduchosti pak má smysl obětovat to uniklé teplo a ten
cukr, který se musí na podzim zkrmit navíc.

Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
izolace, kterou je vybaven.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703)

Připojuji se k předchozímu příspěvku. Proč to dělat složitě v 20l, když v pálenici to lze dělat najednou a v lepší kvalitě?
Na vojně jsem byl už dávno, ale vojenské várnice byly hliníkové s ocelovým (nabarveným) krytem. Z hliníku to bude chytat falešnou chuť a vzhledem k pálení na 14x (várnici nemůžu naplnit celou), bude kvalita prvního pálení nevyrovnaná.
K té úpravě měděných trubek octovou vodou. Pomůže to, ale v každé dobré pálenici jsou chladiče skleněné a k ovlivnění pálenky nedojde.
Samohonka z hliníkové várnice a měděných trubek je vždy samohonka jen na mazání kolen. Kdo má rád dobré pití, tak to ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: �?prava horn�­ lou�¨ky (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709)

já to myslel jinak Na třetiny řežu vodorovně ale lepší se mi jeví po uhlopříčce na dva kusy Dílo vypadá pak lépe

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??prava horn?­ lou?¨ky
> Datum: 22.3.2007 15:24:53
> ----------------------------------------
> Prostě mezistěnu rozřeže na tenké šikmé pruhy a do rámku zataví třeba jen
> každý třetí. Takže jedna mezistěna vyjde třeba na 3 rámky. Určitě je to ale
> o hodně pracnější než řezat a zatavovat do rámku vodorovné proužky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704) (21706)

čely mají tendenci stavět dílo zešikma vůči česnu je to jejich přirozený pud teplá a studená stavba v úlech je dána potřebou včelaře a proto je třeba včelí stavbu nasměrovat stačí si všimnout jak bývá postavená divoká stavba v podmetu Kdyby jste dal do úlu jen prázdné rámky tak by jste musel pravděpodobně jednotlivé rámky trhat od sebe Proto se také začali používat mezistěny nechat stavět včely bez mezistěn má ještě jednu výhodu poučení o přirozeném chování včelstva Zvláště zjistíte spoustu zajímavostí o stavbě a orientaci navzdory všem poučkám v literatuře někdy budete mít problém třeba rozeznat plást se stavbou dělníčí a trubčí, ve velikosti buněk bude jen nepatrný rozdíl Zrovna tak lze použít i rámky které se vám zbortily při vytáčení postaví je znovu

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Úprava horní lou?ky
> Datum: 22.3.2007 13:31:17
> ----------------------------------------
> Nemohl byste to prosim pane Mensik rozepsat trosku podrobneji, nejsem si jisty,
> ze jsem to pochopil spravne.
> Diky moc
>
> > ----------------------------------------
> > SAMOZŘEJMĚ ŽE TO JDE Já do rojů dokonce dávám 1/3 nebo 1/2 prázdný a zase1/2
> a
> > tok dokola Ty mezistěny řežu po uhlopříčce aby náhodou netáhli dílo přes
> rámky
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704) (21706) (21707)

Prostě mezistěnu rozřeže na tenké šikmé pruhy a do rámku zataví třeba jen každý třetí. Takže jedna mezistěna vyjde třeba na 3 rámky. Určitě je to ale o hodně pracnější než řezat a zatavovat do rámku vodorovné proužky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumir Boscik (82.117.130.2) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704) (21706) (21707)

Já jsem loni neměl moc času a nechtěl jsem se pachtit s drátkováním na rámcích 45x16 do Langstrotha. Objednal jsem si mezistěny akorát do drážkování. Drážkování jsem si dělal sám na pile s vidiovými zuby (drážka asi 3mm)Mezistěnu jsem vložil do obou drážek a na horní ločce jsem je zalil voskem. Plásty jsem i vloni jako panenské i vytočil a bylo to vše bez problému. Avšak při drážkování slabé horní loučky by mohl být problém s borcením. Jinak chci letos taky využít Pepanův systém 1/3 nových mezistěn. V ekologickém včelaření se také používá zkosená horní loučka do trojúhlníku, tak aby včelky věděly kde začít. A je nutné tyto nové rámky dávat mezi vystavěné plásty.

Lumír

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (193.85.238.34) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704) (21706)

No abych řekl pravdu, tak jsem to také nepochopil. Pokud si pamatuji, tak byl původní dotaz o vložení proužku mezistěny do drážky u nedrátkovaného nízkého rámku a týkal se velikosti drážky a zda vložit proužek k horní či dolní loučce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76351 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21707 do č. 21767)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu