Včelařská konference

No pokiaľ ide o dno stretávam sa s dvomi názormi:
Jedni tvrdia, že vchod pre včely by mal byť minimálne 2cm vysoký a po celej šírke, iní zasa, že by mala byť dodržaná včelia medzera a výška stačí cca 8 mm.
Celkom dobre nechápem, prečo má byť vstup vysoký 2cm a potom dnu už len 8 mm? A hlavne ak je zasieťované dno....vetranie zabezpečené...

Ďalšia vec - pri odbere peľu.keď je zasunutá peľová mriežka - povedzme medzi sieťovinou a peľ. mriežkou je 8-10 mm a tiež medzi peľ. mriežkou a spodnou latkou rámika. No keď sa neodoberá peľ a peľ. mriežka je vonku - už nie je dodržaná včelia medzera a včely aj tak musia liezť po bočných stenách kým sadostanú na rámiky.

Kde je pravda :-)) ?

> Nevím, nechtěl bych chladit ničí nadšení pro udělání něčeho v dobré víře...
> Jen uvažuji o tom, jestli by vyčlenění nějaké skupiny lidí v rámci
> stávající organizace nevedlo k odtržení od zbytku, který se sice jen
> "veze", ale bez těch aktivních by se asi snížila jeho úroveň péče o včely a
> léčení. V konečném důsledku by na to zase doplatili i ti aktivní - dík
> reinvazím roztočů i jiných nákaz... (Ono to tak vlastně bývá skoro všude, že
> dobrý chod jakékoliv organizace bývá vykoupen pílí několika "tahounů", ale
> bez nich by to bylo všelijaké :-)...).
>
>S přátelským pozdravem Petr

A co znovu otevřít v rámci obrody Výzvu ZO Třešť.

Po přečtení předchozích příspěvků myslím, že přidání pravomocí a monožstí aktivním ZO by celkovou situaci zlepšilo...

Pokud počítám 12V x 3A = 36W . To je příkon. Při účinnosti
80% je výkon motoru asi 29W.

Kolik myslíte,že by měl stát profi pohon na
čtyřrámkový medomet, který by byl učinný - 120W, brzdil a
byl bezpečný zhlediska úrazu elektrickým proudem?

Mechanická část není až tak jednoduchá. Zpomalení se děje řemenicemi 1:5. Koš by měl být založiskován a když už se s tím zabývám, tak pohon pod medometem, což znamená, prodloužit osu a trochu si s tím vyhrát. Řemínek by měl být z polyuretanu, aby nebral moc energie na ohýbání, nebo plochý. Brzděním se nezabývám, protože mi při medobraní nikdy nechybělo. Daleko důležitější je osvětlení vnitřku při stěně. To už je vysloveně luxus, na který se rychle zvyká. Přeji úspěch !!! Zdraví R.Stonjek

Zdravím přátele včel,
moje pořekadlo:
Máš-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíš-li.
Podle mě tím nic zkazit nemůžete:
Vysoký podmet můžete zužit vnitřním dnem ( popřípadě máte-li nízké dno kombinované s polonástavkem...můžete oddělat polonástavek ), drátěné dno můžete zadělat, tenkostěnný úl mužete obalit polystyrénem...můžete uteplit, nástavkový úl...znak racionalizace č. 1.
Není-li tomu tak, pak mohou vznikat problémy:
Pevné dno těžko předěláte na drátěné, Polystyrénový úl těžko odteplíte, bez nástavkového úlu se racionálně včelařit nedá ( nebo jen velmi-velmi-velmi obtížně ).
Vysoké drátěné dno má spoustu výhod:
1/Dobře provětrává úl ( v zimě provětrává ,,až moc dobře,,...omezuje plodování...což je nesporná výhoda, proto je dobré mít přes zimu plně otevřená drátěná dna ( silným a silnějším včelstvům to vadit nemůže...naopak prospívá...omezení nepotřebného zimního plodu. Taková včelstva mají znatelně rychlejší rozvoj něž včelstva, která v zimě ve větší míře plodovala ))( v létě chrání před přehřátím a urychluje zrání medu ).
2/Pokud-li není zastaven divočinou ( doporučuji používat stavební zábrany ), tak složí jako únikový prostor při medobraní ( včely z medníků )popřípadě během kočování.
3/Během růstu včelstva složí jako prostor dočasného vyvěšení včel. Podle chumáče včel v podmetu poznáme, že máme rozšířit.
4/Včelstvo má stálý přívod vzduchu, i když zavřeme česno a očka
.........určitě by se našli ještě další výhody
Nevýhody:
Já žádné nepozoruji. Mám stavební zábrany, včely nenechávám dlouho tísnit v podmetu, nemám problémy s divočinou v podmetu.Možná u slabých včelstev zpomaluje vývoj ( to se dá snadno napravit...stačí kus folie a překrýt potřebnou část drátěného dna...přizpůsobit drátěné dno síle včelstva...předjaří, jaro )
Včelařil jsem ( vloni jsem musel kvůli moru zlikvidovat chov )a včelařit v dohledné době budu s celo-drátěným dnem a 10 cm vysokým podmetem....Optimal.
Vysoký podmet mít ani nemusíme. Stačí kombinace nízkého dna a polonástavku a efekt bude stejný. Každý si něco vybere.
Máte-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíte-li....vřele Vám a ostatním doporučuji.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Teď budu dělat dna a při četbě informaci jsem narazil pro mne par detailu.
A) je lepší dno vysoké, nebo nízké a mimo vystavovaní trubčiny jaky je v tom rozdíl???
B) česlo po cele šířce a vyšce nastavku, nebo udelat přes jaro a začatek leta klasickou škviru a proč???
C) souvisí s B. pokud česlo zůžené, aby tam neměli průvan, proč se preferuje zasítované dno, když jim tam stejnak potom tahne spodem????
....
Asi neexistuje objektivní a univerzální odpověď, odpovím jen svůj subjektivní názor.
A) dělal jsem je a už je standardně dělat nebudu. Na trubčinu atd budu dávat na nízké dno nízký nástavek se stav. rámky. Asi budu mít mezi st. rámky větší rozteč než 35-38mm. Výšku budu mít asi 2,5cm
B) to řeším česnovým klínem - hranolkem - má vyfrézované drážky výšky jen 6mm. Šíře je dobrá přesně tak, aby se do nj vešla hubice aerosolového vyvíječe - pokud to není řešeno jinak.
Klín vyndávám na jaře podle počasí a letové aktivity, vracím nejpozději při krmení /snůšková situace, slídění atd/. S velikostí /větrání/ si nemusím dělat starosti, právě proto, že mám síto ve dně.
C/ Zůžování česna je dle mě důležité jen z důvody obrany - slídění, hlodavci, vosy,...
Průvan, vítr atd. Jednak to musí řešit dispozice před úly - stromky, keře a. zábrany, případně výška úlu ( mám taktéž světový unikát dle p.Prokeše a Včelařství :-) = úly na paletě ) u země je minimální vítr. Další stupeň obrany před větrem mají včely - jsou to plásty pod plod. tělesem. Plásty s buňkami - dole většinou prázdné, nebo ploprázdné (pyl) - to je účinná aerodynamická brzda. Právě přes síťované dno a labyrint podložky pod úlem - paleta atd. se tam vítr přímo nedostane.
Poslední konstrukce dna, které jsem vyzkoušel, byla klasická Langstroth atd. Podložka, latě do "U" a v předu klín. Asi 2,5cm. Větrání mi zajišťuje síto vzadu - pruh přes celou šíři asi 10cm. Ve spojitosti s očky a česnem vpředu i s nasazenou podložkou nedoléhající k zadní straně mi zajišťují dostatečné větrání a odvod vlhkosti v zimě. Stejné, jako dřívější dna i celosítová diagnostická (VD).

Sítované dno mám z následujících provozních důvodů.
- V případě loupeží atd. mám volné ruce při uzavírání a zužování česen, při tvorbě oddělků taktéž můžu věznit, případně převážet.
- Hlavně zima - v kombinaci s umístěním na paletách a úlech ve dvojicích atd. se mi nestalo, že by došlo k takovému zasněžení, že by se včely dusily. - to je u mě hlavní důvod.
- Síto vytváří včelám v létě náročnější podmínky, lepší výběr dobrých včelstev do příští sezony.

Ale je to osobní názor a zkušenost a nedělám si nárok na přesvědčování jiných o jeho jediné správnosti.
Karel

Dobrý den,
k vašemu příspěvku ohledně pohonu medometu, by mě zajímala mechanická část....bude přenos síly na osu koše nějak zpřevodován? Pokud ano jak? Jak se u takovýchto pohonů řeší dojezd? tj. Jakým způsobem se přejde z max. otáček do úplného zastavení. Řeší se to nějakou brzdou? Je mi jasné, že se koš zpomalí snížením otáček, ale nevím jaký vliv má setrvačnost na toto zpomalení..Doteď točím klikou a ani jsem neviděl žádný el. medomet v akci...ale nyní se zabývám myšlenkou vytáčení medu zmodernizovat :-)Děkuji za odpověď
Tomáš

Z webu ČSV:
Soukromá včelařská firma se rozhodla ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, základní organizací Českého svazu včelařů v Karlových Varech a tamějším okresním výborem svazu i letos pokračovat v akci poprvé uspořádané vloni na Hauenštejně (Horním hradě) stojícím na úpatí Krušných hor – a tak založit novou včelařskou tradici. Akce se jmenuje Chvála medu. Podrobnosti najdete v oddělení Akce (klikněte) u data 28. července. Autor: Petr Prokeš

Je vidět, že věci se nějak mění. Přítel Loefelmann si zřejmě byl u včel vyzvednout poštu:-)
Jméno jeho firmy ještě není dost dobré aby bylo vysloveno, ale nic nejde najednou.
Karel

Pro přítele Madru 20880
je mi jasný,že si pár lidí tam nahoře z toho udělala velice dobře placenej a jistej flíček,kde se nenadřou a můžou si tam bejt i když jsou v důchodě.Toť Vaše slova.
Vážený příteli,jako začínající včelař máte jistě dobré rádce,když můžete suvereně hodnotit práci v Křemencově ulici.Když pominu Vaší Češtinu,Vaší rádci,by Vám mohli alespoň poradit,že včely se napěstují.Co se týká př.Řeháčka, mám zase já dojem,že tam dává články jen pro honorář.Mám namysli o slivoních,myších a z odborného žánru o pochybném návodu včelaření v budečáku.Cenu brožur,30-50Kč v Křemencově porovnejte s návodem př.Řeháčka o včelaření v Dadantech asi za 300Kč.Tím jsem nechtěl ani zdaleka říci,že př. Řeháček je naprosto včelařský neodborník spíše naopak,ale jenom to,že s ním nemusí také každý vždy souhlasit.Co se týče př.Smělého,nejenže nedovedete napsat ani jeho jméno,radil bych Vám,hovořit o př.Smělém s úctou.Vaší rádci zřejmě neradi slyší jeho názory a na to mají samozřejmě právo.Horší je,že využívají takové lidi jako jste Vy k jeho hanobení.Až si někdy poslechnete jeho přednášku,nemusíte samozřejmě se vším souhlasit,ale určitě si získá Vaší pzornost a bezpochyby i úctu.Zmiňujete se také o tom,že Vaši sousedé stejně Váš chov zdevastují špatným léčením a.t.d.Zamyslete se nad tím,jestli si oni také totéž nemyslí o Vás.Možná,že nejste sám kdo má zájem chovat silná a zdravá včelstva?
Hodně úspěchu. V.B.

Před několika týdny jsem psal o modernizaci pohonu náhradního medometu a použití návrhu př. Havrlíka. Dnes jsem zahájil zkoušky a tak se dělím o zážitky. Místo motorku z chladiče z Favorita/55W 2800ot/ jsem za 2 lahve medu získal téměř nový z Fabie. Jako napájení jsem použil starý zdroj z počítače z něhož jsem si vytáhl 12 V. Ze zásilkové služby Elektronic Obecnice, tel 318635650, mě zaslali za 287 Kč impulsní regulátor TO25MS a chce to posílený typ a když už jsem rozhazoval, tak jsem si vyhodil z kopýtka a za 27 Kč jsem si nechal poslat hezkou krabičku. Jinak kdo už zápasí se sklerozou jako já, tak jsem si nechal přibalit za 191 kč hlídač světel k autu. Nejen že upozorňuje na nerozsvícená světla před jízdou, ale i na nezhasnutá po jízdě. Komponenty jsem nanečisto zdrátoval,/ je to velmi jednoduché / a ono to velmi dobře funguje. Regulace funguje od 0 do max. otáček spolehlivě a plynule. Na prázdno motorek odebírá 1 A , když se mu dá soda tak asi 3 A.Jinak kdo chce nový motorek z Fav. tak stojí 500 kč. Takže teď už jen zbývá dodělat mechanickou část a bezkonkurenčně nejlevnější pohon medometu může za pár měsíců fachčit. Zdraví R. Stonjek

Vysoká dna jsou vhodná pro kočování - včely se mají kde vměstnat a pokud se
nehýbá se dnem a nastavkem nad ním přes léto, tak jsou dobrá pro stavění
divoké trubčiny. Na konci srpna, v září se včely z té trubčiny stáhnou a
potom se trubčina dá bez rozrušení včel vyřezat. Nízká dna se dají bez
problémů použít na stabilním stanovišti a včely tam prakticky nestaví nic,
co by se muselo za rozdivočení starých včel létavek v létě vyřezávat. Síto
je dobré pro zimování, kdy umožňuje studené zimování a dobré větrání úlu od
vodních par v zimě a taky dobré pro přívod vzduchu při kočování a při
setřepávání včel smykem rovnou do úlu místo do rojáku při vytváření umělých
rojů nebo při sbírání nízko sedících rojů, kde hmotnost úlu nevadí.
Nízké dno je vhodné pro jarní rozvoj slabších včelstev a oddělků v malém
prostoru úlu, třeba jednom nadstavku 39x24, případné síto se snadno
utepluje.
Česno aspoň dva cm vysoké po celé šířce úlu nebo odpovídající plochy širší
než zhruba polovina, třetina úlu je zapotřebí při silné nárazové snůšce, to
je hodiny až dny ročně, menší česno může imtenzitu takové snůšky omezovat.
Naopak v době krmení a slídění včel může tak velké česno současně s nějakou
chybou nebo poklesem počtu včel v úlu a v kombinaci s vysokým dnem usnadnit
vyloupení včelstva.
Dřív jsem dělal vysoká dna,nyní dělám nízká zasíťovaná dna, pokud potřebuji
v úlu prázdný prostor třeba nad dnem, řeším to polonastavkem.

R. Polášek

Podle mne se musí začít od ZO, Jsem registrovaný v Dlouhý Vsi a musim říct,
že sice se tam nejaky přednašky nedelají (aspon o tom nevím bydlím o 160 km
dale :-)) ), ale je to hlavne i věkem včelařů, ale pokud zajdu za předsedou
a i dalšíma lidma jsou ochotný mne jako začátečníkovy pomoci a poradit,
připadně i poskytnout pomoc ukazat a tak. Popravdě, mne poplatek za členství
ve výši 150 kč + neco za včelstva moc netrápí, pokud pujdu do hospody tak se
za to ani nevožeru. + aspon mam časopis, ze ktereho čerpám aspon malo
informací (+ ješte čtu moderní včelař). Chodim nakupovat do křemencovy,
takže se tam občas potkaj lidi z vedení a musim řict, že vypadaji velice
dobře živeně. Nepoznal jsem hukot kolem včely protože když sem se stal
členem zrovna zkrachovala.

Ale řeknu to jednoduše, je mi jasný, že si par lidi tam nahoře z toho
udělala velice dobře placenej a jistej fliček, kde se nenadřou a mužou si
tam bejt i když jsou v duchodě. Štvou mne, že brožury ktere prodavaji v
prodejně za 30 - 50 kč nejsou na internetu, protože za tu cenu pisatele asi
na autorských poplatcich moc nezbohatnou, ale mne jako začatečníkovy by to
hodne pomohlo jak zdroj informací. Že s časopisem dělají tajnosti a přitom
co jsem si pujčil starší vydaní, tak se obsah každej rok otáčí stale dokola.
Že o pěstování včel tam píše jedine pan Řeháček a pak se tam motá pán Smělí,
který tam jen cpe svoje polystyrenovy úly jako by to byl jedinej možnej
zpusob včelaření. (pana Řeháčka si vážim, aspon neco je tam k věci. To se o
panu Smělím řict neda). a bla bla bla.... da se toho najit hodně určite to
víte lip než já.

Ale at se udělá jakákoliv další společnost, bude chyba v tom, že se budete
snažit jak o život řádne léčit, mít včelstva skorodokonala, tak stejnak
dostanete veš nazpatek reinvazí od člověka co je sice jinak registrovanej v
CSV, ale jinač je to prase na entou co nelečí. Co tam dotahne mor a bude mit
i vy prd následně.

I kdybych vstoupil do psnv, do jakykoliv jiné organizace, tak tam bych byl
stejnak odkazanej na pomoc tech kterych znam a co jsou v CSV. To bych pak
nemusel byt registrovaný nikde. I to lečivo by mi sehnaly, nebo bych si ho
nechal od veteriny napsat. O dotace bych si taky požadal přes ně a tak. Je
to smutný, že to řikám takhle, ale tim že bych byl od dalších členu par set
kilometru bych si nepomohl.

To jsem radši pro to svinstvo udělat teplej bonz a požadat statní orgány o
prošetření stavu ČSV jako poživatele státních dotací, ale bojim se že by to
nakonec neodnesly ty nahoře, ale řadový členove, kteří i chodí do práce a
nemájí tolik času na spolkovou činnost.

Madra
----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 5:05 PM
Subject: Re: KAV klub aktivních veelaou


> Hezká myšlenka, ale to asi nic nedonese. České včelařství to stejně nějak
> nezechrání. Kdyby to bylo celoplošné a jako organizace, musely by být
> nějaké stanovy atd. Pak nějaké placené funkce a tedy další Český svaz
> večalařů i když pod jiným názvem. Byly by to další zbytečné funkce, které
> by tak nebo onak odčerpávaly finanční prostředky. Ono to stačí ten počet
> "chudáků" v parlamentu a odložených zcelá zbytečných politiků v senátu.
>
>
>
>

Zdravim vás všechny, chtěl bych se Vás zeptat na názor jake dno je k nastavkum nejlepší (teda aspon Vaše mínění).
Teď budu dělat dna a při četbě informaci jsem narazil pro mne par detailu.
A) je lepší dno vysoké, nebo nízké a mimo vystavovaní trubčiny jaky je v tom rozdíl???
B) česlo po cele šířce a vyšce nastavku, nebo udelat přes jaro a začatek leta klasickou škviru a proč???
C) souvisí s B. pokud česlo zůžené, aby tam neměli průvan, proč se preferuje zasítované dno, když jim tam stejnak potom tahne spodem????

Jsem pomalu rozhodnutej zasítovat dno, aby bylo otevřené i přes zimu (mimo sběr měli) a odtekala voda a dostaval se tam vzuch při zapadáni česla sněhem.

diky Madra

Omlouvám se ten e-mail je: pepah/=/vodafonemail.cz

Hezká myšlenka, ale to asi nic nedonese. České včelařství to stejně nějak nezechrání. Kdyby to bylo celoplošné a jako organizace, musely by být nějaké stanovy atd. Pak nějaké placené funkce a tedy další Český svaz večalařů i když pod jiným názvem. Byly by to další zbytečné funkce, které by tak nebo onak odčerpávaly finanční prostředky. Ono to stačí ten počet "chudáků" v parlamentu a odložených zcelá zbytečných politiků v senátu.

Až se to dost rozroste, bude čas se poohlédnout i po nějaké té , samozřejmě dobře honorované , funkci.

F.Skalsky:
Porady sjezdovych delegatu :
Tajemnik vysvetlil proc se porady vubec konaji.Stavalo se,ze predlozen navrh,ktery se zdal rozumny a byl prijat.Druheho dne se vsak ukazalo,ze nevyhovuje. Byl predlozen Nekym kdo zrovna nepatri mezi nejlepe informovane.Vysledek byl zadrhel v jednani SJEZDU. Smyslem PORAD je predchazet temto situacim.(soustredene obliceje delegatu naznacovali ze poradu povazovali za uzitecnou redaktor ).

Setkani s delegaty prinasi namety na zmenu ve svazu na jine metody prace svazovych slozek....avsak az na vyjimky,jsme se od techto lidi nedovedeli,kdo navrhovanou cinnost bude delat,kdo ji ekonomicky zabezpeci a co prinese ke zlepseni stavu naseho vcelarstvi. Znam jednoho clena ustredniho vyboru.Jeho hlucha slova,doplnena-Svaz by to mel udelat-...Kdo je Svaz ?Jsme to My-s nebyvalou moznosti se sdruzovat,debatovat,pracovat pomahat si a prinaset uzitek. Chytraci,Chytrolini.Hlavouni. I mezi cleny svazu je par takovych jednotlivcu,kteri se schovavaji za moderni vcelarstvi a obcas vykrikuji sve napady a myslenky.
..............
Pepan: ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS CO BUDETE V MÍSTĚ PODNIKAT NIC SE TOTIŽ NEZMĚNÍ NEBUDOULI LI LIDI CHTÍT ZADARMO DĚLAT NĚCO PRO DRUHÉ nesmí se čekat co vám svaz zařídí on vás může podpořit jen rámcově
...........................
Ono je asi místo a místo. Včelaři jsou různí a myslím, že současné komunikační technologie dokáží dát skutečně svobodu sdružování.
Pokud to dobře chápu, tak tady nejde o žádný trucpodnik. Podle všeho to vypadá, že včelaři co chtějí včelařit se zdravými včelami, léčit jak se má, dozvědět se něco nového a jsou i ochotni se podělit o svoji provozní metodu atd. jsou většinou v menšině.
Samozřejmě, včelař ze ZO, která si za zimu udělá pár přednášek a besed, v létě zorganizuje pár praktických ukázek pro nové včelaře, společně nakupuje ins. matky, přelarvuje těm co to neumí nebo již nevidí, objednávají společně sklenice, mají společnpu stáčírnu, tisknou si etikety atd, tak tito šťastlivci nic nepotřebují.
Pak je ovšem několik málo ZO kde tento názor není ve většině, jejím členům prosím dopřejte právo si domlouvat co chtějí. Prostě jsou v jejich ZO v menšině, ostatním situace vyhovuje, tak proč by se nemohli sdružovat mimo?
Kydž si to chtějí dělat sami, nikoho k tomu zřejmě nepotřebují.
Karel

samozřejměž e je jich moc a každém který se oštěpí je ten jeden aktivní který to táhne a kdyby se dali do hromady tak bude těch tahonou hned osm ale on se kažý hned načepíří jak krocan a trhne se od toho druhého a založí si svůj odbor a nakonec zůstane stejně osamocen a nespokojen začne dštít síru a oheň, než by začal hledat jinou cestu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: KAV klub aktivních v?ela??
> Datum: 17.2.2007 10:20:57
> ----------------------------------------
> Není těch svazů, organizací, spolků,... už dost?
> ČSV,ZOČSVOS,PSNV,Cech profesionálních včelařů ČSV,Optimal klub,Dadant
> klub,...
> Většinou to vypadá tak, že pár lidí se snaží něco dělat a ostatní se
> ,,vezou,,.
> Chtělo by to provést nějaké radikálnější změny( očistu ) v ČSV jinak se
> stakového stavu nedostaneme.
> Ale, jak na to?
>
> zdravím....M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
>

klub je něco malého ,
JAKMILE SE TO ZAČNE ZVĚTŠOVAT DO VELKOPLOŠNÉHO ROZMĚRU STANE SE Z TOHO NĚCO STEJNĚ TĚŽKOPÁDNÉHO JAKO JE CELOSTÁTNÍ SVAZ.
Přístup by měl být obrácený pod zastřešením svazu každá organizace by se měla chovat jako samostatná jednotka ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS CO BUDETE V MÍSTĚ PODNIKAT NIC SE TOTIŽ NEZMĚNÍ NEBUDOULI LI LIDI CHTÍT ZADARMO DĚLAT NĚCO PRO DRUHÉ nesmí se čekat co vám svaz zařídí on vás může podpořit jen rámcově

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: KAV klub aktivních v?ela??
> Datum: 17.2.2007 07:32:32
> ----------------------------------------
> Dobře padl tady návrh s tímto názvem,přiznám se nenapadá mě nic
> lepšího.Máte-li někdo lepší název tak sem s ním.Jinak moje původní
> představa byla klub okresního formátu,ale vidím,že by mohl být krajský a
> možná i pro celou ČR proč ne? Uzavřená společnost jen pro členy ČSV nevidím
> důvod,proč nezapojit všechny aktivní včelaře možná i nevčelaře tak říkajíc
> příznivce./zahrádkáře, myslivce atd/Kdo máte nápad napište ho sem. Díky
>
>
>

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 10:20 AM
Subject: Re: KAV klub aktivních veelaou


...
> zdravím....M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
Nevím, nechtěl bych chladit ničí nadšení pro udělání něčeho v dobré víře...
Jen uvažuji o tom, jestli by vyčlenění nějaké skupiny lidí v rámci
stávající organizace nevedlo k odtržení od zbytku, který se sice jen
"veze", ale bez těch aktivních by se asi snížila jeho úroveň péče o včely a
léčení. V konečném důsledku by na to zase doplatili i ti aktivní - dík
reinvazím roztočů i jiných nákaz... (Ono to tak vlastně bývá skoro všude, že
dobrý chod jakékoliv organizace bývá vykoupen pílí několika "tahounů", ale
bez nich by to bylo všelijaké :-)...).
S přátelským pozdravem Petr

Já vás budu zpovzdálí pozorovat.Za rok za dva se podívám,
.......
Přesně tak. Stát opodál a pozorovat, hodnotit,.... a nic nedělat.
To chce trpělivost. Většina lidí ji má dost a vydrží pozorovat celý život. Zvláště když pozorují z nějaké funkce.
Doporučuji nejen pozorovat, ale i pečlivě si zapisovat. Jeden nikdy neví, k čemu to za pár let bude užitečné.
Viz dnešní "žhavé" stbaférky, které nejvíc zajímají právě ty nezůčastněné pozorovatele.
Karel

Jsem rád ,že jsou tady lidé a diskuse na toto téma.Příští sobotu máme VČS naší ZO a tak začnu tam zkoumat jaký bude zájem,ale jak to znám žádná sláva to nebude.Někde se přece musí začít.
Kdo chce může se předběžně přihlásit u mě na e-mailu: pepikh/=/vodafonemail.cz Napište jen jméno okres č.mobilu a e-mail, můžete přidat počet včelstev stačí řádově v desítkách.To pro začátek stačí,žádná osobní data nepotřebuju!

Kolik je to dost spolků? Jak pozoruji, tak se členové ZO dělí do 3 skupin. Jedni jsou formální členové, nechají si pouze přes plnou moc přinést zbytek z dotací a léčiva. Druzí se zúčastní aspoň jedné schůze a snaží se v rámci možností být v kontaktu a mít věci v pořádku a část si jich přečte i včelařství. Třetí skupina čte Včelařství pravidelně, chodí na schůze, jezdí na zájezdy, na výstavy, účastní se aktivně různých akcí. Mezi nimi jsou důvěrníci a funkcionáři. Jsou to 3 spolky? Ne.

Važme si ale všech co dávají včelám šanci ke zdravému životu a opylování rostlin.
Jestli si někdo uvnitř spolku vytvoří klub nadšenců, co se budou scházet každý měsíc a vyměňovat si poznatky - novinky, půjčovat si knížky, překlady, promítat si videa, rozchovávat šlechtěné matky, aerosolovat si včely, organizovat si prodej medu, ochutnávky medoviny, nákup mezistěn, cukru, sklenic a víček, prohlížet systematicky včelstva některých pasivních a neznalých včelařů, aby jim tam nekvasil mor 3-4 roky, atd. atd. to je jejich věc. Bez průkazů, známek, příspěvků, revizních komisí, voleb. Vše spojeno jen komunikační sítí: SMS, email, telefon, auto, kolo, pošta; dostatkem času a chutí něco víc dělat. Ti by měli v ZO vytvořit jakýsi imunitní systém, proti nemocem, úpadku a marasmu.

-------------------------------------------
>Není těch svazů, organizací, spolků,... už dost?

Jeden člověk moc neudělá....na to je potřeba alespon nějakou větší skupinu lidí.

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Správně, udělejte revoluci, sbořte staré a založte nové.Já vás budu zpovzdálí pozorovat.Za rok za dva se podívám, kdo a proč to založil a kdo to pak povede, za kolik a kam. :-)

Není těch svazů, organizací, spolků,... už dost?
ČSV,ZOČSVOS,PSNV,Cech profesionálních včelařů ČSV,Optimal klub,Dadant klub,...
Většinou to vypadá tak, že pár lidí se snaží něco dělat a ostatní se ,,vezou,,.
Chtělo by to provést nějaké radikálnější změny( očistu ) v ČSV jinak se stakového stavu nedostaneme.
Ale, jak na to?

zdravím....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Záleží, jestli bude mít nějaké vrstevnicové členění, to jest jestli bude
celorepublikový a pod ním nějaké místní nebo ne. Kvůli léčení, kontaktům,
podobným podmínkám atd si myslím, že místní by měly být něco mezi okresním a
krajským. Třeba na území severomoravského kraje by si myslím mohly být tři.
Jedna severní stranu Beskyd a jejich podhůří až někde k Ostravě, druhá
rovina cca od Ostravy k hranicím a třetí kolem Jeseníků. Jinde jsou třeba
menší kraje, mohly by být jen dvě nebo jedna.Ale nemuselo by to kopírovat
hranice krajů, i když by to bylo výhodné z organizačního hlediska, léčení,
nákazové situace atd. Co se týká členů, je třeba podle mně stanovit
minimální a maximální počet členů. Minimální počet, aby byli schopni
zajistit funkce organizace 5 - 6 členů nebo klubu a maximální, protože po
překročení určitého počtu už je spousta členů, co se jen vezou, 30 - 40
členů.

R. Polášek

Myslím si, že v dobách zakládání včelařských spolků před 100 lety měli všichni nadšení a ideály, včelařit co nejlépe. Postupně se to nějak pokazilo. Tak jako degenerují živočišné druhy, tak degenerují i včelaři a jejich organizace. V přírodě jsou slaboši sežráni a vývoj jde dál. Tady jsou slaboši a paraziti všestranně podporováni nejen ve včelařství. Gauneři mají větší ochranu, než slušní lidé - to už jsem ale někde jinde.

Vymýšlím manifest KAV. Nic to neznamená, jen bych rád zviditelnil správné zásady. Založil jsem si zatím "Společnost přátel včel" (i pro nevčelaře). Principy KAV by měly být dohodnuty na širší základně.

-------------------------------
nevidím důvod,proč nezapojit všechny aktivní včelaře možná i nevčelaře tak říkajíc příznivce./zahrádkáře, myslivce atd/Kdo máte nápad napište ho sem.

Dobře padl tady návrh s tímto názvem,přiznám se nenapadá mě nic lepšího.Máte-li někdo lepší název tak sem s ním.Jinak moje původní představa byla klub okresního formátu,ale vidím,že by mohl být krajský a možná i pro celou ČR proč ne? Uzavřená společnost jen pro členy ČSV nevidím důvod,proč nezapojit všechny aktivní včelaře možná i nevčelaře tak říkajíc příznivce./zahrádkáře, myslivce atd/Kdo máte nápad napište ho sem. Díky

Mám šestirámkový zvratný medomet do kterého se vejde 6 rámků 42x36 nebo 12 rámků 42x17. Výrobce - Havlíčkova Borová. Do medníkových nástavků používám samozřejmě jen nízké rámky. To jen v minulosti, kdy jsem potřeboval rychle velké množství dobře vystavěných velkých rámků, jsem to u pár včelstev provozoval. Oddělky mi tyto mezistěny špatně stavěly a potřeboval jsem už další rok mít z těchto oddělků plnohodnotná včelstva.

K vyskokým medníkovým plástům:
Pro odvíčkování nízkých plástů používám vidličku a rámky mám nabodnuté na hrotu. Jde to rychle od ruky - na jedno upnutí lze udělat obě strany bez odkládání vidličky. Na vysoké panenské souše to ale dost dobře nejde, chce to mít souš pěkně podloženou a to přináší komplikace při odvíčkování. Otáčet se musí oběma rukama a přitom odkládat vidličku. Vysoké souše také nezaručují rovnoměrně uzrálý med v celé ploše. Proto, ale nejen proto jsem rád na nízkých medníkových nástavcích. Ať se vám daří
Honza

Také jsem přešel z optimálu na vysoký rámek,který je 42x35. Nepoužívám nízký
rámek v medníku .Aby medníkové nástavky nebyly příliš těžké,tak používám
bedýnky ,do kterých se vejde 6 rámků.Ty stavím na plodiště na teplou nebo
studenou stavbu. Do plodiště vkládám panenské souše a staré souše vložím do
jednoho nástavku ,pod který dám mřížku,aby ho matka nezakladla.Aby se
panenské souše nebortily,takdrátkuji 4x svisle a 2x vodorovně.
Hodně úspěchu Petr

Pravda: Přikládám to jednoznačně kvalitě medometu. Dříve se mi ve tří a čtyřrámkových tangenciálních medometech často zbortily i rámky 42x17.
......
Jaký typ, výrobce, nebo konstrukční řešení se osvědčilo?
Děkuji
Karel

Dva typy Dadantů testuje i výzkumák. Dr. kamler již nějaké výsledky zveřejnil (Lysá n.L., Letňany). Jeho závěr je, že tento systém je velice perspektivní pro profesionální včelaře.
Já jsem přešel před léty s části včelstev na tento systém z nízkonástavkových Optimalů právě z důvodu jednoznačně vyšší produktivity práce.
Ještě jedna poznámka k borcení panenských plástů v medometu.Vytočil jsem už stovky panenských plástů této ohromné rámkové míry (42x36) a dosud se mi žádný nezbortil. Přikládám to jednoznačně kvalitě medometu. Dříve se mi ve tří a čtyřrámkových tangenciálních medometech často zbortily i rámky 42x17.

No, jestli výsledky budou skvělé asi hodně záleží na tom, do jaké míry budu schopen pochopit a využít přednosti vysokého nástavku, ale už se na to těším. Ohledně výběru úlu jsem dal před lety na instinkt, vyrobil si pár nízkonástavkových úlů a během dvou let jsem všechny úly 39x24 rozdal a přešel na ty 39x17, že to byla dobrá volba svědčí to, že mám ze včelaření větší radost. Snad to tak dopadne i s Dadantem.
Musím ale říct, že když jsem vytahoval z úlu tuhle velkou rámkovou míru plně zaplodovanou, byl to krásný pohled ....
Miloš

Nevidím v tom nejmenší problém a navíc by mě tvoje výsledky zajímaly jak D. dopadly v porovnání s jinými úly. S napájením žádné zkušenosti nemám. Včely mají do 100 m přírodní vodu, mají křídla, tak ať se snaží.
Přeju skvělé výsledky!!!

Samozřejmě, takoví jsou nejvíc vítáni a dostávají náborový příspěvek :-).
-----------
...může se vnutit i nečlen ČSV?

Zdravím Radima, takhle jsem se k Dadantu dostal i já, loni na jaře jsem nechal včely vystavět tři Dadanty, letos jsem poprvé zimoval bez komorování, letos ho rozhodně chci vyzkoušet pro získání zkušeností. Protože mám nástavky 39x17, spojil jsem dva k sobě a vyrobil rámky 39x36. Loni je včely krásně vystavěli, chci si ty tři Dadanty (nebo jak to nazývat) nechat alespoň 5 let, pak uvidím, jak mi budou vyhovovat.
Pro přítele Stonjeka: Nechci ti vyhrožovat, ale pravděpodobně se s nějakými dotazy obrátím (možná v konferenci DADANT), až se mi vykrystalizujou otázky ke krmné komoře a k napájení.
Miloš

Dobře KAV, ale nepochopil jsem, jestli Pepik myslí, že to je izolovaná akce v jedné ZO (..nějakého klubu "aktivních" včelařů při ZO ČSV. ) nebo něco rozlehlejšího.
V případě rozlehlejšího projektu mám doplňující dotaz - může se vnutit i nečlen ČSV?
Taky tady máme malou bojůvku proti nemocem a nepřátelům včel.
Karel

Dobrý nápad, budeme tomu tedy říkat KAV. My už něco podobného neformálně provozujeme, s aerosolem, prohlídkami atd. Jde jen o to, aby byly kontakty aspoň přes SMS. Do programu bych KAV dal ještě aktivní vyhledávání zanedbaných stanovišť, divokých včelstev a rojů a lajdáků včelařů, prohlídky včelstev s podezřelými vzorky, nebo úhyny. Dále pravidelnou osvětu, předvádění techniky....možná někoho dalšího vyhecujeme ke členství.

-----------------------
>....Tento klub by mohl v předstihu informovat své členy o situaci e-mailem nebo SMS zprávou.

Pepík:
Vracím se při tomto hodnocení výsledků znova k myšlence nějakého klubu "aktivních"včelařů při ZO ČSV.
.....
Dobrý nápad. Teď zbývá ve vaší ZO ty aktivní včelaře zorganizovat.
Karel

Pane Turcáni.Světové včelárstvo možno.Ale již mnohokrát se ukázalo a ne bez řádného mínusového dopadu pro naše včelaře,jak je nedobré vše světové bezhlavě přijímat.My a naše včely,žijeme ve střední evropě a máme svá specifika,klima,snůškové poměry,nárazové snůšky atd.atd.Každý včelař mě dá jistě zapravdu.Kdy se nám podaří ihned vytáčet celé nástavky a nechat vystavět celý polonástavek,natož nástavek.Já včelařím například v n.v.340-600 m n/m.V podhůří a na horách.Na horách třeba není vůbec snůška z řepky.Zavíčkování většiny medu je přímo úměrné vydatnosti snůšky a jak včelař pospíchá s vytáčením.Já vždy čekám až je med zralí i za cenu přidání dalšího polonástavku a pak většinou nemám problém s obsahem vody v medu.Pokud je zde dobrá snůška,nebo aspoň průměrná,lze i u DADANTU nebo EURODADANTU vytáčet celé polomedníky.Každému asi jak si zvykne.K problému výměny starších a poškozených plástů v nástavkových úlech,a jen v DADANTECH a EURODADANTECH,ale i LANGSTROTECH a jím podobných úlech o různých rámkových mírách,třeba úspěšně řeší systém"Polonástavek pro kombinovaný nástavkový úl s pracovním oknem.Tomuto systému bylo dáno "Osvědčení o zápisu užitného vzoru č. zápisu 15530 MPT A 01 K 47/00.Původce a majitel pan Karel Štajer.Z dokumentace je vše patrné.Tento polonástavek řeší i jiné záležitosti potřebné v běžném včelařském roce.Bohužel tyto nápady skoro není kde kde publikovat.Přítel Štajer nabídl časopisu Včelařství už v r.2006,konkrétně v březnu"Česnové zasouvací prosakovací krmítko,kterému také bylo vydáno osvědčení o užitném vzoru č.zápisu 15572 MPT A 01 K 53/00 47/06.Bohužel,p.Štajerovi bylo zděleno Panem šéfredaktorem,že takových "ZLEPŠOVÁKU" má plné šuple a že ke zveřejnění dojde nejdříve za 2-3 roky.Oni prý otiskuji jen aktuální přízpěvky.K tomu není co dodat.Kdo má možnost jít na internet,na adrese www.úpv.cz si tyto věci najít a případně odskoušet.Zdraví čárlí

Pane Turcáni.Světové včelárstvo možno.Ale již mnohokrát se ukázalo a ne bez řádného mínusového dopadu pro naše včelaře,jak je nedobré vše světové bezhlavě přijímat.My a naše včely,žijeme ve střední evropě a máme svá specifika,klima,snůškové poměry,nárazové snůšky atd.atd.Každý včelař mě dá jistě zapravdu.Kdy se nám podaří ihned vytáčet celé nástavky a nechat vystavět celý polonástavek,natož nástavek.Já včelařím například v n.v.340-600 m n/m.V podhůří a na horách.Na horách třeba není vůbec snůška z řepky.Zavíčkování většiny medu je přímo úměrné vydatnosti snůšky a jak včelař pospíchá s vytáčením.Já vždy čekám až je med zralí i za cenu přidání dalšího polonástavku a pak většinou nemám problém s obsahem vody v medu.Pokud je zde dobrá snůška,nebo aspoň průměrná,lze i u DADANTU nebo EURODADANTU vytáčet celé polomedníky.Každému asi jak si zvykne.K problému výměny starších a poškozených plástů v nástavkových úlech,a jen v DADANTECH a EURODADANTECH,ale i LANGSTROTECH a jím podobných úlech o různých rámkových mírách,třeba úspěšně řeší systém"Polonástavek pro kombinovaný nástavkový úl s pracovním oknem.Tomuto systému bylo dáno "Osvědčení o zápisu užitného vzoru č. zápisu 15530 MPT A 01 K 47/00.Původce a majitel pan Karel Štajer.Z dokumentace je vše patrné.Tento polonástavek řeší i jiné záležitosti potřebné v běžném včelařském roce.Bohužel tyto nápady skoro není kde kde publikovat.Přítel Štajer nabídl časopisu Včelařství už v r.2006,konkrétně v březnu"Česnové zasouvací prosakovací krmítko,kterému také bylo vydáno osvědčení o užitném vzoru č.zápisu 15572 MPT A 01 K 53/00 47/06.Bohužel,p.Štajerovi bylo zděleno Panem šéfredaktorem,že takových "ZLEPŠOVÁKU" má plné šuple a že ke zveřejnění dojde nejdříve za 2-3 roky.Oni prý otiskuji jen aktuální přízpěvky.K tomu není co dodat.Kdo má možnost jít na internet,na adrese www.úpv.cz si tyto věci najít a případně odskoušet.Zdraví čárlí

Ps. VELMI-SILNÁ A PŘESÍLENÁ VČELSTVA NEPOTŘEBUJÍ PODPOROVAT V JARNÍM ROZVOJI, ALE NAOPAK LECHCE SPOMALOVAT...RIZIKO ROJOVÉ NÁLADY!!!!!!!!!!( K TOMU POSLOUŽÍ NÍZKONÁSTAVKOVÍ ÚL )
S VELMI-SILNÝMI VČELSTVY SE NEDÁ ÚSPĚŠNĚ VČELAŘIT BEZ TVORBY ODDĚLKŮ...V OBDOBÍ PŘED KVĚTEM LÍPY MALOLISTÉ NESMĚJÍ BÝT VČELSTVA NA VRCHOLU SÍLY ( CCA 80 000 VČEL ),ALE V PŘEVRCHOLOVÉ SÍLE ( MEZI CCA 60 000-70 000 VČEL )...PRAVIDELNÝ ODDBĚR ODDĚLKŮ ( 1/4-1/3 PLODU )V INTERVALU 3-4 TÝDNŮ( TAKOVÝCH ODDBĚRŮ MŮŽE BÝT I VÍCE JAK 2( V ZÁVISLOSTI NA ZIMNÍ SÍLE ))...OBDOBÍ ODBĚRŮ KONČÍ BĚHEM ROZKVĚTU LÍPY MALOLISTÉ, PO TÉ VČELY NECHÁME V PLYNULÉM VÝVOJI ( ROJOVÁ NÁLADA UŽ NEHROZÍ...POKUD NĚCO ZÁSADNÍHO NEZKAZÍTE).

M. Václavek

V kombisystému ( dadant ) je jistě rychlejší jarní rozvoj. Je však otázka, zda to má význam?
Pro včelaře, kteří neumějí včelařit s neomezenými včelstvy ( v případě malovčelaře jsou neomezená včelstva jistě znak racionalizace!!!)a včelaří omezeně, může být dadant výhodný.
Kombisystém se mi jeví neuniverzální a komplikovaný ( obměna díla ).
Kombisystém může podpořit přiměřeně omezená včelstva ( cca 30 000 zimních včel ) a ty se mohou ve výnosu vyrovnat včelstvům neomezených ( 40 000 zimních včel ).
Pak záleží už jenom na koeficientech ( užitkovosti, produktivity práce, intenzity včelaření,...jejich hodnoty mohou být pro jednotlivé včelaře různé a taky různě hodnotné....např. malovčelař do produktivity nezapočítává čas...dělá to z lásky ke včelaření ), zda se rozhodnout pro ten či onen systém.
Já ( a doufám že to bude můj poslední názor...už jsem prodělal v posledních letech docela dost velké názorové převraty...ze Zenderů na ležan, z ležanů na Optimal a za x-let ( až my to časové možnosti dovolí...doufám že mě už nepotká MOR, vloni mi to už stačilo )plánuji přejít na MV-Farrar-multiuniverzal )preferuji nízkonástavkové úly ( Optimal, Farrar, Langstroth ).
Vřele je všem ( racionálním ) včelařům doporučuji.
( do nízkonástavkových úlů patří jen silná, lépe velmi-silná včelstva s dobrými matkami...neomezená včelstva )
Chci si udělat představu o síle Řeháčkových včelstev:
Chtěl bych se zeptat:
Jaká včelstva ing. ŘEHÁČEK zazimuje ( jeden vysoký nástavek + ???nízkých nástavků )???
Kdy zužuje úl na zimní velikost???
Děkuji za odpověd.

zdravím............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

To je sice dobrý nápad, ale odkud jsi, příteli. Také jsem dnes dostal výsledky, ale protože jsem prozírav, mám léčivo od loň ska. Bohužel, musím s Tebou souhlasit v to, že i dlouholetí včelři nechápou problém s množením Varroy. Co s nimi??,

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Výsledky vzork? a klub "aktivních"v?ela??.
> Datum: 15.2.2007 20:23:10
> ----------------------------------------
> Dnes nám dorazily výsledky vzorků ze zimní měli.Přesně to odráží znalosti
> jednolivých včelařů a důvěrníků.Ti co jsou obeznámeni s technologií a
> podmínkami léčení nemají problém.Bohužel zbytek ani némá zájem se něco
> dovědět a své léčení posunout k lepší kvalitě.Vracím se při tomto hodnocení
> výsledků znova k myšlence nějakého klubu "aktivních"včelařů při ZO
> ČSV.Tento klub by mohl v předstihu informovat své členy o situaci e-mailem
> nebo SMS zprávou.Dalo by se tak rychle reagovat třeba na letošní teplou
> zimu a jaro,objednat léčivo na nátěr plodu a toto co nejrychleji provést
> dokud je plodu málo.Co na to říkáte přátelé?
>
>
>

Děkuji všem, kdo uvedli adresu na plánky rámku, vidím, že já mám doma spíše
rámky 39x25 než 24.

Radim Polášek

Dnes nám dorazily výsledky vzorků ze zimní měli.Přesně to odráží znalosti jednolivých včelařů a důvěrníků.Ti co jsou obeznámeni s technologií a podmínkami léčení nemají problém.Bohužel zbytek ani némá zájem se něco dovědět a své léčení posunout k lepší kvalitě.Vracím se při tomto hodnocení výsledků znova k myšlence nějakého klubu "aktivních"včelařů při ZO ČSV.Tento klub by mohl v předstihu informovat své členy o situaci e-mailem nebo SMS zprávou.Dalo by se tak rychle reagovat třeba na letošní teplou zimu a jaro,objednat léčivo na nátěr plodu a toto co nejrychleji provést dokud je plodu málo.Co na to říkáte přátelé?

Doporučené míry modernizovaného rámku 39 x 24 :

http://www.vcely.or.cz/files/nastavkove-vcelarstvi/nastavkove-vcelarstvi.htm


(dole na konci stránky)


> Mírou rámků se rozumí venkovní rozměr 39 × 24 + ouško 16 mm a
> šířka rámku včetně mezerníku 35 mm nebo 38mm pro medník

38 mm doporučuji nejen pro medník, ale i všude.


> Pepan

>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
>> Předmět: plánek 39x24
>> Datum: 15.2.2007 10:16:54
>> ----------------------------------------
>> Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
>> plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
>> dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
>> Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
>> nezanedbatelné odchylky.
>>
>> R. Polášek
>>
>>
>>
>>

I s ručním pohonem lze bez problému vytáčet panenské plásty - navíc
nedrátkované, jen musí být dobře podepřeny. Více v příspěvku:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=18400&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Milan Čáp

>Takže to chce asi elektrický pohon (kvůli rovnoměrnosti otáček) s regulecí
>otáček a dobře si ho "vyladit".
>Ruční pohon (víceméně nerovnoměrný) by zřejmě mohl potrhat dost souší?
>
>
>

Honza Jindra napsal:
>Naučit medomet vytáčet panské souše je problém jen na začátku práce - volba otáček a časů.
>Pak již problém nenastane, i když občas nějaká souš "odletí". Je to prostý výběr toho co je špatně zataveno nebo postaveno.
........

Takže to chce asi elektrický pohon (kvůli rovnoměrnosti otáček) s regulecí otáček a dobře si ho "vyladit".
Ruční pohon (víceméně nerovnoměrný) by zřejmě mohl potrhat dost souší?

Radim Polášek napsal:

>Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na plánek na rámky 39x24?
>Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
>Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají nezanedbatelné odchylky.
...................

Rámky jsou zobrazené v downloadu této konference, soubory ke ztažení, položka 38:
http://www.vcely.or.cz/files/ramiky.jpg

rámek 39x24 standart- dolní 0,8 boční 0,8 horní 1,2
-šířka 25mm,používá se až 28
-39x24 samozřejmě vnější rozměr
-vnitřní si odečti
-drátkování svislé 4x
-bez drážek a čehokoliv na víc

nejde o procenta vody ale o teplotu rámků musí se vytáčet teplé a když se něco rozbije, nevadí i tyto rámky je trěba z hygienickýh důvodů měnit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: dadant- nevhodné rieenie
> Datum: 15.2.2007 11:02:21
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě
> držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou
> euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu.
> ........
>
> V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
> Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
> Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí
> místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
> Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je
> při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní
> části, kde matka neplodovala).
>
>
>

Mírou rámků se rozumí venkovní rozměr 39 × 24 + ouško 16 mm a šířka rámku včetně mezerníku 35 mm nebo 38mm pro medník

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: plánek 39x24
> Datum: 15.2.2007 10:16:54
> ----------------------------------------
> Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
> plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
> dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
> Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
> nezanedbatelné odchylky.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Radek Krušina:
V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní části, kde matka neplodovala).

Ano, měřím, ale je to celkem jedno. Někdy je med hustší právě v nezavíčkovaných buňkách. Med se snažím odebírat ráno a vytáčím několik hodin po odebrání medu, někdy až druhý den. Nemám teplou medárnu ani termobox na nástavky, ale používám ohřev vzduchu v medometu. Naučit medomet vytáčet panské souše je problém jen na začátku práce - volba otáček a časů. Pak již problém nenastane, i když občas nějaká souš "odletí". Je to prostý výběr toho co je špatně zataveno nebo postaveno.

Honza

Stonjek napsal:
>Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu.
.........

V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní části, kde matka neplodovala).

Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
nezanedbatelné odchylky.

R. Polášek

Nevím, jak na to budou zarytí nastavkáři pohlížet, ale napadlo mně, že
používání Blinovy přepážky v nastavcích znamená, že se v nich prosadil jeden
z principů dávno dříve používaný v zadovácích, konkrétně v předjaří zužování
úlového prostoru tak, aby rozvíjející včelstvo tento zúžený úlový prostor
dokázalo snadněji vyhřát. Akorát v zadovácích se to zužování jaksi provádí
už z principu zadováku, u nastavků je k tomu třeba tu přepážku. Na druhé
straně Blinova přepážka zaručuje průběžné automatické podněcování včelstva
simulující venkovní snůšku a tudíž ještě rychlejší rozvoj. Sám jsem pro
hodně slabá včelstva zmenšoval prostor nastavku vkládáním polystyrenu místo
krajních rámků.
Taky bych chtěl stihnout na jaře vyrobit 1 - 2 dadanty a vyzkoušet je.
Blinovu přepážku ale zatím neplánuji.
Ať to v dadantech lítá.

R. Polášek

No určitě se dá zdůvodnit a přesnými měřeními dokázat, že z plastových
kbelíků s barvou nějaká změkčovadla do barvy jdou a následně se uvolňují do
ovzduší místností. Je otázka, jak se na tom podílí určité pravděpodobně malé
procento změkčovadel vymytých z kbeliku, výrobci plastů taky nejsou hloupí a
takové plasty, aby se z nich ta změkčovadla hromadně vymývala nedělají, do
malířské barvy a jak se na tom podílí třeba levná plastová čínská hračka
nebo boty nebo podobné dovezené levné zboží, když evropští výrobci tady toho
většinou přestávají vyrábět, protože jejich výrobky jsou dražší a jiné než
ty levné třeba už ani nejdou koupit. Dokážu si docela dobře představit, že
takhle zpracovaný zákazník sáhne v obchodě po barvě v kbelíku s
potravinářskou značkou, i když vedle je v jiném kbelíku nemlich stejná barva
třeba za poloviční cenu. Nebo když ne poloviční, tak o třetinu nižší. To
bude asi ten marketing....
Jinak když mně někdo začne vnucovat nějakou superekologickou barvu nebo
omítku nebo něco takového, tak mu na to řeknu, že takový ekologický neškodný
výrobek určitě není třeba nijak vyhazovat na skládku, že použitou starou
barvu atd můžu dozajista vyhodit doma na kompost, přece nebudu podporovat
zbytečné neekologické vyhazování použitých materiálů na skládky, raději to
doma použiji pod zeleninu a že dozajista na to má papír, že to lze takhle
biologicky zlikvidovat a ten papír po něm chci. A mám pokoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 15, 2007 8:37 AM
Subject: Re: kyble


Cena obalů z reciklátů bude určitě nižší a určitě by je výrobce použil kdyby
mohl. každý výrobce chce prodat z nejnižšími náklady za nejvyšší cenu A do
malířských barev se nesmějí dostat změkčovadla z obalů ty ba se pak následně
dostávali do ovzduší v místnosti a proto potravinářské obaly na ně. (
informace od malíře pokojů)

Tak já nějak ztrácím sílu odpovídat na otázky k čemu je tam ta díra ap. Prostě, kdo se chce dozvědět víc, musí číst pečlivěji Včelařství a ing Řeháčka. Přiznám se, že mě silně lezou krkem dadantovské dotazy, obzvl. konmorování apod a proto s odpověďmi na ně definitivně končím. Že je Dadant ten nejhorší úl jaký jsem si mohl zvolit je možné, ale v mých podmínkách dává nejvyšší výnosy a nároky na obsluhu včelstev jsou malé. Bezproblémové zimování, neexistence Nosemy je navíc. Než jsem je uvedl do provozu, tak jsem je pečlivě otestoval, spolu s ležany, nástavkovými úly 39 x 24 zateplenými i nezateplenými. Mými favority byly ležany, kterými jsem chtěl vybavit svoje včelnice a o kterých jsem se domníval,že budou vhodné na stáří uvěřiv přesvědčivě napsaným článkům ing Otčenáška a Hájka/ Včelařství/. Samozřejmě vše bylo jinak a to v době, kdy jsem ani nevěděl, že nějaký Ing Řeháček existuje. V téhle medné soutěži Dadanty naprosto přesvědčivě vítězily a mě neušlo, že kromě složitého a pracného vkládání mezistěn je ošetřování včelstev výrazně jednodušší. No a pak přišel Řeháček s komorováním a bylo vymalováno.Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu. Zdraví R. Stonjek