78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



fskalsky (195.113.155.3) --- 1. 12. 2006
Inciativa-inciativci-rok s rokem

Je moc co zlepšovat Ing.Aleš Přilesky 14.12.2005

...Myslim si,ze ve spolupraci s UV bychom meli vzit na pretres nove Stanovy a stare problemy.
Dejme navrhy na zmeny.Projednejme v ZO,na okresech a jsem presvedcen ze i soucasny UV tuto spolupraci uvita a bude k nasi spokojenosti koordinovat nasi spolupraci...


Muj nazor je odlisny :
Jsme Svazem vcelaru clenu a ne Svazem ZO,OV,UV,ani predsednictva.
Kazdy navrh -od kohokoliv-ma stejnou vaznost a prijatelnost.
Nezacinat od drobnosti,ale od celkoveho pojeti-koncepce CSV

Zajimava by byla informace jak byla prijata a pokracuje spoluprace s UVCSV a na mistech nejvyssich ?

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 1. 12. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465) (19468) (19478)

a nelepí se ten sololit nějakým formaldehydem...jste si jistí ,že je zdravotně nezávadný!!!!!!!!!!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 12. 2006
Pamatujete?

http://www.youtube.com/watch?v=38bdfOex9Js&NR

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465) (19468)

Před pár lety jsem hledal na internetu výrobce sololitu a došel jsem na to,
že jsou certifikovaní výrobci splňující příslušné snad oborové normy a
jejich sololit používají renomovaní výrobci nábytku a potom necertifikovaní
výrobci.
Co se týká kroucení sololitu uvnitř úlu, je to asi problém technologie
chovu. Komu se v úlu sráží v zimě voda, tak to asi nevydrží žádný sololit
bez impregnace, navlhne, měkne, kroutí se a bobtná a včely ho vykousávají.
Když tam ta vlhkost není, sololit drží kromě extrémních pevnostních nároků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 30, 2006 8:15 AM
Subject: Re: Sololitový nástavek


> Sololit používáme běžný nábytkářský, z Globusu. R.M. 39x24
> ...
> Za totáče byl jen jeden a ten byl festovní. Teď jich bude asi více druhů a
> asi i různě klížené. Jsopu sololity, co vyúpadají skoro jak sololak, a na
> druhé straně jsem si na paletách atd všiml sololitů, které vypadají jak
> lepenka.
> kj
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 30. 11. 2006
RE: bielidko (2892) (19476)

https://obchod.activa.cz/?page=katalog&product[submenu_id]=111&product[from]
=0&menu[menu_id]=5&menu[submenu_id]=111#p16399


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of ja
Sent: Thursday, November 30, 2006 3:07 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: bielidko

cau, ja by sa som len chcela opýtať, prečo na internete nemôžem násť nijaké
informácie o bielidku

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ja (87.197.48.209) --- 30. 11. 2006
bielidko (2892)

cau, ja by sa som len chcela opýtať, prečo na internete nemôžem násť nijaké informácie o bielidku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19472)

> Trochu jiný pohled. Opravdu se vyplatí vyrábět sololitové nástavky? Je
> skutečně tak levný proti nástavku s plného dřeva. Pokud se týká ceny
> materiálu ta nejpíše ano, ale když se zakalkuluje i cena práce při výrobě?
> A nemusí se vycházet z průměrné mzdy, stačí 70-100,- Kč/h.


Pro mě je důležitá nejen cena (včetně práce), ale i další faktory. Potřebuji
nástavek lehký, zaměnitelný s původními nástavky, jednoduchý, bezúdržbový a
příjemný pro mne i pro včely. To sololit splňuje. A pokud jde o pracnost, je
vyšší, než u masivu, ale to jen proto, že tenkostěnný nástavek z masivu je
extrémně jednoduchý. Výroba sololitových nástavků je zábava, pokud má člověk
sponkovačku. U nízkých nástavků zase dávám přednost masivu.

mp



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19472) (19473)

Nemusí jít o variantu zakoupení nových, ale variantu domácí výroby nezateplených ze dřeva a ze sololitu. Tady asi může mít výrazný vliv i úlový systmém, kdy pro NN lze sehnat desku potřebné šíře, pro SN (VN) se musí slepit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19472)

A nemusí se vycházet z průměrné mzdy, stačí 70-100,- Kč/h.
...... :-)
á 168 hodin měsíčně = 11 760 až 16 800,- čistého by opravdu většině včelařů stačilo. Pokud nevčelaří v Praze :-)
Protože to musím brát na čistý plat. Vyplatí se mi týden vyrábět nástavky, nebo jít na týden do arbaitu a přinést si odtamtuď prachy na nákup nových profi nástavků?

Jinak je pravda, že sololit není až tak laciný. Spíš jde o otázku konstrukce. U nezateplených je to stejné jako dřevo, u uteplených nahrazuje palubky a tam to asi ekon. význam má.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453)

Trochu jiný pohled. Opravdu se vyplatí vyrábět sololitové nástavky? Je skutečně tak levný proti nástavku s plného dřeva. Pokud se týká ceny materiálu ta nejpíše ano, ale když se zakalkuluje i cena práce při výrobě? A nemusí se vycházet z průměrné mzdy, stačí 70-100,- Kč/h.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.235.102.80) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463) (19466) (19470)

Používám pouze sololitové úly a sololit považuji za zcela nedoceněný materiál. Ani v jednom případě jsem se nesetkal, že by ho včely vykusovaly. Zkoušel jsem ho vevnitř polepovat hliníkovou folií, ale po několika letech pokusů jsem toho nechal, neboť to co slibuje např př. Lengál se nepotvrdilo a už vůbec ne to skvělé navýšení výnosů, které publikoval ve Včelárovi. Problém sololitu spočívá ale v tom, že není odolný při namáhání na vzpor. Těsně před medobraním může být nejspodnější nástavek namáhán stlačováním i přes 100kg a pak se sol. začíná vlnit a kroutit. Proto ho v rozích přitloukám a pečlivě lepím na rozpěrky cca 10 x 15. Tedy 8 rohů, 8 rozpěrek a zmíněné úkazy se nevyskytují. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463) (19466)



- vnútorný náter farbou sololitovú stenu vylepšuje, no problém (a ten je aj pri tapetovaní - lepidlo) je práve farba. Nespĺňa potravinový kódex, sporné to môže byť i so samotným sololitom (u nás smrekolit), i keď je shválený pri
výrobe npr. kuchynského nábytku.

- kvalitu vnútorných úľových stien zlepšuje natretie teplým (zvýši sa nasiakavosť) propolisovým náterom. Na 1 liter priemyselného liehu, pridáme 100 mg propolisu, vyluhovať týždeň a viac.

- prečo robím steny uzatvorené obojstranne sololitom? Dosiahnem tým kvalitnú, pevnú panelovú úľovú stenu, je pevná ako z masívu. Dva rozmery úľových stien vyrábam v presnej šablóne, vymedzujúce drev. harnolky nespájam, vložím ich do krajnej polohy do šablóny, natriem disper. lepidlom a jednu stenu pribijem klinčekmi. Uzavriem až po vybraní zo šablóny.

- ako som už napísal, posledné roky do panelovej steny nedávam polysterén (20mm), izolácia je len 20mm vzduchová vrstva (lambda= 17cm tehlového múra).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465)

Od: Michal Pol :
> Tak to se divím. Používáve cca. 150 sololitových nástavků, některé z nich už
> několik let (4 ?), bez nátěru (uvnitř ani vně), bez výztuh, hladkou stranou
> dovnitř a žádné problémy jsem nezaznamenal. Tzn. žádné kroucení, vlnění,
> bobtnání nebo vykusování sololitu včelami, nevím o jediném takto postiženém
> nástavku. Sololit používáme běžný nábytkářský, z Globusu. R.M. 39x24.
.......

Záleží na výrobci a jakosti. Ale je úplně jedno kvalita, jestli louhuji (rozpouštím mastnoty a umývám) nečistoty, protože mě zkřenčely všechny namočené sololiťáky a to tak, že se po vyschnutí a po nějaké době (1 sezona) drolí jak slámová a slisovaná řezanka.

Jestli má solilit výhodu ve váze oproti masivu, tak životnost po důkladné dezinfekci je nulanulanic.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19465)

Sololit používáme běžný nábytkářský, z Globusu. R.M. 39x24
....
Za totáče byl jen jeden a ten byl festovní. Teď jich bude asi více druhů a asi i různě klížené. Jsopu sololity, co vyúpadají skoro jak sololak, a na druhé straně jsem si na paletách atd všiml sololitů, které vypadají jak lepenka.
kj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463) (19466)

oprava, jsou v provozu od 1999/2000 - co vyšlo ve včelařství, že 8cm PS je to pravé ořechové. Mně se to nepotvrdilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19463)

Taky proč tam dávat sololit. Pokud je to vnitřní plocha izolovaného nástavku a následuje polystyren, tak pro tento účel jsou i jiné možnosti. Sololit taky mám v některých nástavcích, ale je dobré si uvědomit, čím je ten papír lepený. Nejsem si jist, že je to úplně košer, ale možná se mýlím.
Pokud má solit za úkol jen zabránit vykusování za ním umístěného polystyrenu, lze ten chránit i jinak.
Já mám odzkoušené:
- umělohmotná tapeta, nalepená Tapetonou + hřebíčky na krajích. To mi vydrželo 20 let a nyní ji dávám pryč, a budu dávat novou - je to vlastně perfektní "desinfekce". Jediná nevýhoda je, že pokud tam při fumigaci zapálíme knot a nedáváme si pozor, opálím tam tapetu.
- fasádní systém - našpendlím perlinku, rozdělám lepidlo (to mi přijde jako cement vylepšený nějakým akrylátem) a hladíkem natáhnu. Přebrousím otřepy a přetřu latexem. Tyto nástavky mám v provozu od 2006 a včely trošku omlely cement a perlinka trochu vystupuje. Tu perlinku samotnou (použitou jako síto) jsou včely schopny trochu odrolilt, ale je to nějaký sklolaminát a už dva roky včelám odolává.
Stejnou úpravu jsme tehdy pokusně použil i na vnější straně, jednak potěr bez a s perlinkou (všiml jsme si že př.Jindra používá také) a ani v jednom případě jsem se nesetkal s vykousáním od myší. Úly jsou na paletách na zemi u lesa. Ostatní jsem obouchal hliníkovou tiskárenskou folií a ta je opravdu "zvířatuodolná". Takže se tam perfektně schovávají mravenci:-)
Kombinací dřevěné rámy, polystyren a některá z těchto ochran vzniknou opravdu lehké a robustní nástavky. Zateplené. Pokud je někdo přesvědčen, že včely to potřebují, tak to může odzkoušet, je to bytelné a nevykazuje to žádnou tepelnou setrvačnost. Tu zajistí zásobní plásty. A tak tam mají včely led v rozích ještě týden po proletu.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek

> Dělám to přesně tak. Nenatřený sololit mně hladkou vrstvu vyhryzaly do
> drsna, sololity proto napouštím i zevnitř nastavku fermeží nebo zředěnou
> barvou a vyztužuji přibitými latičkami.

Tak to se divím. Používáve cca. 150 sololitových nástavků, některé z nich už
několik let (4 ?), bez nátěru (uvnitř ani vně), bez výztuh, hladkou stranou
dovnitř a žádné problémy jsem nezaznamenal. Tzn. žádné kroucení, vlnění,
bobtnání nebo vykusování sololitu včelami, nevím o jediném takto postiženém
nástavku. Sololit používáme běžný nábytkářský, z Globusu. R.M. 39x24.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (193.86.120.153) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455) (19458)

Já myslím stíhačkami ty včelky, které po otevření úlu vystartují ven, aby mne bodly.Včely mám "vzrušivé" a tak nad další radou p. Liebiga, abych je rozchovával mohu jen vrtět hlavou.I v chladném počasí jich po otevření vylétne stovka.O tom se asi přesvědčil tvor, který mi předloni sundal stříšku a trůpek z již zazimovaných včel.Víc nestačil.Včely přežily, i když do nich týden pršelo a pak mrzlo.Ale ty nervy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455)

Dělám to přesně tak. Nenatřený sololit mně hladkou vrstvu vyhryzaly do
drsna, sololity proto napouštím i zevnitř nastavku fermeží nebo zředěnou
barvou a vyztužuji přibitými latičkami. Potom je i jedno, jestli je sololit
ze strany včel drsnou nebo hladkou stranou. Asi by stačil i včelí vosk za
horka. Jinak mezi sololity bývají dost rozdíly, jsou sololity kvalitní
určené třeba jako materiál pro výrobu nábytku, třeba zadních stěn skříní a
sololity horší a levnější určené třeba pro výrobu přepravních beden.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 29, 2006 12:43 PM
Subject: Re: Sololitový nástavek


> Ja požívam sololit (150 ks nadstavkov miery "B") na výrobu nadstavkov už
23
> rokov, sololit dávam obojstranne, drsnou stranou obrátenou vonku,
uteplenie
> stien 20mm vrstvou vzduchu. Je pravdou, že i u mňa dochádzalo v malej
miere
> k vyhrýzaniu vnútorných stien včelami, všetky nadstavky používam doteraz)
a
> to z dôvodou, že steny vo vlhkom priestore "nabobtnávajú" a vtedy včelám
> steny zavadzajú, zvlášť ak na pláste ošetrujú trúdí plod. Hlavne vtedy,
keď
> je šírka úľa presná, ja preto nechávam 10-15mm naviac. Posledné roky som
> túto chybu (vlnenie stien) upravil tým, že do priestoru uteplivky vkladám
> tri drevené stojky, na ktoré sololit klinčekmi pribijem. Teraz sú debničky
> perfektné. Úle vyrobené z týchto panelov sú najlacnejšie, lacnejšie ako
úle
> z dreva. Anton
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451) (19452) (19454) (19456) (19457)

Já si myslím, že plodování v tuto dobu je tehdy, když za prvé mají ještě
nějakou snůšku, ať už z hořčice na zelené hnojení nebo když včelař se ještě
snaží krmit. Nebo druhá možnost je, když včely v tuto dobu nějakým způsobem
usoudí, že ve včelstvu je méně včel než by mohlo být (než dovolí genetika
včelstva) a snaží se ještě na poslední chvíli počet doplnit. Mohlo by to být
třeba nějakým větším zásahem do včelstva a zvětšením jeho prostoru v případě
malého úlu v říjnu nebo listopadu nebo třeba tím, že včelstvo obsahuje
nějaké procento zimních včel poškozených varaózou, které teď odcházejí a
včely díky teplému podzimu se je snaží plodováním nahradit. Přitom zamezit
plodování nemusí ani odstranění uteplivek a nezakryté síto na dně, na jaře
přece včely plodují i při nižších teplotách než jsou teď. Ale je to jen
teorie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 29, 2006 3:56 PM
Subject: Re: dlouhy teply podzim


> Dnes jsem spojoval 11 kmenových a na ně 11 oddělků.Výsledek vám ted mohu
> napsat: 11 kmenový mělo plod minimálně na 3 plástech a to otevřený i
> zavíčkovaný a 10 oddělků na tom bylo stejně jedenáctý měl asi 5cm kolečko
> zavíčkovaného plodu a okolo asi 40 buněk otevřeného.Kmenová vč.byla do
dnes
> na 33 plástech 39x24 horní dvě očka otevřená.Oddělky na 18 plástech 39x24
> horní očko otevřené.To vše na lesním stanovišti cca 400n/m teplota mezi 7
> až 8 st.
>


----------------------------------------------------------------------------
----


> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blinka Josef (e-mailem) --- 29. 11. 2006
Zprava o stavu...

Ahoj všichni.

Nestačí jen mudrovat, je třeba se do úlů podívat, pokud chci vědět, jestli
včelstva plodují.Sahání pod strůpek a sledování česna není vůbec směrodatné.
V neděli 26. listopadu bylo u nás slunečno a 14 až 15 stupňů, tak jsem se do
toho dal a namátkou 9 včelstev otevřel.

Místo: Suchdol nad Odrou (Moravská brána - úpatí Oderských vrchů - 270
m.n.m. - lesní včelnice, 60 včelstev + záložní matky).

Úly: Slezan - nízkonástavkový tenkostěnný, r.m. 448x170, 12 rámků v
nástavku. Na zimu odeberu z každého nástavku 1 rámek u méně
obsednuté stěny kvůli větrací a manipulační mezeře.

Síla včelstev: téměř všechny mají 5 nástavků, obsedají 2,5 až 3,5 nástavku.
Pátý nástavek teď obsedají jen z poloviny (je plný zásob), žádné
včelstvo nesedí až pod strůpkem. První nástavek je téměř bez
včel (skladuji tam přes zimu panenské souše a působí jako
protivětrné sukně při plně otevřeném česnu 4x46cm + event. mřížka proti
myším).

Zásoby: nakrmil jsem asi 24 kg cukru do konce srpna. Teď se mi zdá, že mají
víc, 4. nástavek je někde těžší než 5. nástavek. V září byla v
doletu pohanka, vojtěška, hořčice, netýkavka obrovská, strništní
plevely a další. Melecitóza u nás nebyla.

Léčení: červenec a srpen gabon PA 92 - roztočů hodně - nepočítáni.
1.ošetření Varidolem - aerosolem acetonem 28.10. - roztočů po týdnu
od 10 do asi 600. 2. ošetření stejným způsobem 4.11.,mráz -2 stupně.
Následující týden nebylo příhodné počasí pro rozvolnění chumáče
(mrholení, syrovina), roztočů bylo v drtivé většině 0,
výjimečně až 50. Více roztočů jsem napočítal až po oteplení v tu neděli
26.11., od 0 do 60. Ty nuly byly spíše výjimkou. Svědčí to o
tom, že teprve po rozvolnění chumáče a úklidu
spadnou zbylí rotoči dolů (podložka je samozřejmě pod sítem), což
může zkreslit vyšetření zimní měli, pokud se oteplí mezi posledním
očištěním podložky a odběrem.

A teď to nejdůležitější-plodování: z 9 prohlédnutých včelstev mělo 6 matky
bílé (letošní), 2 matky modré (loňské) a 1 matku zelenou
(předloňskou). Matky jsem nehledal ale 7 jsem viděl. Zadečky
měly malé až střední. 8 včelstev bylo bez plodu, 1 včelstvo mělo vajíčka na
jedné straně plástu na ploše jako dlaň. Matka byla bílá a měla
střední zadeček. Jednalo se o včelstvo spíše střední,
obsedalo 3 nástavky.
Chumáče měly střed převážně ve 3. nástavku,obklopený spoustou zásob
(glycidových i pylových). Létavky nosily žluté a žlutozelené
rousky a z plástů ve vodorovné poloze kapal žlutavý nektar.

A už mě nic nenapadá, když si vzpomenu, tak to pošlu. Anebo se ptejte.
Závěr ať si udělá každý sám, každý máme jiné podmínky. Teď nelze nikomu
poradit kdy má provést 3. ošetření. Plod může být různě v malém množství po
celý prosinec.

Josef

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkaš (e-mailem) --- 29. 11. 2006
FW: dlouhy teply podzim



Zdravim,
nechavate folie na zimu?
neplesniveju Vam ramiky?
z coho je ta folia a je priezdusna?
Ja som zatial daval na strop uteplivky a ked boli vlhke menil som ich.


Marek





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Karel
Sent: Wednesday, November 29, 2006 8:50 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: dlouhy teply podzim

Abych řekl pravdu, medomet jako fixírka mě zajímá čistě hypoteticky, ale k
odlučování kapek by byl ideální cyklon, a celá komplikace by snad měla
význam při vyklepávání velmi tekutého a nezralého medu a následného
vysušování v proudu suchého suchu. Pokud má někdo 1 000 včelstev a
intenzívní květové snůšky, je to pro něj jak dělané. :-))

Spíš si myslím že aktuální by byla diskuze o tom, v jakém stavu máme včely.
Jak sedí, jestli drží chomáč pod zásobama, nebo jsou roztaženy vertikálně
třeba i přes tři N(24cm) až pod strop a pokud někdo má nějaká měření
teploty, či jiné možnosti jak identifikovat plodování, tak by to byla
zajímavá informace.
Já jsem kontroloval teď podložky a nikde jsem stopy po plodování nenašel,
ale pod některými igelity bylo nebývalé vlhko, obdobné, tomu na jaře.
Takže co takhle zahájit sběr informací jak to kde vypadá. A bylo by dobré,
kdyby k dobru přihodili info i další čtenáři, ať tady neexhibuje jen pár
vytrvalců.
Právě v tomhle plošném sběru a předávání informací a zkušeností vidím
obrovský potenciál internetu. Proč ho nevyužít.
Já jsem si stanovil při kontrole menší neurčitou hypotézu, že bude třeba
dávat bacha na očka. Dřív jsem nechával všechna otevřená, aby to hodně
větralo a včely neplodovaly. Letos jsem nebyl programově důsledný a teď jsem
si všiml, že pokud včely zůstaly dole, tak spíš tam, kde jsem nechal nahoře
zavřená očka. (i včely potřebují kyslík-:) Tak jsme je teď všude pozavíral.
Vím, v metodice to je :-), ale dřív to nebylo nutné.
Karel




_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim - jak dezinfikujete??? (19448) (19450) (19451) (19452) (19454) (19456) (19457)

Od: Pep?k:

> Dnes jsem spojoval 11 kmenových a na ně 11 oddělků.Výsledek vám ted mohu
> napsat: 11 kmenový mělo plod minimálně na 3 plástech a to otevřený i
> zavíčkovaný a 10 oddělků na tom bylo stejně jedenáctý měl asi 5cm kolečko
> zavíčkovaného plodu a okolo asi 40 buněk otevřeného.Kmenová vč.byla do dnes
> na 33 plástech 39x24 horní dvě očka otevřená.Oddělky na 18 plástech 39x24
> horní očko otevřené.To vše na lesním stanovišti cca 400n/m teplota mezi 7
> až 8 st.
.....

To mohu potvrdit. Sice jsem nespojoval, ale plod je přítomen. Doufám, že se změní pohled našich planetových výzkumníků na tento fakt, který se za posledních 10 let min. 2x ukázal. A doufám, že si někdo nebude kosmicky myslet, že odvíčkování plodu před aplikací léčiva bude prováděno u všech.

Také by se měli zamyslet včelařští mudrlanti na tomto. I když nejsem přímo fanatik do estetiky, snažim se dezinfikovat nástavky do podoby, kdy se nemusím stydět za čistotu vně úlu. (stáří souší a čistota nástavku uvnitř)

Již nějakou tu dobu (poslední měsíce) pomalu dezinfikuji louhováním. Ptám se:

Je schopna např. jedna nebo dohromady dvě ZO odpřísáhnout, že všichni členové provádí účinnou a pravidelnou dezinfekci během chovu?

Když totiž mám přirovnat moji dezinfekci s odpovídajícím množstvím úlů s např. nějakou ZO, tak mě napadá takové dilema. Pro pantátu s celoživotní praxí se 4 - 40 včelstvy jsem prý "vydřiduch a trýznitel včel". Tak se ptám jestli nejsou malí včelaři také trýznitelé, jestli mají za dezinfekci pouze pohyb škrabátkem? :-)


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453) (19455)

ono nejde tak o stíhačky které by nenašly domov jako o včely které v tomto teplém počasí opouštějí úl aby v klidu umřely
Taky to bývá důvodem podivného jevu kdy včelař na jaře najde úl bez včel , bez mrtvolek ale plný zásob. Nemocné včely umřely venku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Sololitový nástavek
> Datum: 29.11.2006 12:51:46
> ----------------------------------------
> Ja požívam sololit (150 ks nadstavkov miery "B") na výrobu nadstavkov už 23
> rokov, sololit dávam obojstranne, drsnou stranou obrátenou vonku, uteplenie
> stien 20mm vrstvou vzduchu. Je pravdou, že i u mňa dochádzalo v malej miere
> k vyhrýzaniu vnútorných stien včelami, všetky nadstavky používam doteraz) a
> to z dôvodou, že steny vo vlhkom priestore "nabobtnávajú" a vtedy včelám
> steny zavadzajú, zvlášť ak na pláste ošetrujú trúdí plod. Hlavne vtedy, keď
> je šírka úľa presná, ja preto nechávam 10-15mm naviac. Posledné roky som
> túto chybu (vlnenie stien) upravil tým, že do priestoru uteplivky vkladám
> tri drevené stojky, na ktoré sololit klinčekmi pribijem. Teraz sú debničky
> perfektné. Úle vyrobené z týchto panelov sú najlacnejšie, lacnejšie ako úle
> z dreva. Anton
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451) (19452) (19454) (19456)

Dnes jsem spojoval 11 kmenových a na ně 11 oddělků.Výsledek vám ted mohu napsat: 11 kmenový mělo plod minimálně na 3 plástech a to otevřený i zavíčkovaný a 10 oddělků na tom bylo stejně jedenáctý měl asi 5cm kolečko zavíčkovaného plodu a okolo asi 40 buněk otevřeného.Kmenová vč.byla do dnes na 33 plástech 39x24 horní dvě očka otevřená.Oddělky na 18 plástech 39x24 horní očko otevřené.To vše na lesním stanovišti cca 400n/m teplota mezi 7 až 8 st.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (193.86.120.154) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451) (19452) (19454)

Neboj já to pochopil, fotky nemám a ani je pořizovat nebudu.To radši připustím, že nemám pravdu.Máš pravdu, že koluje spousta pověstí, ale ať je to pověst, nebo ne, já trpím, když vidím zkřehlé stíhačky co nenašly cíl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 29. 11. 2006
Re: Sololitový nástavek (19453)

Ja požívam sololit (150 ks nadstavkov miery "B") na výrobu nadstavkov už 23 rokov, sololit dávam obojstranne, drsnou stranou obrátenou vonku, uteplenie stien 20mm vrstvou vzduchu. Je pravdou, že i u mňa dochádzalo v malej miere k vyhrýzaniu vnútorných stien včelami, všetky nadstavky používam doteraz) a to z dôvodou, že steny vo vlhkom priestore "nabobtnávajú" a vtedy včelám steny zavadzajú, zvlášť ak na pláste ošetrujú trúdí plod. Hlavne vtedy, keď je šírka úľa presná, ja preto nechávam 10-15mm naviac. Posledné roky som túto chybu (vlnenie stien) upravil tým, že do priestoru uteplivky vkladám tri drevené stojky, na ktoré sololit klinčekmi pribijem. Teraz sú debničky perfektné. Úle vyrobené z týchto panelov sú najlacnejšie, lacnejšie ako úle z dreva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451) (19452)

Prepáčte, odkaz je určený p. Kozlíkovi (došlo k zámene) Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (80.82.146.134) --- 29. 11. 2006
Sololitový nástavek

Dobrý den. Ma někdo delší skušenosti při pougití sololitu jako vnitřní bednění nástavku. Mě to mršky koůšou. Diky Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450) (19451)

P.K. ,tvrdíte to na základe urobenej prehliadky včelstiev, kroré prinášali "spousty vody" ?!. Naozaj Ste videli v plástoch všetky formy plodu?. Ja tento jav pozorujem roky, a v XI a XII. mesiaci som plod nikdy nenašiel. Tak to bolo aj vlani aj tohoto roku. a teploty vystupovali npr. 7.11 na 16°C!
Ešte aj teraz môžete z kontrolovať včelstvá, vyhľadať pvčelstvá s plodom, odfotografovať a ukázať nám ich všetkým.Nebojte sa toho, ja som aj tohoto roku fotografoval plod 3.2 (bol sneh a teplota niečo nad nulou), včelstvu ako takému to neublíži. Včelstvo mnou fotog. (a bolo ich viac), rozobratému asi 5 až 7 minut, sa nič nestalo, patrilo medzi najlepšie na včelnici. Pred niekoľkými týždňami som na Konferenci čítal: teraz treba chodiť popri včelách na špičkách. Nie je to pravda, je to len jedna z tých báchoriek, ktoré sa šíria medzi včelárskou pospolitosťou. Túto zimu som mal pod kotrolou dve včelstvá, v ktorých som po celú zimu každý deň meral teplotu v uličke nad zimujúcim chumáčom (chcel som sa dozvedieť koľko tepla odchádza z chumáča, a bol som prekvapený) a v tom istom čase aj vonkajšiu teplotu. Sú to zaujímavé výsledky, ktoré v krátkom čase zhodnotím. Ani tieto dve včelstvá nemali ujmu na moje zásahy do nich. Pritom som musel každý deň nadvihnúť uteplivku nad zimujúcim chumáčom, aby som mohol odčítať údaj na teplomere. P.K. čakám na výsledok a správu o tých včelstvách, ktoré plodujú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (193.86.120.154) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448) (19450)

Včera bylo u mne příliš větrno, ale předevčírem létaly a docela dost, ale ne na stále kvetoucí svazenku- i když trochu jo, ale hlavně na trávu a hlínu, prostě pro své plodování potřebují spousty vody.Tedy pro tu činnost, kterou podle klasiků již nejméně 2 týdny neprovádějí. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 29. 11. 2006
Re: dlouhy teply podzim (19448)

Konečně se našel někdo,kdo to nazval pravým jménem.Několik vytrvalců se baví o něčem,co asi těžko půjde použít ve včelařské praxi.Já osobně jsem pro příspěvky ,které se týkají kokrétně včelařské praxe,jak na tom včelstva jsou teď v teplém podzimním počasí.Zdraví Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 11. 2006
Re: tÏko øíct (19445) (19446)

Od: Zdenek :
> Und ještě jedna věc,připadá mi hrozně složité vkládání rámků do medometu,to
> že je máte vytočeny za 1 minutu,ale jak dlouho je tam dáváte,ukládáte,do
> českých klasik je to šup šup.
......

Vkládání je dosti jednoduché. Jde o sdruženou výměnnou kazetu pro medomed a to na 12 rámků (třetí foto na:

http://www.hamag-maschinenbau.de/images/schleuder/Wabentraeger_neu.jpg

A povšimněte si pantového systému zboku. Podle mě je skládání zdokonaleno, že tato kazeta se vyprazdňuje a zároveň chystá jedním pohybem přetočením o 180° (vzhůru spodkem) Dojde tak k "vysypání" rámků a otevření sdružené kazety.

Když nic jiného, tak ten výměnný systém kazet (2 ks kazet pro jeden medomet)a vkládání je prostě vymakanou záležitostí. Klobouk dolů.


_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 29. 11. 2006
dlouhy teply podzim

Abych řekl pravdu, medomet jako fixírka mě zajímá čistě hypoteticky, ale k odlučování kapek by byl ideální cyklon, a celá komplikace by snad měla význam při vyklepávání velmi tekutého a nezralého medu a následného vysušování v proudu suchého suchu. Pokud má někdo 1 000 včelstev a intenzívní květové snůšky, je to pro něj jak dělané. :-))

Spíš si myslím že aktuální by byla diskuze o tom, v jakém stavu máme včely. Jak sedí, jestli drží chomáč pod zásobama, nebo jsou roztaženy vertikálně třeba i přes tři N(24cm) až pod strop a pokud někdo má nějaká měření teploty, či jiné možnosti jak identifikovat plodování, tak by to byla zajímavá informace.
Já jsem kontroloval teď podložky a nikde jsem stopy po plodování nenašel, ale pod některými igelity bylo nebývalé vlhko, obdobné, tomu na jaře.
Takže co takhle zahájit sběr informací jak to kde vypadá. A bylo by dobré, kdyby k dobru přihodili info i další čtenáři, ať tady neexhibuje jen pár vytrvalců.
Právě v tomhle plošném sběru a předávání informací a zkušeností vidím obrovský potenciál internetu. Proč ho nevyužít.
Já jsem si stanovil při kontrole menší neurčitou hypotézu, že bude třeba dávat bacha na očka. Dřív jsem nechával všechna otevřená, aby to hodně větralo a včely neplodovaly. Letos jsem nebyl programově důsledný a teď jsem si všiml, že pokud včely zůstaly dole, tak spíš tam, kde jsem nechal nahoře zavřená očka. (i včely potřebují kyslík-:) Tak jsme je teď všude pozavíral. Vím, v metodice to je :-), ale dřív to nebylo nutné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (194.213.42.149) --- 29. 11. 2006
Re: těžko říct (19445) (19446)

No a ještě jedna věc mě napadlatěsně před spaním,kdyby přeci jen fungovalo jako fixirka,to znamená,silné proudění vzduchu na který se navazuje med,jak ten med budete opět ze vzduchu chytat?
To nemůže fungovat,nebo je zařízení složitější a není zveřejněný kvůli takovým rychlíkům jako jsem já :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (194.213.42.149) --- 29. 11. 2006
Re: těžko říct (19445)

Tak jsem to tu pročítal,podíval se na fotky a jako nějaký výrobce něčeho myslím že snad může fungovat,ale?Jako fixirka,při takové hustotě medu,ne,proudící vzduch si najde nejsnažší cestu a vzhledem ktomu,že nádoba kruhová a uložiště rámků čtvercové,má vzduch dostatek místa a prostoru aby prošel a vzal sebou nějaký med?
Jsem přesvědčen,že boky rámků k plášti musí být nějak utěsněny,aby vzduch ,potlak působil přímo na rámky s medem,nejprve pomalu a postupně se zvyšuje proudění vzduchu jak se rámky zbavují medu Tak by to snad nějak šlo,ale zároveň se ptám,velké množství vzduchu=nasáté nečistoty ze vzduchu,vlhkost.Určitě ta podstata je tam zamlčená,myslím,nebude to tak jednoduché.
Und ještě jedna věc,připadá mi hrozně složité vkládání rámků do medometu,to že je máte vytočeny za 1 minutu,ale jak dlouho je tam dáváte,ukládáte,do českých klasik je to šup šup.
To je můj názor,nikomu ho nevnucuji,jsem smrtelný a omylný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 28. 11. 2006

pánové,pokud se něco točí vzniká odstředivá síla a zkuste foukat med fixírkou.......kdysi jakýsi koumák prodával specialní přípravek pro růst rostlin s názvem ROSTETO,byla to jen obyčejná voda......tak až to uvidím tak tomu i uvěřím,a hned ten novej nerez medomet zahodím....hmmm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438) (19440) (19441) (19442) (19443)

Není rozumější ,pokud někdo umí německy napsat přímo prodejci zařízení? Prodejce na fotkách ukazuje zařízení a určitě jak funguje nebude tajemství.Jináč by byl medomet pod plachtou a né na prodej.Nevím kdo by si koupil zařízení o kteren neví jak pracuje.Je jen otázka jestli někdo umí německy.Já ne.Prosím udělejte to dřív než dojdem k atomové bombě.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438) (19440) (19441) (19442)

>Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce.
.......
Ale stejně by to chtělo průkopníka slepých uliček, aby zjistil, zdali tudy cesta nevede. Do každé buňky zavést brčko a přivést do něj tlak. Nic není nemožné, a možná nejen čmelák, ale i med bude létat:-))
Experiment by se měl zaznamenat a umístit zde na konferenci do downloudů, detail na obličej bych nechal delší :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438) (19440) (19441)

Vyskakuje :-) uvolněnou párou, pokud se zahřeje na teplotu nad 90 st.C, když by při normálním tlaku byla ještě v klidu.

Myslím, že pokud v tom má Venturiho princip význam, tak vynálezce záměrně zamlžuje fyzikální princip funkce, aby to někdo nepoužil v jiném konstrukčním uspořádání. Zákazníci si to potom budou kupovat s pocitem mecenášů technického pokroku a nějaké fyzikální zákonitosti jim budou ukradené. Hlavně že z toho poteče med. Možná přestavba na odstředivku vosku není taky k zahození. Pro mě to je vyřízená věc - nebrat :-).

>Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.103.226) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438) (19440)

Teoreticky vytvořený podtlak při rotaci vznikne za předpokladu uzavření vstupu do nasávacích otvotů koše. Je zdrojem radilního pohybu vzduchu mezi plásty ale nevytváří žádnou sílu, která by vytahovala med z buněk. Při poklesu atmosferického tlaku také nevyskakuje polévka sama z hrnce. Ani samotné proudění kolem buněk plástu nepůsobí žádný pohyb medu. Jedině již dříve popsaný princip fixírky = venturiho dýzy, nad každou z buněk by mohl strhávat kapalinu sebou. Představovalo by to nad každou z buněk umístit seškrcenou dýzu. Ten kdo si pokoušel vyrobit fikxírku sám určitě zjistil jak je náročné najít to správné místo pro umístění sací trubky za dýzou aby došlo k nasátí. K tomu je ale také zapotřebí značný tlakový spád. Jaký tlakový rozdíl by to byl pro nějakých 30 buněk za sebou si vůbec neumím představit.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438)

To si nemyslím. Protitlak představuje odstředivá síla. Otázka je, jaký podtlak se tam vlivem rychlého proudění vzduchu vytvoří. Jsou to tu zatím samé dohady a žádná věda a technika.
.......
Dobrá poznámka. Ale i pak platí argumentace př.Jindry. V případě, že med je již tak netekutý, že se nechová jako tekutina :-) a tudíž nás může zajímat tlak nad povrchem/hladinou, který na této ploše působí proti odstředivé síle. A pokud by nás ten tlak pak už zajímal, tak za předpokladu platnosti odhadu př.Jindry je otázka, zda je rozdíl, že tam působí tlak odpovídající 10metrům vodního sloupce nebo 9.9metru. Jetli se nepletu a 100Pa =10mm vod.sloupce. Tedy fixírka, která si vycucne vodu deset cm nad hladinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 28. 11. 2006
RE: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437) (19438)

Lze vědecky a odborně dokázat, že poměr velikosti křídel a těla u čmeláka mu nedovoluje létat. Je dokázáno, že planeta velikosti Země nemůže mít měsíc velikosti našeho Měsíce.
Ono nestačí jenom machrovat.
Čmelák létá, kdo nevěří ať tam běží.
Měsíc nevznikl společně se Zemí, ale byl nejspíš za dost dramatických okolností zachycen, čemuž napovídá fakt, že se od Země pomalu vzdaluje.
A priori tvrdit, že nějaký fyzikální princip není použitelný je dost odvážné. V počátku rozhlasového vysílání se našli odpůrci tvrdící, že je to nesmysl, že nikdo tak daleko nedokřičí. V počátcích rozvoje dopravy byl prosazován názor, že okolo tratí musí být bariéry, aby okolojdoucí nebyli poškození pohledem na zběsile pádící stroj, nehledě na blázny ve vozidlech, kteří při rychlosti větší, než 30km/hod. stejně nemohou přežít. Středověké lékařské autority tvrdily, že v tepnách prodí vzduch. Atd.
Hruška si při prvním předvádění utržil ostudu - použil zavíčkované plásty. Což ale vývoj už nemohlo zastavit.
Pokud někdo něco umí, ať to předvede. Třeba si pak přivydělá nějakým patentem. A pokud je to jen sci-fi, tak to v klidu vyhnije.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Eman
Sent: Tuesday, November 28, 2006 10:56 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: medomet na Venturiho principu

To si nemyslím. Protitlak představuje odstředivá síla. Otázka je, jaký podtlak se tam vlivem rychlého proudění vzduchu vytvoří. Jsou to tu zatím samé dohady a žádná věda a technika.

>Prostý podtlak nemůľe fungovat, protoľe v buňce medu není ľádný
atmosférický, či jiný protitlak!
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436) (19437)

To si nemyslím. Protitlak představuje odstředivá síla. Otázka je, jaký podtlak se tam vlivem rychlého proudění vzduchu vytvoří. Jsou to tu zatím samé dohady a žádná věda a technika.

>Prostý podtlak nemůľe fungovat, protoľe v buňce medu není ľádný atmosférický, či jiný protitlak!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 28. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435) (19436)

Zprvu jsem si to chtěl počítat, ale jen jak jsem si dělal analýzu, tak mi vyąlo, ľe je to zřejmě technický nesmysl.
Pokud mluvíme o podtlaku. ¨
Něco jiného je, pokud budeme mluvit o dynamickém strhávání povrchové hmoty prouděním vzduchu (fixírka). To je princip čiątění vzduchem (tedy ofukování plástu tlakovým vzduchem ). To by moľná mohlo fungovat. Ale je zde problém kontaminace medu vzduchem - minimálně obsahuje vodu. Jedině snad to rozpráąení (suchým a filtrovaným ) vzduchem vyuľít ke sníľení vlhkosti.
Prostý podtlak nemůľe fungovat, protoľe v buňce medu není ľádný atmosférický, či jiný protitlak!
Jedině jej uměle vytvořit a zasunout do plástu 400 brček na dm2 a jimi přivádět vzduch o vyąąím tlaku. Je jedno, jak rozdíl vznikne, vtvořením předtlaku, nebo podtlaku.
Myslím ale, ľe major Hruszka trefil hřebík na hlavičku velmi dobře, moľná nejlépe a těľko překonat odstředivou sílu jiným principem.

To spíąe, pokud by někdo chtěl vylepąovat technické vybavení, tak mě v novém létáku Makra zaujala kombinace kompresoru + sponkovačky a hřebíkovačky. Tedy velikost kompresoru. Je malý, lehce přenosný a má malý vzduąník. Takľe by to moľná někdo mohl, pokud chodí do Makra, okouknout a dát vědět, jak to vypadá v reálu a jestli by to utáhlo vyvíječ.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 27. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19435)

Po překladu celého článku jsem se dočetl, že navrch přez rámky je položena deska z 8mm plastu. Z fotografie je vidět, že víko dosedá téměř těsně na toto víko. Ve dně koše je vidět několik otvorů pro nasávání vzduchu. Velmi přibližně mi vyšlo, že ventilátor o rozměrech a otáčkách koše vytvoří teoreticky statický podtlak 100Pa. Skutečné provedení tyto teoretické předpoklady však nenaplňuje. Kdežto odtředivá síla na obvodu koše je 14g. Ať mi někdo říká, že proudění vzduchu vytvořené podtlakem 1/1000 atmosferického tlaku vedle takovéto odstředivé síly něco zmůže. Ve svém poloradiálním medometu používám maximální otáčky také mezi 300 - 400/min a stejně jak se píše na zmíněné stránce výrobce medometu musím koš roztáčet pomalu z nižších otáček. Chápu to jako rozpor v tvrzení o způsobu vytáčení bez odstředivé síly a popisu skutečné práce s medometem.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 11. 2006
Re:medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431)

Od: Honza Jindra:

> Už jsem viděl několik odkazů na tento vynález, ale stále se nemohu ubránit
> pocitu, že si ze mě někdo dělá legraci.........
......
Jde podle všeho co lze zjistit podle fotek na:

http://www.hamag-maschinenbau.de/imkerei_geraete.htm#Honigerntemaschine

jde o vertikální typ s nuceným horizontálním proudění vzduchu mezi rámky. Ale. To, co se nasazuje na "hřeby" co drží rámky proti odstředivé síle a očem je ten patent je nezveřejněno a nenafoceno. Podle mě je nasazena nad rámky turbína, která horizontálně cpe ten proudící vzduch přes buňky.


K vysavači. Podle mě lze vysavačem (vývěvou) odsát med. Tady jde podle všeho ale o zdokonalené odstřeďování medných plástů. Jakýkoli vysavač nefunguje, jestli vzduch neproudí ve spojitosti s úžením trubice.. Takže nestačí jen přicucnout koncovku hadice k plástu, ale je potřeba, aby proudil vzduch. Ale to je o něčem jiném.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 27. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431) (19433)

http://www.hamag-maschinenbau.de/imkerei_geraete.htm#Honigerntemaschine
Cena 2950 Euro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludek (e-mailem) --- 27. 11. 2006
Re: medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430) (19431)

Zdravím,
Kde se o tom něco dozvím ?

Luděk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 27. 11. 2006
medomet na Venturiho principu

Moje první reakce na tento vynález byla podobná. Z principu jsem nedůvěřivý a k novinářům zvlášť. Považuju většinu za senzacechtivé nedouky.
Z dlouhé chvíle jsem si počítal. Atmosférický tlak je 1 kp/cm2. To dělá asi 250 p na plochu včelí buňky (5x5mm). Hmota medu v té buňce je asi 0.5 g, a gravitační síla je tedy 500x nižší než samotný tlak vzduchu. Nechce se mi hrabat ve fyzikálních příručkách, abych zjistil o kolik poklesne tlak při jaké rychlosti proudění vzduchu, ale možná, že by to mohlo mít význam - 1% poklesu tlaku představuje 5x větší sílu, než je gravitační síla. Přesto nevylučuji, že je to všechno nakonec pitomost :-).

>...ale stále se nemohu ubránit pocitu, že si ze mě někdo dělá legraci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 26. 11. 2006
medomet na Venturiho principu (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427) (19430)

Už jsem viděl několik odkazů na tento vynález, ale stále se nemohu ubránit pocitu, že si ze mě někdo dělá legraci. V popisu se píše, že souše nejsou zatíženy odstředivou silou, že med je vytahovám podtlakem vznikajícím při proudění vzduchu kolem buněk s medem. Proudění má nastat díky otáčení koše cca 300 ot/min. Rámky jsou položeny v rovině kolmé na osu otáčení.
Uvedené otáčky koše nemohou vytvořit nijak zvlášť vysoký rozdíl tlaků mezi vnitřní a vnější hranou rámků a tak nemůže dojít k dostatečnému proudění vzduchu mezi rámky. U běžného radiálního medometu souše také vytvářejí lopatky ventilátoru a k žádnému vysávání tam nedochází. K vytvoření podtlaku na principu Venturiho dýzy je zapotřebí urychlení proudění v místě zúžení. Takovéto zůžení nejen, že musí mít optimální tvar, ale také by se muselo objevit nad každou buňkou. Dále mi není jasný myšlený princip vysávání medu ze zaslepené komůrky plástové buňky. Kdo mému popisu nevěří ať se pokusí vyprázdnit plást ofukováním fénem nebo vysavačem s hadici na výfuku.
Díky rotaci jsou (!!!) souše namáhány poměrně velkou odstředivou silou a ne že né. Souše jsou v podstatě v poloze tangenciálně radiálního vytáčení a dochází tak k běžnému vytáčení odstředivou silou.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 26. 11. 2006
Re: RoztoĂ_Ă_ (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426) (19427)

Nazdar Vláďo, jsem teď na tom s časem jak ty :-)
Včera večer jsem doma poprvé aerosoloval s čelovkou na hlavě, jelikož přes den včely vesele létaly. Dnes jsem čistil podložky. Žádné stopy po plodování jsem nenašel nikde, což mě velmi a mile překvapilo.
Doma jsem byl překvapen větším spadem roztočů. Dvě včelstva poblíž sebe to asi někde chytila a měla roztočů stejně jak měli. V každé uličce hustá řádka, několik ks na centimetr délkový. To mě vyděsilo, ale další včelstva byla sice napadena, ale méně. Neměl jsem čas to počítat, odhad je, že vše do stovky. Pak jsem jel čistit podložky na pole, tam jsem fumigoval už víc jak týden zpět podruhé a tři týdny zpět poprvé. Včely tam mám nejméně ve třech nástavcích 24cm, takže to včely zas tak moc nečistili, a tam to bylo lepší. Ale moje situace je po náhlém zlepšení před několika lety, kdy nebyl leckde ani jeden roztoč na podložce horší. Takže padla další hypotéza (někteří včelaři s tím po melicitoze švihli) a poslední, která nepadla je, že to zlepšení je výsledkem velkých úhynů při melicitoze před několika lety. Asi to nepřálo divokým včelám a ty asi plošně vyhynuly. A teď se už nám les pěkně promořuje.
Na druhou stranu, když odhadnu dynamiku množení populace roztoče jako 5ks za 2 týdny, tak je to zatím asi dobrý.
5, 25, 125, 725, 3500, 17 000, tedy za tři měsíce se z 1 teoreticky stane 17 000. To buď neplatí a včely nějak nevytvářejí roztočům ideální podmínky k množení, nebo se nám to do včel dostává skutečně až v srpnu. A nebo mi tady doma v těch dvou včelstvech přežil vždy jeden roztoč, rozmnožil se a zasvinil stanoviště.
Na druhém stanovišti by to znamenalo, že by se tam musel dostat roztoč až v srpnu. Pokud včely nečistili podložky. Ale bylo tam dost bince včetně včel, takže asi ne.
Zajímavé by bylo vědět, kolik let tak vydrží včely v lese bez léčení. A chovat včely bez rojů a nezásobovat s nimi les:-))
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (83.240.32.254) --- 26. 11. 2006
...krásné počtení...

...zápisky včelaře po 80 letech...jako by to bylo dnes!

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=231&mode=&order=0&thold=0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 11. 2006
Re: Senzorické hodnocení medu (78) (19413)

Kontaktuj Včelařský Výzkumák v Dole. http://www.beedol.cz/beedolcz.html

O kvalitě medu existuje česká norma.

Pavel


----- Original Message -----
From: "Bučková Markéta" <marpep/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 25, 2006 2:36 PM
Subject: Re: Senzorické hodnocení medu


> Dobrý den,
> jsem studentkou 4. ročníku na VŠ T.Bati ve Zlíně, fakulty technologické. V
> tomto semestru navštěvuji semináře předmětu zvaného SENZORICKÉ HODNOCENÍ
> POTRAVIN. Jako seminární práci jsem si vybrala senzorické hodnocení medu.
> Ráda bych se vás zeptala, zda jsou přesně popsány senzorické parametry
> hodnocení medu (jako je barva, konzistence, chuť), podle kterých lze
> senzoricky vyhodnotit kvalitu medu. Pokud ano, zašlete mi je prosím na můj
> mail, moc byste mi tímto pomohli při mém vypracování seminární práce.
> Předem děkuji za ochotu.
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 26. 11. 2006
Re: Roztoèí (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423) (19426)

Zdravím Karle, při poslední prohlídce 26.9. kontrola po formidolu, ale hlavně na případný výskyt moru vč. plodu (jsem v pásmu jak jistě víš) tam byly jen u 4 včelstev zbytky zavíčkovaného plodu a jen jedno jediné mělo čerstvý plod (ze 30) vzhledem k tomu že jsem ten den odebral všechny stropní uteplivky nevěřím ( a ani se mi to doposud nestalo) , že by začaly bez uteplení plodovat , ale přesto před druhou fumigací jsem si to včelstvo, které mělo jako jedinné při kontrole toho 26.9. ještě čerstvý plod zkontroloval bylo to již 25 den, jinak tobě určitě nemusím vysvětlovat , že na stropní folii lehce poznáš jestli včelstvo ploduje či nikoli. Ostatně otomto všem jsem si chtěl podiskutovat na našem potlachu, ale pro nedostatek času jsem to nestihl. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Roztoèí
> Datum: 26.11.2006 10:51:14
> ----------------------------------------
> a při 2 fumigaci naprosto bez plodu
> ..
> Jak jsi to zjistil. Jen podle podloĹľek, nebo jsi to prohlĂ­Ĺľel?
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 26. 11. 2006
Re: Roztočí (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423)

a při 2 fumigaci naprosto bez plodu
...
Jak jsi to zjistil. Jen podle podložek, nebo jsi to prohlížel?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 26. 11. 2006
Re: Roztočí a podzimní plodování (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421) (19423)

plodování v těchto obdobích je podmíněno nejvíc průměrnou denní teplotou a konstrukcí úlu , polohou stanoviště, v 600 m.n.m. je o dost nižší prům. teplota než na břehu labe,moravy,ale i v 600 metrech jsou místa s rozdílnou pr.t.-na jaře se někde válí sníh a o kousek dál už se pár dní zehřívá země ...
snůška ze zeleného hnojení je taky faktor č.1,ale ten už je podmíněn tou teplotou,loni sem měl v půlce listopadu otevřený plod a na jaře byly bez zásob(přes 20kg),nosily pyl z hořčice jak kdyby je nezajmala zima,přestaly nosit až z mrazem
letos to hořčice nestihla,sice se pole žloutne ale nedává(min.) a tak maj letos včely klid,300 m.n.m. začátek listopadu byly bez plodu(tenkostěné)......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 26. 11. 2006
vcelar 65.110.6.42

no tak ,ten komický ubohý uboha ,co vykřkl do tmy,fakt umí jen nadávat,odsuzovat a ponižovat......?

neumí odpovědět!!!!!

a tak těch pár jeho ubohých řádků zůstane JEHO jediným příspěvkem nejen do konference....pche,uboha.

vcela-med/=/centrum.cz P.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 26. 11. 2006
Re: Roztočí (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409) (19421)

Myslím si, že letošní podzimní počasí je pro fumigaci Varidolem naprosto ideální, denní teploty nad 10 C já mám též letos v pohodě 3x odléčeno a při 2 fumigaci naprosto bez plodu. Znamená to ovšem, že po nakrmení na konci září sundám stropní uteplivky (včelařím v tenkostěnných nástavkových úlech a jediné zateplení je 3cm polyesterénová deska na stropě položená na fólii) 10.10 provedu 1 fumigaci po 20.10. dle teploty 2 fumigaci a do 15.11. opět dle teploty 3 fumigaci, Není co řešit a to jsem i letos začátkem září využil teplot nad 20 C (jiné roky to dělám v srpnu ale ten letošní byl chladnější) a preventivně jsem je odléčil formidolem. Takto to dělám již několik let a nemám žádný problém s broukem podotýkám že včelařím v nm.600m v Krkonoších. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Roztočí
> Datum: 25.11.2006 23:02:05
> ----------------------------------------
> Včelařím víkendově na šumave a jsem začátečník, ale nejvíc mne dostalo, že
> před 4 týdny, když se tam pohybovala teplota kolem 6-8 stupnu, tak sem si
> byl zjistit k jednateli podminky aerosolu acetonem a prokecl se, že už má 3x
> zafumigováno... a tudíž, má klid na zimu....
>
> Ach jooo já ješte jednou...
>
> Madra
> ----- Original Message -----
> From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, November 25, 2006 1:24 PM
> Subject: Re: Roztoeí
>
>
> > Žádné klonování a už vůbec žádný bůh to jsou věci se kterýma nechci mít
> > nic
> > společného!
> > Když píšu ,že už 14 let vedu léčení to neznamená ,že mám patent na
> > rozum.Jinak včelařím od roku 1965 mimo ČSV až do roku 1992./tak to mělo
> > zůstat/ Kdybych včelařil 100 let nepatřím mezi ty co všechno znají a umí
> > jak to v této zemi je obvyklé.
> > Napsal jsem jen několik zkušeností z praxe,možná to na někoho bylo moc,v
> > tom případě se omlouvám a slybuji ,že už to zase dlouho neudělám.
> > Velice nerad bych si zopakoval pocity z posledního sjezdu ČSV,i tam jsem
> > tehdy řekl ,že to bylo podruhé a naposledy víc už mě sjezd neuvidí! Já vím
> > ,že to nikomu vadit nebude možná dokonce naopak je nejvyšší čas aby
> > nastoupili mladší i když jsem ve věku 54 mezi včelaři mladík,ale je třeba
> > nová krev.
> > Pěkné odpoledne
> >
>
>
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 26. 11. 2006
Re: Senzorické hodnocení medu (78) (19413)

Začal bych hledat tady:
http://old.mendelu.cz/~apridal/skripta/liter.htm
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 26. 11. 2006
Re: Roztočí (19370) (19387) (19388) (19391) (19398) (19400) (19401) (19406) (19409)

Včelařím víkendově na šumave a jsem začátečník, ale nejvíc mne dostalo, že
před 4 týdny, když se tam pohybovala teplota kolem 6-8 stupnu, tak sem si
byl zjistit k jednateli podminky aerosolu acetonem a prokecl se, že už má 3x
zafumigováno... a tudíž, má klid na zimu....

Ach jooo já ješte jednou...

Madra
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 25, 2006 1:24 PM
Subject: Re: Roztoeí


> Žádné klonování a už vůbec žádný bůh to jsou věci se kterýma nechci mít
> nic
> společného!
> Když píšu ,že už 14 let vedu léčení to neznamená ,že mám patent na
> rozum.Jinak včelařím od roku 1965 mimo ČSV až do roku 1992./tak to mělo
> zůstat/ Kdybych včelařil 100 let nepatřím mezi ty co všechno znají a umí
> jak to v této zemi je obvyklé.
> Napsal jsem jen několik zkušeností z praxe,možná to na někoho bylo moc,v
> tom případě se omlouvám a slybuji ,že už to zase dlouho neudělám.
> Velice nerad bych si zopakoval pocity z posledního sjezdu ČSV,i tam jsem
> tehdy řekl ,že to bylo podruhé a naposledy víc už mě sjezd neuvidí! Já vím
> ,že to nikomu vadit nebude možná dokonce naopak je nejvyšší čas aby
> nastoupili mladší i když jsem ve věku 54 mezi včelaři mladík,ale je třeba
> nová krev.
> Pěkné odpoledne
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 19421 do č. 19481)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu