Včelařská konference

Věděl bych. Ale nesmíte to říkat moc nahlas.

Ing. Tomáš Jaša
Pokusný včelín Skřivánek
Jsme detašovaným pracovištěm VÚVč,s.r.o.Dol
Kontakt: tel. 737 451 563

Výborně. Martin začal přeměňovat tuto konferenci na encyklopedii. Jen tak dál, z toho by se mohl pak udělat FAQ (nejčastěji kladené dotazy - budoucí odkaz v podtitulu Včelařské konference) a pak už bude spokojen i Ruda.

Vážení přátelé ,každý rok naše ZO Česká Třebová pořádá zájezd na nějakou včelařskou farmu nebo pracoviště,většinou spojenou ještě s návštěvou buď kulturní památky,zajímavosti nebo i např.vinného sklípku, aby si užili i rodinní příslušníci.Protože jsme již těchto akcí absolvovali celkem dost,došli nám inspirace.Obracím se proto na Vás jestli by jste nám nemohli z Vaší zkušenosti nabídnoutněkteré další.

Děkuji

A ještě něco dodám:
Otázka: Proč v osiřelcích nesmějí být kladoucí trubčice( fyziologické trubčice )

Odpověd: Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.

zdravím ...... M. Václavek

Vzhledem k tomu ,že jako laik nejsem obeznámen s chovem včel,rád bych veděl nekolik základních otázek.Který zákon či vyhláška upravuje množství chovaných včelstev u jednoho chovatele.V jaké vzdálenosti od sousedovic nemovitosti může chovatel vybudovat své úly.Jak se chránit před nálety včel ,které obtěžují osoby při jakékoliv činnosti,navíc silně alergické na včelí bodnutí.Důvod :je řešen dotaz jednoho občana ,který upozornil na obtěžování včel ze sousedovic ůlu na zahradě svého domu ,kde při koupání v bazénu jsou nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho dětí.Navíc alergické na včelí bodnutí.Děkuji

Ještě bych dodal, že když je včelstvo bezmatečné, tak počkat až se zavíčkuje všechen plod a pak odstranit nouzové matečníky ( případně vylíhlou nouzovou matku ). Poté nechat 2 hodiny v beznadějné osiřelosti. Za 2 hodiny se přidá matka.
Kdo nechce čekat může připojit přes novinový papír celý oddělek s matkou. Tak vyměnuji většinu matek. Beznadějné osiřelce využívám k přidávání koupených matek.

zdravím ... M. Václavek

Odpověd:
V období pozdního podzimu,kdy je ve včelstvu už jen zavíčkovaný plod nebo žádný, a v období předjaří ( mezi rozkvětem lísky a třešně ) můžeme přidávat matku rovnou do včelstva po odebrání původní matky ( lépe počkat 2 hodiny po odebrání původní matky a pak teprve přidat matku novou ). Matku přidáváme klíckou uzavřenou medocukrovým těstem (jedno kterou klícku zvolíme ) a nebo pomocí umělého matečníku. Pokud ve včelstvu nebude matečník ani jiná matka či kladoucí trubčice garantuji 100% jistotu přijetí. Včelstvo s kladoucími trubčicemi ( fyziologické trubčice ) poznáme podle hrboplodu. Pokud ve včelstvu jsou opravdu f. trubčice ( hrboplod může mít na svědomí i trubcokladná matka ), tak doporučuji včelstvo zrušit. Včelstvo by se mělo 2 hodiny po odebrání matky projevovat jako osiřelec ( zvýšená letová aktivita u česna, kvílení včel, včely lezou po stěnách úlu, atd. ). Pokud včelstvo nevykazuje tyto a další znaky osiřelosti, je možné, že ve včelstvu je někde matečník či další matka.....důkladně prohlédnout včelstvo!!! Většinou se to ale nestává. 100% osiřelec v tuto dobu = 100% přijetí!!!

Jak přidávat matku ve zbytku včelařského roku........................................jaro, časné léto, plné léto, podletí a začátek podzimu ????
Odpověd:
V tuto dobu (zvláště pak v plném létě a v podletí!!!!!!!! ) vzniká nebezpečí, že včely matku nepřijmou, i když jde o 100% osiřelec, a raději si vypěstují svoji vlastní na otevřeném plodu ( nouzová matka ).
Pokud nechceme podstupovat toto riziko ( na jaře může být velice nízké ), musíme matku přidat do ,,100% beznadějného osiřelce"
Co to znamená: 100% beznadějný osiřelec je osiřelec bez jediné bunky otevřeného plodu ( vajíčka, larvičky ), bez f. trubčic, matečníků či matky. Tím včely donutíme matku přijmout, protože nemají na výběr.

Metoda beznadějného osiřelce:
Ze včelstva odebereme všechny rámky s plodem a i s původní matkou ( u nástavkových úlů můžeme brát celé plodištní nástavky ). Ty pak dáme stranou....vytvoříme dočasný oddělek v němž bude původní matka klást. Pokud původní matka neklade musíme ji zaklíckovat ( klícku včelotěsně uzavřít ) jinak by jsme riskovali, že se matka vrátí....vysvětlení: Nekladoucí matky mohou být ve věku, kdy létají na orientační a snubní prolety při nichž se vrátí na místo na které se zorientovala v předchozích orientačních letech. Tudíž by se mohla vrátit do na původní místo, čímž by se osiřelec stal zase včelstvem a následně by včely zabyli přidávanou matku.....Co dělat dál. Beznadějný osiřelec se skládá ze zásobních plástů. Mohou v něm být i plodové rámky, všechen plod na nich musí být zavíčkovaný( i jediná bunka s larvičkou nebo vajíčkem může zkazit celou operaci....důkladně prohlédnout plásty). Pokud žádný takoví plást ( plásty) nenajdeme, sklepeme ze 4 plodových rámků mladušky ( myšleno na nízké rámky.....42x17cm...Optimal )...pozor na původní matku. V osiřelci by měly být také nějaké mladší úlové včely. Starší včely se o matky většinou nestarají ( mají jinou úlohu ve včelstvu ) a navíc vzniká nebezpečí nakažení matky nosemou ( starší včely nejsou vůči nosemě tak odolné jako mladší včely( 0-15 den ).
Hotový beznadějný osiřelec necháme 2 hodiny vychutnávat tu ,,beznadějnost" a pak přidáme matku. Je zas jedno jakou klícku zvolíme, či ji přidáme formou umělého matečníku ( já osobně dávám přednost klíckám). Pak osiřelec zavřeme a necháme týden v klidu ( pokud není snůška, tak osiřelec krmíme ). V dočasném oddělku by také měly být zásoby, jinak ho krmit musíme také). Za týden přijdeme, matka bude přijata ( poznáme podle nového plodu ). Potom už jen zbývá zabýt původní matku v dočasném oddělku a oddělek zpět připojit přes novinový papír do včelstva. Za týden můžeme uspořádat plodové plásty do původní sestavy. To je vše.
100% beznadějný osiřelec = 100% přijetí

Pokud bylo včelstvo delší dobu bez kladoucí matky a mladá se ještě nerozkladla, takže ve včelstvu zůstal jenom zavíčkovaný plod ( jestli se už všechen nevylíhl), pak stačí odebrat nekladoucí matku a rovnou do včelstva přidat matku.

Způsobů jak přidávat matky jsou desítky, já jsem psal o způsobu, který považuji za nejjistější.
Přeji hodně úspěchů při přidávání matek, at máš matky kvalitní a kvalitní také včelstva.

zdravím..............................Martin Václavek

Odpověd:
V období pozdního podzimu,kdy je ve včelstvu už jen zavíčkovaný plod nebo žádný, a v období předjaří ( mezi rozkvětem lísky a třešně ) můžeme přidávat matku rovnou do včelstva po odebrání původní matky ( lépe počkat 2 hodiny po odebrání původní matky a pak teprve přidat matku novou ). Matku přidáváme klíckou uzavřenou medocukrovým těstem (jedno kterou klícku zvolíme ) a nebo pomocí umělého matečníku. Pokud ve včelstvu nebude matečník ani jiná matka či kladoucí trubčice garantuji 100% jistotu přijetí. Včelstvo s kladoucími trubčicemi ( fyziologické trubčice ) poznáme podle hrboplodu. Pokud ve včelstvu jsou opravdu f. trubčice ( hrboplod může mít na svědomí i trubcokladná matka ), tak doporučuji včelstvo zrušit. Včelstvo by se mělo 2 hodiny po odebrání matky projevovat jako osiřelec ( zvýšená letová aktivita u česna, kvílení včel, včely lezou po stěnách úlu, atd. ). Pokud včelstvo nevykazuje tyto a další znaky osiřelosti, je možné, že ve včelstvu je někde matečník či další matka.....důkladně prohlédnout včelstvo!!! Většinou se to ale nestává. 100% osiřelec v tuto dobu = 100% přijetí!!!

Jak přidávat matku ve zbytku včelařského roku........................................jaro, časné léto, plné léto, podletí a začátek podzimu ????
Odpověd:
V tuto dobu (zvláště pak v plném létě a v podletí!!!!!!!! ) vzniká nebezpečí, že včely matku nepřijmou, i když jde o 100% osiřelec, a raději si vypěstují svoji vlastní na otevřeném plodu ( nouzová matka ).
Pokud nechceme podstupovat toto riziko ( na jaře může být velice nízké ), musíme matku přidat do ,,100% beznadějného osiřelce"
Co to znamená: 100% beznadějný osiřelec je osiřelec bez jediné bunky otevřeného plodu ( vajíčka, larvičky ), bez f. trubčic, matečníků či matky. Tím včely donutíme matku přijmout, protože nemají na výběr.

Metoda beznadějného osiřelce:
Ze včelstva odebereme všechny rámky s plodem a i s původní matkou ( u nástavkových úlů můžeme brát celé plodištní nástavky ). Ty pak dáme stranou....vytvoříme dočasný oddělek v němž bude původní matka klást. Pokud původní matka neklade musíme ji zaklíckovat ( klícku včelotěsně uzavřít ) jinak by jsme riskovali, že se matka vrátí....vysvětlení: Nekladoucí matky mohou být ve věku, kdy létají na orientační a snubní prolety při nichž se vrátí na místo na které se zorientovala v předchozích orientačních letech. Tudíž by se mohla vrátit do na původní místo, čímž by se osiřelec stal zase včelstvem a následně by včely zabyli přidávanou matku.....Co dělat dál. Beznadějný osiřelec se skládá ze zásobních plástů. Mohou v něm být i plodové rámky, všechen plod na nich musí být zavíčkovaný( i jediná bunka s larvičkou nebo vajíčkem může zkazit celou operaci....důkladně prohlédnout plásty). Pokud žádný takoví plást ( plásty) nenajdeme, sklepeme ze 4 plodových rámků mladušky ( myšleno na nízké rámky.....42x17cm...Optimal )...pozor na původní matku. V osiřelci by měly být také nějaké mladší úlové včely. Starší včely se o matky většinou nestarají ( mají jinou úlohu ve včelstvu ) a navíc vzniká nebezpečí nakažení matky nosemou ( starší včely nejsou vůči nosemě tak odolné jako mladší včely( 0-15 den ).
Hotový beznadějný osiřelec necháme 2 hodiny vychutnávat tu ,,beznadějnost" a pak přidáme matku. Je zas jedno jakou klícku zvolíme, či ji přidáme formou umělého matečníku ( já osobně dávám přednost klíckám). Pak osiřelec zavřeme a necháme týden v klidu ( pokud není snůška, tak osiřelec krmíme ). V dočasném oddělku by také měly být zásoby, jinak ho krmit musíme také). Za týden přijdeme, matka bude přijata ( poznáme podle nového plodu ). Potom už jen zbývá zabýt původní matku v dočasném oddělku a oddělek zpět připojit přes novinový papír do včelstva. Za týden můžeme uspořádat plodové plásty do původní sestavy. To je vše.
100% beznadějný osiřelec = 100% přijetí

Pokud bylo včelstvo delší dobu bez kladoucí matky a mladá se ještě nerozkladla, takže ve včelstvu zůstal jenom zavíčkovaný plod ( jestli se už všechen nevylíhl), pak stačí odebrat nekladoucí matku a rovnou do včelstva přidat matku.

Způsobů jak přidávat matky jsou desítky, já jsem psal o způsobu, který považuji za nejjistější.
Přeji hodně úspěchů při přidávání matek, at máš matky kvalitní a kvalitní také včelstva.

zdravím..............................Martin Václavek

Ještě k tomu dodám, že trestní oznámení na pana Trundu bylo podáno a navíc se v redakci resp. inzerci Včelařství tento fakt naprosto ignoruje!!! Včelař, který mi popisoval jeho chování a jednání byl naštván proto, protože došel o dost peněz a už navíc nedůvěřuje časopisu Včelařství z důvodu, že podporují inzerci podvodníků. A to vědomě!! Několikráte totiž upozornil sekretariát ČSV a prostě nic se neděje. Právo odmítnout z důvodu nezákonnosti mají i v podmínkách. Ten "přítel" Trunda vesele inzeruje a podvádí včelaře.

> Pepiku!!!! Na pana Trundu vím, že zbalí peníze a přinejlepším dodá předem cosi
> jako úly. Bylo mi řečeno, že ten člověk snad ani neví co má úl mít. (např.
> zasíťovaná dna dělá nevčelotěsná, dno bez česna a letáku ...)
>
> Byl jsem upozorněn, že nevrátí ani při větší objednávce peníze ani nedodá zbytek
> úlů. !!!
_________________________________________
> Od: Pepik:
>
> > Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá
> > tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je
> > podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297
> ......
>
______________


_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Pepik:

> Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá
> tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je
> podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297
......

Pepiku!!!! Na pana Trundu vím, že zbalí peníze a přinejlepším dodá předem cosi jako úly. Bylo mi řečeno, že ten člověk snad ani neví co má úl mít. (např. zasíťovaná dna dělá nevčelotěsná, dno bez česna a letáku ...)

Byl jsem upozorněn, že nevrátí ani při větší objednávce peníze ani nedodá zbytek úlů. !!!
_gp_
http://vindex.ic.cz

Př.Jirkovi vzkazuji,že Sedláček z Bučovic,ten to ví nejlíp,jak skladovat plásty přez zimu(podsazení pod plod),on tam s těma včelama chrápe.Ještě štěstí,že takových mudrců a brouků Pytlíků v českém včelařství je jen minimum.

Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297

Místo aby tu byla radost , že se někdo zeptá třeba i na banální věc, protože začíná, tak už nebude pokračovat, aby nebyl napomínán.V neděli se mne pětiletá vnučka zeptala:“Dědo proč rostou stromy“? Jak jsem potom zjistil většina lidí to nezná a podle toho potom mají vztah k přírodě, potažmo k lidem. Holka už má dobrý pocit, proč se jí dobře dýchá, komu za to vděčí, jak stromy rostou a rovnici fotosyntézy se naučí až ve škole.Neřekl jsem jí , že je na to malá, ale naopak, že je už velká, aby takové věci věděla, a vadilo by mě, když by se přestala ptát.
Na zkoušku jsem udělal WWW stránku o včelách. Prohlídlo si jí jenom 130 zájemců, proto další článek s výpočtem pracnosti včelaření jsem poslal do Včelaře.Je to malá rada pro začínající včelaře, ale každý si pracnost může spočítat.Je to už hodně roků co jsem napsal o včelaření bez mřížky. Kritizovali mne , že to neumím, že to je nejlepší nápad ve včelaření.Byli jsme i na přednášce jak využívat mřížky. Jeden včelař se mne zastal, že je to už zastaralá metoda, a proč o tom přednášet.Dnes se už hodně včelaří bez mřížky.Důvody proč včelařím bez mřížky jsem uvedl na WWW stránce.Jako začátečníci jsme taky něco získali, tak vracejme, ale obohacené o své zkušenosti s pokrokem doby !
B. V.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Taky jsem k nějaké archivaci směřoval, ale takové vytváření vlastního
archívu mně připadá, pokud to má být kvalitní jako velký žrout času, který
můžu vynaložit na něco jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 19, 2006 8:21 AM
Subject: Skenování (RE: za?ate?n?ci.)


>
> Podle mých zkušeností se skenováním je samozřejmě dobré, mít počítač o
> rozumném výkonu. Ani ne kvůli rychlosti skenování, tu výkon počítače
> neovlivní, nebo kvůli OCR, to může jet offline, ale hlavně kvůli opravě
> rozpoznaných bloků a ručním úpravám.
>
> Jako ještě důležitější ale vidím mít dobrý skener. Vyzkoušel jsem jich
> několik, ale všechny měly svoje mouchy a hlavně - na běžném plochém
skeneru
> se silnější předloha (např. OVP) deformuje a to způsobuje problémy v OCR.
> Nemám to vyzkoušeno, ale z levnějších skenerů vypadá použitelně jedině
> Plustek Opticbook 3600.
>
> mp
>
>
>

Podle mých zkušeností se skenováním je samozřejmě dobré, mít počítač o
rozumném výkonu. Ani ne kvůli rychlosti skenování, tu výkon počítače
neovlivní, nebo kvůli OCR, to může jet offline, ale hlavně kvůli opravě
rozpoznaných bloků a ručním úpravám.

Jako ještě důležitější ale vidím mít dobrý skener. Vyzkoušel jsem jich
několik, ale všechny měly svoje mouchy a hlavně - na běžném plochém skeneru
se silnější předloha (např. OVP) deformuje a to způsobuje problémy v OCR.
Nemám to vyzkoušeno, ale z levnějších skenerů vypadá použitelně jedině
Plustek Opticbook 3600.

mp

Od: m:

> > Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika
> skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám.
>
> Zavádíte počítač po celý rok?
> Skenování texů se nijak moc nevyvíjí, to jenom s každým skenerem obdržíte
> jiný software a je v tom binec.
> Automatické skenování textu není nikdy bez chyb, je třeba to procházet a to
> zdržuje.
......

No ano zavádím. Ono ta správná konfigurace chvíli trvá. Alespoň u mě. Nedělám to jako na výdělek a aby to bylo co nejlépe vyladěné je potřeba trochu testovat. Teď momentálně měním na mém stroji paměti za kusy s nižší latencí.

Co slovník? Nepomůže doplňovat? Dost také záleží natom, jestli se skenují také ty poslední ročníky Včelařství co vypadají jako Květy, Chvilka pro tebe .... a je dost problém s formátováním kvůli barevnému pozadí. Zatím OVP (překlady) kde jde především o obsah a sazba je po dost dlouhou dobu stejná a tam je převod skoro na 100%.

Ale v podstatě jsem také začátečnickej samorost ve skenování.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Na internetových stránkách SVS se vyhlášky pardubické KVS začaly
objevovat až letos. Jak to fungovalo dřív nevím, ale to, co pořád nemůžu
pochopit je, proč u všech všudy nemůže SVS na svých stránkách vystavit
centrální aktualizovaný seznam nákazových ohnisek. Technicky tomu nic
nebrání a z pohledu pracnosti to nestojí za řeč.

Když někdo začíná včelařit, pak je mu houby platné, i kdyby rozesílání
vyhlášky přes obecní úředy jednotlivým včelařům fungovalo tak jak má.
Takový člověk potřebuje mít možnost udělat si přehled o nákazové situaci
určitého místa bez toho, aby někoho otravoval. To samé platí pro někoho,
kdo odněkud nakupuje použité včelařské potřeby.

V holické ZO, pod níž územně (a od nového roku, doufám, už i
organizačně) spadám, působí pán, který platí za velmi pracovitého a
obětavého člověka. Přitom se ale na hony vyhýbá veškerým výdobytkům
moderní civilizace. Nemá počítač, mobil, dokonce ani pevnou linku, ke
komunikaci používá listovní poštu a jako dopravní prostředek bicykl. V
jeho případě bych skutečnost, že mu absence centrálního webového seznamu
nákazových ohnisek nechybí, pochopil. V případě nás ostatních, více či
méně pokrokových a počítačově gramotných lidí to pochopit neumím.

Petr B.

Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:

> Já nevím jak u vás to funguje, ale u nás v olomouckém kraji je
> okamžitě odeslána zpráva o nákaze a veterinárním opatření zaslána na
> obecní úřady a ty musí okamžitě uvědomit včelaře ve své působnosti a
> zároveň je to vyvěšeno na úřední desce i internetu.
>
> PEPAN
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
>> Předmět: Oprávněnost kritiky SVS
>> Datum: 18.8.2006 14:46:03
>> ----------------------------------------
>>
>> Karel wrote:
>>
>> >... A několika (ne
>> >jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná
>> informovanost
>> >včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
>> >býval včas věděl...
>> >
>> >...A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS...
>> >
>> > >
>> Že je informovanost (nejen) o ohniscích moru kriticky důležitá, je
>> každému soudnému člověku jasné. Přitom SVS, která tyto informace má,
>> by měla být první, která je dá k dispozici, přitom na jejím webu je
>> seznam ohnisek několik let starý. Navíc jsem si všiml, že jednotlivá
>> pracoviště SVS mají komunikační problémy samy mezi sebou. V mém
>> případě bylo ohnisko moru cca 3 km od hranice mezi Pardubickým a
>> Královéhradeckým krajem (na pardubické straně). Hradecká KVS se sice
>> od té pardubické dověděla o ohnisku, ale to, že jeho ochranné pásmo
>> zasahuje do jejich území už ne. A pokud vím, také žádná opatření
>> nepřijala. Takže důvody ke kritice SVS jistě jsou.
>>
>> Tím vůbec nezpochybňuju, že na šíření moru mají včelaři velký podíl,
>> na druhou stranu když se jeden snaží dělat všechno jak má, k moru
>> přijde jak slepej k houslím a teprve zpětně se dovídá o tom, že jeho
>> stanoviště bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod,
>> proč jsem na špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.
>>
>>
>>
>>
>>
>
>

Konference je asi výhradně textová, ale foto jde přidat tuším přes správce
na server konference. Jen nevím, jestli když to nejsou nastavky, bude chtít.
Když tak mi to pošli přímo na můj mail, ten vytáhneš z mých příspěvků na
konferenci. Díky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:16 PM
Subject: Re: z přístupem zezadu na 5 nást


> Těžko se popisuje jeho konstrukce. Pokud lze zde přidat foto, rád se
> podělím. Jde o to, že má konstrukce je pevná, tzn. neoddělávám nástavky
> tzn. nemám přístup shora, ale zezadu přes vrátka za kterými mám ještě skla
> v rámech. Letos jsem je po přesunutí z původního stanoviště měl pouze na
> jednom plodišti a 2 mednících, ale lze je rozšiřovat až na 5 (2 plod. + 3
> med.)
> Zítra to nafotíma a mohu se podělit. Kolega, který to kritizoval tvrdil,
že
> kolem mne budou létat včely, když budu shazovat medníky, že je to
> nepraktické a že stavím konstrukci od které všichni ustupují. Já jsem
> spokojen, protože včelařím pro potěšení a tento systém mi vyhovuje.
> Myšlenku důležitosti spokojenosti včelaře se svým způsobem včelaření
> podporuje i Dr. Liebig (einfach Imkern).

Těžko se popisuje jeho konstrukce. Pokud lze zde přidat foto, rád se podělím. Jde o to, že má konstrukce je pevná, tzn. neoddělávám nástavky tzn. nemám přístup shora, ale zezadu přes vrátka za kterými mám ještě skla v rámech. Letos jsem je po přesunutí z původního stanoviště měl pouze na jednom plodišti a 2 mednících, ale lze je rozšiřovat až na 5 (2 plod. + 3 med.)
Zítra to nafotíma a mohu se podělit. Kolega, který to kritizoval tvrdil, že kolem mne budou létat včely, když budu shazovat medníky, že je to nepraktické a že stavím konstrukci od které všichni ustupují. Já jsem spokojen, protože včelařím pro potěšení a tento systém mi vyhovuje. Myšlenku důležitosti spokojenosti včelaře se svým způsobem včelaření podporuje i Dr. Liebig (einfach Imkern).

> Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám.

Zavádíte počítač po celý rok?
Skenování texů se nijak moc nevyvíjí, to jenom s každým skenerem obdržíte jiný software a je v tom binec.
Automatické skenování textu není nikdy bez chyb, je třeba to procházet a to zdržuje.

Já nevím jak u vás to funguje, ale u nás v olomouckém kraji je okamžitě odeslána zpráva o nákaze a veterinárním opatření zaslána na obecní úřady a ty musí okamžitě uvědomit včelaře ve své působnosti a zároveň je to vyvěšeno na úřední desce i internetu.

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Oprávněnost kritiky SVS
> Datum: 18.8.2006 14:46:03
> ----------------------------------------
>
> Karel wrote:
>
> >... A několika (ne
> >jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
> >včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
> >býval včas věděl...
> >
> >...A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS...
> >
> >
> >
> Že je informovanost (nejen) o ohniscích moru kriticky důležitá, je
> každému soudnému člověku jasné. Přitom SVS, která tyto informace má, by
> měla být první, která je dá k dispozici, přitom na jejím webu je seznam
> ohnisek několik let starý. Navíc jsem si všiml, že jednotlivá pracoviště
> SVS mají komunikační problémy samy mezi sebou. V mém případě bylo
> ohnisko moru cca 3 km od hranice mezi Pardubickým a Královéhradeckým
> krajem (na pardubické straně). Hradecká KVS se sice od té pardubické
> dověděla o ohnisku, ale to, že jeho ochranné pásmo zasahuje do jejich
> území už ne. A pokud vím, také žádná opatření nepřijala. Takže důvody ke
> kritice SVS jistě jsou.
>
> Tím vůbec nezpochybňuju, že na šíření moru mají včelaři velký podíl, na
> druhou stranu když se jeden snaží dělat všechno jak má, k moru přijde
> jak slepej k houslím a teprve zpětně se dovídá o tom, že jeho stanoviště
> bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod, proč jsem na
> špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.
>
>
>
>
>

Od: Stonjek :
> ...Já do archivu moc nechodím,
> protože doma mám výrazně lepší a obsáhlejší a tak jsem si zde trochu
> naběhl.
....

Lze více přiblížit více tu "lepší a obsáhlejší" ? Archívy a archivace informací mě zajímá. Obzvláště včelařských.

Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám. To si vybavuji i jakože i VU Vč. také na některé zadní obálce Včelařství měl snahu ukázat v dobách novověku PC xté generace využívat vedle kartového systému materiálu.

Ten lepší počítač s ohledem na vývoj jako bez problému zpracovává v průměru cca od 1GB dat najednou a to v bleskové rychlosti. (1 stránka A4 v barvách a 300 dpi = až 30 MB, čb kolem 10) scan,OCR,převod do pdf atp.

Má někdo z ostatních s archivací tohoto typu zkušenosti?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Díky Radime, pochopil jsi přesně co jsem chtěl lehce kritickým tónem naznačit, totiž to, že předpokladem úspěšných začátků ve včelaření je nejdříve si o tom něco přečíst a pak si za pomoci zkušenějšího včelaře pomoct k včelám a pak se v tomhle řemesle zdokonalovat jak teoreticky tak v praxi. No a kdo včelaření propadne tak to má na celý život. Tedy zná někdo lepší postup pro začínajícího včelaře? Zavedení a úspěšní včelaři mě jistě potvrdí že asi sotva. Předem upozorňuji, že lehce kritický tón není ztrapňování,nebo urážení začínajících včelařů jak mě podsouvá jeden zapšklý kolega, ale spíše snaha těmto včelařům ukázat lepší cestu k základním informacím. K tomu konference sice může sloužit, ale dost špatně. Převážná část témat je určená zavedeným včelařům a pak se témata velmi rychle střídají a to pro úplné začátečníky není to pravé ořechové. Navíc část informací probíhajících na konf. je značně diskutabilní, namátkou jmenuji alespoň krmení včel v září a říjnu a pod. Souhlasím s autorem, že kdybych chtěl vyhodit z konference témata jak úspěšně přidat matku a pod, tak bych byl musel být hodnocen jako namyšlený blb a to snad nejsem. Naopak!!! Tyto témata do konf. rozhodně patří a já osobně je tam vítám a mohou být i o něco jednodušší , ale všechno má své meze. Co se týče hledání v archivu tak se všem, kterých se to týká omlouvám. Zkusil jsem to a také mě to nešlo. Myslím, že dřív bylo hledání jednodušší. Já do archivu moc nechodím, protože doma mám výrazně lepší a obsáhlejší a tak jsem si zde trochu naběhl. Abych to napravil mohu znova něco napsat o modernizaci medometů a jednoduchých el. a hlavně levných pohonech za babku. Zdraví R. Stonjek

Eman wrote:

>Kdybych nebyl z pardubického okresu, pokýval bych hlavou řekl si no jo, má
>pravdu, SVS. Ale nemohu uvěřit, že na jednom místě okresu (CHvaletice) se
>KVS chová vzorně, informuje, organizuje, vyšetřují se bakteriologicky
>všechna včelstva v ochranném pásmu a stejná KVS je, jak píšeš, tak špatná.
>
>
Emane,

u nás se taky z nařízení KVS bakteriologicky vyšetřují včelstva v
ochranném pásmu (nechme stranou účinnost takového opatření), ale to nic
nemění na tom, že SVS jako celek ve způsobu práce s informacemi zaspalo
dobu. Kde je na jejich webu pravidelně aktualizovaný seznam výskytů
moru? Zkus si ho tam vyhledat. Najdeš článek, který se tváří, že je
aktualizován 30.5.2006, ale obsahuje informace k říjnu roku 2003. Je
možné, že kdybych se tam byl optal, byli by mi schopni tyto informace
vyhledat. Pro zajímavost jsem to zkusil (když už jsem měl podezření a
čekal jsem na výsledek z Dolu). Odpověděli mi obratem a sdělili mi pouze
aktuální podezření v těch Chvaleticích.

>Před pár lety se dalo dost zlepšovat, ale poslední 2 roky si na KVS nemohu
>stěžovat.
>
>
Jen pro upřesnění - ani v nejmenším si nestěžuju na lidi v KVS Pce, jsou
vstřícní, ochotní, lidští a věřím, že se svoji práci snaží dělat dobře.
A taky věřím, že té práce nemají málo. Kdyby je ještě každý druhý
chovatel otravoval s dotazy na výskyt nebezpečných nákaz, pak by nejspíš
nevěděli, kam dřív skočit. Ale to, nač nadávám a s čím se mi nechce
smiřovat, je nepořádek v systému celé SVS, kdy tato organizace má jak
informace tak prostředky k jejich zveřejnění a přesto na nich sedí jak
žába na prameni. Plus ta pochybná vnitřní (mezikrajová) komunikace - i
to je ale nejspíš problém systému celé SVS.

>Hledejme raději chybu u sebe, u své komunikace s okolními včelaři, potažmo
>s místní ZO, že tě neinformovali o předchozím moru. Chápu tvoji náladu,
>když jsi do toho spadl, ale zameťme si před svým prahem. Jsem přesvědčen,
>že na dotaz u KVS by ti dali odpověď, ale koho by to napadlo se ptát
>předem, že?
>
Mně to například napadlo. Ale protože se pohybuju v prostředí
informačních systémů, nenapadlo mě obtěžovat úředníky, spoléhal jsem na
to, že tyto informace najdu na webu příslušného úřadu. Když jsem tam nic
nenašel, předpokládal jsem, že v současné době mor v Česku neřádí. Až
později jsem zjistil, že je to jinak a že v SVS někdo zaspal.

>Zajímalo by mě, jestli jsi měl letos po zimě nějaký úhyn a
>jestli jsi to poslal na vyšetření příčiny. Ale to jen tak ze zvědavosti.
>
>
Úhyn jsem měl, ale svedl jsem to na svou začátečnickou nezkušenost a
nešikovnost. Když jsem o tom mluvil s jedním včelařem z okolí, tak nad
tím jen mávnul rukou a řekl, že jeden jeho kamarád přišel tuto zimu o
všechna včelstva (sedm jich myslím bylo). A důvěrník, pod kterého
spadám, si informaci o úhynu jen zapsal. A jsme u toho. Kdyby SVS
informovala tak, jak si myslím, že by informovat měla, pak bych věděl,
že včelařím v místě nedávného ochranného pásma a z každého prdu bych
dělal vědu. Tudíž bych si zřejmě i nechal zjistit příčinu úhynu.

Mimochodem, nemá po zdolání nákazy platit v bývalém pásmu zvýšená
obezřetnost, do které patří mimo jiné plošné vyšetření zimní měli na
přítomnost spor P.l.? U nás se nic takového nedělo, tudíž něco málo
možná skřípe i v té pardubické KVS.

Já nejsem obecně proti dotazům typu jak přidat matku, ale jsem proti
dotazům, kde je evidentně vidět, že kromě napsání jedné věty a odeslání do
konference dotazující nic jiného pro získání příslušné informace neudělal.
Takhle se chovat mně připadá jako neúcta dotazujícícho k dotazovanému. Když
se objeví na internetu něco jako placený internetový korespondenční kurs
včelaření a já si ho koupím, tak to je jasné. Zaplatil jsem někomu a za to
jsem si koupil znalosti. Nemám žádný morální závazek se to předem z něčeho
učit. Ale když chci po někom, aby se se mnou z vlastní vůle a zadarmo
podělil o své zkušenosti, tak bych si ho měl vážit a když to řeknu jadrně
neotravovat tím, co si můžu nastudovat sám. Asi tak tady k tomu.
Co se týká těch ukázek, je možná ještě brzo, jednak megabajtů uložených dat
by bylo moc, jednak ještě málo včelařů zvládne dělat videozáznam, ale když
existuje server, kde různí domácí kameramani posílají svoje videa mohl by
časem existovat server, kde by posílali včelaři svoje videa práce se
včelami. Ale možná, že to už někde exstuje, přehled po zahraničním
včelařském internetu nemám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Madra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 4:21 PM
Subject: Re: začatečníci.


> Jsem jeden začátečník, kterej by se klidne zeptal jak přidat matku, ono
> totiž je občas problem i v tom , že třeba já mám v okolí starý včelaře,
> kteří matky nemení a jejich včely jsou celkem dost zbastardizované. A od
> těch se smysluplnou odpověd nedozvíš.... A pak nejde jen o to něco
přečíst,
> to by jsme byly všichni na výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i
> někdo ukazal a ja to viděl....

M> A pak nejde jen o to něco přečíst, to by jsme byly všichni na
M> výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i někdo ukazal a ja to
M> viděl....

Přesně, jednou vidět je líp než stokrát slyšet. Ve svém okolí i tady v
konferenci si vybírej včelaře, jejichž názory a metody ti jsou po
srsti, domluv se s nimi a navštivte se. Bude to přínos pro oba,
uvidíš.
Ahoj Ivan

Kdybych nebyl z pardubického okresu, pokýval bych hlavou řekl si no jo, má pravdu, SVS. Ale nemohu uvěřit, že na jednom místě okresu (CHvaletice) se KVS chová vzorně, informuje, organizuje, vyšetřují se bakteriologicky všechna včelstva v ochranném pásmu a stejná KVS je, jak píšeš, tak špatná. Před pár lety se dalo dost zlepšovat, ale poslední 2 roky si na KVS nemohu stěžovat.
Hledejme raději chybu u sebe, u své komunikace s okolními včelaři, potažmo s místní ZO, že tě neinformovali o předchozím moru. Chápu tvoji náladu, když jsi do toho spadl, ale zameťme si před svým prahem. Jsem přesvědčen, že na dotaz u KVS by ti dali odpověď, ale koho by to napadlo se ptát předem, že? Zajímalo by mě, jestli jsi měl letos po zimě nějaký úhyn a jestli jsi to poslal na vyšetření příčiny. Ale to jen tak ze zvědavosti.

------------------------------------------------------
>....že jeho stanoviště bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod, proč jsem na špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.

Jsem jeden začátečník, kterej by se klidne zeptal jak přidat matku, ono totiž je občas problem i v tom , že třeba já mám v okolí starý včelaře, kteří matky nemení a jejich včely jsou celkem dost zbastardizované. A od těch se smysluplnou odpověd nedozvíš.... A pak nejde jen o to něco přečíst, to by jsme byly všichni na výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i někdo ukazal a ja to viděl....

Petr Lokvenc wrote:

> Probůh lidi, - co to tu vlastně povídáte ? Tady všichni pláčeme, že
> staří včelaři nemají nástupce a vy chcete ty začínající odhánět tím,
> že je budete odrazovat od diskuse, dokud už nebudou něco vědět a
> znát? Namísto abyste byli rádi, že při získávaní prvních poznatků
> dávají přednost živému fóru před neživými zdroji, o kterých mnohdy ani
> nevědí, kde je hledat ? Prosím, zamyslete se...
> S přátelským pozdravem Petr

Naprosto s Tebou, Petře, souhlasím. Přestože sám jsem se na včelaření
cca.2 roky připravoval čtením knih a hrabáním se v různých včelařských
internetových stránkách, chápu, že pro někoho může být jednodušší se
zeptat zde na fóru.

Překvapuje mě, že se tu najde někdo, kdo vidí problém v tom, že se tu
řeší elementarity, ale není mu za těžko zanášet konferenci řečmi o tom,
že se tu elementarity probírat nemají.

Naopak velmi oceňuji vstřícnost a trpělivost ostatních aktivních
přispěvovatelů a odpovídatelů.

Petr B.

Karel wrote:

>... A několika (ne
>jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
>včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
>býval včas věděl...
>
>...A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS...
>
>
>
Že je informovanost (nejen) o ohniscích moru kriticky důležitá, je
každému soudnému člověku jasné. Přitom SVS, která tyto informace má, by
měla být první, která je dá k dispozici, přitom na jejím webu je seznam
ohnisek několik let starý. Navíc jsem si všiml, že jednotlivá pracoviště
SVS mají komunikační problémy samy mezi sebou. V mém případě bylo
ohnisko moru cca 3 km od hranice mezi Pardubickým a Královéhradeckým
krajem (na pardubické straně). Hradecká KVS se sice od té pardubické
dověděla o ohnisku, ale to, že jeho ochranné pásmo zasahuje do jejich
území už ne. A pokud vím, také žádná opatření nepřijala. Takže důvody ke
kritice SVS jistě jsou.

Tím vůbec nezpochybňuju, že na šíření moru mají včelaři velký podíl, na
druhou stranu když se jeden snaží dělat všechno jak má, k moru přijde
jak slepej k houslím a teprve zpětně se dovídá o tom, že jeho stanoviště
bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod, proč jsem na
špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.

Nedávno jsem čet jedno úsloví, na kterym asi něco bude:

"Zapálit svíčku není špatné, ale nadávat na tmu je větší sranda!"

Řečnická otázka (=> neočekávám odpověď)

To vás ty kecy o ničem vážně baví? :-\


(sorry, fakt už jsem si nemohl pomoct.)

Karel

Myslím, že se včelaři nemusí opičit a bezhlavě přejímat všechno. Howgh.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 11:49 AM
Subject: Re: Dotazy začátečníků Re: Nová matka do bezmatečného včelstva


> No já jsem v servisu pracoval, takže tě vyvedu z omylu.dneska jsou lidi v
> servisu hnedka a už neplatí to staré dobré - když selžou všechny pokusy -
> přečti si návod.Dneska cokoliv číst je pro lidi hrozně zatěžující, raději
> stráví půl dne zajíždkou do servisu a telefonováním.A čím vyšší vzdělání,
> tím je to horší.Naproti tomu tady nikdo nikoho nenutí aby odpovídal!Prostě
> s tebou nechci ztrácet čas a hotovo.Já taky na každý svůj příspěvek
odpověď
> nedostanu a nemohu se na nikoho zlobit.Třeba ani nikdo odpověď
> nezná.Naproti tomu jsem vždycky rád když někdo zareaguje.Co je pro jednoho
> prkotina, že se ani nikde v knížkách nepíše, to může být pro začátečníka
> dost draze vykoupená zkušenost stylu pokus - ztráta.V každém případě
uplyne
> další rok, než dostane možnost to dalším pokusem napravit.To je dost velký
> rozdíl proti počítači, kde když tě odprásknou, tak hru prostě
> restartuješ.Howgh.

No já jsem v servisu pracoval, takže tě vyvedu z omylu.dneska jsou lidi v servisu hnedka a už neplatí to staré dobré - když selžou všechny pokusy - přečti si návod.Dneska cokoliv číst je pro lidi hrozně zatěžující, raději stráví půl dne zajíždkou do servisu a telefonováním.A čím vyšší vzdělání, tím je to horší.Naproti tomu tady nikdo nikoho nenutí aby odpovídal!Prostě s tebou nechci ztrácet čas a hotovo.Já taky na každý svůj příspěvek odpověď nedostanu a nemohu se na nikoho zlobit.Třeba ani nikdo odpověď nezná.Naproti tomu jsem vždycky rád když někdo zareaguje.Co je pro jednoho prkotina, že se ani nikde v knížkách nepíše, to může být pro začátečníka dost draze vykoupená zkušenost stylu pokus - ztráta.V každém případě uplyne další rok, než dostane možnost to dalším pokusem napravit.To je dost velký rozdíl proti počítači, kde když tě odprásknou, tak hru prostě restartuješ.Howgh.

Milý "příteli" R. Stonku.

Mýlíš se. Tato konference je už z principu otevřená všem dotazům ač se ti
zdají stupidní. Naopak staré "osvedčené " věci se musí znova a znova
probírat leč se jim občas stane, že jsou překonané, zastaralé.
Neřikám, že je to furt, ale z principu je to možné. Pokrok nezastavíš. Můžeš
jet dál ve svých zaběhaných kolejích, ale někdo nemá nadbytek času na
"překonané" způsoby chovu a tak hledá efektivnější způsoby a proto se může
ptát i na tzv "banality" a nebo na tzv. "základní vědomosti". Tím že se
zeptá ti nebere tvoji pravdu, nemusíš na to odpovídat a DELETE stejně musíme
furt mačkat kvůli skutečným SPAMům.

S pozdravem
přitel
Pavel Votrubec


>Milý Radku. Teta Kateřina ze Saturnina by jistě použila několik vhodných
>přísloví, např. vrána k vráně sedá, potrefená husa zakejhá apod. Jsou li ti
>tak sympatičtí kolegové, kteří začínají včelařit bez základních >vědomostí
>a bez přečtení jakékoliv i té nejjednodušší knížky je to tvoje věc a tvůj
>zdravotní problém. Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně
>základních informací sloužit neměla. Je to to samé jako >kdyby se v 9 třídě
>stále opakovalo že 1 a 1 jsou dvě, nebo jaké i se píše ve slově babička.
>Mám ti to vysvětlit ještě polopatičtěji??? Zdraví R. Stonjek

To je pravda, je jedním z těch dalších pramenů a je to mimo jiné i její
smysl. Ale je rozdíl, když si něco, co nevím, nastuduji sám z knih a
internetu a projdu i historii konference a tudíž vynaložím na to jen svůj
osobní čas anebo když třeba dotazem do konference defakto někoho požádám,
aby mi svůj čas věnovaný vymýšlením a psaním odpovědi poskytl. Nehledě k
tomu, že častokrát už se takový dotaz v historii konfence objevil a byl
mnoha příspěvky více včelařů do hloubky zodpovězen. A nehledě k tomu, že
podrobně zodpovězený dotaz někdo, kdo nemá nastudovanou problematiku,
kolikrát ani nedokáže využít, prostě k tomu nemá znalosti.
Jasně, že když nechci odpovědět na nějaký začátečnický dotaz, tak neodpovím,
tato konference není žádný placený help, ale potom i samotné pokládání
začátečnických dotazů ztrácí smysl, když na ně nikdo nebude odpovídat.
Když si koupím pračku, tak taky nevolám do servisu, jak ji zapnout a jak
nadstavit program, když si potřebuji vyprat gatě, ale přečtu si návod. A do
servisu volám třeba tehdy, když mi něco v návodu není jasné nebo když se
pračka nechová tak, jak se v návodu píše.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:45 AM
Subject: Re: Nová matka do bezmatečného včelstva


> Dobře, pane Radime,
> proč ale nechcete uznat, že i tato konference je jedním z těch dalších
> pramenů - a je to mimo jiné i její smysl ?
> S pozdravem
> Petr
>

Ta plíseň primárně je na spodku koláče, kde zbylo něco košilek, že jo? Pak je to jasné. Proto se spodek musí zavčas odrbat až na čistý vost a to co odrbeš se hodí do další várky. jinak je zbytečné vyvařený vosk ukládat do pytle, nic se mu na vzduchu nestane, šedavý povlak z chladu mizí po opětovném zahřátí.
měj se Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Uchovavani vosku
> Datum: 16.8.2006 21:20:25
> ----------------------------------------
> Před několika týdny jsem ve vodě vyvařil trochu vosku a je z toho kolečko
> (podle formy hrníčku). Uložil jsem to do mikrotenového sáčku a schoval na
> regál a teď vidím, že je vosk pokryt místy plísní. Co s tím? Jak zabránit
> plísni napadnutí vosku?
>
>
>

Dobře, pane Radime,
proč ale nechcete uznat, že i tato konference je jedním z těch dalších
pramenů - a je to mimo jiné i její smysl ?
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:02 AM
Subject: Nová matka do bezmatečného včelstva


> Ono platí obecně, když chci nějakou radu od někoho osobně, je slušnost
> aspoň
> něco si zjistit předtím z knih a dalších pramenů. Je trochu hloupé se
> zeptat
> třeba " Mám bezmatečné včelstvo, jak tam mám přidat matku?" Ono to i svádí
> k
> odpovědi "metody najdeš tam a a tam a tam" něco jiného je dotaz. " Mám
> bezmatečné včelstvo, v této knize radí přidat ji takovým způsobem, jinde
> zas
> jiným, na internetu na stránce zase takovým způsobem. Který způsob bude
> asi
> nejvhodnější?" Asi tak k dotazům.
>
> R. Polášek

nekomu nejdou a nesli odeslat fotky....

>Radim Polášek napsal:
>Můžeš trochu blíž popsat ty úly? Mě by to vcelku zajímalo.

>>Richard napsal:
>>Jeden známý včelař, který loni
>> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
>> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
>> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu.
...................

Taky by mě to zajímalo.
Konkrétně jaký je to úl, a co ten známý včelař viděl jako chybu?

Radek Krušina

Takové konference jsou:
http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/
http://pandora.idnes.cz/conference/dadant

--------------------------------------
>Pak ať si založí vlastní zaheslovanou super konferenci a tam
>bádají. Tohle je otevřená diskuze a jestli na něco nechtějí odpovídat tak nemusí.

Je to tak, jak napsal Pepa Kala. Nedá se jednoznačně říct, do kdy budou
stavět a kolik toho postaví. Ale pořád je ještě dost času. Ale zase když
jsou v tuto dobu ve včelách mezistěny vedle starších plástů, včely velmi
nerady ty mezistěny staví a vůbec je používají. Já bych v tuto dobu, pokud
bych měl dost postavených plástů, buď nechal celý prostor úlu z vystavených
plástů a mezistěny vyhodil, ono totiž mezistěny, které včely nevystaví nebo
jen vytáhnou, tak je potahujou tenkou vrstvou propolisu a na jaře se jim
potom do tak rozestavěných mezistěn moc nechce. Nebo naopak vyhodil
vystavěné plásty, hlavně ty s plodem zužitkoval v jiných včelstvech, doplnil
mezistěnami a provedl norské zimování. Kdybych měl málo plástů. Záleží potom
na teplotách, na síle včelstva, na teplodržnosti úlů, dokdy ty mezistěny
vystaví. Pokud bude delší dobu venkovní teplota přes den15 st C, budou
stavět málo. Pokud bude nad 20, 25, budou stavět dost. letos je v tom smyslu
počasí hodně kolísavé.Čas je do poloviny, konce září, v případě, že nebudou
mít ty mezistěny dostatečně vystavěné, musí se potom doplnit jinde
vystavenými mezistěnami nebo v krajním případě plásty a případně dokrmit,
aby se i přidané plásty zaplnily sladinou. Největší chyba je v tuto dobu mít
v úlu jen menší část vystavených plástů a část mezistěn. Rozdíl mezi
teplodržností hlavně starších plástů a vystavených i nevystavených mezistěn
je velký. Včely potom velice často při výchově zimních včel považují za
použitelný jen prostor se starými plásty a podle něho nastaví velikost
přezimovaného včelstva. Popíši to na příkladu rámkové míry 39x24. Když budu
mít jeden nastavek 39 x24 starých plástů a pod ním jeden nebo dva nastavky
vystavených mezistěn, včely nadstaví zimní velikost včelstva jako kdyby byly
v této době jen v jednom nastavku, tudíž budou zimovat slabé. Když včelám
ten nastavek se starými plásty vezmu a včely přinutím plodovat nebo doknce
stavět norským zimováním jen v těch mezistěnách ve dvou nastavcích, nadstaví
zimní velikost podle celých dvou nastavků, tudíž budou znatelně silnější.
Předpokládám, že dva nastavky 39x24 je stejná rámková plocha jako 3 nastavky
Optimálu.



R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jakub" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 10:39 PM
Subject: Trochu zase ke včelaření


> Přátelé,
> dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve
> středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod
plodovým
> hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit
> spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat ,
> že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím
> nástavku? Poraďte!
> Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se
> omlouvám.
> Jakub

Ono platí obecně, když chci nějakou radu od někoho osobně, je slušnost aspoň
něco si zjistit předtím z knih a dalších pramenů. Je trochu hloupé se zeptat
třeba " Mám bezmatečné včelstvo, jak tam mám přidat matku?" Ono to i svádí k
odpovědi "metody najdeš tam a a tam a tam" něco jiného je dotaz. " Mám
bezmatečné včelstvo, v této knize radí přidat ji takovým způsobem, jinde zas
jiným, na internetu na stránce zase takovým způsobem. Který způsob bude asi
nejvhodnější?" Asi tak k dotazům.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 9:40 PM


> Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy
> můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15
> letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále
> považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na
> elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému
> koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat
si
> odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco
> zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni
> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece
> včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a
> nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde
nebudu
> moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat
> novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co
> dělat.

Můžeš trochu blíž popsat ty úly? Mě by to vcelku zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 9:40 PM


> Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy
> můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15
> letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále
> považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na
> elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému
> koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat
si
> odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco
> zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni
> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece
> včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a
> nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde
nebudu
> moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat
> novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co
> dělat.

Nesouhlasim! Jestli si par starejch praktiků, který včelaří desídky let, myslí že mají patent na všechnu moudrost a ať se jim ten začátečnickej póvl neplete pod nohy, fajn, je to jejich právo. Pak ať si založí vlastní zaheslovanou super konferenci a tam bádají. Tohle je otevřená diskuze a jestli na něco nechtějí odpovídat tak nemusí. Pak ať si ale nestěžujou, že dneska ty mladý nemají o včely zájem, když se s nima nechtějí podělit o základní postupy. Sam jsem začátečník a dozvěděl jsem se na konferenci spoustu užitečných rad, který jsem nikde nevyčetl, nebo jsem jim v nejaký knížce nerozuměl, byť se někomu může stát, že to jsou banaliky.

-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan.vzp.cz]
Sent: Thursday, August 17, 2006 4:38 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Nesta??m se divit.


Milý Radku. Teta Kateřina ze Saturnina by jistě použila několik vhodných přísloví, např. vrána k vráně sedá, potrefená husa zakejhá apod. Jsou li ti tak sympatičtí kolegové, kteří začínají včelařit bez základních vědomostí a bez přečtení jakékoliv i té nejjednodušší knížky je to tvoje věc a tvůj zdravotní problém. Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně základních informací sloužit neměla. Je to to samé jako kdyby se v 9 třídě stále opakovalo že 1 a 1 jsou dvě, nebo jaké i se píše ve slově babička.
Mám ti to vysvětlit ještě polopatičtěji???       Zdraví R. Stonjek

Nebylo by ještě dobré přesunout ten nástavek mezistěn nahoru - nestavěly
by ho lépe než dole?

Milan Čáp
.....
Přesně to jsem chtěl napsat. Záleží na teplotě a přínosu, ale většinou mi načaté mezistěny vystavěly a dotáhly až ke spodní loučce. U vyších nástavků ale i těchto se může někdy hodit, že matka udrží plodové těleso pod mezistěnami a včely mají nad sebou v zimě dost zásob. To se hodilo třeba vloni.(pokud dostavěly a naplnily plásty až dolů).
V každém případě, pokud přehazovat v tomto období nástavky, tak jen nahoru a nerozbíjet plodové tělese.
To je moje osobní zkušenost, po nadšených začátečnických letech, kdy jsme "rotoval a rotoval".
Karel

Nebylo by ještě dobré přesunout ten nástavek mezistěn nahoru - nestavěly
by ho lépe než dole?

Milan Čáp

Josef Kala napsal(a):

>Při pomalém krmení je donucení včelstva ke stavbě méně pravděpodobně. Mnoho
>účastníků konference ví, že mám dlouholeté zkušenosti s takzvaným "finským"
>zimováním, tedy přívalem krmení donutit včelstvo ke stavbě díla i mimo
>období přirozeného stavebního pudu. ( obvykle se uvádí jeho konec při letním
>slunovratu).
>Ale při síle včelstva a obsazení rámků tak jak popisuješ nedokáži odhadnout,
>kolik toho postaví než si přestanou krmení všímat. Trošku záleží i na stáří
>matky, celkovém předchozím opotřebování včelstva, na možnostech pylové
>snůšky a dalších podmínkách. Pokud Ti na tom opravdu záleží, asi bych
>postupoval tak, že bych včelám nasadil nejprve menší dávku krmení a ihned
>jak to odeberou tak klidně krmení z 9kg i více cukru. Včelstvo musíš krmením
>přímo zahltit. A protože na postavených plástech je plod, pyl a zavíčkované
>zásoby tak jim nezbyde nic jiného, než oživit zaprahlé vlakotvorné žlázy a
>začít stavět mezistěny. Tam ukládají řídkou sledinu a postupně ji zahušťují
>do podoby zimních zásob. A na celou tuto operaci potřebují víc buněk, než
>bude nakonec pro uložení zralých zásob potřeba, tak si je musí postavit.
>
>Již několikrát se mi stalo, že včely dokonalou dělničí divočinou zastavěly
>mezeru po krajním rámku, který jsem pro účely fumigace vyjmul kolem 20.září.
>10.října tam byla ještě mezera, ale pak zřejmě včelstvo nějaký zdroj v
>přírodě našlo ( nebo vyloupilo nějaké slabší včelstvo?) zkrátka ten plást
>postavily v říjnu, ale zásoby v něm nebyly žádné.
>
>Protože z toho co popisuješ bude i bez dostavění plástů příští rok pěkné
>včelstvo, hodláš to udělat asi z nedostatku postavených plástů, aby včelstvo
>nesedělo na mezistěnách?
>Pak shora popsaný způsob vyzkoušej.
>Pepa Kala
>
>
>-----Original Message-----
>From: Jakub
>Subject: Trochu zase ke včelaření
>
>Přátelé,
>dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve
>středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod plodovým
>hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit
>spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat ,
>že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím
>nástavku? Poraďte!
>Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se
>omlouvám.
>Jakub
>
>
>

U mne oloupávali sršni asi 8 letou břízu.Vytékající mízy si všimly včelky a začaly na ni létat.Sršni je dost šikovně chytnuli a už si je odnášely.Nakonec tam bylo sršnů tolik, že jsem břízu raději zlikvidoval od té doby se kolem mých včelek objeví tak jeden dva najednou.Není ale pravda, že by ten strom musel být nějak nemocný.Ten můj až do ataku neměl žádné problémy krásně přirůstal a možná by i přežil.

Co je lepší používat proti varoáze: kys. mravenčí, mléčnou nebo oxalovou? Jaké máte zkušenosti?

Omlouvám se : ty žlázy nemají být vlakotvorné, ale VOSKOTVORNÉ.
Ten překlep mi automaticky vytvořil Outlook. Všiml jsem si toho, až když
jsem odpověď odeslal.
Pepa Kala


-----Original Message-----
From: Jakub [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Thursday, August 17, 2006 10:39 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Trochu zase ke včelaření

Přátelé,
dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve
středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod plodovým
hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit
spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat ,
že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím
nástavku? Poraďte!
Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se
omlouvám.
Jakub


__________ Informace od NOD32 1.1709 (20060816) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Při pomalém krmení je donucení včelstva ke stavbě méně pravděpodobně. Mnoho
účastníků konference ví, že mám dlouholeté zkušenosti s takzvaným "finským"
zimováním, tedy přívalem krmení donutit včelstvo ke stavbě díla i mimo
období přirozeného stavebního pudu. ( obvykle se uvádí jeho konec při letním
slunovratu).
Ale při síle včelstva a obsazení rámků tak jak popisuješ nedokáži odhadnout,
kolik toho postaví než si přestanou krmení všímat. Trošku záleží i na stáří
matky, celkovém předchozím opotřebování včelstva, na možnostech pylové
snůšky a dalších podmínkách. Pokud Ti na tom opravdu záleží, asi bych
postupoval tak, že bych včelám nasadil nejprve menší dávku krmení a ihned
jak to odeberou tak klidně krmení z 9kg i více cukru. Včelstvo musíš krmením
přímo zahltit. A protože na postavených plástech je plod, pyl a zavíčkované
zásoby tak jim nezbyde nic jiného, než oživit zaprahlé vlakotvorné žlázy a
začít stavět mezistěny. Tam ukládají řídkou sledinu a postupně ji zahušťují
do podoby zimních zásob. A na celou tuto operaci potřebují víc buněk, než
bude nakonec pro uložení zralých zásob potřeba, tak si je musí postavit.

Již několikrát se mi stalo, že včely dokonalou dělničí divočinou zastavěly
mezeru po krajním rámku, který jsem pro účely fumigace vyjmul kolem 20.září.
10.října tam byla ještě mezera, ale pak zřejmě včelstvo nějaký zdroj v
přírodě našlo ( nebo vyloupilo nějaké slabší včelstvo?) zkrátka ten plást
postavily v říjnu, ale zásoby v něm nebyly žádné.

Protože z toho co popisuješ bude i bez dostavění plástů příští rok pěkné
včelstvo, hodláš to udělat asi z nedostatku postavených plástů, aby včelstvo
nesedělo na mezistěnách?
Pak shora popsaný způsob vyzkoušej.
Pepa Kala






-----Original Message-----
From: Jakub [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Thursday, August 17, 2006 10:39 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Trochu zase ke včelaření

Přátelé,
dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve
středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod plodovým
hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit
spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat ,
že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím
nástavku? Poraďte!
Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se
omlouvám.
Jakub


__________ Informace od NOD32 1.1709 (20060816) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Přátelé,
dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod plodovým hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat , že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím nástavku? Poraďte!
Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se omlouvám.
Jakub

Já osobně taky používám zabalení do novin. Dvojlist novin nasunu shora na rámek. Funguje to spolehlivě. Navíc dávám do spodní části (dobře větrané) skříně, kde mám uloženy rámky roztok (jablečného??? nevím přesně) octu, který se dá koupit v prodejně se včel. potřebami.

Probůh lidi, - co to tu vlastně povídáte ? Tady všichni pláčeme, že staří
včelaři nemají nástupce a vy chcete ty začínající odhánět tím, že je budete
odrazovat od diskuse, dokud už nebudou něco vědět a znát? Namísto abyste
byli rádi, že při získávaní prvních poznatků dávají přednost živému fóru
před neživými zdroji, o kterých mnohdy ani nevědí, kde je hledat ? Prosím,
zamyslete se...
S přátelským pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 8:55 PM
Subject: Re: Nesta??m se divit.


> Já si taky myslím, že ty základní věci by se měl nějaký začínající včelař
> dovídat někde jinde...

Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15 letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat si odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde nebudu moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co dělat.

Já si taky myslím, že ty základní věci by se měl nějaký začínající včelař
dovídat někde jinde. Vedle včelařských knih taky na stránkách ČSV. Kdo jiný
by měl rozdáváním rad o včelaření a o medu a jiných včelích produktech
popularizovat včelaření. Myslím, že by i většina řadových včelařů
souhlasila i s případným zřízením pracovního místa a vynaložením příslušných
mzdových prostředků z peněz Svazu pro někoho, kdy by měl na ČSV na takové
mailové a telefonické dotazy odpovídat.
Už jsem o tom psal kdysi v souvislosti s dotazy do VUVČ Dolu, nemuseli by se
zabývat jednoduššími začátečnickými dotazy a měli by víc času na ty skutečně
vědecké a na bádání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 6:07 PM
Subject: Re: Nesta??m se divit.


> :-)) Kdo se budete chtít na něco zeptat, zašlete Rudovi e-mail, aby
> rozhodl, jestli je to základní informace a pak to teprve dejte do
> konference :-)). Já to tedy definovat nedokážu. Kromě toho název
konference
> se mi jeví nadsazený, spíš to je diskuze na libovolné téma související se
> včelařením. Proč bych se nemohl zeptat na elementární věc, která mi není
> jasná a nemám chuť hledat v archivu, a Radim, nebo Gusta mi ji obratem
> odpoví. Mě vytočí jen občas donebevolající nesmysly, ale pak toho stejně
> nakonec lituju.
>
> V odborných konferencích Optimal a Dadant je mrtvolné ticho.
> ---------------------------------------

On archiv je pěkná věc , ale musely by předměty zprávy odpovídat problematice a zprávy bez původních otázek jsou taky k ničemu sám jsem to párkrát zkusil a bylo to na houby Druhá věc je na nově položenou otázku se postupně zase ozývají s novými poznatky takže se neustále vzdělávám i když se kolem včel již pohybuji od svých dětských let víc jak 50 roků.a nejvíc nových poznatků právě přinášejí začátečníci ti totiž ještě netrpí provozní slepotou a nemyslí si , že sežrali moudrost světa.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nesta??m se divit.
> Datum: 17.8.2006 13:55:47
> ----------------------------------------
> Ten začátecnik treba o archivu ani nevi a ten kdo to uz pouziva se dovi
> treba nejaky zlepsovak.
> .....
> Archiv.
> Jsem rád a vděčný za to co zde je. Ale s hledáním v archívu mám problémy.
> Když dám do vyhledávače nějaký dotaz, tak se tam ne vždy zobrazí věci o
> kterých určitě vím, že tam jsou.
> Pro sekvenční hledání nemám dost "rychlou linku" a tak mě napadlo, zda by
> nebylo možné si nějak stáhnout celý archiv a pak v něm nějak doma listovat.
> Ale je možné že to nějak jde a jen to neumím. Takže, jak se vám daří
> prohledávat archív?
> Karel
>
>
>

Ono opravdu při sběru bylin nejí jedno kdy se sbírají . Obsah látek v rostlinách se během vegetace mění a dokonce i během dne .Tady posmívání není na místě. nejmarkantnější je to u dusičnanů v rychlené zelenině kdy má po dlouhé noci na jaře a po krátké v létě jiný obsah toto platí i pro aromatické látky právě u vratiče nejvyšší jsou v poledních hodinách pak prudce klesají Z toho vyplývá , že trhaný kolem poledne může proti zavíječi fungovat ale sklízený v podvečer je jen tak na aranžování do váz a budete li ho do váz sklízet po ránu tak vám květy zahnědnou. V jiných případech lze zase tyto vlastnosti využít v boji proti plevelům , tam zase platí ,že v určítých částech roku jsou právě ty nejodolnější plevele velmi zranitelné a lze se jich velmi snadno zbavit. Proto se není radno vysmívat věcem kterým nerozumíme

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom.es <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kv?tina
> Datum: 17.8.2006 07:44:42
> ----------------------------------------
> Jestli taky nazáleží na tom, ve které době a čase jste bylinu
> trhali...veškeré magické obřady (sběr bylin, pálení symbolických obětin
> atp.) se mají provádět v předvečer svátku sv.Jana Křtitele, tzn. z 23. na
> 24.6. tzv. Svatojánská noc...:-)
> Tak snad až příší rok:-)
>
>
>

Ten jasan určitě hyne s jiného důvodu . Sršni tam obírají právě vlákninu na stavbu hnízda jelikož na nemocném stromu bude pro ně lépe dostupná

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A. Tublov? <sasa/=/cmail.cz>
> Předmět: Srn?
> Datum: 17.8.2006 16:17:37
> ----------------------------------------
> Mladý strom jasan - jeho kůru okousávají sršně, strom hyne.
> Poraďte, prosím, čím je odpudit, aby na ten strom nelétaly.
>
>
>

:-)) Kdo se budete chtít na něco zeptat, zašlete Rudovi e-mail, aby rozhodl, jestli je to základní informace a pak to teprve dejte do konference :-)). Já to tedy definovat nedokážu. Kromě toho název konference se mi jeví nadsazený, spíš to je diskuze na libovolné téma související se včelařením. Proč bych se nemohl zeptat na elementární věc, která mi není jasná a nemám chuť hledat v archivu, a Radim, nebo Gusta mi ji obratem odpoví. Mě vytočí jen občas donebevolající nesmysly, ale pak toho stejně nakonec lituju.

V odborných konferencích Optimal a Dadant je mrtvolné ticho.
---------------------------------------
>Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně
základních informací sloužit neměla.