Archiv Včelařské konference

> Ale s hledáním v archívu mám problémy. Když dám do vyhledávače nějaký dotaz, tak se tam ne vždy zobrazí věci o kterých určitě vím, že tam jsou.

Vyhledávání v této konferenci přes google není nic moc. Protože pracuji s webovými stránkami, uměl bych si představit lepší systém.

Mám doménu www.vcely.info, která je nevyužitá. Kdyby někdo měl zájem o včelařský server, jehož součástí by byla i tato konference převedená do podoby odpovídající současným webovým standardům, ať se klidně ozve.Mohli bychom něco vytvořit.

Karel napsal:

>Archiv.
Jsem rád a vděčný za to co zde je. Ale s hledáním v archívu mám problémy. Když dám do vyhledávače nějaký dotaz, tak se tam ne vždy zobrazí věci o kterých určitě vím, že tam jsou.
>Pro sekvenční hledání nemám dost "rychlou linku" a tak mě napadlo, zda by nebylo možné si nějak stáhnout celý archiv a pak v něm nějak doma listovat. Ale je možné že to nějak jde a jen to neumím. Takže, jak se vám daří prohledávat archív?
>Karel
.................

Jsem na tom úplně stejně.

Radek Krušina

Mladý strom jasan - jeho kůru okousávají sršně, strom hyne.
Poraďte, prosím, čím je odpudit, aby na ten strom nelétaly.

Milý Radku. Teta Kateřina ze Saturnina by jistě použila několik vhodných přísloví, např. vrána k vráně sedá, potrefená husa zakejhá apod. Jsou li ti tak sympatičtí kolegové, kteří začínají včelařit bez základních vědomostí a bez přečtení jakékoliv i té nejjednodušší knížky je to tvoje věc a tvůj zdravotní problém. Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně základních informací sloužit neměla. Je to to samé jako kdyby se v 9 třídě stále opakovalo že 1 a 1 jsou dvě, nebo jaké i se píše ve slově babička. Mám ti to vysvětlit ještě polopatičtěji??? Zdraví R. Stonjek

ale vykupují jen srdíčka a trubčinu vše netavené . Už jsem se o to zajímal


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uchovavani vosku - nezat??en? vosk
> Datum: 17.8.2006 13:38:48
> ----------------------------------------
> Do propolisových mastí. VUVČ http://www.beedol.cz/
> vykupuje čistý vosk pro potravinářské účely, zároveň prodává vosk pro
> vymazavání pečicích plechů
>
> ----- Original Message -----
> From: <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 17, 2006 11:28 AM
> Subject: RE: Uchovavani vosku - nezatížený vosk
>
>
> Já bych si ho považoval také, "ale" poraď kdo mě zpracuje mých deset kilo
> tohoto vosku samostatně nebo k čemu ho použít aby se využilo jeho nezávadné
> kvality
>
> Pepan
>
>
>
>
>
>

:-)) Kdo se budete chtít na něco zeptat, zašlete Rudovi e-mail, aby rozhodl, jestli je to základní informace a pak to teprve dejte do konference :-)). Já to tedy definovat nedokážu. Kromě toho název konference se mi jeví nadsazený, spíš to je diskuze na libovolné téma související se včelařením. Proč bych se nemohl zeptat na elementární věc, která mi není jasná a nemám chuť hledat v archivu, a Radim, nebo Gusta mi ji obratem odpoví. Mě vytočí jen občas donebevolající nesmysly, ale pak toho stejně nakonec lituju.

V odborných konferencích Optimal a Dadant je mrtvolné ticho.
---------------------------------------
>Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně
základních informací sloužit neměla.

Ten jasan určitě hyne s jiného důvodu . Sršni tam obírají právě vlákninu na stavbu hnízda jelikož na nemocném stromu bude pro ně lépe dostupná

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A. Tublov? <sasa/=/cmail.cz>
> Předmět: Srn?
> Datum: 17.8.2006 16:17:37
> ----------------------------------------
> Mladý strom jasan - jeho kůru okousávají sršně, strom hyne.
> Poraďte, prosím, čím je odpudit, aby na ten strom nelétaly.
>
>
>

Ono opravdu při sběru bylin nejí jedno kdy se sbírají . Obsah látek v rostlinách se během vegetace mění a dokonce i během dne .Tady posmívání není na místě. nejmarkantnější je to u dusičnanů v rychlené zelenině kdy má po dlouhé noci na jaře a po krátké v létě jiný obsah toto platí i pro aromatické látky právě u vratiče nejvyšší jsou v poledních hodinách pak prudce klesají Z toho vyplývá , že trhaný kolem poledne může proti zavíječi fungovat ale sklízený v podvečer je jen tak na aranžování do váz a budete li ho do váz sklízet po ránu tak vám květy zahnědnou. V jiných případech lze zase tyto vlastnosti využít v boji proti plevelům , tam zase platí ,že v určítých částech roku jsou právě ty nejodolnější plevele velmi zranitelné a lze se jich velmi snadno zbavit. Proto se není radno vysmívat věcem kterým nerozumíme

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom.es <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kv?tina
> Datum: 17.8.2006 07:44:42
> ----------------------------------------
> Jestli taky nazáleží na tom, ve které době a čase jste bylinu
> trhali...veškeré magické obřady (sběr bylin, pálení symbolických obětin
> atp.) se mají provádět v předvečer svátku sv.Jana Křtitele, tzn. z 23. na
> 24.6. tzv. Svatojánská noc...:-)
> Tak snad až příší rok:-)
>
>
>

On archiv je pěkná věc , ale musely by předměty zprávy odpovídat problematice a zprávy bez původních otázek jsou taky k ničemu sám jsem to párkrát zkusil a bylo to na houby Druhá věc je na nově položenou otázku se postupně zase ozývají s novými poznatky takže se neustále vzdělávám i když se kolem včel již pohybuji od svých dětských let víc jak 50 roků.a nejvíc nových poznatků právě přinášejí začátečníci ti totiž ještě netrpí provozní slepotou a nemyslí si , že sežrali moudrost světa.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nesta??m se divit.
> Datum: 17.8.2006 13:55:47
> ----------------------------------------
> Ten začátecnik treba o archivu ani nevi a ten kdo to uz pouziva se dovi
> treba nejaky zlepsovak.
> .....
> Archiv.
> Jsem rád a vděčný za to co zde je. Ale s hledáním v archívu mám problémy.
> Když dám do vyhledávače nějaký dotaz, tak se tam ne vždy zobrazí věci o
> kterých určitě vím, že tam jsou.
> Pro sekvenční hledání nemám dost "rychlou linku" a tak mě napadlo, zda by
> nebylo možné si nějak stáhnout celý archiv a pak v něm nějak doma listovat.
> Ale je možné že to nějak jde a jen to neumím. Takže, jak se vám daří
> prohledávat archív?
> Karel
>
>
>

Já si taky myslím, že ty základní věci by se měl nějaký začínající včelař
dovídat někde jinde. Vedle včelařských knih taky na stránkách ČSV. Kdo jiný
by měl rozdáváním rad o včelaření a o medu a jiných včelích produktech
popularizovat včelaření. Myslím, že by i většina řadových včelařů
souhlasila i s případným zřízením pracovního místa a vynaložením příslušných
mzdových prostředků z peněz Svazu pro někoho, kdy by měl na ČSV na takové
mailové a telefonické dotazy odpovídat.
Už jsem o tom psal kdysi v souvislosti s dotazy do VUVČ Dolu, nemuseli by se
zabývat jednoduššími začátečnickými dotazy a měli by víc času na ty skutečně
vědecké a na bádání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 6:07 PM
Subject: Re: Nesta??m se divit.


> :-)) Kdo se budete chtít na něco zeptat, zašlete Rudovi e-mail, aby
> rozhodl, jestli je to základní informace a pak to teprve dejte do
> konference :-)). Já to tedy definovat nedokážu. Kromě toho název
konference
> se mi jeví nadsazený, spíš to je diskuze na libovolné téma související se
> včelařením. Proč bych se nemohl zeptat na elementární věc, která mi není
> jasná a nemám chuť hledat v archivu, a Radim, nebo Gusta mi ji obratem
> odpoví. Mě vytočí jen občas donebevolající nesmysly, ale pak toho stejně
> nakonec lituju.
>
> V odborných konferencích Optimal a Dadant je mrtvolné ticho.
> ---------------------------------------

Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15 letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat si odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde nebudu moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co dělat.

Probůh lidi, - co to tu vlastně povídáte ? Tady všichni pláčeme, že staří
včelaři nemají nástupce a vy chcete ty začínající odhánět tím, že je budete
odrazovat od diskuse, dokud už nebudou něco vědět a znát? Namísto abyste
byli rádi, že při získávaní prvních poznatků dávají přednost živému fóru
před neživými zdroji, o kterých mnohdy ani nevědí, kde je hledat ? Prosím,
zamyslete se...
S přátelským pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 8:55 PM
Subject: Re: Nesta??m se divit.


> Já si taky myslím, že ty základní věci by se měl nějaký začínající včelař
> dovídat někde jinde...

Já osobně taky používám zabalení do novin. Dvojlist novin nasunu shora na rámek. Funguje to spolehlivě. Navíc dávám do spodní části (dobře větrané) skříně, kde mám uloženy rámky roztok (jablečného??? nevím přesně) octu, který se dá koupit v prodejně se včel. potřebami.

Přátelé,
dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod plodovým hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat , že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím nástavku? Poraďte!
Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se omlouvám.
Jakub

Při pomalém krmení je donucení včelstva ke stavbě méně pravděpodobně. Mnoho
účastníků konference ví, že mám dlouholeté zkušenosti s takzvaným "finským"
zimováním, tedy přívalem krmení donutit včelstvo ke stavbě díla i mimo
období přirozeného stavebního pudu. ( obvykle se uvádí jeho konec při letním
slunovratu).
Ale při síle včelstva a obsazení rámků tak jak popisuješ nedokáži odhadnout,
kolik toho postaví než si přestanou krmení všímat. Trošku záleží i na stáří
matky, celkovém předchozím opotřebování včelstva, na možnostech pylové
snůšky a dalších podmínkách. Pokud Ti na tom opravdu záleží, asi bych
postupoval tak, že bych včelám nasadil nejprve menší dávku krmení a ihned
jak to odeberou tak klidně krmení z 9kg i více cukru. Včelstvo musíš krmením
přímo zahltit. A protože na postavených plástech je plod, pyl a zavíčkované
zásoby tak jim nezbyde nic jiného, než oživit zaprahlé vlakotvorné žlázy a
začít stavět mezistěny. Tam ukládají řídkou sledinu a postupně ji zahušťují
do podoby zimních zásob. A na celou tuto operaci potřebují víc buněk, než
bude nakonec pro uložení zralých zásob potřeba, tak si je musí postavit.

Již několikrát se mi stalo, že včely dokonalou dělničí divočinou zastavěly
mezeru po krajním rámku, který jsem pro účely fumigace vyjmul kolem 20.září.
10.října tam byla ještě mezera, ale pak zřejmě včelstvo nějaký zdroj v
přírodě našlo ( nebo vyloupilo nějaké slabší včelstvo?) zkrátka ten plást
postavily v říjnu, ale zásoby v něm nebyly žádné.

Protože z toho co popisuješ bude i bez dostavění plástů příští rok pěkné
včelstvo, hodláš to udělat asi z nedostatku postavených plástů, aby včelstvo
nesedělo na mezistěnách?
Pak shora popsaný způsob vyzkoušej.
Pepa Kala






-----Original Message-----
From: Jakub [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Thursday, August 17, 2006 10:39 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Trochu zase ke včelaření

Přátelé,
dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve
středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod plodovým
hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit
spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat ,
že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím
nástavku? Poraďte!
Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se
omlouvám.
Jakub


__________ Informace od NOD32 1.1709 (20060816) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Omlouvám se : ty žlázy nemají být vlakotvorné, ale VOSKOTVORNÉ.
Ten překlep mi automaticky vytvořil Outlook. Všiml jsem si toho, až když
jsem odpověď odeslal.
Pepa Kala


-----Original Message-----
From: Jakub [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Thursday, August 17, 2006 10:39 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Trochu zase ke včelaření

Přátelé,
dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve
středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod plodovým
hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit
spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat ,
že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím
nástavku? Poraďte!
Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se
omlouvám.
Jakub


__________ Informace od NOD32 1.1709 (20060816) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Co je lepší používat proti varoáze: kys. mravenčí, mléčnou nebo oxalovou? Jaké máte zkušenosti?

U mne oloupávali sršni asi 8 letou břízu.Vytékající mízy si všimly včelky a začaly na ni létat.Sršni je dost šikovně chytnuli a už si je odnášely.Nakonec tam bylo sršnů tolik, že jsem břízu raději zlikvidoval od té doby se kolem mých včelek objeví tak jeden dva najednou.Není ale pravda, že by ten strom musel být nějak nemocný.Ten můj až do ataku neměl žádné problémy krásně přirůstal a možná by i přežil.

Nebylo by ještě dobré přesunout ten nástavek mezistěn nahoru - nestavěly
by ho lépe než dole?

Milan Čáp

Josef Kala napsal(a):

>Při pomalém krmení je donucení včelstva ke stavbě méně pravděpodobně. Mnoho
>účastníků konference ví, že mám dlouholeté zkušenosti s takzvaným "finským"
>zimováním, tedy přívalem krmení donutit včelstvo ke stavbě díla i mimo
>období přirozeného stavebního pudu. ( obvykle se uvádí jeho konec při letním
>slunovratu).
>Ale při síle včelstva a obsazení rámků tak jak popisuješ nedokáži odhadnout,
>kolik toho postaví než si přestanou krmení všímat. Trošku záleží i na stáří
>matky, celkovém předchozím opotřebování včelstva, na možnostech pylové
>snůšky a dalších podmínkách. Pokud Ti na tom opravdu záleží, asi bych
>postupoval tak, že bych včelám nasadil nejprve menší dávku krmení a ihned
>jak to odeberou tak klidně krmení z 9kg i více cukru. Včelstvo musíš krmením
>přímo zahltit. A protože na postavených plástech je plod, pyl a zavíčkované
>zásoby tak jim nezbyde nic jiného, než oživit zaprahlé vlakotvorné žlázy a
>začít stavět mezistěny. Tam ukládají řídkou sledinu a postupně ji zahušťují
>do podoby zimních zásob. A na celou tuto operaci potřebují víc buněk, než
>bude nakonec pro uložení zralých zásob potřeba, tak si je musí postavit.
>
>Již několikrát se mi stalo, že včely dokonalou dělničí divočinou zastavěly
>mezeru po krajním rámku, který jsem pro účely fumigace vyjmul kolem 20.září.
>10.října tam byla ještě mezera, ale pak zřejmě včelstvo nějaký zdroj v
>přírodě našlo ( nebo vyloupilo nějaké slabší včelstvo?) zkrátka ten plást
>postavily v říjnu, ale zásoby v něm nebyly žádné.
>
>Protože z toho co popisuješ bude i bez dostavění plástů příští rok pěkné
>včelstvo, hodláš to udělat asi z nedostatku postavených plástů, aby včelstvo
>nesedělo na mezistěnách?
>Pak shora popsaný způsob vyzkoušej.
>Pepa Kala
>
>
>-----Original Message-----
>From: Jakub
>Subject: Trochu zase ke včelaření
>
>Přátelé,
>dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve
>středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod plodovým
>hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit
>spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat ,
>že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím
>nástavku? Poraďte!
>Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se
>omlouvám.
>Jakub
>
>
>

Nebylo by ještě dobré přesunout ten nástavek mezistěn nahoru - nestavěly
by ho lépe než dole?

Milan Čáp
.....
Přesně to jsem chtěl napsat. Záleží na teplotě a přínosu, ale většinou mi načaté mezistěny vystavěly a dotáhly až ke spodní loučce. U vyších nástavků ale i těchto se může někdy hodit, že matka udrží plodové těleso pod mezistěnami a včely mají nad sebou v zimě dost zásob. To se hodilo třeba vloni.(pokud dostavěly a naplnily plásty až dolů).
V každém případě, pokud přehazovat v tomto období nástavky, tak jen nahoru a nerozbíjet plodové tělese.
To je moje osobní zkušenost, po nadšených začátečnických letech, kdy jsme "rotoval a rotoval".
Karel

Nesouhlasim! Jestli si par starejch praktiků, který včelaří desídky let, myslí že mají patent na všechnu moudrost a ať se jim ten začátečnickej póvl neplete pod nohy, fajn, je to jejich právo. Pak ať si založí vlastní zaheslovanou super konferenci a tam bádají. Tohle je otevřená diskuze a jestli na něco nechtějí odpovídat tak nemusí. Pak ať si ale nestěžujou, že dneska ty mladý nemají o včely zájem, když se s nima nechtějí podělit o základní postupy. Sam jsem začátečník a dozvěděl jsem se na konferenci spoustu užitečných rad, který jsem nikde nevyčetl, nebo jsem jim v nejaký knížce nerozuměl, byť se někomu může stát, že to jsou banaliky.

-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan.vzp.cz]
Sent: Thursday, August 17, 2006 4:38 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Nesta??m se divit.


Milý Radku. Teta Kateřina ze Saturnina by jistě použila několik vhodných přísloví, např. vrána k vráně sedá, potrefená husa zakejhá apod. Jsou li ti tak sympatičtí kolegové, kteří začínají včelařit bez základních vědomostí a bez přečtení jakékoliv i té nejjednodušší knížky je to tvoje věc a tvůj zdravotní problém. Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně základních informací sloužit neměla. Je to to samé jako kdyby se v 9 třídě stále opakovalo že 1 a 1 jsou dvě, nebo jaké i se píše ve slově babička.
Mám ti to vysvětlit ještě polopatičtěji???       Zdraví R. Stonjek

Můžeš trochu blíž popsat ty úly? Mě by to vcelku zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 9:40 PM


> Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy
> můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15
> letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále
> považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na
> elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému
> koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat
si
> odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco
> zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni
> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece
> včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a
> nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde
nebudu
> moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat
> novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co
> dělat.

Ono platí obecně, když chci nějakou radu od někoho osobně, je slušnost aspoň
něco si zjistit předtím z knih a dalších pramenů. Je trochu hloupé se zeptat
třeba " Mám bezmatečné včelstvo, jak tam mám přidat matku?" Ono to i svádí k
odpovědi "metody najdeš tam a a tam a tam" něco jiného je dotaz. " Mám
bezmatečné včelstvo, v této knize radí přidat ji takovým způsobem, jinde zas
jiným, na internetu na stránce zase takovým způsobem. Který způsob bude asi
nejvhodnější?" Asi tak k dotazům.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 9:40 PM


> Pánové je mi zo toho nablití. Je mi 28 let a včelařím od svých 13 let, kdy
> můj děda-včelař zemřel. Něco o včelaření mi samozřejmě předal, ale po 15
> letech včelaření si myslím, že toho stále vím hrozně málo. Sám sebe stále
> považuju za začínajícícho včelaře a vůbec mi nebude trapné zeptat se na
> elementární věc. Nejsem ve věku, kdy se můžu celý den věnovat svému
> koníčku, diskutovat s ostatními kolegy-důchodci před sámoškou a přečítat
si
> odborné knihy o včelaření. Rád si poslechnu názor 10 lidí a pokud mne něco
> zaujme zkouším to aplikovat u sebe. Jeden známý včelař, který loni
> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu. Ale o tom, přece
> včelaření není. každý ať to dělá tak jak se to jemu jeví nejlepší a
> nejjednodušší. Hlavně, že dělá záslužnou činnost. Takže pokud se zde
nebudu
> moci poptat na elementární problémy týkající se včelaření (jak vkládat
> novou matku do bezmatečného včelstva tak aby ji přimuly) tak tu nemám co
> dělat.

Je to tak, jak napsal Pepa Kala. Nedá se jednoznačně říct, do kdy budou
stavět a kolik toho postaví. Ale pořád je ještě dost času. Ale zase když
jsou v tuto dobu ve včelách mezistěny vedle starších plástů, včely velmi
nerady ty mezistěny staví a vůbec je používají. Já bych v tuto dobu, pokud
bych měl dost postavených plástů, buď nechal celý prostor úlu z vystavených
plástů a mezistěny vyhodil, ono totiž mezistěny, které včely nevystaví nebo
jen vytáhnou, tak je potahujou tenkou vrstvou propolisu a na jaře se jim
potom do tak rozestavěných mezistěn moc nechce. Nebo naopak vyhodil
vystavěné plásty, hlavně ty s plodem zužitkoval v jiných včelstvech, doplnil
mezistěnami a provedl norské zimování. Kdybych měl málo plástů. Záleží potom
na teplotách, na síle včelstva, na teplodržnosti úlů, dokdy ty mezistěny
vystaví. Pokud bude delší dobu venkovní teplota přes den15 st C, budou
stavět málo. Pokud bude nad 20, 25, budou stavět dost. letos je v tom smyslu
počasí hodně kolísavé.Čas je do poloviny, konce září, v případě, že nebudou
mít ty mezistěny dostatečně vystavěné, musí se potom doplnit jinde
vystavenými mezistěnami nebo v krajním případě plásty a případně dokrmit,
aby se i přidané plásty zaplnily sladinou. Největší chyba je v tuto dobu mít
v úlu jen menší část vystavených plástů a část mezistěn. Rozdíl mezi
teplodržností hlavně starších plástů a vystavených i nevystavených mezistěn
je velký. Včely potom velice často při výchově zimních včel považují za
použitelný jen prostor se starými plásty a podle něho nastaví velikost
přezimovaného včelstva. Popíši to na příkladu rámkové míry 39x24. Když budu
mít jeden nastavek 39 x24 starých plástů a pod ním jeden nebo dva nastavky
vystavených mezistěn, včely nadstaví zimní velikost včelstva jako kdyby byly
v této době jen v jednom nastavku, tudíž budou zimovat slabé. Když včelám
ten nastavek se starými plásty vezmu a včely přinutím plodovat nebo doknce
stavět norským zimováním jen v těch mezistěnách ve dvou nastavcích, nadstaví
zimní velikost podle celých dvou nastavků, tudíž budou znatelně silnější.
Předpokládám, že dva nastavky 39x24 je stejná rámková plocha jako 3 nastavky
Optimálu.



R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jakub" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 10:39 PM
Subject: Trochu zase ke včelaření


> Přátelé,
> dotaz začátečníka. Oddělek ve třech nástavcích Optimalu obsedá ve
> středovém a horním 9-10 rámků a ve spodním je spíš prověšen pod
plodovým
> hnízdem asi na 5-6 rámcích na mezistěnách. Je možné ještě nyní přehodit
> spodní nástavek mezi plodový a horní se zásobami a pomalu krmit a doufat ,
> že dostaví aspoň částečně (třeba ze dvou třetin) dílo v tom třetím
> nástavku? Poraďte!
> Děkuji za názory a pokud je snad něco na toto téma v archívu, tak se
> omlouvám.
> Jakub

Takové konference jsou:
http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/
http://pandora.idnes.cz/conference/dadant

--------------------------------------
>Pak ať si založí vlastní zaheslovanou super konferenci a tam
>bádají. Tohle je otevřená diskuze a jestli na něco nechtějí odpovídat tak nemusí.

>Radim Polášek napsal:
>Můžeš trochu blíž popsat ty úly? Mě by to vcelku zajímalo.

>>Richard napsal:
>>Jeden známý včelař, který loni
>> absolvoval kurz v nasavrkách mně při stavbě mého nového včelínu (starý
>> způsob z přístupem zezadu na 5 nást.) arogantním způsobem vyškoleného
>> "odborníka" přesvědčoval o tom jakou dělám chybu.
...................

Taky by mě to zajímalo.
Konkrétně jaký je to úl, a co ten známý včelař viděl jako chybu?

Radek Krušina

nekomu nejdou a nesli odeslat fotky....

Dobře, pane Radime,
proč ale nechcete uznat, že i tato konference je jedním z těch dalších
pramenů - a je to mimo jiné i její smysl ?
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:02 AM
Subject: Nová matka do bezmatečného včelstva


> Ono platí obecně, když chci nějakou radu od někoho osobně, je slušnost
> aspoň
> něco si zjistit předtím z knih a dalších pramenů. Je trochu hloupé se
> zeptat
> třeba " Mám bezmatečné včelstvo, jak tam mám přidat matku?" Ono to i svádí
> k
> odpovědi "metody najdeš tam a a tam a tam" něco jiného je dotaz. " Mám
> bezmatečné včelstvo, v této knize radí přidat ji takovým způsobem, jinde
> zas
> jiným, na internetu na stránce zase takovým způsobem. Který způsob bude
> asi
> nejvhodnější?" Asi tak k dotazům.
>
> R. Polášek

Ta plíseň primárně je na spodku koláče, kde zbylo něco košilek, že jo? Pak je to jasné. Proto se spodek musí zavčas odrbat až na čistý vost a to co odrbeš se hodí do další várky. jinak je zbytečné vyvařený vosk ukládat do pytle, nic se mu na vzduchu nestane, šedavý povlak z chladu mizí po opětovném zahřátí.
měj se Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Uchovavani vosku
> Datum: 16.8.2006 21:20:25
> ----------------------------------------
> Před několika týdny jsem ve vodě vyvařil trochu vosku a je z toho kolečko
> (podle formy hrníčku). Uložil jsem to do mikrotenového sáčku a schoval na
> regál a teď vidím, že je vosk pokryt místy plísní. Co s tím? Jak zabránit
> plísni napadnutí vosku?
>
>
>

To je pravda, je jedním z těch dalších pramenů a je to mimo jiné i její
smysl. Ale je rozdíl, když si něco, co nevím, nastuduji sám z knih a
internetu a projdu i historii konference a tudíž vynaložím na to jen svůj
osobní čas anebo když třeba dotazem do konference defakto někoho požádám,
aby mi svůj čas věnovaný vymýšlením a psaním odpovědi poskytl. Nehledě k
tomu, že častokrát už se takový dotaz v historii konfence objevil a byl
mnoha příspěvky více včelařů do hloubky zodpovězen. A nehledě k tomu, že
podrobně zodpovězený dotaz někdo, kdo nemá nastudovanou problematiku,
kolikrát ani nedokáže využít, prostě k tomu nemá znalosti.
Jasně, že když nechci odpovědět na nějaký začátečnický dotaz, tak neodpovím,
tato konference není žádný placený help, ale potom i samotné pokládání
začátečnických dotazů ztrácí smysl, když na ně nikdo nebude odpovídat.
Když si koupím pračku, tak taky nevolám do servisu, jak ji zapnout a jak
nadstavit program, když si potřebuji vyprat gatě, ale přečtu si návod. A do
servisu volám třeba tehdy, když mi něco v návodu není jasné nebo když se
pračka nechová tak, jak se v návodu píše.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:45 AM
Subject: Re: Nová matka do bezmatečného včelstva


> Dobře, pane Radime,
> proč ale nechcete uznat, že i tato konference je jedním z těch dalších
> pramenů - a je to mimo jiné i její smysl ?
> S pozdravem
> Petr
>

Milý "příteli" R. Stonku.

Mýlíš se. Tato konference je už z principu otevřená všem dotazům ač se ti
zdají stupidní. Naopak staré "osvedčené " věci se musí znova a znova
probírat leč se jim občas stane, že jsou překonané, zastaralé.
Neřikám, že je to furt, ale z principu je to možné. Pokrok nezastavíš. Můžeš
jet dál ve svých zaběhaných kolejích, ale někdo nemá nadbytek času na
"překonané" způsoby chovu a tak hledá efektivnější způsoby a proto se může
ptát i na tzv "banality" a nebo na tzv. "základní vědomosti". Tím že se
zeptá ti nebere tvoji pravdu, nemusíš na to odpovídat a DELETE stejně musíme
furt mačkat kvůli skutečným SPAMům.

S pozdravem
přitel
Pavel Votrubec


>Milý Radku. Teta Kateřina ze Saturnina by jistě použila několik vhodných
>přísloví, např. vrána k vráně sedá, potrefená husa zakejhá apod. Jsou li ti
>tak sympatičtí kolegové, kteří začínají včelařit bez základních >vědomostí
>a bez přečtení jakékoliv i té nejjednodušší knížky je to tvoje věc a tvůj
>zdravotní problém. Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně
>základních informací sloužit neměla. Je to to samé jako >kdyby se v 9 třídě
>stále opakovalo že 1 a 1 jsou dvě, nebo jaké i se píše ve slově babička.
>Mám ti to vysvětlit ještě polopatičtěji??? Zdraví R. Stonjek

No já jsem v servisu pracoval, takže tě vyvedu z omylu.dneska jsou lidi v servisu hnedka a už neplatí to staré dobré - když selžou všechny pokusy - přečti si návod.Dneska cokoliv číst je pro lidi hrozně zatěžující, raději stráví půl dne zajíždkou do servisu a telefonováním.A čím vyšší vzdělání, tím je to horší.Naproti tomu tady nikdo nikoho nenutí aby odpovídal!Prostě s tebou nechci ztrácet čas a hotovo.Já taky na každý svůj příspěvek odpověď nedostanu a nemohu se na nikoho zlobit.Třeba ani nikdo odpověď nezná.Naproti tomu jsem vždycky rád když někdo zareaguje.Co je pro jednoho prkotina, že se ani nikde v knížkách nepíše, to může být pro začátečníka dost draze vykoupená zkušenost stylu pokus - ztráta.V každém případě uplyne další rok, než dostane možnost to dalším pokusem napravit.To je dost velký rozdíl proti počítači, kde když tě odprásknou, tak hru prostě restartuješ.Howgh.

Myslím, že se včelaři nemusí opičit a bezhlavě přejímat všechno. Howgh.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 11:49 AM
Subject: Re: Dotazy začátečníků Re: Nová matka do bezmatečného včelstva


> No já jsem v servisu pracoval, takže tě vyvedu z omylu.dneska jsou lidi v
> servisu hnedka a už neplatí to staré dobré - když selžou všechny pokusy -
> přečti si návod.Dneska cokoliv číst je pro lidi hrozně zatěžující, raději
> stráví půl dne zajíždkou do servisu a telefonováním.A čím vyšší vzdělání,
> tím je to horší.Naproti tomu tady nikdo nikoho nenutí aby odpovídal!Prostě
> s tebou nechci ztrácet čas a hotovo.Já taky na každý svůj příspěvek
odpověď
> nedostanu a nemohu se na nikoho zlobit.Třeba ani nikdo odpověď
> nezná.Naproti tomu jsem vždycky rád když někdo zareaguje.Co je pro jednoho
> prkotina, že se ani nikde v knížkách nepíše, to může být pro začátečníka
> dost draze vykoupená zkušenost stylu pokus - ztráta.V každém případě
uplyne
> další rok, než dostane možnost to dalším pokusem napravit.To je dost velký
> rozdíl proti počítači, kde když tě odprásknou, tak hru prostě
> restartuješ.Howgh.

Řečnická otázka (=> neočekávám odpověď)

To vás ty kecy o ničem vážně baví? :-\


(sorry, fakt už jsem si nemohl pomoct.)

Karel

Nedávno jsem čet jedno úsloví, na kterym asi něco bude:

"Zapálit svíčku není špatné, ale nadávat na tmu je větší sranda!"

Karel wrote:

>... A několika (ne
>jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
>včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
>býval včas věděl...
>
>...A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS...
>
>
>
Že je informovanost (nejen) o ohniscích moru kriticky důležitá, je
každému soudnému člověku jasné. Přitom SVS, která tyto informace má, by
měla být první, která je dá k dispozici, přitom na jejím webu je seznam
ohnisek několik let starý. Navíc jsem si všiml, že jednotlivá pracoviště
SVS mají komunikační problémy samy mezi sebou. V mém případě bylo
ohnisko moru cca 3 km od hranice mezi Pardubickým a Královéhradeckým
krajem (na pardubické straně). Hradecká KVS se sice od té pardubické
dověděla o ohnisku, ale to, že jeho ochranné pásmo zasahuje do jejich
území už ne. A pokud vím, také žádná opatření nepřijala. Takže důvody ke
kritice SVS jistě jsou.

Tím vůbec nezpochybňuju, že na šíření moru mají včelaři velký podíl, na
druhou stranu když se jeden snaží dělat všechno jak má, k moru přijde
jak slepej k houslím a teprve zpětně se dovídá o tom, že jeho stanoviště
bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod, proč jsem na
špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.

Petr Lokvenc wrote:

> Probůh lidi, - co to tu vlastně povídáte ? Tady všichni pláčeme, že
> staří včelaři nemají nástupce a vy chcete ty začínající odhánět tím,
> že je budete odrazovat od diskuse, dokud už nebudou něco vědět a
> znát? Namísto abyste byli rádi, že při získávaní prvních poznatků
> dávají přednost živému fóru před neživými zdroji, o kterých mnohdy ani
> nevědí, kde je hledat ? Prosím, zamyslete se...
> S přátelským pozdravem Petr

Naprosto s Tebou, Petře, souhlasím. Přestože sám jsem se na včelaření
cca.2 roky připravoval čtením knih a hrabáním se v různých včelařských
internetových stránkách, chápu, že pro někoho může být jednodušší se
zeptat zde na fóru.

Překvapuje mě, že se tu najde někdo, kdo vidí problém v tom, že se tu
řeší elementarity, ale není mu za těžko zanášet konferenci řečmi o tom,
že se tu elementarity probírat nemají.

Naopak velmi oceňuji vstřícnost a trpělivost ostatních aktivních
přispěvovatelů a odpovídatelů.

Petr B.

Jsem jeden začátečník, kterej by se klidne zeptal jak přidat matku, ono totiž je občas problem i v tom , že třeba já mám v okolí starý včelaře, kteří matky nemení a jejich včely jsou celkem dost zbastardizované. A od těch se smysluplnou odpověd nedozvíš.... A pak nejde jen o to něco přečíst, to by jsme byly všichni na výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i někdo ukazal a ja to viděl....

Kdybych nebyl z pardubického okresu, pokýval bych hlavou řekl si no jo, má pravdu, SVS. Ale nemohu uvěřit, že na jednom místě okresu (CHvaletice) se KVS chová vzorně, informuje, organizuje, vyšetřují se bakteriologicky všechna včelstva v ochranném pásmu a stejná KVS je, jak píšeš, tak špatná. Před pár lety se dalo dost zlepšovat, ale poslední 2 roky si na KVS nemohu stěžovat.
Hledejme raději chybu u sebe, u své komunikace s okolními včelaři, potažmo s místní ZO, že tě neinformovali o předchozím moru. Chápu tvoji náladu, když jsi do toho spadl, ale zameťme si před svým prahem. Jsem přesvědčen, že na dotaz u KVS by ti dali odpověď, ale koho by to napadlo se ptát předem, že? Zajímalo by mě, jestli jsi měl letos po zimě nějaký úhyn a jestli jsi to poslal na vyšetření příčiny. Ale to jen tak ze zvědavosti.

------------------------------------------------------
>....že jeho stanoviště bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod, proč jsem na špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.

M> A pak nejde jen o to něco přečíst, to by jsme byly všichni na
M> výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i někdo ukazal a ja to
M> viděl....

Přesně, jednou vidět je líp než stokrát slyšet. Ve svém okolí i tady v
konferenci si vybírej včelaře, jejichž názory a metody ti jsou po
srsti, domluv se s nimi a navštivte se. Bude to přínos pro oba,
uvidíš.
Ahoj Ivan

Já nejsem obecně proti dotazům typu jak přidat matku, ale jsem proti
dotazům, kde je evidentně vidět, že kromě napsání jedné věty a odeslání do
konference dotazující nic jiného pro získání příslušné informace neudělal.
Takhle se chovat mně připadá jako neúcta dotazujícícho k dotazovanému. Když
se objeví na internetu něco jako placený internetový korespondenční kurs
včelaření a já si ho koupím, tak to je jasné. Zaplatil jsem někomu a za to
jsem si koupil znalosti. Nemám žádný morální závazek se to předem z něčeho
učit. Ale když chci po někom, aby se se mnou z vlastní vůle a zadarmo
podělil o své zkušenosti, tak bych si ho měl vážit a když to řeknu jadrně
neotravovat tím, co si můžu nastudovat sám. Asi tak tady k tomu.
Co se týká těch ukázek, je možná ještě brzo, jednak megabajtů uložených dat
by bylo moc, jednak ještě málo včelařů zvládne dělat videozáznam, ale když
existuje server, kde různí domácí kameramani posílají svoje videa mohl by
časem existovat server, kde by posílali včelaři svoje videa práce se
včelami. Ale možná, že to už někde exstuje, přehled po zahraničním
včelařském internetu nemám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Madra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 4:21 PM
Subject: Re: začatečníci.


> Jsem jeden začátečník, kterej by se klidne zeptal jak přidat matku, ono
> totiž je občas problem i v tom , že třeba já mám v okolí starý včelaře,
> kteří matky nemení a jejich včely jsou celkem dost zbastardizované. A od
> těch se smysluplnou odpověd nedozvíš.... A pak nejde jen o to něco
přečíst,
> to by jsme byly všichni na výši, denně toho přečtu spousty, ale aby to i
> někdo ukazal a ja to viděl....

Eman wrote:

>Kdybych nebyl z pardubického okresu, pokýval bych hlavou řekl si no jo, má
>pravdu, SVS. Ale nemohu uvěřit, že na jednom místě okresu (CHvaletice) se
>KVS chová vzorně, informuje, organizuje, vyšetřují se bakteriologicky
>všechna včelstva v ochranném pásmu a stejná KVS je, jak píšeš, tak špatná.
>
>
Emane,

u nás se taky z nařízení KVS bakteriologicky vyšetřují včelstva v
ochranném pásmu (nechme stranou účinnost takového opatření), ale to nic
nemění na tom, že SVS jako celek ve způsobu práce s informacemi zaspalo
dobu. Kde je na jejich webu pravidelně aktualizovaný seznam výskytů
moru? Zkus si ho tam vyhledat. Najdeš článek, který se tváří, že je
aktualizován 30.5.2006, ale obsahuje informace k říjnu roku 2003. Je
možné, že kdybych se tam byl optal, byli by mi schopni tyto informace
vyhledat. Pro zajímavost jsem to zkusil (když už jsem měl podezření a
čekal jsem na výsledek z Dolu). Odpověděli mi obratem a sdělili mi pouze
aktuální podezření v těch Chvaleticích.

>Před pár lety se dalo dost zlepšovat, ale poslední 2 roky si na KVS nemohu
>stěžovat.
>
>
Jen pro upřesnění - ani v nejmenším si nestěžuju na lidi v KVS Pce, jsou
vstřícní, ochotní, lidští a věřím, že se svoji práci snaží dělat dobře.
A taky věřím, že té práce nemají málo. Kdyby je ještě každý druhý
chovatel otravoval s dotazy na výskyt nebezpečných nákaz, pak by nejspíš
nevěděli, kam dřív skočit. Ale to, nač nadávám a s čím se mi nechce
smiřovat, je nepořádek v systému celé SVS, kdy tato organizace má jak
informace tak prostředky k jejich zveřejnění a přesto na nich sedí jak
žába na prameni. Plus ta pochybná vnitřní (mezikrajová) komunikace - i
to je ale nejspíš problém systému celé SVS.

>Hledejme raději chybu u sebe, u své komunikace s okolními včelaři, potažmo
>s místní ZO, že tě neinformovali o předchozím moru. Chápu tvoji náladu,
>když jsi do toho spadl, ale zameťme si před svým prahem. Jsem přesvědčen,
>že na dotaz u KVS by ti dali odpověď, ale koho by to napadlo se ptát
>předem, že?
>
Mně to například napadlo. Ale protože se pohybuju v prostředí
informačních systémů, nenapadlo mě obtěžovat úředníky, spoléhal jsem na
to, že tyto informace najdu na webu příslušného úřadu. Když jsem tam nic
nenašel, předpokládal jsem, že v současné době mor v Česku neřádí. Až
později jsem zjistil, že je to jinak a že v SVS někdo zaspal.

>Zajímalo by mě, jestli jsi měl letos po zimě nějaký úhyn a
>jestli jsi to poslal na vyšetření příčiny. Ale to jen tak ze zvědavosti.
>
>
Úhyn jsem měl, ale svedl jsem to na svou začátečnickou nezkušenost a
nešikovnost. Když jsem o tom mluvil s jedním včelařem z okolí, tak nad
tím jen mávnul rukou a řekl, že jeden jeho kamarád přišel tuto zimu o
všechna včelstva (sedm jich myslím bylo). A důvěrník, pod kterého
spadám, si informaci o úhynu jen zapsal. A jsme u toho. Kdyby SVS
informovala tak, jak si myslím, že by informovat měla, pak bych věděl,
že včelařím v místě nedávného ochranného pásma a z každého prdu bych
dělal vědu. Tudíž bych si zřejmě i nechal zjistit příčinu úhynu.

Mimochodem, nemá po zdolání nákazy platit v bývalém pásmu zvýšená
obezřetnost, do které patří mimo jiné plošné vyšetření zimní měli na
přítomnost spor P.l.? U nás se nic takového nedělo, tudíž něco málo
možná skřípe i v té pardubické KVS.

Díky Radime, pochopil jsi přesně co jsem chtěl lehce kritickým tónem naznačit, totiž to, že předpokladem úspěšných začátků ve včelaření je nejdříve si o tom něco přečíst a pak si za pomoci zkušenějšího včelaře pomoct k včelám a pak se v tomhle řemesle zdokonalovat jak teoreticky tak v praxi. No a kdo včelaření propadne tak to má na celý život. Tedy zná někdo lepší postup pro začínajícího včelaře? Zavedení a úspěšní včelaři mě jistě potvrdí že asi sotva. Předem upozorňuji, že lehce kritický tón není ztrapňování,nebo urážení začínajících včelařů jak mě podsouvá jeden zapšklý kolega, ale spíše snaha těmto včelařům ukázat lepší cestu k základním informacím. K tomu konference sice může sloužit, ale dost špatně. Převážná část témat je určená zavedeným včelařům a pak se témata velmi rychle střídají a to pro úplné začátečníky není to pravé ořechové. Navíc část informací probíhajících na konf. je značně diskutabilní, namátkou jmenuji alespoň krmení včel v září a říjnu a pod. Souhlasím s autorem, že kdybych chtěl vyhodit z konference témata jak úspěšně přidat matku a pod, tak bych byl musel být hodnocen jako namyšlený blb a to snad nejsem. Naopak!!! Tyto témata do konf. rozhodně patří a já osobně je tam vítám a mohou být i o něco jednodušší , ale všechno má své meze. Co se týče hledání v archivu tak se všem, kterých se to týká omlouvám. Zkusil jsem to a také mě to nešlo. Myslím, že dřív bylo hledání jednodušší. Já do archivu moc nechodím, protože doma mám výrazně lepší a obsáhlejší a tak jsem si zde trochu naběhl. Abych to napravil mohu znova něco napsat o modernizaci medometů a jednoduchých el. a hlavně levných pohonech za babku. Zdraví R. Stonjek

Od: Stonjek :
> ...Já do archivu moc nechodím,
> protože doma mám výrazně lepší a obsáhlejší a tak jsem si zde trochu
> naběhl.
....

Lze více přiblížit více tu "lepší a obsáhlejší" ? Archívy a archivace informací mě zajímá. Obzvláště včelařských.

Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám. To si vybavuji i jakože i VU Vč. také na některé zadní obálce Včelařství měl snahu ukázat v dobách novověku PC xté generace využívat vedle kartového systému materiálu.

Ten lepší počítač s ohledem na vývoj jako bez problému zpracovává v průměru cca od 1GB dat najednou a to v bleskové rychlosti. (1 stránka A4 v barvách a 300 dpi = až 30 MB, čb kolem 10) scan,OCR,převod do pdf atp.

Má někdo z ostatních s archivací tohoto typu zkušenosti?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Já nevím jak u vás to funguje, ale u nás v olomouckém kraji je okamžitě odeslána zpráva o nákaze a veterinárním opatření zaslána na obecní úřady a ty musí okamžitě uvědomit včelaře ve své působnosti a zároveň je to vyvěšeno na úřední desce i internetu.

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Oprávněnost kritiky SVS
> Datum: 18.8.2006 14:46:03
> ----------------------------------------
>
> Karel wrote:
>
> >... A několika (ne
> >jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
> >včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
> >býval včas věděl...
> >
> >...A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS...
> >
> >
> >
> Že je informovanost (nejen) o ohniscích moru kriticky důležitá, je
> každému soudnému člověku jasné. Přitom SVS, která tyto informace má, by
> měla být první, která je dá k dispozici, přitom na jejím webu je seznam
> ohnisek několik let starý. Navíc jsem si všiml, že jednotlivá pracoviště
> SVS mají komunikační problémy samy mezi sebou. V mém případě bylo
> ohnisko moru cca 3 km od hranice mezi Pardubickým a Královéhradeckým
> krajem (na pardubické straně). Hradecká KVS se sice od té pardubické
> dověděla o ohnisku, ale to, že jeho ochranné pásmo zasahuje do jejich
> území už ne. A pokud vím, také žádná opatření nepřijala. Takže důvody ke
> kritice SVS jistě jsou.
>
> Tím vůbec nezpochybňuju, že na šíření moru mají včelaři velký podíl, na
> druhou stranu když se jeden snaží dělat všechno jak má, k moru přijde
> jak slepej k houslím a teprve zpětně se dovídá o tom, že jeho stanoviště
> bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod, proč jsem na
> špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.
>
>
>
>
>

> Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám.

Zavádíte počítač po celý rok?
Skenování texů se nijak moc nevyvíjí, to jenom s každým skenerem obdržíte jiný software a je v tom binec.
Automatické skenování textu není nikdy bez chyb, je třeba to procházet a to zdržuje.

Těžko se popisuje jeho konstrukce. Pokud lze zde přidat foto, rád se podělím. Jde o to, že má konstrukce je pevná, tzn. neoddělávám nástavky tzn. nemám přístup shora, ale zezadu přes vrátka za kterými mám ještě skla v rámech. Letos jsem je po přesunutí z původního stanoviště měl pouze na jednom plodišti a 2 mednících, ale lze je rozšiřovat až na 5 (2 plod. + 3 med.)
Zítra to nafotíma a mohu se podělit. Kolega, který to kritizoval tvrdil, že kolem mne budou létat včely, když budu shazovat medníky, že je to nepraktické a že stavím konstrukci od které všichni ustupují. Já jsem spokojen, protože včelařím pro potěšení a tento systém mi vyhovuje. Myšlenku důležitosti spokojenosti včelaře se svým způsobem včelaření podporuje i Dr. Liebig (einfach Imkern).

Konference je asi výhradně textová, ale foto jde přidat tuším přes správce
na server konference. Jen nevím, jestli když to nejsou nastavky, bude chtít.
Když tak mi to pošli přímo na můj mail, ten vytáhneš z mých příspěvků na
konferenci. Díky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:16 PM
Subject: Re: z přístupem zezadu na 5 nást


> Těžko se popisuje jeho konstrukce. Pokud lze zde přidat foto, rád se
> podělím. Jde o to, že má konstrukce je pevná, tzn. neoddělávám nástavky
> tzn. nemám přístup shora, ale zezadu přes vrátka za kterými mám ještě skla
> v rámech. Letos jsem je po přesunutí z původního stanoviště měl pouze na
> jednom plodišti a 2 mednících, ale lze je rozšiřovat až na 5 (2 plod. + 3
> med.)
> Zítra to nafotíma a mohu se podělit. Kolega, který to kritizoval tvrdil,
že
> kolem mne budou létat včely, když budu shazovat medníky, že je to
> nepraktické a že stavím konstrukci od které všichni ustupují. Já jsem
> spokojen, protože včelařím pro potěšení a tento systém mi vyhovuje.
> Myšlenku důležitosti spokojenosti včelaře se svým způsobem včelaření
> podporuje i Dr. Liebig (einfach Imkern).

Na internetových stránkách SVS se vyhlášky pardubické KVS začaly
objevovat až letos. Jak to fungovalo dřív nevím, ale to, co pořád nemůžu
pochopit je, proč u všech všudy nemůže SVS na svých stránkách vystavit
centrální aktualizovaný seznam nákazových ohnisek. Technicky tomu nic
nebrání a z pohledu pracnosti to nestojí za řeč.

Když někdo začíná včelařit, pak je mu houby platné, i kdyby rozesílání
vyhlášky přes obecní úředy jednotlivým včelařům fungovalo tak jak má.
Takový člověk potřebuje mít možnost udělat si přehled o nákazové situaci
určitého místa bez toho, aby někoho otravoval. To samé platí pro někoho,
kdo odněkud nakupuje použité včelařské potřeby.

V holické ZO, pod níž územně (a od nového roku, doufám, už i
organizačně) spadám, působí pán, který platí za velmi pracovitého a
obětavého člověka. Přitom se ale na hony vyhýbá veškerým výdobytkům
moderní civilizace. Nemá počítač, mobil, dokonce ani pevnou linku, ke
komunikaci používá listovní poštu a jako dopravní prostředek bicykl. V
jeho případě bych skutečnost, že mu absence centrálního webového seznamu
nákazových ohnisek nechybí, pochopil. V případě nás ostatních, více či
méně pokrokových a počítačově gramotných lidí to pochopit neumím.

Petr B.

Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:

> Já nevím jak u vás to funguje, ale u nás v olomouckém kraji je
> okamžitě odeslána zpráva o nákaze a veterinárním opatření zaslána na
> obecní úřady a ty musí okamžitě uvědomit včelaře ve své působnosti a
> zároveň je to vyvěšeno na úřední desce i internetu.
>
> PEPAN
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
>> Předmět: Oprávněnost kritiky SVS
>> Datum: 18.8.2006 14:46:03
>> ----------------------------------------
>>
>> Karel wrote:
>>
>> >... A několika (ne
>> >jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná
>> informovanost
>> >včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
>> >býval včas věděl...
>> >
>> >...A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS...
>> >
>> > >
>> Že je informovanost (nejen) o ohniscích moru kriticky důležitá, je
>> každému soudnému člověku jasné. Přitom SVS, která tyto informace má,
>> by měla být první, která je dá k dispozici, přitom na jejím webu je
>> seznam ohnisek několik let starý. Navíc jsem si všiml, že jednotlivá
>> pracoviště SVS mají komunikační problémy samy mezi sebou. V mém
>> případě bylo ohnisko moru cca 3 km od hranice mezi Pardubickým a
>> Královéhradeckým krajem (na pardubické straně). Hradecká KVS se sice
>> od té pardubické dověděla o ohnisku, ale to, že jeho ochranné pásmo
>> zasahuje do jejich území už ne. A pokud vím, také žádná opatření
>> nepřijala. Takže důvody ke kritice SVS jistě jsou.
>>
>> Tím vůbec nezpochybňuju, že na šíření moru mají včelaři velký podíl,
>> na druhou stranu když se jeden snaží dělat všechno jak má, k moru
>> přijde jak slepej k houslím a teprve zpětně se dovídá o tom, že jeho
>> stanoviště bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod,
>> proč jsem na špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.
>>
>>
>>
>>
>>
>
>

Od: m:

> > Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika
> skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám.
>
> Zavádíte počítač po celý rok?
> Skenování texů se nijak moc nevyvíjí, to jenom s každým skenerem obdržíte
> jiný software a je v tom binec.
> Automatické skenování textu není nikdy bez chyb, je třeba to procházet a to
> zdržuje.
......

No ano zavádím. Ono ta správná konfigurace chvíli trvá. Alespoň u mě. Nedělám to jako na výdělek a aby to bylo co nejlépe vyladěné je potřeba trochu testovat. Teď momentálně měním na mém stroji paměti za kusy s nižší latencí.

Co slovník? Nepomůže doplňovat? Dost také záleží natom, jestli se skenují také ty poslední ročníky Včelařství co vypadají jako Květy, Chvilka pro tebe .... a je dost problém s formátováním kvůli barevnému pozadí. Zatím OVP (překlady) kde jde především o obsah a sazba je po dost dlouhou dobu stejná a tam je převod skoro na 100%.

Ale v podstatě jsem také začátečnickej samorost ve skenování.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Podle mých zkušeností se skenováním je samozřejmě dobré, mít počítač o
rozumném výkonu. Ani ne kvůli rychlosti skenování, tu výkon počítače
neovlivní, nebo kvůli OCR, to může jet offline, ale hlavně kvůli opravě
rozpoznaných bloků a ručním úpravám.

Jako ještě důležitější ale vidím mít dobrý skener. Vyzkoušel jsem jich
několik, ale všechny měly svoje mouchy a hlavně - na běžném plochém skeneru
se silnější předloha (např. OVP) deformuje a to způsobuje problémy v OCR.
Nemám to vyzkoušeno, ale z levnějších skenerů vypadá použitelně jedině
Plustek Opticbook 3600.

mp

Taky jsem k nějaké archivaci směřoval, ale takové vytváření vlastního
archívu mně připadá, pokud to má být kvalitní jako velký žrout času, který
můžu vynaložit na něco jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 19, 2006 8:21 AM
Subject: Skenování (RE: za?ate?n?ci.)


>
> Podle mých zkušeností se skenováním je samozřejmě dobré, mít počítač o
> rozumném výkonu. Ani ne kvůli rychlosti skenování, tu výkon počítače
> neovlivní, nebo kvůli OCR, to může jet offline, ale hlavně kvůli opravě
> rozpoznaných bloků a ručním úpravám.
>
> Jako ještě důležitější ale vidím mít dobrý skener. Vyzkoušel jsem jich
> několik, ale všechny měly svoje mouchy a hlavně - na běžném plochém
skeneru
> se silnější předloha (např. OVP) deformuje a to způsobuje problémy v OCR.
> Nemám to vyzkoušeno, ale z levnějších skenerů vypadá použitelně jedině
> Plustek Opticbook 3600.
>
> mp
>
>
>

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Místo aby tu byla radost , že se někdo zeptá třeba i na banální věc, protože začíná, tak už nebude pokračovat, aby nebyl napomínán.V neděli se mne pětiletá vnučka zeptala:“Dědo proč rostou stromy“? Jak jsem potom zjistil většina lidí to nezná a podle toho potom mají vztah k přírodě, potažmo k lidem. Holka už má dobrý pocit, proč se jí dobře dýchá, komu za to vděčí, jak stromy rostou a rovnici fotosyntézy se naučí až ve škole.Neřekl jsem jí , že je na to malá, ale naopak, že je už velká, aby takové věci věděla, a vadilo by mě, když by se přestala ptát.
Na zkoušku jsem udělal WWW stránku o včelách. Prohlídlo si jí jenom 130 zájemců, proto další článek s výpočtem pracnosti včelaření jsem poslal do Včelaře.Je to malá rada pro začínající včelaře, ale každý si pracnost může spočítat.Je to už hodně roků co jsem napsal o včelaření bez mřížky. Kritizovali mne , že to neumím, že to je nejlepší nápad ve včelaření.Byli jsme i na přednášce jak využívat mřížky. Jeden včelař se mne zastal, že je to už zastaralá metoda, a proč o tom přednášet.Dnes se už hodně včelaří bez mřížky.Důvody proč včelařím bez mřížky jsem uvedl na WWW stránce.Jako začátečníci jsme taky něco získali, tak vracejme, ale obohacené o své zkušenosti s pokrokem doby !
B. V.

Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297

Př.Jirkovi vzkazuji,že Sedláček z Bučovic,ten to ví nejlíp,jak skladovat plásty přez zimu(podsazení pod plod),on tam s těma včelama chrápe.Ještě štěstí,že takových mudrců a brouků Pytlíků v českém včelařství je jen minimum.

Od: Pepik:

> Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá
> tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je
> podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297
......

Pepiku!!!! Na pana Trundu vím, že zbalí peníze a přinejlepším dodá předem cosi jako úly. Bylo mi řečeno, že ten člověk snad ani neví co má úl mít. (např. zasíťovaná dna dělá nevčelotěsná, dno bez česna a letáku ...)

Byl jsem upozorněn, že nevrátí ani při větší objednávce peníze ani nedodá zbytek úlů. !!!
_gp_
http://vindex.ic.cz

Ještě k tomu dodám, že trestní oznámení na pana Trundu bylo podáno a navíc se v redakci resp. inzerci Včelařství tento fakt naprosto ignoruje!!! Včelař, který mi popisoval jeho chování a jednání byl naštván proto, protože došel o dost peněz a už navíc nedůvěřuje časopisu Včelařství z důvodu, že podporují inzerci podvodníků. A to vědomě!! Několikráte totiž upozornil sekretariát ČSV a prostě nic se neděje. Právo odmítnout z důvodu nezákonnosti mají i v podmínkách. Ten "přítel" Trunda vesele inzeruje a podvádí včelaře.

> Pepiku!!!! Na pana Trundu vím, že zbalí peníze a přinejlepším dodá předem cosi
> jako úly. Bylo mi řečeno, že ten člověk snad ani neví co má úl mít. (např.
> zasíťovaná dna dělá nevčelotěsná, dno bez česna a letáku ...)
>
> Byl jsem upozorněn, že nevrátí ani při větší objednávce peníze ani nedodá zbytek
> úlů. !!!
_________________________________________
> Od: Pepik:
>
> > Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá
> > tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je
> > podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297
> ......
>
______________


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpověd:
V období pozdního podzimu,kdy je ve včelstvu už jen zavíčkovaný plod nebo žádný, a v období předjaří ( mezi rozkvětem lísky a třešně ) můžeme přidávat matku rovnou do včelstva po odebrání původní matky ( lépe počkat 2 hodiny po odebrání původní matky a pak teprve přidat matku novou ). Matku přidáváme klíckou uzavřenou medocukrovým těstem (jedno kterou klícku zvolíme ) a nebo pomocí umělého matečníku. Pokud ve včelstvu nebude matečník ani jiná matka či kladoucí trubčice garantuji 100% jistotu přijetí. Včelstvo s kladoucími trubčicemi ( fyziologické trubčice ) poznáme podle hrboplodu. Pokud ve včelstvu jsou opravdu f. trubčice ( hrboplod může mít na svědomí i trubcokladná matka ), tak doporučuji včelstvo zrušit. Včelstvo by se mělo 2 hodiny po odebrání matky projevovat jako osiřelec ( zvýšená letová aktivita u česna, kvílení včel, včely lezou po stěnách úlu, atd. ). Pokud včelstvo nevykazuje tyto a další znaky osiřelosti, je možné, že ve včelstvu je někde matečník či další matka.....důkladně prohlédnout včelstvo!!! Většinou se to ale nestává. 100% osiřelec v tuto dobu = 100% přijetí!!!

Jak přidávat matku ve zbytku včelařského roku........................................jaro, časné léto, plné léto, podletí a začátek podzimu ????
Odpověd:
V tuto dobu (zvláště pak v plném létě a v podletí!!!!!!!! ) vzniká nebezpečí, že včely matku nepřijmou, i když jde o 100% osiřelec, a raději si vypěstují svoji vlastní na otevřeném plodu ( nouzová matka ).
Pokud nechceme podstupovat toto riziko ( na jaře může být velice nízké ), musíme matku přidat do ,,100% beznadějného osiřelce"
Co to znamená: 100% beznadějný osiřelec je osiřelec bez jediné bunky otevřeného plodu ( vajíčka, larvičky ), bez f. trubčic, matečníků či matky. Tím včely donutíme matku přijmout, protože nemají na výběr.

Metoda beznadějného osiřelce:
Ze včelstva odebereme všechny rámky s plodem a i s původní matkou ( u nástavkových úlů můžeme brát celé plodištní nástavky ). Ty pak dáme stranou....vytvoříme dočasný oddělek v němž bude původní matka klást. Pokud původní matka neklade musíme ji zaklíckovat ( klícku včelotěsně uzavřít ) jinak by jsme riskovali, že se matka vrátí....vysvětlení: Nekladoucí matky mohou být ve věku, kdy létají na orientační a snubní prolety při nichž se vrátí na místo na které se zorientovala v předchozích orientačních letech. Tudíž by se mohla vrátit do na původní místo, čímž by se osiřelec stal zase včelstvem a následně by včely zabyli přidávanou matku.....Co dělat dál. Beznadějný osiřelec se skládá ze zásobních plástů. Mohou v něm být i plodové rámky, všechen plod na nich musí být zavíčkovaný( i jediná bunka s larvičkou nebo vajíčkem může zkazit celou operaci....důkladně prohlédnout plásty). Pokud žádný takoví plást ( plásty) nenajdeme, sklepeme ze 4 plodových rámků mladušky ( myšleno na nízké rámky.....42x17cm...Optimal )...pozor na původní matku. V osiřelci by měly být také nějaké mladší úlové včely. Starší včely se o matky většinou nestarají ( mají jinou úlohu ve včelstvu ) a navíc vzniká nebezpečí nakažení matky nosemou ( starší včely nejsou vůči nosemě tak odolné jako mladší včely( 0-15 den ).
Hotový beznadějný osiřelec necháme 2 hodiny vychutnávat tu ,,beznadějnost" a pak přidáme matku. Je zas jedno jakou klícku zvolíme, či ji přidáme formou umělého matečníku ( já osobně dávám přednost klíckám). Pak osiřelec zavřeme a necháme týden v klidu ( pokud není snůška, tak osiřelec krmíme ). V dočasném oddělku by také měly být zásoby, jinak ho krmit musíme také). Za týden přijdeme, matka bude přijata ( poznáme podle nového plodu ). Potom už jen zbývá zabýt původní matku v dočasném oddělku a oddělek zpět připojit přes novinový papír do včelstva. Za týden můžeme uspořádat plodové plásty do původní sestavy. To je vše.
100% beznadějný osiřelec = 100% přijetí

Pokud bylo včelstvo delší dobu bez kladoucí matky a mladá se ještě nerozkladla, takže ve včelstvu zůstal jenom zavíčkovaný plod ( jestli se už všechen nevylíhl), pak stačí odebrat nekladoucí matku a rovnou do včelstva přidat matku.

Způsobů jak přidávat matky jsou desítky, já jsem psal o způsobu, který považuji za nejjistější.
Přeji hodně úspěchů při přidávání matek, at máš matky kvalitní a kvalitní také včelstva.

zdravím..............................Martin Václavek

Odpověd:
V období pozdního podzimu,kdy je ve včelstvu už jen zavíčkovaný plod nebo žádný, a v období předjaří ( mezi rozkvětem lísky a třešně ) můžeme přidávat matku rovnou do včelstva po odebrání původní matky ( lépe počkat 2 hodiny po odebrání původní matky a pak teprve přidat matku novou ). Matku přidáváme klíckou uzavřenou medocukrovým těstem (jedno kterou klícku zvolíme ) a nebo pomocí umělého matečníku. Pokud ve včelstvu nebude matečník ani jiná matka či kladoucí trubčice garantuji 100% jistotu přijetí. Včelstvo s kladoucími trubčicemi ( fyziologické trubčice ) poznáme podle hrboplodu. Pokud ve včelstvu jsou opravdu f. trubčice ( hrboplod může mít na svědomí i trubcokladná matka ), tak doporučuji včelstvo zrušit. Včelstvo by se mělo 2 hodiny po odebrání matky projevovat jako osiřelec ( zvýšená letová aktivita u česna, kvílení včel, včely lezou po stěnách úlu, atd. ). Pokud včelstvo nevykazuje tyto a další znaky osiřelosti, je možné, že ve včelstvu je někde matečník či další matka.....důkladně prohlédnout včelstvo!!! Většinou se to ale nestává. 100% osiřelec v tuto dobu = 100% přijetí!!!

Jak přidávat matku ve zbytku včelařského roku........................................jaro, časné léto, plné léto, podletí a začátek podzimu ????
Odpověd:
V tuto dobu (zvláště pak v plném létě a v podletí!!!!!!!! ) vzniká nebezpečí, že včely matku nepřijmou, i když jde o 100% osiřelec, a raději si vypěstují svoji vlastní na otevřeném plodu ( nouzová matka ).
Pokud nechceme podstupovat toto riziko ( na jaře může být velice nízké ), musíme matku přidat do ,,100% beznadějného osiřelce"
Co to znamená: 100% beznadějný osiřelec je osiřelec bez jediné bunky otevřeného plodu ( vajíčka, larvičky ), bez f. trubčic, matečníků či matky. Tím včely donutíme matku přijmout, protože nemají na výběr.

Metoda beznadějného osiřelce:
Ze včelstva odebereme všechny rámky s plodem a i s původní matkou ( u nástavkových úlů můžeme brát celé plodištní nástavky ). Ty pak dáme stranou....vytvoříme dočasný oddělek v němž bude původní matka klást. Pokud původní matka neklade musíme ji zaklíckovat ( klícku včelotěsně uzavřít ) jinak by jsme riskovali, že se matka vrátí....vysvětlení: Nekladoucí matky mohou být ve věku, kdy létají na orientační a snubní prolety při nichž se vrátí na místo na které se zorientovala v předchozích orientačních letech. Tudíž by se mohla vrátit do na původní místo, čímž by se osiřelec stal zase včelstvem a následně by včely zabyli přidávanou matku.....Co dělat dál. Beznadějný osiřelec se skládá ze zásobních plástů. Mohou v něm být i plodové rámky, všechen plod na nich musí být zavíčkovaný( i jediná bunka s larvičkou nebo vajíčkem může zkazit celou operaci....důkladně prohlédnout plásty). Pokud žádný takoví plást ( plásty) nenajdeme, sklepeme ze 4 plodových rámků mladušky ( myšleno na nízké rámky.....42x17cm...Optimal )...pozor na původní matku. V osiřelci by měly být také nějaké mladší úlové včely. Starší včely se o matky většinou nestarají ( mají jinou úlohu ve včelstvu ) a navíc vzniká nebezpečí nakažení matky nosemou ( starší včely nejsou vůči nosemě tak odolné jako mladší včely( 0-15 den ).
Hotový beznadějný osiřelec necháme 2 hodiny vychutnávat tu ,,beznadějnost" a pak přidáme matku. Je zas jedno jakou klícku zvolíme, či ji přidáme formou umělého matečníku ( já osobně dávám přednost klíckám). Pak osiřelec zavřeme a necháme týden v klidu ( pokud není snůška, tak osiřelec krmíme ). V dočasném oddělku by také měly být zásoby, jinak ho krmit musíme také). Za týden přijdeme, matka bude přijata ( poznáme podle nového plodu ). Potom už jen zbývá zabýt původní matku v dočasném oddělku a oddělek zpět připojit přes novinový papír do včelstva. Za týden můžeme uspořádat plodové plásty do původní sestavy. To je vše.
100% beznadějný osiřelec = 100% přijetí

Pokud bylo včelstvo delší dobu bez kladoucí matky a mladá se ještě nerozkladla, takže ve včelstvu zůstal jenom zavíčkovaný plod ( jestli se už všechen nevylíhl), pak stačí odebrat nekladoucí matku a rovnou do včelstva přidat matku.

Způsobů jak přidávat matky jsou desítky, já jsem psal o způsobu, který považuji za nejjistější.
Přeji hodně úspěchů při přidávání matek, at máš matky kvalitní a kvalitní také včelstva.

zdravím..............................Martin Václavek

Ještě bych dodal, že když je včelstvo bezmatečné, tak počkat až se zavíčkuje všechen plod a pak odstranit nouzové matečníky ( případně vylíhlou nouzovou matku ). Poté nechat 2 hodiny v beznadějné osiřelosti. Za 2 hodiny se přidá matka.
Kdo nechce čekat může připojit přes novinový papír celý oddělek s matkou. Tak vyměnuji většinu matek. Beznadějné osiřelce využívám k přidávání koupených matek.

zdravím ... M. Václavek

Vzhledem k tomu ,že jako laik nejsem obeznámen s chovem včel,rád bych veděl nekolik základních otázek.Který zákon či vyhláška upravuje množství chovaných včelstev u jednoho chovatele.V jaké vzdálenosti od sousedovic nemovitosti může chovatel vybudovat své úly.Jak se chránit před nálety včel ,které obtěžují osoby při jakékoliv činnosti,navíc silně alergické na včelí bodnutí.Důvod :je řešen dotaz jednoho občana ,který upozornil na obtěžování včel ze sousedovic ůlu na zahradě svého domu ,kde při koupání v bazénu jsou nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho dětí.Navíc alergické na včelí bodnutí.Děkuji

A ještě něco dodám:
Otázka: Proč v osiřelcích nesmějí být kladoucí trubčice( fyziologické trubčice )

Odpověd: Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.

zdravím ...... M. Václavek

Vážení přátelé ,každý rok naše ZO Česká Třebová pořádá zájezd na nějakou včelařskou farmu nebo pracoviště,většinou spojenou ještě s návštěvou buď kulturní památky,zajímavosti nebo i např.vinného sklípku, aby si užili i rodinní příslušníci.Protože jsme již těchto akcí absolvovali celkem dost,došli nám inspirace.Obracím se proto na Vás jestli by jste nám nemohli z Vaší zkušenosti nabídnoutněkteré další.

Děkuji

Výborně. Martin začal přeměňovat tuto konferenci na encyklopedii. Jen tak dál, z toho by se mohl pak udělat FAQ (nejčastěji kladené dotazy - budoucí odkaz v podtitulu Včelařské konference) a pak už bude spokojen i Ruda.

Věděl bych. Ale nesmíte to říkat moc nahlas.

Ing. Tomáš Jaša
Pokusný včelín Skřivánek
Jsme detašovaným pracovištěm VÚVč,s.r.o.Dol
Kontakt: tel. 737 451 563

Princip úspěšného obchodu je jednoduchý.
Vezmete si produkt (výrobek,službu,..), pokud bude kvalitní, tak je to jen snažšší, a obcházíte, obcházíte, obcházíte, a obcházíte,....
A máte ocbhod.

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=192&r=mfvychodcech&c=562975

.......
Když naříkáte, naříkáte, naříkáte, .... co máte???
(dotac i:-)

Můj archiv ti asi moc nepomůže. Jsou v něm okopírované články, které mě nějak oslovují které vyšly od roku cca 1950 v OVP, Včelařství a Včelárovi. Mám je v deskách roztříděny podle támat. O elaktronické formě archivování neuvažuji, protože na to to zase tak dobře s PC neumím a co se
dá dělat: Starého psa novým kouskům nenaučíš. Zdraví R.S

Pánové nevím proč pletete do mého inzerátu nějakého pana Trunda .Nikdy jsem ho neviděl a ani ho neznám.A také nemohu posoudit jeho kvalitu.Při jednoduchém pohledu na mé stránky www.vcelarstvi.info zjistíte ,že nejsem žádný pán Trunda.
Milan

Takový zákon není každý musí počítat s tím že bude obtěžován jakýmkoliv hmyzem teď to začínají být vosy alergik se musí se svými obtížemi žít JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV A ALERGICKOU DCERU doma ji nikdy nebodla vždy někde jinde bazén jsem letos zbudoval též a žádné nálety nepozoruji sem tam utopená včela tam je ale nemohu ani říct jestli je moje protože včely létají na vzdálenost několika kilometrů i za vodou která jim šmakuje a dám li před úly napajedla tak tam nenajdu včelku ale to bude asi tím , že jsem blízko potoka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Vajda <pvajda/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 19.8.2006 16:10:13
> ----------------------------------------
> Vzhledem k tomu ,že jako laik nejsem obeznámen s chovem včel,rád bych veděl
> nekolik základních otázek.Který zákon či vyhláška upravuje množství
> chovaných včelstev u jednoho chovatele.V jaké vzdálenosti od sousedovic
> nemovitosti může chovatel vybudovat své úly.Jak se chránit před nálety včel
> ,které obtěžují osoby při jakékoliv činnosti,navíc silně alergické na včelí
> bodnutí.Důvod :je řešen dotaz jednoho občana ,který upozornil na obtěžování
> včel ze sousedovic ůlu na zahradě svého domu ,kde při koupání v bazénu jsou
> nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho
> dětí.Navíc alergické na včelí bodnutí.Děkuji
>
>
>

> dám li před úly napajedla tak tam nenajdu včelku

To je zajímavé mně se to letos stalo přesně také tak. Nejdříve jsem měl vadný kohout u staré rezivé nádrže s dešťovou vodou, kde trochu pokapávala voda a včely se tam začaly hromadit, tak jsem to přikryl plachtou. Zkoušel jsem dát včelí skleněné napajedlo před úly a ani si toho nevšimly. Přes léto jsem pak zkoušel napajedla různě upravovat (plováky) a bez úspěchu.
Takže nevím, možná jim voda ze studny nešmakuje a rezavá dešťová ano. Nebo vodu před úlem nenajdou?

> kde při koupání v bazénu jsou nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho dětí

To trochu souvisí se způsobem jak se řeší sousedské vztahy.
Když budete stavět zeď, musíte se souseda zeptat jestli mu nějak zeď nebude vadit. KDyž řekne soused že ne a vy si zeď postavíte, soused třeba za 2 roky přijde na to, že si nemůže postavit na zahradě bazén, protože ta zeď by bazén třeba stínila nebo by z ní větrem padalo listí z popínavých rostlin apod. Jenže zeď už stojí a vy jste byl se zdí první. Tudíž nelze nařídit aby jste zeď kvůli bazénu sboural. Tímto souseda nijak neobtěžujete nad obvyklou míru. Na bazén prostě není nárok.
Kdyby ale soused předtím než jste zeď postavil řekl, že budete stavět bazén a zeď nechcete, bylo by to jiné, soused by stavět nesměl.

Stejné je to i u včel. Jestliže máte již delší dobu včely a soused s tím souhlasil, nebo nijak výrazně neprotestoval, tak si teď nemůže stěžovat, že se mu hromadí včely v bazénu. Neměl ho stavět, měl vědět, že pro to nejsou na jeho zahradě podmínky.

Stejný případ může nastat, když si někdo na zahrádce vysází květiny, které lákají včely v době, kdy je již minimální snůška jinde, tak se mu tam můžou slétávat houfy včel.
Tak měl počítat s tím, že těmi rostlinami včely přiláká a nesázet je.

Z toho vyplývá, že někdy v sousedských vztazích platí, kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Najdou, ale je třeba napajedlo instalovat co nejdříve po prvním proletu
na jaře, asi 10 až 20 metrů od stanoviště (kde už včely nekálí), na
slunném místě. Včely začnou používat asi týden po instalaci napajedla.
Lze urychlit tak, že se pro nalákání včel k napajedlu na několik hodin
přidá prázdný plást (bez zásob). Během celého roku včelstva napajedlo
velmi využívají, nesmí se dopustit jeho vysušení. Na každých 5 včelstev
je třeba nainstalovat 1 okurkovou láhev - nejlépe na vytvarovanou
plechovou nebo kameninovou podložku (žlábky) - bývala v prodeji ve
včelařských potřebách.

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Saturday, August 19, 2006 9:53 PM

Nebo vodu před úlem nenajdou?

>JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV

Na zahradě, na dvorku? Jak velký je ten pozemek?

Pepíku, nechtěl jsem reagovat ale když si vzpomenu na pana Trundu, tak nelze než Vám sdělit zkušenost s tímto člověkem.Někdy začátkem měsíce března letošního roku kolega objednal u pana Trundy dva komplet úly bez falcu a rovněž několik nízkých nástavků, kde bylo dohodnuto, že tyto NN nebudou smontovány ale cena bude stejná jako smontované.Pro mne kolega objednal dva komplet. úly s falcem. Dodací lhůta byla dohodnuta na konec dubna s tím, že kolem 20 dubna máme zavolat.Tak se také stalo, 20 jsme volali a pan Trunda sdělil, že úly budou někdy začátkem června, načež kolega mu řekl, že pokud úly nebudou v květnu, od objednávky odstoupí.Poté pan Trunda sdělil, určitý datum v květnu.V den, kdy jsme si měli jet pro úly, kolega znovu panu Trundovi telefonoval, aby se ujistil, že úly jsou hotové.Trunda sdělil, že se máme pro úly zastavit až kolem 14,00 hidiny, že potřebuje něco ještě dodělat.Po příjezdu na místo, jsem naložily díly na nízké nástavky, vysoké byly naskládány na sobě a tak jak byly jsme je naskládali do auta a po zaplacení odjeli.Ještě bych chtěl dodat k ceně. Cena úlu a to jsme byli přesvědčeni že je to cena včetně víka, byla 990,- Kč.S víkem 1120,- Kč.Spěchali jsme a tak jsem již dále nic neprohlíželi jen nám ještě dal v silonovém sáčku nějaké šroubky, což jsme si mysleli že to jsou vruty na NN. Jaké bylo moje překvapení když jsem na druhý den chtěl úl osadit včelami. Úl nebyl opatřen žádným nátěrem proto jsem začal natírat nástavky a po natření jsem je skládal na sebe.Přitom jsem zjistil , že nástavky na sobě nesedí - byly zvrtuleny - v rozích mezera 8 mm.Když jsem nesl dno, to mi vypadlo z ruky a rozpadlo se !!!Byl jsem z toho zděšen a myslím , že jsem přežil infarkt.Dno bez vložky, bez létáku,černé pletivo uchycené ve dvou místech na každé jedné straně, kde by prolezl i pan Trunda a už vůbec nemá představu jak má vypadat kočovné dno.Nástavek bez jakýchkoliv úchytů, včelí mezera to panu Trundovi asi nic neříká.Stříška - pozink. plech s přesahem na každou stranu 3 cm , výška víka 4 cm z toho polystyrén 3 cm, takže 1 cm brání tomu, aby víko neodfoukl vítr. Vysoký nástavek vážil 8,5 kg.Kolega mi volal a ptal se na vruty, zda je nemám já. Takže vruty mu Trunda nedodal. Zkrátka hrůza a děs ! Proto jsem ihned volal panu Trundovi, sdělil mu naše problémy a požedoval jsem nějaké řešení.Když jsem se z jeho strany žádného návrhu na řešení nedočkal, zeptal jsem se jak to teda vyřešíme.Odpověď : cituji - nechme to tak.Na to jsem mu sdělil, že napíšu do redakce časopisu Včelař a pan Trunda mi v klidu řekl, tak napiště! S takovým přístupem a "kvalitou" jsem se dlouho nesetkal.Pan Trunda měl trchu štěstí, protož do místa jeho bydliště je od nás cca 80 km.Takže Pepíku za takový úl jsem taplatil 1120,- Kč.Podle mého soudu tento úl nemá hodnotu palivového dřeva.A stolářství "PŘÍTEL" je pro mne určitě a pro ostatní by mělo být, stolářství NEPŘÍTEL! Nechápu jak můžete takový úl někomu doporučit, přitom jsem přesvědčen, pokud máte úl od pana Trundy,že není v lepší kvalitě, než jsem popsal.A už vůbec nejsem přesvědčen, že ten pán je včelař, nebo dokonce vyučený stolář nebo truhlář a pokud je vyučen,tak by měl vrátit vyuční list a na Živnostenském úřadě pozastavit podnikání v tomto oboru.Pro mne to je darebák !!!

Jsem zděšen co se tady dovídám.Já mám od pana Trundy dva tenkostnné úly a to jsou přesné kopie úlů přítele Kolomého.Jejich kvalita byla o třídu horší než od Kolomého ten to dělá jako nábydek a však cena tuším před třemi roky 650 Kč bez víka.Jinak kdybych měl hodnotit tento úl jako typ mě silně nevyhovoval pro chov včel v Brdských lesích a tak jsem je předělal podle úlů TU 85 a jsem úplně spokojen.

V oblasti moru se nejlépe rozšíří venkovním napajedlem a ještě do vody přidávají cukr, aby přiletělo co nejvíce cizích včel.Stačí když se potkají v přírodě, proč ještě zvyšovat riziko.
Napájet lze také krmítkem, tam cizí včely nemůžou.
B. V.

Pánové nevím proč pletete do mého inzerátu nějakého pana Trunda .Nikdy jsem ho neviděl a ani ho neznám.A také nemohu posoudit jeho kvalitu.Při jednoduchém pohledu na mé stránky www.vcelarstvi.info zjistíte ,že nejsem žádný pán Trunda.
Milan
.....
Protože inzeruješ na konferenci. (Dle mého názoru dost často a jednotvárně.) a konference je k diskuzi. Tak se dikutuje.
A možná jsem to přehlédl, a v tom případě se OMLOUVÁM, ale když tady někdo potřebuje poradit s nějakou technologicko výrobním otázkou, tak jsem tady moc odborných odpovědí od Tebe nezaznamenal.
To je obecně problém mnoha dalších, kterým se tato konference hodí jen když potřebují "ovlivnit veřejné mínění" a pak ani ke svým příspěvkům nediskutují. A pak jsou další "hlídači" od(p/b)orné konference, kteří mají občas hrozný strach nad její kvalitou a úrovní (a jejím snižováním), ale když jsou otázky z jejich ranku, tak taky mlčí. (A ani v nejmenším nemyslím př. Stonjeka, který tady nedávno rozvířil debatu).
To jen ke ZVÝŠENÍ :-) úrovně konference. Já jsem rád, že je to spíš takový Potlach, než Konference.:-)

Karel

Napajedlo funguje jen tam, kde okolo chybí pro včely vhodné zdroje. Tady u nás u lesa, potůčků a řeky funguje většinou napajedlo jen málo a jen na jaře, a to se musí hodně sladit. Jakmile koncentrace cukru poklesne, dávají včely přednost odstáté a ohřáté dešťovce, případně jinak "aromatizovaným" vodám.
Podle mých pozorování dávají včely přednost vodě na nějakém teplém, nejlépe porézním, materiály. Pískovec, beton, atd. na slunci. Tam asi budou patřit i kapky a loužičky na kraji bazénu, atd. A tady asi nezbyde než sladit, ohřívat (na slunci)napajedlo, nejlépe s dešťovkou. Se všemi komplikacemi co to přináší. Plíseň, riziko nákazy, atd.
Je to jen můj laický názor, ale nákaza morem je kontaktem někde venku velmi nízká ve srovnání s dalšími šancemi.
Karel

A do třetice.
Obtěžování včelami.
Nestihl jsem díky pozdní informaci připravit (zedničina přes zimu nešla) nové prostory k vytáčení. Pět kilometrů od nás začíná velké pásmo, ve kterém obchází páter Koniáš a místo knih pálí úly. Tak jsem provizorně opevnil (včelotěsně) stávající dřevěný včelín. (úly mám venku).
Kupodivu na to stačila vyřazená záclona napnutá přes stěnu a vyndané sklo v okně. To bylo příjemné v parných večerech.
Rychlá obdoba návodu Dr.Přidala v MV. Včely opravdu mají snahu lézt oknem, kde je síť a nehledají jinde skulinky.
Potud to funguje. Pokud vytáčím v noci, přes den nejdou otevřít dveře. (je před nimi fronta na med:-)
Ale ostatní nalítávají na vše okolo a hledají. Tím myslím okna, dveře, auto a cokoli co je před nimi uzavřeno. (až 50metrů od úlů a od včelína).
Nedovedu si představit, že by se to dělo někde v zástavbě. To by asi žádný soused nevstrčil ze dveří nos.
Já chci snížit stav včelstev zde (nyní 30) a vybudovat ve zděné části domu včelotěsný prostor ze "vzduchotěsných" zdí (zděné + sádrokarton).

Ale tak by mě zajímalo, jak toto řeší ostatní. Vynechám řešení u malého počtu včelstev a to je vytáčení někde v domě. Máte včelotěsné vytáčecí prostory a jak to řešíte?
Dík za rady.
Karel

Pokud si přečteš pravidla konference tak zjistíš ,že se jimi řídím.Inzerce je povolena .Je lepši informovat včelaře o možnosti nákupu úlu než například řešit nosnost přívěsného vozíku nebo americký dolar.Také jsem proti tomu neprotestoval.Příspěvek označený jako inzerát nemusíš číst.Proto ho také označuji jako inzerát.A úly které nabízím na www.vcelarstvi.info jsou kvalitní.
Milan

Pánové nevím proč pletete do mého inzerátu nějakého pana Trunda .Nikdy jsem ho neviděl a ani ho neznám.A také nemohu posoudit jeho kvalitu.Při jednoduchém pohledu na mé stránky www.vcelarstvi.info zjistíte ,že nejsem žádný pán Trunda.
Milan
...
Pokud si přečteš pravidla konference tak zjistíš ,že se jimi řídím.Inzerce je povolena
.....
A diskuze taky,
tak se nediv, že se diskutuje. V pravidlech není nic o tom, že se k inzerci nesmí diskutovat.
Nikdo nemluvil o www.vcelarstvi.info, ale o nějakém konkrétním pánovi (co snad inzeruje jakočelařství Přítel).
Takže k záměně s tebou nemohlo dojít.
-------------------------------------
Jinak je to moje zkušenost, ale nerad obhoduji s lidmi, co mají živnosťák se svým jménem a stydí se za ně a místo toho uvádějí všelijaké honosné firmy. Ty se na rozdíl od jména dají často měnit a o kvalitě produktu to mnohdy dost naznačuje. (v tvém případě máš na webu své jméno, takže to není na Tebe, ale na konkurenci a další).

Od: Karel :
> Ale tak by mě zajímalo, jak toto řeší ostatní. Vynechám řešení u malého
> počtu včelstev a to je vytáčení někde v domě. Máte včelotěsné vytáčecí
> prostory a jak to řešíte?
.....

Ke zmírnění je dobrý karbolín. Natřít třeba i desky a napustit ty záclony okenní rámy, futra, síta ventilátorů. Pomůže to jen jako prevence. Neodradí, ale částečně odpudí. ...Včela má prostě při nedostatku snůšky naprosto bezkonkurenční úchylku slídit. :-)

Mě třeba našli ventilační otvory u plynoměru a cca přes metr dlouhý přívod. Také mi vloni našly rýnu, která jde ke kotlu jako dešťovka. No a ta má dobrých metrů osm. Takže karbolínuji i vnitřek rýn a ventilací.

Znám včelaře co vytáčí v "řadovkách".(radových domovních zástavbách)

_gp_
http://vindex.ic.cz

V některém z posledních čísel Včelařství je uvedeno právě jako prevence
proti obtěžování včel v bazénu souseda možnost udělat si doma jezírko jako
napajedlo. Stačí prohlubeń aspoň metrová v zemi, hluboká nějakou desítku cm,
vystlat v krajním případě nějakým igelitem ze železářství, proti proražení
ostrým kamenem chránit ještě případně nějakým starým igelitem zespoda, potom
zaplnit nějakými oblázky a je to. Nemusí na to být ani speciální fólie na
bazény. A doplňovat vodu, aby tam byla pořád i v suchu. Asi by to mělo být
na slunci. Jinak já mám na zahradě betonové jezírko pro lekníny obrostlé
mechem a s bažinatým úsekem a opravdu na něho létají dost. A bažinka s
rostlinami se hodí, rostliny čistí vodu, takže tak nesmrdí jako když je voda
v nějaké skleněné napaječce.

Karbolin v prostorech pro vytáčení medu mně absolutně nesedí. Je to dobrá
věc třeba na včelíny, natře se jím třeba na jaře a nechá se aspoň přes horka
v létě větrat, než se tam usadí včely, je to chráněno desítky let proti hyzu
a hnilobě, ale jinak ne.

R. Polášek

Vytáčeli jsme v kočovném včelíně, byla to nastavba na normální valník, byla
rozdělena zhruba na dvě poloviny, v zadní ve včelíně o délce cca 2,20 metrů
bylo 20 včelstev, v přední o délce cca 2,5 metrů byla přípravna, medomet,
skříň na rámky, lůžko a další. Byly odděleny sololitovými dveřmi. Ve včelíně
bylo v zadní stěně jedno okno a světlík, v přípravně jedno okno 35 x 45 cm a
jinak žádné osvětlení. Vybírali a vytáčeli jsme v krajním případě až
většinu dne od rána až k západu slunce, dokud to šlo. Domů jsme odváželi med
v hliníkových konvích. Kromě první půlhodiny až hodiny bylo nutno nechat
všechno zavřené kvůli slídičkám, včely vevnitř potom šly za světlem a
hromadily se na skle, jakmile se na nich utvořil chumáč včel, muselo se okno
nebo světlík tak na 15 sekund otevřít a včely vymést ven a pak hned zavřít,
jinak by tam nalétaly zlodějky. Nedalo se zabránit, aby si včely během první
hodiny necucly medu z rámků otevíraného včelstva nebo z přípravny, takže ve
všech úlech byly po té hodině slídivky a zlodějky nasměrovány. Byla to tvrdá
práce, včelín na poli obvykle nebyl ve stínu a ty tehdy poměrně dobré peníze
za med ve výkupu i za prodej ze dvora byly tvrdě zaslouženy. Jinak ale na
takové slídění při práci ve včelstvech a vytáčení jsme byli zvyklí z
vybírání medu na lesním stanovišti, tam to bylo podobné, akorát v tom
kočovném včelíně bylo těch včelstev více než dvakrát víc, víc horko než v
lese pod stromem a znatelně méně prostoru.
Vedle toho, že občas byly nějaké slídičky úspěšné, podařilo se jim
proniknout, nasát medu a zase se vrátit do svého úlu a následně informacemi
přiživovat slidičství, velice hodně tomu pomáhala vůně medu, která se z
odebíraných plástů a hlavně při vytáčení medu šířila po větru. Taky vnější
konstrukce kočovného včelína byla poměrně lehká, sice nikdy při převozu nic
neupadlo, ale teď s odstupem času si myslím, že otřesy a naklápěním při
převozu pracovala a výsledek byl ten, že dveře a okna nebyla včelotěsná. Už
tehdy jsem uvažoval o nějakém odsávání ventilátorem té medové vůně zevnitř,
aby tolik nelákala včely. Případně i o nějakém odsávání obtěžujících včel.
Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by mít
nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný podtlak a
medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální ventilátor o
průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů. Pokud se
zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká investice.

R. Polášek

Od: Radim Polasek :

> Karbolin v prostorech pro vytáčení medu mně absolutně nesedí. Je to dobrá
> věc třeba na včelíny, natře se jím třeba na jaře a nechá se aspoň přes horka
> v létě větrat, než se tam usadí včely, je to chráněno desítky let proti hyzu
> a hnilobě, ale jinak ne.
.....

Nic jiného nefunguje. Jedině potom absolutní tma kdy včela ztrácí orientaci. Nevím, ale ten nápad funguje a když se mohlo s hadrama napuštěnýma přikrývat chvilkově med, proč by byl problém s nátěry, které nedojdou vůbec s včelařským vybavením do styku? Možná na ekofarmě. Ale já ekofarmářstvím netrpím. A slídivost je problém větší než se na první pohled zdá. Med je totiž nosičem moru.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kde ho kupuješ? Jak se ředí?

>Ke zmírnění je dobrý karbolín.

10 arů, zahrada
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 19.8.2006 22:15:54
> ----------------------------------------
> >JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV
>
> Na zahradě, na dvorku? Jak velký je ten pozemek?
>
>
>

To jste to dost popletl příteli.Bohužel neplatí , že ten kdo dřív přijde ten dřív mele.

V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 5:39 PM
Subject: Re: Prolet


> Kde ho kupuješ? Jak se ředí?
>
> >Ke zmírnění je dobrý karbolín.

Ani trochu? Tak si zkuste stěžovat, že vám třeba stíní 300 let starý kostel. Zbourají ho? Nějak mi tam chybí váš názor.

V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
.......
Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na jaře to prý včelám nevadí.
Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic zdravého?

Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.

Dík Karel

Zákon o ochraně památek, stavební zákon a občanský zákoník a pod.Toho se držte.Sám mám 4 včelstva umístěna v obci.Na jedné straně mám velmi tolerantního souseda, když sekal před týdnem na zahradě, tak měl na hlavě raději pytel, protože dost po něm šly.Občas si postěžuje, že zase dostal žihadlo.Je sice jakoby "za úly", ale je vidět, že holky to před česny otočí a právě přes jeho zahradu, těsně nad plotem vede jejich letový koridor.Asi tak 4 m před úly je plaňkový plot a 12m široká zahrada, která patří bratranci, také občas dostane pigáro.Pak další řídký plaňkový plot a na něm cca 1 rok stará novostavba včetně bazénu a malého dítěte.Trochu mám strach až přiletí, že někdo z nich dostal žihadlo a nebo, že je u bazénu včely obtěžují.Sice dělám vše pro to, aby nebyly problémy, ale kdyby nastaly, musely by se řešit.Prostě není dobré válčit se sousedy.V každém případě počet včelstev na tomto místě rozšiřovat nehodlám.Již před několika lety jsem si začal vybavovat včelnici na 2000m2 pozemku uprostřed polí.jezírko s "puškvorcem" je jako napajedlo.Nepotřebujete žádné plováky a včelky se netopí, naopak vodu sají mezerami mezi rostlinami.Na tomto pozemku, je ale menší snůška a i když stromy pomalu rostou, včelky trpí osluněním a větrem.Možná i proto jsou ještě ostřejší než jinde.Ještě loni na jaře jsem se utěšoval tím, že domy a bazény jsou cca 200m daleko.Letos jsou již rozestavěné cca 150m a je vidět, že co nejdříve budu i tady v polích mít nové "sousedy".Ani já prostě nejsem rád, že nemáme vlastně žádnou ochranu.Dneska každý tvrdí, že je alergický, protože mu po žihadle ruka oteče.To ale není žádná alergie.To já mám alergii na sterilní trávník a na bazény a také je lidé nezruší.Prostě život je o kompromisech.Uf to jsem se nějak rozkecal, ale teď již znáš moji situaci.

RP> Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by mít
RP> nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný podtlak a
RP> medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
RP> metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální ventilátor o
RP> průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů. Pokud se
RP> zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
RP> vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká investice.

O tom Radimově nápadu jsem taky slyšel, že to v zahraničí leckde
používají. Vůni vyvedou rourou kus dál a ústí roury dobře zasíťují.
Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
Ahoj Ivan

Když jsme stavěli, používali jsme Karbolineum jantarové, to bude asi něco
podobného. Jeden soused si udělal pařeniště ze dřeva a tím ho natřel. Dřevo
drželo výborně, bylo netknuté, ale leta v pařeništi ani v okolí nerost ani
plevel. To bucde pěkné svinstvo. I na plot bych byl opatrný!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 9:36 PM
Subject: Re: Prolet


>V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
> ......
> Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu
> opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na
> jaře to prý včelám nevadí.
> Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a
> karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
> Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z
> maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k
> ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že
> se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď
> jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
> Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic
> zdravého?
>
> Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely
> lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi
> radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.
>
> Dík Karel
>

> Ta plíseň primárně je na spodku koláče, kde zbylo něco košilek, že jo? Pak je to jasné. Proto se spodek musí zavčas odrbat až na čistý vost a to co odrbeš se hodí do další várky. jinak je zbytečné vyvařený vosk ukládat do pytle, nic se mu na vzduchu nestane, šedavý povlak z chladu mizí po opětovném zahřátí.

Ano je na spodku, kde jsou ty černé kuličky. Jenže něco plesnivého je i na povrchu na hoře. Obecně pouhým vyvařením ve vodě se nečistoty u mne z vosku neodstraní, chtělo by to asi nějaké síto nebo něco podobného?
Pokud bude čistý, tak by vosk asi plesnivět neměl, nejdříve bych ale vosk musel znovu rozpoustit a přes něco přecedit.

************************
Tak se nediv, že se diskutuje. V pravidlech není nic o tom, že se k inzerci nesmí diskutovat.
********************************************************
Ano a v pravidlech taky není nic o tom, že se nesmím inzerovat.
Takže se, milý Karle, nedivte, že se inzeruje! Jedním dechem jste se pěkně popřel. Totiž vy v tomto bodě nediskutujete, vy jste přímo Karla obvinil, z toho že inzeruje.

I já mám velmi špatnou zkušenost s oním Trundou. (5ti měsícní objednávku nebyl schopen vyřídit a to průběžně tvrdil že už ji dokončuje - nakonec nebylo prý dřevo). Tohoto přítele lze charakterizovat jako slibotechnu bez špetky slušnosti. Naštěstí jsem u něj nic nekoupil a jak vidím ušetřil jsem si nervy (jeho další inzerce ve Včelařství po informování vydavatele je však zarážející).

Takže se, milý Karle, nedivte, že se inzeruje! Jedním dechem jste se pěkně popřel. Totiž vy v tomto bodě nediskutujete, vy jste přímo Karla obvinil, z toho že inzeruje.
.......
nějak mi to není jasné.
Já to vidím takto:
1.inzerát
2.diskuze k inzerátu, mj o jiném výrobci úlů
3.pohoršení inzerenta že se k jeho inzerátu diskutuje
4.moje reakce, ať se nediví, že se diskutuje, když inzeruje na konferenci.
5.inzerentova reakce, že inzerce je na konferenci legální
6.moje reakce, že to jsem nezpochybňoval právo inzerovat a že on je nervozní z reakce na jeho příspěvky.

Já tam nevidím z mé strany žádné popřené sebe sama.
Karel

Ja taky preferuju radsi vic dotazu na vsechna temata, to co je blbost nebo
vim muzu preci za dve sekundy smazat. No a to me tolik nepretizi :-)
Prece nikdo nemuze rict co je zakladni blbost a co je objevne pro vsechny


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 6:07 PM
Subject: Re: Nesta??m se divit.


> :-)) Kdo se budete chtít na něco zeptat, zašlete Rudovi e-mail, aby
> rozhodl, jestli je to základní informace a pak to teprve dejte do
> konference :-)). Já to tedy definovat nedokážu. Kromě toho název
> konference
> se mi jeví nadsazený, spíš to je diskuze na libovolné téma související se
> včelařením. Proč bych se nemohl zeptat na elementární věc, která mi není
> jasná a nemám chuť hledat v archivu, a Radim, nebo Gusta mi ji obratem
> odpoví. Mě vytočí jen občas donebevolající nesmysly, ale pak toho stejně
> nakonec lituju.
>
> V odborných konferencích Optimal a Dadant je mrtvolné ticho.
> ---------------------------------------
>>Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně
> základních informací sloužit neměla.
>

Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
Ahoj Ivan
.....
"Slídilky se tam neškodně vyblbnou..." To bylo hlavním předmětem dotazu. Když se moje slídilky nedostanou dovnitř, tak pátrají v širokém okruhu a narážejí do všelijakých skulin. V mém případě jich je plno (stovky) kolem domu, 30metrů od včelína.
Osobně se domnívám, že to souvisí s faktem, že do určité vzdálenosti od úlu si "netančí" směr, jen snůšku. Pár úspěšných, co vyletí ze včelína "zblázní" úl a ty v doletu několika set metrů hledají nahlášený zdroj.
Na mé polosamotě je to celkem sranda, ale v takové hustší zástavbě to může dost lidi znervoznit.
Takže to byla spíše ta hlavní otázka, jak se chovají jinde, jestli jsou tak pilné jak moje.
Pro mě to nová zkušenost, protože já to dřív řešil vytáčením v noci a ráno jsem otevřel včelín a do hodiny bylo uklizeno.
To bylo v době, kdy jsem se domníval, že mor je něco exotického.
Karel

Mělo by to vznikat při suché destilaci dřeva nebo uhlí. Dřevo nebo uhlí se v
uzavřené komoře zahřívá na pár stovek stupnů a z unikajících plynů a par
zkondenzuje vodná frakce a dehtová frakce. Z dehtové frakce se případně
ještě vytáhne nějaká cenná složka a zbytek se použije jako ten dehtový olej
třeba na tu impregnaci. Kamenouhelný asi líp chrání než ze dřeva, ale taky
bude dost toxičtější, budou tam různé slabší karcinogeny a podobné věci.
Destilační smola bude to, co zbude v kotli zřejmě po destilaci ropy, bude to
něco jako asfalt, ta benzínová těžká frakce bude taky spíš nějaký odpadní
produkt nebo horší ředidlo z ropy. Kyselina benzoová bude zodpovědná za ono
hynutí rostlinek, je slabě rozpustná ve vodě, tudíž pokud po impregnovaném
dřevě stéká voda, rozpouští se do ní a impregnuje taky půdu. Benzoylbenzoát
může fungovat podobně, akorát není rozpustný ve vodě, ale může postupným
rozkladem doplňovat ten obsah kyseliny benzoové.
2-(thiokyanometylthio)benzothiazol je fungicid, má být poměrně dost toxický
a je taky rozpustný ve vodě, takže taky může působit na ty rostlinky v půdě.
Takže nátěr přímo na nastavky mně připadá rizikový.
Ten překlad byl zřejmě staršího data, dříve se pro impregnaci dřeva
používalo dost účinných věcí, které se ale časem opustily jako příliš
rizikové. Takové staré železniční pražce nebo telefonní sloupy levně
zakoupené a umístěné někde na zahradě považuji za potenciálně dost
nebezpečné.
Co se týká vytáčení, psal jsem o vytáčení v lese nebo v kočovném včelíně,
kde se musely rámky hned vytočit a prázdné tentýž den vrátit včelám. Doma to
bylo podstaně mírnější, hlavně se vytáčelo a vytáčím teď v místnosti, která
se dá dokonale uzavřít a obvykle až další den, protože vzhledem k menšímu
počtu včelstev si mohu dovolit skladovat náhradní rámky. K nějakému
pozdvižení včel a slídění dochází mnohem míň.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 9:36 PM
Subject: Re: Prolet


> V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
> ......
> Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu
> opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na
> jaře to prý včelám nevadí.
> Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a
> karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
> Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z
> maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k
> ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že
> se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď
> jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
> Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic
> zdravého?
>
> Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely
> lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi
> radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.
>
> Dík Karel

Taky včelí vosk velmi rád ve vařící vodě emulguje a ani po ochlazení
nepřechází zpátky do voskové fáze. Projeví se to tak, že i když se tekutý
vosk filtruje a po každém převaření se zespodu pečlivě seškrábou nečistoty,
při dalším vyvaření a ztuhnutí tam jsou ty "nečistoty" zase. Když se
oškrábou, nechají uschnout a bez vody zahřejí, roztaví se na skoro čistý
vosk. takže s tím varem nebo větším mícháním roztaveneho vosku s vodou
opatrně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 21, 2006 6:55 AM
Subject: Re: Uchovavani vosku


> > Ta plíseň primárně je na spodku koláče, kde zbylo něco košilek, že jo?
> Pak je to jasné. Proto se spodek musí zavčas odrbat až na čistý vost a to
> co odrbeš se hodí do další várky. jinak je zbytečné vyvařený vosk ukládat
> do pytle, nic se mu na vzduchu nestane, šedavý povlak z chladu mizí po
> opětovném zahřátí.
>
> Ano je na spodku, kde jsou ty černé kuličky. Jenže něco plesnivého je i na
> povrchu na hoře. Obecně pouhým vyvařením ve vodě se nečistoty u mne z
vosku
> neodstraní, chtělo by to asi nějaké síto nebo něco podobného?
> Pokud bude čistý, tak by vosk asi plesnivět neměl, nejdříve bych ale vosk
> musel znovu rozpoustit a přes něco přecedit.

Hlavní přínos vidím v tom, že i když dveře těsní, tak při otevření dveří
nebo oken vždy nějaká slídilka vletí dovnitř, tam nasaje med, vrátí se do
úlu a tam vyvolá pozdvižení. Když bude poletovat okolo roury, tak nenasaje
nic a časem ji to omrzí. Pořád ale existuje problém při vybírání plných
plástů z úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 10:23 PM
Subject: Re: vytáčení medu Re: Prolet


RP> Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by
mít
RP> nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný
podtlak a
RP> medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
RP> metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální
ventilátor o
RP> průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů.
Pokud se
RP> zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
RP> vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká
investice.

O tom Radimově nápadu jsem taky slyšel, že to v zahraničí leckde
používají. Vůni vyvedou rourou kus dál a ústí roury dobře zasíťují.
Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
Ahoj Ivan

co to má společného s předmětem zprávy

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 20.8.2006 19:15:00
> ----------------------------------------
> V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 20, 2006 5:39 PM
> Subject: Re: Prolet
>
>
> > Kde ho kupuješ? Jak se ředí?
> >
> > >Ke zmírnění je dobrý karbolín.
>
>
>
>

Já si myslím,že úprava medáren proti útokům včel je řešením problémů, do kterých bychom se nedostali, kdybychom se včelkami pracovali citlivě a šetrně. Tím pádem pak situaci na včelnici máme cca o 80% příznivější a to se promítne i ve slídění okolo medáren poblíž. Samozřejmě i já jsem si užil a není to tak dávno.V letošní sezoně jsem zařadil další vylepšení a tak jsem odebíral med bez kukly a rukavic. Medárnu mám uprostřed obce a tak si musím dávat obzvlášť velký pozor. Plné medníky dávám na pojízdný pracovní stolek i se včelami a hned zakryji hustým a dobře navlhčeným hadrem/kropící konev/. Na úl dám nové prázdné nástavky a zakryju podobným hadrem. Pak začnu včely sklepávat přes smyk do uzavřeného vědra a plné plásty bez včel odkládám do nástavků na paletce a opět zakrývám hadrem. Skončím li s ometáním, ometu vyprázdněné nástavky a s vědren nijak šetrně praštím o zem. Okamžitě otevřu úl a včely vysypu jako brambory doprostřed nástavku a rychle přikreju. Čím rychleji tím líp. Téměř okamžitě je znát jak hromádka včel dod hadrem se začíná rozplývat a během cca 1 minuty je po ní. Pak položím na hadr folii zepředu jakoby od česna přidržím a vytáhnu hadr a nasadí se víko. Právě tuto poslední fázi co ze včelami v kýblu jsem vyřešil až letos a teprve teď je to super. Sypání včel zadem do podmetu je výrazně pracnější vsypávání na desku před česnem je úplně špatně, včely jsou tam i několik hodin a do trávy před česno tak to se mi vůbec nelíbí. Mokrý hadr je pro včely vysloveně nesympatická záležitost a první co se snaží je rychle ho opustit. Tedy nenapsal jsem nic nového, ale příští rok to vyzkoušejte a uvidíte, že medobraní vypadá úplně jinak. Samozřejmě, že plásty se nepodaří omést na 100%. Když paletu umístím na vozíku na poslední nástavek dám rám s napjatou kašírovanou folií. Včely nemohou uletět, ale shromažďují se u světla. Přes odjezdem rámy shodím včely odletí já odjedu a už mě nenajdou, navíc doma mám nástavky téměř bez včel.Možná je u toho těch mokrých hadrů příliš , ale je to výrazně lepší než stále práždit včely smetáčkem navíc už několikrát před tím ometené. Teprve letos jsem s nákladem medu odjížděl kdy jsem chtěl já sám a ne když mě odtud včely vyhnaly. JInak článek o výkluzech v MV je super, přes zimu se do nich pustím ale na vosy asi stačit nebudou.Zdraví R. Stonjek

> takže s tím varem nebo větším mícháním roztaveneho vosku s vodou opatrně.

Nejspíše tedy budu muset přejít na čisté tavení sluncem.
Co v tom vosku vlastně plesniví? Nějaké proteiny?

Když vytáčím poslední med taky mívám doma čoriomoro Pro ten případ mám připravenou hadici a vstup a jeho okolí důkladně pokropím až do vzdálenosti 3 m v Vypařující voda naředí aroma kolem místa vše se uklidní a v žádném případě nevypouštím již vlétlé včely ven ty by pak přivedly kámošky včely do rána u okna vytvoří hrozen který vyhodím pozdě večer nebo brzo ráno Někdy když se tam objeví vosy tak použiji i sprej a vše zahubím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 20.8.2006 21:36:30
> ----------------------------------------
> V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
> ......
> Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu
> opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na
> jaře to prý včelám nevadí.
> Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a
> karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
> Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z
> maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k
> ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že
> se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď
> jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
> Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic
> zdravého?
>
> Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely
> lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi
> radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.
>
> Dík Karel
>
>
>

K> "Slídilky se tam neškodně vyblbnou..." To bylo hlavním předmětem dotazu.
K> Když se moje slídilky nedostanou dovnitř, tak pátrají v širokém okruhu a
K> narážejí do všelijakých skulin. V mém případě jich je plno (stovky) kolem
K> domu, 30metrů od včelína.
Tady mají jasný a silný zdroj vůně. Podle mně pátrají po okolí, když
hledají a nemůžou nic pořádně najít.
V malém se to projeví, když uložím souše do komínu nástavků,
zasíťováno nahoře a dole. Den, dva řádí na těch sítích a pak je to
přestane bavit. Okolí nechávají být.
Ivan

musí být vždy použito odsávání nucené přirozená ventilace komínovou šachtou v létě funguje obráceně to je ,že teplý vzduch vstupuje do komína kde se ochladí a klesá dolů do do místnosti pak by se aroma z vytáčení dostávalo ven dveřmi
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: vyt??en? medu Re: Prolet
> Datum: 21.8.2006 10:41:22
> ----------------------------------------
> Hlavní přínos vidím v tom, že i když dveře těsní, tak při otevření dveří
> nebo oken vždy nějaká slídilka vletí dovnitř, tam nasaje med, vrátí se do
> úlu a tam vyvolá pozdvižení. Když bude poletovat okolo roury, tak nenasaje
> nic a časem ji to omrzí. Pořád ale existuje problém při vybírání plných
> plástů z úlů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 20, 2006 10:23 PM
> Subject: Re: vytáčení medu Re: Prolet
>
>
> RP> Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by
> mít
> RP> nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný
> podtlak a
> RP> medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
> RP> metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální
> ventilátor o
> RP> průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů.
> Pokud se
> RP> zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
> RP> vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká
> investice.
>
> O tom Radimově nápadu jsem taky slyšel, že to v zahraničí leckde
> používají. Vůni vyvedou rourou kus dál a ústí roury dobře zasíťují.
> Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
> Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
> Ahoj Ivan
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Přitel z naší ZO si na jaře pořídil další kočovný vůz, objednal si -
tentokrát u pana ("přítele" si neodvážím napsat) Trundy - tuším asi 40 úlů,
v sezóně si nadělal spoustu oddělků pro ten vůz, ale co se úlů týče, tak jen
sliby a neochota jak ustoupit od smlouvy tak vrátit 10 000 Kč proplacené
zálohy. Co kamarád udělá s těmi oddělky, nedostane-li ty úly co nejdřív, to
opravdu nevím ... V jeho případě je to o to horší, že již vloni ukončil
původní pracovní poměr a začal včelařit profesionálně.
Ono to ani není míněno jen jako trocha do mlýna, ale jako další varování
před bezcharakterním taky "podnikatelem". Ono mu totiž stačí vyinkasovat
několik takových záloh, a kdyby už nic jiného nedělal, než je uložil na
nějaký výhodný účet, plynou mu z toho bezpracné úroky.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "martin" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 21, 2006 8:38 AM
Subject: Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly


>I já mám velmi špatnou zkušenost s oním Trundou. (5ti měsícní objednávku
> nebyl schopen vyřídit a to průběžně tvrdil že už ji dokončuje - nakonec
> nebylo prý dřevo). Tohoto přítele lze charakterizovat jako slibotechnu bez
> špetky slušnosti. Naštěstí jsem u něj nic nekoupil a jak vidím ušetřil
> jsem
> si nervy (jeho další inzerce ve Včelařství po informování vydavatele je
> však zarážející).
>
>

No když rozpouštět vosk s vodou, tak zahřívat mírně a po začátku varu
ztlumit. Nečistoty ze spodku voskového koláče oškrábat, nechat vyschnout a
pak třeba znovu roztavit bez vody třeba v tom slunečním tavidle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 21, 2006 10:34 AM
Subject: Re: Uchovavani vosku


> > takže s tím varem nebo větším mícháním roztaveneho vosku s vodou
opatrně.
>
> Nejspíše tedy budu muset přejít na čisté tavení sluncem.
> Co v tom vosku vlastně plesniví? Nějaké proteiny?

Nemusíš jen je potřeba udržovat teplotu tavení mez 60 až bodem varu pak se tvoří emulze a jestli se ti vytvořily koláče plísně tak není čistý a musí se roztavit znovu . Já sám to dělám dvakrát při první tavbě ten var tolik nevadí protože vím že podruhé se to od sebe odloučí ale již musím dávat pozor na teplotu vodní lázně kde to rozpouštím ta vodní lázeň je důležitá kvůli vyčištění ve sluneční tavidle to tak dobře nejde Já převařuji ze slunečního tavidla i zbytky a vosk znovu rozpouštím ve vodě . Ještě je třeba dodat , že po určité době a za určitých podmínek se na vosku vetcoří voskové krystaly které na první pohled připomínají plíseň ale to je přirozený proces zvláště v chladnu bývá to vidět i na mezistěnách a v teple to zmizí.
(to jeden v mém obvodu takové mezistěny roztavil je jel koupit nové )
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uchovavani vosku
> Datum: 21.8.2006 10:43:07
> ----------------------------------------
> > takže s tím varem nebo větším mícháním roztaveneho vosku s vodou opatrně.
>
> Nejspíše tedy budu muset přejít na čisté tavení sluncem.
> Co v tom vosku vlastně plesniví? Nějaké proteiny?
>
>
>

Také je potřeba začít poslední vybírání za úsvitu a jakmile začnou řádit tak skončít jít vytáčet a prázdné rámky dat vyčistit za soumraku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vytáčení medu Re: Prolet
> Datum: 21.8.2006 10:49:09
> ----------------------------------------
> K> "Slídilky se tam neškodně vyblbnou..." To bylo hlavním předmětem dotazu.
> K> Když se moje slídilky nedostanou dovnitř, tak pátrají v širokém okruhu a
> K> narážejí do všelijakých skulin. V mém případě jich je plno (stovky) kolem
> K> domu, 30metrů od včelína.
> Tady mají jasný a silný zdroj vůně. Podle mně pátrají po okolí, když
> hledají a nemůžou nic pořádně najít.
> V malém se to projeví, když uložím souše do komínu nástavků,
> zasíťováno nahoře a dole. Den, dva řádí na těch sítích a pak je to
> přestane bavit. Okolí nechávají být.
> Ivan
>
>
>
>

taky je používám . Jsou výborné i při napádení úlu zlodějkami

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyt??en? medu Re: Prolet
> Datum: 21.8.2006 10:59:42
> ----------------------------------------
> Já si myslím,že úprava medáren proti útokům včel je řešením problémů, do
> kterých bychom se nedostali, kdybychom se včelkami pracovali citlivě a
> šetrně. Tím pádem pak situaci na včelnici máme cca o 80% příznivější a to
> se promítne i ve slídění okolo medáren poblíž. Samozřejmě i já jsem si užil
> a není to tak dávno.V letošní sezoně jsem zařadil další vylepšení a tak
> jsem odebíral med bez kukly a rukavic. Medárnu mám uprostřed obce a tak si
> musím dávat obzvlášť velký pozor. Plné medníky dávám na pojízdný pracovní
> stolek i se včelami a hned zakryji hustým a dobře navlhčeným hadrem/kropící
> konev/. Na úl dám nové prázdné nástavky a zakryju podobným hadrem. Pak
> začnu včely sklepávat přes smyk do uzavřeného vědra a plné plásty bez včel
> odkládám do nástavků na paletce a opět zakrývám hadrem. Skončím li s
> ometáním, ometu vyprázdněné nástavky a s vědren nijak šetrně praštím o zem.
> Okamžitě otevřu úl a včely vysypu jako brambory doprostřed nástavku a
> rychle přikreju. Čím rychleji tím líp. Téměř okamžitě je znát jak hromádka
> včel dod hadrem se začíná rozplývat a během cca 1 minuty je po ní. Pak
> položím na hadr folii zepředu jakoby od česna přidržím a vytáhnu hadr a
> nasadí se víko. Právě tuto poslední fázi co ze včelami v kýblu jsem vyřešil
> až letos a teprve teď je to super. Sypání včel zadem do podmetu je výrazně
> pracnější vsypávání na desku před česnem je úplně špatně, včely jsou tam i
> několik hodin a do trávy před česno tak to se mi vůbec nelíbí. Mokrý hadr
> je pro včely vysloveně nesympatická záležitost a první co se snaží je
> rychle ho opustit. Tedy nenapsal jsem nic nového, ale příští rok to
> vyzkoušejte a uvidíte, že medobraní vypadá úplně jinak. Samozřejmě, že
> plásty se nepodaří omést na 100%. Když paletu umístím na vozíku na poslední
> nástavek dám rám s napjatou kašírovanou folií. Včely nemohou uletět, ale
> shromažďují se u světla. Přes odjezdem rámy shodím včely odletí já odjedu a
> už mě nenajdou, navíc doma mám nástavky téměř bez včel.Možná je u toho těch
> mokrých hadrů příliš , ale je to výrazně lepší než stále práždit včely
> smetáčkem navíc už několikrát před tím ometené. Teprve letos jsem s
> nákladem medu odjížděl kdy jsem chtěl já sám a ne když mě odtud včely
> vyhnaly. JInak článek o výkluzech v MV je super, přes zimu se do nich
> pustím ale na vosy asi stačit nebudou.Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Pořád to ještě může být majitel prosperujícího a solidního stolařství, který
třeba nezvládl a podcenil expanzi do dalšího oboru - včelaření. Je třeba
vědět, kde to dělá, jak dlouho funguje, má nějaké webové stránky, pevnou
telefonní linku, provozovnu a takové věci kolem toho. Nelze jen se hnát jen
za cenou. Z toho, co je tady na konferenci, tak ty úly klidně může dělat
někde v garáži na nějaké kutilské pile za 6 tisíc a s pár kusy ručního
nářadí. Toto já mám k dispozici taky a kdybych chtěl dělat úly na prodej,
možná bych se po kalkulaci vešel i do ceny podstatně nižší než 990 Kč i se
ziskem. Je vůbec v příslušných úředních registrech nebo to dělá načerno
mezi návštěvami pracáku?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 21, 2006 10:43 AM
Subject: S trochou "do mlýna" o Trundovi


> Přitel z naší ZO si na jaře pořídil další kočovný vůz, objednal si -
> tentokrát u pana ("přítele" si neodvážím napsat) Trundy - tuším asi 40
úlů,
> v sezóně si nadělal spoustu oddělků pro ten vůz, ale co se úlů týče, tak
jen
> sliby a neochota jak ustoupit od smlouvy tak vrátit 10 000 Kč proplacené
> zálohy. Co kamarád udělá s těmi oddělky, nedostane-li ty úly co nejdřív,
to
> opravdu nevím ... V jeho případě je to o to horší, že již vloni ukončil
> původní pracovní poměr a začal včelařit profesionálně.
> Ono to ani není míněno jen jako trocha do mlýna, ale jako další varování
> před bezcharakterním taky "podnikatelem". Ono mu totiž stačí vyinkasovat
> několik takových záloh, a kdyby už nic jiného nedělal, než je uložil na
> nějaký výhodný účet, plynou mu z toho bezpracné úroky.
> S pozdravem
> Petr

Asi je taky začnu používat. Zatím preferuji sololitové víka, rychlou práci,
ponechání setřepávání rámků až na konec práce a po uzavření úlu silné zúžení
česna.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 21, 2006 11:45 AM
Subject: Re: vyt??en? medu - mokré hadry


taky je používám . Jsou výborné i při napádení úlu zlodějkami

Pepan

Od: Petr Lokvenc :
> Ono mu totiž stačí vyinkasovat
> několik takových záloh, a kdyby už nic jiného nedělal, než je uložil na
> nějaký výhodný účet, plynou mu z toho bezpracné úroky.
.....

Neznám osobně pana Trundu, ale znám mu podobné typy podnikavých "podnikatelů". Schéma je vždy stejné. Člověk do začátku musí mít živnostenský list a nápad nakom parazitovat. Po překonání prvotních problémů zjišťuje nakolik je ten podvůdek trvanlivej. No a trvanlivost a plošnost přes časopis Včelařství je tak dlouhodobá a účinná, že se sejdou podvedení i zde na konferenci.

Zaráží mě natom jeden fakt. A to ten, že okamžitě se dokáže okamžitě na Křemencárně určit ve svazu kdo "nás" chudáky včelaře okrádá přes výkup medu, ale nedokáže se identifikovat přímo na Křemencárně z upozornění přátel, že inzerent se chová podvodně a přerušit možnost inzerce. (z ní ve Včelařství totiž pochází to, že výkupci jsou vlastně jinými slovy zloději)

Ono výkupci a zpracovatelé kdyby totiž byli skutečně těmi co se onich tvrdí, že jsou podvodníci, tak by už dávno Vážení přátelé seděli. Naproti tomu je možné vklidu si jaksi inzerovat ve Včelařství a v naprostém klidu brát od včelařů zálohy na nikdy dodané nebo částečně dodané zboží.(protože se našel jiný "sponzor" - podvedenej)

K tomu typu pana Trundy. Jen ale mohu odhadovat. Ty peníze nejde dnes výhodně uložit, ale lze je v pohodě propít. Proto i když se setkají poškození a nechají třeba i pana zavřít, tak pochybuji, že se někdy shledají s penězi. Ten člověk nemusí mít nic kromě toho živnostenského listu a to je dost málo. Ovšem jemu to stačí aby "slušně" parazitoval.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Radim Pol??ek:
> Je vůbec v příslušných úředních registrech nebo to dělá načerno
> mezi návštěvami pracáku?
........

Podnikání nemá zastaveno nebo pozastaveno. Jedná se podle všech informací od včelaře o
Jan Trunda GLOBAL AUDIO. No a ten o stolařství nemá v registru ani zmínku.

.
182400: Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků j. n.
175490: Výroba jiných textilních výrobků j. n.
192000: Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků
521000: Maloobchod v nespecializovaných prodejnách
521200: Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách
921100: Výroba filmů a videozáznamů


_gp_
http://vindex.ic.cz

Porovnal jsem ještě zde doporučované telefonní číslo a našel jsem další dvě. Takže kdo chce, má na této stránce další informace o p. Trundovi.

http://www.pavelnovak.cz/studio_mamut.htm

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Porovnal jsem ještě zde doporučované telefonní číslo a našel jsem další dvě. Takže kdo chce, má na této stránce další informace o p. Trundovi. http://www.pavelnovak.cz/studio_mamut.htm

Tak na to tel. číslo tam uvedené někdo zavolejte a je-li to on, napište stížnost na příslušný živnostenský úřad. To lze udělat snadno po internetu. Nepovolené podnikání, za to je pokuta nebo zákaz podnikání vůbec. Čím více vás tu stížnost pošle, tím pravděpodobněji se tím budou zabývat. To co se tu o tom Trundovi píše, jsem se domníval zpočátku, že je to jen legrace. Teď nebudu hodně dlouho na žádné včelařské inzeráty z novin reagovat když služby nabízejí takoví darebáci. Přijít o pár tisíc, je-li to nad 5000 Kč, je to trestný čin.