Archiv Včelařské konference

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

......
Kutil co si kutí doma míchačku, atd. neškodí svému okolí. Většinou. Pokud to nejsou kutilové pyrotechnici.:-)
Ale takový jeden, co například ví, že jeho děda ani táta od září včely nerušili, natož aby je léčili, nebo ví nejlíp jak to léčit, to je pak asi pro okolí pravé dobrodiní.

Prostě mi nějak není jasné, když máme léky s téměř 100% účinností, tak proč přes tu včechnu deklarovanou lásku ke včelám nepatří VD mezi ohrožené druhy?
Že by nám to naše léčení selhávalo na organizaci? Vždyť papírově léčíme na 100% a více? :-)

Dobrý den.
Letos mám problém s vlhkostí medu. Mám tenkostěnné úly Lagstroth 159 mm. Očka mám otevřena, jen medníková zavřena, nahoře jsem fólii neměl. Řepkový med, co jsem vytáčel před měsícem a potom před 14 dny, měl 18,5 % vody - měřeno refraktometrem. Přitom plásty byly skoro celé zavíčkované až dolů. V některých plástech už začínal krystalizovat - nešlo déle čekat. Tuto vlhkost jsem naměřil i v zavíčkovaných buňkách. V nezavíčkovaných byla dokonce o něco nižší. Teď jsem rozdělal sklenici stočenou před měsícem a med má chuť, jako by začínal kvasit. Sklenice ze stejné várky, kterou jsme teď dojedli chutnala normálně.
Kde by mohla být chyba? Je pravda, že v polovině doby, co kvetla řepka bylo psí počasí. Jen dodávám, medomet mám nový nerezový, používám nové plastové nádoby. Ten med jsem pastoval mícháním v té plastové nádobě, ale nádobu jsem vždy hned uzavřel - nemůže pastování mít vliv na rozběhnutí kvašení?
Nestalo se vám někdy, že ne a ne dostat tu vlhkost níže, případně jakou jste měli vlhkost?
Dan

Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta

Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

No mě to potkalo již dvakrát. (2004,2005)
Nejhorší je na tom, že mně začal kvasit až po vánocích.
Byly to první řepkové medy, které jsem kdy měl, dřív jsem neměl řepku v doletu.
Normálně zkrystalizovaly, některé jsem i pastoval.
U pastovaných vím o pár zkažených sklenicích, ale nejvíc se jich zkazilo normálně na tvrdo zkrystalizovaných.
V mém případě pasovala odpověď tady z konference, že kolísání teploty při skladování způsobí růst krystalů a vytěsňování vody. To sedělo, v medu byly velké krystaly, a teplota skutečně kolísala. V podkrovní místnosti, kde jsem med skladova bylo omylem zapnuto topení.
Docela by mě zajímalo co stím kdo dělá, protože představ, že někomu prodá m med a ten se mu pak doma zkazí mě děsí.

řepku stáčím tak z necelé poloviny(max) zavíčkovanou, protože sem většinou pod víčky jarního medu měl víc % vody a zatím nebyl problém,skladujte v suchu, med nabírá vodu se vzduchu....

Pokud možno to nevař, jen rozpusť. Var totiž vytváří poměrně stabilní emulzi
vosku ve vodě, ta se během tuhnutí už nespojí, zůstane společně s
nečistotami jako miniaturní voskové kuličky na rozhraní vosku a vody. Když
potom ty "nečistoty" oškrábeš, necháš pořádně vyschnout a ve vodní lázni
rozpustíš, najednou to bude skoro samý vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 4:45 PM
Subject: Antwort: Re:taven? vosku


10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med výborný,zdraví Víťa.

Není třeba se vzdávat - až svazenka odkvete staž pole podmítnout a bodlák vzejde i navzdory suchu - pak stačí použít některý z totálních herbicidů a na jaře můžete zase pokračovat. :-))

Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky do vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

skus vlozit formidol medzi mednik a plodisko, odparovacimi otvormi smerom
na plodisko.

Matej




"Milan" <e-mail/=/nezadan>
27.07.2006 09:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Léèení formidolem.






Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v
prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky
do
vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

Jeden včelař, který chová vedle kmene Lesana i jiné mi letos sdělil, že ve
včelstvech s Lesanou měl více tmavého medu, než ve včelstvech jiného původu.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
Přátelé, je tu někdo, kdo má na jednom stanovišti více kmenů matek a může
potvrdit, že včely některých kmenů se více specializují na sběr medovice,
než jiné?

V červenci máme pravidelně snůšku z květu lípy a zároveň medovici ze smrku.
Med je vždy smíšený a já bych se jednou rád dočkal tmavé medovice. Můžete mi
potvrdit, že kmen Lesana by se soustředil na sběr medovice a lípy by si
tolik nevšímal?

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co nejbíže spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na horní loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem neslyšel, to bych nedělal.

Už jsem si zvyknul davat 21kg, protože 18 kg při studeném jaru je o
strach. Pokud ale zimuji nyní na 1 N 39*36 dávám 18kg většině včelstev.
Pokud zimuji oddelek na 39*24 dávám 15kg. V tom případě nutno dávat po
menších dávkách(á 3kg) aby jste nezalili cukrem celé plodiště a matka by
neměla kam klást.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Krmen?

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned
toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku

........
Někteří možná ano, ale normálně je v nástavkovém úlu plno zásob(medu)+
dodané na zimu.
Takže jedna věc je kolik dodat cukru a kolik mají včely na zimu celkem.
Osobně si myslím, že těch cca 20kg zásob celkem ve velkoprostorovém úlu
je
spíše minimum, které zajistí naprosto klidný spánek, a hlavně na jaře
klid
včelám i včelařovi. Samozřejmě při dobrém, uspořádání zásob.

Většinou se hodnoty kolik krmit a kolik ponechat zásob celkem zaměňují.
Respektive se špatně interpetují výroky jako:" Dokrmím na 25 kg
zásob,.."
atd.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ahoj Emane, Ty to viš lepe nez ja, myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.
... Když je nejhůř podívej se na návod.....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, July 27, 2006 3:32 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: L??en? formidolem.

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co
nejbíže
spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z
polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou
distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na
horní
loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem
neslyšel,
to bych nedělal.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Radku, máš pravdu, "návod je zákon". Ono to tak vychází,když se tam ta deska má nějak dostat. Možná je jednodušší ji dát zhora na plodiště. Podstatné je, aby se kyselina odpařila nerušeně a rovnoměrně do uliček a včely ji neodvětraly hned ven.

>... myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.

P.S. Mám dno, mřížku 3x 3 mm, a spad roztočů mám zatím 0. Trochu mě to překvapuje.

Já mám stejnou zkušenost. V letošní zimě jsem měl bobky, že to nevyjde, ale zase mi vždy alespoň 1 plást zásob zbyl. Záleží to na včelách a úlu. Zbylé zásoby pak dávám oddělkům. Pokud bych krmil víc, měl bych větší problémy. To jsem už taky vyzkoušel.


Pavel:
Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
Roundap nebo nějaký podobný herbicid?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vrána Vítězslav" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
Subject: Re: svazenka


> Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> výborný,zdraví Víťa.

K bodlá lze poradit rondop a pro odpůrce herbicidů orbu na podzi rostliny ja začnou růst na jaře necat v klidu až do roskvětu a pak v plném květu posekat Jakékoli odstraňování během vegetace je neůčiné a naopak podporuje vegetativní množení. Posekání v době květu využívá , že vtuto dobu je rostlina již bez jakých koli zásobních látek v kořenech a nedokáže již znovu obrazit a vytvořit si tak nové pro přezimování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: svazenka
> Datum: 28.7.2006 01:34:27
> ----------------------------------------
> Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
> vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
> Roundap nebo nějaký podobný herbicid?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vrána Vítězslav" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
> Subject: Re: svazenka
>
>
> > Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> > pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> > vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> > pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> > svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> > nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> > pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> > výborný,zdraví Víťa.
>
>
>
>

páry kyseliny jsou těžší než vzduch a proto po odpaření proudí k zemi ,v tom podmetu teda nic moc .......

Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
Díky za reakce!
Zdravi Ondrej

Natřel jsem na doporučení dna a česna barvou Balakryl Uni V2045/0220 vodou ředitelná. Má certifikát na styk s potravinami a pro povrchovou úpravu hraček.

Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.

Já jsem používal bílý latex obarvený do sytého odstínu tekutými malířskými
barvami a doplněný bezbarvou emulzí akrylátové pryskyřice ve vodě jako
pojiva. Jako cenově podstatně výhodnější i když kvalitou o něco horší než
nákup jednotlivých plechovek barev už přímo s těmito odstíny. Tehdy menší
balení než půlkilové plechovky většinou nebylo k sehnání a pokud bylo, byly
to speciální barvičky pro modelařinu, drahé a pro česna málo vhodné. Možná
ale už dneska takové minibalení někde sehnatelné je.
Jinak v době, kdy je hodně včel jako teď doporučuji ty vodouředitelné,
dráždí míň včely a na jaře nebo podzim, kdy včely málo létají tak nějakou
syntetiku.
Jinak ale kdysi doba pro nátěr česen byla pro mě v době zakládání chovu
matek, na stěně včelína, kde na délce něco přes dva metry a výšce přes půl
metru bylo 10 česen, čerstvý nátěr česen znatelně zlepšoval orientaci matek
po proletu a silně zmenšoval ztráty. Dneska u nastavků díky menšímu
nahloučení česen nátěr česen ztratil dost na důležitosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 9:29 AM
Subject: barva na česna


> Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o
> nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
> Díky za reakce!
> Zdravi Ondrej

Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?

R. Polášek

Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy privezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Zdravím.

Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru a boje proti němu.

V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu, kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň to čisté svědomí.

Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne, vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci, kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky nákazu rozšiřovat.

V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.

Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku poměrně překvapeně.

Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.

Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než teoretické rovině.

Petr B.

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
vyskytovat vpodstate kdekoli.
Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
obleceni, boty apod.
Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do okoli.
Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Petr J. Borský
Datum: 28.07.2006 14:45
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Pokud to není pevná stavba se základy, tak stačí povolení vlastníka lesa.
Majitel lesa je majitel příslušné parcely, je evidován na katastrálních
úřadech. Pokud znáš číslo parcely, zjistíš takhle majitele i přes intenet,
pokud ne, musíš navštívit katastrální úřad a identifikovat příslušnou
parcelu na katastrální mapě podle orientačních bodů, potoků, cest a dalších.
Často se dá číslo jedné, dvou parcel vydyndat od lesníků, zemědělců,
myslivců nebo honebního společenstva a podobných lidí, pokud tam máš známé.
Jsou to stejně veřejně přístupné informace. Čísla parcel jsou taky
vyvěšována na úředních deskách, když se oznamuje nějaká územní změna, i když
čísla parcel v hlubokém lese se vyvěsí asi málokdy. Ale nějakého lesíku, kde
se dá přijet a kde zároveň budou včely skryty pohledům vandalů občas ano.
Co se týká povolení vlastníka, toho nic nenutí ty včely tam povolit umístit.
Musíte si s vlastníkem padnout aspoň trochu do oka. Samozřejmostí je
domluva, jak moc je možné "upravit" porost a okolí, pokud se tam bude jezdit
autem, někde se musí přijet a parkovat, jestli je možné vyřezat nějaké
překážející křoviny nebo větve a vzhledem k dnešnímu suchu je vhodné místo
bez nějaké silnější vrstvy listí nebo jehličí. Běžná je taky platba
naturálií - medem.
Umístění včelstev bez povolení bych už dneska moc nedoporučoval. Vlastníci
dnes už často svoje lesy udržují a kontrolují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Já myslím, že je hlavně třeba, aby všichni včelaři v oblasti dělali ty
opatření proti moru všichni stejně. Jestli jeden včelař mor zatají a léčí
ho setřepáním včelstev na mezistěny, znehodnocuje oběť těch ostatních
včelařů, kterým ta včelstva spálili. Pokud všichni v oblasti léčí tím
setřepáním, včelaři, co to dělají špatně nebo mají nějakou citlivou linii
včel na mor nebo mají stanoviště na špatném místě o ty včely přijdou,
ostatní ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 3:10 PM
Subject: Re: Asi mám mor - u je po vem


> Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
> vyskytovat vpodstate kdekoli.
> Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
> Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
> obleceni, boty apod.
> Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do
okoli.
> Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Petr J. Borský
> Datum: 28.07.2006 14:45
> > Zdravím.
> >
> > Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma
moru
> > a boje proti němu.
> >
> > V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou"
metodu,
> > kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> > málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může
fungovat,
> > zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> > pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a
konče
> > desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> > metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou
legislativou a
> > jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> > sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> > oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt
alespoň
> > to čisté svědomí.
> >
> > Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem
si
> > nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> > larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> > varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově
desítky
> > let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> > teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z
nástavku
> > volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato
voda
> > odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry
v
> > těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít
nestihne,
> > vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> > před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> > spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve
včelařských
> > knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda
kontaminovaná
> > nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i
když
> > se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že
za
> > určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat
na
> > povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> > kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> > nákazu rozšiřovat.
> >
> > V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je
dobrým
> > zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> > uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> > nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> > případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> > nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si
však
> > uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu
ututlat
> > (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> > takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl
právě
> > z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
> >
> > Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji
sfalšovatelnost
> > dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> > nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> > zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než
jsem
> > začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> > sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že
by
> > se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by
se
> > jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> > odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> > poměrně překvapeně.
> >
> > Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> > svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> > provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno
napáchat
> > víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí,
které
> > jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
> >
> > Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> > teoretické rovině.
> >
> > Petr B.
> >
> >
> >
>

To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na jake adrese?
A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Majitele parcely najdeš na
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.

No první krok musí být podrobná prohlídka, jestli vůbec to místo je vhodné
pro stanoviště. Druhý krok jaká je tam doprava. Tahat to všechno kilometr na
zádech někde v lese srnčí stezkou ve svahu k nejbližší lesní cestě, kde se
dá dojet autem asi nebude to pravé. Třetí krok je naopak jestli to
stanoviště není vidět z nějaké silně frekventované cesty, potom je návštěva
různých vandalů a nenechavců dost pravděpodobná.
Majitele najdeš na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx . Musíš
znát katastrální území, to se nemusí krýt s názvy obcí a číslo parcely.
Pokud to nevíš nebo to z někoho nevydyndáš, tak to zjistíš osobní návštěvou
na katastrálním úřadě. A kde je příslušný katastrální úřad musí vědět na
místním úřadě.
Co se týká chráněné krajinné oblasti a podobných, tak konečné slovo tam bude
mít asi správce této oblasti, takže první krok by bylo získání informací u
něho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 4:43 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na
> jake adrese?
> A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi
> znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

To máš úplnou pravdu, myslím si to taky. Metoda boje s morem bez pálení všech včelstev je například na:
http://mkat.iwf.de/default.aspx?GUID=444C4755494400B9D8364493893800DBCC299C0301030061F44C86A600000000
Setřásací metoda:
http://www.apimondia.org/apiacta/articles/2003/hansen_1.pdf

na prvním odkazu je video a věřím, že při pečlivé práci se dosáhne úspěchu. Ale s ohledem na úroveň našich průměrných včelařů s věkem přes 60 let, na vesnicích, s typickým českým šlendriánem a nedbalostí jsem přesvědčen, že naše požárnická metoda je u nás, kde každý má v okruhu 2-3 km několik dalších včelařů, nejvhodnější.

Měl jsi smůlu, ale něco špatného může být pro něco dobré. Oceňuji tvůj přístup a ochotu se o zkušenosti podělit.

>Petr J. Borský (195.47.24.114)
>Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však
>souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
>pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu
>včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení.

Od: Eman :
> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
> Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak
> bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.
......

Včela patří do lesa a k lesu.

S tím umístěním to není vůbec jednoduché. Doporučuji směle, navštívit správce lesů tamního porostu. Zákony sice umožňují mít les, ale dřevo a les jako takový spadá pod kontrolu lesní správy. u CHKO a jejich rezervací je to navršeno míti (to také doporučuji) vyjádření správce té určité CHKO.

Takže abych to přiblížil. Mám také stanoviště které je v lese, na území CHKO a vlastní ho soukromá osoba a patří do honidby. Takže poslední bylo navštívení schůze myslivců a vysvětlování, že každopádně má přítomnost nenaruší symbiozu mě a prasat, které tam prý od té doby, co tam včelařím nejsou. To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.

Také je důvod proč navštívit správce lesů je ten, protože on sám dokáže posoudit vhodnost a případnou budoucí ztrátu.(nikdy školky, těžby během 5-ti let a turistické trasy)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Chtěl bych si sestrojit úlovou váhu. Nemáte někdo prosím návod, jak si ji lze doma vyrobit? Moc děkuji.PK

Upozorňuji na zajímané informace o léčení kyselinou mravenčí ( Formidolem) včetně nabídky aplikátorů. jak se to provádí v Německu. Článek je uveřejněn v posledním čísle Moderního včelaře.

Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa "Béčko". Ďakujem
krokavec

> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

Ten odkaz je dobry, ale problem je se zjistenim cisla parcely. Mapy jsou dostupne na prislusnem katastralnim uradu, takze cestu na urad asi neusetris.

Lepsi postup je zajit na prislusnou lesni spravu, ktera ma prehled o majitelich. V mem pripade byl les statni, to jsem nemel s povolenim zadny problem - vyridili mi to na lesni sprave na pockani a jen jednou za rok tam musim zajet pro prodlouzeni povoleni.

Jiri Borik

Od: MIlan :
> Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
> "Béčko". Ďakujem
> krokavec
......

Přímo plány jsem nenašel, ale našel jsem článek o B9 (nevím jestli nesháníš B11)

Odkaz na něj je na http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=69#69

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon oddelit?diky za radu

Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.

Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
je víc škody než užitku.
Ať se zadaří
Ivan

P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.

T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
T> oddelit?diky za radu

Od: Terka :
> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu?
......
Nožem oddělit od drátků a rámku a vložit to pomačkané (např. vidličkou nebo čistou dlaní) na síto. Jinak jde o odkapaný med. Chvíli to odkapání trvá a vyšší teplota je kuprospěchu. Nenechat to na později. Nejlépe je to od medometu hned oddělit od rámků a ponechat odkapat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Lidi co blbnete s vymýšlením nových postupů na léčení . U léčiv pro včely máte přesný návod na použití tak se ho držte Pří svém vlastním onemocnění se také pokoušíte o nové postupy nebo poslechnete svého lékaře? Mám dojem ,že by jste byli ochotni kibicovat do práce i operátorovi kdyby vás na při operaci neuspali. Léčení varoázy je hodně vážná věc než aby jste s tím laborovali. Nato máme výzkumné ústavy. Na vymýšlení novot máte celou technologii v chovu včel a výrobu úlů a pomůcek Tam je vaše snažení neprospěšnější zvláště podělíte-li se s výsledky svého snažení, a to i se špatnými, s jinými

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? formidolem.
> Datum: 28.7.2006 11:54:15
> ----------------------------------------
> Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je
> ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je
> pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne
> odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.
>
>
>

Jako preventista SDH ti mohu zdělit , že se to netýká hodpodářtví umístěných v inkriminovaném prstoru. Musíš však dodržovat zákaz kouření v ohroženém prostoru a místo kuřáku bych ti doporučil používat vodu ale kdyby nebylo vyhnutí tak důkladně zbylé uhlíky v kuřáku vysypat do vědra s vodou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:11:54
> ----------------------------------------
> Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
> lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není. Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:53:37
> ----------------------------------------
> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.
>
>
>

Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km daleko

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Asi m?m mor - u je po vem
> Datum: 28.7.2006 14:46:53
> ----------------------------------------
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Je několik způsobů. 1) Vložit to řídkého pytlíku a vylisovat 2) rozdělit do pytlíků i s víčky vložit do medometu a vytočit 3) i svíčky nechat vykapat (vykapávaný med z víček) 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotaz pro zkuene
> Datum: 29.7.2006 06:27:05
> ----------------------------------------
> Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
> kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
> plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
> skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
> protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
> nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.
>
> Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
> je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
> držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
> je víc škody než užitku.
> Ať se zadaří
> Ivan
>
> P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.
>
> T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> T> oddelit?diky za radu
>
>
>
>
>
>

Josef.Mensik:
> 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a
> po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z
> vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Josef.Mensik:
> Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km
> daleko
...........

Hlavně, že jsme zdraví my. ... A máme pěkného koníčka ;-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Záleží jak moc se s tím chceš piplat, jestli ti stojí za to z těch kousků
plástů znova skládat celý plást. Já bych řekl hodit na síto, občas obrátit a
trochu pomačkat, ať tekutý med vyteče. Nedávno jsem takhle likvidoval
okurkovou flašku a plastovou krabici plnou starých odřezaných můstků mezi
rámky s medem. Flašku jsem prostě dal na dřívka do hrnce s vodou, dal vařit
a voští jsem v něm rozpustil. Voskový koláč silný asi 3 cm jsem rozřezal a
med přes síto slil, bylo ho asi 2 litry. Přirozeně je to na doma tak na
perník nebo medovinu. Jako zbytek pak zůstanou kusy vosku a voskových
nečistot znečištěné medem, to je asi nejlepší nechat do doby krmení a
propláchnout nebo znova převařit a sladkou vodu dát zkrmit. Nedá se to
udělat z voští, ve kterém už byl plod, košilky z plodu dodají medu ostrou
nepříjemnou pachuť, snad jedině by se takový vyvařený med dal v malém
množství přidat jako nositel další příchuti do medoviny, ale nezkoušel jsem
to, nevím.
Pokud je to světlé voští, hodilo by se to asi na medovinu nebo zkrmit
včelám, já bych ho dal do přiměřeného množství studené vody ještě s kousky
ledu. Led proto, protože teplé voští se ohýbá a med v sobe uzavírá, studené
voští se při mixování rozbije na kousky a med uvolní. Takže bych to
rozmixoval nejspíš asi míchadlem na vrtačce a pak odfiltroval přes nějaké
jemné síto.
Tmavé voští by mohlo dodat tu nepříjemno pachuť i ve studené vodě, to vymytí
by muselo být velice rychlé a možná i neúplné.
S nějakou silnou pachutí nevím, snad vykvasit v demiónu a vypálit?
Jinak já takové odřezky běžně dávám na dno vysokého podmetu mimo síto, včely
si je zase vyberou a mně zůstane vosk Takže je tady varianta dávat to na
miskách do vysokého podmetu a krmit takhle včely. A sledovat, jestli se
nevykrádají, pak by takové krmení muselo přestat. A pak to třeba vytočit...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Terka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 5:19 AM
Subject: dotaz pro zkuene


> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> oddelit?diky za radu

Na úřadech mají vesměs placený komerční přístup do pozemkových map a tam se
dá zjistit mnohem více než z toho zadarmo. Jenže správně to mají mít jen pro
služební účely. Mně nedávno ochotná paní na úřadě potřebné údaje našla a
vytiskla a když tam zrovna v tu dobu vešel někdo jiný, papíry schovala a pak
je zase vytáhla. Záleží na koho člověk padne...
Co se týká názvů katastrálních území, je to historická záležitost stará snad
50 - 100 let nebo snad i víc. Během té doby se spousta obcí přejmenovala,
zrušila,sloučila atd..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 8:55 AM
Subject: Re: Z?kaz vstupu do lesa


Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde
ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na
internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti
objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se
pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není.
Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan

teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12 břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

*********************
To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.
-----------------------------
Tedy já osobně radši pečený, ale kousek dobrýho ovárku se taky snese :-))

pokud by kopance do úlů shazovaly brouky tak bych je tak shazoval.....ať si myslí v ústavech svoje, mě nikdo léčení kyselinou nenařizuje,a čekat až do září na fumigaci je trochu pohodlný a včely od jara až do té doby jedou s broukem jak auto se zataženou brzdou.....navíc včera sem zase našel v lese roj, a při kontrole oddělků osypanou zem mrtvolkama nějakých černých divochů bez proužků....vůbec se síta s kyselinou nebojte zkusit,jsou účinná a práce s nimi je rychlá,laciná, a do září sní bude shazovat brouky i sousedům...

zkus to nějak vymackat, vylisovat....

Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.

Nevím jak teď, ale kdysi se z takových trubic měly dělat v laboratořích
speciální atypické skleněné věci. Takže by to mohli prodávat taky
dodavatelé laboratorního skla. K čemu to je dobré při včelaření?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 6:50 PM
Subject: skleněné trubice


> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.

Od: Petr:
> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.
.....

Takové v podstatě velké pipety bych zkusil sehnat v lékarně. (nebo zkoušet ve více lékarnách jestli se nechytnou v jedné) Dělají se i jako plastové s dílky.

To sháníš na váhu? Jestli ano, stačí průhledná hadička. A také bych zkusil nápad s elektronickým tlakoměrem s připojením na nějakou databanku.(jdeli tedy o váhy)
_gp_
http://vindex.ic.cz

ovšem na pálenku je asi lepší měď ;-)

Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Od: Petr:
>
>> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
>> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
>> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.
>>
> .....
>
> Takové v podstatě velké pipety bych zkusil sehnat v lékarně. (nebo zkoušet ve více lékarnách jestli se nechytnou v jedné) Dělají se i jako plastové s dílky.
>
> To sháníš na váhu? Jestli ano, stačí průhledná hadička. A také bych zkusil nápad s elektronickým tlakoměrem s připojením na nějakou databanku.(jdeli tedy o váhy)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>

No na to koľko ľudí to zháňa (úľ) som myslel, že zohnať plány bude jednoduchšie :-))
Aj tak vďaka.
Krokavec

Poradí mi někdo kde koupit samostatný kompresor pro aerosolování./motor mám/ výkon asi 50 l/min tlak 3,5 atp Děkuji za radu a pomoc.

sršni

Co takhle dohušťovací kompresor z náklaďáku nebo traktoru? Z vraku by asi
šel získat i docela levně. Jen se musí dodržet trochu rozmezí otáček,
vyřešit mazání, často jsou mazány olejem z motoru a zřejmě musí být na
výstupu vzduchu filtr, který odstraňuje olejové páry. Taky tam musí být
nějaká tlaková pojistka, kvůli bezpečnosti.
Jestli není lepší dneska udělat v práci pár přesčasů a koupit hotovou věc?
Dneska je to levnější než kupovat nové díly a doma si to skládat, platí se i
za možnost se takhle doma vyžívat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 30, 2006 10:13 AM
Subject: kompresor


> Poradí mi někdo kde koupit samostatný kompresor pro aerosolování./motor
> mám/ výkon asi 50 l/min tlak 3,5 atp Děkuji za radu a pomoc.

Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem
................
A úplný informační servis pro členy ČSV na stránkách ČSV.
Pokud ovšem nejsou odběrateli Včelařství a OVP nejlépe 15 let nazpátek, tak se moc nedozví. Jen to, že neměli začít včelařit tak pozdě. Pozdě Bycha honit.:-)
Kdo nemá doma alespoň jeden metr literatury, tak nemá mít melicitozu, nebo včely:-)
KJ

Pokud vám stačí pouze orientační zjištění hmotnosti úlu, zkuste dát pod úl
běžnou osobní mechanickou váhu. Já to tak používám a vyhovuje mi to.

Zkoušel jsem i přesnější digitální váhu + zvedák úlu, ale zjistil jsem, že
tak přesné vážení k ničemu nemám.

Další možnost je stavebnice hydraulické váhy, loni nebo předloni jsem ji
viděl v prodejně.

mp





-----Original Message-----
From: P.K. [mailto:e-mail/=/nezadan.tiscali.cz]
Sent: Saturday, July 29, 2006 3:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úlová váha


teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici
s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12
břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

Od: Pep?k :
> Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na
> technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i
> když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%
.........

Na aerosolové vyvíječe - 70% neexistuje.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Pep?k :
> > Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na
> > technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i
> > když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%
> .........
>
> Na aerosolové vyvíječe - 70% neexistuje.
Opravuji: NA KOMPRESORY URČENÉ K LÉČENÍ AEROSOLEM SE NEVZTAHUJE - 70% U SZIF.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vážení přátelé, včelaříte někdo v "Dadantech" v okolí Českých Budějovic a jste ochoten poradit s přechodem z 39x24.? Děkuji

S pozdravem Sláva

Víčka, zbytky voštin s medem se dájí do pytlíku , který se dá koupit nebo se ušije ze síťoviny a v medometu vytočí.
B.V.

B9, B10, B11? Staré byly B9 kompaktní s neoddelitelným dnem (nedoporučuji, na jaře se potí a jsou problémy s vápenatěním plodu). B 10 je v současné době standartně vyráběným úlem na SK se samostatným oddělitelným dnem (doporučuji vysoké zasíťované dno). Dno můžeš mít nízké nebo vysoké dle libosti. Půdorysné rozměry jsou identické s úlem OPTIMAL, vnější půdorysný rozměr podle použitého materiálu (plus isolace?). Rozdílná je výška nástavku - pro rámky 420 x 285 mm, to je o 115 mm vyšší než NN OPTIMALU. Na Slovensku je to nejrozšířenější úl, snad až 80% všech úlů. Jednotliví výrobci se liší jen v nepodstatných detailech. Já kombinuji B10 s NN 420x159. Když jsem začínal, nevěděl jsem že existuje nejaký OPTIMAL s výškou rámku o 11 mm vyšší. I toto je v podstate normalizovaná výška rámku.

Šel bych na to od lesa, ne přes úřady, na to musí být člověk příliš znalý a stojí to podstatně více času. Z vlastní zkušenosti potvrzuji.
Zajít do hospody, kde se schází starší pánové, většinou i majitelé lesů, kteří mají přehled o poměrech a něco i pamatují a o svůj les se starají. S jejich pomocí vytipovat lokalitu. Z důvodu přístupu ( důležité ) to nemusí být ani les, ale např. nesečená louka na okraji. Ta s velkou pravděpodobností bude na katastru evidována v zjednodušené evidenci a její grafická lokalizace přes úřad byla donedávna na mnoha katastrech peklo.
No a pak už tu dohodu s majitelem (příp. správcem u obecních družstevních lesů) doporučuji dobře udělat osobně a nezapomenout na medové obdarování.

K. Žák

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Friday, July 28, 2006 1:55 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Re: Zákaz vstupu do lesa

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Dobry den, nabizim k prodeji vicka na med. Jsou ctyrbarevna, s potiskem plastve a vcelkou, moc pekna. Typ To82, cena za kus 2,25Kc. Telefon 519 340 515. Myslim, ze v sezone je to pro mnohe z Vas zajimava informace.

Dobrý den paní Kazdová,

mohl bych Vás poprosit o fota víčka na mail janstovi/=/seznam.cz?


Díky!

v knihe od M. Macicku: "Vcelarske pomocky a zariadenia a ich svojpomocna
vyroba" Najdes ju v kniznici. Vo Vcelarovi je aj mailova adresa na autora.

Matej




"MIlan" <milan/=/krokavec.sk>
07/28/2006 10:43 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Plány ú¾a "B"






Dobrý de�, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
"BĂ©ÄŤko". ÄŽakujem
krokavec

Na Slovensku dodava viecka firma Rogis tel. 032/771 59 00. Jednofarebne za
2,05 Sk ( 1,60 Kc ) a s vcelarskou tematikou za 2,40 Sk ( 1,85 Kc )
Ceny su za typ To 82.

Matej




"Kazdová" <raden/=/bvx.cz>
07/31/2006 08:30 AM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Vicka na med






Dobry den, nabizim k prodeji vicka na med. Jsou ctyrbarevna, s potiskem
plastve a vcelkou, moc pekna. Typ To82, cena za kus 2,25Kc. Telefon 519
340
515. Myslim, ze v sezone je to pro mnohe z Vas zajimava informace.

O úlu je třeba
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=149
A vůbec když je tento úl o hodně víc rozšířený na Slovensku, tak plánky a
jiné údaje budou spíše taky na slovenském internetu než na českém.

R. Polášek

v starsej literature sa doporucuje tzv. Falbov ramik, co je akoby dvojity
ramik, ktory je zvonky potiahnuty hustym pletivom. Otvara sa ako kniha (
na klavirovy pant ). Don sa vlozia kusky plastov, odvieckovance, ramik sa
zavrie, zaisti a vlozi sa do medometu.

Matej




"Vojtìch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
07/30/2006 10:39 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: dotaz pro zkuene






Víčka, zbytky voštin s medem se dájí do pytlíku , který se dá koupit nebo
se ušije ze síťoviny a v medometu vytočí.
B.V.

Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který mám vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé poštovní adresy.

Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní úřad stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
m

Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

Tak jsem vytáčel a samozřejmě ho mám taky (Střední Čechy - Vlašimsko). Některé plásty částečně jakž takž vytočit šly, ale z některých jsem dostal odhadem 5% a ještě se mi je podařilo rozlámat (panenské). Jak se, mimochodem, ta část medu co se podaří vytočit chová? Je pak po ztuhnutí ve sklenicích opětovně rozpustitelná do 50C a uz znovu nekrystalizuje? Má, třeba časem, med nějaké kvalitativní kazy na kráse?
VM

kybel moze mat aj 15L. Hod tam za hrst slamy, aby sa vcely neutopili.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
07/31/2006 01:30 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
krmeni vcel z kbeliku






Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

něco, co plave, aby na tom mohly sající včely sedět a neutopit se. Z diskuzí
z minulých let to byly dřevěné rošty, nalámané suché větve, kusy pěnového
polystyrenu, nastříhaná sláma ......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 1:30 PM
Subject: krmeni vcel z kbeliku


> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

Předmětem podnikání ČMSCH, a.s., je mimo jiné:
plnění úkolů vyplývajících z ustanovení § 23 zákona č.154/2000 Sb., o
šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně
některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon, a to na základě
pověření Ministerstva zemědělství České republiky k vedení ústřední
evidence hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.

Společnost byla evidencí pověřena dopisem Ministerstva zemědělství ze
dne 23.12.2004 - viz: http://www.cmsch.cz/cz/archiv.php?novinka_id=103

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, July 31, 2006 12:57 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data

Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který
mám
vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé
poštovní
adresy.

Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data
nějaké
akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní
úřad
stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
m

Jestli si pamatuju ze školních let tak laboratorní sklo se prodávali kousek od palace flora, tušim že tam ta prodejna pořad je. Je v Korunní ulici zastavka tram. Orionka

m> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
m> akciové společnosti.

Každý rok touto dobou tohle téma vyvolá hodně mailů a emocí. Podle
plemenářského zákova (154/2000 Sb) a jeho prováděcí vyhlášky
(136/04 Sb, paragrafy 80 a dále), jsme povinni to poslat do Hradištka
včetně rodných čísel. Oba předpisy jsou k doklikání např na webu ČSV.

Zajímalo by me, jestli i naši kolegové na Slovensku mají něco podobného.

Ahoj Ivan

ANO tato společnost vede celostátní evidenci hispodářských zvířat a chovatelů, kam patří i včely

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data
> Datum: 31.7.2006 12:59:10
> ----------------------------------------
> Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který mám
> vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé poštovní
> adresy.
>
> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
> akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní úřad
> stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
> m
>
>
>

Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.

velikost tak aby se ti vlezl do prázdného nástavku .Dovnitř lze dát seno slámu kousky poristyrenu síťový pytlík od brambor či cibule ten se postaví na rámky přes něj se položí laťka a zakryje se to rozříznutým pytlem od brambor a teprv pak se přes jeho okraje postaví prázdný nástavek cukr se pak nalévá přes síťovinu a nepřicházíš tak do styku se včelami

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: krmeni vcel z kbeliku
> Datum: 31.7.2006 13:32:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?
>
>
>

VspomeTe si , za komunistů to bylo také ale údaje chodili sepisoval obvykle poslanci MNV NEBO ZAMĚSTNANCI A TI TO POSÍLALI DÁLE

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data
> Datum: 31.7.2006 15:34:54
> ----------------------------------------
> m> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
> m> akciové společnosti.
>
> Každý rok touto dobou tohle téma vyvolá hodně mailů a emocí. Podle
> plemenářského zákova (154/2000 Sb) a jeho prováděcí vyhlášky
> (136/04 Sb, paragrafy 80 a dále), jsme povinni to poslat do Hradištka
> včetně rodných čísel. Oba předpisy jsou k doklikání např na webu ČSV.
>
> Zajímalo by me, jestli i naši kolegové na Slovensku mají něco podobného.
>
> Ahoj Ivan
>
>
>
>
>
>
>

Dne pondělí 31 července 2006 13:30 m napsal(a):
> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?
dd,

osobne pouzivam kbelik 12 l , navic tam dat slamu, nebo cokoliv jineho, aby se
neutopily ( zvlastni je, ze u nekterych vcel se utopi velke mnozstvi vcel, i
kdyz maji stejne podminky, jako jine, ktere se neutopi ).

Honza

Já jinak nekrmím. Nejlepší je nastříhaná pšeničná sláma, rovnoměrně rozprostřená. Neosvědčilo se mi seno, hoblovačky kousky dřívek aj.Včelky jí vyčistí do sucha, takže když do ní neprší, dá se použít několik let. Nekrmím ale ve vědru,
ale v polovině rozřízlého kanistru. 1krmítko = 5 Kč. Obsah je asi 8 l a díky silnému polyetylenu se dá soudit, že životnost mě nemusí zajímat. Toto krmení mě připadá daleko výhodnější než 4l lahve. Rovněž se v něm dá krmit suchým cukrem nebo těstem. Zdraví R. Stonjek

Páni kolegovia, keď môžem na základe dlhoročnej praxe hodnotiť dopĺňanie zimných zásob pomocou otvoreného vedra-kbelíku, je to ten nejhorší spôsob, alebo najlepší ako zničiť mladé včely, ktoré majú tvoriť základ dlhovekých včiel. Áno vedro- kbelík na spôsob presakovacieho kŕmidla, som používal i ja ale vedro bolo s vrchnákom-viečkom, ktorý som perforoval otvormi priemeru max. 2 mm a menšími. Otvory boli v pravidelných kruhoch od stredu viečka, ale v priemere len 100mm širokému. Aj toto kŕmidlo má nedostatky, vedro s 10-12 litrami roztoku je ťažké a pri jeho prevracaní sa veľa roztoku rozleje, no je to nepraktické. Chápem včelárov, ktorí majú včely vzdialenené od bydliska, chodia do práce a pod., ale také násilné doplňovanie zásob je spojené s rizikom, včelstvo nedokáže roztok odoberať, je slabé, roztok skysne, odnosia cudzie, v lepšom prípade vlastné včely. Som rozhodne za podávanie množstva cukrového roztoku do 5 litrov v pomere 1:1, je to prírodný pomer. Nebojte sa včely to spracujú dokonale a vzniká najmenšia strata rozpusteného cukru (z 1 kg cukru vznikne 0,9kg zásob, teda s 18% vody!). Pri otvorenej hladine roztoku, prípadne prekrytej rôznymi "doplnkami" (tráva, slama, konáriky a pod. je pascou pre mladé včely, a je to nehynienické. Keď už tak použiť nádoby so zvislými stenami, a nádobu doplniť kruhovým dreveným plavákom, ktorý nedovolí včelám padať do roztoku a v ňom hynúť. Doporučujem latky plaváka natrieť vodovzdorným lakom, aby nenasiakol roztokom, je ťažký. Znovu zdôrazňujem, nádobu použite do 6-8litrov a množstvo roztoku vždy s prihliadnutím na silu včelstva . Všetko má svoje hranice! Anton

Nejlepší je nastříhaná pšeničná sláma, rovnoměrně rozprostřená. Neosvědčilo se mi seno, hoblovačky kousky dřívek aj.Včelky jí vyčistí do sucha, takže když do ní neprší, dá se použít několik let. Nekrmím ale ve vědru,
ale v polovině rozřízlého kanistru. 1krmítko = 5 Kč.
.....
Experimentovaljsem kdysi s vědry - problém s výškou, většina je těsně nad 24cm = nástavek Langstr. Nejhorší výsledky mi dávaly různé plováky. Pak jsem slyšel o slámě. Tu nemám, ale dávám tam hrubou dlouhou trávu, a nacpu ji přímo do kýble. Je tam poměrne hustě nachumlaná a opírá se o víko. Včely tam mají pohodlnější přístup přes strop. Taky jsem v dobách plováků a.j. experimentů zaznamenal rozdíly v chování/ tonutí včel. Některé včely to řešily vytvořením hroznu od stropu k hladině a dosáhly až ke dnu.
Teď co používám suchou trávu, kterou naškubu hned u úlů, tak je to téměř bez utopené včely.
V loni jsem nakoupil v MAkru kontejnery, které pasují přesně do nástavku (něco jako dříve přepravky na sáčkované mléko) a dají se hlavně snadno skladovat - zasunout do sebe.
A vejde se do nich s rezervou 16l roztoku. První testy ukázaly, že jsou včelstva, která, když mají dost místa, tak to vyžahnou za 24-36hodin.
Karel

Od: m:

> Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na
> společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.
......


Nejasnost může nastat při změně stavu nebo úmrtí atp.

Přes mail není problém. Akoráte si sežeň mail přesně na paní, která dělá včelaře. (na Vindexu mám kontakty přes bilboard - jsou pod zeleným nápisem ČMSCH - uprostřed trochu výš) Já jí zavolal a vše nahlásil přes něj. Do týdne mi došel aktualizovaný výpis a měl jsem po starostech.

Větší obavy o svá osobní data bych neměl. ;-) Ono je možnost si tě stejně vytáhnout a bez problémů najít ... zákon nezákon a jestli jsi " m" nebo něco jiného?... Jsou nato metody. O data se starají jen lidi a ty mají lidské slabiny.

Zkus je zažalovat, že nadepisují obálku bez dovolení tvými daty přes Poštu a.s. :-))) To mi není dodnes jasné proč to chtěla ČSV prý z důvodu odebírání Včelařství.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Vloni jsem posílal údaje, které se do Hradišťka nějak nedostaly
standardní cestou, e-mailem. Musel jsem ale naskenovat vyplněný formulář
hlášení včelstev i s podpisem a ten poslat. Bez podpisu mi to nechtěli vzít.

Milan Čáp

m napsal(a):

>Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na
>společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.
>
>
>
>

A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg sáčků přímo zkrmovat.
Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po deseti do samosmršťovací fólie.
Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě vím, že se igelit už nevrábí:-)
Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil do sáčků vodu.
I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto, letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si vyzkouším.
Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
Kare.

Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.
Jediná vada krmení kyblíky je ta, že při začátku krmení včely většinou
prvních pár dní nenajdou krmení a musí se jim pomoci např. papírovými
knoty nasáknutými roztokem, které vysí z kbelíku dolů na horní loučky
nástavku, aby krmení bez problému našly. Dá se též sklepnout pár včel
rovnou na plovák kyblíku.

Milan Čáp

Jan Cervenka napsal(a):

>osobne pouzivam kbelik 12 l , navic tam dat slamu, nebo cokoliv jineho, aby se
>neutopily ( zvlastni je, ze u nekterych vcel se utopi velke mnozstvi vcel, i
>kdyz maji stejne podminky, jako jine, ktere se neutopi ).
>
>Honza
>
>
>
>

Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů.
.......
O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk belíku.
Jaký máš kbelík?
Karel

Má někdo osvědčený recept na směs do petlahví na odchyt vos.U nás na jižní Moravě začínají být hodně agresivní.

Používám 'akční' květinové plastové truhlíky 40 cm dlouhé, cca 15 cm
vysoké i široké. a vkci stávájí okolo 20 kč. Problémy se šplháním jsem
nezaznamenal, jen ty, jak jsem psal, že tu první dávku hned nenajdou.
Bratr používal i kruhové kbelíky o objemu 5l od zavináčů, i tam jsme
problémy nezaznamenali.

Milan Čáp

Karel napsal(a):

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
>choulostivějších předmětů.
>......
>O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk belíku.
>Jaký máš kbelík?
>Karel
>
>
>
>

> Nejasnost může nastat při změně stavu nebo úmrtí atp.
No a na to je právě ten papírový formulář, tedy snad kromě úmrtí včelaře :)

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii
To mi přijde jako řešení velmi efektivní než roztroušená sláma, i když ta je asi nejlevnější. Nemůže dojít ale k natečení vody na plovák a následnému zborcení pod hladinu? Analogie převráceného voru.

já používám velké misky pod květináč, potom vyšší misky od masa nebo taky
jsem použil dvoulitrové nebo i jednolitrové tetrapackové obaly s
odstříhnutou horní stranou. Jako plováky suché nalámané větvičky z křoví,
nejlepší se mi zdají ty z černého bezu, protože mají velkou duší a dobře
plavou. Na těch mých pár včelstev vždycky v lese ty větvičky najdu.
Riskantní se mně zdá použít trávu, domnívám se, že z trávy se mohou
vyluhovat látky nestravitelné pro včely, které v zimě včelstvo zatěžují.
Jinak krmím později a tehdy je obvyklé, že do misky vzniká jedno chapadlo
5 - 10 cm široké a cca 3 - 5 cm silné z usazených včel. Připadá mi, že ve
styku s roztokem jsou jen ty koncové včely a sladina pak putuje do rámků tím
způsobem, že si ji jednotlivé včely vzájemně podávají. Často ještě to
chapadlo zpevní vystavěným panenským voštím.


R. Polášek

Karel napsal:> O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové
stěněk belíku.

Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi i
proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám voskem,
stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
vosk změkne a pak to natírat jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/saeznm.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 8:01 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
> choulostivějších předmětů.
> ......
> O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk
belíku.
> Jaký máš kbelík?
> Karel

Přátelé pokud budete mít chuť a možnost zítra t.j. 1.8. poslouchat rozhlas, tak na českém rozhlase 2 Praha bude hovořit v pořadu "Host do domu" kastelán z hradu Rabí o zajímavém projektu se včelami na hradu Rabí. Je to o takové propagaci včelařství mezi nevčelaře zajímavou formou.

Pan Ing. Josef Říha (723102290) prodá včelstva včetně úlů - slovenské B-10. Částečně zakrmená. Stanoviště Střelice u Brna.
Vše dobré, Vladimír Ptáček

To jsem kdysi dávno zkoušel a moc se to neosvědčilo. Bylo to velice závislé
právě na té vlhkosti. V té době už jsou poměrně chladné noci, takže při
vhodné konstrukci krmítka by se mohlo teoreticky dosáhnout toho, že vlhkost
z plodování by se v noci v tom krmítku srážela a voda rozpouštěla cukr v
každodenních rozumných dávkách. V praxi to ale dopadlo tak, že jen málokdy
to včely vybraly všechno, a to hlavně když bylo hodně mokro. Dával jsem tak
1 - 4 kila cukru Většinou zůstala polovina i víc suchého zatvrdlého cukru s
mrtvými včelami a nečistotami. Ten se potom musel z krmítek vybrat, dovézt
domů, normálně rozpustit, profiltrovat a potom dávat jako cukerný roztok.
Takže jsem s tím přestal, protože nakonec se stejně muselo dávat krmítko a
dokrmit tím cukerným roztokem. Ani když se to vlhčilo roztokem medu, tak to
nebylo ono. Velký problém byl, když už to bylo v krmítku, ovlhčit ten cukr
stejnoměrně. Navíc podle tehdejších článků včely spotřebují na donášení
vody a rozpouštění 10 - 20 % toho cukru. Ale je možné, že když se na začátku
srpna tam vrazí 20 kilo najednou a bude se to třeba jednou za týden 14 dní
nějak přivlhčovat, na začátku září tam zbudou tak 3 kila a bude nakrmeno.
Ale uvažuji o možnosti podněcovat v srpnu tak několika kily doma ovlhčeného
cukru s medem. Jinak zajímavá je myšlenka dát do úlu třeba desetikilový
balík cukru a vlhkost přidávat pomocí přídavného krmítka s cukerným
roztokem.
Jinak co se týká vynášení cukru, dělají to tehdy, když prostor krmítka
ovládají, například když se použije rámkové krmítko v prostoru úlu. Když je
cukr v nějakém odděleném prostoru, kde včely chodí jen na sladinu a
nevegetují tam třeba přes noc jako v úlu, nevynášejí ho.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 7:35 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat
> pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg
> sáčků přímo zkrmovat.
> Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na
> igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
> Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po
> deseti do samosmršťovací fólie.
> Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly
> igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě
> vím, že se igelit už nevrábí:-)
> Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší
> bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil
> do sáčků vodu.
> I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu
> "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
> Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto,
> letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si
vyzkouším.
> Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na
> jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
> Kare.

Přátelé, bylo by dobré uvést, zda nabízená barevná víčka mají potravinový atest. Minulý rok jsem se dověděl (ústní podání), že se na med hodí vlastně jen bezbarvá tradiční plastová víčka (která se používají i na krmení prosakovacím způsobem z 5 litr. lahví). Barevná, byť hezká víčka, že se používat nemají, jelikož jim atest schází.
Co vy na to?
S přáním všeho dobrého,
Vladimír Ptáček

Prosím o Vašu radu priatelia !
Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7 vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v domcoch.
Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
Michal Seničan

Dík za všetky pripomienky.
Nakoľko aj ja sem chodím často, predpokladám že aj iní slov. včelári....
Takže niečo sa pomaly rysuje.

> Od: Michal Seničan :
> Prosím o Vašu radu priatelia !
> Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7
> vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s
> presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať
> v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v
> domcoch.
> Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
........

Jestli to dobře chápu, tak je záměr zimovat v medníku, ale s absencí plodišťních rámků, které navazují na medník? Jaká je rámková míra?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Vladimir Ptacek :
> Přátelé, bylo by dobré uvést, zda nabízená barevná víčka mají potravinový
> atest. Minulý rok jsem se dověděl (ústní podání), že se na med hodí vlastně
> jen bezbarvá tradiční plastová víčka (která se používají i na krmení
> prosakovacím způsobem z 5 litr. lahví). Barevná, byť hezká víčka, že se
> používat nemají, jelikož jim atest schází.
> Co vy na to?
........
Plně barevná víčka se používají běžně pro potraviny. To mluvím o sytě červených používaných na zavináče. Ovšem ne ta mírně obarvená co jsou tvarově naprosto shodná s klasickými na krmení. (domácí potřeby a výrobce tuším někde z Křenové Brno) Ty bych vopuntíkoval, protože zůstali na slunci a úplně vybledly.

K diskuzi...
Myslím, že jde o novinky f. Bricol ( http://www.bricol.cz/?action=new ) a jde o kovové víčko přímo určené mimo jiné i na med. Nejlepší v novinkách je ale "Bedna Red Army -kalasnikov+granat+6 poharkov". (třeba na vojenskou medovinu) :-)))




http://vindex.ic.cz

S týmto "dobrodením" som prestal pred 18-mi rokmi. Prečo? Kryštálový cukor potrebuje vlhkosť, aby ho včely odoberali. Preto vodu treba pravidelne dopĺňať, čo neúmerne včelára zaťažuje neustálym kontrolovaním . Je to nepohodlné a namáhavé. Včely neolizujú cukrové kryštalky, ale sajú sladkú vodu. Akonáhle v nasypanom cukre nie je vlhkosť, včely prestávajú mať záujem o kryštalky. Tie sa pre včely stávajú obyčajnou nečistotou, lebo receptory sladkosť cukru nezaznamenajú. Vtedy vďaka čistiacemu pudu včiel, včely hromadne kryštalky berú do svojich ústnych čelustí a vynášajú z úľa do prírody, žiadna úľová vlhkosť nestačí, tú musí dodať včelár. Včelár nemá ani tušenia o tom, že prichádza o vložené investície.
Zistil som to vďaka náhode. Pri kontrole povalového kŕmidla kde bol nasypaný cukor (3 kg) a vlhčený vodou. Odberné miesto bolo prekryté sklenenou tabuľou, cez ktoré som často pozoroval prácu včiel na cukre. Vtedy som zbadal ako sa "pracujúce " včely tlačili na sklo a chceli z úľa odletieť. Každá včela mala v hryzadlách kryštalku cukru a bolo ich neúrekom. Bol som zvedavý, čo včely robia s cukrom v hryzadlách. Kŕmidlo som uzatvoril a čakal som pri letáči. Včela za včelou čo vyletovali z letáča mala v hryzadlách kryštalku a odlietala do priestoru, aby sa jej zbavila. Miesto ukladania zásob do plástov, sladili včely trávu okolo včelnici. Jedna tretina tak vyšla nazmar.
Odvtedy túto "metódu" dopĺňania zimných zásob, respektíve podnecovanie je pre mňa nepríjemnou spomienkou. Teda pre včelu je zaujímavá sladina (obsah cukru min. nad 8%- ideálne cukornatosť okolo 43%), ak chceme aby včely cukor odoberali, musí byť v ňom voda!, ak voda chýba, cukor je pre ňu obyčajná nečistota. Vyberte si. Podľa mojich skúseností je nejprirodzenejším náhradným krmivom (okrem medu) teplý (30°C) cukrový roztok, podávaný včelám vo vhodných nádobách a v primeranom množstve. Anton

No v článcích, co jsem četl se uvádí, že jak se včely naučí na tuhý cukr
tím, že cukr je navlhčený medovou vodou, tak nosí zvenku vodu a cukr
ulízávají. Ale i tak právě nezanedbatelnou část toho cukru spotřebují právě
na donesení té vody a rozpuštění cukru. takže bilance je horší než při
krmení vodným roztokem i když ten cukr nevynášejí. Donášení vody a
rozpouštění cukru je raději ušetřím, místo cukru si dám chleba se špekem a
sám napustím vodu, rozpustím ten cukr a donesu jim ho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 10:54 PM
Subject: Kŕmenie krytálovým cukrom


> S týmto "dobrodením" som prestal pred 18-mi rokmi. Prečo? Kryštálový cukor
> potrebuje vlhkosť, aby ho včely odoberali. Preto vodu treba pravidelne
> dopĺňať, čo neúmerne včelára zaťažuje neustálym kontrolovaním . Je to
> nepohodlné a namáhavé. Včely neolizujú cukrové kryštalky, ale sajú sladkú
> vodu. Akonáhle v nasypanom cukre nie je vlhkosť, včely prestávajú mať
> záujem o kryštalky. Tie sa pre včely stávajú obyčajnou nečistotou, lebo
> receptory sladkosť cukru nezaznamenajú. Vtedy vďaka čistiacemu pudu včiel,
> včely hromadne kryštalky berú do svojich ústnych čelustí a vynášajú z úľa
> do prírody, žiadna úľová vlhkosť nestačí, tú musí dodať včelár. Včelár
nemá
> ani tušenia o tom, že prichádza o vložené investície.
> Zistil som to vďaka náhode. Pri kontrole povalového kŕmidla kde bol
> nasypaný cukor (3 kg) a vlhčený vodou. Odberné miesto bolo prekryté
> sklenenou tabuľou, cez ktoré som často pozoroval prácu včiel na cukre.
> Vtedy som zbadal ako sa "pracujúce " včely tlačili na sklo a chceli z úľa
> odletieť. Každá včela mala v hryzadlách kryštalku cukru a bolo ich
> neúrekom. Bol som zvedavý, čo včely robia s cukrom v hryzadlách. Kŕmidlo
> som uzatvoril a čakal som pri letáči. Včela za včelou čo vyletovali z
> letáča mala v hryzadlách kryštalku a odlietala do priestoru, aby sa jej
> zbavila. Miesto ukladania zásob do plástov, sladili včely trávu okolo
> včelnici. Jedna tretina tak vyšla nazmar.
> Odvtedy túto "metódu" dopĺňania zimných zásob, respektíve podnecovanie je
> pre mňa nepríjemnou spomienkou. Teda pre včelu je zaujímavá sladina (obsah
> cukru min. nad 8%- ideálne cukornatosť okolo 43%), ak chceme aby včely
> cukor odoberali, musí byť v ňom voda!, ak voda chýba, cukor je pre ňu
> obyčajná nečistota. Vyberte si. Podľa mojich skúseností je
> nejprirodzenejším náhradným krmivom (okrem medu) teplý (30°C) cukrový
> roztok, podávaný včelám vo vhodných nádobách a v primeranom množstve.
Anton

Používám to samé a bez problémů.
Tonda

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.

Já jsem zkoušel vloni plastovou vaničku na 6l roztoku s plastovou fólií. Vždy, když včely roztok odebraly, tak pod fólií zůstaly nějaké zbatky cukru, nečistot apod. Od té doby používám krmítka od p. Zeleného, která se dají místo 2 rámků na kraj nástavku (Langstroth 185). Vejde se do nic 3l roztoku a je v nich dřevěný plovák - dvě lišty na krajích sešroubované. Jak plovák klesne až ke dnu, tak ty příčky narazí na dno a včely krásně přes ty delší lišty vyberou vše na 100%.

A jak to máte s přípravou roztoku? Chtěl bych udělat nějaké míchadlo přímo v sudu na 100-200l, ten dát na vozík za auto a čerpadlem přímo z vozíku krmit jednotlivá včelstva. Slyšel jsem o míchání roztoku vzduchem. Nemáte někdo zkušenost?

Díky za cenné rady!

Pavel