78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



zdenek (212.71.136.70) --- 29. 5. 2006
Trubčice? (16727) (16729)

Potřeboval bych radu: Při kontrole oddělků mi u 4 nevyběhly matky. Okamžitě jsem sehnal od přítele nové matečníky a přidal je. Dnes (po 2 dnech od předpokládaného termínu vyběhnutí) jsem našel v jednom oddělku opět nevyběhlý matečník obalený trubčinou, kde bylo ve většině buněk nakladeno po několika vajíčkách. Je tam trubčice?
V encyklopedii pana Jindry jsem se dočetl, že taková včelstva se ruší. Další rada od známého včelaře byla vysypat a omést všechny včely z oddělku několik metrů od úlu a prý se trubčice nevrátí, ale ostatní včely ano. Prosím o radu odborníka začínajícímu včelaři.
Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 5. 2006
Antwort: Cena medu (16727)

To je nejaky velky partizan ....

Na slovensku, je repka v prepocte za 30 CZK/Kg.

Matej




"Petr Veverka" <e-mail/=/nezadan>
29.05.2006 12:32
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Cena medu






Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce
naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Cena medu (16727)

..ignorovat. A nejmíň dvakrát... :-)

j.

Petr Veverka napsal(a):
> Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce
> naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 29.5.2006 12:34:26
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Veverka (212.71.138.132) --- 29. 5. 2006
Cena medu

Zaslechl jsem zatím nezaručenou informaci, že už jeden velký výkupce naznačil, že se med bude vykupovat za cca 23,-Kč/kg.... .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16703)

Já jsem si taky zvykl mezistěnu dávat k spodní lace, protože kdysi v
zadovácích s nízkým dnem ji včely nezastavěly, nechávaly tam mezeru. Někdy
to tak nechávají i v nastavku s vysokým dnem, když je mezistěna v prvním
nastavku nad tímto dnem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "InMail Vojto" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 29, 2006 7:51 AM
Subject: Re: Nízký rámek & drátkování


> Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam
ku
> spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
> medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
> latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej
chalupe,
> kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

InMail Vojto (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16703)

Ja sice NN nepouzivam, ale drotkujem ramiky "W" a medzistienku prikladam ku
spodnej latke. Medzistienky su tak o 3 az 5 mm nizsie. Pud nuti vcely
medzistienku hore "prilepit". . Takto mam dielo vystavane az ku hornej
latke, a pekne rovne. Medzistienky skladujem cez zimu v nevykurenej chalupe,
kde sa teplota pohybyje cca -10 st. C, a vsetko je v poriadku.



----------
www.icewarp.cz - Merak Mail Server
Zabezpeceny mail server pre Windows a Linux s Groupware.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Roziřování (16703) (16705) (16706) (16707) (16714)

Pokud se rozšiřuje - dává první nastavek nad mřížku s mezistěnami a suchými
soušemi, stálo by možná za to dát na několik dní přidávaný nastavek dolů, na
něho mřížku a potom plodiště a po pár dnech po obsednutí plástů včelami dát
tento nastavek nad mřížku nad plodiště. Předpokládám, že u některých včelařů
by to mohlo být i časově přijatelnější než převěšování. Ale je to jen
nápad, nemám to vyzkoušené.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 29. 5. 2006
Re: Rozšiřování (16708)

ad.Zásoby
Vzhledem k tomu, že mám podstavený 1 NN se zásobami, lze v předjaří 1-2 plásty se zásobami vyndat a nahradit mezistěnami. Včelotěsně uložené se později použijí při tvorbě oddělků.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 5. 2006
Re: Mezistěny a mráz (16703) (16705) (16706) (16709) (16715) (16716) (16717)

Nemám teď k dispozici tepelnou roztažnost včelího vosku, ale vím, že
plastické hmoty mají běžně až desetkrát větší tepelnou roztažnost než
technické kovy i víc. U vosku bych odhadoval ještě větší tepelnou roztažnost
než u plastických hmot, protože má ještě menší hustotu než plasty. Mohl by
to potvrdit někdo, kdo má příslušné tabulky k dispozici?
Ostatně kdyby byla tepelná roztažnost kovu drátku vyšší než vosku, tak by se
při ochlazování před prasknutím mezistěny vydouvaly a při oteplování zase
vyrovnávaly, v praxi je to naopak.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 29. 5. 2006
Re: Rozšiřování (16703) (16705) (16706) (16707)

K Dadantu snad tolik, že by to neměl být problém. Dobré ovšem je alespoň první medníkový nástavek ze souší, nebo alespoň se středovým jádrem 2-3 souší. Já jsem letos rozšižoval tak, že jsem koncem dubna na sestavu 1N+VN přidal 2 NN, vždy oddělené listem novinového papíru, tj. NN+VN+noviny+NN+noviny+NN+fólie a uteplení. Přesly do medníku zcela v pohodě ja za 14 dnů jsem již klasicky podstavil další NN.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (194.212.180.122) --- 29. 5. 2006
inzerát - úly - víčka

Nabízím palubkové úly ,potištěná víčka a jiné včelařské zboží na wwww.vcelarstvi.info Přípona je info ,cz tam už nepatří.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 29. 5. 2006
výstava

Byl jste někdo v Lysé nad Labem? Bylo tam něco zajímavého?Chtěl jsem tam zajet alespoň v neděli a koupit si tam alespoň plastové vědro na med s kohoutem, protože to nikde nemají-myslím v Praze, ale ženuška mne nepustila, prtože jsem v sobotu byl na aukci.Mimochodem, objevil jsem tam záslužnou medaili města Lille s erbem.Nad horním břevnem erbu jsou 3 včely , takže už vím za co budu zase utrácet až bude příležitost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 29. 5. 2006
Re: vcelareni bez rukavic (16687)

To je na prd.V případě jen trochu ostřejších včel bude mít ruce jak ježek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 5. 2006
RE: Mezistěny a mráz (16703) (16705) (16706) (16709) (16715) (16716)

> Od: Josef Kala
....
> Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
> vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
> drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
> teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
> mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
> to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
> neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
.......
Nejen že se stáhne drátek, ale jsem si zcelajist, že zatavená mezistěna při rozdílu teplot roztahuje a stahuje v rozmezí až 5 mm. Prostě od drátku praskne.


> Od: Josef Kala:
> 7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
> starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
> včelího díla v 90% případů.
..........
Čejkovi úly přišly v širší známost u nás právě na základě vlivu propagace tohoto typu úlu panem Čejkou. Bohužel jsem zjistil, že ale p. Čejka není vynálezce tohoto úlu, a tento úl přebral (a zřejmě také mírně upravil) podle českých poměrů. Bylo by záhodno zjistit, jakou metodou se doopravdy v těchto úlech původně včelařilo a drátkovalo či nedrátkovalo. Tz. ještě před Čejkou.



> Od: Josef Kala:
> 8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
> a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
> nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
> horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
> upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
> přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
> může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
> mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
> poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
> mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
> označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
> celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
> nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.
...........
To je právě ono. Myslím si, že se rámy ČjÚ musely dokonce u nějakých včelařů "přetáčet vzhůru nohama". Podle všech možných informací včelám nevadí takové přetáčení a dokonce je to jakousi "protirojovou alternativou" (ale to jen doopravdy do určité míry). Nedostavování díla a "skryté včelařské finty" našich otců a dědů je nutné brát v úvahu. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 29. 5. 2006
RE: Mezistěny a mráz (16703) (16705) (16706) (16709) (16715)

Před cca 15 roky jsem po dvě sezóny měl možnost porovnat mezistěny lité ( z
ručního lisu ) a mezistěny lisované z chladnoucího plátu "archu" vosku (
koupil jsem je z včelařské prodejny ).
Do té doby jsem používal jen ty lité a proto jsem netušil, že je třeba
rozlišovat aplikaci litých a lisovaných mezistěn. Možná hraje roli i
tlouška mezistěny, ale nedělal jsem výzkum, jen sděluji svoje zkušenosti:

1. Čerstvé lisované mezistěny řezané přesně na vnitřní rozměr rámku se víc
než v polovičním počtu vyboulily směrem do uličky těsně nad dolní loučkou.
Pokud mezistěna byla o cca 3mm nižší ( ponechána mezera od dolní loučky,
nebyl problém u úzkých, ani širokých dolních louček).
2. Pokud jsem příští rok použil zbytek lisovaných mezistěn (mezistěny byly
přes zimu uložené ve skříni ve včelínu a určitě přemrzly), bylo vše bez
problémů. Jen jsem je musel dát přes noc ohřát na pokojovou teplotu (cca 22
stupňů) a pak teprve zatavovat do rámků. (K tomu si dovolím teorii a
omlouvám se za nepřesnosti: při teplotách pod -12stupňů?? vosk krystalizuje,
krystaly se vzájemně orientují a původně amorfní hmota vosku se
"přemrznutím" a vlivem vazeb mezi krystaly zpevní). Je-li to správné
zdůvodnění nevím, ale v úlu to funguje.
3. Pro úsporu času jsem se pokoušel připravit rámky s mezistěnami již v
lednu v teple vytopené dílny). Po zatavení mezistěn jsem rámky uložil do
skříně ve včelínu, kde řádně vymrzly. Při rozkvětu třešně jsem je chtěl
vložit do včelstev, ale cca třetina mezistěn byla rozdělena v místě
drátkování, ( vysvětluji si to takto: délka drátku zataveného při pokojové
teplotě v mezistěně široké 380mm je 380mm. Při mrazu se rozměr voskové
mezistěny nezmění, ale délka drátku se zmenší na např. 378mm. To stačí na
to, aby se vosk podél drátku odtrhl). Použitelná byla jen část rámků s
neroztrhanými mezistěnami- tedy zimní příprava na jaro přišla vniveč.
4. Další rok jsem tytéž mezistěny zatavoval do rámků při teplotě kolem nuly
( z autobaterie přímo ve včelíně).
A zase uložil do skříně ve včelínu ( kde určitě prošly mnohými mrazy).
Všechny mezistěny byly při jarním vložení do včelstva v pořádku a včely je
rovnoměrně vystavěly.
5. Roztaveným voskem jsem připevnil mezistěnu k horní loučce v rámku bez
drátků. Rozměr mezistěny byl o cca 3 mm menší než šířka i délka prostoru
mezi loučkami. Takto připravené rámky dobře přestály všechny mrazy, ale na
jaře se mi cca u 30% rámků mezistěna při manipulaci odlomila od horní loučky
( přičítám to hlavně své nešikovnosti). Pokud jsem s takovými rámky
manipuloval odpoledne při teplotě nad cca 12stupňů, nebyl problém.
6. Do podélné drážky ve středu spodní plochy horní loučky jsem vložil
zvlněný odporový drát, vložil mezistěnu, připojil na zdroj proudu a doufal,
že se okraj mezistěny částečně roztaví a propojí mezistěnu se stěnami
drážky. Cca 70 % mezistěn přestálo veškerou manipulaci a některé mezistěny
mám takto v provozu již třetí rok. Jako nápad se mi to docela zamlouvá a
dávám ho k dispozici, kdyby měl někdo zájem to dotáhnout do dokonalosti.
(platí pro NN, konkrétně pro Optimal 42x17)
7. U Čejkových úlů r.m. 42x35cm jsem zkoušel nedrátkovat ( dle popisu
starého cca 90 roků), ale hmotnost včel a úlová teplota způsobily zhroucení
včelího díla v 90% případů.
8. Nedrátkované mezistěny, kdy mezistěna je přitavena voskem k horní loučce
a dole prochází mezi dvěma dolními loučkami: odpozoroval jsem, že včely se
nejprve zajímají o stavbu buněk cca v horní čtvrtině výšky rámku,
horizontálně od středu poněkud blíže k česnu ( u studené stavby). Pak
upevňují mezistěnu k bočním loučkám v horní třetině bočních louček a
přichytí mezistěnu na několika místech dolních louček ( domnívám se, že to
může vést k "vyboulení díla směrem do uličky" u takto aplikovaných
mezistěn). Pak teprve mezistěnu dostaví v téměř celé ploše, podél dolní
poloviny bočních louček buď později, nebo vůbec ne. Nebo takto rozestavěnou
mezistěnu opustí a okraje buněk olemují propolisem. Takové propolisem
označené mezistěny jsou pak dost významnou překážkou pro včelami vnímanou
celistvost díla- včely je výrazně opomíjejí zejména pro plodování, nejvýš z
nich udělají "překladiště" rozpracovaného nektaru.

Omlouvám se, nakonec jsem se rozepsal víc, než jsem měl původně v úmyslu,
nebo téma je to zajímavé. Možná by to vydalo na příspěvek do Včelařských
novin.

Pepa Kala








-----Original Message-----
From: Vladimir Ptacek [mailto:ptacek.home/=/cmail.cz]
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Mezistěny a mráz

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP


__________ Informace od NOD32 1.1563 (20060528) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 28. 5. 2006
Re: Mezistěny a mráz (16703) (16705) (16706) (16709)

Na mrazu jsem míval mezistěny balané v papíru. S folií nemám zkušenosti.
Vše dobré,
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 28. 5. 2006
Re: Rozšiřování (16703) (16705) (16706) (16707)

Problém zamedování plodiště a vyrojení včelstva byl v mřížce a souších či mezistěnách v medníku. Ty včely nerady obsazují. Pokud používáme mřížku, včely bez problémů obsednou vytočené a od medu vlhké plásty (uschované od loňska) jinak musíme dát do medníku alespoň 2 plásty plodu nad plod v plodišti (kontrola po týdnu na náhradní matečníky).
Dadant s nízkými nástavky v medníku mřížku nepoužívá, takže zde podobné problémy odpadají.
Vše dobré,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re:Rozi?ov?n? (16703) (16705) (16706) (16707)

stavební rámek vkládám v době kvetení angreštu do spodního nástavku vedle plodového hnízd a zůstává tam ješ až do začátku července

Pean

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlastimil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozi?ov?n?
> Datum: 28.5.2006 14:07:59
> ----------------------------------------
> Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr.
> Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9
> rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla
> včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed
> 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě
> byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM.
> Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět
> zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě.
> Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
> Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování?
> Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá
> převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo
> jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik
> rojové nálady.
>
> A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2
> věci:
> 1) kam a kdy dávají stavební rámek
> 2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a
> to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a
> zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
> Děkuji Vám za názory.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re: tavení párou (16682) (16686) (16704)

.. a jak vybírᚠz vařící vody vosk? Až nakonec, nebo nějak průběžně??

j.

p.k. napsal(a):
> ...chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se
> vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám
> hustší tak 1x1 milimetr
>
>
>
> kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel
>
>
> ---
> avast! Antivirus: Myslim, ze zprava je bez viru :-)
> Virova databaze (VPS): 0621-4, 26.05.2006
> Testovano: 28.5.2006 19:38:48
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 28. 5. 2006
Re: Rozšiřování (16708)

....rozšiřuj až bude v podmetu viset pořádná "brada"-chomáč včel,kterej obsedne nástavek ,na stavebním rámku(vkládá se rozvojem stavebího pudu(snůška), poznᚠjakou mají chu stavět,jak ho vystaví,je čas na třetí nástavek .....pokud mᚠna jaře souše, tak je dej matce k zakladení,zbytkem zásob obklop plodiště,zbytek r. do medníku,mřížku vkládám 25 dní před plánovaným vytáčení-podle řepky......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

martin (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re: mezistěny (16689)

Jen tak na okraj - zvazujes i prevareni "suroviny"
na mezisteny pri 117 stupnich Celsia?

Martin

On Friday 26 of May 2006 09:34, vaclav wrote:
> Dobrý den,
> dokáže mi někdo poradit, jak vyrobit, nebo kde koupit lisovací matrici
> na výrobu mezistěn?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16703) (16705) (16706)

Já mám mezistěny v papíru v místnosti, kde je v zimě za mrazů pár stupnů pod
nulou a žádní problémy nepozoruji. třeba i dva, tři roky. Pokud se jedná o
mezistěny zabalené v fólii, mohlo by se jednat o to, že vlivem nízkých
teplot se ta fólie ještě více smršuje a potom mezistěny, které jsou za
nízkých teplot křehké drtí. Nebo druhá možnost je ta, že nízké teploty
nevadí, ale vadí kolísání nízkých teplot, například když jsou mezistěny
někde ve včelíně, kde je stejné kolísánií teplot jako venku ve dne a v noci.
Ve vylisované mezistěně jsou vlivem rychlého ochlazení a tlaku při lisování
krystaly vosku jemné a mezistěna relativně tvárná. Vlivem kolísání teplot by
se tyto krystaly vosku mohly postupně zvětšovat a tudíž tvárnost mezistěny
zhoršovat, až by nakonec popraskala vlivem roztahování a šmršování při
změně teplot. No, ale zatavené mezistěny občas ve včelíně nebo v úle přes
zimu skladuji a nijak moc jim to neubližuje. Možná když jsou v balíku, vadí
že se jednotlivé mezistěny třou o sebe. Jinak ale platí, že takové mezistěny
vystavené mrazu jsou skutečně křehké, dokud se nevystaví té teplotě 30 - 40
st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 28, 2006 9:52 AM
Subject: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?


Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne
nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim
topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršovací
fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann
(odkaz:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nosta
tus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout,
protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou
radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 28. 5. 2006
Rozšiřování

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.
A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 28. 5. 2006
Rozšiřování (16703) (16705) (16706)

Také letos i vloni jsem při jarním rozšiřování postupoval dle knihy Dr. Liebiga - Včelaříme jednoduše. Včelstva přezimovala ve 2N (39 x 24)po 9 rámcích. Jakmile byly včely vidět mezi rámky ve spodním N, tak byla včelstva rozšířena o třetí N a to nad mřížku. Ten byl vybaven doprostřed 5-ti soušemi a na kraje 2+2 mezistěny. Tedy bez převěšování. Samozřejmě byla včelstva dál rozšiřována podsazováním dalších N pod medník nad MM. Včely medník nad MM sice obsadily a začaly tam nosit sladinu, ale také opět zanesly plodiště(2 spodní N) což omezilo matku a vedlo k rojové náladě. Připomínám, že v medníku bylo volného místa dost.
Ptám se tedy kde je chyba? A jde vůbec takto rozšiřovat bez převěšování? Přeci v Dadant systému (1vysoký N a několik nízkých N)se také nedá převěšovat. Dadanty bych chtěl vyzkoušet, ale mám obavy, aby to nedopadlo jako výše popsané - tj. zanesené plodiště, málo místa pro kladení a vznik rojové nálady.

A kyž jsem se dostal k Dadantu, tak bych se ještě zeptal zkušenějších na 2 věci:
1) kam a kdy dávají stavební rámek
2) nevadí nespotřebované zásoby ve vysokém N (plodišti)v dalším rozvoji a to v případě, že bych měl rámek hodně vysoký (např. 39x35, či 42x36)a zakrmil bych přímo do tohoto vysokého N (tedy bez krmného nástavku).
Děkuji Vám za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16703) (16705)

Od: Vladimir Ptacek:
....
> Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat
> mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred
> zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni,
> kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji).
........

Jsou to zkušenosti s mezistěnama zabalenýma do papíru nebo do PE smršovací fólie? Já bych takovou radu jen možná rád upřesnil, protože p. Löffelmann (odkaz: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=16478&visible=0&type=nointro+nostatus+noform ) v bodě 2 upozorňuje, že mezistěny ve fólii nesmí zmrznout, protože se potom drolí. Já nevím a toto nemohu potvrdit jako všeobecnou radu, protože mám mezistěny stále v mrazuprosté místnosti.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimir Ptacek (81.19.4.77) --- 27. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16703)

Pratele, nizky ramek je treba dratovat stejne jako vyssi. Vyplati se to. Nejlepši je mit v horni loucce drazku na vlozeni mezisteny, pak u 18 cm vysokeho ramku 3 x vodorovne dratky s tim, ze horni ma byt co nejblize k horni loucce, aby drzel mezistenu, zbytek plochy rozdělit na 3 plochy, a kolem bocnich loucek a ke spodni loucce 4-5 mm mezery na roztahovani vosku. Podle MUDr. Kucery, ktery to vedel zase od jinych vcelaru, je vhodne nechat mezisteny pres zimu projit mrazem. Podle mych zkusenosti je pak pred zatavenim vhodne zahrat je na teplotu asi 30 st (deska na ustrednim topeni, kde se predehrivaji, zatimco jine zatavuji). Pokud se ramky dratuji svisle, je vhodne dratky zvlnit v rovine ramku zvlnovačem. Tim se dratky pruzne napnou a zaroven se omezi sjeti plnych panenskych plastu napr. pri bourzce za horka..
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (217.77.165.36) --- 27. 5. 2006
Re: tavení párou (16682) (16686)

....chápeš to přesně,pozor,voda vařila ještě dlouho po akci a takřka se vypařila,takže s posledním rámkem aspoň kýbl vody... jo a to síto mám hustší tak 1x1 milimetr



kotlina je plech,do které přijde ten litinovej kotel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel T. (82.150.160.202) --- 27. 5. 2006
Nízký rámek & drátkování

Bez drátku jste namydlený všici. Jen škoda práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16690) (16691) (16692) (16693) (16696) (16698) (16699) (16700)

to samo se mi projevovalo i při vodorovném drátkování a proto drátkuji i nízké rámky a to svisle

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n?
> Datum: 26.5.2006 13:23:55
> ----------------------------------------
> Teď nevím jestli si rozumíme, to vyboulení ve spodní části rámku (cca 3
> cm od spodní loučky) a je ve vodorovné rovině. Jako by byl plást
> vodorovně v tom místě najednou zalomený.
>
> Milan Čáp
>
> Michal Pol napsal(a):
>
> >Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře
> >připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá
> >být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na
> >úlovou teplotu.
> >
> >Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny
> >vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.
> >
> >mp
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 26. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16690) (16691) (16692) (16693) (16696) (16698) (16699) (16700)

Tak tomu opravdu nerozumím, asi by to chtělo obrázek/fotku.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16690) (16691) (16692) (16693) (16696) (16698) (16699)

Teď nevím jestli si rozumíme, to vyboulení ve spodní části rámku (cca 3
cm od spodní loučky) a je ve vodorovné rovině. Jako by byl plást
vodorovně v tom místě najednou zalomený.

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře
>připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá
>být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na
>úlovou teplotu.
>
>Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny
>vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.
>
>mp
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 26. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16690) (16691) (16692) (16693) (16696) (16698)

Řekl bych, že problém bude právě v tom připevnění nahoře. Pokud je nahoře připevněná, je s roztahováním konec. Tím samozřejmě nechci říct, že nemá být nahoře připevněná, ale že je dobré před zatavením mezistěnu ohřát na úlovou teplotu.

Mi se těch pár prvních kousků zdeformovalo takovým způsobem, že mezistěny vyskakovaly ze spodních drážek a včely je lepily k vedlejšímu rámku.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16690) (16691) (16692) (16693) (16696)

Nerozumím v čem by se to mělo projevit, mezistěna vysí zatavená na horní
loučce, při změně teploty se roztáhne, a proto má ve spodní loučce
drážku (dříve jsem dolní loučky po přibití prořezával skrz na pile), aby
se měla kam roztáhnout. Mezistěna je cca o 1 cm užší, než je vnitřní
šířka rámku, takže do stran má vůli dostatečnou.

Problém by mohl být způsoben ještě tím, že pokud včely mezistěnu
přichytí voskem ke spodní loučce dříve, než se teplem roztáhne, pak
dojde k jejímu vyboulení.

Milan Čáp
Gustimilián Pazderka napsal(a):

>Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?
>
>_gp_
>http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 26. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16690) (16691) (16692) (16693) (16696)


>>Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?

Je to docela dobře možné. Prvních pár drážkovaných rámků, které jsem dal do včel, měly opravdu "studenou" mezistěnu a dopadlo to dost hrozně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: N?zk? r?mek & dr?tkov?n? (16690) (16691) (16692) (16693)

Od: Michal Pol:
> S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
> příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
.........

Pánové s deformací plástu. Je teplota při zatavování mezistěn shodná s teplotou v úlu? Co objemová nestálost včelího vosku? Není to ta chyba?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16690) (16691) (16692) (16693) (16694)

mame cast ramku take drazkovanych - stava se nam totez. asi je to zpusobeno jednostrannym vystavovanim - zatizenim.
do budoucna je jiz nechci, dratkovani je sice pracne, ale se silnym nerez dratkem vydrzi dlouho a mezisteny/plasty jsou velmi odolne.
jedine vyuziti zvazuji pro trubcinu - do drazky pripevnit jen uzky prouzek mezisteny. ale po konzultaci s pr. zelenym asi upustime i od toho a vyzkousime jen prazdny ramek...

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Nízký rámek & drátkování
> Datum: 26.5.2006 12:31:21
> ----------------------------------------
> Bohužel ta deformace se projevila i bratrovi, který použil místo spodní
> loučky 2 hranolky 6x8 mm, které byly od sebe vzdáleny více než 4 mm.
> Vůle tam byla velká. Domnívali jsme se že je to způsobené tíhou medu,
> který včely nanesou do panenského díla, bohužel letos jsem viděl již
> takto zdeformovanou mezistěnu, kterou včely začaly vytahovat jen z jedné
> strany. Takže zase nevím jak k tomu dochází...
>
> Milan Čáp
>
> Michal Pol napsal(a):
>
> >S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
> >příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
> >
> >
> >
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16690) (16691) (16692) (16693)

Bohužel ta deformace se projevila i bratrovi, který použil místo spodní
loučky 2 hranolky 6x8 mm, které byly od sebe vzdáleny více než 4 mm.
Vůle tam byla velká. Domnívali jsme se že je to způsobené tíhou medu,
který včely nanesou do panenského díla, bohužel letos jsem viděl již
takto zdeformovanou mezistěnu, kterou včely začaly vytahovat jen z jedné
strany. Takže zase nevím jak k tomu dochází...

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

>S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek
>příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 26. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16690) (16691) (16692)

S deformací mezistěny v úle jsem se taky setkal, bral jsem to jako důsledek příliš úzké (nebo mělké) drážky ve spodní loučce.

Zkoušel jsem rámky drátkované, nedrátkované s drážkou a nedrátkované bez drážky. Nejvíce se mi líbily poslední jmenované, protože preferuji jednoduchost. Takový rámek se jednoduše vyrábí staré dílo lze pěkně vyříznout. Nemusím vytavovat celé rámky nebo znova drátkovat, ani čistit drážky.

Pro další zjednodušení navíc zkouším přejít od Hofmanových louček k normálním + hřebeny. Výroba takových rámků a stloukání sponkovačkou ve formě, to je radost. Ve včelách je budu zkoušet teprve za týden.

Mezistěny používám běžně kupované (válcované). Nahoře je přilepím voskem, dole nechávám asi půl centimetru vůli.

Vytáčím zatím ve starém třírámkovém medometu na ruční pohon, bez speciálního koše. Ten nápad s tahokovem v medometu se mi líbí, to bych pak mohl opravdu vytáčet hlava-nehlava.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16690) (16691)

Také používám nedrátkované rámky (42x17). V horní a dolní loučce mám
drážky. Do drážky v horní louččce mezistěnu zaleju voskem pomocí
injekční stříkačky, mezistěna tedy vysí do drážky v dolní loučce, kde
musí mít vůli aby se měla kam v úle roztáhnout.

Při vytáčení mám plásty v celé ploše bobře opřené o pletivo koše (kvůli
hoffmanovým bočním loučkám jsem si udělal vložku do koše z nerez
tahokovu, aby plást dobře dosedl) a při vytáčení nemám vůbec žádné
problémy. Po odstříknutí jedné strany točím rychlostí co mi ruka dovolí
a plást je naprosto v pořádku. Většina vytáčených plástu byla panenských.

Mám ale problémy s tím, že se vystavěný panenský plást v dolní části
vyboulí v úle do strany (nejspíš je to tíhou medu).
Michale, rád bych se tě zeptal, jak to funguje tobě, jaké mezistěny
používᚠa jak mᚠřešeno přidržování mezistěny dole?

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

> Loni jsem poprvé vytáčel med z nedrátkovaných rámků (světlé souše,
> r.m. 44,8x15,9). Musí se s nimi zacházet opatrněji, než s
> drátkovavými, ale jinak jsem neměl žádný problém.
>
> Mezistěnu lepím voskem na horní loučku, rámek je bez drážek.
>
> mp
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: Nízký rámek & drátkování (16690)

Loni jsem poprvé vytáčel med z nedrátkovaných rámků (světlé souše, r.m.
44,8x15,9). Musí se s nimi zacházet opatrněji, než s drátkovavými, ale jinak
jsem neměl žádný problém.

Mezistěnu lepím voskem na horní loučku, rámek je bez drážek.

mp




----- Original Message -----
From: "J. Tulkan" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 26, 2006 10:31 AM
Subject: Nízký rámek & drátkování


> Zdravím,
> Včelařím na rámkové míře 46x17 cm. Četl jsem pár článků, kde autoři
> uváděli, že se nízké rámky nemusí drátkovat.
> Zatím mám všechny rámky nadrátkované. Jsem s pevností nízkých plástů
> spokojen. S pevností plástů v nedrátkovaných rámcí nemám zatím žádné
> zkušenosti.
> Včelaří tu někdo s nedrátkovanými rámky? Nebortí se plásty s medem při
> vytáčení?
> Předem děkuji za odpověd.
>
> zdraví: J. Tulkan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Tulkan (194.228.63.116) --- 26. 5. 2006
Nízký rámek & drátkování

Zdravím,
Včelařím na rámkové míře 46x17 cm. Četl jsem pár článků, kde autoři uváděli, že se nízké rámky nemusí drátkovat.
Zatím mám všechny rámky nadrátkované. Jsem s pevností nízkých plástů spokojen. S pevností plástů v nedrátkovaných rámcí nemám zatím žádné zkušenosti.
Včelaří tu někdo s nedrátkovanými rámky? Nebortí se plásty s medem při vytáčení?
Předem děkuji za odpověd.

zdraví: J. Tulkan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vaclav (193.165.75.143) --- 26. 5. 2006
mezistěny


Dobrý den,
dokáže mi někdo poradit, jak vyrobit, nebo kde koupit lisovací matrici na výrobu mezistěn?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(147.230.130.36) --- 26. 5. 2006

Co poradíte mladým včelařům na VŠ koleji?

http://koleje.tul.cz/index.php?switch8=8&id=277&oldtime=1148584037

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (147.229.152.92) --- 26. 5. 2006
vcelareni bez rukavic

Misto rukavic si skuste potrit ruce octovou vodou.
Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: taven? p?rou (16682)

...a to jsi topil přímo pod touto kotlinou? Dá se říct, že je potřeba
třeba Brutar, dole je voda pod kterou topíš a vznikající pára taví dílo,
z kterého vosk kape do této vřící vody?? Chápu to přesně?

jose

p.k. napsal(a):
> Zatím jen pro zkoušku jsem pro tavení použil klasickou smaltovanou
> litinovou kotlinu(60 l),do které jsem zhotovil síto (silonová sí 2x2 mm)s
> vyššími okraji na "košilky" apod.Síto je zhruba v polovině kotle.Těsně pod
> něj jsem nalil vodu.Na síto vleze 1o rámků.Samozřejmě těsnící poklice,která
> mi moc netěsnila, ale to je konstrukční detail,utěsněním ještě zvýším
> výkon.Parní výkon -za 1 hod 4o rámků(!),přikládal sem jen vytavenýma
> rámkama a doléval jsem vodu ...jakmile vosk sjel do síta měnil jsem
> rámky,byly od páry suché bez vosku a bez problémů by šli znovu zatavit,vosk
> čistý,čistá rychlá práce,výtěžnost vysoká,košilky po akci nešpinily vůbec
> voskem,se zkouškou sem spokojený,chce to jen dořešit detaily...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 26. 5. 2006
Re: mezistěny (16679)

Lis na mezistěny by mohl sehnat z nějaké pozůstalosti po včelaři. Záleží, ale na tom jaké mᚠzáměry, tj. kolik kusů chceš vyrábět a na cvo je používat. Já jsem v pozůstalosti jeden takový lis měl včelíně, ale ruční výroba je o získání určité praxe, ale hlavně je časově náročná. Také mezistěny se mi při pokusu dařilo dělat dosti silné. Kromě toho byly rozměru asi 20x24. Ale např. na mezistěny z panenského díla pro plástečkový med je to možné řešení. Zkus prohledat diskusi v této konferenci, už zde na toto téma lecos zaznělo, zcela určite např postup při lisování.

S pozdravem

vsusicky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 26. 5. 2006
Re: mezistěny (16678)

> Dobrý den,
> poradí někdo,kde bych mohl koupit, nebo nějakým spůsobem vyrobit lis na
> mezistěny?


Třeba na http://www.swienty.com/?pid=5&id=48721&ref=1012&root=1012 nebo
http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_9.html nebo
http://china-bees.cn/mfjj/_notes/pmccyyq.htm

vzhledem k cenám doporučuji při čtení sedět. Návod na výrobu najdete ve
včelařské encyklopedii J. Jindry.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 26. 5. 2006
článek v Dnes

Dnes 26.5.2006 je v Dnes na str. C2 článeček o ztrátách včelstev v jižních čechách.Čísla tam uvedená se mi zdají přehnaná.Jak to vidíte vy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (217.77.165.36) --- 25. 5. 2006
tavení párou

Zatím jen pro zkoušku jsem pro tavení použil klasickou smaltovanou litinovou kotlinu(60 l),do které jsem zhotovil síto (silonová sí 2x2 mm)s vyššími okraji na "košilky" apod.Síto je zhruba v polovině kotle.Těsně pod něj jsem nalil vodu.Na síto vleze 1o rámků.Samozřejmě těsnící poklice,která mi moc netěsnila, ale to je konstrukční detail,utěsněním ještě zvýším výkon.Parní výkon -za 1 hod 4o rámků(!),přikládal sem jen vytavenýma rámkama a doléval jsem vodu ...jakmile vosk sjel do síta měnil jsem rámky,byly od páry suché bez vosku a bez problémů by šli znovu zatavit,vosk čistý,čistá rychlá práce,výtěžnost vysoká,košilky po akci nešpinily vůbec voskem,se zkouškou sem spokojený,chce to jen dořešit detaily...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 25. 5. 2006
Re: ?it?n? v?ela?sk?ch rukavic (16650) (16663) (16666) (16667) (16680)

Dne čtvrtek 25 května 2006 17:32 vasek svoboda napsal(a):

> Ženě jem říkal,že to moc času nepotřebuje.Asi jsem neřekl celou
> pravdu.Ahoj. A to lítá.

:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vasek svoboda (e-mailem) --- 25. 5. 2006
Re: ?it?n? v?ela?sk?ch rukavic (16650) (16663) (16666) (16667)

Ahoj,nejsi sám.
S alergií mám podobný problém.Při téměř stejném věku jsem začal taky v r.2000 a začal chodit do včel bez rukavic pod vedením zkušeného včelaře.Do končetin včelí bodnutí nevadilo,to byl jenom lokální otok a později již vůbec.Ale,do krku to vadilo.To jsem pak byl jak muž s obří hlavou.Otekl jsem již celý a dřevnatěl jazyk.Takže po vyšetření zjištěna alergie a nyní chodím po měsíci na injekci na alergologii.Podle vyjádření doktora se alergie nemůže výrazně zlepšit,jen utlumit těma injkcema,případně beru preventivně zirtek.Při častějším počtu pobodání od včel se má alergie zhoršovat.Pravdou je,že si na to dávám pozor ažihadlo dostanu vyjímečně,takže jsem již dlouho neotekl .
Je nutné neprovokovat vůněmi nebo pachy těla ,oblečení apod,mít mírné včelky a nebýt plašič včel.Před zásahem do včel mít vše připravené.Dodržování těchto zásad se mi ale ne vždy podaří na 100%.Žihadel mám nasbíráno asi kolem 200 .
Včelky mám pořád a v sobotu jdeme s kamarádem vytáčet a dělat oddělky.Je to dobrý koníček . Ženě jem říkal,že to moc času nepotřebuje.Asi jsem neřekl celou pravdu.Ahoj.
A to lítá.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Linka <ales.linka/=/preciosa.com>
> Předmět: Re: ?it?n? v?ela?sk?ch rukavic
> Datum: 24.5.2006 13:35:15
> ----------------------------------------
> Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
> Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
> Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně
> alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně
> svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel
> asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem před
> 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k
> doktorovi na injekci).
> Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení
> pustil.
> Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě to
> bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké
> chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem
> začal pozorovat, že se reakce snižuje.
> Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků
> (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud dostal,
> se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží
> - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do 10
> let Vám již nebudu muset závidět).
> Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu (odběr
> medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10
> včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim
> silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
> I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vaclav (193.165.75.143) --- 25. 5. 2006
mezistěny


Dobrý den,
poradí někdo, kde se dá koupit lis na výrobu mezistěn?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vaclav (193.165.75.143) --- 25. 5. 2006
mezistěny

Dobrý den,
poradí někdo,kde bych mohl koupit, nebo nějakým spůsobem vyrobit lis na mezistěny?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 25. 5. 2006
Re: Antwort: RE: Nízké nebo vysoké nástavky (16668) (16669)

......Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější
do nižších poloh (nižší nadmořská výška)......

u nadmořské výšky je spíše podstatná r.délka než výška a půdorys(v chladnějších oblastech mají radši "komín")

42x....je univerzální míra pro všechny naše snůškové oblasti,o tom že je biologicky vhodnější pro včely není třeba snad nikoho přesvědčovat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 5. 2006
Antwort: Matečník tiché výměny (16673)

nekladie, lebo sa chce rojit. Urob s nou odlozenec - ramik na ktorom sedi
+ 4 ramiky so vcelami. V povodnom vcelstve nechaj len jednu Mb. Povodne
vcelstvo skotroluj o 3 tyzdne ci je v nom uz oplodnena mlada matka. Ak das
do odlozenca aj ramik zavieckovaneho plodu ( prirodzene bez Mb ) ulahcis
odlozencu jeho rozvoj.

Matej






"TomĂĄ" <e-mail/=/nezadan>
25.05.2006 09:24
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Mateèník tichÊ výmÏny






Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi
by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě
teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat
jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je
přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když
volnÊ buňky v úle jsou.
Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají
nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vít Martínek (195.144.99.106) --- 25. 5. 2006

Taky mám dojem, že reakce na včelí bodnuti se mi postupně trošku zlepšuje (a pokud se nezlepšuje, tak určitě se nezhoršuje). A posledni zkušenost z tohoto vikendu - dostal jsem žihadlo do oka. Poté co jsem dostal calciovku do žíly, vzal jsem si zyrtek... tak jsem vůbec neviděl na oko 3/4 dne. Ještě že jsem to nedostal i do druhého oka :-). Stejně je to ale nadherny koníček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 25. 5. 2006
Re: Mate?n?k tich? v?m?ny (16673)

nemas pocit, ze se ti chteji vyrojit?

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mate?n?k tich? v?m?ny
> Datum: 25.5.2006 09:24:48
> ----------------------------------------
> Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi
> by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
> Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě
> teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat
> jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je
> přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když
> volné buňky v úle jsou.
> Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají
> nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomᚠ(81.30.251.9) --- 25. 5. 2006
Matečník tiché výměny

Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když volné buňky v úle jsou.
Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 25. 5. 2006
Re: Vnitřní nátěr úlového dna (16619)

Děkuji všem za zajímavé názory a rady. Zkusím to natřít a uvidí se časem kolik to vydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (195.47.40.133) --- 24. 5. 2006
Re: Čitění včelařských rukavic (16650) (16663) (16666) (16667)

Včelařim rok a nejlepší napad co rodiče dostaly, že když jsem byl pryč v lete takže mi vyprali halenku co používám... Prací prášky včelám voněj uplně nádherne a ja nestíhal utíkat... a začal jsem byt nervozní když jsem kolem sebe slyšel bzukot, ale překonal jsem to a i když jdu ke včelam jako kosmonaut, tak aspon vim že to riziko minimalizuji a delam v klidu, asi bych ted byl neoblečenej strašně nervozni....

Samozřejmě beru včeli bodnuti jako nutnou daň ktery se stejnak nevyhnu a když dostanu jednu do kožichu , zjistil jsem že mi na otok pomaha fenistyl gel (nebo jak se přesne jmenuje). ted mi pomohl když jsem jednu dostal do pysku (při praci mimo uly) a vypadal jak havajskej domovnik....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 5. 2006
Re: Čitění včelařských rukavic (16650) (16663) (16666) (16667)

No, alergii jsem sice neměl, ale taky během doby včelaření pozoruji silný
ústup intenzity reakcí na včelí bodnutí. Kdysi pro mě znamenalo včelí
bodnutí až třídenní velký otok tohoto místa. To se postupně snižovalo,
dneska většinou vůbec neoteču a pokud ano, tak to během obvykle půl dne
zmizí a je to jen malinký otok, nikdy ne tak rozsáhlý jako tehdy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale Linka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 1:35 PM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
> Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
> Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně
> alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně
> svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel
> asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem
před
> 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k
> doktorovi na injekci).
> Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení
> pustil.
> Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě
to
> bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké
> chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem
> začal pozorovat, že se reakce snižuje.
> Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků
> (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud
dostal,
> se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží
> - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do
10
> let Vám již nebudu muset závidět).
> Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu
(odběr
> medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10
> včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim
> silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
> I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78290 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 16670 do č. 16730)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu