78731

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 16112 do č. 16232

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16087) (16107)

Z trysky bych měl obavy, ten větrák je dost slabý a ta tryska proto může
dost snížit průtok vzduchu a tak i když tam ta tepelná pojistka bude, je to
levný aušus, spirála se přehřeje a životnost bude ještě nižší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:28 AM
Subject: Re: Desinfekce


> tepelná pojistka tam určitě je, je přinýtovaná u spirály.Vypadá jako
starší
> elektrolytický kondenzátor.motorek se nepřerušuje, jen se prostě
> zastaví.Řekl bych , že se zahřejí ložiska a pak stojí.jinak objem vzduchu
> se mi zdá přiměřený.Než zvyšovat výkon větráku, je vhodnější použít
nějakou
> plochou trysku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16100) (16103) (16105) (16108) (16111)

no to máš pravdu vždyť nenapsal o jaké typy úlů jde nebo ano . ALE I TAK JDE VYROBIT JEDNODUCHÁ VLOŽKA DO NÁSTAVKU KTERÁ SE TAM VLOŽÍ ZEVNITŘ ABY VČELY NEPROSTAVOVALY VOLNÝ PROSTOR

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 11:46:21
> ----------------------------------------
> No dobře, pokud může na nové nastavky pokládat ty staré, tak proč by se
> vůbec ptal? Prostě je postupně během cca tří let obmění. Když se takhle
> ptal, tak to přece znamená, že to u něho z nějakého důvodu nejde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:31 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> My si nerozumíme co mu letos brání používat jako medník steré nástavky Ty
> přece také měníš 1/3 - 1/2 rámků ročně uvažuj úl má 40 rámků na podzim
> zrušíš 20 a na jaře vložíš 20 mezistěn On přesune dvacet rámků steré míry
> na medník a vloží dvacet 20 mezistěn nové míry do plodiště předností je
> spotřeba jen dvaceti mezistěn na úl
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 11:17:32
> > ----------------------------------------
> > Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
> > jiný rozměr.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pepan" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
> > Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> >
> >
> > ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
> > ročně Jen se toho nebát
> >
> > PEPAN
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16100) (16103) (16105) (16108) (16111)

radime a pepo: dvakrat cti a jednou pis...

___-
Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
protáhne na několik let.
Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
množství mezistěn ?
Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
___-



jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 11:46:16
> ----------------------------------------
> No dobře, pokud může na nové nastavky pokládat ty staré, tak proč by se
> vůbec ptal? Prostě je postupně během cca tří let obmění. Když se takhle
> ptal, tak to přece znamená, že to u něho z nějakého důvodu nejde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:31 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> My si nerozumíme co mu letos brání používat jako medník steré nástavky Ty
> přece také měníš 1/3 - 1/2 rámků ročně uvažuj úl má 40 rámků na podzim
> zrušíš 20 a na jaře vložíš 20 mezistěn On přesune dvacet rámků steré míry
> na medník a vloží dvacet 20 mezistěn nové míry do plodiště předností je
> spotřeba jen dvaceti mezistěn na úl
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 11:17:32
> > ----------------------------------------
> > Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
> > jiný rozměr.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pepan" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
> > Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> >
> >
> > ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
> > ročně Jen se toho nebát
> >
> > PEPAN
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16087) (16107) (16112)

TY TRYSKY SE BĚŽNĚ PRODÁVAJÍ


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Desinfekce
> Datum: 26.4.2006 11:50:39
> ----------------------------------------
> Z trysky bych měl obavy, ten větrák je dost slabý a ta tryska proto může
> dost snížit průtok vzduchu a tak i když tam ta tepelná pojistka bude, je to
> levný aušus, spirála se přehřeje a životnost bude ještě nižší.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:28 AM
> Subject: Re: Desinfekce
>
>
> > tepelná pojistka tam určitě je, je přinýtovaná u spirály.Vypadá jako
> starší
> > elektrolytický kondenzátor.motorek se nepřerušuje, jen se prostě
> > zastaví.Řekl bych , že se zahřejí ložiska a pak stojí.jinak objem vzduchu
> > se mi zdá přiměřený.Než zvyšovat výkon větráku, je vhodnější použít
> nějakou
> > plochou trysku.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16110)

Včelí vosk se taví okolo 60 st C, přesně to teď nevím, u propolisu to není
jednoznačné, některé jeho složky se netaví vůbec, postupně od teploty ulu po
100 - 150 st C se stává čím dál tekutější.
Pro opalování se jako správná intenzita uvádí mírné zhnědnutí opalovaného
dřeva. U vosku se vosk rozpustí a za vzniku pěny nasakává do dřeva, to by
snad mohlo být jako indikátor. Propolis začíná kouřit a intenzívně vonět.
Ale původní vosk a propolis by měl být před opalováním odstraněn, opalovat
by se měly čisté stěny bez nánosů. Jedině uvažuji jako vnitřní impregnaci
nastavků zapracování včelího vosku do dřeva pod teplem. Ale co jsem to zatím
zkoušel horkovzdušnou pistolí, je to piplačka snad ještě dvakrát horší než
obyčejné opalování, uvažuji o zažehlování vosku starou žehličkou. Připravuji
teď pár nových nastavků, tak až budou hotové, zkusím to.
Jestli mají nějaké opalovací pistole teploměr, to nevím. Pro opalování to
zas tak moc potřeba není. Možná to budou pistole určené pro teplovzdušné
svařování plastů, tam je přesná teplota velice důležitá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:41 AM
Subject: Re: Desinfekce


> Radime a při jaké teplotě se taví prpolis, vosk a podobně?Nešlo by to
využí
> pro rychlou orientaci?Jinak teď prý již prodávají opalovačky s
> teploměrem.Nejdřív byl jen jako stupnice z LED diod a nyní za ještě menší
> cenu je s LCD teploměrem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16100) (16103) (16105) (16108) (16111) (16114)

Omluvám se.
Takže jen záleží, kolik práce oproti normálnímu ošetřování včelstev do toho
chceš vrazit a nakolik si ochoten nechat kvůli výměně rámků snížit výnos
medu a jestli to chceš udělat během roku nebo více let.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:58 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


radime a pepo: dvakrat cti a jednou pis...

___-
Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
protáhne na několik let.
Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
množství mezistěn ?
Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
___-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16100) (16103) (16105) (16108) (16111) (16114)

1) V DOTAZU CHYBÍ JEDEN ÚDAJ a to z lakého úlu přeházíš nestačí jen rámková míra 2) NEPŘIDÁVEJ TRADIČNĚ ALE CELÉ NÁSTAVKY DO SPOD V POHODĚ TO POSTAVÍ Není pravdou, že o to budeš mít menší výnos. včely v určitém věku produkují vosk ať chtějí nebo ne a pokud nemají kde stavět tak šupiny vosku vynášejí ven a obavy s rojení jsou také liché Právě mnoštví prostou ke stavbě je jedním z prostředků proti rojové náladě starých rámků tam nech co nejméně JEN S PLODEM přidávání mezistěn po jedné je budečáková technologie a je úplně zbytečná. přechod matky na mezistěny zajisti přendáním rámku na kterém bude mezi mezistěny a odděl mřížkou NEBOJ SE TOHO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 11:58:33
> ----------------------------------------
> radime a pepo: dvakrat cti a jednou pis...
>
> ___-
> Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
> vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak urychlit
> přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
> protáhne na několik let.
> Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
> zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
> množství mezistěn ?
> Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně ?Nezná
> někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> ___-
>
>
>
> jd
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 11:46:16
> > ----------------------------------------
> > No dobře, pokud může na nové nastavky pokládat ty staré, tak proč by se
> > vůbec ptal? Prostě je postupně během cca tří let obmění. Když se takhle
> > ptal, tak to přece znamená, že to u něho z nějakého důvodu nejde.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, April 26, 2006 11:31 AM
> > Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> >
> >
> > My si nerozumíme co mu letos brání používat jako medník steré nástavky Ty
> > přece také měníš 1/3 - 1/2 rámků ročně uvažuj úl má 40 rámků na podzim
> > zrušíš 20 a na jaře vložíš 20 mezistěn On přesune dvacet rámků steré míry
> > na medník a vloží dvacet 20 mezistěn nové míry do plodiště předností je
> > spotřeba jen dvaceti mezistěn na úl
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > > Datum: 26.4.2006 11:17:32
> > > ----------------------------------------
> > > Jenže on potřebuje stoprocentní obměnu za rok, protože přesunuje včely na
> > > jiný rozměr.
> > >
> > > R. Polášek
> > >
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "Pepan" <>
> > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > > Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:57 AM
> > > Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > >
> > >
> > > ale bude. pak každý rok postup zopakuje a obněna díla bude 1/3 -1/2 díla
> > > ročně Jen se toho nebát
> > >
> > > PEPAN
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
>
> Jakub Dolínek
>
> dolinek/=/email.cz
> ICQ 162151770
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16100) (16103) (16105) (16108) (16111) (16114) (16118)

to je sice pravda, že včely produkují vosk, ať ho použijí nebo ne, ale když
bude zrovna snůška a včely nebudou mít buňky na sladinu, tak pár dnů než ty
první včely, co produkují vosk, mezistěny postaví, tak létavky přinesou o to
míń a zanesou tím buňky, co jinak měly jít na plod. Vznikne umělý nedostatek
prostoru. O to jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 12:26 PM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


1) V DOTAZU CHYBÍ JEDEN ÚDAJ a to z lakého úlu přeházíš nestačí jen rámková
míra 2) NEPŘIDÁVEJ TRADIČNĚ ALE CELÉ NÁSTAVKY DO SPOD V POHODĚ TO POSTAVÍ
Není pravdou, že o to budeš mít menší výnos. včely v určitém věku produkují
vosk ať chtějí nebo ne a pokud nemají kde stavět tak šupiny vosku vynášejí
ven a obavy s rojení jsou také liché Právě mnoštví prostou ke stavbě je
jedním z prostředků proti rojové náladě starých rámků tam nech co nejméně
JEN S PLODEM přidávání mezistěn po jedné je budečáková technologie a je
úplně zbytečná. přechod matky na mezistěny zajisti přendáním rámku na kterém
bude mezi mezistěny a odděl mřížkou NEBOJ SE TOHO


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16100) (16103) (16105) (16108) (16111) (16114) (16118) (16119)

TO VYŘEŠÍ VČASNÝM ODBĚREM MEDU NEBO I PŘIDÁNÍM MEZISTĚN DO MEDNÍKU A NAVÍC TAK ZÍSKÁ MED LEPŠÍ KVALITY NEB NENÍ ZATÍŽEN ZBYTKY LÉČIV Z MINULÉ ZIMY jSOU TU TECHNOLOGIE KDY SE VEŠKERÉ PLÁSTY NA PODZIM VYTAVÍ A NA JAŘE SE DOPLŇUJE JEN MEZISTĚNAMI

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 12:58:33
> ----------------------------------------
> to je sice pravda, že včely produkují vosk, ať ho použijí nebo ne, ale když
> bude zrovna snůška a včely nebudou mít buňky na sladinu, tak pár dnů než ty
> první včely, co produkují vosk, mezistěny postaví, tak létavky přinesou o to
> míń a zanesou tím buňky, co jinak měly jít na plod. Vznikne umělý nedostatek
> prostoru. O to jde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 12:26 PM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> 1) V DOTAZU CHYBÍ JEDEN ÚDAJ a to z lakého úlu přeházíš nestačí jen rámková
> míra 2) NEPŘIDÁVEJ TRADIČNĚ ALE CELÉ NÁSTAVKY DO SPOD V POHODĚ TO POSTAVÍ
> Není pravdou, že o to budeš mít menší výnos. včely v určitém věku produkují
> vosk ať chtějí nebo ne a pokud nemají kde stavět tak šupiny vosku vynášejí
> ven a obavy s rojení jsou také liché Právě mnoštví prostou ke stavbě je
> jedním z prostředků proti rojové náladě starých rámků tam nech co nejméně
> JEN S PLODEM přidávání mezistěn po jedné je budečáková technologie a je
> úplně zbytečná. přechod matky na mezistěny zajisti přendáním rámku na kterém
> bude mezi mezistěny a odděl mřížkou NEBOJ SE TOHO
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098)

Dělaj jsi to takhle, nebo je to jen teorie?

Já přecházel loni a letos to dělám opět a není to zase tak jednoduché, jak
se tu všem zdá.
Loni jsem se trefil do špatného počasí a byly velké problémy s rojením.
Když ti dole holky nebudou stavět, tak si nahoře klidně narazej matečníky.
Možná bych tu variantu se sklepáním do prázdných nástavků a krmením bral
jako velice dobrou ....nakonec roje se tak usazují a jde to bez problémů.
Osobně jsem využil určité "kompatibility" tachovského nástavku k
Langstrothu... Optimál je tuším o nějaký rámek širší, takže tam by mohla
vzniknout mezera.
Ale já jsem posadil L.nástavek s mezistěnami jako další nástavek nahoru a
po vystavění tam matka normálně přejde....spodní nástavek se překryje mateří
mřížkou a je po parádě.
Za 21 dní je plod ve spodních nástavcích odlíhnutý a nástavky se mohou
odebrat a nahoru se přidávají další nástavky dokud je stavební pud. Včely se
stejně přesunují nahoru, když dole není plod a mají v horních nástavcích
očka.
Navíc směrem nahoru lépe stavějí a když je místo v hornějším nástavku, tak
tam matky přejde raději a rozšíří tím směrem plodiště, než dolů.
Nesmí se zapomenout krmit, pokud není snůška, jinak nestavějí a neplodují
atd. a další následky jsou zřejmé...nebudu popisovat.
Dokonce jsem viděl na stanovišti na Mendlově včelínu, že pan prof. Ptáček
staví na sebe různé nástavky různých měr (bez falců) a jde to v pohodě,
pokud nevznikají mezi nástavky mezery.
Arnošt
----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:33 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


NECHÁPU STÁLE CO ŘEŠÍTE
jednoduše postavím nový úl s jedním nástavkem nebo dvěma podle včelstva
sklepu tam osazenstvo původního úlu položím mřížku a na ni postavím staré
nástavky vzniklé mezery překryji dostupnými materiály část včel se vrátí k
plodu a část zůstává s matkou v plodišti jediná nevýhoda je mezera v kladeí
1-3 dny matka začne klást i do rozestavěných buněk Staré plásty po medobraní
zrušit je to stejné jak podstavováni nástavků s mezistěnami
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 09:57:20
> ----------------------------------------
> jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a
> včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho
> typu úlu
> do druhého typu"
>
> proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali
> vyzkouset
> na svych :-)
>
> kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email
> zajemcum.
>
> jd
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 09:43:34
> > ----------------------------------------
> > presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich
> > ...
> > http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
> >
> > hodne se to tam resilo...
> >
> > tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a
> podle
> > ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z
> > ni mit
> > med):
> > _____________________________________________________________________-
> > Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré
> > předpovědi.
> Odsuň
> > původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3
> nástavky.
> > Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej
> > (pokud
> tedy
> > nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
> >
> > Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani
> > jeden -
> včely
> > (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se
> > jim
> na
> > mezistěny. Starý úl zruš.
> >
> > Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a
> > rozbíhají
> se,
> > dodej novou.
> >
> > Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je
> všechen
> > pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost
> klást.
> > Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
> >
> > Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom
> přehoď
> > nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
> > dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
> >
> > Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je
> někdy
> > kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho
> > a
> můžeš
> > zimovat na čtyřech nástavcích.
> >
> > Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem,
> které
> > využije jarní snůšku.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména
> > matky,
> > přejít na nové mezistěny.
> > Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
> > úspěšné.
> >
> > Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry),
> > udělej
> z
> > nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na
> > mezistěny
> a
> > staré dílo zruš.
> >
> > _____________________________________________________________________-
> > _____________________________________________________________________-
> >
> > tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas
> > nejakou
> > snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se
> > vsechno
> > stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
> >
> > zdravim.
> >
> > jd
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re:
> > > Datum: 25.4.2006 22:37:24
> > > ----------------------------------------
> > > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu
> > > plodiště
> > > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> > > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
> > > urychlit
> > > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se
> > > to
> > > protáhne na několik let.
> > > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám
> > > v
> > > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví
> > > větší
> > > množství mezistěn ?
> > > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
> > > ?Nezná
> > > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> > >
> > >
> > >
> >
> > Jakub Dolínek
> >
> > dolinek/=/email.cz
> > ICQ 162151770
> >
> > ____________________________________-
> > ____________________________________-
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
> Jakub Dolínek
>
> dolinek/=/email.cz
> ICQ 162151770
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098)

Jen dodám, že jim přidávám nahoru nástavky už teď s předstihem, dokud se
nebudou ve starém plodišti tísnit. To už je pak fakt pozdě jim přidat
nástavek mezistěn jakýchkoli kamkoli.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláąek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:40 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


Problém není v tom, jak přinutit včely, aby postavily nové plodiště na
nových mezistěnách, to jde dobře, ale v tom, že potom nejspíš nebude mít
další plásty na nové míře na využití dalších snůšek.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16121)

KDYBYCH TO NEDĚLAL TAK SE TADY O TOM NEBUDU ROZEPISOVAT

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> Datum: 26.4.2006 13:47:22
> ----------------------------------------
> Dělaj jsi to takhle, nebo je to jen teorie?
>
> Já přecházel loni a letos to dělám opět a není to zase tak jednoduché, jak
> se tu všem zdá.
> Loni jsem se trefil do špatného počasí a byly velké problémy s rojením.
> Když ti dole holky nebudou stavět, tak si nahoře klidně narazej matečníky.
> Možná bych tu variantu se sklepáním do prázdných nástavků a krmením bral
> jako velice dobrou ....nakonec roje se tak usazují a jde to bez problémů.
> Osobně jsem využil určité "kompatibility" tachovského nástavku k
> Langstrothu... Optimál je tuším o nějaký rámek širší, takže tam by mohla
> vzniknout mezera.
> Ale já jsem posadil L.nástavek s mezistěnami jako další nástavek nahoru a
> po vystavění tam matka normálně přejde....spodní nástavek se překryje mateří
> mřížkou a je po parádě.
> Za 21 dní je plod ve spodních nástavcích odlíhnutý a nástavky se mohou
> odebrat a nahoru se přidávají další nástavky dokud je stavební pud. Včely se
> stejně přesunují nahoru, když dole není plod a mají v horních nástavcích
> očka.
> Navíc směrem nahoru lépe stavějí a když je místo v hornějším nástavku, tak
> tam matky přejde raději a rozšíří tím směrem plodiště, než dolů.
> Nesmí se zapomenout krmit, pokud není snůška, jinak nestavějí a neplodují
> atd. a další následky jsou zřejmé...nebudu popisovat.
> Dokonce jsem viděl na stanovišti na Mendlově včelínu, že pan prof. Ptáček
> staví na sebe různé nástavky různých měr (bez falců) a jde to v pohodě,
> pokud nevznikají mezi nástavky mezery.
> Arnošt
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:33 AM
> Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>
>
> NECHÁPU STÁLE CO ŘEŠÍTE
> jednoduše postavím nový úl s jedním nástavkem nebo dvěma podle včelstva
> sklepu tam osazenstvo původního úlu položím mřížku a na ni postavím staré
> nástavky vzniklé mezery překryji dostupnými materiály část včel se vrátí k
> plodu a část zůstává s matkou v plodišti jediná nevýhoda je mezera v kladeí
> 1-3 dny matka začne klást i do rozestavěných buněk Staré plásty po medobraní
> zrušit je to stejné jak podstavováni nástavků s mezistěnami
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > Datum: 26.4.2006 09:57:20
> > ----------------------------------------
> > jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a
> > včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho
> > typu úlu
> > do druhého typu"
> >
> > proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali
> > vyzkouset
> > na svych :-)
> >
> > kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email
> > zajemcum.
> >
> > jd
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> > > Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
> > > Datum: 26.4.2006 09:43:34
> > > ----------------------------------------
> > > presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich
> > > ...
> > > http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
> > >
> > > hodne se to tam resilo...
> > >
> > > tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a
> > podle
> > > ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z
> > > ni mit
> > > med):
> > > _____________________________________________________________________-
> > > Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré
> > > předpovědi.
> > Odsuň
> > > původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3
> > nástavky.
> > > Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej
> > > (pokud
> > tedy
> > > nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
> > >
> > > Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani
> > > jeden -
> > včely
> > > (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se
> > > jim
> > na
> > > mezistěny. Starý úl zruš.
> > >
> > > Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a
> > > rozbíhají
> > se,
> > > dodej novou.
> > >
> > > Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je
> > všechen
> > > pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost
> > klást.
> > > Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
> > >
> > > Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom
> > přehoď
> > > nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
> > > dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
> > >
> > > Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je
> > někdy
> > > kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho
> > > a
> > můžeš
> > > zimovat na čtyřech nástavcích.
> > >
> > > Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem,
> > které
> > > využije jarní snůšku.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména
> > > matky,
> > > přejít na nové mezistěny.
> > > Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
> > > úspěšné.
> > >
> > > Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry),
> > > udělej
> > z
> > > nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na
> > > mezistěny
> > a
> > > staré dílo zruš.
> > >
> > > _____________________________________________________________________-
> > > _____________________________________________________________________-
> > >
> > > tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas
> > > nejakou
> > > snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se
> > > vsechno
> > > stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
> > >
> > > zdravim.
> > >
> > > jd
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
> > > > Předmět: Re:
> > > > Datum: 25.4.2006 22:37:24
> > > > ----------------------------------------
> > > > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu
> > > > plodiště
> > > > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
> > > > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
> > > > urychlit
> > > > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se
> > > > to
> > > > protáhne na několik let.
> > > > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám
> > > > v
> > > > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví
> > > > větší
> > > > množství mezistěn ?
> > > > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
> > > > ?Nezná
> > > > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > > Jakub Dolínek
> > >
> > > dolinek/=/email.cz
> > > ICQ 162151770
> > >
> > > ____________________________________-
> > > ____________________________________-
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> >

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 26. 4. 2006
Struktura 8.sjezdu CSV prosinec 2005

Druhy den jednáni,misto stanoveneho programu diskuse na prispevky,zacal vystoupenim M.Peroutky-reagoval na prispevky a objasnil jejim autorum podstatu problemu /zadny dialog a diskuse ale monolog/
Vazene damy a panove,vazeni ucastnici...Dovolte abych i ja vam popral hezkou nedeli a dejte mi trochu casu,abych mohl..reagovat na nektere diskusni prispevky...

Ludek Sojka : Vazeni delegati,vazeni hoste,pokusil bych se take na nektere drobne pripominky trochu reagovat.Zaznela tady kritika,ze hlavni ukoly...jsou prilis obecne formulovany.Chci vam k tomu rici ze ukolem z dnesniho usneseni bude tyto ukoly rozpracovat,zkonkretizovat.Musime zacit tezi a z te vychazet dal,abychom vedeli jak postupovat.Nebude tudiz s temito ukoly nakladano tak,jak zneji,ale budou dusledne rozpracovany.
Ke vcelarske konferenci a casopisu na internetu.Pratele...je znamenitym diskusnim klubem...pokud se ale zacne politikarit a pred sjezdem to bylo cilene...Nevim,kdo to tak dobre umel zrezirovat.

V prubehu sjezdu precetl pritel Sojka dva dopisy
Prvni dopis neni vubec radostny.Prisel od spolecnosti -Protocol Servoce tajemnika Nezmara:Vazene damy,vazeni panove,obracim se na vas s vyjadrenim ke clanku ...clanek poskozuje dobre jmeno CSV i spolecnosti...clanek je napsan zpusobem,ktery muze manipulovat nazory...Pri zjisteni ze obsahem jsou dedukce z neoverenych a nepravdivych informaci...vyuzijem vsech prostredku,ktere pravni rad poskytuje.obracime se na soud a organy cinne v trestnim rizeni/jeste stale se obraci/
Pritel Sojka jeste dodal: Pokud mnozi z vas v tuto chvili PONEKUD TAPOU A NEVEDI OC JDE,doporucuji vam,abyste v prubehu poledni prestavky obratili na cleny UV kteri byli na seminari o pripravovanem programu.
Druhy dopis ma vyrazne jiny charakter,je to pozdrav od vcelaru ze ZO Slusovic.:Chceme pozdravit vase jednani...Nase podekovani zasilame dosavadnim clenum UV za jejich poctivou petiletou praci pro vsechny vcelare

Jinak byl druhy den ve znameni volby ustredniho vyboru.
Predseda navrhove komise Vilem Frisch oznamil vysledek:Zahy si clenove zvoleneho UV odhlasovali,ze nechteji znat a tedy ani zverejnit,konkretni pocty hlasu jednotlivych kandidatu ktere obdrzeli,povazuji to za zbytecne.

Analiza pripravy 8.sjezdu Vlastimila Soboty:
..volebni vyrocni clenske schuze v ZO a okresnich konferenci jsme pravidelne vyhodnocovali.Clenove UV pritomni na techto akcich ,zajimali se o pripominky i naladu nezi vcelari.Vyzadovalo to nesmirne usili zajistit pripravu a chod sjezdu...
Prubeh jednani klidny a racionalni,i kdyz atmosfera,rozvirena pred sjezdem,klid prilis nepripominala.Kamsi to smerovalo,nervozita kazdym dnem narustala...Vyhrocenejsi atmosferu vzdycky pred sjezdem citit,avsak tentokrat to bylo mnohem a mnohem drsnejsi...

/POCTY HLASU JEDNOTLIVYCH KONKRETNICH CLENU KTERE OBDRZELI PRI VOLBE DO USTREDNIHO VYBORU,JSME VYHODNOTILI TAK,ZE MUSIME ZABRANIT ZVEREJNENI NEDOSTATECNE OHODNOCENYCH KANDIDATU DO PREDSEDNICTVA-nebo se rozviri a vyhroti atmosfera !

Nove zvoleny UV poprve zasedal a zvolil si opet predsedou Ludka Sojku,mistopredsedu V.Sobotu,tajemnika Peroutku,predsedu UKRK Dibiska.Lidek Sojka se k vysledkum vyjadril a privital,ze se predsednictvo obnenilo z polovice,coz prinese novou dinamiku :
Novy clen predsednictva Stanislav Balik,delegat OV Sumperk,kde jsem uz tretim volebni obdobi predsedou.Predtim jsem byl necele 3funkcni obdobi jednatelem OV.Patrim k tem jednatelum,kteri museli OVNF psat hlaseni,kolik jsme sesbirali kuzii od kraliku,kolik stareho zeleza,kolik jsme sehrali fotbalovych utkani se sovetskou posadkou....Ukresy nikdo nezrusil-zrusily se jen urady.Tak vznikly,ale pockejme,az nas k tomu bude krajska sprava nutit,abychom prestruovali nas svaz...

Nas kandidat do UV CSV pracuje v OV Praha-zapad . Radu let vykonaval funkci predsedy tohoto vyboru.Zname ho jako slusneho,poctiveho,pracoviteho cloveka,kteremu jde predevsim o rozvoj naseho vcelarstvi.Proto jsme jej opet navrhli jako kandidata na predsedu UVCSV
/Jde o kandidaturu Ludka Sojky-poznamka redakce/


franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (212.27.199.39) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16122)

Loni jsem také přecházel na optimály
uteplené nástavky 39*24 přesně pasovaly na optimál.
Když jsem matku dal do nového nástavku s mezistěnami 42*27,5 a ten původní nad něj nad mřížku druhý den se vyrojily, takže to chce nechat jeden plást s plodem v novém plodišti (pomocí hřebíku jsem na jedné straně prodloužil ouško rámku, buď přidrátovat nebo do boční loučky vyvrtat dírku)pak simulovat snůšku roztokem 1:1 pokud není v přírodě snůška, po 3 týdnech staré nástavky vyklepat a odstranit ten jeden rámek po čase odstranit nejdříve na bok a pak pryč. Pokud mohu radit, chtělo by si to od jiného včelaře pořídit již vystavěné souše do plodiště pak jde vše rychleji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (212.27.199.39) --- 26. 4. 2006
Lipové fošny

Nemáte někdo kontakt na prodejce lipových fošen silné 30 mm.
Oblast-východ Středních Čech, Praha, Hradec králové.
Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16122) (16125)

> Když jsem matku dal do nového nástavku s mezistěnami 42*27,5 a ten původní
> nad něj nad mřížku druhý den se vyrojily, takže to chce nechat jeden
plást
> s plodem v novém plodišti (pomocí hřebíku jsem na jedné straně prodloužil

já to řeším u norského zimování v srpnu ( zajímavý kontrast srpen -
zimování) tím, že jim pár dnů předtím dám doprostřed plodiště polovystavený
plást a ten potom nechávám mezi mezistěnami. Plást matka často zaklade a i
když ne, tak stačí na udržení včel mezi mezistěnami, aby z toho úlu s
mezistěnami neutekly.
Tady by se dalo použít nechat je vystavět 1 mezistěnu třeba na staré rámkové
míře a umístit ji do nového nastavku i za cenu nějaké úpravy. Pokud mezi
rámky staré míry nějaké vystavěné mezistěny už nejsou. Každopádně to musí
být světlý, nejlépe nezakladený plást, jak se přenese tmavý, je to horší.
Včely vnímají nějak negativně rozdíl mezi světlými nevystavenými mezistěnami
a tmavým zakladeným původním plástem a nerady je potom stavějí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 3:39 PM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


> Loni jsem také přecházel na optimály
> uteplené nástavky 39*24 přesně pasovaly na optimál.
> Když jsem matku dal do nového nástavku s mezistěnami 42*27,5 a ten původní
> nad něj nad mřížku druhý den se vyrojily, takže to chce nechat jeden
plást
> s plodem v novém plodišti (pomocí hřebíku jsem na jedné straně prodloužil
> ouško rámku, buď přidrátovat nebo do boční loučky vyvrtat dírku)pak
> simulovat snůšku roztokem 1:1 pokud není v přírodě snůška, po 3 týdnech
> staré nástavky vyklepat a odstranit ten jeden rámek po čase odstranit
> nejdříve na bok a pak pryč. Pokud mohu radit, chtělo by si to od jiného
> včelaře pořídit již vystavěné souše do plodiště pak jde vše rychleji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094)

Mě se osvědčilo před krmením nasypat včely na mezistěny a krmit asi o čtyři
kila cukru více než obvykle. Vystaví celé plodiště a když se to spojí s
přeléčením, tak je to dobrá kombinace. Je však nutno dobře drátkovat, aby se
mezistěny nezbortily.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA


----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 9:57 AM
Subject: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru


> jeste jsem zapomnel - j. zigal porada 27/5/2006 kurs "zaměřený na snadné a
> včasné převádění včelstev z jedné rámkové míry na druhou nebo z jednoho
> typu úlu do druhého typu"
>
> proste to ukaze v praxi na svych vcelstvech tem, kteri by se to bali
> vyzkouset na svych :-)
>
> kona se to kousek od macochy - podrobnejsi info s kontaktem poslu na email
> zajemcum.
>
> jd
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
>> Předmět: Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru
>> Datum: 26.4.2006 09:43:34
>> ----------------------------------------
>> presne na tohle tema byl minulou sobotu kurs u m. sedlacka v bucovicich
>> ...
>> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/akce.php?Kod=1
>>
>> hodne se to tam resilo...
>>
>> tady je ve zkratce popis prechodu - od j. zigala - ktery je odzkouseny a
>> podle
>> ktereho to trva pul sezony - jarni snuska pritom bude vyuzita (budes z ni
>> mit
>> med):
>> _____________________________________________________________________-
>> Vše se děje navečer někdy na konci snůšky z řepky a při dobré předpovědi.
>> Odsuň
>> původní úl a na jeho místo dej nový, vystrojený mezistěnami - celkem 3
>> nástavky.
>> Ze starého úlu přeměť co nejrychleji všechny včely - matku nehledej
>> (pokud tedy
>> nechceš zárověň měnit). Dej včelám dvě láhve roztoku.
>>
>> Staré plodové plásty dej vylíhnout do jiného úlu - nepřevějuš ani jeden -
>> včely
>> (a hlavně matka) by se ho držely "jako sopl košile" :-) a nechtělo by se
>> jim na
>> mezistěny. Starý úl zruš.
>>
>> Druhý den jen zběžně zkontroluj, zda je tam matka - pokud hučí a
>> rozbíhají se,
>> dodej novou.
>>
>> Včely začnou po 24-48 hodinách roztok odebírat, za další den až dva je
>> všechen
>> pryč. Nech je potom další den až dva bez krmení - aby měla matka možnost
>> klást.
>> Potom dodej další 2 láhve - zase je během dvou dnů spotřebují.
>>
>> Prohoď horní nástavek za spodní (z pořadí 1-2-3 se stane 3-2-1) a přitom
>> přehoď
>> nevystavěné mezistěny z krajů nástavku blíž k plodovému tělesu - aby to
>> dostavěly. A zase dodej dvě lahvě roztoku.
>>
>> Potom je nech je měsíc v klidu - budou se líhnout nové včely. Pak (to je
>> někdy
>> kolem půlky července) jim můžeš dát další nástavek a krmení - vystaví ho
>> a můžeš
>> zimovat na čtyřech nástavcích.
>>
>> Máš to hotové za půl sezóny a do další jdeš se silným zdravým včelstvem,
>> které
>> využije jarní snůšku.
>>
>> _____________________________________________________________________-
>>
>> Převěšování starých plástů s plodem způsobuje nechuť včel, a zejména
>> matky,
>> přejít na nové mezistěny.
>> Přeřezávání starých souší do nových rámků je poměrně hodně pracné a málo
>> úspěšné.
>>
>> Výše uvedený způsob včely navíc výrazným způsobem ozdraví.
>>
>> _____________________________________________________________________-
>>
>> Pokud nemáš kam převěsit staré plodové plásty (z původní rámkové míry),
>> udělej z
>> nich oddělek s matečníkem - až se matka rozklade, přemeť je zase na
>> mezistěny a
>> staré dílo zruš.
>>
>> _____________________________________________________________________-
>> _____________________________________________________________________-
>>
>> tolik info z bucovic. melo by to jit i pozdeji, zalezi, jestli mas
>> nejakou
>> snusku, kterou bys chtel vyuzit. konec repky je ale jistotou, ze se
>> vsechno
>> stihne do dalsiho roku a ze v pohode vyzimuji.
>>
>> zdravim.
>>
>> jd
>>
>>
>> > ------------ Původní zpráva ------------
>> > Od: jan <jan.luxemburk/=/seznam.cz>
>> > Předmět: Re:
>> > Datum: 25.4.2006 22:37:24
>> > ----------------------------------------
>> > Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu
>> > plodiště
>> > vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
>> > diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
>> > urychlit
>> > přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se
>> > to
>> > protáhne na několik let.
>> > Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
>> > zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví
>> > větší
>> > množství mezistěn ?
>> > Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
>> > ?Nezná
>> > někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.
>> >
>> >
>> >
>>
>> Jakub Dolínek
>>
>> dolinek/=/email.cz
>> ICQ 162151770
>>
>> ____________________________________-
>> ____________________________________-
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>
> Jakub Dolínek
>
> dolinek/=/email.cz
> ICQ 162151770
>
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.157) --- 26. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104)

Záleží proti čemu chcete desinfikovat.
Pokud proti sporám moru VP, tak tam u dřeva asi nepochodíte.
Ten roztok Sava a louhu NEFUNGUJE do hloubky dřeva. Spory jsou až 3mm hluboko.
Stejně tak opalování neničí spory do hloubky.
Účinost fritování v parafinu budou v Dole teprve testovat. A bude zřejmě použitelná jen pro jednostěnné (neuteplené)dřevěné úly. (Z přednášky Ing.Titěry)
Jediná účinná desinfekce STARÝCH izolovaných úlů je plamen, ale v krbu. (Protivínský MV) (Ať má Včelařství zase co kritizovat :-)
Osobně vidím budoucnost v kombinaci fritování nástavků atd. a vytavování rámků v komoře, kde půjde nastavit na určitou dobu vyšší teplota. A v laciných, často obměňovaných úlech.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pravda (195.39.100.66) --- 26. 4. 2006
Re: Přechod na Optimal 42x30 (10362) (16084)

Přecházel jsem několik let u Optimalů na Dadantsystém s rámky 42x36. Zkusil jsem téměř vše, ale nejvíc se mi osvědčil systém nasadit vysoký nástavek jako medník před řepkou. Včely postavily nádherné dílo, matka zakladla středové plásty. Vytočené rámky jsem vrátil a matka je rychle zakladla. Takto jsem měl přechod na jinou rámkovou míru během jednoho měsíce hotov. Jakýkoliv jiný způsob je pracnější, zdlouhavější a hlavně jsou méně kvalitní souše!Podotýkám, že mám vélký medomet, ale to by u rámků 42x30 neměl být problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16129)


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 6:18 PM
Subject: Re: Desinfekce


> Záleží proti čemu chcete desinfikovat.
> Pokud proti sporám moru VP, tak tam u dřeva asi nepochodíte.
> Ten roztok Sava a louhu NEFUNGUJE do hloubky dřeva. Spory jsou až 3mm
> hluboko.
> Stejně tak opalování neničí spory do hloubky.
> Účinost fritování v parafinu budou v Dole teprve testovat. A bude zřejmě
> použitelná jen pro jednostěnné (neuteplené)dřevěné úly. (Z přednášky
> Ing.Titěry)
> Jediná účinná desinfekce STARÝCH izolovaných úlů je plamen, ale v krbu.
> (Protivínský MV) (Ať má Včelařství zase co kritizovat :-)
> Osobně vidím budoucnost v kombinaci fritování nástavků atd. a vytavování
> rámků v komoře, kde půjde nastavit na určitou dobu vyšší teplota. A v
> laciných, často obměňovaných úlech.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16129)

U fritování parafínem mám u dřevěných nastavků jednu obavu, že po fritování
to dřevo začne pracovat a nastavek bude zkřivený. Myslel jsem, že už je to
vyzkoušená technologie, ale když to budou teprve testovat? A asi to bude
platit obecně pro jakékoliv působení tepla v celé hmotě nastavků snad kromě
nastavků zvlášť pečlivě spojených.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 6:18 PM
Subject: Re: Desinfekce


> Záleží proti čemu chcete desinfikovat.
> Pokud proti sporám moru VP, tak tam u dřeva asi nepochodíte.
> Ten roztok Sava a louhu NEFUNGUJE do hloubky dřeva. Spory jsou až 3mm
> hluboko.
> Stejně tak opalování neničí spory do hloubky.
> Účinost fritování v parafinu budou v Dole teprve testovat. A bude zřejmě
> použitelná jen pro jednostěnné (neuteplené)dřevěné úly. (Z přednášky
> Ing.Titěry)
> Jediná účinná desinfekce STARÝCH izolovaných úlů je plamen, ale v krbu.
> (Protivínský MV) (Ať má Včelařství zase co kritizovat :-)
> Osobně vidím budoucnost v kombinaci fritování nástavků atd. a vytavování
> rámků v komoře, kde půjde nastavit na určitou dobu vyšší teplota. A v
> laciných, často obměňovaných úlech.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 26. 4. 2006
RE: (10362) (16084)

Doporučil bych něco uplne jiného, odzkoušeného. Jeden z nejlepších
ceskych vcelaru by to udelal asi takhle: Udelat oddelek na nove mire,co
budes podle potreby delat letos v kmenovem vcelstvu je jedno. Na zimu
oddelek nakrmis na 100%, stare včelstvo cca 5-10kg dle situace. V
oktobru ( říjnu) das oddelek na kmenove včelstvo, mezi vlozis folii
nechas jen volny roh, aby mohli vceli prejit nahoru a na jare odstranis
cely spodni nastavek a jsi za rok na tom co jsi chtel a ještě vyzimujes
nejlepší vcely v zivote!!! Budes mit totiž včelstvo se skutečným
dvojnasobkem dlouhověkých vcel.
Otazka na zaver: Kterého ceskeho včelaře mam na mysli? Ja to rozhodne
nejsem i když to uspesne pouzivam.

MUDr. Radek Hubač, učitel vcelarstvi
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: jan [mailto:jan.luxemburk/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, April 25, 2006 10:37 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re:

Před týdnem jsem převěsil 10 rodin na 39x24 rámcích do Optimalu plodiště
vysoké 30 cm.Přišrouboval jsem do rámků vruty a tak překonal rámkovou
diferenci. Optimaly jsou teď plné starých rámků a já přemýšlím jak
urychlit
přechod na novou míru.Pokud budu přidávat tradiční 3 mezistěny tak se to
protáhne na několik let.
Co kdybych dal nad stávající plodiště další velké plodiště, které mám v
zásobě a to vystrojil mezistěnami.? Přejdou včely nahoru a vystaví větší
množství mezistěn ?
Nebo je to blbost a jsem odsouzen postupovat po několik let tradičně
?Nezná
někdo jinou metodu přechodu ? Díky za každou dobrou radu.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 26. 4. 2006
RE: Lie?enie v?el?ch chor?b antibiotikami (16013)

Ahoj Pavle ,
Problem je slozitejsi, bohužel znam lepe americany. Vas Tylancel je
antibiotikum skodi asi méně nez jiné, ale americani ho neznaji a proto i
minimální hladina je zakazana, jinak receno není stanovena maximální
povolena konc. Jako třeba u chloramfenikolu, který je daleko horsi....
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Pavol ?ervinka [mailto:medonosky/=/szm.sk]
Sent: Thursday, April 20, 2006 7:59 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Lie?enie v?el?ch chor?b antibiotikami

Vážený priatelia včelári
Na internete som sa dopracoval k článku pána Hubača , ktorý píše že je
epidemiológ. S jeho názorom , že včelí mor sa nesmie liečiť
antibiotikami
na 100% zdieľam a u ž hlavne preto, lebo únia si chráni trh z medom v
Európe. Ako náhle by sa povolilo liečenie antibiotikami tak by       mohli
včelári v Európe úplne ukončiť svoju činnosť. Dôvod? Okamžite by bol
Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v
ktorých boli antibiotiká. To znamená , že cena medu by klesla možno na
cenu
10,- Sk za kg. Tým pádom by sa stalo včelárstvo stratové. Preto račej
1000
krát bez antibiotík.
Tým pádom aj žiadosti o dotácie by boli nepriechodné. Len toľko v
stručnosti a venujme sa hygiene a prevencii proti chorobám včiel. V
jednotnom postupe je sila v boji proti chorobám.

Pavol Červinka ( 33r.)       

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík (e-mailem) --- 26. 4. 2006
hypermangan k desinfekci

..předevčírem jsem četl, jak se používá hypermangan k desinfekci plástů
a dneska to nemůžu najít. Napište, prosím, někdo postup...

Děkuji a přeji hezký den.


Jose

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.146) --- 26. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16100) (16103) (16105) (16108) (16111) (16114)

Jedna dobrá rada.... Každá rada na dialku je obyčajne subjektívna. Čo jednému vyhovuje druhému obyčajne nie.
Ja som roky a to každý rok v každom včelstve používal spôsob na vymenenie starších plástov v úli na 10 plástov, miera (420x270mm), ktorý sami osvedčil. K tomu treba 2-3 kg cukru, aby stavba bola týchlejšie ukončená.
Technologický postup: Nový nadstavok , vo Vašom prípade je to Optimal vystrojte 9 resp. 8 medzistenami (pr 9-tich Ms preložíte 1 plást s plodom a matkou, pri 8-ich Ms 2 plásty) , s volnou uličkou na vloženie malého plástu s matkou, plodom a dobre je ak budú na pláste aj zásoby.
Úle, ktoré chcete vymeniť, musíte olatovať na rozmery nových úľov, aby včely nevyletovali cez medzery.
Táto metóda je nútená, matka musí plodovať tam kde my chceme, preto musíme materskou mriežkou matku obmedziť v pohybe, lebo sa vráti na pôvodné plásty a celá akcia zlyhá.
Zhrniem: z úľa veberieme plást s plodom a matkou, ktorý nahradíme iným súšom, prípadne Ms. Úľ prekryjeme mater. mriežkou a nad ňu Optimal s Ms a plástom s plodom a matkou.
Nebojte sa, že týmto zásahom ochladíte úľový priestor. Mladé včely v dolnom nadstavku sa budú každý deň liahnuť a budú prechádzať postupne k matke v Optimale, kde budú ošetrovať plod a stavať Ms. Pre urýchlenie stavby Ms podajte po dobu 5-tich dní 1 liter cukrového roztoku v pomere 1:1 (Kg cukru,liter vody). Do diania môžete zasiahnuť, vystavané Ms posunte a vložte medzi ne, nevystavané. Na 10 deň, aj keď ešte všetky Ms nabudú vystavané, preložte Optimal na úľové dno, prekryte mater. mriežkou a na ňu staré plodisko. Plod sa vyliahne a včely môžu prinášať med do malých plástov. Ak ste netrpezlivý, po vytočení medu z malých plástov, môžete ešte raz spraviť ten istý zákrok, len musíte mať k tomu nadstavok optimal. To všetko za pomoci cukrového roztoku. Anton. P.s. Ak budete mať nejakú nejasnosť, napíšte na moju osobnú adresu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.209) --- 26. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16129) (16132)

RP:
Myslel jsem, že už je to
vyzkoušená technologie, ale když to budou teprve testovat?
....
Co vím jen z internetu (myslím dost bylo popsáno na optimal.konferenci na padoře), tak fritování je vyzkoušené.
(Na Slovensku snad používají fritovací olej místo parafínu)
Nebyl jen dosud testován efekt na likvidaci spor moru. To chce laborku.
Co to udělá s dřevem, to jsem sám zvědavý. Zřejmě nastane hodina pravdy pro truhláře, či bednáře.
My bednáři máme asi větší šance. Minimálně nás vyjdou nové nástavky laciněji:-) než truhlářské.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 26. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104)

NECHÁPU CO TADY POŘÁD VYMÝŠLÍTE nějaká desinfekce dřevěných úlů plamenem v případě moru včelího plodu je úplně k ničemu spory moru prý tak akorát zalézají dále do dřeva , ten roztok louhu a sava je sice perfektní ale aplikovatelný pouze na kov vše ostatní jedině spálit - takto nám to bylo presentováno již v loni na podzim na KVS v Hradci Králové. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> Předmět: Re: Desinfekce
> Datum: 26.4.2006 11:03:35
> ----------------------------------------
> Ze školení okresních nákazových referentů se k nám dostala receptura
> doporučovaná a odzkoušená (dle informace okresního nákazového referenta) ve
> VÚV.
>
> 10 l studené vody, 0,5 kg louhu v tabletách, 1 l Savo
>
> Tento roztok je účinný proti moru včelího plodu.
> Pozor! Pracovat v rukavicích - je to žíravina!!!
>
> Podle poslední informace nák.referenta je v republice 96 ohnisek moru
> včelího plodu.
>
> viz: Zápis z březnového jednání OV ČSV Brno-Město na adrese
> www.ovcsvbrno.ic.cz
>
> Arnošt Hrdina
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:48 AM
> Subject: Re: Desinfekce
>
>
> místo plamene lze použít nátěr směsí louhu a sody
> a proti moru jedině spálení celých úlů
>
> pepan
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.209) --- 26. 4. 2006
Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16133)

V oktobru ( říjnu) das oddelek na kmenove včelstvo, mezi vlozis folii
nechas jen volny roh, aby mohli vceli prejit nahoru a na jare odstranis
cely spodni nastavek a jsi za rok na tom co jsi chtel a ještě vyzimujes
nejlepší vcely v zivote!!!
......
Souhlasím. Jen mi není jasné, proč šachovat s tou folií.
Když nasadím oddělek nad staré, tak se spojí i bez toho.
Mně se to vloni povedlo poprvé (v září). Dřív jsem spojoval v červenci-srpnu přes noviny. A to nemělo vliv na zimní sílu.


Po loňském experimentu, kdy jsem převáděl Adamce na Langstrota (a to o stejné výšce), měl jsem již vystavěné dílo, a další relativní výhody, přesto to machrování s nestandardní rámkovou mírou (myslím pro danou včelnici, ne ČR) nestojí za to a je třeba to udělat jednorázově.

Já jsem k němu přišel tak, že jsem se ujal "bezprizorních" úlů, takže jsem udělal něco bohu/včelám-libého.

Ale pokud chce někdo začít včelařit na nějakém míře, tak ať nekupuje včelstva v nějakých jiných starých úlech, ale ať si rovnou pořídí oddělky, roje, nechá udělat smetence, či tak podobně. Nestojí to za to, staré plásty a staré pomůcky mu můžou život komplikovat ještě několik let. A to nemluvím o nákaze.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16129) (16132) (16137)

Fritovací a obecně rostlinný jedlý olej bych na nastavky nikdy nepoužil.
Jednak zůstává tekutý a může ze dřeva prolínat do propolisu a vosku, jednak
se může rozkládat za vzniku nepříjemných pachů, ostatně použitý fritovací
olej smrdí už sám od sebe. Možnost, že by takový olej sám zpolymeroval jako
olej lněný, je dost malá, příslušných dvojných vazeb má minimum.

Jaký je rozdíl mezi bednářskými a truhlářskými nastavky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 9:54 PM
Subject: Re: Desinfekce


> RP:
> Myslel jsem, že už je to
> vyzkoušená technologie, ale když to budou teprve testovat?
> ...
> Co vím jen z internetu (myslím dost bylo popsáno na optimal.konferenci na
> padoře), tak fritování je vyzkoušené.
> (Na Slovensku snad používají fritovací olej místo parafínu)
> Nebyl jen dosud testován efekt na likvidaci spor moru. To chce laborku.
> Co to udělá s dřevem, to jsem sám zvědavý. Zřejmě nastane hodina pravdy
pro
> truhláře, či bednáře.
> My bednáři máme asi větší šance. Minimálně nás vyjdou nové nástavky
> laciněji:-) než truhlářské.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16138)

Původně nikdo o moru plodu nemluvil. Myslím, že se někdo ptal, jak vyčistit
a vydenzifikovat nastavky, které bude v květnu přidávat včelám. O moru plodu
jsem poprvé začal já, když jsem napsal, že spory moru jsou likvidovány až
při teplotě 120 st C. To proto, kdyby tam náhodou byly A BEZ DESINFEKCE BY
SPOLEČNĚ S DONESENÝMI SPORAMI MOHLY PŘISPĚT KE VZNIKU OHNISKA MORU, ale
nikde jsem nenapsal, že by se měly nějak desinfikovat nástavky z ohniska
moru místo spálení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 26, 2006 10:10 PM
Subject: Re: Desinfekce


NECHÁPU CO TADY POŘÁD VYMÝŠLÍTE nějaká desinfekce dřevěných úlů plamenem
v případě moru včelího plodu je úplně k ničemu spory moru prý tak akorát
zalézají dále do dřeva , ten roztok louhu a sava je sice perfektní ale
aplikovatelný pouze na kov vše ostatní jedině spálit - takto nám to bylo
presentováno již v loni na podzim na KVS v Hradci Králové. Vláďa


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 27. 4. 2006
Re: Re: prechod na jinou ramkouvou miru (10362) (16084) (16093) (16094) (16098) (16121)

Nástavek s mezistěnami jsem dal nahoru a po vystavění jsem dal spodní přes mřížku nahoru a po vyběhnutí plodu je na med. Dolů už nové dno. Maximálně zkontrolovat jestli nejsou naražené matečníky nahoře na otevřeném plodu. Pak jsem další nástavky s mezistěnama podstavoval pod staré nástavky a mřížku. Úplě bez problémů. Jen matka nesmí utéct nahoru na staré rámky. Mřížka musí být dobrá. Ráda by tam šla. Je tam i dost pylu. Jinak nástavky na sobě nemusí být dobře utěsněné.Ukázka je na http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm
Tonda.

>Ale já jsem posadil L.nástavek s mezistěnami jako další nástavek nahoru a po vystavění tam matka normálně přejde....spodní nástavek se překryje mateří mřížkou a je po parádě. Za 21 dní je plod ve spodních nástavcích odlíhnutý a nástavky se mohou odebrat a nahoru se přidávají další nástavky dokud je stavební pud. Včely se
stejně přesunují nahoru, když dole není plod a mají v horních nástavcích očka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16129) (16132) (16137) (16140)

To je jednoduché podívejse na bednu a nskříň vobýváku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Desinfekce
> Datum: 27.4.2006 08:01:23
> ----------------------------------------
> Fritovací a obecně rostlinný jedlý olej bych na nastavky nikdy nepoužil.
> Jednak zůstává tekutý a může ze dřeva prolínat do propolisu a vosku, jednak
> se může rozkládat za vzniku nepříjemných pachů, ostatně použitý fritovací
> olej smrdí už sám od sebe. Možnost, že by takový olej sám zpolymeroval jako
> olej lněný, je dost malá, příslušných dvojných vazeb má minimum.
>
> Jaký je rozdíl mezi bednářskými a truhlářskými nastavky?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 26, 2006 9:54 PM
> Subject: Re: Desinfekce
>
>
> > RP:
> > Myslel jsem, že už je to
> > vyzkoušená technologie, ale když to budou teprve testovat?
> > ...
> > Co vím jen z internetu (myslím dost bylo popsáno na optimal.konferenci na
> > padoře), tak fritování je vyzkoušené.
> > (Na Slovensku snad používají fritovací olej místo parafínu)
> > Nebyl jen dosud testován efekt na likvidaci spor moru. To chce laborku.
> > Co to udělá s dřevem, to jsem sám zvědavý. Zřejmě nastane hodina pravdy
> pro
> > truhláře, či bednáře.
> > My bednáři máme asi větší šance. Minimálně nás vyjdou nové nástavky
> > laciněji:-) než truhlářské.
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16129) (16132) (16137) (16140) (16143)

No bedna třeba co jsme kdysi měli na obilí a teď na uzení a už příští zimu
asi na topení je ze dřeva a skríň z nějaké dřevotřísky. To je ono?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 27, 2006 8:32 AM
Subject: Re: Desinfekce


To je jednoduché podívejse na bednu a nskříň vobýváku

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16129) (16132) (16137) (16140) (16143) (16144)

Ne bednář používá ke spojení rohu bedny vruty a hřebíky. dělají také sudy a tam používají obruče Truhlář klíží cink, cimbuří, drážky polodrážky a kolíčky u rozebíratelných věcí klíny. Jde tedy o typy spojů




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Desinfekce
> Datum: 27.4.2006 08:44:49
> ----------------------------------------
> No bedna třeba co jsme kdysi měli na obilí a teď na uzení a už příští zimu
> asi na topení je ze dřeva a skríň z nějaké dřevotřísky. To je ono?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, April 27, 2006 8:32 AM
> Subject: Re: Desinfekce
>
>
> To je jednoduché podívejse na bednu a nskříň vobýváku
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16102) (16104) (16129) (16132) (16137) (16140) (16143) (16144) (16145)

Aha, takže bednář spojuje dřevo kovem a truhlář spojuje dřevo dřevem. Tak to
jsem bednář. Díky za vysvětlení.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 27, 2006 9:18 AM
Subject: Re: Desinfekce


Ne bednář používá ke spojení rohu bedny vruty a hřebíky. dělají také sudy
a tam používají obruče Truhlář klíží cink, cimbuří, drážky polodrážky a
kolíčky u rozebíratelných věcí klíny. Jde tedy o typy spojů




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Desinfekce
> Datum: 27.4.2006 08:44:49
> ----------------------------------------
> No bedna třeba co jsme kdysi měli na obilí a teď na uzení a už příští zimu
> asi na topení je ze dřeva a skríň z nějaké dřevotřísky. To je ono?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, April 27, 2006 8:32 AM
> Subject: Re: Desinfekce
>
>
> To je jednoduché podívejse na bednu a nskříň vobýváku
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 27. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16087) (16107) (16112)

Ta tepelná pojistka je tam právě proto, aby se spirála nepřehřála.Bohužel roypojení tepelné pojistky a tím například omezení vzniku požáru je nevratná operace, takže ve většině případů pak může majitel levnějšího přístroje jedině více zaplnit popelnici.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 27. 4. 2006
Re: Desinfekce (16077) (16080) (16085) (16091) (16092) (16096) (16110) (16116)

Nejlepší je použít pro impregnaci právě propolis. Stěny ošetřené roztaveným propolisem který špachtlí vtírám do dřeva již tolik neplesniví.Naproti tomu tolik proklamované větrání úlu otevřené celé česno, očka , prodyšný strop podél stěn,není tolik účinné jak bych čekal například po loňské zimě.Stále také platí, že včelstva stlačená na podzim do jednoho nástavku byly téměř bez plísně.No možná jsem to měl rozdělit na více příspěvků, ale já provádím omytí a opálení nejčastěji kvůli plísním.Apropo omytí jsem letos prováděl jarem.Po opláchnutí nesmrdí jako také doporučované Savo asi ale nemá takové desinfekční účinky.Máte s ním někdo negativní zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dan (84.21.115.142) --- 27. 4. 2006
cena souše

Dobrý den, přešel jsem na Langstroth a z loňska mi zbylo spousta souší 39x24. Některé jsou pěkné (žemlové) a má o ně zájem můj známý. Nevíte, jaká je cena takové souše?
(Ty horší nechám vyměnit za mezistěny, nemám je v čem vyvařit, tak je asi vyměním vcelku).
Díky
Dan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 27. 4. 2006
Re: cena souše (16149)

Ve příloze k svépomocnému fondu je náhrad tuším kolem 15,- Kč, z toho by se snad dalo vycházet.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: cena soue (16149) (16150)

anebo:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/ceny.php?vol=ul4

Rámek Langstroth v. 159, vylepšený, s dílem vystavěným = SOUŠ, PLÁST = 33,- Kč

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/ceny.php?vol=ul

Rámek 39x24 s dílem-souší 25,- Kč

Rámek 39x17 s dílem-souší 15,- Kč

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: cena soue
> Datum: 27.4.2006 12:08:24
> ----------------------------------------
> Ve příloze k svépomocnému fondu je náhrad tuším kolem 15,- Kč, z toho by se
> snad dalo vycházet.
>
> S pozdravem
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: cena soue (16149) (16150)

plus rámek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: cena soue
> Datum: 27.4.2006 12:08:29
> ----------------------------------------
> Ve příloze k svépomocnému fondu je náhrad tuším kolem 15,- Kč, z toho by se
> snad dalo vycházet.
>
> S pozdravem
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re:hypermangan k desinfekci (16135)

Josef Šamalík:
> ..předevčírem jsem četl, jak se používá hypermangan k desinfekci plástů
> a dneska to nemůžu najít. Napište, prosím, někdo postup...
.......

Hypermangan působí jako oxidační činidlo k rychlému odpaření formaldehydu. Celkově, nedoporučuji takovou dezinfekci kvůli náročnosti a nepezpečnosti. Potřebné věci:

1) Vzduchotěsná místnost,
2) ta místnost musí mít dálkové spuštění cirkulace - přísun vzduchu a odsávání,
3) aplikace vyžaduje bezpečnou nádobu(porcelán, vysokoteplotní varné sklo), kde se smíchává formaldehyd s hypermanganem.
4) vzhledem k repelentnímu vlivu formaldehydu musí být před vložením do včelstev plásty od formaldehydu dokonale zbaveny.(musí být odpařen)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2006
Antwort: cena soue (16149)

Treba pocitat.
Nadratkovany ramik stoji cca 10,- korun.
Medzistena 39x24 vychadza na dalsich 10 korun.
Naklady na vystavnie jedneho ramika su cca 7 korun ( na vystavanie 1 kg
vosku vcely spotrebuju cca 4 kg cukru ).
Naklady na vase skladovanie a osetrovanie ramikov pocas roka ?

Takze minimalna cena by mala byt 27,- CZK/ks

Matej




"Dan" <e-mail/=/nezadan>
27.04.2006 11:27
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
cena soue






DobrĂ˝ den, pĹ™ešel jsem na Langstroth a z loĹska mi zbylo spousta souší
39x24. Některé jsou pěkné (žemlové) a má o ně zájem můj známý. Nevíte,
jaká
je cena takové souše?
(Ty horší nechám vyměnit za mezistěny, nemám je v čem vyvařit, tak je asi
vyměním vcelku).
DĂ­ky
Dan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 4. 2006
norma na hmotnost medzistienky

aka je v cechach norma na hmotnost 1 dm2 medzistienky ?

Za lepsich casov ( socializmu ) bola norma 8g/dm2.

Na slovensku sa tato norma dodnes dodrzuje. Vymenil som vsak vosk aj v
cechach a bol som velmi nemilo prekvapeny, co za fosne sa vydavaju za
medzistienky.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re:hypermangan k desinfekci (16135) (16153)

hypermangan se též používá jako hygienicky nezávadný prostředek proti plísním př. zrající jahody, nebo v lékařství , plísně nohou v koncentraci jako růžový roztok, Také v hypermarketech při zpracování zkaženého masa

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:hypermangan k desinfekci
> Datum: 27.4.2006 12:55:14
> ----------------------------------------
> Josef Šamalík:
> > ..předevčírem jsem četl, jak se používá hypermangan k desinfekci plástů
> > a dneska to nemůžu najít. Napište, prosím, někdo postup...
> .......
>
> Hypermangan působí jako oxidační činidlo k rychlému odpaření formaldehydu.
> Celkově, nedoporučuji takovou dezinfekci kvůli náročnosti a nepezpečnosti.
> Potřebné věci:
>
> 1) Vzduchotěsná místnost,
> 2) ta místnost musí mít dálkové spuštění cirkulace - přísun vzduchu a odsávání,
> 3) aplikace vyžaduje bezpečnou nádobu(porcelán, vysokoteplotní varné sklo), kde
> se smíchává formaldehyd s hypermanganem.
> 4) vzhledem k repelentnímu vlivu formaldehydu musí být před vložením do včelstev
> plásty od formaldehydu dokonale zbaveny.(musí být odpařen)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blinka Josef (e-mailem) --- 27. 4. 2006
mysi, jed a dravci

Tady se to hemží samými chemiky :-),
tak mi prosím vysvětlete, co se děje s jedem v myším žaludku,
zda nastává jeho rozklad na nějaké relativně neškodné
komponenty, event. za jak dlouho.
A jak by dopadl dravec (káně, sova apod.), kdyby takovou
přiotrávenou myš sežral?
Jaká kriteria musí splňovat budky pro různé druhy sov?

Díky Josef Blinka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re:mysi, jed a dravci (16157)

Blinka Josef :
> Tady se to hemží samými chemiky :-),
> tak mi prosím vysvětlete, co se děje s jedem v myším žaludku,
> zda nastává jeho rozklad na nějaké relativně neškodné
> komponenty, event. za jak dlouho.
> A jak by dopadl dravec (káně, sova apod.), kdyby takovou
> přiotrávenou myš sežral?
> Jaká kriteria musí splňovat budky pro různé druhy sov?
........

Se sovou sem prosím tě nechoď :-) Tady se dělá do včel. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef (82.100.26.191) --- 27. 4. 2006
Mor včel. plodu

Má někdo zkušenosti, jak vyplnit žádost o náhradu za zlikvidované a znehodnocené včel.zařízení na min. zemědělství ? Co tam konkrétně napsat, jak specifikovat ůl a jeho příslušenství. Jakou uvést cenu, když nemám doklad o nákupu. Prosím poraďte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re:norma na hmotnost medzistienky (16155)

M.Osusky:
> aka je v cechach norma na hmotnost 1 dm2 medzistienky ?
>
> Za lepsich casov ( socializmu ) bola norma 8g/dm2.
>
> Na slovensku sa tato norma dodnes dodrzuje. Vymenil som vsak vosk aj v
> cechach a bol som velmi nemilo prekvapeny, co za fosne sa vydavaju za
> medzistienky.
.......

Co máš z toho. Na etiketě jsem zahlédl a je uváděná i tolerance na odpar vody. No a na každém q to máš prý 5 kg plus minus. Tak jestli tu fošnu máš čerstvou tak ji nech, ona ti zeschne. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re:Mor v?el. plodu (16159)

josef :
> Má někdo zkušenosti, jak vyplnit žádost o náhradu za zlikvidované a
> znehodnocené včel.zařízení na min. zemědělství ? Co tam konkrétně napsat,
> jak specifikovat ůl a jeho příslušenství. Jakou uvést cenu, když nemám
> doklad o nákupu. Prosím poraďte.
.....

Jestli jde o nebezpečnou nemoc - mor včelího plodu, tak postupy a ceníky by měli zřejmě ovládat na SVS se kterými se likvidují stanoviště a včelstva (tuším, že o to musí být požádáno dle zákona do 3 týdnů). A typuji rozhodně podobnou výši, jak se vychází u svépomocného fondu. Každopádně vet. zákon existuje a je těsně po novelizaci. Provádění zákona by mohli poradit na Min. zemědělství. Podatelnou i na internetu disponují, tak s chutí do toho. Zajímavá by měla být také situace, kdy si členové střádají do svép. fondu i na případ moru, ale nečlen ČSV nemá zákonem definováno, že by musel žádat jen na část, protože stát posuzuje a posléze hradí chovateli požadovanou částku v souvislosti s celkovou škodou. (existuje na případ nebezpečných chorob jako mor prasat, BSE, atp. zákonný postup u náhrad)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (e-mailem) --- 27. 4. 2006
Re: norma na hmotnost medzistienky (16155)

MOfs> cechach a bol som velmi nemilo prekvapeny, co za fosne sa vydavaju za
Tlustá mezistěna nemusí být nutně špatně. Američani prodávají tenké
"hobby" a tlusté "profi". Ty tlusté prý včely rychleji vystavějí,
protože použijí ten vosk a jenom to vytáhnou. Ve snůšce je ten rozdíl
prý znát. Nezkoušel jsem, prodávám, jak jsem koupil.
Ivan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 27. 4. 2006
RE: Mor v?el. plodu (16159)

Úplné aktuální znění zákona o veterinární péči je v částce 50/2006
Sbírky zákonů ze dne 20.4.2006 pod číslem 147. a je zveřejněno na
www-stránkách ÚV ČSV v rubrice Právní předpisy.
Náhrada nákladů a ztrát u moru a hniloby plodu a varroázy se poskytuje
podle paragrafu 67, odstavec 3.
Žádost musí být podána nejpozději do 6 týdnů ode dne utracení včelstev
(§ 70), jinak nárok na náhradu zaniká.
K posouzení žádostí si ministerstvo vyžádá stanovisko od Krajské
veterinární správy. Prováděcí právní předpis stanoví podrobněji postup
při uplatnění náhrady a náležitosti o její poskytnutí. Ze zákona
nevyplývá jestli "prováděcí právní předpis" už byl nebo kdy a kým bude
vydán.
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: josef [mailto:joseffrolich/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, April 27, 2006 10:15 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Mor v?el. plodu

jak vyplnit žádost o náhradu za zlikvidované a
znehodnocené včel.zařízení na min. zemědělství ?




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re:mysi, jed a dravci (16157) (16158)

nemáš pravdu i boj proti hlodavcům a jeho vliv na okolí patří do tématiky včel.
To samo by pak moh ltvrdit zemědělec pří postříku kvetoucích plevelů on v tu dobu včely nepotřebuje

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:mysi, jed a dravci
> Datum: 27.4.2006 22:00:35
> ----------------------------------------
> Blinka Josef :
> > Tady se to hemží samými chemiky :-),
> > tak mi prosím vysvětlete, co se děje s jedem v myším žaludku,
> > zda nastává jeho rozklad na nějaké relativně neškodné
> > komponenty, event. za jak dlouho.
> > A jak by dopadl dravec (káně, sova apod.), kdyby takovou
> > přiotrávenou myš sežral?
> > Jaká kriteria musí splňovat budky pro různé druhy sov?
> ........
>
> Se sovou sem prosím tě nechoď :-) Tady se dělá do včel. ;-)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re:mysi, jed a dravci (16157) (16158) (16164)

Pepan:
> nemáš pravdu i boj proti hlodavcům a jeho vliv na okolí patří do tématiky
> včel.
> To samo by pak moh ltvrdit zemědělec pří postříku kvetoucích plevelů on v tu
> dobu včely nepotřebuje

Včelař nemá co trávit jedem myši v přírodě. A na dvorku u domu ti sova těžko bude šmejdit po potravě. Proč vždy včelař přemýšlí jak si něco usnadnit s jedem, když jednodužší je mechanická zábrana vniku do úlů? Jde o jedy a to v zemědělství podléhá papírovému oprávnění trávit škůdce.

http://www.srs.cz/portal/page?_pageid=74,111596&_dad=portal&_schema=PORTAL

A přes dobrou mechanickou zábranu se dostane jen rejsek a ten je chráněnej. :---D

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Veverka (212.71.138.132) --- 28. 4. 2006
Víčka na sklenice

Zdravím přátelé!

V Nasavrkách měli dvě firmy prezentovat kovová víčka na sklenice s potiskem se včelí tématikou. Vím pouze o jedné firmě - BORAPIS. Nemáte někdo kontakt na tu druhou, příp. foto jejich víček?

Díky!

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re:mysi, jed a dravci (16157) (16158) (16164) (16165)

Vidíš, to byla ta správná odpověď kterou si měl dát tazateli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:mysi, jed a dravci
> Datum: 28.4.2006 09:00:27
> ----------------------------------------
> Pepan:
> > nemáš pravdu i boj proti hlodavcům a jeho vliv na okolí patří do tématiky
> > včel.
> > To samo by pak moh ltvrdit zemědělec pří postříku kvetoucích plevelů on v tu
> > dobu včely nepotřebuje
>
> Včelař nemá co trávit jedem myši v přírodě. A na dvorku u domu ti sova těžko
> bude šmejdit po potravě. Proč vždy včelař přemýšlí jak si něco usnadnit s jedem,
> když jednodužší je mechanická zábrana vniku do úlů? Jde o jedy a to v
> zemědělství podléhá papírovému oprávnění trávit škůdce.
>
> http://www.srs.cz/portal/page?_pageid=74,111596&_dad=portal&_schema=PORTAL
>
> A přes dobrou mechanickou zábranu se dostane jen rejsek a ten je chráněnej.
> :---D
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re:V??ka na sklenice (16166)

A ŠUP SEM S TÍM, to je teď aktuální dotaz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Veverka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V??ka na sklenice
> Datum: 28.4.2006 09:14:28
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé!
>
> V Nasavrkách měli dvě firmy prezentovat kovová víčka na sklenice s
> potiskem se včelí tématikou. Vím pouze o jedné firmě - BORAPIS. Nemáte
> někdo kontakt na tu druhou, příp. foto jejich víček?
>
> Díky!
>
> Petr
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re:mysi, jed a dravci (16157) (16158) (16164) (16165) (16167)

Pepan:
> Vidíš, to byla ta správná odpověď kterou si měl dát tazateli
.........

Pepane, to není odpověď, protože otázky nebyly směrovány ani náznakem ke včelařství. Dám ti sem kopii dotazů abys byl v obraze.
_________________
Josef Blinka:
....
> tak mi prosím vysvětlete, co se děje s jedem v myším žaludku,
> zda nastává jeho rozklad na nějaké relativně neškodné
> komponenty, event. za jak dlouho.
> A jak by dopadl dravec (káně, sova apod.), kdyby takovou
> přiotrávenou myš sežral?
> Jaká kriteria musí splňovat budky pro různé druhy sov?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 28. 4. 2006
Přidání nástavku

Můžete mi prosím poradit, kdy je vhodné přidat celý nástavek s mezistěnami, aby včely mezistěny bez problému vystavěly a tím vlastně i včelstvo rozšířit? Mám nově nástavkové úly, nezateplené 39x24. Díky.
Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Veverka (212.71.138.132) --- 28. 4. 2006
Re:V??ka na sklenice

V Nasavrkách nabízela víčka firma BORAPIS,
adresa BOREK Na Výsluní 128, 370 10 České Budějovice,tel. 387225372. Teď jsem tam volal a víčko stojí 2,40,-vč. DPH. Množstevní slevy nejsou. Odběr je možný pouze po balení 650ks. Večer by mně měli poslat foto. Pokud je někdo budete chtít, tak mi napište na ewt1050/=/seznam.cz.

Petr


A ŠUP SEM S TÍM, to je teď aktuální dotaz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Veverka
> Předmět: V??ka na sklenice
> Datum: 28.4.2006 09:14:28
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé!
>
> V Nasavrkách měli dvě firmy prezentovat kovová víčka na sklenice s
> potiskem se včelí tématikou. Vím pouze o jedné firmě - BORAPIS. Nemáte
> někdo kontakt na tu druhou, příp. foto jejich víček?
>
> Díky!
>
> Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 4. 2006
Antwort: Re:norma na hmotnost medzistienky (16155) (16160)

5 kg na q je 5%. Medzistienky zakupene v Cechach mali hmotnost 11,2 g/dm2
a to uz je 36%.

Pre vysvetlenie mam ramik 42 x 17 cm.
Ak doteraz fungovala ekonomika ze z 1000 vytavenych ramikov som mal cca 75
kg vosku, z coho som 50 kg vymenil za medzistienky a tymi 25 kg som
zaplatil dopravu, za sluzbu ( vymenu ) + povinne zrazky vyrobcu (
obligatne 3% boz ohladu na kvalitu ).

Tak ekonomika vymeny v Cechach bola nasledovna: Tych 1000 medzistienok
malo 68 kg a za vymenu som musel este doplatit ....
A to nehovorim o tom ze ma trenovali s nejakym smiesnym prehlasenim ze
vosk nepochadza z ohniska moru ...

P.S. Naco je dobre to prehlasenie ked pri vyrobe su povinny vosk
dezinfikovat ?

Matej





Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
27.04.2006 22:23
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:norma na hmotnost medzistienky






M.Osusky:
> aka je v cechach norma na hmotnost 1 dm2 medzistienky ?
>
> Za lepsich casov ( socializmu ) bola norma 8g/dm2.
>
> Na slovensku sa tato norma dodnes dodrzuje. Vymenil som vsak vosk aj v
> cechach a bol som velmi nemilo prekvapeny, co za fosne sa vydavaju za
> medzistienky.
.......

Co máš z toho. Na etiketě jsem zahlédl a je uváděná i tolerance na odpar
vody. No a na každém q to máš prý 5 kg plus minus. Tak jestli tu fošnu máš
čerstvou tak ji nech, ona ti zeschne. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 4. 2006
Antwort: Přidání nástavku (16170)

nepridavaj cely nastavok medzistien. Preves don aspon 2 ramiky plodu a
ramik zasob z sucasnych nastavkov a namiesto nich vloz medzistienky.
Cas na taketo rozsirovanie je ked obsadaju sucasny nastavok minus max 2
ramiky a maju aspon 5 ramikov plodu.

Matej




"Martin ĂernĂ˝" <e-mail/=/nezadan>
28.04.2006 09:48
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Pøidání nástavku






Můžete mi prosím poradit, kdy je vhodné přidat celý nástavek s
mezistěnami,
aby včely mezistěny bez problému vystavěly a tím vlastně i včelstvo
rozšířit? Mám nově nástavkové úly, nezateplené 39x24. Díky.
Martin


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 28. 4. 2006
Re: Antwort: Přidání nástavku (16170) (16173)

No mě obsedají dva nástavky....Jak teda potom vyřešit obměnu díla během sezony?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 4. 2006
Antwort: Re: Antwort: Přidání nástavku (16170) (16173) (16174)

z sucasneho horneho nastavku vyber 2 ramiky plodu a jeden ramik zasob ( ak
mas 11 ramikove nastavky mozes aj dva ramiky zasob ) a daj ich do nastavku
ktory chces pridat. medzisteny kt. ti takto zvysili daj na kroj plodoveho
telesa v sucasnom hronom nastavku. Pridavany nastavok poloz na vrch cim sa
stane hornym.
Do spodneho nastavku by som medzisteny nedaval, stavaju ich tam podstatne
pomalsie.

Obmena diela je predsa zabezpecena. Koncom leta pretriedis ramiky a nechas
len svetle a pekne vystavane a ostatne odoberies.

V nasich podmienkach je praca s celymi nastavkami len iluzia ....

Vcelaris z mriezkou ?

Matej




"Martin ĂernĂ˝" <e-mail/=/nezadan>
28.04.2006 10:03
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Antwort: Pøidání nástavku






No mě obsedají dva nástavky....Jak teda potom vyřešit obměnu díla během
sezony?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 28. 4. 2006
Re: Antwort: Re: Antwort: Přidání nástavku (16170) (16173) (16174) (16175)

Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky. Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 4. 2006
RE: Antwort: Re: Antwort: Přidání nástavku

Ale pánové, nástavkové včelaření je přece o nástavcích, netvrdím, že někdy je třeba převěsit nějaké rámky, ale právě v tom, že je to taková "stavebnice", je jejich výhoda!
Já postupuji podle knížky "Nástavkové včelaření", kde je popsána práce jak s nízkými, tak i s vysokými nástavky.
Pokud budete potřebovat, mohu list práce s nástavky v případě potřeby neskenovat a poslat nebo "okomentovat" bez obrázků.


Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Martin Černý [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Friday, April 28, 2006 11:25 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: Přidání nástavku
>
> Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky.
> Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re: Antwort: Re: Antwort: Přidání nástavku (16170) (16173) (16174) (16175) (16176)

Všechny rámky ve dvou nastavcích určitě nebudou s plodem. Takže se dají
nějaké rámky na čas vyhodit a nahradit mezistěnami, aby je včely vystavily.
Jestli přidávat celé nastavky nebo ne se nedá říct jednoznačně. V prvé řadě
záleží, o kolik se zvětší úlový prostor. Jestli je ve včelstvu 4 - 5 nízkých
nastavků a přidá se další je něco jiného, když jsou ve včelstvu dva nastavky
třeba o výšce 24 a má se přidat další. Záleží taky na teplotě. Ještě v
květnu jsou poměrně chladné noci, zatímco uvnitř včelstva se v té době
udržuje o dost vyšší teplota, takže včelám se na mezistěny moc nebude chtít.
Ale třeba v létě stejný přidaný nastavek s mezistěnami, když je nějaká
snůška a počasí je tropické včetně nocí včely ihned obsadí a během týdne,
dvou postaví a matka zaklade. Na nadmořské výšce vůbec nezáleží.
Dobrý včelař kromě jiného je právě ten, který pozná, kdy musí kvůli
vystavení mezistěn vytahovat z úlu rámky a piplat se s tím až desítky minut
a kdy rovnou může přistavit celý nastavek, zásah je hotový do dvou minut.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Martin Černý" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 28, 2006 11:25 AM
Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: Přidání nástavku


> Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky.
> Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re: Re:mysi, jed a dravci (16157) (16158) (16164) (16165)

Taky se přikláním k tomu hlodavce netrávit.
Jedy na hlodavce běžně kupované v drogériích jsou kumulativní, trvá několik
dní konzumace návnady, než hlodavec uhyne a co jsem měl předloni problémy s
kočkami, co sežraly otráveného potkana, tak aspoň podle tvrzení veterinářů
tehdy jsou otrávení hlodavci i nadále jedovatí a mohou otrávit zvíře, které
je sežere. Sovy a obecně ptáci jsou nejspíš ještě citlivější, protože mají
menší hmotnost a tudíž jím stačí méně jedu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 28, 2006 9:00 AM
Subject: Re:mysi, jed a dravci



Včelař nemá co trávit jedem myši v přírodě. A na dvorku u domu ti sova těžko
bude šmejdit po potravě. Proč vždy včelař přemýšlí jak si něco usnadnit s
jedem, když jednodužší je mechanická zábrana vniku do úlů? Jde o jedy a to
v zemědělství podléhá papírovému oprávnění trávit škůdce.

http://www.srs.cz/portal/page?_pageid=74,111596&_dad=portal&_schema=PORTAL

A přes dobrou mechanickou zábranu se dostane jen rejsek a ten je chráněnej.
:---D

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re: V??ka na sklenice (16171)

Našel jsem víčko se včelařským potiskem nově i na Bricolu:

http://www.bricol.cz/?action=detail&kc=947

Milan Čáp

Petr Veverka napsal(a):

>V Nasavrkách nabízela víčka firma BORAPIS,
>adresa BOREK Na Výsluní 128, 370 10 České Budějovice,tel. 387225372. Teď
>jsem tam volal a víčko stojí 2,40,-vč. DPH. Množstevní slevy nejsou. Odběr
>je možný pouze po balení 650ks. Večer by mně měli poslat foto. Pokud je
>někdo budete chtít, tak mi napište na ewt1050/=/seznam.cz.
>
>Petr
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenda (85.193.1.65) --- 28. 4. 2006
Re: Přidání nástavku (16170)

Jsem začátečník. Nevím jestli jsem to udělal dobře či né, ale já se držím postupu od německého autora v knize Včelaříme jednoduše, nebo tak nějak se to jmenuje. Minulý týden jsem přidal celý nástavek 39x24 10 rámků ( 28 mm šíře rámku ) první byla souše,, 2 mezistěny, 4 souše, 2 mezistěny a stavební rámek. Měl jsem strach jestli jsem je nepodtrhl ve vývoji, ale počasí zatím přálo a včelky už vystavěly první 2 mezistěny a začínají obsedat přidaný nástavek. Nevím co se stane teď po ochlazení. Možná se stáhnou dolů do původního 1 nástavku a budou se tísnit a možná přijde rojovka. Zkouším a hledám svojí provozní metodu.V jednom mám zatím jasno. Chci zásahy do včel minimalizovat a moc jim do toho nekecat. Něco mně říká, že cesta převěšování bude asi jistější a bezpečnější, ale zatím tímto směrem nejdu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re: Antwort: Re:norma na hmotnost medzistienky (16155) (16160) (16172)

Dne pátek 28 dubna 2006 09:52 M.Osusky/=/fritz.sk napsal(a):
> 5 kg na q je 5%. Medzistienky zakupene v Cechach mali hmotnost 11,2 g/dm2
> a to uz je 36%.
>
> Pre vysvetlenie mam ramik 42 x 17 cm.
> Ak doteraz fungovala ekonomika ze z 1000 vytavenych ramikov som mal cca 75
> kg vosku, z coho som 50 kg vymenil za medzistienky a tymi 25 kg som
> zaplatil dopravu, za sluzbu ( vymenu ) + povinne zrazky vyrobcu (
> obligatne 3% boz ohladu na kvalitu ).
>
> Tak ekonomika vymeny v Cechach bola nasledovna: Tych 1000 medzistienok
> malo 68 kg a za vymenu som musel este doplatit ....

DD,

chce to se zeptat predem, co jsem zjistil, tak snad valcovane maji z 1 Kg 10
MZ 39x24 , zatimco lite maji 12 MZ z Kg. Ja osobne mam radeji ty tenci, i za
cenu (pry, ja si toho nevsiml) pomalejsiho vystavovani.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Mzistěny ze Včelpa (16155) (16160) (16172)

Mám dotaz - v komentáři posledního článku ve Včelařských novinách je kritika
kvality vosku mezistěn ze Včelpa. Máte taky takové zkušenosti?
Já totiž jinak beru mezistěny právě z Včelpa a nijak zvlášť nekvalitní se mi
nezdají.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re: Mzistěny ze Včelpa (16155) (16160) (16172)

Rovněž beru mezistěny několik let po sobě ze Včelpa u Skalice nad Oborou a
ani včely ani já nemám potíže s jejich kvalitou (za posledních 15 let ani v
náznaku). Jsem zvyklý na velmi dobrý servis. Nařežou Vám mezistěny přesně
jak potřebujete, pokud to v předstihu nahlásíte. Mají dobírkovou službu a
paní ředitelka Inf. Viola Weisová se snaží v poslední době včelařům vyjít
vstříc i tím, že nabízí výkup díla u včelařů (viz výzva
http://www.vcelpo.cz/cze/index.php?lang=cze&site=akcemezisteny )

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 28, 2006 4:23 PM
Subject: Mzistěny ze Včelpa


> Mám dotaz - v komentáři posledního článku ve Včelařských novinách je
kritika
> kvality vosku mezistěn ze Včelpa. Máte taky takové zkušenosti?
> Já totiž jinak beru mezistěny právě z Včelpa a nijak zvlášť nekvalitní se
mi
> nezdají.
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

145446 Pepík (212.158.145.2) --- 28. 4. 2006
Re: Mzistěny ze Včelpa (16155) (16160) (16172) (16184)

Já je kupuju v Křemencové a kvalita nevím ,ale barva je pokaždé výrazně jiná.Udělat z nich svíčky na prodej tak z těch hnědých mezistěn vás zákazník chválit nebude.Mám to odzkoušené!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re: Mzistěny ze Včelpa (16155) (16160) (16172) (16184)

Antonin PRIDAL:
> ....Mají dobírkovou službu a
> paní ředitelka Inf. Viola Weisová se snaží v poslední době včelařům vyjít
> vstříc i tím, že nabízí výkup díla u včelařů (viz výzva
>)
.....

Zcela určitě jsem se za svou včelařskou činnost nesetkal s problémem stavby na mezistěnách a to u dvou výrobců - na mezistěnách z Jaroměře, tak ani ze Včelpa. A to mluvím celkem objemově cca 350 kg/ rok. Něco zároveň u jednoho a něco u druhého. Vždy jsem reagoval na výhodnější podmínky při výměně. Na odstínu moc při stavbě nesejde, ale co mohu říci, tak měkčí a žlutější vosk je v Jaroměři. Také se mi zdá výhodnější balení do tenkého PE (oproti papíru ve Včelpu), kdy zůstává ve vosku voda a ta má za následek právě tu měkkost při zatavování.

Když jsem prováděl osobně výměnu ve Včelpu ... to je už delší doba, vždy jsem se setkal s opovržením a neochotou, snad jsem měl dojem, jako by si mysleli, že bych je chtěl okrást. Vždy na otázku, jestli mi zváží celou zakázku, jsem se setkal s neochotou že se prý váží každý balení a ne celek. Šlo mě přitom o tu toleranci, protože při např. 2 q může jít i o vice jak dva čtyřkilové balíky rozdíl. No a kolik stojí dva balíky?

Od té doby výměnu nechávám na subdodavatelích, kteří mají své vztahy se Včelpem a jinými jeho konkurenty. A konkurence Včelpa je a bude. Akoráte že členové ČSV rádi doplácí na ztrátovost svých s.r.o -ček a rádi subvencují špatné hospodaření. A to, že se tutlá skutečný stav hospodaření ve Včelpu jde už mimo mě. Jsem jen jako zákazník, co si koupí službu a zaplatím jen za službu jako nečlen ČSV a ne svazák co ještě dotuje jeho provoz pro "záchrané akce".



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 4. 2006
Re: Mzistěny ze Včelpa (16155) (16160) (16172) (16184) (16186)


> Zcela určitě jsem se za svou včelařskou činnost nesetkal s problémem stavby na
> mezistěnách a to u dvou výrobců - na mezistěnách z Jaroměře, tak ani ze Včelpa.
..........

Opravuji:

Ne Jaroměře, jde o mezistěny z Radobyčic. Chybička se vloudila. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

145446 Pepík (212.158.145.2) --- 29. 4. 2006
dotaz na elektrocentrály

Máte někdo zkušenosti s používáním elektrocentrál? Od 1.5.06 má mít Penny centrálu za 4999Kč typ ECP 1200L o výkonu asi 1000W.Utáhne třeba horní frézu o výkonu 1020W nebo maflík 1250W?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

martin (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188)

S tim bych moc nepocital. Limitni az nadlimitni pouzivani veci
notabene ze samosky obvykle vede k jejich brzkemu konci.
Pak stojis u napul udelane prace a resis, proc to nejede,
jestli je spalena freze, jestli je dira v prodluzce, jestli je spalena
pojistka elektrocentraly...

Martin

Pepík wrote:
> Máte někdo zkušenosti s používáním elektrocentrál? Od 1.5.06 má mít Penny
> centrálu za 4999Kč typ ECP 1200L o výkonu asi 1000W.Utáhne třeba horní
> frézu o výkonu 1020W nebo maflík 1250W?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

145446 Pepík (212.158.145.2) --- 29. 4. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188) (16189)

Takže rada je koupit raději silnější s výkonem 2,3kW a budu mít jistotu,že mám rezervu výkonu.Díky za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.82) --- 29. 4. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188)

Obecně se to jmenuje rozběhový proud.
A doporučuje se, aby výkon centrály byl téměř dvojnásobný.
Věci z diskontu jsou vždy nejlacinější. Pochybuji, že se tam vyplatí kupovat dražší věci, od kterých člověk očekává, že mu budou dlouho sloužit.
V případě centrál doporučuji upřít zrak na vojenský výprodej. Vojenské centrály jsou tam k mání od 3000Kč, a byly konstruovány na trvalý provoz. I za mrazu.
Já se chystám jednu vyzkoušet ke kompresoru. U známého, který ji mám ho připojím. A to je asi jediný způsob, jak to spolehlivě zjistit.
A neodpustím si tady jízlivou poznámku o nekvalitním medu ze "supráků" + další nákupy v suprákách (opalovací pistole, ...).
Znáte nějaký rozumný důvod, aby byl med v jiné kvalitě než ostatní zboží :-) ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188) (16189) (16190)

Jedna věc je spolehlivost takovýchto zařízení, vyrobených se snahou o co
nejnižší náklady - ta asi nebude velká, a to bez ohledu na jejich
nominální výkon.

Druhá věc je, že ruční nářadí s nominálním příkonem třeba 1250W dosahuje
tohoto příkonu až při pořádné zátěži. Sám sice zkušenost takovou
centrálou nemám, ale použít bych se ji nebál, jen bych na to nářadí při
práci netlačil tolik, jako kdyby běželo ze sítě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re:P?id?n? n?stavku (16170)

Vzhledem k tomu, že nejsem celý týden doma ,a nemohu si "hrát" se včelkami jak bych chtěl nebo jak by bylo potřeba (přidávat jednu či dvě mezistěnky , převěšovat plod a pod.) osvědčil se mi systém přidání celého nástavku a to tak že nechám (nebo přendám nejsouili tam) včely při jarní prohlídce v horním nástavku a pod něj přidám celý nástavek kam dám asi třetinu souší a zbytek mezistěn , samozřejmě bez mateřské mřížky, matka zaklade horní nástavek , včelky mohou zatím stavět, a já nemusím honit roje po stromech, dle rychlosti vystavení dolního nástavku přidám další , med který nosí včelky k plodu vytlačuje matku do spodního nástavku, po vytočení medu vyházím černé dílo přidám mezistěnky a celé to znova opakuji. Nástavky mám nezateplené 39x24 a včelařím 560 m n /m. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?id?n? n?stavku
> Datum: 28.4.2006 09:48:36
> ----------------------------------------
> Můžete mi prosím poradit, kdy je vhodné přidat celý nástavek s mezistěnami,
> aby včely mezistěny bez problému vystavěly a tím vlastně i včelstvo
> rozšířit? Mám nově nástavkové úly, nezateplené 39x24. Díky.
> Martin
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.82) --- 29. 4. 2006
Re: Přidání nástavku (16170) (16181)

Nevím co se stane teď po ochlazení. Možná se stáhnou dolů do původního 1 nástavku a budou se tísnit a možná přijde rojovka.
.....
Neviděl bych to tak. Tísnili by se tam, pokud by se nahoru vůbec nevydaly. Pokud tam už vystavěly mezistěny, tak to zvládly.
Pokud se stáhnou za chladu dolů, tak ne proto, aby se tísnili a chtěli rojit, ale aby udrželi plod v teple. Hned jak se oteplí, tak se roztáhnou. Já to považuji za přirozené.
Naopak převěšováním se dá plodiště narušit, roztáhnou, rozbít,.. a pak jim květnové mrazíky mohou pěkně "zatopit".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.82) --- 29. 4. 2006
Re: Antwort: Re: Antwort: Přidání nástavku (16170) (16173) (16174) (16175) (16176)

Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky. Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.
.........
Právě minulý týden jsem na stanovišti 449mnm (kota poblíž) přidával celé nástavky. A protože od května nastupuji do práce. a nevím, kdy se ke včelám dostanu, tak jsem všem, které byly v kondici přidával pro jistotu hned dva nástavky. Jeden nad a jeden pod plodiště (Lang.24cm). Mřížku jsem zatím nedával, protože kvetou zatím jen javory, a pampleliška začíná sporadicky místy. Takže úpravu medníků atd. udělám až se ke včelám dostanu. Ale to je specifické vzhledem k životní situaci.
Nejsilnější včelstvo (v září spojované dvě) má 7N, druhé normální, které plodovalo už přes 3N je na 5N. Ostatní na 4N už jsou, nebo je,pokud počasí a čas rozšířím,
Otázka je, z kolika nástavků cheš rozšiřovat.
Pokud plodují ve 2N, nebo 3NN, tak se dá dát celý nástavek nad a zvládnou to. Pokud ne, pak to ještě není zralé na nástavkovou technologii a zacházel bych s nimi klasicky. Buď bych nástavek podstavil, pokud by nechtěli přejít, nebo nebylo dílo ale jen mezistěny, tak bych je převěsil, tak že plod a dílo by bylo nad sebou v polovinách nástavků a zahříval by se, v druhé by bylo volno.

Jinak nadmořská výška 450mnm není nic mimořádného, i když zase nějaký polovzdělaný hulvát ve Včelařství tvrdí opak.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re: Přidání nástavku (16170) (16181) (16194)

Převěšování se taky nesmí dělat bezhlavě. Do poloviny až konce května se
právě musí převěšovat tak, aby plodové těleso nebylo příliš roztaženo a
rozsekáno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 29, 2006 9:54 AM
Subject: Re: Přidání nástavku


> Nevím co se stane teď po ochlazení. Možná se stáhnou dolů do původního 1
> nástavku a budou se tísnit a možná přijde rojovka.
> ....
> Neviděl bych to tak. Tísnili by se tam, pokud by se nahoru vůbec nevydaly.
> Pokud tam už vystavěly mezistěny, tak to zvládly.
> Pokud se stáhnou za chladu dolů, tak ne proto, aby se tísnili a chtěli
> rojit, ale aby udrželi plod v teple. Hned jak se oteplí, tak se roztáhnou.
> Já to považuji za přirozené.
> Naopak převěšováním se dá plodiště narušit, roztáhnou, rozbít,.. a pak jim
> květnové mrazíky mohou pěkně "zatopit".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re:dotaz na elektrocentr?ly (16188)

asi ne

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 145446 Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dotaz na elektrocentr?ly
> Datum: 29.4.2006 08:11:50
> ----------------------------------------
> Máte někdo zkušenosti s používáním elektrocentrál? Od 1.5.06 má mít Penny
> centrálu za 4999Kč typ ECP 1200L o výkonu asi 1000W.Utáhne třeba horní
> frézu o výkonu 1020W nebo maflík 1250W?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re: P?id?n? n?stavku (16170) (16181) (16194)

Jakmile jste začali používat Nástavkové úly tak okamžitě zapomeňtžře na praktiky s převěšováním. TO JSOU PRAKTIKY BUDEČÁKŮ A RŮZNÝCH UNIVERSÁLŮ. Nástavek vystrojený plásty a mezistěnami podle svého vkusu podsuňte dolů .TO PLATÍ I PRO PŘIDÁNÍ DRUHÉHO MEDNÍKU OVŠEM ALE NAD MŘÍŽKU Jediná výjimka při vkládání mřížky .Tam musíte matku dat pod mřížku

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?id?n? n?stavku
> Datum: 29.4.2006 09:54:45
> ----------------------------------------
> Nevím co se stane teď po ochlazení. Možná se stáhnou dolů do původního 1
> nástavku a budou se tísnit a možná přijde rojovka.
> ....
> Neviděl bych to tak. Tísnili by se tam, pokud by se nahoru vůbec nevydaly.
> Pokud tam už vystavěly mezistěny, tak to zvládly.
> Pokud se stáhnou za chladu dolů, tak ne proto, aby se tísnili a chtěli
> rojit, ale aby udrželi plod v teple. Hned jak se oteplí, tak se roztáhnou.
> Já to považuji za přirozené.
> Naopak převěšováním se dá plodiště narušit, roztáhnou, rozbít,.. a pak jim
> květnové mrazíky mohou pěkně "zatopit".
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re: Antwort: Re: Antwort: P?id?n? n?stavku (16170) (16173) (16174) (16175) (16176) (16195)

NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
Já mám stanoviště 270 m n. m. a dříve jsem ošetřoval i včelstva JZD na Kosíři 442 m n. m. žádný výrazný rozdíl v tom není. Musíš se řídit ne kalendářem ale stavem vegetace v dané lokalitě 1 ROZKVĚT JÍVY první kontrola včelstev 2 ROZKVĚT SRSTKY NEBO TŘEŠNĚ PTAČKY vložit stavební rámek 3 ZAČÁTEK KVĚTU ŘEPKY nasadit medník 4 ZBYTEČNĚ NEVRTAT DO PLODIŠTĚ čím víc do hovna vrtáš tím víc smrdí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Antwort: Re: Antwort: P?id?n? n?stavku
> Datum: 29.4.2006 10:12:33
> ----------------------------------------
> Díky za radu. Taky mi připadá jako utopie pracovat s celými nástavky.
> Včelařím v nadmořské výšce 450m. Ano, včelařím s mřížkou.
> ........
> Právě minulý týden jsem na stanovišti 449mnm (kota poblíž) přidával celé
> nástavky. A protože od května nastupuji do práce. a nevím, kdy se ke včelám
> dostanu, tak jsem všem, které byly v kondici přidával pro jistotu hned dva
> nástavky. Jeden nad a jeden pod plodiště (Lang.24cm). Mřížku jsem zatím
> nedával, protože kvetou zatím jen javory, a pampleliška začíná sporadicky
> místy. Takže úpravu medníků atd. udělám až se ke včelám dostanu. Ale to je
> specifické vzhledem k životní situaci.
> Nejsilnější včelstvo (v září spojované dvě) má 7N, druhé normální, které
> plodovalo už přes 3N je na 5N. Ostatní na 4N už jsou, nebo je,pokud počasí
> a čas rozšířím,
> Otázka je, z kolika nástavků cheš rozšiřovat.
> Pokud plodují ve 2N, nebo 3NN, tak se dá dát celý nástavek nad a zvládnou
> to. Pokud ne, pak to ještě není zralé na nástavkovou technologii a zacházel
> bych s nimi klasicky. Buď bych nástavek podstavil, pokud by nechtěli
> přejít, nebo nebylo dílo ale jen mezistěny, tak bych je převěsil, tak že
> plod a dílo by bylo nad sebou v polovinách nástavků a zahříval by se, v
> druhé by bylo volno.
>
> Jinak nadmořská výška 450mnm není nic mimořádného, i když zase nějaký
> polovzdělaný hulvát ve Včelařství tvrdí opak.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re: Antwort: Re: Antwort: P?id?n? n?stavku (16170) (16173) (16174) (16175) (16176) (16195) (16199)

S tím bych souhlasil. Rozhodující je mikroklima daného místa.
Třeba nějaká hůrka vysoká 100 - 200 metrů od okolí. Jednou někdy časně v
předjaří jsem se dostal na vrcholek takové hůrky. Jinde právě tál sníh,
kromě sněženek a podobných rostlin vyrůstajicích ze sněhu ještě nic
nerostlo, ale jižní strana vrcholku byla ohřáta sluncem, zrovna bylo
bezvětří a slunce okolo poledne, tak tam byla rozehřátá půda a kvetly tam
petrklíče a devětsily a podobné rostliny. Něco kvetlo ještě na horní
polovině jižního svahu. Všude jinde byly jen suchá tráva a listí z loňska a
na severním svahu pod lesem ještě hromady sněhu a málem tam i v poledne
mrzlo. Ten vrcholek je extrém, protože je tam na druhé straně příliš větrno
a taky nepříznivé počasí chytá z první ruky. Ale jinak podle mých pozorování
rozdíl mikroklimatu na jižní a na severní straně nějaké hůrky nebo jen svahu
jsou až jakoby stovky kilometrů na jih nebo sever. Největší extrém je na
jaře a potom ještě v pozdním létě a na podzim, kdy je slunce nízko a proto
severní svahy neohřívá. V létě je spíše rozdíl ve vlhkosti, severní svahy
jsou vlhčí. Takže když je suché teplé léto, může být snůška na stanovištích
na severním svahu lepší než na jižním, když je léto vlhké, je to třeba
naopak. Taky jsou rozdíly v oblastech. Třeba okolí Pardubic je zhruba ve
stejné nadmořské výšce jako jsem já na severní Moravě. Přitom na Pardubicku
je o dost tepleji než tady. Zase třeba jižní Čechy jsou až o 300 metrů výš.
Připadá mi, že tam je počasí v průměru stejné jako tady, možná o trošku
chladnější v létě a trošku teplejší v zimě. Zase na severní Moravě je v
některých obdobích průšvih, když tlaková výše putuje někde přes Balt od
západu k východu, potom dostáváme z první ruky studené proudění ze severu a
severovýchodu, zatímco na Pardubicku nebo v jižních Čechách ne. Takoví
ledoví v polovině května za těchto podmínek jsou někdy skutečně ledoví.
Takže na nadmořské výšce skutečně záleží, ale zas tak moc ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 29, 2006 12:56 PM
Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: P?id?n? n?stavku


NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
Já mám stanoviště 270 m n. m. a dříve jsem ošetřoval i včelstva JZD na
Kosíři 442 m n. m. žádný výrazný rozdíl v tom není. Musíš se řídit ne
kalendářem ale stavem vegetace v dané lokalitě 1 ROZKVĚT JÍVY první
kontrola včelstev 2 ROZKVĚT SRSTKY NEBO TŘEŠNĚ PTAČKY vložit stavební rámek
3 ZAČÁTEK KVĚTU ŘEPKY nasadit medník 4 ZBYTEČNĚ NEVRTAT DO PLODIŠTĚ čím víc
do hovna vrtáš tím víc smrdí

Pepan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.30) --- 29. 4. 2006
Re: P?id?n? n?stavku (16170) (16173) (16174) (16175) (16176) (16195) (16199)

NEPŘEMÝŠLEJ O NADMOŘSKÉ VÝŠCE
.....
Souhlas. Já s ní nezačal. To moje nové stanoviště v 449m je z hlediska podmínek pro včely lepší než moje u domu, které je "jen" 300mnm. Tedy níže než Petřiny v Praze.
A daleko lepší podmínky bych našel ve stráních výše položených ke Krkonoším a nakloněných k jihu.
Jinak jsem teď na jaře jezdil dost od Krkonoš na Šumavu a bylo zajímavé sledovat, že zřejmě rozhoduje i zeměpisná šířka(jestli je to šířka, já si ji často pletl s délkou. Asi bych nemohl kormidlovat :-). Polohy na Šumavě i okolo 500m na tom byly lépe, než třeba u nás, ale třeba i u Jičína.
Prvně jsem si toho všiml před několika na jaře, když jsem sledoval stav řepky (i když to možná je závislé i odrůdově).
Teď jsem si to potvrdil na slézání sněhu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 29. 4. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188)

Osobně používám malou přenosnou centrálu 850W. Používám ji na zahradě pro vrtačku a rozbrušovačku obojí 500W. Moje zkušenost je taková, že slabá centrála celkem spolehlivě pracuje s komutátorovými motory. Motory s rozběhovým kondenzátorem to nezvladá, je nutno motoru pomoci. Například malé cirkulárky používají takovéto motory a ty je nutno klackem roztočit. Naprosto ale není schopna roztočit kompresor ani naprázdno.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 29. 4. 2006
Re: P?id?n? n?stavku (16170) (16181) (16194) (16198)

Fakt Vám závidím.Já když je nástavek ze 3/4 plný zásob a ještě prudí hlídačky od česna nemůžu ani zvednout.Podstavovat nástavek pod 3 jiné je pro mne zhola nemožné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 29. 4. 2006
elektrocentrály.

Souhlasím. Rovněž se nedá použít svářečka i když je menší výkon na štítku. Kdybych místo sváru lepil kváskem, pevnostně by to vyšlo nastejno. Jedná se o profi třídu Honda. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 29. 4. 2006
Re: P?id?n? n?stavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203)

> Fakt Vám závidím.Já když je nástavek ze 3/4 plný zásob a ještě prudí hlídačky od česna nemůžu ani zvednout. Podstavovat nástavek pod 3 jiné je pro mne zhola nemožné.

Votomtoje,
sil rozhodně nepřibývá a tak nedí divu, že kdo chce včelařit i ve stáří s nástavkovými úly by se měl podívat po nízkonástavkové technologii. Nástavkově včelařit jen s vyššími nástavky je jen pro silné, mladé a zdravé včelaře. Velkovčelařům není co závidět, je to opravdu dřina, i když na čerstvém vzduchu. Sám si jen blahopřeju, že se mi podařilo už před 30-ti lety odhadnout svoje současné síly a prozřetelně provoz stavět na lehkých polystryrenových nízkých nástavcích.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 4. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188) (16202)

To vcelku odpovídá uváděné charakteristice těchto motorů i charakteristice
kompresoru jako spotřebiče. Tam bude možná problém i s účiníkem - posunutím
průběhu proudu oproti napětí u hodně indukčních spotřebičů, jako je větší
elektromotor nebo ta svářečka. Možná by to vylepšila kompenzace jalového
proudu nějakým velkým kondenzátorem, nemám ale ponětí jak to změřit a jak
určit velikost kondenzátoru, nejsem elektrikář.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 29, 2006 6:35 PM
Subject: Re: dotaz na elektrocentrály


> Osobně používám malou přenosnou centrálu 850W. Používám ji na zahradě pro
> vrtačku a rozbrušovačku obojí 500W. Moje zkušenost je taková, že slabá
> centrála celkem spolehlivě pracuje s komutátorovými motory. Motory s
> rozběhovým kondenzátorem to nezvladá, je nutno motoru pomoci. Například
> malé cirkulárky používají takovéto motory a ty je nutno klackem roztočit.
> Naprosto ale není schopna roztočit kompresor ani naprázdno.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.23) --- 30. 4. 2006

Přátelé to je síla.
Na http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=3421 je mimo jiné udělená dotace 7 500 melounu na:
"Názorový portál PEPRNET.CZ se skládá ze tří vzájemně propojených názorových proudů – Celebrity fórum (vše o celebritách a celebrity o sobě), Oko (veřejný bulvár, komunitní celky, vytváření názorových proudů, zapojení celebrit do těchto proudů) a E-Zin (elektronický magazín vytvářející tématické a názorové otázky, zastřešující místo mezi Okem a Celebrity fórem). Doplňkem je motivační program, kde za aktivity sbírají registrovaní uživatelé bonusové body (pepře).

Základním komunikačním rozhranním je internet. Příspěvky jsou vkládány prostřednictvím mobilních telefonů zejména služeb MMS a připravovaných služeb UMTS (videa). Celá koncepce projektu je postavena primárně na obrazových informacích. Redakční stolečky (celebrity, oko) umožňují práci s těmito informacemi s důrazem na regionální aktivity.

Výše dotace: 7 500 000,- Kč "

Je vidět, že kdo chce psát projekty (a má v politice známé - zde zřejmě poslední pašalíky US), může mít peněz co chce (o co si napíše).

Možná to bude chtít začít psát projekty na včely.
Ve srovnání s penězi které urvou jiní na tom nejsme nejlíp ani s celými 100miliony.
Ať si někdo píše v bonzáckých dopisech ministerstvu co chce, zřejmě platí líná huba (klávesnice) - holé neštěstí.

Ale asi to bude chtít rozumné a užitečné projekty. To asi ten problém.
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.23) --- 30. 4. 2006
Re: P?id?n? n?stavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205)

Nástavkově včelařit jen s vyššími nástavky je jen pro silné, mladé a zdravé včelaře.
......
A nebo používat mechanizaci.
Já okukuji v železářství řetízkovou "kočku". Na rozdíl od jiných má plynulý zdvih a nebude rušit včely. Na všech nástavkách co dělám, dělám hmatové lišty "KOLOMÝ", dole zkosené, aby na ně šel nasadit plochý hák.
A pak už mi zbývá jen udělat včelník, něco jako má př. Nerad a nad každým úlem oko na závěs kladky. Kočku dám dozadu nad zeď, abych ji nemusel tahat a budu jen přehazovat kladku.
Pokrok ženou vpřed lenoši:-). Zatím se mi daří uzvednou úl o dvou nástavkách, ale daleko s ním nedojdu:-)

P.S.
Jak jsem psal o tomo rozšíření na 7N, tak jsem lhal. Špatně jsem si to zapamatoval, nebo spočítal. Při procházce jsem to spočítal na 6N. Ostatní sedí (5N a 4N). Ale samozřejmě to v této zimě není obsednuto. Je to připraveno na řepku. Ta tady bude asi za 3 týdny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 4. 2006
Re: P?id?n? n?stavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208)

To už tady taky bylo. Je to asi 10 až 15 let, co byly ve Včelařství
zveřejněny fotky ze stanoviště př. Smělého, toho, co propaguje
superuteplené polystyrenové úly. Ten tam nějakou drážku na lehké kovové
konstrukci nad úly na zvedání nastavků měl. Hmatové lišty po zkušenostech
hlavně s hobrovými nastavky 39 x 24 považuji za normální vybavení každého
nastavku, rozdíl v komfortu i při ručním zvedání je velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 30, 2006 10:40 AM
Subject: Re: P?id?n? n?stavku


> Nástavkově včelařit jen s vyššími nástavky je jen pro silné, mladé a
zdravé
> včelaře.
> .....
> A nebo používat mechanizaci.
> Já okukuji v železářství řetízkovou "kočku". Na rozdíl od jiných má
plynulý
> zdvih a nebude rušit včely. Na všech nástavkách co dělám, dělám hmatové
> lišty "KOLOMÝ", dole zkosené, aby na ně šel nasadit plochý hák.
> A pak už mi zbývá jen udělat včelník, něco jako má př. Nerad a nad každým
> úlem oko na závěs kladky. Kočku dám dozadu nad zeď, abych ji nemusel tahat
> a budu jen přehazovat kladku.
> Pokrok ženou vpřed lenoši:-). Zatím se mi daří uzvednou úl o dvou
> nástavkách, ale daleko s ním nedojdu:-)
>
> P.S.
> Jak jsem psal o tomo rozšíření na 7N, tak jsem lhal. Špatně jsem si to
> zapamatoval, nebo spočítal. Při procházce jsem to spočítal na 6N. Ostatní
> sedí (5N a 4N). Ale samozřejmě to v této zimě není obsednuto. Je to
> připraveno na řepku. Ta tady bude asi za 3 týdny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blinka Josef (e-mailem) --- 30. 4. 2006
Re: Pridani nastavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208)

Musím protestovat proti názvu hmatové lišty "Kolomý".
On je akorát okopíroval a začal používat na úlech, které vyrábí.
Já je mám na NN nástavcích typu Slezan už přes 20 let
a práci bez nich si nedovedu představit. Kdysi jsem jimi doplňoval
i hobrové nástavky K39.
Nechápu, jak někdo může zvedat nástavky jen za zářezy.
Ale s přibývajícími léty na to příjde každý :-(

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 30, 2006 10:40 AM
Subject: Re: P?id?n? n?stavku


> Nástavkově včelařit jen s vyššími nástavky je jen pro silné, mladé a
zdravé
> včelaře.
> .....
> A nebo používat mechanizaci.
> Já okukuji v železářství řetízkovou "kočku". Na rozdíl od jiných má
plynulý
> zdvih a nebude rušit včely. Na všech nástavkách co dělám, dělám hmatové
> lišty "KOLOMÝ", dole zkosené, aby na ně šel nasadit plochý hák.
> A pak už mi zbývá jen udělat včelník, něco jako má př. Nerad a nad každým
> úlem oko na závěs kladky. Kočku dám dozadu nad zeď, abych ji nemusel tahat
> a budu jen přehazovat kladku.
> Pokrok ženou vpřed lenoši:-). Zatím se mi daří uzvednou úl o dvou
> nástavkách, ale daleko s ním nedojdu:-)
>
> P.S.
> Jak jsem psal o tomo rozšíření na 7N, tak jsem lhal. Špatně jsem si to
> zapamatoval, nebo spočítal. Při procházce jsem to spočítal na 6N. Ostatní
> sedí (5N a 4N). Ale samozřejmě to v této zimě není obsednuto. Je to
> připraveno na řepku. Ta tady bude asi za 3 týdny.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 30. 4. 2006
Re: Pridani nastavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208) (16210)

Zářezy na nástavcích jsem již také dávno zavrhl.Rukavice mi po nich klouzala a jeden plný nástavek uhodil do rozebíraného úlu.To byl mazec.Sice se nic nerozbilo , ale s těmahle holkama nebyla týden žádná řeč.Nejdříve jsem dával jen lištičky cca 1*1cm, ale i to bylo málo.Teď již asi 2 roky dávám všude hranolek cca 2*2 cm a délka cca 10-12cm.Tento je nakloněný mírně dozadu, aby se mi na něm nedržela voda.Já prostě někdy nechápu jak někdo může dál dělat způsobem co mu komplikuje život:zářezy na nástavkách, drátkovat svisle apod. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.14) --- 30. 4. 2006
Re: Pridani nastavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208) (16210)

Musím protestovat proti názvu hmatové lišty "Kolomý".
......
Proto jsem je dal do uvozovek. Nemám přehled o všech výrobcích úlů, ale není jich asi moc, co je montují.
Primitivní a jednoduché, takže to nemuselo čekat ba vynalezení ve třetím tisíciletí:-).
Když jsme minulý týden stěhovali úly, tak jsme tedy pocítili, když byly nástavky vybaveny dole zkosenými lištami, nebo obyčejnými pravoúhlými. Ty jsem dával na první nástavky ještě v dobách nedostatečného strojního vybavení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(84.242.94.25) --- 1. 5. 2006
Re: Pridani nastavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208) (16210) (16211)

Co je špatného na svislém drátkování??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Krassimir Petrov, Ph.Dr. (84.47.101.247) --- 1. 5. 2006
Světlo na konci tunelu


Jak se říká, není mraku aby neměl stříbrnou obrubu. A všechno zlé je k něčemu dobré.
Věřím, že v přírodě existuje něco jako samočistící funkce. Proces očisty, který nás čeká, bude asi bolestivý. Možná bude znamenat zřetelný úbytek populace (z důvodu válek o zbytky ropy nebo uměle vytvořených nemocí), ale i to je pro Zemi dobré. (Heslo dne: Myslete globálně!) Planetě by velmi prospělo, kdyby se současná populace snížila na polovinu až třetinu. Zní to drasticky, ale pro zachování života je to nezbytné.
Vezměme si například katastrofické předpovědi o tom, co bude, až světu dojde nafta a zemní plyn. Celá naše civilizace se stala závislou na ropě a ropných výrobcích. Ropa dnes neslouží jen jako palivo, ale používá se k výrobě plastů, léků, oděvů, tisíců předmětů denní potřeby, které vnímáme jako samozřejmost.
Vedle největšího spotřebitele ropy, Spojených států, se dnes objevuje na obzoru nový gigant s ještě větším apetitem než USA: Čína.
Zemní plyn se dnes používá v elektrárnách na výrobu elektřiny, v továrnách a slouží v miliónech domácností jako topivo.
Analytici se ještě stále přou, zda už jsme vrcholu těžby dosáhli nebo ještě ne, ale jisté je, že nových nalezišť je poskrovnu a v nich uložená ropa se navíc bude muset dobývat náročnější (a tedy dražší) technologií. Stávající ropná naleziště už téměř nestačí, o zemním plynu nemluvě.
Je zcela jisté, že za naftu, benzín a zemní plyn budeme platit více. Mnohem více. Je to tragédie? Možná ani ne.
Lidská civilizace trvá nějakých dvacet tisíc let a po celou tu dobu lidstvo dokázalo žít, tvořit a budovat bez ropy. Ta se stala strategickou surovinou teprve v minulém století. Kdybychom celou existenci lidské civilizace vtěsnali do 24 hodin, objevila by se ropa minutu před dvanáctou. A všechny předchozí generace žily docela dobře i bez nafty.
Posledních padesát let si všichni žijeme nad poměry. Chováme se způsobem „po nás potopa…“. Jako kdybychom měli neomezený účet v bance. Produkujeme stovky tun odpadků, ačkoliv by stačilo docela málo, aby jich byla jen desetina. Létáme na dovolenou kraj světa, protože si to můžeme dovolit. Kupujeme si vozy velké a silné jako tanky. Proč ne, když na to máme. A navrhnout kupujícímu, že tutéž službu by jen s malinko menším pohodlím zastalo i menší vozidlo, je pro něj téměř urážka. Po celý rok si můžeme v obchodě koupit jahody, třešně, maliny, ostružiny, melouny, jinak typicky sezónní ovoce, dovážené letadly z míst vzdálených tisíce kilometrů. Obalová technika dostoupila takové kvality, že obal bývá pevnější než samotný výrobek (který naopak často bývá navržen tak, aby dlouho nevydržel a musel se koupit nový). Slovo „síťovka“, což byla oblíbená nákupní taška do kapsy, už mladá generace nezná. Zboží si dnes odnášíme v prakticky nezničitelných plastových sáčcích, jejichž užitečnost je maximálně několik hodin, než nákup doneseme domů. Pak končí na skládce. Je to opravdu všechno nezbytné k životu?
Jak asi bude vypadat život v době, kdy ropa bude pětkrát dražší než dnes (řekněme 300 - 400 dolarů za barel)?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Krassimir Petrov, Ph.Dr. (84.47.101.247) --- 1. 5. 2006
Světlo na konci tunelu2

Zpočátku jistě velmi těžký, ale věřím, že si zvykneme. Především: všichni budeme o dost chudší, protože všechno zdraží. Některé věci mnohokrát a některé už nebudou přístupné vůbec.
Bude se méně létat, mnoho aerolinek zkrachuje.
Bude se méně jezdit auty a více chodit pěšky a jezdit na kole. Což zákonitě zlepší naše zdraví. Celkově ubude na silnicích automobilů a obřích náklaďáků. Bude jezdit jen ten, kdo to nezbytně potřebuje. Tím pádem ubude i nehod a silnice budou bezpečnější.
Mnoho lidí bude díky technologii, která to už dávno umožňuje, a ceně za cestu do práce, možná raději pracovat z domova. Tím odpadnou zdlouhavé a stresující cesty do zaměstnání.
Elektřina bude tak drahá, že se konečně začne vážně investovat do obnovitelných zdrojů energie, především do malých větrných a vodních elektráren a slunečních kolektorů. Nové domy budou automaticky navrhovány tak, aby byly energeticky co nejsoběstačnější.
Zákazníci si začnou všímat, kolik co „žere“ a budou vyžadovat spotřebiče s co nejmenší spotřebou. Údaje o wattech se znovu vrátí na obaly a budou hrát rozhodující úlohu při rozhodování o koupi.
Automobilky začnou konečně tvrdě pracovat na alternativních pohonech. Zatím s námi totiž hrají jen takovou hru na kočku a myš. Vozidla na benzín budou mít menší spotřebu a budou menší.
Znovu se začnou budovat železnice, které jsou ekologicky velmi čisté.
Všechny tyto aktivity budou mít za následek méně kouře a prachových částic ve vysokých vrstvách atmosféry. Zastaví se proces pomalého ubývání slunečního svitu a současně proces globálního oteplování. Pamatuji, že před dvaceti lety bylo v Torontu zcela běžné po většinu roku vidět nádherně šmolkově modrou oblohu bez jediného mráčku. Dnes je tady taková obloha jen pár dnů v roce.
Budeme mít čistší vzduch a vůbec prostředí, ve kterém žijeme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Krassimir Petrov, Ph.Dr. (84.47.101.247) --- 1. 5. 2006
Světlo na konci tunelu3

Postupně se při návrhu nových měst a sídlišť znovu začne klást důraz na to, aby vše, co člověk potřebuje, bylo na dosah a dalo se tam dojít pěšky.
Nedostatek ropy by mohl zvrátit globální outsourcing - vývoz pracovních příležitostí do zemí Třetího světa. Jakmile totiž doprava zboží podraží tak, že bude levnější vyrábět je v místě spotřeby, firmy na to velmi rychle zareagují. Na ty hamižníky v jejich čele totiž neplatí nic, kromě nebezpečí ohrožení jejich přetučnělých kont.
Totéž platí o zemědělské výrobě. Budou vznikat místní malé farmy pokrývající spotřebu jen několika tisíc lidí. Tím pádem opět vznikne těsnější neanonymní vztah mezi zemědělci a spotřebiteli, a ti budou přirozeně tlačit na farmáře, aby se vyhnuli geneticky modifikovaným plodinám a přemrštěnému použití herbicidů a pesticidů.
Ano, budeme muset žít pomaleji. Ale jsem si téměř jistý, že nám to nebude na škodu.
O tom, že tento proces už začal není pochyb. Je to denně v tisku. Kdo má zájem a umí číst, najde o tom každodenně spoustu článků. Jen si umět dát věci správně dohromady.
Tak jen houšť a větší kapky, ať to máme rychle za sebou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (62.141.24.67) --- 1. 5. 2006
Dva dotazy.

Pro praktiky bych měl dva dotazy.
1/ Má někdo kladné zkušenosti s indikátorem rojové nálady od firmy Mitronic. /Zdá se mi velmi praktický, ale nikoho jsem neslyšel ho chválit/
2/ Jak reaguje rozehřátý vosk z pozinkem? /chci znát názor toho, kdo se s tím setkal v praxi a ne citace z Včelařova roku nebo obdobných děl včelařské literatury./
Děkuji. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 1. 5. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188) (16202)

Mám odlišnou zkušenost - elektrocentrálou Honda s výkonem jedna kilowata
poháním baumaxový kompresor s výkonem motoru 1,5 kW. Při aerosolování běží
bezchybně, i při plynulé aplikaci výkon kompresoru převyšuje spotřebu
vzduchu. Obdobně tímto agregátem poháním vapku s výkonem motoru 1.6 kW¨. I
ta funguje dobře
Gusta
----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 29, 2006 9:10 PM
Subject: Re: dotaz na elektrocentrály


> To vcelku odpovídá uváděné charakteristice těchto motorů i charakteristice
> kompresoru jako spotřebiče. Tam bude možná problém i s účiníkem -
> posunutím
> průběhu proudu oproti napětí u hodně indukčních spotřebičů, jako je větší
> elektromotor nebo ta svářečka. Možná by to vylepšila kompenzace jalového
> proudu nějakým velkým kondenzátorem, nemám ale ponětí jak to změřit a jak
> určit velikost kondenzátoru, nejsem elektrikář.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, April 29, 2006 6:35 PM
> Subject: Re: dotaz na elektrocentrály
>
>
>> Osobně používám malou přenosnou centrálu 850W. Používám ji na zahradě pro
>> vrtačku a rozbrušovačku obojí 500W. Moje zkušenost je taková, že slabá
>> centrála celkem spolehlivě pracuje s komutátorovými motory. Motory s
>> rozběhovým kondenzátorem to nezvladá, je nutno motoru pomoci. Například
>> malé cirkulárky používají takovéto motory a ty je nutno klackem roztočit.
>> Naprosto ale není schopna roztočit kompresor ani naprázdno.
>> Honza
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

145446 Pepík (212.158.145.2) --- 1. 5. 2006
Re: Dva dotazy. (16217)

Ano já mám dobré zkušenosti s přístrojem IRA od Mitroniku.Mohu říct ,že jsem velmi spokojen.Jen snad dnes má jednu vadu a to cenu ,koupil jsem ho před osmi lety za 1500 Kč dnes údajně stojí téměř 4000 Kč. To se mě už zdá dost ,ale to je otázka názoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

145446 Pepík (212.158.145.2) --- 1. 5. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188) (16202) (16218)

Centrála Honda je asi velmi dobrá.Její cena je ale dost vysoká a tak jsem si objednal centrálu za 7990 Kč má výkon 2300 W a to by mělo určitě vyhovět pro různé nářadí a kompresor.Až mi přijde odzkouším ji a dám vědět jak se chová v provozu.Případně když bude zájem další podrobnosti kde ji koupit atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 5. 2006
Re: (16207)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 30.4.2006 10:30:44
> ----------------------------------------
> Přátelé to je síla.
> Na http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=3421 je mimo jiné udělená
> dotace 7 500 melounu na:
> "Názorový portál PEPRNET.CZ se skládá ze tří vzájemně propojených
> názorových proudů – Celebrity fórum (vše o celebritách a celebrity o sobě),
> Oko (veřejný bulvár, komunitní celky, vytváření názorových proudů, zapojení
> celebrit do těchto proudů) a E-Zin (elektronický magazín vytvářející
> tématické a názorové otázky, zastřešující místo mezi Okem a Celebrity
> fórem). Doplňkem je motivační program, kde za aktivity sbírají registrovaní
> uživatelé bonusové body (pepře).
>
> Základním komunikačním rozhranním je internet. Příspěvky jsou vkládány
> prostřednictvím mobilních telefonů zejména služeb MMS a připravovaných
> služeb UMTS (videa). Celá koncepce projektu je postavena primárně na
> obrazových informacích. Redakční stolečky (celebrity, oko) umožňují práci s
> těmito informacemi s důrazem na regionální aktivity.
>
> Výše dotace: 7 500 000,- Kč "
>
> Je vidět, že kdo chce psát projekty (a má v politice známé - zde zřejmě
> poslední pašalíky US), může mít peněz co chce (o co si napíše).
>
> Možná to bude chtít začít psát projekty na včely.
> Ve srovnání s penězi které urvou jiní na tom nejsme nejlíp ani s celými
> 100miliony.
> Ať si někdo píše v bonzáckých dopisech ministerstvu co chce, zřejmě platí
> líná huba (klávesnice) - holé neštěstí.
>
> Ale asi to bude chtít rozumné a užitečné projekty. To asi ten problém.
> Karel
>
>
> Naprosto s Vámi souhlasím!
Václav Holec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 5. 2006
Re: Pridani nastavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208) (16210) (16211) (16213)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridani nastavku
> Datum: 01.5.2006 14:02:07
> ----------------------------------------
> Co je špatného na svislém drátkování??
>
>
> Taky se připojuji k tomuto dotazu, rád přijmu Vaše názory z pozice začínajícího včelaře z důvodů ,vyvarovíní se chyb!
Děkuji: Holec Václav.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 5. 2006
Re: Dva dotazy. (16217)

Zinek je reaktivnější než železo a nemá na povrchu relativně odolný povlak z
oxidů jako hliník, takže s velmi vysokou pravděpodobností s voskem reagovat
bude. Rozdíl proti železu je jen ten, že železnatá mýdla vzniklá reakcí s
voskem jsou tmavá, zinečnatá jsou bílá. Taky to, že pozinkovaný plech je na
rozdíl od nerezi nebo tepelně odolného plastu běžně dostupný desítky let a
přitom se při vyvařování vosku vůbec nepoužívá, něco ukazuje.
Ná základě výše uvedených znalostí jsem při vyvařování vosku nikdy
pozinkovaný plech nepoužil a nemusel jsem ani hledat nějaké citace z
včelařských knih. Co takhle to vyzkoušet, sehnat odřezky zinkového plechu ne
pozinku, aby nerušilo železo nebo zinkové granule a vyvařit v hrnku s voskem
a vodou?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 01, 2006 5:44 PM
Subject: Dva dotazy.


> Pro praktiky bych měl dva dotazy.
> 1/ Má někdo kladné zkušenosti s indikátorem rojové nálady od firmy
> Mitronic. /Zdá se mi velmi praktický, ale nikoho jsem neslyšel ho chválit/
> 2/ Jak reaguje rozehřátý vosk z pozinkem? /chci znát názor toho, kdo se s
> tím setkal v praxi a ne citace z Včelařova roku nebo obdobných děl
> včelařské literatury./
> Děkuji. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 1. 5. 2006
RE: Dva dotazy. (16217) (16223)

Já se chystám vařit v pozinku parafin (cerezin 65/70). Bude k něčemu, když
pozink natřu ZnOxidem?

mp

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Monday, May 01, 2006 10:46 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dva dotazy.


Zinek je reaktivnější než železo a nemá na povrchu relativně odolný povlak z
oxidů jako hliník, takže s velmi vysokou pravděpodobností s voskem reagovat
bude. Rozdíl proti železu je jen ten, že železnatá mýdla vzniklá reakcí s
voskem jsou tmavá, zinečnatá jsou bílá. Taky to, že pozinkovaný plech je na
rozdíl od nerezi nebo tepelně odolného plastu běžně dostupný desítky let a
přitom se při vyvařování vosku vůbec nepoužívá, něco ukazuje.
Ná základě výše uvedených znalostí jsem při vyvařování vosku nikdy
pozinkovaný plech nepoužil a nemusel jsem ani hledat nějaké citace z
včelařských knih. Co takhle to vyzkoušet, sehnat odřezky zinkového plechu ne
pozinku, aby nerušilo železo nebo zinkové granule a vyvařit v hrnku s voskem
a vodou?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 01, 2006 5:44 PM
Subject: Dva dotazy.


> Pro praktiky bych měl dva dotazy.
> 1/ Má někdo kladné zkušenosti s indikátorem rojové nálady od firmy
> Mitronic. /Zdá se mi velmi praktický, ale nikoho jsem neslyšel ho chválit/
> 2/ Jak reaguje rozehřátý vosk z pozinkem? /chci znát názor toho, kdo se s
> tím setkal v praxi a ne citace z Včelařova roku nebo obdobných děl
> včelařské literatury./
> Děkuji. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.168.181) --- 1. 5. 2006
Re: Pridani nastavku -drátkování (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208) (16210) (16211) (16213) (16222)

Pužívám oboje.
U čtvercového rámku svislé, u obdélníku vodorovné.
U svislého drátkování a delšího rámku může dojít k prohnutí dolní loučky a větší mezeře mezi rámky. Takže logické je namáhat na průhyb kratší loučku.
U čtverce , kde je to jedno, drátkuji svisle, nemusím tak přesně hlídat umístění mezistěny. U vod.dr. nesmí mez. příliš vyčnívat nad horní drátek aby se neohnula. U vodorovného se také musí víc dávat bacha na protavení mezistěny při zatavování, aby se zatížená mezistěna od horného drátku neodtrhla. Hlavně při krajích, protože vzhledem k delší dráze drátku je také větší průhyb při zatavování, kraje se víc zařezávají než střed. To se dá napravit tak, že při zatavování se do středu drátku zatlačí.

Je pro a proti, každý dá různým arg. různou váhu, já to dělám takhle a nejraději mám NN kde nemusím drátkovat vůbec.
Jen mám zase dvakrát tolik rámků.:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 5. 2006
Re: dotaz na elektrocentrály (16188) (16202)

Je docela možné, že uvedené rozdíly jsou dány takzvanou kompenzací jalového
proudu. Totiž levné elektrocentrály tu kompenzaci nejspíš nemají, proto
jejich uváděné maximální výkony platí jen pro neindukční spotřebiče typu
žárovek nebo elektrických radiátorů. Indukční spotřebiče, pokud nejsou
kompenzovány kondenzátorovými neboli kondenzátory totiž vedle proudu
určeného štítkovým výkonem odebírají navíc ještě takzvaný jalový proud,
který se projevuje navíc tepelnými ztrátami v generátoru a ve vedení a který
snižuje maximální odebíraný výkon. Klidně to mohou být až desítky procent
výkonu. Současným připojením vhodného kondenzátoru k indukčnímu spotřebiči
se tento jalový proud vyruší. Třeba tlumivky v běžných zářivkách se
kompenzují kondenzátorem o velikosti obvykle 0,5 - 2 mikrofarady, v
pračkách to je tuším okolo 5 - 10 mikrofaradů. U větších elektromotorů by to
mohlo být okolo 10 - 30 mikrofaradů. Takový kondenzátor stojí od cca 100
kč výš. Nesmí se to přehnat nebo dokonce nechat zapojený jen kondenzátor,
pak vzniká jalový proud opačného znaménka, elektrocentrálu může i přetížit a
zničit. Kvalitní drahé elektrocentrály nejspíš ty kondenzátory mají a zřejmě
obsahují i nějakou elekronickou regulaci, která připojí kompenzační
kondenzátor jen tehdy, když je připojený indukční spotřebič.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 01, 2006 7:04 PM
Subject: Re: dotaz na elektrocentrály


> Mám odlišnou zkušenost - elektrocentrálou Honda s výkonem jedna kilowata
> poháním baumaxový kompresor s výkonem motoru 1,5 kW. Při aerosolování
běží
> bezchybně, i při plynulé aplikaci výkon kompresoru převyšuje spotřebu
> vzduchu. Obdobně tímto agregátem poháním vapku s výkonem motoru 1.6 kW¨. I
> ta funguje dobře
> Gusta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 5. 2006
Re: Dva dotazy. (16217) (16223) (16224)

Parafín je alkan a patří do stejné řady jako propan, butan, benzíny
petroleje atd. Je v podstatě chemicky neutrální. Vosk je chemicky ester, to
je sloučenina organické mastné kyseliny s alkoholem. Je to poměrně slabá
kyselina, ale za varu vody je reaktivní, reaguje s některými kovy za vzniku
kovových solí, u mastných kyselin se jim říká spíš kovová mýdla za uvolnění
toho alkoholu. Takže pokud není v parafínu nějaká příměs vosku nebo
rostlinného a živočišného tuku, tak by pozink neměl vadit.
Parafín je sice chemicky neutrální, ale v rozpuštěném stavu je to v podstatě
rozpouštědlo stejně jako třeba benzín. Pokud se tedy dostatne do styku s
barvou, může ji rozpouštět nebo narušit. Vysoká teplota k tomu jen dopomáhá.
Záleží hodně co je to za barvu. Podobně se chovají všechny rozpuštěné vosky
a tuky. Pokud ve směsi nebude voda, pak parafín i vosky a tuky se mohou
přehřívat až k 200 st C a to je prostředí pro barvy velice náročné. Pokud se
nerozpustí rovnou, ztratí nejspíš pevnost a přilnavost a odpadnou při
míchání nebo čištění nádoby. Záleží na způsobu ohřevu nádoby. Mikropřehřátí
u dna nádoby na 150 - 200 st C může klidně nastat i když teplota parafínu v
nádobě je jen k 100 st C. Co to je ZnOxid nevím, typoval bych ale, že během
prvního varu nátěr odejde.Pokud se má něco vařit s vodou při 100 st C, jako
nejnadějnější se mně zdají práškové barvy, už z toho důvodu, že se vypalují
při vysoké teplotě až 200 st C. Ale pořád nevím, jestli při těch 100 st C
nezměknou tak, že se poškrábou při míchání dřevěnou tyčkou nebo vařečkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 01, 2006 10:57 PM
Subject: RE: Dva dotazy.


> Já se chystám vařit v pozinku parafin (cerezin 65/70). Bude k něčemu, když
> pozink natřu ZnOxidem?
>
> mp
>
> -----Original Message-----
> From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
> Sent: Monday, May 01, 2006 10:46 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Dva dotazy.
>
>
> Zinek je reaktivnější než železo a nemá na povrchu relativně odolný povlak
z
> oxidů jako hliník, takže s velmi vysokou pravděpodobností s voskem
reagovat
> bude. Rozdíl proti železu je jen ten, že železnatá mýdla vzniklá reakcí s
> voskem jsou tmavá, zinečnatá jsou bílá. Taky to, že pozinkovaný plech je
na
> rozdíl od nerezi nebo tepelně odolného plastu běžně dostupný desítky let a
> přitom se při vyvařování vosku vůbec nepoužívá, něco ukazuje.
> Ná základě výše uvedených znalostí jsem při vyvařování vosku nikdy
> pozinkovaný plech nepoužil a nemusel jsem ani hledat nějaké citace z
> včelařských knih. Co takhle to vyzkoušet, sehnat odřezky zinkového plechu
ne
> pozinku, aby nerušilo železo nebo zinkové granule a vyvařit v hrnku s
voskem
> a vodou?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, May 01, 2006 5:44 PM
> Subject: Dva dotazy.
>
>
> > Pro praktiky bych měl dva dotazy.
> > 1/ Má někdo kladné zkušenosti s indikátorem rojové nálady od firmy
> > Mitronic. /Zdá se mi velmi praktický, ale nikoho jsem neslyšel ho
chválit/
> > 2/ Jak reaguje rozehřátý vosk z pozinkem? /chci znát názor toho, kdo se
s
> > tím setkal v praxi a ne citace z Včelařova roku nebo obdobných děl
> > včelařské literatury./
> > Děkuji. Zdraví R. Stonjek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 5. 2006
Re: Pridani nastavku (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208) (16210) (16211) (16213) (16222)

Myslím, že je tím myšleno to, že při přesně svislém drátkování hlavně
vystavené mezistěny plné zásob mají snahu při vyšších teplotách se trhat a
po drátku sjíždět dolů. Pokud se drátkuje svisle, ale šikmo, tak plásty
vydrží víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 01, 2006 9:46 PM
Subject: Re: Pridani nastavku



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridani nastavku
> Datum: 01.5.2006 14:02:07
> ----------------------------------------
> Co je špatného na svislém drátkování??
>
>
> Taky se připojuji k tomuto dotazu, rád přijmu Vaše názory z pozice
začínajícího včelaře z důvodů ,vyvarovíní se chyb!
Děkuji: Holec Václav.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 2. 5. 2006
Re: Dva dotazy. (16217)

ad 1) Moje rada: Mitronic nebrat! Zkusil jsem obojí a nadějnější, moderní a levná alternativa je na: http://www.sweb.cz/JJVCELA/Poslouchame_vcely.html
Nejvíce se mi však osvědčilo nasadit všechna protirojová opatření, od genetiky přes více prostoru, oddělky atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 2. 5. 2006
RE: Dva dotazy. (16217) (16223) (16224) (16227)

>>Co to je ZnOxid nevím, typoval bych ale, že během
prvního varu nátěr odejde.

ZnOxid se používá na oxidaci zinku před nátěrem. Nejde tedy o barvu.
Předpokládám, že pokud bych nechal zinek zoxidovat (a zbytky ZnOxidu
odstranil), že bych ničemu neuškodil a vrstva oxidů by reagovala s parafinem
ještě méně, než zinek.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 2. 5. 2006
Re: Pridani nastavku -dr?tkov?n? (16170) (16181) (16194) (16198) (16203) (16205) (16208) (16210) (16211) (16213) (16222) (16225)

Na vodorovné drátkování jsem přešel právě díky vychvalování tady na internetu a po třech letech zase rychle přestal používat Sám jsem si myslel , že při užívání radiálního medometu to bude mít lepší vliv na stabilitu rámků . nebyla to pravda DOŠEL JSEM K POZNATKU , že u vodorovného drátkování dochází k deformaci plástve v dolní části rámku a to se stává i u svislého je.li přesně rozměřeno a provedeno rovnoběžně nejlepší je tvar písmene M nebo W Ne dobré se ukázalo i používání přípravku na vrtání všech děr naráz Napínání drátku ,až se prohýbají loučky je také blbost neb při zatavování trafem se stejně povolí a povolení je právě u svislého menší nebo právě prohnutá loučka dopne povolený drátek . Někdy se stane , že se prohnutá loučka se nevrací to je ale již vada dřeva a vyhoď ho.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pridani nastavku -dr?tkov?n?
> Datum: 01.5.2006 22:58:49
> ----------------------------------------
> Pužívám oboje.
> U čtvercového rámku svislé, u obdélníku vodorovné.
> U svislého drátkování a delšího rámku může dojít k prohnutí dolní loučky a
> větší mezeře mezi rámky. Takže logické je namáhat na průhyb kratší loučku.
> U čtverce , kde je to jedno, drátkuji svisle, nemusím tak přesně hlídat
> umístění mezistěny. U vod.dr. nesmí mez. příliš vyčnívat nad horní drátek
> aby se neohnula. U vodorovného se také musí víc dávat bacha na protavení
> mezistěny při zatavování, aby se zatížená mezistěna od horného drátku
> neodtrhla. Hlavně při krajích, protože vzhledem k delší dráze drátku je
> také větší průhyb při zatavování, kraje se víc zařezávají než střed. To se
> dá napravit tak, že při zatavování se do středu drátku zatlačí.
>
> Je pro a proti, každý dá různým arg. různou váhu, já to dělám takhle a
> nejraději mám NN kde nemusím drátkovat vůbec.
> Jen mám zase dvakrát tolik rámků.:-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 5. 2006
Re: Dva dotazy. (16217) (16223) (16224) (16227) (16230)

Jaké tam je uváděné chemické složení?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 02, 2006 7:22 AM
Subject: RE: Dva dotazy.


> >>Co to je ZnOxid nevím, typoval bych ale, že během
> prvního varu nátěr odejde.
>
> ZnOxid se používá na oxidaci zinku před nátěrem. Nejde tedy o barvu.
> Předpokládám, že pokud bych nechal zinek zoxidovat (a zbytky ZnOxidu
> odstranil), že bych ničemu neuškodil a vrstva oxidů by reagovala s
parafinem
> ještě méně, než zinek.
>
> mp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78731 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 16112 do č. 16232)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu