Včelařská konference

Tych 70% plati v zasade pre oba Gabony / "90" aj "92" /. Vychadzam z
pokusov pana Jokaiho v Novych zamkoch z rokov 2000 a 2001 publikovane v
Vcelarovi. Z mojich vlastných pozorovaní, ako aj z pozorovaní dvoch
velkovcelarov v nasom okrese, ktrory robili presnu statistiku na vacsom
pocte vcelstiev.

P.S. Netrufnem si tvrdit, ze v cechach je to rovnake, ale tie vzdialenosti
nie su zas take velke ...

Matej



<>problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
<Odkud tu informaci mas? Jedna se o Gabon PA90 nebo 92?
<Eman

>problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
Odkud tu informaci mas? Jedna se o Gabon PA90 nebo 92?
Eman

Zdarvim vsetkych,

problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
presne podla navodu /. V minulosti mal Gabon deklarovanu ucinnost 98%. V
tejto dobe sme si zvykli dat Gabon, po mesiaci vybrat a vcely sme mali
preliecene. Bolo to pohodlnejsie ako v komplikovanych zimnych podmienkach
zadymovat. Tym ze mnohi z nas tento pokles ucinnosti nezaregistrovali
dochadza k vypadku vcelstiev ked su liecene len Gabonom.
V cechach zacali tento nedostatok nahradzovat zimnym osetrenim aerosolom.
Na Slovensku vedenie SZV nevenovalo dostatocnu pozornost zdravotnej
situacii a stalo len pri Gabone a Avartine. Kto chcel ine liecivo musel si
ho zhanat sam. O osetrovani aerosolom sa na Slovensku pise sotva rok aj to
hlavne v akademickej podobe. V cechach narozdiel od nas nezaspali dobu /
nakup aerosolu bol tusim aj dotovany, nielen propagovany /

P.S. V roku 2001 bolo u mna / Malacky /dostatocne osetrenie kombinacia 1x
odparna doska na zac juna, potom hned po slnecnici Gabon / alebo a je to
lepsie ozeliet slnecnicivy med a dat Gabon 10 jula / a v zime November
December 2x zadymit. Pripominam, ze vsetky osetrenia presne podla navodu
vyrobcov.
Je to ucinne, aj ked komplikovane. Samotny Gabon uz proste nestaci.
Ani kombinacia Gabon a zadymenie v zime nestacila. Takto osetrene vcely
boli na jar slabe, hoci prezili.
Aj Gabon vkladať po 1. auguste nema zmysel - je neskoro.

Matej


<Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme
<včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se
<davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ...
<Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a
<takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.<

<Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
<byla celkem užitečná informace.

<Zdeněk Čejka

info


---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Ahoj Pista,

Spad po 1 hodime / po otvoreni letaca / je dolezity, ale je len
informativny. Dolezitejsi je spad po 24 hodinach. Tento pocet byva casto
krat 5 - 10 krat vyssi ako po 1 hodine. Preto ak mozes spocitaj aj tento
spad.

Matej

zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista

zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista



> Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
> byla celkem užitečná informace.
>
> Zdeněk Čejka
>

Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ... Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.

Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by byla celkem užitečná informace.

Zdeněk Čejka

Chci jenom podat zprávu viz můj příspěvek 1645, jak jsem dopadl s vytáčením melecitozních zásob. Zkoušel jsem vybrané 4 plásty (starší pevné dílo)namočit na 10 minut do vody 48st.C, nechat 2 min. odkapat a vytočit. Mám starší typ 4 rámkového medometu a el.pohon 12V s regulací, která umožnuje cca 500ot/min. Nejvyšší otáčky se nedají použít ani u prázdného medometu, není vyvážený koš.Vytáčel jsem maximálními možnými otáčkami, odhadem 350/min.
Z plástů jsem vytočil cca 30% "špuntíků", ostatní zůstaly v plástech. Z plástů se ale vytočilo obrovské množství vody, takže jsem celý vytočený obsah nakonec zlikvidoval.
Dalšího pokusu s ohřátím plástů a následným vytočením se vzdávám, nevím totiž, jak ev.produkt uchovávat do jarního použití.
Což je další problém, který byl částečně v konferenci nastíněn. Co dál s melecitozními zásobami ? Zředit a podat znovu do zimních zásob? Pokud zředíme vodou, tu včelstvo odpaří a zůstanou melecitozní,které jsou pro zimní zásoby škodlivé. Zředit cukerným roztokem? Pořád zůstáva původní melecitozní složka. Takže zůstává k použití metoda našich dědů, odebrat plásty s mel. zásobami, nějak je uschovat do jara a na jaře podat včelstvům. K uschování máme oproti našim dědům výhodu snad jen v použití mrazících zařízení, ovšem kdo z nás má k dispozici tolik prostoru v chladničce, nebo mrazícím boxu.
Zdraví Emil

Ahoj Laco,

bohužel již od letošního jara víme i tu na Moravě, že na Gabon je na mnohých
místech Slovenska rezistence.
Přednesl nám to zástupce VÚVč. Dol p. Ing. Janoušek z Kývalky - na okresním
aktivu.

Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.

Zásada pro Gabon a jiná léčení je - PLOŠNĚ, ZARÁZ - to nám závidí celý svět
!!!!!

Léčení je jedna z věcí, kdy se ta diktarura v rozumné míře - promyšlená
spolupráce veteriny s okresním výborem - a ten se základními
organizacemi ------ vyplatí.

Ahoj Mirek

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Osvedcene metody (czeh) ,sa rozhadzaju s praxou (slovak)!!!.
Na Gabon am na Slovensku padlo XYZ vcelstiev takze NO GABON !!!

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 11, 2002 2:30 PM
Subject: RE: Antwort: gabon


> Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
> veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6
krát
> léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
> třeba ještě dojíždí.
> Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
> 15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
> poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
> úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.
>
> s pozdravem Martin Kupka
> Novohradská 21,370 01 České Budějovice
> tel: 0603 462 921
>
> -----Original Message-----
> From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
> Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:52 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Antwort: gabon
>
>
>
> Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol
neucinny,
> tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
> zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.
>
> V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
> zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je
na
> vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
> zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
> zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
> by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie
hovori
> fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
> rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.
>
> Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
> mal nasledovne spady:
> v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
> bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
> 3. 240 ks
> 4. 150 ks
> 5. 30 ks
> kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.
>
>
> Matej
>

A je to na Slovensku veterinou schválený postup ? Máte asi jiné předpisy než
v ČR? že?
Rozdíl už tu je mezi Avartinovým páskem, který se pálí libovolně v úle a v
libovolné poloze, a mezi v ČR prováděnou fumigací, kdy je stanoveno kde má
být pásek umístěn, a v jaké poloze.
Fumigace provedená v ČR :-)) zanechává po sobě stopy. A s odvoláním na
e-mail z 5.9.2002 s názvem AEROSOL se roztoči stávají při styku s
podprahovými množstvími rezistentní na léčivo.
Tak jen doufám, že Jugoslávskou metodiku nikdo v ČR nepoužije.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
> 1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
> 2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk
>
> A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
> To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.

Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.

Matej


<Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
<veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6
krát
<léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
<třeba ještě dojíždí.
<Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
<15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
<poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
<úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.

Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6 krát
léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
třeba ještě dojíždí.
Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:52 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: gabon



Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol neucinny,
tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.

V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je na
vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie hovori
fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.

Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
mal nasledovne spady:
v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
3. 240 ks
4. 150 ks
5. 30 ks
kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.


Matej

Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol neucinny,
tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.

V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je na
vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie hovori
fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.

Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
mal nasledovne spady:
v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
3. 240 ks
4. 150 ks
5. 30 ks
kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.


Matej

Zdravim Vas priatelia



Urobil som hrubu chybu ! No co uz. Jedny vcely padli koli
kliestikovy. Dal som do podmetu po jednom pasiku gabonu.
Kamarad podal avartin a mal velmy silny spad kliestov. Chcem ho podat za
rana aj ja.

Otazka: Moze uskodit avartin podany naraz z gabonom? Je mozna kombinacia?

Dakujem


Pista

Zdravím Vás.

Právě byl mezi soubory ke stažení této konference přidán soubor uctenka.jpg,
který obsahuje nascanouvanou účtenku ZO ČSV Doksy, jako doklad o přijetí
dotace včelařem a zároveň jako doklad o přijetí členských příspěvků
organizací. Myslím si, že se jedná o dobrou inspiraci pro ostatní organizace
a vývojáře jejich software. Výplaty dotací a přijímání členských příspěvků
se blíží a proto si myslím, že je to celkem aktuální téma. Z potvrzení lze i
vyčíst jaké byly výše členských příspěvků v roce 2000 u ZO ČSV Doksy, která
je známá velmi vysokými členskými příspěvky oproti jiným organizacím. Lze
říci, že mimo jiného nastolení této výše členských příspěvků organizace
dosáhla díky tomu, že právě tyto potvrzení vystavuje. Takovéto potvrzení
totiž "příznivě" (pro organizaci) ovlivňuje včelařovo myšlení, neboť má
přehled kdy, na co a kolik věnoval.

Účtenku si můžete prohlédnout zde: http://www.vcely.or.cz/files/uctenka.jpg

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy

Nevčelařím dlouho - asi tak 15 let - samostatně, ale melecitózy přibývá.
Děda včelařil 60 let a znal ho tak po 10 letech a v červnu červenci společně
se smrkem. A pak jednou za 20 let - později. Jinak později šla jen jedle ,
ale ta šla točit , včely pak nakrmit. ALE I TAK BYLO JARO vždy po lesní
snůšce v srpnu špatné - tedy včely byly špatné. Kraňka na toto není zvyklá a
zima rozhodne.

U mne se vyskytuje již třetím rokem pravidelně (smíšený porost - jižní
Morava) a letos to vyvrcholilo. Přínos byl cca 10 kg a více !!! Už to jim
dalo zabrat. Ujel jsem s vozy,ale pozdě a 5 km od lesa je v létě málo. Velmi
je to láká.

Je tedy výborné, že se tento med učíme točit. Způsobů proběhlo několik.

Důležité také je jej prodat. Samotný není lahodný, ale jak již zde někdo
psal - ve směsce je výborný.

Proto jej nedoporučuji prodávat za směšné ceny pod 45 Kč (což byla minimální
cena letošního květového medu).

Koneckonců - medovina je z ní vynikající a přikrmit příští rok v snůškové
pauze medem není také k zahození. Pak přijde snůška a mohu v klidu bez obav
vytočit s jistotou, že nemám v medu cukr.

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 603 - 499 746

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 09, 2002 8:38 AM
Subject: Antwort: Re:Co do kočovného vozu



Zdravim vsetkych,
Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.

Matej

<Ahoj přátelé!
<Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
někdo
<doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
<být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
<zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
byly
<úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
asi
<narazím u zastánců bezfalcových úlů.
<Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
<se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))

Zdravim vsetkych,
Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.

Matej

<Ahoj přátelé!
<Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
někdo
<doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
<být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
<zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
byly
<úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
asi
<narazím u zastánců bezfalcových úlů.
<Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
<se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))

Ahoj přátelé!
Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé, někdo
doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by byly
úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde asi
narazím u zastánců bezfalcových úlů.
Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))


>Kočovný vůz mám tři roky, hospodařím v polonástavcích bez falce. Úly
>upevňuji na převoz kurtama po třech...

>S těmi je jediná komplikace, při přesunech je nutné je nějakým způsobem
>upevnit. To lze za pomocí rozepření, ale ani v takovém případě bych
>nevolil bezfalcové úly jako jsou Langstroth nebo Dadant, které by v
>takovém případě mohly zvýšit riziko vzájemného posunu...


Mějte se prima a ať nám to bzučí...

JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Vážení přátelé,

je mi líto, ale zdá se, že příroda vítězí. Vyjel jsem do terénu abych otestoval zvratný profi A medomet na včelařské farmě. Jednoznačně bez diskuse je radiální medomet mimo, zvratným medometem jsme vytočili alespoň něco.
V tomhle jsem měl pravdu. Bez vody se ale bohužel nehneme a voda znehodnocuje med. Šli jsme na nepředstavitelně vysoké otáčky, ale čeho jsme jen dosáhli,tak borcení plástů. Rámky byly v hrozném stavu, celobetonové a mladé dílo.

Vytočili jsme průměrem ze šesti rámečků 3-3,5Kg. medu. Čas 5-7 min. Můžu jen říct, že se dá tomu pomoci mechanickým rozrušením plástu.
Je na to takový ostnatý váleček, který pronikne do buňky a i vytáhne ten humus ven. Doma lze vyrobit ze slabých vrutů do dřeva takového ježka, kterým pícháte do plástu. Závit na šroubu zpětně vytahuje med. Vzdálenost asi jako buňky. Ne velkou plochu. Bohužel se ale tímto ničí plást a to ještě než jde do medometu. Protože je to jednostranně. Když jsem vystavoval v rakouském Grazu, tak jsem si všiml podobného principu, ale- a to je důležité - oboustranného. Kdybych toto použil, a ve spojení s velkými otáčkami, asi bychom byli podstatně dále a to i bez vody. Nemám na to ale čas a ani rámky. A nevím, pro koho bych to dělal, včelaři výrobky
kopírují , pomáhají si svépomocí .Nejsou finance. Med byl tak hustý, že sotva vytékal z medometu. Nic podobného jsem ještě neviděl.

V tomto období se voda použít nedá. Proč- je zima, včely jsou udřené, odmítají zpracovat při krmení i studený cukr. Natož vodu s melecitozou. Kdyby to bylo dříve- zkrmit a znovu vytočit, ale není na to čas. Jak uchovat vodu přes zimu - nevím. Tak jen změnit na alkohol a stát se alkoholikem.
Nebo nějak sterilizovat. Ztráta medu, je lépe vytočit co se dá, rámky vyměnit, zakrmit včely teplým cukerným roztokem.Nevytočené rámky dát příští rok do medníku, namočené do sladkého roztoku , včely to zpracují a smíchají s medem ve snůšce. Pak to vytočit, uchová se tak med. Melecitozní vodu možná smíchat s cukrem a zkrmit, ale není to vyzkoušené, nevím, jak na tom včely přežijí zimu.

Závěrem:

Myslel jsem si, že máme řešení, ale bohužel. Když se nedá použít voda, tak jsme v koncích, nepomůže vám ani nový medomet, ale určitě vytočíte více medu, než na tom starém.
V každém případě si promyslete při pořizování nového medometu typ. Radiální - není špatný, ale jen na řídké medy nebo univerzální zvratný- šetří maximálně plást a dostanete z plástu maximum co vůbec jde. Rychlost vícerámkového radiálního nebo šestirámkového je už teď vyrovnaná. Nastává
období, které s sebou přináší nové klima, životní prostředí je narušeno a co dřív nebylo obvyklé, tak je dnes šokujícím faktem.

vodička

Chtěl bych se znovu připojit do diskuze o cementovém medu z modřínů a podobných starostí s jeho zpracováním. Zaregistroval jsem návod přítele včelaře s namáčením v studené a následně teplé vodě. Před tím jsem někde zaregistroval návod, (který bohužel nemohu najít) rozehřát plásty pomocí 100W žárovky někde v podmetu, následně je nechat vystydnout a pak vytočit. Byl bych rád, kdyby se někdo v konferenci ozval, zda to vyzkoušel, event. s jakým výsledkem. Dál prosím účastníky konference, jaký je váš názor, co s tímto roztokem, tj. melicitozním medem dál. Je pro včelstva nadále nebezpečný, i když zředěný pro zimní uložení jako potravu pro včely není asi nadále vhodný. Pokud jej nebudeme dále nutit včelstvám k ukládání do zimních zásob, jak jej dále ukládat event. sterilizovat. Sám osobně zkouším vytočit modřínový med obojím způsobem, tj nahřát a vytočit ,a ponořit do 50 st. vody a vytočit .Každopádně jsou to nějaké nápady, které jsou dobré vyzkoušet. Máte li nějaké zkušenosti, prosím o poslání do konference. Dále čekám o nové názory na fumigaci, která nás čeká. Ale to už určitě bude další tema, které nás nemine.
Emil

Ano. Já jsem vąak dospěl k názoru, ľe výměna vzduchu ve včelíně pomocí 18
"okének" v mém včelíně není průvan ( neohne to ani plamen svíčky) ale ve
včelíně je sucho. A potvrzuji, ľe to opravdu funguje. Podrobněji na
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

např. obr. č. 4 v kapitole úvod.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz

eS Pepanem souhl
----- Original Message -----
From: tata <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 04, 2002 8:40 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> Výkluz včel ze včelína je podle mého názoru velmi jednoduchá věc.
> Stačí se je pozorně dívat na chování včel u okenní tabule. Uvidíte jak
včela
> přilétne k horní části okna a pokouąí se proletět ven. To se děje postuně
> od shora dolů aľ narazí na spodní okraj rámu znova nabere výąku a pokus
> znova opakuje Na tomto princupu nám zaloľeno svoje okno. Jeho světelná

Okno které
> je ale děleno na výąku musí mít toto provedení v kaľdé tobulce. Funguje
nám
> to tak jiľ desítky let. Překrití jednotlivých dílů pak zabraňuje vzniku
> průvanu.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 03, 2002 10:00 PM
> Subject: Re: Kočovný vůz
>
>
> > Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
> > který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
> > nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního
> otvoru
> > ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla
> vně
> > včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků).
Myslím,
> ľe
> > by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
> > Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven,
nebo
> > si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.
> >
> > A jěątě něco:
> > Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
> > bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční
> stěny.
> > Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na
> třechu.
> > Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva.
> Určitě
> > byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.
> >
> > Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
> >
> >
> > > V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
> > udělal
> > > jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To
> je
> > > také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
> > létat
> > > dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
> > nevidím
> > > musím ven.
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002
> >
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Výkluz včel ze včelína je podle mého názoru velmi jednoduchá věc.
Stačí se je pozorně dívat na chování včel u okenní tabule. Uvidíte jak včela
přilétne k horní části okna a pokouąí se proletět ven. To se děje postuně
od shora dolů aľ narazí na spodní okraj rámu znova nabere výąku a pokus
znova opakuje Na tomto princupu nám zaloľeno svoje okno. Jeho světelná
výąka je 80 cm a je rozdělena na va díly spodní díl skla je cirka 10cm
vysoký a horní díl ho střechovitě překrývá asi o 3 - 4 cm a je spodním
okrajem vzdálen od spodního na vzdálenost délky včelího těla. S tohoto
řeąení pak jsně výplívá jak včela opouątí úlový prostor. Pozor!! Okno které
je ale děleno na výąku musí mít toto provedení v kaľdé tobulce. Funguje nám
to tak jiľ desítky let. Překrití jednotlivých dílů pak zabraňuje vzniku
průvanu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 03, 2002 10:00 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
> který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
> nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního
otvoru
> ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla
vně
> včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím,
ľe
> by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
> Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven, nebo
> si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.
>
> A jěątě něco:
> Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
> bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční
stěny.
> Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na
třechu.
> Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva.
Určitě
> byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.
>
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
>
>
> > V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
> udělal
> > jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To
je
> > také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
> létat
> > dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
> nevidím
> > musím ven.
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002
>
>
>

Před časem zde proběhla diskuse zda ošetřovat aerosolem či ne. Nyní se pokusím ukázat na příkladu, který použili při školení v Dole (mimochodem další kurz je koncem září a mohu ho jenom doporučit).
Pokud budeme mít před prvním ošetřením 1000 roztočů tak při 95% účinnosti první fumigace nám jich zůstane 50, druhá fumigace je už pouze z 50% učinná (roztoči se stávají rezistentní) takže nám zůstává 25 roztočů a pokud použijeme pásky i do třetice tak už mají pouze 25% učinnost a tak nám zůstalo 20 roztočů, kteří získávají rezistenci na varidol. Pokud jako třetí ošetření zvolíme aerosol (a tím hlavně změníme učinnou látku) tak zde je už opět 95% učinnost a zůstne nám 1 roztoč.
Příklad byl počítán za předpokladu, že je více jak 10°C, jinak je účinnost pouze 30% (tj. 28% při první, 15% při druhé a 7% při třetí fumigaci) a že jsou pásky správně zavěšeny; od spodu odhořívají, aby se léčivo odpařilo a na pásky je nakapáno těsně před použitím, aby léčivo nevyprchalo dříve než ho dáme do včelstva.Ošetření by mělo být taky rovnoměrně rozloženo na říjen, listopad a prosinec (a kolikrát je v prosinci nad 10°C ?)
Abych zde nechválil jen aerosol, tak těch 95% u aerosolu je za předpokladu že je zcela funkční (může zamrznout nebo se jinak ucpat).


                                                        Míra Fišar / Buček

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

> včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím,
že

Odkazy na obrázky mi na té stránce nefungují.

Letos jsem si se 100% úspěchem ověřil fungování následující metody: V
kočováku mám pár kamenů, klacků a žlutých tvrdých folií cca 10*10cm.
Když vím, že některé včelstvo mění matku, opřu klacek, připíchnu
cedulku, nebo položím kámen přímo na česno, že přímo překáží včelám v
letové dráze, jako orintační předmět a zatímco bez tohoto triviálního
opatření se mi matky prakticky nikdy nevrátily, letos to bylo u 6
matek bez problémů.
S pozdravem Radek

Dne 30. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
> me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
> matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
> Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
> rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
> Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
> na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
> techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
> vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
> pro vymenu matky.
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
> MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
> MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
> MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
> MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
> MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
> MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
> MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
> MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
> MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
> MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
> MC> s vybihajicimi mladuskami.
>
> MC> Marek
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vidíme do budoucnosti. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32182%26url=http://www.nokia.cz

Dovolim si prispet jak vytocit melicitozu jinym zpusobem, tak jak jsem to
delal loni ja:

1. vytocit co se da
2. nevytocene zbytky navlhcit, umerne mnozstvi zbyleho medu. Malo medu -
rosit, stredne medu - pokropit a plny plast namocit na par vterin do vody.
(Vody s citem, melo by to byt asi jen tolik, co nasaje zkrystalizovany med.
Tedy jako namocit a prebytek odstriknout.)
3. dat dostatecne silnemu vcelstvu zpet jako mednik. Prakticky vetsinou
zpet, pouze pokud je vcelstvo slabe, tak sousednimu.
4. cca za tyden pohodlne vytocit jako normalni med.

Vodu v medu jsem presne nemeril, nemam cim, vaha sklenice byla zhruba stejna
a med se nekazil.

Neni to z moji hlavy, timto bych chtel RNDr Vaclavu Svamberkovi jeste jednou
podekovat.

A jeste neco o mem starem 3-ramkovem medometu na kliku.
U sveho stareho kose jsem z vnejsi strany na puvodni vystuhy pripevnil latky
2x2 cm z tvrdeho dreva. Pletivo a s nim plast se nemuze prohnout a tedy ani
potrhat. Pouze 6 klacku a kus dratu. Byl to nesrovnatelny rozdil. Doporucuji
tem kdo maji "vytahany" kos a nemaji prachy (volne penezni prostredky) na
novy medomet.
Ted mam jeste v planu vyvazit kliku protizavazim, abych mohl roztocit,
nechat setrvacnosti dobihat a nevyvazena klika nezpusobovala vibrace a
skubani v prevodovce.

PROC? Nemam 220V ani cestu po ktere bych prijel s autobaterii.

Vasek.

Zdravim vsetkych,

vyskusal som postup pana Vodičku, je to super - funguje to. Za to by
zasluzil od zvazu "metal".

Co sa tyka pouziteho medometu, mam 6 ramkovy zvratny a v zalohe 3 ramkovy
tangencialny ( stary pocinovany na rucny pohon ) . Aj v tomto starom
medomete na rucny pohon postup fungoval. Len ked mate tocit 2x2 minuty
rucne na 500 obratok kosa tak je to fuska.
Z toho vychádza moj záver.
Ak mate do 20 vcelstiev posluzi aj starsi tangencialny medomet.
Elektricky pohon je vsak dobra investicia. Ak sa rozhodnete investovat do
novoho medometu - potom je lepsie par tisic priplatit a kupit si nerezovy.
Inak 3 ramkovy nerezovy s elektrickym pohonom nestoji 50.000, ale je
podstatne lacnejsi.
Pri vyssich poctoch vcelstiev su zvratne medomety bezkonkurencne,
najlepsie v spojeni s automatickym ovladanim. ( nalozite plasty, zapnete,
ked sa vytacanie skonci medomet vyda zvukovy signal )

Matej

Letos jsem si se 100% úspěchem ověřil fungování následující metody: V
kočováku mám pár kamenů, klacků a žlutých tvrdých folií cca 10*10cm.
Když vím, že některé včelstvo mění matku, opřu klacek, připíchnu
cedulku, nebo položím kámen přímo na česno, že přímo překáží včelám v
letové dráze, jako orintační předmět a zatímco bez tohoto triviálního
opatření se mi matky prakticky nikdy nevrátily, letos to bylo u 6
matek bez problémů.
S pozdravem Radek

Dne 30. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
> me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
> matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
> Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
> rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
> Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
> na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
> techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
> vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
> pro vymenu matky.
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
> MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
> MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
> MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
> MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
> MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
> MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
> MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
> MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
> MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
> MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
> MC> s vybihajicimi mladuskami.
>
> MC> Marek
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vidíme do budoucnosti. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32182%26url=http://www.nokia.cz

Dovoluji si zaslat své první postřehy -směs pro a proti:
1. mám průměrně kolem 15 včelstev.
2. hrubou kalkulací ( po odečtení nákladů) jsem odhadl, ľe na medomet A za
50 000 by si mé včely nevydělaly dříve, neľ za asi 10 aľ 15let.
3. Nerez medomet by vąak měl vydrľet několikanásobně déle, neľ z
pocínovaného plechu, který slouľí uľ více neľ 20 let. Vydľí tak dlouho i
pohon? Jak je to se servisem? S nahraditelností dílů?
4. S výsledky pokusu se ztotoľňují i mé ( ale vetąinou pouze teoretické )
úvahy ( zejména otáčky aľ někam k 600 ot/min při koąi 90 cm, rozhodně
tangenciální poloha...). Hodlal jsem se do výroby medometu pustit sám. Jeątě
uvidím, mne totiľ baví se občas vlastní výrobou vąelijakých věcí zabývat.
Doba vąak přeje profíkům. Dřív jsem si po nocích stavěl např. stereofonní
tuner-dnes se mi spíą vyplatí si na něj vlastní profesí vydělat. Ten medomet
je vąak ( moľná jen zatím ) přecejen darda.
5. Nápad s vyčiątěním jiľ vymetených plástů s pomocí teplé vody se mi velmi
líbí, myslím, ľe by se dala práce zorganizovat tak, aby vytočená včelstva
dostala tento roztok nejpozději druhý den, jako součást podnícení plodování
a naučení včel do krmítka. Takový roztok bude mít sice nestandartní hustotu
a obsah glycidů, ale včely medový roztok odebírají zvláątě pilně. Domnívám
se také, ľe tento výplach by se snáze kazil ( podobné roztoky kvasí, nebo
octovatí jiľ třetí den ). Také z veterinárních důvodů bych ho krmil jen na
stanoviąti původu plástů.
6. Jsem přesvědčen, ľe melencitózní snůąky se opakují stále častěji jiľ
téměř kaľdý rok a dokonce i tam, kde dříve byly méně časté. Moľná ľe se
přísluąní producenti ( ani nevím kteří, kdo to ví napiąte) namnoľí
kaľdoročně tak, ľe se taková snůąka můľe stát do budoucna významná.
Čistý melencitózní med mi ale vůbec nechutná, ve směsi s jinými medy je vąak
dost přijatelné chuti.
7. ®e bych neukotvil svůj třírámkový medomet k podlaze - to si ani neumím
představit - to snad je překlep? Asi bych preventivně kotvil i ten
ąestirámkový.
8. Teď kdyľ to po sobě čtu, vypadá to, ľe jsem propagační agent př. Vodičky.
Nejsem. Bude to tím, ľe jsem z vnitřní podstaty pozitivně naladěn a tím, ľe
jeho snaľení nabízí řeąení aktuálního problému.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Jaroslav Vodička <jar.vod/=/volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 03, 2002 12:56 AM
Subject: Radiální medomet- téma pro vechny


> Vážení přátelé !
>
> jde to !!! Nevím jak vytáčíte betonový med, ale snad mám na to řešení.
Vím,
> že ve starých medometech to neuděláte, tak tuším vytočíte co se dá, na co
> vám stačí síly a necháte to obrat venku včelám, převěšujete rámky a nebo
> už prostě rezignujete... Nevím.. Vím ale, že je to problém a velká škoda
> pro včelaře. Radiálním medometem to nejde už vůbec.
>
> Důvod proč to nejde :
>
> 1/ Máte malé otáčky na medometu a ani zvýšit nemůžete, nevydrží vám to
> konstrukce medometu.
>
> Cena nového medometu je cca 50 000 Kč , uveďte prosím v diskusi i váš
počet
> včelstev. Děkuji.
>
> vodička
>
> www.apidomia.cz
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního otvoru
ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla vně
včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím, ľe
by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven, nebo
si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.

A jěątě něco:
Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční stěny.
Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na třechu.
Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva. Určitě
byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
udělal
> jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To je
> také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
létat
> dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
nevidím
> musím ven.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Tento pokus je, řekl bych, velmi přínosný, ale jde o to, jestli se vyplatí kvůli jednomu roku za cca 10 let kupovat medomet za 50 tisíc! Snad pro velkovčelaře a podnikatele. Já mám 7 včelstev (zatím) a nedovedu si představit takovouhle investici. Nehledě na to, že o této investici obecně nerozhoduje pouze počet včelstev včelaře a jeho časové úspory, ale především také ekonomická situace rodiny a celková sociální situace. Je rozdíl, když má rodina příjem pouze od jednoho člena (manžel) a manželka je na mateřské. A je také rozdíl, když oba dva pracují. Také je rozdíl mezi ekonomicky aktivními a důchodci. A v neposlední řadě je rozdíl mezi normálním platem a platem manažerů, ředitelů a jiných vysoce postavených zaměstnanců (event. politiků - ale ti asi nevčelaří ...).

Toto si je potřeba všechno promítnout, nezáleží tedy pouze na počtu včelstev.

Zdeněk Čejka

O tom jsem také přemýšlel, ale různě úly přešupuji do stran. Očka mám
otevřená i proti stěně kvůli větrání.
V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil, udělal
jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To je
také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně létat
dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka nevidím
musím ven.
Jaromír Marek.
----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 02, 2002 3:51 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> >Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
> >vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
> To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr
> asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
> Eman

Vážení přátelé !

jde to !!! Nevím jak vytáčíte betonový med, ale snad mám na to řešení. Vím, že ve starých medometech to neuděláte, tak tuším vytočíte co se dá, na co vám stačí síly a necháte to obrat venku včelám, převěšujete rámky a nebo už prostě rezignujete... Nevím.. Vím ale, že je to problém a velká škoda pro včelaře. Radiálním medometem to nejde už vůbec.

Důvod proč to nejde :

1/ Máte malé otáčky na medometu a ani zvýšit nemůžete, nevydrží vám to konstrukce medometu.

2/ Opěrná plocha pro rámky musí být udělána tak, aby byl včelí plást dokonale opřený, mezerník nesmí zavazet.

3/ Je třeba rámek ve druhém točení namočit teplou vodou.

4/ Musíte použít čistou tangenciální polohu,zvratný medomet, v radiálu musí přemoci med stěnu buňky a teplé dílo se vytáčet nedá.


Slíbil jsem vám, že budu informovat o stavu zkoušky. Nevím, jestli jsem první komu to jde, ale vytočil jsem vše.
Do poslední buňky. Vytočeno na 100 %.
Rámky nepoškozené, bílé tvrdé krystaly venku.
Test jsem dělal na pohon A, profi.

Byla to zatím jen příprava, dostal jsem k dispozici jen pár rámečků, zanesených 50/50 hustým až kašovitým medem a bílými suchými krystaly.

Řešil jsem to tímto způsobem:

Napřed jsem nechal proběhnout standardní program, po odlehčení malými otáčkami do velkých otáček. Použil jsem čas cca. 7 minut.

Co bylo jakž takž vazké, se vytočilo, pár betonových špuntů odlítalo tipuju tak 40 %, ostatní se posunuly ( může tam voda ) .

Vytočený med jsem stočil do konve.

Pak jsem dal tak na 30 minut rámky do studené vody- myslím , ale že se tento krok dá vynechat.
Potom jsem rámky namočil cca. na 5 -10 minut do vody teplé cca. 50 stupňů. Ale myslím, že postačí jen ponořit na pár sekund, to teplejší vody. Zde je třeba dát pozor, pokud se bude někde dílo trhat, tak ne v medometu, ale právě zde.
Rámečky by měly mít dostatek vody, aby plavaly, tím je zaručeno to, že plást je nadlehčovaný vodou ze všech stran a nebortí se. Lze plásty dát po namočení k sobě, do páru, plavou a jsou na sobě, při vytahování z nádoby se opírají o sebe a lépe vážou, ale není to podmínka. Plást při vytahování by měl být kolmo k hladině vody. Jinak se může utrhnout při prudším pohybu.

Při vytažení lehce odkapat ( do 10 s ) a můžete vytáčet.

Nyní jsem program zkrátil, šel jsem přímo do vysokých otáček, postupnou akcelerací. I když druhá strana rámku byla plná vody, zdá se, že to nemá vliv na borcení plástů ani při tak obrovských otáčkách, které jsem používal, naopak , svůj smysl to snad i má.

Velkýma otáčkam jsem točil doprava 2 minuty, doleva 2 minuty.


Po skončení cyklu byly všechny místa plástu čisté, suché dokonce i odolné bílé špunty - vše pryč.

Vodu které v medometu zbyla jsem dal mým včelám, nemusel jsem nic rozehřívat, voda ve dně medometu se vírem vzduchu točila a špunty byly rozpuštěné. Myslím, že to včely v pohodě stráví, ale uvidíme.

Takže k pokusu :

čekal jsem, že vytočím tak na 50 % podle toho co jsem slyšel i od zkušených včelařů jaký je to problém. Čekal jsem , že bílé suché krystaly zůstanou, ale povedlo se to na 100 % .
Nemůžu říct ještě že je vyhráno, potřebuji větší množství rámečků, ale to provedeme tento týden, snad to půjde a vytáčecí postup ještě upřesním a zbytečné kroky se vypustí a vytáčecí čas se minimalizuje. Ale je důležité, že to jde. Medomet jsem neměl ukotvený, jen volně, to jsou časové ztráty.

Na 6 rámečků 39* 28 cm ve stavu 50 % med, 50 % beton bylo třeba aktivního vytáčecího času cca. 11 minut.

Pro zkoušku jsem použil medomet šestirámkový zvratný, kde u normálního medu se čas vytáčení pohybuje zhruba kolem 1,5- 3 minut.

PS. otázka- je to pro vás zajímavé nebo raději řešíte melecitozní med postaru než investovat do nového medometu ?
Zajímalo by mě, jestli se vám vyplatí koupit nový zvratný medomet profi - A, i když je cenově pro mnohé nepřístupný nebo mít ztráty v medu a ve včelách a v čase. Ve vaší oblasti dejme tomu dosud betonový med nebyl a snad jste vám i stačil radiální meodomet, ale jednou za čas přichází med, který tímto vytočit nejde. Co s tím?
Cena nového medometu je cca 50 000 Kč , uveďte prosím v diskusi i váš počet včelstev. Děkuji.

vodička

www.apidomia.cz

... alebo vybratim dosky oproti ockam do vysky 6 nastavku / optimal /. V
praxi to vyzera tak, ze kazda 5 doska je o 120 cm kratsia.

>>Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
>>vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
>To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr
>asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
>Eman

>Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
>vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
Eman

Zdravim Jose,

urcite dostanes vela typov. Kazdy si najprv dobre premysli nez ho vyuzijes.
Nie vzdy to co vyhovuje jednemu musi aj druhemu.
Teda moja rada: nastavkove ule ano, ale len do jedneho radu. kedysi
som dal dva rady optimalov do maringotky ... po par rokoch som musel horny
rad zrusit.
Do maringotky netreba uteplene ule - je to zbytocna zataz.
Ak mas ule umiestnene na stojane, lepsie sa v nich robi.Ked dvihas
nastavok a nohu mas pritom vlastne pod ulom mas lepsiu stabilitu a menej sa
narobis. Aj pri prehliadke spodneho nastavku sa nemusis tolko zohybat (
treba zvazit svoju vysku aby praca v hornom nastavku nebola narocna ).
Zaistenie ulov proti pohybu pri prevoze: Ak budes mat ule tesne pri sebe
potom bocny pohyb nehrozi a stacia aj bezfalcove ule s predozadnym dorazom
( zvonku, ale pozor nie po celej sirke nastavku - aby sa tam vosiel
rozperak - lebo zboku ho nedas ) Ak budes mat ule dalej od seba su lepsie
falcovane.
Vetranie : najlepsie je spodne cez zasietovane dno - zakryva sa len v
zime. Ak mas ule na stojane, cez pletivo padaju necistoty z ula na dlazku
odkial ich pohodlne vymetieš.
Stojan : da sa urobit z "L" 30x30 mm, aj nozicky. Len na spodok noziciek
je treba privarit zelezne kruzky, aby sa ti nezabarali do podlahy.
Okna: Bocne okna su omyl. Stropne hoci su pracnejsie su ovela lepsie.

Matej

P.S. Rad sa "prizivim" na dalsich zaujimavych napadoch z tejto temy. V zime
ma caka stavba dalsej maringotky.




<Nazdar přátelé!!

<Musím se pochlubit, dneska jsem koupil včelín na kolečkách :) - kočovný
vůz.
<Je ale osazen bateriemi a to se mi nezdá... Tyto úly tedy vymontuju a přes
<zimu udělám úly nástavkové. Vás všechny bych chtěl poprosit o rady, o
různé
<vychytávky, Vaše nápady které jste ve svých vozech realizovali. Jedná se
mi
<třeba o přichycení dna, o zajištěná nástavků při převozech a podobně.
<Taky bych uvítal, kdyby byla možná návštěva ve Vašich vozech.
<Díky!!


<Mějte se prima a ať nám to bzučí...

<JOse

Použít by jej mělo být možno ve stejných termínech jako konvenční
ošetření fumigací. Ale není to úplně vhodné, protože může dojít k tomu,
co Ing. Veselý nazívá "rezistencí na druh ošetření" - tj. mouhou být
urchráněni za stejných podmínek někteří roztoči.

Takže doporučuji:

provést ošetření v předepsaných termínech - co nejpozději tak, aby
poslední ošetření vycházelo na druhou polovinu listopadu nebo začátek
prosince a druh ošetření volit podle klimatických podmínek: do cca 8 -
10 stupňů po několik dnů fumigaci, při nižších teplotách aerosol. Pokud
by náhodou seděly podmínky i při posledním ošetření na fumigaci, tak
bych stejně pro změnu technologie použil aerosol.

Lněnička

> tak zjišťuji, že lidé o medu nevědí VŮBEC NIC!!! V podstatě musím
> dělat osvětu a vychovávat si nakupující :-O)

Mám stejné zkušenosti, ale zjišťuji, že se to vyplatí, ba co víc, že je to nutné. A pokud to budeme dělat všichni, pomůžeme jen sami sobě navzájem. Zvedne se poptávka po kvalitním medu.

> Na vesnici není příliš velká šance získávat místní lidi jako nové zákazníky ...
> ... chodí ke svému včelaři a přitom nerozhoduje to, jak je med kvalitní ...

Mohu oponovat, že už to tak úplně pravda není a že se objevuje vliv osvěty (viz výše). Zjistil jsem v několika případech, že lidi začínají chodit za mnou, protože "vloni měli med od támhletoho a to se nedá s tím, co mají ode mně srovnat. A navíc je to takovej bručoun a člověk se od něj nic nedozví". Další zkušenost: popovídejte si z lidmi o medu a o včelách, "ztratíte" tím pět minut, ale získáte zákazníka, který si letos vezme dvě kila na zkoušku a za rok přijde s objednávkou aspoň na tři kila pro sebe a dalších pět pro příbuzné a známé.

Zdraví Pavel

Prosím touto cestou, aby se mi (na mou soukromou e-mail adresu nebo
telefon) ozval
jednatel nebo předseda, případně kdokoliv, kdo mi s nimi může zprostředkovat
kontakt, té ZO ČSV, pod kterou spadá obec Bystré u Stárkova. Jde o dotace
pro včelaře, se kterým se nemohu kvůli jeho úrazu domluvit osobně. Děkuji
předem.
S pozdravem
Petr Lokvenc, jednatel ZO Úpice
lokvenc.petr/=/volny.cz
0723 - 911407, 0439-881086

S tímto názorem lze jen souhlasit. K poslednímu odstavci bych dodal. Je
nutné přesvědčit zákazníky o výhodnosti nákupu českých medů oproti
zahraničním. letáčků by muselo být nejméně 10 000 000. Takovou reklamu lze
zajistit jen ve veřejných médiích a snad i na internetu kde uživatelů stále
přibývá. Myslím si, že to je jediný možný způsob cesty k vyššimu prodeji.
A teď se ukažte vážení diskutující

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <samalik/=/blansko.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 31, 2002 1:43 AM
Subject: RE: Letáček na propagaci medu





> Přiznávám, že už někdy nechápu význam těch nekonečných
> diskusí o "letáčku" Myslím že v dnešní době je dostupná pro
> širokou veřejnost taková technika, že by mohl mít každý
> včelař propagaci vlastní. Chápu, že je jich dost takových,
> kteří buď nemají čas nebo slohové schopnosti, ale netuším
> proč by měl být "obecně uznaný leták". Nejen že leták už
> jedna známá firma kdysi dávno vydala ale ... přiznám se, že
> bych snad ani nechtěl, aby nějaký "šmudla" v sousedství měl
> stejnou propagaci jako já. (myšleno včelař, jehož kultura
> práce a prodeje je slušně řečeno nízká ) Etiketu mám svou a
> letáček budu mít taky svůj. Myslím, že tohle jsou přesně
> věci, které za nás nikdo dělat nebude. Už vidím tu frontu u
> včelaře který ke každému medu v lahvi od okurek s použitým
> víčkem přidá vkusný letáček.

Moje slova!! Letáček si vydávám každým rokem, každým rokem s jiným
obsahem, nyní pracuji na webové prezentaci. Ten, kdo má pět včelstev
nepotřebuje leták žádný, protože tu trošku medu rozdá rodině,nebo prodá
sousedům. Ti, kdož mají , řekněme, 20 a více včelstev jsou obvykle
mladších ročníků a obvykle disponují výpočetní technikou a pokud cítí
potřebu, vyrobí si leták sami.

A kromě toho si myslím, že samotný letáček nevyřeší, či nezvýší prodej
medu sám o sobě. Já ho chápu jako předání informací zákazníkovi jako
např. jak med skladovat, z čeho se skládá a samozřejmě kontakt na moji
osobu.

Letáček mi slouží k udržení zákazníka, ne k získání nového. K tomu
vedou, myslím, jiné cesty.

Prima dny!!

JOse

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.:)
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Ahoj!

Ještě jednou se vrátím k propagaci medu.
Já bydlím na malé vesnici, pracuji v městě. Na vesnici není příliš velká
šance získávat místní lidi jako nevé zákazníky. Ti buď přijdou ke mě, nebo
ne, protože to funguje tak, že chodí ke svému včelaři a přitom nerozhoduje
to, jak je med kvalitní, jestli má nálepku nebo ne. Na malé vesnici je
rozhodující, zda je to rodina, soused, jestli se můj děda nepohádal s jeho
otcem a podobně. Chápete jak to myslím??
Zde je šance získat nemístní - chalupáře, chataře a podobně. A zde již
takové věci rozhodují. Vím, že v širším okolí jsme dva včelaři, kteří
používají nálepky. Jsem sám, kdo posílá med do "Českého medu", jsem sám, kdo
dává leták. Až jednou budou dávat leták všichni (a to nehrozí), budu dělat
zase něco, abych byl o krok před nimi.
Pokud budeme chápat včelaření jako podnikání, musíme se spolehnout sami na
sebe, nečekat kdo nám všem natiskne nějaký univerzální leták. Já včelaření
chápu pořád jako koníček, přesto dělám vše pro to, aby to mělo profesionální
formu. Jak se mi to daří, to musí zhotnotit někdo jiný než já...

Hezké dny!!

JOse



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

Ahoj!!

>Teď když občas prodávám med,
>tak zjišťuji, že lidé o medu nevědí VŮBEC NIC!!! V podstatě musím
>dělat osvětu a vychovávat si nakupující :-O).
No jasně!! Právě proto ten letáček dělám a dávám ho zákazníkům. Získají
informace co je to med, jaké jsou druhy, jak jej uskladnit, proč a jak
pastovaný med a podobně. A přidám ještě nějakou zajímavost.A nezapomenu
uvést, že "můj" med je dobrý, protože jej posílám do soutěže Český med a tím
pádem musí splnit nějaké podmínky. Musím již získaného zákazníka přesvědčit,
že pokud med, pak jedině ode mne a tím ho udžet!! :))
Proto jsem psal, že si tímto snažím zákazníka udržet. Ale že bych roznášel
letáky po schránkách, to ne!! Já sám jsem na takovou reklamu alergický.

>Na propagaci tímto směrem bychom se měli zaměřit a ne se zabývat
etikatami!!!
Já jsem o nálepkách nic nepsal, ale zastávám názor, že i etiketa je
důležitá. Je jedno zda si je navrhnu sám, nebo koupím. Důležité je to, že je
tam moje razítko a kontakt. Věřte, funguje to! Když mi nálepky došly a já
prodával med bez nich, tak jsem se zákazníkům omlouval. S nálepkou to vypadá
profesionálně!!


> Letáček mi slouží k udržení zákazníka, ne k získání nového. K tomu
> vedou, myslím, jiné cesty.
Letos dám med do tomboly na plesech. Hasiči budou rádi, že mají výhru a já
si vyrobím "speciální" nálepku pro tuto příležitost. Je velká šance, že
výhru získá "přespolní" a vsadím se, že v příštím roce mám nového
zákazníka. A i kdyby ne, tak za tu legraci to stojí. Tohle není propagace???
:))

>Ona ani nějaká reklama na med v celostátním tisku by neškodila. Čím
>více budou lidé bombardování informacemi o medu, tím více ho prodáme.
Klidně ať tam je. Jen jsem velmi zvědav, kdo ji zaplatí! :))))

A další věc: je spousta včelařů, kteří když mají dát 50 Kč na léčiva, budou
se ošívat, že mají včely zdravé, oni to nepotřebují a tak...
Ruku na srdce: kolik takových "strejců" (bez urážky!!!!!!) dá ročně 1000 Kč
na nálepky, kolik jich pošle med do soutěže Český med, když rozbor stojí
hrozivých 250 Kč??
Když ke mě přijde zákazník, dostane sklenici s nálepkou, nějaké povídání
(letáček) a zde se dočte i o tom, že kupuje kvalitu, protože mám certifikáty
na kvalitu zvanou Český med!!!

To je propagace včelaření a medu jak ji chápu já. A že dám nějaký peníze do
nálepek a rozborů?? Určitě víte co říkal starej Henry (Ford): poslední dolar
bych dal do reklamy!!

Tak se mějte a doufám, že jsem nikoho nepodráždil...

JOse




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

> plodiste a mednik. Pred dvema roky jsem baterie odstranil a misto nich
> instaloval nastavkove uly.

Další otázkou může být rámková míra ( tohle se samozřejmě netýká jen vozu).
Vím, že na tohle téma vždy proběhne vášnivá diskuze. Já sám mám dvě míry a
to 39*24 a 42*něco (27,5 17, 13). Přestože míra 42*x má blíž k ideálu
nástavkové míry, mám zkušenosti jiné. Jen pro zajímavost uvádím průměrné
výnosy na včelstvo na těchto mírách:

rok 99: míra 39 - průměr 44 kg, míra 42 - průměr 23 kg (52 % oproti míře
39)
rok 00: míra 39 - průměr 35 kg, míra 42 - průměr 22 kg (62 % oproti míře
39)
rok 01: míra 39 - průměr 30 kg, míra 42 - průměr 25 kg (83 % oproti míře
39)
rok 02: míra 39 - průměr 43 kg, míra 42 - průměr 34 kg (79 % oproti míře
39)

Jak vidíte jsou průměrné výnosy dost rozdílné. Je fak, že na míře 39
včelařím dost dlouho, mám zkušenosti, na míře 42 včelařím jen asi 5 roků. Je
fakt, že úly na 39 mám ve včelíně, úly na 42 jsou na včelnici. Tak jakou
byste mě poradili rámkovou míru?? :))

Včelařím v nadmořské výšce asi 650 m. Na míru 42 jsem se vrhnul s nadšení,
ale nejsem z těch, kteří by rozměr 39 cm šmahem odsoudili... Když se
podíváte na ty výsledky...

Tak se mějte a ať nám to bzučí!

Jose


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

Přátelé,

přiznám se, že asi stále žiji v bludu. Donedávna jsem si myslel, že
ten "letáček" na propagaci medu má být spíše reklama na med obecně a
ne etiketa! Něco co by si kupující v obchodě mohl vzít u regálu s
medem a kde by bylo napsáno jaké máme druhy medů, čím se vyznačují,
použití, případně i nějaký recept atd. Teď když občas prodávám med,
tak zjišťuji, že lidé o medu nevědí VŮBEC NIC!!! V podstatě musím
dělat osvětu a vychovávat si nakupující :-O). S medem je to asi jako
s vínem - má barvu, vůni, chuť apod., ale kromě včelařů nedokáže
nikdo jiný kvalitní med ocenit. Na propagaci tímto směrem bychom se
měli zaměřit a ne se zabývat etikatami!!!

Ona ani nějaká reklama na med v celostátním tisku by neškodila. Čím
více budou lidé bombardování informacemi o medu, tím více ho prodáme.

Kuba


> > Přiznávám, že už někdy nechápu význam těch nekonečných
> > diskusí o "letáčku"

> Moje slova!! Letáček si vydávám každým rokem, každým rokem s jiným
> obsahem, nyní pracuji na webové prezentaci.

> Letáček mi slouží k udržení zákazníka, ne k získání nového. K tomu
> vedou, myslím, jiné cesty.

______________________________________________________________________
Reklama:
Přijďte se podívat na 10. ročník Mezinárodního festivalu DIVADLO: divadla z
osmi zemí světa, pouliční performance, site specific theatre, výstavy,
workshop, tance buto a další. http://festival.divadlo.cz

Tento pohon jsme vlastnili doma než nám ho někdo ukradl. byl to velmi dobrý
stroj v pohodě utáhl i můj 6 rámkový radiální medomet ato je již nějaký
ventilátor při rámkové míře 39 x 24 Roztáčel se pohodově od nuly až ke 200
ot. Je nepoužitelný pro zvratné medomety Vyráběli ho na slovensku.
Pokud by ho někdo chtěl prodat tak ho koupím.

pepan

----- Original Message -----
From: <Miroslav.Fisar/=/cuzk.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 30, 2002 10:42 AM
Subject: Pohon k medometu


Nemáte někdo zkušenost s pohonem medometu na 220V vyrobeným mezi 1970-80,
elektromotor o průměru cca 12 cm a výšce 20 cm, uložený na výšku v
převodovce, na horním konci je páčka na zvyšování otáček. To celý je
uchyceno na profil a ten je po stanách přišroubován na stěny medometu. Jde
mi o to jak snížit otáčky, už při zapnutí se otáčí asi 10 ot/sec a na vyšší
rychlost jsem to ani nezkoušel dávat. Jelikož mi pohon zapůjčili až nyní,
nemohl jsem ho vyzkoušet s plnými rámky, možná že se potom bude točit
pomaleji, ale je taky možné, že je určen pro radiální medomety. Jelikož
nejsem elektrikář tak nevim, jestli by bylo možné nějak "přiškrtit" proud,
nebo jinak snížit otáčky.

Míra Fišar / Buček

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Modřín opadavý = Larix decidua, slovensky: Smrekovec opadavý

Pepan

----- Original Message -----
From: "uvcsvpha" <uvcsvpha/=/login.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 30, 2002 10:22 AM
Subject: RE: melecitózní snůka medů--?


> smrekovec
>
> > Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim
> > niekto prelozit co je to "MODRIN".
> >
> >
> > Diky Pista
> >
> >
>
>

Pratele i na humpolecku nas postihla snuska melicitozniho medu. Vynosy kvetoveho medu jsou asi od 20 do 25 kg.

V prubehu cervna a cervence snuska minimalni, nekteri vcelari museli prikrmovat, aby vcely nepadly hlady. Zacatkem srpna zacala slabsi snuska z lesa - medovice. Snuska mirne prerusila v dobe povodni, ale neustala ba prave naopak zesilila. Pri prechodu studene fronty 28.8.02 prisla boure a hodinovy privalovy dest. Doufal jsem, ze se snuska zastavi nebo zmirni, ale stal se opak, hned druhy den prinos 1 kg a stale snuska sili. Za 40 let vcelareni pamatuji ruzne medovicove snusky, ale tohle je jedna z nejhorsich hlavne proto, ze prisla v tak pozdni dobu.

Mam zkrmeno 12 kg cukru na vcelstvo, takze vytacet jiz nemohu. Mel by snad nekdo pro mne nejakou radu?

S pozdravem,

F. Sanek

Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
pro vymenu matky.

Jarda mailto:valsora/=/email.cz


MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
MC> s vybihajicimi mladuskami.

MC> Marek

> Přiznávám, že už někdy nechápu význam těch nekonečných
> diskusí o "letáčku" Myslím že v dnešní době je dostupná pro
> širokou veřejnost taková technika, že by mohl mít každý
> včelař propagaci vlastní. Chápu, že je jich dost takových,
> kteří buď nemají čas nebo slohové schopnosti, ale netuším
> proč by měl být "obecně uznaný leták". Nejen že leták už
> jedna známá firma kdysi dávno vydala ale ... přiznám se, že
> bych snad ani nechtěl, aby nějaký "šmudla" v sousedství měl
> stejnou propagaci jako já. (myšleno včelař, jehož kultura
> práce a prodeje je slušně řečeno nízká ) Etiketu mám svou a
> letáček budu mít taky svůj. Myslím, že tohle jsou přesně
> věci, které za nás nikdo dělat nebude. Už vidím tu frontu u
> včelaře který ke každému medu v lahvi od okurek s použitým
> víčkem přidá vkusný letáček.

Moje slova!! Letáček si vydávám každým rokem, každým rokem s jiným
obsahem, nyní pracuji na webové prezentaci. Ten, kdo má pět včelstev
nepotřebuje leták žádný, protože tu trošku medu rozdá rodině,nebo prodá
sousedům. Ti, kdož mají , řekněme, 20 a více včelstev jsou obvykle
mladších ročníků a obvykle disponují výpočetní technikou a pokud cítí
potřebu, vyrobí si leták sami.

A kromě toho si myslím, že samotný letáček nevyřeší, či nezvýší prodej
medu sám o sobě. Já ho chápu jako předání informací zákazníkovi jako
např. jak med skladovat, z čeho se skládá a samozřejmě kontakt na moji
osobu.

Letáček mi slouží k udržení zákazníka, ne k získání nového. K tomu
vedou, myslím, jiné cesty.

Prima dny!!

JOse

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.:)
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Přiznávám, že už někdy nechápu význam těch nekonečných diskusí o "letáčku"
Myslím že v dnešní době je dostupná pro širokou veřejnost taková technika,
že by mohl mít každý včelař propagaci vlastní. Chápu, že je jich dost
takových, kteří buď nemají čas nebo slohové schopnosti, ale netuším proč by
měl být "obecně uznaný leták". Nejen že leták už jedna známá firma kdysi
dávno vydala ale ... přiznám se, že bych snad ani nechtěl, aby nějaký
"šmudla" v sousedství měl stejnou propagaci jako já. (myšleno včelař, jehož
kultura práce a prodeje je slušně řečeno nízká )
Etiketu mám svou a letáček budu mít taky svůj. Myslím, že tohle jsou přesně
věci, které za nás nikdo dělat nebude. Už vidím tu frontu u včelaře který ke
každému medu v lahvi od okurek s použitým víčkem přidá vkusný letáček.
----- Original Message -----
From: "Zdeněk Čejka" <cejka/=/upbk.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 27, 2002 2:33 PM
Subject: Re: Letáček na propagaci medu


> Vážený pane magistře,
> Děkuji Vám za moje pěkné představení, od Vás bych ani lepší nečekal.
Děkuji
> jen, že se mně v konferenci alespoň někdo zastal.
> Co si vůbec myslíte. Že nemám nic na starosti jen tvorbu letáčků na
> propagaci medu? A pokud vím, slíbil jsem Vám dodat letáček, ale nic
> konkrétního jsem neřekl, kdy jej dodám. Je pravda, že jste jej potřeboval
> do určitého dne a také jste mi to psal, ale bohužel jsem to nestihl. A
> nakonec - med je prodán, alespoň by měl být prodán a je před námi celá
zima
> na tvorbu. Neznamená to, že bych to nechal až na zimu, ale musíte
pochopit,
> že každý nemusí mít času na rozdávání. Až bude letáček hotový, vyvěsím jej
> na web, pošlu do konference, Vám (i když nepředpokládám, že zrovna ode mne
> byste jej zveřejnili, ale co když) a každý si ho bude moci převzít.
>
> Každopádně Vám alespoň děkuji, že se o včelaře takto staráte.
>
> S pozdravem
>
> Zdeněk Čejka

Reaguji na článek Pro a Proti použití nového pohonu A.

dopisuji do původní zprávy :


Pro:
1. V konecnem stadiu po zprovozneni f.menice uspora casu.
2. Moznost zvladnuti chovu a vice vcelstev.

Ano, to je pravda. Doplnil bych o přínos pohonu, pokud se osvědčí vytočení modřínu. Sázím na vysoké otáčky a tangenciální polohu, ale je mi jasné, že když bude med jak beton tak nepomůže ani to. Ale uvidíme příští týden, v akci, budu informovat.

Další- skladnost, malá velikost při velkém výkonu, pro převoz ideální.




Proti:
1. Cena.

Nesouhlasím,
porovnání-

Klasický pohon B
Automat P 20 12 V
5200 Kč
adaptér 220 V
3800 Kč

to je 9000 Kč - proč? Pro malé serie, pro náročnost výroby.

Nový pohon A 14000 Kč minus - 9000 Kč = rozdíl pouhých 5000 Kč při 300 % zvýšení výkonu.


2. Je zapotrebi nejen samotny menic, ale i kabel s prevodnikem pri pouziti PC.

Ne, tiskárenská šňůra.


3. PC.

Nerozumím, Součástí dodávky. Starší, laciný.


4. Pripadne programovatelny IO modul + analog. programator kompaktibilni
s danym menicem.

Ne, jste uživatelé, je to velmi jednoduché.

5. S PC kazdopadne znalost alespon programu dodavaneho s menicem zdarma nebo
placenym/podle vyrobce/,+ dalsi znalost bud macrokamery v 3.11 nebo jineho
podobnemu programu pod Windows. Nebo znalost komunikacniho protokolu daneho
menice se znalosti programovat pod nejakym zakladnim jazykem komunikujicim
s rozhranimi PC.


Ne, jste uživatelé, nemusíte umět s PC. Chová se to jako obyčejná regulace na knoflíky.
Běží pod DOS i WINDOWS , nový počítač i starý 386 .

6. Hodne casu na zjisteni toho, jakymi parametry menic opliva. Se znalosti
nastaveni kazdeho parametru zvlast. A extra nastaveni na dany asyn.motor.

Ne, jen 5 parametrů
A / akcelerace
b ) decelerace
C ) sklopení
d ) malé otáčky
e ) velké otáčky

Ostatní parametry nastaveny, v dodávce, tím se trápit nemusíte.


K me pripomince jeste to, ze u velkokapacitnich medometu k maximalni uspore
dochazi v pripade automatickeho cezeni medu do sudu a moznosti vysazeni vytoceneho a
nasazeni plneho kose s ramky. /2 a vice odvickovacich kosu jako soucasti medometu v jednom/.

To je zajímavá myšlenka, nicméně kvůli výsledné ceně medometu a praktické práci to nepovažuji za přínos, protože si myslím, že těch šest nebo dvanáct rámečků je snažší vyměnit, než celý koš.

V pripade dalsiho zajmu preji pevne nervy, dostatek casu a hlavne penez.

Ne, ta poslední věta nemá smysl, viz. výše.
Pokud by jste to dělali sami, celou sestavu a studovali to jak a proč, tak je to neprůchodné, to je pravda, ale tuto průkopnickou práci jsme za vás už udělali my.
Vy jste uživatelé a jak a proč znát nemusíte. Ale je třeba uživatele přesto seznámit s možným nebezpečím nesprávného použití měniče a uživatel by si měl zajistit revizní zprávu zapojení ve stáčírně.

Já bych viděl proti snad jen to, že se omezujeme na 220 V a když chceme jít mimo síť- třeba ve voze , tak musíme zajistit toto napětí a to zvýší náklady, ale nevidím to jako podstatnou věc. Spousta z vás má elektrocentrálu nebo rámky vytáčí doma.

Vodička

Kočovný vůz mám tři roky, hospodařím v polonástavcích bez falce. Úly
upevňuji na převoz kurtama po třech (textilní pasky se šponovací ráčnou),
česna ucpávám molitanem, dna ještě upevňuji vrutama s křížovou hlavou
akuvrtačkou. Chybou je plná deska pod úly, stačí dva trámky nebo ocelové
profily, nelze využít zasíťovaná dna. Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům. Mám česna z obou stan vozu což je
nepraktické. Vůz používám maximálně pro 12 úlů ostatní dávám kolem na
stojany a vůz je jako skladiště a pracovna (přelarvování, značení ap.) .
Vytáčím a cukr připravuji doma. Vůz přetahuji traktorem, podkládám do
vodováhy kvůli krmení a aby se nehoupal na pérech.
Také mne zajímají názory druhých
Jaromír Marek.


Subject: Kočovný vůz

Nemáte někdo zkušenost s pohonem medometu na 220V vyrobeným mezi 1970-80, elektromotor o průměru cca 12 cm a výšce 20 cm, uložený na výšku v převodovce, na horním konci je páčka na zvyšování otáček. To celý je uchyceno na profil a ten je po stanách přišroubován na stěny medometu. Jde mi o to jak snížit otáčky, už při zapnutí se otáčí asi 10 ot/sec a na vyšší rychlost jsem to ani nezkoušel dávat. Jelikož mi pohon zapůjčili až nyní, nemohl jsem ho vyzkoušet s plnými rámky, možná že se potom bude točit pomaleji, ale je taky možné, že je určen pro radiální medomety. Jelikož nejsem elektrikář tak nevim, jestli by bylo možné nějak "přiškrtit" proud, nebo jinak snížit otáčky.
                            
                                          Míra Fišar / Buček

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

smrekovec

> Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim
> niekto prelozit co je to "MODRIN".
>
>
> Diky Pista
>
>

Slovensky vyraz je - smrekovec opadavy. Obcas tu mivam posluchace(ky) ze
Slovenska, tak jsem se ten vyraz musel naucit.

Zdravi, Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 30, 2002 9:13 AM
Subject: RE: melecitózní snůka medů--?


>
> Zdravim
>
>
> Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim niekto prelozit
> co je to "MODRIN".
>
>
> Diky Pista
>
>

Skusim Ti to priblizit. Modrin je jediny opadavy jehlicnan.
Hezky den.
Frantisek


Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim niekto prelozit
co je to "MODRIN".


Diky Pista

Zdravim


Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim niekto prelozit
co je to "MODRIN".


Diky Pista

Je to obrovsky problem. Jak melecitoza tak i treba castesne zkrystalizovany.Nejsem zastance rad. medometu, ale nic jineho me nezbyva vzhledem k mnozstvi ramku ktere je schopen pojmout. Zalezi take predevsim na vzdalenosti spodni loucky od hridele. A cas neni takovy problem. Predstava vytacet treba osm ramku je nemozna. Predstava vytacet ale treba padesat nebo vice je uspora.A jdeli o med za 80 a vice Kč, klidne i hodinu tomu necham.


S pozdravem G.Pazderka

Mel jsem moznost zjistovat neco o cyklokonventorech,protoze se moznosti
pouziti ve vcelarstvi jiz dele zabyvam. Shrnu pro a proti, par pripominek
a take zduraznuji ze navratnost je jiz na kazdem, ponevadz i presto ze
mena posilila vyse ceny komponentu, ktere jsou zapotrebi, jsou stale stejne.

Pro:
1. V konecnem stadiu po zprovozneni f.menice uspora casu.
2. Moznost zvladnuti chovu a vice vcelstev.


Proti:
1. Cena.
2. Je zapotrebi nejen samotny menic, ale i kabel s prevodnikem pri pouziti PC.
3. PC.
4. Pripadne programovatelny IO modul + analog. programator kompaktibilni
s danym menicem.
5. S PC kazdopadne znalost alespon programu dodavaneho s menicem zdarma nebo
placenym/podle vyrobce/,+ dalsi znalost bud macrokamery v 3.11 nebo jineho
podobnemu programu pod Windows. Nebo znalost komunikacniho protokolu daneho
menice se znalosti programovat pod nejakym zakladnim jazykem komunikujicim
s rozhranimi PC.
6. Hodne casu na zjisteni toho, jakymi parametry menic opliva. Se znalosti
nastaveni kazdeho parametru zvlast. A extra nastaveni na dany asyn.motor.

K me pripomince jeste to, ze u velkokapacitnich medometu k maximalni uspore
dochazi v pripade automatickeho cezeni medu do sudu a moznosti vysazeni vytoceneho a
nasazeni plneho kose s ramky. /2 a vice odvickovacich kosu jako soucasti medometu v jednom/.

V pripade dalsiho zajmu preji pevne nervy, dostatek casu a hlavne penez.

Gustimilian Pazderka