Archiv Včelařské konference

v pasti...

P.K. :
> v pasti...
.....

Není v pasti. Jestli není ohláška na úřadě o daném stanovišti žádná a není ani označeno, je důvod, že když se včelstva nastěhují s rojem, jde zvíře "opuštěné". Potom má SVS podle novelizace zákona jakous takous motivaci zasáhnout, nanejvýš když jde o území s vyhláškou. Tam je přímo (tuším) povinnost SVS řešit případ. Ale jak jsem řekl. Musí jít o zvíře, tz. že se i přes uzavřené česna opuštěných úlů nastěhuje roj. Potom je šance likvidace celé sbírky úlů, ve smyslu vyhlášek o nebezpečných nemocech (varroáza je nebezpečná nemoc) otevřít případ.
_gp_
http://vindex.ic.cz

rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...

P.K. :
> rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
.......

To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Sliva:
> Vážení přátelé, při čtení názorů v této konferenci jsem narazil na téma,
> které mne zajímá. Kdysi jsem viděl úly s rámkovou mírou 37x30. Velice se mi
> líbilo plodiště, respektive plodové hnízdo. Sám včelařím na míře 39x24.
> Jsem celkem spokojen, včely jsou v podletí silné. Silné tak, že zimuji ve
> dvou nástavcích. Ale. jednou zimují ve spodním, jedno v horním nástavku,
> přehazování se mi moc nelíbí, včely se rozruší, také přensá doba přehození
> se mi těžko určuje. Tak sbírám vědomosti o Dadantech, kde by plodiště mělo
> být 39x30, nebo i více. A žil jsem v domění, že včely zimují v tomto velkém
> nástavku, jako medníky se používají polonástavky. A dneska jsem v této
> diskusi četl...polonástavek nahoře, polonástavek dole, tak tedy jak???
> Můžete mi sdělit Vaše zkušenosti? Děkuji.
..........

Je to tak, že se doporučuje v technologii kombinovaných NN a VN nástavků zazimovat s NN jako zásobárnou medu nahoře a jako pro podněcovací efekt tento NN nástavek dát po vyzimování a vhodném počasí na dno dolů. Jestli máš a znáš technologii chovu s kombinovanými nástavky, tak to moc dobře víš.

_gp_
http://vindex.ic.cz

šance tu je, to nepopírám,ale už jen to, že otevřel někdo někomu něco třeba i s dobrým úmyslem,není košér podle zákona...to jak kdybych někomu vlezl do starýho auta,jestli brzdí, jestli není nebezpečný svému okolí!?
špatný je systém,za chvilu začnou snůšky společně pro nás pro všechny,pro všechny včely,a možná nákaza se šíří za tím co sháníte vlastníka, aby pokud k tomu má chuť, spolupracoval s včelaři,nebo SVS a pokud ho nenajdete tak vám v nejhorším mor létá po kopcích a nese ho zdivočelá včela....

přesto milošovi držím palce ať nenarazí na nechuť něco řešit,rád bych ho poprosil pak o jeho zkušenosti co a jak pořídil a kolik času s jakým výsledkem tomu věnoval,třeba sem fakt v pasti jen já, v ochranným pásmu ...

Od: KOZLIK :
> Ráhna to určitě nebyla.
.....
Asi práškovali a tedy hnojily.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Tohle se mi nezdá...
Pokud já mám informace a viděl jsem Minioptimál u přítele Prof.Ptáčka na
Mendlově včelíne v Brně, tak Optimál má dálku rámku 420mm a povětšinou se
používá výška 170mm.
Minioptimál je 420x170 postavený na výšku, čili otočením o 90°.
Je ale možné, že mě šílil zrak :).

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 11:54 AM
Subject: Re: krmen?

.....
To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr.
Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ing. Arnošt Hrdina:
> Tohle se mi nezdá...
> Pokud já mám informace a viděl jsem Minioptimál u přítele Prof.Ptáčka na
> Mendlově včelíne v Brně, tak Optimál má dálku rámku 420mm a povětšinou se
> používá výška 170mm.
> Minioptimál je 420x170 postavený na výšku, čili otočením o 90°.
> Je ale možné, že mě šílil zrak :).
........
Určitě tě nešílel zrak. Minioptimal beru jako systém a na rámky 24x39 prý funguje dobře. Minioptimal beru jako celkově název systému zimování záložních včelstev, protože neexistuje u nás jiná podobná alternativa v názvu úlu s takovým zimováním. Tudiž přetočením do 6 rámků o 90° a zimováním nazývám systém a i úl jako Minioptimal. Je to pole neorané a v budoucnu s takovým zimováním se hodlám zabývat a v určitém směru rozvinout.

_gp_
http://vindex.ic.cz

P.K. :
> rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
.......

To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.
......
No nějak to moc přetáčíme:-)

Původně to snad mělo být 39x24, asi. Pokud je to reakce na mů názor na nejmenší vhodnost do nástavkového systému, tak na délce nezáleží.
24 je na jedno patro málo a víc pater dělá problém, protože tam včely patra dělají - zanášejí po patrech a dole nechávají proužek nezavíčkovaný a někdy i bez zásob. A to je moje výhrada.
Při jednoprostorovém zimování a včelaření na výšce 24cm, tak k tomu nemám zkušenosti, ale podle mě je to důkaz, že včely přežijí vše.
Když porovnám 24 s 15cm, se kterými zkušenosti mám (U nástavků), tak u 15cm včely zanesou a zavíčkují většinou (je to asi jestě otázka genetiky, některé ne a ne, než jsem je dal pryč) souvisle několik (nejméně 2) patra nad sebou a vytvoří až na dřevo a mezeru souvislou plochu, na které v pohodě zimují. U NN se mi ještě nestalo, že by nepřešli loučku. na rozdíl od 24cm.

A pokud by jsme se bavili o 24x39, tak tam je to taky v pohodě, to je původně stojan - almárky a tam pokud mohu podle svých zkušeností odhadnout (poslední jsem dal pryč o melicitoze), tak tam by zimovaly taky v pohodě, protože by si zásoby nanesly souvisle, alespon 20cm od shora přes tu loučku. A v almárkách nebyla včelí mezera (alespoň v těch mých).
A minioptimal, tedy zimování záložních matek, to je snad 42*17 postavený na výšku? ne 24*39. To se ptám, já žiji v tomto (omylu?).


Karel

Máš pravdu že úplně košer to není, doteď mám z toho nepříjemný pocit. Ty úly jsou zarostlý bezama v úrovni česen 6 cm silnými, to nevyroste za rok. Svoje úly mám od toho 800 m - co dodat.
V podstatě se rozhoduju mezi dvěma variantama - cestou oficiální a cestou partyzánskou. Cestu oficiální znáte, zkusím to přes SVS, už jen pro ověření funkčnosti. Souběžně znepřístupním česna těch úlů. Sice mě napadá, jak by bylo mě, kdyby mi někdo lezl do úlů, ale na druhou stranu - jestli se na to ten člověk vykašlal, zasloužil by k tomu ještě nakopat.

Já bych to viděl jednoduše a bez výčitek.
Ohrožuje mně to?
Udělal tamten vše tak jak mu zákony (i nepsané) nakazují?
Protože v tom byli včely, tak ne.

Záleží na situaci a okolí - hořlavé, jak je tam mokro, blízkost lesa atd.

ale pokud to jsou staré nepoužívané a opuštěné úly, udělal bych něco pro včely a jednoho vlhkého rána bych to zapálil.

Nezanechá stop, mlčí jako hrob.

A asi by to chtělo začít tvrdě totéž dělat všude.

Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

Myslím, že tu zatím nezaznělo, proč si vlastně včelař "komplikuje" život s
dvojí rámkovou mírou na včelnici.
Není to jen lehčí nástavek. To by bylo naprosto jednoduché mít jen nízké
nástavky, jak na to dnes pokud vím přechází hodně komerčních včelařů hlavně
z důvodu jednoduchosti obsluhy a úspory "člověkohodin" protože dnes je
lidská práce drahá.
Ovšem čistě NN provoz si nedokážu představit na délce rámku 39 ... to je
prostě tak mrňavá plocha rámku, že by to matku nejspíš brzdilo natolik, že
by včelstva zaostávala. Eurodadant vznikl podle mě spíše pro ulehčení námahy
s medníkem a pak se hledal způsob, jak se s tím srovnat.
Ovšem stále

HLAVNÍ výhoda proč si osobně komplikuji život je, že spoléhám
na rychlejším jarním rozvoji díky velké souvislé ploše vysokého plodiště.
Pro využití této výhody je ale potřeba, aby byl přesunut nízký nástavek
dospodu, protože jinak v něm nahoře matky začne klást a na velký rámek bude
přecházet jen neochotně. Bude se držet nahoře v teple.
Tím se výhoda systému "Dadant" ztratí a zbude nám jen nevýhoda dvou
rámkových
měr na včelnici a pracnější "nenástavková" obnovou díla a případná
manipulace s těžkým nástavkem.
Ovšem včelstvo na to musí být dost silné a i vysoký nástavek obsedat alespoň
částečně, a musí se to udělat včas.
Jinak je lepší nepřesouvat. Já jsem letos těm včelstvům, které byly slabší
vysoký nástavek vyměnil za nízký a nechal plodiště v nízkém nástavku nahoře.
Přehození nechám na později, až bude horní plně zakladený.

Důvod proč jsem do toho šel já? Stanoviště ve velké zahrádkářské oblasti se
spoustou ovocných stromů, nekočuji a v doletu nemám řepku. Pouze v
sousedství les a medovicová snůška já zatím nejistý i přes jisté zlepšení v
posledních dvou letech. Spoléhám na rychlejší rozvoj na vysokém díle +
spojování se záložními oddělky, abych byly včelstva dříve ve formě.

Ale počítám s provozem do 15 včelstev, takže mi komplikace s atypickým
plodištěm nevadí.

Je ale skutečně ošetřování včelstev neuteplených a uteplených s dlouhou
loučkou (od 42 výše) oproti "krátké" stejné v systémech "Dadant"?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 1:34 PM
Subject: Re: Dadant


Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako
krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U
větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez
krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze
využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN
po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely
přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu
směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na
podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?

Na veterině mají ještě větší zpoždění než dva roky. Nemám s nimi dobré zkušenosti v okrese Č: Budějovice. Mám dojem, že včelaři jsou naprosto na na okraji jejich zájmu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: milo <m.herzog/=/centrum.cz>
> Předmět: veterina
> Datum: 13.4.2006 14:23:53
> ----------------------------------------
> Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
>
>
>

Jeden můj známý koupil před nějakou dobu barák a někde na půdě našel údajně
taky almárky. Mluvil jsem s ním asi před dvěma roky, že bych udělal fotku a
dal na net, kdyby měl někdo zájem, ať je nelikviduje. Skončilo to nějak na
tom, že jsme se nesešli, abych mi to ukázal. Pokud by měl někdo vysloveně
zájem, můžu se znova pozeptat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 12:13 AM
Subject: almarky


> jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o
> almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100
> let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je
> chtěl...

Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s tím, že by to
byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
nastavkových úlů, (u zadovákú se při ochlazení stahuje do rámků v medníku,
protože mezi rámky v medníku a plodišti je 3 i víc cm mezera. Asi i proto
jsou vyzimovaná včelstva v zadovácích o něco slabší) Nad sebou má zimní
chumáč standartně 3-6 cm zásob, kde sedí, jsou prázdné buňky a na kraji
rámku, kde chumáč nesedí, jsou zásoby zavíčkované až dospodu rámku a nějaký
pruh zásob je i na spodním rámku. No, možná je to tím, že krmím později,
září a říjen, možná tím, že jiné rámky neznám, každopádně mně v tomto směru
rámky 39x24 vyhovují jako kompromis mezi velikostí rámků, váhou nastavků,
nutné velikosti koše pro vytáčení atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 12:57 PM
Subject: Re: krmen?


> P.K. :
> > rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> > s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
> ......
>
> To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr.
> Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.
> .....
> No nějak to moc přetáčíme:-)
>
> Původně to snad mělo být 39x24, asi. Pokud je to reakce na mů názor na
> nejmenší vhodnost do nástavkového systému, tak na délce nezáleží.
> 24 je na jedno patro málo a víc pater dělá problém, protože tam včely
patra
> dělají - zanášejí po patrech a dole nechávají proužek nezavíčkovaný a
někdy
> i bez zásob. A to je moje výhrada.
> Při jednoprostorovém zimování a včelaření na výšce 24cm, tak k tomu nemám
> zkušenosti, ale podle mě je to důkaz, že včely přežijí vše.
> Když porovnám 24 s 15cm, se kterými zkušenosti mám (U nástavků), tak u
15cm
> včely zanesou a zavíčkují většinou (je to asi jestě otázka genetiky,
> některé ne a ne, než jsem je dal pryč) souvisle několik (nejméně 2) patra
> nad sebou a vytvoří až na dřevo a mezeru souvislou plochu, na které v
> pohodě zimují. U NN se mi ještě nestalo, že by nepřešli loučku. na rozdíl
> od 24cm.
>
> A pokud by jsme se bavili o 24x39, tak tam je to taky v pohodě, to je
> původně stojan - almárky a tam pokud mohu podle svých zkušeností odhadnout
> (poslední jsem dal pryč o melicitoze), tak tam by zimovaly taky v pohodě,
> protože by si zásoby nanesly souvisle, alespon 20cm od shora přes tu
> loučku. A v almárkách nebyla včelí mezera (alespoň v těch mých).
> A minioptimal, tedy zimování záložních matek, to je snad 42*17 postavený
na
> výšku? ne 24*39. To se ptám, já žiji v tomto (omylu?).
>
>
> Karel

pošli ho a hlavně kde to je nepojedu nad 100Km

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: almarky
> Datum: 13.4.2006 00:13:49
> ----------------------------------------
> jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o
> almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100
> let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je
> chtěl...
>
>
>

Spousta teotie jak přečkat zimu. 39x24 taková sympatická čísla a letos zrovna nevhodná ... prý. Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu. Nevidím problém. Jeden nástavek je až dost na deset i patnáct kilo zásob. Řepky nanosí až dost a na ten pozdější med to stejně nemůže mít vliv.

O krmných komorách jsem už něco napsal, stačí se podívat do archivu. Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

další důkaz o tom ,že jsme v pasti....

taky sem takto uvažoval,ale je to myslím nejhorší řešení(a nejrychlejší),které situaci včelařství neřeší...

taky sem na této rámkové míře vyzimoval dobře v 1N i včelstva ,co měli 2N,ale je to na doraz...stačí nějaký vrtoch počasí...a na deset kilo bych se nespoléhal,pokud nechceš mít jednou na jaře práci na víc...

samozřejmě sem to neúmyslně přehodil,myslel sem 39x24,ale vzešla z toho pro mne nová zajmavá informace o existenci minioptimalu(24x39),protože se tak chystám zkusit oddělek a pak ho zase otočit zpět(vliv tepla stoupajícího vzhůru),test je jak se včely poperou se sklonem buněk,nebo jste to už někdo zkoušel?

samozřejmě sem to neúmyslně přehodil,myslel sem 39x24,ale vzešla z toho pro mne nová zajmavá informace o existenci minioptimalu(24x39,nebo 42x 17, jak to je?),protože se tak chystám zkusit oddělek a pak ho zase otočit zpět(vliv tepla stoupajícího vzhůru),test je jak se včely poperou se sklonem buněk,nebo jste to už někdo zkoušel?

okr.olomouc a tvůj email,abych mohl poslat fotku,pokud ho nechceš zveřejnit, pošli mi ho na 775603413

Nejen na veterině. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: milo <m.herzog/=/centrum.cz>
> Předmět: veterina
> Datum: 13.4.2006 14:24:03
> ----------------------------------------
> Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
>
>
>

já bych byl pro rozdělit na půl nad sebe,půl mezistěny půl plod na stranu, bez mřížky,případně 1NN mezistěn dolů,když ho nevyužijí tak nic,potom zkušeného včelaře, ať se sem tam mrkne na česna a ví svoje...

taky se dají sehnat feromony, nachystat úly, potřít mezistěny a modlit se ,aby roje trefily....

milo:
> Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
.......

Kde na kterém webu jsi to hledal?

Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=51

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jestli to je na mně, tak mail se objeví v každé odpovědi, není třeba posílat
na telefon.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 11:34 PM
Subject: Re: almarky


> okr.olomouc a tvůj email,abych mohl poslat fotku,pokud ho nechceš
> zveřejnit, pošli mi ho na 775603413

josef.mensik/=/seznam.cz co používáš když ho tam nevidíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: almarky
> Datum: 13.4.2006 23:34:55
> ----------------------------------------
> okr.olomouc a tvůj email,abych mohl poslat fotku,pokud ho nechceš
> zveřejnit, pošli mi ho na DVD CZ/SK dabing        cerveny trpaslik
>
>
>

Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

.....
Souhlas.
Rozdíl ve výšce rámku je pro mě taky důležitý tím, že tam drží matku a plod
Jarní rychlý rozvoj - to je věc diskuze, ale už na to moc nekoukám. Je tam spousta jiných faktorů, které to taky ovlivňují.

Polonástavek - ten má u mě i jinou funkci. Máme tady celoroční dostatek pylu, a ten nástavek ze zdola s pylem dávám nahoru před krmením. Včely ho zanesou sladinou zakonzervují a včely ho mají po vánocích v dosahu, a nemusí se tak honit venku. Pyl dole často plesnivý, a hlavně je za chladu pro včely nedosažitelný.

Protože můj Brenenr má plochu mezistěny stejnou jako Adamec (tedy možná malou, jak jsme si zpočátku myslel), tak jsem zkoušel a občas provozouji dva nad sebou.
(obnova díly atd. ...) ale zjistil jsem, že tam včely více matky omezují a zanášejí takto vytvořené plodiště sladinou.
Na rozhraní nástavků je těleso, pod pyl a zásoby a nad zásoby a do nízkých pak sladinu moc nedávají.
Zatímco u jen jednoho vysokého ho včely doslova matce rezervují pro kladení a sladinu do něj ukládají minimálně v vrstvě jen několika centimetrů. To mě vadilo (u mého rámku, ne u Dadant syst.) a jelikož literatura NN a N popisuje blahodárnost medového zvonu obklopujícího plod, tak jsem na to byl zvědav, jak se budou chovat včely na 45cm, kde je na tu sladinu místo. Nevím jak u 45x28(30) ale u 45*23 o ten zvon moc nestojí, protože si ho, hlavně v odbdobí rozvoje před pampeliškami moc nedělají a plodují i na 45cm od loučky k loučce (boční), přestože jim knihy předepisují izolační distanci od stěn:-)
Karel

Zajimava informace.Vcera 18.25 CT 1
Sadovský
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1185979869-ceske-hlavy/20712-veda-proti-vcelimu-moru.html

Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s tím, že by to
byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
nastavkových úlů, ........

Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho umístění na rozhraní rámků je problém.
To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.

Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na myši.
V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak případně spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
Karel

Pořad bude opakován DNES v pátek v 11,55 hodin na stranici ČT-2.
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Mirek [mailto:sadovsky/=/feec.vutbr.cz]
Subject: mor vceliho plodu

Zajimava informace.Vcera 18.25 CT 1
Sadovský
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1185979869-ceske-hlavy/20712-veda-p
rot
i-vcelimu-moru.html

Pavel T
Spousta teotie jak přečkat zimu. 39x24 taková sympatická čísla a letos zrovna nevhodná ... prý. Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu. Nevidím problém. Jeden nástavek je až dost na deset i patnáct kilo zásob. Řepky nanosí až dost a na ten pozdější med to stejně nemůže mít vliv.
....
Mluvil jsem, a pokud budu mluvit, tak o nástavkovém systému.

Kolik je to až dost (řepky)?
Karel

Pro nás to žádná novinka není.
Stručný a jasný pořad, až na to, že tam (asi) omylem uvádí, že vyšetření bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun, nebo se něco změnilo?

Ja som bol taktiež na liečení a žiaden problém som s tým nemal. Ani Česko nie je tak veľké, aby sa pacient nemohol podívať vlstnými očami na svoje včely. V kúpeľoch sa v sobotu a nedeľu procedúry nerobia, tak čo Vám bude brániť prísť domov? Treba mať súhlas s ošetrujúcim lekárom.

Ako robím protirojové opatrenie (PRO) ja. Včelárim v trojzostve miery 420x270mm s plodiskom na najvyššom poschodí. Rozvoj včelstva do kvitnutia vŕb je neobmedzený, teda na 10-tich plástoch. V čase kvitnutia vŕb rozvoj včelstva vrcholí, debnička je obsadená včelami a prebytočné obsadzujú debničku pod. Po tejto etape včelstvo chce dosahnuť biologický vrchol t.j. rozdeliť sa a svojím PRO tento vrchol chcem prerušiť, prípadne aspoň oddialiť. Ak tento úkon spravím včas, obyčajne rojová nálada sa nedostaví, prípadne sa o dva - tri týždne oddiali. Ak je v čase zásahu vo včelstve latentná rojová nálada, tá sa aj po jej oddialení mení na floridnú, teda zjavnú a prepuknutiu RN a rojeniu nepomôže už žiaden zásah.

Postup PRO, ktoré nič nepokazí, pretože včelár svojím zásahom utvorí nové plodové centrum a matka môže získať nový podnet na ďalšie plodovanie bez RN.
Debničku s plástami pod plodiskom odložím na kozlík, spodnú debničku vybavím 5-timi vhodnými plástami, doplním štyrmi medzistenami, spôsobom plást, Ms, pl., Ms., voľná ulička a pl.- Ms. atď. Z plodiska vyberiem plást s včelami, plodom a zásobami a hlavne aby som preložilaj matku a vložím do nového plodiska.
Pôvodné plodisko už bez matky položím na najnižšiu debničku alebo úľové dno, prekryjem materskou mriežkou (nenechám nič na náhodu), lebo matka musí plodovať v novom nastavku! Uteplím a včelstvu podám 2 lit.cukrového roztoku do kŕmidla alebo rovno do prázdneho plástu. Takto to robím 20 rokov, a nikdy plod nazachladol, nikdy sa vývoj nespomalil ale ako som spomenul hore, ani rojovú náladu vždy neprerušil, ale aspoň oddialil. Po určitom čase (keď sa vrátite z liečenia) nové plodisko preložíte nad úľové dno. Aj keď by RN prepukla, roj neodletí,matke bude opustiť úľ brániť MMr a ak by bola nejaká znáška, tak ju majú kde uložiť.
Ostatné súvislosti pochopíte aj sám. Anton

Dobrý den přátelé,

dovolte mi informovat Vás o přednášce ZO Doksy (http://zocsv-doksy.euweb.cz)
na téma CHOV MATEK (vč.přidávání matek do včelstva, matečníky atd).

Přednáška se koná v pátek 28. dubna 2006 od 17,00 hodin v budově technických
sportů (bývalý Svazarm) v Dubé. Přednášejícím bude př. Tomeš. Součástí
přednášky bude i diskuse a předávání zkušeností z chovu matek. Doba
přednášky se předpokládá cca 3 hodiny.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/seznam.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291
ICQ:        319-717-165
Skype: yamanaked       

vyšetření bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun, nebo se něco změnilo?
.....
Mám dojem, že oni říkali na včelstvo. Ten vzorek snad může být až z deseti včelstev. Takže to je snad určitý pokrok. I finanční. :-)

Už se těším, až to bude v celé ČR.
Karel

Prvni den : zahajil predseda Ludek Sojka
V souladu se všemi demokratickymi principy,v duchu nasich stanov jste vstoupili do tohoto salu jako radne zvoleni delegati okresnich konferenci...Dovoluji si vas vsechny pritomne privitat a pozadat o krektni zpusob komunikace. Troufam si tvrdit,ze nejen mym osobnim pranim,ale i pranim nas vsech,aby sjezd byl důstojnou propagaci naseho vcelarstvi,na nemž se vcelari predstavi jako kulturne vyspeli,kultivovani a vzdelani lide...

Tajemnicka zprava o cinnosti a hospodareni CSV ...za pomoci audivizualni techniky...

Zprava o cinnosti clenu UKRK...prijate stiznosti-predany k vyrizeni nadrizenym vyssim slozkam.
Na UV nebylo shledano vaznejsich zavad...o svereny majetek bylo radne pecovano.
Vzajemne vztahy mezi cleny UKRK a UV byly seriozni, postavene na vzajemne duvere a respektovani.Vazeni delegati,dovolte mi abych podekoval clenum UV za spolupraci pri plneni danych ukolu.predseda UKRK Dobisek

Volby: pracovniho predsednictva,overovatelu zapisu,komise: volebni,mandatove,upravy stanov.Vse probihalo jako po masle za aktivni ucasti delegatu.Predseda komise pro pripravu sjezdu si viditelne liboval,jak to slape /redaktor/.Zadrhel vsak byl u 2delegatu,meli pocit,ze v programu je vycleneno malo casu na diskusi.Pritel Sobota v tom nevidel zadny problem,pokud by jednani o jednotlivych bodech probihalo rychle,cas na prodlouzeni diskuse by se nasel.V naslednem hlasovani vsak pro znenu bylo pouze 6,zdrzeli se 2.Delegati tak obrovskou vetsinou rozhodli,ze jednat se bude podle puvodniho stanoveneho programu.

Prispevky :
Radek Hubac predseda OV Pardubice :Utlim aktivit spojenych s majetkovou ucasti CSV
Petr Texl mistopredseda OV Strakonice a predseda ZO: Ve zprave tajemnika chybi udaje o financnich tocich do Vcely Predboj kdy byl majoritnim vlastnikem.Soudni spor se zamestnanci skretariatu.Pozadavky:utlum podnikatelskych aktivit CSV.Predsednictvo clenske zakladne nenabidlo analizu hospodareni a situci resi oddelene,i ustredni vybor je jen schvalovacim organem.Tento sjezd aby zvolil cleny UV jen na dva roky.
Karel Zahradil: Nelibi se neinformovanost o Vcele Predboj
Miroslav Sedlacek:Zachovani 5leteho volebniho obdobi,zavest vsak demokraticky prvek,ktery je bezny v celem svete.Dve funkcni obdobi v UV a dost...kopirovat statni spravu/kraje/
Frantisek Texl:Procentni zastoupeni vcelaru s vice vcelstvy.Sekce aby mely zastoupeni v UV pripadne v predsednictvu.Vyse clenskych prispevku by mela korespondovat s rozsahem prav...
Ales Prilesky OV Brno:Navrhujeme maximalne 2lete funkcni obdobi a to uz i pro tento sjezd.Tajemnik by nemel byt byt clenem predsednictva-je predstavitelem administrativy..plne odpovida UV a predsednictvu.Doplnek stanov :UKRK zodpovida v obdobi mezi sjezdy a dohlizi ze rozhodnuti vedoucich organu je v zajmu vcelaru.
Antonim Pavlicek OV Brno:Je neco nezdraveho v tom nasem svazu...Tito lide nerikaji,ze chteji svaz rozbit.Je potreba svaz zlepsit.Vize ze jetu nepritel,ktery chce rozbit svaz je absurdni.Je nutno pripustit zmeny.Tajemnik je vykony pracovnik,ktery diky skretariatu predsednictvo z povzdali ridi.Tajemnik je zamestnanec,vybiran vyberovym rizenim,je ucasten v predsednictvu s hlasem poradnim.
Neslysel jsem tu:Sjez uklada predsednictvu a tajemniku konkretizovat hlavni ukoly sjezdu...ulozit UKRK provedeni kontroly hospodareni.Zprava o cinnosti i kdyz je velmi obsazna,chybi ta ekonomicke vyhodnoceni.Podporuji navrh:do predsednictva a UKRK by nemeli byt voleni po sobe vice nez 2x,do UV prosim-ale do predsednictva nikoliv !

Vlastmil Sobota predsedajici jednani :
Vazeni pratele,bycerpali jsme stanoveny cas,minulost nezmenime, nenapravime ,muzeme se pouze poucit.Zaznela zde kriticka slova k tajemnikovi,ze by tajemnik svazu mel tak a tak pracovat.Neodpustim si i kdyz jsem jenom clenem pracovniho predsednictva sjezdu.
Kdyz jsem se poprve zucastnil jednani kongresu Apimondie v Lublani kde predseda teto federace hovoril...byly vyhlaseny 2 cestni clenove...,jeden z nich byl nas tajemnik pritel Peroutka.Takove cti se zadnemu jinemu svazu nebo ucastniku nedostalo.A ja tady dnes mam rozhodnout nebo prizvukovat tomu,ze tento clevek nesmi byt v tom nebo onim organu.To je duvera v takoveho cleveka,ktereho ohodnotila svetova federace Apimondie ???????

Jsem prekvapen tim,ze ani jedna pripominka se nevztahovala ke svepomocnemu fondu,coz bylo hlavni teema predsjezdovych debat sveril se nam tajemnik Peroutka /Vcelarstvi/

franta

Trošku filozofická úvaha:

1 - Zakrmím včely v srpnu. Plus - není opotřebení zimních včel. Minus -
včely přelezou nahoru a proplodují na podzim to, co by měly spotřebovat až v
zimě.

2 - Zakrmím včely v září až říjnu. Plus - včely už se nemají kdy
rozplodovat, do zimy jdou s optimálně uloženými zásobami. Minus - Přirozeně
určité opotřebení zimních včel.

Včelstva na jaře: 1 - Některá včelstva silná, jiná uhynula v důsledku
špatného sezení v zimě respektive proplodování zásob určených pro zimu už na
podzim.
2 - Všechna včelstva přežijí, žádné včelstvo není tak silné jako
nejsilnější včelstva v případě 1.

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 8:35 AM
Subject: Re: krmen?


> Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s
> tím, že by to
> byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
> standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
> nastavkových úlů, ........
>
> Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho
> umístění na rozhraní rámků je problém.
> To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu
> machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.
>
> Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to
> zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
> Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na
> myši.
> V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak
případně
> spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na
> úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
> Karel

Jo kdyby člověk uměl věštit z křišťálové koule a věděl, jak dlouhý bude
podzim!
V září - říjnu je to problém, pokud je zima. Špatně odebírají cukr.
A*

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 10:48 AM
Subject: Re: krmen?


Trošku filozofická úvaha:

1 - Zakrmím včely v srpnu. Plus - není opotřebení zimních včel. Minus -
včely přelezou nahoru a proplodují na podzim to, co by měly spotřebovat až v
zimě.

2 - Zakrmím včely v září až říjnu. Plus - včely už se nemají kdy
rozplodovat, do zimy jdou s optimálně uloženými zásobami. Minus - Přirozeně
určité opotřebení zimních včel.

Včelstva na jaře: 1 - Některá včelstva silná, jiná uhynula v důsledku
špatného sezení v zimě respektive proplodování zásob určených pro zimu už na
podzim.
2 - Všechna včelstva přežijí, žádné včelstvo není tak silné jako
nejsilnější včelstva v případě 1.

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 8:35 AM
Subject: Re: krmen?


> Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s
> tím, že by to
> byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
> standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
> nastavkových úlů, ........
>
> Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho
> umístění na rozhraní rámků je problém.
> To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu
> machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.
>
> Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to
> zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
> Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na
> myši.
> V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak
případně
> spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na
> úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
> Karel

Eman:
> Pro nás to žádná novinka není.
> Stručný a jasný pořad, až na to, že tam (asi) omylem uvádí, že vyšetření
> bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun,
> nebo se něco změnilo?
.......

Ceník udává: Původce moru plodu ve vosku nebo v měli              450,– Kč

_gp_
http://vindex.ic.cz

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

Ano. To je to co říkám. Na výšce rámku 24cm to bohužel platí.
U nízkého Brenera dlouhá léta (10) provozuji, pokud stíhám krmení na přelomu 7/8 (máme tady pouť tak to je pro mě takový mezník), když jsem pěstoval matky v oddělcích nad, tak jsem při tom i spojoval a v 8/9 jsem po kontrole případně doplnoval asi tak do 1/3 zásob. Tam kde jsem nebyl spokojen s množstvím, nebo polohou zásob.
U kombinovaného jsem nechával nahoře jeden vysoký a nad něj dával ten spodní s pylem, ty další nízké, jsme dával dospodu, dle síly včelstva. Hlavně proto, že si je včely hlídaly a neměl jsem starosti se skladováním souší.
U kombi systému mám zkušenosti asi tak 5 let, a nesetkal jsem se stím, že by to nefungovalo.

Dřív jsem přebytečné nástavky dával na zimu pryč při prohlídce 8/9, protože jsme se hlavně obával kontaminací léčivem.
V loni jsem od toho poprvé odstoupil a nechával včelám přes zimu prostor pod sebou. Jednak v důsledku některých článků a konzultací třeba s Ing. Dvorským, a hlavně se objevila pro mě nová informace, že léčivo se kape na knot ne podle celkového počtu nástavků ale podle počtu obsednutých.

Jinak ještě, je to věc názoru, ale to krmení v srpnu se podle mě projeví příští rok v květnu - dlouhověkost. Včely přestávají klást, v8/9 už tam není skoro plod, hlavně když tam není čerstvá matka, a včely na mě působá takovým ospalým dojmem.
řekl bych že šetří síly, mají pocit že už jsou za vodou.
Karel

To je novinka. Ještě na jarní léčení to bylo na objem úlu, teda počtu nástavků. To je i logické. Nevěřím, že změnili metodiku. Takhle se učí brouček přežít léčení.
Tonda.

>že léčivo se kape na knot ne podle celkového počtu nástavků ale podle počtu obsednutých.

Od: Karel :
> GP:
> Roztoči ale nosí viry !!!
>
> Jistě, ale tady v Čechách zatím nedecimují včelstva.
> V Německu a Rakousku se jim to prý úspěšně daří.
> Nemáte někdo nějaké zpravy odtamtuď, prý tam velmi špatně vyzimovali?
> Ztráty v desítkách procent?
........

Nemusíš jít tak daleko. Je vysoká pravděpodobnost, že každá ztráta zapříčiněná invazí parazitů s sebou nese riziko doprovodu mnoha a i neznámých virů. Jestli existuje nějakej vědec, který by toto mohl potvrdit přesným výzkumem, ale musel by věnovat svůj životní čas popisu neznámých virů vyskytujících se u včel. Já to mám vyvozeno z přednášky a z literatury. Přednáška od V. Veselého a také lze to i vyčíst ze Včelařství a OVP za dob roztočíka včelího (akarapóza) a je to i u popisu nemocí včel. Vždy se ale šlo po příčině a to po přenašeči hostujícím na včelstvu nebo speciálně např. komensálové - na krmičkách a matce (včelomorkovitost) - kdy pomáhal za dob bez chemoterapie např. nikotin z tabáku, ale ten působil jen na dospělce.

_gp_
http://vindex.ic.cz

To je novinka. Ještě na jarní léčení to bylo na objem úlu, teda počtu nástavků. To je i logické. Nevěřím, že změnili metodiku. Takhle se učí brouček přežít léčení.
Tonda.

No někde to dohledám, ale bylo to na ofiiálním materiálu. Buď z Dolu (papírový návod) nebo ve Včelařství. A mám dojem že i v Nasavrkách (březen) na to přišla řeč.
Ale byla to pro mě novinka, tak jsem si to ověřoval.
Karel

Nechci se přít, ale mám dojem, že vyšetření na mor včelího plodu (jako na
nebezpečnou nákazu) nejde na úkor včelaře, ale je posuzováno jako "státní
zakázka". Alespoň v případech, kdy podle nějakých příznaků vzniklo podezření
na nákazu, nebo jde o vyšetření včelstev v ochranném pásmu kolem zdroje
nákazy. Týká-li se to i čistě preventivních vyšetření nevím.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 1:15 PM
Subject: Re: mor vceliho plodu


Eman:
> Pro nás to žádná novinka není.
> Stručný a jasný pořad, až na to, že tam (asi) omylem uvádí, že vyšetření
> bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun,
> nebo se něco změnilo?
.......

Ceník udává: Původce moru plodu ve vosku nebo v měli 450,– Kč

_gp_
http://vindex.ic.cz

P.Lokvenc:
Vyšetření zdarma. Alespoň v případech, kdy podle nějakých příznaků vzniklo podezření na nákazu,
.....
No asi jak u které SVS.
Vedle Jaroměřáci, jako správní kofři, když zjistili, že u sousedů je mor, tak to přes veterinu preventivně poslali, vzorky byli pozitivní a přesto to po nich veterina chtěla zaplatit.
A tady u nás by se musela vymyslet nějaká legenda o úhynu, aby to bylo zadarmo. Například při mezerovitosti plodu. Což při odběru měli jde poměrně blbě.
Blbě se vysvětluje, proč měl a ne plásty.
Karel

Přeji pěkný den.
Mám dotaz jakou velikost má mít česno pro 10 rámkový oddělek.
Jde mi o minimální dostatečnou velikost.
Chci si udělat nástavky s očky. Pro chov oddělků chci využívat pouze nástavek bez dna, tudíž včelky budou vyletovat a větrat pouze očkem. Zajímalo by mne jestli doporučované očko průměru 25 milimetrů je pro tento účel dostatečné. Zajímaly by mne vaše zkušenosti s oddělky do velikosti jednoho nástavku, jakou používáte velikost česna, jak jste s ním spokojení. Zvláště by mně zajímali reakce od včelařů s menšími česny, protože mě zajímá kde je asi hranice pro takovéto očko. Nechci zase dělat do každého nástavku velkou díru.
Děkuji za reakce.
Jirka Daněk

Ano, ten odhad počasí je trochu problém. Ale stačí tak tři týdny aby se
teplota v poledne držela nad + 15 st C a je zakrmeno. Ale mít přirozeně ta
správná krmítka, kde si včely ten cukr samy ohřívají. Já je mám.
Z hlediska kompromisu - nízkého opotřebení včel je třeba krmit aspoň tak o
cca 2 - 3 týdny dřív, aby těch 14 dní tři týdny, kdy se teplota v poledne
pohybuje ještě nad těch 15 st C a v přírodě se dají najít ještě nějaké
zbytky pylu, měly včely na zotavení, na odstranění přebytečné vlhkosti z úlů
atd. Cenný je v té době pyl z hořčice.
Z hlediska, aby se prakticky vyloučilo i riziko velice studeného podzimu,
mělo by být u nás v místě mého stanoviště zakrmeno asi tak do konce září.
Protože v případě velice nepříznivého počasí by už v říjnu mohlo být
dlouhodobě v poledne pod těch +15 st C, kdy už to krmení jde skutečně těžko.
Zase v posledních letech, kdy byl extrémně teplý podzim, by se ty termíny
mohly posunout až o dva měsíce. Možná to chce neřídit se slepě podle
kalendáře, ale ty termíny aspoň o nějaký týden pružně posouvat podle
dlouhodobých předpovědí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 11:18 AM
Subject: Re: krmen?


> Jo kdyby člověk uměl věštit z křišťálové koule a věděl, jak dlouhý bude
> podzim!
> V září - říjnu je to problém, pokud je zima. Špatně odebírají cukr.
> A*

V době. kdy se oddělek sestavuje nebo pokud se z oddělku obebere matka a
chce se , aby si ještě tentýž rok vychovaly novou, tak kvůli možnosti
loupeže je někdy potřeba průchod tak na jednu, dvě včely, protože strážkyně
česna nefungují. je to tak na 1 - 3 dny. Pak podle létavek, aby nebyla
tlačenice. V době intenzívního zpracovávání zásob aspoń několik cm2 (
produkční včelstva při intenzívní snůšce 20 - 60 cm2).

Já používám průměr 33 mm. Záleží pak na každém, jak si vymaká ono zmenšování
otvoru, stačí třeba otvor ucpat až na malý průchod třeba v nouzi vlhkým
jílem. Já používám hodně papíry zabalené v igelitu, aby je včely
nerozkousaly. Prodává se i uzávěr na takovou díru, kruhové víčko na čepu s
různě velkými otvory, teď plastové, kdy při jedné poloze je díra otevřena
naplno, při další je průchod na jednu včelu, a při další je víčko zavřeno.
Nebo já ty otvory dělám přípravkem ze stočeného listu pilky, 33 mm je druhý
nejmenší průměr. Když dalším větším průměrem udělám otvor do nějaké desky,
vznikne dřevěná zátka s otvorem po vodicím vrtáku uprostřed, která víceméně
přesně pasuje do toho otvoru 33 mm. Možná je i korková zátka, včely ho sice
vykousávají, ale poměrně pomalu.

Jinak není to nějak kritické. Odchovávám oddělky, v podletí v podstatě plně
zaplněný jeden nebo i někdy dva nastavky 39 x 24, mám je ve včelíně, otvor
propojený s výletovým otvorem 33 mm ve stěně včelína trubkou 10 - 15 cm
dlouhou stočenou z hliníkové fólie z plechovek a vloženou do těch otvorů.
Někdy použiji dna bez sít a potom jediné větrání je přes ty trubky. Otvor je
většinou ve dnu, kde je pod rámky volný prostor, ne v nastavku. Jediný
rozdíl, co jsem zpozoroval, je že krmení na podzim trvá asi o třetinu déle,
než včely přes tu trubku vyfoukají vlhkost dodanou roztokem cukru. Kdyby to
byla produkční včelstva, přirozeně by se to odrazilo na výnosech, u oddělků
to je jedno.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jirka Daněk" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 3:57 PM
Subject: Velikost očka pro oddělky


> Přeji pěkný den.
> Mám dotaz jakou velikost má mít česno pro 10 rámkový oddělek.
> Jde mi o minimální dostatečnou velikost.
> Chci si udělat nástavky s očky. Pro chov oddělků chci využívat pouze
> nástavek bez dna, tudíž včelky budou vyletovat a větrat pouze očkem.
> Zajímalo by mne jestli doporučované očko průměru 25 milimetrů je pro tento
> účel dostatečné. Zajímaly by mne vaše zkušenosti s oddělky do velikosti
> jednoho nástavku, jakou používáte velikost česna, jak jste s ním
spokojení.
> Zvláště by mně zajímali reakce od včelařů s menšími česny, protože mě
> zajímá kde je asi hranice pro takovéto očko. Nechci zase dělat do každého
> nástavku velkou díru.
> Děkuji za reakce.
> Jirka Daněk

Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem je zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno, ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob. Zdraví R. Stonjek

nejlepší je nakrmit hned ke konci poslední snůšky pak jen operativně doplnit,nebo nedoplnit,jinak otevřený plod sem měl loni v první půlce listopadu(???)a nebyl to jeden úl,jinak medná komora tyto problémy posune jiným směrem...

pevná velikost 25 mm bohatě stačí

webový rozhraní...u vašich příspěvků je pouze "emailem"

odkazy na úřední desky KVS tam sice je, ale to je asi tak všechno najdeš tam tak akorát o moru prasat, nebo ptačí chřipce , ale o moru včelího plodu ani zmíňka (aspoň na KVS králevéhradeckého kraje o tak je)
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:veterina
> Datum: 14.4.2006 00:22:28
> ----------------------------------------
> milo:
> > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
> .......
>
> Kde na kterém webu jsi to hledal?
>
> Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
>
> http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=51
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Na http://www.beedol.cz/beedolcz.html
Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky.

No a já jsem někde v loni viděl vysvětlení, snad článek ve Včelařství, nebo nějaká metodika, že to slovo OBSEDÁ-LI se vztahuje k obsednutému prostoru, ne celkově ponechanému.
A mám dojem, že jsem si to ještě ústně někde ověřoval.
Ale z logiky textu návodu to jasně vyplývá.
Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.
Jinak jsem byl dotazován začínajícím včelařem, co má dělat, když se mu na všech rámkách líhnou včely, co mají na sobě brouka. Takové zvěrstvo jsem ještě neviděl a tak se, myslím, půjdu podívat a natřít.
Karel

Není nic jednodušího, než emailem požádat o vyhlášku tamnější KVS-ku, tedy jestli ta informace existuje. Je totiž jakýsi zákon o svobodném přístupu k informacím a jestli je důvod, že nejsou informace na úřední desce úplné, tak slušnou formou si oně tím emailem zažádat.
............
Vladimír Navrkal:
> odkazy na úřední desky KVS tam sice je, ale to je asi tak všechno najdeš tam tak
> akorát o moru prasat, nebo ptačí chřipce , ale o moru včelího plodu ani
> zmíňka (aspoň na KVS králevéhradeckého kraje o tak je)
> Vláďa
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:veterina
> > Datum: 14.4.2006 00:22:28
> > ----------------------------------------
> > milo:
> > > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
> > .......
> >
> > Kde na kterém webu jsi to hledal?
> >
> > Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
> >
> > http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=51


_gp_
http://vindex.ic.cz

Karel :
>......
> Jinak jsem byl dotazován začínajícím včelařem, co má dělat, když se mu na
> všech rámkách líhnou včely, co mají na sobě brouka. Takové zvěrstvo jsem
> ještě neviděl a tak se, myslím, půjdu podívat a natřít.
.....

A ještě mu řekni, že brouci a roztoči jsou rozdíl. Tak by mohl nechtěně zalarmovat okolí, že má lesknáčka.

_gp_
http://vindex.ic.cz

No dobrá, on to říká správně - varroa destructor, - to jen já používám starou hantýrku.

Jen mi není jasné, co budeme dělat, až se zde objeví lesknáček.
Na něj léky a metodika není. Na varroa destructor je účinný lék(y), metodika, po mnoho let, ale stále zde máme celé ZO které jej pěstují velmi úspěšně.

Místo toho, aby bylo léčivo přístupné všem včelařům a ti si léčili jak nejlépe umí, tak zde pobíhají důvěrníci, co zřejmě závodí jak za socialismu, kdo dřív odléčí.
A na jaře, když se dostaví plody - práce kvapná, hovno platná - tak se k průseru nikdo nezná.

Karel

OK , to je mi jasné já jen reagoval na
> > > milo:
> > > > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > > > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > > > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
a na
> > > Kde na kterém webu jsi to hledal?
> > >
> > > Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
protože opravdu zmíňka o moro včelího plodu ani na webu ČSV (http://www.vcelarstvi.cz/cz/pic/mor.png) zkončila v červnu 2005 asi tak jako kdyby mor vč. plodu v ČR již nebyl.
Vláďa

Logicky bych předpokládal, že se zazimují včely v takovém počtu nástavků, které obsedají. Zapálení knotu v podmetu je možné, pokud knot při hoření visí (úl by měl být utěsněn).

> Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne
> někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.

Právě dnes jsem se dozvěděl, že se dotace dle 197/2005 daní. Vyjímku tvoří §6 1a) , 11§ 1a) , §9 1e), ale to ještě za předpokladu, že jde hmotný majek. Nelze takto poskytnutou výši dotaci odepisovat z daní. Neplatí tudiž informace ze školení z Nasavrk, že se dotace dle 197/2005 nedaní. Daní, ale má vyjímky.

Více je v odpovědi pro tajemníka ČSV na serveru ČSV.

http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/stanovisko.pdf
................................
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
> Datum: 22.3.2006 22:42:25
> ----------------------------------------
>
> Prosím Vás. Na serveru ČSV (21.3.2006) se objevila informace od p. Machové jako
> odpověď z ministerstva financí. Jde o odpověď na téma zda podléhá příjem z
> dotace zdanění nebo ne. Vůbec není známo jak byl položen dotaz a z odpovědi
> nejsem moc moudrej. Můžete mě poradit?
> ________________________
> Výpis celého obsahu odpovědi:
>
>        K Vašemu dotazu ze dne 9. 2. 2006 ve věci osvobození příjmů z přijaté dotace
> sdělujeme:
>
>        Vámi uvedenou problematiku upravuje ust. § 4 odst. 1 písm. t) zákona č.
> 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto
> ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, z
> rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského
> fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle
> zvláštního právního předpisu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
> Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické
> zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s
> výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle
> zvláštního právního předpisu. Ve Vašem případě se podle našeho názoru nejedná o
> dotace na pořízení hmotného majetku („investice“) a příjem tudíž zdanění
> podléhá.
>
> ________________________
>
> Mám asi dlouhé vedení ale co mám vyčíst ze závěrečné věty odpovědi úředníka
> ministerstva financí ??? Podléhají dotace u včelaře zdanění nebo jsou
> osvobozeny?


_gp_
http://vindex.ic.cz

DALŠÍ KONTROLY KVALITY MEDU V OBCHODECH

Státní veterinární správa České republiky provedla kontroly medu v obchodní síti. Svědčí o tom část podrobné informace o činnosti SVS ČR, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky.


Zveřejněno na serveru ČSV: 13. 4. 2006


_gp_
http://vindex.ic.cz

Logicky bych předpokládal, že se zazimují včely v takovém počtu nástavků, které obsedají. Zapálení knotu v podmetu je možné, pokud knot při hoření visí (úl by měl být utěsněn).
.......
V některým z loňských či předloňských čísel bylo publikováno pár zajímavých článků o vzniku rojové nálady.
M.j. autoři tvrdili, že se včely "rozhodují" k rojení, když již obsedají prostor ze 3/4.
Souběžně, myslím, že i m.j. Ing.Dvorský a další publikovali, že včely při rozvoji i zazimování reagují na velikost prostoru množstvím "ponechaných" včel v chomáči i jarním rozvojem.
A k tomu ta informace o dávkování léčiva.
Tak jsem v loni začal ve větším dělat to, co jsem dřív dělal jen z nouze a s výčitkami svědomí. Nechal jsem maximum nástavků včelám a šetřil si tak starosti.
Uvidím jak se to osvědčí včelám, ale z provozního hlediska se mi to jeví zatím výhodné.
A je tady i další výhoda. Vzhledem k blízkosti moru, tak odpadá jedna manipulace, při které bych musel hlídat a dost obtížně, aby se nepřesunovaly rámky a nástavky mezi včelstvy.
Teď tam v květnu přivleču jen nástavky s mezistěnami a přerovnám to. No a při medobraní, když to letos budu vědět, tak tam si snad uhlídám, že vrátím nástavky nad původní včelstva. Nebo alespoň stanoviště.

Zajištění souší aby se knim nedostávaly včely, zavíječ a myši, je při větším množství problém, protože speciální místnost jsem chtěl teprve stavět, ale asi z toho sejde.

Vždycky je třeba něco sledovat. Po hlavní snůšce před nakrmením minimální
zásoby. Po nakrmení v srpnu, pokud je teplé září, říjen a třeba i listopad
tak potom jestli neproplodovaly tu část zásob, kterou potom budou potřebovat
v zimě v mrazech, to podle mne prokázala letošní zima. Když třeba 2 /3 zásob
se dodají včelám v srpnu a zbytek řekněme v druhé polovině září, tak se musí
dvakrát nasazovat krmítka, navíc běžná velkoobjemová krmítka v září
nefungují, je na ně zima a ty co já používám pozdě na podzim mají malý objem
a jejich použití v srpnu je proto zbytečně pracné. Je to o tom, ať si každý
vybere tu nejvhodnější variantu.

Co se týká upracovávání včel, pokud zásoby zpracovávají zimní včely, tak
určitě k nějakému opotřebení navíc určitě dojde. Otázka je, k jak velkému.
Přece i v přírodě se vyskytuje pozdní snůška v září a říjnu. Kdyby taková
pozdní snůška měla způsobit zimním včelám nějaké fatální opotřebení, tak by
s největší pravděpododobností přežily jen včely, které by v září a říjnu
sběrací pud nejspíš úplně ztratily. Třeba problém melecitózy by potom vůbec
neexistoval. Jenže ono tomu tak není. Dokud včely létají ven, tak pokud je
co, tak sbírají. Takže si myslím, že onen faktor opotřebení zimních včel se
prostě u nás přehání.
Vývoj krmení pro zakrmování vedl k prosazení velkoobjemových krmítek, které
je většinou problém použít už v září, protože už v této době je v nich cukr
příliš studený. Je docela možné, že upracování zimních včel potom závisí i
na teplotě podávaného cukru a v kombinaci s takovou jednorázovou obrovskou
dávkou, kterou včely z velkoobjemového krmítka musí zpracovat, múže dojít i
na začátku září k většímu opotřebení včel než při pravidelném delším krmení
v uzpůsobených méněobjemových krmítkách v říjnu. Třeba potom dojde k tak
vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
Jinak jsem nějaké porovnání, kde jsem vedle sebe měl včelstva zakrmené v
srpnu a včelstva zakrmené pozdě na podzim nedělal. Ale jinak taková krajní
mez, kdy se včely po pozdním krmení vyvíjejí na jaře normálně je, když po
zakrmení mají ještě ty dva tři týdny dny, kdy létají, tudíž kdy je teplota v
poledne na slunci okolo těch 15 st C a kdy zřejmě zregenurují. Odhaduji
zeslabení takových včelstev na jaře oproti včelstvům nakrmeným v srpnu do 10
20 %
Jinak když do krmítek dám extrémně malé misky, tak objemu 0,3 litrů, jsou
schopny brát cukr i při okolní teplotě okolo nuly, protože pokud je ta miska
nad zimním chumáčem, ohřejou si ji na svoji teplotu. Je to ale podobný
záběr na včelstvo, jako kdyby někdo dával včelám v listopadu a prosinci
medocukrové těsto nebo jako by včely vychovávaly tak necelý 1 dm2 plodu,
takže po měsíci takového krmení jsou skutečně tyto včely silně opotřebené,
jejich úhyn v zimě je pravděpodobný a možnost, že v předjaří zimní včely
vyhynou dříve, než vychovají nové včely a včelstvo zkolabuje, je velice
pravděpodobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 6:20 PM
Subject: Re: krmen?


> Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak
> jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené
> Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc
> hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího
> včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že
> první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá
> úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem
> docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem
je
> zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat
> ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání
> medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva
> nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v
> polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez
> problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné
> samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí
> podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už
> prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše
> doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve
> včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě
> napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento
> způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech
> včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do
> 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti
> pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno,
> ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u
> nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob.
> Zdraví R. Stonjek

Od: Radim Polasek:
> ................Třeba potom dojde k tak
> vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
> včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
> názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
> regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
> tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
.........

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle. Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např. nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu. Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu "fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

To propojení těch vlivů s tím jednoznačně souhlasím. Jinak ale mám v tomto
případě na mysli situaci pozdě na podzim, kdy už plodování nedokáže v žádém
případě vychovat nové zimní včely a tudíž včelstvo jde do zimy s těmi
zimními včelami, co v září a říjnu zpracovávaly zimní zásoby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 12:10 PM

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve
včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle.
Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých
dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního
pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely
nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např.
nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli
nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To
je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu.
Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu
"fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s
vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním
zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař
občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden
rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké
problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní
stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na
generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto
nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jak to tak čtu tak je tady spletono několik věcí které ksobě nepatří Pojem dotace znamená , př. finanční částku na pořízení medometu nebo úlů
TĚCH 146 kč nesprávně nazvaných dotací je příjem za opylování planě rostoucích rostlin Tedy příjem a podléhá dani DOTACI na zimování již nekolik let nedostáváme
A ODEČÍST Z DANÍ MŮŽEŠ JEN DOTACI KTEROU JSI NĚKOMU POSKYTL TY NA BOHULIBÉ ÚČELY a to ještě až od určité částky
A ČÁSTKA POSKYTNUTÁ PO LIKVIDACI MORU JE NÁHRADOU ŠKODY.

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
> Datum: 15.4.2006 08:07:27
> ----------------------------------------
> Právě dnes jsem se dozvěděl, že se dotace dle 197/2005 daní. Vyjímku tvoří §6
> 1a) , 11§ 1a) , §9 1e), ale to ještě za předpokladu, že jde hmotný majek. Nelze
> takto poskytnutou výši dotaci odepisovat z daní. Neplatí tudiž informace ze
> školení z Nasavrk, že se dotace dle 197/2005 nedaní. Daní, ale má vyjímky.
>
> Více je v odpovědi pro tajemníka ČSV na serveru ČSV.
>
> http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/stanovisko.pdf
> ................................
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> > Předmět: Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
>
> > Datum: 22.3.2006 22:42:25
> > ----------------------------------------
> >
> > Prosím Vás. Na serveru ČSV (21.3.2006) se objevila informace od p. Machové
> jako
> > odpověď z ministerstva financí. Jde o odpověď na téma zda podléhá příjem z
> > dotace zdanění nebo ne. Vůbec není známo jak byl položen dotaz a z odpovědi
> > nejsem moc moudrej. Můžete mě poradit?
> > ________________________
> > Výpis celého obsahu odpovědi:
> >
> >        K Vašemu dotazu ze dne 9. 2. 2006 ve věci osvobození příjmů z přijaté dotace
> > sdělujeme:
> >
> >        Vámi uvedenou problematiku upravuje ust. § 4 odst. 1 písm. t) zákona č.
> > 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto
> > ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, z
> > rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského
> > fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý
> podle
> > zvláštního právního předpisu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
> > Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické
> > zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s
> > výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle
> > zvláštního právního předpisu. Ve Vašem případě se podle našeho názoru nejedná
> o
> > dotace na pořízení hmotného majetku („investice“) a příjem tudíž zdanění
> > podléhá.
> >
> > ________________________
> >
> > Mám asi dlouhé vedení ale co mám vyčíst ze závěrečné věty odpovědi úředníka
> > ministerstva financí ??? Podléhají dotace u včelaře zdanění nebo jsou
> > osvobozeny?
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Od: Pepan :
> Jak to tak čtu tak je tady spletono několik věcí které ksobě nepatří Pojem
> dotace znamená , př. finanční částku na pořízení medometu nebo úlů
> TĚCH 146 kč nesprávně nazvaných dotací je příjem za opylování planě rostoucích
> rostlin Tedy příjem a podléhá dani DOTACI na zimování již nekolik let
> nedostáváme
> A ODEČÍST Z DANÍ MŮŽEŠ JEN DOTACI KTEROU JSI NĚKOMU POSKYTL TY NA BOHULIBÉ ÚČELY
> a to ještě až od určité částky
> A ČÁSTKA POSKYTNUTÁ PO LIKVIDACI MORU JE NÁHRADOU ŠKODY.
.......

Pepane, není to tak jednoduché. Jde o účetnictví k daňovému přiznání a dost složité součty příjmů a výdajů, odpočtů, atp.atp. To se tě ale moc netýká, jestli se schováš za ten zákonný limit 40 včelstev osvobození od daně a moc nevystrkuješ růžky. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

"zákonný :-)" limit 40 včelstev osvobození od daně :-))))

Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru měli málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL. fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí, tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny září téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r. 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat. Zdraví R. Stonjek

a průšvih je na cestě, viz r. 2002

V roce 2002 jsem zjistil pozdní snůšku právě když jsem v prvním týdnu srpna kontroloval stav po krmení. To jsem poprvé rozšiřoval a neměl dost sklenic, a tak jsem zjistil stejné množství zásob u krmených i nekrmených včelstev. Moc jsem to tehdy neověřoval, spíše se zaměřil na to co se děje. (Za týden při vytáčeníé jsem pak viděl co se děje). Ale pokud byl můj postřeh správný, tak včely které jsme krmil tolik nenosily z lesa, protože zásoby byly shruba stejné (měřeno s přesností na NN).
I když jsme nakrmil i druhou půlku tak jsem na jaře po nějakém spojování měl skoro o 50% míň včelstev.
To píši proto, že když dojde k takové situaci jako v 2002, tak nepomůže nic. To jen aby jsme nevzbuzovaly plané naděje pro případ katastrofy. V roce 2002 se včely udřely když už měly 5NN zásob. Taková byly nabídka a včely nosily až do konce září. I za nízkých teplot. I když měly roztok v krmítku (nasadil jsem i stropní) tak nosily a nosily.
(jsem si vědom toho rozporu, že v srpnu to vypadalo, že včely které krmím tolik nenosí. V září to pak nefungovalo, to prostě cukr moc nebraly. Doufal jsem, že cukr medovici naředí. Ale nepomohlo to.)

Ale při běžných náznacích melicitózy, se kterou se tady poměrně často setkáváme, tak na to je zakrmení po posledním vytočení nejlepší. U nás začínám krmit po lípě malolisté.

Karel

Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/ a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept. A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra. Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

Já taky doporučuji začátečníkům včasné krmení v srpnu. Protože v té době je
mnohem více teplo, včelstva jsou silnější a zásoby skutečně zpracovávají
ještě letní včely, je snadnější nakrmit - je tepleji, může se použít bez
problémů krmítko typu nádoba v nastavku nebo nárazové krmítko třeba o objemu
15 litrů, nemusí se po snůšce hlídat včely v srpnu a září,aby měly dostatek
zásob, aspoň těch 5 kilo a hlavně pro případnou nápravu je čas až do toho
září a října a někdy i později.

Pozdní krmení je mnohem náročnější, musí se splnit poměrně dost podmínek,
pracuje se s mnohem cennějšími zimními včelami, jejichž úbytek nebo
nezregenerované opotřebení by mohlo znamenat v zimě výrazné oslabení nebo
úhyn včelstev, protože včely už v žádném případě nedostanou čas si nějaké
nové zimní včely vychovat. Zkrátka stačí nesplnit jednu z více podmínek a
včely jdou do zimy bez zásob nebo se zásobami ale se silně opotřebenými
včelami. A to se už napravit nijak nedá, snad jako vyslovené nouzovky v
prvním případě v prosinci třeba i za mrazu přidávat rámky s zpracovanými
zásobami ( jenže kde je sehnat, snad jedině od kolegů včelařů, kteří
nakrmili v srpnu, ale kde by je i oni sehnali v prosinci? Ze včelstev je
tahat nejspíš nebudou) nebo v druhém případě masívní spojování a
doufat, že se dvou až tří včelstev vznikne jedno s dostatečným počtem
dlouhověkých zimních včel pro jarní rozvoj.

Jinak já jsem měl kdysi zažité poslední vytáčení někdy v polovině srpna -
kočovali jsme tehdy k jeteli a potom krmit do poloviny září. To bylo krmení
v zadováku flaškami 0,75 litrů a korýtkovým krmítkem. Aspoň já jsem to tak
nazval, nevím jak jinak se to krmítko jmenuje. Pak jsem si na zadováky
přizpůsobil prosakovací krmítka z flašek od okurek, vycházel jsem z
plechovkových krmítek podobného objemu a principu, které kdysi zkoušel otec
a zjistil jsem, že z oněch včelaři tehdy strašně vychvalovaných
prosakovacích krmítek je už v září krmit problém, včely přestávají brát,
zatímco z korýtkových krmítek lze za určitých podmínek krmit i v polovině
října i později Začal jsem nad tím uvažovat a uvědomil jsem si, že je to
tehdy, když tím korýtkem doteče ten cukerný roztok v podstatě až k
poslednímu plodu do oblasti začínajícího zimního chumáče. No a po nějakých
dalších 15 letech různých oklik v krmení se z tohoto poznatku vyloupla moje
konstrukce krmítka pro pozdní krmení pro nastavky. Původně jsem si taky
myslel, že krmení někdy v říjnu a později znamená automaticky výrobu jarních
slabochů. Potom, když jsem začal ty krmítka využívat, zjistil jsem, že tomu
tak prostě není. Ale je třeba dodržet podmínky. Třeba když do včelstev nacpu
plné zásoby 10 - 15 kilo cukru během teplého týdne v září, to je v září
proveditelné, kdybych krmil tak dvakrát denně, tak bezpochyby slabocha
vyrobím. To je i případ té nárazové pozdní snůšky. Když ty zásoby rozložím
na aspoň tři týdny v říjnu i později, není problém.

Podle mně je problém v přejímání, papouškování a částečné deformaci
pravdivých poznatků. Tak to, že se včely zpracováváním zásob opotřebovávají,
to je jednoznačně pravda a jednoznačně je to prokazatelné. To, že je snaha
krmit brzo, aby zásoby zpracovávaly ještě letní včely, je logické a taky je
to vlastně správné. To, že většina velkoobjemových krmítek pro nastavky je
už v září nepoužitelná, je taky pravda a je to i logické. Ovšem to, co z
toho některým včelařům vychází jako závěr a co se neustále papouškuje pořád
dokola, sice to, že krmením v září a později se automaticky vyrábějí
slaboši, je nesmysl. Ano, mohou se vyrobit slaboši, ale když se dodrží
určité zásady, tak slaboši nevzniknou. Já z toho mám takový pocit, že tady
tím opakováním tohoto tvrzení se tito včelaři hlavně sami sebe utvrzují v
tom, že oni to dělají správně. Ve skutečnosti je správné obojí, jenže někdy
a někde to, někdy a někde ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 10:39 PM
Subject: Re: krmen?


> Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před
> pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento
> nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru
měli
> málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL.
> fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky
> zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli
> jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí,
> tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny
září
> téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až
> při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna
> matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří
> tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s
> nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to
> bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný
> rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu
> a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní
> snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém
> případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r.
> 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří
> krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající
> včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat.
> Zdraví R. Stonjek

DO PŮLKY SRPNA VĚTŠINU,PAK AŤ JE POČASÍ JAKÝ CHCE....včely ví kolik mají zásob a kolik zimních včel je schopných na nich přežít následující zimu,včely cítí jaká bude zima(kromě oddělků),resp.odhadnou podle zásob v jaké síle půjdou do zimy...PAK JE JASNÝ, že v říjnu můžete dát 10 Kg....
pokud je pozdější snůška(září) a všimnu si toho vkládám do druhého nástavku prázdnou souš do prostřed mezi zásoby,vím co potom nosí...

každý přísun sladiny svádí matku k plodování,aby vyrovnala poměr mezi zásobami a sílou včelstva
přirozeně směřují k rovnováze--v říjnu bych ji nedráždil,můžou zásoby proplodovat,prostě si část nechají a ze zbytku vychovají včely ,aby se vešli do poměru včely/zásoby/zima

Jarku, Ty sa podľa vyjadrenia špecializuješ na medovicové medy. Ale priateľ Stojanek
podľa jeho vyjadrenia nemá znášku po 10.7. Asi včelári v iných podmienkách
ako mi. Preto sa snaží dopracovať k silným rodinám, ktoré využijú jarnú znášku.
Môže ju dosiahnúť spájaním dvoch rodín ako to robili maďari v ležanoch.
Do zimy išli z dvoma matkami v jednom úli z veľkými rámikmi - dobrý jarný
rozvoj. Oni na ich rovinách sa špecializovali na agát. Týždeň pred kvitnutím agátu,
jednu matku (starú odstránili) a mladú zatvorili pomocou mat.mriežky
na tri rámiky do stredu úla. Odstránili prepážku. Do kvitnutia agátu vybehol plod
a včely mali prázdné bunky na med. Po vybratí medu rozdelili úl na dve časti
prepážkou. Na jednu stranu presunuli matku a na druhú tie tri zaplodované rámiky.
Nechali na nich jeden matečník, kde včely si výchovali novú matku v druhej
časti úľa. Tento spôsob sa na slovensku neosvečil nakoľko u nás je priebežná
znáška medu. Tento spôsob môžeš použiť len pre nárazovú znášku.
Preto sa u nich osvedčil úľ aj rámik veľkých rozmerov. Tento popis opisuje
v predchádzajúcom príspevku aj priateľ Turčáni.
Druhý spôsob je ten, čo opisuje p. Stojanek. Podnecovať včely po 10.7.
Tým podnecovaním v beznáškovom období matka neprestane plodovať.
Dávať iba toľko čo použijú na výchovu plodu - sledovať váhu a snažiť sa
zakrmiť v naších podmienkách (200 m) do 5.9. Neriskovať !!!
Podrobný popis môžeš naštudovať v knihe Ladislava Bohma "Snoška
s ovocných stromu", vydalo nakladateľstvo Brázda. Samozrejme aj
spájať dva včelstva do jedného veľkého celku. Využijú znážku z ovocných
stromov.

Ladislav Matej

> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

Pozdravujem priateľov včelárov !
Každý má trochu pravdy, ale aj v horských podmienkach sa medovica nevyskytuje každý rok a tak je na mieste začať krmiť už 15. 8.
Často prichádza daždivé počasie a nekrmiť znamená včely oslabiť. V roku 2005 sa to oplatilo. Medovica nebola a Krídlatka sibírska - sachalinska čo zasvinila celé naše chotáre, dava množstvo peľu, ale nektáru veľmi málo.V roku.2004 sme dáváli dole medníky 15.8 a o dva dni prišla taká medovica, že sme mali problém. Blízko Košíc poznám pána Dr. Ilenina, skúseného včelára, ktorý do 30.8.2004 mal plné medníky. Ešte šťastie, že to rýchle kryštalizovalo a medovicový med mal primerané množstvo vody.
Čiže : záleží na krajine, tam kde nie su lesy tak krmiť, v horách je to na zváženie.
Michal Seničan




----------- Pôvodná správa ------------
< Od: jaro <jaro001/=/pobox.sk>
< Predmet: Re: krmen?
< Dátum: 16.4.2006 08:31:39
< ----------------------------------------
< Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
< a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
< nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
< cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
< siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
< A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
< r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
< Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
< problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
<
<
<

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

...Mluvil jsem, a pokud budu mluvit, tak o nástavkovém systému.

Kolik je to až dost (řepky)?
Karel

Několik vět pro slov. kolegu. Chtělo by to více logického uvažování, které vašemu příspěvku dost chybí. Jestli mám včelky od pol. 7 nakrmeny v mém případě na vys. plástu 35 cm.tak jsou zásoby do pozdních snůšek zahuštěny a v přev. míře zavíčkovány. Takové už včely nikam nepřenáší. V případě pozdní snůšky stačí nahodit prázdný medník a snůška se beze zbytku odebere. To beze zbytku je velmi důležité, protože v poloprázdném úle včely plní medník současně s plodištěm a plodiště dosti vydatně. Protože významná pozdní snůška je pouze medovicová máme dost medovice v plodišti a tím riziko při dlouhé zimě a mizerném jaru špatného vyzimování. To že to většinou nějak vyjde neznamená, že je to pro včelky dobře. A z hlediska opotřebení zimní generace? Stačí kupecké počty. Co je výhodnější? Zatížit zimující včely pouze nějakou snůškou, nebo snůškou a potom pozdním krmením s rizikem medovice v plodišti?? Přemýšlivý včelař si jistě odpoví správně. Zdraví R. Stonjek

hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami?

.....
V nástavkovém systému bych to jako problém neviděl. Prázdné nástavky (medníky) postavím nahoru, a co včely přinesou do nich, vytočím. Co nanosí pod již připravené zásoby na zimu, je jejich problém. Ale když už tam mají cukr, tak je to menší problém, než kdyby tam žádný cukr nebyl.
Protože medovicová snůška buď na konci srpna zkončí, a já můžu případně doplnit ještě jednou cukr, nebo ne, to je na uvážení, ale v N systému je místa dost.
Nebo snůška pokračuje do podzimu a je to jedno. Kalamita je to pak tak jako tak, protože včely se udřou.
Tady u nás v srpnu medovicová snůška je, ale malá, a většinou nestojí za vytáčení.
A tady bude asi důvod různosti názorů, i na termín krmení.
Když jsem zde získával zkušenosti, tak od klasiků. A ti často krmili a upravovali plodiště až na konci srpna, kdy vytočili med, a někdy i plodiště, podle toho, jak se obávali komplikací způsobených medovicí v zimních zásobách.

Já jsem z toho měl strach a tak jsem na (pro N systém doporučované) krmení větším množství cukru v červenci přecházel postupně a opatrně. A zjistil jsem, že pouhá medovice (ne melicitozní) v přiměřeném množství v zásobách včelám neškodí.
Ale to asi platí pro nástavkové úly a zimování ve větším prostoru a silnějších včelstev, protože tam je spotřeba na 1 včelu menší a hlavně odvodňování výkalových váčků funguje jen u neuteplených úlů - v chladu. U zůžených včel v zateplených úlech ne, a to je možná zdroj problémů.

Takže přátelé, pokud tady zapředeme nějaký nelítostný boj, bude možná dobré napsat, co kdo pro jaký systém doporučuje.
Svůj názor na krmení na 15-20 kg zásob od konce července rozhodně nechci vnusovat někomu, kdo zimuje na několika zůžených rámcích v jednom prostoru, a třeba v oblasti, kde jaro přichází o měsíc dřív. Tam s možností krmení 6kg cukru v září nehodlám polemizovat a ani je nepovažuji za nemožné a nevhodné. A naopak.
Karel

Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu.

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

.......
Jseš dobrej. Já mám taková včelstva problém dostat do kondice, aby nanosily z řepky plnej medník.
Ale když nanosí, tak pastuju. A začínám mít na pastovaný med zákazníky.
Řepka se do doletu mých včel dostala teprve nedávno, a vážím si jí. Vyplňuje mi díru ve snůšce.
Karel

Stále nabízím na WWW.vcelarstvi.info nástavkové úly.
Milan

Kapky se dávají na celý uzavřený prostor. Když zimuju ve 3N a včely obsedají 2N, musím dát 6 kapek. Kdybych dal pouze 4 kapky, léčivo se rozptýlí do celého prostoru a je slabé.
Vždy se doporučovalo dávat knoty do horního nástavku. Zřejmě léčivo zaplňuje lépe prostor dolů. Už to tady myslím někdo vysvětloval. V návodu to ale není, jen knot musí být ve svislé poloze.
V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.

>No a já jsem někde v loni viděl vysvětlení, snad článek ve Včelařství, nebo nějaká metodika, že to slovo OBSEDÁ-LI se vztahuje k obsednutému prostoru, ne celkově ponechanému.
A mám dojem, že jsem si to ještě ústně někde ověřoval.
Ale z logiky textu návodu to jasně vyplývá.
Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.

V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.
......
No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Chtělo by to ale ještě jednou a definitivně ujasnit pro všeobecnou veřejnost, protože když už se ani na články odborníků ve Včelařství nelze spolehnout, tak je to problém. Doposud jsem si myslel, že to redakce upravuje jen ve vztahu k "politice".
Takže, pokud budete někdo v dohledné době na nějaké přednášce, tak to tam nahoďte jako dotaz a dejte vědět. Ať neotravujeme v Dole. Do podzimu času dost.
Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
Karel

ja taky krmim vetsinou az v zari / ac dost zacatecnik / a prezimovani je
vzdy zcela v pohode. mozna je to ale zacatecnicka klika
honza
----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 16, 2006 8:31 AM
Subject: Re: krmen?


> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten
> kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely
> nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v
> sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až
> 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
>

Od: Karel
> ...
> Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a
> řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
.......

Je to problém, ale za ten si mohou včelaři samy, jestli dojde z toho důvodu k masivním lokálním úhynům. Přičítám to jakési pohodě včelaře, který vidí silné včelstva v podletí a je tím pádem přesvědčen, že je na léčení čas a v oblastech, kde ostatní léčí (Formidol - od června a Gabon po snůšce) a jsou tyto postupy nakonec neúčinné a jedno neléčené stanoviště je pro okolí pohromou.

Jak nato? K čemu je svazek včelařů, když není nesnadné dojít nato, že se svazové Včelařsví mnohdy ani nečte a skončí "na hromádce" neotevřené pošty. To nepočítám zdravotní referenty ZO, který nad takovou situací, kdy "přátelé" neléčí, nemůžou mít z důvodu latentnosti ostatních ani přehled. Proto usuzuji, že se udrží u nás radikální chemoterapie nad postupy jiných států v okolí, kde se zavádí "ekologické", pro nás alternativní léčení. A jsme u kvality reziduí z Varidolu do vosku a tím pádem jeho přechod do medu.

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dobrý den,
prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku. Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě. Se sousedem se nadá domluvit.

Díky a s pozdravem Ivana

Ivana Novakova:
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
......

Když prokážete Ivano sousedovi, že vás jeho včely obtěžují nad míru únosnou (podle zákona), tak soused je povinnen udělat protiopatření. Taková míra není stanovena metry od pozemku, ale šetřením úřadů, které potom slouží jako důkaz při případné soudní při.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.

Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden druhého.
Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom, abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu pohledu.
Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.

Jsem přesvědčený, že "obsedá-li" se myslí obrazně, tedy kolik nástavků je nasazeno. Dříve se zimovalo jen v jednom nástavku, nyní třeba ve čtyřech. Proto to doplnili.
Když zimuju ve čtyřech nástavcích, nezkontroluju ani pořádně, kolik rámků a nástavků přesně obsedají. Neobsedají vždy celé nástavky a ve spodním obsedají třeba jenom čtyři rámky. Léčivo jde do celého prostoru a ne jenom kde sedí včely. Prostorem se koncentrace určitě snižuje. Podle počtu nástavků dělám i aerosol. Tam už by byly včely stažené ještě víc.
Tonda.

>No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Od: Eman:
> Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.
>
> Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
> Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní
> situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to
> nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden
> druhého.
> Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom,
> abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu
> pohledu.
> Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a
> taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a
> zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.
.......

S tímto jako celým s tebou souhlasím, ale je tu otázka. To, jestli je překročena míra doopravdy rozhodne šetření místní situace. A to je z důvodu, kdy se nedá s včelařem nedá dohodnout po přátelsky. Úhly pohledu jsou nakonec velmi jednoduché. Jestli by byla překročena míra únosná, včelař porušuje zákon a to je rozhodující. Sousedské vztahy jsou různé a nejhorší je záměrná neochota.

Také k rojům. Jestli je nebo není roj agresivní rozhoduje délka doby po vyrojení, zásoby a občas geny. U takového dlouhodobě zavěšeného roje si není člověk jistý, ani když má důvod si myslet, že je nebodavý. Včelstvo si bude chránit zásoby mnohem více, jestli visí otevřeně jako roj např. 1 měsíc a v bezsnůškovým období je to ještě horší, protože je jaksi jeho přirozenou obranou celku, útok kvůli obraně za každou cenu. Dá se to pochopit snáze v případě, jestli existuje člověk, který by neublížil druhému, ale v případě války rozkazem střílí po nepříteli s nasazením vlastního života .

_gp_
http://vindex.ic.cz

Děkuji za příspěvek.
Zajímal mě právě tento případ kdy oddělek doroste do podzimu na celý nástavek a zda mu po celou dobu vystačí pro let včel a větrání očko.

Jirka Daněk

------------
od Radim Polášek

Jinak není to nějak kritické. Odchovávám oddělky, v podletí v podstatě plně
zaplněný jeden nebo i někdy dva nastavky 39 x 24, mám je ve včelíně, otvor
propojený s výletovým otvorem 33 mm ve stěně včelína trubkou 10 - 15 cm
dlouhou stočenou z hliníkové fólie z plechovek a vloženou do těch otvorů.
Někdy použiji dna bez sít a potom jediné větrání je přes ty trubky. Otvor je
většinou ve dnu, kde je pod rámky volný prostor, ne v nastavku. Jediný
rozdíl, co jsem zpozoroval, je že krmení na podzim trvá asi o třetinu déle,
než včely přes tu trubku vyfoukají vlhkost dodanou roztokem cukru. Kdyby to
byla produkční včelstva, přirozeně by se to odrazilo na výnosech, u oddělků
to je jedno.

R. Polášek

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

Jarní setkání včelařů „U kočovných vozů “
na Kunětické hoře dne 29.4.2006 od 9.00 hod.
Program:
1. Kurz chovu matek: přednášející- Vlastimil Dlab chovatel a učitel včelařství
2. Moderní způsoby kočovného včelaření v podmínkách Pardubického regionu,
a veterinární předpisy : přednášející Evžen Báchor učitel včelařství
3. Národní a Evropské dotace: přednášející Evžen Báchor
4. Včelí pastva: přednášející Ing.Hromádko
5. Okénko hostů:
6. Volná beseda se včelaři

Občerstvení: grilovaná klobása, limonáda- zdarma!
Součástí setkání bude přítomen stánek z Hradce Králové „Včelaření hrou“se včelařskými potřebami a medovinou
Stanoviště je umístěno v ovocném sadu Kunětické hory na severovýchodní stráni.
Výchozím bodem je parkoviště u restaurace pod Kunětickou horou. Od parkoviště se vydáte asi 300m úzkou asfaltovou cestou směrem do Kunětic. (Jako by jste chtěli obejít Kunětickou horu). Majitelem vozů je včelař Evžen Báchor


Srdečně zve Báchor Evžen
předseda ZO ČSV Pardubice

Obavam se k dohode nedojde,
moderní zahrada s anglickým travníkem a kameny včely moc neláká a tak
přítomnost včel ve vedlejší zahradě nemusí být mimo roje znát (naopak voda,
květy a stromy ... je mohou lákat velmi), vzdalenost neni ten nejvetsi
problem.
Z hlediska práva to tu již popsáno bylo několikrát.

Spíše se jedná o otázku - skutečně štípou a opakovaně škodí ? To by bylo
základem smyslupného sporu.

Moje děti mají u včelína rybníček s karásky a popravdě nejvíc žihadel
dostaneme, pokud běháme na boso po mokré louce a včelu přišlápneme. Ale i to
se člověku občas pro test odolnosti organismu hodí. Zmije i sršni se již
také objevují častěji. Když jsem chodil jako doprovod s menšími skauty, tak
některé děti byly po štípnutí vosy do nohy tak vystresované od rodičů, co se
všechno může stát a jak to hrozně bez léčení oteče.Co nastane třeba při
štípnutí dítěte do jazyka a jak tomu předcházet o tom se nemluví.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a déšť nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

Odesílám znova. příspěvek jsem poslal před hodinou, ale v konferenci se
neobjevil.


No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a déšť nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.
_gp_
........
Odkuď se tam tolik roztočů bere? :-)
Je to asi moje klika, ýe včelařím na včelařské samotě, a v oblasti mírné pozitivní deviace.
Nyní tady máme VD minimum, (místně) a tak mám kliku, že nemám co léčit. A ty roztoče, co jsem si přivezl z kočování, jsem zlikvidoval na 100%. Zde se střídalo léčivo v rámci testu rezistence, ale padaly po obou léčivech, ale i v místní skupině, kde jsem léčil jen běžným Varidol Fum (amitraz) spadaly všechny.

Osobně si myslím, že tady záleží na místní dohodě. Pokud je tak okolo 2 až 3 kilometrů zodpovědných včelařů. Tak se tam dají roztoči vyhubit. A naopak. Když koukám do výsledkové listiny, do které jsem napsal výsledky asi za posledních 8 let, tak tam vidím oblasti, kde bych včelařit nechtěl.

Jak říkali soudruzi, Všechno je v lidech.:-)

Môj postreh o prípravku GA PA 92, ktorý stále považujem za dobrý a mimoriadne účinný, ale i preto, že nezanecháva rezíduá acritnathinu v zásobách a vo vosku. Včelári mu často pripisujú neúčinnosť na roztoče a obviňujú ho i z toho, že roztoče sú naň rezistentné. Nič také sa u mňa neobjavilo.
Čo je dôležité, je dôležitý začiatok liečby (začiatok augusta, keď sa tvoria dlhoveké včely), ktorý mnoho včelárov podceňuje a do včelstiev ho vkladajú opozdene a podľa mňa preto aj neoprávnene. Metodika liečby je dobre popísaná a preto ju treba aj dodržiavať: do včelstva vkladáme toľko pásikov, koľko je v tom čase obsadených debničiek včelami (na každú debničku 2 ks) a vložiť do správne rozšírených uličiek a ponechať nie 24 ale 40 dní. Je to v rozpore s odporúčanov dobou, ale pretože sa stáva, že pri vhodnej konštelácii pre V.D., môže jedinec po vybehnutí s bunky prekĺznuť do práve viečkovanej bunke s larvou včelami a V.D. sa nedostane do styku s hubiacou látkou. Toto mi potvrdil aj ing.Veselý. Ja vkladám GA PA 92 do jednej uličky, ktorú urobím v strede plodového telasa, teda tam kde sa najviac zdržuje matka a keďže medzi včelami musí neustále kolovať materská látka (chuť), a preto aby ju získali včely často musia vyhľadávať matku a práve tam sa dostanú aj do kontaktu s gabonom. Okrajové včely sa vracajú nazad na svoje miesta, kde V.D. infikujú a ten hynie.
Toto je prvá fáza liečby, druhá fáza pozostáva preliečenia včelstva v polovici až koncom októbra (X.mes), pomocou fumiganta Varidol Fum (2 kvapky na priestor 40-50 litrov- jedna debnička miery B). Fumigant zapaľujem na úľovom dne včelstvom na nehorľavej podložke.
!!! Dôležité upozornenie!!! Ak má byť fumigácia účinná, vo včelstve sa nesmie nachádzať zaviečkovaný plod!
Každý rok to dosiahnem uzatvorením matky v čase od 20 do 30.9 do malého izolátoru 14x40x130mm, s prístupom včiel do klietky z jej boku. Je to výhodné, lebo včelárovi stačí rozšíriť v strede úľa uličku na 15mm a zasunúť izolátor zavesený na drôte do stredu plásta a čo je dôležité na 21 dní a až potom včelstvo fumigovať. Tým, že matku uzatvoríte do úľa včelstvo o nič nepríde, lebo tieto pôzdne včely sa nikdy dlhoveké nestanú a ešte do zimy vypadnú!
Je to náročné na prácu, ale včelár po zime nebude konštatovať, že mu včelstvá vypadli poškodením včiel V.D, takže tým práca naviac dostáva zmysel. Anton

Samozřejmě na úřední desce, SVS i KVS. I když jsem si dal vyhledat slovo "mor plodu", nenašel jsem kromě zmíněných ohnisek z října 2003 nic než plky mluvčího o tom, že lidé škodí včelám víc než mor.

..... lidé škodí včelám víc než mor.

Zlatá slova, do kamene tesat.

Přátelé.
můj známý prodává velmi levně z pozůstalosti po svém otci,který byl truhlář spoustu kvalitního nářadí a truhlářský
ponk. Jsou to všechno věci z dobrého materiálu a ne koupené v hobby sortimentu v supermarketu.
Pokud máte někdo zájem volejte přímo jeho na číslo 604 580 004 celá pozůstalost je na Praze 4.
J.M.

Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe na
internetu.

mp

Nedávno jsem taky zkoumal nosemu pod mikroskopem, problém je ji v
mikroskopu rozpoznat.
Vzorky lze získat buď rozmělněním uhynulých včel, nebo z výkalů, či
preparací zažívacího ústrojí (odžíznout hlavičku a pinzetou vytáhnout
poslední článek zadečku, s ním se vytáhne celé zažívací ústrojí).
K tomu se přidá kapka destilované vody a tento vzorek se strčí pod
mikroskop. Pozoruje se pži zvětšení okolo 600x. Prvok by měl prý mít
zabarvení mírně do modra až modrozelena.

V rychlosti jsem našel např. následující odkazy:

http://blekingebi.net/ovrigt/Nosema_030308_PK.pdf
http://www13.ages.at/web/ages/content.nsf/73b5f92ac245b957c1256a9a004e1676/1c09553db79456d9c1256e2a00626a7e/$FILE/Nosematose.pdf

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

> Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe
> na internetu.
>
> mp
>
>

Priatelia včeláry Holcov test aj s foto na www.vcelimor.szm.sk lacný test a funguje.

To neděláš dobře Antone!

>Fumigant zapaľujem na úľovom dne včelstvom na nehorľavej podložke.

O tom, že táto metóda je správna, rozhodujú dosiahnuté výsledky v boji proti V.D. Každoročný priemerný odpad na včelstvo je nízky a z titulu poškodenia včiel som už 15 rokov nazaznamenal ani jeden úhyn, Emane. Pritom v mojom okolí dosť často počuť vetu: túto zimu mi uhynula polovica, 2/3, z 20-tich včelstiev mi ostali 3 a pod. O úspešnosti akejkoľvek metódy rozhodujú vždy výsledky. Anton

Asi jsem to Antone nenapsal jasně, jak jsem to myslel. Zapaluje se pásek zavěšený (ne na podložce) ve svislé poloze s kapkami fumigantu.
Ostatní text jsem nezpochybńoval. Výsledky o úspěšnosti metod mohou rozhodovat, jen pokud jsou vyhodnocovány objektivně a správně. Taky mi jeden včelař zpochybňoval náš systém léčení podle svých "výsledků" "Neléčil jsem a včelstva mi přezimovala perfektně". To, že přes chyby včelaře včely přežijí, není vždy důkaz správnosti postupu.

Metoda léčení při fumigaci přece nemusí být jediným faktorem, který může
rozhodovat o míře zamoření včelstev. A pracovníci z výzkumného ústavu
nejednou zdůrazňovali, že se musí všechna účinná látka odpařit přibližující
se žhnoucí částí knotu, což zajišťuje pouze svislá poloha - a ne částečně
shořet, což se děje při položení knotu na nějakou podložku.
S pozdravem Petr-

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 20, 2006 6:33 AM
Subject: Re: Olej z tymianu na varroazu?


>O tom, že táto metóda je správna, rozhodujú dosiahnuté výsledky v boji
> proti V.D. Každoročný priemerný odpad na včelstvo je nízky a z titulu
> poškodenia včiel som už 15 rokov nazaznamenal ani jeden úhyn ...

Asi fumiguje takto. Ve prostředku vysokého podmetu je umístěný knot ve svislé poloze , visící např. na trianglu z vázacího drátu. Ničeho se nedotýká.Úl musí těsnit. Bohužel, i když se domnívám, že je to dle doporučené metodiky, provádí se dvakrát a ještě již za nizkých teplot aerosolem.Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu a nemám je ve voze ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.

Nevím, jestli to zabouchání dostatečně pomůže, když josu včely sraženy do chumáče. Doporučuje se taky strčit do vyššího podmetu PET lahve s horkou vodou.

Dej si před fumigací bílý papír do podmetu a druhý den se podívej jak napadají roztoči. Pokud jsou včely v chumáči, tak opadají z kraje do kruhu a z uliček padají minimálně. účinnost je tak malá.

>Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu

ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.
...............
Na akcie opravdu nikdo žádnou metodiku nevynalezl, kromě pravidelného a dlouhodobého investování.
A na léčení roztočů je jednoduchá metodika. dodržet návod, léčit co nejpozději a pokud to teploty již nedovolí fumigovat, tak earosol. Jak jednoduché, prosté a stoprocentní!!!
Jinak u informací jak kdo fumigoval, přátelé, uvádějte KDY jste fumigovali.
Je celkem logické že léčivo a léčení nefunguje, když je plodiště plné plodu.
Když tak vidím celé ZO jak soutěží kdo dřív vyléčí, tak pořád valím oči, a jsem rád, že jsem rád a že tam nemám včely.
ˇ
Do předloňska jsem léčil jen knoty , v Podkrkonoší a to říjen, listopad a Vánoce (to přichází pravidelně oteplení)

Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.
Karel.

Nazdar
pánové zapomněli jste na rozdíly v provádění fumigace v ČR a v SR
V SR se dává do podmetu napuštěný pásek v libovolné poloze a klidně i na podložku
a v ČR se dávají 2 nebo 4 kapky na pásek zavěšený ve svislé poloze

Vážený priatelia včelári
Na internete som sa dopracoval k článku pána Hubača , ktorý píše že je epidemiológ. S jeho názorom , že včelí mor sa nesmie liečiť antibiotikami na 100% zdieľam a u ž hlavne preto, lebo únia si chráni trh z medom v Európe. Ako náhle by sa povolilo liečenie antibiotikami tak by mohli včelári v Európe úplne ukončiť svoju činnosť. Dôvod? Okamžite by bol Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v ktorých boli antibiotiká. To znamená , že cena medu by klesla možno na cenu 10,- Sk za kg. Tým pádom by sa stalo včelárstvo stratové. Preto račej 1000 krát bez antibiotík.
Tým pádom aj žiadosti o dotácie by boli nepriechodné. Len toľko v stručnosti a venujme sa hygiene a prevencii proti chorobám včiel. V jednotnom postupe je sila v boji proti chorobám.

Pavol Červinka ( 33r.)

Dne čtvrtek 20 dubna 2006 19:59 Pavol Červinka napsal(a):

> Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v

dd,

kde jste se docetl, ze Avghanistan je medovou velmoci ? Nebyla to spise
Argentina ?

Honza

Honzo mám kamaráda v Londíne, ktorý si tam bude otvárať obhod s tradičnými pochutinami z Čiech. Dal som mu za úlohu či by sa tam dal predávať náš med a hlavne či by bol schopný konkurenice. Jeho manželka je ekonomická analityčka a jednoznačne niesme tam momentálne konkurencie schopný. Keď bol doma ukazoval mi fotky z tržníc a tam som si všimol ten predaj medu. Hneď ako prišiel do Londína poslal my mail, že je tam veľa Čínskeho medu, Pakistánskeho a dokonca už aj z Avganistanu. Ja som netvrdil, že je Avganistan veľmoc. Moja myšlienka bola upné iná. Mne sa jedná náš Evropský med a jeho kvalitu.
Ale ďakujem za pripomienku a som rád , že si na môj článok reagoval. Prajem ti veľa úspechov. Pavol Červinka

Som rád, že autori príspevkov použili rozumné argumetácie na môj príspevok. Stále platí, (v tomto prípade), koľko včelárov, toľko argumentov a pritom sa jedná o ten istý spôsob boja proti V.D. Keďže som od rána na včelnici (odohnal ma dážď a znovu som vrátil) aby som dokončil v 55 včelstvách prípravu na zber peľu, nemohol som hneď reagovať na Vaše vyjadrenie.
Prezimoval som 75 včelstiev v dobrej kondícii. Keď som pri odberu peľu, pýtam sa Vás prečo českí včelári neodoberajú peľ a nedodávajú ho holandskej firme KOOPERT. Ing. Ján Gróf (zástupca firmy) na otázku či sú českí včelári vylúčení z dodávania peľu odpovedal nie, nejavia záujem. Pritom ročne potrebujú získať 250 ton peľu na chov čmeľov. Od včelármi zo Slovenska uzatvoli dohodu na 85 ton. Maďarskí včelári využívajú možnosť na dodávku tejto výbornej komodity a peľ osobne dovážajú do N. Zámkov. Ostatný peľ sa dováža zo Španielska. Odberateľ uporednostňuje peľ nie z tecnických rastlí, ale pre čmele sa lepšie hodí peľ z prírodného prostredia.

16007 Eman:ja som dobre pochopil Tvoj komentár. Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva. Ide to rýchle a dokonale, letáč zatváram molitanom len na max. 15-20 min., príklopka vzadu je jedinečná, netreba sa naťahovať s otváraním a prekladaním debničky!

16008 Lokvenc: Problém s dokonalým zhorením pásika nemám, lebo zohnutím do obráteného V vždy zotlie bezozbytku .

16009 Kozlík: nemám oddeliteľné dná hlboké, sú 80mm a do nich by som pásik nemohol zakvačiť a nie je to ani potrebné. Na zimu ponechávam 3 deb. miery "B", včely sú v tretej deb. bez zúženia. Väznenie matky v izolátore 21 dní je naozaj výborná vec, lebo posledný zásah bez zaviečkovaného plodu dokonale vyrieši existenciu prežita V.D. Áno, je to určitá práca vyhľadať matku a vložiť do malého izolátora, ale v tom čase sa matka zdržuje na poslednom plode (v strede plodového telesa), nájsť nie je až taký problém. Možno oveľa menší a určite lacnejší, ako decembrové preliečenie aerosolom.

16010 Eman: doporučuje na rozídenie chumáča pri pôzdnej fumigácii použiť teplú vodu vo fľaši PET, prípadne búchanie na stenu úľa. Už som raz napísal v Konferencii, že pôzdne ošetrenie fumigantom nie je o nič horšie, ako ešte pôzdnejšie aeorosolovanie. Fumigant prenikne do chumáča takisto ako areosol, a to aj preto, že zimný chumáč nasáva fumigant do jeho stredu aj preto, že práve fumigant chumáč rozruší, ale mu neublíži, včely sa rýchlo upokoja a ak sa ešte V.D. v chumáči nachádza vypadne. Potvrdila mi to aj posledná fumigácia v 11.mes. 2005

16011 Karel: to, že matky plodovali pri nalietavaní na svazenku nie je rozhodujúce, lebo matky vždy reagujú plodovaním a jedno či stará alebo mladá, na prínos peľu do úľa, približne do konca 10.mes., v 11 a 12 mes. úpodľa mojich zistení ani pri teplote 14°C matky neplodujú, v včelstve nastáva zimný kľud, pud kladenia vajíčok sa znovu prebúdza pri plusových denných teplotách v januári- ledna.

16012 Libor: Na Slovensku používame obidva prípravky Avartin a Varidol fum., obidva sú postavené na rovnakej účinnej látke amitraz. Ja osobne používam prípravok Taktic=amitraz, ktorý je totožný s Varidolom, ale v Biolekárňach oveľa lacnejší. Problém je len v nedostatku vhodného nosiča, ktorý nehorí ale len tlie.

Možno tieto komentáre poslúžia obidvom stranám, všetko sa dá robiť lepšie a účinnejšie. Ešte dodám, po zime rok čo rok podmetové podložky dôkladne vyhodnotím, V.D. v melive okamžite objavím. Ani v jednom včelstve, "napriek nesprávnej fumigácii" som túto jar neobjavil ani jedného odpadnutého roztoča a preto spôsob boja proti V.D. ako ho ja robím, mi zabezpečuje včely bez nadmerného výskytu V.D. Anton