Archiv Včelařské konference

Na stránkách PSNV je článek německého velkovčeraře SChelleho nazvaný "Nová cesta" nebo tak nějak podobně, který včelaří cca s 1000 včelstvy v klasických Langstrotech. Ten zde píše, že na jaře nasadí všechny medníky s tím že je odděluje listem novinového papíru. Včely až usoudí že mají málo prostoru, tak se nahoru prokoušou. Jinak myslím, že ropzšíření směrem dolů je pro tyto případy také bezpečná a ověřená technologie.

s oddělkama v tenkostěnných sem letos vyzimoval podobně,dostaly víc jak 22kg + med co si nasbíraly,27.3 měli jen pár krystalek z neproměněných zásob, jeden oddělek dostal toto množství 2x,protože ho vykrádal divoký roj s lesa, poslední flašku už neměly ani kam dát....
dal sem jim 2 plné zásobní plásty,s kterých za týden byly jen prázdné souše...teď dostaly,medocukrové těsto a už jsou sytý to už takovou rychlostí nespracovávají a teď mají žízeň,jdou po vodě a uklízí.Ani jedno včelstvo se mi letos nevydalo za zásobama do druhého nástavku a pořád se drží dole ,kde začaly plodovat ,za zásobama se při teplejším počasí natáhnou jen nejsilnější,slabším to dělá potíže a proto sem jim prázdné souše se spodního dal nahoru a plné kolem plodu a nad plod,slabší sem zůžil na jeden nástavek ,nejslabší chudáčky sem pospojoval.Vyházel sem plesnívý rámky od včel co sem pořídil loni od jednoho dědy a hned za nima poletí ty starý úly ,děda už roky končí tak nato sere,snad byly stolet starý,jeho včely se mi zaboha nechtěli rozšířit směrem dolů asi bylo už pozdě ,zima je tu pořád,včera sem zahlédl teprve kvést vrbu jívu. v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

> Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný občan
To není pravda. Jako člen organizace má navíc další práva a povinnosti. Eman.
......
Samozřejmě myslím k jiným občanům a státním úřadům.
To jsem myslel na to, že kolega tvrdil, že ZO má právo být informována o postupu léčení od nečlenů.
Samozřejmě je v zájmu všech, aby postupovali společně a koordinovaně. Ze zákona ale ZO a ani další články ČSV nemají žádná extra práva. Snad jen povinosti, ke kterým se dobrovolně upsaly - distribuce dotací atd.

Jinak jsem zastáncem, aby měl předseda maximální práva i povinnosti vůči členům a úplně naopak, aby člen měl maximum povinností a možná i práv. Spíše však výhod z členství v organizaci.
To by ale asi nemohla být masová organizace. A nebo nevčelařská. Protože většina včelařů byla takto vychována a tak se dodnes chová. Jen sedí a čeká na cukr, dotace, podporu, léčení,..
Včelaři zakládali své organizace pod "tlakem". Aby jednali společně a dosáhli (vynutili si) výhod. Jak nás tady přítel Skalský pravidelně a záslužně informuje.
Karel

v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

.....
Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.

Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě změním názor.

Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.

Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Karel.

A tady to je to co jsem tady psla o nepřehazovačích.

Dát mezistěny dolů je problém, někdy včely nechtějí dole stavět a nahoře se tísní a rojí.

Je to osobní názor, ale pokud bych to musel řešit, tak udělám to co po dva roky jsem zkoušel,ale najednou.
Nasadím nástavky nad, uprostřed plástové jádro a mezistěny po krajích. Včely si tam přejdou, budou doprostřed nosit, případně klást a do strany rozšiřovat.

A ten nápad s novinami jak tady někdo píše, není vůbec blbý.
Já jsem z počátku byl opatrný a dával tam slabý filc s dírou na krmení co mám z papírenského stroje (je to něco jako JEKOR). protože jsem to ale prováděl až v květnu po zmrzlých,tak se to ukázalo zbytečné. Na dva Langst.(24cm) jsme dal mřížku a hned medník s tím plastovým jádrem a mezistěnami okolo. (nemám dost díla. i to je jeden z důvodů, další je, že med je asi lepší ze světlého plástu).
Karel

Jirka napsal:
>Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u včel v této době.
>Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden měsíc.
>Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček.
>Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde a tak bych se
> rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat.
>Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by nyní nasadit
>odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka

Ono těch informací o stavu včelstev (včelstva?) je poměrně málo. Tak se těžko radí. Navíc zatím nikdo z těch kdo už něco napsal, stejně jako já, zřejmě nemá nízké nástavky.
Ale pokud bych byl ve stejné situaci postupoval bych takto:
-       předpokládám, že včely mají dostatek zásob
-       předpokládám, že mají plod a zásoby ve vrchních dvou nástavcích
-       předpokládám, že spodní nástavek je v tuto dobu a po dlouhé zimě bez zásob.

Spodní nástavek bez zásob bych přemístil nahoru.
Nezasahoval bych do plodového tělesa.
Podstavil bych nástavek s mezistěnami, možná do středu mezi mezistěny dát dvě souše, taky by neškodil stavební rámek pro trubčinu.

Zásadu bych měl – nahoře volné místo pro med bez zbytku zásob, nenarušit plodové těleso, dobře odhadnout potřebu prostoru do 20. května (podle toho kolik mají plodu, jak jsou včely životaschopné).
Přeji hodně hodně medu a málo rojů.

Radek Krušina

V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
medu"
Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
A.Bojanovský

Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva,
maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným
zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v
krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím
vážnějším).
S přátelským pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 12, 2006 10:48 AM
Subject: Re: krmení


>v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>

Udělal bych to přesně takhle. Přidal bych nástavky dolů co nejdéle to pujde. To jim tolik nevadí. Nahoře teď potřebují teplou čepici. Až by obsadily celý sodek, začaly by se dostávat přes noviny do horních nástavků a odzhora zanášet medem. To by mohlo vyrojení zabránit.
Tonda.

>Na stránkách PSNV je článek německého velkovčeraře SChelleho nazvaný "Nová cesta" nebo tak nějak podobně, který včelaří cca s 1000 včelstvy v klasických Langstrotech. Ten zde píše, že na jaře nasadí všechny medníky s tím že je odděluje listem novinového papíru. Včely až usoudí že mají málo prostoru, tak se nahoru prokoušou. Jinak myslím, že ropzšíření směrem dolů je pro tyto případy také bezpečná a ověřená technologie.

Byl udělaný taky pokus, že včely přezimovaly v drátěné kleci.
Mně přezimoval dobře i oddělek s matkou v jednom nástavku 3/4 langstroth neutepleném. Přidal jsem ho na jaře ke včelám bez matky. Nepřezimovaly ale včely, které dobře neobsedaly prostor. Třeba slabší včely, které byly na třech nástavcích. Matka např. zakladla v druhém nástavku a včely vybraly zásoby jenom kam dosáhly. V horním nástavku zbylo zásob hodně. Silná včelstva i když matka zakladla v druhém nástavku na zásoby dosáhla (až do horního nástavku) a přezimovala dobře.
Tonda.

>Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva, maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím vážnějším).

JÁ JEDNODUŠE VEMU RÁMEK S MATKOU do SPODu A DÁM SAMÉ MEZISTĚNY A NEMOHOU SI VYBÍRAT

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?estva bez dozoru
> Datum: 12.4.2006 10:56:34
> ----------------------------------------
> A tady to je to co jsem tady psla o nepřehazovačích.
>
> Dát mezistěny dolů je problém, někdy včely nechtějí dole stavět a nahoře se
> tísní a rojí.
>
> Je to osobní názor, ale pokud bych to musel řešit, tak udělám to co po dva
> roky jsem zkoušel,ale najednou.
> Nasadím nástavky nad, uprostřed plástové jádro a mezistěny po krajích.
> Včely si tam přejdou, budou doprostřed nosit, případně klást a do strany
> rozšiřovat.
>
> A ten nápad s novinami jak tady někdo píše, není vůbec blbý.
> Já jsem z počátku byl opatrný a dával tam slabý filc s dírou na krmení co
> mám z papírenského stroje (je to něco jako JEKOR). protože jsem to ale
> prováděl až v květnu po zmrzlých,tak se to ukázalo zbytečné. Na dva
> Langst.(24cm) jsme dal mřížku a hned medník s tím plastovým jádrem a
> mezistěnami okolo. (nemám dost díla. i to je jeden z důvodů, další je, že
> med je asi lepší ze světlého plástu).
> Karel
>
>
>

Pamatuj, že ti léař může jeětě přidat dva týdny a protože se vrátíš do plné sezóny, tak bych včely vystroji na hotovo bez mřížky Medné zésoby by je měli pomalu stláčet dolů ale nemám stím skušenosti je to jen úvaha

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?estva bez dozoru
> Datum: 12.4.2006 12:02:37
> ----------------------------------------
> Jirka napsal:
> >Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u
> včel v této době.
> >Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden
> měsíc.
> >Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček.
> >Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde
> a tak bych se
> > rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat.
> >Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by
> nyní nasadit
> >odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka
>
> Ono těch informací o stavu včelstev (včelstva?) je poměrně málo. Tak se
> těžko radí. Navíc zatím nikdo z těch kdo už něco napsal, stejně jako já,
> zřejmě nemá nízké nástavky.
> Ale pokud bych byl ve stejné situaci postupoval bych takto:
> -       předpokládám, že včely mají dostatek zásob
> -       předpokládám, že mají plod a zásoby ve vrchních dvou nástavcích
> -       předpokládám, že spodní nástavek je v tuto dobu a po dlouhé zimě
> bez zásob.
>
> Spodní nástavek bez zásob bych přemístil nahoru.
> Nezasahoval bych do plodového tělesa.
> Podstavil bych nástavek s mezistěnami, možná do středu mezi mezistěny dát
> dvě souše, taky by neškodil stavební rámek pro trubčinu.
>
> Zásadu bych měl – nahoře volné místo pro med bez zbytku zásob, nenarušit
> plodové těleso, dobře odhadnout potřebu prostoru do 20. května (podle toho
> kolik mají plodu, jak jsou včely životaschopné).
> Přeji hodně hodně medu a málo rojů.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Zdravim,
Mám zkušenost, že včelstva nastevek plný mezistěn pod plodištěm ignorují, klidně se rojí a dolu nejdou.(možná by se dalo podsatit soušemi+ několik mezistěn na krajích). Já bych asi zkusil vystrojit nástavky nad plodiště, ale jak dluho budou vzdorovat noviny nevím, asi znich bude brzy jen bordel.
Luboš Holy

Mám zkušenost, že včelstva nastevek plný mezistěn pod plodištěm ignorují, klidně se rojí a dolu nejdou.(možná by se dalo podsatit soušemi+ několik mezistěn na krajích).
......
Souhlas. S prvním, a druhé není možná, ale určitě. Dělal jsem to a mám vyzkoušené. Kombinace ¨2m5p2m1st. Ale záleží asi na nadmořské výšce, atd.
U NN kde mám oproti L24 delší zkušenosti jsme to dělal, ale proto že se to u NN musí dávat dolů => Matka preferuje v plném rozvoji panenské voští, a její kladení se musí u bezmřížkové technologie směřovat dolů.
Ale kolega by měl hrát na jistotu, a tak bych jim takové sestavy dal nad hnízdo. Takto tento prostor zvládnou a dobře tam staví - je tam teplo. Neměly by pak mít chuť se rojit z důvodu nedostatku prostoru.
Jestli chce mít určitě med, tak ať tam dá mřížku.
Ale nesmíme zapomínat, že my tam ty nástavky s těmi mezistěnanmi dáváme až když je čas, on je tam dává naslepo předem.
Proto bych nechal maximu plných nástavků pod plodem a nahoru bych dal nakombinované mezistěny,jen aby se ulevilo stavebnímu pudu. A klidně dva. (složení 2m6p2m).
Pokud stavební, tak někam pod polodové hnízdo, aby šlo dolů za trubčinou.
Alespoň ověří teorii, že včely se rozhodují k rojení již v době, kdy obsedají asi 3/4 prostoru který mají k dispozici. Takže by se nemusely vyrojit. Doufám že nam dá vědět co a jak udělal a jak dopadl.
Karel

maximu plných nástavků pod plodem
.....
myslel jsem plných vystavěných plástů, ne zásob. I když ty tam nevadí.

maximu plných nástavků pod plodem
.....
myslel jsem plných vystavěných plástů, ne zásob. I když ty tam nevadí.

> Vážení přátelé, prosím       o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u
> včel v této době. Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči
> 20.dubna na jeden měsíc. Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a
> obsedají 7-8 uliček. Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny
> nikdo ke včelám nejde a tak bych se rád od Vás dozvěděl několik seriozních
> rad jak postupovat. Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám
> loňské. Nepomohlo by nyní nasadit odspodu jeden nástavek jen mezistěn?
........

Nechci moc mudrovat, ale měsíc bez dozoru v období mohutného rozvoje je moc dlouhá doba. Každopádně chce to alespoň jedenkrát nebo dvakrát za to období zkontrolovat.

20.4. (tedy asi kolem 19.4.) bych udělal toto.
Otaxoval sílu a rozvoj. Ten určuji podle zaplodovaných zásob nejen podle obsednutí. Jde o průběh vybíhání a přičítání jedinců k celku. ... Snůška se předpokládá.

Takže.
Těm nejsilnějším bych v klidu podstavil nástavek mezistěn, ale místo pod plodem vložit pylové desky od boku plodu a bez plodu!. (je tam i čestvá sladina) Plod bych přesunul jako celek dále od zúženého česna, které by mělo být naboku (dostrany!!)na cca 8 - 10 cm. (to se při té kontrole podle situace může a někdy je to nutné rozšířit) Po přesunu plodu jako celek se ukáže vertikálně (una teplo od zadu a na studeno z boku, zúžené česno naproti) prostor který by měl mít po jedné straně jeden rámek zásob, plodové těleso a znovu zásobní plást, ale ne celé desky medu!, aby mohly včely po vyběhnutí přecházet směrem k česnu a rozšiřovat plodové těleso a neomezovala jedna deska rapidně matku = rojovka (a tomu se přestak nemusí nezabránit, když není vhodné počasí). Za posledním tímto zásobním plástem "nachystat vertikálně" prázdné (možno i s malým minimem zásob) souše pro přínos předpokládané řepky. Je-li včelsto natolik vitální, tak přidat ty noviny (podle náročnosti ... jako počet včelstev) a nahoru zase souše a plásty s minimem zásob. (třeba napřeskáčku)
U toho nástavku mezistěn ... je vždy lepší vložit nějakou souš pro létavky, které provazují sedlisko přínosem nektaru a prací stavitelek.

Čeho bych docílil:

Omezil vliv změny počasí kvůli změně tepelného režimu v úlu při rozšíření nad "přes noviny" a sedlisko oproti česnu.(česno a částečný přesun sezení včel od něj)Opravdu to není blbý nápad v nouzi.

Časem"přivábil" krmičky pylem na mezistěny na spodní nástavek a posléze i matku.(to u předpokladu velmi silných včelstev) Pyl by měl jaksi navazovat a nad něma by měly být vidět v dalším nástavku rámky s nějakými alespoň vajíčky. Byla by to bezpečnější spojnice pro stavbu, která někdy začne a někdy selže a včelstvo se rojí i s nástavkem mezistěn.

Každopádně je to otázkou volby co, když je včelstvo s míň plodem a včelstvo s gigantickým nárustem vybíhajícího plodu.

Vycházím také z jakési přirozenosti v např. dutině stromu po vyzimování, kde jsou včelstva "dále od vstupu". Tato délka spojnice plus geny a počasí je měřítkem při určování eventuální rojovky a opatření.

Takže hodně štěstí a napraveného zdraví z lázní. To je přednější než zájmový chov včel. (i když mysli člověka pomůže taky)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Antonín Bojanovský :
> V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
> medu"
> Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
.........

Každopádně je v něm foto včelstva s pěknou rojovkou. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:z novin
> Datum: 12.4.2006 19:39:53
> ----------------------------------------
> Antonín Bojanovský :
> > V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
> > medu"
> > Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
> .........
>
> Každopádně je v něm foto včelstva s pěknou rojovkou. :-)
..........

I když se nato znovu dívám, že to spíš napovídá na nouzáky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Gusto, PERFEKTNÍ :-)))))))))))))
Škoda jen, že si to nepřečtou ty včely. Vždyť ony ani nebudou vědět jak to
mají samy ten měsíc dělat:-)))

Josef


Nechci moc mudrovat, ale měsíc bez dozoru v období mohutného rozvoje je moc
dlouhá doba. Každopádně chce to alespoň jedenkrát nebo dvakrát za to období
zkontrolovat.

20.4. (tedy asi kolem 19.4.) bych udělal toto.
Otaxoval sílu a rozvoj. Ten určuji podle zaplodovaných zásob nejen podle
obsednutí. Jde o průběh vybíhání a přičítání jedinců k celku. ... Snůška se
předpokládá.

Takže.
Těm nejsilnějším bych v klidu podstavil nástavek mezistěn, ale místo pod
plodem vložit pylové desky od boku plodu a bez plodu!. (je tam i čestvá
sladina) Plod bych přesunul jako celek dále od zúženého česna, které by mělo
být naboku (dostrany!!)na cca 8 - 10 cm. (to se při té kontrole podle
situace může a někdy je to nutné rozšířit) Po přesunu plodu jako celek se
ukáže vertikálně (una teplo od zadu a na studeno z boku, zúžené česno
naproti) prostor který by měl mít po jedné straně jeden rámek zásob, plodové
těleso a znovu zásobní plást, ale ne celé desky medu!, aby mohly včely po
vyběhnutí přecházet směrem k česnu a rozšiřovat plodové těleso a neomezovala
jedna deska rapidně matku = rojovka (a tomu se přestak nemusí nezabránit,
když není vhodné počasí). Za posledním tímto zásobním plástem "nachystat
vertikálně" prázdné (možno i s malým minimem zásob) souše pro přínos
předpokládané řepky. Je-li včelsto natolik vitální, tak přidat ty noviny
(podle náročnosti ... jako počet včelstev) a nahoru zase souše a plásty s
minimem zásob. (třeba napřeskáčku)
U toho nástavku mezistěn ... je vždy lepší vložit nějakou souš pro létavky,
které provazují sedlisko přínosem nektaru a prací stavitelek.

Čeho bych docílil:

Omezil vliv změny počasí kvůli změně tepelného režimu v úlu při rozšíření
nad "přes noviny" a sedlisko oproti česnu.(česno a částečný přesun sezení
včel od něj)Opravdu to není blbý nápad v nouzi.

Časem"přivábil" krmičky pylem na mezistěny na spodní nástavek a posléze i
matku.(to u předpokladu velmi silných včelstev) Pyl by měl jaksi navazovat a
nad něma by měly být vidět v dalším nástavku rámky s nějakými alespoň
vajíčky. Byla by to bezpečnější spojnice pro stavbu, která někdy začne a
někdy selže a včelstvo se rojí i s nástavkem mezistěn.

Každopádně je to otázkou volby co, když je včelstvo s míň plodem a včelstvo
s gigantickým nárustem vybíhajícího plodu.

Vycházím také z jakési přirozenosti v např. dutině stromu po vyzimování, kde
jsou včelstva "dále od vstupu". Tato délka spojnice plus geny a počasí je
měřítkem při určování eventuální rojovky a opatření.

Takže hodně štěstí a napraveného zdraví z lázní. To je přednější než zájmový
chov včel. (i když mysli člověka pomůže taky)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Vážení přátelé, moc všem děkuji za rady jak si trochu pomoci s ošetřením včelstev. Budu se snažit zajistit včely podle Vašich rad. O výsledku jak to všechno dopadlo Vám dám vědět jak se vrátím. Všem přeji hodně příjemných chvil u včeliček a hodně medu. Dík všem Jirka

Také jsem ještě neviděl umrzlé včely mrazem pokud se neuvolnilo víko nebo ho někdo úmyslně neshodil ba dokonce se mi stalo, před 2 roky, že asi divoké prase nebo nějaké dvounohé prase shodilo na mém druhém stanovišti u lesa včely zazimované ve dvou nástavkách z podstavce, víko spadlo nástavky se oddělily a já to zjistil po vydatném sněžení, když jsem šel kontrolovat jestli nejsou sněhem zavátá česna , včelky se choulili v rohu nástavku na dvou rámkách na půl zasypány sněhem, ofoukal jsem sníh, postavil nástavek vybral použitelné zásoby zakryl víkem . 1. května se mi vyrojily podotýkám že včelařím v 600m nad m.
V tomto případě úhynu 20 včelstev na jednom stanovišti to není samo sebou , určitě bych volal veterináře a nechal vyšetřit vzorky .

Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 12.4.2006 10:48:28
> ----------------------------------------
> v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>
>

včely proboha pro nic za nic nezmrznou,mam oddelky v tenkostěných,deset rámků, celozasíťované dno,když se zohnu tek je přes síto vidím a nezmrzly

mráz potvrdil včelařovu chybu,selhal lidský faktor..

škoda ,že sem to přeházel bez fotek ,příště vám to zdokumentuju,spodní nástavek vybraný k nule vrchní plný ke 100 procentům,je samozřejmé ,že sytá včela nezmrzne..hladová včela se jen tak zmrzle přetvařuje ,zalezená v buňce asi chudák s toho zimního hladu dostala šok k smrti.. podrobnosti toho úhynu 20 včelstev neznám,ale je tu dost rozšířené dávat jen 10 kg + med nasbírany od posledního vytáčení a pak to na jaře dohánět,všelikým podněcováním...
moje teorie je ,že na podzim je ve spodním N držel plod pak 2 měsíce mráz(doslova v kuse)jim neumožnil kontakt se zásobami ve druhém N a ted znovu plod
jinak letos v 1N mám vyzimovaný lepší včelstva než ve dvou N,protože prakticky zimovali všechny v 1N a ten druhej N od prvního vajíčka zbytečně vyhřívali až do teď a to některý měli přes červen červenec tři N plodiště...
letos sem vyzimoval 100 procent,když nepočítám jednoho chudáka ve třech uličkách,kterýmu sem tam nechal vběhnout myš,ale vyzimoval...

jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100 let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je chtěl...

Chtěl jsem se na něco zeptat, asi by to mohl vědět Gustimilián. Slyšel jsem o zajímavém postupu jak připravit včelstva na sezonu bez dozoru, ale neověřoval jsem to.
Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní mezistěnami. Včelstvo tak má dost prostoru na stavbu a rozšiřování a tepelný režim je zachován umístěním nad sebou. Máte s tím někdo zkušenosti?

Jsem začatečník včélařím v nástavkových ulech 39-24 zimoval jsem na zasitovanem dně všechna včelstva přežila zimu v dobré síle a s velkým množstvím zasob.Jediny problém mám plesnive plásty ve spodnim nástavku.Zimování proběhlo v jednoduchých ulech 39-24 2 nástavky otevřené dno zúžené česno.Předem děkuji za Váš názor a radu.

PK: ..příště vám to zdokumentuju,spodní nástavek vybraný k nule vrchní plný ke 100 procentům,je samozřejmé ,že sytá včela nezmrzne..hladová včela se jen tak zmrzle přetvařuje ,zalezená v buňce asi chudák s toho zimního hladu dostala šok k smrti..
podrobnosti toho úhynu 20 včelstev neznám,ale je tu dost rozšířené dávat jen 10 kg + med nasbírany od posledního vytáčení a pak to na jaře dohánět,všelikým podněcováním...
........

K prvnímu jsem předtím snad napsal:
Zatím jsem maximálně viděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Na tom nicneměním. Jen podotýkám, že se mi z hlediska zimování ve více nástavcích po krátkém zkoušení nástavku 24cm jeví jako nejblbější. Jak říkám, vhodný na bednu od whiska, ne pro včely. Buď 16 (jak na mýdlo s jelenem) nebo 30.
U 24cm je problém donutit včely na rozdíl od NN aby vystavěly a zanesly prostor více nástavků souvisle zásobami.
U 16 není problém, zásoby bývají až ke spodku plástu a taky bývá plást častěji vystavěný až k loučce.
U 30cm zase není problém, i když plodují, mají tam dost zásob. Pokud to jsou silné včely.
Je to paradox, ale silné včely vytvářejí kouli a plodují spíše do strany přes víc uliček, slabé raději zvládnou celou uličku (dvě, tři) a ploduji od kraji ke kraji. A tam jim pak moc zásob nezůstane. To se mi stalo letos na 24cm. Oddělky to měli v uličkách výbrané a hned vedle byly plné plásty. Psal jsem to tady po Vánocích, nikdo nereagoval, a si ještě nevěděl, že už taky nemá včely.
Včely, aby přelezly nad sebe, musí mít dost energie -1/zásob 2/množství včel = tepelný výkon. Aby se přetáhly do horního], musí jich být dost a zřejmě čekají na menší mráz. Tuto eskamotáž nedělají při -20, čekají na oteplení. Celkové, nebo denní. (proto se mi tady pod horama jeví neizolované nást. úly lepší. Přece jen ke krátkodobému oteplení dochází častěji, než k několikadenímu, aby to zvedlo teplotu uvnitř přes izolaci)
Včely podle mých pozorování čekají pod loučkou a pak se nějak rozhodnou, začnou topit a převalí se nahoru. Čím více uliček do stran, tím lépe se jim to asi podaří. A pokud jim dojdou v té chvíli zásoby, tak to mají už podle mě spočítané.
To se mi stalo u jedněch už před vánoci a bylo to v podtstatě první. Dole byl doknce Adamec se slabou horní loučkou. V podmetu na podložce se objevovali mrtvolky. Po prvním léčení jsem to bral jako následek dlouhého plodování, po druhém jsem nadzvedl nástavek a koukl mezi ně.
Horní byl podle váhy plný a včely byly na horní loučce. Tedy dle mě OK. No a při Vánočním léčení jsem je vymetl. Dole jsem žádný plod nenašel, ale mohl být už vyběhlý. Ale tohle byly jediné, z více jak 60 co jsem zazimoval, které by tak uhynuly.
Další úbytky, asi 5/5, to byly oddělky, které se rozplodovaly v uličkách do šířky a tam jim došly zásoby, a asi 4/4 se proplodovaly nad zásoby, ve dvou případech to byly nízké Brennery (a moje lajdáctví - neposuzoval jsem tak přísně rozložení zásob). Ty zlomky znamenají úhyn/spojování. To je, když na to přijdu včas, tak to přehazuju.


No a k té poznámce o krmení na 10kg. Od takových včelařů s takovými úhyny a hlavně když jim hynou nejsilnější včelstva na jaře, od těch velice rád slyším kritiku, že N.úly by s měly zakázat, že se tam musí dávat 20kg cukru, a jim stačí maximálně x kg.
No a pak přijde taková zima a zřejmě i chladné jaro a je toho plná televize.

Karel

Gratuluji.
Ty plesnivé plásty nedovedu posoudit. Ale pokud jsou to staré plásty, které jsi získal se včelami, tak bych je strčil do tavidla, nebo vyvařil a pryč s nimi.
A rámky spálil.
Protože jsem přibral několik nástavků s včelami z jednoho bezprizorního včelínu, tak jsme udělal tuto zkušenost - ty plásty (tedy byly hodně tmavé, na můj vkus) jsou plné spor plísní a jsou náchylnější k plesnivění.

S vhlhkostí a plísní se především u klasiků bojuje, ale většina včelařů má stejně na jaře plásty plesnivé, i když to moc nepřiznávají. Takže tam jsou starší plásty pěkně oseté sporami plísní.

No a ještě k mému článku o zasitovaném dnu ve VN, právě letos jsem při kontrole přemýšlel, jestli tam mám v rámci objektivity doplnit, že to funguje, ale jen většinou. Našel jsem letos vlhké nástavky, hlavně u několika úlů, co byly pod sněhem.
Karel

Chtěl jsem se na něco zeptat, asi by to mohl vědět Gustimilián. Slyšel jsem o zajímavém postupu jak připravit včelstva na sezonu bez dozoru, ale neověřoval jsem to.
Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní mezistěnami.
.....
Omlovám se že vnucuji, ale je to te´d vše z jedné vody. A snad načisto.

Tohle v podstatě funguje a dělám to tak, že dávám polovinu plástů ale do středu a mezistěny po okraji. Jak jsem tady napsal, někdy bývá jaro studené a včely pro stavbu potřebují teplo a nástavek jen mezistěn je zarazí a prát jim ti do plodového tělěsa, to už nedělám.
U N systému to asi tak na konci dubna, či začátkem května (u nás pampelišk) rozeberu. je to kromě kontroly kterou v tomto období dělám první zásah.
Ty dva tři nástavky, které plně obsazují dám na stranu a moc se do nich nemontují a ty pod nimi rozeberu. Pokud se tam objeví plíseň, hlavně pyl rád plesnivý vyřadím a nakombinuji je s mezistěnami, tak jak jsem psal 2m5p2-3m a po různu stavební ránmky. Tedy polovina, ale dávám ji doprostřed. Brennery co mám, jsou malé a tak je výsledk v květnu z 5N vzniknou od zdola 4-5N napůl s mezistěnami, nad tím původní asi 3N s plodem a zaásobami (bez přehazování) a nad to dávám nástavek s pěknými soušemi na jarní snůšku. Pokud se dostaví.
Sousedovi jsem vnutil svůj názor na větrání a boj s plísní. Má medníky od M.univerzálu jako nástavky, plné dno. Zimuje ve dnou N na teplou stavbu. Aby se tam udělal luft, tak na zadní stranu dává nad sebe 2x2 rámky s mezistěnou a nejsem si jist, jestli po jedné nedává dopředu. Pochváluje si to, až do nasazování medníků s včelami nemachruje.

Ráhna to určitě nebyla.

Já to mám také tak, ale například přes poledne to u česna hnedka ptočí a letí těsně nad sousedovým ode mne severním plotem.Snaž se je nějakou překážkou zvednout a nešetři medem pro souseda.Spíše než na tom na jaké světové straně je ten soused yáleží na tom, kde je pastva.Na souseda sice včelky kašlou, přesto ho nějaká může trefit do hlavy a žahnout.

Ještě bych doplnil z vlastní zkušenosti: a přitom si s ním popovídej o včelách a o medu a o všem, na co se zeptá. Lidi, kteří nevčelaří, o včelách zas tak moc neví a rádi se nachají poučit.
A opravdu platí, při tomto dialogu flaška medu nebo medoviny dělá zázraky.
Zdraví Pavel


> ... Snaž se je nějakou překážkou zvednout a nešetři medem pro souseda.

Eman:

> Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků
> 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní
> mezistěnami. Včelstvo tak má dost prostoru na stavbu a rozšiřování a
> tepelný režim je zachován umístěním nad sebou. Máte s tím někdo zkušenosti?
.......
Ono jde o jakési komorování a o počasí. Jde to v předpokladu lepšího počasí praktikovat "na střed". Záleží na rozvoji.

Vyplnění mezistěnami moc dobře někdy funguje a zkušenost mám takovou, že lepší je ta návaznost, která stavitelky (potom matku) naně dotlačí

Každopádně včelstva bez zásahů jsou nepřípustné kvůli nadměrnému rojení z nedbalosti a není vzácností u včelařů se vyprdnout či "zapomenout" něco udělat ve včelách, když je to jejich povinnost. Neexistuje jednotný návod pro chov včelstev na období měsíc bez dohledu. Je to riziko, které nese sebou třeba i totální vyrojení stanoviště. Jeden, jak říkáš Emane, komerční včelař samozřejmě zaměřený poctivě jen na včely, je proto pro systém včelařství přínosnější než halda hobbystů, kteří se na nějaké slezině pochválí jak jim to šlape, ale u toho komerčního každý rok otravují o včelstva najaře, protože jim uhynuly z nepochopitelných příčin nebo umrzly. :-) Samozřejmě může být ten komerční včelař i pohromou. Ale to je na delší téma. Rozhodující je, že včelstva bez dozoru a jejich majitele nic neomlouvá v povinnostech o hospodářské zvíře. Majitele proto, že např. dědic nemusí být vůbec včelař.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Včeera jsem se byl projít a v jedné velké huštině jsem našel 8 Universálů. Protože některé úly byly bezem tak zarostlé, že nešly otevírat dvířka, jasně opuštěné. V jednom úlu po vyndání okénka na mně vytekly mrtvé včely - hnus. Blízko je nějaká zahrádkářská kolonie, ale žádná prošlapaná pěšinka. Na OÚ nebylo stanoviště nikdy nahlášené. Obešel jsem i ty chatky, taky tam měl jeden úly. Protože kamarád včelař je nákazový referent, vím, že tam nikdy neléčil.
Radost z toho nemám, loni jsem měl u dvou úlů po aerosolu hrozivý spad 150 roztočů !! V předcházejících letech tak 2, 3 kousky.
Dneska půjdu těm Universálům alespoň ucpat česna, nejradši bych je spálil. S majitelem úlů u chatky se zkusím zkontaktovat a nabídnout pomoc při léčení.

Přátelé z konference tady poskytli spoustu dobrých rad, já k tomu jen dodám, domluv se s nějakým včelařem z okolí, ať občas hodí okem po těch tvých opuštěných úlech. A připrav mu pár nástavků, aby bylo případně kam uložit roje.
Zdraví Pavel


> -----Original Message-----
> From: jirka [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, April 12, 2006 10:46 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: včestva bez dozoru
>
>
> Vážení přátelé, moc všem děkuji za rady jak si trochu pomoci
> s ošetřením
> včelstev. Budu se snažit zajistit včely podle Vašich rad. O
> výsledku jak to
> všechno dopadlo Vám dám vědět jak se vrátím. Všem přeji hodně
> příjemných
> chvil u včeliček a hodně medu. Dík všem Jirka
>

Jak jsme se tady nabídl, a protže Anežka, kterou dnes hlídám, nezlobí a hraje si, tak se vykecám, jak jsem byl (snad ze zdvořilosti a z úcty ke stáří, šedinám, pleši a brýlím) vyzván.

Napřed co mám na včelnici. Brennery kombinované 30*30 a 30*15 (tzv Dadant systém jak se dnes říká) Brennery NN 30*15 a Langstrothy 24, na které přecházím. Tedy na tento půdorys, s výškou budu ještě machrovat, ale 24cm není pro tuto oblast asi vhoné.
Na vysvětlenou. Od Brenerů, velmi dobrých úlů odcházím, protože jsem začal rozšiřovat stavy a nabouchat na každý úl asi 12-14 nástavků rámků(celková letní výška i s oddělkem), to je pak magořina. Do dvaceti úlů to jde. Volil jsem L, protože měl nejdelší loučku, momentálně na něj byl inzerát ve Včelařství a snad nebude v budoucnu problém dovážet laciné rámky z chudších zemí, jako je např. Turecko atd.
Ale dnes lituji, že jsem nevolil Optimal. To jen pro ty, co se domnívají, že úl je věda.

Takže, co jsem dělal.
V lednu a únoru jsem řešil průšvihy, jak jsem napsal o příspěvek níže, tedy spojoval nebo vymetal včely.
Před týdnem, zatím kvete jen líska, jsem prošel Lnagstrothy.
V podstatě jsem jen kontoloval. Zásoby. Včely jsem nechal, kde byly, tam byly a nepřehazoval jsme je. Ani dolů, ani nahoru.
Jediné na co jsem dbal: Zda v nástavku, kde plodují, mají zásoby (na dosah)? Pokud byly včely nahoře a zásoby byly dole, tak jsem je obložil zásobními plásty ze zdola, pokud byly vedle nich plásty bez zásob. Včely si teď stahují zásoby a obklopují s nimi plodové těleso, tak tam někde byly již vybrané prázdné plásty. Dle mě je plný plást nejlepší tepelná izolace a taky to jsou akumulační kamna.
Pokud byly včely ve spodním nástavku, tak jsem jen kontroloval, jestli jsou nad nimi plné zásobní. Pokud byly vedle nich byly úplně prázdné plásty, tak jsem sem přendal krajní zásobní plásty z horního N. Opět jsem tedy plod obkládal zásobami.

Vyčistil jsem dna, vyklepal podložky. Obchází nám tady mor.

U brenerů jsem nedělal nic, a nebudu (doufám muset).
Zkontroluji pečlivěji zásoby, zatím jsme to dělal jen nahlédnutím pod fólii, a kde bylo podezření, tam jsem dával plásty. Ale to bylo v zimě. A u NN. Tam se mi stalo, že se proplodovaly nahoru, a zásoby zůstaly pod nimi. U kombinovaného je velký plást udržel tam kde měl, a horní nástavek zůstal se zásobami nad nimi.

Zastávám názor, že teď je méně více a včely nechtějí rušit.
Dobré plásty, pyl a to vše se mělo machrovat v podletí.

A co budu dělat. Nic. Nepočítám, že tluču honem rámky a nástavky, i když mě to nebaví, po té co jsem u souseda viděl tu mezerovitost plodu :-((

Další zásah bude až včely přejdou z období rozvoje plodování do fáze stavby a hromadění zásob.

U Langstrothů.
Ty jsou nyní na dvou až třech N, mají dost zásob i prostoru a až dojde ke květnové explozi a oni zaplodují a hustě obsednou 2N, tak se rozhodnu.
Vyndám ten spodní(třetí) pokud je, na 2 horní dám mřížku a nasadím kombinaci plástů a mezistěn do medníků. Uprostřed plásty, na kraji mezistěny, v množství dle síly včelstva.
Rámky s trubčinou nechávám dole po celou sezonu i zimu.

Jestli vás napadá, a jak mění plásty dole?, tak odpovídám: "při chovu matek a tvorbě oddělků", které bude hned následovat. A místo odebraných plástů přidávám mezistěny.

Na rovinu přiznávám, že tento systém provozuji jen 3 roky( s předchozí dvacetiletou zkušeností).
Bude Vám tady chybět přehazování, a u NN nástavků jsem se bohužel nedopracoval k důsledné práci s celými N, protože to dle mě nejde.

Co budu v květnu dělat s NN Brennery jsem napsal o příspěvek níže. Dám pod něj kombinaci s plásty a mezistěny, protže tam jde plodové těleso dolů po ose. Nad jeden NN jako medník, případně pak podněj další přidám. Když se bude dařit.

U kombinovaných systémů, tam dám horní Nnástavek podle situace pryč a to většinou dolů. Něco plástů se zásobami uschovám pro oddělky, pokud bude v plodišti plno zásob.
A nadsadím NN, postupně více, protože na souvislé ploše jdou včely rychle do rozvoje. Je to dobrý systém, ale má komplikace se stavbou. Stavím ve spodním nízkém N, hlavně trubčinu, aby to drželo matku dole. To je výhoda 30x30 oproti jiným (39*30,atd), dá se snadno uzvednout.
Dále dávám mezistěny do prvního N nad plod, ale až ve druhé vlně přidávání, kdy je tam víc medníků a zakladení není na škodu. Než se vytočí horní dva polonástavky, plod už zde většinou není, a když, tak vyndavám jen jednotlivé plásty.
Obnovu velkých plástů řeším při tvorbě oddělků. Nahrazuji mezistěnami.


S brennery včelařím přes dvacet let, tak tam to považujte za vyzkoušené, ale nikomu to nevnucuji. Je to náročné na psychiku, protože je tam minimum provozních zásahů a člověka svrbí ruce.
To si ale včelař má kompenzovat chovem matek. Při tom taky do včel chodí a ohlídá si rojovou náladu.

Výnosy. Když Vám bude někdo radit, tak se na ně ptejte!
Bez toho se nezorientujete.
Spousta osvědčených technologií vede k průměrným výnosům dle statistik.

Dokud jsem včelařil jen tady u řeky tak byly malé, ale nevčelařil jsem jen pro med, u včel mi bylo dobře. Ve snůšce je tady díra, chybí řepka, a včely chodily do rojů.
Pak jsem přešel na externí stanoviště, a tam je to lepší.
Med počítám za obě stanoviště.
Předloni jsem měl na 20 zazimovaných něco přes 700kg, v loni jsem na 35 zazimovaných měl opět jen 700kg. Ale
postříkaly mi včely na řepce, a po jarní snůšce už to tady nebylo ono. A taky jsem zazimoval skoro 70 včelstev. Takže to mám slabé, po několik let zpět jsem téměř zdvojnásoboval stavy.

Karel

v pasti...

P.K. :
> v pasti...
.....

Není v pasti. Jestli není ohláška na úřadě o daném stanovišti žádná a není ani označeno, je důvod, že když se včelstva nastěhují s rojem, jde zvíře "opuštěné". Potom má SVS podle novelizace zákona jakous takous motivaci zasáhnout, nanejvýš když jde o území s vyhláškou. Tam je přímo (tuším) povinnost SVS řešit případ. Ale jak jsem řekl. Musí jít o zvíře, tz. že se i přes uzavřené česna opuštěných úlů nastěhuje roj. Potom je šance likvidace celé sbírky úlů, ve smyslu vyhlášek o nebezpečných nemocech (varroáza je nebezpečná nemoc) otevřít případ.
_gp_
http://vindex.ic.cz

rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...

P.K. :
> rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
.......

To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Sliva:
> Vážení přátelé, při čtení názorů v této konferenci jsem narazil na téma,
> které mne zajímá. Kdysi jsem viděl úly s rámkovou mírou 37x30. Velice se mi
> líbilo plodiště, respektive plodové hnízdo. Sám včelařím na míře 39x24.
> Jsem celkem spokojen, včely jsou v podletí silné. Silné tak, že zimuji ve
> dvou nástavcích. Ale. jednou zimují ve spodním, jedno v horním nástavku,
> přehazování se mi moc nelíbí, včely se rozruší, také přensá doba přehození
> se mi těžko určuje. Tak sbírám vědomosti o Dadantech, kde by plodiště mělo
> být 39x30, nebo i více. A žil jsem v domění, že včely zimují v tomto velkém
> nástavku, jako medníky se používají polonástavky. A dneska jsem v této
> diskusi četl...polonástavek nahoře, polonástavek dole, tak tedy jak???
> Můžete mi sdělit Vaše zkušenosti? Děkuji.
..........

Je to tak, že se doporučuje v technologii kombinovaných NN a VN nástavků zazimovat s NN jako zásobárnou medu nahoře a jako pro podněcovací efekt tento NN nástavek dát po vyzimování a vhodném počasí na dno dolů. Jestli máš a znáš technologii chovu s kombinovanými nástavky, tak to moc dobře víš.

_gp_
http://vindex.ic.cz

šance tu je, to nepopírám,ale už jen to, že otevřel někdo někomu něco třeba i s dobrým úmyslem,není košér podle zákona...to jak kdybych někomu vlezl do starýho auta,jestli brzdí, jestli není nebezpečný svému okolí!?
špatný je systém,za chvilu začnou snůšky společně pro nás pro všechny,pro všechny včely,a možná nákaza se šíří za tím co sháníte vlastníka, aby pokud k tomu má chuť, spolupracoval s včelaři,nebo SVS a pokud ho nenajdete tak vám v nejhorším mor létá po kopcích a nese ho zdivočelá včela....

přesto milošovi držím palce ať nenarazí na nechuť něco řešit,rád bych ho poprosil pak o jeho zkušenosti co a jak pořídil a kolik času s jakým výsledkem tomu věnoval,třeba sem fakt v pasti jen já, v ochranným pásmu ...

Od: KOZLIK :
> Ráhna to určitě nebyla.
.....
Asi práškovali a tedy hnojily.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Tohle se mi nezdá...
Pokud já mám informace a viděl jsem Minioptimál u přítele Prof.Ptáčka na
Mendlově včelíne v Brně, tak Optimál má dálku rámku 420mm a povětšinou se
používá výška 170mm.
Minioptimál je 420x170 postavený na výšku, čili otočením o 90°.
Je ale možné, že mě šílil zrak :).

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 11:54 AM
Subject: Re: krmen?

.....
To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr.
Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ing. Arnošt Hrdina:
> Tohle se mi nezdá...
> Pokud já mám informace a viděl jsem Minioptimál u přítele Prof.Ptáčka na
> Mendlově včelíne v Brně, tak Optimál má dálku rámku 420mm a povětšinou se
> používá výška 170mm.
> Minioptimál je 420x170 postavený na výšku, čili otočením o 90°.
> Je ale možné, že mě šílil zrak :).
........
Určitě tě nešílel zrak. Minioptimal beru jako systém a na rámky 24x39 prý funguje dobře. Minioptimal beru jako celkově název systému zimování záložních včelstev, protože neexistuje u nás jiná podobná alternativa v názvu úlu s takovým zimováním. Tudiž přetočením do 6 rámků o 90° a zimováním nazývám systém a i úl jako Minioptimal. Je to pole neorané a v budoucnu s takovým zimováním se hodlám zabývat a v určitém směru rozvinout.

_gp_
http://vindex.ic.cz

P.K. :
> rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
.......

To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.
......
No nějak to moc přetáčíme:-)

Původně to snad mělo být 39x24, asi. Pokud je to reakce na mů názor na nejmenší vhodnost do nástavkového systému, tak na délce nezáleží.
24 je na jedno patro málo a víc pater dělá problém, protože tam včely patra dělají - zanášejí po patrech a dole nechávají proužek nezavíčkovaný a někdy i bez zásob. A to je moje výhrada.
Při jednoprostorovém zimování a včelaření na výšce 24cm, tak k tomu nemám zkušenosti, ale podle mě je to důkaz, že včely přežijí vše.
Když porovnám 24 s 15cm, se kterými zkušenosti mám (U nástavků), tak u 15cm včely zanesou a zavíčkují většinou (je to asi jestě otázka genetiky, některé ne a ne, než jsem je dal pryč) souvisle několik (nejméně 2) patra nad sebou a vytvoří až na dřevo a mezeru souvislou plochu, na které v pohodě zimují. U NN se mi ještě nestalo, že by nepřešli loučku. na rozdíl od 24cm.

A pokud by jsme se bavili o 24x39, tak tam je to taky v pohodě, to je původně stojan - almárky a tam pokud mohu podle svých zkušeností odhadnout (poslední jsem dal pryč o melicitoze), tak tam by zimovaly taky v pohodě, protože by si zásoby nanesly souvisle, alespon 20cm od shora přes tu loučku. A v almárkách nebyla včelí mezera (alespoň v těch mých).
A minioptimal, tedy zimování záložních matek, to je snad 42*17 postavený na výšku? ne 24*39. To se ptám, já žiji v tomto (omylu?).


Karel

Máš pravdu že úplně košer to není, doteď mám z toho nepříjemný pocit. Ty úly jsou zarostlý bezama v úrovni česen 6 cm silnými, to nevyroste za rok. Svoje úly mám od toho 800 m - co dodat.
V podstatě se rozhoduju mezi dvěma variantama - cestou oficiální a cestou partyzánskou. Cestu oficiální znáte, zkusím to přes SVS, už jen pro ověření funkčnosti. Souběžně znepřístupním česna těch úlů. Sice mě napadá, jak by bylo mě, kdyby mi někdo lezl do úlů, ale na druhou stranu - jestli se na to ten člověk vykašlal, zasloužil by k tomu ještě nakopat.

Já bych to viděl jednoduše a bez výčitek.
Ohrožuje mně to?
Udělal tamten vše tak jak mu zákony (i nepsané) nakazují?
Protože v tom byli včely, tak ne.

Záleží na situaci a okolí - hořlavé, jak je tam mokro, blízkost lesa atd.

ale pokud to jsou staré nepoužívané a opuštěné úly, udělal bych něco pro včely a jednoho vlhkého rána bych to zapálil.

Nezanechá stop, mlčí jako hrob.

A asi by to chtělo začít tvrdě totéž dělat všude.

Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

Myslím, že tu zatím nezaznělo, proč si vlastně včelař "komplikuje" život s
dvojí rámkovou mírou na včelnici.
Není to jen lehčí nástavek. To by bylo naprosto jednoduché mít jen nízké
nástavky, jak na to dnes pokud vím přechází hodně komerčních včelařů hlavně
z důvodu jednoduchosti obsluhy a úspory "člověkohodin" protože dnes je
lidská práce drahá.
Ovšem čistě NN provoz si nedokážu představit na délce rámku 39 ... to je
prostě tak mrňavá plocha rámku, že by to matku nejspíš brzdilo natolik, že
by včelstva zaostávala. Eurodadant vznikl podle mě spíše pro ulehčení námahy
s medníkem a pak se hledal způsob, jak se s tím srovnat.
Ovšem stále

HLAVNÍ výhoda proč si osobně komplikuji život je, že spoléhám
na rychlejším jarním rozvoji díky velké souvislé ploše vysokého plodiště.
Pro využití této výhody je ale potřeba, aby byl přesunut nízký nástavek
dospodu, protože jinak v něm nahoře matky začne klást a na velký rámek bude
přecházet jen neochotně. Bude se držet nahoře v teple.
Tím se výhoda systému "Dadant" ztratí a zbude nám jen nevýhoda dvou
rámkových
měr na včelnici a pracnější "nenástavková" obnovou díla a případná
manipulace s těžkým nástavkem.
Ovšem včelstvo na to musí být dost silné a i vysoký nástavek obsedat alespoň
částečně, a musí se to udělat včas.
Jinak je lepší nepřesouvat. Já jsem letos těm včelstvům, které byly slabší
vysoký nástavek vyměnil za nízký a nechal plodiště v nízkém nástavku nahoře.
Přehození nechám na později, až bude horní plně zakladený.

Důvod proč jsem do toho šel já? Stanoviště ve velké zahrádkářské oblasti se
spoustou ovocných stromů, nekočuji a v doletu nemám řepku. Pouze v
sousedství les a medovicová snůška já zatím nejistý i přes jisté zlepšení v
posledních dvou letech. Spoléhám na rychlejší rozvoj na vysokém díle +
spojování se záložními oddělky, abych byly včelstva dříve ve formě.

Ale počítám s provozem do 15 včelstev, takže mi komplikace s atypickým
plodištěm nevadí.

Je ale skutečně ošetřování včelstev neuteplených a uteplených s dlouhou
loučkou (od 42 výše) oproti "krátké" stejné v systémech "Dadant"?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 1:34 PM
Subject: Re: Dadant


Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako
krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U
větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez
krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze
využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN
po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely
přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu
směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na
podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?

Na veterině mají ještě větší zpoždění než dva roky. Nemám s nimi dobré zkušenosti v okrese Č: Budějovice. Mám dojem, že včelaři jsou naprosto na na okraji jejich zájmu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: milo <m.herzog/=/centrum.cz>
> Předmět: veterina
> Datum: 13.4.2006 14:23:53
> ----------------------------------------
> Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
>
>
>

Jeden můj známý koupil před nějakou dobu barák a někde na půdě našel údajně
taky almárky. Mluvil jsem s ním asi před dvěma roky, že bych udělal fotku a
dal na net, kdyby měl někdo zájem, ať je nelikviduje. Skončilo to nějak na
tom, že jsme se nesešli, abych mi to ukázal. Pokud by měl někdo vysloveně
zájem, můžu se znova pozeptat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 12:13 AM
Subject: almarky


> jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o
> almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100
> let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je
> chtěl...

Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s tím, že by to
byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
nastavkových úlů, (u zadovákú se při ochlazení stahuje do rámků v medníku,
protože mezi rámky v medníku a plodišti je 3 i víc cm mezera. Asi i proto
jsou vyzimovaná včelstva v zadovácích o něco slabší) Nad sebou má zimní
chumáč standartně 3-6 cm zásob, kde sedí, jsou prázdné buňky a na kraji
rámku, kde chumáč nesedí, jsou zásoby zavíčkované až dospodu rámku a nějaký
pruh zásob je i na spodním rámku. No, možná je to tím, že krmím později,
září a říjen, možná tím, že jiné rámky neznám, každopádně mně v tomto směru
rámky 39x24 vyhovují jako kompromis mezi velikostí rámků, váhou nastavků,
nutné velikosti koše pro vytáčení atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 12:57 PM
Subject: Re: krmen?


> P.K. :
> > rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> > s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
> ......
>
> To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr.
> Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.
> .....
> No nějak to moc přetáčíme:-)
>
> Původně to snad mělo být 39x24, asi. Pokud je to reakce na mů názor na
> nejmenší vhodnost do nástavkového systému, tak na délce nezáleží.
> 24 je na jedno patro málo a víc pater dělá problém, protože tam včely
patra
> dělají - zanášejí po patrech a dole nechávají proužek nezavíčkovaný a
někdy
> i bez zásob. A to je moje výhrada.
> Při jednoprostorovém zimování a včelaření na výšce 24cm, tak k tomu nemám
> zkušenosti, ale podle mě je to důkaz, že včely přežijí vše.
> Když porovnám 24 s 15cm, se kterými zkušenosti mám (U nástavků), tak u
15cm
> včely zanesou a zavíčkují většinou (je to asi jestě otázka genetiky,
> některé ne a ne, než jsem je dal pryč) souvisle několik (nejméně 2) patra
> nad sebou a vytvoří až na dřevo a mezeru souvislou plochu, na které v
> pohodě zimují. U NN se mi ještě nestalo, že by nepřešli loučku. na rozdíl
> od 24cm.
>
> A pokud by jsme se bavili o 24x39, tak tam je to taky v pohodě, to je
> původně stojan - almárky a tam pokud mohu podle svých zkušeností odhadnout
> (poslední jsem dal pryč o melicitoze), tak tam by zimovaly taky v pohodě,
> protože by si zásoby nanesly souvisle, alespon 20cm od shora přes tu
> loučku. A v almárkách nebyla včelí mezera (alespoň v těch mých).
> A minioptimal, tedy zimování záložních matek, to je snad 42*17 postavený
na
> výšku? ne 24*39. To se ptám, já žiji v tomto (omylu?).
>
>
> Karel

pošli ho a hlavně kde to je nepojedu nad 100Km

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: almarky
> Datum: 13.4.2006 00:13:49
> ----------------------------------------
> jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o
> almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100
> let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je
> chtěl...
>
>
>

Spousta teotie jak přečkat zimu. 39x24 taková sympatická čísla a letos zrovna nevhodná ... prý. Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu. Nevidím problém. Jeden nástavek je až dost na deset i patnáct kilo zásob. Řepky nanosí až dost a na ten pozdější med to stejně nemůže mít vliv.

O krmných komorách jsem už něco napsal, stačí se podívat do archivu. Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

další důkaz o tom ,že jsme v pasti....

taky sem takto uvažoval,ale je to myslím nejhorší řešení(a nejrychlejší),které situaci včelařství neřeší...

taky sem na této rámkové míře vyzimoval dobře v 1N i včelstva ,co měli 2N,ale je to na doraz...stačí nějaký vrtoch počasí...a na deset kilo bych se nespoléhal,pokud nechceš mít jednou na jaře práci na víc...

samozřejmě sem to neúmyslně přehodil,myslel sem 39x24,ale vzešla z toho pro mne nová zajmavá informace o existenci minioptimalu(24x39),protože se tak chystám zkusit oddělek a pak ho zase otočit zpět(vliv tepla stoupajícího vzhůru),test je jak se včely poperou se sklonem buněk,nebo jste to už někdo zkoušel?

samozřejmě sem to neúmyslně přehodil,myslel sem 39x24,ale vzešla z toho pro mne nová zajmavá informace o existenci minioptimalu(24x39,nebo 42x 17, jak to je?),protože se tak chystám zkusit oddělek a pak ho zase otočit zpět(vliv tepla stoupajícího vzhůru),test je jak se včely poperou se sklonem buněk,nebo jste to už někdo zkoušel?

okr.olomouc a tvůj email,abych mohl poslat fotku,pokud ho nechceš zveřejnit, pošli mi ho na 775603413

Nejen na veterině. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: milo <m.herzog/=/centrum.cz>
> Předmět: veterina
> Datum: 13.4.2006 14:24:03
> ----------------------------------------
> Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
>
>
>

já bych byl pro rozdělit na půl nad sebe,půl mezistěny půl plod na stranu, bez mřížky,případně 1NN mezistěn dolů,když ho nevyužijí tak nic,potom zkušeného včelaře, ať se sem tam mrkne na česna a ví svoje...

taky se dají sehnat feromony, nachystat úly, potřít mezistěny a modlit se ,aby roje trefily....

milo:
> Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
.......

Kde na kterém webu jsi to hledal?

Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=51

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jestli to je na mně, tak mail se objeví v každé odpovědi, není třeba posílat
na telefon.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 11:34 PM
Subject: Re: almarky


> okr.olomouc a tvůj email,abych mohl poslat fotku,pokud ho nechceš
> zveřejnit, pošli mi ho na 775603413

josef.mensik/=/seznam.cz co používáš když ho tam nevidíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: almarky
> Datum: 13.4.2006 23:34:55
> ----------------------------------------
> okr.olomouc a tvůj email,abych mohl poslat fotku,pokud ho nechceš
> zveřejnit, pošli mi ho na DVD CZ/SK dabing        cerveny trpaslik
>
>
>

Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

.....
Souhlas.
Rozdíl ve výšce rámku je pro mě taky důležitý tím, že tam drží matku a plod
Jarní rychlý rozvoj - to je věc diskuze, ale už na to moc nekoukám. Je tam spousta jiných faktorů, které to taky ovlivňují.

Polonástavek - ten má u mě i jinou funkci. Máme tady celoroční dostatek pylu, a ten nástavek ze zdola s pylem dávám nahoru před krmením. Včely ho zanesou sladinou zakonzervují a včely ho mají po vánocích v dosahu, a nemusí se tak honit venku. Pyl dole často plesnivý, a hlavně je za chladu pro včely nedosažitelný.

Protože můj Brenenr má plochu mezistěny stejnou jako Adamec (tedy možná malou, jak jsme si zpočátku myslel), tak jsem zkoušel a občas provozouji dva nad sebou.
(obnova díly atd. ...) ale zjistil jsem, že tam včely více matky omezují a zanášejí takto vytvořené plodiště sladinou.
Na rozhraní nástavků je těleso, pod pyl a zásoby a nad zásoby a do nízkých pak sladinu moc nedávají.
Zatímco u jen jednoho vysokého ho včely doslova matce rezervují pro kladení a sladinu do něj ukládají minimálně v vrstvě jen několika centimetrů. To mě vadilo (u mého rámku, ne u Dadant syst.) a jelikož literatura NN a N popisuje blahodárnost medového zvonu obklopujícího plod, tak jsem na to byl zvědav, jak se budou chovat včely na 45cm, kde je na tu sladinu místo. Nevím jak u 45x28(30) ale u 45*23 o ten zvon moc nestojí, protože si ho, hlavně v odbdobí rozvoje před pampeliškami moc nedělají a plodují i na 45cm od loučky k loučce (boční), přestože jim knihy předepisují izolační distanci od stěn:-)
Karel

Zajimava informace.Vcera 18.25 CT 1
Sadovský
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1185979869-ceske-hlavy/20712-veda-proti-vcelimu-moru.html

Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s tím, že by to
byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
nastavkových úlů, ........

Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho umístění na rozhraní rámků je problém.
To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.

Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na myši.
V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak případně spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
Karel

Pořad bude opakován DNES v pátek v 11,55 hodin na stranici ČT-2.
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Mirek [mailto:sadovsky/=/feec.vutbr.cz]
Subject: mor vceliho plodu

Zajimava informace.Vcera 18.25 CT 1
Sadovský
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1185979869-ceske-hlavy/20712-veda-p
rot
i-vcelimu-moru.html

Pavel T
Spousta teotie jak přečkat zimu. 39x24 taková sympatická čísla a letos zrovna nevhodná ... prý. Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu. Nevidím problém. Jeden nástavek je až dost na deset i patnáct kilo zásob. Řepky nanosí až dost a na ten pozdější med to stejně nemůže mít vliv.
....
Mluvil jsem, a pokud budu mluvit, tak o nástavkovém systému.

Kolik je to až dost (řepky)?
Karel

Pro nás to žádná novinka není.
Stručný a jasný pořad, až na to, že tam (asi) omylem uvádí, že vyšetření bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun, nebo se něco změnilo?

Ja som bol taktiež na liečení a žiaden problém som s tým nemal. Ani Česko nie je tak veľké, aby sa pacient nemohol podívať vlstnými očami na svoje včely. V kúpeľoch sa v sobotu a nedeľu procedúry nerobia, tak čo Vám bude brániť prísť domov? Treba mať súhlas s ošetrujúcim lekárom.

Ako robím protirojové opatrenie (PRO) ja. Včelárim v trojzostve miery 420x270mm s plodiskom na najvyššom poschodí. Rozvoj včelstva do kvitnutia vŕb je neobmedzený, teda na 10-tich plástoch. V čase kvitnutia vŕb rozvoj včelstva vrcholí, debnička je obsadená včelami a prebytočné obsadzujú debničku pod. Po tejto etape včelstvo chce dosahnuť biologický vrchol t.j. rozdeliť sa a svojím PRO tento vrchol chcem prerušiť, prípadne aspoň oddialiť. Ak tento úkon spravím včas, obyčajne rojová nálada sa nedostaví, prípadne sa o dva - tri týždne oddiali. Ak je v čase zásahu vo včelstve latentná rojová nálada, tá sa aj po jej oddialení mení na floridnú, teda zjavnú a prepuknutiu RN a rojeniu nepomôže už žiaden zásah.

Postup PRO, ktoré nič nepokazí, pretože včelár svojím zásahom utvorí nové plodové centrum a matka môže získať nový podnet na ďalšie plodovanie bez RN.
Debničku s plástami pod plodiskom odložím na kozlík, spodnú debničku vybavím 5-timi vhodnými plástami, doplním štyrmi medzistenami, spôsobom plást, Ms, pl., Ms., voľná ulička a pl.- Ms. atď. Z plodiska vyberiem plást s včelami, plodom a zásobami a hlavne aby som preložilaj matku a vložím do nového plodiska.
Pôvodné plodisko už bez matky položím na najnižšiu debničku alebo úľové dno, prekryjem materskou mriežkou (nenechám nič na náhodu), lebo matka musí plodovať v novom nastavku! Uteplím a včelstvu podám 2 lit.cukrového roztoku do kŕmidla alebo rovno do prázdneho plástu. Takto to robím 20 rokov, a nikdy plod nazachladol, nikdy sa vývoj nespomalil ale ako som spomenul hore, ani rojovú náladu vždy neprerušil, ale aspoň oddialil. Po určitom čase (keď sa vrátite z liečenia) nové plodisko preložíte nad úľové dno. Aj keď by RN prepukla, roj neodletí,matke bude opustiť úľ brániť MMr a ak by bola nejaká znáška, tak ju majú kde uložiť.
Ostatné súvislosti pochopíte aj sám. Anton

Dobrý den přátelé,

dovolte mi informovat Vás o přednášce ZO Doksy (http://zocsv-doksy.euweb.cz)
na téma CHOV MATEK (vč.přidávání matek do včelstva, matečníky atd).

Přednáška se koná v pátek 28. dubna 2006 od 17,00 hodin v budově technických
sportů (bývalý Svazarm) v Dubé. Přednášejícím bude př. Tomeš. Součástí
přednášky bude i diskuse a předávání zkušeností z chovu matek. Doba
přednášky se předpokládá cca 3 hodiny.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/seznam.cz] [http://jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291
ICQ:        319-717-165
Skype: yamanaked       

vyšetření bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun, nebo se něco změnilo?
.....
Mám dojem, že oni říkali na včelstvo. Ten vzorek snad může být až z deseti včelstev. Takže to je snad určitý pokrok. I finanční. :-)

Už se těším, až to bude v celé ČR.
Karel

Prvni den : zahajil predseda Ludek Sojka
V souladu se všemi demokratickymi principy,v duchu nasich stanov jste vstoupili do tohoto salu jako radne zvoleni delegati okresnich konferenci...Dovoluji si vas vsechny pritomne privitat a pozadat o krektni zpusob komunikace. Troufam si tvrdit,ze nejen mym osobnim pranim,ale i pranim nas vsech,aby sjezd byl důstojnou propagaci naseho vcelarstvi,na nemž se vcelari predstavi jako kulturne vyspeli,kultivovani a vzdelani lide...

Tajemnicka zprava o cinnosti a hospodareni CSV ...za pomoci audivizualni techniky...

Zprava o cinnosti clenu UKRK...prijate stiznosti-predany k vyrizeni nadrizenym vyssim slozkam.
Na UV nebylo shledano vaznejsich zavad...o svereny majetek bylo radne pecovano.
Vzajemne vztahy mezi cleny UKRK a UV byly seriozni, postavene na vzajemne duvere a respektovani.Vazeni delegati,dovolte mi abych podekoval clenum UV za spolupraci pri plneni danych ukolu.predseda UKRK Dobisek

Volby: pracovniho predsednictva,overovatelu zapisu,komise: volebni,mandatove,upravy stanov.Vse probihalo jako po masle za aktivni ucasti delegatu.Predseda komise pro pripravu sjezdu si viditelne liboval,jak to slape /redaktor/.Zadrhel vsak byl u 2delegatu,meli pocit,ze v programu je vycleneno malo casu na diskusi.Pritel Sobota v tom nevidel zadny problem,pokud by jednani o jednotlivych bodech probihalo rychle,cas na prodlouzeni diskuse by se nasel.V naslednem hlasovani vsak pro znenu bylo pouze 6,zdrzeli se 2.Delegati tak obrovskou vetsinou rozhodli,ze jednat se bude podle puvodniho stanoveneho programu.

Prispevky :
Radek Hubac predseda OV Pardubice :Utlim aktivit spojenych s majetkovou ucasti CSV
Petr Texl mistopredseda OV Strakonice a predseda ZO: Ve zprave tajemnika chybi udaje o financnich tocich do Vcely Predboj kdy byl majoritnim vlastnikem.Soudni spor se zamestnanci skretariatu.Pozadavky:utlum podnikatelskych aktivit CSV.Predsednictvo clenske zakladne nenabidlo analizu hospodareni a situci resi oddelene,i ustredni vybor je jen schvalovacim organem.Tento sjezd aby zvolil cleny UV jen na dva roky.
Karel Zahradil: Nelibi se neinformovanost o Vcele Predboj
Miroslav Sedlacek:Zachovani 5leteho volebniho obdobi,zavest vsak demokraticky prvek,ktery je bezny v celem svete.Dve funkcni obdobi v UV a dost...kopirovat statni spravu/kraje/
Frantisek Texl:Procentni zastoupeni vcelaru s vice vcelstvy.Sekce aby mely zastoupeni v UV pripadne v predsednictvu.Vyse clenskych prispevku by mela korespondovat s rozsahem prav...
Ales Prilesky OV Brno:Navrhujeme maximalne 2lete funkcni obdobi a to uz i pro tento sjezd.Tajemnik by nemel byt byt clenem predsednictva-je predstavitelem administrativy..plne odpovida UV a predsednictvu.Doplnek stanov :UKRK zodpovida v obdobi mezi sjezdy a dohlizi ze rozhodnuti vedoucich organu je v zajmu vcelaru.
Antonim Pavlicek OV Brno:Je neco nezdraveho v tom nasem svazu...Tito lide nerikaji,ze chteji svaz rozbit.Je potreba svaz zlepsit.Vize ze jetu nepritel,ktery chce rozbit svaz je absurdni.Je nutno pripustit zmeny.Tajemnik je vykony pracovnik,ktery diky skretariatu predsednictvo z povzdali ridi.Tajemnik je zamestnanec,vybiran vyberovym rizenim,je ucasten v predsednictvu s hlasem poradnim.
Neslysel jsem tu:Sjez uklada predsednictvu a tajemniku konkretizovat hlavni ukoly sjezdu...ulozit UKRK provedeni kontroly hospodareni.Zprava o cinnosti i kdyz je velmi obsazna,chybi ta ekonomicke vyhodnoceni.Podporuji navrh:do predsednictva a UKRK by nemeli byt voleni po sobe vice nez 2x,do UV prosim-ale do predsednictva nikoliv !

Vlastmil Sobota predsedajici jednani :
Vazeni pratele,bycerpali jsme stanoveny cas,minulost nezmenime, nenapravime ,muzeme se pouze poucit.Zaznela zde kriticka slova k tajemnikovi,ze by tajemnik svazu mel tak a tak pracovat.Neodpustim si i kdyz jsem jenom clenem pracovniho predsednictva sjezdu.
Kdyz jsem se poprve zucastnil jednani kongresu Apimondie v Lublani kde predseda teto federace hovoril...byly vyhlaseny 2 cestni clenove...,jeden z nich byl nas tajemnik pritel Peroutka.Takove cti se zadnemu jinemu svazu nebo ucastniku nedostalo.A ja tady dnes mam rozhodnout nebo prizvukovat tomu,ze tento clevek nesmi byt v tom nebo onim organu.To je duvera v takoveho cleveka,ktereho ohodnotila svetova federace Apimondie ???????

Jsem prekvapen tim,ze ani jedna pripominka se nevztahovala ke svepomocnemu fondu,coz bylo hlavni teema predsjezdovych debat sveril se nam tajemnik Peroutka /Vcelarstvi/

franta

Trošku filozofická úvaha:

1 - Zakrmím včely v srpnu. Plus - není opotřebení zimních včel. Minus -
včely přelezou nahoru a proplodují na podzim to, co by měly spotřebovat až v
zimě.

2 - Zakrmím včely v září až říjnu. Plus - včely už se nemají kdy
rozplodovat, do zimy jdou s optimálně uloženými zásobami. Minus - Přirozeně
určité opotřebení zimních včel.

Včelstva na jaře: 1 - Některá včelstva silná, jiná uhynula v důsledku
špatného sezení v zimě respektive proplodování zásob určených pro zimu už na
podzim.
2 - Všechna včelstva přežijí, žádné včelstvo není tak silné jako
nejsilnější včelstva v případě 1.

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 8:35 AM
Subject: Re: krmen?


> Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s
> tím, že by to
> byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
> standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
> nastavkových úlů, ........
>
> Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho
> umístění na rozhraní rámků je problém.
> To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu
> machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.
>
> Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to
> zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
> Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na
> myši.
> V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak
případně
> spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na
> úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
> Karel

Jo kdyby člověk uměl věštit z křišťálové koule a věděl, jak dlouhý bude
podzim!
V září - říjnu je to problém, pokud je zima. Špatně odebírají cukr.
A*

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 10:48 AM
Subject: Re: krmen?


Trošku filozofická úvaha:

1 - Zakrmím včely v srpnu. Plus - není opotřebení zimních včel. Minus -
včely přelezou nahoru a proplodují na podzim to, co by měly spotřebovat až v
zimě.

2 - Zakrmím včely v září až říjnu. Plus - včely už se nemají kdy
rozplodovat, do zimy jdou s optimálně uloženými zásobami. Minus - Přirozeně
určité opotřebení zimních včel.

Včelstva na jaře: 1 - Některá včelstva silná, jiná uhynula v důsledku
špatného sezení v zimě respektive proplodování zásob určených pro zimu už na
podzim.
2 - Všechna včelstva přežijí, žádné včelstvo není tak silné jako
nejsilnější včelstva v případě 1.

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 8:35 AM
Subject: Re: krmen?


> Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s
> tím, že by to
> byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
> standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
> nastavkových úlů, ........
>
> Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho
> umístění na rozhraní rámků je problém.
> To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu
> machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.
>
> Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to
> zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
> Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na
> myši.
> V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak
případně
> spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na
> úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
> Karel

Eman:
> Pro nás to žádná novinka není.
> Stručný a jasný pořad, až na to, že tam (asi) omylem uvádí, že vyšetření
> bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun,
> nebo se něco změnilo?
.......

Ceník udává: Původce moru plodu ve vosku nebo v měli              450,– Kč

_gp_
http://vindex.ic.cz

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

Ano. To je to co říkám. Na výšce rámku 24cm to bohužel platí.
U nízkého Brenera dlouhá léta (10) provozuji, pokud stíhám krmení na přelomu 7/8 (máme tady pouť tak to je pro mě takový mezník), když jsem pěstoval matky v oddělcích nad, tak jsem při tom i spojoval a v 8/9 jsem po kontrole případně doplnoval asi tak do 1/3 zásob. Tam kde jsem nebyl spokojen s množstvím, nebo polohou zásob.
U kombinovaného jsem nechával nahoře jeden vysoký a nad něj dával ten spodní s pylem, ty další nízké, jsme dával dospodu, dle síly včelstva. Hlavně proto, že si je včely hlídaly a neměl jsem starosti se skladováním souší.
U kombi systému mám zkušenosti asi tak 5 let, a nesetkal jsem se stím, že by to nefungovalo.

Dřív jsem přebytečné nástavky dával na zimu pryč při prohlídce 8/9, protože jsme se hlavně obával kontaminací léčivem.
V loni jsem od toho poprvé odstoupil a nechával včelám přes zimu prostor pod sebou. Jednak v důsledku některých článků a konzultací třeba s Ing. Dvorským, a hlavně se objevila pro mě nová informace, že léčivo se kape na knot ne podle celkového počtu nástavků ale podle počtu obsednutých.

Jinak ještě, je to věc názoru, ale to krmení v srpnu se podle mě projeví příští rok v květnu - dlouhověkost. Včely přestávají klást, v8/9 už tam není skoro plod, hlavně když tam není čerstvá matka, a včely na mě působá takovým ospalým dojmem.
řekl bych že šetří síly, mají pocit že už jsou za vodou.
Karel

To je novinka. Ještě na jarní léčení to bylo na objem úlu, teda počtu nástavků. To je i logické. Nevěřím, že změnili metodiku. Takhle se učí brouček přežít léčení.
Tonda.

>že léčivo se kape na knot ne podle celkového počtu nástavků ale podle počtu obsednutých.

Od: Karel :
> GP:
> Roztoči ale nosí viry !!!
>
> Jistě, ale tady v Čechách zatím nedecimují včelstva.
> V Německu a Rakousku se jim to prý úspěšně daří.
> Nemáte někdo nějaké zpravy odtamtuď, prý tam velmi špatně vyzimovali?
> Ztráty v desítkách procent?
........

Nemusíš jít tak daleko. Je vysoká pravděpodobnost, že každá ztráta zapříčiněná invazí parazitů s sebou nese riziko doprovodu mnoha a i neznámých virů. Jestli existuje nějakej vědec, který by toto mohl potvrdit přesným výzkumem, ale musel by věnovat svůj životní čas popisu neznámých virů vyskytujících se u včel. Já to mám vyvozeno z přednášky a z literatury. Přednáška od V. Veselého a také lze to i vyčíst ze Včelařství a OVP za dob roztočíka včelího (akarapóza) a je to i u popisu nemocí včel. Vždy se ale šlo po příčině a to po přenašeči hostujícím na včelstvu nebo speciálně např. komensálové - na krmičkách a matce (včelomorkovitost) - kdy pomáhal za dob bez chemoterapie např. nikotin z tabáku, ale ten působil jen na dospělce.

_gp_
http://vindex.ic.cz

To je novinka. Ještě na jarní léčení to bylo na objem úlu, teda počtu nástavků. To je i logické. Nevěřím, že změnili metodiku. Takhle se učí brouček přežít léčení.
Tonda.

No někde to dohledám, ale bylo to na ofiiálním materiálu. Buď z Dolu (papírový návod) nebo ve Včelařství. A mám dojem že i v Nasavrkách (březen) na to přišla řeč.
Ale byla to pro mě novinka, tak jsem si to ověřoval.
Karel

Nechci se přít, ale mám dojem, že vyšetření na mor včelího plodu (jako na
nebezpečnou nákazu) nejde na úkor včelaře, ale je posuzováno jako "státní
zakázka". Alespoň v případech, kdy podle nějakých příznaků vzniklo podezření
na nákazu, nebo jde o vyšetření včelstev v ochranném pásmu kolem zdroje
nákazy. Týká-li se to i čistě preventivních vyšetření nevím.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 1:15 PM
Subject: Re: mor vceliho plodu


Eman:
> Pro nás to žádná novinka není.
> Stručný a jasný pořad, až na to, že tam (asi) omylem uvádí, že vyšetření
> bude stát "několik desetikorun". Co vím, tak je to slovy čtyřista korun,
> nebo se něco změnilo?
.......

Ceník udává: Původce moru plodu ve vosku nebo v měli 450,– Kč

_gp_
http://vindex.ic.cz

P.Lokvenc:
Vyšetření zdarma. Alespoň v případech, kdy podle nějakých příznaků vzniklo podezření na nákazu,
.....
No asi jak u které SVS.
Vedle Jaroměřáci, jako správní kofři, když zjistili, že u sousedů je mor, tak to přes veterinu preventivně poslali, vzorky byli pozitivní a přesto to po nich veterina chtěla zaplatit.
A tady u nás by se musela vymyslet nějaká legenda o úhynu, aby to bylo zadarmo. Například při mezerovitosti plodu. Což při odběru měli jde poměrně blbě.
Blbě se vysvětluje, proč měl a ne plásty.
Karel

Přeji pěkný den.
Mám dotaz jakou velikost má mít česno pro 10 rámkový oddělek.
Jde mi o minimální dostatečnou velikost.
Chci si udělat nástavky s očky. Pro chov oddělků chci využívat pouze nástavek bez dna, tudíž včelky budou vyletovat a větrat pouze očkem. Zajímalo by mne jestli doporučované očko průměru 25 milimetrů je pro tento účel dostatečné. Zajímaly by mne vaše zkušenosti s oddělky do velikosti jednoho nástavku, jakou používáte velikost česna, jak jste s ním spokojení. Zvláště by mně zajímali reakce od včelařů s menšími česny, protože mě zajímá kde je asi hranice pro takovéto očko. Nechci zase dělat do každého nástavku velkou díru.
Děkuji za reakce.
Jirka Daněk

Ano, ten odhad počasí je trochu problém. Ale stačí tak tři týdny aby se
teplota v poledne držela nad + 15 st C a je zakrmeno. Ale mít přirozeně ta
správná krmítka, kde si včely ten cukr samy ohřívají. Já je mám.
Z hlediska kompromisu - nízkého opotřebení včel je třeba krmit aspoň tak o
cca 2 - 3 týdny dřív, aby těch 14 dní tři týdny, kdy se teplota v poledne
pohybuje ještě nad těch 15 st C a v přírodě se dají najít ještě nějaké
zbytky pylu, měly včely na zotavení, na odstranění přebytečné vlhkosti z úlů
atd. Cenný je v té době pyl z hořčice.
Z hlediska, aby se prakticky vyloučilo i riziko velice studeného podzimu,
mělo by být u nás v místě mého stanoviště zakrmeno asi tak do konce září.
Protože v případě velice nepříznivého počasí by už v říjnu mohlo být
dlouhodobě v poledne pod těch +15 st C, kdy už to krmení jde skutečně těžko.
Zase v posledních letech, kdy byl extrémně teplý podzim, by se ty termíny
mohly posunout až o dva měsíce. Možná to chce neřídit se slepě podle
kalendáře, ale ty termíny aspoň o nějaký týden pružně posouvat podle
dlouhodobých předpovědí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 11:18 AM
Subject: Re: krmen?


> Jo kdyby člověk uměl věštit z křišťálové koule a věděl, jak dlouhý bude
> podzim!
> V září - říjnu je to problém, pokud je zima. Špatně odebírají cukr.
> A*

V době. kdy se oddělek sestavuje nebo pokud se z oddělku obebere matka a
chce se , aby si ještě tentýž rok vychovaly novou, tak kvůli možnosti
loupeže je někdy potřeba průchod tak na jednu, dvě včely, protože strážkyně
česna nefungují. je to tak na 1 - 3 dny. Pak podle létavek, aby nebyla
tlačenice. V době intenzívního zpracovávání zásob aspoń několik cm2 (
produkční včelstva při intenzívní snůšce 20 - 60 cm2).

Já používám průměr 33 mm. Záleží pak na každém, jak si vymaká ono zmenšování
otvoru, stačí třeba otvor ucpat až na malý průchod třeba v nouzi vlhkým
jílem. Já používám hodně papíry zabalené v igelitu, aby je včely
nerozkousaly. Prodává se i uzávěr na takovou díru, kruhové víčko na čepu s
různě velkými otvory, teď plastové, kdy při jedné poloze je díra otevřena
naplno, při další je průchod na jednu včelu, a při další je víčko zavřeno.
Nebo já ty otvory dělám přípravkem ze stočeného listu pilky, 33 mm je druhý
nejmenší průměr. Když dalším větším průměrem udělám otvor do nějaké desky,
vznikne dřevěná zátka s otvorem po vodicím vrtáku uprostřed, která víceméně
přesně pasuje do toho otvoru 33 mm. Možná je i korková zátka, včely ho sice
vykousávají, ale poměrně pomalu.

Jinak není to nějak kritické. Odchovávám oddělky, v podletí v podstatě plně
zaplněný jeden nebo i někdy dva nastavky 39 x 24, mám je ve včelíně, otvor
propojený s výletovým otvorem 33 mm ve stěně včelína trubkou 10 - 15 cm
dlouhou stočenou z hliníkové fólie z plechovek a vloženou do těch otvorů.
Někdy použiji dna bez sít a potom jediné větrání je přes ty trubky. Otvor je
většinou ve dnu, kde je pod rámky volný prostor, ne v nastavku. Jediný
rozdíl, co jsem zpozoroval, je že krmení na podzim trvá asi o třetinu déle,
než včely přes tu trubku vyfoukají vlhkost dodanou roztokem cukru. Kdyby to
byla produkční včelstva, přirozeně by se to odrazilo na výnosech, u oddělků
to je jedno.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jirka Daněk" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 3:57 PM
Subject: Velikost očka pro oddělky


> Přeji pěkný den.
> Mám dotaz jakou velikost má mít česno pro 10 rámkový oddělek.
> Jde mi o minimální dostatečnou velikost.
> Chci si udělat nástavky s očky. Pro chov oddělků chci využívat pouze
> nástavek bez dna, tudíž včelky budou vyletovat a větrat pouze očkem.
> Zajímalo by mne jestli doporučované očko průměru 25 milimetrů je pro tento
> účel dostatečné. Zajímaly by mne vaše zkušenosti s oddělky do velikosti
> jednoho nástavku, jakou používáte velikost česna, jak jste s ním
spokojení.
> Zvláště by mně zajímali reakce od včelařů s menšími česny, protože mě
> zajímá kde je asi hranice pro takovéto očko. Nechci zase dělat do každého
> nástavku velkou díru.
> Děkuji za reakce.
> Jirka Daněk

Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem je zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno, ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob. Zdraví R. Stonjek

nejlepší je nakrmit hned ke konci poslední snůšky pak jen operativně doplnit,nebo nedoplnit,jinak otevřený plod sem měl loni v první půlce listopadu(???)a nebyl to jeden úl,jinak medná komora tyto problémy posune jiným směrem...

pevná velikost 25 mm bohatě stačí

webový rozhraní...u vašich příspěvků je pouze "emailem"

odkazy na úřední desky KVS tam sice je, ale to je asi tak všechno najdeš tam tak akorát o moru prasat, nebo ptačí chřipce , ale o moru včelího plodu ani zmíňka (aspoň na KVS králevéhradeckého kraje o tak je)
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:veterina
> Datum: 14.4.2006 00:22:28
> ----------------------------------------
> milo:
> > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
> .......
>
> Kde na kterém webu jsi to hledal?
>
> Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
>
> http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=51
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Na http://www.beedol.cz/beedolcz.html
Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky.

No a já jsem někde v loni viděl vysvětlení, snad článek ve Včelařství, nebo nějaká metodika, že to slovo OBSEDÁ-LI se vztahuje k obsednutému prostoru, ne celkově ponechanému.
A mám dojem, že jsem si to ještě ústně někde ověřoval.
Ale z logiky textu návodu to jasně vyplývá.
Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.
Jinak jsem byl dotazován začínajícím včelařem, co má dělat, když se mu na všech rámkách líhnou včely, co mají na sobě brouka. Takové zvěrstvo jsem ještě neviděl a tak se, myslím, půjdu podívat a natřít.
Karel

Není nic jednodušího, než emailem požádat o vyhlášku tamnější KVS-ku, tedy jestli ta informace existuje. Je totiž jakýsi zákon o svobodném přístupu k informacím a jestli je důvod, že nejsou informace na úřední desce úplné, tak slušnou formou si oně tím emailem zažádat.
............
Vladimír Navrkal:
> odkazy na úřední desky KVS tam sice je, ale to je asi tak všechno najdeš tam tak
> akorát o moru prasat, nebo ptačí chřipce , ale o moru včelího plodu ani
> zmíňka (aspoň na KVS králevéhradeckého kraje o tak je)
> Vláďa
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:veterina
> > Datum: 14.4.2006 00:22:28
> > ----------------------------------------
> > milo:
> > > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
> > .......
> >
> > Kde na kterém webu jsi to hledal?
> >
> > Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
> >
> > http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?t=51


_gp_
http://vindex.ic.cz

Karel :
>......
> Jinak jsem byl dotazován začínajícím včelařem, co má dělat, když se mu na
> všech rámkách líhnou včely, co mají na sobě brouka. Takové zvěrstvo jsem
> ještě neviděl a tak se, myslím, půjdu podívat a natřít.
.....

A ještě mu řekni, že brouci a roztoči jsou rozdíl. Tak by mohl nechtěně zalarmovat okolí, že má lesknáčka.

_gp_
http://vindex.ic.cz

No dobrá, on to říká správně - varroa destructor, - to jen já používám starou hantýrku.

Jen mi není jasné, co budeme dělat, až se zde objeví lesknáček.
Na něj léky a metodika není. Na varroa destructor je účinný lék(y), metodika, po mnoho let, ale stále zde máme celé ZO které jej pěstují velmi úspěšně.

Místo toho, aby bylo léčivo přístupné všem včelařům a ti si léčili jak nejlépe umí, tak zde pobíhají důvěrníci, co zřejmě závodí jak za socialismu, kdo dřív odléčí.
A na jaře, když se dostaví plody - práce kvapná, hovno platná - tak se k průseru nikdo nezná.

Karel

OK , to je mi jasné já jen reagoval na
> > > milo:
> > > > Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> > > > aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> > > > ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
a na
> > > Kde na kterém webu jsi to hledal?
> > >
> > > Tady jsou na vindexu odkazy na úřední desky KVS v ČR.
protože opravdu zmíňka o moro včelího plodu ani na webu ČSV (http://www.vcelarstvi.cz/cz/pic/mor.png) zkončila v červnu 2005 asi tak jako kdyby mor vč. plodu v ČR již nebyl.
Vláďa

Logicky bych předpokládal, že se zazimují včely v takovém počtu nástavků, které obsedají. Zapálení knotu v podmetu je možné, pokud knot při hoření visí (úl by měl být utěsněn).

> Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne
> někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.

Právě dnes jsem se dozvěděl, že se dotace dle 197/2005 daní. Vyjímku tvoří §6 1a) , 11§ 1a) , §9 1e), ale to ještě za předpokladu, že jde hmotný majek. Nelze takto poskytnutou výši dotaci odepisovat z daní. Neplatí tudiž informace ze školení z Nasavrk, že se dotace dle 197/2005 nedaní. Daní, ale má vyjímky.

Více je v odpovědi pro tajemníka ČSV na serveru ČSV.

http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/stanovisko.pdf
................................
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
> Datum: 22.3.2006 22:42:25
> ----------------------------------------
>
> Prosím Vás. Na serveru ČSV (21.3.2006) se objevila informace od p. Machové jako
> odpověď z ministerstva financí. Jde o odpověď na téma zda podléhá příjem z
> dotace zdanění nebo ne. Vůbec není známo jak byl položen dotaz a z odpovědi
> nejsem moc moudrej. Můžete mě poradit?
> ________________________
> Výpis celého obsahu odpovědi:
>
>        K Vašemu dotazu ze dne 9. 2. 2006 ve věci osvobození příjmů z přijaté dotace
> sdělujeme:
>
>        Vámi uvedenou problematiku upravuje ust. § 4 odst. 1 písm. t) zákona č.
> 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto
> ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, z
> rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského
> fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle
> zvláštního právního předpisu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
> Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické
> zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s
> výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle
> zvláštního právního předpisu. Ve Vašem případě se podle našeho názoru nejedná o
> dotace na pořízení hmotného majetku („investice“) a příjem tudíž zdanění
> podléhá.
>
> ________________________
>
> Mám asi dlouhé vedení ale co mám vyčíst ze závěrečné věty odpovědi úředníka
> ministerstva financí ??? Podléhají dotace u včelaře zdanění nebo jsou
> osvobozeny?


_gp_
http://vindex.ic.cz

DALŠÍ KONTROLY KVALITY MEDU V OBCHODECH

Státní veterinární správa České republiky provedla kontroly medu v obchodní síti. Svědčí o tom část podrobné informace o činnosti SVS ČR, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky.


Zveřejněno na serveru ČSV: 13. 4. 2006


_gp_
http://vindex.ic.cz

Logicky bych předpokládal, že se zazimují včely v takovém počtu nástavků, které obsedají. Zapálení knotu v podmetu je možné, pokud knot při hoření visí (úl by měl být utěsněn).
.......
V některým z loňských či předloňských čísel bylo publikováno pár zajímavých článků o vzniku rojové nálady.
M.j. autoři tvrdili, že se včely "rozhodují" k rojení, když již obsedají prostor ze 3/4.
Souběžně, myslím, že i m.j. Ing.Dvorský a další publikovali, že včely při rozvoji i zazimování reagují na velikost prostoru množstvím "ponechaných" včel v chomáči i jarním rozvojem.
A k tomu ta informace o dávkování léčiva.
Tak jsem v loni začal ve větším dělat to, co jsem dřív dělal jen z nouze a s výčitkami svědomí. Nechal jsem maximum nástavků včelám a šetřil si tak starosti.
Uvidím jak se to osvědčí včelám, ale z provozního hlediska se mi to jeví zatím výhodné.
A je tady i další výhoda. Vzhledem k blízkosti moru, tak odpadá jedna manipulace, při které bych musel hlídat a dost obtížně, aby se nepřesunovaly rámky a nástavky mezi včelstvy.
Teď tam v květnu přivleču jen nástavky s mezistěnami a přerovnám to. No a při medobraní, když to letos budu vědět, tak tam si snad uhlídám, že vrátím nástavky nad původní včelstva. Nebo alespoň stanoviště.

Zajištění souší aby se knim nedostávaly včely, zavíječ a myši, je při větším množství problém, protože speciální místnost jsem chtěl teprve stavět, ale asi z toho sejde.

Vždycky je třeba něco sledovat. Po hlavní snůšce před nakrmením minimální
zásoby. Po nakrmení v srpnu, pokud je teplé září, říjen a třeba i listopad
tak potom jestli neproplodovaly tu část zásob, kterou potom budou potřebovat
v zimě v mrazech, to podle mne prokázala letošní zima. Když třeba 2 /3 zásob
se dodají včelám v srpnu a zbytek řekněme v druhé polovině září, tak se musí
dvakrát nasazovat krmítka, navíc běžná velkoobjemová krmítka v září
nefungují, je na ně zima a ty co já používám pozdě na podzim mají malý objem
a jejich použití v srpnu je proto zbytečně pracné. Je to o tom, ať si každý
vybere tu nejvhodnější variantu.

Co se týká upracovávání včel, pokud zásoby zpracovávají zimní včely, tak
určitě k nějakému opotřebení navíc určitě dojde. Otázka je, k jak velkému.
Přece i v přírodě se vyskytuje pozdní snůška v září a říjnu. Kdyby taková
pozdní snůška měla způsobit zimním včelám nějaké fatální opotřebení, tak by
s největší pravděpododobností přežily jen včely, které by v září a říjnu
sběrací pud nejspíš úplně ztratily. Třeba problém melecitózy by potom vůbec
neexistoval. Jenže ono tomu tak není. Dokud včely létají ven, tak pokud je
co, tak sbírají. Takže si myslím, že onen faktor opotřebení zimních včel se
prostě u nás přehání.
Vývoj krmení pro zakrmování vedl k prosazení velkoobjemových krmítek, které
je většinou problém použít už v září, protože už v této době je v nich cukr
příliš studený. Je docela možné, že upracování zimních včel potom závisí i
na teplotě podávaného cukru a v kombinaci s takovou jednorázovou obrovskou
dávkou, kterou včely z velkoobjemového krmítka musí zpracovat, múže dojít i
na začátku září k většímu opotřebení včel než při pravidelném delším krmení
v uzpůsobených méněobjemových krmítkách v říjnu. Třeba potom dojde k tak
vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
Jinak jsem nějaké porovnání, kde jsem vedle sebe měl včelstva zakrmené v
srpnu a včelstva zakrmené pozdě na podzim nedělal. Ale jinak taková krajní
mez, kdy se včely po pozdním krmení vyvíjejí na jaře normálně je, když po
zakrmení mají ještě ty dva tři týdny dny, kdy létají, tudíž kdy je teplota v
poledne na slunci okolo těch 15 st C a kdy zřejmě zregenurují. Odhaduji
zeslabení takových včelstev na jaře oproti včelstvům nakrmeným v srpnu do 10
20 %
Jinak když do krmítek dám extrémně malé misky, tak objemu 0,3 litrů, jsou
schopny brát cukr i při okolní teplotě okolo nuly, protože pokud je ta miska
nad zimním chumáčem, ohřejou si ji na svoji teplotu. Je to ale podobný
záběr na včelstvo, jako kdyby někdo dával včelám v listopadu a prosinci
medocukrové těsto nebo jako by včely vychovávaly tak necelý 1 dm2 plodu,
takže po měsíci takového krmení jsou skutečně tyto včely silně opotřebené,
jejich úhyn v zimě je pravděpodobný a možnost, že v předjaří zimní včely
vyhynou dříve, než vychovají nové včely a včelstvo zkolabuje, je velice
pravděpodobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 6:20 PM
Subject: Re: krmen?


> Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak
> jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené
> Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc
> hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího
> včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že
> první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá
> úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem
> docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem
je
> zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat
> ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání
> medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva
> nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v
> polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez
> problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné
> samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí
> podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už
> prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše
> doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve
> včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě
> napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento
> způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech
> včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do
> 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti
> pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno,
> ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u
> nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob.
> Zdraví R. Stonjek

Od: Radim Polasek:
> ................Třeba potom dojde k tak
> vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
> včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
> názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
> regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
> tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
.........

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle. Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např. nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu. Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu "fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

To propojení těch vlivů s tím jednoznačně souhlasím. Jinak ale mám v tomto
případě na mysli situaci pozdě na podzim, kdy už plodování nedokáže v žádém
případě vychovat nové zimní včely a tudíž včelstvo jde do zimy s těmi
zimními včelami, co v září a říjnu zpracovávaly zimní zásoby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 12:10 PM

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve
včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle.
Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých
dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního
pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely
nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např.
nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli
nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To
je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu.
Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu
"fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s
vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním
zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař
občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden
rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké
problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní
stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na
generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto
nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jak to tak čtu tak je tady spletono několik věcí které ksobě nepatří Pojem dotace znamená , př. finanční částku na pořízení medometu nebo úlů
TĚCH 146 kč nesprávně nazvaných dotací je příjem za opylování planě rostoucích rostlin Tedy příjem a podléhá dani DOTACI na zimování již nekolik let nedostáváme
A ODEČÍST Z DANÍ MŮŽEŠ JEN DOTACI KTEROU JSI NĚKOMU POSKYTL TY NA BOHULIBÉ ÚČELY a to ještě až od určité částky
A ČÁSTKA POSKYTNUTÁ PO LIKVIDACI MORU JE NÁHRADOU ŠKODY.

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
> Datum: 15.4.2006 08:07:27
> ----------------------------------------
> Právě dnes jsem se dozvěděl, že se dotace dle 197/2005 daní. Vyjímku tvoří §6
> 1a) , 11§ 1a) , §9 1e), ale to ještě za předpokladu, že jde hmotný majek. Nelze
> takto poskytnutou výši dotaci odepisovat z daní. Neplatí tudiž informace ze
> školení z Nasavrk, že se dotace dle 197/2005 nedaní. Daní, ale má vyjímky.
>
> Více je v odpovědi pro tajemníka ČSV na serveru ČSV.
>
> http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/stanovisko.pdf
> ................................
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> > Předmět: Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
>
> > Datum: 22.3.2006 22:42:25
> > ----------------------------------------
> >
> > Prosím Vás. Na serveru ČSV (21.3.2006) se objevila informace od p. Machové
> jako
> > odpověď z ministerstva financí. Jde o odpověď na téma zda podléhá příjem z
> > dotace zdanění nebo ne. Vůbec není známo jak byl položen dotaz a z odpovědi
> > nejsem moc moudrej. Můžete mě poradit?
> > ________________________
> > Výpis celého obsahu odpovědi:
> >
> >        K Vašemu dotazu ze dne 9. 2. 2006 ve věci osvobození příjmů z přijaté dotace
> > sdělujeme:
> >
> >        Vámi uvedenou problematiku upravuje ust. § 4 odst. 1 písm. t) zákona č.
> > 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto
> > ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, z
> > rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského
> > fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý
> podle
> > zvláštního právního předpisu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
> > Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické
> > zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s
> > výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle
> > zvláštního právního předpisu. Ve Vašem případě se podle našeho názoru nejedná
> o
> > dotace na pořízení hmotného majetku („investice“) a příjem tudíž zdanění
> > podléhá.
> >
> > ________________________
> >
> > Mám asi dlouhé vedení ale co mám vyčíst ze závěrečné věty odpovědi úředníka
> > ministerstva financí ??? Podléhají dotace u včelaře zdanění nebo jsou
> > osvobozeny?
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Od: Pepan :
> Jak to tak čtu tak je tady spletono několik věcí které ksobě nepatří Pojem
> dotace znamená , př. finanční částku na pořízení medometu nebo úlů
> TĚCH 146 kč nesprávně nazvaných dotací je příjem za opylování planě rostoucích
> rostlin Tedy příjem a podléhá dani DOTACI na zimování již nekolik let
> nedostáváme
> A ODEČÍST Z DANÍ MŮŽEŠ JEN DOTACI KTEROU JSI NĚKOMU POSKYTL TY NA BOHULIBÉ ÚČELY
> a to ještě až od určité částky
> A ČÁSTKA POSKYTNUTÁ PO LIKVIDACI MORU JE NÁHRADOU ŠKODY.
.......

Pepane, není to tak jednoduché. Jde o účetnictví k daňovému přiznání a dost složité součty příjmů a výdajů, odpočtů, atp.atp. To se tě ale moc netýká, jestli se schováš za ten zákonný limit 40 včelstev osvobození od daně a moc nevystrkuješ růžky. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

"zákonný :-)" limit 40 včelstev osvobození od daně :-))))

Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru měli málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL. fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí, tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny září téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r. 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat. Zdraví R. Stonjek

a průšvih je na cestě, viz r. 2002

V roce 2002 jsem zjistil pozdní snůšku právě když jsem v prvním týdnu srpna kontroloval stav po krmení. To jsem poprvé rozšiřoval a neměl dost sklenic, a tak jsem zjistil stejné množství zásob u krmených i nekrmených včelstev. Moc jsem to tehdy neověřoval, spíše se zaměřil na to co se děje. (Za týden při vytáčeníé jsem pak viděl co se děje). Ale pokud byl můj postřeh správný, tak včely které jsme krmil tolik nenosily z lesa, protože zásoby byly shruba stejné (měřeno s přesností na NN).
I když jsme nakrmil i druhou půlku tak jsem na jaře po nějakém spojování měl skoro o 50% míň včelstev.
To píši proto, že když dojde k takové situaci jako v 2002, tak nepomůže nic. To jen aby jsme nevzbuzovaly plané naděje pro případ katastrofy. V roce 2002 se včely udřely když už měly 5NN zásob. Taková byly nabídka a včely nosily až do konce září. I za nízkých teplot. I když měly roztok v krmítku (nasadil jsem i stropní) tak nosily a nosily.
(jsem si vědom toho rozporu, že v srpnu to vypadalo, že včely které krmím tolik nenosí. V září to pak nefungovalo, to prostě cukr moc nebraly. Doufal jsem, že cukr medovici naředí. Ale nepomohlo to.)

Ale při běžných náznacích melicitózy, se kterou se tady poměrně často setkáváme, tak na to je zakrmení po posledním vytočení nejlepší. U nás začínám krmit po lípě malolisté.

Karel

Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/ a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept. A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra. Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

Já taky doporučuji začátečníkům včasné krmení v srpnu. Protože v té době je
mnohem více teplo, včelstva jsou silnější a zásoby skutečně zpracovávají
ještě letní včely, je snadnější nakrmit - je tepleji, může se použít bez
problémů krmítko typu nádoba v nastavku nebo nárazové krmítko třeba o objemu
15 litrů, nemusí se po snůšce hlídat včely v srpnu a září,aby měly dostatek
zásob, aspoň těch 5 kilo a hlavně pro případnou nápravu je čas až do toho
září a října a někdy i později.

Pozdní krmení je mnohem náročnější, musí se splnit poměrně dost podmínek,
pracuje se s mnohem cennějšími zimními včelami, jejichž úbytek nebo
nezregenerované opotřebení by mohlo znamenat v zimě výrazné oslabení nebo
úhyn včelstev, protože včely už v žádném případě nedostanou čas si nějaké
nové zimní včely vychovat. Zkrátka stačí nesplnit jednu z více podmínek a
včely jdou do zimy bez zásob nebo se zásobami ale se silně opotřebenými
včelami. A to se už napravit nijak nedá, snad jako vyslovené nouzovky v
prvním případě v prosinci třeba i za mrazu přidávat rámky s zpracovanými
zásobami ( jenže kde je sehnat, snad jedině od kolegů včelařů, kteří
nakrmili v srpnu, ale kde by je i oni sehnali v prosinci? Ze včelstev je
tahat nejspíš nebudou) nebo v druhém případě masívní spojování a
doufat, že se dvou až tří včelstev vznikne jedno s dostatečným počtem
dlouhověkých zimních včel pro jarní rozvoj.

Jinak já jsem měl kdysi zažité poslední vytáčení někdy v polovině srpna -
kočovali jsme tehdy k jeteli a potom krmit do poloviny září. To bylo krmení
v zadováku flaškami 0,75 litrů a korýtkovým krmítkem. Aspoň já jsem to tak
nazval, nevím jak jinak se to krmítko jmenuje. Pak jsem si na zadováky
přizpůsobil prosakovací krmítka z flašek od okurek, vycházel jsem z
plechovkových krmítek podobného objemu a principu, které kdysi zkoušel otec
a zjistil jsem, že z oněch včelaři tehdy strašně vychvalovaných
prosakovacích krmítek je už v září krmit problém, včely přestávají brát,
zatímco z korýtkových krmítek lze za určitých podmínek krmit i v polovině
října i později Začal jsem nad tím uvažovat a uvědomil jsem si, že je to
tehdy, když tím korýtkem doteče ten cukerný roztok v podstatě až k
poslednímu plodu do oblasti začínajícího zimního chumáče. No a po nějakých
dalších 15 letech různých oklik v krmení se z tohoto poznatku vyloupla moje
konstrukce krmítka pro pozdní krmení pro nastavky. Původně jsem si taky
myslel, že krmení někdy v říjnu a později znamená automaticky výrobu jarních
slabochů. Potom, když jsem začal ty krmítka využívat, zjistil jsem, že tomu
tak prostě není. Ale je třeba dodržet podmínky. Třeba když do včelstev nacpu
plné zásoby 10 - 15 kilo cukru během teplého týdne v září, to je v září
proveditelné, kdybych krmil tak dvakrát denně, tak bezpochyby slabocha
vyrobím. To je i případ té nárazové pozdní snůšky. Když ty zásoby rozložím
na aspoň tři týdny v říjnu i později, není problém.

Podle mně je problém v přejímání, papouškování a částečné deformaci
pravdivých poznatků. Tak to, že se včely zpracováváním zásob opotřebovávají,
to je jednoznačně pravda a jednoznačně je to prokazatelné. To, že je snaha
krmit brzo, aby zásoby zpracovávaly ještě letní včely, je logické a taky je
to vlastně správné. To, že většina velkoobjemových krmítek pro nastavky je
už v září nepoužitelná, je taky pravda a je to i logické. Ovšem to, co z
toho některým včelařům vychází jako závěr a co se neustále papouškuje pořád
dokola, sice to, že krmením v září a později se automaticky vyrábějí
slaboši, je nesmysl. Ano, mohou se vyrobit slaboši, ale když se dodrží
určité zásady, tak slaboši nevzniknou. Já z toho mám takový pocit, že tady
tím opakováním tohoto tvrzení se tito včelaři hlavně sami sebe utvrzují v
tom, že oni to dělají správně. Ve skutečnosti je správné obojí, jenže někdy
a někde to, někdy a někde ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 10:39 PM
Subject: Re: krmen?


> Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před
> pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento
> nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru
měli
> málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL.
> fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky
> zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli
> jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí,
> tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny
září
> téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až
> při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna
> matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří
> tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s
> nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to
> bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný
> rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu
> a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní
> snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém
> případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r.
> 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří
> krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající
> včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat.
> Zdraví R. Stonjek

DO PŮLKY SRPNA VĚTŠINU,PAK AŤ JE POČASÍ JAKÝ CHCE....včely ví kolik mají zásob a kolik zimních včel je schopných na nich přežít následující zimu,včely cítí jaká bude zima(kromě oddělků),resp.odhadnou podle zásob v jaké síle půjdou do zimy...PAK JE JASNÝ, že v říjnu můžete dát 10 Kg....
pokud je pozdější snůška(září) a všimnu si toho vkládám do druhého nástavku prázdnou souš do prostřed mezi zásoby,vím co potom nosí...

každý přísun sladiny svádí matku k plodování,aby vyrovnala poměr mezi zásobami a sílou včelstva
přirozeně směřují k rovnováze--v říjnu bych ji nedráždil,můžou zásoby proplodovat,prostě si část nechají a ze zbytku vychovají včely ,aby se vešli do poměru včely/zásoby/zima

Jarku, Ty sa podľa vyjadrenia špecializuješ na medovicové medy. Ale priateľ Stojanek
podľa jeho vyjadrenia nemá znášku po 10.7. Asi včelári v iných podmienkách
ako mi. Preto sa snaží dopracovať k silným rodinám, ktoré využijú jarnú znášku.
Môže ju dosiahnúť spájaním dvoch rodín ako to robili maďari v ležanoch.
Do zimy išli z dvoma matkami v jednom úli z veľkými rámikmi - dobrý jarný
rozvoj. Oni na ich rovinách sa špecializovali na agát. Týždeň pred kvitnutím agátu,
jednu matku (starú odstránili) a mladú zatvorili pomocou mat.mriežky
na tri rámiky do stredu úla. Odstránili prepážku. Do kvitnutia agátu vybehol plod
a včely mali prázdné bunky na med. Po vybratí medu rozdelili úl na dve časti
prepážkou. Na jednu stranu presunuli matku a na druhú tie tri zaplodované rámiky.
Nechali na nich jeden matečník, kde včely si výchovali novú matku v druhej
časti úľa. Tento spôsob sa na slovensku neosvečil nakoľko u nás je priebežná
znáška medu. Tento spôsob môžeš použiť len pre nárazovú znášku.
Preto sa u nich osvedčil úľ aj rámik veľkých rozmerov. Tento popis opisuje
v predchádzajúcom príspevku aj priateľ Turčáni.
Druhý spôsob je ten, čo opisuje p. Stojanek. Podnecovať včely po 10.7.
Tým podnecovaním v beznáškovom období matka neprestane plodovať.
Dávať iba toľko čo použijú na výchovu plodu - sledovať váhu a snažiť sa
zakrmiť v naších podmienkách (200 m) do 5.9. Neriskovať !!!
Podrobný popis môžeš naštudovať v knihe Ladislava Bohma "Snoška
s ovocných stromu", vydalo nakladateľstvo Brázda. Samozrejme aj
spájať dva včelstva do jedného veľkého celku. Využijú znážku z ovocných
stromov.

Ladislav Matej

> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

Pozdravujem priateľov včelárov !
Každý má trochu pravdy, ale aj v horských podmienkach sa medovica nevyskytuje každý rok a tak je na mieste začať krmiť už 15. 8.
Často prichádza daždivé počasie a nekrmiť znamená včely oslabiť. V roku 2005 sa to oplatilo. Medovica nebola a Krídlatka sibírska - sachalinska čo zasvinila celé naše chotáre, dava množstvo peľu, ale nektáru veľmi málo.V roku.2004 sme dáváli dole medníky 15.8 a o dva dni prišla taká medovica, že sme mali problém. Blízko Košíc poznám pána Dr. Ilenina, skúseného včelára, ktorý do 30.8.2004 mal plné medníky. Ešte šťastie, že to rýchle kryštalizovalo a medovicový med mal primerané množstvo vody.
Čiže : záleží na krajine, tam kde nie su lesy tak krmiť, v horách je to na zváženie.
Michal Seničan




----------- Pôvodná správa ------------
< Od: jaro <jaro001/=/pobox.sk>
< Predmet: Re: krmen?
< Dátum: 16.4.2006 08:31:39
< ----------------------------------------
< Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
< a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
< nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
< cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
< siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
< A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
< r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
< Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
< problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
<
<
<

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

...Mluvil jsem, a pokud budu mluvit, tak o nástavkovém systému.

Kolik je to až dost (řepky)?
Karel

Několik vět pro slov. kolegu. Chtělo by to více logického uvažování, které vašemu příspěvku dost chybí. Jestli mám včelky od pol. 7 nakrmeny v mém případě na vys. plástu 35 cm.tak jsou zásoby do pozdních snůšek zahuštěny a v přev. míře zavíčkovány. Takové už včely nikam nepřenáší. V případě pozdní snůšky stačí nahodit prázdný medník a snůška se beze zbytku odebere. To beze zbytku je velmi důležité, protože v poloprázdném úle včely plní medník současně s plodištěm a plodiště dosti vydatně. Protože významná pozdní snůška je pouze medovicová máme dost medovice v plodišti a tím riziko při dlouhé zimě a mizerném jaru špatného vyzimování. To že to většinou nějak vyjde neznamená, že je to pro včelky dobře. A z hlediska opotřebení zimní generace? Stačí kupecké počty. Co je výhodnější? Zatížit zimující včely pouze nějakou snůškou, nebo snůškou a potom pozdním krmením s rizikem medovice v plodišti?? Přemýšlivý včelař si jistě odpoví správně. Zdraví R. Stonjek

hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami?

.....
V nástavkovém systému bych to jako problém neviděl. Prázdné nástavky (medníky) postavím nahoru, a co včely přinesou do nich, vytočím. Co nanosí pod již připravené zásoby na zimu, je jejich problém. Ale když už tam mají cukr, tak je to menší problém, než kdyby tam žádný cukr nebyl.
Protože medovicová snůška buď na konci srpna zkončí, a já můžu případně doplnit ještě jednou cukr, nebo ne, to je na uvážení, ale v N systému je místa dost.
Nebo snůška pokračuje do podzimu a je to jedno. Kalamita je to pak tak jako tak, protože včely se udřou.
Tady u nás v srpnu medovicová snůška je, ale malá, a většinou nestojí za vytáčení.
A tady bude asi důvod různosti názorů, i na termín krmení.
Když jsem zde získával zkušenosti, tak od klasiků. A ti často krmili a upravovali plodiště až na konci srpna, kdy vytočili med, a někdy i plodiště, podle toho, jak se obávali komplikací způsobených medovicí v zimních zásobách.

Já jsem z toho měl strach a tak jsem na (pro N systém doporučované) krmení větším množství cukru v červenci přecházel postupně a opatrně. A zjistil jsem, že pouhá medovice (ne melicitozní) v přiměřeném množství v zásobách včelám neškodí.
Ale to asi platí pro nástavkové úly a zimování ve větším prostoru a silnějších včelstev, protože tam je spotřeba na 1 včelu menší a hlavně odvodňování výkalových váčků funguje jen u neuteplených úlů - v chladu. U zůžených včel v zateplených úlech ne, a to je možná zdroj problémů.

Takže přátelé, pokud tady zapředeme nějaký nelítostný boj, bude možná dobré napsat, co kdo pro jaký systém doporučuje.
Svůj názor na krmení na 15-20 kg zásob od konce července rozhodně nechci vnusovat někomu, kdo zimuje na několika zůžených rámcích v jednom prostoru, a třeba v oblasti, kde jaro přichází o měsíc dřív. Tam s možností krmení 6kg cukru v září nehodlám polemizovat a ani je nepovažuji za nemožné a nevhodné. A naopak.
Karel

Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu.

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

.......
Jseš dobrej. Já mám taková včelstva problém dostat do kondice, aby nanosily z řepky plnej medník.
Ale když nanosí, tak pastuju. A začínám mít na pastovaný med zákazníky.
Řepka se do doletu mých včel dostala teprve nedávno, a vážím si jí. Vyplňuje mi díru ve snůšce.
Karel