76368

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Eman (194.149.115.135) --- 16. 2. 2006
Re: Sedimentace a kvaení medu v nádobě (14546) (14549) (14552) (14558) (14559) (14713)

Souhlas. hustomer nebrat. Refraktometr je dobra investice. Naucis se s nim urcovat hustotu medu podle zpusobu vtekani medu do hladiny (maslickovani) a pohledem na teplomer.

Nemate tu nekdo prebytecny refraktometr na zjistovani cukernatosti mostu?

Priatelovi Turcanimu by som chcel vela podakovat za perfektny prispevok 14712, predovsetkym jeho zaver.

=====================
Jan Cervenka
ten hustomer za 160 kc nedopurucuji, (takovy ten skleneny valec naplneny kovem), k memu uzasu, po premereni refraktometrem mel med co mi nameril hustomer 22 % 18 a co mi nameril 18 % 21

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: Ze zakladenych sousi med horsi kvality? (14702) (14707) (14708) (14712)

Od: Anton Turcani :

> Čiastočne som sa vo Vašich komentároch
> dozvedel že voda čierna, no nedozvedel som sa prečo a z čoho, aspoň nie
> všetky príčiny. A práve čierna farba a ostrá chuť medu pochádza od
> prítomnosti propolisu, ktorý včely používajú na dezinfekciu vnútra bunky, v
> ktorej včely vychovávajú plod.

> To, že včely poťahujú vrstvičkou propolisu aj
> novovystavaný plást, zistíme jednoduchým pokusom. Vložte panenský plást
> niekoľko rokov po sebe vo včelstve bez jeho zaplodovania, potom ho vložte
> na vyčistený tanier v slnečnom tavidle, zistíte, že ten plást nie je z
> čistého vosku, ale na plechovom tanieri ostane vrstva propolisu, akoby
> odlačky jednotlivých buniek.
.............

Nechci hledat problém . Ale u toho nezaplodovovaného plástu bych to typoval na propolis zanešenej pohybem noh včel po prostředí úlu a sedimedt z nektaru. Něco podobného je vidět při silně pylové (např. slunečnicové) snůšce jasně.

To, jestli skutečně potahují včely po vyběhnutí plodu nějakou nanovrstvou "leštěnky" s příměsí propolisu nedokazuje, že ji med posléze nenaruší a nedostane se ke zbytkům exrementů od larev atp.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: Sedimentace a kvaení medu v nádobě (14546) (14549) (14552) (14558) (14559)

Dne sobota 11 února 2006 19:30 Stonjek napsal(a):

> začátečnickou nezkušeností. Toto nebezpečí v převážné míře ohrožuje medy
> vytočené do 1. 6. Pak je situace výrazně lepší. Stačí si ve VUVČ Dol
> objednat hustoměr na obsah vody v medu a současně s tím používat nějaký
> vhodný teploměr. Měřič stojí 170 Kč a určitě ho pošlou. Kdo uvádí na trh

Zdravim,

ten hustomer za 160 kc nedopurucuji, (takovy ten skleneny valec naplneny
kovem), k memu uzasu, po premereni refraktometrem mel med co mi nameril
hustomer 22 % 18 a co mi nameril 18 % 21 . Sam si asi koupim refraktometr - u
p. Lofelmana to vychazi nejlevneji.


S pozdravem Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.173.249) --- 15. 2. 2006
Re: Ze zakladenych sousi med horsi kvality? (14702) (14707) (14708)

Je úžasné čo si človek v komentároch všetko prečíta. To čo ja chcem napísať ešte nikto z Vás nenapísal (aspoň tie, ktoré som čítal). Možno sa niekto nahnevá a nazve ma volom. Nič sa nestane, veď miečo znesiem.
Tešte sa, vaša reakcia bude adresná, lebo moje meno, ktorým uvádzam každý svoj komentár, je skutočné. Ten kto chce serióznu radu, či odpoveď mi pošle meil domov. Neraz so to stalo a nielen zo Slovenska, ale i z Poľska či Česka.

Teraz k veci. Čierny plást, svetlý plást a panenský plást. To všetko sa vo včeľom úli nachádza i keď panenský plást získame len v tom prípade, keď osadíme npr. roj do úľa bez plástovej predlohy. Takto chov včiel už nie je možný, neuspeli by sme, i keď by sme vylisovali čistý med, ale v konkurencii by sme neobstáli. Iba ak by sme prešli na švédsky spôsob, ktorí do medníkových debničiek vkladajú na špeciálne závesy medzisteny bez drôtenej výstuhy a med lisujú - bolo to v OVP. Ale to nie sú panenské plásty bez akýchkoľvek patogénov, lebo medzistena môže byť nimi "zásobená" z výroby. Či chceme alebo nie, musíme vystavané plásty postupne dopĺňať novovystavanými a prekladať stále vyššie a najstaršie odobrať, vytáčať a vyraďovať. Iba ak v medníkoch budeme preferovať vystavané plásty bez plodovania do nich (budú bez košieľok a exkrementov od vyvíjacujúceho sa plodu a v plodiskách pravidelne pridávať medzisteny a staré čierne plásty priamo z plodiska vyraďovať. Podobne ako v Dadantoch. Zkomplikujeme si včelársky život, ale náš med bude skoro čistý. Čistý nebude lebo vosk bude obsahovať fumigačné rezíduá, alebo vždy keď budeme včelstvá fumigovať, panenské plásty budeme z úľa odoberať. Kto bude presvedčný, že med dorobený doterajším spôsom je na priamu konzumáciu nevhodný, dokáže uskutočniť aj to čo som v predchádzajúcej vete doporučil.

Je isté, že staršie tmavé a čierne súše sú znečistené čo dokazuje tmavá voda po vyváraní týchto plástov. Čiastočne som sa vo Vašich komentároch dozvedel že voda čierna, no nedozvedel som sa prečo a z čoho, aspoň nie všetky príčiny. A práve čierna farba a ostrá chuť medu pochádza od prítomnosti propolisu, ktorý včely používajú na dezinfekciu vnútra bunky, v ktorej včely vychovávajú plod.
Toto všetko sa dozviete v každej dobrej publikácii o včelách, kde sa podrobne popisuje čo urobia včely predtým, ako matka položí vajíčko do bunky. Potvrdzuje to i moja prax lebo som to často pozoroval. Včely skutočne pokryjú vnútro bunky, v ktorej ostala košieľka po zvliekaní dospievajúceho imága, proplisom. Včely ihneď po vyliahnutí imága vyčistia bunku od nečistôt a košieľku pokryjú propolisom a dokonale vyleštia. Tento istý úkon včely robia i v novopostavenej medzisteny a len potom matka položí vajíčko do čistej kolísky- kolébky, a vyliahnutej larvičky v čistom prostredí venujú svoju starostlivosť až kým včeliu larvičku nezaviečkujú.
A práve vrstvičky mikrofilmu poropolisu, ktorých môže byť za rok až 18-21 instarov a keď je takýto plást ponechaný v plodisku niekoľko rokov, tak sa toho nazbiera až, až. To, že včely poťahujú vrstvičkou propolisu aj novovystavaný plást, zistíme jednoduchým pokusom. Vložte panenský plást niekoľko rokov po sebe vo včelstve bez jeho zaplodovania, potom ho vložte na vyčistený tanier v slnečnom tavidle, zistíte, že ten plást nie je z čistého vosku, ale na plechovom tanieri ostane vrstva propolisu, akoby odlačky jednotlivých buniek. Je aj iný príklad. Ak tavíte staré čierne plásty na vosk vo vriacej vode, často získate aj tmavý a niekedy až čierny vosk. Ak takýto vosk pretavíte v slnečnom tavidle, získate pekný žltý vosk. Tanier však musí byť len v miernom sklone, aby s voskom nestiekol doäho aj propolis a vosk potom nebude žltý ale mierne šedý.
Na záver vyslovím poučenie, nerobte problém aj tam kde nemusíte. Med, ktorý vytáčame pri dodžaní technických a hygienických zásad je dobrý a kvalitný. Len aby každý rok bol. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 15. 2. 2006
plástečkový med

jinak sem viděl i plný rámek jen s 5 šestihranými otvory pro vložení mezistěny s potravinářského vosku :

na západě populární ,teda až na ten plast dobrej nápad

http://www.beeosphere.com/Default.aspx?tabid=227

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 15. 2. 2006
Re: vytáčení panenských souší (14638) (14666) (14692) (14696) (14701)

pokud neděláte byznis s voskem panenské souše postavené s mezistěny potravinářského vosku nebo na divoko, tak med lisovat...(samozřejmě souše bez plodu - pro rypáky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.75.141) --- 15. 2. 2006
Re: Ze zakladenych sousi med horsi kvality? (14702) (14707) (14708)

Zdravím a dovolím si pár slov k "ošklivému" medu s černých souší. Při čtení vlákna mi připadne, že ve víru diskuse jste/jsme si trošku pozapomnměli vytyčit alespoň náznakové "mantinely". Nikdo se nezmiňuje z JAK starých souší med má na mysli, a zanedbává se spousta dalších vlivů, například mám za to, že to jde i naopak, že bílé panenské dílo se tmavým medem barví. Taky zkouška s vypráním souší myslím je neadekvátní probíranému problému. Takže já osobně naprosto nemám nic proti medu, který je uložený v "žemlově hnědých" souších, které pokud možno neprošly zimováním. A že černé souše nepatří do úlu, je mimo diskusi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 15. 2. 2006
Re: Ze zakladenych sousi med horsi kvality? (14702) (14707)

jestli je souš zakladená nebo ne je medu vcelku jedno, to podstatné je spíš kolika prošla léčeními a z toho důvodu kolik má v sobě rezudií, které se můžou dostat do medu...

je to jak s ponožkama, můžete je nosit týden i jeden den,nohy to snesou, záleží co snese vaše svědomí a okolí...

......?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re:Ze zakladenych sousi med horsi kvality? (14702)

Radek Krusina:
> -       I rozbory medu prováděné SVS dle Gustou uvedeného článku
> neprokázaly nekvalitní med od českých včelařů (jak jsem tuším včera četl
> informace ze sjezdu)
........

Já věřím trochu jiným způsobem než přes nepřesnou a hlavně obecnou informaci chápajíc "mezi řádky". Já si myslím ,že je taková nezveřejněná tabulka jediná, která může prokázat kvalitu českého medu. Ne nějaké povrchní konstatování pana, paní neznámé. Doufám, že by se tohoto mohl chytnout i člověk a specialista z oboru, který je účasten i na této konferenci. (Dr. Hubač)
_________
Radek Krusina:
> Pokud by opravdu tmavé souše snižovaly kvalitu medu a je to prokázané, měli
> bychom to jistě změnit všichni.
......

Podívej. Byly provedeny oficiálně výzkumy na přítomnost původce choroby Clostridium botulinum v medu. (Přidal, Včelí produkty)Je v něm skryt původce typu kojeneckoho botulizmu a to není žádná sranda. Některé analýzy přítomnost potvrdily, některé ho vyvrátily. Já mám teorii, že právě čistota a stáří stěn buněk může být s touto chorobou propojena, protože v pojednání ve stati o problému, kde není známo proč se někde nevyskytne a někde je vysoké CFU(počet kolonií na agaru), by to bylo možnou příčinou.

Na agaru se právě ta čistota nejvíce umí ukázat, protože to je např. jedna z více metod ve spojení s obsahy těl včelích larev ke zjišťování a růstu B.l.l.(mor), nebo M.p. ; P.a. (hniloba). (Zdroj a přesné složení živné půdy na mor je někde na internetu) Tudíž med je v přenosu např. moru nejritičtější. A s tím je propojena i infikace plástů touto chorobou a posléze zdrojem nákazy, který přejde opět do medu.

Včela donese nektar a jeho zahušťování a vznik medu je propojen s nasáváním a vyvrhováním do medného volátka. Enzymy, které se přitomto uvolňují do medu a takto kolují, podle mě fungují ve spojitosti s obsahem vody právě jak "pračka s programem máchání" povrchu včelích buněk. A to nemluním o nečistotách, které zůstávají hluboko v mezivrstvách po svlékání larev.

Já to beru jednoduše a to tak, že kdo neobměňuje včelí dílo pravidelně, je pr...preclík :-). (zprominutím) A tu laxnost proč neobměňovat zdůvodňuje docela dost včelařů nějakým českým kanaďanem, o kterém byl článek kdysi ve Včelařství. Tam bylo jeho dílo v takovém stavu, že jej včely už i vykusovaly. To je podle mě (znovu zprominutím) chovatelská prasárna nejvyšší třídy.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 15. 2. 2006
Re: Ze zakladenych sousi med horsi kvality? (14702) (14703)

Hele Dezy trochu se zklidni.Se vším souhlasit nemusím a ty taky ne.Nicméně logicky je jasné, že příliš staré-tmavé plásty pro včely nejsou takovým přínosem.I když je vidět, že některé plásty jsou u včel oblíběnější než jiné.Zpravidla to bývají ty tmavé, kterých bych se rád zbavil.Jednou jsem měl třeba takový plást se zavíčkovaným plodem a chtěl jsem ho dát tavit, dal jsem ho do medníku-bez včel až nahoru.Jelikož nepoužívám mřížku, matka prošla z 2nástavkového plodiště přes další dva nástavky částečně zanešené medem až nahoru a po vylíhnutí včelek ho znovu zakladla. Jiných světlejších plástů si ani nevšimla.Je otázkou, zda včelky skutečně vykoušou staré košilky, zatím to podle mne vypadá spíš na to, že se např. průměr buňky a tím velikost včelek stářím plástu zmenšuje.Také když jsem řešil uskladnění plástů přes zimu, abych je měl na jaře k disposici a svěřil jsem se jedné zkušenější včelařce, tak mi řekla.Nech je stavět!Čím víc tím líp.Zbavíš se nosemy a i snůška bude větší.Musím jí dát zapravdu.Nedá se ani říci, že tím, že by se včelky zdržely stavbou a já tím přišel o med.Přinesou ho možná o polovinu víc než do starého díla.Také si myslím, že kdo to odvíčkovává ručně potvrdí, že víčka na starších plástech se sundavají o dost hůř.Takže teď jsem si trochu ulevil a jdu dom.Zítra si zase zabzučíme. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 15. 2. 2006
RE: (14690) (14691)

Ale můžeš pak vydávat med za mateřídouškový.
Honza

-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Wednesday, February 15, 2006 12:38 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:

Od: Havlik:


> Takže včera jsme se dozvěděli, že např. s přípravkem Thymol, ...
.....
nebo Apilive. (to je patentovaná éterická směsice)


Je to zjistitelné i v medu. Dokonce i senzoricky čichem to jde zjistit.
Éterické oleje jsou problematické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 15. 2. 2006
Re: Ze zakladenych sousi med horsi kvality? (14702) (14703)

Musím se Gustava zastat.Je to tak. Z černých souší je med horší kvality a barvy. /Chuť vůně/ V Dole jsem na jakési přednášce dr. Kamlera vyslechl názor, že med získaný vyplavením ze starých plástů se nedá použít ani na vaření medoviny. Ale kdo nechce, neslyší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dezy (84.47.73.113) --- 15. 2. 2006
Re: Ze zakladenych sousi med horsi kvality? (14702)

Priateľ Gusta tu už popísal množstvo sprostostí, ktoré už pomali nikto nečíta. Je predpoklady sú ako analýza a tá dokázala hovno.

analýza dokázala hovno
analýza dokázala hovno
analýza dokázala hovno
analýza dokázala hovno
analýza dokázala hovno


Přátelé, co si myslíte popřípadě víte o získávání medu z tmavých souší?
Podle toho, co píše přítel Gusta, by to vypadalo, že každý med vytočený ze zakladených plástů je horší kvality než z díla, které nebylo zakladeno.

Gustimilián Pazderka napsal:
>1.Když si ohřeješ vodu na 30 - 35° a vyzkoušíš takové " čisté" souše nějak vyprat. Po takových 10 kusech ti bude vizuálně jasné, co se dostává do takového medu. A hlavně tu vodu ochutnej. Potom ten smrad (ocas) dokážeš identifikovat v medu snadněji.
>2...Dojdeš nato, že med nemá obsahovat patogenní látky a tím může být i otázka na druhou otázku.
>3.Rozbory se drží pod pokličkou na SVS. zeptej se (jí), co je průkazem v analýzách infikovaného medu speciálními koloniemi bakterií.
>4.Zeptej sám sebe, jak je tvůj med kvalitní,... a potom podle toho tak máš ty a přátelé, kterým poskytuješ med, kvalitní stravu. A to zjistíš z analýz na koliformní bakterie.
……………………..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 15. 2. 2006
Ze zakladenych sousi med horsi kvality?

Gustimilián Pazderka napsal:
>1.Když si ohřeješ vodu na 30 - 35° a vyzkoušíš takové " čisté" souše nějak vyprat. Po takových 10 kusech ti bude vizuálně jasné, co se dostává do takového medu. A hlavně tu vodu ochutnej. Potom ten smrad (ocas) dokážeš identifikovat v medu snadněji.
>2...Dojdeš nato, že med nemá obsahovat patogenní látky a tím může být i otázka na druhou otázku.
>3.Rozbory se drží pod pokličkou na SVS. zeptej se (jí), co je průkazem v analýzách infikovaného medu speciálními koloniemi bakterií.
>4.Zeptej sám sebe, jak je tvůj med kvalitní,... a potom podle toho tak máš ty a přátelé, kterým poskytuješ med, kvalitní stravu. A to zjistíš z analýz na koliformní bakterie.
……………………..

Přátelé, co si myslíte popřípadě víte o získávání medu z tmavých souší?
Podle toho, co píše přítel Gusta, by to vypadalo, že každý med vytočený ze zakladených plástů je horší kvality než z díla, které nebylo zakladeno.
Souše jsem neluhoval, tak jak popisuje Gusta, ale přeci se mi zdá, že máčet souše ve vodě a vytáčet med z plástů, které předtím včely vyčistily, je rozdíl. Možná by se ty tmavé souše musely máčet v medu, který má jiné vlastnosti než voda. A také je otázka, jestli ty látky co se z košilek do medu případně dostávají, medu ubírají na kvalitě, nebo ho činí typickým. Vždyť to je všechno ze včel.
Ale to jsou jen mé laické úvahy.

Moc o tom nevím, tak se ptám.
-       Je opravdu med z tmavých plástů horší kvality, nebo je to jen reklama?
-       Pokud si myslíte nebo víte že ano, jak se snížená kvalita dá prokázat?
-       Sledovali jste někdy jinou chuť nebo barvu u medu z tmavých souší než z nezakladených?
-       Víte něco o tom, jak je to v zahraničí?

Já vycházím z toho, co jsem četl nebo slyšel o medu:
-       med zabíjí v podstatě všechny bakterie (mimo mor včelího plodu), protože jako nasycený cukerný roztok je vysaje.
-       Při vytáčení jsem nepozoroval různou barvu ani chuť medu podle toho z jak tmavých souší byl med vytáčen. (používám různě obojí) Snažím se vytáčet spolu nezakladené souše, a jsem k nim při vytáčení šetrnější. Čeho jsem si všimnul, že spíš než tmavost souší se projeví na barvě medu to, z kterého včelstva souše beru – při převaze nějaké snůšky to přičítám tomu, že některé včely najdou jiný zdroj.
-       I rozbory medu prováděné SVS dle Gustou uvedeného článku neprokázaly nekvalitní med od českých včelařů (jak jsem tuším včera četl informace ze sjezdu)
-       Již zakladené souše včely čistí a připravují pro uložení medu.
-       Při vytáčení nevystříkne z buňky všechen med a vždy na stěně něco zůstane.
-       Neslyšel jsem zatím o nějakých odborných článcích, které by dokládaly zhoršenou kvalitu medu ze zakladených souší. Spíš se vždy jednalo o tvrzení těch, kteří med takto produkují.
-       Tmavé souše byly v literatuře doporučovány do medníku jako pevnější.

Pokud by opravdu tmavé souše snižovaly kvalitu medu a je to prokázané, měli bychom to jistě změnit všichni.
Zatím mi to ale připadá jen jako reklama se snahou získat výhodu před těmi, kteří vytáčí med ze zakladených souší.
Rád se ale nechám přesvědčit pádnými argumenty.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 15. 2. 2006
Re: vytáčení panenských souší (14638) (14666) (14692) (14696)

To nebude příčina boření.U mého staršího ručního medometu jsem rázy nepozoroval, pokud nepočítám vibrace způsobené nevyvážeností plástů.Spíše se projevuje odstředivá síla, když jsem moc hamižný a pokouším se plást "vyždímat".Doporučuji křehké plásty při prvním vytáčení točit na nízké otáčky i za tu cenu, že část medu v buňkách zůstane.Ten med se přece neztratí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka P. (217.115.253.145) --- 15. 2. 2006
Re: panenské souse - plástečkový med (14638) (14666) (14671) (14694)

Téma plástečkový med mě také zajímalo a již dříve jsem na internetu našel stránky s tímto tématem, kde je také možnost sadu pro plástečkový med objednat. Je tam také nějaké povídání o tvorbě plástečkového medu v těchto plastových výliskách. Pro začátečníka jako jsem např. já je tam i poučné počtení jak na to. Adresa: http://www.cmail.cz/hajdamach/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Aleš Příleský (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re:panenské souse - plástečkový med (14638) (14666) (14671) (14694)

Myslím, že odbyt - jako "kusovka" v desítkách kusů, nikoliv velkoseriový produkt, je docela dobrý v letních měsících bezprostředně po odebrání včelkám. Pokud dojde ke krystalizování, prakticky neprodejné.
Jde samozřejmě také o celkový vzhled obalu, potisk štítku a úsměv na tváři prodávajícího atd.

Potíž je v tom, že jako mezistěny pro plástečkový med se musí užít speciální "potravinářské" = čistější, mezistěny

Přesnější informace má určitě př. Hajdamach

Aleš Příleský

> ----------------------------------------
> Když už jsme u tématu panenských souší, měl bych otázku.
> Má někdo z vás zkušenosti s produkcí plástečkového medu?
> Jak je to v naší republice s odbytem?
>
>
> Arnošt
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: panenské souse - plástečkový med (14638) (14666) (14671) (14694) (14695)

Díky za zprávu!
Možná bych to letos zkusil .... musím jen vymyslet, jak to dostat do mých
rámků ... mám v medníku výšku 168. Jestli bys byl ochoten mi poradit, tak
bych se v sezóně ozval ....

Nemáš někde uložený ten původní email, ve kterém jsi tu metodu popisoval?
Možná by stálo za to znovu oživit co jsi psal. Nevěřím, že jsi od té doby
metodu nevylepšil (tedy v případě, že tu těch 8 let plástěčky prodkuješ).
Jsou to takové okrajové metody, kterými se běžně včelaři nezabývají.

Došel jsem k tomu, že bych se tim zabývat mohl tím, že jsem s pár lidmi při
konverzaci na téma včely (většinou nevčelaři) došel k jejich vzpomínkám na
mládí, když jim dědeček vyřízl kus plástu, a oni ho mohli cucat a bylo to
moc dobrý. Je jasný, že panenský plást ještě teplý vytažený ze včelstva to
není. Ale i tak si myslím, že by to úspěch mít mohlo.

Má někdo zkušenost se zobchodováním těch plástečků?
Má někdo kontakt na dodavatele těch plástečkových rámečků s mezistěnou?
Myslím, že to musí být mezistěna z panenského díla....určitě to někdo
vyrábí, protože vím, že se to prodává í produkuje....

Kolik za to dávají obchodníci? Abych měl nějaký pojem k vyjednávání, aby mě
obchodník moc nenatáhnul... myslím tím obchodní zkušenosti a ceny např. z
minulého roku.

Díky za zprávy.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "josef_Sroll" <josef.sroll/=/post.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 15, 2006 1:24 PM
Subject: RE: panenské souse - plástečkový med


Na plástečkový med jsem používal "stavebnici", kterou dříve bylo možno
objednat na dobírku. Byly to šestiboké plastové rámečky s výseky mezistěny
a transportní krabička na jeden plásteček. Osvědčily se velmi dobře. Svou
chovatelskou metodu pro produkci plástečkového medu jsem popisoval před cca
8 lety v jedné konfeře. Podmínkou je rok s dobrou snůškou, neboť plástečky
se vyjímají z úlu až po úplném zavíčkování. Plástečky by nikdy neměly
obsahovat dílo, ve kterém se líhnul plod. Produkce je výrazně nižší, než u
vytáčeného medu, obvykle se cena určuje podle hmotnosti jako dvojnásobek
ceny medu, přičemž se za hmotnost bere celý plásteček i s pomocnou
konstrukcí.

Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: MODERNÍ VČELAŘ 2/2006 - předjaří (14393) (14659) (14668) (14669) (14670)



>> Hlavní důvod je, že to američani řežou ze stejnýho 3/4" prkna
>> jako stěnu nástavku.

> Je prvda, že to někteří tvrdí. Rozměr 27x19 tam zrovna moc nepasuje. Čistá
> 3/4" by byla 25x25 mm. Proč potom není stejná i spodní loučka a boční?

3/4" = 0,75 * 25,4 = 19,05 mm

horní loučka je 3/4" (19 mm) silná (tlustá)
spodní loučka je 3/4" (19 mm) široká

boční loučky se kvůli šířce35 mm vyplatí řezat z fošen

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 15. 2. 2006
RE: vytáčení panenských souší (14638) (14666) (14692)

> Zajímalo by mě, proč je s praskáním plástů problém právě při
> ručním vytáčení
> a ne při vytáčení pomocí motoru... ?

Pri vytaceni motorem je nabeh a brzdeni plynule,
bez razu, pri toceni klikou se nevyhnes prudsim
razum, diky nimz se dilo spise probori.

Martin

--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.1.375 / Virus Database: 267.15.6/257 - Release Date: 10.2.2006


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef_Sroll (e-mailem) --- 15. 2. 2006
RE: panenské souse - plástečkový med (14638) (14666) (14671) (14694)

Na plástečkový med jsem používal "stavebnici", kterou dříve bylo možno
objednat na dobírku. Byly to šestiboké plastové rámečky s výseky mezistěny
a transportní krabička na jeden plásteček. Osvědčily se velmi dobře. Svou
chovatelskou metodu pro produkci plástečkového medu jsem popisoval před cca
8 lety v jedné konfeře. Podmínkou je rok s dobrou snůškou, neboť plástečky
se vyjímají z úlu až po úplném zavíčkování. Plástečky by nikdy neměly
obsahovat dílo, ve kterém se líhnul plod. Produkce je výrazně nižší, než u
vytáčeného medu, obvykle se cena určuje podle hmotnosti jako dvojnásobek
ceny medu, přičemž se za hmotnost bere celý plásteček i s pomocnou
konstrukcí.

Pepa


-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Wednesday, February 15, 2006 1:09 PM
To: Vcelarska konference
Subject: panenské souse - plástečkový med

Když už jsme u tématu panenských souší, měl bych otázku.
Má někdo z vás zkušenosti s produkcí plástečkového medu?
Jak je to v naší republice s odbytem?


Arnošt




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 15. 2. 2006
panenské souse - plástečkový med (14638) (14666) (14671)

Když už jsme u tématu panenských souší, měl bych otázku.
Má někdo z vás zkušenosti s produkcí plástečkového medu?
Jak je to v naší republice s odbytem?


Arnošt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: panenské soue (14627) (14630)

Mluvíš slutečně o panenských souších a nikoli o dosud nezakladených
vystavěných mezistěnách? To je trošku rozdíl. Obzvlášť pri vytáčení.
Skutečně vytáčíš "panenské dílo" !?
To by mě technoligicky zajímalo, když to není ani nadrátkované.... u nízkých
rámků bych tomu věřil, ale u výšek rámku 24cm apod ???
Navíc panenské dílo je povětšinou trubčina a včely do něj zanášejí med jen
když je nával snůšky a málokdy tam mám zavíčkovaný med.

Nemícháme tu hrušky s jablky?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>


Bez problémů je přidávám do plodiště v období, kdy je možné již přidávat
mezistěny.

Protože rozšiřuji, jsem nucen vytáčet i z panenských souší. Mám obyč. starý
12V pohon a daří se mi květové medy vytáčet i bez většího poškození. Když
se takto vytočený plást přidá do plodiště, včely jej hned berou do péče a
matka při vhodném umístění i zaklade.

Někdo doporučuje nedostavěné plásty nechat změknout na sluníčku, ale já
jsem nutnost tohoto kroku nezjistil. V plodišti je větší teplo.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 15. 2. 2006
vytáčení panenských souší (14638) (14666)

Zajímalo by mě, proč je s praskáním plástů problém právě při ručním vytáčení
a ne při vytáčení pomocí motoru... ?
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 14, 2006 9:15 PM
Subject: RE: panenské souše


To je zločin pochybovat o možnosti panenských plastu v medniku. Mel by
jste používat pouze panenske a to proto, ze obsahuji méně rezidui leciv,
neobsahuji kosilky s výkaly larev, které včelař v medu cítí (škrábání v
krku medu z tmavých plástů)
Jediný problém je při vytáčení v medometu s ručním pohonem.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: (14690)

Od: Havlik:


> Takže včera jsme se dozvěděli, že např. s přípravkem Thymol, ...
.....
nebo Apilive. (to je patentovaná éterická směsice)


Je to zjistitelné i v medu. Dokonce i senzoricky čichem to jde zjistit. Éterické oleje jsou problematické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 15. 2. 2006

Ale hlavně se u nás používají takové metody léčení, kdy je na včelstvo
použito mnohonásobně méně aktivní látky než při metodách v zahraničí. Takže
zahraniční vosky by mohly být kontaminovány zbytky léčiv mnohem víc.R. Polášek
Takže včera jsme se dozvěděli, že např. s přípravkem Thymol, který je povolený k léčení pro BIO provozy,v Rakousku se prý zjistila velká rezidua ve vosku.Výsledky vyšetření by prý měly být na stránkách SVS.I léčiva používaná i u nás ,mají v zahraničních voscích prý mnohem větší obsah, protože je jiný způsob aplikace a hlavně dávkování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
RE: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677) (14680) (14682) (14684) (14685) (14688)

Od: josef_Sroll:
> Nejsi vyhledávač, ale jsou jiní, ...
.......

Mistře vyhledávači, kde je výsledná tabulka z těch stovek analýz, které byly provedeny na území ČR během a do r. 2005, v rámci dotované akce "monitoringu" ?

Že by se došlo v ní na ledacos, se nemusím ani domnívat. A tvoje alergie na zpracovatele je poněkud zastaralá. :-))

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef_Sroll (e-mailem) --- 15. 2. 2006
RE: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677) (14680) (14682) (14684) (14685)

Nejsi vyhledávač, ale jsou jiní, kteří umí spustit internet. A hleďme:

1.případ:
fa MEDOKOMERC spol.s r.o., Čestín pro: PeMaP s.r.o., Na Hrázi 60, Přerov
země původu: Česká republika, Slovensko, Čína, Argentina
nalezeno: streptomycin, sacharóza

2. případ:
Moravia produkt - Češka, Nejdecká 171, Lednice        
nalezeno: sulphathiazol, streptomycin, tetracyklin, chlortetracyklin

zdroj:Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
http://www.szpi.gov.cz/cze/default.asp

konkrétně:
http://www.szpi.gov.cz/cze/tisk/article.asp?id=56877&cat=2162&ts=6ec23

Dojemná péče dovozců medu o naše zdraví, když nám nabízí med s antibiotiky a
sulfonamidy. Kam se hrabe náš med s pylem, ještě že je máme.

Pepa

P.S. Kde je to držení pod pokličkou? Vymýšlet si a lhát vůbec není hezké.




-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Wednesday, February 15, 2006 11:28 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: panensk? soue

Od: Radek Kruina :

> Gusto, tím chceš říct, že med z tmavých souší je nekvalitní, či
> zdravotně závadný?
> Pokud to tak je, existují na to nějaké rozbory?
> Nemělo by se to potom dostat do veterinárních zákonů?
> Celé generace před námi jedly nekvalitní med?
........

Ty máš ale otázek. Nejprve se zeptáš na jedno a potom chceš po mně, abych se
stal knihovníkem a hledal za tebe. Otevři si zákony ČR, (můžeš jít i na
vindex, kde mám v odkazu "mapa vindexu" i odkazy na zákony již s heslem)...
No a zkoumej a hledej. Dojdeš nato, že med nemá obsahovat patogenní látky a
tím může být i otázka na druhou otázku.

Rozbory se drží pod pokličkou na SVS. A že jich bylo hodně, dokazuje
Včelařství 2/2006 ve článku s pěknou p. veterinářkou.Takže můžeš se jí
zeptat. , popř. vyžádat zprávy o výsledcích těch vzorků. A zeptej se jí co
je průkazem v analýzách infikovaného medu speciálními koloniemi bakterí.
Nato se doufám také dělaly rozbory.

Další ??
Je to většinou v prováděcích předpisech. Tak si to pohledej. Nejsem
vyhledávač. Naco máš internet?

A poslední. To se zeptej sám sebe, jak je tvůj med kvalitní,... a potom
podle toho tak máš ty a přátelé, kterým poskytuješ med kvalitní stravu. A to
zjistíš z analýz na koliformní bakterie.



_gp_
http://vindex.ic.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
RE: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677) (14680) (14682) (14686)

Od: josef_Sroll :

> Takže zahraniční med pochází výhradně z panenského díla. Prosím, ať se
> přihlásí, kdo tomu věří, přijedu si jej vyfotit.
....
To bych se jako druhej přidal. Máš ohromně rétorické dedukce. :-))


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef_Sroll (e-mailem) --- 15. 2. 2006
RE: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677) (14680) (14682)

Takže zahraniční med pochází výhradně z panenského díla. Prosím, ať se
přihlásí, kdo tomu věří, přijedu si jej vyfotit.
A nebo to je rétorický tah, aby se zamlžilo, že ispekce opakovaně nachází
v dovážených medech antibiotika, která se v zahraničí používají k "léčení"
moru plodu?

Pepa


-----Original Message-----
From: Gustimilián Pazderka [mailto:gupa/=/seznam.cz]
Sent: Wednesday, February 15, 2006 10:36 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: panensk? soue

Od: A.Podhajecky:

> Někdy je hrozný vidět v čem a jak ještě lidi včelaří.
.......

Nic nového pod sluncem. Starého psa novým kouskům nenaučíš. Potom ale není
divu, jestli se pochybuje o kvalitě medu v ČR. Hlavně, že je to všechno
organizované. :-((

_gp_
http://vindex.ic.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677) (14680) (14682) (14684)

Od: Radek Kruina :

> Gusto, tím chceš říct, že med z tmavých souší je nekvalitní, či zdravotně
> závadný?
> Pokud to tak je, existují na to nějaké rozbory?
> Nemělo by se to potom dostat do veterinárních zákonů?
> Celé generace před námi jedly nekvalitní med?
........

Ty máš ale otázek. Nejprve se zeptáš na jedno a potom chceš po mně, abych se stal knihovníkem a hledal za tebe. Otevři si zákony ČR, (můžeš jít i na vindex, kde mám v odkazu "mapa vindexu" i odkazy na zákony již s heslem)... No a zkoumej a hledej. Dojdeš nato, že med nemá obsahovat patogenní látky a tím může být i otázka na druhou otázku.

Rozbory se drží pod pokličkou na SVS. A že jich bylo hodně, dokazuje Včelařství 2/2006 ve článku s pěknou p. veterinářkou.Takže můžeš se jí zeptat. , popř. vyžádat zprávy o výsledcích těch vzorků. A zeptej se jí co je průkazem v analýzách infikovaného medu speciálními koloniemi bakterí. Nato se doufám také dělaly rozbory.

Další ??
Je to většinou v prováděcích předpisech. Tak si to pohledej. Nejsem vyhledávač. Naco máš internet?

A poslední. To se zeptej sám sebe, jak je tvůj med kvalitní,... a potom podle toho tak máš ty a přátelé, kterým poskytuješ med kvalitní stravu. A to zjistíš z analýz na koliformní bakterie.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 15. 2. 2006
Re: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677) (14680) (14682)

Gustimilián Pazderka napsal:

>Nic nového pod sluncem. Starého psa novým kouskům nenaučíš.
>Potom ale není divu, jestli se pochybuje o kvalitě medu v ČR.
>Hlavně, že je to všechno organizované.

Gusto, tím chceš říct, že med z tmavých souší je nekvalitní, či zdravotně závadný?
Pokud to tak je, existují na to nějaké rozbory?
Nemělo by se to potom dostat do veterinárních zákonů?
Celé generace před námi jedly nekvalitní med?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2006
Antwort: Re:Antwort: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob? (14546) (14549) (14552) (14558) (14559) (14575) (14583) (14586) (14606) (14625) (14632) (14633) (14660) (14664) (14676) (14678)

( vo dvojici vieme vybrat 250 vcelstiev za den ). Nasledne idu do
chladiarne. Do termokomory idu az 24 hodin pred vytacanim - chcel by som
ta vidiet vytacat agat, ktory ma 12 stupnov celzia. :-)
Ak ma med viac vody tak ho das do komory o nieco skor a zapnes aj
ventilator na odsavanie vlhkeho vzduchu. Tie naklady na prevadzku su
prijatelne - vykurovanie je napojene na teplovodne UK.
Nemyslim ale ze ti hovorim nieco co nepoznas.

Matej




Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
15.02.2006 10:14
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:Antwort: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?






M.Osusky:
> Gusto, ta termokomora je na nahrievanie plastov pred vytacanim.
> Ak mas medzi repkou a agatom dva dni, tak inak 300 vcelstiev nevytocis.
.........
A kolik stojí peněz mít a udržovat termokomoru pro řepku od 300 a např. i
1000 a např. 5 000 včelstev, než ji vytočíš? Buď trochu domýšlivej. :-))

Komora je u včelaře o nákladu navíc a včelař má získávat med. Ne vodu.
Jednodruhový med je o jiné mistrnosti než vybrat a vysoušet sladkou vodu.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677) (14680)

Od: A.Podhajecky:

> Někdy je hrozný vidět v čem a jak ještě lidi včelaří.
.......

Nic nového pod sluncem. Starého psa novým kouskům nenaučíš. Potom ale není divu, jestli se pochybuje o kvalitě medu v ČR. Hlavně, že je to všechno organizované. :-((

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 15. 2. 2006
Re: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677) (14679)

Je to pěkně vidět při tavení souší ve vodě. Prvně začínám se žlutými, nepovedenými a voda je čistá. Když přejdu na tmavší a to nemám ještě černé, protože tak dlouho na této míře nevčelařím, tak je voda tmavě hnědá.
Tonda.

>K tomu žádnou zkušenost nepotřebuješ. Stačí, když si ohřeješ vodu na 30 - 35° a vyzkoušíš takové " čisté" souše nějak vyprat. Po takových 10 kusech ti bude vizuálně jasné, co se dostává do takového medu. A hlavně tu vodu ochutnej. Potom ten smrad (ocas) dokážeš identifikovat v medu snadněji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 15. 2. 2006
Re: panenské soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677)

Určitě záleží, jak hodně tmavé souše jsou. Tyhle jsou úplně černé. Sám říká, že obmněnu díla nedělá. Asi že by musel platit za mezistěny a je to víc práce. Něco je taky z medometu. Viděl jsem ho.
Někdy je hrozný vidět v čem a jak ještě lidi včelaří.
Tonda.

>> Má to ještě jednu nevýhodu -))
>> Když mám světlé souše v medníkách, tak mám světlý med. Znám jednoho, který má černé souše a med prodává jako tmavý, medovicový.
>Tomu snad sám nevěříš..... co jsi ted napsal.. to je snad černý humor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: panensk? soue (14638) (14666) (14667) (14674) (14677)

Od: Radek Krusina:

> Chtěl bych se zeptat, kdo vlastně máte osobní zkušenosti s tím, že z
> tmavých souší je med jiné chuti nebo barvy než ze světlých?
.....

K tomu žádnou zkušenost nepotřebuješ. Stačí, když si ohřeješ vodu na 30 - 35° a vyzkoušíš takové " čisté" souše nějak vyprat. Po takových 10 kusech ti bude vizuálně jasné, co se dostává do takového medu. A hlavně tu vodu ochutnej. Potom ten smrad (ocas) dokážeš identifikovat v medu snadněji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re:Antwort: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob? (14546) (14549) (14552) (14558) (14559) (14575) (14583) (14586) (14606) (14625) (14632) (14633) (14660) (14664) (14676)

M.Osusky:
> Gusto, ta termokomora je na nahrievanie plastov pred vytacanim.
> Ak mas medzi repkou a agatom dva dni, tak inak 300 vcelstiev nevytocis.
.........
A kolik stojí peněz mít a udržovat termokomoru pro řepku od 300 a např. i 1000 a např. 5 000 včelstev, než ji vytočíš? Buď trochu domýšlivej. :-))

Komora je u včelaře o nákladu navíc a včelař má získávat med. Ne vodu. Jednodruhový med je o jiné mistrnosti než vybrat a vysoušet sladkou vodu.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 15. 2. 2006
Re: panenské soue (14638) (14666) (14667) (14674)

Pavel Votrubec napsal:
>> Má to ještě jednu nevýhodu -))
>> Když mám světlé souše v medníkách, tak mám světlý med. Znám jednoho, který
>> má černé souše a med prodává jako tmavý, medovicový.

>Tomu snad sám nevěříš..... co jsi ted napsal.. to je snad černý humor

Souhlasím s Pavlem Votrubcem.
Chtěl bych se zeptat, kdo vlastně máte osobní zkušenosti s tím, že z tmavých souší je med jiné chuti nebo barvy než ze světlých?
Osobně jsem nikdy nepozoroval ani jinou barvu ani jinou chuť.
Možná jsem slepý, nebo mi neslouží chuťové buňky.
Možná je to tím, že jsem to nikdy vědomě nesledoval.
Ale pokud na tom něco je, musí se to vědomě dlouhodobě testovat a zaměřit se na to. Běžně si toho člověk vůbec nevšimne.
Navíc ve starší včelařské literatuře se doporučovalo mít v medníku tmavší plásty kvůli pevnosti.

Radek Krušina


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 2. 2006
Antwort: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob? (14546) (14549) (14552) (14558) (14559) (14575) (14583) (14586) (14606) (14625) (14632) (14633) (14660) (14664)

<Matěji nemám komoru a žádný zahušťovací stroje. Nejsou u mě potřeba.
Nechávám to na <včelách. To vyjde nejlevněji, protože takový 300 kg
zkvašený a podepsaný sud, třeba i <jednodruhový ... a u výkupce ... to je
na vratku a ostudu.

Gusto, ta termokomora je na nahrievanie plastov pred vytacanim.
Ak mas medzi repkou a agatom dva dni, tak inak 300 vcelstiev nevytocis. Za
dva dni sa to neda stihnut, ak nechces mat agatovy nektar v repke s
rizikom jej mozneho kvasenia.
To iste je medzi prvym a druhym agatom. Mozes na prvom agate cakat na
zahustenie vcelami, ale potom uz na druhy nemusis kocovat.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: panenské soue (14638) (14666) (14671) (14672)

Na léčení u nás se používají látky ze řady pyretroidů ( fluvalinat,
acrinatrin a další) a potom amitraz. Pyretroidy jsou už ná základě své
chemické stavby mnohem lépe rozpustnější v tucích a tudíž ve vosku než ve
vodě. Takže s tím vyplavováním zbytků léčiv vodou z vosku to asi nebude tak
horké. Amitraz je na základě své chemické stavby spíše rozpustný ve vodě,
ten by se vodou z voští vyplavovat mohl, ale zase se poměrně rychle
rozkládá, kromě jiného i proto, protože vodní prostředí je zase už z
principu mnohem reaktivnější než prostředí v tucích a voscích.
Odhadoval bych ale, že taky nějaké zbytky léčiva se zachytí na nevoskových
látkách ve starých plástech, ajko jsou košilky a podobně.
Ale hlavně se u nás používají takové metody léčení, kdy je na včelstvo
použito mnohonásobně méně aktivní látky než při metodách v zahraničí. Takže
zahraniční vosky by mohly být kontaminovány zbytky léčiv mnohem víc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 15, 2006 8:56 AM
Subject: Re: panenské soue


> Já věděl, že jsem na něco zapoměl.Jak se člověk rozkecá-Ta dobrá zpráva
> také je, že při mokrém zpracování vosku na mezistěny se prý velká část
> zbytků léčiv odplaví s vodou, takže zůstatek ve vosku dosahuje hodnot v
> pozadí-např. ve volné přírodě.No tak nevím, jestli to vlastně není i
špatná
> zpráva-kam to ta naše příroda dopracovala?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: panenské soue (14638) (14666) (14667)



> Má to ještě jednu nevýhodu -))
> Když mám světlé souše v medníkách, tak mám světlý med. Znám jednoho, který
> má černé souše a med prodává jako tmavý, medovicový.
Tomu snad sám nevěříš..... co jsi ted napsal.. to je snad černý humor

>>To je zločin pochybovat o možnosti panenských plastu v medniku. Mel by
> jste používat pouze panenske a to proto, ze obsahuji méně rezidui leciv,

V černým plástvech nemusí být rezidua léčiva. Tedy aspon my léčíme až na
podzim, kdy máme medníky pryč.
A po kyselině mravenčí (v létě) rezidua nejsou škodlivá.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Mor plodu, trochu optimismu.


Vloni jsem na této konferenci informoval o výskytu moru včelího plodu v
regionu působnosti ZO Dvůr Králové a popsal tehdejší vývoj a dění s tím
spojené. Dnes máme výsledky vyšetření měli na spory moru z vyhlášeného
ochranného pásma a tak se pokusím je interpretovat.
Moru jsme se nezbavili. Na území kde byl, je výskyt spor v měli stále v
úrovni 104 až 105 a to zejména na stanovištích, kde se likvidovala jen část
včelstev. Bohužel, se stejnou úrovní zamoření se nalezla nově celá jedna
další obec. Čekají nás tedy na pozitivně indikovaných stanovištích znovu
prohlídky plodových plástů v březnu a dubnu, odebírání vzorků podezřelých
plástů, jejich zasílání do laboratoří a po potvrzení moru likvidace včelstev
a zařízení.
Kde je "trochu optimismu" z nadpisu?
Na dvou stanovištích kde byl mor diagnostikován klinicky je výsledek z
prosincové měli 0. Jedná se o stanoviště s počtem včelstev 7 a 9, kde byl
mor diagnostikován vždy jen u jednoho včelstva. V jednom případě byl mor
potvrzen laboratorně, v druhém případě laboratoř ze vzorku plástu mor
nepotvrdila. V prvém případě bylo včelstvo s úlem a příslušenstvím
zlikvidováno, v druhém včelař včelstvo zlikvidoval z vlastní vůle, ale úl a
příslušenství ne. Po domluvě s Ing. Titěrou byla na těchto stanovištích
odebrána koncem léta měl z jednotlivých úlů a jen v některých vzorcích
nalezeny spóry moru a to ještě v úrovni 102 .
Stanoviště s potvrzeným morem je mé a tak popíši opatření, která jsem dělal
a kterým přičítám úspěch.
Postupně jsem vyčistil dna všech úlů a celý rok používal podložky, které
jsem čas od času vyměnil za umyté v dezinfekčním roztoku Gludecyl. Tímtéž
roztokem jsem omyl nářadí, přední stěny, česna a půdu před úly. Přítel Vydra
mě nepochválí, ale často jsem včelstva prohlížel a postupně vyřadil a spálil
staré plásty a plásty, které se mi nelíbily, byť jsem v nich již nenalezl
uhynulé rozložené larvy. Vyřazené plásty jsem neevidoval, ale odhaduji, že z
každého úlu šlo do ohně jen 3-5 plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 15. 2. 2006
Re: panenské souše (14638) (14666) (14671)

Já věděl, že jsem na něco zapoměl.Jak se člověk rozkecá-Ta dobrá zpráva také je, že při mokrém zpracování vosku na mezistěny se prý velká část zbytků léčiv odplaví s vodou, takže zůstatek ve vosku dosahuje hodnot v pozadí-např. ve volné přírodě.No tak nevím, jestli to vlastně není i špatná zpráva-kam to ta naše příroda dopracovala?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 15. 2. 2006
Re: panenské souše (14638) (14666)

Včera jsem se zůčastnil besedy pražských včelařů s p. Titěrou.Na téma residuí léčiv ve vosku bylo řečeno , že zdaleka nedosahují hygienických limitů. U nejsledovanějšího léčiva to je prý mezi 4-6 ppm a norma pro med je 200 ppm.A z gabonových pásků tam prý není nic.?Jinak i já souhlasím s tím, že pro získávání medu je nejlepší používat dílo co nejmladší, tedy obzvláště to které nebylo zasaženo léčením, nebylo přes zimu v úlu a doufám tedy, že v něm bude i kromě menšího množství košilek a výkalů i méně spor plísní a pod.
Nesouhlasím ale s teorií škrábání tmavého medu.Mě škrábe hlavně květový-řepkový a to tak, že 2. den po vytáčení-vycucávání víček se na med a včelky nemůžu ani podívat.Po tmavém, který je jemnější takové pocity nemívám.Přesto konzumuji hlavně světlý med-právě pro jeho výraznou chuť.Možná až nezřízeně -cca 20-25 kg ročně-hlavně do teplého čaje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 15. 2. 2006
Re: MODERNÍ VČELAŘ 2/2006 - předjaří (14393) (14659) (14668) (14669)

>Hlavní důvod je, že to američani řežou ze stejnýho 3/4" prkna jako stěnu nástavku.

Je prvda, že to někteří tvrdí. Rozměr 27x19 tam zrovna moc nepasuje. Čistá 3/4" by byla 25x25 mm. Proč potom není stejná i spodní loučka a boční?


>Na škole PSNV v Táboře říkal př. Nerad, že má ověřeno že zásadní vliv na množství můstků má velikost včelí mezery mezi patry rámků - je prý třeba se držet spodní hranice (6mm) - prý kvuli tomu bude všechny dosavadní nástavky
snižovat o 3 mm. Horní loučku má u 2/3 rámku (v 168 mm) užší než 27mm a tlustou 10 mm.

Zatím to zkouší pouze on a v těchto úlech takhle ve velkém včelaří taky jen pár let. Ostatní výrobci to nedoporučujou.
Pokud se dodrží včelí mezera tak asi moc můstky prostavovat nebudou. Čas ale vyzkoušel vyšší horní loučku. V té délce je i pevnější.
Tonda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 15. 2. 2006
Re: MODERNÍ VČELAŘ 2/2006 - předjaří (14393) (14659) (14668)

Hlavní důvod je, že to američani řežou ze stejnýho 3/4" prkna jako stěnu
nástavku.

Dnešní podoba rámku o kterém se tvrdí že je Lantgstrotův, je návrh od
Dadanta;
Originální Langstroth měl v plodišti rámky pro stavbu bez mezistěn (neznal
je)
a v Medníku loučky nebo "krabičky" na plástečkový med. Přínos Langstrotha
je ve specifikaci včelí mezery - chtěl ji kvůli rozběrnosti plodiště, v
medníku mu
byla k ničemu, protože neznal medomet.

Na škole PSNV v Táboře říkal př. Nerad, že má ověřeno že zásadní vliv na
množství můstků má velikost včelí mezery mezi patry rámků - je prý třeba se
držet spodní hranice (6mm) - prý kvuli tomu bude všechny dosavadní nástavky
snižovat o 3 mm. Horní loučku má u 2/3 rámku (v 168 mm) užší než 27mm
a tlustou 10 mm.

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>


Je to stejný důvod. Omezení stavění můstků. Tonda.

Z clanku jsem pochopil, ze horni loucka siroka 27 mm ma vyhodu mensiho
staveni mustku. Z clanku jsem ale nepochopil, jakou vyhodou je mit loucku
VYSOKOU 19 mm. Takto 'tluste' horni loucky nutne ubiraji na prostoru
plastu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 15. 2. 2006
Re: MODERNÍ VČELAŘ 2/2006 - předjaří (14393) (14659)

Je to stejný důvod. Omezení stavění můstků.
Tonda.

>Z clanku jsem pochopil, ze horni loucka siroka 27 mm ma vyhodu mensiho staveni mustku. Z clanku jsem ale nepochopil, jakou vyhodou je mit loucku VYSOKOU 19 mm. Takto 'tluste' horni loucky nutne ubiraji na prostoru plastu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 15. 2. 2006
Re: panenské souše (14638) (14666)

Má to ještě jednu nevýhodu -))
Když mám světlé souše v medníkách, tak mám světlý med. Znám jednoho, který má černé souše a med prodává jako tmavý, medovicový.
Tonda
>To je zločin pochybovat o možnosti panenských plastu v medniku. Mel by jste používat pouze panenske a to proto, ze obsahuji méně rezidui leciv, neobsahuji kosilky s výkaly larev, které včelař v medu cítí (škrábání v krku medu z tmavých plástů)
Jediný problém je při vytáčení v medometu s ručním pohonem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 14. 2. 2006
RE: panenské souše (14638)

To je zločin pochybovat o možnosti panenských plastu v medniku. Mel by
jste používat pouze panenske a to proto, ze obsahuji méně rezidui leciv,
neobsahuji kosilky s výkaly larev, které včelař v medu cítí (škrábání v
krku medu z tmavých plástů)
Jediný problém je při vytáčení v medometu s ručním pohonem.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, February 14, 2006 8:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:panenské souše

bez obav aj á je používám jako první A křehké jsou proto že mají teť
nízkou teplotu a jsou bez košileka proto vhodnější do medníku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> Předmět: panenské souše
> Datum: 13.2.2006 21:49:14
> ----------------------------------------
> Při třídění souší jsem zjistil, že mám poměrně velké množství
rámků s
> tzv.panenským dílem.Z části jsou to mezistěny zcela nebo je částečně
vystavěny a
> nezakladeny, z části jsou to souše které byly ihned po vystavění
zaneseny medem.
> Je vhodné takové souše použít při rozšiřování včelstev ? Pro vkládání
do medníku
> se mě zdají příliš křehké při vytáčení medu
> Jaké jsou Vaše zkušenosti ?
> Zdravím. Jaromír Sobotka
>
>
>

__________ Informace od NOD32 1.1408 (20060214) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 14. 2. 2006
RE: Od?lky (14642)

Zalétávání - v přírodě není přirozene aby bylo vice včelstev pobliz
sebe, to si myslim, ze objasňuje vysledek pokusu ve Filipove, kde
znacily desitky trubcu z jednoho vcelstva a během hodiny byli asi v 60
ti včelstvech, proste zaletavani nechávám na včelách, pokud se daji
oddelky cesny na stejnou stranu, budou se zalitavat vice.
Ad oplodnaky - vice dobrych chovatelu matek oplodnaky vůbec nepouziva,
třeba přítel Sedláček z Příchovic (okr. Plzen-jih) říká, že dobrou
matku v kelimku od jogurtu neuděláte... rozhodnuti se pro plemenace
necham na Vas a pokud budete chtit zopakovat metodu plodového kominu a
časných oddělků dejte vedet.
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Tuesday, February 14, 2006 9:33 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Od?lky

Chci se zeptat:
mohou být jednonástavkové oddělky nad sebou
třeba dva (sestava nízké dno, nízký nástavek, krmítko) česna na jednu
stranu        nebudou se zalétávat ?

Neznáte někdo inter.adresu kde je plánek na sestrojení oplodňováčku ?

děkuji

__________ Informace od NOD32 1.1408 (20060214) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 2. 2006
Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob? (14546) (14549) (14552) (14558) (14559) (14575) (14583) (14586) (14606) (14625) (14632) (14633) (14660)

Od: Anton Turčáni:
> Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch
> nadstavkové úle. To len pre objektivitu.
......

Povedlo se mi Antone minule napsat příjmení špatně. Zato se omlouvám.

> ...(předpokládám, že ve vozech podle všeho nemají nástavky, do kterých se dá nezralý med přemístit)...

Každopádně mají nástavků dostatek? Pokud ano, proč nepodstavují? Ono med s vysokým obsahem vody je nutný vytáčet v tropických oblastech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Na Slovensku není potřeba tak "spěchat", protože nepatří mezi ty oblasti. Matěji nemám komoru a žádný zahušťovací stroje. Nejsou u mě potřeba. Nechávám to na včelách. To vyjde nejlevněji, protože takový 300 kg zkvašený a podepsaný sud, třeba i jednodruhový ... a u výkupce ... to je na vratku a ostudu. Jestli je problém pro někoho vybírat zralý med unás v Evropě,tak to vypovídá totiž o stejných postupech a praktikách, které mají i v těch čínských a argentýnských a mexických oblastech.

A slepice a prase mám akorát v mražáku. :-))

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.109.96) --- 14. 2. 2006
Re: Medovina (14662)

Těm 15% nevěř, to tam určitě nemáš. A tím že nepřevařuješ, máš tam bílkoviny a mikkrobiologický zvěřinec. Když ti to chutná, máš to mít. Chce to ale nedefinovaný čas zrání a optimismus. Já jí většinu rozdám a tak převařuji. Chtěl bych taky znát ty tvoje látky co tam máš navíc. Jak víš že jsou prospěšný, když je ani nedokážeš pojmenovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 14. 2. 2006
Medovina

Díky za radu, ale slepice nechovám. vylití na trávník působí tak trochu jak totální herbicid. Jinak mám odzkoušeno, že z mizerné medoviny se žádný kvalitní medovec vypálit nedá. Možná podruhé by byl lepší. Jinak pro vysvětlení: Mizernou a těžko pitelnou medovinu jsem měl pouze při používání Dolských kvasinek a také proto, že zásadně nepřevařuji. Ale změnou kvasinek je všechno jinak. Jinak asi přrd měsícem mě kamarádi přinutili udělat medovecké posezení. Trochu rychlomedoviny jsem odlil a otestoval. Kdyby z ní trochu nebylo cítit droždí, byla by výborná. Rovněž zajímavá byla dosti příjemná hořkost. Obsah alkoholu cca 15 % měřene vinoměrem. Dost rušivě působila naprostá kalnost a uvedená pachuť droždí. Ale to by mohlo odkalováním a delším skladováním zmizet.Má s tím někdo nějaké zkušenosti? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 2. 2006
Antwort: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob? (14546) (14549) (14552) (14558) (14559) (14575) (14583) (14586) (14606) (14625) (14632) (14633) (14660)

su roky ked prestavka medzi znaskami je prilis kratka a vtedy treba
odobrat aj plasty s vyssim obsahom vody. Jednodruhove medy su lepsie
ohodnotene ako zmesky.
Sposobov na znizovanie obsahu vody je niekolko.

Pokial aj ten popisovany funguje a med je v poriadku, preco ho zatracovat
? Nie kazdy ma k dispozicii termokomoru s odsavanim vlhkeho vzduchu.

Matej




"Anton Turèáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
02/14/2006 06:32 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?






Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch
nadstavkové úle. To len pre objektivitu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Anton Turčáni (213.81.170.79) --- 14. 2. 2006
Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob? (14546) (14549) (14552) (14558) (14559) (14575) (14583) (14586) (14606) (14625) (14632) (14633)

Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch nadstavkové úle. To len pre objektivitu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 14. 2. 2006
RE: MODERNÍ VČELAŘ 2/2006 - předjaří (14393)

> Od: V. Protivínský
> právě vychází. Obsah najdete na www.modernivcelar.cz

Ja jen, ze tady probehla anonoce na nejnovejsi cislo -
mam dotaz k prvnimu clanku "Bleskove rozebrani a slozeni ulu":

Srovnani ruznych sirek hornich loucek pri pokusu na mnozstvi
voskovych mustku mezi patry se skupinami A B C a D je zajimavy.
(A=horni loucka 22x12mm, mezera od dalsiho patra 12 mm, B=22x12mm, mezera 9,

C=22x12mm, mezera 9, jine mezisteny, D=27x12, mezera 9).

Z clanku jsem pochopil, ze horni loucka siroka 27 mm ma vyhodu
mensiho staveni mustku. Z clanku jsem ale nepochopil, jakou vyhodou
je mit loucku VYSOKOU 19 mm. Takto 'tluste' horni loucky
nutne ubiraji na prostoru plastu.

Martin Olsak



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.1.375 / Virus Database: 267.15.6/257 - Release Date: 10.2.2006


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Matej Ladislav (e-mailem) --- 14. 2. 2006
RE: Vceli med z Mexika


> Nevím, proč mě pořád trápíte s nějakým podpisem. Jaký je rozdíl mezi
> podpisy "Karel", "Adela", "164410" pro účely tohoto fóra? Troufám si tvrdit
> že žádný, jde jen o zvyk (nebo nezvyk :-).
>
       Noóó..., tak,tak podobne uvažovala aj jedna cigánka, keď do hniezda
       záchrany doniesla 14 ročné decko.

       Ladislav Matej

       P.S. Asi podobne uvažujú aj kúzelníci z " medom". Však med, ako med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 2. 2006
Re: Z?hada v?el?ho letu objasn?na (14634) (14647) (14653)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Taky si myslím, že včela připomíná
> malou helikoptéru. Taky se tak pohybuje.
.......

No právě. Článkem bylo podle všeho pouze řečeno, že ... obrazně ... auto jede, protože má kola. :-DD

Žádné zajímavůstky typu videozáběrů kmitu křídla, nebo nejlépe přesný vodeozáběr hrudních svalstvev při tom kterém leteckém "manévru" včely.

Proč tolikrát včelí křídlo kmitne, jaký rozdíl v počtu kmitů včel v terénu, které je 3 000 m.n.m, a např. ve 200 m.n.m. Prostě nic. Jen fotka nějaké mouchy a okecávání okolo ničeho konkrétního. :-(

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 14. 2. 2006
Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob? (14546) (14549) (14552) (14558) (14559) (14575) (14583) (14586) (14606) (14629) (14639) (14651)

Samozřejmě,že v době snůšky.A ta snůška je taky všude kolem, záhony kytek apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 2. 2006
Re: Re:Likvidace zkva?en?ho medu. (14654)

Asi jak se bude komu hodit. Kdo má po ruce kvas, tak do kvasu, kdo nemá, tak
kvůli pár litrům kalu z medoviny.... Kal z medoviny, pokud je starší, může
přidávat do pálenky různé nepříjemné pachutě. O tom medu jsem napsal proto,
že na podzim jsem našel několik let zapomenutý kyblík s cca 4 kily medu, do
kterého napadalo trochu sena, smetí a různé věci. Zkrmit ho včelám mám
obavu, nevím přesně co všechno tam napadalo, zase to nebyl žádný insekticid
nebo podobné jedy, takže ty slepice to zvládají. Vrchní vrstvu jsem
rozpouštěl a filroval od smetí, ta spodní už nebude třeba.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <Jo>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 14, 2006 11:07 AM
Subject: Re:Likvidace zkva?en?ho medu.


I TOHO JE ŠKODA LZE Z NĚJ VYROBIT MEDOVINU NEBO JEJ PŘIDAT DO OVOCNÝCH
KVASŮ A VYPÁLIT ZROVNA TAK KAL Z MEDOVINY

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76368 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 14655 do č. 14715)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu