Archiv Včelařské konference

Nemusíme chodit daleko: http://www.vcely.or.cz/files/MEDOVINA.rtf
Jsou tam ovšem nelogicky popleteny násobnosti medovin. Jako inspirace na různá koření to může posloužit, ale pro nějakého začátečníka, který nepochopí proč se říká poměru 1:1 "dvojnásobná" ty postupy nedoporučuji (1+1 jsou 2 - a dobře se to pamatuje).

jestli chcete vidět výrobu zajeďte si koupit mezistěny na Stražisko, tam při nákupu uvidíte i jejich výrobu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Kova??k <pavelkovarik/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Kontak na v?robce mezist?n
> Datum: 26.1.2006 20:53:27
> ----------------------------------------
> Samozřejmě , že technologie v tomto případě hraje velkou roli. Při výrobě
> litých mezistěn, se používá rozehřátý tekutý vosk, který prochází přes
> matrice, kde je prudce ochlazován vodou a proto v buňkách mezistěny jsou
> póry.Navíc jak jsem již uvedl, někteří výrobci do vosku přidávají marafín,
> tím "nadstavují" vosk v mezistěně a tímto se mezistěna stává za nižších
> teplot křehká a mění barvu. Čím je starší tím je tmavší - mnědá a křehčí.U
> válcovaných mezistěn je postup zhruba takový, že vosk se roztaví a nalévá
> se do forem cca 35x 50 x 3 cm (je to jen odhad) po přirozeném ochlazení se
> tento odlitek válcuje za studena.Upravuje se co do velikosi a posléze do
> požadované síly.( Jako když se válí těsto)Z větší části se jedná o velmi
> fyzicky náročnou práci.Po docílení požadované síly
> ( zde musím dotat, že lité mezistěny jsou co do síly přesnější-jsou stejné
> ale velký rozdíl zde není).Poté se takto zpracovaný vosk protáhne přes
> válce - matrici.Pak se takto získané surové mezistěny upraví jen co se týká
> rozměrů a to ručně!Sám jsem byl překvapen,když jsem viděl řezání mezistěn
> na míru,které probíhalo tak, že podle zhotovené formy např.37x22 se tato
> přiloží na rozválcovanou již naraženou surovou mezistěnu a ručně lámacím
> nožen se forma obřeže!Za týden je schopen takto nachystat 3- 4 q mezistěn
> různých rozměrů.Je to opravdu tvrdá práce.
> Tento vosk se po roztavení vůbec nedostane do styku s vodou.Tlakem ve
> vosku se vlastně lisují buňky, které jsou hladké. Z celým provozem mě
> seznámil pan.Kováč osobně a to velmi ochotně.
> Kovařk P.
>
>
>

To vypadá hezky.

Jen škoda , že je to až za Olomoucí.

1903 O velikonocich ve Vidni se delegati vsech zemskych ustrednich spolku bez rozdilu narodnosti usmesli zriditi řissky svaz rakouskych samostatnzch spolku vcelarskych.

1906 Sjezd ceskoslovanskych vcelaru v Prerove

Na navrh ucitele Eichlera zpravy a prani spolku polozeny na prvni misto jednani.
Jelikoz ZUSVpro moravu jiz v mnohem nynnejsim pomerum nevyhovuje preji si spolky Olomouce,Holesova Kromerize,Blanska,Prerova,Vel.Ujezdu,Napajedel,Zidlochovic,Krumlova:aby ZU bylo zreorganisovano na automnich zakladech po zpusobu ustredniho spolku ucitelskeho.
Usneseno:ustaven prozatimni reorganisacni vybor:Adamec,Brazdil,Dolezal,Eichler,Krestyn.

1912
Navrh na zalozeni Svazu ceskoslovanskych vcel
prednesl tajemnik ZUSVpro cechy Smidlik a Kebrle.
Predseda ZUmoravu Schlesinger vylicil rozdvojeni vcelaru na morave.Pri hlasovani mali se tato maslenka v jednotlivych ustredi projednavat byla pro mensina.
Jednani o zalozeni Svazu bylo sto protivy jeste priostriti Zridkavesely redaktor Vcely noravske.
1913
ZUcechy predlozilo opet navrh Svazu se zemi:Cech,Moravy, Slezska
ZUmoravu po delsi debate vyboru projevilo souhlas,ale neuznati v nemz bybyly zastoupeny jeste jine spolky Zemske z techto zemi.Vyslani delegati k nezavaznemu vyjednavani.
1914
Zemedelska Rada v Brne usporadala anketu o moznosti slouceni obou Ustrednich spolku na morave.
ZU moravu:Predseda Dolezal a mist.predseda podava zpravu ze Zemedelske rady.Po delsim rozhovoru prijat navrh,zvoliti komisi ktera vypracuje zmenu Stanov,aby se v dalsim jednanim o sjednoceni mohlo provesti.Komise pro maly pocet ucastniku se nikdy nesesla.

ZU vevodstvi Slezske poverilo ZUcechy k zastupovani na schuzi v Risskem svazu.

1918 Na pozvani c.k. ministra orby bylo dohodnuto rozsireni Risskeho svazu o 5cleny Odborny vybor, s 3 zastupcu risskeho svazu a 2 z Videnskeho ustredi

ZUcechy schuze vyboru:Budiz zalozen Svaz ceskoslovanskych vcelaru,ktery jedinny bude kompetentnim rozhodovati o vztahu k nove utvorenemu ris.svazu.Bylo pochybeno,ze byl dan souhlas beze vsi vyhrady k rozsireni.Nyni pristoupenim videnskeho ustredi presunula se prevaha na stranu nemeckou a ma raz centralisticky.Brno vsi silou pracuje pro rissky svaz a my vime proctakee.Tento natlak kterym Sdruzenim spolku donucovano vstoupiti do ZUmoravy,povazujeme za nemoralni a nemravne ,proti cemu se vzpirame.
Ulozeno aby i nadale delegat ucastnoval se jednani v Risskem svazu do te doby,nez v prihodnem okamziku vybor prikroci ke zrizeni svazu ceskemu.

Rissky svaz 15 schuze.za ucasti
ministr orby.vladni rada,urad pro vyzivu lidu,reditel cukerni centraly,min.financi,hospodarska spolecnost,ustr.zemedelska a zastupci 17 ustr,spolku.
Prijmuti Sdruzeni z markrabstvi moravskeho,po delsi debate odlozena na dobu,az provedena bude ZAMYSLENA zmena stanov v nove risske organisaci

ZU cechy Dopsano v te veci moravanum,slezanum na schůzku do Ceske Trebove

ZU moravu Ponevadz /nase/ustupky a navrhy Sdruzenim neprijaty upousti se od veci slouceni az na dobu povalecnou./schůzky v Ces.Trebove se ZUmoravu nezucastnila./

franta

Počítačové zdroje obsahují jednoduché odrušovací členy, takže rušení se
projevuje jen v těsné blízkosti zdroje. Kdyby ale někdo odrušovací člen
náhodou odpojil, zdroj by se proměnil na docela účinnou rušičku v podstatě
všech pásem až po televizní vysílání. Podobně jako třeba vysavač nebo mixer.
Jinak na toto jsou taky normy a v nich jsou stanoveny třídy odrušení,
povinná certifikace v laboratořích atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bob" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 26, 2006 9:36 PM
Subject: Re: Počítačový zdroj


> Nejde jen o bezpečnost! Další nežádoucí vlastností impulzních zdrojú je
> vysoká úroveň rušení a to nejen do sítě, ale i rádiové rušení ve velmi
> širokém spektru frekvencí. Neobstojí žádné argumenty typu sřída pulzů je
> nízká. Šířka pásma rušení je daná vysokou strmostí hran pulzú. Proto musí
> být pulzní zdroje odrušeny nejen do sířového přívodu ale i dokonalým
> stíněním

Chtěl jsem se zeptat, před asi 20 lety vyšly ve Včelařství a možná i v
nějakých knihách články, kde se tvrdilo, že včely stavějí znatelně ochotněji
lité mezistěny než válcované a to z toho důvodu, že lité mezistěny mají
měkčí strukturu vosku a tudíž včely z ní snadněji odebírají vosk na stavbu
buněk. Máte někdo takové zkušenosti nebo to byly jen články skrytě
podporující Stražisko jako provoz ČSV v konkurenci s jinými výrobnami?
To, že by někteří výrobci přidávali do vosku parafín se mi nezdá moc
pravděpodobné, příměs parafínu se dá poměrně snadno v laboratoři zjistit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 26, 2006 8:47 AM
Subject: Re: Kontak na výrobce mezistěn


> Ještě bych dodal, že se jedná o mezistěny, které jsou zpracovávány
> válcováním (ne odléváním, kde jsou buňky pórovité, možno se přesvědčit
> pouhým okem nebo pomocí lupy)z pravého včelího vosku a bez jakýchkoliv
> přísad.Pokud včelám nabídnete tyto mezistěny a lité, včely dávají přednost
> válcovaným mezistěnám

A hraje v tom nějakou roli technologie výroby (válcování/lití), nebo jde
spíše o jiné složení vosku?

mp

dnes bola uputavka na STV1 na relaciu REPORTERI o miesani dovezenych medov z
domacimi v obchodoch predavanych medoch a ucinkoch na ludi.

malo by to byt po 21hod v pondelok.

Pista

Nech mi prepáčia prispievatelia do Včelaŕské konferenci, ale v niektorých referátoch sa dozvedám neadekvátne vyjadrenia, rozchádzajúce sa s faktami. Veď keby tieto riadky čítali odborníci z renomovaých firiem vyrábajúce medzisteny, tak by museli zaplakať. A nielen to, museli by niektorých pisateľov zažalovať za uvádzanie nepravdivých údajov (konkrétne Stražisko). Práve v Stražisku si do roku 1990 objednávalo veľa včelárov zo Slovenska kvalitné liate medzisteny. Našťastie na slovensku fima NAWEX vo Sv.Petri vyrába od r. 1992 vynikajúce medzisteny na moderných strojoch (strieborné matrice), tie nakvalitnejšie liate medzisteny, z čistého vosku, bez parafínu. Žiadna ťahaná medzistena jej nemôže konkurovať čo do kvality a počtu kusov na jeden kg.
Zhodou okolností som bol v obidvoch typoch výroby medzsitien, v krátkosti popíšem výrobu.
Ťahané medzisteny: výrobňa v Želovciach, momentálne už dodáva liate Ms, lebo stará linka úrestala byť konkurencie schopná. Pôvodná originálna linka bola doplnená vlastným zlepšovákom, na ktorom najskôr získaval nekonečný voskový pás s hrúbkou 3mm, ktorý následne po zohriatí na vhodnú teplotu púšťali cez valce s matricou buniek za pomoci, ktoré sa neustále natierali zvláštnou suspenziou, aby sa Ms ľahko odoberali z valcov. Pre dosiahnutie viskozity Ms sa pridával parafín aby sa netrhali a nelámali. Parafín bol súčasť receptúry a nie ako to napísal jeden prispievateľ, ža parafín sa pridáva do liatych Ms. Nie je to pravda, pretože liate MS sú krechké a včely ich obzvlášť rady prijímajú a rýchlo stavajú.

Liate Ms: Tento typ Ms sa výrába v celom modernom svete, sú presné, majú vďaka strieborným matriciam hlboký dezén, so správnym počtom buniek- obojstranne na 1dm2 je ich 836, pokiaľ na ťahaných Ms s dodatočnou kresbou buniek je ich počet od 760 do 780, čím sa stávajú väčšie a včely ich často menia na trúdie! Tento nedostak je zapríčinený práve ťahom nekonečného voskového pása cez valce, ktorý sá dá len ťažko zladiť s otáčavými valcami s raziacou matricou.

Liate Ms majú len jednu chybu, pri teplote nižšej ako 12°C sa lámu, ale rada je jednoduchá, pracujte s nimi len pri vhodnej teplote pri ich zatavovaní do rámikov (teplota nad 20°C a pri ich vkladaní do včelstiev. Včely sa vám odmenia krásnou stavbou, bez jediného kazu. Mám vlastný dôkaz a nie jeden, že keď som vložil do toho istého včelstva na rovnocenné miesto MS obidvoch typov, Ms liata za 48 hod. bola aj zaplodovaná, kým ťahaná ešte na 6 deň nebola dostavaná a bola celá posiata vypuklinami. Ale pozor, ak je vo včelstve floridná - zjavná rojová nálada, včely si nájdu miesto kde postavia niekoľko trúdich buniek, čím ju znehodnotia. Priateia zvoľte si kvalitu.

Kolega písal, že na MDR bývajú relácie o včelách, program je na www.mdr.de.
Pretože neviem po nemecky, nezorientujem sa v programe.
Preto som sa pýtal, že kedy bývajú tie relácie a kedy bude nabližšia.
Ďakujem
M.K.

http://www.mdr.de/mdr-garten/1363101.html
http://www.mdr.de/einfach-genial/erfindungen/974786.html
http://www.mdr.de./mdr-garten/728370.html
http://www.mdr.de./escher/archiv/1814325-hintergrund-1814144.html

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: M. Krokavec
Datum: 27.01.2006 19:53

>Kolega písal, že na MDR bývajú relácie o včelách, program je na www.mdr.de.
>Pretože neviem po nemecky, nezorientujem sa v programe.
>Preto som sa pýtal, že kedy bývajú tie relácie a kedy bude nabližšia.
>Ďakujem
>M.K.
>
>
>
>

Pořad "Reportéři" vysílá STV-1 v pondělí 30/1 od 21,45 do 22,20 hodin v
premiéře a ve středu 1/2 od 4,25 hodin ráno je repríza také na STV-1.
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Janura [mailto:elektro/=/janura.sk]

dnes bola uputavka na STV1 na relaciu REPORTERI o miesani dovezenych
medov z
domacimi v obchodoch predavanych medoch a ucinkoch na ludi.
malo by to byt po 21hod v pondelok.

Pořady "MDR Garten", které se vztahují k níže uvedenému dotazu, na
německé televizní stanici MDR, jsou určeny pro zahrádkáře. Jen občas se
vysílané téma týká také včelařství. Pořad se vysílá v neděli a v úterý v
pevných časech, a ve středu ráno s proměnlivým začátkem mezi 5. a 6.
hodinou ráno.
Nejbližší termíny vysílání pořadu "MDR Garten" budou:
V neděli 29/1 od 8,30 do 9 hodin ráno,
V úterý 31/1 od 16,30 do 17 hodin,
Ve středu 1/2 od 5 do 5,30 hodin ráno atd.
A.Bojanovský


-----Original Message-----
From: M. Krokavec [mailto:milan/=/krokavec.sk]
Subject: Re: http://www.mdr.de

Kolega písal, že na MDR bývajú relácie o včelách, program je na
www.mdr.de.
Pretože neviem po nemecky, nezorientujem sa v programe.
Preto som sa pýtal, že kedy bývajú tie relácie a kedy bude nabližšia.

RE Mezistěny (14308)
Přátelé,dovolím si po letité zkušenosti podotknout.
1) Nesouhlasím,že někteří výrobci mezistěn přidávají do vosku parafin.To se dělalo v 50 letech,kdy bylo málo vosku.Mezistěny byly měkčí a při teplotě v úlu se vl.váhou protahovaly.Včely často asi 4 cm pod horní loučkou postavily 2 řádky trubčiny.

2) Přesvědčil jsem se,že moje včely raději staví na mezistěnách válcovaných.Podle mě,je důvod jeden.Válcované mezistěny mají větší buńky.Zvláště posledních asi 5 roků,to co včely staví na litých mezistěnách,to není dílo,ale otisk planety Mars.Kvalita vosku je u obojích výborná,ale rozdílná velikost buněk.Jestliže velikost buněk panenských je 5,4mm,znamená to,že na 27cm délky má být 50 buněk,nebo na 20cm 37 buněk.Na našem trhu je možno koupit mezistěny s rozsahem 48-52 buněk na 27cm.Já bych mezistěny u kterých je nad 50cm už nikdy nekoupil i za cenu,že bych si je musel jako před lety dělat sám.Mohu potvrdit,že výrobce Kováč má mezistěny 49 buněk.Sešel jsem se v prodejně s jedním výrobcem (52) buněk a snažil jsem mu problém vysvětlit.Stručná odpověď byla "všichni máme matrice stejné". Moje vysvětlení je : jestli vylisovanou mezistěnu brzy vytáhnu z lisu horkou a dám do studené vody,srazí se a už ji nejde dát zpátky do lisu i když je lis na 5,4mmm.To si mohu vyzkoušet doma.Asi před 2 roky jsem na výstavě v Lysé přítele Titěru po přednášce veřejně požádal,zda by bylo možné, požádat prostřednictvím Včelařství výrobce, aby deklarovali pčet buněk na 27cm,ať si zákazník vybere.Nestalo se,a je mi to celkem jedno.Já mám svůj problém vyřešen.Toto píši hlavně pro začátečníky.Případné uvádění počtu buněk na 1dm2 je zavádějící a zákazník si ho nemůže zkontrolovat.Závěrem mohu říci,že vidět po dlouhé době dílo na 49buňkách/27cm,to si připadáte jako o 10 roků mladší.Je pravda,že někteří včelaři dávají přednost malým buňkám s cílem omezení varoázy.Já tomu ale nevěřím a nechci mít včely jako blešky.

Hezké vyzimování vašich včeliček přeje V Banýr.

Moravský universálů mám asi 30ks ve slušném stavu, kdyby jste měl zájem (39*30).

Ďakujem priateľom A.Bojanovskému a D. Helmutovi za podanie vysvetlenia.
Krokavec

Pokouším se naučit používat program Bidata.Pokud tohle někdo používá potřeboval bych poradit.V poznámkách jsou nástavky ,ale jak je mám přidat?Otázek je víc.Pokud se chcete podělit o zkušenosti napište i na e-mail.
dík Milan

http://vcelar.letnet.sk/ Skuste tento program.

Dne neděle 22 ledna 2006 21:44 P.K. napsal(a):
> myslím,že ty jogurtové kelímky nemají úroveň celostátní organizace,ve
> vyspělé cizině by na jakékoliv vzorky v kelímcích od jogurtu koukali
> nevěřícně.

Tusim, ze ty kelimky byli uvedeny v lonskem vcelarstvi , jako doporuceny obal.


Honza

To si pamatuji v také a včely tyto mezistěny více či méně vykusovaly atak se od toho upustilo
Dnes se v rúzných částech světa zase objěvují umělohmotné rámečky s mezistěnou kde se pak po dvou letech z mesistěny seškrábne vosková nástavba a rámek se zase znova použije. NA PRVNÍ POHLED SE TO ZDÁ VÝHODNÉ A EKOLOGICKÉ ale mnoho společného s biovčelařením to nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V. Ban?r <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely jako bleky.
> Datum: 28.1.2006 11:04:46
> ----------------------------------------
> RE Mezistěny (14308)
> Přátelé,dovolím si po letité zkušenosti podotknout.
> 1) Nesouhlasím,že někteří výrobci mezistěn přidávají do vosku parafin.To se
> dělalo v 50 letech,kdy bylo málo vosku.Mezistěny byly měkčí a při teplotě v
> úlu se vl.váhou protahovaly.Včely často asi 4 cm pod horní loučkou
> postavily 2 řádky trubčiny.
>
> 2) Přesvědčil jsem se,že moje včely raději staví na mezistěnách
> válcovaných.Podle mě,je důvod jeden.Válcované mezistěny mají větší
> buńky.Zvláště posledních asi 5 roků,to co včely staví na litých
> mezistěnách,to není dílo,ale otisk planety Mars.Kvalita vosku je u obojích
> výborná,ale rozdílná velikost buněk.Jestliže velikost buněk panenských je
> 5,4mm,znamená to,že na 27cm délky má být 50 buněk,nebo na 20cm 37 buněk.Na
> našem trhu je možno koupit mezistěny s rozsahem 48-52 buněk na 27cm.Já bych
> mezistěny u kterých je nad 50cm už nikdy nekoupil i za cenu,že bych si je
> musel jako před lety dělat sám.Mohu potvrdit,že výrobce Kováč má mezistěny
> 49 buněk.Sešel jsem se v prodejně s jedním výrobcem (52) buněk a snažil
> jsem mu problém vysvětlit.Stručná odpověď byla "všichni máme matrice
> stejné". Moje vysvětlení je : jestli vylisovanou mezistěnu brzy vytáhnu z
> lisu horkou a dám do studené vody,srazí se a už ji nejde dát zpátky do lisu
> i když je lis na 5,4mmm.To si mohu vyzkoušet doma.Asi před 2 roky jsem na
> výstavě v Lysé přítele Titěru po přednášce veřejně požádal,zda by bylo
> možné, požádat prostřednictvím Včelařství výrobce, aby deklarovali pčet
> buněk na 27cm,ať si zákazník vybere.Nestalo se,a je mi to celkem jedno.Já
> mám svůj problém vyřešen.Toto píši hlavně pro začátečníky.Případné uvádění
> počtu buněk na 1dm2 je zavádějící a zákazník si ho nemůže
> zkontrolovat.Závěrem mohu říci,že vidět po dlouhé době dílo na
> 49buňkách/27cm,to si připadáte jako o 10 roků mladší.Je pravda,že někteří
> včelaři dávají přednost malým buňkám s cílem omezení varoázy.Já tomu ale
> nevěřím a nechci mít včely jako blešky.
>
> Hezké vyzimování vašich včeliček přeje V Banýr.
>
>
>

Optimál plodiště 42*27,5 neuteplený přes noc - 20 °C.
Včera jsem se díval do podmetu
na stěnách zmrzlá voda na dně uhynulé včely asi 300 kusů za poslední týden. Je to normální ?
Děkuji

Zmrzlá voda na dně a možná i na stěnách je normální.To množství mrtvolek se mi zdá za 1 týden skoro moc, ale bude záležet také na velikosti včelstva, na prudkých změnách teplot-když se udělalo přes den hezky a slunce posvítilo na úl, tak bylo mrtvolek uvolněných z chomáče vždycky víc.

Nemohl by jste někdo poradit jak při sešroubování dřevěných polonástavků docílit jednoduše pravoúhlosti a nezkřížení
Děkuji

Existují pravoúhlé svěrky, jak truhlářské, tak "zámečnické", podívejte se na netu. Některé umí i jiné nž pravé úhly. Asi je to také o tom, za kolik vzhledem k možnému využití.

Já je slepím pravoúhlé a nekřížené na rovné desce a až tmel uschne, vrtám a
šroubuji. Funguje to.
Pro rychlou práci by to mělo jít, když se budou všechny díry vrtat přesně
kolmo, znamená to mít stojanovou vrtačku. Vrtačka v ruce je na takové přesné
vrtání nepoužitelná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 30, 2006 12:55 PM
Subject: Nástavky


> Nemohl by jste někdo poradit jak při sešroubování dřevěných polonástavků
> docílit jednoduše pravoúhlosti a nezkřížení
> Děkuji

Ještě, na stránkách J Jindry je bruska určená právě k zarovnávání takových
zkřížených nastavků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 30, 2006 3:00 PM
Subject: Re: Nástavky


> Já je slepím pravoúhlé a nekřížené na rovné desce a až tmel uschne, vrtám
a
> šroubuji. Funguje to.
> Pro rychlou práci by to mělo jít, když se budou všechny díry vrtat přesně
> kolmo, znamená to mít stojanovou vrtačku. Vrtačka v ruce je na takové
přesné
> vrtání nepoužitelná.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kamil" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 30, 2006 12:55 PM
> Subject: Nástavky
>
>
> > Nemohl by jste někdo poradit jak při sešroubování dřevěných polonástavků
> > docílit jednoduše pravoúhlosti a nezkřížení
> > Děkuji
>

Položit na rovinu a mít přesně pokosený materiál. Potom nepotřebuješ nic jiného k úspěchu. Ani formu. Ještě jedno. Předvrtávat a to i pro hlavičku šroubu.

_gp_
http://vindex.ic.cz

+-1 mm žádná míra stejně to dáš na déšť slunse se do toho opře poklesne púda pod stojanem aj e to stejně křivé ale váha plných nástavku to usadí a co se neusadí včely zatmelí na jiný ůl to stejně pasovat precisně už nebude takže s nějakou tou zemnědělskou mírou +- 1cm musíš pčítat Přesnost je krásná věc ale tady se sní nemusíčtak zaobírat Budešli už při přípravě jednotlivých dílů přesný pak to bude vyhovující pro daný účel ber vůvahu , že třeba kočovný vúz se ve své délce zkříží víc jak o jeden dcm stojan pod 3úly po zimě až o 5cm a tomu nezabráníš.

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
> Předmět: N?stavky
> Datum: 30.1.2006 12:56:00
> ----------------------------------------
> Nemohl by jste někdo poradit jak při sešroubování dřevěných polonástavků
> docílit jednoduše pravoúhlosti a nezkřížení
> Děkuji
>
>
>

Přátelé,
nevíte zda někdo vykupuje panenské včelí dílo?
Díky za informaci

http://www.beedol.cz/files/vosk.htm

vykupuje se na výrobu léčiv někde jsem četl nabídku 120 /kg

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Hromádko <martin.vcela/=/worldmail.cz>
> Předmět: panenské dílo
> Datum: 30.1.2006 18:51:45
> ----------------------------------------
> Přátelé,
> nevíte zda někdo vykupuje panenské včelí dílo?
> Díky za informaci
>
>
>
>

Milý včelár, ak vyrobíš každý diel skoro (už +- 1mm je veľa) absolutne pravouhlý, každá Vaša debnička bude v rovine. Ja na pílenie dielov používam tzv. suport pripravený na stôl okružnej píly, ktorý zabezpečuje pri pílení dielov aj ich pravouhlosť a dovolí odpílei, aby každý diel bol rovnako dlhý.
Anton

Hezké teorie, dobře se to čte, ale v praxi vše vypadá trochu jinak. Ať nástavek slepíme v dílně dokonale přesně za několik týdnů, když ho vystavíme vlivům povětrnosti, tak se nestačíme divit, jak styčné plochy na sebe nepasují a nástavky se na sobě vrklají. Nejlepší je po výrobě je tak na dva měsíce vyštosovat někde venku a podobnými jevy se nevzrušovat. Až dojde k stabilizaci tvaru tak teprve styčné plochy srovnat. Jé používám brusku o průměru 1 m a 250 ot/min.Kotouč je polepen hrubším smirkem. Jde to velmi dobře ale dost to práší. Kdo vyrábí pouze několik nástavků tak stačí rovná polepená deska a ručně nástavek šoupáním obrousit. Jinak 1 mm v praxi moc neznamená, váha a propolis hodně vyřeší. Přeji hodně zdaru, Zdraví R. Stonjek

Nekřížení zajistí řezání přesně v pravém úhlu. Jinak to už nejde moc dohonit při sesazování.
Bez "suportu" jak píše přítel Turčáni, tedy formátovacího vozíku, to vlastně moc dobře nejde nařezat. Kdysi jsem si naivně myslel, že koupí cirkulky budu mít vystaráno. Ale 1 mm na výšce 24cm jsou 2mm na 48cm, a mm k milimetru a je to.
Časem jsem si udělal svépomocnou zkracovačku z maflíku a pod něj koryto, ve kterém jsem klínoval prkno a maflíkem jezdil po vedení které jsme usadil přesně na 90st.
Nakonec jsem ale přešel na výrobu nástavků bednářským způsobem, jak jsem tady popisoval někdy v létě a kolmost mi zajišťuje forma.
Šroubuji tak, že na paletě mám přišroubované dvě střešní latě do kolmice, na tom sestavím nástavek a bez předvrtávání po namázání disperzním lepidlem šroubuji "sádrokartonickými vruty" s hrubým závitem. Osvědčily se mi víc jak "žluté" pozinkované. Jsou ostřejší a pevnější. Rohy dělám na polodrážku. Většinu nástavků se mi daří udělat tak, že se na sobě nekolíbají. Dilatace atd nejsou problém. Nejstarší Langstrothy mám už asi 5 let, Brennery přes deset. Nástavky vznikly z bedniček. Prý od whisky:-) Je tedy třeba se návratit ke kořenům a obnovit tradici. Co nástavek, to dva tucty láhví.

Příklad jednoduchého formátovacího vozíku na malé okružní stolní pile je na stránkách př. J.Jindry. Přesné řezání do pravého úhlu je základ. Pro montáž je výhodou také truhlářský ponk, kde lze materiál také upnout. Jinak zmíněné pravoúlhé svěrky stojí kole 750,- Kč za kus a dají se využít i jinak, např při svařování.

----- Original Message -----
From: "Janura" <elektro/=/janura.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 27, 2006 6:56 PM
Subject: RE: Kontak na výrobce mezistěn


> dnes bola uputavka na STV1 na relaciu REPORTERI o miesani dovezenych medov
> z
> domacimi v obchodoch predavanych medoch a ucinkoch na ludi.
>
> malo by to byt po 21hod v pondelok.
Neviem čo sa stalo, ale o mede tam nič nebolo. Dúfam, že sa nezľakli
šéfov klanu dovozcov kontaminovaných medov antibiotikami.
Gabi M.Komínek

Určite by odvysielanie takejto reportáže niekomu nevyhovovalo. Preto je tu podozrenie, či nezapracovali lobistické skupiny. Najlepšie by to bolo zistiť u redakcii Reportérov.
Druhá možnosť je, že sa STV 1 podarilo natočiť reportáž o katastrofe slovenského vojenského lietadla a uprednostnili toto odvysielanie. Ale toto sa tiež nerobí, lebo ľudia ostali pri televízii len kvôli mede a to bez toho aby upozornili divákov nebolo odvysielané.

Jenom upřesním-jedná se o výrobu forem pro cukrovinky-např. pro slovenskou výrobu cukrovinek-čokoládových plněných bonbonů.Panenské dílo se upřednostňuje z toho důvodu, že se nepředpokládají rezidua z léčiv používaných pro potírání roztočů a jiných.Dílo nesmí být rozmačkané-nejlépe celá srdíčka a nesmí být použita žádná mezistěna!

Obrátili sme sa na Slovenskú televíziu STV 1 s prosbou o vyjadrenie k avizovanej relácii " Reportéri " o mede a včelárov, ktorá mala, byť odvysielaná 30.1.2006. Stanovisko sme získali od redaktora STV 1 pána Eugena Kordu , ktoré pripájam v prílohe.

Reportáž o včelároch a mede sme museli na poslednú chvíľu z vysielania stiahnuť. Dôvod bol jednoduchý. Namiesto nej sme zaradili reportáž o páde nášho vojenského lietadla. Ubezpečujem Vás, že bude v najbližšom možnom termíne odvysielaná - asi do dvoch týždňov.

S úctou!

Eugen Korda

produkovat panenský vosk bez mezistěny, který vesměs směřuje do farmaceutického a kosmetického průmyslu, lze dobře v nástavkových úlech stejně jako v TBH, výkupní cena může být zajímavá u nás, co potom u zahraničního výkupce, když třeba v anglii dáte za necelého půl kila surového propolisu 70 liber ...????

>když třeba v anglii dáte za necelého půl kila surového propolisu 70 liber ...????
---------------

Odkud to víš? Je to nesmysl.

Drahy vcelari ak ma niekto plany na ule PUT prosim Vas zaslite mi ich na adresu milik25/=/volny.cz
Dakujem

> ak ma niekto plany na ule PUT

Co je to za úly?

Honza Čáp

Male kotoucove pily co nyni prodavaji v hypermaketech maji prilis hrube ozubeni. Je potreba koupit pilovy kotouc s jemnym ozubenim, pouzivam 5 zubu na palec a bez tvrdokovu. Potom neni problem s presnym rezanim. Rez je siroky jen 1,5 mm a hladky. Je potreba ale odmontovat ze stroje rozeviraci klin. Nevyhoda je ta, ze je potreba mit ciste drevo, treba pri rezani desky se zbytky barvy se rychleji tupi.
Mirek

Poradíte mi, jestli je možné použít na "ofritování" nástavků v parafínu
pozinkovanou nádobu?

Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný například topol?
dík Pepa

ano, ale musi byt suchy.

Matej




"Pepa"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Rámky.
01.02.2006
15:10
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
například topol?
dĂ­k Pepa

Parafín je sám o sobě jakožto vysokomolekulární alkan úplně neutrální, takže
s zinkem nereaguje. Pokud tam nebude jako příměs nějaký živočišný nebo
rostlinný tuk nebo včelí vosk. Nebo pokud nedojde příliš zvýšenou teplotou k
oxidaci parafínu, kdy by nějaké kyselé látky mohly vzniknout a následně
reakcí s zinkem vzniknout zinečnatá mýdla.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 01, 2006 8:59 AM
Subject: Parafin a pozink


Poradíte mi, jestli je možné použít na "ofritování" nástavků v parafínu
pozinkovanou nádobu?

Použít se sice dá, ale rámky se vlhkem kroutí a rychle se rozpadnou.
Nedoporučuji, škoda práce.

-----Original Message-----
From: Pepa [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, February 01, 2006 3:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Rámky.

Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
například topol?
dík Pepa

Líbil se mi příspěvek př. Petra Zdráhaly ke sběru měli. Díky jemu jsem se také odvážil požádat o pomoc paní Dvořákovou z Hradišťka, která mi ochotně pomohla se seznamem registračních čísel stanovišť. Jednoho neregistrovaného včelaře budu muset dát zaregistrovat.
Petr Bujnoch, ZO ČSV Rychaltice

Ja si myslím, že pozinkovanú nádobu na zohriatie parafínu môžete použiť bez obáv. AK sa má parafín dostať do dreva , musíte ho zohrievať na 110-115°C, ale musíte dbať na bezpečnosť pri práci.

Ped dvomi rokmi som bol na návšteve u včelára pána Konopáša v Maďarsku v obci Patak, ktorý obhospodaruje viac ako dvesto včelstiev.V ten rok mal znášku 120 kg na včelstvo. V priemere pre jedno včelstvo potrebuje 6 debničiek na rámikovú mieru 420x180mm. Debničky si zhotovuje sám, používa drevo z borovice doska je hrubá 22mm, debničky pred nafarbením najskôr impregnuje a tak natiera šedou farbou. Úľová zostava má strechu len na obvod debničiek, preto potrebuje ochranu proti hnilobe dreva. Hovorí, že je to najlepšia a naklacnejšia ochrana debničiek. Žiadne farebné variácie okolo letáčov, žiadne značky a s orientáciou včiel nemá žiadne problémy. Ja osobne už 30 rokov natieram debničky len jednou farbou, prírodne zelenou, bez farebného rozlíšenia letáčov.

Technologický postup pri impregnácii debničiek:
1./ Potrebuje k tomu jednu väčšiu nádobu, do ktorej sa zmestí pohodlne celá debnička. Debničku môže ponoriť do vriaceho roztoku celú, najskôr jednu polovicu, potom druhú.

2./ Voľné ohnisko, ale môže byť i uzatvorené, na ktoré uloží impregnačnú nádobu. Dodržte bezpečnosť!

3./ Zakúpi ten najlacnejší jedlý olej v množstve podľa potreby a umiestni do varnej nádoby. Teplotu udržuje mierne nad 100°C, aby impregnácia bola rýchla, kvalitná a dostatočná.

4/ Debničku po napustení olejom vyberá a dáva odkvapkať nad plechovú vaňu a do oleja vkladá ihneď ďalšiu debničku.

5./ Po zaschnutí natiera debničky farbou riediteľnou vodou (jeden alebo dvakrát) Anton

Ja som autor úľa PUT B10 (Panelový Ul Turčáni B10 na 10 rámik.). Je to úľová zostava známeho úľa miery "B", s vonkajšími rámikmi 420x275mm, vyhotovená z panelových častí stien hrubých 26mm. Včelárim v nich už 23 rokov, jedna deb. má hmotnosť 3,6 až 4,2kg. Základnou kostrou sú drevené hranolky 30mm šir. a 20mm hrubých, ktoré zvnútra a zvonka pokryté sololitom 3mm hrubým, steny sú uteplené 20mm polystyrénom alebo len vzduchom.Debničky sú bez tzv. falcov. POsledné roky vyhotovujem debničky len so vzduchovou "uteplivkou". Panelové steny sú vyrábané v šablone, ktorá umožňuje v nekonečnom rade vyrobiť úplne presné diely. Aj teraz je to najlacnejší úľ vyrábaný amatérsky (cc 300 Sk), do ktorého je započítaný náter, oddeliteľné dno, medzidno, vrchnák. Ja mám vyrobené cca 200 debničiek (tri deb. do jednej úľovej zostavy)
Návod na výrobu bol uverejnený niekedy v roku 1992 -94 v časopise Včelár.

Jaka je doba namáčení nástavku v tom jedlém oleji? Já myslel, že se použivá parafin, který se používá na výrobu svíček (parafinové). jaká je výhoda takového ošetření nástavku?

v literatuře seuvádí smrk , lípa, olše, a dub topol je dost křehký ten se používal pro svoji lehkost na troky ,vaničcky ,různé misky a také na stropy a zákrovy střech

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: R?mky.
> Datum: 01.2.2006 15:35:26
> ----------------------------------------
> Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
> například topol?
> dík Pepa
>
>
>

>>Jaka je doba namáčení nástavku v tom jedlém oleji? Já myslel, že se
použivá
parafin, který se používá na výrobu svíček (parafinové). jaká je výhoda
takového ošetření nástavku?


O jedlém oleji nevím, mi jde o parafin, přesněji Cerezin 65/70. Pokud máte
zkušenosti, napište prosím, jestli je Cerezin vhodný. Dále by mě zajímalo-

- jestli se nástavky v horkém cerezinu nezkroutí
- jestli nástavky nebudou v létě "lepit"
- jestli je vhodné cerezin barvit


mp

       Myslím, že už se to tady probíralo, ale nemůžu najít kontakt na výrobce
hřebenu. Taky uvítám vaše zkušenosti, pokud hřeben používáte.

mp

Ja osobné skúsenosti s konzervovaním drevených výrobkov olejom nemám, ale podľa spomínaného včelára (takto to robia viacerí včelári,ktorí prešli na podnikanie s včelami) je to krátka doba max. 10 minut, pretože horúci olej rýchlo vytvorí vrstvu olejového filmu, ktorý zabraňuje vlhnutiu úľa z vonku i z vnútra! Voľne vystavené úle (s malými strechami) sú často vystavené prírodným živlom.
Maďarskí priatelia to zobrali "útokom" a myslia to vážne. Vysokým výnosom vďačia premyslenému kočovaniu na repku olejnú, na dva-tri agáty (od rumunských po slevenské hranice), znáška z glejovky americkej a posledná zo slnečnice.Darilo sa im zo včiel slušne žiť, teraz majú i oni s predajom medu tie isté problémy ako u nás.

Topoľové drevo je vhodné na rámiky do včelích úľov tak ako každé iné drevo (aj rámiky zo smreka či lipy sa neraz zlomia či pokrivia). Treba mu však venovať náležitú pozornosť pri výbere vhodných dosák pri pílení prírezov. Topoľové drevo je pomerne dostupné a včelári ho aj využívajú a s rámikmi sú primerane spokojní. Rámiky z lipového dreva sú pomerne vyhľadávané, ale lipa ako solitérny strom je určený pre krásu a kvet pre zdravie, nektár (niekedy aj medovica ) pre včely. Preto by sme mali odolať pokušeniu ich stínať na rámikové prírezy.
Ja už skoro 10 rokov používam (a úspešne) drevo na výrobu prírezov a úľových debničiek zo stromu Topoľ osika, osika Populus tremula L.. Osika patrí do rodu topoľov, horári ju majú za plevel a radi ju dávajú vypilovať na palivové drevo.
Osika ak sa nachádza v stromovom lesnom,zápoji, dokáže narásť do výšky okolitých stromov, je bez bočného obrastu, konárov a dorastá do značnej výšky a hrúbky. Ja som dostal súhlas na výrub niekoľko takýchto stromov s prsným priemerom až 40cm.
Po popílení na potrebnú hrúbku 30mm (pamätať na hobľovanie), dosky uložíme do roviny a kladieme ich na dilatačné prírezy min.2,5cm, aby rýchlo uschli (schnú až 2 roky) a samozrejme ich chránime proti dažďu. Dosky so spodnej časti stromu sú často "chlpaté", ťažko sa pília a hobľujú, preto keď to zistíme treba takéto dosky vyradiť. Tam kde je strom rovný, bez konárov, sú dosky hladké a prírezy sú vynikajúce. Rámiky z osikového dreva sú tak dobré ako z ostatných stromov, nekrútia sa (ale stane sa), nehnijú , mám s nimi tie najlepšie skúsenosti. Preto neváhajte a využite topoľové či osikové drevo na vyhotovenie rámikov.

Topol se často štípe, i přes vlákna a proto bude víc zmetků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 01, 2006 3:10 PM
Subject: Rámky.


> Jáké dřevo mimo lípy a smrku se dá použít na výrobu rámků?Je vhodný
> například topol?
> dík Pepa

Hřebeny vyrábí p.Sapák z Brna,tel:544 217 527,mob.603 183 062.

Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm 42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem, kroucení rámků atd.. ?

v plodisku je to hlavne na jar velka vyhoda. Ak takyto ramik, ale prevesis
do mednika stracas moznost prace s celymi nastavkami.

Matej




"Kamil"
<Kamil.Rimal/=/cz.en An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
ersys.com> Kopie:
Thema: Jumbo
02.02.2006 11:32
Bitte antworten an
"Vcelarska
konference"






Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm
42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem, kroucení
rámků atd.. ?

Jestli někdo běduje, že nástavek plný 39*24 je těžký, co teprve tahle kombinace.

Dřevo z olše úspěšně používám.Pro sušení je nutno kmeny zbavit kůry.Jsou dostupnější než lipové.Rozřež podélně motorovkou na díly ,které mohu na cirkulárce rozřezat.Plochu zarovnám na srovnávačce.Potom pozor na prsty hodně úspěchů přeje Zden

Nástavek Jumbo se používá u Langstrothu ve smíšeném provozu.Jde plodiště.Obsahuje vesměs plod medné věnce a pyl.Na rozdíl od medníků,v kterém je, nebo má být med.Domnívám se ,že je daleko těžší.Já mám podle ing.Čermáka úl s rámky o výšce 36cm ,ale délku mám 44,8 ,tedy delší než on.Vidět zaplodovaný rámek této velikosti je úžasný pohled.Délku 44.8 mám proto ,abych mohl používat nízké rámky z ostatních Langstrothů Po mém klopotném vyprávění chci říct,že není potřeba s celým nástavkem manipulovat,ale přenášet jednotlivé rámky.Systém včelaření popsán ve Včelařství ,ale momentálně nevim číslo ahoj zden

Dík za rady.Nejvíc se mě zamlouvá názor Zdenka zkusím to s olší a na prsty si dám pozor.
Pepa

Je to v podstatě včelaření v Dadant systému. Stačí si napsat př. Řeháčkovi do Nasavrk a on ti pošle výbornou metodiku a přesný postup, jak tímto způsobem včelařit. Je zbytečné objevovat pracně věci dávno objevené a odzkoušené. Držím palce aby se ti dařilo. Zdraví R. Stonjek

Mam jich 20 na míře 39*36 + medníky 39*17 a 39*24 protože 24 mam hodne.
Je to na delsi povidani, ale zkusenosti mam dobře. Loni jsem ze dvou
vyzimovaných mel 130kg, ale je s tim trochu vic práce.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, February 02, 2006 11:32 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Jumbo

Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
nejsou s tím nějaké problémy.
Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé
rm
42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem,
kroucení
rámků atd.. ?

__________ Informace od NOD32 1.1391 (20060201) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.

PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere opravdu hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!! Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření ( resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na 42cm rámcích
nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé republice !

S pozdravem
Milan - MOST
( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )

Chcem sa spýtať pán Turčáni !
Čim je natretý sololit, nekrúti sa ? Možno takéto úle použiť na voľnom stanovišti, alebo v domcoch ?
Bol som v Drevone a uz na paletách bol spomínaný sololit zvleny. Jedna tabula stála cca 300 sk.- 180 x 250 cm.
S pozdravom M.S
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Anton Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Ule PUT
< Dátum: 01.2.2006 19:31:01
< ----------------------------------------
< Ja som autor úľa PUT B10 (Panelový Ul Turčáni B10 na 10 rámik.). Je to
< úľová zostava známeho úľa miery "B", s vonkajšími rámikmi 420x275mm,
< vyhotovená z panelových častí stien hrubých 26mm. Včelárim v nich už 23
< rokov, jedna deb. má hmotnosť 3,6 až 4,2kg. Základnou kostrou sú drevené
< hranolky 30mm šir. a 20mm hrubých, ktoré zvnútra a zvonka pokryté sololitom
< 3mm hrubým, steny sú uteplené 20mm polystyrénom alebo len vzduchom.Debničky
< sú bez tzv. falcov. POsledné roky vyhotovujem debničky len so vzduchovou
< "uteplivkou". Panelové steny sú vyrábané v šablone, ktorá umožňuje v
< nekonečnom rade vyrobiť úplne presné diely. Aj teraz je to najlacnejší úľ
< vyrábaný amatérsky (cc 300 Sk), do ktorého je započítaný náter, oddeliteľné
< dno, medzidno, vrchnák. Ja mám vyrobené cca 200 debničiek (tri deb. do
< jednej úľovej zostavy)
< Návod na výrobu bol uverejnený niekedy v roku 1992 -94 v časopise Včelár.
<
<
<

Podle mně je dobrý nápad používat vysoké rámky a potom přesně poloviční.
Dají se potom ve dvou nízkých nastavcích kombinovat vedle sebe vysoké i
nízké rámky. Vysoké rámky "tahají" včely a plod a nízké se potom dají vyndat
a použít do medníkového nastavku. A taky odpadá problém jak vystavět vysoké
rámky. Divím se, že to zatím nikoho nenapadlo a že se kombinace vysokých a
přesně polovičních rámků nepoužívá běžně a pokud se nyní používají v úlu dva
různé vysoké rámky, je nižší rámek vždy cca 3/4 výšky vyššího.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 02, 2006 11:32 AM
Subject: Jumbo


> Máte někdo zkušenosti s velkými mírami v plodišti 39*33,
> nejsou s tím nějaké problémy.
> Napadlo mě proč dělat zvlášť velký nástavek když by šlo spojit dva malé rm
> 42*17 udělat z nich plodiště rm 42*35
> a pak by šlo převěšovat plod nad mřížku při výměně díla,
> nebo je to blbost ? např. neobsednutá plocha, napadení zavíječem,
kroucení
> rámků atd.. ?

Tady na severní Moravě je už déle než měsíc sníh a teploty pod nulou. To je
pro včely ta správná zima, protože se drží pevně v zimním chumáči, teplota
včel je nízká a proto mají nízkou spotřebu.
Krutá zima pro včely je tehdy, když teploty oscilují v rozmezí + 10 až
hluboko pod nulou. Když je teplo, včely se rozvolňují a případně dokonce
zakládají plod a když se ochladí, snaží se plod udržet . Snad jedině mrazy
až pod - 20 st C včelám vadí, pokud trvají dlouhodobě, protože včely musí
víc "topit", aby se aspoň udržely na teplotě dostatečné k jejich přežití.
Pokud letos včely uhynuly, myslím, že je to spíše dlouhým poměrně teplým
podzimem a začátkem zimy, včely během této doby spotřebovaly mimo jiné na
plodování zásoby uložené v obsazených uličkách a na přenášení zásob z
krajních rámků bylo už moc zima.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 02, 2006 9:04 PM
Subject: Re: Zimování


> 2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v
> některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl
> (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.
>
> PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze
> včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere
opravdu
> hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a
> možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!!
> Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření
(
> resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na
> 42cm rámcích
> nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a
> jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé
republice
> !
>
> S pozdravem
> Milan - MOST
> ( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )

nepřetržitý mráz bych považoval za výhodu....
hledal bych chybu jinde

Používám 39x30x10 v plodišti a 39x15x10v medníku, takže to co říkáte je možné, ale používám to spíše výjimečně. Prostě ztrácíte výhodu manipolace s celým NN. Dle mého názoru jsou propracovanější technologie chovu v DS. Obměna díla v plodišti se dá úspěšně řešit tvorbou oddělků, kdy se dají 4 rámky za sezónu v pohodě nahradit mezistěnami, technologi př. Čermáka výmenou v podletí při krmení, nebo s využitím komorování (ing.Řeháček, př. Stonjek) v předjaří. Pro to dělat složitě, když to jde jednoduše.

S pozdravem

Neboj nic se neděje


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <milan.most/=/email.cz>
> Předmět: Re: Zimov?n?
> Datum: 02.2.2006 21:04:57
> ----------------------------------------
> 2.2.2006 - mám podobný nález, bílá námraza uvnitř úlů (42x27,5), v
> některých zmrzlá voda (asi při oteplení zatekla dovnitř), skoro žádná měl
> (neplodují), mrtvolek ale nemám tolik. Nepřetržitý mráz od -4C do - 15C.
>
> PS.: Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze
> včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere opravdu
> hodně svou daň. Já jsem zatím přišel o 2-3 včelstva ze 7mi zazimovaných, a
> možná že mi do jara vydrží asi tak 3. To je více než 50% ztráta !!!
> Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé za své 5-ti leté včelaření (
> resp. ještě jsem v zimě o žádné včelstvo nepřišel ! ). Obvykle včelstva na
> 42cm rámcích
> nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima je opravdu nepříznivá a
> jistě se podepíše velmi kriticky na stavech všech včelstev v celé republice
> !
>
> S pozdravem
> Milan - MOST
> ( http://elektromont.webzdarma.cz/Hobby/Vcely/index.htm )
>
>
>

Mrazy včelám nevadí, už ve 30 letech bylo prokázáno, že včelstva nehynou mrazem ale obvykle nedostatkem zásob. Já jsem takto přišel o 1 včelstvo před 3 lety, kdy jsem zimoval silný oddělěk v 1 VN a 1 NN, ale po zakrmení jsem nezkotroloval uložení zásob. Včely zůstaly v NN, ale zásoby byly spodním VN. Kdybych to v září zkontroloval a přehodil nástavky, bylo vše OK. Úhyn hladem se pozná podle toho, že jsou včely zalezné v plástech. Pokud tomu tak není, mohlo by jít také o důsledky varoázy, nebo o jiné onemocnění.

S pozdravem

-homo homini lupus- Jiři Bartoněk Včelařstvi 2006/2/diskuse

Ctel bych vám řict,dřív než,přistoupíme k projednávání a hlasování...přimomenout že ČSV je především zajmové združení...z nejušlechtilejších činností vůbec,která má obrovský a nepostradatelný vliv na přírodu,krajinu a vůbec,život na planetě...Při rozhodování kam se bude ČSV ubírat berme zřetel na 99% nadšenců nikoliv hlasů účelových manipulantů ovlivněných dekadencí současné doby.

CO a KDO je dekadentní v současné době a v současné struktúře ČSV :
Jsou to STANOVY stanovující řízení veškeré činnosti z předsednictva a SKUPINA v předsednictvu která si přisvojila veškeré rozhodování a je imunní proti hlasům potřebných k setrvání v nejvyšším postu.
Tato vedoucí SKUPINA v předsednictvu má jen riziko v době konání sjezdu.
Každý sjezd ,jeho příprava,režie,není v kompetenci včelařů delegátů ani ZO a OV.Jeho roční příprava je svěřena jednomu z předsednictva který tím prokáže být platným v předsednictvu i v dalším období.
Stanovy udělující právo vyšším složkám radit nižším složkám a jim dbát těcto rad.
Delegáti jsou povinni účastnit se školení kde se setkávají z nejvyššími představiteli kde jsou seznámeni s problémy předsednictva.Je to takové STAROBYLE VRCHNOSTNI právo první noci./na sjezdu jde pak všechno snadněji bez problemů ex předseda Mandík/

Dekadentní je neomezená moc skupiny která sebe staví do role nepostrádatelnosti závislé s rozvojem ,vlivem na přírodu a životem na planetě.

Domnívám se,že delegát Bartoněk se sám stal obětí a byl ovlivněn dekadenci současné doby a nevědomky se stál tím popisovaným účelovým manipulantem vlků.

člen ZO Brno franta

ma niekto skusenosti s vetranim v bokoch,prip.v zadnych dvierkach odnimatelneho dna,ktore je plne drevene,nezasietovane?

Radime, teoreticky by to možná šlo, stačí to pouze vyzkoušet v praxi a hned je každému jasné, že je to nesmysl. Je to přeně o novém vymýšlení věcí, které jsou již dávno vymyšlené. Jinak se mi nezdá, že by včelaření v DS bylo pracnější,nepočítám li vyšší výnosy a tím ztížené medobraní. Kromě výnosů je přínosem včelaření v DS i výrazně snížená pracnost a jednoduchost ošetřování. To je také důvod proč jsem všechny ostataní úly zrušil a mám jenom Dadanty. Pouze pro chovatelské účely používám několik ležanů na shodnou míru 39 x 35. Zdraví R. Stonjek

Jestli je to na mě, jak jsem psal o kombinaci vysokých rámků a polorámků v
dvou polonastavcích, tak to určitě zkoušet budu. Je přirozeně otázka, jak
moc se to bude využívat, jestli vzácně v nějakých náhodných situacích nebo
pravidelně a tedy jak moc se to od¨razí na pracnosti. Když už ale takovou
možnost mám...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 03, 2006 7:32 PM
Subject: Re: Zimování


> Radime, teoreticky by to možná šlo, stačí to pouze vyzkoušet v praxi a
> hned je každému jasné, že je to nesmysl. Je to přeně o novém vymýšlení
> věcí, které jsou již dávno vymyšlené. Jinak se mi nezdá, že by včelaření v
> DS bylo pracnější,nepočítám li vyšší výnosy a tím ztížené medobraní. Kromě
> výnosů je přínosem včelaření v DS i výrazně snížená pracnost a
jednoduchost
> ošetřování. To je také důvod proč jsem všechny ostataní úly zrušil a mám
> jenom Dadanty. Pouze pro chovatelské účely používám několik ležanů na
> shodnou míru 39 x 35. Zdraví R. Stonjek

Pozri:http://www.omme.hu/portal/index.php?category=programnaptar&id=20060109501

myslím, že to stojí....jen za tu zkoušku

pro včely je to další překážka-více dřeva ,mezery,plástová plocha je nesmyslně rozdělená, sice to včely řeší po svém ale je to jaksi navíc,nevidím jeden důvod proč to vůbec zkoušet.

Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference.

Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
vzbuzuje emoce a nelibost.

Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.

Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!

J. P. Baudiš

správa konference

Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
mame ve schrance.
Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
jine nesmysly?

Dekuji D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Baudis Jan
Datum: 05.02.2006 17:54

>Zdravím včelaře,
>
>vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
>Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
>což je téma této internetové konference.
>
>Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
>držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
>Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
>vzbuzuje emoce a nelibost.
>
>Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.
>
>Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!
>
> J. P. Baudiš
>
> správa konference
>
>
>
>

jinak moje včely ve dvou nástavcích mají námrazu nebo spíš led na zadní stěně,v 1N jsou krásně suché, dno zasítované po celé ploše podložku dávám hluboko pod síto -mezera tak deset centimetrů,když si dřepnu včely jsou přes zasítované dno vidět(v 1N), očka mám otevřené,nějakej slabej průvan v trávě u země je moc netlačí
za jakých podmínek se oplatí chovat opravdu silná včelstva zimovaná ve dvou nástavcích, když rosný bod je přes zimu uvnitř ůlu a dokáže na některých stanovištích dělat pěknou neplechu, plíseň apod(což se mi zaplať pánbůh nestalo,protože to roztaje zteče to do dna to to nasákne a já ho při první jarní, kterou dělám fakt dost brzo, měním za suché čisté dezinfikované plamenem,protože až nebo už v prvních teplejšich předjarních dnech vám to plesnivý,protože včely se rozplodují a to je další vlhko a teplo k tomu vlhkému ůlu na 2N, kde včely jsou jaksi víc v dutině....navíc pokud rozšířuju loňskou souší mají včely brzo na jaře jaksi ten jeden nástavek navíc, dá se i odebrat...)nechci úly zamořené sporou plísně a její vlákna na díle...nevím ani co bych s tím dělal, co stím děláte vy?
já bych včelstvo smetl, dílo spálil,nástavky vyžehl a zařadil do kategorie nejmíň použitelných( zkroucené, pomocné apod.),opakovaně změnil stanoviště....

Nejsem si tak docela jist, že to bylo prozíravé rozhodnutí.
S přátelským pozdravem
Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <baudis.konfer/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 05, 2006 5:54 PM
Subject: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference...

Já jsem pro výmaz. Určitě by ty věci neměly upadnout v zapomění. Ale tady
o tom jsou na internetu jiné diskuze, kde se může každý vyjádřit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 05, 2006 5:54 PM
Subject: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


Zdravím včelaře,

vymazal jsem z webového archivu konference celou diskusi ohledně
Terezína, protože se přímo ani nepřímo nedotýkala včel a včelaření,
což je téma této internetové konference.

Bylo to poprvé, co jsem z této konference něco vymazával. Prosím,
držme se tématu "včely a včelaření" (a případně témat souvisejících).
Jakmile se začne probírat něco jiného, vždy to u některých účastníků
vzbuzuje emoce a nelibost.

Přeji nám všem klidné a zajímavé diskuse o včelařské tématice.

Včelařsky pohodový a bohatý tento rok!

J. P. Baudiš

správa konference

proč je to škoda,při dnešní technice?zvednu telefón,napíšu nebo pošlu /=/
svět se změnil a zrychlil,už nemusíte posílat poštovního holuba.

co říkáte na vývoj situace ohledně cechu prof vcelařů

Vyvažovací zařízení jsem zkoušel před 5-ti lety a nefungovalo.
Na koš zvratného medometu jsem přivařil dvě trubičky,jednu nahoru a druhou na spodek koše.Do obou trubiček jsem postupně přidával ocelové kuličky o průměru 11 mm a vždy jsem s medometem zatočil(6 rám.zvratný).Musím dodat,že v jedné kazetě jsem měl desku o váze 2 kg.Do každé trubičky jsem postupně nasypal 100 kuliček.Kuličky se v trubičkách pohybovali bez odporu ale vždy se natlačili do nejtěžšího místa,takže se nevývaha zvyšovala.
To nefunguje.
Možná jsem udělal něco špatně,ale spíš ne.

Zlozvyky. Mozna by stalo za to, stanovit nekde na webu jasna pravidla
konference a konferenci zoficialnit.
Ja treba nevim, kdo za ni stoji? Kdo ji podporuje ci financuje? Kdo ji
usmernuje ci ridi?

Druha vec je to verejne pristupne webove rozhrani. Opravdu je to treba?
To vetsina zdejsich vcelaru nema email?
Nebo aspon nastavit program tak, aby ze stejne adresy neslo za jednu
minutu vlozit 20 zprav.
Nebo filtrovat html prikazy a znaky.
Hodne prispevku-zmetku by tim odpadlo.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Baudis Jan
Datum: 05.02.2006 22:32

>Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
>se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
>příliš často).
>
>Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
>některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
>stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
>příspěvcích.)
>
>Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
>mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
>příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
>několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
>který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
>účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
>jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
>dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
>původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
>dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
>V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
>téma.
>
>Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
>mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
>je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
>vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.
>
>Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
>to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
>jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
>příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
>prosba...
>
>Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
>účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
>konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
>monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
>dokola...
>
>Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...
>
>-----------
>
>Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
>myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
>nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

> Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> mame ve schrance.

Těm, co se účastní konference přes e-mail, je opravdu jedno, jestli se
něco vymaže z webového archivu. Jenže většina(!) účastníků konference
se účastní přes webové rozhraní, a tam nepatřičné příspěvky ruší.

Smazáním příspěvků jsem též chtěl dát najevo, že bychom do této
konference neměli tahat politiku, protože to jsou pak diskuse, které
neberou konce a většinou nebývají zrovna klidné; např. se rozvíří
vášně kolem různých pohledů na vysídlení sudetských Němců atd. atd.
Obávám se, že politika by zde dokázala rozdělit (a rozčílit)
konferující včelaře ještě více než otázky vedení ČSV, nejasnosti kolem
Včely Předboj, ba dokonce ještě razantněji, než principiálně rozdílné
názory včelařů na otázku použití polystyrenu k výrobě včelích úlů :-)


> Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
> jine nesmysly?

Uznávám, že příspěvky na téma Terezín nebylo to jediné, co ruší
přehlednost.

Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
příliš často).

Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
příspěvcích.)

Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
téma.

Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.

Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
prosba...

Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
dokola...

Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...

-----------

Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)


J. P. Baudiš

Není lepší koupit medomet u české firmy ,která používá kvalitní potravinářskou nerez,než cizí firmy feronerez,češi dávají do převodovek ocelová kolečka,cizí plastová,atd.
A co servis,v případě nějakých problémů,náhradní díly?
Né všude se plast hodí.

právě vychází. Obsah najdete na www.modernivcelar.cz

Konference je toho, kdo ji umoznuje. Ten ma taky pravo s ni nalozit podle sve vule. Jestli se Vam to nelibi, muzete s tim nesouhlasit, muzete proti tomu protestovat a to je tak vsechno co proti tomu muzete delat. Jinak se musite podridit pravidlum. Souhlasim s vymazem nerelevantnich prispevku jak z hlediska taktickeho, tak i strategickeho. Zvlaste podporuji vyzvu spravce o odmazavani citaci z dopisu, je to rozsireny nesvar. I ja jsem si odhlasil zasilani prispevku mailem, prave z duvodu neumerneho mnozstvi prichazejiciho balastu.

Konference není standardní e-mailová komunikace, aby tam musela být připojena celá historie. Stačí snad citovat 1-2 věty na které se reaguje. Já také nepíšu do konference e-mailem, abych zbytečně nešířil svoji adresu na počítače lidí, kteří nedokáží technicky zvládnout elementární kultivaci svého sdělení do světa. Jak potom mohou být schopni zabezpečit svůj počítač? Smířil jsem se s tím, že tato konference je včelařský bulvár - špinavý, užvaněný a neseriozní (občas). Lidé jsou různé.

A buďme rádi, že správce konference ji udržuje v chodu a nechtějme po něm, aby pravidelně ten humus četl a čistil.

jestli neznám předcházející zpravu je mi odpověď k ničemu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
> Předmět: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.
> Datum: 05.2.2006 22:32:20
> ----------------------------------------
>
> > Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> > mame ve schrance.
>
> Těm, co se účastní konference přes e-mail, je opravdu jedno, jestli se
> něco vymaže z webového archivu. Jenže většina(!) účastníků konference
> se účastní přes webové rozhraní, a tam nepatřičné příspěvky ruší.
>
> Smazáním příspěvků jsem též chtěl dát najevo, že bychom do této
> konference neměli tahat politiku, protože to jsou pak diskuse, které
> neberou konce a většinou nebývají zrovna klidné; např. se rozvíří
> vášně kolem různých pohledů na vysídlení sudetských Němců atd. atd.
> Obávám se, že politika by zde dokázala rozdělit (a rozčílit)
> konferující včelaře ještě více než otázky vedení ČSV, nejasnosti kolem
> Včely Předboj, ba dokonce ještě razantněji, než principiálně rozdílné
> názory včelařů na otázku použití polystyrenu k výrobě včelích úlů :-)
>
>
> > Budete mazat i ty necitelne zpravy, ktere obcas chodi? Testy, otazniky a
> > jine nesmysly?
>
> Uznávám, že příspěvky na téma Terezín nebylo to jediné, co ruší
> přehlednost.
>
> Ojedinělá nesmyslná podání (ty různé testy či "pozdravy" kohosi, kdo
> se dostal na včelařský web náhodou) se snad dají přežít (když to není
> příliš často).
>
> Horší je to spíše s často či dokonce pravidelně se opakujícími
> některými nešvary stálých účastníků, které dokážou "zaneřádit" webovou
> stránku konference... (Mám na mysli nešvary technického rázu v jejich
> příspěvcích.)
>
> Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
> mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
> příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
> několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
> který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
> účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
> jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
> dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
> původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
> dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
> V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
> téma.
>
> Podobně se tam otravně štosuje všelijaké to smetí, které na konce
> mailů přidávají různé antivirové ochrany. Myslím si, že toho balastu
> je v archivu konference mnohonásobně více, než všech těch občas se
> vyskytujících se "testů", omylem duplicitně vložených příspěvků atd.
>
> Bylo by vhodné, kdyby e-mailoví účastníci konference více mysleli na
> to, že celý e-mail, který odesílají do konference, se zobrazuje jako
> jejich článek na webu. Proto ať nezapomínají vymazat z citace
> příspěvku, na který odpovídají, co nejvíce. Ale je to asi nereálná
> prosba...
>
> Už se o tom zde totiž hovořilo několikrát, ale někteří e-mailoví
> účastníci projevují v tomto směru malou ohleduplnost k těm, kteří
> konferenci čtou jen na webovém rozhraní a prohrabávají se na svém
> monitoru hromadou dlouhých opakovaných citací něčeho, co čtou stále
> dokola...
>
> Jenže s tím se asi nedá nic moc dělat...
>
> -----------
>
> Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
> myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
> nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

nic

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Welser Rudolf <rvmos/=/cmail.cz>
> Předmět: cech
> Datum: 05.2.2006 22:35:32
> ----------------------------------------
> co říkáte na vývoj situace ohledně cechu prof vcelařů
>
>
>

Souhlasím.
Zase nechávat v odpovědi dlouhé předchozí příspěvky, když třeba někdo
reaguje na jednu větu je zbytečné zvětšování mailu a konference. Měl by
fungovat nějaký kompromis. Nechat z minulého příspěvku jen to, na co
odpovídám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 06, 2006 8:46 AM
Subject: Re:Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.


jestli neznám předcházející zpravu je mi odpověď k ničemu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <>
> Předmět: Re[2]: Výzva správci stránek Včelařské konference.
> Datum: 05.2.2006 22:32:20
> ----------------------------------------
>
> > Hmm, vadily nekomu zpravy v archivu konference na webu? Vsichni je uz
> > mame ve schrance.

Pozdravujem !
Prosim Ťa obratila sa jedna moja známa , že chce poslať med na rozbor.
Ktro to robí, asi koľko to stoji a kde to treba poslať.
Gabi M.Kominek

Mám návrh,smažme všechny příspěvky které se mě nelíbí a samozřejmě které se komukoli nelíbí.Velmi mě to připomíná doby nedávné.Pokud se mě něco nelíbí nebo mě nezajímá tak to jednoduše nečtu např.příspěvek o Terezínu.Pokud si někdo nechá posílat příspěvky tak přece s tím musel počítat ,že budou chodit i takové které ho nezajímají.
Milan

Hlboko sa omlúvam účasníkom konferencie. Táto správa bola určená pre môjho
priateľa.
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 06, 2006 10:15 AM
Subject: med


> Pozdravujem !
> Prosim Ťa obratila sa jedna moja známa , že chce poslať med na rozbor.
> Ktro to robí, asi koľko to stoji a kde to treba poslať.
> Gabi M.Kominek
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1394 (20060205) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Měl bych pár návrhů pro správce této konference. Na základě informací v helpu:
Budete-li mít pocit, že by se v pravidlech konference mělo něco změnit, zachovejte klid a vyvolejte o tom diskusi. Přidá-li se k Vám alespoň pět dalších účastníků, uskutečníme hlasování (např. zřízením speciální hlasovací e-mailové adresy) a ozve-li více účastníků pro než těch, co se ozvou proti, zavedeme to do používání.



1) Odesílat jednou za nějaké období účastníkům přes mail informační mail o účasti na konferenci. Prostě informační mail, který dostane každý odesílatel mailu na adresy: vcely-info?v.or.cz a vcely-faq?v.or.cz ... třeba jednou za měsíc, nebo dva. (mailové konference toto mívají z důvodu např. opakování pravidel)
2) Mezi operaci skriptu, který po stlačení tlačítka přes webové rozhraní, spustit informační okno s náhledem, který ukáže podobu příspěvku před odesláním. To by mohlo do určité míry zabezpečit chyby v příspěvcích sebekontrolu před odeslání.
3) K tomu webovému rozhraní. Přidat do posloupnosti ještě (např popisek na tlačítku) "souhlas s podmínkami konference a odeslání".
Vedle toho tlačítka dát link na http://www.vcely.or.cz/help.html .
4) Každý se rád poučí a rád dodrží doporučení k používání konference, které je v tom mailu vcely-info, nebo na http://www.vcely.or.cz/help.html, jestliže ho budou pravidelně (mail) nebo před odesláním (web)číst. (možná je to bláhová myšlenka)
5) Dost možná by bylo záhodno přidat (úvodní stránka , archív) nějakou možnost prolistovávat konferenci na základě času.(jako podle roku, měsíce,popř. dne)


Kdo souhlasí, atˇ odpoví ke každému bodu jako odpověď ano nebo ne.

Stačí podoba kupříkladu:
1 -ano
2-ne
3-ne
4-ano
5-ne

Já bych byl pro vše ano. Záleží ale na správci a jeho času. Samozřejmě.

_gp_
http://vindex.ic.cz
http://vindex.ic.cz/search.php

Od firmy Bereza mám 6ti rámkový zvratný medomet s plnou automatikou.Funguje bezvadně a cena víc než dobrá. Vřele doporučuji. Vláďa

Neomlouvej se, byl to po čase příspěvek co sem obsahem patří. Určitě by to zajímalo víc lidí. U nás je možné dát med na rozbor na veterinární správu nebo do Výzkumáku. Dokonce jsou tyto rozbory dotovány. Cena je podle toho, co se v medu má hledat.

Zdravím včelaře,

především děkuji za všechny návrhy a podněty. Konferenci jsme v
průběhu uplynulých pěti let stále technicky vylepšovali, vylaďovali a
přidávali nové funkce. Budeme v tom pokračovat i nadále.

Některé dodatečně implementované funkce konference (např. zobrazení IP
adresy, omezení délky podávaného příspěvku na 10000 znaků) byly
zavedeny právě na návrh uživatelů konference. A budeme v tom průběžně
pokračovat. Je to jen věc časových možností.


> Mozna by stalo za to, stanovit nekde na webu jasna pravidla
> konference

Pravidla jsou uveřejněna na webu, ale dávám za pravdu všem, kteří
soudí, že by se měla více propagovat. Pro začátek je více zviditelním
ve všech možných vrstvách webového rozhraní konference.

> a konferenci zoficialnit.
> Ja treba nevim, kdo za ni stoji? Kdo ji podporuje ci financuje?

Konferenci provozuji já - jakožto soukromá osoba. Nikdo ji nefinancuje
ani nesponzoruje a není to ani potřeba. (Takže nejsme nikomu zavázáni
a konference může být opravdu svobodná.)

> Kdo ji usmernuje ci ridi?

Konference je od samotného svého počátku vedena jako typ internetové
konference - nemoderované. Čili podané příspěvky neprocházejí žádnou
kontrolou ani cenzurou, ale jsou ihned zařazeny.

Moderované i nemoderované konference mají každá své výhody a nevýhody.
Někteří jsou hákliví na jakýkoliv moderátorský zásah konference, jiní
by si zase přáli konferenci přísně moderovanou... O tom už se zde
vedla několikrát diskuse...

------------------

Na závěr: jsem zásadním odpůrcem cenzury (ostatně - pamětníci jistě
vědí - tato konference byla založena jako svobodná, všem přístupná a
co nejširšímu okruhu otevřená a přátelská včelařská(!) debata). Nikdy
nesmažu žádný příspěvek, který se nějak dotýká včelařství a který je
napsán zdvořile, - lhostejno, zda se mi ten příspěvek líbí či nikoliv.
Vždy budu bránit právo kohokoliv napsat sem zdvořile cokoliv, co se
týká včelařství.

Požadavku největší možné otevřenosti a přístupnosti pro nejširší okruh
lidí byla přizpůsobena i technická podoba konference - tj. možnost
plné účasti na této konferenci jak přes e-mail tak přes web. Právě
proto se bráním omezování účasti na konferenci přes její webové
rozhraní (mimochodem, většina účastníků konference do ní přistupuje
právě přes web).

Srdečně zdravím a ještě jednou děkuji za všechny připomínky, které
zazněly.

J. P. Baudiš

1 - ne
2 - volitelne
3 - nesmysl
4 - nerozumim
5 - ano

6) Myslím, že by se dalo udělat do přehledu příspěvků na webu
automatické zkracování původní zprávy na základě porovnání s X
předchozími příspěvky. Mohl by se vypisovat pouze začátek původní zprávy
s odkazem na celé znění příspěvku. Pokud někdo dopisuje reakce k
jednotlivým částem původního příspěvku, většinou ho i zkrátí, takže by
se v tomto případě nemuselo dělat nic.

Milan Čáp

>Mj. na webovém rozhraní citelně znepřehledňuje konferenci zvyk, který
>mají někteří e-mailoví účastníci konference: reagují na nějaký
>příspěvek a - byť napíší třeba jen jednu krátkou větu - tak pod svou
>několikaslovnou replikou ocitují celý dlouhý původní příspěvek, na
>který reagují. Pak na tuto jejich reakci odpoví nějaký další e-mailový
>účastník, který připojí svá tři slova, ale pod ně podruhé ocituje již
>jednou zbytečně ocitovaný původní příspěvek. A tak to jde stále dále a
>dále, až se tam citace původního příspěvku "naštosuje" mnohokrát. Z
>původního příspěvku a následných několikaslovných reakcí je pak už
>dosti dlouhý článek složený z mnohonásobné citace původního textíku...
>V posledním příspěvku je tudíž obsažena celá historie diskuse na dané
>téma.
>
> J. P. Baudiš
>
>

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?t=131

_gp_
http://vindex.ic.cz

Indikátor rojové nálady a bezmatečnost včelstva.
Máte někdo zkušenosti s tímto výrobkem,
myslím že to tady už proběhlo.

Děkuji

v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují určitě míň než v jiných úlech

cobyl původní imeil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??zva spr??vci str??nek V?ela?sk?? konference.
> Datum: 06.2.2006 15:44:16
> ----------------------------------------
> v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují určitě
> míň než v jiných úlech
>
>
>

Celá kauza Terezín je k vidění na

http://terezin-a-jine.wz.cz/index.php

Zájemci mohou v diskuzi pokračovat přes webové rozhraní, příspěvky se
mailem nerozesílají. IP adresa se zveřejňuje.
Pepa

>> Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
>> myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
>> nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)

> v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují
> určitě míň než v jiných úlech

Když se odebírá měl, je vidět, jak včely postupují při vyjídání zásob.
Podle délky proužků měli na podložkách zřejmé, v kolika uličkách sedí
včelí chomáč a jak daleko se už posunul při vyjídání zásob.

Proužky začínají u česnové strany úlu (používám studenou stavbu) a čím
více včely vyjedí zásob, tak se posunují k zadní straně úlu. Tedy čím
jsou ty proužky delší, tím více zásob je spotřebováno.

Mám na včelnici dva typy nástavkových úlů - jednak dřevěné tenkostěnné
nástavky s otevřenými očky bez falců (ty považuji za neuteplené) a
potom palubkové nástavky bez oček a s falcy, ve kterých je uprostřed
stěny 2 cm polystyren (ty považuji za uteplené - i když se jedná spíše
o slabší či střední uteplení). Na včelnici jsou tyto dva typy
proházené mezi sebou vzájemně. Ošetřuji je podobně. Dlouhodobě
sleduji, jak se uteplení projevuje, jaké jsou výhody a nevýhody
jednoduché dřevěné stěny atd. Zimuji všechna včelstva ve dvou
nástavcích.

Při odebírání měli se zřetelně projevuje rozdíl ve stopách měli na
podložce mezi oběma typy úlů. Např. letos při odběru koncem ledna:

Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.

Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob.

V časném jaře bude potřeba prohlídka včelstev v neuteplených úlech,
jak jsou na tom se zásobami. Do uteplených úlů půjdu až koncem dubna
či začátkem května při prvním rozšíření.

Co se potřeby proletu týče, tak ta je dána množstvím spotřebovaných
zásob, protože výkalové vaky včel se plní nestravitelnými zbytky z
konzumace zásob. Čím méně včely stráví zásob, tím méně se plní
výkalové vaky a tím méně potřebují prolet. Proto se stává, že z
neuteplených úlů se včely prolétávají častěji než z uteplených, kde
klidně sedí uvnitř (někdy se to mylně vysvětluje tím, že včely v
uteplených úlech kvůli tepelné izolaci nevědí, že je venku teplo a že
mohou vykonat prolet).

J. P. B.

Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
...
> Co se potřeby proletu týče, tak ta je dána množstvím spotřebovaných
> zásob, protože výkalové vaky včel se plní nestravitelnými zbytky z
> konzumace zásob. Čím méně včely stráví zásob, tím méně se plní
> výkalové vaky a tím méně potřebují prolet. Proto se stává, že z
> neuteplených úlů se včely prolétávají častěji než z uteplených, kde
> klidně sedí uvnitř (někdy se to mylně vysvětluje tím, že včely v
> uteplených úlech kvůli tepelné izolaci nevědí, že je venku teplo a že
> mohou vykonat prolet).

........
Z mého pozorování:

Z neuteplených včelstev nelétají častěji proto, že by měly včely plnější výkalové vaky, ale proto, že mají kratší kontakt se slunečním svitem. Ten je způsoben lepší vodivostí stěny úlu, ale také barvou jednoduché stěny. Je to vidno v ukázce posypaného sněhu popelem... Sluneční svit je ale rušícím elementem, protože ten může dokonce způsobit jiný pohyb po zásobách (a to hlavně odtržení od nich do strany), jestli je teplejší stěna než strop.

Ale i přesto všechno není potřeba mít vážnější pochybnosti o tenkostěnných úlech, protože je lze s úspěchem používat pro zazimování včelstev u nás. Nepřítelem je totiž venkovní průvan a větry. Ne nízká teplota. Narážím tím na otevřená česna na celou šíři a ve spojitosti v větrným stanovištěm. To je dle mých dosavadních zkušeností žrout zásob. Nemluvě o umístění plodového tělesa před zimováním. (vhodnost a přirozenost nepřímo teplé či studené stavby) A i v zatepleném (třeba sendvičových 1/3/1 cm) úlu může být pěknej průvan. Podle mých dosavadních zkušeností jde především oto nemít, dle fyzikálních jevů, takříkajíc průvan. Jde to samozřejmě lépe zabezpečit přes uteplení.

Z literatury.
V chladnějších oblastech je to řešeno halou, nebo stébnikem, balením (omotáváním) úlů), udržováním sněhové přikrývky (sněhový krecht).

Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím "průvanem".

_gp_
http://vindex.ic.cz

>Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím "průvanem".

Podle mne tento závěr nevychází ze správných předpokladů. Znamenal by totiž, že VŠECHNY a JEN neuteplené úly trpěly průvanem. Což ovšem nevíme, neboť neznáme stav úlů na včelnici J.P.B. Naopak J.P.B je zná a ví co pozoroval. Přikláním se věřit spíše autorovým pozorováním, odpovídají i zákonům termodynamiky.

Radim Polášek (195.113.155.3) --- 4. 2. 2006

"Jestli je to na mě, jak jsem psal o kombinaci vysokých rámků a polorámků v
dvou polonastavcích, tak to určitě zkoušet budu."
....
Nebudeš první. Pokud je to z nějakých důvodů nutné, tak to jde. Nesmíš ale zapomenout, kde máš dlouhé plásty, a nezvedat tam v půli nástavek. To je pak mazec.
Já jsem to dělal kdysi, když jsem zaváděl vysoký rámek a včely nechtěly přejít na mezistěny. Tak jsem jim dával vysoké rámky mezi nízké k vystavění a zaplodování a pak je převěšoval do vysokého nástavku. Včely se pak natáhly za nimi.

Loni jsem to dělal znovu z nedostatku díla. Nové vys.rámky jsem už nedrátkoval a oddělky z plemenáčů na vysoké r.jsem
převěsil do dvou NN a doplnil N.rámky. Na to jsem dal vys.nástavek Langstrotha a doufal, že tam přejdou.
Někdy jo, a někdy ne. I když v něm bylo jádro vystavěných plástů, včely jsem krmil a podle knih tam měly všechny přejít, tak některé nepřešly.
Kombinaci N a V rámků jsem taky v začátcích zkoušel v almárkách, kde jsem si ověřoval, jestli dělená plocha (asi 3x 24*20) včelám vadí či ne.
Udělal jsme rámky vsoké asi 60cm a ponechal jsem jim asi 2-3 poblíž česna, aby na nich probíhal předjarní (zimní)rozvoj. Tady u nás je sníh někdy až do dubna.

Ani jedny pokusy mě nepřesvědčily a kromě nouzových situací bych V a N rámky nekombinoval vedle sebe. Provozně to přináší jen komplikace.Včelám to nic nepřinese.
Pokud si vzpomínam, v Zubří snad dělali pokusy, jak moc vadí včelám dělená a nedělená plodová plocha s ohledem na výnos. Výsledek byl celkem nevýrazný. Význam měl jen pro rannou snůšku.

> Od: 164410 :

Přikláním se věřit spíše autorovým pozorováním, odpovídají i
zákonům termodynamiky.
........

Nejsou z příspěvku známy přesně rozdíly v konstrukcích (zateplení) dvou typů úlů p. Baudiše. (popř. pozici na stanovišti) Jak můžeš znát jejich úlovou termodynamiku?


_gp_
http://vindex.ic.cz

A.Slamka (e-mailem) --- 3. 2. 2006

"ma niekto skusenosti s vetranim v bokoch,prip.v zadnych dvierkach odnimatelneho dna,ktore je plne drevene,nezasietovane?"
......
Velice dobrý článek od Ing. Pavla Holubce ve Včelařství 3/98 str. 65. Rozhodně jej doporučuji k přečtení a zároveň chci zaplakat, že ani ve třetím tisíciletí není k dispozici obsah Včelařství na internetu v elektronické podobě. Inu, koho si volíme, toho máme.
citace z http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005021401.
....
I po dalších letech zkušeností bych zvolil větrání ve dně.
Pokud je to výrobně jednodušší, tak to včelám vyhovuje. Nemusí být po celé ploše, stačí 25x25 až 30x30. Ale to je na včelaření pěkné, že pokud to včelaře neživí, může si dělat co chce.
Znám jednoho včelaře, co má větrání na zadní straně dna chválí si to.

vsusicky (195.39.10.34) --- 3. 2. 2006

"Já jsem takto přišel o 1 včelstvo před 3 lety, kdy jsem zimoval silný oddělěk v 1 VN a 1 NN, ale po zakrmení jsem nezkotroloval uložení zásob. Včely zůstaly v NN, ale zásoby byly spodním VN. Kdybych to v září zkontroloval a přehodil nástavky, bylo vše OK"

.....
Jak už jsem tady asi před měsícem psal, že jsem teď v zimě byl nucen machrovat s nástavky, protože některá včelstva nebyla v dosahu zásob, tak to mohu potvrdit a rozvinout.

Při odběru měli jsem prohlédl větší množství včelstev, a dvě dokonce i oplakal. Další jsme spojoval.
I když jsem před dokrmením v srpnu prohlédl nástavky a plodový nástavek vždy přendal dolů a doplnil zásoby, tak se některá včelstva (většinou nově utvořená s mladými matkami)
proplodovala do horního. Dolní nástavky, i sousední neobsednuté plásty byly plné zásob.
Přičítám to letošnímu prodlouženému podzimu. V polovině srpna se zde náhle zlepšilo počasí a ještě v říjnu nosily včely pyl,a podle stop na podložkách plodovaly i na konci října při první fumigaci.
Pak se náhle ochladilo, dokonce tak, že už nešlo fumigovat. Tak si vysvětluji, že včely se dostaly až do horního nástavku a v uličkách s plodem spotřebovaly většinu zásob a už si je sem nenanosily.
Pěkná a souvislá zima sice byla pro ostatní včelstva příjemná, ale tyto na to doplatily.

V této souvislosti bych se zeptal ostatních, zda jejich včely čtou odbornou literaturu:-), která tvrdí, že včely VŽDY ukládají zásoby nad sebe a v zimě se pohybují po svislé ose, pokud je jim dána možnost?
Já jsem pro upřesnění a používání slova VĚTŠINOU.

Jinak mráz opravdu včelám nevadí, pokud mají dostatek zásob a jsou přiměřeně silné.
Když jsem začínal, dostal jsem i atypické úly na malé rámky asi 27*25 na studenou stavbu. Tedy žádní siláci to nebyli. Měl jsem je vystaveny včelnicově. Při odběru měli jsem asi špatně zavřel obrtlíky a při jedné procházce jsem objevil vypadlé okénko.
Sníh úl úplně zafoukal. Byl až mezi rámky. Oškrábal jsem co se dalo, dvířka a okénko vrátil, a vynadal si za odepsané včelstvo.
Tehdy zde byly vlny mrazů, které dosahovaly až k -30stupňům.
Včelstvo to přežilo a nepozoroval jsem při jarním rozvoji nic mimořádného.

Teď jsem koukal přes fólii, že v úlech je led a jinovatka všude, kde nejsou včely. Bez ohledu na tepelnou izolaci.
Mrazy jsou okolo -20, někdy i trochu víc. Přes to se zdá, že včelstva plodují, a ledu ndebají.

Neměl jsem na mysli něco tak komplikovného, omlouvám se, nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící.