75518

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Miroslav Jakuš --- 15. 7. 2002
RE: Ceho je moc-toho je příli,mockrát opakovaná chvála smrdí! (1429)

> Myšlenky před sjezdem pokladníka z kopidla,Včelařství 95/12
> ...předseda svazu,který osvědčil lektora vhodnou formou

A protože je podobná samochvála neustále slyšet na jakýchkoli setkáních
učitelů včelařství a protože nejsem příznivcem současného vedení svazu
NEZÚČASTŇUJI se zmíněných setkání. Připadají mi jako propaganda typu
"výplach mozku" z dob před rokem 1989. Dusím se tam. A co vy?

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 15. 7. 2002
Ceho je moc-toho je příliš,mockrát opakovaná chvála smrdí!

Myšlenky před sjezdem pokladníka z kopidla,Včelařství 95/12
...předseda svazu,který osvědčil lektora vhodnou formou výkladu,,vynikající schopností komunikace s posluchači a dostatkem trpělivosti při často opakovaných dotazech.Velmi kvalitní byl připravený písemný material,poskytující dostatek informací seřazených přehledně a srozumitelně...
Z celého jednání jsem vytušil základní myšlenku,kterou se předseda ing.Mandík snažil na nás přenést.To co dnes v naší práci nejvíce potřebujeme,je vzájemná důvěra,podpora a jednota.
Heslem dne by se měla stát soudržnost a pochopení a to směrem od zdola nahoru,a zase zpátky.Vidět,že současný stav není neměnný a trvalý.Z poskytnutých informací jsme si udělali obrázek o tom,co všechno vedení svazu pro obhájení naší pozice dělá.Z vystoupení předsedy na četné dotazy bylo cítit koncepčnost v práci vedení svazu,viditelná dávka profesionality,zdravého sebevědomí a nemalé schopnosti vest organizaci v spletitých cestách současné společnosti pevně a s jistotou.Dnes nás může porazit vlastní malost a nevíra v schopnosti námi zvolených zástupců.

K čemu tento článek v časopisu Včelařství zveřejněný měsíc po sjezdu-smyslu věci měl sloužit ?Může být vůbec generalita svazu sjezdem ohrožena ?

v dobrém franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tata --- 12. 7. 2002
Re: Uchycení mezistěny (1425)

Spodní loučku uchysenou mimo střed jse vyskoušel letos. Není to dost dobrý
nápad včely to prostavují po celé délce rámku . Po odříznutí prostavěné
části seto ale již neopakovalo.

pepan

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 11, 2002 8:12 PM
Subject: Uchycení mezistěny


Přátelé,

zajímal by mě váš názor na způsob uchycení mezistěny v rámku -
sponkovačkou, jako je na tomto http://www.pol.pc.cz/ramek.gif obrázku. Jde
mi o rámek 448x159 s Hofmanovými bočními loučkami, který chci použít v
nízkonástavkovém úlu - pro plodiště i medník.

Zatím jsem narazil na tři způsoby upevňování mezistěn v tomto rámku (bez
drátku)

1.. Klasický rámek se širokou spodní loučkou, kde je mezistěna zasazena do
drážky ve spodní a horní loučce.
2.. Rámek s úzkou spodní loučkou v ose mezistěny, která je nahoře zasazena
do drážky. Tady nevím jestli by mezistěna bez drátkování nevypadla.
3.. Rámek s úzkou spodní loučkou zasazenou mimo osu mezistěny a mezistěna
uchycena sponkami, jako na obrázku.
Který způsob se vám jeví jako nejlepší? Údajně je lepší úzká spodní loučka,
nejsou potom problémy s prostavováním, zvláště u třetího způsobu? Uchycení
sponkovačkou se mi zdá výhodnější než do drážky - právě s ohledem na čištění
drážek. Pokud máte někdo s třetím způsobem uchycení zkušenosti, jaký průřez
má mít spodní loučka a jak má být tvarovaná horní?

Děkuji za vaše názory

Michal Pol



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 7. 2002
Re: Uchycení mezistěny


Přeji pěkný den,

>1.. Klasický rámek se širokou spodní loučkou, kde je mezistěna zasazena do
drážky ve >spodní a horní loučce.

Tak to dělám i já. Já do rámku 448 x 159 mm ( mám ovšem spodní loučku užší
- viz časopis Včelařství - někdy na jaře tam byly plánky na Langstrotha
včetně rámků ) také nedrátkuji a pouze dám mezistěnu do horní drážky, kde
ji přilepím roztaveným voskem. Dole ovšem musí být v drážce jen zachycena
( nesmí jí vyplňovat po celé výšce drážky ) z důvodu protažení mezistěny v
úle vlivem tepla. Kdyby mezistěna byla i dole připevněna, neměla by se kam
protáhnout a potom by se tedy zvlnila v rámku.

>2.. Rámek s úzkou spodní loučkou v ose mezistěny, která je nahoře zasazena
do drážky. >Tady nevím jestli by mezistěna bez drátkování nevypadla.

Myslím, že by mezistěna nevypadla ( nikdy jsem tohle nezkoušel ), ale řekl
bych, že když se na to včely stavitelky pověsí, mohlo by se to různě
pokroutit a pokrabatit.

>3.. Rámek s úzkou spodní loučkou zasazenou mimo osu mezistěny a mezistěna
uchycena >sponkami, jako na obrázku.

Uchycení dolního okraje mezistěny myslím by nebylo dobré. Myslím, že by se
mezistěna vlivem tepla v rámku zvlnila.
Je ale pravda, že někde ve starších číslech Včelařství jsem vyděl podobně
udělané rámky se spodní loučkou mimo osu. Mám ale dojem, že když včely
budou stavět až k této loučce a někdy i samozřejmě přes ní, tak si
neodpustí taky nějaké to prostavění až k horní loučce rámku pod tímto
rámkem.

Toto jsou moje zkušenosti. Možná někdo doplní ještě jiné. Já s čištěním
spodní ani horní drážky nemám nejmenší problémy. Mám starej hubenj
šroubovák a když vytahuju ze slunečního tavidla rámek, není vůbec žádný
problém protáhnout obě drážky a jsou jako nové.
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 12. 7. 2002
Re: Stavba mezistěn (1422)

Mezisteny vystavi pouze oddelky s letosni matkou, nebo ty ktere k
tomu prinutime napr. norskym zimovanim apod. V dane situaci si ale
myslim, ze pri otevreni ulu by bylo v ule par vcel. Vylehavaji kvuli
horku. A druhy dotaz od kolegy snusku bez vahy pozna tak jak
popisuje, pokud je nevalny let, nebo se proletuji u cesen je
mladusky, snuska neni a v teto dobe podle toho jak jsem se bavil s
kamarady nikde poradna snuska neni, mozna slunecnice a jetele,
medovice asi pro letosek skoncila.

Radek

Dne 11. červenec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Včera za toho vedra jsem se podíval po čase kúlům a zjistil jsem, že
> včelstvo, které obsedalo 3 nástavky 39x24x11 je nacpáno v podmetu, ven z
> oček a před česnem. Přidal bych nástavek, ale nemám moc souší. Vystaví teď
> ještě nějakou mezistěnu ?
>
> Zdeněk Čejka
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 11. 7. 2002
Uchycení mezistěny

Přátelé,

zajímal by mě váš názor na způsob uchycení mezistěny v rámku - sponkovačkou, jako je na tomto http://www.pol.pc.cz/ramek.gif obrázku. Jde mi o rámek 448x159 s Hofmanovými bočními loučkami, který chci použít v nízkonástavkovém úlu - pro plodiště i medník.

Zatím jsem narazil na tři způsoby upevňování mezistěn v tomto rámku (bez drátku)

1.. Klasický rámek se širokou spodní loučkou, kde je mezistěna zasazena do drážky ve spodní a horní loučce.
2.. Rámek s úzkou spodní loučkou v ose mezistěny, která je nahoře zasazena do drážky. Tady nevím jestli by mezistěna bez drátkování nevypadla.
3.. Rámek s úzkou spodní loučkou zasazenou mimo osu mezistěny a mezistěna uchycena sponkami, jako na obrázku.
Který způsob se vám jeví jako nejlepší? Údajně je lepší úzká spodní loučka, nejsou potom problémy s prostavováním, zvláště u třetího způsobu? Uchycení sponkovačkou se mi zdá výhodnější než do drážky - právě s ohledem na čištění drážek. Pokud máte někdo s třetím způsobem uchycení zkušenosti, jaký průřez má mít spodní loučka a jak má být tvarovaná horní?

Děkuji za vaše názory

Michal Pol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 11. 7. 2002
RE: spojovaní (1415)

Uvažuju u jednoho včelstva s tzv.Norským zimováním. Potřebuju je přestěhovat
do nového úlu. A při tom jsem si vzpomněl na problémy s utíkající matkou či
částí včelstva. Přítel, který to kdysi popisoval ve Včelařství, psal i o
podobném jevu. Smetl celé včelstvo na mezistěny a druhý den ráno viděl matku
poskakovat před úlem po louce(tak nějak).Nebo se včelstvo pokusilo uletět,
ale protože na to matka nebyla dost hubená tak zústala hromada včel s matkou
uprostřed kousek od úlu. Stalo se mu to vícekrát. Problém pak odstranil tak,
že v nově vystrojeném úlu byl alespoň jeden plást s plodem ze starého úlu a
tento plást byl poté dodatečně po několika dnech odstraněn. Až když už bylo
něco postaveno.

Norské zimování (zjednodušeně): Celé včelstvo se v době přípravy na zimu
(nejčastěji v 9.měsíci) smete na mezistěny. Nasadí se krmítko a krmí se tak
dlouho až si postaví nové dílo a zanese ho cukrem a zavíčkuje. Včelstvo pak
zimuje na panenských plástech.
Jediná podstatná nevýhoda, kterou si pamatuju, spočívá v tom, že v porovnání
s normálně zazimovanými včelstvy má na jaře málo pylových zásob. Protože si
je na podzim už nestačí vytvořit.
Poznámka: setkal jsem se i s jinými názvy pro tuto metodu.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá


> Urobil som zmetenec len z 2 rodin v piatok a osadil som ho v nedelu
> na obed. V nedelu vecer som zistil, ze pol zmetenca je v uli a druha pod
> ulom na zemi. Chyba bola v tom ze matku som dal do zmetenca len pol dna
pred
> osadenim do ula. Tak som vcera poobede oprel jeden vystavany ramik tam
kam
> spadli a ked nan vyliezli, tak som ich striasol k ostatnym do ula.
> Pravdepodobne sa nestihli "ztmelit" za pol dna pritomnosti matky.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 11. 7. 2002
Re: Stavba mezistěn (1422)

Taky jsem na to včera večer potmě při baterce hleděl jak .... A dnes ráno už
tam nebyly. Asi za to múže to horko.
Jak se na česně, bez vážení úlu, pozná snůšková mezera? Je to to co pozoruji
už více než týden? Totiž skoro žádný pohyb a jako by líné včely? Na rozdíl
od snůšky kdy létá jedna za druhou a velké hejno se chystá na přistání a
stejně velké hejno startuje? :-)))
Včera se to trochu změnilo. A vypadalo to na hromadný prolet mladušek. A
dnes ráno byl provoz asi tak poloviční v porovnání se snúškou z řepky. Třeba
nenosily jen vodu. :-))) I když nějak nevidím že by něco kvetlo.

Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá


> je nacpáno v podmetu, ven z oček a před česnem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 11. 7. 2002
Stavba mezistěn

Včera za toho vedra jsem se podíval po čase kúlům a zjistil jsem, že
včelstvo, které obsedalo 3 nástavky 39x24x11 je nacpáno v podmetu, ven z
oček a před česnem. Přidal bych nástavek, ale nemám moc souší. Vystaví teď
ještě nějakou mezistěnu ?

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 11. 7. 2002
Re: Výběr prochů aktuelních v podletí (1419)


> Manipulační zařízení-obsluha celými nástvky
> www.sweb.cz/fskalsky

Tento web je k dispozici i na včelařské stránce:

www.vcely.or.cz/files

Na stránce hned nahoře v kapitole: "Kompletní webové stránky, články a
publikace" - "Novost. Manuální zařízení..."



J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 9. 7. 2002
RE: Výběr prochů aktuelních v podletí

Vůbec tomu frantovu textu nerozumím. Na žert to nevypadá.
Může mi to někdo přeložit, pokud to stojí za to?

Asi bych to přešel, ale zase řeším problém jak nejlépe připravit včelstva na
krmení a zazimování.
Zkoušel jsem stlačit je do 2 nástavků 39x24, zkoušel jsem krmit do 3
nástavků, a pak je přerovnat, ale nic se mi nelíbí. Nechci jim moc škodit.
Díky Eman


:>-----Original Message-----
:>From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan]
:>Sent: Tuesday, July 09, 2002 9:51 AM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: Výběr prochů aktuelních v podletí
:>
:>
:>Dovoluji včelám přemístnit své plodiště do vyšších etáží.
:>Cesno jim přemístním z plodištěm vzhůru.
:>Rámky ze zrušených medníků/případně zrušený medníkový
:>nástavek/projdou pod
:>plodištním prostorem.
:>Vpozdním podletí však dbám aby plodištní rámky ve své horní části v
:>rozhraní pod zásobami byly v rovině.
:>Start do spotřebovávání zimnich zásob začínalo z horizontalní roviny.
:>Popisovanou technologii mi umožnuje:
:>
:>Manipulační zařízení-obsluha celými nástvky
:>www.sweb.cz/fskalsky
:>
:>Zdužený nástavko zásuvkový úl
:>
:>Spodní nástavková část       Včelařství 95/9
:>
:>
:> Vše v dobrém.
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 9. 7. 2002
Výběr šprochů aktuelních v podletí

Dovoluji včelám přemístnit své plodiště do vyšších etáží.
Cesno jim přemístním z plodištěm vzhůru.
Rámky ze zrušených medníků/případně zrušený medníkový nástavek/projdou pod plodištním prostorem.
Vpozdním podletí však dbám aby plodištní rámky ve své horní části v rozhraní pod zásobami byly v rovině.
Start do spotřebovávání zimnich zásob začínalo z horizontalní roviny.
Popisovanou technologii mi umožnuje:

Manipulační zařízení-obsluha celými nástvky
www.sweb.cz/fskalsky

Zdužený nástavko zásuvkový úl

Spodní nástavková část Včelařství 95/9


Vše v dobrém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 9. 7. 2002
Re: snuska z lipy

Snůška z lípy letos opravdu zklamala i na východ od Brna. A spíš to bylo i
něco jiného a spíš spadek na lípě nežli nektar z květu. Dalo se to ale
čekat, když loni bylo lípy dost. Nic netrvá věčně, ani medová léta, kdy 8x
za sebou nezmrzl akát nemohou být věčná ....

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 9. 7. 2002
RE: Antwort: RE: spojovaní (1415)

Urobil som zmetenec len z 2 rodin v piatok a osadil som ho v nedelu
na obed. V nedelu vecer som zistil, ze pol zmetenca je v uli a druha pod
ulom na zemi. Chyba bola v tom ze matku som dal do zmetenca len pol dna pred
osadenim do ula. Tak som vcera poobede oprel jeden vystavany ramik tam kam
spadli a ked nan vyliezli, tak som ich striasol k ostatnym do ula.
Pravdepodobne sa nestihli "ztmelit" za pol dna pritomnosti matky.
Kontroloval som ich este vcera vecer o 21:30 na letaci urobili bradu. Dnes
rano bola brada prec ale kedze maju plne krmitko , boli naznaky rabovacky.
tak som este zmensil letac. Dufam ze ta matka prezila tento chaos. Dnes
alebo najneskor zajtra podla situacie na letaci, pojdem do nich hladat
matku.
Cize teraz nebol problem v tom ze sa pobiju ale v tom ze este netvorili jed
kompaktny celok. Snahu vratit sa naspät do pôvodnych ulov nemali. Aspon nie
take velke mnozstvo. Nabuduce budem mudrejsi: Vcely musia byt aspon 2 dni v
rojnici ale z matkou!!
Mozno ma niekto iny nazor, ale toto je moja skusenost.


Pista


Vcely sa biť nebudu. Len po slnovrate byva - aspon u mna - problem s
usdzanim zmetencov. Aj napriek dvojdňovému väzneniu maju snahu uletieť.
Vlani mi z julovych zmetencov po osadeni uletela takmer 1/4. Nepoucil som
sa - minuli tyzden som urobil 5 a tri su prec. A to isli do novych aj do
starsich ulov na medzisteny. Z zmetencov do slnovratu uletel 1 z 22.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 9. 7. 2002
Re: Zasouvak (1383)

Ve Včelařství 12/72 na str. 278 je popsán vč. výrobních výkresů zásuvkový
úl. Pokud bude zájem, dám to naskenovat a pošlu.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Aleš Molčík <boa.c/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 01, 2002 1:33 PM
Subject: Zasouvak



jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?

Za odpovedi dik Ales



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 20.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 8. 7. 2002
Antwort: RE: spojovaní


Vcely sa biť nebudu. Len po slnovrate byva - aspon u mna - problem s
usdzanim zmetencov. Aj napriek dvojdňovému väzneniu maju snahu uletieť.
Vlani mi z julovych zmetencov po osadeni uletela takmer 1/4. Nepoucil som
sa - minuli tyzden som urobil 5 a tri su prec. A to isli do novych aj do
starsich ulov na medzisteny. Z zmetencov do slnovratu uletel 1 z 22.

Matej


Ja by som nadviazal na spojovanie. Spajat vcely do letneho slnovratu nie
je problem. Ako to je zo zmetencami? Doteraz som zmetal len z jednej
rodiny.
Zajtra sa chystam zmetat z viacerych naraz. Nebudu sa bit? Po slnovrate
som
este nerobil zmetenec z viacerych rodin. Mozete mi poradit?

DAKUJEM


Pista


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 8. 7. 2002
RE: Vykup materi kasicky (1410)

Včelpo Obora, Skalice nad Svitavou e-mail: vcelpo/=/cmail.cz

> Pratele,
> nema prosim nekdo kontakt na vykupce materi kasicky v CR.
>
> Za odpoved dik Ales
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 7. 7. 2002
Lipovy med - cena ? (1410)

Ak niekto ma aktualnu vykupnu cenu za lipovy med ,nech mi ho posle .....

Dakujem . S pozdravom Laco S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 7. 7. 2002
Re: tavidlo (1411)

On Sat, 6 Jul 2002, Jaroslav Sedlák wrote:

> Ocko jsem musel otevrit, ale i tak se na skle srazela voda. Jak tomu
> zabranit?

Me se obcas voda na skle srazi take - hlavne pokud tavim plasty s plodem
(treba vyrezanou trubcinu). Rekl bych, ze to pri taveni az tolik nevadi.
Pokud by v tavidle byly nejake vetraci otvory, unikalo by zbytecne teplo.
Jednodussi je pak nechat tavidlo otevrene vyvetrat (treba pres noc).

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 6. 7. 2002
tavidlo

Inspirovan Vasimi zpravami na Internetu jsem dnes udelal pokus s
improvizovanym tavidlem.Na nizky nastavek Optimali jsem dole pribil sololit,
dovnitr dal stary pekac s cernym smaltem a nahoru dve tabulky skla- co dum
dal- aby to prikryly. Tmavsi sous se za pul hodiny tavila a asi za hodinu
bylo vytaveno. Ocko jsem musel otevrit, ale i tak se na skle srazela voda.
Jak tomu zabranit? Vidim ,ze to jde a budu konstruovat radne tavidlo s
izolaci.
Zdravi Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík --- 6. 7. 2002
Vykup materi kasicky

Pratele,
nema prosim nekdo kontakt na vykupce materi kasicky v CR.

Za odpoved dik Ales

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1403)

Stříkej jen na včely v rojáku nebo jiné krabici s větráním a bez plástů.
Létavky bys mněl nechat uletět ještě před postřikem a raději ještě před
ometáním. V novém včelstvu - smetenci staré létavky nechceš. Akorát by Ti
působily jako zvědové-slídičky pro vylupování zásob ze smetence. Pokud ovšem
nové včelstvo odneseš na jiné vzdálené stanoviště, pak je to asi jedno.
Smetenci pak dáš prázdné plásty a krmení. Když chceš stejně všechno vytočit.
pěknou zábavu :-)))
ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní (1403)

Mam este jednu otazku. Postriekat vcely sladkym roztokom nie je problem,
ale: Ja tie plasty potrebujem vytocit. Ked ich postriekam roztokom cize aj
vodou, tak sa dostane voda aj do medu. Nezacne kvasit?

Mozno su to amaterske otazky, ale naco rizkovat?

Dakujem

Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1403)

Jen pár připomínek k přemýšlení:
Mateřák a přeleták se podle literatury dělá ve snůšce. Loni nebo předloni o
tom bylo ve VČELAŘSTVÍ dost napsáno. Jde o výchovu nové matky a uvolnění
včel co zrovna nemají co ošetřovat pro snůšku.
Záměna slabých a silných včelstev pro vyrovnání síly - taky odborníci píšou
ve snůšce. Vymění se létavky.
Pokud Ti jde o stavbu díla, tu zvládnou i staré létavky. Vosková žláza jim
funguje stále nebo raději napíšu obnovitelně. Zrovna tak pokud jde o
zpracování cukru. S tím pomůžou s staré létavky.
Pokud Ti jde o výchovu plodu musí se přidávat mladušky. Začíná se tvořit
zimní generace.
Četl jsem i o přidávání včel k matce (naopak než je obvyklé) a to tak, že
pustíš matku do prázdného vystrojeného úlu a necháš ji tam běhat a
rozšiřovat feromony. A poté tento úl dáš na místo jiného a počkáš až létavky
přelétají. A protože přilétají do cizího a ne do vlastního, vlastně se
vžebrávají, není s přijetím matky problém. A druhý den přimeteš i nějaké ty
mladušky. Po více než dvouhodinovém osiření by to mnělo jít taky bez
problémů. Aspoň tak to psali.

Já jsem se předloni rozhodl pro včelaření bez mřížky. Líbí se mi to.
Nejsilnější včelstvo mám teď na 6 nástavcích 42x17 - OPTIMAL. Teď je po
slunovratu a včelstva by mněla být na vrcholu sil i množství. Podmety jsou
silně obsazené. Při pokusu o další rozšíření jsem zjistil, že o stavbu
nemají zájem. Snúška z lípy byla velmi slabá a taky už skončila. A teď už
nevidím nic co by kvetlo. Takže žádný div že nestaví.
Srovnával jsem svoji velikost včelstev a kolegovu. A říkal jsem si jak je
možné, že se mu do toho úlu vejdou a nepřerostou ho a nebo se nevyrojí?
(dvouprostorový úl s 39x24)
Zrovna tak ten přítel co mám od něho svoje včely. Mněl úly 39x24 + 39x16 +
39x16 s mřížkou mezi nástavkem a polonástavky. A stačila mu tato velikost na
celý rok. Jaksi to nechápu, že se mu stále nerojily. Ale bude to asi tím co
s nimi umněl udělat.
Jo a výnosy medu mněl zhruba stejné jako já. Prostě to umněl.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 7. 2002
RE: spojovaní

Já bych řekl, že je to matkou. A taky prostorem, který jim poskytneš. Pokud
chtějí další nástavek - dej jim ho.
Slyšel jsem, že včely si "pamatují", jak velký prostor obsedali a podle toho
se přizpůsobí jak v zimě, tak na jaře.
A pokud je ve včelstvu mladá matka a já jí dám z jara prostor (žádná mřížka
- samozřejmě do snůšky), tak mě musí zaklást klidně i tři nástavky. To je
pak o něčem jiném než slabé včelky s kříženou matkou.

Zdeněk Čejka

> O nějakých obřích včelstvech (ala ing. Smělý) si můžu
> nechat zdát.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní

:>Blbost to nebude,vždyť takhle mají fungovat přeletáky na
:>omezení rojivosti.Ty slabší včelstva budou ale posílené
:>výhradně o létavky.

Já myslel blbost v souvislosti s přípravou včelstev na zimu. Jako třeba že
to nepomůže,
že je to lepší udělat jinak, nebo to nedělat vůbec a tak. Jenom mi při
prohlídkách vadí ten nepoměr, jedny jsou tak akorát do jednoho nástavku a
jiným jsou 3 nástavky málo. Do jara se to smrskne a obsazují jen horní
nástavek (ze 2). Buď je to druhem včel (budečákové včely? :-)), nebo dělám
nějakou volovinu. O nějakých obřích včelstvech (ala ing. Smělý) si můžu
nechat zdát.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1403)

Blbost to nebude,vždyť takhle mají fungovat přeletáky na
omezení rojivosti.Ty slabší včelstva budou ale posílené
výhradně o létavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní

:>Kdysi jsem četl "jednoduchý návod". Vezmeš postřikovač se
:>sladkou vodou a
To vypadá věrohodně, a možná když je den necháš vychladit ve sklepě, měly by
pak přijmout i matku čmeláka. Já budu potřebovat vytvořit teď 2 nová
včelstva s 2 novými šlechtěnými matkami (pokud mi přijdou). Jinak než
smetencem to nevidím - (nebo poraďte něco lepšího). Každoročně mám koncem
července velké přebytky včel, kdy nemají co nosit - úly jsou přeplněné a tak
stále hledám způsob jak ty přebytky využít. Mám dojem, že je zbytečně krmím
cukrem.

Napadlo mě přemístit zvláště silná včelstva jinam a na jejich místo dát nové
slabší oddělky a usazené roje s novými matkami a tak vyrovnat sílu. Nikde
jsem o tom nečetl, tak nevím jestli to není blbost, což by u mě nebyla
novinka.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1401)

Kdysi jsem četl "jednoduchý návod". Vezmeš postřikovač se sladkou vodou a
smetené včely důkladně pokropíš a všechno smeteš na jednu hromadu do rojáku,
pak ještě zatřepat a je to. :-)) Když už jsou pomíchané a ještě ocukrované
tak se začnou vzájemně olizovat a než to dodělají jsou všechny hezky
spojené. :-)))
Sám jsem to nezkoušel.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní

> Zajtra sa chystam zmetat z viacerych naraz. Nebudu sa bit?

Ja bych vcely smetal do samostatnych nastavku a pro jistotu pripojoval pres noviny. Az by je precetli, stlacil bych je do dvou nastavku.

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 4. 7. 2002
Re: spojovaní (1398)

Díky za radu.Matku jsem viděl ve svých včelách jen 2 krát
za 3 roky.Ikdyž se je snažím hledat-abych je třeba označil,
nenašel jsem je třeba ani teď v půlnástavku o 5 rámkách.
A to jsem se opravdu na obou půlkách snažil a včelky byly
oproti všem předpokladům opravdu hodné,takže jsem to mohl
natáhnout.A to bylo před bouřkou.prostě každá rada dobrá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 4. 7. 2002
RE: spojovaní (1398)

Ja by som nadviazal na spojovanie. Spajat vcely do letneho slnovratu nie
je problem. Ako to je zo zmetencami? Doteraz som zmetal len z jednej rodiny.
Zajtra sa chystam zmetat z viacerych naraz. Nebudu sa bit? Po slnovrate som
este nerobil zmetenec z viacerych rodin. Mozete mi poradit?

DAKUJEM


Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 7. 2002
RE: spojovaní

Mřížku jsi tam ani nemusel dávat, včely noviny prokousají a propojí se
navzájem a matku si vyberou. Ale pokud chceš, aby přijali stoprocentně
mladou matku, měl jsi raději starou zlikvidovat. Jestli se ti ji nechce
hledat, poradím ti jeden fígl: vlož do toho úlu, kde chceš vyhledat matku
rámek s otevřeným plodem z jiného úlu. A za hodinu se tam běž podívat a
matku najdeš právě na tomto rámku. Já sám to vyzkoušeno nemám, ale jeden
chovatel matek z Jabloňan toto tak prý praktikuje a vždycky je to úspěšné.

Zdeněk Čejka


> Přidal jsem včera malý oddělek 5 plástů s mladou kladoucí
> matkou nad včelstvo,kde chci matku vyměnit.Oddělil jsem je
> mateří mřížkou a na ni dal propíchané noviny.Za jak dlouho
> budu moci mřížku sundat,aby si včely vybraly?Já doufám,že
> tu mladší. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 4. 7. 2002
spojovaní

Přidal jsem včera malý oddělek 5 plástů s mladou kladoucí
matkou nad včelstvo,kde chci matku vyměnit.Oddělil jsem je
mateří mřížkou a na ni dal propíchané noviny.Za jak dlouho
budu moci mřížku sundat,aby si včely vybraly?Já doufám,že
tu mladší. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 3. 7. 2002
Re: roztoči Varroa a cukr moučka


Na tento sposob likvidacie kliestika prisli vyskumnici , ked potrebovali na
vyskumne ucely
zive kliestiky. Cukor musi byt v prachovej frakcii , sposob drvenia
nepoznam ale urcite to nepojde
v mixeri , pri vysokej rychlosti by sa totiz cukor zacal tavit. Funguje to
tak ze sa kliestikom na nohy
usadi prach a znemozni im zachytavat sa na comkolvek teda aj na vcelach.
Kliestiky popadaju
dolu na podlozku a treba ich zlikvidovat. Ma to vsak aj nevyhodu v tom , ze
jemny prach sa dostava
vcelam do dychacieho ustrojenstva a stazuje im dychanie , pripadne ich aj
pri vacsom nadychani udusi
Takze treba pocitat aj s dopadom na vcely . Nedoporucuje sa to pouzivat
casto.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Slyšeli jste už někdo o tom ? A víte podrobnosti z první ruky ?
Díky
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 3. 7. 2002
RE: roztoči Varroa a cukr moučka

Byl o tom článek v odborných překladech 2001, ale bohužel je nemám u sebe, půjčil jsem je dál, někde se toulají v naší organizaci.
Princip - nějak tak jak jsi popsal, mixér tam ale myslím spomínaný nebyl.

> ... Roztočům se při tom ulepí "nožičky"

bylo tam něco o tom, že cukr naváže vodu a tím znemožní přilnavost nohou

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 3. 7. 2002
roztoči Varroa a cukr moučka

Po jedné přednášce, které jsem se bohužel nezůčastnil, jsem se doslechl, že
s roztočem lze bojovat i "cukerným poprachem". A znovu bohužel, jsem se od
lidí, co to poslouchali, nedozvěděl nic moc podrobností. Mluvili o cukru
moučce a někteří do toho zamíchali mixér. A já jsem příliš nepochopil proč.
A teď k principu. Vezmě se cukr moučka (možná po úpravě mixérem) a nějak se
vpraví do úlu. Podle zprostředkovaného popisu se pomocí balónku foukne a
vytvořený oblak cukru směřuje do uliček. Uvnitř úlu pak bude sice všechno
ulepené včetně včel, ale ty si s tím poradí a vzájemně se očistí. Roztočům
se při tom ulepí "nožičky" na kterých mají přísavky na přidržování. A s
ulepenýma nožičkama se neumí dost držet a spadnou na dno. Prý po tomto
ošetření je k vidění na podložce spousta pohybujících se roztočů. A je
potřeba je rychle likvidovat. Údajně neumějí si svoje nožičky očistit, ale
co kdyby?
Zkoušel jsem nikoli poprach ale posyp moučkou přes cedítko, a cukroval jsem
stejně jako se cukrují koláče. Žádný úspěch jsem nesklidil. Asi opravdu musí
být vytvořen ten cukerný oblak.
Slyšeli jste už někdo o tom ? A víte podrobnosti z první ruky ?
Díky
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 3. 7. 2002
Re: Antwort: Zasouvak (1384)


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 02, 2002 9:41 AM
Subject: Antwort: Zasouvak



Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
- med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
teplu stavbu.

Matej

Presne takhle jsem Matej uvazoval i ja, cesno na studenou stavbu aspon 50
cm dlouhe a cele dno zasitovat ale zespodu pod sitem dno rozdelit prepazkami
aby se ktera koliv cast dala uzavrit.
O lezanu si vubec myslim ze je pro vcelare na pohodu jak delanej. Uz jen
predstava vhodne pracovni vysky je prijmna. Ale zabere dost prostoru takze
je to skutecne tak na tri ulky na zahradu.

Ales

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 3. 7. 2002
Re: Zasouvak (1384) (1387)

Tech vysuvu je cela rada. A mimo s plastovymi kolecky se vyrabeji i
celokovove a podle druhu s nosnosti az do 50kg. Ale cenove jsou drahe cca
400 kc/ks. Pouzitelne do ulu asi nebudou, protoze predni cast neni nijak
kryta a pri zasouvani dovnitr by vcelky nemely sanci uniknout.

Ales


----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <boxit/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 02, 2002 12:09 PM
Subject: Re: Antwort: Zasouvak


> Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít
> celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
> plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek
marek/=/boxit.cz
>
> Subject: Re: Antwort: Zasouvak
>
>
> > Ahoj Alesi,
> > takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
> > za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
> > je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
> > Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
> > zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
> > rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
> > presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík --- 3. 7. 2002
Re: Zasouvak (1384) (1387)


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 02, 2002 10:54 AM
Subject: Re: Antwort: Zasouvak


Ahoj Alesi,
takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt.

Mam to trosku z ruky. Ja ted bydlim v Polkovicich je to na hranici okresu
Prerov a Prostejov.

Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.

Kolik pater ches delat?


Ja spis uvazuji o pouziti zadniho zavesneho truhliku a vysouvani pouze ramu
dozadu do toho truhliku. Ale vse udelat tak aby to nemackalo vcely a aby to
vcely nezalepily propolisem.
Ul bude na 4 patra v kazdem patre bude ocko a plasty na studenou stavbu. A
hlavne vysoky zasitovany podmet s moznosti v dobe leceni pohodlne zezadu
supakem uzavrit.

Ales




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 2. 7. 2002
RE: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372) (1375) (1382)

Ještě k tavidlům jednu zajímavost. Nedávno mi jeden včelař popisoval,
jak asi před rokem viděl na včelařské výstavě v Německu zajímavou verzi.
Tavidlo nemělo sklo, ale bylo přikryto neprůhlednou hnědou fólií. Vtip
byl v té fólii, jednalo se o speciální materiál, který uměl měnit
frekvenci dopadajícího záření, ze světelného na tepelné. Tahle věcička,
používající super-high-tech technologii pocházející z kosmického výzkumu
stála asi 2000 DM. Podle přiloženého letáku to dokázalo udržet vnitřní
teplotu přes 90 stupňů při zatažené obloze a 15 stupňovém mrazu. Třeba
se to po několika letech zlevní, pokud ovšem včelaři nebudou do té míry
konzervativní (nebo šetřní) aby to nekupovali. Musím se ovšem sám
přiznat že 40000 Kč bych za sluneční tavidlo nedal.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 7. 2002
Antwort: Zasouvak


Z11 je založeny na vysuvani celej bednicky ( mam chut napisat nastavku ) na
zavesny stolik - nie na vysuvanie jednotlivych ramikov.

Matej


Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít
celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz

Subject: Re: Antwort: Zasouvak


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 2. 7. 2002
Re: Antwort: Zasouvak (1384) (1387)

Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít
celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz

Subject: Re: Antwort: Zasouvak


> Ahoj Alesi,
> takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
> za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
> je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
> Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
> zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
> rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
> presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 2. 7. 2002
Re: Antwort: Zasouvak (1384)

Ahoj Alesi,
takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji. U pana Vohralika vse funguje,
ze ve svych 81 letech muze v pohode vcelarit i kdyz uz ma dost velke
zdravotni problemy a to je myslim dost dulezite.
druhou otazkou je ramkova mira. On pouziva 39*27 a musim konstatovat,
ze je to o necem jinem proti moji 39*24. Kolik pater ches delat?
Radek

Dne 2. červenec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing.
> Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa
> da prispôsobiť.
> Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
> - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
> znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
> teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35.
>
> Matej
>
>
> Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit
> vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar
> kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a
> pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou
> miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim
> ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo
> zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou
> schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
>
> Za odpovedi dik Ales
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 2. 7. 2002
RE: Slunečnice

Ahoj Radku,
Dik za informace. Ta slunecnice, co o ni uvazuji, zacina misty kvest a je
podezrele mala - prumer semeniku 10 cm a trpaslici velikost 1 - 1.3 m.
Hledam kontakt na majitele, aby me ji neposekal.

:>S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky
:>az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna.
To vim, kdyz jsem si bral Petra Sediveho za vzor, tak jsem to taky delal
(ten to ale delal z nutnosti, jelikoz nestihal). Ted vim, ze to pro vcely
neni dobre. (Prestavky plodovani a zeslabeni vcelstev.)

:>Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat.

Tobe se to kocuje, kdyz mas vuz. Ne ze bych ti to zavidel.
Ja bych tam byl schopen prevezt najednou 4 uly na privesu.
Jen tak pro legraci, abych mel zkusenost.

Tady se kolem Pardubic ustalila cena medu mezi lidmi 60 Kc. Rychle se to
siri. Ja med zatim nebudu prodavat, jen nejlepsim znamym. V zime bude
poptavka.

Tvoje vcely jsou opravdu mirne. Radost s nima delat. Za jak dlouho se mi to
tam zase zbastardi?
Soused vcelar matky nevymenuje, vcely ma bodave a ani se o tom nechce bavit.
Ma asi nejake deprese.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 2. 7. 2002
Re: Slunečnice (1350) (1366)

Ahoj Emane,
v Tvoji oblasti slunecnice nakveta ted, zemedelci ji ve 1/4 kvetu
strikaji fungicidem, je dobre presunout az potom, coz by pry letos
mohlo byt kolem 15.7.
S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky
az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna.
Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat.
Radek

Dne 27. červen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Podla mňa je slnečnica po repke hadam najviac navstevovanou plodinou,ktora
> vcelarovi
> moze este ako-tak vylepsit rocny vynos medu ,jej vynos podla literatury je
> od
> 30 do 50 kg / 1 ha.Produkuje med,pel a propolis . Kvetny subor vytvara
> lepkavu latku
> ktora sa zachytava na vcelach a vcely sa dost skoro opotrebuju,preto k
> slnecnici by sme
> mali presunut silne vcelstva ,co byva v auguste niekedy problem.V tomto case
> by sme
> mali mat uz z casti vcelstva zakrmene.Znaska este vcelstva rozploduje a
> zakrmenie a liecenie
> vcelstiev sa posunie neskor (slnecnica kvitne 25-30 dni).
> Osobne mam zo slnecnicovym medom iba dobre skusenosti,vcely ho nanosili zo
> vzdialenosti 3,5 km ,cca 8-10 kg na vcelstvo ( kvitla od 15.8 do 20.9).
> Med som nevytacal ,prikrmil som este 3-4 kg cukru na vcelstvo ,vcely boli
> zazimovane na slnecnicovom
> mede.
> Prezimovanie: velmi dobre , vcelstva silne , doslova bez nozemy ,med jemne
> skrystalizoval, a vcelam to
> nerobilo s travenim zrejme ziadne problemy.
>
> S pozdravom Laco S.
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 26, 2002 4:01 PM
> Subject: Slunečnice
>
>
> > Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu
> > VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20
> > ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později?
> > Ještě jsem to nikdy neřešil.
> > Eman
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 7. 2002
Antwort: Zasouvak


V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing.
Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa
da prispôsobiť.
Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
- med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35.

Matej


Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit
vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar
kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a
pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou
miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim
ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo
zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou
schopny takovy tunel bez problemu obsadit?

Za odpovedi dik Ales

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík --- 2. 7. 2002
Zasouvak


Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou schopny takovy tunel bez problemu obsadit?

Za odpovedi dik Ales

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 1. 7. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372) (1375)

On Sun, 30 Jun 2002, Aleš Molčík wrote:

> Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i
> zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr.
> Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích
> teplotach.

Cesta tepla dovnitr a ven z tavidla nefunguje stejne:

Slunicko je daleko a ma vysokou teplotu, takze teplo do tavidla predava
salanim (zarenim hlavne v optickem pasmu). Na vstupu do tavidla se uplatni
pouze ztraty v opticke propustnosti skla (obcas bych ho mel umyt ;-).
Pripadna vzduchova mezera je z hlediska ztrat nepodstatna, vzhledem k
nekolika km vzduchu, kterym uz zareni proslo.

Dvojite sklo (respektive vzduchova mezera mezi skly) pusobi jako dobry
izolator pro predavani tepla proudenim (konvekci). V tenke vrstve vzduchu
v mezere mezi skly nevznikne proudeni, ktere by jinak ochlazovalo teplejsi
teleso (tmavy plast) a odvadelo teplo ke studenejsimu (sklo ochlazovane
okolim).

Jak bylo zmineno v predchozim mailu, pokud sviti slunicko vydatne, tak se
vosk tavi i bez tavidla. Ale pokud nejsou podminky idealni, tepelna
izolace vcetne dvojiteho skla je urcite prinosem.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček --- 1. 7. 2002
Re: trubci plod (1350) (1377) (1378) (1379) (1380)

Zdravim pratele vcelare.
Jakmile vcelstvo likviduje trubci plod, můze to byt znamenim, ze hladoví. Zda se mi, ze vcely se spis zbavi dospelych trubcu nez trubciho plodu. Zavickovany ponechavaji do vylihnuti i v pripade, ze trubce jiz vyhnaly.
Co delaji s otevrenym mi neni jasne. Vcelstvo, ktere vyhani trubce, dava tim najevo, ze se v tomto roce jiz nebude rojit.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Čížek --- 1. 7. 2002
trubci plod (1350) (1377) (1378) (1379)


Ahoj *.*

pozoruji, ze vcely ve velkem rusi trubci
plod, trubce ale jeste nevyhaneji.
Znamena to, ze uz letos nebudou
menit matky ? Chtel sem totiz udelat
jeste nejake oddelky.

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 1. 7. 2002
Re: snuska z lipy (1350) (1377) (1378)

Podřipsko:
řepka - 17kg
akát - 22kg
lípa - 6kg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 1. 7. 2002
Re: snuska z lipy (1350) (1377)

Ve ctvrtek jsem kontroloval vcelstva a vypada to po lipe na cca
10-15kg na vcelstvo. Uvidime kolik nakonec vytocim.

Lokalita: sever Brna

Kuba


>
> Jak jste dopadli s lipou ?

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Čížek --- 1. 7. 2002
snuska z lipy (1350)


Ahoj,

Jak jste dopadli s lipou ? Moje vcelky,
ac maji zatim prumer 20kg/vcelstvo,
maji po lipe v mednicih tak ~ 2 kg.
Pritom to vypadalo, ze pekne kvete,
stromy jen hucely.
Lokalita: zapadni konec Brna.

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Potůček --- 1. 7. 2002
Re: Čistění likéru (927) (1370)

Jak čiřit roztoky želatinou?
Medový likér sice nedělám, ale mám zkušenosti s čiřením jablečného moštu želatinou. Pro úspěch čiření želatinou je nezbytné, aby v čeřené šťávě byl dostatečný obsah tříslovin (tanin...), který želatinu vysráží a na objemnou sraženinu se chytí a společně sedimentuje většina koloidních zákalů. Provádí se to vždy se zkouškou, tj trocha šťávy se sráží na zkoušku různým odměřeným množstvím zředěného roztoku želatiny a ten nejlepší výsledek (nejrychleji sedimentující a nejčiřejší šťáva) se pak opakuje ve větším. Často jsou vidět velké rozdíly potřebného množství želatiny podle vyzrálosti jablek. Pokud ale v medovém likéru taninu dost není, zkusil bych čiření třeba bentonitem. Ten se jen rozmíchá a je to. Dostane se v prodejnách s pomůckami pro vinaře, kde vám jistě rádi poradí s použitím. Po čiření je ale vždy nejleší ještě filtrovat. Tak to dělají vinaři. Čiří proto, aby jim filtrace šla lépe. Své vědomosti jsem čerpal z knížky Zpracování ovoce v malých provozovnách - vřele doporučuji.
Vladimír Potůček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík --- 30. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372)

Po dlouhe dobe jsem se dostal k pocitaci a tak Vas vsechny zdravim.
Tavidlo jsem potreboval letos poprve a zvolil jsem si nejlevnejsi variantu
vlastni vyroby, ke ktere jsem pouzil co jsem nasel doma. A to je 30 mm
tlusta prkna, sololit a polystyren na dno a v domku po dedovy jsem nasel
stare okno ze ktereho jsem si vyrezal sklo. Tavnou plochu a koryto na
vytaveny vosk jsem pouzil pozink. plech.
Z prken jsem si narezal hranolky 30x30 za kterych jsem zesrouboval ram do
ktereho jsem na vlozene listicky osadil 4 mm sklo. Ram tavidla, jsem rovnez
jednoduse zesrouboval z prken. Na dno jsem hrebicky pritloukl sololit a
dovnitr jsem vlozil polystyren, ktery jsem opet prekryl sololitem. A do
tehle bedinky jsem osadil zpajene korytko a nahoru po trech stranach
zahnutou a v rozich spajenou tavnou plotnu. Cele jsem to prekryl ramem s
vlozenym sklem o kterem jsem se na zacatku zminil.
Cele tohle jsem supl ven na slunicko vlozil plasty na vytaveni a cekal.
Venku vladly 30° vedra a v tavidle bylo takovejch stupnu, ze se mi
rozpustily i plastovy mezerniky.
Tavidlo mam pouze na tri plasty coz je myslim si nedostacujici, takze pokud
se k tomu dostanu vyrobim si aspon na deset ramku v jedne vrstve. Tavit ve
dvou vrstvach jsem zkousel jde to, ale s velkym odpadem vosku ktery zustava
v kosilkach. Je tedy nutne kosilky jeste prevarit.
A jeste dovetek k izolaci. Steny a dno uteplit, snizi se tim rychlost
ochlazeni a zvysi se moznost usazeni necistot ve vosku na dne korytka.
Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i
zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr.
Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích
teplotach.

Ales

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tata --- 30. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372)

Dle mého názoru vzduch je dostatečným izolátorem aby se teplo z plástu
nepřenáąelo ven ale musí se jednat o uzavřený prostor Vľdy» na tom to
principu jsou zaloľeny vąechny izolace. jen ten vzduch rozdělují do více
malých komůrek.
Vám se jeątě nestalo , ľe plástev poloľená na slunci se tavila, Mě zrovna
před týdnem, kdyľ jsem staré plástve poloľil na slunce před tavidlo a ne za
něj do stínu . Musel jsem to pak pracně od sebe rozdělit a tavit znova i z
tou trávou.

Pepan.

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <borik/=/infotron.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 29, 2002 11:48 AM
Subject: Re: Tavidlo


On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:

> Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA
TAVENÝ
> PŘEDMĚT
> 1. Izolace jsou zbytečné.

S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym
slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo
vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna
teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke
zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud
by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a
vytavil by se i bez tavidla.

Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak
pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.

Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 29. 6. 2002
Re: Fulltextovy prohledavac archivu konference (1296)


Příteli Martinovi patří díky:


> Ahoj, obnovil jsem zase fulltextovy prohledavac konference a
> zkombinoval jsem ho s maily z puvodni konference Mirka Matyska.


Adresu na prohledávač jsme umístili na hlavní stránku konference
www.vcely.or.cz

> Puvodni FTP archiv


A stejně tak i adresu na původní FTP archiv.



> Myslim, ze mnoho z nas prihlasenych nezkracuje text puvodnich mailu,
> kdyz na ne odpovida. Je to potom na nekolik obrazovek dlouhy mail

> Jeste hur, nemaji nastaveny svuj mailovaci program tak, aby pred vsechny
> radky puvodniho textu vlozil znak ">" (vetsi nez). Clovek pak musi obcas
> hodne premyslet, co je puvodni text a co je odpoved.


Výzvu ke zkracování mailů a k uvozování citovaného starého textu
značkou ">" jsme umístili do informačního textu pravidel konference na
http://www.vcely.or.cz/info.htm (který je přístupný také z hlavní
stránky) (je to přidáno ke konci textu).

Přeji pekné léto!


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 29. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365)

On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:

> Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ
> PŘEDMĚT
> 1. Izolace jsou zbytečné.

S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym
slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo
vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna
teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke
zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud
by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a
vytavil by se i bez tavidla.

Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak
pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.

Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 29. 6. 2002
Re: Re: Bez převěąování (1301) (1303) (1335) (1345)


Zdravím, představte si, že jsou určité oblasti kde není řepka.
Mám včelstva na dvou stanovištích a dvě rámkové míry 39x24
a 37x30. Při dané snůšce včelstva nejsou schopná dorůst
do větší velikosti. Průměrný výnos činí 15kg. Silná včejstva
přinesou více medu ale zároveň více proplodují. Pro optimální
výnos je vhodné chovat střední včelstva, převěšovat, používat matěří
mřížky. Nejvodnější rímková míra se mi jeví jako 37x30.
Stanoviště mám v Beskydech na hranici s Polskem. Jsem rád, že
naše šlechtitelské stanice počítají s jednoprostorovým plodištěm
a chovají matky i na tento způsob včelaření, Mluvím o Zubří.Tolik k
otázce převěšování Richar.


> > Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky.
> > Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily.
> > Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se
> > zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí
> > zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní
> > rozvoj včelstev i oddělků).
> Tohle muzu potvrdit i ja ze zkusenosti meho otce.
> Jarni med se nechaval a tocilo se az na Annu, a bylo hotovo. Ovsem
> vcelaril v Budecacich, takze zadne pronikave technologie nepouzival.


______________________________________________________________________
Reklama:
Konec tichych spolecniku! Nyni bude mluvit opravdu kazdy. - Nove tarify pro firemni zakazniky.
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=28784%26url=http://www.oskarmobil.cz/cz/business/novinky.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Horak Aleą --- 29. 6. 2002
Re: Čistění likéru (927)

Zdravím všechny,
chtěl by jsem doplnit příspěvek, který šel asi před dvěma měsíci ohledně
čištění medového likéru. Zkoušel jsem to přefilrovat, ale bezúspěšně.
Pozitivního výsledku jsem dosáhl s použitím želatiny (na 1l roztoku dal jsem
0,5 ml injekční stříkačkou). Po dni se začíná vytvářet sediment a během asi
5ti dnů je roztok pěkně čirý. Pak už stačí opatrně stáhnout do druhé nádoby.
Vše šlo v případě, když jsem použil medovicový med. U likéru s
květovým medem se sediment nevytvořil ani po týdnu (větší množství želatiny
jsem nezkoušel).

S pozdravem Aleš Horák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75518 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1370 do č. 1430)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu