78721
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", 
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. 
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
|   --- 8. 7. 2002Antwort: RE:  spojovaní
Vcely sa biť nebudu. Len po slnovrate byva - aspon u mna - problem s
 usdzanim zmetencov. Aj napriek dvojdňovému väzneniu maju snahu uletieť.
 Vlani mi z julovych zmetencov po osadeni uletela  takmer 1/4. Nepoucil som
 sa - minuli tyzden som urobil 5 a tri su prec. A to isli do novych aj do
 starsich ulov na medzisteny. Z zmetencov do slnovratu uletel 1 z 22.
 
 Matej
 
 
 Ja by som nadviazal na spojovanie.  Spajat vcely do letneho slnovratu nie
 je problem. Ako to je zo zmetencami? Doteraz som zmetal len z jednej
 rodiny.
 Zajtra sa chystam zmetat z viacerych naraz. Nebudu sa bit?  Po slnovrate
 som
 este nerobil zmetenec z viacerych rodin. Mozete mi poradit?
 
 DAKUJEM
 
 
 Pista
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1415
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Borik  --- 7. 7. 2002Re: tavidlo (1411)
On Sat, 6 Jul 2002, Jaroslav Sedlák wrote:
 > Ocko jsem musel otevrit, ale i tak se na skle srazela voda.  Jak tomu
 > zabranit?
 
 Me se obcas voda na skle srazi take - hlavne pokud tavim plasty s plodem
 (treba vyrezanou trubcinu). Rekl bych, ze to pri taveni az tolik nevadi.
 Pokud by v tavidle byly nejake vetraci otvory, unikalo by zbytecne teplo.
 Jednodussi je pak nechat tavidlo otevrene vyvetrat (treba pres noc).
 
 Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1412
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jaroslav Sedlák  --- 6. 7. 2002tavidlo
Inspirovan Vasimi zpravami na Internetu jsem dnes udelal pokus simprovizovanym tavidlem.Na nizky nastavek Optimali jsem dole pribil sololit,
 dovnitr dal stary pekac s cernym smaltem a nahoru dve tabulky skla- co dum
 dal- aby to prikryly. Tmavsi sous se za pul hodiny  tavila a asi za hodinu
 bylo vytaveno.  Ocko jsem musel otevrit, ale i tak se  na skle srazela voda.
 Jak tomu zabranit? Vidim ,ze to jde a budu konstruovat  radne tavidlo s
 izolaci.
 Zdravi    Jarka
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1411
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 4. 7. 2002Re: spojovaní (1403)
Stříkej jen na včely v rojáku nebo jiné krabici s větráním a bez plástů.Létavky bys mněl nechat uletět ještě před postřikem a raději ještě před
 ometáním. V novém včelstvu - smetenci staré létavky nechceš. Akorát by Ti
 působily jako zvědové-slídičky pro vylupování zásob ze smetence. Pokud ovšem
 nové včelstvo odneseš na jiné vzdálené stanoviště, pak je to asi jedno.
 Smetenci pak dáš prázdné plásty a krmení. Když chceš stejně všechno vytočit.
 pěknou zábavu :-)))
 ahoj
 Libor Jarolím
 Ostrava-Stará Bělá
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1409
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 4. 7. 2002Re: spojovaní (1403)
Jen pár připomínek k přemýšlení:Mateřák a přeleták se podle literatury dělá ve snůšce. Loni nebo předloni o
 tom bylo ve VČELAŘSTVÍ dost napsáno. Jde o výchovu nové matky a uvolnění
 včel co zrovna nemají co ošetřovat pro snůšku.
 Záměna slabých a silných včelstev pro vyrovnání síly - taky odborníci píšou
 ve snůšce. Vymění se létavky.
 Pokud Ti jde o stavbu díla, tu zvládnou i staré létavky. Vosková žláza jim
 funguje stále nebo raději napíšu obnovitelně. Zrovna tak pokud jde o
 zpracování cukru. S tím pomůžou s staré létavky.
 Pokud Ti jde o výchovu plodu musí se přidávat mladušky. Začíná se tvořit
 zimní generace.
 Četl jsem i o přidávání včel k matce (naopak než je obvyklé) a to tak, že
 pustíš matku do prázdného vystrojeného úlu a necháš ji tam běhat a
 rozšiřovat feromony. A poté tento úl dáš na místo jiného a počkáš až létavky
 přelétají. A protože přilétají do cizího a ne do vlastního, vlastně se
 vžebrávají, není s přijetím matky problém. A druhý den přimeteš i nějaké ty
 mladušky. Po více než dvouhodinovém osiření by to mnělo jít taky bez
 problémů. Aspoň tak to psali.
 
 Já jsem se předloni rozhodl pro včelaření bez mřížky. Líbí se mi to.
 Nejsilnější včelstvo mám teď na 6 nástavcích 42x17 - OPTIMAL. Teď je po
 slunovratu a včelstva by mněla být na vrcholu sil i množství. Podmety jsou
 silně obsazené. Při pokusu o další rozšíření jsem zjistil, že o stavbu
 nemají zájem. Snúška z lípy byla velmi slabá a taky už skončila. A teď už
 nevidím nic co by kvetlo. Takže žádný div že nestaví.
 Srovnával jsem svoji velikost včelstev a kolegovu. A říkal jsem si jak je
 možné, že se mu do toho úlu vejdou a nepřerostou ho a nebo se nevyrojí?
 (dvouprostorový úl s 39x24)
 Zrovna tak ten přítel co mám od něho svoje včely. Mněl úly 39x24 + 39x16 +
 39x16 s mřížkou mezi nástavkem a polonástavky. A stačila mu tato velikost na
 celý rok. Jaksi to nechápu, že se mu stále nerojily. Ale bude to asi tím co
 s nimi umněl udělat.
 Jo a výnosy medu mněl zhruba stejné jako já. Prostě to umněl.
 Ahoj
 Libor Jarolím
 Ostrava-Stará Bělá
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1407
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|   --- 4. 7. 2002RE: spojovaní
Já bych řekl, že je to matkou. A taky prostorem, který jim poskytneš. Pokudchtějí další nástavek - dej jim ho.
 Slyšel jsem, že včely si "pamatují", jak velký prostor obsedali a podle toho
 se přizpůsobí jak v zimě, tak na jaře.
 A pokud je ve včelstvu mladá matka a já jí dám z jara prostor (žádná mřížka
 - samozřejmě do snůšky), tak mě musí zaklást klidně i tři nástavky. To je
 pak o něčem jiném než slabé včelky s kříženou matkou.
 
 Zdeněk Čejka
 
 > O nějakých obřích včelstvech (ala ing. Smělý) si můžu
 > nechat zdát.
 > Eman
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1406
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vesely Emanuel  --- 4. 7. 2002RE: spojovaní
:>Blbost to nebude,vždyť takhle mají fungovat přeletáky na :>omezení rojivosti.Ty slabší včelstva budou ale posílené
 :>výhradně o létavky.
 
 Já myslel blbost v souvislosti s přípravou včelstev na zimu. Jako třeba že
 to nepomůže,
 že je to lepší udělat jinak, nebo to nedělat vůbec a tak. Jenom mi při
 prohlídkách vadí ten nepoměr, jedny jsou tak akorát do jednoho nástavku a
 jiným jsou 3 nástavky málo. Do jara se to smrskne a obsazují jen horní
 nástavek (ze 2). Buď je to druhem včel (budečákové včely? :-)), nebo dělám
 nějakou volovinu. O nějakých obřích včelstvech (ala ing. Smělý) si můžu
 nechat zdát.
 Eman
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1405
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vesely Emanuel  --- 4. 7. 2002RE: spojovaní
:>Kdysi jsem četl "jednoduchý návod". Vezmeš postřikovač se :>sladkou vodou a
 To vypadá věrohodně, a možná když je den necháš vychladit ve sklepě, měly by
 pak přijmout i matku čmeláka. Já budu potřebovat vytvořit teď 2 nová
 včelstva s 2 novými šlechtěnými matkami (pokud mi přijdou). Jinak než
 smetencem to nevidím - (nebo poraďte něco lepšího). Každoročně mám koncem
 července velké přebytky včel, kdy nemají co nosit - úly jsou přeplněné a tak
 stále hledám způsob jak ty přebytky využít. Mám dojem, že je zbytečně krmím
 cukrem.
 
 Napadlo mě přemístit zvláště silná včelstva jinam a na jejich místo dát nové
 slabší oddělky a usazené roje s novými matkami a tak vyrovnat sílu. Nikde
 jsem o tom nečetl, tak nevím jestli to není blbost, což by u mě nebyla
 novinka.
 Eman
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1403
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 4. 7. 2002Re: spojovaní (1401)
Kdysi jsem četl "jednoduchý návod". Vezmeš postřikovač se sladkou vodou asmetené včely důkladně pokropíš a všechno smeteš na jednu hromadu do rojáku,
 pak ještě zatřepat a je to. :-)) Když už jsou pomíchané a ještě ocukrované
 tak se začnou vzájemně olizovat a než to dodělají jsou všechny hezky
 spojené. :-)))
 Sám jsem to nezkoušel.
 Libor Jarolím
 Ostrava-Stará Bělá
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1402
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Havlík Petr  --- 4. 7. 2002Re: spojovaní (1398)
Díky za radu.Matku jsem viděl ve svých včelách jen 2 krátza 3 roky.Ikdyž se je snažím hledat-abych je třeba označil,
 nenašel jsem je třeba ani teď v půlnástavku o 5 rámkách.
 A to jsem se opravdu na obou půlkách snažil a včelky byly
 oproti všem předpokladům opravdu hodné,takže jsem to mohl
 natáhnout.A to bylo před bouřkou.prostě každá rada dobrá.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1400
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|   --- 4. 7. 2002RE: spojovaní
Mřížku jsi tam ani nemusel dávat, včely noviny prokousají a propojí senavzájem a matku si vyberou. Ale pokud chceš, aby přijali stoprocentně
 mladou matku, měl jsi raději starou zlikvidovat. Jestli se ti ji nechce
 hledat, poradím ti jeden fígl: vlož do toho úlu, kde chceš vyhledat matku
 rámek s otevřeným plodem z jiného úlu. A za hodinu se tam běž podívat a
 matku najdeš právě na tomto rámku. Já sám to vyzkoušeno nemám, ale jeden
 chovatel matek z Jabloňan toto tak prý praktikuje a vždycky je to úspěšné.
 
 Zdeněk Čejka
 
 
 > Přidal jsem včera malý oddělek 5 plástů s mladou kladoucí
 > matkou nad včelstvo,kde chci matku vyměnit.Oddělil jsem je
 > mateří mřížkou a na ni dal propíchané noviny.Za jak dlouho
 > budu moci mřížku sundat,aby si včely vybraly?Já doufám,že
 > tu mladší. :-)
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1398
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|   --- 3. 7. 2002Re:  roztoči Varroa a cukr moučka
Na tento sposob likvidacie kliestika prisli vyskumnici , ked potrebovali na
 vyskumne ucely
 zive kliestiky. Cukor musi byt v prachovej frakcii , sposob drvenia
 nepoznam ale urcite to nepojde
 v mixeri , pri vysokej rychlosti by sa totiz cukor zacal tavit. Funguje to
 tak ze sa kliestikom na nohy
 usadi prach a znemozni im zachytavat sa na comkolvek teda aj na vcelach.
 Kliestiky popadaju
 dolu na podlozku a treba ich zlikvidovat. Ma to vsak aj nevyhodu v tom , ze
 jemny prach sa dostava
 vcelam do dychacieho ustrojenstva a stazuje im dychanie , pripadne ich aj
 pri vacsom nadychani udusi
 Takze treba pocitat aj s dopadom na vcely . Nedoporucuje sa to pouzivat
 casto.
 
 Pozdravuje Suja Miroslav.
 
 
 
 
 Slyšeli jste už někdo o tom ? A víte podrobnosti z první ruky ?
 Díky
 Libor Jarolím
 Ostrava-Stará Bělá
 
 
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1396
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Kristl Pavel  --- 3. 7. 2002RE: roztoči Varroa a cukr moučka
Byl o tom článek v odborných překladech 2001, ale bohužel je nemám u sebe, půjčil jsem je dál, někde se toulají v naší organizaci.Princip - nějak tak jak jsi popsal, mixér tam ale myslím spomínaný nebyl.
 
 > ... Roztočům se při tom ulepí "nožičky"
 
 bylo tam něco o tom, že cukr naváže vodu a tím znemožní přilnavost nohou
 
 Pavel
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1395
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 3. 7. 2002roztoči Varroa a cukr moučka
Po jedné přednášce, které jsem se bohužel nezůčastnil, jsem se doslechl, žes roztočem lze bojovat i "cukerným poprachem". A znovu bohužel, jsem se od
 lidí, co to poslouchali, nedozvěděl nic moc podrobností. Mluvili o cukru
 moučce a někteří do toho zamíchali mixér. A já jsem příliš nepochopil proč.
 A teď k principu. Vezmě se cukr moučka (možná po úpravě mixérem) a nějak se
 vpraví do úlu. Podle zprostředkovaného popisu se pomocí balónku foukne a
 vytvořený oblak cukru směřuje do uliček. Uvnitř úlu pak bude sice všechno
 ulepené včetně včel, ale ty si s tím poradí a vzájemně se očistí. Roztočům
 se při tom ulepí "nožičky" na kterých mají přísavky na přidržování. A s
 ulepenýma nožičkama se neumí dost držet a spadnou na dno. Prý po tomto
 ošetření je k vidění na podložce spousta pohybujících se roztočů. A je
 potřeba je rychle likvidovat. Údajně neumějí si svoje nožičky očistit, ale
 co kdyby?
 Zkoušel jsem nikoli poprach ale posyp moučkou přes cedítko, a cukroval jsem
 stejně jako se cukrují koláče. Žádný úspěch jsem nesklidil. Asi opravdu musí
 být vytvořen ten cukerný oblak.
 Slyšeli jste už někdo o tom ? A víte podrobnosti z první ruky ?
 Díky
 Libor Jarolím
 Ostrava-Stará Bělá
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1394
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Aleą Molčík  --- 3. 7. 2002Re: Antwort: Zasouvak (1384)
----- Original Message -----
 From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Tuesday, July 02, 2002 9:41 AM
 Subject: Antwort: Zasouvak
 
 
 
 Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
 - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
 znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
 teplu stavbu.
 
 Matej
 
 Presne takhle jsem Matej uvazoval i ja, cesno na studenou stavbu aspon  50
 cm dlouhe a cele dno zasitovat ale zespodu pod sitem dno rozdelit prepazkami
 aby se ktera koliv cast dala uzavrit.
 O lezanu si vubec myslim ze je pro vcelare na pohodu jak delanej. Uz jen
 predstava vhodne pracovni vysky je prijmna. Ale zabere dost prostoru takze
 je to skutecne tak na tri ulky na zahradu.
 
 Ales
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1393
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Aleą Molčík  --- 3. 7. 2002Re:  Zasouvak (1384) (1387)
Tech vysuvu je cela rada. A mimo s plastovymi kolecky se vyrabeji icelokovove a podle druhu s nosnosti az do 50kg. Ale cenove jsou drahe cca
 400 kc/ks. Pouzitelne do ulu asi nebudou, protoze predni cast neni nijak
 kryta a pri zasouvani dovnitr by vcelky nemely sanci uniknout.
 
 Ales
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Jaromir Marek" <boxit/=/boxit.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Tuesday, July 02, 2002 12:09 PM
 Subject: Re: Antwort: Zasouvak
 
 
 > Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít
 > celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
 > plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek
 marek/=/boxit.cz
 >
 > Subject: Re: Antwort: Zasouvak
 >
 >
 > > Ahoj Alesi,
 > > takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
 > > za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
 > > je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
 > > Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
 > > zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
 > > rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
 > > presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1392
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Aleš Molčík  --- 3. 7. 2002Re: Zasouvak (1384) (1387)
----- Original Message -----
 From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Tuesday, July 02, 2002 10:54 AM
 Subject: Re: Antwort: Zasouvak
 
 
 Ahoj Alesi,
 takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
 za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt.
 
 Mam to trosku z ruky. Ja ted bydlim v Polkovicich je to na hranici okresu
 Prerov a Prostejov.
 
 Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
 zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
 rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
 presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.
 
 Kolik pater ches delat?
 
 
 Ja spis uvazuji o pouziti zadniho zavesneho truhliku a vysouvani pouze ramu
 dozadu do toho truhliku. Ale vse udelat tak aby to nemackalo vcely a aby to
 vcely nezalepily propolisem.
 Ul bude na 4 patra v kazdem patre bude ocko a plasty na studenou stavbu. A
 hlavne vysoky zasitovany podmet s moznosti v dobe leceni pohodlne zezadu
 supakem uzavrit.
 
 Ales
 
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1391
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| ČSV - Odborné oddělení  --- 2. 7. 2002RE: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372) (1375) (1382)
Ještě k tavidlům jednu zajímavost. Nedávno mi jeden včelař popisoval,jak asi před rokem viděl na včelařské výstavě v Německu zajímavou verzi.
 Tavidlo nemělo sklo, ale bylo přikryto neprůhlednou hnědou fólií. Vtip
 byl v té fólii, jednalo se o speciální materiál, který uměl měnit
 frekvenci dopadajícího záření, ze světelného na tepelné. Tahle věcička,
 používající super-high-tech technologii pocházející z kosmického výzkumu
 stála asi 2000 DM. Podle přiloženého letáku to dokázalo udržet vnitřní
 teplotu přes 90 stupňů při zatažené obloze a 15 stupňovém mrazu. Třeba
 se to po několika letech zlevní, pokud ovšem včelaři nebudou do té míry
 konzervativní (nebo šetřní) aby to nekupovali. Musím se ovšem sám
 přiznat že 40000 Kč bych za sluneční tavidlo nedal.
 
 S pozdravem
 
 Lněnička
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1390
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|   --- 2. 7. 2002Antwort: Zasouvak
Z11 je založeny na vysuvani celej bednicky ( mam chut napisat nastavku ) na
 zavesny stolik - nie na vysuvanie jednotlivych ramikov.
 
 Matej
 
 
 Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít
 celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
 plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz
 
 Subject: Re: Antwort: Zasouvak
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1389
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jaromir Marek  --- 2. 7. 2002Re: Antwort: Zasouvak (1384) (1387)
Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použítcelovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené,
 plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz
 
 Subject: Re: Antwort: Zasouvak
 
 
 > Ahoj Alesi,
 > takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
 > za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
 > je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
 > Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
 > zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
 > rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
 > presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1388
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Radek Hubač  --- 2. 7. 2002Re: Antwort: Zasouvak (1384)
Ahoj Alesi,takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam
 za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem
 je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz.
 Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je
 zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni
 rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu
 presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji. U pana Vohralika vse funguje,
 ze ve svych 81 letech muze v pohode vcelarit i kdyz uz ma dost velke
 zdravotni problemy a to je myslim dost dulezite.
 druhou otazkou je ramkova mira. On pouziva 39*27 a musim konstatovat,
 ze je to o necem jinem proti moji 39*24. Kolik pater ches delat?
 Radek
 
 Dne 2. červenec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
 
 >
 > V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing.
 > Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa
 > da prispôsobiť.
 > Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
 > - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
 > znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
 > teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35.
 >
 > Matej
 >
 >
 > Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit
 > vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar
 > kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a
 > pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou
 > miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim
 > ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo
 > zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou
 > schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
 >
 > Za odpovedi dik Ales
 >
 >
 
 ______________________________________________________________________
 Reklama:
 Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1387
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vesely Emanuel  --- 2. 7. 2002RE: Slunečnice
Ahoj Radku,Dik za informace. Ta slunecnice, co o ni uvazuji, zacina misty kvest a je
 podezrele mala - prumer semeniku 10 cm a trpaslici velikost 1 - 1.3 m.
 Hledam kontakt na majitele, aby me ji neposekal.
 
 :>S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky
 :>az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna.
 To vim, kdyz jsem si bral Petra Sediveho za vzor, tak jsem to taky delal
 (ten to ale delal z nutnosti, jelikoz nestihal). Ted vim, ze to pro vcely
 neni dobre. (Prestavky plodovani a zeslabeni vcelstev.)
 
 :>Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat.
 
 Tobe se to kocuje, kdyz mas vuz. Ne ze bych ti to zavidel.
 Ja bych tam byl schopen prevezt najednou 4 uly na privesu.
 Jen tak pro legraci, abych mel zkusenost.
 
 Tady se kolem Pardubic ustalila cena medu mezi lidmi 60 Kc. Rychle se to
 siri. Ja med zatim nebudu prodavat, jen nejlepsim znamym. V zime bude
 poptavka.
 
 Tvoje vcely jsou opravdu mirne. Radost s nima delat. Za jak dlouho se mi to
 tam zase zbastardi?
 Soused vcelar matky nevymenuje, vcely ma bodave a ani se o tom nechce bavit.
 Ma asi nejake deprese.
 Eman
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1386
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Radek Hubač  --- 2. 7. 2002Re: Slunečnice (1350) (1366)
Ahoj Emane,v Tvoji oblasti slunecnice nakveta ted, zemedelci ji ve 1/4 kvetu
 strikaji fungicidem, je dobre presunout az potom, coz by pry letos
 mohlo byt kolem 15.7.
 S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky
 az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna.
 Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat.
 Radek
 
 Dne 27. červen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
 
 > Podla mňa je slnečnica po repke hadam najviac navstevovanou plodinou,ktora
 > vcelarovi
 > moze este ako-tak vylepsit rocny vynos medu ,jej vynos podla literatury je
 > od
 > 30 do 50 kg / 1 ha.Produkuje med,pel a propolis . Kvetny subor vytvara
 > lepkavu latku
 > ktora sa zachytava na vcelach a vcely sa dost skoro opotrebuju,preto k
 > slnecnici by sme
 > mali presunut silne vcelstva ,co byva v auguste niekedy problem.V tomto case
 > by sme
 > mali mat uz z casti vcelstva zakrmene.Znaska este vcelstva rozploduje a
 > zakrmenie a liecenie
 > vcelstiev sa posunie neskor (slnecnica kvitne 25-30 dni).
 > Osobne mam zo slnecnicovym medom iba dobre skusenosti,vcely ho nanosili zo
 > vzdialenosti 3,5 km ,cca 8-10 kg na vcelstvo ( kvitla od 15.8 do 20.9).
 > Med som nevytacal ,prikrmil som este 3-4 kg cukru na vcelstvo ,vcely boli
 > zazimovane na slnecnicovom
 > mede.
 > Prezimovanie: velmi dobre , vcelstva silne , doslova bez nozemy ,med jemne
 > skrystalizoval, a vcelam to
 >                       nerobilo s travenim zrejme ziadne problemy.
 >
 > S pozdravom Laco S.
 >
 >
 > ----- Original Message -----
 > From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
 > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
 > Sent: Wednesday, June 26, 2002 4:01 PM
 > Subject: Slunečnice
 >
 >
 > > Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu
 > > VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20
 > > ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později?
 > > Ještě jsem to nikdy neřešil.
 > > Eman
 >
 >
 
 ______________________________________________________________________
 Reklama:
 Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1385
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|   --- 2. 7. 2002Antwort: Zasouvak
V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing.
 Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa
 da prispôsobiť.
 Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu
 - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v
 znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na
 teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35.
 
 Matej
 
 
 Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit
 vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar
 kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a
 pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou
 miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim
 ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo
 zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou
 schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
 
 Za odpovedi dik Ales
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1384
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Aleš Molčík  --- 2. 7. 2002Zasouvak
Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
 
 Za odpovedi dik Ales
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1383
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Borik  --- 1. 7. 2002Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372) (1375)
On Sun, 30 Jun 2002, Aleš Molčík wrote:
 > Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i
 > zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr.
 > Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích
 > teplotach.
 
 Cesta tepla dovnitr a ven z tavidla nefunguje stejne:
 
 Slunicko je daleko a ma vysokou teplotu, takze teplo do tavidla predava
 salanim (zarenim hlavne v optickem pasmu). Na vstupu do tavidla se uplatni
 pouze ztraty v opticke propustnosti skla (obcas bych ho mel umyt ;-).
 Pripadna vzduchova mezera je z hlediska ztrat nepodstatna, vzhledem k
 nekolika km vzduchu, kterym uz zareni proslo.
 
 Dvojite sklo (respektive vzduchova mezera mezi skly) pusobi jako dobry
 izolator pro predavani tepla proudenim (konvekci). V tenke vrstve vzduchu
 v mezere mezi skly nevznikne proudeni, ktere by jinak ochlazovalo teplejsi
 teleso (tmavy plast) a odvadelo teplo ke studenejsimu (sklo ochlazovane
 okolim).
 
 Jak bylo zmineno v predchozim mailu, pokud sviti slunicko vydatne, tak se
 vosk tavi i bez tavidla. Ale pokud nejsou podminky idealni, tepelna
 izolace vcetne dvojiteho skla je urcite prinosem.
 
 Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1382
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vladimír Ptáček  --- 1. 7. 2002Re: trubci plod (1350) (1377) (1378) (1379) (1380)
Zdravim pratele vcelare.Jakmile vcelstvo likviduje trubci plod, můze to byt znamenim, ze hladoví. Zda se mi, ze vcely se spis zbavi dospelych trubcu nez trubciho plodu. Zavickovany ponechavaji do vylihnuti i v pripade, ze trubce jiz vyhnaly.
 Co delaji s otevrenym mi neni jasne. Vcelstvo, ktere vyhani trubce, dava tim najevo, ze se v tomto roce jiz nebude rojit.
 Vse dobre,
 Vladimir Ptacek
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1381
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vladimír Potůček  --- 1. 7. 2002Re: Čistění likéru (927) (1370)
Jak čiřit roztoky želatinou?Medový likér sice nedělám, ale mám zkušenosti s čiřením jablečného moštu želatinou. Pro úspěch čiření želatinou je nezbytné, aby v čeřené šťávě byl dostatečný obsah tříslovin (tanin...), který želatinu vysráží a na objemnou sraženinu se chytí a společně sedimentuje většina koloidních zákalů. Provádí se to vždy se zkouškou, tj trocha šťávy se sráží na zkoušku různým odměřeným množstvím zředěného roztoku želatiny a ten nejlepší výsledek (nejrychleji sedimentující a nejčiřejší šťáva) se pak opakuje ve větším. Často jsou vidět velké rozdíly potřebného množství želatiny podle vyzrálosti jablek. Pokud ale v medovém likéru taninu dost není, zkusil bych čiření třeba bentonitem. Ten se jen rozmíchá a je to. Dostane se v prodejnách s pomůckami pro vinaře, kde vám jistě rádi poradí s použitím. Po čiření je ale vždy nejleší ještě filtrovat. Tak to dělají vinaři. Čiří proto, aby jim filtrace šla lépe. Své vědomosti jsem čerpal z knížky Zpracování ovoce v malých provozovnách - vřele doporučuji.
 Vladimír Potůček
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1376
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Aleš Molčík  --- 30. 6. 2002Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372)
Po dlouhe dobe jsem se dostal k pocitaci a tak Vas vsechny zdravim.Tavidlo jsem potreboval letos poprve a zvolil jsem si nejlevnejsi variantu
 vlastni vyroby, ke ktere jsem pouzil co jsem nasel doma. A to je 30 mm
 tlusta prkna, sololit a polystyren na dno a v domku po dedovy jsem nasel
 stare okno ze ktereho jsem si vyrezal sklo. Tavnou plochu a koryto na
 vytaveny vosk jsem pouzil pozink. plech.
 Z prken jsem si narezal hranolky 30x30 za kterych jsem zesrouboval ram do
 ktereho jsem na vlozene listicky osadil 4 mm sklo. Ram tavidla, jsem rovnez
 jednoduse zesrouboval z prken. Na dno jsem hrebicky pritloukl sololit a
 dovnitr jsem vlozil polystyren, ktery jsem opet prekryl sololitem. A do
 tehle bedinky jsem osadil  zpajene korytko a nahoru po trech stranach
 zahnutou a v rozich spajenou tavnou plotnu. Cele jsem to prekryl ramem s
 vlozenym sklem o kterem jsem se na zacatku zminil.
 Cele tohle jsem supl ven na slunicko vlozil plasty na vytaveni a cekal.
 Venku vladly 30° vedra a v tavidle bylo takovejch stupnu, ze se mi
 rozpustily i plastovy mezerniky.
 Tavidlo mam pouze na tri plasty coz je myslim si nedostacujici, takze pokud
 se k tomu dostanu vyrobim si aspon na deset ramku v jedne vrstve. Tavit ve
 dvou vrstvach jsem zkousel jde to, ale s velkym odpadem vosku ktery zustava
 v kosilkach. Je tedy nutne kosilky jeste prevarit.
 A jeste dovetek k izolaci. Steny a dno uteplit, snizi se tim rychlost
 ochlazeni a zvysi se moznost usazeni necistot ve vosku na dne korytka.
 Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i
 zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr.
 Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích
 teplotach.
 
 Ales
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1375
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| tata  --- 30. 6. 2002Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372)
Dle mého názoru vzduch je dostatečným izolátorem aby se teplo z plástunepřenáąelo ven ale musí se jednat o uzavřený prostor  Vľdy» na tom to
 principu jsou zaloľeny vąechny izolace. jen ten vzduch rozdělují do více
 malých komůrek.
 Vám se jeątě nestalo , ľe plástev poloľená na slunci se tavila, Mě zrovna
 před týdnem, kdyľ jsem staré plástve poloľil na slunce před tavidlo a ne za
 něj do stínu . Musel jsem to pak pracně od sebe rozdělit a  tavit  znova i z
 tou trávou.
 
 Pepan.
 
 ----- Original Message -----
 From: "Jiri Borik" <borik/=/infotron.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Saturday, June 29, 2002 11:48 AM
 Subject: Re: Tavidlo
 
 
 On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:
 
 >  Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA
 TAVENÝ
 > PŘEDMĚT
 > 1. Izolace jsou zbytečné.
 
 S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym
 slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo
 vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna
 teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke
 zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud
 by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a
 vytavil by se i bez tavidla.
 
 Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak
 pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.
 
 Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>
 
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1374
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Baudis Jan P.  --- 29. 6. 2002Re: Fulltextovy prohledavac archivu konference (1296)
Příteli Martinovi patří díky:
 
 
 > Ahoj,   obnovil jsem zase fulltextovy prohledavac konference a
 > zkombinoval jsem ho s maily z puvodni konference Mirka Matyska.
 
 
 Adresu na prohledávač jsme umístili na hlavní stránku konference
 www.vcely.or.cz
 
 >   Puvodni FTP archiv
 
 
 A stejně tak i adresu na původní FTP archiv.
 
 
 
 >   Myslim, ze mnoho z nas prihlasenych nezkracuje text puvodnich mailu,
 > kdyz na ne odpovida. Je to potom na nekolik obrazovek dlouhy mail
 
 >   Jeste hur, nemaji nastaveny svuj mailovaci program tak, aby pred vsechny
 > radky puvodniho textu vlozil znak ">" (vetsi nez). Clovek pak musi obcas
 > hodne premyslet, co je puvodni text a co je odpoved.
 
 
 Výzvu ke zkracování mailů a k uvozování citovaného starého textu
 značkou ">" jsme umístili do informačního textu pravidel konference na
 http://www.vcely.or.cz/info.htm (který je přístupný také z hlavní
 stránky) (je to přidáno ke konci textu).
 
 Přeji pekné léto!
 
 
 J. P. Baudiš
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1373
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Borik  --- 29. 6. 2002Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365)
On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:
 >  Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ
 > PŘEDMĚT
 > 1. Izolace jsou zbytečné.
 
 S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym
 slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo
 vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna
 teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke
 zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud
 by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a
 vytavil by se i bez tavidla.
 
 Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak
 pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.
 
 Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1372
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| richard sikora  --- 29. 6. 2002Re: Re: Bez převěąování  (1301) (1303) (1335) (1345)
Zdravím, představte si, že jsou určité oblasti kde není řepka.
 Mám včelstva na dvou stanovištích a dvě rámkové míry 39x24
 a 37x30. Při dané snůšce včelstva nejsou schopná dorůst
 do větší velikosti. Průměrný výnos činí 15kg. Silná včejstva
 přinesou více medu ale zároveň více proplodují. Pro optimální
 výnos je vhodné chovat střední včelstva, převěšovat, používat matěří
 mřížky. Nejvodnější rímková míra se mi jeví jako 37x30.
 Stanoviště mám v Beskydech na hranici s Polskem. Jsem rád, že
 naše šlechtitelské stanice počítají s jednoprostorovým plodištěm
 a chovají matky i na tento způsob včelaření, Mluvím o Zubří.Tolik k
 otázce převěšování  Richar.
 
 
 > > Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky.
 > > Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily.
 > > Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se
 > > zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí
 > > zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní
 > > rozvoj včelstev i oddělků).
 > Tohle muzu potvrdit i ja ze zkusenosti meho otce.
 > Jarni med se nechaval a tocilo se az na Annu, a bylo hotovo. Ovsem
 > vcelaril v Budecacich, takze zadne pronikave technologie nepouzival.
 
 
 ______________________________________________________________________
 Reklama:
 Konec tichych spolecniku! Nyni bude mluvit opravdu kazdy. - Nove tarify pro firemni zakazniky.
 http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=28784%26url=http://www.oskarmobil.cz/cz/business/novinky.html
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1371
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Horak Aleą  --- 29. 6. 2002Re: Čistění likéru (927)
Zdravím všechny,chtěl by jsem doplnit příspěvek, který šel asi před dvěma měsíci ohledně
 čištění medového likéru. Zkoušel jsem to přefilrovat, ale bezúspěšně.
 Pozitivního výsledku jsem dosáhl s použitím želatiny (na 1l roztoku dal jsem
 0,5 ml injekční stříkačkou). Po dni se začíná vytvářet sediment a během asi
 5ti dnů je roztok pěkně čirý. Pak už stačí opatrně stáhnout do druhé nádoby.
 Vše šlo v případě, když jsem použil medovicový med. U likéru s
 květovým medem se sediment nevytvořil ani po týdnu (větší množství želatiny
 jsem nezkoušel).
 
 S pozdravem Aleš Horák
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1370
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| jan.jindra  --- 28. 6. 2002Re: Slunečnice (1350) (1366)
Moje letité zkušenosti se slunečnicí jsou vesměs kladné.Včely nanosili v průměru 5 kg medu a plno kvalitního pylu,
 který je v podletí potřeba k výživě zimní generace včel.
 U nás na podřipsku slunečnice kvete od 1. července. Protože
 její setí přichází často v době jarního sucha, stává se,
 že vyklíčí jen část semen a zbytek až po prvním dešti.
 Tak se doba květu někdy prodlouží až na dvojnásobek.
 Slunečnice tak prodlužuje období se snůškou, ale po ní je
 úplný konec. Proto je někdy problém med ze včel odebrat,
 pro značnou slídivost a nebezpečí loupeže. Několit let
 jsem také zimoval na tomto medu a potvrzuji, že s ním
 včely neměli žádný problém. Pokud je dobrá cena za
 květový med, jistě se vyplatí tu práci si s medobraním
 dát. Je však nutno ihned začít krmit a léčit!
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1369
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Laco S  --- 28. 6. 2002FORMIDOL (1351)
Ja som od liecenia  Formidolom upustil ,dovodom bolo najma silne rozrusenievcestiev ,niekolko matiek
 sa zahadne stratilo ,a najma to ze kyselina mi doslova likvidovala ramiky
 (pretrhnute drotiky,zhrdzavene
 klince) napadnute tanieriky na krmenie.Med a zasoby neviem posudit,ale podla
 znalosti med absorbuje
 pachy(vypary)  z okolia ,tak ked je tam kyselina ,urcite sa nieco podla mna
 do medu dostane.
 
 S pozdravom Laco S.
 
 ----- Original Message -----
 From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
 To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Wednesday, June 26, 2002 5:06 PM
 Subject: FORMIDOL
 
 
 > Zajímalo by mne,co udělá léčení formidolem se zásobami,
 > které jsou nezavíčkované -nebo zavíčkované.Nezkysnou?
 > Nebo nebude trvat příliš dlouho,než včely zásoby vyčistí?
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1367
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Laco S  --- 28. 6. 2002Slunečnice (1350)
Podla mňa je slnečnica po repke hadam najviac navstevovanou plodinou,ktoravcelarovi
 moze este ako-tak vylepsit rocny vynos medu ,jej vynos podla literatury je
 od
 30 do 50 kg / 1 ha.Produkuje med,pel a propolis . Kvetny subor vytvara
 lepkavu latku
 ktora sa zachytava na vcelach a vcely sa dost skoro opotrebuju,preto k
 slnecnici by sme
 mali presunut silne vcelstva ,co byva v auguste niekedy problem.V tomto case
 by sme
 mali mat uz z casti vcelstva zakrmene.Znaska este vcelstva rozploduje a
 zakrmenie a liecenie
 vcelstiev sa posunie neskor (slnecnica kvitne 25-30 dni).
 Osobne mam zo slnecnicovym medom iba dobre skusenosti,vcely ho nanosili zo
 vzdialenosti 3,5 km ,cca 8-10 kg na vcelstvo ( kvitla od 15.8 do 20.9).
 Med som nevytacal ,prikrmil som este 3-4 kg cukru na vcelstvo ,vcely boli
 zazimovane na slnecnicovom
 mede.
 Prezimovanie: velmi dobre , vcelstva silne , doslova bez nozemy ,med jemne
 skrystalizoval, a vcelam to
 nerobilo s travenim zrejme ziadne problemy.
 
 S pozdravom Laco S.
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
 To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Wednesday, June 26, 2002 4:01 PM
 Subject: Slunečnice
 
 
 > Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu
 > VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20
 > ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později?
 > Ještě jsem to nikdy neřešil.
 > Eman
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1366
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| tata  --- 28. 6. 2002Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348)
 Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝPŘEDMĚT  Nepoužívá se k přenosu tepla žádné jiné medium tedy ani vzduch.
 pomocí slunce lze tavit i ocel soustředímeli na něj dostatečné množství
 energie  Někde jsem četl ,že u nás dopasá v průměru 1,5 kw na metr
 čtverečný. dále je nutné si uvědomit , že jedna tabulka skla podle kvality a
 tloušťky pohltí asi 5% energie. Ztoho vyplývá několik poznatků. 1. Izolace
 jsou zbytečné. 2.sklo stačí jedno co nejtenšía dokonale čisté. 3. Chceme-li
 zvýšit výkon lze to soustavou zrcadel a tovidlo umístit  na točnu která by
 umožňovala sledování slunce na jeho pouti po obloze a to nejlépe pomocí
 hodinového stroje. Důležitý je také sklon skla, je nutné aby byl 90° ke
 slunci. Jistě si vzpomenete jak vojsko pomocí vyleštěných štítů zapálilo i
 loďstvo na moři. Kdysi před 40 lety jsme se to učily v dějepise.
 
 pepan
 
 ----- Original Message -----
 From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Thursday, June 27, 2002 1:23 PM
 Subject: Re: Tavidlo
 
 
 > >Vo väčších tavidlách - na 6-20 plastov
 > Tak to mne zajímá: ty plásty jsou nad sebou (ve vrstvě), nebo vedle sebe?
 > Mám tavidlo na jediný plást, když jich dám více na sebe, tak ten spodní se
 vytaví špatně,
 > nemůže k němu sluníčko. Možná v  tavidle utepleném polystyrenem, vakuovým
 sklem a s
 > břidlicí místo dna lze tavit i ve více vrstvách? V tom mém neutepleném má
 tavící teplotu
 > jen plást a plech na kterém leží, zkrátka všechny tmavé plochy na které
 dopadá sluníčko...
 >
 > >To je také důvod proč někteří výrobci, kteří se nad tím co vyrábějí
 zamýšlejí
 > > používají na dno slunečních tavidel místo plechu jeden až dva
 centrimetry silnou desku z
 > >břidlice - je černá, matná a současně akumuluje teplo.
 > Zajímavá myšlenka  :))), ale mě se to nezdá moudré, není žádný důvod
 teplo akumulovat,
 > naopak to může spůsobit, že tavidlo bude mít dlouhý start, díky hmotě
 břidlice bude trvat
 > dlouho než se dosáhne správné teploty. Do svého tavidla jsem jednou zkusil
 dát 1,5 l PET
 > láhev s vodou - teplota  vody dolezla po několika hodinách s bídou na 60
 stupňů, přitom
 > plásty, které mají nepatrnou hmotu se taví během několika minut po vložení
 do tavidla. V
 > zásadě je ale asi v podstatě jedno, co je kolem plástů, takže proč ne
 břidlice, vypadá to
 > vědecky a může se zvýšit cena...
 >
 > Vita Vydra
 > http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
 >
 >
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1365
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Borik  --- 28. 6. 2002Re: Kvasici med (1356)
On Wed, 26 Jun 2002, Josef Šamalík wrote:
 > Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly
 > tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo
 > asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med
 
 Mam podobnou zkusenost, take mi loni nekolik lahvi pastovaneho medu na
 povrchu kvasilo. Domnival jsem se, ze je to vetsim obsahem vody (obsah
 vody nemam moznost merit, ale med v nekterych nadobach se mi pred
 pastovanim zdal ridsi nez jine).
 
 Vetsina kvasiciho medu byla delsi dobu uskladnena v teple, coz zminoval
 jako chybu pritel Baudis. Med kvasil pouze na povrchu, pokud se sebrala
 ridsi povrchova vrstva, byl zbyly med chutove i vuni bez zavad. U sklenic,
 ktere byly uskladnene v chladu jsem zadne problemy nemel.
 
 Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1364
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vesely Emanuel  --- 28. 6. 2002RE: Kvasici med
Další důvod pro mě proč nedělat pastovaný med, kromě toho, že mi to nikdonechce kupovat a je s tim prace  :-).Jinak mi vrtá hlavou, jak může med s 18
 proc. vody jenom tim, ze je jinak rozmichany a doufam ze uzavreny, zkvasit.
 Vzdyt je to smes krystalu a tekuteho medu. Myslim si ze ten med uz musel mit
 vyssi obsah vody. Pokud by to bylo jen teplem a sluncem, pak stejne riziko
 by melo byt i u nepastovaneho medu.
 Eman
 
 :>Příčina bývá v tom, že pastovaný med byl skladován někde na slunci
 :>nebo v teple. Na povrchu se pak vytvoří vrstvička řídkého ztekuceného
 :>medu, která snadno zkvasí.
 :>
 :>U pastovaného medu je nutno upozorňovat zákazníky, aby jej skladovali
 :>na místě bez přímého oslunění a chránili jej před zvýšenou teplotou.
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1363
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Baudis Jan P.  --- 27. 6. 2002Re: Kvasici med (1356)
Příčina bývá v tom, že pastovaný med byl skladován někde na slunci
 nebo v teple. Na povrchu se pak vytvoří vrstvička řídkého ztekuceného
 medu, která snadno zkvasí.
 
 U pastovaného medu je nutno upozorňovat zákazníky, aby jej skladovali
 na místě bez přímého oslunění a chránili jej před zvýšenou teplotou.
 
 
 
 
 > Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly
 > tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo
 > asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med
 > pastovany. Dotaz ted zni: Je mozne, pokud se do medu pri pastovani
 > dostane vice vzduchu (bublinek), ze by to byla pricina zkvaseni
 > medu???
 
 
 
 
 J. P. Baudiš
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1362
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Ladislav Dlouhý  --- 27. 6. 2002Prodej medu do Polska
Přátelé, na základě dřívější registrace na nějakém polském včelařském webu jsem obdržel následující e-mailovou poptávku (pro jistotu cituji v originálu):
 
 "Witam.
 Panie Ladislav'ie, znalazłem Pana adres na stronach pszczelarstwa polskiego. Piszę do Pana ponieważ wiem, że bardzo często przyjeżdżają do Polski po różnego rodzaju miody kontrachenci z zagranicy między innymi z Czech, Słowacji, Niemiec.
 W związku z tym mam prośbę i pytanie. Może Pan jest zainteresowany kupnem miodu w dowolnej ilości albo zna Pan kogoś kto do nas przyjeżdża ??? Po drugie czy mógłby mi Pan pomóc umieścić ogłoszenie w jakimś portalu w Czechach??
 
 Dziękuję."
 
 Nemáte někdo zájem reagovat ?
 Ladislav Dlouhý
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1361
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vita Vydra  --- 27. 6. 2002Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348)
>Vo väčších tavidlách - na 6-20 plastovTak to mne zajímá: ty plásty jsou nad sebou (ve vrstvě), nebo vedle sebe?
 Mám tavidlo na jediný plást, když jich dám více na sebe, tak ten spodní se vytaví špatně,
 nemůže k němu sluníčko. Možná v  tavidle utepleném polystyrenem, vakuovým sklem a s
 břidlicí místo dna lze tavit i ve více vrstvách? V tom mém neutepleném má tavící teplotu
 jen plást a plech na kterém leží, zkrátka všechny tmavé plochy na které dopadá sluníčko...
 
 >To je také důvod proč někteří výrobci, kteří se nad tím co vyrábějí zamýšlejí
 > používají na dno slunečních tavidel místo plechu jeden až dva centrimetry silnou desku z
 >břidlice - je černá, matná a současně akumuluje teplo.
 Zajímavá myšlenka  :))), ale mě se to nezdá moudré, není žádný důvod  teplo akumulovat,
 naopak to může spůsobit, že tavidlo bude mít dlouhý start, díky hmotě břidlice bude trvat
 dlouho než se dosáhne správné teploty. Do svého tavidla jsem jednou zkusil dát 1,5 l PET
 láhev s vodou - teplota  vody dolezla po několika hodinách s bídou na 60 stupňů, přitom
 plásty, které mají nepatrnou hmotu se taví během několika minut po vložení do tavidla. V
 zásadě je ale asi v podstatě jedno, co je kolem plástů, takže proč ne břidlice, vypadá to
 vědecky a může se zvýšit cena...
 
 Vita Vydra
 http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1359
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Josef Šamalík  --- 26. 6. 2002Kvasici med
Ahoj pratele!!
 Mam opet jeden z dotazu.
 Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly
 tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo
 asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med
 pastovany. Dotaz ted zni: Je mozne, pokud se do medu pri pastovani
 dostane vice vzduchu (bublinek), ze by to byla pricina zkvaseni
 medu???
 
 At nam to bzuci!!
 
 Jose
 
 ______________________________________________________________________
 Reklama:
 Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1356
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|   --- 26. 6. 2002Antwort: FORMIDOL
Mne peľ nezmizol - takze neviem posudiť. / Davam Formidol na vsetky
 produkcne včelstva /.
 
 Matej
 
 A co pyl?Po léčení mi ze včel zmizel téměř všechen pyl,
 přitom ve vedlejších byl.Nevím jestli to nebylo tím,že
 v úlu bylo zvápenatění a včely se vyčerpávaly,nebo po
 formidolu nastalo horečnaté čištění a s uhynulými larvami
 vzali i pyl,nebo v něm páry formidolu udělaly takovou
 změnu,že se včely rozhodli ho odstranit.V každém případě
 nárůst počtu včel byl poté markantní i když jsem v první
 chvíli brečel,protože v podmetu bylo v závěrečné fázi až příliš
 mrtvolek-asi jsem trochu přehnal dávkování.Teď je to
 již 2 roky a chtěl bych ho nasadit preventivně proti roztočům,tak abych
 věděl co mohu čekat.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 1355
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78721 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1355 do č. 1415)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
	 
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu