78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- ČSV - Odborné oddělení --- 2. 7. 2002
RE: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372) (1375) (1382)
Ještě k tavidlům jednu zajímavost. Nedávno mi jeden včelař popisoval, jak asi před rokem viděl na včelařské výstavě v Německu zajímavou verzi. Tavidlo nemělo sklo, ale bylo přikryto neprůhlednou hnědou fólií. Vtip byl v té fólii, jednalo se o speciální materiál, který uměl měnit frekvenci dopadajícího záření, ze světelného na tepelné. Tahle věcička, používající super-high-tech technologii pocházející z kosmického výzkumu stála asi 2000 DM. Podle přiloženého letáku to dokázalo udržet vnitřní teplotu přes 90 stupňů při zatažené obloze a 15 stupňovém mrazu. Třeba se to po několika letech zlevní, pokud ovšem včelaři nebudou do té míry konzervativní (nebo šetřní) aby to nekupovali. Musím se ovšem sám přiznat že 40000 Kč bych za sluneční tavidlo nedal.
S pozdravem
Lněnička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1390
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 2. 7. 2002
Antwort: Zasouvak
Z11 je založeny na vysuvani celej bednicky ( mam chut napisat nastavku ) na zavesny stolik - nie na vysuvanie jednotlivych ramikov.
Matej
Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené, plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz
Subject: Re: Antwort: Zasouvak
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1389
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromir Marek --- 2. 7. 2002
Re: Antwort: Zasouvak (1384) (1387)
Přestože jsem "nástavkář" tak mne to zajímá, zkoušel někdo použít celovýsuvy, používají je nábytkáři na šuplíky u stolů. Jsou zapouzdřené, plastová kolečka asi vše co je u výsuvů třeba. Jaromír Marek marek/=/boxit.cz
Subject: Re: Antwort: Zasouvak
> Ahoj Alesi, > takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam > za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem > je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz. > Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je > zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni > rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu > presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1388
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 2. 7. 2002
Re: Antwort: Zasouvak (1384)
Ahoj Alesi, takove dobre fungujici uly ma muj ucitel pobliz Hradce Kralove. Mam za to ze nebydlis az tak daleko a nejlepe by bylo je videt. Uz jsem je jednou popisoval, pokud budes chtit napis mi na drh/=/seznam.cz. Jena se v podstate o suplik na jehoz hornich stranach bocnic je zubacka po ktere se pohybují 2 ozubena kolecka a 2 kolecna na toceni rukou na hrideli, dulezite jsou odstupy bocnich loucek od sten ulu presne 10 mm, jinak to vcely zalepuji. U pana Vohralika vse funguje, ze ve svych 81 letech muze v pohode vcelarit i kdyz uz ma dost velke zdravotni problemy a to je myslim dost dulezite. druhou otazkou je ramkova mira. On pouziva 39*27 a musim konstatovat, ze je to o necem jinem proti moji 39*24. Kolik pater ches delat? Radek
Dne 2. červenec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> > V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing. > Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa > da prispôsobiť. > Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu > - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v > znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na > teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35. > > Matej > > > Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit > vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar > kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a > pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou > miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim > ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo > zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou > schopny takovy tunel bez problemu obsadit? > > Za odpovedi dik Ales > >
______________________________________________________________________ Reklama: Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1387
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 2. 7. 2002
RE: Slunečnice
Ahoj Radku, Dik za informace. Ta slunecnice, co o ni uvazuji, zacina misty kvest a je podezrele mala - prumer semeniku 10 cm a trpaslici velikost 1 - 1.3 m. Hledam kontakt na majitele, aby me ji neposekal.
:>S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky :>az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna. To vim, kdyz jsem si bral Petra Sediveho za vzor, tak jsem to taky delal (ten to ale delal z nutnosti, jelikoz nestihal). Ted vim, ze to pro vcely neni dobre. (Prestavky plodovani a zeslabeni vcelstev.)
:>Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat.
Tobe se to kocuje, kdyz mas vuz. Ne ze bych ti to zavidel. Ja bych tam byl schopen prevezt najednou 4 uly na privesu. Jen tak pro legraci, abych mel zkusenost.
Tady se kolem Pardubic ustalila cena medu mezi lidmi 60 Kc. Rychle se to siri. Ja med zatim nebudu prodavat, jen nejlepsim znamym. V zime bude poptavka.
Tvoje vcely jsou opravdu mirne. Radost s nima delat. Za jak dlouho se mi to tam zase zbastardi? Soused vcelar matky nevymenuje, vcely ma bodave a ani se o tom nechce bavit. Ma asi nejake deprese. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1386
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 2. 7. 2002
Re: Slunečnice (1350) (1366)
Ahoj Emane, v Tvoji oblasti slunecnice nakveta ted, zemedelci ji ve 1/4 kvetu strikaji fungicidem, je dobre presunout az potom, coz by pry letos mohlo byt kolem 15.7. S lecbou a krmenim si starosti nedelam, mnoho vcelaru dava Gabon taky az v pulce srpna a krmit zacinaji i koncem srpna. Ja chci letos zkusit taky ke slunecnici kocovat. Radek
Dne 27. červen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Podla mňa je slnečnica po repke hadam najviac navstevovanou plodinou,ktora > vcelarovi > moze este ako-tak vylepsit rocny vynos medu ,jej vynos podla literatury je > od > 30 do 50 kg / 1 ha.Produkuje med,pel a propolis . Kvetny subor vytvara > lepkavu latku > ktora sa zachytava na vcelach a vcely sa dost skoro opotrebuju,preto k > slnecnici by sme > mali presunut silne vcelstva ,co byva v auguste niekedy problem.V tomto case > by sme > mali mat uz z casti vcelstva zakrmene.Znaska este vcelstva rozploduje a > zakrmenie a liecenie > vcelstiev sa posunie neskor (slnecnica kvitne 25-30 dni). > Osobne mam zo slnecnicovym medom iba dobre skusenosti,vcely ho nanosili zo > vzdialenosti 3,5 km ,cca 8-10 kg na vcelstvo ( kvitla od 15.8 do 20.9). > Med som nevytacal ,prikrmil som este 3-4 kg cukru na vcelstvo ,vcely boli > zazimovane na slnecnicovom > mede. > Prezimovanie: velmi dobre , vcelstva silne , doslova bez nozemy ,med jemne > skrystalizoval, a vcelam to > nerobilo s travenim zrejme ziadne problemy. > > S pozdravom Laco S. > > > ----- Original Message ----- > From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, June 26, 2002 4:01 PM > Subject: Slunečnice > > > > Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu > > VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20 > > ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později? > > Ještě jsem to nikdy neřešil. > > Eman > >
______________________________________________________________________ Reklama: Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1385
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 2. 7. 2002
Antwort: Zasouvak
V knihe "Svojpomocná výroba včelárskych zariadení a pomôcok" od Ing. Mačičku je rozkreslený aj zasuvací úl Z11. Je sice na RM 37x30 ale miera sa da prispôsobiť. Ležan je dobra vec, ale na studenu stavbu. Na teplu stavbu nosia menej medu - med ukladaju len do prvych dvoch ci troch plastov od letaca. Ak mas v znaske denne cas mozes prekladt ramiky - potom sa da pouzit aj lezan na teplu stavbu. Na slovensku sa pouzival lezan ML18 na RM 35x35.
Matej
Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
Za odpovedi dik Ales
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1384
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík --- 2. 7. 2002
Zasouvak
Pratele mam na Vás prosbu.Mohl by mi nekdo poradit jak nejlepe vyresit vysouvaci zarizeni ramku v ule?Obratil se na me drive narozeny vcelar kteremu doslouzily budecaky jestli bych mu neudelal neco noveho na stari a pohodu. Nastavky nechce, protoze je nezvedne a nechce ani menit ramkovou miru (39x24). Budecak (zadovak) rovnez uz nechce, moc prace s vytahovanim ramku klestema a malo prostoru.Takze jsme uvazovali o lezanu nebo zasouvaku. U lezanu by slo asi o 1.5 m dlouhy ul. Myslite, ze vcely jsou schopny takovy tunel bez problemu obsadit?
Za odpovedi dik Ales
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1383
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 1. 7. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372) (1375)
On Sun, 30 Jun 2002, Aleš Molčík wrote:
> Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i > zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr. > Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích > teplotach.
Cesta tepla dovnitr a ven z tavidla nefunguje stejne:
Slunicko je daleko a ma vysokou teplotu, takze teplo do tavidla predava salanim (zarenim hlavne v optickem pasmu). Na vstupu do tavidla se uplatni pouze ztraty v opticke propustnosti skla (obcas bych ho mel umyt ;-). Pripadna vzduchova mezera je z hlediska ztrat nepodstatna, vzhledem k nekolika km vzduchu, kterym uz zareni proslo.
Dvojite sklo (respektive vzduchova mezera mezi skly) pusobi jako dobry izolator pro predavani tepla proudenim (konvekci). V tenke vrstve vzduchu v mezere mezi skly nevznikne proudeni, ktere by jinak ochlazovalo teplejsi teleso (tmavy plast) a odvadelo teplo ke studenejsimu (sklo ochlazovane okolim).
Jak bylo zmineno v predchozim mailu, pokud sviti slunicko vydatne, tak se vosk tavi i bez tavidla. Ale pokud nejsou podminky idealni, tepelna izolace vcetne dvojiteho skla je urcite prinosem.
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1382
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Ptáček --- 1. 7. 2002
Re: trubci plod (1350) (1377) (1378) (1379) (1380)
Zdravim pratele vcelare.
Jakmile vcelstvo likviduje trubci plod, můze to byt znamenim, ze hladoví. Zda se mi, ze vcely se spis zbavi dospelych trubcu nez trubciho plodu. Zavickovany ponechavaji do vylihnuti i v pripade, ze trubce jiz vyhnaly.
Co delaji s otevrenym mi neni jasne. Vcelstvo, ktere vyhani trubce, dava tim najevo, ze se v tomto roce jiz nebude rojit.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1381
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vladimír Potůček --- 1. 7. 2002
Re: Čistění likéru (927) (1370)
Jak čiřit roztoky želatinou?
Medový likér sice nedělám, ale mám zkušenosti s čiřením jablečného moštu želatinou. Pro úspěch čiření želatinou je nezbytné, aby v čeřené šťávě byl dostatečný obsah tříslovin (tanin...), který želatinu vysráží a na objemnou sraženinu se chytí a společně sedimentuje většina koloidních zákalů. Provádí se to vždy se zkouškou, tj trocha šťávy se sráží na zkoušku různým odměřeným množstvím zředěného roztoku želatiny a ten nejlepší výsledek (nejrychleji sedimentující a nejčiřejší šťáva) se pak opakuje ve větším. Často jsou vidět velké rozdíly potřebného množství želatiny podle vyzrálosti jablek. Pokud ale v medovém likéru taninu dost není, zkusil bych čiření třeba bentonitem. Ten se jen rozmíchá a je to. Dostane se v prodejnách s pomůckami pro vinaře, kde vám jistě rádi poradí s použitím. Po čiření je ale vždy nejleší ještě filtrovat. Tak to dělají vinaři. Čiří proto, aby jim filtrace šla lépe. Své vědomosti jsem čerpal z knížky Zpracování ovoce v malých provozovnách - vřele doporučuji.
Vladimír Potůček
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1376
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík --- 30. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372)
Po dlouhe dobe jsem se dostal k pocitaci a tak Vas vsechny zdravim. Tavidlo jsem potreboval letos poprve a zvolil jsem si nejlevnejsi variantu vlastni vyroby, ke ktere jsem pouzil co jsem nasel doma. A to je 30 mm tlusta prkna, sololit a polystyren na dno a v domku po dedovy jsem nasel stare okno ze ktereho jsem si vyrezal sklo. Tavnou plochu a koryto na vytaveny vosk jsem pouzil pozink. plech. Z prken jsem si narezal hranolky 30x30 za kterych jsem zesrouboval ram do ktereho jsem na vlozene listicky osadil 4 mm sklo. Ram tavidla, jsem rovnez jednoduse zesrouboval z prken. Na dno jsem hrebicky pritloukl sololit a dovnitr jsem vlozil polystyren, ktery jsem opet prekryl sololitem. A do tehle bedinky jsem osadil zpajene korytko a nahoru po trech stranach zahnutou a v rozich spajenou tavnou plotnu. Cele jsem to prekryl ramem s vlozenym sklem o kterem jsem se na zacatku zminil. Cele tohle jsem supl ven na slunicko vlozil plasty na vytaveni a cekal. Venku vladly 30° vedra a v tavidle bylo takovejch stupnu, ze se mi rozpustily i plastovy mezerniky. Tavidlo mam pouze na tri plasty coz je myslim si nedostacujici, takze pokud se k tomu dostanu vyrobim si aspon na deset ramku v jedne vrstve. Tavit ve dvou vrstvach jsem zkousel jde to, ale s velkym odpadem vosku ktery zustava v kosilkach. Je tedy nutne kosilky jeste prevarit. A jeste dovetek k izolaci. Steny a dno uteplit, snizi se tim rychlost ochlazeni a zvysi se moznost usazeni necistot ve vosku na dne korytka. Zdvojene sklo?! Proc ne, ale v tomto pripade bych na tavidlo osadil jeste i zrcadlo, protoze teplo ktere nemuze jit ven z tavidla, nemuze jit i dovnitr. Izolace pusobi v obou smerech. A zrcadlo zvysi ucinost pri nizsích teplotach.
Ales
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1375
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tata --- 30. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365) (1372)
Dle mého názoru vzduch je dostatečným izolátorem aby se teplo z plástu nepřenáąelo ven ale musí se jednat o uzavřený prostor Vľdy» na tom to principu jsou zaloľeny vąechny izolace. jen ten vzduch rozdělují do více malých komůrek. Vám se jeątě nestalo , ľe plástev poloľená na slunci se tavila, Mě zrovna před týdnem, kdyľ jsem staré plástve poloľil na slunce před tavidlo a ne za něj do stínu . Musel jsem to pak pracně od sebe rozdělit a tavit znova i z tou trávou.
Pepan.
----- Original Message ----- From: "Jiri Borik" <borik/=/infotron.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, June 29, 2002 11:48 AM Subject: Re: Tavidlo
On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:
> Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ > PŘEDMĚT > 1. Izolace jsou zbytečné.
S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a vytavil by se i bez tavidla.
Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.
Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1374
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 29. 6. 2002
Re: Fulltextovy prohledavac archivu konference (1296)
Příteli Martinovi patří díky:
> Ahoj, obnovil jsem zase fulltextovy prohledavac konference a > zkombinoval jsem ho s maily z puvodni konference Mirka Matyska.
Adresu na prohledávač jsme umístili na hlavní stránku konference www.vcely.or.cz
> Puvodni FTP archiv
A stejně tak i adresu na původní FTP archiv.
> Myslim, ze mnoho z nas prihlasenych nezkracuje text puvodnich mailu, > kdyz na ne odpovida. Je to potom na nekolik obrazovek dlouhy mail
> Jeste hur, nemaji nastaveny svuj mailovaci program tak, aby pred vsechny > radky puvodniho textu vlozil znak ">" (vetsi nez). Clovek pak musi obcas > hodne premyslet, co je puvodni text a co je odpoved.
Výzvu ke zkracování mailů a k uvozování citovaného starého textu značkou ">" jsme umístili do informačního textu pravidel konference na http://www.vcely.or.cz/info.htm (který je přístupný také z hlavní stránky) (je to přidáno ke konci textu).
Přeji pekné léto!
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1373
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 29. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348) (1365)
On Thu, 27 Jun 2002, tata wrote:
> Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ > PŘEDMĚT > 1. Izolace jsou zbytečné.
S tim bych nesouhlasil. Plast se sice zahriva teplem, zpusobenym slunecnimi paprsky, ktere na nej dopadaji, ale zaroven toto teplo vyzaruje. Pokud je teplota potrebna k taveni vice nez 50 stupnu a bezna teplota okoli je kolem 30, je jasne, ze teplo bude z plastu utikat ven. Ke zmenseni techto ztrat slouzi tepelna izolace - tedy i dvojite sklo. Pokud by izolace vliv nemela, stacilo by prece dat plast na misku na slunicko a vytavil by se i bez tavidla.
Na strane prijmu tepla ma samozrejme kladny vliv jak cistota skla, tak pripadna zrcadla, odrazejici dalsi paprsky do prostoru tavidla.
Jirka Borik <borik/=/infotron.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1372
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- richard sikora --- 29. 6. 2002
Re: Re: Bez převěąování (1301) (1303) (1335) (1345)
Zdravím, představte si, že jsou určité oblasti kde není řepka. Mám včelstva na dvou stanovištích a dvě rámkové míry 39x24 a 37x30. Při dané snůšce včelstva nejsou schopná dorůst do větší velikosti. Průměrný výnos činí 15kg. Silná včejstva přinesou více medu ale zároveň více proplodují. Pro optimální výnos je vhodné chovat střední včelstva, převěšovat, používat matěří mřížky. Nejvodnější rímková míra se mi jeví jako 37x30. Stanoviště mám v Beskydech na hranici s Polskem. Jsem rád, že naše šlechtitelské stanice počítají s jednoprostorovým plodištěm a chovají matky i na tento způsob včelaření, Mluvím o Zubří.Tolik k otázce převěšování Richar.
> > Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky. > > Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily. > > Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se > > zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí > > zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní > > rozvoj včelstev i oddělků). > Tohle muzu potvrdit i ja ze zkusenosti meho otce. > Jarni med se nechaval a tocilo se az na Annu, a bylo hotovo. Ovsem > vcelaril v Budecacich, takze zadne pronikave technologie nepouzival.
______________________________________________________________________ Reklama: Konec tichych spolecniku! Nyni bude mluvit opravdu kazdy. - Nove tarify pro firemni zakazniky. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=28784%26url=http://www.oskarmobil.cz/cz/business/novinky.html
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1371
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Horak Aleą --- 29. 6. 2002
Re: Čistění likéru (927)
Zdravím všechny, chtěl by jsem doplnit příspěvek, který šel asi před dvěma měsíci ohledně čištění medového likéru. Zkoušel jsem to přefilrovat, ale bezúspěšně. Pozitivního výsledku jsem dosáhl s použitím želatiny (na 1l roztoku dal jsem 0,5 ml injekční stříkačkou). Po dni se začíná vytvářet sediment a během asi 5ti dnů je roztok pěkně čirý. Pak už stačí opatrně stáhnout do druhé nádoby. Vše šlo v případě, když jsem použil medovicový med. U likéru s květovým medem se sediment nevytvořil ani po týdnu (větší množství želatiny jsem nezkoušel).
S pozdravem Aleš Horák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1370
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jan.jindra --- 28. 6. 2002
Re: Slunečnice (1350) (1366)
Moje letité zkušenosti se slunečnicí jsou vesměs kladné.
Včely nanosili v průměru 5 kg medu a plno kvalitního pylu,
který je v podletí potřeba k výživě zimní generace včel.
U nás na podřipsku slunečnice kvete od 1. července. Protože
její setí přichází často v době jarního sucha, stává se,
že vyklíčí jen část semen a zbytek až po prvním dešti.
Tak se doba květu někdy prodlouží až na dvojnásobek.
Slunečnice tak prodlužuje období se snůškou, ale po ní je
úplný konec. Proto je někdy problém med ze včel odebrat,
pro značnou slídivost a nebezpečí loupeže. Několit let
jsem také zimoval na tomto medu a potvrzuji, že s ním
včely neměli žádný problém. Pokud je dobrá cena za
květový med, jistě se vyplatí tu práci si s medobraním
dát. Je však nutno ihned začít krmit a léčit!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1369
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 28. 6. 2002
FORMIDOL (1351)
Ja som od liecenia Formidolom upustil ,dovodom bolo najma silne rozrusenie vcestiev ,niekolko matiek sa zahadne stratilo ,a najma to ze kyselina mi doslova likvidovala ramiky (pretrhnute drotiky,zhrdzavene klince) napadnute tanieriky na krmenie.Med a zasoby neviem posudit,ale podla znalosti med absorbuje pachy(vypary) z okolia ,tak ked je tam kyselina ,urcite sa nieco podla mna do medu dostane.
S pozdravom Laco S.
----- Original Message ----- From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, June 26, 2002 5:06 PM Subject: FORMIDOL
> Zajímalo by mne,co udělá léčení formidolem se zásobami, > které jsou nezavíčkované -nebo zavíčkované.Nezkysnou? > Nebo nebude trvat příliš dlouho,než včely zásoby vyčistí?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1367
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 28. 6. 2002
Slunečnice (1350)
Podla mňa je slnečnica po repke hadam najviac navstevovanou plodinou,ktora vcelarovi moze este ako-tak vylepsit rocny vynos medu ,jej vynos podla literatury je od 30 do 50 kg / 1 ha.Produkuje med,pel a propolis . Kvetny subor vytvara lepkavu latku ktora sa zachytava na vcelach a vcely sa dost skoro opotrebuju,preto k slnecnici by sme mali presunut silne vcelstva ,co byva v auguste niekedy problem.V tomto case by sme mali mat uz z casti vcelstva zakrmene.Znaska este vcelstva rozploduje a zakrmenie a liecenie vcelstiev sa posunie neskor (slnecnica kvitne 25-30 dni). Osobne mam zo slnecnicovym medom iba dobre skusenosti,vcely ho nanosili zo vzdialenosti 3,5 km ,cca 8-10 kg na vcelstvo ( kvitla od 15.8 do 20.9). Med som nevytacal ,prikrmil som este 3-4 kg cukru na vcelstvo ,vcely boli zazimovane na slnecnicovom mede. Prezimovanie: velmi dobre , vcelstva silne , doslova bez nozemy ,med jemne skrystalizoval, a vcelam to nerobilo s travenim zrejme ziadne problemy.
S pozdravom Laco S.
----- Original Message ----- From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, June 26, 2002 4:01 PM Subject: Slunečnice
> Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu > VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20 > ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později? > Ještě jsem to nikdy neřešil. > Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1366
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tata --- 28. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348)
Princip slunečního tavidla SPOČÍVÁ V TOM ,ŽE SLUNCE PŮSOBÍ PŘÍMO NA TAVENÝ PŘEDMĚT Nepoužívá se k přenosu tepla žádné jiné medium tedy ani vzduch. pomocí slunce lze tavit i ocel soustředímeli na něj dostatečné množství energie Někde jsem četl ,že u nás dopasá v průměru 1,5 kw na metr čtverečný. dále je nutné si uvědomit , že jedna tabulka skla podle kvality a tloušťky pohltí asi 5% energie. Ztoho vyplývá několik poznatků. 1. Izolace jsou zbytečné. 2.sklo stačí jedno co nejtenšía dokonale čisté. 3. Chceme-li zvýšit výkon lze to soustavou zrcadel a tovidlo umístit na točnu která by umožňovala sledování slunce na jeho pouti po obloze a to nejlépe pomocí hodinového stroje. Důležitý je také sklon skla, je nutné aby byl 90° ke slunci. Jistě si vzpomenete jak vojsko pomocí vyleštěných štítů zapálilo i loďstvo na moři. Kdysi před 40 lety jsme se to učily v dějepise.
pepan
----- Original Message ----- From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, June 27, 2002 1:23 PM Subject: Re: Tavidlo
> >Vo väčších tavidlách - na 6-20 plastov > Tak to mne zajímá: ty plásty jsou nad sebou (ve vrstvě), nebo vedle sebe? > Mám tavidlo na jediný plást, když jich dám více na sebe, tak ten spodní se vytaví špatně, > nemůže k němu sluníčko. Možná v tavidle utepleném polystyrenem, vakuovým sklem a s > břidlicí místo dna lze tavit i ve více vrstvách? V tom mém neutepleném má tavící teplotu > jen plást a plech na kterém leží, zkrátka všechny tmavé plochy na které dopadá sluníčko... > > >To je také důvod proč někteří výrobci, kteří se nad tím co vyrábějí zamýšlejí > > používají na dno slunečních tavidel místo plechu jeden až dva centrimetry silnou desku z > >břidlice - je černá, matná a současně akumuluje teplo. > Zajímavá myšlenka :))), ale mě se to nezdá moudré, není žádný důvod teplo akumulovat, > naopak to může spůsobit, že tavidlo bude mít dlouhý start, díky hmotě břidlice bude trvat > dlouho než se dosáhne správné teploty. Do svého tavidla jsem jednou zkusil dát 1,5 l PET > láhev s vodou - teplota vody dolezla po několika hodinách s bídou na 60 stupňů, přitom > plásty, které mají nepatrnou hmotu se taví během několika minut po vložení do tavidla. V > zásadě je ale asi v podstatě jedno, co je kolem plástů, takže proč ne břidlice, vypadá to > vědecky a může se zvýšit cena... > > Vita Vydra > http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/ > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1365
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 28. 6. 2002
Re: Kvasici med (1356)
On Wed, 26 Jun 2002, Josef Šamalík wrote:
> Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly > tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo > asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med
Mam podobnou zkusenost, take mi loni nekolik lahvi pastovaneho medu na povrchu kvasilo. Domnival jsem se, ze je to vetsim obsahem vody (obsah vody nemam moznost merit, ale med v nekterych nadobach se mi pred pastovanim zdal ridsi nez jine).
Vetsina kvasiciho medu byla delsi dobu uskladnena v teple, coz zminoval jako chybu pritel Baudis. Med kvasil pouze na povrchu, pokud se sebrala ridsi povrchova vrstva, byl zbyly med chutove i vuni bez zavad. U sklenic, ktere byly uskladnene v chladu jsem zadne problemy nemel.
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1364
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 28. 6. 2002
RE: Kvasici med
Další důvod pro mě proč nedělat pastovaný med, kromě toho, že mi to nikdo nechce kupovat a je s tim prace :-).Jinak mi vrtá hlavou, jak může med s 18 proc. vody jenom tim, ze je jinak rozmichany a doufam ze uzavreny, zkvasit. Vzdyt je to smes krystalu a tekuteho medu. Myslim si ze ten med uz musel mit vyssi obsah vody. Pokud by to bylo jen teplem a sluncem, pak stejne riziko by melo byt i u nepastovaneho medu. Eman
:>Příčina bývá v tom, že pastovaný med byl skladován někde na slunci :>nebo v teple. Na povrchu se pak vytvoří vrstvička řídkého ztekuceného :>medu, která snadno zkvasí. :> :>U pastovaného medu je nutno upozorňovat zákazníky, aby jej skladovali :>na místě bez přímého oslunění a chránili jej před zvýšenou teplotou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1363
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 27. 6. 2002
Re: Kvasici med (1356)
Příčina bývá v tom, že pastovaný med byl skladován někde na slunci nebo v teple. Na povrchu se pak vytvoří vrstvička řídkého ztekuceného medu, která snadno zkvasí.
U pastovaného medu je nutno upozorňovat zákazníky, aby jej skladovali na místě bez přímého oslunění a chránili jej před zvýšenou teplotou.
> Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly > tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo > asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med > pastovany. Dotaz ted zni: Je mozne, pokud se do medu pri pastovani > dostane vice vzduchu (bublinek), ze by to byla pricina zkvaseni > medu???
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1362
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ladislav Dlouhý --- 27. 6. 2002
Prodej medu do Polska
Přátelé,
na základě dřívější registrace na nějakém polském včelařském webu jsem obdržel následující e-mailovou poptávku (pro jistotu cituji v originálu):
"Witam.
Panie Ladislav'ie, znalazłem Pana adres na stronach pszczelarstwa polskiego. Piszę do Pana ponieważ wiem, że bardzo często przyjeżdżają do Polski po różnego rodzaju miody kontrachenci z zagranicy między innymi z Czech, Słowacji, Niemiec.
W związku z tym mam prośbę i pytanie. Może Pan jest zainteresowany kupnem miodu w dowolnej ilości albo zna Pan kogoś kto do nas przyjeżdża ??? Po drugie czy mógłby mi Pan pomóc umieścić ogłoszenie w jakimś portalu w Czechach??
Dziękuję."
Nemáte někdo zájem reagovat ?
Ladislav Dlouhý
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1361
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vita Vydra --- 27. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338) (1340) (1348)
>Vo väčších tavidlách - na 6-20 plastov Tak to mne zajímá: ty plásty jsou nad sebou (ve vrstvě), nebo vedle sebe? Mám tavidlo na jediný plást, když jich dám více na sebe, tak ten spodní se vytaví špatně, nemůže k němu sluníčko. Možná v tavidle utepleném polystyrenem, vakuovým sklem a s břidlicí místo dna lze tavit i ve více vrstvách? V tom mém neutepleném má tavící teplotu jen plást a plech na kterém leží, zkrátka všechny tmavé plochy na které dopadá sluníčko...
>To je také důvod proč někteří výrobci, kteří se nad tím co vyrábějí zamýšlejí > používají na dno slunečních tavidel místo plechu jeden až dva centrimetry silnou desku z >břidlice - je černá, matná a současně akumuluje teplo. Zajímavá myšlenka :))), ale mě se to nezdá moudré, není žádný důvod teplo akumulovat, naopak to může spůsobit, že tavidlo bude mít dlouhý start, díky hmotě břidlice bude trvat dlouho než se dosáhne správné teploty. Do svého tavidla jsem jednou zkusil dát 1,5 l PET láhev s vodou - teplota vody dolezla po několika hodinách s bídou na 60 stupňů, přitom plásty, které mají nepatrnou hmotu se taví během několika minut po vložení do tavidla. V zásadě je ale asi v podstatě jedno, co je kolem plástů, takže proč ne břidlice, vypadá to vědecky a může se zvýšit cena...
Vita Vydra http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1359
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Šamalík --- 26. 6. 2002
Kvasici med
Ahoj pratele!!
Mam opet jeden z dotazu. Nikdy jsem nemel problem s kvasenim medu a rozbory mi vzdy ukazaly tak 18% vody, coz je dost dobry. Ale z lonskeho prodeje se mi vratilo asi 7 kg zkvaseneho medu. Mozna je zajimavy, ze to vzdy byl med pastovany. Dotaz ted zni: Je mozne, pokud se do medu pri pastovani dostane vice vzduchu (bublinek), ze by to byla pricina zkvaseni medu???
At nam to bzuci!!
Jose
______________________________________________________________________ Reklama: Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1356
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 26. 6. 2002
Antwort: FORMIDOL
Mne peľ nezmizol - takze neviem posudiť. / Davam Formidol na vsetky produkcne včelstva /.
Matej
A co pyl?Po léčení mi ze včel zmizel téměř všechen pyl, přitom ve vedlejších byl.Nevím jestli to nebylo tím,že v úlu bylo zvápenatění a včely se vyčerpávaly,nebo po formidolu nastalo horečnaté čištění a s uhynulými larvami vzali i pyl,nebo v něm páry formidolu udělaly takovou změnu,že se včely rozhodli ho odstranit.V každém případě nárůst počtu včel byl poté markantní i když jsem v první chvíli brečel,protože v podmetu bylo v závěrečné fázi až příliš mrtvolek-asi jsem trochu přehnal dávkování.Teď je to již 2 roky a chtěl bych ho nasadit preventivně proti roztočům,tak abych věděl co mohu čekat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1355
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 26. 6. 2002
Antwort: Slunečnice
Slnečnica kvitne na jednej parcele asi tri týždne. Aj ked nič nevytočíš - nie každy rok a každa odroda dava dostatok nektaru - vcely si aspon donesu vela kvlitneho pelu, ktory budu potrebovat pre dlhoveke vcely a k jari. Ak chceš točit med - Gabon možeš dat až po vytočeni. Ak das pred kvetom Formidol a po kvete Gabon a na jeseň zadymiš, ošetrenie by malo byť dostatočne.
P.S.Ak je to moc stručne vysvetlim ...
Matej
Nevíte někdo jak dlouho kvete slunečnice (našel jsem jen rozmezí květu VIII. až X.) a jaký má med? Mám možnost přisunout včelstva k poli asi 20 ha, a váhám jestli se to vyplatí. Jak krmit a léčit, když pokvete později? Ještě jsem to nikdy neřešil. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1354
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Havlík Petr --- 26. 6. 2002
Re: Antwort: FORMIDOL (1352)
A co pyl?Po léčení mi ze včel zmizel téměř všechen pyl,
přitom ve vedlejších byl.Nevím jestli to nebylo tím,že
v úlu bylo zvápenatění a včely se vyčerpávaly,nebo po
formidolu nastalo horečnaté čištění a s uhynulými larvami
vzali i pyl,nebo v něm páry formidolu udělaly takovou
změnu,že se včely rozhodli ho odstranit.V každém případě
nárůst počtu včel byl poté markantní i když jsem v první
chvíli brečel,protože v podmetu bylo v závěrečné fázi až příliš mrtvolek-asi jsem trochu přehnal dávkování.Teď je to
již 2 roky a chtěl bych ho nasadit preventivně proti roztočům,tak abych věděl co mohu čekat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1353
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 26. 6. 2002
RE: Tavidlo (1319) (1338) (1340)
To je také důvod proč někteří výrobci, kteří se nad tím co vyrábějí zamýšlejí a nepokoušejí se vyrábět maximálně zjednodušené výrobky na nic (to znamená používají hlavu a ne "zlaté české ručičky") používají na dno slunečních tavidel místo plechu jeden až dva centrimetry silnou desku z břidlice - je černá, matná a současně akumuluje teplo.
S pozdravem
Lněnička
> odpari. Zkuste pozorovat tavidlo kdyz prestane svitit slunko, > za chvilku nebude pracovat
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1348
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 26. 6. 2002
Re: Bez převěąování (1301) (1303) (1335)
Zdravim.
> Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky. > Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily. > Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se > zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí > zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní > rozvoj včelstev i oddělků). Tohle muzu potvrdit i ja ze zkusenosti meho otce. Jarni med se nechaval a tocilo se az na Annu, a bylo hotovo. Ovsem vcelaril v Budecacich, takze zadne pronikave technologie nepouzival.
Zdravi PP.
*-----------------------------------------* Pavel Prchal DUP - druzstvo Pelhrimov Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov Tlf. 0366/353127 (353111) http://www.dup.cz email: prchal/=/dup.cz *-----------------------------------------*
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1345
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tata --- 25. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319)
Není mi celkem moc jasné Proc tavidlo uteplovat. Sám jsem ho zhotovil jen ze sololitu na dreveném rámu bezjakých koliv izolací a funguje jak se od nej ocekává. za príznivých podmínek se starý plástzacíná tavit na slunci i bez tavidla. Pokud chcete zvýsit rychlost tavení je úcelnejsí pridat zrcadlo nebo hopridat v pozdním léte, prodlouzí se tak doba jeho vyuzívání.
Pepan
----- Original Message ----- From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, June 25, 2002 4:00 PM Subject: Re: Tavidlo
> Pri tech teplotách ve slunecním tavidle se polystyrém velmi rád odparuje. A > to znamená, ze po case proste zmizí. Rozkládá se pri tom na jedovaté > styreny. Jako obvykle :-)) je mu to zvykem :-)))) > Na druhou stranu je s ním nejjednodussí práce. > S náhradou si vsak nevím rady ? :-(( > Minerální vlny se spatne zpracovávají. Co takhle molitan ? ;-) a nebo > porezat karimatku ? > Libor Jarolím > Ostrava-Stará Belá > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1344
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tata --- 25. 6. 2002
Re: diakritika (1308)
odpověď z původní zprávou je ale pro příjemce který denně nestahuje poštu lepší neboť se mohu podívat zpětně k čemu se tato vztahuje.
pepan
----- Original Message ----- From: "Emil Knopf" <volny.cz/=/sinux.sinus.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, June 23, 2002 11:25 PM Subject: diakritika
> Co se to proboha zase děje, ľe se najednou začal objevovat místo z z > háčkem tedy ľ, a s s háčkem, tedy ą, objevovat čtvereček Tuto konferenci > jsme si od začátku chválili, ľe je moľno v ní psát česky s českou > diakritikou. Jak zjią»uji, převládájí příspěvky v oblasti e-mailů, > webové stránky jsou spíąe výjimkou. Také je zřejmé, ľe větąina příspěvku > je psána v pracovní době, tedy od přispěvatelů, kteří mají přístup na > internet buď jako majitelé, nebo zaměstnanci, na které jeątě nedoąlo, ľe > utrácejí někomu peníze za spojení My ostatní, dokonce důchodci, jsme > odkázáni na sluľby Telekomu, a proto se snaľíme být připojeni co > nejkratąí dobu abychom vyąli s důchodem. Uľ jsem jednou prosil tuto > konferenci, aby nás důchodce ąetřili a neopakovali zbytečně původní > zprávy v odpovědích. Stále to někdo nerespektuje a navíc se tam > "vykecává" o uplných zbytečnostech, které nejsou pro nikoho prospěąné > Pokud bude zájem, příątě popíąu postup, jak se lze konference zůčastnit > za co nejméně příspěvků Telekomu Asi to pro větąinu z vás nebude > novinka, připojit, načíst, odpojit a pak v klidu číst, ev. zapsat , nebo > vytisknout Přesto nabídnu zájemcům podrobný popis, ke kterému jsem se > pracně dostal. Shrnul bych to asi následovně: Za co nejméně peněz, > nejvíce informací z konference včelařů Hodně úspěchů ! Emi >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1343
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tata --- 25. 6. 2002
Re: diakritika (OT) (1310) (1327)
to celé se dá ještě pořídit za polovic když odešlete zprávy až na druhý den při stahování pošty. pepan
----- Original Message ----- From: "Jan Schmidt" <schmidt.jan/=/quick.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, June 24, 2002 7:47 PM Subject: RE: diakritika (OT)
> Dokonce se to dá pořídit za 2 x 1,10 Kč, pokud se to provádí způsobem který > popisuješ a je to mezi 18,00 hod a 06,00 hod. Také to tak realizuji. Honza > > -----Original Message----- > From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz] > Sent: Monday, June 24, 2002 7:45 AM > To: vcely/=/v.or.cz > Subject: RE: diakritika (OT) > > > Zdravím a velice si vážím toho, že i jako důchodce jste si našel cestu k > Internetu a k PC, tedy, aby to nevyznělo blbě, že jste se toho "nebál". > To, že někdo pošle e-mail z práce v dnešní době žádnou firmu nepoloží > protože většina je připojena trvale a platí paušál, takže příjem a odeslání > e-mailu je prkotina. A že je někdo odkázán na Telecom? No, dnes existují > alternativní operátoři, ale to je vedlejší. Tato konference přece využívá > textových e-mailů a ty jsou velice malé. Řekl bych, že pokud se někdo > připojí večer, stáhne konferenci odpojí se, přečte, odepíše, připojí se a > odešle a zase se odpojí, tak by mu to nemělo vyjít víc než 2x 2,60 Kč. A to > v dnešní době není nic tak hrozného i pro důchodce. Vždyť denně utratíme za > ostatní zbytečnosti daleko víc. > Nechci proboha, aby mi někdo vyčítal, že nepíšu o včelách. Chtěl jsem jen > vysvětlit, jak se věci mají, abychom neodrazovali ostatní účastníky > konference i případné zájemce. > > Zdeněk Čejka > > > Také je zřejmé, ľe větąina příspěvku je psána v pracovní době > > My ostatní, dokonce důchodci, jsme odkázáni na sluľby Telekomu > --- > Příchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). > Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002 > > --- > Odchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). > Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002 > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1342
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Novák --- 25. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1338)
Hosi, vzdyt to Zdenek v prispevku 1320 pise. Stejny system mam i ja, otec to delal dle tavidla jednoho mnohem starsiho vcelare, ktery ho mel jiz take nekolik let (ma ho dodnes).
Kamarad ho nedelal ze dreva, ale z lamina a tavi take. K tomu ma jeste sklo jednoduche.
Libor take pise, polyst. se stejne odpari. Zkuste pozorovat tavidlo kdyz prestane svitit slunko, za chvilku nebude pracovat a ani polyst. stejne nepomuze.
A co mam proti polyst.? Vubec nic, jen ho nepouzivam tam kde to nema zadny uzitek.
Jen me jeste napada, zda nemas nejak velky prostor mezi plechem (na kterem mas vosti ..) a sklem. Nebo, zda Ti opravdu teplo neodchazi na plose styku ramu tavidla a skla. Mela by tam byt sikma plocha, ale nevim zda mas stejny tvar. A to sklo ´take nemam nicim natrene.
Skoda, nemam dig. fotak. Hned bych poslal fotografie spravci. Zatim Petr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1340
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 25. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319)
Pri tech teplotách ve slunecním tavidle se polystyrém velmi rád odparuje. A to znamená, ze po case proste zmizí. Rozkládá se pri tom na jedovaté styreny. Jako obvykle :-)) je mu to zvykem :-)))) Na druhou stranu je s ním nejjednodussí práce. S náhradou si vsak nevím rady ? :-(( Minerální vlny se spatne zpracovávají. Co takhle molitan ? ;-) a nebo porezat karimatku ? Libor Jarolím Ostrava-Stará Belá
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1338
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 25. 6. 2002
Re: Tavidlo (1319) (1334)
> Jinak koukam ze posedlosti vsechno uteplovat polyst. trpi hodne lidi. Hosi > neblaznete a pouzivejte selsky rozum. Petr
Tim se toho moc neutepli :-))
Co tedy doporucujes ?
Zdravi PP.
*-----------------------------------------* Pavel Prchal DUP - druzstvo Pelhrimov Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov Tlf. 0366/353127 (353111) http://www.dup.cz email: prchal/=/dup.cz *-----------------------------------------*
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1337
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vita Vydra --- 25. 6. 2002
Re: Bez převěšování (1301) (1303)
Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky. Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily. Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní rozvoj včelstev i oddělků). Před érou řepky a hořčice bylo např. zcela nemyslitelné abych přidal jako medník nástavek vystrojený jen mezistěnami, oddělky vytvořené koncem května toho bez intenzivního krmení mnoho nepředvedly. V červenci a srpnu byl totální nedostatek nektaru i pylu, černá nemoc, slídění, loupeže... Moderní metody nástavkového včelaření jsou hezká věc, ale ve špatných snůškových podmínkách toho mnoho zlepšit nemohou. Další věc je, jak se tenkrát zjišťovali průměrné výnosy, jestli stejně jako dnes, tak nevěřím vůbec ničemu. Vita Vydra http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
----- Original Message ----- From: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>
Převěšování plástů patří skutečně do doby před druhou světovou válkou. Úspěšnost tehdejšího včelaření nejlépe prokáže výnos medu (náhodou jsem scanoval staré diapozitivy a našel tam jednu zajímavou tabulku) který byl v letech 1920 - 1935 v Čechách podle tehdejšího ZÚVč od 0,33 kg/včelstvo v roce 1926 po 8,10 kg/včelstvo v roce 1929. Průměr 6 kg na včelstvo v těch 15 letech včelaři přesáhli pouze 3 x. To příliš nesvědčí o úspěšnosti tehdejších metod práce se včelami.
Lněnička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1335
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky --- 25. 6. 2002
Faust versus Mefisto-včelaři versus úV
Mandík:
určité tendence z minulosti na separaci svazu - to bylo v období kolem pátého sjezdu - se naštěstí nepodařilo realizovat. Vyšlo totiž najevo ,že silná jednotná organizace má šanci prosazovat na veřejnosti zájmy členů...
Včelaři
co si přáli a požadovali včela v citovaném období:
zlepšení práce orgánů čSV všech stupnů,omezit výkaznictví,neuzavírat závazky, nezavádět politiku dočSV,stanovisko k 17.listopadu úV je nedostatečné,ve výchově členů a mládeže se zaměřit na odbornost,pětileté funkční období je dlouhé,zrušit dosavadní systém včelařských vyznamenání,častější výměnu funkcionářů,vyměnit poplatné bývalému ražimu...
v dobrém franta a Markéta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1333
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Miroslav Jakuą --- 25. 6. 2002
Poptávka po mateří kaąičce
Dobrý den.
Zasílám Vám poptávku po mateří kašičce od firmy CzechTrade. Pokud budete mít zájem o jakékoli bližší informace, informujte se na níže uvedené adrese CzechTrade. Dále také žádám správce konference o uložení této poptávky v textové podobě v souborech pro stažení.
S pozdravem Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz] Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa tel.: 0605/238709, 0425/870617 www: http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm www: http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy
----------- POPTÁVKA PO MATEŘÍ KAŠIČCE ------------------
Ing. Bohumil Ševčík, odbor agrárního exportu, [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz] CzechTrade Dittrichova 21 PO Box 76 128 01 Praha 2 tel. 02/2490 7515 fax 02/2491 3817
Informace o zahraniční poptávce č. 114492
Název poptávky : Včelí mateří kašička
Popis poptávky (česky) :
Britská firma hledá kontakt na dodavatele mateří kašičky.
Popis poptávky (cizojazyčně) :
Název společnosti : EuroCaps Ltd. Země určení : Velká Británie (vč. ost. Man) Objem poptávky : Současný dodavatel :
Kontaktní osoba : Brett Tomlin Ulice : Crown Business Park, Tredegar Město : Gwent NP22 4EF PSČ : Země : Velká Británie (vč. ost. Man) Telefon : +44 1495 308900 Fax : +44 1495 308990 Email : btomlin/=/softgels.co.uk Internetová adresa : www.softgels.co.uk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1332
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1330 do č. 1390)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu