Včelařská konference

<tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně>

Žádná hrušeň nemá zpeřené listy

pEPAN
----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
Subject: Re: Orue?


> Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > ještě pro upřesnění.
> > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> oblastí
> > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> > umělých výsadeb
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > Zdravím,
> > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
příspěvků
> > výš
> > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> > hořký
> > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> zesládnou,
> > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
kočoval
> v
> > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
zdivočelého
> > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Jeřáb muk nemá speřené lsty popis jasně odpovídal na oskeruši. Věřte
dendrologovi

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
Subject: Re: Orue?


> Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > ještě pro upřesnění.
> > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> oblastí
> > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> > umělých výsadeb
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > Zdravím,
> > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
příspěvků
> > výš
> > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> > hořký
> > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> zesládnou,
> > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
kočoval
> v
> > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
zdivočelého
> > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
Subject: Re: Orue?


> ještě pro upřesnění.
> Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
oblastí
> Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> umělých výsadeb
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Zdravím,
> > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků
> výš
> > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> hořký
> > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
zesládnou,
> > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval
v
> > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
> > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> >
> > R. Polášek

ještě pro upřesnění.
Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých oblastí
Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
umělých výsadeb

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
Subject: Re: Orue?


> Zdravím,
> opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků
výš
> tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
hořký
> než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky zesládnou,
> tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval v
> okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
> sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Honza Jindra" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 10, 2005 7:19 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Děkuji všem za odpověď.
> > Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad
slabšími
> > včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na
turistické
> > značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň,
> > kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají
je.
> > Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se
> > vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib
> (počítám
> > alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na
> > Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
> > Honza
> >
>

Zdravím,
opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků výš
tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně hořký
než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky zesládnou,
tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval v
okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 7:19 PM
Subject: Re: Orue?


> Děkuji všem za odpověď.
> Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad slabšími
> včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na turistické
> značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň,
> kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají je.
> Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se
> vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib
(počítám
> alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na
> Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
> Honza
>

Stonjek:
> ...Jenom kritizovat
> umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat??
.............
Možná bys měl zareagovat nato, naco zareagoval přítel Rotbauer. A ne reagovat na reakci a zamotávat hlavní motiv. Až ten článek v Reflexu tedy přečteš, tak se projev příteli Stonjeku.
Ať se daří

J.Horký napsal:
>Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.
>Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.
>Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto
stránkách.
>Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.
>Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.

Nerozumím politice v oblasti zemědělství, ale jako malovčelař nějaký názor
na věc ze svého subjektivního pohledu také mám.
Myslím si, že článek nepřinesl nic nového, co už bychom my včelaři mockrát
neslyšeli. Možná že jediný jeho důsledek bude, že někdo začne včelařům
závidět dotace na opylení krajiny.
Myslím si, že článek má pravdu v tom, že českého medu je hojnost. Je ho
víc, než ho zřejmě jsme v naší zemi schopni spotřebovat i bez dovozu. A
jestli se med nevyveze, tak se v něm možná budeme topit. Potom ho buď
včelaři prodají výkupcům za jejich ceny, nebo rozdají, sníží stavy včelstev
a bude po krizi.
Myslím si, že bychom my včelaři neměli kritizovat výkupce za jejich ceny
medu, protože se tím živí a podnikají na svou odpovědnost. Musí na tom
vydělat. A my máme svobodu jim med prodat, nebo si ho prodat sami, nebo
snížit stavy včelstev.
Myslím si, že ti, kteří se živí včelami (velkovčelaři a výkupci) by neměli
kritizovat kohokoli, pokud se jim nedaří podnikat. Mají svobodu podnikat za
takových podmínek, jaké tady jsou, nebo nepodnikat. Svaz i stát jim zřejmě
nebude ochoten naslouchat, pokud budou neustále slyšet jak všechno dělají
špatně (ať tam budou jacíkoliv představitelé).
Myslím si, že pokud stát nepodpoří vývoz medu, bude se české včelařství po
určitou dobu topit v nadprodukci.
Myslím si, že pokud stát zruší plošné dotace a zavede místo toho podporu
velkých farem a podobných soukromých subjektů, bude to nesystémový krok,
který povede od nynější podpory včelařství jako oboru k podpoře soukromých
subjektů. (sníží to motivaci pro nové zájemce o zájmové včelaření)
Myslím si, že pokud by se zrušilo nynější daňové zvýhodnění malovčelařů do
40 včelstev (to je podle mě nějvětší podpora malovčelařů a prodeje za
dvora) bude to pokus o likvidaci tradice českého včelařství.
Nelíbí se mi, pokud někdo kritizuje staré včelaře, včelařící ve starých
úlech.
Nevím proč by měl nadšenec který se rozhodl založit farmu s moderními úly,
půjčil si, chce na oboru vydělat (a když nevydělá rychle přestane podnikat)
být státem podporován víc než jiné formy včelaření.

S pozdravem
Radek Krušina

Včelky na zlatobýlu jsem pozoroval, co se týče podletí, tak by u mě nejlepší bylo umístit včelstva k železniční tratě. Tam je zlatobýl napravo, nalevo a i jinde?!. Jsem se včelkama úplně v lese, ale nějaký zlatobýl tu taky roste, jenže kolem tratě je toho až až. Myslím, že každý kdo se projde kolem železnice, a různých rumišť tak ho najde spousty.

Dlouhé počtení, ale prakticky o ničem. Je li na vedení ČSV všechno tak špatné, jaká navrhuješ záchranná opatření??? A co jsi pro zlepšení situace konkrátně udělal ty??? Je teď k tomu spousta příležitostí. /Okresní a krajské konference, schůze základních organizací a pod/. Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat?? Zdraví R. Stonjek

V současném teplém počasí je to pro včely velmi atraktivní rostlina. Fotky z loňska najdeš na mém WEBU v kapitole PODLETÍ. Pozoroval jsem na ni ale také vosy i mouchy. V mém okolí je několik zanedbaných sadů a ty jsou plné asi metr vysokého a hustého porostu. Jedná se o rumištní rostlinu. Šíří se dost rychle a tak se o ni není potřeba starat. V sousedství mám rekultivovanou skládku a tu zaplevelovávám systematicky bělotrnem a komonicí bílou.
Honza

Děkuji všem za odpověď.
Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad slabšími včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na turistické značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň, kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají je. Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib (počítám alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
Honza

vpodstač to víš je to >Oškeruše domácí< synonymum: Jeřáb oškeruše lit.
Sorbus domestica:

PEPAN

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:54 PM
Subject: Orue?


> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.
Obrázek je třeba na http://botanika.borec.cz/druhy/zlatobyl_kanadsky.html .
Před hodně lety nějaký včelař z Ostravska psal o ve Včelařství taky o medu
z něho. Chce to mít v blízkosti nějaké několikahektarové neobhospodařované
plochy, třeba výsypky. A vyřešit pozdní krmení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 3:53 PM
Subject: Zlatobýl


> Nevíte jak vypadá zlatobýl? Je to pro včely významná rostlina?

Nevíte jak vypadá zlatobýl? Je to pro včely významná rostlina?

Josef Rotbauer:
a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně.
_______________________________________________

Tak tyhle dva důvody jsou pro mě ty poslední, kvůli kterým bych byl ve svazu. Dotace jsou otázkou včasného podání žádosti a léky bych si objednal u nejbližšího důvěrníka svazu. Kdyby včely léčili veterináři tak, jako chodí očkovat králíky, tak se bude léčit polovina včelstev a léčení jednoho včelstva méně než 100 Kč stát nebude, spíš 2x tolik.

Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza


DD,

jmenuje se to Oskeruse :

http://www.google.com/search?hl=cs&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=oskeruse&btnG=Hledat&lr=lang_cs


Honza

U nás na jižní Moravě se jí říká oškeruše,z plodů se dělá výborná pálenka,kompotovaná je dobrá na zastavení průjmu.Několik stromů roste v mém okolí.

Honza Jindra:
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
.............

Hrušeň hlošinolistá, Pyrus elaeagrifolia Pall - docela vzácnost. K čemu to potřebuješ? Znám jedno dvě místa v ČR kde to roste i planně. Jinak další variety jsou na webu: http://dendro.mojzisek.cz/rod.php?id=357 Doufám ale, že jsem se nesekl.

Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
Děkuji Honza

Vážený příteli, děkuji za upozornění na zmíněný článek.Krize v ČSV je popsaná dost výstižně. Bohužel,naši dobře placení funkcionáři ČSV ví, jak se kočuje v Kalifornii, na světových včelařských akcích každoročně také něco pochytí a prezentovaným výsledkem je nápad oslovit české maminky aby dětem kupovaly med.
Nejsem takový optimista, abych se těšil, že sjezd ČSV něco změní. Chyba je především u včelařů, vyhodnoťte si třeba diskusi včelařů na této konferenci. A to jsou ti lepší co alespoň o něčem diskutují. Rozhodně ale není zaměření diskuse obrazem problémů o významu včelařství, kdy práce včel představuje 90% a včelí produkty jen 10% ve společenském přínosu z chovu včel. Dost velká část včelařů je vývojem v ČSV zklamaná a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně. Co pak podstatného zbyde pro ČSV ? Ale to budou už hlavní aktéři dnešních šarvátek a intrik dávno v důchodu tak o co vlastně jde ? Pokud nechci jako funkcionář svazu ( na jakékoliv úrovni ) přijít o své přesvědčení a v praxi získané argumenty, musím se těchto funkcí vzdát i když jsem i z této práce cítil vnitřní uspokojení a dělal jsem ji rád. Nechci se podílet na současném stavu českého včelařství a nemohu prosazovat politiku našich nejvyšších, ke kterým jsem ztratil důvěru. Každý dobře řízený svaz má i svoje kontrolní mechanizmy i u včelařů máme kontrolní revizní komisi, která má svoje poslání vymezeno ve stanovách. Četl někdo někde, že by se příslušní funkcionáři zajímali o vzniklou krizi a stále se vlekoucí spory ? To jsou ta témata, která by měla včelaře zajímat v předsjezdovém období především.
Ještě jednou děkuji a zdravím všechny, kteří snad také začnou přemýšlet trochu dál.
S pozdravem Josef Rotbauer

Snad jediný včelař s velkým počtem včelstev tuším cca 80, který vyzkoušel ve velkém rozsahu klíckování matek je ing. Řeháček z Nasavrk-učitel včelařství-tel.604106899. Dle mého názoru je tato metoda účinná (i když vezmeme v úvahu možnou reinvazi), tudíž tím účinnější čím dále bydlí soused včelař. Ovšemže pracná a z tohoto důvodu včelaři i s malým množstvím včelstev pravděpodobně minimálně používaná. Není zaměřena na vyhlazení roztoče, ale na přerušení vývojového cyklu a na minimalizaci stavu samiček roztoče na startu do budoucí sezony. Samozřejmě za podmínky správně provedené fumigace.(Venkovní teplota apod.)

Zdravím
Bureš J.

J.Horký
> přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je
> třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html
..........

Něco tam vyslovuje př. Peroutka a to o grantu a milionu korun. Milion korun bych dal jako prémii předsedovy celé ČSV, který by dokázal navázat spolupráci s jinými subjekty v českém včelařství s výsledkem vyřešit problém s cenou medu pro 50 000 tisíc členů svazu. Maminky za milion a za svazový? Není to přepych? :-) Maminka koupí to, naco přeci má ...ne? A s takovou maminkou, která nakupuje plínky, mlíko, kašičky, oblečky a hračky to moc podle mě nevytrhnete, protože je nerado, že si z mateřské může koupit základní NIC. Tedy jestli chcete naštvat pár maminek - schutí dotoho. :-))

Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto stránkách.Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html

eman:
> :-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych
> antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam
> nalepku "Cesky med" :-)).
...............
:-)).... tak napiš na to práci co dělat, aby se to moc nosematicky nerozšířilo. ;-)

řekl bych co je natom zvláštního "obyčejný pokus pro mladého chemika"

pepan

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: pan Josef Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> Datum: 09.9.2005 15:28:43
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
> Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> > nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> > ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> > Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> >
> >
> > Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
> div
> > se v .... no určitě se pobavíte kde.
> >
> > Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
> >
>
>
>
>

J. Menšík napsal:
> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít

Výroba octa je další stupeň po výrobě medoviny. Rozdíl je ten, že na
medovinu se nesmí dostat vzduch, na ocet musí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:24 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít
> více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
> vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
> procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí
>
> pepan
>

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
div
> se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí mít
více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:04 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
> neručím.
>
> Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
> Subject: Re:Medový ocet
>
>
> > > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> > octovou
> > > kulturu, medovinu.
> >
> > Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
> průmyslovou
> > biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen
konverzi
> > etanolu na kyselinu octovou.
> >
> > Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> > podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> > nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> > aromatu či vzácnějších kyselin.
> >
> > Honza
> >
>

> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
.......

Takže sorry, ale jiná přirozená technologie na kvalitní výrobu třeba také i v malém množství octa (malá ocetnice) s podmínkou dodržení stálé jakosti mi není známa.

Bohužel neexistuje med, který by obsahoval jen pozitiva. Jako přírodní
produkt musí obsahovat příměsy životu prospěšné, méně prospěšné i jedy (není
ale smysluplné použití jedu základem některých léků ?).

V podstatě každou i ekologickou potravinu lze napadnout, záleží jen na míře
jak hluboko budeme zkoumat složení.

Osobně nepovažuji publikování návodu na výrobu "průmyslového" medu za
pohoršující. Hlavním problémem dle mého je, zda udržíme skupinu zákazníků,
kteří si rádi dají "přírodní" med za cenu přijatelnou i pro nás. A pokud
budou lidé, kteří rozliší druhy medu, chtějí ten neupravovaný přírodní tak
dokážeme svoje přebytky prodat. V tomto případě se ale asi bude jednat o
drobný prodej, který vyžaduje i čas.

Pak bude existovat druhá skupina, která "přírodní" med nepoznala,
nekonzumuje, nebo je konzumentem svého typu medu (třeba i odvaru z
pampelišek, nebo kupovaného v hypermarketu). Pro tutu skupinu asi naše
diskuse o kvalitě medu bude absolutně nezajímavá a na rohlík je pro ni
zdravější namazat nutelu a po snídani si dát vitamínový přípravek dle
dnešních požadavků. I zdraví je a stvále více bude záležitostí obchodní.

Pokud se podíváte na současný stav zemedělství ( srovnejte výkupní ceny
zemědělců ) a potravinářské výroby, tak se trh s medem až tak moc
neodlišuje. Ale ruku na zákaznické srdce, kdo by dnes koupil jogurt, který
má trvanlivost 2 dny ?

PS: Toto je ale pohled včelaře, který v oboru nepodniká a včelaří (přesněji
pomáhá otci) spíše pro radost, než pro finanční výsledek a medem zásobujeme
rodinu a prodáváme jen okrajově.

Pokud bych chtěl v této oblasti podnikat, asi bych se musel zaměřit na
spolupráci s ekoprodejnami, nebo najít ekonomickou cestu jak zásobovat
druhou skupinu za podmínek, které definuje trh.


Je to jako s návštěvou sklepa na Moravě. Já preferuji vinaře, který víno
skutečně vyrábí, popovídá o tom jak se povedlo, nebo ne ... .
Nebo mohu jít do naleštěného komerčního skepa, kde mi dají vybrat ze sta
druhů světových vín ...

K. Žák, Jihlava



-----Original Message-----

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o
medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu
někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky
Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho
do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi
atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však,
že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla
bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství
acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově
též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je
med v porovnání s rafinovaným cukrem "přírodnější" potravinou, nemá ani
zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou
mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních
kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra,
podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z
nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu
mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť.       (MČ)"

Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
neručím.

Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
Subject: Re:Medový ocet


> > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> octovou
> > kulturu, medovinu.
>
> Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
průmyslovou
> biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
> etanolu na kyselinu octovou.
>
> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
>
> Honza
>

3 mm

----- Original Message -----
From: "Tom?H" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:33 AM
Subject: zas?tovan? dno


> Dobrý den,
> chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka
> ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Zdravím,
záleží, na co je vrtačka určena. Pokud je na malé vrtáky do dřeva a kovu,
mívá až 3000 otáček. Pokud je dělaná jako bourací kladivo hlavně na velké
vrtáky do betonu nebo dřeva atd, mívá otáčky menší, pod těch 1000. Levné
vrtačky mívají vysoké otáčky a plynulou elektronickou regulaci, takže
prodavači zhusta tvrdí, že se hodí i na malé vrtáky i jako bourací kladivo.
Je fakt, že pár minut při malých otáčkách a velkém vrtáku jako bourací
kladivo taková vrtačka asi přežije, ale déle ne. Myslím taky, že regulátor
otáček zabudovaný ve vrtačče je ošizený, už kvůli prostoru, jaký je uvnitř k
dispozici. Spíše má za úkol vylepšovat komfort vrtačky a přesnost vrtání,
vrtačka bez regulátoru sebou při zapnutí silně škubne, jak okamžitě naběhne
na plné otáčky, s regulátorem se rozbíhá postupně.

Co se týká trvalého běhu při stažených otáčkách, dalo by se vylepšit
chlazení přidáním ventilátoru, který by proháněl vzduch přes motor. Taky,
pokud je vrtačka nad košem, odstranilo by se tím případné padání nečistot z
uhlíků do medometu. Muselo by se udělat potrubí, které by se napojilo na
výfukové otvory vrtačky a kvalitnější ventilátor, který dokáže vytvořit
vyšší tlak a patříčný průtok. Ale to potrubí by byla pěkná piplačka a je
otázka, jestli by se to vyplatilo, s ventilátorem by to byla investice tak
od 500 výše. Jinak kromě snížené účinnost a tím většího vývinu tepla při
podstatně stažených otáčkách taky může selhat mazání ložisek vrtačky.

Co se týká toho, jestli je nějaká vrtačka pro pastování slabá nebo ne, tak
tam hodně závisí na vlastním míchadle. Velikost a provedení míchadla určuje
optimální otáčky a potřebný příkon pohonu. Teoreticky pokud třeba šroubové
míchadlo o průměru 10 cm potřebuje určitý příkon při určitých otáčkách, tak
šroubové míchadlo o průměru 5 cm potřebuje příkon tak asi 4x nebo dokonce 6x
menší. Pokud je míchadlo o 1 /3 nebo čtvrtinu větší, může klidně potřebovat
dvakrát výkonnější pohon. Kdysi jsem to dokonce i uměl vypočítat.
Dneska bych na to šel přes měření. Jestliže má mít vrtačka třeba 700 wattů,
tak při plném výkonu do ní jdou cca 3 ampéry. Pokud ale do ní jdou ty
tři ampéry nebo víc a má stažené otáčky na polovinu nebo víc, je vrtačka
přetěžována a dlouho to nevydrží a je třeba popužít menší míchadlo.
Solidnější výrobce značkových vrtaček by možná takové údaje někde měl k
dispozici.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

> Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
octovou
> kulturu, medovinu.

Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou průmyslovou
biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
etanolu na kyselinu octovou.

Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
aromatu či vzácnějších kyselin.

Honza

:-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam nalepku "Cesky med" :-)).

Velikost oka tak 3 mm by mela stacit urcite. Nejaka rezerva je potreba na vyrobni tolerance. Materi mrizka ma 4.2 mm.

Jan Čáp:
> vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?
........
O octu něco vím.
Potřebuješ na to systém - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní octovou kulturu, medovinu. A můžeš se do toho pustit i ve velkém. ;-) Technologie výroby octa jsou přístupné i v knihovnách.

Přátelé,

vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?

Honza Čáp

P.S.
Letmým rozhlédnutím po Internetu jsem zjistil, že mezi "fajnovými" octy
patří medový k těm 'nejceněnějším'.

pan Josef Menšík :
> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
........

Zkoušej to. Stojí to zato. Takové podobné odborné články o štěpení sacharózy byly k vidění v čas. Českém Včelařovi(1927) i v dobách, kdy se teprve docházelo nato, kdy zneutralizované kyseliny v roztoku cukrů jsou pro včelstvo škodlivé, co se týká kvality vyzimování.

Přátelé,
Nevíte, jestli existuje někde na internetu alespoň částečný seznam základních organizací ČSV? Konkrétně bych potřeboval kontakt na vedení ZO Letovice, okres Blansko (mejlovou adresu, popř. telefon).
Moje adresa:
radek.krusina/=/atlas.cz
Díky
Radek Krušina

Ani mě tyto otázky nejsou směšné.Navíc u analýz bude i další problém a sice jako u všech kontrol a statistiky-otázka výběru a také interpretace výsledků.

nezmart:
> Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.
...............

Určitě nejde o úroveň - tou je ABC opravdu na výši, ale o to, že prakticky ve včelařství či v čas. Včelařství je takový návod pro mládež tabu.(zakázané ovoce) Vše ostatní je o úplných analýzách atp. ... Prostě jsem neodolal a trochu s ironií a trochu se skepsí se zasmál. Ještě jednou. Jsem rád že ABC existuje a dokáže přežít i v dnešní době.

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však, že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je med v porovnání s rafinovaným cukrem „přírodnější“ potravinou, nemá ani zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra, podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť. (MČ)"

Priznavam,ze jak mi vadi hodne veci, tak tento clanek ne.
Je vecny, jasne definuje, ze produkt kvalit praveho medu
nedosahuje. Jeho ucelem bylo priblizit mladezi trosku
organickou chemii a ne naucit vyrobu falesnëho medu.
Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.


Nezbeda Martin
(alias nezmar)


----- Původní zpráva -----
Odesílatel: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
Datum: Čtvrtek, 8.září 2005 - 9:39 odp.
Předmět: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)

> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je
> světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

Dobrý den,
chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Havlík:
> To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo
> medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké
> aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí
> objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou
> klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární
> kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.
................
Jestli tedy mohu...
V této reakci vidím naprostý nesmysl. Jistě se provádí analýzy a jsou-li v pořádku na sacharózu, nebo přítomnost c4 cukrů, tak není důvod se obávat z možnosti, že veškerý med v supermarketech je falšovaný. Nicméně. Analýza na přítomnost c4 cukrů se může podle mě prokázat i u toho nejsvatějšího českého medu pod sluncem, poněvadž ve směsi jarního medu se nějaká ta přítomnost krmiva, nebo jarního podněcovadla může objevit. Ovšem možná by toto moje tvrzení chtělo naprosto odborný názor.

Samozřejmě, že existují ještě analýzy, které mohou souběžně s jinou analýzou prokázat falšování včelího medu. Ale vše je krásné, ale i nesmyslné, když bohužel podle všeho je to jedno lidem, kteří jsou "spokojeni". Mluvím i o úředním šimlovi. Co to máme za státní garnituru, když nedokáže ani zhotovit úplnou tabulku z kontrol medu jako výsledek stavu medu na !části trhu! s medem. ...Obejít můžete zákon, ale ne analýzu, která jasně řekne to a to. Existují v naší rozhádané včelařské odbornosti opravdu odborníci? Ano. Ptám se kolik odborníci dostali od systému peněz na vybavení a laboratoře z EU, aby ochránili trh před prokazatelně falšovaným medem? Kdo takové přehledné a úplné analýzy medu, které jsou opravdu "bez debat" dokáže v ČR zhotovit a kdo podat veřejnosti bez obalu ? ...
Ptám se a směšné mi nepřipadají právě tyto otázky vážený příteli Havlíku.

Protože není nerez. Myslím, že je pozinkovaný. Ptal jsem se výrobce a pro potravinářství nevyhovuje. Stáhnout povrch a nanést nějaký potrvinářský by určitě šlo, ale používáním se odře a zůstane zase železo, které bude reznout. Když už jsem dal tolik peněz za míchadlo, tak metlu už jsem udělal pořádnou.
Tonda

>Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.

Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 7:56 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil.
> Šnek
> ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z
> potravinářského nerezu.
> Tonda.
>>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>

nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div
se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Uvažoval jsem o této variantě, jedná se nejspíš o krmítko VD Ještěd. Problémem je poměrně malý objem. Fy Lysoň nabízí plastová krmítka 8 a 10 l za cca 80 a 90 kč, ale z jejich nabídky na netu se nedají vyčíst rozměry a na 2 e-maily mi neodpověděli. Nevím ani, zda s nimi má někdo nějakou praktickou zkušenost. V kontextu se zde proběhlou diskusí na téma krmení se to zdá jako zbytečná investice. Krmení v Kanadě jsem uváděl jako příklad z oblasti s nízkým zavčelením a nikdy jsem o něčem takovém neuvažoval. Rámky skladuji ve skříní a v nástavcích tak aby k nim včely nemohly.

Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil. Šnek ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z potravinářského nerezu.
Tonda.
>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

Dostaneš to koupit v nerezu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 6:46 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
> Subject: Vrtačka a medomet
>
>
> > Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> > včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> > maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> > výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a
ne
> > o
> > prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> > více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je
vhodná
> > pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> > prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> > vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a
zde
> > už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> > což
> > jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami.
Jsou
> > však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> > zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> > příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával
žádný
> > zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje
a
> > pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček
je
> > dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně
pro
> > pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
> >
>

Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
> o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
>

Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne o prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton, což jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad nádobou medometu.

Jde to tak dělat určitě. Otázkou je šíření nemocí atd.
Já jsem svého času dělal jarní podněcování mimo úl ze sklenic dle Pavol Siný - Včelárstvo, či jak se ta kniha jmenovala. Dělal jsem ho jednorázově, v době květu lísky, kdy včely neměly sladinu a chtěl jsem, aby měli zásobu "vody" na trávení čerstvého pylu. V časném jaře neměli velký dolet a tak jsem to zdravotní riziko neviděl jako příliš silné. Ale teď je mor do desítek kilometrů od mého stanoviště, a tak jsem opatrný.
Z tohoto pohledu by mně zajímal názor odborníků na rizika příprav roztoků venku, vytáčení ve včelíně, vzdušné skladování souší v dosahu včel a vos, atd. Je to běžně vidět, ale já to vidím jako rizikové. I pro okolní včelaře.
Co vy na to? A jak to děláme my? Já mám černé svědomí při vytáčení medu. Medárnu jsem ještě nepostavil, ale základy již kopu:-)

Zdravím.
Právě jsem skončil se sérií pokusů. V Makru jsem koupil 40 platových nádob - boxů za 65,-. Vejdou se pohodlně do velkého Langstrotha, u ostatních nevím. Pohodlně se do něj po rysku vejde 16litrů, a ještě je 2cm rezerva. Vycpávám ho senem, nebo slámou a je to bez utopených včel. Předtím jsem zkoušel plechové kbelíky od marmelády, ale ty rezly a špatně se skladovaly. Těhle čtyřicet kontejnerů je asi metr vysoký štos, takže pohoda. Nejlepší včely zvládly 16 litrů za 24 hodin. Zkoušel jsem různé plováky, ale seno se osvědčilo nejlépe.
Ke kanystrům. Zkoušel jsem podle loňských fotek z Apislavie v Jugoslavii krmit z kanistrů napojených husím krkem do úlu. Docela to taky šlo, ale záleží na venkovní teplotě, síle včelstva atd. Pro krmení plemenáčů, jak to bylo vidět na fotkách to asi bude dobré, ale to jsem nezkoušel.

R Stonjek napsal:
> jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon
> vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný.

Vrtačka pracuje cca s 1000 x menšími otáčkami, než na jaké je stavěná,
dostává tedy dost zabrat. Při přímém pohonu koše je to cca 100 - 500 x.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:18 AM
Subject: Re: Krmení miskami


> Já jsem sud ještě nezískal, protože jsem ho ještě nikdy neodchytil. Jinak
> průměrem na 3 r. medomez bude vyhovovat určitě, na 4. rýmkový si nejsem
> jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon
> vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný. Kanistry jsou
> skutečně dlouho cítit např po citronu a to velmi intenzivně. Já jsem je
> pouze vypláchl studenou vodou a včelkám onen zápach moc nevadí. Další
> sezonu už není cítit nic. Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

Já jsem sud ještě nezískal, protože jsem ho ještě nikdy neodchytil. Jinak průměrem na 3 r. medomez bude vyhovovat určitě, na 4. rýmkový si nejsem jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný. Kanistry jsou skutečně dlouho cítit např po citronu a to velmi intenzivně. Já jsem je pouze vypláchl studenou vodou a včelkám onen zápach moc nevadí. Další sezonu už není cítit nic. Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek