78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Baudis Jan P. --- 20. 1. 2002
Re[2]: Matky - linie (77) (80)

> Teď ke Sklenarkám. Znám včelaře (50 včelstev, rám. míra 39x27,5) a
> chová jen Sklenárky. Všechny včelstva má na třech nástavcích, pěkně
> narvané (chtělo by to 4 nástavek, ale nemá je udělané). Pravda, jsou
> trošku bodavá, ale znám horší.

Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve dvou
nástavcích. Já jsem měl problém zazimovat včelstva se Sklenárkami ve
dvou nástavcích (nástavek = 11 plástů 39*24). V průběhu sezóny jsem
měl problém dostat je do 4 nástavků.

> Moje zkušenosti jsou, že matky musím měnit každý druhý rok bez
> ohledu na linii.

Nic proti tomu. Pro zajímavost dodám, že jedno včelstvo s Pradědkou
podávalo vysoce nadprůměrný výkon nejen v prvním roce života matky,
ale i v roce druhém. Jako určitý experiment ji nechávám ve včelstvu
dál (jinak matky měním v druhém roce jejich života).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 81


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 20. 1. 2002
Re: Matky - linie (77)

Ahoj, nestačím koukat co nového se odehrálo na konferenci za dobu kdy jsem jí moc nesledoval (no, vůbec), ale už to doháním. Do staré konference jsem moc nepřispíval a tak doufám v obrat k lepšímu :-).

Teď ke Sklenarkám. Znám včelaře (50 včelstev, rám. míra 39x27,5) a chová jen Sklenárky. Všechny včelstva má na třech nástavcích, pěkně narvané (chtělo by to 4 nástavek, ale nemá je udělané). Pravda, jsou trošku bodavá, ale znám horší.
Jinak jsem rád v pochvalu na matky od př.Cimaly, v loňském roce jsem jich také pár koupil a tak čekám co předvedou. Moje zkušenosti jsou, že matky musím měnit každý druhý rok bez ohledu na linii.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 80


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 19. 1. 2002
Re: Matky - linie

Mladá matka má na včelstvo téměř revoluční vliv. Je to radikální obrat
poměrů k lepšímu. V dalších generacích se však mohou objevit (posílit)
některé negativní vlastnosti a naopak ty pozitivní mohou ztratit na svém
vlivu. Proto má kromě časté výměny matek svůj velký význam i pozitivní a
negativní výběr.

vojta

> Když už se rozvinula debata o chovu matek. Rozhovorem se včelaři se často
> setkávám s názorem, jakony *nebylo až tak důležitá linie (Vučko, Sklenar,
> Singer apod.), ale spíše aby matka byla mladá.* Občas zaslechnu rady typu:
> "Hlavně chovej matky a o "zázračné" linie se nestarej." Moje vlastní
> zkušenost je taková, že žádná linie asi nebude zázračná, ale přesto -
linie
> dosti podstatně projevuje na výnosu včelstva (tím samozřejmě nechci říci,
> že by nebylo důležité, aby byly všechny matky mladé).
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 79


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 19. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka

Jednou z největších výhod J. rámku je to, že se pro chov dají použít larvy
- staré jen několik hodin (větší počet vaječných rourek vychované matky)
- stejně staré (minimální riziko vykousání matečníků první líhnoucí se
matkou)

vojta


Kolko ludi tolko chuti ako sa hovori :-)) Jenterov ramik je skor vhodny pri
vacsom chove matiek
kde vyniknu jeho prednosti. Urcite sa neuplatni tam kde je potreba odchovat
par matiek za sezonu
ale ked zakladam 40 - 50 kusovu seriu , tak radsej tu matku najdem ako
prelarvovat take mnozstvo.

MS.



Ahoj ,
mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet
rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc
než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být
krásná,stejně to zkusím i takto ,
vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,
podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není
problém
za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně
poušti larvičku a hladinu kde potom plave.
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-
Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav


---

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 78


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 18. 1. 2002
Matky - linie

Když už se rozvinula debata o chovu matek. Rozhovorem se včelaři se často setkávám s názorem, jakony nebylo až tak důležitá linie (Vučko, Sklenar, Singer apod.), ale spíše aby matka byla mladá. Občas zaslechnu rady typu: "Hlavně chovej matky a o "zázračné" linie se nestarej." Moje vlastní zkušenost je taková, že žádná linie asi nebude zázračná, ale přesto - linie dosti podstatně projevuje na výnosu včelstva (tím samozřejmě nechci říci, že by nebylo důležité, aby byly všechny matky mladé).

Např.: měl jsem několik včelstev se zakoupenými matkami Sklenar (z Jabloňan). Těmto matkám činilo vesměs problémy naplnit více nástavkový úl (mám pocit, že tato linie je spíše vhodná pro dvouprostorové včelaření, při kterém může dávat dobré výnosy). Jako nadpůrměrně dobrou vlastnosti těchto matek bych však uvedl nerojivost (ani jedno včelstvo se nevyrojilo a to včetně jednoho kuriozního případu, kdy jsem nedopatřením nechal včelstvo, na jaře slabší, celou sezónu v jednom patře budečáku - situace v létě: plásty byly plné medu, plodování seškrceno na minumum, ale ani pokus o rojení).

Mám však takový pocit, že včelstva s matkami z Jabloňan jsou nezřídka nadprůměrně bodavá...

Velice dobrou zkušenost jsem učinil s matkami od př. Pavla Cimaly (jeho vlastní linie Pradědka). Všechny úly, kde byly jeho matky, daly výnos výrazně nad průměrem stanoviště.


------------------------


Omluva př. Aleši Molčíkovi. Jeho příspěvek ze 16.1.: "Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci..." se na webu zobrazil až nyní, takže diskuse, kterou odstartoval byla na webu vlastně bez svého počátku. Příčina závady je už odstraněna, a tak by se to nemělo opakovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 77


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 18. 1. 2002
Jenterova chovná klícka

Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.
Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu take nepoužívají.
Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak tato věcička vypadá a používá se.
Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.
Za odpovědi předem děkuji.

S pozdravem Aleš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 18. 1. 2002
Jenterova chovná klícka

Ještě na rozšíření tématu posílám přepsaný návod z Včelařského zápisníku.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Chov včelích matek pomocí "Jenterovy" chovné klícky

Jenterova souprava umožnuje značně zjednodušit a výrazne zvýšit produktivitu práce při chovu matek, protože technologie jejího použití vylučuje přenos larev přelarvovací lžičkou a umožnuje používat larvy nejmenšího vzrůstu. Správné použití soupravy zabezpečuje správné přijetí larev. Zároven se vytvářejí mohutné matečníky vychovající silné matky, které jsou dobře příjmány včelami. Souprava umožnuje získat současně pro další použití 90 larev, což je dostatečné pro vyvedení až 500 matek sezonně.

1. Úvod
Chovat vysoce kvalitní je možné pouze s použitím silných včelstev, majících na jaře obsazeno nejméně 8-10 rámků a 4 rámky plodu.Vajíčka je třeba brát od matek, které se již dobře uvedly a nejsou starší než dva roky. Je také nutno nezávisle na snůšce přidávat včestvum dvakrát denně alespon 200 ml sirupu. S dokrmováním je nutno začít včas, tři až čtyři dny před přidáním soupravy pro chov matek.

2. Příprava
Před prvním použití je nutno všechny součásti nejprve promýt teplou čistou vodou. Ve dně matečníkové misky je nutno voskem zaplnit malý otvor, který po další montáži vytvoří dno plástové bunky, kam bude matka klást vajíčko. To je možné udělat bud' zabodnutím mističky do mezistěny nebo zaplněním otvoru voskem a jeho zformováním do hladkého, lehce vydutého tvaru pomocí tyčinky. Takto připravená dna matečníkových buněk se nasadí na zadní stranu pouzdra plástve a zakryjí plochým víčkem. Pouzdro s tvarovanými držáky se k rámku připevní tak, že se v horní loučce vyvrtají dva otvory o průměru 2-3 mm a pouzdro se přišroubuje vruty. Při vrtání otvoru dbáme na to, aby střední stěna soupravy byla umístěna uprostřed šířky rámku stejně jako mezistěna. Ke spodní loučce rámku se pouzdro připevnuje tenkým drátkem, který se protáhne dvěma oušky na pouzdru. Zbytek rámku se vyplní mezistěnou, na které následně včely budují bunky. je možné a námi doporučené, jednodužší umístění soupravy pomocí drátku mezi rámky plodového tělesa. Pro připevnění matečníku je nutno zhotovit chovný rámek o 2-3 loučkách s otvory o prům. 16 mm ve vzdálenosti 25-30 mm od sebe. Horní lištu rámku doporučujeme zhotovit 25 mm širokou, boční a chovné lišty 22 mm široké o síle 8 mm.

3. Získání vajíček
Přední část pouzdra, vytvářející dna buněk, se pomaže medem a přiloží se chovná mřížka se šestihrannými otvory. Shora se pouzdro zakryje víčkem s otevřeným otvorem pro následné přidání matky. Rámek s pouzdrem se pak vloží mezi ostatní rámky doprostřed plodového tělesa. je nezbytné zabezpečit včelám průchod mezi rámky, a to 8-10 mm. Včely seberou med, a tak součaně připravují bunky ke kladení vajíček. V případě nestálosti počasí nebo slabého včelstva by se mohlo stát že včelám nepostačí síly na zahřátí hnízda, které se zvětšilo o přidaný rámek s chovnou soupravou. Proto je nutné zůžit včelstvo tak, že 1-2 rámky s plodem přeneseme do jiného včelstva, když jsme z nich předtím smetli včely. Den po vložení rámku se soupravou do včelstva tento znovu vyjmeme, otvorem předního víčka vpustíme matku a otvor uzavřeme. Poté vrátíme rámek zpět doprostřed plodiska. Za několik hodin nebo druhý den prohlédneme chovnou soupravu. Když má matka nakladená vajíčka do všech buněk, sundáme přední víčko a rámek se soupravou vrátíme na původní místo. Mezeru mezi rámky současně upravíme.

4. Získání a použití larev
Pro chov vysoce kvalitních matek je důležité používat larvy co nejmladšího věku. Kvalitní larvy mají pravidelný srpovitý tvar. Dno matečníkové misky zasadíme do hlavního tělesa matečníkové misky, čímž vytvoříme základ budoucího matečníku. Takto připravené matečníky fixujeme do chovné lišty tak, že je zasuneme kruhovým koncem dna do mat. misky do předem připraveného držáku. Tento držák pro upevnění matečníku je zatlačen do otvoru prům. 16 mm v chovné liště rámku. Chovný rámek pak umístíme do chovného včelstva.

5. Příprava chovného včelstva, získání zralých matečníků a jejich užití
Jeden až dva dny pred umístěním chovného rámku do včelstva odstraníme z tohoto včelstva matku a otevřený plod. To znamená že vytvoříme oddělek. Abychom nenechali bezmatečné včelstvo dlouho bez létavek, přidáme dva až tři rámky zavíčkovaného plodu z jiného včelstva, a tím vytvoříme nestejnorodý oddělek. V chovném včelstvu musí zůstat alespon dva kg včel a dva a více rámků zavíčkovaného plodu. Mezi plodovými rámky je třeba nechat volný prostor na šířku jednoho rámku, do kterého potom vložíme chovný rámek. Pokud se matečníkové misky používají poprvé, larvy se mohou špatně ujmout, protože misky nejsou včelami opracovány. Dát však rámeček s miskami na opracování včelám předem nemá význam, protože včely o něj nejeví zájem. Při osvojování si mohou včely zalepit část vršku misky voskem. Není třeba ho odstranovat. Později, po vylíhnutí matky, je nezbytné voskovou část matečníku opatrně obřezat na vzdálenost 10-15 mm od omělohmotné mističky, což značně zjednodužší včelám výstavbu navého matečníku.
Zralé matečníky je možno vyjmout z chovného rámku pro přidání do jiných včelstev nebo je umístit do chovných klícek, aniž bychom je snímaly z chovné lišty. Vypuštění matky z klícky lze časově regulovat, a to množstvím medocukrového těsta naplněného do držáku mat. misky, který je průchozí. Při zaplnění otvoru držáku těstem z vnější strany do 1/3 potřebují včely 5-6 hodin na vybrání těsta, při zaplnění na 1/2 jeden den, a při úplném zaplnění, 2 dny a více. Je to tím, že vnější kónická část otvoru se mění ve válcovou, kde má k těstu přístup pouze včela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 1. 2002
RE: Jenterova chovná klícka


Kolko ludi tolko chuti ako sa hovori :-)) Jenterov ramik je skor vhodny pri
vacsom chove matiek
kde vyniknu jeho prednosti. Urcite sa neuplatni tam kde je potreba odchovat
par matiek za sezonu
ale ked zakladam 40 - 50 kusovu seriu , tak radsej tu matku najdem ako
prelarvovat take mnozstvo.

MS.



Ahoj ,
mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet
rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc
než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být
krásná,stejně to zkusím i takto ,
vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,
podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není
problém
za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně
poušti larvičku a hladinu kde potom plave.
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-
Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav


---

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 18. 1. 2002
RE: Jenterova chovná klícka (72)

Ahoj ,
mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet
rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc
než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být
krásná,stejně to zkusím i takto ,
vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,
podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není problém
za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně
poušti larvičku a hladinu kde potom plave.
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-
Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav


---

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka


Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav




Zdravím Vás,
po přečtení návodu mi to připadá trochu moc pracné a zdlouhavé, není
jednodušší si koupit kvalitní přelarvovací lžičku z nerezu a larvičky od
inseminované matky vyplavit nastříknutím vody do plástu ,sklepnutím na vodu
na tmavou silonovou punčochu a tam si vybrat kvalitní larvičky sklovité
barvy z takového množství a dát do umělých misek s mateří kaší nebo i
vodou na lištu do chovného včelstva /startéru/ tak 10 minut to trvá se
vším všudy.a kdo špatně vidí tak si může vzít lupu nebo mu to udělají
děti,přelarvovat umí tak od 5 let a jsou šikovnější než dospěláci, je
potřeba však dohlídnout a vybrat co mají dát do mateří plastové misky tady
neplatí čím větší tím lepší.
S tímto způsobem jsme spokojeni .
zdravím vás z Č.Budejovic



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 72


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Kupka --- 18. 1. 2002
Teplota

Kdo měřil teplotu zimního chumáče. Kolega to zkoušel a naměřil přes 40°C . Použil digitílní teploměr čidlo strčil skrz igelit dírkou do chomáče. To si již asi plodují a je jim lépe než lidem doma.zjistím přesné podrobnosti dám vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Kupka --- 18. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka (68) (69)

Zdravím Vás,
po přečtení návodu mi to připadá trochu moc pracné a zdlouhavé, není jednodušší si koupit kvalitní přelarvovací lžičku z nerezu a larvičky od inseminované matky vyplavit nastříknutím vody do plástu ,sklepnutím na vodu na tmavou silonovou punčochu a tam si vybrat kvalitní larvičky sklovité barvy z takového množství a dát do umělých misek s mateří kaší nebo i vodou na lištu do chovného včelstva /startéru/ tak 10 minut to trvá se vším všudy.a kdo špatně vidí tak si může vzít lupu nebo mu to udělají děti,přelarvovat umí tak od 5 let a jsou šikovnější než dospěláci, je potřeba však dohlídnout a vybrat co mají dát do mateří plastové misky tady neplatí čím větší tím lepší.
S tímto způsobem jsme spokojeni .
zdravím vás z Č.Budejovic

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 17. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka (68)

Obrázek článku "Odchov matiek s využitím Jenterovho rámika" byl umístěn na web downloadu www.vcely.or.cz/files

Odtud si jej můžete zobrazit (klinkutím myší na link - MS I.Explorer i Netscape jsou schopny obrázek přímo zorazit), anebo si jej stáhnout na disk (pravé tlačítko myši) a zobrazit si obrázek doma "svépomocí"...

Obrázek má něco přes mego - doporučuji stahovat spíše večer...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 17. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka


Jenterov ramik , alebo klietka je v podstate plastovy box o rozmeroch
priblizne 10 x10x3 cm.
Vo vnutri je umiestneny vcely plast z umelej hmoty potiahnuty vcelim
voskom. Kazda tretia bunka
je priechodzia. Zo strany plasu je kryt tvoreny plastovou materskou
mriezkou.
Z druhej strany sa do priechodzich buniek vkladaju take plastove stopliky ,
ktore tvoria
dno bunky. Tato strana je prekryta plastovym krytom. Takto pripraveny box
sa zabuduje
do ramika a vlozi sa do ula - dobre je vlozit par dni pred planovanym
vlozenim matky , aby si ho
vcely vycistili. Potom vlozim matku. Matka zakladie bunky . Matku pustim a
po vyliahnuti
lariev povytahujem spominane stopliky - dna buniek a pozasuvam ich do
materskych misiek
ktore su uz samostatne a tie sa nasunu na plastove stojanceky umiestnene na
chovnom ramiku.
Dalej sa uz pokracuje znamym sposobom .
Na zaklietkovanie zrelych matecnikov som si vyrobil klietocky ake som
videl v navode.
V nemecku sa urcite daju kupit. Totiz ten stojancek do ktoreho sa
umiestnuje materska bunka
je usposobeny tak aby sa nanho dala nasunut valcova klietocka . Klietocky
som vyrobil
zo sietky na okno ale musi byt liata nie tkana. Na gulatinu prislusneho
priemeru som navinul
sietku a zvaril pajkovackou. Klietka je uzavreta drevenym stoplom.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Ahoj Miro
Pokud můžeš cokoliv poslat k Jenterově klícce budu jenom rád. Zatím
shromažduji jen informace. Zajímá mne jak taková klícka vypadá. Dovedu si
ji
pouze trošku představit jak asi funguje. Článek, o kterém jsem se zmínil,
(ve Včelařském zápisníku )přepíšu během dne a pošlu do konference. Je tam v
podstatě návod k použití.

S pozdravem Aleš


















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 68


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleą Molčík --- 17. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka

Ahoj Miro
Pokud můžeš cokoliv poslat k Jenterově klícce budu jenom rád. Zatím
shromažduji jen informace. Zajímá mne jak taková klícka vypadá. Dovedu si ji
pouze trošku představit jak asi funguje. Článek, o kterém jsem se zmínil,
(ve Včelařském zápisníku )přepíšu během dne a pošlu do konference. Je tam v
podstatě návod k použití.

S pozdravem Aleš


----- Original Message -----
From: <MSuja/=/softip.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 16, 2002 7:05 AM
Subject: Re: Jenterova chovná klícka



Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky
zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane
pouzivanie . Je vo formate jpg .

Pozdravuje Suja Miroslav.




Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji
dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc
také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.
Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel
v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu
take nepoužívají.
Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je
zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak
tato věcička vypadá a používá se.
Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a
prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v
Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.
Za odpovědi předem děkuji.

S pozdravem Aleš





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 16. 1. 2002
Download

Na vstupní stránku konference byl umístěn link na stránku downloadu (soubory ke stažení). Tento web se soubory ke stažení je zde místo veřejného FTP serveru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 16. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka (62)

I mne by to velice zajímalo. Vždy jsem o tom jen četl, ale nikdy nic podrobnějšího...

Když mi někdo pošlete ten jpg soubor (na moji adresu), tak jej umístím na stránku konference ke stražení ostatním.

K mailu adresovanému přímo do konference soubor nepřikládejte, není to dovoleno (potenciální nebezpečí šíření virů) a kromě toho - robot obsluhující konferenci by měl takový přiložený soubor z příspěvku před jeho rozposláním stejně odstranit...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 16. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka


Popisat cely postup prace je dost obsiahle a momentalne bohuzial nemam
tolko casu .
Mozem poslat ten zoscanovany clanok a pripadne otazky na prakticku stranku
potom zodpoviem.

MS




Miro,

nechceš se o tom rozepsat trochu víc tady v konferenci? Myslím, že by to
zajímalo víc lidí. Teda mě určitě.

vojta




Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky
zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane
pouzivanie . Je vo formate jpg .

Pozdravuje Suja Miroslav.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P. Vojtech --- 16. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka

Miro,

nechceš se o tom rozepsat trochu víc tady v konferenci? Myslím, že by to
zajímalo víc lidí. Teda mě určitě.

vojta




Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky
zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane
pouzivanie . Je vo formate jpg .

Pozdravuje Suja Miroslav.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 16. 1. 2002
Re: Jenterova chovná klícka


Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky
zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane
pouzivanie . Je vo formate jpg .

Pozdravuje Suja Miroslav.




Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji
dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc
také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.
Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel
v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu
take nepoužívají.
Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je
zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak
tato věcička vypadá a používá se.
Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a
prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v
Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.
Za odpovědi předem děkuji.

S pozdravem Aleš



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P. Vojtech --- 14. 1. 2002
Re: ztrata matky

Nemusí se jednat o ztrátu matky. Včely mohou být vyrušovány ořesy nebo
hlukem, které za větru vznikají (větev, plech, nějaká provizorní střecha
úlu). Mohou mít také nedostatek vzduchu, nebo vody.
Doporučuji otevřít všechna pomocná česínka (jsou-li) a případně vsunout malý
klínek pod některý nástavek, nebo pod vnitřní víko.

Pokud hučení nepřestane, polož na horní nástavek fólii a na ni neuteplené
víko, aby se na ni mohla srážet voda. při větším oteplení je možné chomáč
shora mírně orosit.

Pokud ani to nepomůže, může být příčina v rušení ptáky, kteří odletí dřív,
než si jich stačíš všimnout. Pro takový případ bych natáhl před úl (nebo
kolem něj) síť, či králikářké pletivo, aby se k němu ptáci vůbec nedostaly.

Pokud ani to nepomůže, je nejspíš problém v matce a jediné rozumné řešení je
spojení s jiným včelstvem/oddělkem. To bych ale nechal až na teplotu kolem
+8 st. C. Teď by Ti zkřehlo zbytečně mnoho včel.

vojta


> Při poslední kontrole jsem zjistil, že mi jedno včelstvo silně hučí. Na
> podložce stopy po vetřelci nejsou, pravděpodobně matka zahynula, byla
> dvouletá. Má někdo revoluční řešení pro okamžitý způsob jak včelám pomoci
?
> Jinak je mi jasné co dělat na jaře. Jsou to silné včely zimované ve 3
> Tachovských nástavcích.
> Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 13. 1. 2002
ztrata matky

Při poslední kontrole jsem zjistil, že mi jedno včelstvo silně hučí. Na podložce stopy po vetřelci nejsou, pravděpodobně matka zahynula, byla dvouletá. Má někdo revoluční řešení pro okamžitý způsob jak včelám pomoci ?
Jinak je mi jasné co dělat na jaře. Jsou to silné včely zimované ve 3 Tachovských nástavcích.
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 13. 1. 2002
Re: RE: Konference v plne funkci - zdá se, ze opravdu (54)

Ze staré konference jsem se neodhlašoval, ale nic mi zní nechodí. Takže nevím, jestli nejsem odpojen, nebo co se v ní děje. Má někdo nějakou informaci ?
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P. Vojtech --- 12. 1. 2002
Re: Seminar ve Vranove nad Dyji

Hm, zajímavé. Beru na vědomí a těším se na další náměty.

vojta


>
Já bych věděl o jednom tématu, který by si (podle mého skromného
názoru) zasloužil více pozornosti. Srovnání dvou typů nástavkového
včelařství - uteplené a neuteplené nástavky.

Což např. zkusit pozvat ing. Smělého z Prahy, který dlouhodobě používá
silně uteplené nástavky (8 cm polystyrenu)?

Možná by to mohla být velice zajímavá diskuse.

Zdravím všechny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Spinka --- 12. 1. 2002
prihlaseni do konference

Dobrý den přeji,
přihlašuji se do konference o včelách a včelařství.
Mám čtyři včelstva, včelařím pro radost. Včelařit jsem
začal v roce 1984, kdy jsem včely zdědil po otci.
Jiří Špinka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 57


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 12. 1. 2002
Vcelarské internetove adresy

Na vstupní stránce konference (www.vcely.or.cz) je zavedena cesta na soubor "links.htm". Je to soubor včelařských internetových adres.

Prosíme všechny o spolupráci. Pokud byste věděli o dalších zajímavých včelařských adresách, napište!

Předem díky

J.P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis J. P. --- 11. 1. 2002
Re[2]: Konference v plne funkci - zdá se, ze opravdu

> Je to výborný, čeština, rychlost.. Asi si už vymýšlím, ale nebylo by
> lepší na Web stránce konference uvádět jen záhlaví příspěvků Od:,
> čas:, subject: s linkem na obsah.

Tento stručný způsob náhledu na konferenční příspěvky
už byl připraven, tak jsme jej zpřístupnili k užívání veřejnosti.
Není to ještě dokonale otestované, ale vypadá to,
že by to mělo fungovat uspokojivě.

Přístup k tomuto stručnému webovému zobrazení je zaveden
ze vstupní stránky www.vcely.or.cz

Po kliknutí na hlavičku příspěvku se tento zobrazí ve zvláštním
zjednodušeném okně.

---------------------

Věnujte jistou pozornost i upravenému informačnímu textu
k němuž se dostanete též ze vstupní stránky konference
anebo jej obdržíte jako odpověď na e-mail zaslaný na
adresu:
vcely-info/=/v.or.cz
Jsou tam i technická pravidla konference. Jakákoliv změna je
možná, když si to odhlasujete.

Zdravím všechny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 11. 1. 2002
RE: Konference v plne funkci - zdá se, ze opravdu

Je to výborný, čeština, rychlost..
Asi si už vymýšlím, ale nebylo by lepší na Web stránce konference uvádět jen
záhlaví příspěvků Od:, čas:, subject: s linkem na obsah. U nás sledují kdo
jak zatěžuje linku na webu a s tak velkou stránkou jsem byl často na TOP
listině, což mě vede k tomu tam vůbec nechodit. Taky řešení, ale je to
škoda. Všechna témata mě přitom nezajímají.

Dále se zase potvrdilo, že něco špatnýho je pro něco dobrý. Jak jsem byl
vloni zhnusen, tak mě to už díky nové konferenci přešlo.
Ani nevím jak se diskutuje v té staré konferenci. Nejste někdo v obou?
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 54


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 11. 1. 2002
Re: Seminar ve Vranove nad Dyji

> ZO CSV Vranov nad Dyjí bude letos zač.dubna pořádat již třetí ročník
> Semináře nást. včelaření.

> Pokud víte o nějakém zajímavém tématu, které by se tam mohlo probírat, dejte
> mi, prosím co nejdříve vědět.


Já bych věděl o jednom tématu, který by si (podle mého skromného
názoru) zasloužil více pozornosti. Srovnání dvou typů nástavkového
včelařství - uteplené a neuteplené nástavky.

Což např. zkusit pozvat ing. Smělého z Prahy, který dlouhodobě používá
silně uteplené nástavky (8 cm polystyrenu)?

Možná by to mohla být velice zajímavá diskuse.

Zdravím všechny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 53


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 11. 1. 2002
Re: Konference v plne funkci - zdá se, ze opravdu (51)

Abych nesklízel všechnu slávu (nebo hanu), tak musím uvést, že programování konference je dílem mého syna Petra (alias Pasky). Vzhledem k problematice propojení mailové a webové konference při zachování možnosti používání české diakritiky (při tom množství různých kódování češtiny) odvedl, myslím, docela slušnou práci...

Co se týče chvály na rychlost rozesílání příspěvků, pak toto je spíše záležitostí počtu adres přihlášených do mailing listu, vytíženosti poštovního serveru a jeho rychlosti a konektivity... Uvidíme, jaká bude rychlost, až bude přihlášených více (bude-li vůbec).

Myslím, že hlavní přednost této konference bude spočívat spíše v možnosti používat českou diakritiku(!) a v možnosti dvojího přístupu do této konference (webem i mailem).

Tolik co se technické stránky týče. Ohledně ideové stránky této konference, pak bych výhodu viděl v její maximální otevřenosti - např. v tom, že členové konference si mohou v případě nespokojenosti sami odhlasovat jakoukoliv změnu stanov (např. počtem mailů zaslaných na určitou adresu, kterou pro tento účel vytvoříme, nebo nějakým webovým "hlasovadlem", jak jej znáte z mnoha komerčních webů, kde se stále o něčem hlasuje nebo se tím provádí průzkum mínění internetové veřejnosti). To je zde možno zavést, jakmile se objeví ta potřeba.

Součástí webového rozhraní konference by také měla být informativní včelařská webová stránka (měl by tam být např. jakýsi globální včelařský rozcestník atd.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 52


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P. Vojtech --- 11. 1. 2002
Re: Konference v plné funkci - zdá se, ľe opravdu

Musím ocenit rychlost rozesílání příspěvků. Zatímco na staré konferenci to
trvalo i několik hodin, tady stihne člověk do minuty od napsání přijmout
první odpověď.

Neuvěřitelné. Honzo, díky.

vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 51


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P. Vojtech --- 11. 1. 2002
Seminar ve Vranove nad Dyji

ZO CSV Vranov nad Dyjí bude letos zač.dubna pořádat již třetí ročník
Semináře nást. včelaření.

Pokud víte o nějakém zajímavém tématu, které by se tam mohlo probírat, dejte
mi, prosím co nejdříve vědět.

Přesný termín a místo konání upřesníme do dvou týdnů.

vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 11. 1. 2002
Adresy na vcelarské weby

Rád bych vytvořil veřejný seznam webových internetových adres na
zajímavé včelařské stránky. (Seznam adres by byl přístupný ze vstupní
stránky konference www.vcely.or.cz

Byl bych vděčný za všechny nápady a rady. Znáte-li tedy někdo
včelařské internetové stránky, o nichž si myslíte, že by jejich adresa
byla užitečná i pro širokou včelařskou věřejnost, dejte mi, prosím,
vědět. (Možná, že by nejlepší bylo použít moji soukromou e-mailovou
adresu - viz hlavičku tohoto příspěvku).

Předem díky

J. P. B.

Jihlava, 11. ledna 2002 - pátek
baudis/=/or.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 49


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 11. 1. 2002
Re: Konference v plné funkci - zdá se, ze opravdu (47)

Na předchozím příspěvku sami vidíte, že diakritika v kolonce "jméno" a "téma" není ještě přesně taková, jaká by měla být...

To by však nemělo vadit. Jinak snad vše funguje tak, jak má, takže pište a přispívejte.

Znovu opakuji, že informace o přihlášení se k zasílání konferenčních příspěvků na Vaši adresu e-mailem je možno zjistit v návodu, do něhož se dostanete z úvodní stránky konference www.vcely.or.cz

(Jednoduše řečeno: pošlete úplně prázdný e-mail na adresu vcely-subscribe/=/v.or.cz pak dostanete od robota potvrzovací e-mail a na ten prostě odpovíte (prázdným e-mailem). Po této proceduře budou na adresu, ze které jste poslali svůj přihlašovací mail, chodit všechny příspěvky podané jakýmkoliv způsobem do konference.)

Takže užitečné konferování!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudią Jan P . --- 10. 1. 2002
Konference v plné funkci - zdá se, ľe opravdu

Milí přátelé,

jak se zdá, tak konference po technické stránce celkem "šlape".

Takže si dovoluji vyzvat všechny, aby přispívali - ať už skrze
webovou stránku konference, nebo skrze zaslání e-mailu na adresu

vcely/=/v.or.cz

Prověřujte technickou funkčnost konference a kdyby něco nechodilo,
dejte zprávu na moji adresu.

--------------------------------

Zatím ještě prosím, abyste uváděli bez diakritiky:

1.) své jméno (ať už v hlavičce mailu anebo - při podávání příspěvku
prostřednictvím webu - v kolonce "jméno" ve formuláři pro psaní
příspěvků)

2.) Subject, Předmět, (na webovém formuláři: "Téma")



S pozdravem a přáním všeho dobrého

Jan P. Baudiš

Jihlava, 10. ledna 2002 - čtvrtek
baudis/=/or.cz




P.S.

Přetrvávají ještě problémy s diakritikou v kolonce odesílatel a
téma... Prozatím tedy raději uvádějte své jméno do této kolonky raději
bez diakritiky. U e-mailů může diakritika údajů v hlavičce mailu (tady
je právě uvedeno jméno odesílatele a příjemce a je zde i kolonka
"subject" "předmět" čili "téma") způsobovat problémy (záleží, jestli
mailer posílá hlavičku kódovaně či nikoliv apod.). Proto se někdy
raději obecně doporučuje obejít se v hlavičce e-mailu bez českých
znaků a to i tam, kde je ve vlastním textu dopisu česká diakritika
používána bez problémů...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 10. 1. 2002
Re: Konference v plné funkci - 2. pokus (45)

> Milí přátelé,

> po vychytání posledních (doufám) problémů, které se vyskytly v
> komunikaci mailového a webového rozhraní konference (ohledně české
> diakritiky) je snad tato konference technicky v plné funkci.


Tímto si (formou e-mailu) sám odpovídám na příspěvek, který jsem podal
na webové rozhraní konference a který mi byl vzápětí doručen e-mailem
jakožto přihlášenému účastníkovi mailového rozhraní konference.

Tento mailem podaný příspěvek (10.1.2001) by se měl zobrazit mezi
novými příspěvky na webovém rozhraní konference a zároveň by měl být
automaticky e-mailem rozeslán všem, kteří se do této chvíle přihlásili
k účasti na mailovém rozhraní konference.

Kdo tento mail nedostane, ať se přihlásí :-)


Zdravím,

Jan P. Baudiš

Jihlava, 10. ledna 2002 - čtvrtek
baudis/=/or.cz

P.S. 2. pokus snad už dopadne OK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudiš --- 10. 1. 2002
Konference - v plné funkci

Milí přátelé,

po vychytání posledních (doufám) problémů, které se vyskytly v komunikaci mailového a webového rozhraní konference (ohledně české diakritiky) je snad tato konference technicky v plné funkci.

Tento příspěvek podávám jako běžný uživatel skrze formulář na webovém rozhraní konference. Po zmáčknutí tlačítka "odeslat" (dole u webového formuláře) se zobrazí tento text na webovém rozhraní konference mezi novými příspěvky a zároveň bude automaticky rozeslán mailem všem, kteří se do této chvíle (13:45 hod 10.1.2001) přihlásili do mailové účasti na konferenci (přihlásit se je nutno posláním e-mailu na adresu vcely-subscribe/=/v.or.cz - viz informace na stránce http://www.vcely.or.cz/konfer-mail.htm )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P. Vojtech --- 9. 1. 2002
Odpojit roztoče!

Ošetření proti varroáze mělo být ukončeno do 31.12., ale pokud to někdo
nestihl kvůli chladnému počasí, má dnes a snad ještě zítra a pozítří šanci
to dohnat aerosolem s acetonovou emulzí.
Je to účinné a jednoduché. Na jedno včelstvo je třeba asi půl minuty!

Včelařům z Jižní Moravy jsem ochoten zapůjčit vyvíječ i s kompresorem na 220
V. Zásoby acetonu jsou také dostatečné.

vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P. Vojtech --- 9. 1. 2002
At zije svoboda

Ahoj, mám radost z této svobodné e-mailové včelařské konference, do které se
rád hlasím.
Činím tak s blaženým pocitem, že už nebudu muset po napsání příspěvku půl
hodiny přemýšlet, jestli je dostatečně včelařský a jestli za jeho odeslání
nebudu napomenut/odpojen.

Honzovi děkuji za to, že to rozjel.

Všem účastníkům přeji vše dobré v Novém roce 2002.

vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 43


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Belej Imrich --- 8. 1. 2002
Vcelarska problematika

Zdravim vsetkych clenov novej konferencie.
Myslim si ze absenciou komunikacie mozme iba stratit vsetci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudiš --- 5. 1. 2002
Konference via e-mail

Právě byla uvedena do provozu e-mailová forma konference (přihlášený člen bude dostávat všechny příspěvky podané do konference e-mailem a stejným způsobem bude moci i podávat vlastní příspěvky). Tedy nemusí se účastnit konference prostřednictvím webu.

K této formě účasti na konference je však nutné se zvláště přihlásit (posláním e-mailu na určitou adresu).

Podrobné informace jak se přihlásit naleznete na speciální stránce (www.vcely.or.cz/konfer-mail.htm), která je přístupná ze vstupní stránky konference (www.vcely.or.cz).

(P.S. Pokud by byly nějaké problémy, napište na moji adresu.)

Přeji radostný včelařský rok 2001 !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. František Pantůček --- 4. 1. 2002
Přihlášení

Vše nejlepší v Novém roce 2002 v nové Konferenci,do které se tímto přihlašuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudiš --- 3. 1. 2002
Ad: konference (38)

Pozítří by měla být konference technicky rozšířena. Bude spuštěna i její e-mailová forma. Tj. Po přihlášení budou tito přihlášení dostávat všechny příspěvky na svoji e-mailovou adresu a e-mailem budou moci i odpovědět. Zároveň budou všechny podané příspěvky zobrazeny i na této webové stránce. Stávající webová forma a e-mailová forma účasti na této konferenci budou tedy plně propojeny. Každý si bude moci vybrat, jakou formou se chce na konferenci účastnit, případně obě formy libovolně střídat...

Tedy zítra nebo pozítří by to mělo už běžet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Menšík --- 3. 1. 2002
konference

Dobrý den pro všechny včelaře.
U nás včelaří muj otec, a je zde i na vaší konferenci, ale shodli jsme se na tom, že tato konference je mnohem náročnější na čas a vše co sním souvísí, proto Vám přináším návrh, že Vám zařídím konferenci přes imejl jako byla ta původní, Pokud stím souhlasíte, tak buď to napište v této konferenci nebo mi to oznamte na imejl.
Podotýkám že v tom co bych udělal by byla stejná pravidla jako jsou na této webové stránce.
Děkuji a doufám že stímto návrhem budete souhlasit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jose Šamalík --- 2. 1. 2002
PF 2002

V posledni dobe absolutne nestiham, tak jsem ani dlouho nebyl na konferenci. A až jsem se tam mrknul, zjistil jsem, že je cosi nového - tato konference...

Do nového roku jen a jen samé prima starosti (co stím medem, když je ho tolik), žádné škůdce nejen u včeliček a jen sluníčko nejen na nebi!!

Jose

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek --- 2. 1. 2002
Krasny Novy rok

Klid mysli, teplo v duši, co nejméně starostí, co nejvíce radosti, ať vám všem slunko svítí a kytky voní celý nový rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arne --- 1. 1. 2002
Vše nejlepší v novém roce

hodné a pilné včelky přeje všem
Arne

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Mensik --- 1. 1. 2002
Prani

vse nejlepsi do noveho roku Vam vsem preji at Vam med kape z ulu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza --- 23. 12. 2001
Přihlášení

Zdravím všechny včelaře v nové Konferenci do které se tímto hlásím.
Přeji klidné a příjemné svátky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Strejček --- 21. 12. 2001
Příchod do konference

Zdravím všechny,
jsem rád, že vznikla tato nová konference.
Včera jsem provedl třetí ošetření - AEROSOLEM a můžu si to jen pochvalovat.
Všem Vám přeji krásné Vánoce.
Petr
P.S. Zdravím Vojtu (i Markéta)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudiš --- 18. 12. 2001
Ad: Hromada včel v podmetu (28)

Možná by to mohly být prokřehlé včely - způsobeno častým či vytrvalým rušením, otřesy, vibrace apod. Nebo nějaká havěť přítomná v úle.

Rušení rozvolňuje zimní chumáč a krajní včely křehnou.

Nebo jsou to včely sedící v krajních uličkách, kde jim došla potrava a kvůli mrazu nemohly přelést do vedlejší uličky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudiš --- 18. 12. 2001
Chystá se rozšíření konference

Jedna dobrá zpráva technického charakteru: je v podstatě připraveno (v současné době se testuje) rozšíření konference o mailové rozhraní.

Brzy se bude každý moci jednoduše přihlásit jako účastník konference - skrze zasílání e-mailů. Počítáme sice s tím, že těžiště provozu konference zůstane v jejím webovém rozhraní, ale účast účast na ní "via mail" bude zcela plnohodnotná.

Bude to však mít jednu nevýhodu. Když se budou vkládat příspěvky do konference zasláním mailu, bude tím poněkud snížena dosavadní přehledenost a čitelnost, protože mailové příspěvky obsahují dosti často takové to "smetí" v podobě reklam (od freemailových serverů) nebo hlášek o tom, že mail neobsahuje viry, případně ocitované starší příspěvky atd. Ale s tím se asi nic nedá dělat... Jen jsem Vás chtěl na to připravit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Kristl --- 17. 12. 2001
Ad: Hromada včel v podmetu (28)

Ahoj,
pravděpodobně se jedná o zbytky letních včel. Nejsou dlouhověké, tak nejpozději začátkem zimy uhynou. Ještě nedávno jsem se toho taky lekl, ale opakuje se to každý rok a včelstva jsem měl vždy na jaře v pořádku.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 17. 12. 2001
Hromada včel v podmetu

Kamarád včelař našel teď při kontrole v podmetu hromadu včel. Když je vymetal, začaly padat z hroznu další. Prý zakrmil normálně, ale úl nemá uteplený. Stěny z obyčejného prkna. Nevíte někdo co by mohlo toho být příčinou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Král --- 14. 12. 2001
technická poznámka

konference žije o měsíc zpátky ( uvádí měsíc přispěvku listopad)

Bylo by to fajn, ještě by se oteplilo a někteří ( třeba můj táta) by stihli třetí fumigaci.

ale venku to vypadá na tuhý prosinec

zdravím Jan Král

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 14. 12. 2001
zkouska

Zkouším podle návodu Honzy, jak bude fungovat postup při posílání zpráv do konference, s tím že příspěvek píšu ve Wordu a pak se jej pokusím po připojení odeslat. Patřím k těm, kteří se na net připojují přes svůj telefon a zatím jsem nesehnal žádného sponzora, který by mě náklady platil. Jde také po odpojení si zajímavé příspěvky vytisknout a v klidu zpracovat .Zkouším.
A jde to! Je to fajn, teď stačím za 2,60Kč přijmout i odeslat zpráva z konference.
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilian Pazderka --- 13. 12. 2001
Vesele vanoce

Preji do Noveho roku vsem lidem zabyvajicimi se vcelamy hodne uspechu a hlavne zdravi pri praci nebo zabave se vcelami.
Gustimilian Pazderka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta Protivinsky --- 13. 12. 2001
Subj.: Odchazim z konference

Do středečního rána (12.12.) jsem doufal, že Olda Honzu Baudiše ke konferenci opět připojí.

Ve středu ráno jsem od Oldy obdržel dopis, v němž mě (opětovně) ujistil, že nic takového nezamýšlí.

Protože mě nepřesvědčil o tom, že by J. Baudiš udělal něco tak hrozného, co by zasloužilo okamžitě odpojení na tři měsíce bez předchozích dvou varování, nemohu a nechci se dále účastnit takové konference, kde kdokoli může být
kdykoli vyhozen, netrefí-li se zrovna moderátorovi do nálady.

Vždyť mám na svědomí úplně stejné (z Oldova pohledu) "provinění", protože takových příspěvků, za který byl Baudiš vyloučen, jsem také pár napsal.

Težko by se mi o čemkoli diskutovalo v atmosféře, jakou tam Olda vnáší. On sám mi doporučil:

"Na druhou stranu se muzes obratit na sysopa a pozadat ho o me vymeneni a nebo prejit nekam jinam."

K tomu chci říct, že bych se tam rád vrátil ve chvíli, kdy Olda tuto konferenci přestane moderovat.

Tuto zprávu jsem poslal do staré konference a následně jsem se odhlásil. Protože server mě pravděpodobně odhlásil ihned, můj poslední příspěvek již zřejmě nebyl rozeslán. Dovoluji si tedy zaslat Vám jej touto cestou.

Děkuji za pochopení a přeji Vám všem hezké Vánoce a do Nového roku neohroženou svobodu projevu!

vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Čejka --- 13. 12. 2001
Přihlášení

Ahoj všichni včelaři !

Tak jsem zde a vidím, že všechno zlé je k něčemu dobré (Honzovo vyhoštění z konference). Akorát bych se taky přimluvil za posílání příspěvků e-mailem, protože tak aspoň je člověk "furt ve střehu". Jinak ale klobouk dolů.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta Protivínský --- 12. 12. 2001
Pozdrav

Ahoj všichni,

jsem moc rád, že se tato konference rozjela, i když bych byl radši, kdyby se rozjela při hezčí příležitosti, než je současné nedýchatelno na té staré.

Myslím, že jsem se názorově nikdy s nikým nestřetával tak ostře, jako s Honzou Baudišem při debatě o Langstrothu. Přesto mě jeho vyhození z konference překvapilo a moc mrzí. Miluji svobodu, zejména svobodu projevu. Proto jím založenou konferenci plně podporuji. Má moje sympatie!

Opakovaně jsem Oldu požádal, aby své rozhodnutí vzal zpět. Věřím, že se zachová jako chlap a že to udělá.

Vojta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan (PZ) --- 12. 12. 2001
kratky pokec o sebe

Volam sa Stefan Janura a mam 25 rokov.Byvam v Obci KONSKA pri Rajeckych Tepliciach okr. ZILINA. Okrem toho ze som polovnik som aj nadseny (zatial) vcelar amater. Velmi rad privitam kazdu novu informaciuo vcelareni (bez zbytocnych reci). Zazimoval som 4 vcelstva v Budecakoch.Zatial ziju.
Prepacte ze nepouzivam diakritiku.Nie som na nu zvyknuty.


Amaterska otazka: Med napachnuty dymom (vratic) moze vyprchnut? Mozem ho aj napachnuty na jar zkrmit?

dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21 do č. 81)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu