Archiv Včelařské konference

Nezda se Vam,ze to zvednuti ceny vykupu je jen pro ty,co med pro Vcelpo vykupovali nebo pro ty,co ho tam dodavaji? Kolik z nich sedelo nebo porad sedi v RV??? Co stalo za krachem Predboje? Vykupni cena vyssi nez davali ostatni,vyhodna zase pro vykupce medu a dodavatele Predboje.Vysledek? Osizeni vcelari,nakup bezcenych akcii,nepotrestan nikdo,prodej a vyber kupce-kolektivni rozhodnuti...Vcelpo- podobny postup,vyhody z vykupu jen pro nekoho,vetsina vcelaru si med proda ze dvora.Kdo kruci dovolil podepsat smlouvy s obchodnimi retezci,kdyz muselo byt jasne,ze na to cesky med nebude stacit?? V jednom z podrobnych zapisu je zminka p.Zaka o dovozovem medu uz za predminuleho vedeni,"my jsme naskocili do rozjeteho vlaku" rika p.Zak.Mame kratkou pamet? Ten kdo taha za nitky vykupu medu uz od Predboje je kdo???

To "ze lidi uz nechteji kupovat med v krame" je pochybny vysledek kauzy Vcelpo,trosku drahy spas pro majetek CSV.....

> Ten kdo taha za nitky vykupu medu uz od Predboje je kdo???

Myslím, že nejen já neznám historii funkcionářů svazu. Může sem někdo
napsat, kdo byl v těch dobách v klíčových funkcích? Tedy v revizní komisi,
zejména pak její předsedové. Komise snad měli kontrovat, nebo nechat
kontrolovat (právníkem) rozhodnutí RV a PRV a hlavně kontrolovat, zda úkoly
z minulých zasedání byla splněna, nebo alespoň plněna. A také kontrolovat,
zda zápisy z jednání byly vypracovány, rozeslány a řádně archivovány. Pokud
by všechny zápisy měli všichni členové RV i sekretariát, nevěřím, že by se
ztratily všechny kopie zápisů. Naopak věřím tomu, že například cesťáky se
žádné naztratily a všechny byly proplaceny. Takovéto dokumenty byly zajisté
kontrolovány nejednou.
VP

Ano,určitě by to prospělo k objasnění dějů ve svazu.Jeden z bývalých předsedů revizní komise svazu je dnes činitelem mimo svaz v tom malém spolku www.vcelarime-sami.cz.|Tuším v loni psal do Blesku,že se svaz rozpadá atd.Že by jeho zbožné přání?No,informace o dění na svazu z doby působení ve funkcích by měl mít,teď má asi máslo na hlavě...Ve své době také myslel na "blaho" všech členů,když pak také kandidoval na předsedu svazu. No,neúspěšně.

Ale ono  to v poslední době se nevstahuje jen na med spousta lidí začínná
nakupovat zboží na farmářských trzícha odmítají kupovat zboží které pred
jeho prodejem procestuje půl světa. Znovu ožívá nákup potravi z místních
zdrojů. Pomalu se vžívá Najdi si svého farmáře, řezníka, včelaře a t.d.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2017 23:28:59
Předmět: Re: Jde to i bez Ä?SV

" To "ze lidi uz nechteji kupovat med v krame" je pochybny vysledek kauzy
Vcelpo,trosku drahy spas pro majetek CSV.....
"

Podle front v Lidlu a jak se tam prodává med bych neřekl. Naopak o existenci spíš zápasí farmářské trhy.

SPíš je vidět ztráta důvěry v med obecně, lidi spíš šahají po jiných přírodních sladidlech - javorový sirup, nebo přestávají sladit vůbec.

To souvisí i s tím, že se začíná psát o škodlivosti Fruktozy.

Karel

Dnes vědci bijí na poplach. Vysoký příjem fruktózy přispívá k obezitě i poškození jater. Zvyšuje riziko postižení diabetem a kardiovaskulárními onemocněními, stojí za současnou celosvětovou epidemií obezity. Může způsobit i rozvoj karcinomu slinivky.
https://onemocneni-jater.zdrave.cz/fruktoza-muze-byt-nebezpecna/

Obecná domněnka, že fruktóza je pro nás zdravá, protože pochází z ovoce, není zcela přesná. Do určité míry je to pravda. Fruktóza se ale nachází i v některých druzích zeleniny a v medu
Fruktóza zvyšuje syntézu tuků, které se usazují v cévních stěnách. Jasně tedy s uvedeného vyplývá, že stojí za různými cévními chorobami a ischemickou chorobou srdeční. Co je ještě zákeřnější - fruktóza zvyšuje množství viscerálního tuku. Pro ty co neví: viscerální tuk je důležitý, protože fixuje naše orgány v těle. Je-li ho však příliš, zvětšuje objem břicha a obvod pasu! Ukládání tuků z fruktózy v játrech může při dlouhodobém přebytku dojít až k jejich ztučnění či zánětu jater.

Další zákeřností fruktózy je fakt, že se po její konzumaci cítíme daleko méně sytí.

Ještě zpět ke srovnání s glukózou. Zatímco se glukóza spálí a na tuk přemění jen z 5%, fruktóza se přemění na tuk ze 40%. Nedělejte si ale z tohoto faktu závěr, že glukóza je zdravější!
http://vyvazenezdravi.cz/zakerna-fruktoza

Tak jsem docela překvapený co se všechno dneska píše. Před pár lety co jsem na to poprvé narazil, toho na netu tolik nebylo.

Teˇd aby se neprovalilo že je to v medu. :-)

Karel

Jak vidno, fruktóza také velmi výrazným způsobem rozhazuje organismus z rovnováhy. Stejně jako bílý cukr i ona ho uvádí do kyselinotvorného režimu, který je živnou půdou třeba pro nádorové bujení. Máme prostě trvale překyselený organismus.

Navíc fruktóza je zrádná v tom, že šálí mozek. Ač pozřeme hodně jídla slazeného fruktózou, mozek má pocit, že nejedl a nutí nás jíst dál. Jíme vlastně tuky, protože s těmi v těle fruktóza směle reaguje.
http://www.nejenmaminkam.cz/index.php/25-zdravi/zdravi/819-fruktoza-jeden-velky-omyl-ktery-poskozuje-jatra-a-ledviny


To se nestačím divit. Za chvíli to bude mít pověst horší jak palmový olej. :-)

VP:
Myslím, že nejen já neznám historii funkcionářů svazu. Může sem někdo
napsat, kdo byl v těch dobách v klíčových funkcích?

-------
To je ale chyba, neznat je. Zvlášť u člena. :-)
Vám nechodí Včelařství? Nebo je snad vyhazujete?
To i my odpadlíci jsme je schopni vyjmenovat, stejně jako prezidenty nebo generální tajemníky.


Karel

Problém není mnoho fruktózy, ale málo fyzické námahy.
VP

Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.
Jenom pan Polášek správně pochopil můj dotaz.Tomu srdečně děkuji.
Šlo mi jen o dokonalost úkonu očisty.Nové rámečky si vyrábím průběžně i dnes
kdy byl krásný den.
          Tak ať nám bzučí!!!!!!!!!!!!!
                                                              J.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2017 14:04:50
Předmět: Re: Dotaz

"staré rámky patří do kamen. Vyrobit 2000 rámečků z pár fošen mně trvalo pár

dní....

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Malý <JARDA.MALY/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 12. 3. 2017 6:08:29
Předmět: Dotaz

"

          Dobrý den,
máte někdo prosím zkušenost kdy po desinfekci rámečků plamenem se rámečky
ještě omyjí v roztoku louhu?
Rámeček se tak i hezky vybělí a dočistí.Nevím jen jak silný roztok louhu se


používá a jak rámek s jistotou umýt
aby neškodil včelám.
                                   Děkuji Jarda.
"
"

Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.

----------
Slyšela jste třeba o Nosemě C.?

Kolik vydrží stupňů?

Karel

Problém není mnoho fruktózy, ale málo fyzické námahy.
VP
-------------

Problém je to, co se píše a čemu věří zákazníci.

Zákazník má právo být blbý. Pokud má prachy, rozhoduje co si myslí on, ne to co je pravda.

Velká část spotřebitelů - tedy ti co si myslí že mají jíst zdravě a proto kupují med - čte takové weby.
Karel

Škodlivost fruktozo-glukozového sirupu je nesmysl. Škodí pouze jeho nadměrná konzumace, stejně jako téměř všech potravin. Ono to chce používat vlastní mozek a nebrat všechno co se objeví na internetu za jedinou pravdu. Všeho s mírou.

Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
          Zdraví Jarda.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 3. 2017 18:24:07
Předmět: Re: Dotaz

"Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.

----------
Slyšela jste třeba o Nosemě C.?

Kolik vydrží stupňů?

Karel
"

To nic, Karlovi zmrazili VF, tak ho tady bude teď plno. Mohl byste spolu s rámky zřejmě hodit do ohně každoročně i úly, protože tam to nebude jiné. A co tito rádci dĕlají se svými úžasnými mezistĕnami a rámky z plastu, kde ani oheň nepomůže? To by nám mohli napsat.

Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

-------------
Já si naopak mylsím, že měnit včelám rámečky co chvíli - tedy jak píšete 2-3 roky je pro včely spíš škodlivé než přínosné. Protože spory a viry na nich stejně nezničíte nikdy úplně, jen jim zničíte propolis. Takže je to jen napůl, kombinace nevýhod.

Na těch loučkách mají včely pracně vybudované zásoby propolisu. A ty teď potřebují nejvíc.

Byly ve světě takové pokusy, že jedné skupině včel propilis odebírali a druhé skupin jej přidávali.

Tipněte si která byla na tom líp? :-)

Proč myslíte že si včely nosí do úlu propolis a potahují jím ty rámky a prý i buňky ped položením vajíčka potáhnou propolisem - to je prý to lesklé dno před položením vajíčka?

A kde jej mají teď holky kde brát, když jej v úle nemají po ruce?
Vm o čem mluvím, loni jsem brutálně obměnil téměř kompletně dílo v úlech. V okolí byla objevena evropská hniloba plodu.
A co myslíte že vidím ve včelách? A co mi říkají se ani neptejte. :-)

Karel

Mohl byste spolu s rámky zřejmě hodit do ohně každoročně i úly, protože tam to nebude jiné. A co tito rádci dĕlají se svými úžasnými mezistĕnami a rámky z plastu, kde ani oheň nepomůže? To by nám mohli napsat.

-----
To není blbý nápad, jednou k tomu dojdete, že po úhyny nebo již při první loupeži atd spálíte vše i s úlem.
Desinfekce proti některým virům je poměrně nákladná.
Kdžy zvládnete výrobu nástavku za 1/2 -1 hodinu, materiál do 50Kč, je to možná lepší udělat nový než starý desinfikovat s nejistým výsledkem.

CO se týše plastu - oškrábat a dát do myčky. Na plastu se viry a další nedrží. :-) To není dřevo:-)

Kde vidíte problém? :-)
Karel

To nic, Karlovi zmrazili VF, tak ho tady bude teď plno.

To nic, Karlovi zmrazili VF, tak ho tady bude teď plno.

-------------

Neboj, už se připravuje uzavřené forum jen pro zvané. :-)

Budete mít klid. :-)

Karel

> staré rámky patří do kamen. Radek
Nerad bych, aby toto zapadlo.
Až kam mě paměť sahá, rámky před opakovaným použitím jsme čistili
střepem skla. Až se otupil, vzal se další. Propolis my sami používáme jako
desinfekci a z rámků jej budu dostávat louhem? Aby byly hezké světlé? Po
louhu zůstane NaCO3 nebo KCO3 - soda, potaš a ty jsou zásadité. Ale je to
jen můj názor.
> Nejlépe hned s dílem. Karel
Včelaře, který používá mezistěny, napadne jediné. Vosk, který proletí
komínem, nahradí krásně žlutě obarvený parafín s příměsí loje a stearinu. Je
jedno odkud. Že tomu tak je, dokazují rozbory mezistěn nakoupené v různých
zemích EU.
Když není vosk, tak budeme včelařit bez mezistěn. Děkuji za radu, já
ne. Já totiž věřím tomu, že odstranění trubčího plodu v období slunovratu
pomůže zdravotnímu stavu včelstva bez chemie. Na volné stavbě to asi
nepůjde.
Nejsem odpůrce volné stavby jako takové, ale už dávno jsem pochopil, že
jsou místa v úlu, kam nepatří. Úzce to souvisí s česnem a očky.
Občas se zde objevují informace o kolapsech těch nejsilnějších včelstev
na stanovišti. Otázka zní, neměl úl mezi česnem a plodem mnoho trubčího
díla? A navíc u plodu otevřená očka? Potom úlohu česna plní cca 12 uliček
mezi plásty. Pokud se připojí melecitózní snůška a není v hlavě úlu dostatek
volného prostoru, je zaděláno na velký problém. Donesená sladina se včelími
enzymy při štěpení spotřebuje v sobě obsaženou vodu a v podplodovém prostoru
ztuhne. Nebudu to opisovat, před 20-ti dny to tady psal přítel Polášek. Koho
to zajímá, ten si to pamatuje, nebo si to vyhledá.
VP

Na plastu se viry nedrží? Tak to pak jo.

Na plastu se viry nedrží? Tak to pak jo.
---------
Řekl mi to lékař. Tak snad ví o čem mluví.
Takže třeba vyplachovátko na rýmu jsme pořídili na jeho doporučení jen jedno. Prý opláchnutí stačí.
Nebo nějaké odkazy že to nestačí.

Když omeješ plast na čisto a znovu navoskuješ, nevidím problém v plastu.
Ale ve vosku!!!!

A o tom byl můj příspěvek. Znáte metodu jak zlikvidovat všechny potenciální patogeny ve vosku a ve dřevě?

Nebudete přehazováním materiálu z úlu do úlu roznášet včelám problém víc než když to necháte v původním úlu?

Karel

VP:
Včelaře, který používá mezistěny, napadne jediné. Vosk, který proletí
komínem, nahradí krásně žlutě obarvený parafín s příměsí loje a stearinu. Je
jedno odkud. Že tomu tak je, dokazují rozbory mezistěn nakoupené v různých
zemích EU.
----------------

Tady na tom foru jsem se před lety ptal kde berete jistotu že vosk v mezistěnách je bezpečný.
Můžete si dohledat tu debatu i odkazy jak je vše vynikající a pod kontrolou. :-)
A mezitím kamiony čínského vosku šly na český trh do mezistěn.

Nevím co napadne včelaře který používá mezistěny, ale normálního člověka už dávno napadlo, že vosk za mezistěny nemění (protože ví že vosk v obchodní síti NENÍ POD ŽÁDNOU KONTROLOU) , ale nechá si je z vlastního vosku udělat.

A nechá včely stavět, umí to i bez mezistěn.:-)

Karel

> ale nechá si je z vlastního vosku udělat.
Snad udělá si je sám.
VP

to je hloupost. Dříve jsme zateplovali uly. Já po letech je nařezal z
upravených desek a včely tím zvládli mnoho spor nemocí a propolis jim jaksi
nechyběl. Letos to opět vidím. Ve voze jsem z 8 vč. vyzimoval troje. V
nových ulech až na jedny všechny. No ještě není 25 březen. Nám to tady
nahoře moc nelítá. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2017 7:58:54
Předmět: Re: Dotaz

"Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

-------------
Já si naopak mylsím, že měnit včelám rámečky co chvíli - tedy jak píšete
2-3 roky je pro včely spíš škodlivé než přínosné. Protože spory a viry na
nich stejně nezničíte nikdy úplně, jen jim zničíte propolis. Takže je to
jen napůl, kombinace nevýhod.

Na těch loučkách mají včely pracně vybudované zásoby propolisu. A ty teď
potřebují nejvíc.

Byly ve světě takové pokusy, že jedné skupině včel propilis odebírali a
druhé skupin jej přidávali.

Tipněte si která byla na tom líp? :-)

Proč myslíte že si včely nosí do úlu propolis a potahují jím ty rámky a prý
i buňky ped položením vajíčka potáhnou propolisem - to je prý to lesklé dno
před položením vajíčka?

A kde jej mají teď holky kde brát, když jej v úle nemají po ruce?
Vm o čem mluvím, loni jsem brutálně obměnil téměř kompletně dílo v úlech. V
okolí byla objevena evropská hniloba plodu.
A co myslíte že vidím ve včelách? A co mi říkají se ani neptejte. :-)

Karel
"

V nových úlech -- takže nakonec laciné úly a místo desinfekce to pak spálit a udělat a osadit nové?
To jsme pak ve shodě.
Karel

> ale nechá si je z vlastního vosku udělat.
Snad udělá si je sám.
VP
-----
Nejsem typický český včelař. :- :-) :-)

Dám vydělat i jiným a neobracím korunu než ji dám i kdyby mě šetření mělo stát korun pět.

Válcované mezistěny jsou něco nedostižného.

Karel

o tom žádná a nic nového. standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2017 15:35:13
Předmět: Re: Dotaz

"V nových úlech -- takže nakonec laciné úly a místo desinfekce to pak spálit

a udělat a osadit nové?
To jsme pak ve shodě.
Karel
"

Proc by si nenechal udelat mezisteny z vlastniho vosku? Od 200 kilo je dokazem v soucasnosti udelat,cehoz vyuziva stale vic vcelaru,mensi mnozstvi nabizi mali zpracovatele.

Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

Jaké jsou včelí viry
Množství virů, kteří vyvolávají různá onemocnění včel, se stále zvyšuje. Při úvahách a postupech k omezování příp. eliminaci jejich výskytu ve včelstvech je potřeba mít dle RNDr. Jany Prodělalové, Ph.D. na paměti, že většina včelích virů patří do skupiny pikornavirů, kteří jsou odolní vůči vlivům vnějšího prostředí i vůči dezinfekčním prostředkům. Tato jejich odolnost souvisí s velmi jednoduchou stavbou těla virové částice, která je tvořena pouze nukleovou kyselinou a jednoduchým obalem (kapsidou) bez přítomnosti dalšího proteinového, případně lipidového obalu.

Existuje určité spektrum účinných dezinfekčních látek možných užívat proti pikornavirům, patří sem zejména alkoholy, chlór, jód, aldehydy, fenoly či peroxosloučeniny. Užití u včel je však značně limitující vzhledem k silné toxicitě řady z nich. Další komplikací a to i pro vývoj, resp. registraci dezinfekčních prostředků k užití u včel je prozatím nemožnost kultivace virů včel v laboratorních podmínkách a tudíž nemožnost provést zkoušky ke stanovení viricidního účinku, navíc neexistuje norma pro testování účinku dezinfekčního prostředku na površích pro veterinární užití. Ve VÚVeL v Brně byl takový model pro ověření viricidního účinku na površích navržen a použit pro otestování. Ověřovány byly Bee-Safe, který je doporučen pro oblast včelařství a Persteril 36. V modelu byl použit pikornavirus lidský (EV71), testování proběhlo při teplotě 6 a 22 °C a při modelovaném organickém znečištění proteinové i sacharidové povahy. Bee-Safe vykázal stabilní antivirový účinek v těchto podmínkách, pokles množství viru však bylo pouze o 2 – 3 řády, nikoliv o 4, jak požaduje norma pro průkaz viricidní účinnosti pro veterinární oblast. Účinnost Persterilu byla silně závislá na teplotě a organickém znečištění, při 22 °C a bez přítomnosti albuminu bylo dosaženo snížení množství viru o 4 řády. Použití ve včelařství je však téměř nemožné kvůli jeho extrémní žíravosti. Teplota je faktorem, který ovlivňuje přítomnost virů v medu. Při teplotě 50 °C dochází po 24 hodinách k poklesu množství viru na poloviny výchozího počtu, po 48 hodinách potom nebylo přítomno detekovatelné množství virů.

Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva.

----------------
Radime vy doma máte místo myčky sterilizátor, nebo stačí mechanická očista nádobí a co je uvnitř v matroší neřešíte a jíte z toho?
Nebo plastové nádobí vyhazujete po použití? :-)
A dřevěné nádobí myjete v louhu? :-)

A dohledejte nějaký zdroj k desinfekci spor Nosema C. ve výkalech, dřevě tad. Tedy odkaz že bylo vyzkoušeno - o kolik řádů méně při jakých podmínkách. Ne jedna paní nebo pán povídali, že stačí mráz atd.

A ti co opakovaně nakoupili po úhynech odddělky a ty zase odletěly do teplých krajin za svými předchůdci, tak ti ať neskáčí od tématu a nastudují si to celé třeba tady:
https://www.vri.cz/cz/aktuality/kronika
25.11.2016

A pak dají vědět jak se ten vosk a dřevo sterilizuje a proč není lepší plásty z plodišť spálit i s rámky. :-)

Karel

Tak vidím že svým dotazem jsem rozpoutal velikou diskuzi.Pro upřesnění
uvádím.Rámečky nenechávám v úlu déle než 5 let.Ty které v průběhu 5letého
cyklu
na podzim vyndavám a vyřežu,oškrabu od zbytků vosku a ožahnu plamenem.
Myslím že když se včeličkám žije dobře v dutině vypálené úderem blesku,tak
jim kousek zčernalého dřeva vadit nebude.Chtěl jsem jenom zkusit jestli by
se čistota a vzhled rámku nedala nějak zlepšit.Vím,že to
tak někdo dělá.Samozřejmě souhlasím s vyřezáváním trubčího plodu a mám
s tím dobré zkušenosti.Pozitivní přínos tohoto opatření mi před léty
vysvětlil
přítel Škréta.Propolis je ve včelstvu samozřejmě důležitý ale jsou jím
potaženy i stěny úlu
a tak to množství odstraněné při čistění včelky určitě zvládnou.
       Ať se nám i jim daří!!!!!!!!!!!
                                                                        
Jarda.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2017 7:58:54
Předmět: Re: Dotaz

"Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

-------------
Já si naopak mylsím, že měnit včelám rámečky co chvíli - tedy jak píšete
2-3 roky je pro včely spíš škodlivé než přínosné. Protože spory a viry na
nich stejně nezničíte nikdy úplně, jen jim zničíte propolis. Takže je to
jen napůl, kombinace nevýhod.

Na těch loučkách mají včely pracně vybudované zásoby propolisu. A ty teď
potřebují nejvíc.

Byly ve světě takové pokusy, že jedné skupině včel propilis odebírali a
druhé skupin jej přidávali.

Tipněte si která byla na tom líp? :-)

Proč myslíte že si včely nosí do úlu propolis a potahují jím ty rámky a prý
i buňky ped položením vajíčka potáhnou propolisem - to je prý to lesklé dno
před položením vajíčka?

A kde jej mají teď holky kde brát, když jej v úle nemají po ruce?
Vm o čem mluvím, loni jsem brutálně obměnil téměř kompletně dílo v úlech. V
okolí byla objevena evropská hniloba plodu.
A co myslíte že vidím ve včelách? A co mi říkají se ani neptejte. :-)

Karel
"

Děkuji moc,tohle je také jedna ze solidních odpovědí
na můj dotaz.
                             Jarda.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Votrubec <pavel.votrubec/=/quick.cz>
Komu: 'Včelařská konference' <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2017 10:26:12
Předmět: RE: Dotaz

"Užití louhu:

http://www.zocsvsvetla.cz/DEZINFEK.htm


-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jaroslav Malý
Sent: Sunday, March 12, 2017 6:08 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Dotaz



Dobrý den,
máte někdo prosím zkušenost kdy po desinfekci rámečků plamenem se rámečky
ještě omyjí v roztoku louhu?
Rámeček se tak i hezky vybělí a dočistí.Nevím jen jak silný roztok louhu se
používá a jak rámek s jistotou umýt aby neškodil včelám.
Děkuji Jarda.

"

> Nejsem typický český včelař. :- :-) :-) Dám vydělat i jiným
Ale tady nejde o to, zda dám, nebo nedám někomu vydělat.
Pokud beru mezistěny na výměnu, dám vlastní vosk a dostanu mezistěny z
nějaké směsi cizího vosku.
Pokud si nechám udělat mezistěny ze svého vosku, tak za několik dnů
obdržím mezistěny z nějakého vosku. A musím věřit, že z vosku mého.
Proto jsem napsal, že jedinou zárukou toho, že mezistěny jsou z mého
vosku je to, že si je vyrobím sám. Abych nebyl špatně pochopen. Nikoho
nepodezřívám z falšování.
Podle informací které mám, tak vosk vytavený z díla včelstev v ČR
obsahuje určité množství parafinu a stearinu. Dá se spekulovat o 5-20-ti
procentech. Je to dáno tím, že do oběhu vosku se tyto látky dostávaly
dlouhodobě. Pokud si pamatuji, nejhorší mezistěny jsme měli někdy kolem roku
1975. Barva bílá a včely na nich stavěly velmi neochotně. Jiné nebyly.
Nikdo by tedy neměl očekávat, že mezistěny vyrobené ze svého vosku budou
ze 100-procentního včelího vosku.
VP

VP:
Pokud si nechám udělat mezistěny ze svého vosku, tak za několik dnů
obdržím mezistěny z nějakého vosku. A musím věřit, že z vosku mého.
Proto jsem napsal, že jedinou zárukou toho, že mezistěny jsou z mého
vosku je to, že si je vyrobím sám. Abych nebyl špatně pochopen. Nikoho
nepodezřívám z falšování.
---------
Musím věřit, to je pravda. Pokud nevěřím a obchoduji tak dobře mi tak.

Já měl mezistěny na výměnu snad jen jednou za >30let.
A komu jsme vosk dal ke zrpacování tak si jej pochvaloval.

Takže nevím z vlastní zkušenosti co koluje, stačí mi co tak porůznu vidím, ale co vím, tak žádný prodejce mi nemůže nic garantovat neboť to vykupuje/vyměňuje od včelařů v malém.

Karel

Děkuji moc,tohle je také jedna ze solidních odpovědí
na můj dotaz.
Jarda.

-------------
Tak v prvé řadě byste měl uvést co desinfikujete. Rámky po úhynu?
Nebo proti čemu, v tom odkazu není uvedeno to podstatné - tedy co to desinfikuje, na co všechno to působí.

Ale to je na vás.


Karel

Karle a Vy jste slyšel o někom kdo mění rámečky každý rok?
Zdraví Jarda.

---------- Původní zpráva ----------

"Děkuji všem za úsměvnou radu:-).Rámečky jsou staré 2 a 3 roky.To věru do
kamen nepatří.

----------------

Ne, já tady prvně slyším o někom kdo mění rámečky po dvou nebo po třech letech a ještě je desinfikuje.

Nedává mi to moc smysl.
Karel

Znám člověka co mění rámky 1x za dva roky někdy častěji.Se špatným dílem vyhodí celý rámek.A teď odbočím:loni mu diagnostikovali MVP letošní vzorky potvrdily 1 s MVP.Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.Beru mezistěny pro sebe zásadně z Ptení a není problém,jsou vždy perfektní.

Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.

------------

Mezistěny jako zdroj nákazy - prý je to poznat, říkali kdysi v NASA, druhak je to málo pravděpodobné.
Daleko pravděpodobnější je to, že to má někdo okolo něho.

Tady je zajímavé, že to o sterilizaci vosku je asi až osmé doporučení ve vyhlášce.

Přitom to první aa si nejdůležitější asi málokdo dělá.

Jako bod jedna je tam napsáno:
Zjištování příčin úhynů.

Prý jsou zase velké úhyny - už jste někde slyšeli, že se to analyzuje.

Protože mít teď v okolí úly bez včel plné zásob lk vybrání, to mě vzrušuje daleko víc jak sterilizace vosku. Tedy z hlediska MVP.
Protože mám důvodné podezření že ty úhyny - to se přenáší na okolní včelstva - a zřejmě i dílem.

Shánim spony co se používají v zahraničí.
Je to tvarovaný drát s očkem, ohne se přes hřebík v horním nástavku a zajistí o hřebík v dolním nástavku.

Ví někdo že by byly v ČR k dostání.
Bodlo by mi to na zajištění vík plemenáčů. Pokud ne, naperu tam šrouby a přetáhnu gumičkou. .-)
Díky.

Karel

Ano má nákazu ve vedlejší vesnici,ale on sám má všechno pěkné čisté.uvidíme co bude dál za zprávy OVS.

Dráty s očkem lze koupit ve včelařské prodejně v KARVINE.Jelinek

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcely-request/=/v.or.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 15. 3. 2017 12:00:08
Předmět: Vcely Digest, Vol 126, Issue 17

"Příspěvky do konference Vcely zasílejte na adresu:
vcely/=/v.or.cz

Pro přihlášení nebo odhlášení použijte WWW rozhraní na adrese"
http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/listinfo/vcely
nebo použijte elektronickou poštu, zašlete slovo help v těle dopisu na
adresu
vcely-request/=/v.or.cz

Správce konference můžete nalézt na adrese
vcely-owner/=/v.or.cz

Když budete odpovídat na příspěvek, změňte, prosím, Subject: na něco
rozumnějšího než je: "Re: Contents of Vcely digest..."


Dnešní menu:

1. Re: Dotaz (e-mail/=/nezadan)
2. spony na spojeni nastavku (e-mail/=/nezadan)


----------------------------------------------------------------------

Message: 1
Date: Wed, 15 Mar 2017 09:57:57 +0100
From: "" <e-mail/=/nezadan>
To: VÄ?elaĹ?skĂ˝ mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Dotaz
Message-ID: <1489568277-70237/=/konference.vcely.or.cz>
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250

Mezistěny bere někde od Tábora.Víc nevím,ale bál bych se zda jsou OK.

------------

Mezistěny jako zdroj nákazy - prý je to poznat, říkali kdysi v NASA, druhak
je to málo pravděpodobné.
Daleko pravděpodobnější je to, že to má někdo okolo něho.

Tady je zajímavé, že to o sterilizaci vosku je asi až osmé doporučení ve
vyhlášce.

Přitom to první aa si nejdůležitější asi málokdo dělá.

Jako bod jedna je tam napsáno:
*Zjištování příčin úhynů.*

Prý jsou zase velké úhyny - už jste někde slyšeli, že se to analyzuje.

Protože mít teď v okolí úly bez včel plné zásob lk vybrání, to mě vzrušuje
daleko víc jak sterilizace vosku. Tedy z hlediska MVP.
Protože mám důvodné podezření že ty úhyny - to se přenáší na okolní
včelstva - a zřejmě i dílem.


------------------------------

Message: 2
Date: Wed, 15 Mar 2017 11:05:30 +0100
From: "" <e-mail/=/nezadan>
To: VÄ?elaĹ?skĂ˝ mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Subject: spony na spojeni nastavku
Message-ID: <1489572330-70238/=/konference.vcely.or.cz>
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250

Shánim spony co se používají v zahraničí.
Je to tvarovaný drát s očkem, ohne se přes hřebík v horním nástavku a
zajistí o hřebík v dolním nástavku.

Ví někdo že by byly v ČR k dostání.
Bodlo by mi to na zajištění vík plemenáčů. Pokud ne, naperu tam šrouby a
přetáhnu gumičkou. .-)
Díky.

Karel


------------------------------

Subject: Patička digestu

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/listinfo/vcely

------------------------------

Konec: Vcely Digest, Vol 126, Issue 17
**************************************
"

"Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.


>Hm, plastu se nadarmo neříká plastická hmota. Už od výroby, i když je na pohled plast hladký, obsahuje plast spousty pórů a kanálků, kde se ty viry klidně mohou uschovat. ne nadarmo je třeba v nemocnicích prakticky veškerý plastový materiál vždy na jedno použití. Protože je nedenzifikovatelný, choroboplodné zárodky se dostanou dovnitř plastu, kde na ně desinfekce nemůže. Na vícenásobné použití mohou být jedině plasty plasty s vysokou teplotní odolností sterilizované horkem.
Naopak dřevěné rámky lze bez problémů sterilizovat horkem v nějaké komoře, nouzově třeba i ve velké troubě. Je jen třeba je při té vysoké teplotě nechat dostatečně dlouhou dobu, aby teplo proniklo i dovnitř dřeva."
a.
Karle, bluby trady šíříš ty. Předpokládám, že z neznalosti a ne ze zlého úmyslu.
Co se týká plastů, stačí se podívat, jakým způsobem se většina plastů vyrábí, konkrétně homogenizací příslušných, často vzájemně velice rozdílných složek. Póry a praskliny v takových plastických hmnotách jsou potom automatický jev.
Co se týká dřeva, teplotní odolnost dřeva je kolem 160 - 200 st C. Je tudíž dostatečná rezerva teploty, aby se dosáhlo stoprocentní likvidace všech choroboplodných zárodků včetně moru plodu. Podmínka je akorát dostatečný čas , kdy je dřevo této teplotě vystavené, protože dřevo je v tomto smyslu izolační materiál. Každý centimetr hloubky dřeva vyžaduje pro průnik dostatečné teploty odhadem tak 20 minut, půl hodiny, pokud se jedná o ohřev na vzduchu.
Na rámky, jelikož to jsou tenké latičky, by mělo stačit pro dokonalou desinfekci tak 10 - 15 minut v horkém vzduchu 150 - 180 st C. Například v elektrické troubě by to trvalo do rozehřátí trouby na danou teplotu plus dalších 10 - 15 minut.
Je potom na každého uvážení, jestli bude dřevěné rámky pálit a dělat znova nebo jestli je bude, po nějakém důkladnějším oškrábání od vosku a propolisu, aby to nekapalo na dno trouby, desinfikovat a používat znova.
Osobně si myslím, že to je podobná přechodná kampaň jako bylo svého času třeba parafínování nástavků. Někdo to takzvaně objevil, začalo se o tom psát, protože to bylo "in" a dobře se tím zaplňovalo Včelařství a diskuzní weby a byl kšeft výrobců zařízení a prodejců parafínu, protože to všichni začali dělat. Za dva roky to začalo chcípat, protože se objevily i nevýhody a to, že není vidět nějaký větší rozdíl mezi tím, kdo to dělá kdo to nedělá, takže pro většinu byly náklady větší než přínosy.
Podobně podle mně bude i ona kampaň vyhazování dřevěných rámečků kvůli jejich údajné kontaminaci chorobami. Nejvíc to prospěje truhlářům vyrábějícím přířezy rámků na prodej, jinde to nebude mít prakticky žádný vliv.

Karle, to sú spony od firmy Nicot a bežne ich u nás majú vo včelárskej predajni..
http://www.a-jeto.sk/a-jeto/eshop/1-1-VCEL-POTREBY-BEEKEEP-NEEDS/13-2-NICOT-orig-vsetky-produkty/5/62-Drziak-nastavkov-nerez-Nicot-30-ks

K čemu jsou ty spony určené. Na kočování?

Děkuji.
KOukám že ceny za kus drátu převyšují jiné.
Když už bych za to dával prachy tak pak:
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2216/spona-na-nastavky-htm

Toto by bylo asi na nástavky lepší a nejlacinější:
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2215/spona-na-nastavky-australsky-drzak-htm

Ale toto
http://baranik.sk/cz/vcelarske-potreby-cz/ule-a-doplnky-k-ulom/2784/spona-na-nastavkovy-drat-htm

si radši nahradím gumičkou od zavařování pokud se ještě dělají nebo větším Okroužek co se u nás vyhazují.:-)
Přes tři nebo 4 vruty či hřebíky. Na víko plemenáče dobrý.
A nebo zůstanu u té lepící pásky. :-)
To by převýšilo cenu matroše na plemenáč. Přířezy byly asi za 60Kč na 6rámků 45*30.

Karel

"Už jste si mohli všimnout, že tady schválně káže bludy. Asi se tím dobře baví. Možná má takovou povahu. Když se ukáže, pravda, přejde stejně na nové téma.
------

Já jsme sem plast netahal. Jinak u něj jsme napsal, že podle mě stačí omýt, co je uvnitř plastu je úplně jendno, daleko větší problém je desinfekce vosku.

K desinfekci dřevěných rámečků.
Už jsem to sem dával (MVDr. je snad dostatečná autorita a Výzkumný ústav vet. lékařství snad taky:-) ), pokud tady jsou plošné úhyny způsobeny nosemou A aC a k tomu viry, je dobré se zabývat jak moc to účinkuje na tyto patogeny a tam mám pocit že vám párprocenní louh akorát rámky obarví.

Ale to si dohledejte už smai jak se dá spolehlivě zničit. :-)
Pokud na něco přijdete můžete se podělit.
Do té doby je pro lepší nevěřit že se to dá desinfikovat a je lepší to včelám nepřehazovat. :-)

Karel

U plastu záleží hodně na kvalitě a stáří.
Co se týká dřeva, je to podstatně pórovitější materiál než plast navíc často hodně popraskaný. Ale teplotní odolnost dřeva se nedá popřít, takže pokud se to dělá tak, že ta vysoká teplota je v celém objemu dřeva, je možnost desinfekce dřeva automaticky zajištěná.
S názorem na párprocentní roztok louhu souhlasím, podle mne je to při desinfekci dřeva záležitost spíš vzhledové úpravy povrchu. Rozhodně to nedosáhne dovnitř pórů a prasklin dřeva zalitých voskem a propolisem.

Co když ty patogeny vydrží víc jak 100°C.

Proto jsem psal abyste si ujasnili co chcete ničit. :-)

Honě těch breberek možná vydrží víc jak 100°C. Nejenom spory moru.

Pokud by to stačilo vařit ve vodě, asi by desinfekce na ty viry nebyla předmětem výzkumu a zkoumání.
A co Nosema C. ?
Karel

Na vcelinu inzerat na dalsi vosk z dovozu-e.k.gartal

ps:na bazosi pod nickem EK.

"Co když ty patogeny vydrží víc jak 100°C.
Proto jsem psal abyste si ujasnili co chcete ničit. :-) "
Víc než 100 st C vydrží spory moru plodu.
Proto se taky desinfikuje vosk při teplotě 113 st C a s kyselinou sírovou. Ale takových 130 - 160 st c, které dřevo snese v pohodě, by spory moru plodu vydržet neměly.

Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví, tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to pravé řešení.

Zkouseli jste nekdo bee-safe?

V tom odkazu jak jsem dával prokázali snížení virů o 3 řády, sice ne jak norma chce o 4 ale asi je to dost.

Ovšem i když je na to dotace tak mi přijde snad rozumnější to vyrobit nové. :-)
Není tam uvedeno jak rychle se to vyčerpá. Tedy jak dlouho do toho můžu namáčet. 30litrů roztoku za 200 Kč.

http://www.beesafe.cz/produkty/dezinfekce-dotace/bee-safe-600-ml-dotace-70/navod-a-pouziti

Karel

Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví, tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to pravé řešení.
-----
Souhlas. Nikdo neřeší že je s téměř jistotou v doletu jeho včel nějaké uhynulé včelstvo kde to bohatě stačí na kontaminaci dalších desítek včelstev okolo.

Takže jako u chřipky, jsou ti co leží každou zimu několikrát a pak ti co na ně viry "nejdou".

Takže radši odchovávat z těch co jsou zdravá vedle nemocných. I kdyby neměly tolik medu a bodaly. :-)


Karel

martin ano spojky NICOT sú určené hlavne na kočovanie úľov bez falcu, ale ja nimi mám napríklad vytvorené 4/3 LG dadant plodisko z dvoch nadstavkov 2/3 ... na účely toho čo chce Kajo to tiež považujem za prepych :D

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným
důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení
kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.
A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus
bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

Smí se tu psát praktické návody?

K čemu totiž obecně psát, co na co používat? Nejste schopni v praxi bez
laborky odlišit třeba vir od otravy postřikem..

Na prstech ruky se spočítají včelaři, kteří opravdu šlechtí.

Základní pravidla a odpovědi:

1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel...  99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete

2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče...  vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech 
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek







---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 16. 3. 2017 22:04:19
Předmět: Re: Dotaz

"Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně.
Dosud se zde míchají "jabka s hruškama".
Pokusím se alespoň trochu, někdo by mohl doplnit.
1) mluvíme o viru, houbě, bakterii a roztoči.
2) na potlačování každého z nich je potřeba použít jiné prostředky a
postupy
3) každé použití prostředků (léků?) nad míru nutnou, má v dlouhodobém
horizontu většinou negativní výsledek

Jako příklad lze uvést kontrast mezi prosředím vně a uvnitř bytu.
Zatíco uvnitř je snaha o extrémní čistotu - vysavač s hepafitry, pračky
vzduchu, nadměrná teplota v ložnicích a nepřiměřeně nízká vlhkost vzduchu,
vně je zima, vlhko, smog, pyl. Zvyšující počty alergií jsou toho přirozeným

důsledkem.

Tak a teď to vezmu odzadu.
- o roztoči psát nebudu to se tady nemá.
- bakterie sporulující má pod palcem zákon a SVS - desinfekce vosku, pálení

kliniky. V jiných státech je praxe jiná. Z mě dostupných informací jsou
informace protichůdné. Někteří autoři říkají vyléčení, jiní oddálení úhynu.
- houby (Nosemy) tady asi lze použít nejvíce prostředků. Především snížení
vlhkosti. Buď vyšším větráním, nebo uteplením (případně komorováním). Pak
desinfekce jak ji známe, tedy síra, chlor a hlavně kyslík. Souším tedy
určitě prospěje uložení v suchu a průvanu.
- viry pokud vím tak snášejí nízké teploty, ale nad 36 stupňů mají problém.

A určitě nesnášejí vysušení. Stejně tak je poškozuje kyslík v ovzduší.
Určitě není vir jako vir, ale moc nad 3 hodiny mimo jakýkoli živý organismus

bych jim nedával.
Možná je to názor menšiny, ale mnohem větší problém je chaotický převoz
oddělků s naprosto nejasným zdravotním stavem.
VP

"

3) Ti kteří spoustu let šlechtí, mají včely, které nemnoží roztoče... vím o
včelách, které letošní zimu přežili na 2 stanovištích jen s jednou fumigací(
spady 20 -50ks), žádná jiná chemie, žádná práce...Průměr spadů (po Gabonech
v létě) po fumigaci ve stejné vesnici u jiných včelstev 1000 a víc...

S pozdravem Radek

-------------

Proč tak málo stanovišť? :-)
Všechny moje mají jen jedno zimní ošetření už od zimy 2013, předtím měly asi dvě zimy dvě. Když jsem viděl že po prvním ošetření už nemá co podata, zrušil jsem to druhé.
V 2014 tedy v létě Gabon, když se čekaly ty úhyny, ale závěr z toho je rozpačitý. Tedy že pokud to chytnete tak i bez roztočů.

Karel

Obecná znalost patogenů vyžaduje schopnosti je determinovat a diagnostikovat.

Potom se vyžaduje znalost rozlišení jestli jde o přátelské či nepřátelské popř. v jaké výši jsou přátelské a v jaké výši (zjštěné koncentraci) jsou už nepřátelské.

Dále musí být schopnost jedince určit protiakci při dezinfekci, což je velmi nesnadné,


protože může nastat tzv. nerovnováha v mikroekologii uvnitř úlu... V návaznosti nato se musí při nějaké protiakci zjistit, jak nepoškodit přátelské viry, bakterie, houby, kterých přítomnost je příčinou, že je (probíhá ve včelstvu) vyvážený stav proti nepřátelským bakteriím, houbám, virům.

Samotná dezinfekce totiž může zničit vše nepřátelské ale i přítelské. Toho jsou zástupci halogenů a hydroxidů a reakci peroxidů.

To jsou přesně ty stavy kdy včelař musí vědět co dělá a ktomu jsou potřeba znát ověřené návody a postupy které za žádných okolností včelstvu spolehlivě neublíží. Což je podle mého názoru hlavní téma při těchto otázkách.


_gp_

> Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 3. 2017
Re: Dotaz (70210) (70211) (70213) (70217) (70218) (70226) (70227) (70229) (70241) (70245) (70246) (70247)

Schází mě tu reakce někoho, kdo by sem napsal něco o patogenech obecně. <

"1) musím vědět, jak odolné včely mám, abych o ně nepřišel... 99.8% včelstev
u nás nic nevydrží a dokud si nepořídíte odolnější, nic nezkoušejte, jinak o
ně přijdete
2) Cokoliv uděláte např. aplikace léčiva do včelstva je selekční kritérium a
velmi rychle selektujete včelstva, která to bez daného léčiva neumí... Jeho
vysazení znamená smrt citlivé kolonie... to znamená nepoužívejte nic proti
nosemě!!!"
No, podle mne se desinfikovat respektive desinfekcí nebo jen čištěním musí ozdravovat včelstva s rozumem. Pokud tam evidentně není nějaká kritická nemoc jako třeba mor plodu, je asi nejvhodnější desinfekcí navozovat něco podobného jako když uletí roj a dostane se do nové dutiny bez včelích patogenů, zatímco včelám přátelské bakterie si přinese s sebou. takže desinfikovat jen část. Třeba jenom úly nebo opačně něčím jako norským zimováním na mezistěnách v desinfikovaných rámcích naopak obnovit dílo.
Co se týká léčení nemocí jakožto selekce, je třeba rozlišit nemoci napadající hlavně oslabená včelstva a nemoci schopné zlikvidovat oslabená i neoslabená.
U těch prvních je opravdu nesmysl léčit včelstva určená k výběru a dalšímu šlechtění, protože se léčením smaže rozdíl mezi odolným a neodolným včelstvem. Například u té nosemy, klasické. Na NC zatím nemám názor.
U nemocí či parazitů schopných zlikvidovat oslabená i neoslabená včelstva léčit podle mně je třeba.

Gusto máš pravdu.

Mně to s těmi desinfekcemi přijde jako řešení problému které si vyrobím. Něco jako ekzém od fobie častého mytí rukou desinfekčním mýdlem.

Osvědčená je metoda, že se rodím do čistého a pak pokud mě někdo nepřesadí tak se všema breberkama okolo vyvíjím. A jednoho dne to holt nedám. Někdo dřív, někdo později.

Já udělám oddělek a pak jde do "nového úlu" co si postaví to má a nepřidávám mu tam materiál z cizích úlů. A ani matky, posilování oddělky - na to je jich škoda.
V podstatě jako když se narodí dítě - do čistého a pak si zvyká.

Znám dost případů kdy si lidi nakoupili matky odjinud a ty to u nich nedaly a přišly o včely.

Karel

Aby jsi 100% zamezi přesunu plástů mezi úly musel by ses vrátit do doby
našich pradědů kdy byl každý úl orginál a rámky se prostě přesouvat nedaly.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 3. 2017 19:01:53
Předmět: Re: Dotaz

"Já to vidím takto. Nepřehazovat plásty mezi úly. Neposilovat včelstva
plásty z jiných včelstev. A na viry neúčinkuje nic. Ani máchání rámků v
louhu. A když už je vymáchá, tak si chovatel může myslet, že udělal vše
proti šíření virozy. Viry jsou na včelách a roztočích. Snad na bakteriální
choroby ano, ale tam se zase musí pálit. Je to, jako s lidskou chřipkou dá
se pouze tlumit horečka a bolest hlavy a to je tak všechno. Jak se objeví,
tak opět odejde, aby se opět vrátila. Léčiva na virozy nejsou a nebudou a
tak nezbývá než s tím žít. Tepelná komora s vysokou teplotou je asi to
pravé řešení.
"

Aby jsi 100% zamezi přesunu plástů mezi úly musel by ses vrátit do doby
našich pradědů kdy byl každý úl orginál a rámky se prostě přesouvat nedaly.

pepan
---------

I v moderních to jde, pokud to vezmeš tak že se bavíme o zaplodovaných plástech jako skladu bacilů atd.
To je dadant, pokud tam máš panenské v medníku ale může to být i klasický Langstroth 24cm a další.
Na Novém Zélandu mají prý praxi - v podstatě jsem ji asi nevědomky okopíroval - udělají včelstvo a dokud žije má své plodiště. A v mednících mají panenské a tam taky dávají stavět aby nahradili polámané při vytáčení.
Takže i když v plodišti vůbec nemění dílo po celou dobu života včelstva (!!!) , tak to, že jej nepřehazují z úlu do úlu a další praxe způsobuje že jsou na tom s morem líp jak my.


Karel

jak píše Karel,ja som už niekoľko rokov neprehodil plodiskové plásty medzi včelstvami..akurát si lámem hlavu,ako to riešiť s mednikmi,lebo tie mi (nízke na dadantoch) kolujú medzi vcelstvami jedna radosť..

Vyrobna mezisten Strazisko zvysuje prechodne vykup vosku na 210 kc/kilo,vykup sousi 120 kc.

Ja mam na kazde ulove sestave cislo ulu na kazdem nastavku,tak k michani ramku mezi vcelstvy nedojde.Proberu odebrane nastavky,nehodici se nafrkam do paraku,zbytek ulozim v nastavcich do kominu v pruvanu.

Podle mně je na jednom stanovišti zamezení výměny plástů mezi včelstvy téměř zbytečné. Zalétávání včel mezi včelstvy důvod zamezování výměny zcela ruší. Pokud už je nějaké slabší včelstvo napadeno nějakými viry oslabujícími včeltvo, chápu přidání těchto plástů po zrušení takového včelstva do jiných včelstev jako prostředek utužující odolnost těch včelstev.
a.
Jiná věc je výměna plástů mezi různými stanovišti, tam by se to mělo co nejvíc omezovat, protože to urychluje šíření všelijakých nákaz krajinou.
a.
Nevyměňování plástů mezi včelstvy chápu, vedle zvýšení pracnosti a získání dobrého pocitu včelaře, spíš jako opatření pro zvýšení produkce vosku. Protože při takovém ošetřování včelstev se podle mne bude mnohem víc plástů rušit, protože v některých včelstev budou nadbytečné a současně se bude v jiných včelstvech na stanovišti víc plástů nechávat stavět, protože plásty pochybí.

Praxe a zkušenosti ukazují, že je to při současných úhynech na nic. Odnáší to sousední včely i v případě volného rozmístění na paletách při víc jak metrových mezerách mezi paletama.
Na takové kládě nebo včelíně či voze to pak musí býtpro včely maso.

Karel

Na včelíně je zalétávání včel téměř trvale. Zápasící včely padající pod česno pozorovatelné při každé trochu větší intenzitě létání a během sezóny, od května po srpen.
Obrovsky to umocňuje vítr, který sráží nalétavající včely do vedlejšího česna, ale je to vidět i bez větru.

Karel nemel na mysli bezne zaletavani,ale to bez boju na cesnech,domino efekt predchazejici kolapsu,zvlast patrny v ulech umistenych vedle sebe.

Myslel jsem i to co pise Radim. On vidí zalétávání kdy se včely brání, ale včely migrují na stanovišti běžné. Dokonce si i pomáhají s krmením. Víckrát bylo při pokusech zjištěno, že krmení z jednoho úlu bylo zjištěno v jiném. Nejen v rámci stanoviště, ale i v sousedství.
Co je příčinou toho že po tom co odejde jedno včelstvo to obvykle potká v nějakém čase sousední nevím. Tedy zda zalétávání nebo loupež. A odkud si to to první, obvykle nejsilnější, pritahne je otázka. Řekl bych, že z okolí.
Ostatně i Sokol tady referoval že sebelepší hygiena nezabrání přínosu spor Mvp z okolí. V případě moru možná zabrání propuknutí kliniky.
U současných úhynu ale neznámé příčinu, takže těžko soudit jak se bránit.

Od 18. Března platí nový plemenarsky zákona. Tak teď aby nám někdo závazné vysvětlil, kdo vsechno se dopouští plemenitby.
Aby jsme se náhodou nedopousteli něčeho protizákonného. :-) :-) =_=

Karel

Plemenitby se dopouští sama příroda.
Já bych ji za to napařil alespoň dva roky natvrdo.
No řekněte, jak letos tvrdě selektovala. A to určitě nechápe jak zjistit to páření včel samotářek s kraňkou.

On to nektery svazovy ideolog urcite casem spravne politicko-pratelsky vysvetli...Kazdy krok vedeni svazu je preci ku prospechu clenu...I med clenum dovezou ze zahranici...

Hlavně aby to někdo správěn ideově vysvětlil Plemenářské inspekci. :-)
Slyšel jsem že jsou tam tvrdí chlapci, za použití kozla bez papírů, chtěli likvidovat chov. Tedy potomstvo poslat na jatka.
Tak aby se včas vycukali. Už vidím jak budou kontrolovat papírové a další náležitosti u matek jako u hřebců. :-)

Karel

Ořivíme, Karle, starou bolševickou metodu přesvědčování. Matek ... :-D
Určitě na to budou časem i dotace ...
Dotační titul ponese název: Je sice chromý a neduživý, ale sperma má kraňské ...
Jiří

Ke znalosti patogenů a schopnostem reagovat: velmi zajímavý rozhovor a virech včel: apidolog Doc. Antonín Přidal a virolog Dr. Pavel Plevka:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3820023
Leccos se postupně odkrývá, ale vlastně stále nikdo neví, co s tím. Akorát že hynou včely i prakticky bez roztočů ... I těm, co se starají, i těm, co se nestarají ...
Jiří

Přidávám odkaz na právě spuštěný Monitoring úspěšnosti zimování v rámci mezinárodní asociace Coloss. Zkuste se zapojit, čím víc nás bude, tím více dat. Občanská věda (citizen science) má něco do sebe a dává šanci i pěšákům, jako jsme my.
http://colosscz.webnode.cz/
Jiří

Registrace nových léčiv

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zaraz...pitraz.pdf
http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zaraz...oxuvar.pdf

Registrace nových léčiv

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zarazeni-leciva-oxuvar.pdf

http://www.vcelarstvi.cz/files/197/zarazeni-leciva-apitraz.pdf

https://pribalovy-letak.info/apitraz-500-mg

----------------

Pokud je pravda že dlouhodobá aplikace je snadnou cestou k vytvoření rezistence, což už se amitrázu prý ve světě stalo, tak tedy ti co budou připraveni na ošetřování včelstev bez klasické chemie budou mít značný náskok. :-)


Nezbývá než doufat i k nalezení rezistence na VD. :-)
Tedy včely rezistentní k VD.
Až Varidol na tom bude jako Gabon.
Karel

S dovolením ještě doplním
Oxuvar (roztok KŠ k pokapu) byl u nás registrován díky celounijní registraci.
Odkaz:
http://uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp/detail-pipravku-vlp?Id=0910f7c780864f20
Informace:
https://www.andermatt-biovet.de/de_bvi/oxuvarr.html
https://www.andermatt-biovet.de/media/downloads/972/Gebrauchsinformation_OXUVAR_DE.pdf

Nový VLP VarroMed (kombinace KŠ a KM) má také celounijní registraci, tudíž jej nemohli nezaregistrovat i u nás. Budeme tedy mít v zimní měli léčebný spad... Bude veselo.
Odkaz:
http://www.uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp/detail-pipravku-vlp?Id=0910f7c7803c6d0a

Stručně podrobnosti:
VarroMed (kombinace kyseliny šťavelové a mravenčí, píše se o užítí na jaře, v podletí, na podzim a v zimě, pravděpodobně postřik, ev. pokap):
https://www.beevital.com/news/2017/3/7/varromed
http://www.ema.europa.eu/ema/index.jsp?curl=pages/medicines/veterinary/medicines/002723/smops/Positive/vet_smop_000191.jsp&mid=WC0b01ac058008d7aa
https://ec.europa.eu/health/documents/community-register/2017/20170202136456/anx_136456_cs.pdf

Jde o přípravky běžně užívané ve včelařsky vyspělých zemích, kde slovo alternativa není nadávkou (jako je tomu u nás) a tyto postupy a přípravky jsou součástí běžné praxe. U nich je alternativou amitraz ... :-D
Pokud jde o Apitraz, je to taková lákavá cesta do pekel. Aneb jak rychle vytvořit resistenci na amitraz, tedy vlastně to jediné, co ještě z tvrdé chemie funguje a co by mělo být naší poslední volbou ... Nechápu jeho schválení.
Něco o něm v MV: http://www.modernivcelar.eu/clanky/nove-lecivo-apitraz.html
Jiří

Pár čísel:
Jedna lahvička varidolu obsahuje 625 mg amitrazu.
Tedy přibližně jako jeden pásek apitrazu.
Ošetření varidolem maximálně 3x4kapky tj 75 mg.
Ošetření apitrazem 1 000 mg tedy více než 13x více chemikálie.

Kromě toho jsem byl velmi nepříjemně překvapen příbalovým letákem. Slova
"málo potomstva ve srovnání s ..." nezní moc česky. V té české cochcárně si
to mnozí vysvětlí po svém, tedy "kdykoli". A vyndavat ho budou samozřejmě až
při jarní prohlídce, protože nebudou chtít rušit včely v pozdním podzimu.

Z mě dostupných informací rezistence na amitraz byla prokázána po použití
takovéhoto léčiva, navíc umisťovaného do česna.

Kam flavulinát dovedly gabony a Mavrik (tím se stříká řepka) všichni víme.

Holt jak si stěžujeme, že nám padají včelstva, tak sem SVS pustila toto
svinstvo, jiný název pro to nemám. Že by veterináři nevěděli o nebezpečí
vzniku rezitence VD na amitraz, tímto typem přípravků, tomu opravdu nevěřím.

Nevěřím ani ve varoa-tolerantní včelu, pokud někdy v budoucnu ano, tak ne
dříve než v horizontu stovek let.

Závěrem tedy poděkování za další krok k rezistenci VD na amitraz, mimo jiné
také výrobci, který chemikálií opravdu nešetří:
LABORATORIOS CALIER, S.A.
Barcelones, 26 – Pla del Ramassa
Les Franqueses del Valles
(Barcelona)
VP

To je světový.

Přidělám pásek apitrazu psovi na obojek a nebudu kupovat, ty drahý
sračky proto klíšťatům a blechám.

A je to lepší, než armitaz do kožichu. Jen na mě Dol nevydělá.:-D


Dne 22. 3. 2017 v 15:52 Potužník Václav napsal(a):
> Pár čísel:
> Jedna lahvička varidolu obsahuje 625 mg amitrazu.
> Tedy přibližně jako jeden pásek apitrazu.
> Ošetření varidolem maximálně 3x4kapky tj 75 mg.
> Ošetření apitrazem 1 000 mg tedy více než 13x více chemikálie.
>
> Kromě toho jsem byl velmi nepříjemně překvapen příbalovým letákem.
> Slova "málo potomstva ve srovnání s ..." nezní moc česky. V té české
> cochcárně si to mnozí vysvětlí po svém, tedy "kdykoli". A vyndavat ho
> budou samozřejmě až při jarní prohlídce, protože nebudou chtít rušit
> včely v pozdním podzimu.
>
> Z mě dostupných informací rezistence na amitraz byla prokázána po
> použití takovéhoto léčiva, navíc umisťovaného do česna.
>
> Kam flavulinát dovedly gabony a Mavrik (tím se stříká řepka) všichni
> víme.
>
> Holt jak si stěžujeme, že nám padají včelstva, tak sem SVS pustila
> toto svinstvo, jiný název pro to nemám. Že by veterináři nevěděli o
> nebezpečí vzniku rezitence VD na amitraz, tímto typem přípravků, tomu
> opravdu nevěřím.
>
> Nevěřím ani ve varoa-tolerantní včelu, pokud někdy v budoucnu ano, tak
> ne dříve než v horizontu stovek let.
>
> Závěrem tedy poděkování za další krok k rezistenci VD na amitraz, mimo
> jiné také výrobci, který chemikálií opravdu nešetří:
> LABORATORIOS CALIER, S.A.
> Barcelones, 26 – Pla del Ramassa
> Les Franqueses del Valles
> (Barcelona)
> VP
>

Apitraz mne nechava v klidu,ale oxuvar bude i pro ty "nesiky" jimiz Dol operoval v duvodech,proc je stavelka nelegalni.Dol se stavelkou zaspal.A to se nevyplaci.Kdo bude distributorem v CR uz vime?

SVS asi nic jineho nezbylo,v EU to vidi krapet jinak.Nejak se to centralni narizovani svazu statni veterinarni sprave hrouti.Ze by konecne SVS jako statni organ stala nad spolky?

Nerekl bych,ze fluvalinat nekam dovedla repka nebo mavrik,spis vcelari,kteri to do vcel prali kazdy rok a mnozi vytahovali z ulu az na jare.U nas zatim celkem funguje,vzdy po dvou letech byla fluvalinato va pauza,coz je tusim i v navodu.

VP:

Nevěřím ani ve varoa-tolerantní včelu, pokud někdy v budoucnu ano, tak ne
dříve než v horizontu stovek let.

-------------

Naštěstí to není postavené na vaší nevíře, ale na těch co v ní věří.
Chtělo by to sledovat trochu dění ve světě, zabývají se tam tím i výzkumné ústavy. :-)
Samozřejmě je to ještě daleko, ale kdyby to byla jen 15% snížení rychlosti množení roztoče, může to být ten rozdíl mezi přežitím a nepřežitím včelstva.

Nemáte to myslím daleko, v sobotu bude v Nepomuku přednáška jednoho z těch co věří a věnují tomu čas i peníze. Tedy pokud mě paměť neklame. Můžete se jít podívat.

Za pár let nám nic jiného nezbude. Gabony nefungují, včely hynou i bez roztočů, tedy s minimem roztočů.


Všimněte si toho ticha co teď je. Pořád se psalo jak máme skvělou metodiku, jak nám výborně funguje a najednou je odborné ticho. :-)

Karel

Malá omluva, správně jsem měl napsat pyrethroidy, jejichž částí je
flavulinát.
A doplním, že zmíňka o přípravku Mavrik nebyla myšlena nějak proti
zemědělcům. Problém je oběh flavulinatu kolem včel. Pokud jej v nějakých
(nejsem schopen napsat zda relativně malých či velkých) množstvích včely
přinášejí do úlů spolu s pylem a potom stejnou, nebo obdobnou chemikálí
někteří včelaři léčí. Navíc v dlouhodobém nosiči. Snad jsem to vysvětlil.
VP

Ano. V tom je ten problém. V dlouhodobém nosiči a nebo, pár kapek při
fumigaci.


Dne 22. 3. 2017 v 19:37 Potužník Václav napsal(a):
> Malá omluva, správně jsem měl napsat pyrethroidy, jejichž částí je
> flavulinát.
> A doplním, že zmíňka o přípravku Mavrik nebyla myšlena nějak proti
> zemědělcům. Problém je oběh flavulinatu kolem včel. Pokud jej v
> nějakých (nejsem schopen napsat zda relativně malých či velkých)
> množstvích včely přinášejí do úlů spolu s pylem a potom stejnou, nebo
> obdobnou chemikálí někteří včelaři léčí. Navíc v dlouhodobém nosiči.
> Snad jsem to vysvětlil.
> VP
>
>

Kdo bude distributorem v CR uz vime?

Asi pan Smrčka, když je uveden na tom stanovisku SVS, čili Animalex, dříve VP Hamry, tedy jejich prodejna ve Žďáru nad Sázavou. Myslím, že dříve zajistil také Thymovar.

https://www.ivcelarstvi.cz/kontakty/

Je půvabné, jak takticky opomenuli VarroMed, což by měl být VLP použitelný prakticky po celou sezonu. Je jasné, proč. To by MorDol měl po kšeftu se svými jedy ... Už takhle, až lidi zjistí, jak snadno se s KŠ při pokapu zachází a jak je to účinné, budou mít protáhlé obličeje. Vrátíme se možná za čas tam, kam patříme, tedy do civilizovaného včelařského světa:
http://staff-www.uni-marburg.de/~ag-biene/files/varroa_unter_kontrolle.pdf
http://www.imkerverein-aichach.de/Imkerverein-Aichach/varroa-unter-kontrolle.pdf
Jiří

Včera jsem se díval na televizi, probírali tam zrovna nějaké babišoviny s dotací pro Agrofert a zabrali i pole řepky kdesi ve středních Čechách.
Koukám, že řepka je už docela velká, s takovou to bude za 14 dní to pole už žluté rozkvetlé.

https://ec.europa.eu/health/documents/community-register/2017/20170202136456/anx_136456_cs.pdf

Kouzlo těchto volně prodejných přípravků je v tom, že člověk nemusí mít žádné doklady o koupi atd. prostě řekně při případném udání že ošetřoval třeba Formidol, Varomed, Oxuvar
a na záznamy stačí tři vhodné datumy v kalenáři nebo na stěnu úlu.

Klidně může použít Varidol, ale ten se musí 3 x v určitém intervalu a pokud někdo nahradí třetí ošetření třeba M1 je už jednou nohou v průšvihu, nebo kdyby náhodou ošetřil Varidolem jen jednou nebo dvakrát. :-)

Karel

Pokud jde o distributora, jistě se to objeví brzy v prodejně Včelpa v K8 :-D
Bylo by zajímavé chodit se tam ptát, jestli už to mají ...
Význam této registrace je v tom, že na rozdíl od okolních zemí u nás chyběla alternativa k nařízenému zimnímu ošetření, i když v MVO či v MKZ bylo stále to kouzelné slovíčko: nebo ... (jiným registrovaným přípravkem v souladu s příbalovou informací ...). Bylo to chytře napsané, protože jsme si vlastně mohli vybrat - mezi rohlíkem ... Funkční alternativa nebyla, KM za nízkých teplot umí používat jen mistři (funguje, ale musí se to fakt umět).
Takže teď alternativu máme, a to velmi dobrou z řady důvodů. A pokud by včelařské milice vyžadovaly nějaké doklady či účtenky, je třeba odpovědět otázkou, podle jakého že zákona či předpisu to žádají. Žádný takový totiž pro hobbíky není. Jenom je dobré mít ty záznamy, jak níže píše Karel. Není ale uvedena jejich forma, takže fakt stačí to napsat křídou na úl nebo poznamenat do kalendáře. Jiné je to u těch, kteří mají včelaření jako živnost. Řada "milicionářů" si to furt plete ...
Jiří

To snad není možné, Tady se pořádně nevi jestli to poroste. Do rána 2 stupně
, včely ubývají a už tu byl i dva dni i pořádný prolet. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 23. 3. 2017 12:44:06
Předmět: Kvetení řepky

"Včera jsem se díval na televizi, probírali tam zrovna nějaké babišoviny s
dotací pro Agrofert a zabrali i pole řepky kdesi ve středních Čechách.
Koukám, že řepka je už docela velká, s takovou to bude za 14 dní to pole už
žluté rozkvetlé.
"

Přátelé kdysi jsem kupoval sady na plástečkový med od přítele Hajdamacha. Ten už to nedělá. Nevíte, kdo by prodával něco podobného ?

na, před čtrnáctí dny obsedaly 7 uliček 39x27,5. Dnes pouze 5 uliček. Včely se ztrácejí. Plodu je 5 dm-2. Včely přírodu nedoženou. Dle zkušeností řepka pokvete po 20.4.
Svoboda

doplnění jedná se o oblast Pardubice až Vysoké Mýto

Ani by mi nevadilo,letos repkovy med nemit,mam dost z lonske sezony.U nas to spis vypada,ze vetsina repky prijde zaorat.Stejne hodlam mnozit,tak snad to pomuze oddelkum k prinosu pylu a sladiny.Rad bych nachystal vcelstva aspon na les.Tmavy med uz dosel.

skus
https://drevo-door.cz/vceli-uly/prirezy-a-ramky/ramek-na-plasteckovy-medlang159-sada-6-ks

Tak by mne zajimalo,jestli probihajici RV opet projedna povoleni dovozu medu pro Vcelpo?

Zdravím vás přátelé
Chci vás informovat o tom, že na včerejším jednání valné hromady Včelpa byl s okamžitou platností odvolán z funkce ředitel p. Margaritopulos. Byl jmenován prozatimní jednatel a bude vyhlášeno výběrové řízení na nového jednatele.

Dále RV potvrdil své rozhodnutí z minulého jednání RV o povolení nákupu cizích medů Včelpu. Snažil jsem se prosadit časové omezení toto povolení jen do konce tohoto roku, ale to neprošlo.

S pozdravem
Martin Pospíšil

S dovozovym medem na vecne casy a nikdy jinak....Cesky med uz nepotrebuji a navic,kdo by jim ho taky prodal..Snad jen vcelar se ztratou pameti.Jak se do lesa vola,tak se z nej ozyva-ani kilo Vcelpu.

Včelpu přeci pomáhá EU s úvěry. Takže pokud bere od EU prostředky včelař, proč by nemělo Včelpo také žádat.

Souhrnem zcela nezaujatě a suše coby evropan, EU dává prostředky včelařovi v řádu několika stovek milionů Kč za nějaké poslední období. V částech z několika zdrojů.

Stačí tedy aby Včelpo dostalo několik cca 3miliony na inovace do technologií aby mohlo balit med. Jaký je med původu je nepodstatné pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Prostě MPO pomůže několika málo penězi obchodování s medem a výsledek snažení a poměry vah jsou viditelné.

Prodej medu kvůli kauze Včelpo poklesl. Asi to je to, co chce ČSV, chce to Ministerstvo průmyslu a obchodu, chcou v Praze, chce to v podstatě vedení ČSV, takže stm malý včelař, který dostává peníze z EU pramálo udělá.

Taková je nezaujatá situace u Včelpa a to, že jsou takové dotace celkově vzato kotraproduktivní, protože na jedné straně dostávají přes ČSV včelaři stovky milionů a stačí několik málo milionů na Oboru a původní záměr dotací s titulem lepšího prodeje včelařských produktů smázne svým rozhodnutím ten samý Svaz včelařů proti včelařovi plánem prodeje dovozového medu pochybných kvalit.

Víc není co podle nezaujatého hodnocení dodat, co si jako včelaři udělají to mají._gp_
..........
JosPr (46.135.56.248) --- 26. 3. 2017
Re: Aktuální dění v ČSV (70302) (70303)

S dovozovym medem na vecne casy a nikdy jinak....Cesky med uz nepotrebuji a navic,kdo by jim ho taky prodal..Snad jen vcelar se ztratou pameti.Jak se do lesa vola,tak se z nej ozyva-ani kilo Vcelpu.

www.vcelarstvi.cz-zmena ve vedeni spolecnosti Vcelpo.

http://www.denik.cz/regiony/vcelpo-zaplati-obchodum-milionove-pokuty-vinik-zavadneho-medu-policii-unika-20170328.html

Novy jednatel to nebude mit jednoduche,tak si myslim,ze to nebude nikdo zvenci.Snad i vcelar,a ne jen obchodnik.Odvolany jednatel srsel sebejistotou,kdyz na Strazisku prosil pred 2 tydny o vypomoc s vyrobou mezisten.Tak rychly sesup asi necekal..Treba ted prozradi neco ze zakulisi svazoveho vykupu medu...

dotaz? Vyvářím rámky plné melicitozy. Nikdy se mi nestalo aby koláč čistého
vosku praskl na 2 poloviny a v lomu tři čtvrtiny normální vosk a jedna
třetina při spodku sytě žlutá a uplně hladká. Napadá mě jedno, že to může
být příměs do vosku na mezistěny Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2017 19:59:11
Předmět: Re: Včelpo

" Novy jednatel to nebude mit jednoduche,tak si myslim,ze to nebude nikdo
zvenci.Snad i vcelar,a ne jen obchodnik.Odvolany jednatel srsel
sebejistotou,kdyz na Strazisku prosil pred 2 tydny o vypomoc s vyrobou
mezisten.Tak rychly sesup asi necekal..Treba ted prozradi neco ze zakulisi
svazoveho vykupu medu...
"

Zkusil bych to prevarit znova,co to udela.Ja letos varil nejmin 2x,nez z toho byl cisty vosk,i 3x.Zasobni ramky jsou za trest.

to souhlasím. katastrofa Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2017 17:51:22
Předmět: Re: VÄ?elpo

" Zkusil bych to prevarit znova,co to udela.Ja letos varil nejmin 2x,nez z
toho byl cisty vosk,i 3x.Zasobni ramky jsou za trest.
"

Dobrý den

Jen jsem si myslel, že budeme muset jít nakupovat společně, to bude sranda! Podívejte se na tom novém obchodním domě http://impact-windowtinting.co.uk/dark.php?a9a8

Vcely

"Zkusil bych to prevarit znova,co to udela.Ja letos varil nejmin 2x,nez z toho byl cisty vosk,i 3x.Zasobni ramky jsou za trest."
Co s tím voskem děláte za psí kusy? Já vyvařuji v páře jednou, vosk naleju do plastové krabice, nechám ztuhnout a mám hotovo.
Volné nečistoty okartáčuju pod studenou vodou, nečistoty ve vosku oškrábu za sucha nožem, obojí jsou vrstvy maximálně pár milimetrů silné a mám kvádřík prakticky úplně čistého vosku.

léta ho dám do pařáku na brambory. dolu dvaapůl l vody. Až to pořádně vaří
naliju to do vařáku do sáčku na cezení vosku a zalisuji. otevřu vařák otočím
sáček a znovu zalisuji. Opakuji pokud něco teče. Takto ročně likviduji 150
rámků Vosk nechám schladnout a spodek kalu oškrabu. Dám do vandlíku a znovu
roztavím. Mám krásně čistý vosk. Letos ty melicitozový rámky to de hrozně
pomalu. Jak je to plný , bude co pít. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2017 19:36:21
Předmět: Re: VÄ?elpo

""Zkusil bych to prevarit znova,co to udela.Ja letos varil nejmin 2x,nez z
toho byl cisty vosk,i 3x.Zasobni ramky jsou za trest."
Co s tím voskem děláte za psí kusy? Já vyvařuji v páře jednou, vosk naleju
do plastové krabice, nechám ztuhnout a mám hotovo.
Volné nečistoty okartáčuju pod studenou vodou, nečistoty ve vosku oškrábu
za sucha nožem, obojí jsou vrstvy maximálně pár milimetrů silné a mám
kvádřík prakticky úplně čistého vosku.
"

A co s cukrem a cementem v plne zavickovanych ramcich Radime?Po prvnim vareni zustane znacna cast cukru a cementu ve vosku,vosk se spatne oddeluje.Rval jsem se s tim cely tyden,60 kilo vosku z 1100 ramku.Za trest.

At to beru,jak to beru,nejvic vosku ztracime pri lisovani.Ve vyrobne na velke zdimacce by byla vyteznost daleko vetsi.